Zoologický průzkum lesního porostu Hrabina v Českém Těšíně Zhotovitel: Slezská ornitologická společnost (S.O.S.), pobočka České společnosti ornitologické v Ostravě
Autor: Mgr. Jana Kristianová Richard Szopa
Recenze a schválení: MUDr. Radim Petro (předseda S.O.S.)
Mgr. Patrik Molitor (jednatel S.O.S.)
Ostrava 2013
Obsah: Anotace..............................................................................................................................1 Entomologický průzkum .....................................................................................................3 Ornitologický průzkum ......................................................................................................17 Chiropterologický průzkum ...............................................................................................29
Anotace V roce 2013 byl na objednávku Města Český Těšín v. z. MÚ Český Těšín, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 9. 4. 2013 č. 0187/2013/ŽP/O zpracován zoologický průzkum v lokalitě Český Těšín – Hrabina skládající se z entomologického, ornitologického a chiropterologického průzkumu. Cílem průzkumů bylo kvalitativní zhodnocení fauny s akcentem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů (dále jen „ZCHD“) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a na druhy uvedené v Červeném seznamu České republiky (dále jen „významné druhy“). Kvantitativní údaje byly uvedeny pouze u významných druhů, popř. vzácných druhů neuvedených v červeném seznamu, u ptáků byl vyhodnocen počet hnízdících párů. Entomologický průzkum byl zaměřen především na xylofágní druhy hmyzu. Entomologický průzkum provedl Richard Szopa. Ornitologický a chiropterologický průzkum provedla Mgr. Jana Kristianová. Zájmovým územím o velikosti cca 21 ha je listnatý lesní porost Hrabina na okraji sídelní zástavby města Český Těšín s protékajícím vodním tokem Hrabinka. Na jihu porost obklopuje vodní nádrž Hrabinu. Průzkumem bylo zjištěno 118 druhů brouků, z toho 10 faunisticky zajímavých druhů, 3 ZCHD brouků, 5 druhů vedených v Červeném seznamu ČR, dále 38 druhů ptáků, z toho 6 ZCHD a 10 uvedených v Červeném seznamu ČR a také 5 druhů netopýrů, kteří jsou všichni ZCHD a v Červeném seznamu ČR je zastoupen 1 druh. Z nejzajímavějších nálezů lze vyzdvihnout výskyt poměrně početné populace drabčíka sršního Velleius dilatatus (Fabricus, 1787) žijícího ve společnosti sršní (Vespa crabro Linnaeus, 1758) a nález tesaříka dubinového Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758), jehož nejbližší výskyt byl dle dostupných literárních údajů dosud zaznamenán na lokalitách Paskov a Horní Suchá. Zajímavé je také zastoupení vysokého počtu druhů ptáků, hnízdící v dutinách a polodutinách, kteří tvoří necelou polovinu zjištěných druhů. Jedná se jak o aktivní tvůrce dutin, tak o pasivní druhy, které si sami nedokáži dutinu vytesat. Chiropterofauna je zastoupena vyjma jednoho druhu druhy obývající stromové dutiny. Dutiny fungují jako denní úkryty pro letní kolonie rozmnožujících se samic, pro jednotlivé samce, nebo pro jedince v době přeletů, příp. u netopýra rezavého slouží jako zimoviště. Mimo zaměření jednotlivých průzkumů je nutno upozornit ještě na jeden ZCHD, který se zde početně vyskytuje, a to na veverku obecnou (Sciurus vulgaris), řadící se mezi druhy ohrožené a v Červeném seznamu ČR je vedena jako druh nevyhodnocený (NE). Veverky byly pozorovány v průběhu dubna a května. Nejvyšší počet zaznamenaný během jedné návštěvy je 7 jedinců ve dvou typech zbarvení, rezavý a tmavý. Veverky byly pozorovány ve východní části porostu. Les jim poskytuje úkryty ve formě stromových dutin, dostatek potravy zvláště díky plodům zde rostoucích dubů a habrů. Nejspíš získávají také snadnou potravu přikrmováním obyvateli sídliště. Dle výsledků průzkumů se jedná o významný lesní ekosystém. Pro zjištěná společenstva jsou důležitým prvkem zvláště stromy s dutinami a polodutinami, taktéž odumírající a mrtvé dřevo. Nejvýznamnější částí zájmového území je východní porost složený především ze vzrostlých a starších dubů a habrů. V této části je také nejvíce doupných stromů.
1
V závěrech průzkumů jsou doporučena opatření, při jejichž dodržování nedojde k poškození kvalitního lesního porostu a ohrožení zde žijících společenstev, včetně zjištěných významných druhů. Souhrn doporučení je uveden zde v následujících bodech: -
Vyloučení holosečného způsobu obnovy. Hospodaření v porostu by mělo být prováděno max. jednotlivým nebo skupinovým výběrem.
-
Zachovat v co největší míře habry a mohutné duby ve východní části, tzn. nejvýznamnější a nejkvalitnější část lesního porostu, část s největším zastoupením významných druhů.
-
V lesním porostu zachovat co největší počet stromů s dutinami a polodutinami (tj. zlomy větví, kmenů, vývraty apod.) ať přírodními nebo vytesanými šplhavci, živé i odumírající stromy.
-
V lesním porostu ponechat co nejvíce starých stromů (včetně odumřelých, dutých, padlých, tlejících, ale i pařezů), na které jsou xylofágní a saproxylické druhy brouků svou bionomií vázány, taktéž zde nacházejí potravu hmyzožravé druhy ptáků.
-
V případě nutné likvidace některých odumřelých stromů nebo ořezu usychajících či nalomených větví z bezpečnostních důvodů, by bylo vhodné alespoň jejich dočasné ponechání v lesním porostu (min. jedno vegetační období) z důvodu dokončení vývoje xylofágních druhů brouků.
-
V případě nutnosti kácení stromů s dutinami provést těsně před kácením chiropterologický průzkum pro vyloučení obývání stromu netopýry. Kácení stromů s dutinami nejlépe provádět v teplých dnech (nad 10 °C) v září a říjnu (tj. v době přeletů), určitě by nemělo probíhat v zimním (listopad–duben, v době hibernace) a letním (květen–červen, v době rozmnožování) v období. Za pokácené stromy s dutinami by mělo být realizováno kompenzační opatření ve formě vyvěšení odpovídajícího počtu budek pro netopýry na vhodném místě, nejlépe po konzultaci s chiropterologem.
-
Chemické ošetření dutin by nemělo být prováděno, v nutném případě způsob ošetření před realizací zkonzultovat s entomologem a chiropterologem.
-
Při případném ošetření stromů – zakrývání dutin proti zatékání vody dovnitř stromu vytvořit kryt tak, aby bylo živočichům umožněno se do dutiny dostat. Otvor do dutiny by měl být alespoň ve velikosti drobných pěvců, jako je např. brhlík lesní, tato velikost bude dostačující pro všechny zde zjištěné dutinové druhy živočichů, kteří si neumí sami dutinu vytesat.
-
Výrazně nesnižovat plochu keřového patra.
-
Pro umožnění hnízdění ZCHD ledňáčka říčního v levém břehu Hrabinky v lesním porostu i v dalších letech je nutné hnízdní stěnu břehu potoka Hrabinky v případě zárůstu vegetací nebo jejího zhroucení obnovit do podoby kolmé stěny. V okolí hnízdní nory co nejvíce zachovat hustý keřový porost pro zajištění klidného hnízdění a pro usnadnění ledňáčkovi lovit v potoce potravu.
-
Provést monitoring kadaverů z kolizí živočichů s automobilovou dopravou na frekventované komunikaci I/11 (spojnice Ostrava – Český Těšín) v místě, kde silnice protíná lesní porost Hrabinka a navržení vhodných ochranných opatření.
2
Brouci (Coleoptera) příměstského lesa Hrabinka Český Těšín
Výsledky krátkodobého entomologického průzkumu 2013 Richard SZOPA
Úvod V rámci zoologického průzkumu lokality Český Těšín - les Hrabinka, prováděného na základě objednávky Města Český Těšín v.z. MěÚ Český Těšín, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 9. 4. 2013 pod č. 0187/2013/ŽP/O, byl proveden rovněž entomologický průzkum předmětného území se zaměřením zejména na xylofágní druhy brouků. Cílem tohoto krátkodobého průzkumu bylo základní zmapování brouků žijících a vyskytujících se zejména v lesním porostu Hrabinka, které by mohlo dále posloužit jako jeden z podkladů pro případnou ochranu daného biotopu. Stručná charakteristika území Sledované území se nachází na západním okraji města Český Těšín (souřadnice GPS: 49°44'52.495"N, 18°36'13.700"E, nadmořská výška cca 290 m. n. m.). Dle mapy síťového mapování území spadá do faunistického čtverce "6277" (NOVÁK I. 1989: Seznam lokalit a jejich kódů pro síťové mapování entomofauny Československa, Zprávy Československé společnosti entomologické ČSAV, Praha, 25: 3-84). Jedná se o listnatý les v blízkém okolí přehrady a okrajové části městského sídliště Hrabinka s rozlohou porostu cca 21 ha. Z vzrostlých dřevin je zde dominantní zejména habr (Carpinus), jasan (Fraxinus) a olše (Alnus), vyskytují se zde však také dub (Quercus), javor (Acer), lípa (Tillia), vrba (Salix), topol (Populus), místy modřín (Larix) aj. Keřové patro je tvořeno zejména mladými stromy výše uvedených druhů a dále keři jako je líska (Corylus), svída (Swida), bez (Sambucus), střemcha (Prunus), kalina (Viburnum) a dalšími. Poměrně bohaté je zde i bylinné patro. Za zvláštní zmínku stojí několik jednotlivě rostoucích starých dubů (Quercus) se statnými kmeny, často s dutinami či proschlými větvemi. V celém sledovaném území a zejména pak v okolí přehrady je značný pohyb osob, jelikož tato lokalita slouží jako oddychová zóna obyvatel města Český Těšín.
Mapka sledovaného území (zdroj: příloha objednávky MÚ Český Těšín). 4
Metodika Jelikož v daném území nebyl dosud prováděn žádný entomologický průzkum brouků a staré literární údaje z lokality Český Těšín nejsou blíže specifikovány, byla pro tuto práci použita pouze data získaná vlastními sběry a pozorováním dokladového materiálu. Na sledovaném území bylo v období od pozdního jara do konce léta roku 2013 realizováno celkem 9 krátkých kontrol, a to ve dnech: 18. 4. 2013, 7. 5. 2013, 21. 5. 2013, 18. 6. 2013, 24. 6. 2013, 28. 6. 2013, 5. 7. 2013, 10. 7. 2013 a 20. 8. 2013. Kontroly byly provedeny zejména v lesním porostu a jeho okrajových částech. Kromě zájmových skupin, tedy xylofágních druhů brouků byly sbírány i další druhy, jejichž kompletní přehled je uveden v seznamu uvedeného níže. U druhů, které lze spolehlivě determinovat na místě, byla evidence prováděna bez jejich odchytu. Ke sběru bylo použito metod používaných v běžné entomologické praxi, zejména tedy smýkáním a sklepáváním různé vegetace (smýkací síť s rámem o Ø 40cm, sklepávač s plachtou o rozměru 100 x 100 cm), prosevem detritu (prosívadlo s oky o rozměru 1 x 1cm), sběru do tzv. zemních a kvasných pastí (plastové kelímky o objemu 0,20dcl a plastové láhve o objemu 1,5l) a samozřejmě také individuálním odchytem imag jednotlivých druhů brouků. Zemní pasti byly kladeny nepravidelně na okrajích i uvnitř lesního porostu, jako návnada byl použit vinný ocet. Kvasné pasti byly umístěny zejména na exponovaných okrajových partiích lesa, jako návnada byla použita míza z břízy (Betula) nebo směs bílého vína, cukru a ovoce. Část exemplářů sbíraných druhů je uložena ve sbírce autora této zprávy. Zjištěné druhy uvedené v přehledu jsou pro lepší orientaci seřazeny abecedně jak v čeledích, tak i v jednotlivých taxonech. Nomenklatura, je použita z Check-listu československých brouků (JELÍNEK 1993: Check-list of Czechoslovak Insects 4 (Coleoptera)). Seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, Suppl. 1: 3172.). Pro druhy neuvedené v tomto check-listu bylo použito názvů zjištěných na www.faunaeur.org. Ekologicky nebo faunisticky významné nálezy jsou stručně komentovány v Přehledu zjištěných významných nebo zajímavých druhů. Pokud se jedná o druhy zapsané v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR (FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds.] 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.) (dále jen červený seznam) nebo o zvláště ohrožené druhy podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcích vyhlášek č. 395/1992 Sb. a č. 175/2006 Sb. (dále jen zákon), je toto v přehledu rovněž uvedeno. Část dokladového materiálu ještě nebyla zpracována a dosud determinována, proto o tyto druhy bude seznam případně doplněn později. Kompletní přehled všech odchycených druhů je uveden v tabulce, která je přílohou tohoto dokumentu. Všechny uvedené fotografie jsou autora průzkumu.
Seznam použitých zkratek: (EN) - ohrožený druh, (VU) - zranitelný druh, (NT) - téměř ohrožený druh
5
Přehled všech zjištěných druhů čeleď Anthribidae (větevníčkovití): Brachytarsus nebulosus Schönherr, 1826 - větevníček obláčkový čeleď Buprestidae (krascovití): Agrilus angustulus (Illiger, 1803) Agrilus biguttatus (Fabricius, 1777) - polník dvojtečný Agrilus olivicolor Kiesenwetter, 1857 - (NT) Agrilus sulcicollis Lacordaire, 1835 Agrilus viridis (Linnaeus, 1758) - polník zelenavý Anthaxia nitidula nitidula (Linnaeus, 1758) - krasec lesklý Trachys minutus (Linnaeus, 1758) čeleď Byturidae (maliníkovití): Byturus tomentosus (DeGeer, 1774) - malinovník plstnatý čeleď Cantharidae (páteříčkovití): Cantharis rufa rufa Linnaeus, 1758 - páteříček červený čeleď Carabidae (střevlíkovití): Abax ovalis (Duftschmid, 1812) Abax parallelepipedus (Piller et Mitterpacher, 1783) Abax schueppeli rendschmidtii (Germar, 1839) Agonum sexpunctatum (Linnaeus, 1758) - střevlíček šestiskvrnný Anchomenus dorsalis (Pontoppidan, 1763) - střevlíček ošlejchový Carabus cancellatus tuberculatus Dejean, 1826 - (NT) - střevlík měděný Carabus coriaceus rugifer Kraatz, 1877 - střevlík kožitý Carabus granulatus granulatus Linnaeus, 1758 - střevlík zrnitý Carabus nemoralis nemoralis O.F.Müller, 1764 - střevlík hajní Carabus scheidleri helleri Ganglbauer, 1892 - ohrožený (dle zák. č.114/1992 Sb.) - střevlík scheidlerův Carabus ulrichii ulrichii Germar, 1824 - ohrožený (dle zák. č.114/1992 Sb.) - střevlík ulrichův Carabus violaceus violaceus Linnaeus, 1758 - střevlík fialový Demetrias monostigma Samouelle, 1819 Lebia cruxminor (Linnaeus, 1758)
6
Leistus rufomarginatus (Duftschmid, 1812) Loricera pilicornis (Fabricius, 1775) Nebria brevicollis (Fabricius, 1792) Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779) - vláhomil dvouskvrnný Platynus assimilis (Paykull, 1790) - úzkohrdlec přizpůsobený Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758) - střevlíček měděný Pterostichus anthracinus (Illiger, 1798) Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) Tachyta nana (Gyllenhal, 1810) čeleď Cerambycidae (tesaříkovití): Agapanthia villosoviridescens (De Geer, 1775) - tesařík úzkoštítý Aromia moschata moschata (Linnaeus, 1758) - (NT) - tesařík pižmový Brachyleptura maculicornis maculicornis (De Geer, 1775) Clytus arietis (Linnaeus, 1758) - kuloštítník beraní Corymbia rubra rubra (Linnaeus, 1758) - tesařík obecný Dinoptera collaris (Linnaeus, 1758) - tesařík červenoštítý Hylotrupes bajulus (Linnaeus, 1758) - tesařík krovový Leptura quadrifasciata quadrifasciata Linnaeus, 1758 - tesařík čtveropásý Oberea linearis (Linnaeus, 1761) - kozlíček lískový Pachytodes cerambyciformis (Schrank, 1781) - tesařík tesaříkovitý Phymatodes testaceus (Linnaeus, 1758) - tesařík skladištní Plagionotus arcuatus (Linnaeus, 1758) - tesařík dubový Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758) - faunisticky zajímavý nález - tesařík dubinový Prionus coriarius (Linnaeus, 1758) - tesařík piluna Rutpela maculata (Poda, 1761) - tesařík skvrnitý Stenocorus meridianus (Linnaeus, 1758) Stenurella melanura (Linnaeus, 1758) - tesařík černošpičký
7
čeleď Cleridae (pestrokrovečníkovití): Trichodes apiarius (Linnaeus, 1758) - pestrokrovečník včelový čeleď Coccinellidae (slunéčkovití): Adalia bipunctata (Linnaeus, 1758) - slunéčko dvoutečné Anatis ocellata (Linnaeus, 1758) - slunéčko velké Coccinella septempunctata septempunctata Linnaeus, 1758 - slunéčko sedmitečné Harmonia axyridis (Pallas, 1773) - slunéčko východní Propylea quatuordecimpunctata (Linnaeus, 1758) - slunéčko čtrnáctitečné čeleď Curculionidae (nosatcovití): Curculio glandium Marsham, 1802 - nosatec dubový Nedyus quadrimaculatus (Linnaeus, 1758) Phyllobius oblongus (Linnaeus, 1758) - listohlod obecný čeleď Dermestidae (kožojedovití): Anthrenus scrophulariae (Linnaeus, 1758) - rušník krtičníkový čeleď Elateridae (kovaříkovití): Adrastus pallens (Fabricius, 1792) Agriotes obscurus (Linnaeus, 1758) - kovařík tmavý Agriotes ustulatus (Schaller, 1783) - kovařík začoudlý Agrypnus murinus (Linnaeus, 1758) - kovařík šedý Athous haemorrhoidalis (Fabricius, 1801) - kovařík narudllý Cidnopus pilosus (Leske, 1785) Hemicrepidius hirtus (Herbst, 1784) Prosternon tesselatum (Linnaeus, 1758) Synaptus filiformis (Fabricius, 1781) čeleď Eucnemidae (dřevomilovití): Melasis buprestoides (Linnaeus, 1761) - dřevomil lesní čeleď Geotrupidae (chrobákovití): Anoplotrupes stercorosus (Hartmann in L.G.Scriba, 1791) - chrobák lesní
8
Trypocopris vernalis vernalis (Linnaeus, 1758) - chrobák jarní čeleď Histeridae (mršníkovití): Hololepta plana (Sulzer, 1776) - mršník topolový čeleď Chrysomelidae (mandelinkovití): Agelastica alni (Linnaeus, 1758) - bázlivec olšový Clytra laeviuscula Ratzeburg, 1837 - vrbař uhlazený Crepidodera aurata aurata (Marsham, 1802) - dřepčík vrbový Crepidodera aurea (Geoffroy, 1785) Cryptocephalus bipunctatus (Linnaeus, 1758) Cryptocephalus ocellatus Drapiez, 1819 Fastuolina fastuosa (Scopoli, 1763) - mandelinka nádherná Gastrophysa viridula (De Geer, 1775) - mandelinka ředkvičková Hermeophaga mercurialis (Fabricius, 1792) Hippuriphila modeeri (Linnaeus, 1761) Chrysomela populi Linnaeus, 1758 - mandelinka topolová Lythraria salicariae (Paykull, 1800) Oulema gallaeciana (Heyden, 1870) - kohoutek modrý Oulema melanopus (Linnaeus, 1758) - kohoutek černohlavý Phratora vitellinae (Linnaeus, 1758) Phyllotreta armoraciae (Koch, 1803) čeleď Lagriidae (měkkokrovečníkovití): Lagria hirta (Linnaeus, 1758) - měkkkokrovečník huňatý čeleď Lucanidae (roháčovití): Dorcus parallelipipedus (Linnaeus, 1758) - roháček kozlík čeleď Malachiidae (bradavičníkovití): Malachius aeneus (Linnaeus, 1758) čeleď Melandryidae (lencovití): Hypulus bifasciatus (Fabricius, 1792) - zajímavý nález čeleď Nitidulidae (lesknáčkovití): Soronia grisea (Linnaeus, 1758)
9
čeleď Pselaphidae (hmatavcovití): Brachygluta fossulata (Reichenbach, 1816) - kulokyčelník hrabavý Bryaxis curtisi orientalis (Karaman, 1942) čeleď Scarabaeidae (vrubounovití): Amphimallon solstitiale solstitiale (Linnaeus, 1758) - chroustek letní Aphodius erraticus (Linnaeus, 1758) Aphodius fimetarius (Linnaeus, 1758) - hnojník obecný Aphodius prodromus (Brahm, 1790) Cetonia aurata aurata (Linnaeus, 1758) - zlatohlávek zlatý Oxythyrea funesta (Poda, 1761) - ohrožený (dle zák. č.114/1992 Sb.) - zlatohlávek tmavý Protaetia marmorata marmorata (Fabricius, 1792) - zlatohlávek mramorovaný Protaetia cuprea metallica (Herbst, 1782) - zlatohlávek hladký čeleď Scydmaenidae: Cephennium majus Reitter, 1881 Neuraphes elongatulus (P.W.J. Müller et Kunze, 1822) Stenichnus godarti (Latreille, 1806) Stenichnus scutellaris (P.W.J. Müller et Kunze, 1822) čeleď Silphidae (mrchožroutovití): Nicrophorus humator Olivier, 1790 - hrobařík černý Nicrophorus vespilloides Herbst, 1784 - hrobařík malý Oiceoptoma thoracica (Linnaeus, 1758) - mrchožrout rudoprsý Phosphuga atrata atrata (Linnaeus, 1758) - mrchožrout černý Thanatophilus rugosus (Linnaeus, 1758) - mrchožrout vrásčitý čeleď Silvanidae (lesákovití): Uleiota planata (Linnaeus, 1761) - lesák rovný čeleď Staphylinidae (drabčíkovití): Creophilus maxillosus (Linnaeus, 1758) - drabčík páskovaný Velleius dilatatus (Fabricus, 1787) - (VU) - drabčík sršní
10
čeleď Tenebrionidae (potemníkovití): Neomida haemorrhoidalis (Fabricius, 1787) - (VU) Tenebrio molitor Linnaeus, 1758 - potemník moučný
Přehled zjištěných významných nebo zajímavých druhů
Agrilus olivicolor Kiesenwetter, 1857 - krasec, velikost 4,05,5mm. Druh rozšířený po celém území ČR, vyskytuje se však zejména v teplejších oblastech. Vývoj larev probíhá ve větvích habrů (Carpinus) a lísek (Corylus). Imaga jsou aktivní ve dne, kdy je lze zastihnout hlavně na listech živných rostlin. Jedná se o nehojný druh, v červeném seznamu zařazený do kategorie (NT) - jako téměř ohrožený. Na sledovaném území byl nalezen 1 exemplář, odchycený do kvasné pasti zavěšené na exponovaném kmeni dubu (Quercus). Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'48.823"N, 18°36'2.631"E.
11
Aromia moschata moschata (Linnaeus, 1758) - tesařík pižmový, velikost 13,0-34,0mm. Druh rozšířený po celém území ČR. Vývoj larev probíhá v živých vrbách (Salix), které bývají zpravidla nějak poškozeny. Imaga lze zastihnout přes den zejména na kmenech a listech živné dřeviny, výjimečně také na květech. Brouci vypouštějí pronikavý zápach, tzv. pižmo. Jedná se o nehojný druh, v červeném seznamu zařazený do kategorie (NT) - jako téměř ohrožený. Na sledovaném území byly nalezeny 2 exempláře, odchycené na listech vrby (Salix). Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°45'0.138"N, 18°36'17.867"E.
Carabus cancellatus tuberculatus Dejean, 1826 - střevlík měděný, velikost 17,0-30,0mm. Druh rozšířený po celém území ČR, poddruh tuberculatus pouze v severovýchodní části Moravy. Vyskytuje se od nížin do středních poloh, kde v otevřených i zastíněných biotopech aktivně loví kořist nebo vyhledává uhynulé bezobratlé i obratlovce. Jedná se o nehojný druh, v červeném seznamu zařazený do kategorie (NT) - jako téměř ohrožený. Na sledovaném území byly nalezeny 2 exempláře, odchycené do zemních pastí, umístěných na okraji lesa. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'44.028"N, 18°36'13.072"E.
Carabus scheidleri helleri Ganglbauer, 1892 - střevlík scheidlerův, velikost 25,0-30,0mm. Druh rozšířený po celém území ČR, ale spíše v nižších polohách, poddruh helleri pouze v severní části ČR. Vyskytuje se zejména v lesích, ale i na polích a loukách, kde aktivně loví kořist nebo vyhledává uhynulé bezobratlé i obratlovce. Jedná se o velmi proměnlivý druh, vytvářející řadu barevných aberací, který není vzácný, ale dle zákona zařazený do kategorie ohrožený. Na sledovaném území byly nalezeny 4 exempláře, odchycené do zemních pastí, umístěných jak v lese, tak i na jeho okraji. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'44.028"N, 18°36'13.072"E.
12
Carabus ulrichii ulrichii Germar, 1824 - střevlík Ulrychův, velikost 22,0-33,0mm. Druh rozšířený po celém území ČR od nížin do podhůří na lučních, polních a hájových stanovištích, kde aktivně loví kořist nebo vyhledává uhynulé bezobratlé i obratlovce. Jedná se o hojný druh, ale dle zákona zařazený do kategorie ohrožený. Na sledovaném území bylo nalezeno 9 exemplářů, odchycených do zemních pastí. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'44.028"N, 18°36'13.072"E.
Hypulus bifasciatus (Fabricius, 1792) - velikost 4,5-6,0mm. Druh rozšířený po celém území ČR, vyskytující se jednotlivě, zejména v přírodně zachovalejších místech nižších poloh. Vývoj larev probíhá v mrtvém dřevě listnatých stromů. V zákoně ani červeném seznamu není tento druh uveden. Na sledovaném území byl nalezen 1 exemplář při smýkání lesní vegetace. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'44.028"N, 18°36'13.072"E.
Neomida haemorrhoidalis (Fabricius, 1787) - potemník, velikost 7,0-7,5mm. Druh rozšířený po celém území ČR. Vyskytuje se lokálně, zejména v zachovalých lesích pod kůrou stromů a na choroších, ve kterých také probíhá jeho vývoj. Jedná se o nehojný druh, v červeném seznamu zařazený do kategorie (VU) - jako zranitelný. Na sledovaném území byl nalezen 1 exemplář odchycený na stromových houbách. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'54.463"N, 18°36'17.046"E.
13
Oxythyrea funesta (Poda, 1761) - zlatohlávek tmavý, velikost 8,0-12,0mm. Druh rozšířený po celém území ČR, ale spíše v teplejších oblastech. V posledních letech se objevuje stále častěji (v 80. letech se vyskytoval pouze na jižní Moravě). Larvy se živí odumřelými zbytky rostlin, imaga lze zastihnout za slunných a teplých dnů zejména na květech. Jedná se o poměrně hojný druh, ale dle "zákona" zařazený do kategorie ohrožený. Na sledovaném území byly nalezeny 3 exempláře, odchycené smýkáním a na květech. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'48.823"N, 18°36'2.631"E.
Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758) - tesařík dubinový, velikost 10,0-19,0mm. Řídký druh, v ČR rozšířený v oblastech původních Quercet, kde se vyskytuje v zachovalých lesích. Vývoj larev probíhá pod kůrou kmenů i silných větví odumírajících stromů, zejména pak mohutných dubů (Quercus) s hrubou kůrou. Imago je aktivní zejména za soumraku, ale i za slunných dnů lze toto zastihnout pobíhající po kmenech živných dřevin. V zákoně ani červeném seznamu není tento druh uveden. Na sledovaném území byl nalezen 1 exemplář, odchycený do kvasné pasti zavěšené na exponovaném kmeni dubu (Quercus). Jedná se o faunisticky zajímavý nález. Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'48.823"N, 18°36'2.631"E.
Velleius dilatatus (Fabricus, 1787) - drabčík sršní, velikost 20,024,0mm. Druh vyskytující se vzácně na celém území ČR. Imago žije skrytě v hnízdech sršní (Vespa crabro L.) umístěných zejména ve starých dutých stromech, kde také probíhá jeho larvální vývoj. Aktivita imag se projevuje zejména večer, kdy se tato pohybují po kmenech stromů a pak často sají kvasící mízu nebo loví jiný drobný hmyz. Jedná se o vzácný druh, v červeném seznamu zařazený do kategorie (VU) - jako zranitelný. Na sledovaném území bylo nalezeno celkem 23 exemplářů, odchycených do tzv. kvasných pastí umístěných poblíž dutin na starých vzrostlých dubech (Quercus). Přesná lokalizace nálezu - souřadnice GPS: 49°44'54.010"N, 18°36'19.111"E.
14
Závěr Při tomto krátkodobém průzkumu bylo ve sledovaném území odchyceno přes 500 exemplářů brouků, z toho 439 nalezených exemplářů bylo determinováno (další část dokladového materiálu nebyla dosud určena). Jejich vyhodnocením byl zjištěn výskyt 118 druhů zastoupených ve 27 čeledích, z toho 30 druhů bylo xylofágních (svou bionomií vázaných na dřevo). Z celkového množství bylo zjištěno 10 faunisticky zajímavých či jinak významných druhů, z toho jsou 3 druhy uvedeny v "zákoně" v kategorii "ohrožený" a 5 druhů je uvedeno v "červeném seznamu". Za nejzajímavější (vzhledem k charakteru a poloze biotopu) považuji výskyt poměrně početné populace drabčíka sršního Velleius dilatatus (Fabricus, 1787) žijícího ve společnosti sršní (Vespa crabro Linnaeus, 1758) a nález tesaříka dubinového Plagionotus detritus (Linnaeus, 1758), jehož nejbližší výskyt byl dle dostupných literárních údajů dosud zaznamenán na lokalitách Paskov a Horní Suchá. Na základě tohoto krátkodobého průzkumu byl zcela jistě zjištěn pouze zlomek toho, co lze z entomofauny - brouků na sledovaném území nalézt. Pro komplexní zhodnocení dané lokality z entomologického hlediska by bylo vhodné provedení rozsáhlejšího a dlouhodobějšího inventarizačního průzkumu. Z dosud získaného dokladového materiálu však lze usoudit, že se jedná o poměrně zachovalý lesní porost s výskytem, jak starých vzrostlých stromů, zejména pak dubů (Quercus) a habrů (Carpinus) v jeho východní části, tak mladších dřevin různých druhů, zejména pak olší (Alnus) v jeho severní a západní části. Z entomologického hlediska by bylo vhodné pro zachování, co nejširšího spektra xylofágních a saproxylických druhů brouků, při lesním hospodaření na této lokalitě ponechat co nejvíce starých stromů (včetně odumřelých, dutých, padlých, lejících, ale i pařezů), na které jsou tyto druhy svou bionomií vázány. V případě nutné likvidace některých odumřelých stromů nebo ořezu usychajících či nalomených větví z bezpečnostních důvodů, by bylo vhodné alespoň jejich dočasné ponechání v lesním porostu (min. jedno vegetační období) z důvodu dokončení vývoje xylofágních druhů brouků. Pokud by mělo v rámci "ošetřování" starých stromů dojít k "zakrytí" vzniklých dutin, bylo by žádoucí při tomto ponechat alespoň malý otvor pro volný pohyb saproxylických druhů brouků. S ohledem na vývoj těchto druhů brouků, ale i jiného hmyzu je zcela nevhodné ošetřování vnitřního prostoru dutiny chemicky. Těžbu dřeva na daném území provádět jen v omezené míře, tak aby zůstal zachován lesní porost se starými stromy. Naopak zcela nevhodným způsobem hospodaření je pasečný způsob obnovy lesního porostu s odstraněním všech stromů. Tím dojde k dlouhodobé ztrátě biotopu mnoha nejen xylofágních druhů. Příměstský les Hrabinka je jedním z mála zachovalých porostů s výskytem takto velmi starých stromů a zvláště pak dubů na Těšínsku. Jeho zachování a nalezení šetrného způsobu hospodaření v něm, by mělo být hlavním cílem ochrany přírody. S ohledem na současné využití sledovaného území jakožto oddechové zóny pro obyvatele zejména města Český Těšín se zřejmě také zvyšuje šance na přežití společenstev vyskytujících se na předmětné lokalitě.
15
Mapa hranice zájmového území Hrabiny a výskyt významných druhů brouků (Agrilus olivicolor, Oxythyrea funesta a Plagionotus detritus – červená, Aromia moschata moschata – modrá, Carabus cancellatus tuberculatus, Carabus scheidleri helleri, Carabus ulrichii ulrichii a Hypulus bifasciatus – zelená, Neomida haemorrhoidalis – žlutá, Velleius dilatatus - bílá), mapový podklad © ČÚZK, 2009.
16
Ornitologický průzkum lesního porostu Hrabina v Českém Těšíně
Mgr. Jana Kristianová Ostrava 2013
ÚVOD Ornitologický průzkum lokality Český Těšín – Hrabina byl zpracován v rámci zoologického průzkumu na základě objednávky Města Český Těšín v. z. MÚ Český Těšín, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 9. 4. 2013 č. 0187/2013/ŽP/O. Cílem průzkumu bylo kvalitativní zhodnocení fauny s akcentem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a na druhy uvedené v Červeném seznamu České republiky (dále jen „významné druhy“) a kvantifikace hnízdících párů nalezených druhů. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Zájmové území bylo vymezeno na mapě přiložené k objednávce a specifikováno vyjmenovanými poz. parc. č. 3029/1, 3029/2, 3047, 3048 v k. ú. Český Těšín a poz. parc. č. 1554, 581/1 a 598/1 v k.ú. Mosty u Českého Těšína (také Mapa 1). Zájmovým územím o velikosti cca 21 ha je lesní porost na západním okraji panelové zástavby města Český Těšín. Území leží v nadmořské výšce 274–290 m n. m. Terén se mírně svažuje k drobnému vodnímu toku Hrabinka, který protéká středem porostu. Jihovýchodní část porostu přiléhá k vodní nádrži Hrabina. Porost rozděluje přibližně v polovině délky poměrně frekventovaná silnice I/11 (spojnice Ostrava – Český Těšín). Jihozápadní část porostu je z poloviny čerstvě vykácena holosečným způsobem, ve druhé polovině zůstaly stát vzrostlé stromy. Dle mapování biotopů, aktualizace 2007–2017 je lesní porost tvořen především dubohabřinou (L3.2) a podél vodního toku Hrabinka lužním lesem (L2.2A). V porostu je zastoupen převážně dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), vrba (Salix sp.), bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a další. Zvláště ve východní části porostu se nachází mohutné staré duby a habry často s dutinami a polodutinami vzniklými samovolně nebo činností šplhavců. Takovéto dutiny a polodutiny se nachází i v dalších druzích stromů v celém porostu, zde již v menším počtu. Keřové patro je bohatě vyvinuto, především pak v severozápadní části. Je tvořeno zvláště zmlazením uvedených druhů stromů a dále keři jako je bez černý (Sambucus nigra), střemcha obecná (Prunus padus), líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea) a další. Bylinné patro je také dobře vyvinuto. Lesní porost není součástí žádného zvláště chráněného území dle zákona, ale je významným krajinným prvkem ze zákona a prochází jím prvek územního systému ekologické stability (ÚSES) – regionální biokoridor RK 971. Lesní porost, jeho severovýchodní část, vzhledem k přímé návaznosti na panelovou zástavbu je hojně využíván obyvateli jako park. V této části se nacházejí dva široké chodníky vysypané štěrkem, svažitější úseky jsou opatřeny dřevěnými schody nebo můstky. Ve zbývajících částech porostu se vyskytují jen pěšiny. METODIKA V zájmovém území bylo provedeno 6 kontrol v hnízdní sezóně: 10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6. a 8. 7. 2013. Tučně zvýrazněná data znamenají kromě denního průzkumu uskutečnění také nočních návštěv. Průzkum probíhal od svítání do max. 10 hod. SEČL za vhodných klimatických podmínek (bez deště, silného větru). Během jednotlivých návštěv byl postupně procházen celý porost po liniích. Počáteční místo každé návštěvy se lišilo, aby části porostu byly podchyceny v různé denní době. Při průzkumu byly zaznamenávány pozorované jednotlivé druhy ptáků a projevy jedinců, podle nichž byly následně ke všem druhům
18
přiřazeny mezinárodní kódy pro stupeň průkaznosti hnízdění (Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006). Jejich přehled je uveden v příloze 1. Všechny uvedené fotografie jsou autorky průzkumu. HISTORICKÉ ZÁZNAMY Není známo, že by v zájmovém území v minulosti proběhl ornitologický průzkum. K dispozici jsou pouze data z elektronické Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP, na http://portal.nature.cz), kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jedná se o tyto údaje: Tab 1: Přehled druhů vyskytujících se v zájmovém území uvedených v Nálezové databázi ochrany přírody. druh lokalita datum autor pozn. čáp černý na nápusti přehrady 11. 6. 2013 Nestrašil Petr 1 jedinec, lov Ciconia nigra volavka popelavá Ardea cinerea
na nápusti přehrady
žluna šedá Picus canus
východní dubohabřina u přehrady
lejsek bělokrký Ficedula albicollis
les pod přehradou
6. 6. 2013 11. 6. 2013
Křenek Daniel Nestrašil Petr
6. 6. 2013
Křenek Daniel
1 samec, hlasový projev
14. 5. 2010
Křenek Daniel
1 zpívající samec
1 jedinec, lov
VÝSLEDKY Během průzkumu v roce 2013 bylo zjištěno 38 druhů ptáků. 6 druhů je zvláště chráněných dle zákona, 10 druhů je uvedeno v Červeném seznamu ČR. Přehled jednotlivých druhů je uveden v následující tabulce a na Mapě 1: Tab. 2: Přehled zjištěných druhů ptáků v lesním porostu Hrabina v Českém Těšíně v roce 2013 (KO – kriticky ohrožený, SO – silně ohrožený, O – ohrožený; CR – kriticky ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený, LC – málo dotčený). * Mezinárodní kódy pro stupeň průkaznosti hnízdění. stupeň stupeň ochrany dle ohrožení dle vyhl. č. Červeného datum pozorování hnízdní druh 395/1992 Sb. seznamu ČR v roce 2013 kód * morčák velký Mergus merganser
KO
CR
23. 5.
B1
krahujec obecný Accipiter nisus
SO
VU
3. 6.
D13
káně lesní Buteo buteo
10. 4., 23. 5.
D13
holub hřivnáč Columba palumbus
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
D13
kukačka obecná Cuculus canorus
23. 5., 3. 6.
C4
puštík obecný Strix aluco
23. 5., 10. 6.
B2 (vzletná mláďata)
19
ledňáček říční Alcedo atthis
VU
10. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
D16
žluna šedá Picus canus
VU
10. 4., 30. 4., 23. 5., 10. 6., 8. 7.
C4
žluna zelená Picus viridis
LC
10. 4., 30. 4., 23. 5., 8. 7.
C4
datel černý Dryocopus martius
LC
8. 7.
B1
SO
strakapoud velký Dendrocopos major
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
strakapoud malý Dendrocopos minor
VU
konipas horský Motacilla cinerea brkoslav severní Bombycilla garrulus
O
D16
30. 4.
B1
3. 6.
B1 (vzletná mláďata)
10. 4.
střízlík obecný Troglodytes troglodytes
30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
červenka obecná Erithacus rubecula
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
rehek domácí Phoenicurus ochruros
23. 5., 3. 6.
D14
rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus
30. 4., 23. 5., 3. 6.
C4
kos černý Turdus merula
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
D16
drozd zpěvný Turdus philomelos
10. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C9
pěnice černohlavá Sylvia atricapilla
30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
budníček lesní Phylloscopus sibilatrix
30. 4.
B2
budníček menší Phylloscopus collybita
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
LC
23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C7
NT
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6.
C4
10. 4., 23. 5., 10. 6.
C4
lejsek šedý Muscicapa striata
O
lejsek bělokrký Ficedula albicollis sýkora babka Parus palustris
20
sýkora uhelníček Parus ater
23. 5.
sýkora modřinka Parus caeruleus
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
D16
sýkora koňadra Parus major
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
brhlík lesní Sitta europaea
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
23. 5., 3. 6., 8. 7.
C4
sojka obecná Garrulus glandarius
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6.
C4
vrána šedá Corvus cornix
3. 6.
B1
špaček obecný Sturnus vulgaris
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
D16
pěnkava obecná Fringilla coelebs
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
C4
stehlík obecný Carduelis carduelis
30. 4.
B2
dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes
10. 4., 30. 4., 23. 5., 3. 6., 10. 6.
C4
žluva hajní Oriolus oriolus
SO
LC
B2
Podrobnější informace k významným druhům morčák velký (Mergus merganser) Dutinový hnízdič. Druh byl pozorován jen jednou, a to 23. 5. 2013. 2 samice plavaly na jižním konci přehrady Hrabina. Morčák hnízdí v dutinách stromů, mohl by tedy k hnízdění využít dutiny v porostu v zájmovém území. Hnízdo ani vyvedená rodina nebyly v tomto roce zjištěny. Hnízdění v tomto roce nepotvrzeno (B1). krahujec obecný (Accipiter nisus) 3. 6. bylo nalezeno jeho hnízdo a kolem něj přelétl 1 jedinec. Prokázané hnízdění 1 páru (D13), vyhnízdění nebylo potvrzeno. ledňáček říční (Alcedo atthis) Potok Hrabinka v lesním prostoru severně od silnice I/11 je v jednom místě dosti zahlouben a levý písčitý břeh o výšce cca 2 m je stržen v kolmou stěnu. V něm si ledňáček vyhrabal noru, z níž 3. 6. byl nalezen výtok trusu mláďat. Dospělci byli zaznamenáváni během celé doby průzkumu, pozorováni byli také při krmení mláďat v hnízdě. Vedle nory byla vykopána druhá, v době průzkumu nebylo zjištěno, zda byla také využita k dalšímu letošnímu hnízdění. Prokázané hnízdění 1 páru (D16).
21
žluna šedá (Picus canus) Dutinový hnízdič. Během celé doby průzkumu byly v lesním porostu zaznamenány hlasové projevy žluny šedé. Nebyla nalezena aktivní hnízdní dutina, ale při návštěvách byly zjištěny dutiny vytesané druhem velikosti žluny, je zde předpoklad pravidelného hnízdění tohoto druhu. Pravděpodobné hnízdění 1 páru (C4). žluna zelená (Picus viridis) Dutinový hnízdič. Hlasové projevy i tohoto šplhavce byly v porostu často zaznamenány. I zde platí stejný předpoklad jako u předchozího druhu. Pravděpodobné hnízdění 1 páru (C4). datel černý (Dryocopus martius) Dutinový hnízdič. Druh byl zjištěn jen při poslední návštěvě. V porostu letos nehnízdil, ale může sem zalétat za potravou, především po hnízdní době. Hnízdění v tomto roce nepotvrzeno (B1). strakapoud malý (Dendrocopos minor) Dutinový hnízdič. Hlasový projev tohoto druhu byl zjištěn jen 30. 4. Ač se zde nachází pro něj vhodný hnízdní biotop, hnízdění v tomto roce nebylo potvrzeno (B1). brkoslav severní (Bombycilla garrulus) 10. 4. v období tahu brkoslavů bylo pozorováno hejno o cca 60 jedinců v porostu u nádrže. Nehnízdní, zastižen na tahu. lejsek šedý (Muscicapa striata) Polodutinový hnízdič. Opakovaně byli pozorováni 2 zpívající samci v porostu při jeho severovýchodním okraji poblíž nebytových objektů i panelových domů. Na opačném konci porostu v jižním konci zájmového území byl opakovaně pozorován zpívající 1 samec. Pravděpodobné hnízdění 3 párů (C7). lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Polodutinový hnízdič. 30. 4. byl zaznamenán největší počet zpívajících samců, tj. 8. Jednalo se ještě o období tahu lejsků. 23. 5. byli slyšeni 3 zpívající samci, následně 3. 6. jeden samec a 10. 6. 2 samci. Pravděpodobné hnízdění 3 párů (C4). žluva hajní (Oriolus oriolus) 23. 5., 3. 6. a 8. 7. byl slyšen jeden zpívající samec nejdříve v úzkém porostu východně od nádrže, při poslední návštěvě v západním částečně vykáceném porostu. Pravděpodobné hnízdění 1 páru (C4). ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Ornitologickým průzkumem v lesním porostu lokality Hrabina – Český Těšín v roce 2013 bylo zjištěno 38 druhů ptáků, z toho 6 druhů je zvláště chráněných dle zákona, 10 druhů je uvedeno v Červeném seznamu ČR. Ve společenstvu ptáků je velmi vysoké zastoupení dutinových a polodutinových hnízdičů, a to 18 druhy. V lesním porostu se nachází stromy s dutinami a polodutinami, přirozenými i vytesanými šplhavci, z tohoto hlediska je také velmi významná východní část s mohutnými a starými duby a habry. Mezi dutinovými hnízdiči a jejich hnízdním biotopem je patrná pozitivní korelace. Významné jsou i počty párů dutinových a polodutinových hnízdičů. Nejvyšších počtů dosahují tyto druhy: sýkora modřinka 6 párů/10 ha, sýkora koňadra 4 páry/10 ha, dále špaček obecný 3 páry/10 ha, šoupálek dlouhoprstý, lejsek šedý a lejsek bělokrký po 1,5 páru/10 ha. Z dutinových a polodutinových významných druhů zde letos pravděpodobně zahnízdily 4 druhy, u dalších tří zjištěných není vyloučeno zahnízdění v dalších letech. Výše
22
uvedené údaje poukazují na jedinečnost lesního porostu jako významného hnízdního biotopu dutinových a polodutinových hnízdičů. Druhy hnízdící v korunách stromů nebo v keřích jsou zde také významně zastoupeny, a to 16 druhy, z toho 2 významné druhy. Počet druhů odpovídá dobře vyvinutému keřovému patru a také vysokému zastoupení habrů, které poskytují výborné úkryty pro hnízda v trsech mladých větviček v délce celého kmene. Nejvyšších počtů hnízdících párů v počtu 3 párů/10 ha měl kos černý, pěnice černohlavá a pěnkava obecná. Podmínkou zachování tohoto cenného biotopu je vyloučení holosečného způsobu obnovy. Hospodaření v porostu by mělo být prováděno max. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Dále je důležité v lesním porostu zachovat dostatek stromů s dutinami a polodutinami (tj. zlomy větví, kmenů, vývraty) ať přírodními nebo vytesanými šplhavci, živé i odumírající stromy. Při případném ošetření stromů – zakrývání dutin proti zatékání vody dovnitř stromu vytvořit kryt tak, aby bylo drobným ptákům alespoň do velikosti brhlíka lesního umožněno se do dutiny dostat. Taktéž je vhodné v porostu ponechat ležící mrtvé dřevo (kmeny a silné větve) jako potravní základnu pro hmyzožravé druhy ptáků. Výrazně nesnižovat plochu keřového patra. Zachovat ve východní části co největší míře habry a mohutné duby, tzn. nejvýznamnější a nejkvalitnější část lesního porostu. V této části bylo také zjištěno pravděpodobné hnízdění zvláště chráněného druhu žluvy hajní. Žluva hnízdí vysoko v korunách vzrostlých stromů rostoucích v zápoji jako je břehový porost nebo porost okolo vodních nádrží. Pro zachování hnízdiště je vhodné tento porost zřeďovat jen minimálně. Výše uvedená doporučení jsou důležitá pro všechny zjištěné významné druhy i druhy běžné. Speciální opatření je pouze doporučováno pro prokázané hnízdění jednoho páru ledňáčka říčního. Pro umožnění hnízdění tohoto druhu i v dalších letech je nutné hnízdní stěnu břehu potoka Hrabinky v případě zárůstu vegetací nebo jejího zhroucení obnovit do podoby kolmé stěny. Protože ledňáček je druh dosti plachý a les je často navštěvován lidmi, je nutno u hnízdní stěny a v blízkém okolí podél potoka co nejvíce zachovat hustý keřový porost pro zajištění klidného hnízdění. Navíc větve stromů či keřů přesahující nízko nad vodní hladinu usnadňují ledňáčkovi lovit v potoce potravu. Protože velikost teritoria ledňáčka je v průměru 1-3 páry/10 km toku, určitě každodenně několikrát přeletuje přes frekventovanou silnici I/11 přetínající lesní porost i vodní tok. Je zde pravděpodobnost střetu s vozidly. Střet je možný u většiny zde zjištěných ptačích druhů. Během průzkumu byly pozorovány časté přelety různých ptačích druhů mezi rozdělenými částmi lesního porostu, náhodně byl nalezen sražený strakapoud velký. Proto upozorňuji na možné kolize a doporučuji provést monitoring kadaverů v této části komunikace nejen ptáků, ale i savců (náhodně byli během průzkumu nalezeni 2 přejetí ježci a jeden živý na krajnici) s navržením vhodných ochranných opatření. LITERATURA Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22:1-184. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum s. r. o., Praha.
23
PŘÍLOHA 1 Mezinárodní kódy pro stupeň průkaznosti hnízdění (B1-D16) (převzato ze Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006) B = možné hnízdění B1 Druh pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí (mnozí bahňáci, někteří brodiví a rackovití se u nás často zdržují po celé hnízdní období, aniž zahnízdí; u nich je proto nutné použít jiného důkazu o hnízdění). B2 Pozorování zpívajícího samce (samců) anebo zaslechnutí hlasů souvisejících s hnízděním v hnízdním období. C = pravděpodobné hnízdění C3 Pár pozorovaný ve vhodném hnízdním prostředí v době hnízdění. C4 Stálý okrsek předpokládaný na základě pozorovaného teritoriálního chování (např. zahánění soků, zpěv apod.) na tomtéž stanovišti nejméně dvakrát v odstupu 1 týdne. C5 Pozorování toku a imponování nebo páření. C6 Hledání pravděpodobných hnízdišť. C7 Vzrušené chování a varování starých ptáků nejspíše v blízkosti hnízda či mláďat. C8 Přítomnost hnízdních nažin u chycených starých ptáků. C9 Staří ptáci pozorováni při stavbě hnízda nebo dlabání hnízdní dutiny. D = prokázané hnízdění D10 Odpoutávání pozornosti od hnízda nebo mláďat a předstírání zranění. D11 Nález použitého hnízda (obydleného či opuštěného během pozorování) či zbytků vaječných skořápek. D12 Nález čerstvě vylétlých mláďat (u krmivých ptáků) nebo mláďat v prachovém peří (u nekrmivých). D13 Pozorování starých ptáků přilétajících na hnízdiště či opouštějících je za okolností, které nasvědčují přítomnosti obsazeného hnízda (včetně vysoko umístěných hnízd nebo hnízdních dutin, do nichž není vidět) či pozorování starých ptáků vysezujících snůšky. D14 Pozorování starých ptáků při odnášení trusu od hnízda nebo přinášení potravy mláďatům. D15 Nález hnízda s vejci. D16 Nález hnízda s mláďaty (viděnými nebo slyšenými).
24
Mapa 1: Hranice zájmového území Hrabiny a výskyt významných druhů ptáků (morčák velký – zelená, krahujec obecný – hnědá, ledňáček říční – tmavě modrá, žluna šedá a žluna zelená se vyskytovaly plošně – bez bodů, datel černý – červená, strakapoud malý – světle modrá, brkoslav severní – fialová, lejsek šedý – šedá, lejsek bělokrký – bílá, žluva hajní – žlutá), mapový podklad © ČÚZK, 2009.
25
FOTODOKUMENTACE
Foto 1: Dobře vyvinuté keřové a bylinné patro v západní části lesního porostu Hrabina.
Foto 2: Starší stromy s přirozenými dutinami i dutinami vytesanými šplhavci.
26
Foto 3: Hnízdo sýkory modřinky v dutině habru obecného jen 1,2 m vysoko.
Foto 4: Polodutina po zlomeném dvojkmenu, Ve zlomu staré ptačí hnízdo.
27
Foto 5: Čerstvá holoseč v jihozápadní části porostu Hrabiny.
Foto 6: Stržený levý břeh vodního toku Hrabinka. Hnízdiště 1 páru ledňáčka říčního.
28
Chiropterologický průzkum lesního porostu Hrabina v Českém Těšíně
Mgr. Jana Kristianová Ostrava 2013
ÚVOD Chiropterologický průzkum lokality Český Těšín – Hrabina byl zpracován v rámci zoologického průzkumu na základě objednávky Města Český Těšín v. z. MÚ Český Těšín, odboru výstavby a životního prostředí ze dne 9. 4. 2013 č. 0187/2013/ŽP/O. Cílem průzkumu bylo kvalitativní zhodnocení fauny s akcentem na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a na druhy uvedené v Červeném seznamu České republiky (dále jen „významné druhy“). CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Zájmové území bylo vymezeno na mapě přiložené k objednávce a specifikováno vyjmenovanými poz. parc. č. 3029/1, 3029/2, 3047, 3048 v k. ú. Český Těšín a poz. parc. č. 1554, 581/1 a 598/1 v k. ú. Mosty u Českého Těšína (také Mapa 1). Zájmovým územím o velikosti cca 21 ha je lesní porost na západním okraji panelové zástavby města Český Těšín. Území leží v nadmořské výšce 274–290 m n. m. Terén se mírně svažuje k cca 1,5 m širokému vodnímu toku Hrabinka, který protéká středem porostu. Jihovýchodní část porostu přiléhá k vodní nádrži Hrabina. Porost rozděluje přibližně v polovině délky poměrně frekventovaná silnice I/11 (spojnice Ostrava – Český Těšín). Jihozápadní část porostu je z poloviny čerstvě vykácena holosečným způsobem, ve druhé polovině zůstaly stát vzrostlé stromy. Dle mapování biotopů, aktualizace 2007–2017 je lesní porost tvořen především dubohabřinou (L3.2) a podél vodního toku Hrabinka lužním lesem (L2.2A). V porostu je zastoupen převážně dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), olše lepkavá (Alnus glutinosa), dále lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), vrba (Salix sp.), bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a další. Zvláště ve východní části porostu se nachází mohutné staré duby a habry často s dutinami a polodutinami vzniklými samovolně nebo činností šplhavců. Takovéto dutiny a polodutiny se nachází i v dalších druzích stromů v celém porostu, zde již v menším počtu. Keřové patro je bohatě vyvinuto, především pak v severozápadní části. Je tvořeno zvláště zmlazením uvedených druhů stromů a dále keři jako je bez černý (Sambucus nigra), střemcha obecná (Prunus padus), líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea) a další. Bylinné patro je také dobře vyvinuto. Lesní porost není součástí žádného zvláště chráněného území dle zákona, ale je významným krajinným prvkem ze zákona a prochází jím prvek územního systému ekologické stability (ÚSES) – regionální biokoridor RK 971. Lesní porost, jeho severovýchodní část, vzhledem k přímé návaznosti na panelovou zástavbu je hojně využíván obyvateli jako park. V této části se nacházejí dva široké chodníky vysypané štěrkem, svažitější úseky jsou opatřeny dřevěnými schody nebo můstky. Ve zbývajících částech porostu se vyskytují jen pěšiny. METODIKA V zájmovém území bylo provedeno 6 kontrol ve vegetačním období (v období gravidity a laktace netopýrů): 30. 4., 23. 5., 28. 5., 3. 6., 10. 6. a 8. 7. 2013. Průzkum probíhal v nočních hodinách, vždy v délce 90 minut, především před koncem noci do svítání, pro možné zjištění denních úkrytů, nebo začínal půl hodiny po západu slunce. Terén se uskutečnil jen za vhodných klimatických podmínek (bez deště, silného větru, při teplotě nad 10 °C). Během jednotlivých návštěv byl postupně procházen celý porost po liniích. Počáteční místo každé návštěvy se lišilo, aby části porostu byly podchyceny v různém čase. Průzkum byl prováděn
30
detekcí echolokačních signálů netopýrů pomocí heterodynovacího detektoru značky Pettersson. Při průzkumu byly zaznamenávány slyšené druhy letounů a jejich letová aktivita ve standardní formě zápisu pozitivních minut. Všechny uvedené fotografie jsou autorky průzkumu.
HISTORICKÉ ZÁZNAMY Není známo, že by v zájmovém území v minulosti proběhl chiropterologický průzkum. V elektronické Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP, na http://portal.nature.cz), kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, je uveden z tohoto lesního porostu pouze jeden záznam: 26. 3. 2003, netopýr rezavý, autoři nálezu Anděra a Kupka. VÝSLEDKY Během průzkumu v roce 2013 bylo zjištěno 5 druhů netopýrů. Všechny druhy netopýrů jsou zvláště chráněné dle zákona, 1 je uveden v Červeném seznamu ČR. Přehled jednotlivých druhů, jejich letová aktivita a zastoupení ve společenstvu je uvedeno v následujících tabulkách a na Mapě 1: Tab. 1: Přehled zjištěných druhů netopýrů v lesním porostu Hrabina v Českém Těšíně v roce 2013 (SO – silně ohrožený, DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje). stupeň ochrany stupeň ohrožení datum nálezu dle vyhl. dle Červeného druh č. 395/1992 Sb. seznamu ČR v roce 2013 netopýr vodní Myotis daubentonii
SO
30. 4., 23. 5., 28. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
netopýr večerní Eptesicus serotinus
SO
30. 4., 23. 5., 28. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
netopýr rezavý Nyctalus noctula
SO
30. 4., 23. 5., 28. 5., 3. 6., 10. 6., 8. 7.
netopýr hvízdavý Pipistrellus Pipistrellus
SO
30. 4., 23. 5., 28. 5., 10. 6., 8. 7.
netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus
SO
DD
28. 5., 3. 6., 10. 6.
Tab. 2: Relativní aktivita (počet pozitivních minut/60 minut průzkumu) netopýrů zjištěná během průzkumu v lesním porostu Hrabina v Českém Těšíně v roce 2013.
druh
30. 4.
23. 5.
28. 5.
3. 6.
10. 6.
8. 7.
relativní aktivita za dobu celého průzkumu
netopýr vodní Myotis daubentonii
5,33
8
6,67
9,3
7,33
5,33
7
netopýr večerní Eptesicus serotinus
4
4
10,67
8
6,67
5,33
6,44
netopýr rezavý Nyctalus noctula
4
6,67
5,33
2,67
8
4
5,11
relativní aktivita v jednotlivých návštěvách
31
netopýr hvízdavý Pipistrellus Pipistrellus
5,33
5,33
5,33
0
1,33
2,67
3,33
netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus
0
0
2
1,3
1,33
0
0,78
18,67
24
30
21,33
24,67
17,33
22,67
všechny druhy
Tab. 3: Dominance jednotlivých druhů netopýrů zjištěná během průzkumu v lesním porostu Hrabina v Českém Těšíně v roce 2013. dominance dominance (v %) v jednotlivých návštěvách (v %) za dobu celého 30. 4. 23. 5. 28. 5. 3. 6. 10. 6. 8. 7. druh průzkumu netopýr vodní Myotis daubentonii
28,57
33,33
22,22
43,75
29,73
30,77
30,88
netopýr večerní Eptesicus serotinus
21,43
16,67
35,56
37,50
27,03
30,77
28,43
netopýr rezavý Nyctalus noctula
21,43
27,78
17,78
12,50
32,43
23,08
22,55
netopýr hvízdavý Pipistrellus Pipistrellus
28,57
22,22
17,78
0
5,41
15,38
14,71
netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus
0
0
6,67
6,25
5,41
0
3,43
V čase okolo svítání byly vyhledávány denní úkryty netopýrů v dutinách stromů pomocí detektoru i akusticky. Nalezena byla jen jedna obsazená dutina při poslední návštěvě 8. 7. v jižní části porostu v dubu letním s průměrem kmene 30 cm. Dutina byla ve kmeni vytesaná šplhavcem ve výšce cca 13 m. Z dutiny se ozývali slyšitelným hlasem více než 3 jedinci netopýrů blíže neurčeného druhu. Podrobnější informace k významným druhům netopýr vodní (Myotis daubentonii) Štěrbinový i dutinový druh, nejčastěji se vyskytuje v lesním prostředí s dostatkem vodních ploch a stromů s dutinami. Letní kolonie obývají především dutiny stromů. V zájmovém území nejhojnější druh, lovící nad vodním tokem Hrabinka a podél břehu vodní nádrže Hrabina. netopýr večerní (Eptesicus serotinus) Štěrbinový, synantropní druh lovící ve volných prostorech, často okolo pouličních lamp. Kolonie bývají v lidských stavbách. V zájmovém území druhý nejhojnější druh. Jedinci lovili na hranici lesního porostu podél pouličními lampami osvětlených chodníků a silnice I/11, která lesní porost předěluje. netopýr rezavý (Nyctalus noctula) Štěrbinový, lesní a synantropní druh. Kolonie letní i zimní vytváří nejčastěji v dutinách stromů nebo ve štěrbinových úkrytech v lidských stavbách. Loví ve volném prostoru. Třetí nejhojnější druh byl zaznamenán lovící nad lesním porostem a podél jeho okraje.
32
netopýr hvízdavý (Pipistellus pipistrellus) Štěrbinový druh s úkryty v dutinách stromů nebo v lidských stavbách. Obývá listnaté a smíšené lesy. Potravu loví v rozmanitých biotopech. V zájmovém území byl zjištěn v lesních porostech s řidším keřovým patrem. netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus) Štěrbinový druh, odlišitelný od předchozího druhu hlavně pomocí detekce. Vyskytuje se v lesních porostech s dostatkem vodních ploch. V zájmovém území byl zjištěn ve východní části.
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Při chiropterologickém průzkumu v lesním porostu Hrabina u Českého Těšína v roce 2013 bylo zjištěno 5 druhů netopýrů. Všechny druhy netopýrů patří mezi zvláště chráněné, 1 druh je uveden v Červeném seznamu ČR. Všechny nalezené druhy jsou štěrbinové a krom jednoho (netopýr večerní) využívají dutiny stromů jako své úkryty. Nejvyšší letová aktivita byla zjištěna u netopýra vodního, který díky pestrému lesnímu prostředí a různorodému vodnímu toku s přehradou má zde dostatek potravy. Taktéž významné zastoupení stromových dutin v porostu mu poskytuje denní úkryty. Hmyz v lesním porostu také lovili netopýr hvízdavý a netopýr nejmenší. Nad lesním porostem, v jeho okolí a kolem lamp podél okraje porostu lovili netopýr rezavý a netopýr večerní. Oba tyto druhy mohou využívat štěrbinové úkryty v panelové zástavbě, která navazuje na lesní porost. Přirozeným úkrytem netopýra rezavého jsou stromové dutiny, které je schopen využívat celoročně. Netopýr rezavý loví v otevřeném prostoru, tzn. že nejspíše zalétá za potravou i dále do prostoru sídelní zástavby a lesní porost může využívat hlavně jako denní úkryt. Takže počet jedinců netopýra rezavého v lesním porostu Hrabiny bude pravděpodobně mnohem vyšší, než byla zjištěna letová aktivita. Při průzkumu byla nalezena pouze jedna dutina obsazená netopýry (při poslední návštěvě 8. 7.). Zjištění obsazenosti dutin netopýry je vcelku náročné, takže výsledek rozhodně neznamená, že se v zájmovém území nachází pouze jeden úkryt netopýrů. Významné jsou stromy i s menším průměrem kmene, jak ukazuje nález obsazené dutiny – dub měl „pouze“ 30 cm v průměru. Lesní porost Hrabina je z chiropterologického hlediska významný ve třech hlavních aspektech. Početné zastoupení stromových dutin v porostu poskytuje přirozené denní úkryty letním koloniím rozmnožujících se samic, samcům žijícím odděleně, nebo všem jedincům v době přeletů, pro netopýra rezavého může poskytnout i zimní úkryty. Pestrost lesního porostu, potok Hrabinka a vodní nádrž Hrabina jsou bohatým zdrojem potravy netopýrů – létajícího hmyzu. V dnešní době, době masivního zateplování staveb, jen málo současných otvorů/úkrytů ve stavbách zůstává i po zateplení stále volně přístupných. Proto každá stromová dutina v lesním porostu je významným, navíc přirozeným skutečným nebo potenciálním úkrytem netopýrů. Pro zachování současného společenstva netopýrů nebo jeho zlepšení je nutno vyloučit holosečný způsob obnovy a hospodaření v porostu by mělo být prováděno max. jednotlivým nebo skupinovým výběrem. Je důležité ponechat co největší počet stromů s dutinami, které slouží netopýrům jako rozmnožiště a denní úkryty. Dutiny využívají také dutinové druhy ptáků, kterých je v lese Hrabina vysoký počet, takže netopýři mají ve využívání dutin konkurenty. Proto pro snížení konkurenčního boje je vhodné ponechat co nejvíce stromů s dutinami. Při ošetřování stromů nepoužívat chemická ošetření dutin, v nutném případě způsob ošetření konzultovat s chiropterologem. Při případném zakrývání dutin stromů proti zatékání vody dovnitř stromu vytvořit kryt tak, aby bylo netopýrům umožněno se do dutiny dostat. V případě nutnosti kácení stromů s dutinami provést těsně před kácením chiropterologický průzkum pro vyloučení obývání stromu netopýry. Kácení stromů s dutinami nejlépe provádět v teplých dnech (nad 10 °C) v září a říjnu (tj. v době přeletů), určitě by
33
nemělo probíhat v zimním (listopad–duben, v době hibernace), a letním (květen–červen, v době rozmnožování) období. Za pokácené stromy s dutinami by mělo být realizováno kompenzační opatření ve formě vyvěšení odpovídajícího počtu budek pro netopýry na vhodném místě, nejlépe po konzultaci s chiropterologem. LITERATURA Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22:1-184.
34
Mapa 1: Hranice zájmového území Hrabiny a výskyt významných druhů netopýrů (netopýr vodní, netopýr rezavý a netopýr hvízdavý se vyskytovali v celém území, proto nejsou v mapě zaznačeni, netopýr večerní – zelená linie, netopýr nejmenší – fialová linie, netopýry obsazená dutina v dubu – červený bod), mapový podklad © ČÚZK, 2009.
35
FOTODOKUMENTACE
Foto 1: Lesní porost Hrabina.
Foto 2: Příklad mohutného dubu s rozsáhlou dutinou.
36
Foto 3: Jihovýchodní část lesního porostu Hrabina přiléhající k vodní nádrži Hrabina.
Foto 4: Rozsáhlá dutina ve kmeni habru obecného.
37
Foto 5: Kmen dubu letního s nalezenou dutinou obsazenou netopýry.
Foto 6: Detailní pohled na dutinu v dubu letním obsazenou netopýry.
38
