Změny v cestovním ruchu města. Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu

Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Brno 2010

Kateřina Slavíčková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za odborné vedení, věcné rady a pomoc při zpracování této práce prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc. Dále bych chtěla poděkovat Ing. arch. Luboru Herzánovi za cenné rady a pomoc.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO“ vypracovala samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu použité literatury k této bakalářské práci. V Brně dne 24. května 2010

_______________________ podpis autorky

Abstract SLAVÍČKOVÁ, K. Changes of tourism in Třebíč after listing in UNESCO. Bachelor thesis. Brno, 2010. The theme of this Bachelor thesis are „Changes of tourism in Třebíč after listing in UNESCO“. The changes which set in after registration Třebíč in UNESCO from the perspective of advantages and disadvantages are the aim of the work. The impacts of turnout, funding, the development of town or possible permanent deficiencies are reported. Key words tourism, UNESCO, Třebíč

Abstrakt SLAVÍČKOVÁ, K. Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO. Bakalářská práce. Brno, 2010. Tématem bakalářské práce jsou „Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO“. Cílem je zjistit jaké změny nastaly po zápisu na Seznam UNESCO pro město Třebíč, ať už v pozitivní či negativní stránce. Jaké dopady to mělo na návštěvnost, financování a rozvoj města, či případné zjištění stálých nedostatků. Klíčová slova cestovní ruch, UNESCO, Třebíč

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................... 7

2

Cíl práce a metodika.......................................................................................... 8

3

Literární přehled.............................................................................................. 10

4

3.1

Definice cestovního ruchu........................................................................ 10

3.2

Typologie cestovního ruchu .................................................................... 11

3.2.1

Druhy cestovního ruchu ................................................................... 11

3.2.2

Formy cestovního ruchu................................................................... 11

3.3

Specifika trhu cestovního ruchu.............................................................. 12

3.4

Marketingový mix obecně a specificky v cestovním ruchu .................. 13

3.5

Destinace cestovního ruchu ..................................................................... 15

3.6

Subjekty podporující cestovní ruch a kulturu v České republice......... 17

3.7

Informační centra měst............................................................................. 19

3.8

UNESCO.................................................................................................... 20

3.8.1

Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO ... 22

3.8.2

Poradní organizace UNESCO .......................................................... 23

Praktická část.................................................................................................... 25 4.1

Popis destinace Třebíč .............................................................................. 25

4.2

Atraktivity města Třebíč........................................................................... 26

4.2.1

Památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO....... 26

4.2.2

Další atraktivity města Třebíč .......................................................... 27

4.3

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO..................................... 29

4.3.1

Proces zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO ............... 29

4.3.2

Proces zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v Třebíči.............................................................................................. 32

4.4

Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO.................................................................................................... 34

4.4.1

Změny v návštěvnosti města Třebíč ................................................ 34

4.4.2

Zhodnocení a změny propagace města Třebíč a jeho památek..... 37

4.4.3

Změny v možnosti získání dotace ................................................... 39

4.4.4

Změny v rozdělování finančních částek z rozpočtu města............ 41

4.4.5

Změny v infrastruktuře .................................................................... 42

4.4.6

Změny pro obyvatelstvo................................................................... 43

4.4.7

Změny v revitalizaci městské památkové zóny.............................. 45

4.4.8

Změny v oblasti kultury ................................................................... 46

4.4.9

Změny v cykloturistice ..................................................................... 46

5

Diskuze ............................................................................................................. 47

6

Závěr.................................................................................................................. 48

7

Literatura .......................................................................................................... 50

8

Seznam příloh .................................................................................................. 53

Přílohy ...................................................................................................................... 54

Úvod

7

1 Úvod Cestovní ruch patří neodmyslitelně k odvětví minulosti i vzdálené budoucnosti. V minulých letech lidé spíše cestovali za lepším životním stylem. V současné době patří toto odvětví k běžnému životu lidí, jak z hlediska trávení volného času, tak i z hlediska odvětví jednoho z největších zaměstnavatelů. Každé pracovní místo vytvořené v cestovním ruchu pomáhá otevírat pracovní příležitosti i jiným lidem. Účast na cestovním ruchu se rozšířila ve všech sociálních vrstvách obyvatelstva a pomáhá tak určovat životní úroveň lidí. Lidé zpravidla opouštějí své domy za účelem poznání něčeho nového, rekreace, obchodních, vojenských či náboženských cest. Díky cestovnímu ruchu se lidé mohou vzdělávat v poznání současnosti, kultury, gastronomie a v neposlední řadě i pamětihodností mnoha zemí po celém světě. Z hlediska ekonomiky přináší cestovní ruch vysoký příjem tržeb, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, devizových rezerv státu a dochází k rozvoji jednotlivých regionů. S rozvojem cestování dochází i k rozvoji letectví, dopravní infrastruktury, automobilového průmyslu, hotelnictví či dalších služeb. Cestovní ruch kromě řady pozitiv, jak pro běžné občany tak i pro jedno z odvětví hospodářství, má i negativa. Rozsah turismu i komfortu pro lidi souvisí s poškozováním přírody i kulturních památek, které by měly být uchovány pro budoucí generace. Výstavba nových hotelů a další infrastruktury často nezapadá do rázu krajiny a spíše tuto krajinu poškozuje. K ochraně kulturních památek byla vytvořena organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jejíž členské země pomáhají chránit ty největší a nejvzácnější památky celého světa. Díky Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO dochází i k rozvoji oblastí, u nichž leží památky zapsané na tento Seznam, které byly dříve méně rozvinuté. Zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je obrovskou příležitostí regionu se zviditelnit nejen pro místní obyvatele, ale i turisty tuzemské a zahraniční. Změny jsou potom viditelné nejenom v návštěvnosti, ale i kvalitě služeb, dopravní infrastruktuře a péče o pamětihodnosti a okolní prostředí.

Cíl práce a metodika

8

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je zjistit jaké změny nastaly po zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO pro město Třebíč, ať už v pozitivní či negativní stránce. Jaké dopady to mělo na návštěvnost, financování, rozvoj města, či případný vliv na samotné obyvatelstvo městské památkové zóny i města celého. Mohou být také zjištěny nedostatky, které ve městě existují. Zdrojem budou informace získané od Městského úřadu Třebíč, Městského kulturního střediska, kronikáře a hotelu ve městě Třebíč. Výsledkem práce bude zjištění, zda zápis na Seznam světového měřítka může pomoci jednotlivým městům či regionům v jejich rozvoji. Zda tento konkrétní zápis pomohl městu k rozmachu cestovního ruchu a pomohl mu v lepší péči nejenom o památky, ale také o samotné turisty a občany. Zjištění může sloužit samotnému městskému úřadu pro efektivnější rozhodování a možné vylepšení svých činností a kroků prováděných v kultuře města. Pro dosažení uvedeného cíle bude metodický postup následující. Práce je rozdělena na dva hlavní celky, Literární přehled a Praktická část. Literární přehled obsahuje znalosti potřebné k pochopení problematiky cestovního ruchu a organizace UNESCO. Úkolem této části bude vysvětlit pojmy, které se následně budou objevovat v celé práci. Jedná se o vysvětlení pojmů cestovní ruch, destinace cestovního ruchu, informační centra měst a také marketingový mix, který bude popsán obecně, ale i specificky na oblast cestovního ruchu. Dále se v teoretické části budou objevovat subjekty, které podporují cestovní ruch a kulturu v rámci celého státu a bude zde definována i organizace UNESCO a samotný Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Praktická část bude zahájena představením destinace Třebíč a jejich atraktivit. Bude

se

jednat

o zajímavosti,

které

jsou

zapsány

na

Seznam

světového kulturního a přírodního dědictví a také o ostatní pamětihodnosti, které se v destinaci nacházejí. Dále bude popsán celý proces zápisu na tento prestižní Seznam jak v teoretické rovině, dle požadavků organizace UNESCO, tak i skutečný proces, který probíhal při zápisu památek ve městě Třebíč. Hlavní kapitolou praktické části budou samotné změny, které nastaly při

Cíl práce a metodika

9

zápisu města na Seznam. V závěru práce potom budou veškeré poznatky vyhodnoceny. Údaje pro zpracování práce byly získány z různých zdrojů. Pro literární přehled byly použity dostupné knižní publikace, které srovnávají názory různých autorů na dané téma. Jednalo se o publikace, které se zaměřují na cestovní ruch nebo se přímo specializují na marketing cestovního ruchu. U problematiky organizace UNESCO byly použity rozsáhlé internetové stránky této organizace a také knižní publikace, které byly na toto téma napsány. Pro praktickou část byly informace získány osobním setkáním či elektronickou komunikací s osobami, které působí v různých oblastech města Třebíč. Jednalo se o koordinátora památek UNESCO, kronikáře, vedoucí informačních center a zaměstnance Grand hotelu Třebíč. Téma bakalářské práce Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO jsem si vybrala jako možnost poznat blíže stav cestovního ruchu v městě Třebíč po zápisu na Seznam, jaké konkrétní kroky k zápisu vedly a jakou iniciativu město vynaložilo.

Literární přehled

10

3 Literární přehled 3.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, které zahrnuje dopravu, ubytování, stravování a další služby. Pro vymezení pojmu cestovní ruch existuje celá řada definicí, ale žádná z nich není zcela vyčerpávající. Jiným způsobem na toto odvětví nahlížejí hotely, restaurace, cestovní kanceláře, obce a také spotřebitelé. Například F. W. Ogilvie chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. (Ryglová, 2009) Dagmar Jakubíková (2009) ve své knize uvádí definici, kde je za cestovní ruch označován „pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce“. Cestovním ruchem se dle Jána Oriešky (1999) může také rozumět „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest. Značnou část těchto potřeb lze uspokojit i mimo rámec cestovního ruchu, ale právě účast na cestovním ruchu představuje vyšší stupeň jejich uspokojení.“ Někteří zahraniční autoři užívají definice charakterizující cestovní ruch jako součást odvětví pohostinských služeb, přičemž toto odvětví je zde charakterizováno cestovního

jako

souhrn služeb

ruchu (cestovní

kanceláře,

ubytovacích, informační

stravovacích a také střediska,

doprava).

V evropských poměrech ani v praxi, ale takové vymezení není zcela běžné. Proto Miroslav Čertík doporučuje užívat vymezení odvětví cestovního ruchu v širším slova smyslu, tj. jako souhrn aktivit charakteru služeb stravovacích, ubytovacích, dopravních, informačních, směnárenských, služeb cestovních kanceláří, kulturně-rekreačních a rekreačně-zábavných. (Čertík, 2001)


11

Kvůli velkému množství existujících definic pro vymezení pojmu cestovní ruch byla vynaložena úsilí sjednotit definici cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování. Důležitým mezníkem v definování cestovního ruchu lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) konanou v Ottavě v roce 1991. Cestovní ruch podle WTO znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než na 1 rok, zpravidla ve volném čase, za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ (Ryglová, 2009)

3.2 Typologie cestovního ruchu Pokud specifikujeme cestovní ruch pouze ve všeobecné rovině je to nedostačují už jenom z toho důvodu, že se v každodenní praxi projevuje v různých druzích a formách. Proto je vhodné rozlišovat cestovní ruch podle různých kritérií na jednotlivé druhy a formy. (Hesková, 2006) 3.2.1 Druhy cestovního ruchu Miroslav Čertík (2001) ve své knize popisuje druhy cestovního ruchu rozlišující se podle několika kritérií: -

místa realizace cestovního ruchu,

-

délky trvání,

-

způsobu zabezpečení jeho průběhu,

-

způsobu financování cestovního ruchu,

-

vztahu k platební bilanci.

Kateřina Ryglová (2009) tato kritéria doplňuje ještě o: -

počet účastníků,

-

roční období,

-

vliv na životní prostředí.

3.2.2 Formy cestovního ruchu Formy umožňují blíže určit podstatu cestovního ruchu z hlediska potřeb a cílů jeho účastníků. Rozdělovat formy cestovního ruchu můžeme na základní, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu, a specifické které dokáží uspokojit


12

potřeby nejrůznějších spotřebitelských segmentů a s vývojem společnosti se nadále rozšiřují. (Hesková, 2006) Mezi základní formy patří cestovní ruch: rekreační, kulturně poznávací, sportovně turistický, léčebný a lázeňský. Do specifického cestovního ruchu můžeme

zařadit: mládežnický, seniorů,

rodinný, městský,

venkovský,

cykloturistika, cestovní ruch zdravotně postižených, nákupní turistika, gastronomický, náboženský, a další. (Ryglová, 2009)

3.3 Specifika trhu cestovního ruchu Dle Kateřiny Ryglové (2009) má trh cestovního ruchu celou řadu zvláštností,

které

vyplývají

především

z charakteru

potřeb

klientů

a z charakteru služeb v cestovním ruchu. Jako hlavní specifické rysy trhu cestovního ruchu lze uvést: -

podnikání v cestovním ruchu není záležitostí jednoho roku, ale jedná se o dlouhodobé aktivity (musíme počítat i se špatnou sezónou),

-

rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami,

-

produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad,

-

těsný vztah nabídky a poptávky (tj. změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu),

-

místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby,

-

trh

je

silně

determinován

přírodními

faktory

a dalšími

nepředvídatelnými vlivy (tj. mimoekonomickými faktory), -

místní a časová vázanost tvorby, realizace a spotřeby služeb (bezprostřední sepětí s územím, ve kterém nelze vyrábět na sklad),

-

vysoký podíl lidské práce,

-

výrazná sezónnost,

-

vysoká závislost na přírodních a historických atraktivitách,

-

mezinárodní charakter.


13

Miroslav Foret a Věra Foretová (2001) a dále také Dagmar Jakubíková (2009) ve svých publikacích uvádějí další specifika trhu cestovního ruchu: -

poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného

času,

cenovou

hladinou

nabízených

služeb,

spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života, -

nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy).

3.4 Marketingový mix obecně a specificky v cestovním ruchu Jedná se o soubor taktických nástrojů, které může poskytovatel určitých služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého produktu a pro jeho prosazování na trhu. Při používání marketingového mixu je ale třeba dbát také na uplatňování morálních principů a dodržování etických norem. (Foret a Foretová, 2001; Jakubíková, 2009) Základní marketingový mix obsahuje čtyři základní prvky, tzv. 4P: -

product – produkt,

-

price – cena,

-

place – distribuce,

-

promotion – marketingová komunikace, propagace.

Čertík (2001) ve své knize uvádí, že cestovní ruch má celou řadu specifických rysů, je tedy pro něj charakteristické používání specifických marketingových nástrojů. Zejména v oblasti služeb cestovního ruchu různí autoři doplňují základní mix i o další proměnné P. Alastair M. Morrison (1995) považuje za nejvýznamnější tyto následující 4P: -

packaging – tvorba a nabídka komplexního balíku služeb,

-

people – lidé,

-

partnership – spolupráce,

-

programming – tvorba programů, programová specifikace.

V rámci jednotlivých prvků základního marketingového mixu dochází k tvorbě dílčích mixů. Jedná se poté o produktový mix, cenový mix, distribuční mix a v neposlední řadě komunikační mix. (Jakubíková, 2009)


14

Produkt Produktem obecně myslíme cokoliv, co může být nabízeno na trhu a může uspokojovat přání a potřeby zákazníků. V případě cestovního ruchu je produktem služba, kterou mohou poskytovat jak dodavatelé tak také zprostředkovatelé

(cestovní

kanceláře,

cestovní

agentury

a jiní

dealeři

a zprostředkovatelé) či marketingové organizace (organizace měst, regionů, zemí nebo států). (Čertík, 2001) Cena Cena je peněžním ekvivalentem hodnoty služeb, které si zákazník kupuje. V cestovním ruchu je cena ovlivňována celou řadou faktorů jakými mohou být dosažené náklady, konkurence, sezónnost a cíle společnosti. (Čertík, 2001) Distribuce Jedná se o cestu, jakou se produkt dostane na trh a k zákazníkovi. Cesty se mohou uskutečňovat buď přímo (podnik cestovního ruchu → zákazník) nebo zprostředkovaně, kdy do cesty vstupuje jeden či více prostředníků. (Ryglová, 2009) Propagace Pod

pojmem

propagace

rozumíme

marketingovou

komunikaci.

Konkrétní výběry nástrojů u konkrétních firem pak nazýváme komunikační mix. Cílem propagace je ovlivňovat zákazníka, upoutat jeho pozornost, seznámit ho s produktem a vyvolat v něm zájem ke koupi. V rámci marketingové propagace se rozlišují různé propagační nástroje: -

reklama (advertising),

-

vztahy s veřejností (public relatinons): jedná se o aktivity spojené s udržováním

nebo

zlepšováním

vztahů

s jedinci

či

organizacemi, -

osobní prodej (personál selling): je formou ústní nebo telefonické komunikace se zákazníkem,

-

podpora prodeje (sales promotion): cílem je okamžitý prodej, proto dáváme spotřebiteli motivy k okamžité koupi,

Literární přehled -

15

přímý marketing (direct marketing): jedná se o adresné oslovení klienta, např. dle databáze klientů dané firmy. (Ryglová, 2009)

Tabulka č. 1: Komponenty jednotlivých nástrojů komunikačního mixu Propagační nástroj Reklama Public relations Osobní prodej Podpora prodeje Přímý marketing

Komponenty nástroje televizní reklama, tisková reklama, rozhlasová reklama, venkovní reklama, reklama v kinech, reklama na internetu vnitrofiremní komunikace, prezentace v televizi a tisku, publicita, tiskové konference, informační služby pro veřejnost, speciální akce, školení, sponzoring, lobbing předvádění produktů v domácnostech a ve firmách s cílem prodat dárkové předměty, výstavy a veletrhy, vzorky, kupóny, prémie, soutěže, obchodní známky, body, slevy, ochutnávky, speciální stánky zásilkový prodej, telemarketing, teleshoping, direct mail, on-line marketing

Zdroj: Jakubíková, 2009

Propagaci nemůžeme chápat jenom z pozice firmy, která nabízí produkt cestovního ruchu, ale i z pozice regionu, měst, obce i státu. Tyto destinace na sebe musí také upozornit, upoutat a hlavně přilákat návštěvníky. (Ryglová, 2009)

3.5 Destinace cestovního ruchu Výkladový slovník cestovního ruchu pod pojmem destinace cestovního ruchu rozumí v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou

koncentrací

atraktivit,

rozvinutými

službami,

infrastrukturou

cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. (Pásková a Zelenka, 2002) Alžběta Kiráľová (2003) definuje destinaci cestovního ruchu jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu


16

jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Dále se odvolává na vyjádření WTO, podle níž destinace cestovního ruchu představuje místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Dle Dagmar Jakubíkové (2009) lze destinaci cestovního ruchu pokládat jednak za jeden komplexní produkt, který je složen z mnoha produkt, a také za kolektivního výrobce. V odborné literatuře se často setkáváme s tzv. „šesti A“, což jsou charakteristické komponenty každé destinace: -

attractions (atraktivity) – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál),

-

accessibility a ancillary services (dostupnost a doplňkové služby) – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní),

-

amenities

(vybavenost)

–

suprastruktura

a infrastruktura

cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejích atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační), -

available packages (dostupné balíčky) – připravené produkty a produktové balíčky,

-

activities (aktivity) – rozmanité aktivity. (Ryglová, 2009)

Atraktivity, které turistické destinaci nabízejí, mohou být (primární nabídka): -

přírodní atraktivity – terén, klima, vodní toky a plochy, vegetace, fauna,

-

kulturně-historické atraktivity – architektonické památky, hrady, zámky, tvrze, hradiště, zříceniny, paláce, historické církevní stavby, kulturní zařízení (galerie, muzea, archivy,…),


17

organizované atraktivity – filmové, hudební a divadelní festivaly, veletrhy a výstavy a další

-

sociální atraktivity – tradice, zvyky, způsob života lidí, gastronomie,… (Ryglová, 2009)

Turistická zajímavost oblasti není dána jen její hlavní atraktivitou (primární nabídkou), ale také sekundární nabídkou, za kterou můžeme považovat dopravní dostupnost, dostatečné ubytovací kapacity a doprovodné služby. (Ryglová, 2009)

3.6 Subjekty podporující cestovní ruch a kulturu v České republice V České republice je mnoho subjektů, které se starají a podporují cestovní ruch a kulturu. Řada z nich se snaží o propagaci země či jednotlivých regionů, jiní ochraňují samotné památky a chráněná území. Mezi tyto subjekty patří: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo kultury ČR, Národní památkový ústav, Česká centrála cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu,

vyvlastnění,

investiční

politiky,

cestovního

ruchu,

pohřebnictví.

(Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010) Z hlediska cestovního ruchu je ministerstvo metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Důležitým cílem ministerstva je využít legislativní nástroje při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, a pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010) Ministerstvo

se

významným

způsobem

zapojuje

do

aktivit

mezinárodních organizací v oblasti cestovního ruchu a svoji činnost prezentuje


18

na odborných konferencích a veletrzích cestovního ruchu. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010) Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo kultury (MK) České republiky je ústředním orgánem státní správy na úseku kultury. Jedná se o ústřední orgán pro umění, kulturní činnost, kulturní památky, obchod v oblasti kultury apod. (Ministerstvo kultury, 2007) Národní památkový ústav Národní památkový ústav (dále jen NPÚ) je odbornou a výzkumnou organizací státní památkové péče s celostátní působností. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci, jejíž hlavní činnosti lze rozdělit na dvě základní skupiny: -

výzkum

a vývoj,

jakož

i odborné

a metodické

činnosti

usměrňující péči o památky ve vlastnictví a správě jiných subjektů a o památkově chráněná území, -

péči o soubor zpřístupněných kulturních památek, zejména státních hradů a zámků, které jsou v přímé správě NPÚ, mimo to také

poskytuje

metodickou

pomoc

dalším

vlastníkům

zpřístupněných památek. (Národní památkový ústav, 2010) Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (CzechTourism, 2010) CzechTourism se zaměřuje zejména na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika, ale i další témata: bohatství historie, zážitková a aktivní dovolená. (CzechTourism, 2010)


19

3.7 Informační centra měst Turistická informační centra (TIC) začala vznikat a rozrůstat se od počátku 90. let 20. století, po otevření hranic, v souvislosti s růstem počtu zahraničních turistů a plánovaným rozvojem cestovního ruchu. Dnes už mají TIC v systému cestovního ruchu nepostradatelné místo a jsou nejdůležitějším článkem praktické propagace města. (Ryglová, 2009) Dle Kateřiny Ryglové (2009) má TIC charakter veřejné služby, poskytované na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy, jako součást informačního systému cestovního ruchu. Hlavní činností je bezplatné poskytování informací veřejnosti. Jeho doplňkovou činností je poskytování služeb za úplatu např. prodej upomínkových předmětů, vstupenek, směnárna. Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu se pod pojmem turistické informační centrum rozumí účelové zařízení poskytující informace a případně i služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů, včetně postupně realizovaných rezervací služeb cestovního ruchu s využitím informační techniky. (Pásková a Zelenka, 2002) Informační centra jsou rozdělena do 4 kategorií: -

A-

republikové

informační

centrum

(označeno

čtyřmi

hvězdičkami), -

B - oblastní informační centrum (označeno třemi hvězdičkami),

-

C - místní celoroční (označeno dvěma hvězdičkami),

-

D - sezónní informační centrum (označeno jednou hvězdičkou). (Ryglová, 2009; Drobná a Morávková, 2004)

Informační centra mohou požádat o poskytnutí oficiální jednotné značky na základě splnění kritérií, které určila Česká centrála cestovního ruchu v rámci svého projektu podpory oficiálních informačních center, který spočívá v zavedení jejich jednotného značení. Základní kritéria: -

poskytování

informací

informačního centra,

je

dominantní

činností

daného


20

centrum je otevřeno po celý rok a podává informace o místě své působnosti (může

se

jednat

i o sezónní

centra

v místech

soustředěného cestovního ruchu), -

otevírací doba centra je minimálně 5 dnů v týdnu,

-

centrum

poskytuje

bezplatné

verbální

informace

o místě

minimálně v jednom světovém jazyce. (Ryglová, 2009) Význam TIC je jednoznačný, jedná se o nejdůležitější článek praktické propagace města, okolního regionu i celého státu s ekonomickým přínosem. Jeho úkolem je zdarma poskytnout návštěvníkovi všechny důležité informace a navázat s ním lidsky přívětivý kontakt, aby byl při pobytu spokojen, aby jeho pobyt byl co nejdelší, aby v regionu zanechal co největší útratu a aby se do něj opakovaně vracel. TIC by měla být označena již na příjezdových komunikacích vstupujících do měst, popř. vedoucích k místu zájmu návštěvníků. (Ryglová, 2009)

3.8 UNESCO Organizace UNESCO vznikla po druhé světové válce. Hlavním úkolem bylo usilovat o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazování úcty k lidským právům a právnímu řádu. UNESCO je zkratka, v českém překladu, pro Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu. V současnosti sdružuje 190 členů, mezi nimiž nechybí ani Česká republika, která je členem od 22. února 1993. (Kulturní dědictví UNESCO Czech, 2009) UNESCO se snaží podpořit identifikaci, ochranu a zachování kulturního a přírodního dědictví na celém světě. To je zakotveno v mezinárodní smlouvě zvané Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, které přijalo UNESCO v roce 1972. Jedná se o dokument, jehož hlavním posláním je povinnost

smluvního

státu

zabezpečit

označení,

ochranu,

zachování

a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Každý stát to zajišťuje maximálním využíváním vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací. (Národní památkový ústav, 2010) Na

základě

Úmluvy

se

vytváří

Seznam

světového kulturního

a přírodního dědictví UNESCO (dále jen Seznam světového dědictví UNESCO),


21

na který se zapisují památky výjimečných hodnot. V roce 2009 bylo na celém světě na všech pěti kontinentech dohromady zapsáno 890 kulturních a přírodních památek, z toho 12 v České republice. To znamená, že na relativně malém území České republiky se nyní nachází zhruba 1,5 % Světového dědictví UNESCO. (Ministerstvo kultury, 2007) Tabulka č. 2: Památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO v ČR Rok

Město

Zapsaná památka

Praha Český Krumlov Telč

1999

Historické centrum Historické centrum Historické centrum Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Žďár nad Sázavou hoře Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Kutná Hora Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci Lednice & Valtice Lednicko-Valtický areál Holašovice Vesnická rezervace Kroměříž Zahrady a zámek Litomyšl Zámek a zámecký areál

2000

Olomouc

Sloup Nejsvětější Trojice

2001 2003

Brno Třebíč

Vila Tugendhat Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa

1992 1994 1995 1996 1998

Zdroj: Kulturní dědictví UNESCO Czech, 2009

Místa zapsaná v České republice, přesněji města a obce, jsou sdružena do tzv. „Českého dědictví UNESCO“. České dědictví UNESCO je dobrovolný svazek obcí a měst České republiky, na jejichž území se nachází památka zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO. Sdružení chce být skupinou hájící zájmy památek takto zapsaných a důležitou součástí je i společná propagace. (České dědictví UNESCO, 2010) Pro zprostředkování styku mezi národními institucemi a odborníky má Česká republika Českou komisi pro UNESCO s 50 členy. Komise má na starosti zajištění setkávání národních institucí a odborníků s UNESCO, dále studovat dokumenty UNESCO, spolupracovat se sekretariátem UNESCO v Paříži a šířit


22

myšlenky samotné organizace v České republice. (Kulturní dědictví UNESCO Czech, 2009) Kromě již zmíněného Seznamu památek existuje také Seznam biosférických rezervací UNESCO, který zahrnuje zajímavé ekosystémy naší planety. Hlavním posláním je ochrana ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů, věda a výzkum, ekologická výchova a zajištění udržitelného rozvoje místních obyvatel. Většina biosférických rezervací zahrnuje jak přírodě blízká území, tak i území narušená činností člověka. V České republice tento statut získalo 6 území: Třeboňsko, Pálava, Křivoklátsko, Krkonoše, Šumava, Bílé Karpaty. (Turistické regiony ČR, 2010)

Zdroj: Turistické regiony ČR, 2010

Mapa č. 1: Památky a biosférické oblasti UNESCO Česká republika 3.8.1 Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO V roce 1972 byla pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Jedná se o unikátní mezinárodní právně závazný dokument, který spojuje princip ochrany kulturního dědictví s ochranou přírody. Na základě Úmluvy se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami. (Ministerstvo zahraničních věcí, 2010)


23

Základním principem výběru památek do Seznamu světového dědictví je jejich mimořádná hodnota, jedinečnost, autenticita a celistvost. Z toho vyplývá, že tam nemohou být všechny hodnotné památky. Seznam je reprezentativní a zapsané památky částečně symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v určitém širším regionu. Na druhé straně výběr podléhá i geopolitickým hlediskům, protože Výbor pro světové dědictví usiluje o vyvážené zastoupení jednotlivých členských států Úmluvy a světadílů jako celků. (Národní památkový ústav, 2010) Jedině země, které podepsaly Úmluvu o světovém dědictví, mohou předkládat návrhy na jmenování nemovitostí na svém území pro zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO. (UNESCO World Heritage, 2010) 3.8.2 Poradní organizace UNESCO Mezinárodní rada pro památky a sídla - ICOMOS ICOMOS je mezinárodní nevládní organizace se sídlem v Paříži, zaměřená na ochranu hmotného kulturního dědictví, historických sídel, jejich prostředí a kulturní krajiny. Je hlavním poradním orgánem organizace UNESCO v záležitostech ochrany kulturního dědictví. (Lidová architektura, 2010) Součástí Mezinárodní rady památek a sídel je i Český národní komitét ICOMOS, podílející se na poznávání a identifikaci hodnot památkového fondu jako podkladu pro zařazování nejvýznamnějších kulturních statků České republiky na Seznam světového dědictví UNESCO včetně sledování jejich stavebně-technického stavu a přiměřeného

využití v souladu se zájmy

památkové péče. Současně se Český národní komitét ICOMOS podílí na vypracování

mezinárodních

dokumentů

o ochraně

kulturního

dědictví

a podporuje jejich přijetí na národní úrovni. (Lidová architektura, 2010) Světový svaz ochrany přírody – IUCN Jedná se o nejvýznamnější a největší mezinárodní organizací pro ochranu přírody. Hlavním posláním IUCN je ovlivňovat, povzbuzovat a podporovat společenstva na celém světě k ochraně integrity a rozmanitost přírody a zajistit spravedlivé a udržitelné využívání přírodních zdrojů. Je jedním ze subjektů,


24

který poskytuje nominace Výboru pro světové dědictví při hodnocení kulturních a přírodních míst na zápis na Seznam světového dědictví. Na účasti IUCN se také podílí Česká republika a členem se může stát jakákoliv organizace či agentura na jeho území zabývající se ochranou přírody. (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010) Mezinárodní centrum pro studium ochrany a obnovy kulturního vlastnictví ICCROM Je mezivládní organizací zaměřenou na ochranu kulturního dědictví. Jejími členy jsou státy, které se přihlásí k ochraně kulturního dědictví. Je jedinou institucí svého druhu na celém světě. Zaměřuje se na zlepšení kvality ochrany praxe, jakož i zvyšování povědomí o důležitosti zachování kulturního dědictví. (ICCROM, 2010)

Praktická část

25

4 Praktická část 4.1 Popis destinace Třebíč Třebíčsko se nachází uprostřed republiky na jihovýchodě kraje Vysočina. Je to méně turisticky známá oblast s velkým počtem menších obcí roztroušených mezi rybníky, potoky, poli, loukami, lesy. Na severovýchodě hraničí se Žďárskem, na severozápadě a západě s Jihlavskem, na jihozápadě s Jindřichohradeckem, na jihovýchodě se Znojemskem a na východě s regionem Brno-venkov. Na Třebíčsku se nachází celkem 6 větších měst – Moravské Budějovice, Jaroměřice

nad

Rokytnou,

Hrotovice,

Náměšť

nad

Oslavou,

Jemnice

a v neposlední řadě správní, kulturní a okresní město Třebíč. Třebíč je město s rozšířenou působností ležící v jihovýchodní části kraje Vysočina, na západě Moravy. Je přibližně v půli cesty mezi Brnem a Jihlavou. Přestože byla Třebíč v minulém století průměrným okresním městem, je dnes s téměř čtyřiceti tisíci obyvateli významným centrem celého regionu. Vedle silného ekonomického zázemí a kvalitních služeb nabízí dnes město pestrou paletu možností aktivního odpočinku v malebném prostředí podhůří Vysočiny. (České dědictví UNESCO, 2010) Historie města, na řece Jihlavě, spadá do roku 1101, kdy zde moravská knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský založila benediktinský klášter. Kolem poloviny 13. století byla postavena bazilika sv. Prokopa, která přečkala historické okamžiky a v současnosti je považována za jednu z nejcennějších staveb tohoto typu. Již velmi brzy po založení byla Třebíč označována za město. Povolení opevnit se hradbami a řídit se normou městského práva udělil Třebíči až Karel IV. s Janem Lucembruským v roce 1335. Původní gotická podoba Třebíče vzala za své v r. 1468, kdy bylo město za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem

Korvínem

téměř

zničeno.

Události

stavovského

povstání

i třicetileté války přečkalo město bez větších škod, proto řadu významných změn přineslo až 19. století, kdy ve městě začala převažovat průmyslová

Praktická část

26

výroba, zejména výroba obuvi. Nyní je Třebíč kulturní, správní, politické a hospodářské centrum. (Třebíč: Oficiální internetové stránky města, 2010)

4.2 Atraktivity města Třebíč V Třebíči se nachází mnoho památek a významných míst, z nichž nejznámější je starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa, obě památky zapsané do Seznamu světového dědictví UNESCO. 4.2.1 Památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO Bazilika sv. Prokopa Stavba z první poloviny 13. století byla součástí benediktinského kláštera založeného roku 1101. Bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství a je postavena v románském slohu s gotickými prvky. Třebíčská bazilika obsahuje řadu stavebních prvků, které jsou v daném čase a prostoru výjimečné a jen těžko vysvětlitelné. K nejcennějším částem patří například gotická krypta. V prostorách bývalého benediktinského kláštera se dnes nachází Muzeum Vysočiny s rozsáhlými sbírkami betlémů, vltavínů, dýmek a regionální kultury. (Propagační materiály města Třebíč, Třebíč: Turistický a informační portál města, 2007) Židovská čtvrť Křivolaké uličky s dlažbou z říčních valounů, domky postavené v několika stavebních slozích a prorostlé mezi sebou, miniaturní dvory, nízké vchody, průchody – to je zkrácená charakteristika židovské čtvrti. Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť je němým svědectvím soužití Židů a křesťanů. Židovská čtvrť je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele. S hustou zástavbou zahrnuje více jak 120 obytných domů, které doplňují objekty bývalých židovských institucí - radnice, školy, rabinátu a chudobince. Zadní synagoga navíc nabízí ve své expozici dobové informace o historii židovské čtvrti. Přední synagoga dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. (Město Třebíč, 2010; České dědictví UNESCO, 2010)

Praktická část

27

Židovský hřbitov Původní židovský hřbitov byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek, kde je dnes k vidění kolem 3 000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631. Součástí hřbitova je také obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde se dodnes mohou provádět pohřební obřady podle starých židovských tradic. Dnešní výměra hřbitova je 11 722 m2. Na hřbitově se nacházejí cenné náhrobky barokního a klasicistního typu. Jsou zde pohřbeny i významné osobnosti židovské kultury. Areál doplňují památníky obětí 1. a 2. světové války. Jedná se o jeden z nejcennějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě. (Propagační materiály města Třebíč, České dědictví UNESCO, 2010) 4.2.2 Další atraktivity města Třebíč Městská věž Nachází se v historické části města. Městská věž při kostele sv. Martina vznikla původně jako součást městského opevňovacího systému. Jedná se o mohutnou 75 m vysokou hranolovou věž s ochozem a hodinami, které jsou považovány za jedny z největších v Evropě a zároveň největší věžní hodiny v České republice. Průměr ciferníku je 5,5 m a velká ručička je dlouhá 234 cm. (MKS Město Třebíč, 2010; Třebíč, 2010) Karlovo náměstí Karlovo náměstí se se svou rozlohou 22 000 m2 rozkládá ve středu historického jádra města. Uprostřed náměstí, které je jen o pár metrů menší než náměstí Václavské v Praze stojí sochy Cyrila a Metoděje z roku 1885. Na náměstí se nachází mnoho historických domů, z nichž dva jsou opravdu nepřehlédnutelné. (Turistik, 2010) Malovaný dům Malovaný dům je renesanční rohový dům se sgrafity na třebíčském Karlově náměstí. Nachází se na jihozápadním rohu náměstí a byl postaven koncem 16. století. Sgrafitová výzdoba byla v průběhu let zakryta a obnovena až roku 1903. Pod římsou je řada výjevů s lovcem a lvem, prostor mezi okny

Praktická část

28

vyplňují biblické postavy, arkýř zdobí obrazy mužů v krojích 16. století a boční průčelí postavy s loveckou výzbrojí. Při rekonstrukci byla obnovena nádherná vnitřní klenba, odvážné sloupoví, otevřená terasa s arkádami, atrium i řada místností. Dnes dům slouží jako výstavní a obřadní síň, v přízemí je Informační a turistické centrum Malovaný dům. (Třebíč: Oficiální internetové stránky města, 2010) Černý dům Černý dům je renesanční nemovitá kulturní památka na severní, dolní straně Karlova náměstí. V současné době se v prostorách domu nachází restaurace a obchod. Zámek a Muzeum Vysočiny Muzeum Vysočiny sídlí v bývalém valdštejnském zámku, který byl přestavěn z původně benediktinského kláštera. Jedná se o trojkřídlou zámeckou budovu uzavřenou čtvercovým nádvořím a bazilikou sv. Prokopa. (Muzeum Vysočiny, 2010) V muzeu je sedm stálých expozic. Nejzajímavější je zřejmě obrovská sbírka dýmek, čibuků, fajfek, pěnovek, porcelánek, olšovek, vodních dýmek a jiných bánidel, kterých je tu 276. Dále je zde k vidění unikátní sbírka třebíčských Betlémů. Jedná se o několikametrové instalace mísící exotické reálie a Vysočinu. Nejrozsáhlejší expozice je věnována historii Třebíčska, kde je k vidění sbírka předmětů, které ji dokumentují. Další je zde expozice minerálů a hornin společně s přehledem geologické minulosti. A v etnografické části muzea mohou návštěvníci nahlédnout do světa vysočinských babiček. Kamenný sál s bohatou erbovní výzdobou je využíván převážně k pořádání koncertů. (Muzeum Vysočiny Třebíč, 2010)

Praktická část

29

4.3 Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO je zdlouhavou a složitou záležitostí. Složitý je nejenom samotný proces zápisu, ale také tzv. nominační proces, který zápisu na Seznam světového dědictví předchází. 4.3.1 Proces zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO UNESCO World Heritage (2010) uvádí, že dle Úmluvy o světovém dědictví se nejdříve předkládají návrhy pro zařazení do Seznamu světového dědictví UNESCO i s patřičnou dokumentací. Tomuto procesu se říká nominační. Nominační proces je složitou záležitostí a rozděluje se do následujících kroků: 1) Předběžný seznam První krok, který musí země udělat, je vypracovat Seznam kulturního a přírodního dědictví, které se nachází na jejím území. Tento seznam je znám jako Předběžný a poskytuje odhad nemovitostí, o kterých může smluvní stát uvažovat pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO a předložit tak návrh zápisu v příštích pěti až deseti let, a který lze kdykoliv aktualizovat. Je to důležitý krok, protože Výbor světového dědictví nemůže brát v úvahu nominaci na zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, dokud nemovitost není zařazena na Předběžném seznamu. 2) Nominační dokumenty Podle Předběžného seznamu si může smluvní stát naplánovat, kdy bude předkládat jednotlivé nominační dokumenty patřící ke kulturní či přírodní památce. Centrum světového dědictví nabízí poradenství a pomoc státům při přípravě těchto souborů. Je třeba, aby dokumenty byly vyčerpávající a aby si státy byly jisty, že všechny potřebné podklady a mapy jsou zde zahrnuty. Nominace se podává do Centra světového dědictví na přezkoumání a zkontrolování, zda je kompletní. Po překontrolování ji odešle odpovídajícímu poradnímu orgánu pro zhodnocení.

Praktická část

30

3) Poradní orgány Nominovaná nemovitost je hodnocena nezávisle dvěma poradními subjekty, které jednají z pověření dle Úmluvy o světovém dědictví. Je to ICOMOS a IUCN. Třetím poradním orgánem je ICCROM. 4) Výbor pro světové dědictví Jakmile bylo místo nominováno a vyhodnoceno, dostává se žádost do mezivládního Výboru světového dědictví, aby učinil konečné rozhodnutí o jeho zapsání. Jednou za rok, se Výbor schází, aby rozhodl, které památky budou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Své rozhodnutí může také odložit a požádat o další informace od smluvního státu. 5) Kritéria pro výběr Má-li být památka zařazena na Seznam světového dědictví, musí mít výjimečné univerzální hodnoty a splňovat alespoň jedno z deseti kritérií výběru. Tato kritéria jsou vysvětlena v operačních pokynech pro provádění Úmluvy o světovém dědictví. Kritéria jsou rozdělena na kulturní (písmeno i. až vi.) a přírodní (písmeno vii. až x.). Každá světová památka by měla: i.

představovat mistrovské dílo lidského tvůrčího génia,

ii. vykazovat významnou vzájemnou výměnu lidských hodnot během časového období nebo v určité kulturní oblasti světa, a to v oblasti rozvoje

architektury

nebo

techniky,

monumentálního

umění,

urbanismu nebo krajinářství, iii. nést unikátní nebo alespoň výjimečné svědectví o kulturních tradicích nebo civilizaci dosud existující nebo zaniklé, iv. být vynikajícím příkladem určitého druhu stavby, architektonického či technologického souboru nebo krajiny, jež ilustruje významné období v dějinách lidstva, v. být vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení, využívání půdy či vody, typického pro určitou kulturu či kultury, a zvláště v případě, že by mohly být narušeny v důsledku vzniku nevratných změn, vi. být přímo či hmatatelně spojena s událostmi nebo živými tradicemi, myšlenkou či vírou, uměleckými a literárními díly výjimečného

Praktická část

31

významu. (Výbor se domnívá, že toto kritérium by mělo být pokud možno použito i ve spojení s dalšími kritérii), vii. obsahovat mimořádné přírodní jevy nebo oblasti výjimečných přírodních krás a estetického významu, viii. být vynikající příklad představující hlavní etapy vývoje země, včetně

záznamu

života,

významných

geologických

procesů

probíhajících ve vývoji reliéfu, nebo významné geomorfologické či fyziografické prvky, ix. být

výjimečnou

ukázkou

představující

významné

probíhající

ekologické a biologické procesy ve vývoji a rozvoji zemského povrchu,

pitné

vody,

pobřežního

a mořského

ekosystému

a společenstva rostlin a živočichů, x. obsahovat

nejdůležitější

a významné

přírodní

stanoviště

pro

biologické rozmanitosti, včetně těch, které obsahují ohrožené druhy světové hodnoty z hlediska vědy a ochrany. V České republice zápis památek na Seznam světového dědictví UNESCO schvaluje Ministerstvo kultury a z jeho pověření vše zpracovává Národní památkový ústav (NPÚ). NPÚ zpracovává podklady pro UNESCO o dalších památkách, které by mohly být navrženy k zápisu do Seznamu světového dědictví. Ty jsou uvedeny v tzv. Indikativním (Předběžném) seznamu, který má Česká republika, společně s harmonogramem překládání nominační dokumentace, zpracovaný. (Ministerstvo kultury, 2007) Územní pracoviště NPÚ připravují monitorovací zprávy o těch českých památkách, které již na tomto prestižním Seznamu zapsány jsou. Ministerstvo kultury je zástupcem České republiky při jednáních Mezivládního výboru pro světové dědictví, který dohlíží na plnění Úmluvy o ochraně světového dědictví. (Ministerstvo kultury, 2007)

Praktická část

32

4.3.2 Proces zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v Třebíči Skutečnost, že 3. července 2003 byla třebíčská židovská čtvrť a židovský hřbitov společně s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa zapsány do prestižního Seznamu světového dědictví UNESCO jako 12. památka v České republice, a první židovská památka mimo území státu Izrael je poměrně známá. Méně známá je složitost cesty, jež tomuto nespornému úspěchu nejen města Třebíče, ale celé České republiky a zviditelnění židovské kultury předcházela. Velmi důležitá byla rozsáhlá rekonstrukce židovské čtvrti v 90. letech 20. století. Celá čtvrť byla v dezolátním stavu a na asanačních plánech z roku 1975 se dokonce předpokládala její demolice. Město však naopak začalo s rekonstrukcí a na obnovu židovského města věnoval stát i soukromé subjekty více než 100 milionů korun. I když město v době rekonstrukce nenapadlo, že by se tato památka mohla ucházet na zápis do Seznamu světového dědictví, jednoznačně to byl první krok k úspěchu. Třebíč se svými památkami byla zapsaná na Indikativní seznam České republiky

v roce

2000.

Následovalo

vypracování

velkého

množství

nominačních dokumentů, které sloužily Výboru pro světové dědictví i poradním organizacím k rozhodnutí, že třebíčské památky budou zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Pro přijetí bylo nutné splnit alespoň jedno z deseti kritérií výběru, tyto památky splnily dokonce dvě. Jednalo se o kritéria ii. a iii: -

kritérium ii: Židovská čtvrť a bazilika sv Prokopa v Třebíči svědčí o soužití a výměně hodnot mezi dvěma odlišnými kulturami, židovské a křesťanské, v průběhu mnoha staletí.

-

kritérium iii: Židovská čtvrť v Třebíči je výjimečné svědectví o kulturních tradicích vztahující se k židovské kultuře ve střední Evropě. (UNESCO World Heritage, 2010)

Dokumentace, kterou bylo nutné vypracovat, zpracovával NPÚ za pomoci městského úřadu a vedení města Třebíč, které poskytovalo cenné informace. Protože komunikace s organizací UNESCO je záležitostí státu, veškeré materiály o památkách města Třebíč kontrolovalo a zasílalo Výboru

Praktická část

33

Ministerstvo kultury České republiky. Dalo by se tedy říct, že město bylo v této záležitosti pouhým informátorem na národní úrovni. Tabulka č. 3: Klíčové okamžiky vedoucí k zápisu Období

Okamžik

90. léta 20. stol.

Revitalizace židovské čtvrti

Podzim 1999

První zmínka o možnosti kandidatury do UNESCO

Únor 2000

Oficiální žádost města o posouzení možnosti zápisu (tzv. Malá nominační zpráva)

Srpen 2000

Ministerstvo kultury ČR potvrdilo nominaci do UNESCO

Listopad 2000 2000 – 2002

Na ústředí UNESCO do Paříže zaslána Malá nominační zpráva Zpracovávání Velké nominační zprávy (veškeré nominační dokumenty, které je nutné odevzdat)

2002

Zaslání Velké nominační zprávy do Paříže

Květen 2002

Přípravná schůzka k návštěvě komise ICOMOS

Červen 2002

Prověrka ICOMOS v Třebíči (prověření na místě, zda údaje uvedené v nominační zprávě jsou pravdivé)

Červenec 2002

Další prověrka ICOMOS ze Slovenska

Průběžně 2002

Tajné kontroly komisařů ICOMOS převlečených za turisty

3. 7. 2003

Rozhodnuto o zápisu třebíčských památek do Seznamu světového dědictví UNESCO

Zdroj: Městský úřad Třebíč, 2010

Dokumentační materiály, které bylo nutno vypracovat, spočívaly v identifikaci majetku, popisu památek a jejich historie, komentáře o stavu památek, statistiky, mapy, letecké snímky, analýza propagačních materiálů a v neposlední řadě také management plan. Všechny dokumenty poté byly přeloženy do anglického jazyka. Veškerá

vypracovaná

dokumentace

byla

schválena,

v tajných

prohlídkách památky města obstály, a tak se žádost o zápis dostala do Výboru

Praktická část

34

pro světové dědictví, kde padlo konečné rozhodnutí. Na schůzi Výboru se žádost ještě obhajovala, nikoliv ale zástupcem České republiky, ale zástupcem jiného zvoleného státu v případě Třebíče to byl představitel Finska. O zápisu památek bylo rozhodnuto 3. července 2003 v Paříži na 27. zasedání Výboru pro světové dědictví. Město poté obdrželo oficiální listinu se zápisem do Seznamu světového dědictví UNESCO.

4.4 Změny v cestovním ruchu města Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO 4.4.1 Změny v návštěvnosti města Třebíč Zápis

na

Seznam

světového

dědictví

UNESCO

velice

ovlivnil

i návštěvnost města. Nejedná se jenom o návštěvu památek zapsaných na tento Seznam, ale také o restaurace, hotely, bary a jiné formy podnikatelské činnosti. Město zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO dostane určitou „nálepku“ kvality a lidé na ni velice rychle reagují. Změny v návštěvnosti informačních center a památek města Třebíč Lidé rychle zareagovali i v případě památek v Třebíči. TIC v Malovaném domě a Zadní synagoze existovalo již před zápisem na Seznam světového dědictví. To, že město zaznamenalo nárůst turistů, vedlo k založení nového a v pořadí již třetího TIC v blízkosti baziliky sv. Prokopa. Na grafu č. 1 je uvedena návštěvnost TIC v Třebíči. Pod těmito čísly si můžeme představit nejenom osoby, které zavítají do infocentra za získáním informací, ale hlavně osoby, které chtějí navštívit jednu z památek, v jejichž okolí se informační centrum nachází. Z grafu je patrné, že rozdíly v návštěvnosti jenom oproti roku 2002, kdy město čekalo, jak zápis dopadne, a roku 2003, kdy zápis proběhl, jsou obrovské. Návštěvnost zde stoupla téměř o polovinu a to zápis na Seznam světového dědictví proběhl 3. července 2003, tedy v půlce sledovaného roku. I tak návštěvníci byly zvědaví, jaká další památka se to dostala na prestižní Seznam. V dalších letech počty turistů stále narůstaly, až od roku 2007 se počty začínají mírně snižovat, ale i tak zůstávají na vysokých číslech.

Praktická část

35

Graf č. 1: Návštěvnost informačních center v Třebíči

Zdroj: MKS Třebíč, 2010

Graf č. 2: Návštěvnost na Městské věži v Třebíči

Zdroj: MKS Třebíč, 2010

Praktická část

36

Na grafu č. 2 je uvedena návštěvnost Městské věže v Třebíči. Z čísel je patrné, že nárůst turistů byl zaznamenán již v následujícím roce po zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Jedním z důvodů obrovského nárůstů návštěvníků na této památce byl i zvýšený pohyb turistů ve městě za účelem poznání památek zapsaných na Seznam světového dědictví. Díky tomu se stala vyhledávanou i Městská věž. Lidé si rádi město, do kterého přijedou za turistikou prohlédnout také z výšky a i to může být důvod obrovského nárůstu návštěv. Změna v návštěvnosti vybraného hotelu města Třebíč Grand Hotel Třebíč je nově zrekonstruovaný kongresový hotel v Třebíči, který se nachází v historickém centru města. Vybavení pokojů odpovídá evropskému standardu a kromě ubytovacích služeb poskytuje prostory i pro firemní, školní či jiné akce. V prostorách se také nachází bazén, bowling a diskotéka. Jedná se o mezinárodně uznávaný hotel, který v průběhu roku ubytovává turisty z celého světa. Tabulka č. 4: Počet ubytovaných v Grand hotelu Třebíč Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Tuzemci 287 277 363 721 1 014 1 935 4 480 5 217 10 032 5 312

Cizinci 108 276 288 106 246 203 1 135 503 407 92

Zdroj: Vlastní práce z Interních informací Grand Hotelu Třebíč, 2010

Z tabulky č. 4 jsou viditelné údaje o počtu ubytovaných od roku 2000. Počty hostů tuzemských i zahraničních se v průběhu let zvyšovaly. V roce 2004 proběhla v hotelu rozsáhlá rekonstrukce a také se změnil původní název hotelu Slávia na nynější Grand hotel. Zápis města na Seznam světového dědictví proběhl v polovině roku 2003. Lze tedy říct, že za nárůst turistů, ubytovaných

Praktická část

37

v tomto hotelu, se zapříčinil nejenom samotný zápis na Seznam, ale i rekonstrukce a přejmenování hotelu. V příloze č. 4 jsou přesné počty ubytovaných dle jednotlivých zemí. Je zde k nahlédnutí široký přehled návštěvníků, kteří vážili cestu kvůli památkám nově zapsaných na prestižní světový Seznam. Největší podíl návštěvníků hotelu po zápisu města na Seznam světového dědictví UNESCO tvoří občané České republiky, z cizích zemí se jedná převážně o Německo, Slovensko a Velkou Británii. 4.4.2 Zhodnocení a změny propagace města Třebíč a jeho památek Možnosti propagace města a samotných památek zapsaných na Seznam světového dědictví je velké množství. Památky UNESCO se často propagují společně, ale je také důležité, aby si každé město zajistilo svoji vlastní propagaci. V dnešní době moderních technologií je velice důležitá propaganda pomocí internetových stránek, kde se potencionální návštěvníci i zvědaví občané dozví velkou řadu informací. Mezi další možnosti zviditelňování patří veletrhy a informační centra. Internetové stránky města Město Třebíč má oficiální městské stránky, kde je velké množství informací například o fungování města a rozpočtech. Pokud se ale na ně podívám z pohledu obyčejného turisty tak nejsou příliš přehledné. Odkaz „Kultura a cestovní ruch“ odkazuje na internetové stránky Městského kulturního střediska, které zabezpečuje chod kultury ve městě. Na samotných stránkách města se ale informace o památkách mohou turisté dozvědět také, ale pouze pokud objeví ikonu UNESCO či snadno přehlédnutelný odkaz na konci stránky. Pokud se ale návštěvník stránek v tomto systému zorientuje, může zde najít mnoho užitečných informací, kterými může být i odkaz na oficiální turistický portál, který nechalo město zřídit. Velkou změnou, která nastala po zápisu města na Seznam světového dědictví je vytvoření tří nových internetových stránek, které se věnují památkám, které jsou v Třebíči zapsány na Seznam. Internetová stránka trebic.virtualczech.cz se zabývá virtuální prohlídkou města a nejvýznamnějších

Praktická část

38

památek, které se zde nachází. Jedná se o novodobé představení zajímavostí ve městě pomocí webových stránek, kde se zájemci a budoucí návštěvníci mohou podívat, zda návštěva města skutečně stojí za to. Další

dvě

internetové

stránky,

které

byly

nově

zřízeny,

jsou

www.visittrebic.eu a www.mesto-trebic.cz. Zde jsou prezentovány informace o památkách, městu, restauracích, hotelech, kultuře a jiné. Turisté se tak zde mohou dozvědět, kde se mohou ubytovat, stravovat a kulturně vzdělávat. Všechny

internetové

stránky

přispívají

ke

zviditelnění

kultury

a cestovního ruchu ve městě a tím i ke zvýšení počtu návštěvníků. Veletrhy Město Třebíč se prezentuje na veletrzích cestovního ruchu Regiontour a Holiday World. Na veletrhu Regiontour, který se pravidelně jednou za rok koná v Brně, prezentují jednotlivé regiony své krásy a turistické cíle. Veletrh Holiday World se naopak koná v hlavním městě České republiky, v Praze, a vystavovatelé zde prezentují trendy a novinky pro nadcházející sezonu. Oba tyto veletrhy jsou velkou propagační kampaní a je možné se zde zviditelnit a nabídnout ještě nerozhodnutým turistům místo pro letní dovolenou. Třebíč se na obou veletrzích prezentuje v rámci společné expozice kraje Vysočina. Otázkou ale zůstává, zda prezentace pomocí společné expozice celého kraje, tudíž i dalších dvou památek zapsaných na Seznam, je ta správná. Na dalších veletrzích, převážně v zahraničí je potom město prezentováno prostřednictvím organizace CzechTourism, které město poskytne propagační materiály pro daný veletrh. Turistická a informační centra města Třebíč Třebíč má v současné době tři informační a turistická centra (TIC). Všechna TIC splňují podmínky České centrály cestovního ruchu CzechTourism, jsou zařazena do databáze oficiálních turistických center a označována oficiálním registrovaným logem. TIC Malovaný dům je členem Asociace turistických informačních center ČR a splňuje všechny podmínky Kategorie B. TIC v Malovaném domě je centrálním infocentrem a poskytuje veškeré turistické informace o památkách, vlakových či autobusových spojeních, koncertech apod. TIC Zadní synagoga

Praktická část

39

a TIC Bazilika to jsou informační centra, která se nacházejí v blízkosti památek, podle kterých jsou pojmenované. Zajišťují prohlídky v těchto památkách a dále také prodej informačních materiálů a upomínkových předmětů. Změna,

která

nastala

v oblasti

propagace

pomocí

turistických

a informačních center je založení nového a v pořadí již třetího turistického a informačního centra, které se nachází v blízkosti baziliky sv. Prokopa. Toto informační centrum zahájilo svoji činnost 10. července 2004, tedy rok poté co město bylo se svými památkami zapsáno na prestižní Seznam. Město tak rychle zareagovalo na chybějící informační centrum v blízkosti této památky a zajistilo tak turistům pohodlnější pohyb po městě a jeho okolí. Drobné propagační materiály Dalšími propagačními materiály, které si například mohou návštěvníci odvézt, jsou materiály v tištěné podobě, skládačky, brožurky, zvukové nosiče, publikace a podobně. Všechny drobnější propagační materiály mají jednotnou grafickou úpravu v souladu s „Manuálem Města Třebíč - turistika“, který byl za tímto účelem zpracován. Drobnější propagační věci, které město používá pro své potřeby (tužky, trička, hrnečky,…) se také používají pro prezentaci města. Jsou poskytovány významným návštěvám města nebo naopak návštěvám představitelů města v rámci naší republiky i v zahraničí. I když tyto činnosti s cestovním ruchem přímo nesouvisí i takovým způsobem se mnou lidé dozvědět o městě. Velkou proměnou v drobnějších materiálech, kterými mohou být různé tištěné brožury, byl jejich design a množství těchto materiálů. Město také vydalo multimediální CD. 4.4.3 Změny v možnosti získání dotace V roce 2003, kdy město bylo zapsáno na prestižní Seznam, ještě neexistovaly v České republice dotační programy, které by samostatně podporovaly pouze památky zapsané na Seznam světového dědictví. Tento nápad vznikl později, a to až v roce 2008, kdy vznikl program Podpora pro památky UNESCO, který zřídilo Ministerstvo kultury ČR. Hlavním cílem tohoto programu je dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí

Praktická část

40

Úmluvy o ochraně světového a přírodního dědictví. Účelem programu je podporovat všestranný rozvoj památek zapsaných na Seznam světového dědictví, které se nachází v České republice. Když v roce 2008 tento program vznikl, své možnosti získat více peněžních prostředků se uchopilo také město Třebíč, které jak v roce 2008 tak i v roce 2009 dotace skutečně získalo. Byla to tak jedna z dalších výhod zápisu na světovém Seznamu. V roce 2008 Třebíč získala dotaci ve výši 280 000 Kč (celkové náklady 372 801 Kč) na vybudování naučné stezky v židovské čtvrti a překlady textů náhrobků. V roce 2009 získalo město dotaci na první etapu Management plánu pro židovskou čtvrť, židovský hřbitov a baziliku sv. Prokopa. Management plán byl jedním z dokumentů, který se vypracovával i při žádosti o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Jelikož je město na tomto Seznamu zapsáno téměř 7 let musí se Management plán přizpůsobit současnosti. Celkové náklady na vypracování prví etapy Management plánu byly odhadnuty městem na 358 000 Kč a dotace z Ministerstva kultury činila 250 000 Kč. Tento program probíhá také v letošním roce. V současnosti, ale projekty, které budou podpořeny, vybrány nejsou. Je ale velmi pravděpodobné, že město dostane v průběhu let dotaci na druhou etapu Management plánu. V dotačním systému České republiky, ale i Evropské unie existuje velké množství i jiných dotačních titulů, které má město možnost získat. Může se jednat o dotace z jednotlivých ministerstev či kraje na rozvoj infrastruktury, opravy pozemních komunikací a podobně. Zda ale prestižní nálepka UNESCO pomáhá městu k získání i jiných dotačních titulů, které se netýkají záležitosti památek, a cestovního ruchu je těžké určit. Dle slov několika zaměstnanců městského úřadu, kteří se touto problematikou zabývají, tato prestiž v České republice funguje a městu zabezpečuje větší šanci v získání některých dotací. Na evropské půdě si však jsou všichni rovni.

Praktická část

41

4.4.4 Změny v rozdělování finančních částek z rozpočtu města Jednou z důležitých věcí pro rozvoj cestovního ruchu ve městě jsou jistě finanční prostředky. Město musí zajistit dostatečnou propagaci, provoz informačních center, určité finanční prostředky také putují ke kulturním či jiným památkám. Každopádně o vyrovnaném rozpočtu města rozhodují jeho zastupitelé. Tabulka č. 5: Výdaje z rozpočtu Městskému kulturnímu středisku Třebíč Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Finanční částky (v tis. Kč) 9 200 13 500 14 000 15 600 18 700 20 392 19 000 18 050 18 508 16 658

Zdroj: Vlastní práce z údajů na Oficiálních stránkách města Třebíč, 2010

V tabulce č. 5 jsou vidět výdaje z rozpočtu města směřované Městskému kulturnímu středisku (MKS). To má na starosti řízení všech turistických a informačních center ve městě a zabezpečuje i ostatní kulturní akce. Tudíž je velmi důležité, aby MKS mělo od města dostatek finančních prostředků. Změna je viditelná už od roku 2002, kdy došlo k nárůstu poskytované finanční hotovosti. Nárůst pokračoval, až do roku 2006 poté se částky snížily, ale přesto jde o nemalé finanční příspěvky. Co se týče ostatních částek, které směřovaly a nadále směřují do cestovního ruchu, ke kulturním či historickým památkám, tak ty se v průběhu let měnily pouze některé. Podrobné částky jsou uvedeny v přílohách č. 6 a 7. Během roků 2005 a 2006 se zvýšily příspěvky církvi na opravu památek

Praktická část

42

v jejich vlastnictví, poté se začaly zvyšovat příspěvky na opravy jiných kulturních památek a mírně se zvyšovaly i finanční částky směřující do cestovního ruchu. Ostatní výdaje zůstávají vyrovnané. Město Třebíč má řadu investičních projektů kam putují výdaje z městského rozpočtu. V roce 2010 byla odsouhlasena v rozpočtu města částka 10 mil. Kč, která bude směřovat na kulturní činnost. V průběhu let se také začaly zvyšovat investiční výdaje na kulturní památky, které se od roku 2006 kde činily 200 000 Kč, vyšplhaly ke schválené částce roku 2010 15 416 000 Kč což je obrovská změna. Nemalé investiční výdaje zamíří i do cestovního ruchu. 4.4.5 Změny v infrastruktuře Po zápisu na Seznam světového dědictví velké množství fyzických či právnických osob vycítilo šanci na podnikatelskou činnost. Převážná část rozvoje infrastruktury se týká centra města zvláště pak samotné židovské čtvrti, zapsané na Seznam světového dědictví. V židovské čtvrti byly v průběhu 7 let, které uplynuly od zápisu, vybudovány penziony a restaurace. Ubytování V Třebíči se nachází dostatek ubytovacích zařízení pro návštěvníky města, ať už v pracovních záležitostech či z důvodu poznávání. Nachází se zde hotely, hostel, penziony a kemp. Ve městě od zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO vznikly dva nové penziony, jeden hotel a hostel. Většina z nově vzniklých ubytovacích zařízení se nachází v centru města a to ve velké blízkosti od památek zapsaných na Seznam. V roce 2006 byl otevřen Traveller´s Hostel & Hotel, který byl vybudován v domě z 16. století přímo u vstupu do židovské čtvrti. V dubnu roku 2010 zahájil svoji činnost penzion Černý orel, který se nachází v průchodu z Karlova náměstí do židovské čtvrti. A v červnu 2010 také zahájí svoji činnost EA Hotel Joseph 1699, který se buduje v komplexu malých a malebných budov, které tvoří jednu z dominant židovské čtvrti v Třebíči. Stravování V centru města i jeho přilehlých částí se nachází velké množství restaurací. Po Zápisu na Seznam jich i několik přibylo. V židovské čtvrti vznikly

Praktická část

43

restaurace U Dubu, HoPr Pub, U císaře Rudolfa a také kavárna Pod Lampou. Návštěvníci tak mají velké zázemí přímo v židovské čtvrti. V centru města pak vznikla restaurace Phiasco a pizzerie Presto. Doprava a parkování Důležitá je pro turisty také dostupnost města. Město Třebíč leží přibližně 20 km od dálnice D1, dále je přístupné autobusovou i vlakovou dopravou. V této oblasti velké změny nenastaly. Silnice na území města a přilehlých částí jsou často v dezolátním stavu a hustota provozu ve městě v dopravní špičce je neúnosná. Město má v územním plánu obchvat, který by měl ulehčit místním obyvatelům a zamezit tak vysoké hustotě dopravy v centru města. Kdy, ale dojde k realizaci tohoto projektu, není jasné. Pokud jde o parkování převážně v centru města, tak zaparkovat zde v dnešní době je nadlidský výkon. Možností pro zaparkování je více, bohužel často tato parkoviště mají obsazenou kapacitu. Město si je vědomo tíživé situace s parkovacími

místy

a proto

bylo

vybudováno

menší

parkoviště

na

podzámecké nivě, které může sloužit převážně turistům. Parkoviště bylo uvedeno do provozu 1. června 2009 a k tomuto dni byl uveden do provozu i parkovací automat. Parkoviště je sice zpoplatněno, ale celodenní parkování zde stojí 30 Kč, proto se pro turisty nejedná o obrovskou částku. Dalšími nově vybudovanými parkovišti po zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO je parkovací plocha u Zimního stadionu, kde je možnost placeného stání i pro autobusy, tudíž pro zájezdy. Další možností parkování pro autobusy je provizorně zřízené parkoviště nad zámkem. 4.4.6 Změny pro obyvatelstvo Změny pro obyvatele převážně židovské čtvrti, nenastaly až Zápisem na Seznam světového dědictví, ale již na začátku revitalizace židovské čtvrti a to v 90. letech 20. století, kdy byla vyhlášena městská památková zóna. Téměř 90 % domů v židovské čtvrti je v soukromém vlastnictví, což muselo město s orgány památkové péče řešit specifickým přístupem v podobě vypracovaných pravidel, jež by zamezily dalšímu ničení a poškozování objektů ve čtvrti.

Praktická část

44

Zápisem na Seznam UNESCO dostala lokalita určitou prestiž, zvýšil se zájem turistů a investorů a zvýšila se nezbytnost památkové ochrany a vše se dotýká života místních obyvatel. Před nedávnou dobou bylo obyvatelům povoleno cokoliv, ale dnes zde platí určitá pravidla a není divu, že někteří lidé to neumí pochopit. Město se snaží hledat individuální řešení pro každého majitele domu. Zápisem se jenom zvýšila nutnost opravy většiny domů v židovské čtvrti a tím se i zvýšil tlak na soukromé vlastníky. Opravy objektů jsou dosti finančně náročné, a pokud by se město neuchýlilo k finanční podpoře soukromých

vlastníků,

v tomto

ohledu

by

nejspíš

většina

obyvatel

nerespektovala požadavky památkářů. Město se proto uchýlilo k finanční výpomoci těmto obyvatelům. Soukromí vlastníci mají možnost získat pro opravy a rekonstrukce svých domů nacházejících se v památkově chráněném území židovské čtvrti finanční příspěvky od města prostřednictvím grantového systému. Jedná se i o objekty, které nejsou pod přímou památkovou ochranou a tudíž se rozšiřuje okruh zúčastněných osob. Této možnosti v současné době využila již více než polovina obyvatel židovské čtvrti. Dalším omezením pro obyvatele židovské čtvrti bylo omezení dopravy v této lokalitě. Zvýšením turismu se město uchýlilo ke zklidnění dopravy a dalo přednost prostoru pro pěší. Obyvatelé však mají povolení vjezdu do oblasti. Toto omezení tedy mohlo přispět ke zklidnění života místních obyvatel a být tak pro ně obrovskou výhodou. Výhodou zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO je zpřístupnění řady památek pro handicapované občany města i turisty. V TIC Malovaný dům si mohou zakoupit EUROKLÍČ, který zaručí přístup do označených bezbariérových toalet po celé ČR i ve státech Evropské unie. Pro místní obyvatele, díky zápisu na Seznam, to vypadá, že život v židovské čtvrti je samé omezení, ale pro většinu místních obyvatel je odměnou nové a kvalitnější bydlení, zklidnění dopravní situace a úprava celkového rázu okolí domu.

Praktická část

45

4.4.7 Změny v revitalizaci městské památkové zóny Revitalizace židovské čtvrti začala již v 90. letech 20. století, kdy byla ve městě vyhlášena městská památková zóna. Za dobu obnovování židovské čtvrti byla kompletně zrekonstruována infrastruktura, židovská čtvrť zpřístupněna dvěma lávkami pro pěší, zrealizována protipovodňová opatření a opravena značná část objektů. V současné době jsou hlavní projekty revitalizace týkající se obnovy objektů ukončeny a řeší se spíše dílčí problémy spojené s provozem a oživením samotné židovské čtvrti. Po zápisu na Seznam UNESCO se začaly hledat nové formy revitalizace, převážně směřované k trvale udržitelnému rozvoji židovské čtvrti a jejímu oživení pro cestovní ruch, bydlení a podnikání. V průběhu roku 2004 byly instalovány mobiliáře v židovské čtvrti jako například lampy, lavičky, odpadkové koše a zeleň. Dále v roce 2004 byly uvedeny do chodu zvukové orientační panely, které se nacházejí před vstupem do židovské čtvrti a také u Zadní synagogy. V roce 2005 byla nainstalována orientační značení využitelná převážně pro turisty. Dlouhodobými projekty je jednak údržba, rozvoj podnikání, ale také zklidnění dopravy. Město se také muselo uchýlit ke skloubení zvýšení turistického ruchu, spojeného se zápisem na Seznam, a automobilové dopravy. Dopravní situace se řešila převážně v židovské čtvrti, kde byla dána přednost pěším a vjezd do židovské čtvrti mají povoleny pouze osoby oprávněné. Ve vztahu k revitalizaci byl také vybudován kamerový systém a pokračuje regenerace domů jednak ve vlastnictví města tak i v soukromém vlastnictví. Své opravy se dočká i v současné době zchátralé zámecké křídlo. To nebude jenom opraveno, ale našlo se pro něj i uplatnění, protože v jeho prostorách bude vybudována zajímavá expozice vztahující se k dějinám Třebíče, která určitě přispěje k rozvoji cestovního ruchu. Stavební úpravy by měly začít již v letošním roce. Proces revitalizace území, ale v žádném případě těmito aktivitami nekončí, naopak je nutností udržovat trvalý rozvoj území včetně jeho ochrany a řešení nutných problémů.

Praktická část

46

4.4.8 Změny v oblasti kultury Třebíč si svého zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO velice váží, a proto rok po zápisu uskutečnila oslavy tohoto výročí. Jedná se o Středověké

Valdštejnské

slavnosti,

které

se

již

staly

každoročními,

a v letošním roce se uskuteční již sedmý ročník. Jedná se o dvoudenní oslavy, které se konají zpravidla ke konci srpna na louce pod třebíčským zámkem. Při oslavách se město ponoří do středověkých kostýmů a na podzámecké nivě je vybudované středověké městečko se vším co k němu patří. Součástí oslav je i bohatý kulturní program v podobě dobových tanců, rytířských soubojů, žonglérů, vystoupení kapel, nočního průvodu a celý program je ukončen velkolepým ohňostrojem. Mezi další kulturní program, který se koná od zápisu města na Seznam UNESCO, je Třebíčský židovský festival. Poprvé se konal v roce 2004, tedy rok po zápisu města na Seznam. Jedná se o festival židovské kultury, který se koná v prostorách židovské čtvrti převážně pak v Zadní synagoze. Jak Středověkými slavnostmi, tak i židovským festivalem chce město přiblížit obyvatelům i jiným návštěvníkům jednak třebíčské památky ale i život židovských občanů a jejich kulturu. 4.4.9 Změny v cykloturistice Město Třebíč myslí také na turisty vyznávající cykloturistiku či jízdu na in-linových bruslích. Cykloturistika je v současnosti velice oblíbená a na celém území republiky se buduje rozsáhlá síť cyklostezek a Třebíč není výjimkou. V roce 2007 se zahájily stavební řízení na vybudování cyklostezky. Jedná se o cyklostezku, která bude dlouhá asi 120 kilometrů a povede z Jihlavy přes Třebíč až do rakouského Raabsu. V Třebíči se bude jednat asi o 4 km uvnitř města a dojde tak k cyklistickému propojení města Třebíč a Rakouska. Další připravovanou trasou pro cyklisty je trasa z Třebíče k Dalešické přehradě. Zde by se mělo jednat o úsek asi 27 km a vybudování širokého zázemí pro cyklisty i během cesty. Cyklostezky významně přispějí nejen k rozšíření možností aktivního trávení volného času, ale také k turistickému zatraktivnění regionu.

Diskuze

47

5 Diskuze Proces zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO není jednoduchý, je k němu třeba preciznost, kvalita odvedené práce a hlavně velké množství času. V práci je uveden skutečný proces zápisu, tak jak probíhal ve městě Třebíč a byly také zjištěny konkrétní změny, které po zápisu nastaly. Stejným procesem by procházela i jiná města, která se budou v dalších letech ucházet o možnost zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Na tzv. Předběžném seznamu České republiky je jich patnáct. Pro všechny, v budoucnu se ucházející památky, zde existují otázky. Má smysl skutečně usilovat o místo v prestižním Seznamu? Znamená to vždy výhody pro cestovní ruch v daném městě? V konkrétním případě města Třebíč výhody určitě převyšují, otázkou ale zůstává, zda by to tak bylo i v ostatních městech. Především cesta k úspěchu je opravdu trnitá a je to běh na dlouhou trať. Několik let se památka v daném městě bude nacházet na Předběžném seznamu a poté se teprve rozjedou přípravy k nominaci. Začne se s vypracováním velkého množství nominačních dokumentů a zaměstnanci úřadů budou většinu času věnovat kvalitně odvedené práci. Pokud by se památce skutečně povedlo uspět a byla by zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO, je to pouze první krok k úspěchu a k zviditelnění. Neznamená to však, že památka uspěje i u turistů, zápisem návštěvníci dostanou pouhé doporučení ke zhlédnutí. Neznamená to tak, že skutečně dojde ke zvýšení návštěvnosti a rozvoji cestovního ruchu jak tomu bylo u města Třebíč. Navíc město a památka je pod neustálým dohledem orgánů UNESCO. Má město podstupovat tuto dlouhou a nejistou cestu? Zápis má svá negativa, ale pozitiva, která z něj mohou také vzejít, jsou jednoznačným doporučením k využití možnosti zápisu. V případě města Třebíč došlo ke zvýšení návštěvnosti, rozvoji cykloturistiky, infrastruktury a hlavně možnosti finančního přilepšení. Tohle všechno může čekat na dalšího kandidáta, ale pouze při toleranci místních obyvatel a kvalitní práci zaměstnanců úřadů.

Závěr

48

6 Závěr Zápis objektu, památky, sídla a lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO je z celosvětového hlediska významný fakt, který ovlivňuje nejen lokalitu a region, ale i stát a jeho postavení v regionálním, kontinentálním a světovém cestovním ruchu. Zápis je velmi složitý proces jak časově tak také organizačně a technicky. Nejdříve jsem se začala zabývat problematikou samotného zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO a následně procesem zápisu ve městě Třebíč. Zápis na Seznam světového dědictví je zdlouhavou záležitostí a cílem této práce bylo také zjistit, jak samotné město přispělo k procesu zápisu a k jeho úspěšnému

ukončení.

V konkrétním

případě

města

Třebíč

veškerou

dokumentaci zpracovával Národní památkový ústav a město mu dodávalo pouze patřičné materiály. Dokumentace spočívala v identifikaci majetku, odůvodnění pro zápis, popis nemovitostí a jejich historie, Management plan, programy propagace památek, mapy, letecké snímky a v neposlední řadě i údaje o zaměstnancích památek ucházejících se o zápis. Dá se říci, že žádost město podporovalo pouze symbolicky a aktivně se na procesu nepodílelo. Poté došlo k úspěšnému zápisu na Seznam a město tak dostalo určitou prestiž a je už na něm zda šanci na zvýšení návštěvnosti a zkvalitnění cestovního ruchu jako takového využije. Poté byly zjišťovány proměny, které ve městě mohly nastat, protože cílem bylo také zjistit, jak zápis na Seznam světového dědictví UNESCO ovlivnil město Třebíč, ale také zda zápis jako takový pomáhá všem městům a jejich památkám k lepším zítřkům a lidem v jejich okolí ke kvalitnějšímu životu. V konkrétním případě města Třebíč, které je na Seznamu téměř 7 let, se zde určité proměny promítly a nadále promítat budou. Ze zjištěných informací, které byly vyhledány jednak z internetových stránek města, či od zaměstnanců Městského úřadu Třebíč je vidět, že město se své šance, zviditelnit památky na jeho území, uchopilo. A změn, které nastaly, je opravdu velké množství. Byla zkoumána návštěvnost, infrastruktura, kultura města, cykloturistika a řada dalších změn, které sice přímo s cestovním ruchem nesouvisejí, ale

Závěr

49

neobešel by se bez nich. Zvýšená návštěvnost města byla zaznamenána ihned v roce zápisu na Seznam a postupem času bylo viditelné ještě větší zvýšení. Po městě se tak pohybuje daleko více lidí, kteří přijíždí za účelem poznání něčeho nového a nevídaného. S tím samozřejmě souvisí i rozvoj infrastruktury, které v Třebíči také proběhl. Postupuje se zde také ve vybudování sítě cyklostezek a kultura ve městě byla rozšířena o dva nové festivaly. Za nejdůležitější změnu, převážně pro městský úřad, považuji možnost získání více finančních prostředků z dotačních titulů určených jenom památkám UNESCO. Město má tak větší možnosti finance použít k rozmachu cestovního ruchu. Popřípadě může město využít své prestiže a pokusit se do městského rozpočtu získat více finančních prostředků z jiných dotací. K získání těchto prostředků městu určitě zápis na Seznam pomůže. Finanční prostředky pak mohou sloužit na opravy památek či vybudování nových expozic. Důležitá změna zde nastala i pro podnikatele a to právě zvýšení návštěvnosti. Ve městě je tak více podnikatelských možností, převážně pak v oblasti ubytování a stravování. Samozřejmě, že ve městě existují ještě stálé nedostatky, s kterými si Městský úřad, ostatní instituce či samotné obyvatelstvo bude muset poradit. Tímto zjištěným nedostatkem a problém, se kterým se město potýká, jsou parkovací místa. V centru není dostatek místa na vybudování parkoviště o dostatečné kapacitě, která by vystačila jak obyvatelům města, tak i turistům. Provizorně tento problém město vyřešilo, ale nadále zde zůstává.

Literatura

50

7 Literatura Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2010 [cit. 2010-04-18]. Světový svaz ochrany přírody - IUCN. Dostupné z WWW: . Bazilika sv. Prokopa, Židovská čtvrť, Židovský hřbitov. Propagační materiály města Třebíč. CzechTourism [online]. c2005-2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . ČERTÍK, M. a kolektiv. Cestovní ruch: Vývoj, organizace a řízení. 1. vydání. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. České dědictví UNESCO [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.unesco-czech.cz>. DROBNÁ, D.; MORAVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. FORET, M.; FORETOVÁ, V.

Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada

Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. Grand Hotel [online]. 2010 [cit. 2010-04-17]. Dostupné z WWW: . HESKOVÁ, M., et al. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ICCROM [online]. c2005, 14 January, 2010 [cit. 2010-04-18]. What is ICCROM. Dostupné z WWW: . JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing

v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing,

2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

Literatura

51

KIRÁĽOVÁ, A.

Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Ekopress,

2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. Kulturní dědictví UNESCO Czech [online]. c2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . Lidová architektura [online]. c2000-2010 [cit. 2010-03-18]. ICOMOS. Dostupné z WWW: . Město Třebíč [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo kultury [online]. c2007 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.mmr.cz>. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.mzv.cz>. MKS Třebíč [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . MORRISON, A. M. Marketing

pohostinství a cestovního ruchu. 1. vydání. Praha:

Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2. Muzeum Vysočiny Třebíč [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . Národní památkový ústav [online]. c2003-2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.npu.cz>. ORIEŠKA, J.

Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. 244 s. ISBN

80-85970-27-9. PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J.

Výkladový slovník cestovního ruchu. 1. vydání. Praha:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s.

Literatura RYGLOVÁ, K.

52

Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. Třetí rozšířené vydání.

Brno: KEY Publishing, 2009. 210 s. ISBN 978-80-7418-28-6. Třebíč: Oficiální internetové stránky města [online]. c2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . Třebíč: Turistický a informační portál města Třebíč [online]. c2007 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . Turistické regiony ČR [online]. c1998-2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: <www.tourism.cz>. Turistik [online]. c2000 - 2010 [cit. 2010-04-15]. Vysočina. Dostupné z WWW: . Údaje o počtu ubytovaných. Interní informace Grand Hotelu Třebíč. UNESCO World Heritage [online]. c1992-2010, 17 March 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: . Doplňkové zdroje: DVOŘÁČEK, P.

České památky UNESCO. 1. vydání. Praha: Fragment, 2008. 160 s.

ISBN 978-80-253-0754-0. ICOMOS [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupné z WWW: .

Seznam příloh

53

8 Seznam příloh Příloha č. 1: Obecný harmonogram přípravy dokumentace k nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO Příloha č. 2: Indikativní seznam památek do Seznamu světového dědictví UNESCO Příloha č. 3: Počet ubytovaných v Grand Hotelu Třebíč dle pokojů Příloha č. 4: Počet ubytovaných v Grand Hotelu Třebíč dle zemí Příloha č. 5: Ubytovací zařízení ve městě Třebíč Příloha č. 6: Vybrané výdaje z rozpočtu města Třebíč v tis. Kč (provoz) Příloha č. 7: Vybrané investiční výdaje z rozpočtu města Třebíč v tis. Kč

Přílohy Příloha č. 1: Obecný harmonogram přípravy dokumentace k nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO ROK „X - 2“ tj. dva roky předcházející roku předložení nominace Ověření aktuálního zájmu o nominaci ze strany krajských a místních orgánů, případně dominantního vlastníka Úvodní explikace procesu nominace, obsahu dokumentace, gescí zúčastněných subjektů a harmonogramu postupu včetně jeho potvrzení místními, případně krajskými orgány Rámcová osnova a plán práce na nominační dokumentaci, ve vazbě na povinnou strukturu dle Pravidel pro provádění Úmluvy o ochraně světového dědictví z roku 2005, stanovení hodnot a plnění kritérií podle zmíněných pravidel, vytipování autorů pro popisy a srovnávací studie Rozdělení hlavních odpovědností za přípravu odborných materiálů a Management Planu Prověření právní situace nominovaného statku – jednotlivé kulturní památky, existence ochranného pásma - nárazníkové zóny, popř. jejich definování a vyhlášení, bude-li to třeba Závazné určení rozsahu nominovaného území a rozsahu nárazníkové zóny

hlavní gesce, zpracovatel

kontrolní termín

koncový termín

MK, NPÚ

-

do 15. 2.

NPÚ, MK, místní případně krajské orgány

-

do 15. 3.

NPÚ, externí specialisté

31. 3.

do 15. 4.

NPÚ - koordinátor

15. 3.

do 30. 4.

NPÚ, MK, krajský úřad, pověřené obce

30. 4.

do 1. 12.

NPÚ, MK

31. 5.

do 30. 6.

Prověření existující územně plánovací dokumentace ve vztahu k památce, základní rešerše existujících regulačních nástrojů popřípadě formulování potřebné aktualizace Územní či regulační plán území - zadání případných změn či aktualizace Formulace objednávek a smluv pro externí autory prací s termínem odevzdání do 31. 12. roku x - 2 Analýza tištěných a elektronických prezentačních materiálů a jejich aktuálnosti, tématických expozic v místě, apod. popř. projednání možností jejich doplnění a aktualizace Vyhledání existující historické dokumentace, rešerše archívních materiálů; vyhledání další existující aktuální dokumentace a její vyhodnocení z hlediska aktuálnosti, popř. zadání aktualizace Management Plan vstupní konzultace se správci statku, instruktáž, příprava žádosti o dotaci Management Plan sestavení kolektivu garantů, rozdělení úkolů pro rok x - 2 Management Plan zpracování I. etapy Zdroj: Ministerstvo kultury, 2007

NPÚ, krajský úřad, pověřené obce, místní samospráva obec po případné konzultaci s NPÚ

31. 3.

do 31. 5.

31. 8.

do 1. 12.

NPÚ

15. 6.

do 30. 10.

NPÚ, krajský úřad, správce statku

15. 3.

do 30. 11.


15. 6.

do 1. 12.

-

do 15. 3.

-

do 30. 4.

15. 6. 31. 10.

do 1. 12.

NPÚ správce statku, místní subjekty, konzultace NPÚ (a MK) správce statku, konzultace NPÚ

ROK „X - 1“ tj. rok, který předchází roku oficiální předložení nominace Hodnocení rozpracovanosti, stanovení postupu a garantů v roce x-1 Formulace objednávek a smluv pro externí autory prací s termínem odevzdání do 15. 12. roku x - 1 1. znění nominační dokumentace: Oddíl 1 - identifikace závazný název, rozsah jádrové a nárazníkové zóny, základní komentář pro mapy 1. znění nominační dokumentace Oddíl 2 – odborné texty popis, historie, komparace zadání, konzultace v průběhu přípravy 1. znění nominační dokumentace Oddíl 4 - komentář o stavu památky a vyhodnocení rizikových faktorů 1. znění nominační dokumentace Oddíl 5 faktografie - (informace o vlastnících (5.a.), právních nástrojích, gesci (5.b. a 5.c.), statistice a službách pro návštěvníky, relevantních programech a dokumentech na národní a místní úrovni (5.f. )

hlavní gesce, zpracovatel NPÚ, správce statku, MK

kontrolní termín

koncový termín

15. 1.

do 31. 1.

NPÚ, správce statku

15. 6.

do 30. 10.

NPÚ

15. 9.

do 1. 12.


do 10. 6. do 20. 9.

do 15. 11.

NPÚ a správce statku

do 10. 6.

do 15. 11.

NPÚ a správce statku, externí specialisté, krajské a místní orgány

do 10. 6. do 20. 10.

do 15. 11.

1. znění nominační dokumentace Oddíl 6 – návrh charakteristik statku pro monitoring 1. znění nominační dokumentace Oddíl 7 – dokumentace, přehledy dokumentů k citaci a míst jejich uložení 1. znění nominační dokumentace Bibliografie – zadání a zpracování Základní mapy – zahájení prací rozsah jádrové a nárazníkové zóny, další existující chráněná území pracovní výkresy jako podklad pro externí experty Fotodokumentace místa – hlavní etapa pracovní foto, prověření celkové koncepce foto exteriéru, popř. interiéru Letecké foto Management Plan kontrola výsledku prací na I. etapě, stanovení nutných dalších součástí a prací v II. etapě Management Plan – formulace žádosti o dotaci na dokončení (II. etapa)

NPÚ

do 20. 9.

do 15. 11.

NPÚ

15. 6.

do 15. 12.

NPÚ, popř. externě

15. 6.

do 1. 12.

NPÚ, správce statku, krajské úřady

31. 3.

do 30. 6.

NPÚ, popř. dílčí externí

15. 9. 15. 12.

do 1. 12.

NPU, externí správce statku, místní či krajské orgány, konzultace NPÚ (a MK)

30. 6.

do 1. 12.

-

do 31. 1.

správce statku

31. 3.

do 30. 4.

Management Plan – zpracování II. etapy - návrhů plánu péče, souvisejících dílčích projektů, základní grafické přílohy, návrh etapizace postupu realizace, kontrola v průběhu zpracování, předání výsledku. Souhrn 1. znění oddílů 2, 4, 5, 6 a odeslání MK k připomínkám včetně textů Management Planu Připomínky MK k 1. znění oddílů 2, 4, 5, 6 včetně textů Management Planu

správce statku, místní subjekty, konzultace NPÚ (a MK)

15. 6. 31. 10.

do 1. 12.

NPÚ

-

do 1. 12.

MK, NPÚ

-

do 20. 12.

kontrolní termín

koncový termín

NPÚ

31. 1.

do 28. 2.

NPÚ

31. 1.

do 15. 3.

správce statku, NPÚ

31. 1.

do 15. 3.

NPÚ - dílčí konzultace s externími experty odborných textů

28. 2.

do 15. 3.

Zdroj: Ministerstvo kultury, 2007

ROK „X“ tj. rok předložení nominace Syntéza oddílů 2, 4, 5, 6, a jejich sjednocení, zapracování připomínek MK, zpětná konzultace vybraných otázek s odpovědnými externími experty, krajskými a místními orgány, správcem statku subjekty, případně doplňkové přílohy, Dokončení oddílů 1, 7 Management Plan – ukončení všech prací (tj. revize a vyhodnocení II. etapy, zapracování připomínek, sjednocení termínů s ostatními oddíly) Úvodní resumé, oddíl 3 (hodnocení a zdůvodnění kritérií), oddíly 8 (adresáře), 9 (podpisový list) a tiráž materiálu

hlavní gesce a konzultace

Definitivní znění všech hlavních oddílů a Management Planu odeslání pro konzultaci MK Připomínková konzultace s MK Zapracování připomínek k textům, (popř. doplnění textů a nové odeslání MK), odeslání schválených částí k překladu Konzultace doplněných hotových textů s MK Zapracování dalších případných připomínek MK k textům a odeslání k překladu Grafické přílohy – další mapy, příprava názvů grafických příloh a případné legendy k výkresům Grafické a terminologické sjednocení příloh v Management Planu s celou dokumentací Překladové práce - celek Odborná korektura překladů, sjednocení pojmů, výběr přeložených pojmů pro cizojazyčné grafické přílohy Finalizace map (tj. doplnění jednotnými legendami, hlavními popisy, číslováním a seznamem) Výsledný výběr z pořízených foto a dia (pro předání k úpravě) Technická úprava foto, zkušební tisk a definitivní tisk všech paré přefotografování nejlepších foto pro sadu diapozitivů, seznamy fotografií a dia do složek a identifikační nálepky na foto Objednání knihařských prací Konečné technické zpracování celé dokumentace, kontrola, grafická úprava, vytištění definitivních materiálů, seřazení složek, kompletace a vazby

NPÚ

-

do 30. 3.

NPÚ, MK

-

do 15. 4.

NPÚ

-

do 31. 5.

NPÚ a MK

-.

do 15. 6.

NPÚ, správce statku

-

do 30. 6.

28. 2. 20. 6.

do 31. 7.

-

do 31. 7.

-

do 15. 8.

31. 7.

do 15. 8.

15. 6.

do 30. 6.

30. 6.

do 15. 8.

-

do 15. 8.

31. 7.

do 31. 8.

podklady správce statku, NPÚ, mapové služby krajských orgánů překl. agentury NPÚ NPÚ, mapové služby krajských orgánů NPÚ NPÚ a externí dodavatel NPÚ NPÚ a externí dodavatel

Digitalizace všech definitivních materiálů – texty, foto, grafické přílohy pro CD-ROM Předložení vedení NPÚ k podpisu Předložení kompletních složek MK k podpisu Dopravení do Paříže a předložení Centru světového dědictví Eventuelní dokončení výstupů vážících na dotaci na propagační materiály (možné dokončení i v roce x + 1)

NPÚ a eventuelně externí dodavatel NPÚ NPÚ a MK MK

15. 8.

do 10. 9.

-

do 10. 9. do 15. 9. do 25. 9.

správce statku, NPÚ

-

do 15. 12.

hlavní gesce a konzultace správce statku, kraj, NPÚ správce statku, kraj, NPÚ

kontrolní termín

koncový termín

28. 2.

do 30. 4.

30. 6.

do 31. 8.

Zdroj: Ministerstvo kultury, 2007

ROK „X+1“ tj. rok po předložení nominace (fakultativně) Propagační materiály, výstavy, apod. využívající hotovou nominační dokumentaci a event. příprava žádosti o grant Realizace popularizačních projektů s ohledem na eventuální mezinárodní hodnocení nominace Zdroj: Ministerstvo kultury, 2007

Příloha č. 2: Indikativní seznam památek do Seznamu světového dědictví UNESCO -

Český ráj skalní města

-

renesanční domy ve Slavonicích

-

třeboňské rybníkářské dědictví (rybniční sítě v Třeboňské pánvi)

-

ruční papírna ve Velkých Losinách

-

kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech a vilu od Adolfa Loose ve Střešovicích (jde o rozšíření historického jádra Prahy již zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO)

-

pevnost Terezín

-

Skalní skulptury Betlém v Novém lese u Kuksu

-

industriální soubory v Ostravě

-

hrad Karlštejn

-

památky Velké Moravy (společná česko-slovenská nominace): Velkomoravské hradiště v Mikulčicích – kostel sv. Margity Antiochské v Kopčanech

-

Lázně Luhačovice

-

Kulturní krajina národního hřebčína v Kladrubech nad Labem

-

horský hotel a vysílač na Ještědu

-

památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Žatci

-

západočeský lázeňský trojúhelník (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně)

Zdroj: UNESCO World Heritage, 2010

Příloha č. 3: Počet ubytovaných v Grand Hotelu Třebíč dle pokojů Pokoje

2000 Tuzemci Cizinci





AP - apartmán D - dvoulůžko DE - exclusive DL – lux DN - nestandard DM – manželské J - jednolůžko

12 205 0 0 70 0 0

5 100 3 0 0 0 0

43 150 2 0 82 0 0

15 250 8 3 0 0 0

86 210 20 2 45 0 0

30 225 15 8 10 0 0

184 84 10 15 428 0 0

13 15 12 6 60 0 0

150 309 0 20 535 0 0

19 142 10 12 63 0 0

Celkem

287

108

277

276

363

288

721

106

1 014

246

Pokoje






AP - apartmán D - dvoulůžko DE - exclusive DL – lux DN - nestandard DM – manželské J - jednolůžko

67 1 800 0 0 68 0 0

0 203 0 0 0 0 0

202 4 084 27 39 128 0 0

39 1 024 6 5 61 0 0

151 4 869 52 42 103 0 0

14 473 7 2 7 0 0

337 8 820 0 1 348 279 247

18 345 4 0 0 14 26

293 4 390 0 0 286 193 150

6 78 0 0 0 8 0

Celkem

1 935

203

4 480

1 135

5 217

503

10 032

407

5 312

92


Příloha č. 4: Počet ubytovaných v Grand Hotelu Třebíč dle zemí Země Austrálie Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko Česká republika Čína Dánsko Finsko Francie Chorvatsko Irán Island Itálie Izrael Japonsko Jugoslávie Kanada Korejská republika Litva Maďarsko

2000

2001

2002

2003

3 287 10 -

15 277 8 3 -

363 30 15

721 13 -

Počet přenocovaných 2004 2005 58 1 014 5 10 -

1 935 1 1 4 2 -

2006

2007

2008

2009

1 18 5 4 546 17 3 5 4 21 1 88 2 7 5 17

21 10 20 8 5 217 17 2 19 3 4 17 2 4 3 1 15 3 4

4 3 3 3 28 10 032 8 10 20 2 1 13 1 4 6 7

1 10 1 1 5 169 1 4 4 5 3 -

Makedonie Mexiko Německo Nigérie Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko Singapur Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Tchaj-Wan Turecko Ukrajina USA Velká Británie Vietnam CELKEM

5 5 85 -

50 200 -

200 10 25 8 -

2 60 6 10 15

52 22 19 70 10

148 5 36 6 -

1 4 187 29 46 64 2 32 2 129 1 1 202 3 6 5 112 19 96 2

1 3 125 19 15 24 49 19 2 30 1 1 2 1 6 1 10 41 -

5 102 1 14 1 40 6 1 15 14 1 15 5 73 1

16 17 2 3 1 3 6 -

395

553

651

827

1 260

2 138

5 683

5 720

10 439

5 247


Příloha č. 5: Ubytovací zařízení ve městě Třebíč Hotely Grand Hotel EA Hotel Joseph 1699 (červen 2010)

Penziony Pension Koplová

Kemp KEMP - Poušov

Krušovická pivnice a penzion Pension Eliška Penzion Vis á Vis Penzion Benz Penzion LIMA Penzion Pod Kostelíčkem Penzion Sobotka Penzion U černého orla Penzion U Synagogy

Hotel Alfa Hotel Atom Hotel Winkler Hotel Zlatý Kříž Travellers´Hostel

Zdroj: Vlastní práce

Příloha č. 6: Vybrané výdaje z rozpočtu města Třebíč v tis. Kč (provoz) 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Cestovní ruch

820

1 050

1 000

1 125

1 240

790

100

70

Kulturní památky

500

305

800

60

120

220

400

453

Historické památky

-

-

20

50

-

-

-

-

Místní památky

-

-

-

450

100

-

-

63

55

50

45

32

30

30

25

Památková péče

310

460

490

520

390

370

370

596

Příspěvek kultura

200

300

400

400

400

400

-

360

Příspěvek pro církve (památky)

900

652

1 200

1 003

-

-

-

-

Členský příspěvek UNESCO

-

50

50

75

75

75

75

75

Příspěvek obnova kulturních památek

-

-

500

500

2 218

2 000

Příspěvek památková zóna

-

-

-

500

500

500

500

450

Členský příspěvek UNESCO OWHC

-

-

-

-

35

35

35

35

Záležitosti kultury


2 000 1 500

Příloha č. 7: Vybrané investiční výdaje z rozpočtu města Třebíč v tis. Kč Cestovní ruch Kulturní památky Kulturní činnost

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

80

0

0

50

0

0

125

440

0

0

200

1 660

1 100

-

-

-

-

-

-


2010 0

7 160 15 460 -

10 000

Změny v cestovním ruchu města. Třebíč po zápisu na Seznam UNESCO

Recommend Documents