1. Analýza cestovního ruchu ve vybraných lokalitách SSD UNESCO

Příloha č. 3 1.

Analýza cestovního ruchu ve vybraných lokalitách SSD UNESCO

1.1

Úvod a metodika

Následující kapitola shromažďuje, analyzuje a diskutuje stav a vývoj cestovního ruchu v lokalitách Seznamu světového dědictví UNESCO (dále také SSD UNESCO). Cílem je identifikovat a popsat specifika lokalit UNESCO v oblasti cestovního ruchu tak, aby na jejich základě bylo možné predikovat vývoj cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko po jeho případném zápisu do uvedeného Seznamu, a to především vývoj návštěvnosti regionu. 1.1.1 Omezení použitých analytických metod Hlavním problémem analýzy (vývoje) cestovního ruchu v lokalitách SSD UNESCO je nedostatek relevantních dat a informací a u těch dostupných jejich vzájemná nekompatibilita, daná především výraznou heterogenitou území a existencí řady faktorů a jejich vzájemných vazeb. Navíc je rozvoj řady území ovlivňován zcela specifickými vlivy (např. odlišná legislativa, politický vývoj, různá úroveň rozvojové základny, ingerence státu, reklama, vliv specifických rozvojových impulsů, apod.) a je obtížné odlišit, nakolik se na dokumentovaném rozvoji podílejí faktory související se samotným zařazením území na SSD UNESCO a nakolik ostatní, tímto zařazením nevyvolané příčiny. Návštěvnost, jako klíčový faktor potenciálních dopadů zařazení lokality na SSD UNESCO, se v těchto lokalitách obvykle systematičtěji sleduje až od doby jejich zápisu, přičemž se používají různé metody s různou vypovídací hodnotou. Ucelená studie komplexně hodnotící širší dopady zápisu lokalit do Seznamu světového dědictví UNESCO v Česku dosud neexistuje a také v zahraničí je těchto studií omezený počet. Dalším problémem je obtížná přenositelnost některých informací do podmínek Českého Švýcarska jako lokality s výraznou převahou přírodních a krajinných atraktivit nad atraktivitami kulturně a architektonicky historickými, v níž jsou zejména environmentální dopady cestovního ruchu zcela odlišné. Všechny české lokality Seznamu světového dědictví UNESCO jsou přitom kulturně-historickými atraktivitami a také v rámci zemí Evropské unie jsou přírodní a krajinné lokality UNESCO ve výrazné menšině. Z výše uvedených konstatování plyne, že analytické výstupy je nezbytné využívat v dalších krocích Impaktové studie s určitou rezervou a při následné formulaci budoucích scénářů rozvoje, zejména z hlediska negativních dopadů na předměty ochrany, vycházet z principu předběžné opatrnosti (viz dále v textu studie). Hlavním ukazatelem, který je v rámci analýzy sledován, je návštěvnost, a to jak z hlediska kvantitativního (počet návštěvníků a dynamika jeho vývoje), tak i z pohledu kvalitativního (struktura návštěvníků). Ostatní ukazatele a informace jsou v analýze sledovány doplňkově. Důvodem je především relativně vyšší spolehlivost údajů o návštěvnosti, které lze v některých případech buď podložit realizovanými průzkumy návštěvníků, nebo alespoň v základních rysech odhadnout zástupci dané lokality na základě dlouhodobého sledování. Z prognózovaných údajů o návštěvnosti a její struktuře a očekávaném vývoji lze pak vyvozovat další, druhotné a zpravidla širší dopady (sociální, environmentální i ekonomické) potenciálního zápisu Českého Švýcarska do Seznamu světového dědictví UNESCO. Naopak identifikace těchto druhotných dopadů v jiných lokalitách UNESCO a snahy o jejich následné přenesení do podmínek Českého Švýcarska se jeví jako více problematické a méně spolehlivé. 1

Příloha č. 3 1.1.2 Zdroje informací a způsob jejich zajištění a využití Specifika cestovního ruchu jsou v kapitole formulována a porovnávána ve dvou základních rovinách: a) časové hledisko - porovnání časového vývoje cestovního ruchu v lokalitách, které jsou již v Seznamu světového dědictví zapsány, přičemž klíčové je srovnání období před zápisem a po něm, b) prostorové hledisko - porovnání stavu cestovního ruchu v lokalitách, které jsou zapsány v Seznamu světového dědictví UNESCO, s analogickými lokalitami, které na Seznamu zapsány nejsou. Lokality UNESCO jsou přitom často unikátními destinacemi, tudíž ne vždy k nim lze vhodnou analogickou lokalitu nalézt. K naplnění obsahu obou rovin analýzy je využito čtyř základních zdrojů informací. Dva zdroje byly v původním návrhu metody analýzy považovány za primární (s důrazem na dotazníkovou metodu), dva za sekundární (s důrazem na porovnání lokalit zapsaných do SSD UNESCO s jinými destinacemi CR, které v SSD nefigurují). V průběhu zpracování se však ukázalo, že vzhledem k daným omezením analytických metod (viz výše) lze za nejvěrohodnější zdroj považovat analýzu existujících studií a ostatní zdroje pouze za doplňkové (v případě porovnání destinací CR jsou výstupy uváděny jen informativně, aniž by tvořily součást závěrů). I. Analýza existujících studií cestovního ruchu v lokalitách UNESCO Tato část analýzy je považována za klíčovou pro posouzení dopadů zápisu Českého Švýcarska do Seznamu světového dědictví UNESCO. I pro ni však platí omezení, uvedená v komentáři k metodice analýzy (viz kap. 1.1.1.) Základním zdrojem informací byly dostupné odborné články a studie vývoje cestovního ruchu, resp. dopadů zapsání území do SSD UNESCO na vývoj návštěvnosti, ochranu přírody a krajiny atd., provedené v některých zahraničních lokalitách v Evropě (s důrazem na Velkou Británii), USA, Austrálii a Novém Zélandu. Při hledání relevantních studií, které by řešily dopady zápisu lokality do Seznamu světového dědictví bylo zjištěno, že této problematice byla prozatím věnována relativně malá pozornost. Většina studií, které jsou k dispozici, řeší dopady zápisu lokality na množství návštěvníků a následný rozvoj služeb v cestovním ruchu v daném území. Studie, které podrobně řeší dopady zápisu lokality na životní prostředí, nejsou k dispozici. Metodickým problémem studií analýzy dopadu zápisu do SSD je míra závislosti zjištěných změn v území na jeho statutu (zápisu území do SSD UNESCO). V jednotlivých řešených územích vstupuje do hry řada dalších faktorů, které jsou zpravidla významnější než samotný statut lokality UNESCO. Stanovit váhu jednotlivých faktorů, včetně faktoru zápisu lokality do SSD UNESCO, je obtížné a diskutabilní. Ukazuje se však, že samotný faktor zápisu lokality do SSD UNESCO bez doprovodných aktivit (zvýšená prezentace území, zlepšení spolupráce místních klíčových aktérů, apod.) zřejmě není dominantní (Van de Baart 2005). Použité studie jsou citovány v seznamu literatury a citovány v textu kapitoly 1.2.1.

II. Analýza lokalit SSD UNESCO na základě dotazníkového šetření klíčových aktérů 2

Příloha č. 3 Podstatou této části analýzy je dotazníkové šetření klíčových aktérů v českých i zahraničních lokalitách Seznamu světového dědictví UNESCO. Osloveny byly subjekty z oblasti místní veřejné správy, správ chráněných území a subjekty řízení rozvoje cestovního ruchu. Šetření bylo provedeno zpracovatelem, návrh obsahu dotazníku byl před jeho rozesláním projednán se členy Řídicí skupiny projektu. Cílem šetření bylo zjistit, zda zápis do SSD UNESCO přinesl v dotazovaných lokalitách významné změny v oblasti cestovního ruchu, a pokud ano, o jaké změny se jednalo. Důraz byl kladen především na identifikaci kvantitativních změn v návštěvnosti a její struktuře. Dále byly zjišťovány dopady zápisu do Seznamu světového dědictví na rozvoj místní ekonomiky, ochranu přírody a krajiny a na „kulturní ráz“ lokality. Závěrečné otázky pak zjišťovaly institucionální aspekty zápisu, tedy především, zda se v lokalitách uplatňují opatření k regulaci návštěvnosti, zda a jak v nich funguje destinační řízení, dále jak respondenti vnímají zápis do Seznamu světového dědictví celkově s odstupem času a které změny je nejvíce překvapily či zaujaly. Dotazníkem bylo osloveny 32 lokality UNESCO, z toho 7 v Česku a zbytek v zahraničí (viz mapa č.1), v každé lokalitě byl dotazník zaslán 1–3 subjektům. Z důvodu snadnější aplikace zjištěných informací pro potřeby regionu Českého Švýcarska byly pro dotazníkové šetření vybírány pouze evropské lokality. Při jejich výběru byla zohledněna také další kritéria zajišťující pokud možno co největší porovnatelnost jednotlivých lokalit s Českým Švýcarskem a tím co nejúčelnější využití získaných informací v rámci této studie. Kritéria pro výběr lokalit byla: a) převaha přírodní a krajinné atraktivity nad kulturně-historickou atraktivitou, b) rozloha území (přednostně byly vybírány plošné lokality před lokalitami bodovými), c) srovnatelná vyspělost země a kvantitativní i kvalitativní vybavenost lokality pro cestovní ruch - preference lokalit v Česku a dalších zemích, které vstoupily do EU v roce 2004 (EU10), d) příhraniční poloha lokality, e) datum zápisu do Seznamu světového dědictví (ideálně kolem roku 2000–2002, aby již respondenti mohli vyhodnotit dopady zápisu a současně aby se zápis odehrál v podmínkách srovnatelných s dneškem). Je ovšem potřeba uvést, že pouze nízký počet v současné době existujících lokalit SSD UNESCO plně vyhovuje uvedeným kritériím výběru (viz diskuse k použitým metodám). Je zřejmé, že ani rozšiřování souboru by nepřineslo kvalitativně významné změny výsledků této části analýzy. Dotazníky byly připraveny ve čtyřech jazykových verzích: česky, anglicky, německy a francouzsky. Byly zpracovány v programu MS Excel, přičemž na jednom listu byla umístěna jedna jazyková verze (vzor české verze dotazníku viz příloha č. 2). Dotazníky byly rozeslány elektronickou poštou s průvodním dopisem zformulovaným rovněž v různých jazycích a podepsaným zástupcem Ministerstva životního prostředí ČR. Na základě rozeslaných dotazníků, v lokalitách bez přímé odezvy postupně podpořených telefonickými dotazy, bylo získáno 13 vyplněných dotazníků z 9 různých lokalit (6 dotazníků ze 4 českých lokalit a 7 dotazníků z 5 zahraničních lokalit). Výsledky jsou uvedeny v kap. 1.2.2.

3

Příloha č. 3

Mapa 1: Lokality oslovené v rámci průzkumu

III. Analýza lokalit Seznamu světového dědictví UNESCO na základě zkušeností zpracovatele a rozhovorů se zástupci dotčených lokalit Tato doplňková analýza je zpracována v obdobné struktuře jako analýza vycházející z dotazníkového šetření. Zdrojem informací jsou však v tomto případě osobní zkušenosti zpracovatelů s opakovanou návštěvou zahraničních lokalit SSD UNESCO, spojené se sledováním specifik cestovního ruchu a dotazováním u zástupců dané lokality (zástupců místní správy, informačních center, správ chráněných území apod.). I v tomto případě byla pro výběr lokalit zvážena obdobná kritéria, jako v případě zjišťování informací z dotazníků. Největší význam uvedené doplňkové metody spočívá v tom, že umožnil posoudit relevanci výsledků dotazníkového šetření při diskusi o jednotlivých otázkách dotazníků. Vzhledem k požadavku na přiměřenou srovnatelnost vybrané lokality jak s územím Českého Švýcarska, tak i s lokalitami obeslanými dotazníky i k možnostem projektového týmu, byly po 4

Příloha č. 3 výběru z několika navštívených oblastí do této kategorie zařazeny pouze 2 lokality a výstupy jsou především informativní a komplementární k dotazníkovému šetření, nicméně při přiměřeném použití mají svoji vypovídací hodnotu. Pro účely studie byly vybrány analýzy následujících lokalit: •

Národní park Kurská kosa (Litva/Rusko)

•

Národní park Škocjanské jeskyně (Slovinsko).

Výsledky jsou uvedeny v kap. 1.2.3. IV. Analýza struktury návštěvnosti podle šetření agentury CzechTourism v českých lokalitách UNESCO a analogických lokalitách Podle původních předpokladů měla tato část analýzy poskytnout další doplňující údaje pro odhad potenciálních impaktů zařazení Českého Švýcarska na SSD UNESCO. V analýze jsou využity průzkumy návštěvníků Česka, které v několika stovkách lokalit v jednotné struktuře zpracovává státní agentura CzechTourism. Pro účely této studie byly analyzovány výstupy z letního průzkumu (2005). Vzhledem k charakteru lokalit, zařazených do průzkumu Czechtourism, je největším omezením této doplňkové části analýzy výběr především kulturně zaměřených lokalit SSD UNESCO. Protože výsledky průzkumů nejsou k dispozici v časové řadě, bylo použito v rámci této kapitoly prostorové srovnání. Analýza tak porovnává údaje o struktuře návštěvníků 6 českých lokalit UNESCO a dále v 6 obdobných lokalitách, které na Seznamu světového dědictví nejsou. Ke každé lokalitě UNESCO je tedy vybrána 1 lokalita bez statutu UNESCO, která se jí svým charakterem (rozlohou, formami cestovního ruchu, geografickou polohou apod.) co nejvíce blíží, při vědomí, že úplné „analogie“ zde nelze dosáhnout a že jednotlivé dvojice lokalit jsou si pouze více či méně podobné (viz diskuse k heterogenitě území SSD UNESCO v předchozím textu). Cílem je zjistit, zda se mezi lokalitami UNESCO a ostatními lokalitami existují signifikantní rozdíly ve struktuře návštěvnosti, a pokud ano, čím jsou způsobeny. V některých lokalitách byl v rámci studie CzechTourism dotazován relativně malý vzorek návštěvníků (např. 50), výsledky v těchto případech tedy mohou být nejednoznačné a dávají pouze informativní představu o profilu typického návštěvníka. Analyzovanými lokalitami jsou (v řádku je vždy uvedena dvojice lokalit, první z nich je součástí Seznamu světového dědictví, druhá je jí v rámci možností co nejpodobnější a přitom není součástí Seznamu světového dědictví): •

Český Krumlov – Třeboň,

•

Telč – Slavonice,

•

Kutná Hora – Mělník,

•

Lednicko-valtický areál – Slavkov,

•

Kroměříž – Nový Jičín,

•

Třebíč – Boskovice.

5

Příloha č. 3 1.2

Výsledky šetření

1.2.1 Analýza na základě porovnání případových studií V této části analýzy jsou uvedeny základní zjištění ze sledovaných dostupných odborných článků a studií (viz komentář k metodickému postupu v kapitole 1.1.2. a Seznam literatury). Image území: Zapsání území do Seznamu světového dědictví UNESCO je považováno za značku kvality, která odlišuje dané území od ostatních, v důsledku čehož láká zvýšené množství návštěvníků. Síla této značky je výhodná pro získání současného typu návštěvníka, který hledá kvalitativně hodnotná území (Boniface 2001, Cooper et al. 1993, Van de Baart 2005). Statut lokality jakožto součást SSD UNESCO může být využit jako nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti dané lokality na mezinárodním turistickém trhu. Jak ukazují např. zkušenosti z Velké Británie využívání nově nabyté značky UNESCO v turistickém marketingu se výrazně liší mezi jednotlivými lokalitami a tím pádem se liší také následné dopady zápisu území do SSD UNESCO na region (ERS 2006). Změny početnosti návštěvníků: Celkově jsou lokality světového dědictví UNESCO cílem zvýšeného množství návštěvníků cca 15-20% celkové návštěvnosti turistických destinací ve světě (Musitelli 2005) a zdá se, že existuje vztah mezi počtem lokalit SSD UNESCO a počtem turistů přijíždějících do daného státu (Van de Bart 2005). Řada prací poznamenává, že statut území jakožto SSD UNESCO zvyšuje jeho popularitu mezi návštěvníky a růst návštěvnosti (UNESCO 1995, Drost 1996, Leask et Fyall 2001, Watson 1992, Great Barrier Reef Authority 1994, Thorsell et Sigaty 2001), byť přesná data o změnách počtu návštěvníků v závislosti na státu území prakticky nejsou k dispozici (Buckley 2004). Mezi hlavními faktory, jež ovlivňují eventuální nárůst početnosti v lokalitách SSD jsou uváděny zejména: poloha lokality v rámci hlavních turistických tras, případné zintenzivnění reklamních kampaní na podporu návštěvnosti po zařazení lokality do seznamu SSD UNESCO, případná zvýšená pozornost médií (Shackley 1998, Van de Baart 2005). Dostupné studie ukazují, že lokality, které jsou v době zápisu do Seznamu SSD dostatečně známy mezi veřejností (např. pyramidy v Egyptě, Velká čínská zeď) minimálně profitují z nově nabyté značky. Některé lokality jsou natolik známé, že návštěvníci považují za samozřejmé, že se nachází na Seznamu světového dědictví (Ratz et Puczo 1999). Konkrétní údaje z USA ukazují nárůst návštěvnosti v lokalitách SSD UNESCO v těsné korelaci se statutem území. V období 1980 – 2000 vzrostl počet návštěvníků v lokalitách SSD výrazněji než v lokalitách, jež nejsou na seznamu SSD UNESCO (o 40% v lokalitách SSD a o 20% v ostatních lokalitách). Významný je fakt, že k nárůstu návštěvnosti o 40% došlo v lokalitách SSD UNESCO, které jsou v kategorii „kulturní“, zatímco v lokalitách kategorie „přírodní“ došlo jen k minimálním změnám návštěvnosti (viz obr. č. 1). Tato skutečnost platí v evropských poměrech pravděpodobně pouze zčásti. Obdobné údaje přináší také srovnání z první poloviny 90. let. V období 1990-1995 vzrostla návštěvnost v amerických parcích, jež jsou zařazeny do SSD UNESCO o 9,4% ve srovnání s parky, která nejsou na Seznamu (Galvin 1997). Tyto změny jsou vysvětlovány nárůstem počtu

6

Příloha č. 3 zahraničních návštěvníků se speciálními zájmy, pro které je tento statut lákavým důvodem návštěvy. Výzkum, který provedl Van de Baart (2005) řeší otázku změn návštěvnosti po zápisu území do SSD UNESCO na vzorku 86 lokalit Seznamu. Z tohoto vzorku uvádí 51 lokalit (resp. jejich zástupci), že po zápisu území do SSD UNESCO nedošlo ke zvýšení návštěvnosti, 22 lokalit uvádí, že došlo k výraznému nárůstu návštěvnosti a 13 lokalit zmiňuje, že došlo k mírnému nárůstu návštěvnosti. V lokalitách SSD UNESCO v kategorii „přírodní“ nedošlo v drtivé většině případů ke změně početnosti návštěvnosti. Pouze ve 2 případech byl zjištěn mírný nárůst početnosti (viz Tab. 4). Ve výzkumu je zdůrazněn fakt, že lokality, které byly v době zápisu dobře známy mezi veřejností, nebyl zaznamenán nárůst návštěvnosti (srovnej: Ratz et Puczo 1999). Tabulka 1: Změny početnosti návštěvníků v důsledku zápisu lokalit do SSD UNESCO v kategorii „kulturní“ a „přírodní“) Změna početnosti Kategorie lokality

Vysoký nárůst

Nízký nárůst

Beze změny

Kulturní

22

11

40

Přírodní

0

2

11

Celkem

22

13

51

Upraveno dle: Van de Baart 2005

Obrázek 1: Srovnání změn početnosti návštěvníků v lokalitách SSD UNESCO v kategorii „kulturní“ a „přírodní“ v USA za období 1980-2000

Pozn.: Na podkladu dat US National park service; upraveno dle Van de Baart 2005

Změny struktury návštěvnosti a chování návštěvníků v území:

7

Příloha č. 3 Většina návštěvníků v lokalitách SSD UNESCO je domácích (Cooper et al. 1993, Nuryanti1996, Von Droste et al. 1992), nicméně samotná nově nabytá značka - zápis lokality do SSD UNESCO mnohem výrazněji láká k návštěvě zahraniční návštěvníky (Van de Baart 2005). Například informace z národního parku Grand Canyon (lokalita SSD UNESCO, kde zahraniční návštěvníci tvoří 40% objemu návštěvnosti) ukazují, že zahraniční návštěvníci mnohem pohotověji vybírali kategorii SSD UNESCO, než „pouhý“ národní park (Galvin 1997). Zahraniční návštěvníci častěji navštěvují urbanizované lokality (v kategorii „kulturní“), než přírodní lokality (Butler 1998). Z růstu zahraniční návštěvnosti nejvíce profitují lokality SSD UNESCO většího rozsahu s větším množstvím vstupů do území a větším množstvím atrakcí pro návštěvníky. Z výsledků analýz dále vyplývá, že zvýšené množství návštěvníků se nezdržuje pouze na území lokality SSD UNESCO, ale navštíví také území poblíž hranice lokality, kde se mnohdy zdrží delší dobu (Van de Bart 2005). Většina návštěvníků, kteří přijíždí do lokality SSD UNESCO, se zde zdrží pouze omezenou dobu, což se odráží ve zvýšené početnosti a tlaku návštěvníků v určitých časových obdobích. V ostatních částech roku jsou takové lokality zpravidla klidnou destinací (Van de Baart 2005). Příklad porovnání roční distribuce návštěvnosti v lokalitách, jež jsou na seznamu SSD UNESCO, s ostatními lokalitami, přináší data z hradů Walesu. Početnost návštěvníků v lokalitách, které nejsou na SSD UNESCO, vykazuje mnohem výraznější rozptyl početnosti v průběhu roku ve srovnání s lokalitami na Seznamu, které vykazují výrazně vyšší návštěvnost v průběhu letních prázdnin za dobrého počasí (viz obr. č. 2). Zkušenosti z Velké Británie dále ukazují, že statut území jakožto SSD UNESCO může sloužit jako marketingová značka lákající specifické typy návštěvníků, jež vyžadují speciální druhy zážitků a vyšší standard kvality nabízených služeb /např. gurmánské pobyty, pobyty zaměřené na ekoturismus, outdoorové aktivity, ad./ (ERS 2006). Obrázek 2: Srovnání početnosti návštěvníků v průběhu roku 2001 ve 4 lokalitách SSD UNESCO a 14 ostatních lokalitách

Pozn.: Na podkladu dat o návštěvnosti hradů ve Walesu; upraveno dle Van de Baart 2005

8

Příloha č. 3

Negativní dopady na přírodu v souvislosti s nárůstem návštěvnosti: V některých lokalitách SSD UNESCO jsou uváděny negativní dopady rostoucí návštěvnosti na životní prostředí území /např. národní park Kakadu-Austrálie, Stonehenge-Velká Británie, Lascaus Caves-Francie/ (Davis et Weiler 1992, Butler 1998, Droste et al. 1992, Van de Bart 2005). Není však pravděpodobná úzká závislost mezi příslušností lokalit k SSD UNESCO a zvýšením negativních dopadů na prostředí (Van de Baart 2005). Vlivy na financování managementu přírody a krajiny: Ze studie řešící dopady zápisu lokality navržené do SSD UNESCO – Lake District /Anglie/ (ERS 2006) vyplývá, že v tomto konkrétním území nedošlo za stávajících podmínek k další přímé podpoře financování péče o přírodu a krajinu nad rámec stávajících typů podpory (programů). V jiných lokalitách znamenal naopak zápis území do SSD UNESCO přínos pro dané území v podobě zvýšené podpory, např. formou programů péče o území (ERS 2006, Van de Baart 2005)1. Management návštěvnosti a plány péče: Je obtížné omezovat návštěvnost, jakmile si lokalita vybuduje pověst zajímavé destinace (Davis et Weiler 1992). Z konkrétních opatření managementu návštěvnosti se nabízí zejména: omezení návštěvnosti vstupními poplatky, uzavření nejcennějších partií území, zavedení a preference okružních tras před rozptylem návštěvníků v území (Pearson and Sullivan 1995, Shackley 1999, Ceballos-Lascuráin 1996). Z průzkumu několika desítek lokalit na Seznamu UNESCO v kategorii „kulturní“ i „přírodní“, provedeného Van de Baartem (2005) však vyplývá, že ve většině lokalit SSD UNESCO nebyla přijata konkrétní opatření managementu návštěvnosti. Po zápisu lokalit do Seznamu téměř vůbec nebylo zaznamenáno uzavření či omezení vstupu do nejcennějších partií lokalit. Je vysoce pravděpodobné, že opatření managementu návštěvnosti, která byly přijata v lokalitách SSD UNESCO (např. omezení počtu vozidel v Mesa Verde-USA), nemají vztah k zařazení lokalit do Seznamu (Van de Baart 2005). Plány péče (management plans) jsou častěji zpracovány v lokalitách SSD, jež mají statut „přírodní“, ve srovnání s kategorií „kulturní“. Z 11 modelových přírodních lokalit SSD UNESCO, uváděných Van de Baartem (2005), mělo 8 lokalit k dispozici plán péče před datem podání nominace lokality do Seznamu. Zápis lokality do SSD UNESCO nebyl v žádné lokalitě důvodem pro změnu plánu péče (Van de Baart 2005). Management dopravy: Na příkladu lokalit SSD UNESCO ve Velké Británii (např. Derwent Valley Mills, Cornwall and West Devon Mining Landscape) lze ilustrovat, že problematika managementu dopravy a podpory hromadné dopravy je obsažena v řadě plánů péče o lokality Seznamu (ERS 2006).

9

Příloha č. 3 Omezení rozvoje území v souvislosti se zápisem do SSD UNESCO a územní plánování: Např. studie řešící vlivy zápisu území Lake District (zároveň se jedná o existující národní park) do SSD UNESCO dochází na základě konzultací se zástupci komitétu UNESCO k závěru, že zápis území do Seznamu nebude znamenat žádná další omezení rozvoje území nad rámec legislativy platné ve Velké Británii (ERS 2006). Na příkladu lokality SSD UNESCO Blaenavon ve Walesu bylo ilustrováno, že zde nedošlo k nárůstu agendy územního plánování v souvislosti se zápisem lokality do Seznamu. Na území SSD UNESCO platí stejné podklady územního plánování jako v sousedním národním parku a v okolním území (ERS 2006). Na druhé straně jsou známy příklady střetu plánů na rozvoj území se statutem SSD UNESCO daného území (Cornwall and West Devon Mining Landscape) (ERS 2006). Zápis do SSD UNESCO jako obrana před rozsáhlými projekty: Mezinárodní prestiž značky SSD UNESCO, jako značka kvality a image, zabránila v řadě lokalit výstavbě rozsáhlých projektů komerčního využívání území, které by výrazně změnily charakter daného území, např. zabránění výstavby lanové dráhy na Machu Picchu, zabránění výstavby továrny na úpravu bauxitu v blízkosti archeologické lokality SSD UNESCO Delphi či zabránění výstavby silnice napříč Kavkazským zapovědnikem, který je součástí SSD UNESCO Západní Kavkaz (ERS 2006). Zde zůstává otázkou, do jaké míry může značka UNESCO zabránit infrastrukturním zásahům do krajiny v těsném zázemí chráněné lokality. Rozvoj místní ekonomiky: Jak vyplývá z výše uvedeného rozboru zápis lokality do SSD UNESCO lákají tato území zejména zahraniční návštěvníky, přičemž tito návštěvníci většinou stráví v lokalitě více než jeden den a většinou také v daném území utratí více peněz (Van de Bart 2005). Ze zkušeností z Austrálie např. vyplývá, že průměrný návštěvník lokality, uvedené na Seznamu utratí během svého pobytu cca 4000 australských dolarů, přičemž je třeba dodat, že Austrálie hojně využívá statut lokalit UNESCO v marketingu turismu (Buckley 2004). Vzrůst ekonomických příjmů v území v souvislosti se zápisem dané lokality do Seznamu UNESCO je udáván až o 50% během 5-10 let v územích s nízkou „startovní pozicí“ (málo ekonomicky rozvinutých). V některých lokalitách SSD UNESCO je naopak uváděn minimální či žádný nárůst ekonomických zisků v souvislosti se zápisem (Atlantic Consultants 2003). Ze studie řešící předpokládané dopady zápisu lokality Cornwall and West Devon Mining na dané území (viz Atlantic Consultants 2003) vyplývá, že je zde předpoklad růstu zisků v regionu cca o 10% v průběhu 3 let. Stejná studie předpokládá, že zde dojde k navýšení počtu pracovních míst o cca 300 osob v průběhu pěti let v souvislosti s rostoucí návštěvností a rostoucím počtem realizovaných projektů na ochranu kulturního dědictví. Podle údajů United Nations Environment Programme zhruba 10% zahraničních návštěvníků má zájem o zakoupení pobytů, v nichž jsou zahrnuty přírodní a kulturní lokality ze Seznamu UNESCO a tento segment návštěvníků/pobytů patří mezi nejrychleji rostoucí turismus celosvětově (ERS 2006). Ze zkušeností z některých lokalit na SSD UNESCO vyplývá, že řada území se snaží využít nově nabytý statut jako katalyzátor rozvoje místní infrastruktury. Tento trend je patrný zejména v území s méně rozvinutou infrastrukturou (Jones et Munday 2001).

10

Příloha č. 3 Po zápisu lokality do SSD UNESCO se často zvýší nabídka služeb pro návštěvníky, jak vyplývá např. ze zkušeností z lokality New Lanark ve Skotsku. V době těsně před zápisem lokality na Seznam byly v území pouze dva penziony, nabízející nocleh se snídaní („Bed and breakfast“), přičemž v současnosti je v území cca 20 penzionů nabízejících stejné služby. Zde je důležité poznamenat, že zápis této lokality do SSD UNESCO byl jen částečně motorem rozvoje infrastruktury (nabídky služeb). Významnějším stimulem byly patrně obecné trendy rozvoje turismu ve Skotsku v daném období (Atlantic Consultants 2003). Z průzkumu provedeného na lokalitách SSD UNESCO na Novém Zélandu vyplývá, že zápis lokality do Seznamu nebyl důvodem pro zahájení podnikání pro většinu těch místních podnikatelů, kteří začali nabízet své služby po zápisu lokality do Seznamu. Nicméně více než 75% oslovených místních podnikatelů uvedlo, že statut SSD UNESCO měl pozitivní nebo výrazně pozitivní dopad na jejich podnikání. Zhruba třetina místních podnikatelů zaznamenala nárůst klientů po zápisu lokality do Seznamu SSD (Hall et Piggin 2002). Rozvoj výstavby nových objektů a infrastruktury: Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zápis lokality do SSD UNESCO může být jedním ze stimulů pro rozvoj návštěvnické infrastruktury, např. Dorset and East Devon Coast SSD -rekonstrukce hradu na centrální informační centrum, Stonehange and Aveburyvýstavba nového informačního centra a sítě stezek (ERS 2006). Marketing místních produktů: Ze zkušeností, např. z Velké Británie, vyplývá, že některé lokality využívají statut lokality zapsané ve SSD UNESCO pro podporu marketingu místních produktů. UNESCO umožňuje využívání loga SSD UNESCO, nicméně vyžaduje souhlas příslušných státních orgánů s podobou konkrétního loga pro daný výrobek a případné zajištění standardů kvality pro tyto výrobky. Využití loga je přínosnější v těch lokalitách, kde je k dispozici širší spektrum místních výrobků, zde slouží logo SSD UNESCO jako konkurenční výhoda. Ekonomický přínos zápisu území do Seznamu pro rozvoj marketingu místních produktů však nelze považovat za zásadní, spíše se jedná o doplňkový efekt (ERS 2006). V některých lokalitách lze nalézt propojení mezi místními potravinami a logem SSD UNESCO, např. Val D‘Orcia v Itálii (“stezky jídla”), Tokaji v Maďarsku (víno), Porto v Portugalsku (víno). Přínos, resp. negativní vlivy zápisu pro místní komunity: Zapojení místních obyvatel do ochrany místního dědictví je velmi významné z vícero důvodů /zvýšení podpory ochrany území mezi místními obyvateli, zvýšení hrdosti na danou lokalitu, zvýšení zájmu o dění v území apod./ (Musitelli 2002). Zápis může přinést zvýšení nabídky různých aktivit pro návštěvníky a místní obyvatele, jak ukazují příklady (ERS 2006). V některých lokalitách SSD UNESCO lze pozorovat také negativní příklady narušení rovnováhy mezi místními obyvateli a návštěvníky (ERS 2006). Přílišný důraz na podporu růstu počtu návštěvníků, a z toho plynoucí zisky, může směřovat k „aranžování“ místního 11

Příloha č. 3 dědictví pouze pro jeho konzumenty (Teo et Yeoh 1997). Místní obyvatelé v takovém případě mohou skončit jako exponáty v živém muzeu (Jones et Munday 2001).

12

Příloha č. 3 Vliv na práci a komunikaci s veřejností: Realizace různých vzdělávacích aktivit je významnou náplní v řadě lokalit SSD UNESCO. V těchto lokalitách lze pozorovat nejrůznější formy práce s veřejností s důrazem na interpretaci hodnot území (ERS 2006; Carter 2004).. Kvantifikace změn v práci s veřejností po zápisu lokalit do Seznamu SSD však není k dispozici (ERS 2006). Spolupráce mezi klíčovými aktéry v území (včetně destinačního managementu): Na příkladu některých zahraničních lokalit SSD UNESCO lze pozorovat zlepšení spolupráce místních partnerů, která se odrazila ve zlepšení získání finančních prostředků do daného území z řady různých zdrojů zejména na místní a regionální úrovni (Van de Bart 2005). Ke zlepšení spolupráce mezi klíčovými místními partnery (stakeholders) zpravidla dochází už při procesu přípravy nominace území do Seznamu. Na tuto započatou spolupráci je pak možno v budoucnu úspěšně navázat (ERS 2006). Na příkladu Dorset and East Devon coast lze ilustrovat změnu přístupu regionálních orgánů k uvolnění finančních prostředků. Po zápisu území do SSD UNESCO uvolnily dva krajské úřady, na jejichž se území se lokalita SSD nachází, 300 tisíc liber na projekty rozvoje území – podpora projektů na péči o území a aktivity udržitelného turismu (ERS 2006). Podobné příklady jsou uváděny také např. z nizozemských lokalit SSD (Van de Bart 2005). Závěry k podkapitole 1.2.1.: •

Zapsání území do SSD UNESCO je považováno za značku kvality, tedy kompetitivní výhodu, lákající zvýšené množství návštěvníků. Nicméně rozvoj návštěvnosti ovlivňuje řada dalších faktorů (turistický marketing, historie území, stupeň rozvoje místní infrastruktury, poloha území), které jsou zpravidla významnější než samotný statut lokality UNESCO..

•

K výraznějšímu nárůstu návštěvnosti dochází v lokalitách, které jsou vyhlášeny v kategorii „kulturní“. Lokality SSD UNESCO, vyhlášené v kategorii „přírodní“, po svém zápisu většinou nezaznamenaly změny v počtu návštěvníků, případně jen minimální nárůst početnosti. Nejméně se návštěvnost zvyšuje v lokalitách, které jsou v době zápisu do Seznamu dostatečně známy.

•

Většina návštěvníků v lokalitách SSD UNESCO je domácích, nicméně samotná značka UNESCO výrazněji láká k návštěvě zahraniční návštěvníky. Většina návštěvníků se v lokalitách SSD UNESCO zdrží pouze omezenou dobu, což se odráží ve zvýšené sezónní početnosti (letní prázdniny). V ostatních částech roku jsou takové lokality zpravidla klidnou destinací.

•

Statut území může sloužit jako marketingová značka lákající specifické typy návštěvníků, kteří vyžadují kvalitativně hodnotná území, speciální druhy zážitků (ekoturismus, outdoorové aktivity, ad.) a vyšší standard kvality nabízených služeb.

•

V některých lokalitách SSD UNESCO jsou uváděny negativní dopady rostoucí návštěvnosti na životní prostředí. Není však pravděpodobná úzká závislost mezi příslušností lokalit k Seznamu a zvýšením negativních dopadů na prostředí.

13

Příloha č. 3 V drtivé většině lokalit SSD UNESCO nemusela být po zápisu do Seznamu přijata konkrétní opatření managementu návštěvnosti včetně její regulace. •

Mezinárodní prestiž značky SSD UNESCO zabránila v řadě lokalit výstavbě rozsáhlých (především infrastrukturních) projektů komerčního využívání území, které by jinak výrazně změnily jeho charakter.

•

Po zápisu lokality do SSD UNESCO zpravidla v krátké době dochází ke zvýšení ekonomických zisků v regionu. Nelze však jednoznačně rozlišit, nakolik se na zvýšení podpory v oblasti programů péče o území podílí přímá finanční alokace na ochranu přírody a krajiny.

•

Zápis lokalit do SSD UNESCO zpravidla přináší zlepšenou komunikaci a spolupráci mezi místními klíčovými aktéry a lepší zapojení veřejnosti do rozhodování. Analogicky lze vysledovat i pozitivní přístup regionálních orgánů veřejné správy (např. v oblasti financování). Za určitých okolností může mít na místní komunity zápis do SSD UNESCO i negativní dopad (aranžování místního dědictví)..

1.2.2 Analýza na základě dotazníkového šetření klíčových aktérů Dotazníky rozesílané v rámci šetření byly obdrženy pouze z devíti lokalit, což jejich využitelnost pro účely studie značně omezuje. Dalším problémem je nízká výtěžnost z „přírodních“ lokalit SSD UNESCO. Ze čtyř lokalit byly zaslány dva dotazníky, z toho se dvakrát jednalo o dvojici dotazníků z různých zemí jedné přeshraniční lokality. V další analýze jsou tedy hodnoceny výstupy z celkem 13 vyplněných dotazníků. Vyplněné dotazníky obsahují informace z těchto lokalit Seznamu světového dědictví UNESCO: •

Lednicko-valtický areál, Česko, 2x

•

Zámek a zahrady Kroměříž, Česko, 2x

•

Zámek Litomyšl, Česko, 1x

•

Židovské město Třebíč, Česko, 1x

•

Národní park Slovenský kras/Aggtelek, Slovensko/Maďarsko, 2x

•

Neziderské jezero, Maďarsko/Rakousko, 2x

•

Národní park Hortobágy, Maďarsko, 1x

•

Údolí Labe v Drážďanech, Německo, 1x

•

Pobřeží Dorsetu a Východního Devonu, Velká Británie, 1x

Strukturu vyplněných dotazníků ilustruje následující tabulka.

14

Příloha č. 3 Tabulka 2: Struktura vyplněných dotazníků respondent země

zástupce místní nebo regionální samosprávy

zástupce destinační nebo jiné neziskové organizace

5

1

Česko Slovensko Maďarsko

1

zástupce správy národního parku

celkem 6

1

1

2

3

Rakousko

1

1

Německo

1

1

Velká Británie

1

1

Celkem

8

2

3

13

Analýza podle lokalit Lednicko-valtický areál, Česko Z lokality byly získány dva vyplněné dotazníky, oba od zástupců místní samosprávy (města Valtice a obce Lednice). Oba zástupci se shodují na mírném růstu návštěvnosti způsobeném zápisem lokality do Seznamu světového dědictví. Například zámek Lednice před zápisem zaznamenával dlouhodobě mírný pokles návštěvnosti a zápis do SSD UNESCO tento pokles zastavil, resp. počet návštěvníků začal mírně vzrůstat. Naopak v názoru na změnu struktury a prostorové koncentrace návštěvníků způsobenou zápisem do Seznamu světového dědictví se oba respondenti odlišují – podle jednoho k těmto změnám částečně došlo (projevil se např. nárůst počtu cizinců), podle druhého naopak zápis nepřinesl žádnou změnu, resp. přinesl spíše dekoncentraci návštěvníků a růst jejich zájmu i o dříve opomíjené lokality. Podle obou respondentů nezpůsobil zápis lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO nárůst masové turistiky ani proměnu lokality v rušnou turistickou destinaci. Dopad na místní podnikatele hodnotí oba respondenti různě – podle jednoho se zápis do Seznamu světového dědictví na rozvoji ekonomiky podepsal příznivě, podle druhého nedošlo k žádné změně. Oba respondenti se naopak shodují v tom, že zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO neměl žádné negativní dopady na ochranu přírody a krajiny a že nedošlo k nadměrnému rozvoji turistické infrastruktury. S tím úzce souvisí skutečnost, že oba respondenti shodně neuvádějí žádná regulační opatření, která by omezovala návštěvnost. Zápis do Seznamu světového dědictví, který proběhl v roce 1996, vnímají oba respondenti s odstupem času celkově jednoznačně pozitivně. Destinační řízení v lokalitě neexistuje, resp. funguje nahodile. Zámek a zahrady Kroměříž, Česko Z lokality byly odeslány dva vyplněné dotazníky, jeden od zástupce místní samosprávy (Města Kroměříž), druhý od místní Správy arcibiskupského zámku. Oba respondenti shodně tvrdí, že v lokalitě nedošlo po jejím zápisu do SSD UNESCO k významnému nárůstu počtu návštěvníků (k nárůstu sice dochází, ale že jde o důsledek 15

Příloha č. 3 celkového trendu vývoje cestovního ruchu, resp. dle druhého respondenta návštěvnost mírně vzrostla pouze první rok po zápisu a od té doby spíše klesá). K prostorové koncentraci návštěvníků po zápisu lokality dochází, především ve „prospěch“ části zámeckého parku nazývané Květná zahrada. Dle respondentů zápis lokality neovlivnil strukturu návštěvníků, resp. jsou uvedeny jen drobné změny (nově zájem turistů z Japonska) a lokalita po zápisu do SSD UNESCO nestala „rušnou turistickou destinací“, ani v ní nedošlo k nárůstu masové turistiky. Z odpovědí respondentů je zřejmé, že zápis do Seznamu světového dědictví měl mírně pozitivní dopad na místní ekonomiku, především díky zvýšeným tržbám v restauracích. Naopak dopady na přírodu a krajinu jsou dle respondenta nulové. Podle obou respondentů v lokalitě nedochází ani k nadměrnému či živelnému rozvoji infrastruktury cestovního ruchu, a proto tedy nebyla přijata žádná opatření k omezení či usměrnění návštěvnosti. S odstupem času vnímají oba respondenti zápisu do SSD UNESCO pozitivně (jeden respondent velmi, druhý mírně pozitivně), především díky zvýšení atraktivity města pro cestovní ruch. Ucelené destinační řízení v lokalitě nefunguje, existuje však „Sdružení Kroměřížska“ (sdružení právnických osob) zajišťující koordinaci při její propagaci. Město v této souvislosti také spolupracuje s krajským úřadem Zlínského kraje. Oba respondenti se shodují na tom, že je negativně překvapilo, že zápis do Seznamu světového dědictví nepřinesl očekávaný vyšší přísun peněz především na rekonstrukce památkových objektů.

Zámek Litomyšl, Česko Z lokality byl zaslán jeden vyplněný dotazník, a to od zástupce místní samosprávy (Města Litomyšl). Dle respondenta došlo vlivem zápisu do SSD UNESCO k částečnému nárůstu návštěvnosti lokality. Návštěvníci se také o málo více koncentrují, zejména do klášterních zahrad v rámci zámku, jedná se však o koncentraci v rámci velmi malé, bodové lokality. Respondent uvádí částečné změny ve struktuře návštěvníků – došlo jednoznačně k nárůstu počtu japonských návštěvníků, pro něž je UNESCO „zárukou kvality“, a dále se zvýšil počet návštěvníků v rámci kongresové turistiky (zde však respondent přisuzuje zápisu do Seznamu světového dědictví malou roli). Podle respondenta se ve městě částečně zvýšil rozsah „masové turistiky“, ale ne natolik, aby se z lokality stala „rušná turistická destinace“. Dopad na místní ekonomiku je hodnocen pozitivně. Ve městě vzrostl počet obchodů s upomínkovými předměty, rozšířila se kapacita restaurací (výstavba předzahrádek) i ubytovacích zařízení, z čehož vyplývá růst tržeb místních podnikatelů v cestovním ruchu. Z hlediska životního prostředí uvádí respondent mírné negativní dopady, a to v podobě problémů s parkováním a mírného růstu hladiny hluku na náměstí (nespokojenost místních obyvatel). K nadměrnému nebo živelnému rozvoji výstavby infrastruktury cestovního ruchu ve městě po zápisu do SSD UNESCO nedošlo. Nebyla přijata ani žádná opatření k regulaci návštěvnosti, protože současný počet návštěvníků (cca 40 tisíc ročně) zámek i přilehlá turistická infrastruktura stíhá bez potíží „obsloužit“. Respondent však uvádí, že v případě, že by návštěvnost začala ohrožovat prostředí zámku, je město připraveno návštěvnost regulovat. Zápis lokality do Seznamu světového dědictví vidí respondent s odstupem času jednoznačně pozitivně. Destinační řízení v lokalitě příliš nefunguje, existuje zde několik 16

Příloha č. 3 obecně prospěšných společností, ale řízení se zatím odehrává spíše neformálně. Město plánuje vznik destinačního řízení pro širší území kolem měst Litomyšl, Polička, Moravská Třebová a Svitavy. Jako zajímavost respondent uvádí úsilí organizace UNESCO nekonzervovat památky, ale naopak je oživovat různými akcemi včetně potřebných modernizací a úprav. Židovské město Třebíč, Česko Z lokality byl odeslán jeden vyplněný dotazník, a to od zástupce místní samosprávy (Města Třebíč). Podle názoru respondenta došlo vlivem zápisu lokality do SSD UNESCO k jednoznačnému nárůstu návštěvnosti, a to dokonce cca o 100 %. Dochází také k výrazné koncentraci návštěvníků v rámci města, a to právě do židovského města, které je součástí UNESCO. Strukturu návštěvnosti respondent nehodnotí, protože před zápisem do Seznamu světového dědictví neprobíhaly v lokalitě žádné průzkumy návštěvnosti. K nárůstu masového typu turistiky vlivem zápisu však podle něj nedošlo. Přesto se však atmosféra ve městě mírně posunula směrem od „klidného místa“ k „rušné turistické destinaci“, ale pouze na území, zapsaném v Seznamu světového dědictví a přilehlém centru města. Zápis do SSD UNESCO měl mírně pozitivní vliv na rozvoj místní ekonomiky, v lokalitě židovského města vzniklo několik nových provozoven se službami pro návštěvníky (restaurace, obchody apod.). Zápis naopak neměl podle respondenta žádný vliv na ochranu přírody a krajiny, nedošlo ani k nadměrnému rozvoji výstavby nových objektů turistické infrastruktury. Přesto respondent uvádí některá opatření vedoucí k částečné regulaci návštěvnosti: byl zpoplatněn vstup do baziliky a Přední synagogy (motivem však bylo pravděpodobně spíše zvýšení příjmů z cestovního ruchu, než snaha omezit počet návštěvníků) a uvažuje se o regulaci vjezdu motorových vozidel na území židovské čtvrti. Respondent s odstupem času hodnotí zápis lokality do Seznamu světového dědictví jednoznačně pozitivně, a to díky růstu prestiže města, růstu návštěvnosti a lepších příležitostí pro získávání finančních prostředků. Destinační řízení v lokalitě je zatím nahodilé a v počátcích, spolupráce s klíčovými aktéry probíhá ad hoc. Jako zajímavost související se zápisem do Seznamu světového dědictví uvádí respondent zpřísnění limitů při ochraně památek. Národní park Slovenský kras/Aggtelek, Slovensko/Maďarsko Z lokality byly získány dva vyplněné dotazníky, z toho jeden z její slovenské a druhý z maďarské části. Oba dotazníky vyplnili zástupci správ příslušných národních parků (jednou ředitel správy a jednou vedoucí oddělení ekoturistiky a environmentálního vzdělávání). Na slovenské straně podle respondenta nedošlo vlivem zápisu lokality do SSD UNESCO k nárůstu návštěvnosti, maďarský zástupce uvádí mírný, přibližně 3% nárůst. Ani na jedné straně nedochází k vyšší prostorové koncentraci návštěvníků, což je mj. dáno tím, že před zápisem i po něm jsou řádově nejvýznamnějšími atraktivitami lokality zpřístupněné jeskyně, a návštěvníci se tedy dlouhodobě koncentrují především tam. Oba respondenti se shodují v tom, že v lokalitě nedošlo po zápisu do Seznamu světového dědictví ke změně struktury návštěvníků, k nárůstu masové turistiky ani k proměně lokality z „klidného místa“ v „rušnou turistickou destinaci“. 17

Příloha č. 3 Oba respondenti se shodují na velmi mírném pozitivním dopadu zápisu lokality do Seznamu světového dědictví na místní ekonomiku. Dopady jsou podle nich slabé vzhledem k obecně slabému ekonomickému potenciálu lokality a výrazné sezónnosti cestovního ruchu (návštěvy jeskyní). Maďarský respondent uvádí snazší přístup k rozvojovým dotacím, díky tomu, že lokalita je součástí Seznamu světového dědictví. Oba respondenti dále shodně uvádějí nulové negativní dopady zápisu na krajinu a přírodu a absenci nadměrné nebo živelné investiční výstavby v lokalitě. Na slovenské straně návštěvnost nebyla a není nijak regulována, kromě zpoplatnění vstupu do jeskyní (ten však samozřejmě existoval již před zápisem), na straně maďarské jsou však nyní nově regulovány počet a velikost skupin, které mohou navštívit jeskyně. Oba respondenti vnímají zápis do Seznamu světového dědictví s odstupem času jako mírně pozitivní záležitost, a to díky tomu, že lokalita je nyní součástí marketingové značky UNESCO. Přesto však považují jiné faktory (např. periferní poloha a ekonomická zaostalost lokality) za mnohem významnější pro rozvoj oblasti. Destinační řízení na slovenské straně supluje správa národního parku, která má ustaven poradní sbor, složený ze zástupců samosprávy, občanských sdružení a místních podnikatelů. Maďarský respondent hodnotí destinanční řízení jako vyhovující, byť je prováděno ad hoc a neformálně. Přesto se daří rozvíjet spolupráci mezi různými lokálními aktéry. Neziderské jezero, Maďarsko/Rakousko Z lokality byly zaslány dva vyplněné dotazníky, po jednom z její maďarské i rakouské části. Na maďarské straně odpovídal zástupce maďarské komise pro lokality UNESCO, jinak člen místní samosprávy, na rakouské straně zástupce místní Asociace světového dědictví Neziderského jezera. Oba zástupci uvádějí obecně nulové dopady zápisu do SSD UNESCO na návštěvnost, místní ekonomiku i životní prostředí, přestože původní očekávání byla - zejména na maďarské straně -poměrně výrazná. K růstu návštěvnosti tedy podle obou respondentů nedošlo. Maďarský zástupce tuto skutečnost komentuje poznámkou, že počet návštěvníků spíše než zápis ovlivňuje i počasí. Stejná shoda mezi oběma respondenty panuje i v dalších odpovědích: podle obou respondentů nedošlo vlivem zápisu k prostorové koncentraci návštěvníků, ke změně struktury návštěvníků ani k nárůstu objemu masové turistiky. Charakter lokality se podle nich tudíž nezměnil. Oba respondenti se domnívají, že zápis do SSD UNESCO neměl žádné pozitivní ani negativní dopady na místní ekonomiku, životní prostředí ani na rozvoj turistické infrastruktury. S odstupem času proto zápis hodnotí neutrálně. Na maďarské straně destinační řízení neexistuje mj. i proto, že místní subjekty si ani příliš neuvědomují, že působí na území lokality UNESCO. Na rakouské straně existuje intenzivní spolupráce mezi Asociací světového dědictví Neziderského jezera, správou národního parku Neziderské jezero a Turistickou organizací Neziderské jezero. Posledně zmíněná organizace je odpovědná za destinační řízení. Národní park Hortobágy, Maďarsko Z lokality byl získán jeden vyplněný dotazník, a to od pracovníka oddělení cestovního ruchu správy národního parku Hortobágy.

18

Příloha č. 3 Podle respondenta se v lokalitě po zápisu do SSD UNESCO nezvýšil počet návštěvníků. Dochází však k prostorové koncentraci návštěvníků do několika nejvýznamnějších lokalit, což respondent připisuje šíření „formy cestovního ruchu“, zaměřené výhradně na návštěvu památek UNESCO. V lokalitě se po zápisu nezměnila struktura návštěvníků ani se nezvýšil objem masové turistiky, charakter lokality tudíž zůstal zachován. Dopady na rozvoj místní ekonomiky hodnotí respondent jako mírné, spíše se však projevily u větších subjektů, než u drobných podnikatelů v cestovním ruchu. Zápis neměl žádné dopady na krajinu a přírodu, nevzrostla ani stavební aktivita spojená s nadměrným nebo živelným rozvojem infrastruktury cestovního ruchu. S tím souvisí skutečnost, že návštěvnost v národním parku není nijak regulována, podle respondenta bylo dokonce díky lepší finanční situaci místních subjektů (částečně i v souvislosti se zápisem do Seznamu světového dědictví) zrušeno vstupné do parku a subjekty v lokalitě včetně správy národního parku se naopak snaží o rozvoj a zvýšení návštěvnosti. Destinační řízení funguje v lokalitě jen částečně. Jediným oficiálním subjektem zastupujícím lokalitu je správa národního parku. Místní podnikatelské subjekty se soustřeďují spíše na vlastní problémy, většina místních firem i státních podniků se věnuje zemědělství. Jejich zapojení do destinačního řízení je tudíž slabé a nahodilé. Údolí Labe v Drážďanech, Německo Z lokality byl odeslán jeden vyplněný dotazník, a to od zástupce místní samosprávy (vedoucí oddělení marketingu Města Drážďany). Návštěvnost lokality podle respondenta nezaznamenala nárůst v souvislosti se zápisem do SSD UNESCO, nedošlo ani k prostorové koncentraci návštěvnosti, a to i vzhledem k relativně velké rozloze a různorodosti lokality. Většina návštěvníků se i nadále koncentruje do centra Drážďan. Změny ve struktuře návštěvnosti respondent neodhaduje, protože k tomu nemá dostatečnou datovou základnu. Počet větších skupin návštěvníků v lokalitě v posledních letech sice vzrůstá, ale podle respondenta nejde o důsledek zápisu, charakter lokality se zápisem nezměnil. Zápis do SSD UNESCO neměl podle respondenta žádný vliv na vývoj místní ekonomiky ani na životní prostředí, přírodu a krajinu. Souvisí to i s tím, že Drážďany jsou velké město, kde se dopady těžko projeví, a pokud ano, je obtížné rozpoznat vliv jednotlivých faktorů typu zápisu do SSD UNESCO. Obdobně hodnotí respondent také otázku nadměrného nebo živelného růstu výstavby provozoven infrastruktury cestovního ruchu. K nárůstu této výstavby podle něj nedošlo. V lokalitě nebyla zavedena žádná opatření k regulaci návštěvnosti. Zápis do SSD UNESCO vnímá respondent s odstupem času pozitivně i negativně. Negativní vnímání však souvisí s tím, že zápis omezuje investiční výstavbu, což se týká např. nového mostu přes Labe. Pokud by byl postaven, organizace UNESCO by pravděpodobně lokalitu ze Seznamu světového dědictví vyřadila. Tento problém tak dělí veřejnost na „příznivce“ i „odpůrce“ UNESCO. Destinační řízení ve městě provádí příslušný odbor magistrátu města Drážďany a dělo se tak již před zápisem lokality. Respondent doplňuje svůj názor, že známka UNESCO může být prospěšná především menším nebo venkovským lokalitám, kde může stimulovat rozvoj. Ve velkých městech, jejichž ekonomika nikdy nestojí jen na cestovním ruchu, ale na širší ekonomické základně, naopak může rozvoji významně bránit.

19

Příloha č. 3 Pobřeží Dorsetu a Východního Devonu, Velká Británie Z lokality byl získán jeden vyplněný dotazník, a to od pracovníka oddělení plánování krajské rady kraje Devon. Návštěvnost v lokalitě se po zápisu do SSD UNESCO v roce 2001 částečně zvýšila. Podle průzkumu činil nárůst během let 2000–2004 asi 22 % a za hlavní důvod respondent pokládá právě UNESCO. Z téhož důvodu podle něj došlo k mírnému nárůstu prostorové koncentrace návštěvníků do nejvýznamnějších lokalit. Výrazně se změnila struktura návštěvníků. Vzrostl podíl cizinců a lokalita se tak stala mezinárodní turistickou destinací. Objevily se také specifické motivy návštěvníků, a s tím související formy cestovního ruchu: geologická turistika, pěší turistika apod. V lokalitě došlo po zápisu také k mírnému nárůstu počtu větších skupin, především školních a studentských. Lokalita se však nezměnila směrem k „rušné turistické destinaci“, resp. některé části jí v sezóně byly již před zápisem a jsou i nyní. Zápis do SSD UNESCO měl podle respondenta mírně pozitivní vliv na místní ekonomiku, nabídka základních a doplňkových služeb pro turisty se rozšířila, a tudíž se objevili noví podnikatelé a nová pracovní místa v oblasti cestovního ruchu. V lokalitě nebyly zaznamenány žádné negativní dopady na přírodu a krajinu, což respondent připisuje také koordinované ochraně přírody a krajiny a důslednému územnímu plánování, které chrání přírodně cenné části. V lokalitě se připravuje několik nových infrastrukturních projektů, jsou však předem široce veřejně konzultované a respondent tyto aktivity tudíž nevnímá negativně. Restriktivní opatření v lokalitě přijata nebyla, pouze se dodržují ta, která tam již existovala před zápisem (místní vyhlášky, parkovací poplatky apod.). Zápis do Seznamu světového dědictví hodnotí respondent výrazně kladně, lokalita získala mezinárodní renomé, zvýšila se její prestiž a rozšířily se příležitosti pro čerpání finančních podpor z veřejných zdrojů. Destinační řízení v lokalitě funguje, existuje řídicí výbor, jehož členy jsou zástupci lokálních veřejných i privátních subjektů, pro některé aktivity jsou ustaveny pracovní skupiny, jejichž členy jsou zástupci širšího spektra zainteresovaných subjektů. Destinační organizace fungovala v lokalitě ještě před zápisem, poté se však její aktivity rozšířily a prohloubily. Analýza podle tematických okruhů Výsledky dotazníkového šetření lze rozdělit do 3 tematických okruhů: •

změny v návštěvnosti,

•

dopady na přírodu a krajinu, místní ekonomiku a rozvoj infrastruktury,

•

institucionální aspekty.

Každý z nich je v následujících subkapitolách vyhodnocen zvlášť, a to podle jednotlivých otázek, na něž respondenti v průzkumu odpovídali. Obecně z odpovědí plyne, že ke změnám způsobeným zápisem do Seznamu světového dědictví častěji dochází v lokalitách českých, městských, plošně menších a s převahou kulturně-historických atraktivit nad přírodními (tyto dílčí závěry jsou však limitovány použitým vzorkem odpovědí).

20

Příloha č. 3 Změny v návštěvnosti Ve většině lokalit byl podle respondentů zaznamenán nárůst návštěvnosti, způsobený zápisem do SSD UNESCO (viz tabulka 6). Zpravidla se jednalo o nárůst mírný nebo částečný, někteří respondenti navíc k odpovědi uvedli poznámku, že si nejsou jisti, zda je nárůst skutečně způsoben jen zápisem do Seznamu světového dědictví. Častěji a jednoznačněji docházelo k nárůstu počtu návštěvníků v českých lokalitách (nejméně ve dvou ze čtyř sledovaných) a v lokalitách s převahou kulturního dědictví nad přírodním. Tabulka 3: Četnost odpovědí na otázku č. 1 „Došlo po zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO ke vzrůstu návštěvnosti, který je podle vás jednoznačně způsoben právě zápisem do Seznamu světového dědictví?“ Odpověď Lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

1

3

1

1

0

zahraniční

0

1

1

2

0

K prostorové koncentraci návštěvníků způsobené zápisem do Seznamu světového dědictví podle respondentů příliš nedochází (viz tabulka 6). Významnější prostorovou koncentraci návštěvníků uvedli jen respondenti z Kroměříže, Třebíče, NP Slovenský kras (zde však s dovětkem, že koncentrace návštěvnosti je přirozená, protože území vedle jeskyní nemá žádné další významem srovnatelné atraktivity) a NP Hortobágy. Tabulka 4: Četnost odpovědí na otázku č. 2 „Koncentrují se po zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO návštěvníci do jejích nejznámějších a nejzajímavějších částí více a častěji než předtím?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

1

1

2

2

0

zahraniční

2

0

1

4

0

V lokalitách nejsou podle respondentů patrné ani významnější změny ve struktuře návštěvníků (viz tabulka 8). Mezi ty změny, které byly uváděny nejčastěji, patří nárůst počtu i podílu zahraničních návštěvníků (zejména ze vzdálenějších zemí, např. Japonska), zpravidla se však v úhrnu návštěvnosti, v níž přirozeně dominují domácí turisté nebo turisté ze sousedících zemí, jedná o nepatrný nárůst. Patrná je také tendence k posilování pozice aktivit a forem cestovního ruchu, pro něž má daná destinace vysoké předpoklady (např. v historické lokalitě růst kulturně-poznávací nebo kongresové turistiky, v geologické lokalitě růst přírodněpoznávací turistiky nebo dokonce „geoturistiky“ apod.), tedy de facto funkční specializace lokalit zapsaných na Seznamu světového dědictví.

21

Příloha č. 3 Tabulka 5: Četnost odpovědí na otázku č. 3 „Došlo po zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO ke změně profilu (např. sociální nebo demografické struktury) návštěvníků?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

2

0

3

1

zahraniční

1

0

0

6

0

Respondenti se téměř jednomyslně shodují, že zápis do Seznamu světového dědictví nepřináší rozvoj „masové turistiky“ (viz tabulka 9). Výjimkou je pouze Třebíč, kde podle odpovědi respondenta lze pozorovat optický nárůst počtu větších skupin, a Pobřeží Dorsetu a východního Devonu, kde vzrostl podíl školních a studentských skupin. Tabulka 6: Četnost odpovědí na otázku č. 4 „Došlo po zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO ke vzrůstu masové turistiky ve vaší lokalitě UNESCO?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

1

0

5

0

zahraniční

0

0

1

6

0

Podobně silná shoda panuje také v otázce přeměny lokality v „rušnou turistickou destinaci“ (viz tabulka 10). Odečteme-li dva respondenty, kteří si odpovědí nebyli jistí, zněly všechny odpovědi „ne“. Jedinou výjimkou je opět Třebíč, kde se tato změna podle respondenta mírně projevila. Tabulka 7: Četnost odpovědí na otázku č. 5 „Změnil se po zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO její charakter z "klidného místa" na "rušnou turistickou destinaci"?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

0

1

4

1

zahraniční

0

0

0

6

1

Dopady na přírodu a krajinu, místní ekonomiku a rozvoj infrastruktury Prakticky všichni dotazovaní se shodují, že zápis do Seznamu světového dědictví neměl žádný dopad na přírodu a krajinu (viz tabulka 11). Výjimkou je pouze Litomyšl, kde respondent uvádí problémy s parkováním a mírné zvýšení hladiny hluku na náměstí. Uvedený výsledek je ovšem ovlivněn velkým podílem „městských“ lokalit.

22

Příloha č. 3 Tabulka 10: Četnost odpovědí na otázku č. 7 „Došlo v důsledku zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO a s tím spojenými změnami k negativním vlivům cestovního ruchu na přírodu a krajinu?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

0

1

5

0

zahraniční

0

0

0

7

0

Respondenti se většinou shodují, že zápis do Seznamu světového dědictví přispěl k rozvoji místní ekonomiky, zpravidla však jen mírně (viz tabulka 12). Nejčastěji přínos pro místní ekonomiku spočíval rozvoji služeb pro turisty (zejména stravovací, příp. ubytovací služby), a to jak rozšířením kapacity stávajících provozoven, tak i vznikem nových. Z odpovědí se také zdá, že návštěvníci mají tendenci v lokalitách UNESCO více utrácet, tedy že zápisem do Seznamu světového dědictví provozovatelům služeb mírně stoupají tržby. Tabulka 8: Četnost odpovědí na otázku č. 6 „Došlo v důsledku zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO k rozvoji místní ekonomiky (např. růstu tržeb malých podnikatelů, poklesu nezaměstnanosti apod.)?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

2

2

1

1

zahraniční

0

0

4

3

0

Absolutní shoda mezi respondenty panuje v otázce nadměrného, živelného rozvoje výstavby nových objektů infrastruktury cestovního ruchu (viz tabulka 12). Všech 13 respondentů se shoduje, že k takové změně v jejich lokalitě po zápisu do Seznamu světového dědictví nedošlo. Tabulka 9: Četnost odpovědí na otázku č. 8 „Došlo v důsledku zápisu vaší lokality do Seznamu světového dědictví UNESCO a s tím spojenými změnami k nadměrnému, živelnému rozvoji výstavby nových objektů turistické infrastruktury, který pokládáte za nežádoucí?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

0

0

6

0

zahraniční

0

0

0

7

0

Institucionální aspekty Většina respondentů se shoduje, že v jejich lokalitě nebyla po zápisu do Seznamu světového dědictví provedena žádná opatření k regulaci návštěvnosti (viz tabulka 13), resp. pokud taková opatření v lokalitě existují, byla přijata již před zápisem a nemají s ním žádnou souvislost. Pouze v Třebíči byl podle respondenta zpoplatněn vstup do dvou památkových objektů (zde je však motivem pravděpodobně spíše snaha o získání příjmu ze vstupného) a projednává se regulace vjezdu automobilů do čtvrti města, která je zapsána v Seznamu. V národním parku Aggtelek regulují počet a velikost skupin, které vstupují do zpřístupněných jeskyní. 23

Příloha č. 3 Tabulka 10: Četnost odpovědí na otázku č. 9 „Byla ve vaší lokalitě po jejím zápisu do Seznamu světového dědictví UNESCO přijata opatření k regulaci návštěvnosti (např. uzavření některých jejích částí, zpoplatnění vstupu, omezení nové výstavby apod.)?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

0

1

0

5

0

zahraniční

0

1

0

6

0

Všichni respondenti kromě tří, kteří na otázku neodpověděli, považují zápis do Seznamu světového dědictví s odstupem času za pozitivní záležitost, většina z nich dokonce za velmi pozitivní (viz tabulka 14). Nejčastěji uváděnými důvody jsou zvýšení atraktivity a prestiže lokality, mírný růst počtu návštěvníků a s tím související rozvoj místní ekonomiky, a dále rozšíření příležitostí k získání finančních prostředků na údržbu objektů a rozvoj území Tabulka 11: Četnost odpovědí na otázku č. 10 „Vnímáte zápis vaší lokality na Seznamu světového dědictví UNESCO s odstupem času jako celkově pozitivní záležitost?“ odpověď lokality

ano, jednoznačně

ano, částečně

ano, mírně

ne

nevím / je irelevantní

české

5

0

1

0

0

zahraniční

2

0

2

0

3

Ve většině dotazovaných lokalit Seznamu světového dědictví nefunguje destinační řízení. Řízení rozvoje lokality obvykle probíhá za spolupráce více subjektů z veřejné, soukromé i neziskové sféry, ale jedná se o spolupráci neformální, vázanou na konkrétní aktivity, tzn. bez strategického přístupu. Při řízení rozvoje cestovního ruchu v lokalitě většinou výrazně dominuje jeden subjekt, nejčastěji z místní samosprávy (město nebo obec). Závěry k podkapitole 1.2.2.: Využitelnost výstupů pro potřeby analýzy je omezena jak samotnou možností srovnání lokalit (viz heterogenita lokalit a množství působících faktorů a vazeb), tak i vybraným vzorkem (nízký počet respondentů při relativně vysokém podílu městských lokalit). Při respektování uvedeného omezení lze z této části analýzy vyvodit následující dopady zápisu lokality do SSD UNESCO: •

Spíše nízký vliv na přírodu a krajinu

•

Obdobné dopady na obou stranách hranice „přeshraničních“ lokalit

•

Nejednoznačná míra nárůstu návštěvnosti (obecně mírný nárůst, v menšině lokalit výrazný nárůst návštěvnosti)

•

Minimální dopady na strukturu návštěvníků (nejčastěji zmiňovaný nárůst zahraničních návštěvníků, kteří však v celkové návštěvnosti tvoří malou část)

•

Malé dopady na charakter turistické destinace

•

Obecně pozitivní nebo neutrální vnímání zápisu do SSD UNESCO, často s poznámkou, že zápis do SSD UNESCO měl malý vliv na rozvoj území ve srovnání s jinými faktory

24

Příloha č. 3 1.2.3 Analýza na základě rozhovorů se zástupci dotčených lokalit V rámci této kapitoly byly doplňkově analyzovány 2 lokality UNESCO, a to přibližně ve struktuře dotazníku, z něhož vychází analýza v kapitole 3.2.2. Metodika a postup zpracování analýzy viz kapitola 3.1.2. 1. Park Škocjanske jame (Slovinsko) Charakteristika:

Komplex jeskyní, propastí a dalších krasových forem

Významná atraktivita:

Ponorná řeka (Reka), vytvářející podzemní prostory o výšce až 146 m a délce 180 m;

Datum zápisu:

1986

Lokalizace:

Slovinsko (EU10), Park Škocjanske geomorfologické jednotky Kras

Lokalizace z hlediska CR:

Leží poblíž spojnice (dálnice) destinace CR Julské Alpy, resp. Lublaň a slovinské riviéry (Portorož / Piran), případně Terstu

Další atraktivity v okolí:

Velmi známá a populární jeskyně Postojná, vesnice Lipica (hřebčíny)

Poznámka:

Park Škocjanske jame nesoupeří s relativně blízkou (a známější) jeskyní Postojná (která je spíše atrakcí než atraktivitou) počtem návštěvníků, ale spíše snahou o udržení optimální struktury návštěvníků zaměřených na přírodně cenné lokality

Zdroj informací:

Pracovník informačního střediska / průvodce

jame,

součást

Stručný výsledek analýzy: (1) Po zápisu lokality do SSD UNESCO nedošlo k rychlému vzrůstu nebo změně struktury návštěvnosti. Zvyšující se návštěvnost do jisté míry kopírovala jiné podněty, ovlivňující turistický ruch – dobudování infrastruktury (dálnice), nárůst volného času a životní úrovně domácích návštěvníků, obecný nárůst počtu zahraničních turistů, impuls vstupu do EU apod. Struktura návštěvnosti se udržuje zhruba ve stejných proporcích ve prospěch zájemců o přírodně cenné lokality, získávajících informace ze specializovaných průvodců (Lonely planet, apod.) a rezignujících na komfort pobytu (náročná návštěvní trasa, nedostatek ubytovacích zařízení). Z hlediska marketingu jde o zcela jinou orientaci, než v relativně blízké jeskyni Postojna, umožňující konzumaci atraktivit (podzemní vláček, obchodní turismus, zařízení pro děti apod.), a lákající potenciální návštěvníky reklamou formou i obsahem na tyto atraktivity zaměřenou (billboardy na dálnici apod.). (2) Vzhledem k relativně nízké návštěvnosti celého území Krasu (byť značně atraktivního) lze hovořit o koncentraci návštěvnosti v několika málo lokalitách - návštěvnost Parku Škocjanske jame roste rychleji, než návštěvnost ostatních lokalit (s výjimkou jeskyně Postojna). (3) Z hlediska sociálně-demografické struktury návštěvníků nebyly k dispozici dostatečné údaje, nicméně dle odhadu zástupce Parku stále převládají návštěvníci orientováni na softturismus, sportovní pobyt v přírodě, spojující návštěvu s pobytem v jiné destinaci (především

25

Příloha č. 3 Julských Alpách). Již jmenovaná Postojna je alternativním cílem či výletem především z destinace Slovinská přímořská riviéra (odhad). (5) Zápisem do Seznamu přírodního dědictví UNESCO nedošlo ke změně v „rušnou turistickou destinaci“. (6) Vliv na podnikání nebyl odhadnut. (7) S výjimkou vlivu výstavby dopravní infrastruktury - dálnice (stavba nebyla vyvolána zápisem lokality do SSD UNESCO) nedošlo k významnému vlivu na předměty ochrany přírody v lokalitě. Výstavba budov a přiměřeného parkoviště není za významný zásah považována. (8) Současně nedošlo k živelné výstavbě objektů turistického ruchu. (9) Kromě nezbytné regulace návštěvnosti jeskyně (průvodcovská služba, omezení početnosti výprav), která nebyla primárně vyvolána zápisem do SSD UNESCO, nebyly zmíněny další formy regulace. Za ně se dá ovšem považovat omezení vstupu do vybraných nadzemních částí Parku (např. uzavření stezky ke geomorfologickému výtvoru - skalnímu mostu), i v tomto případě vyvolané podmínkami ochrany, nikoliv zařazením na SSD UNESCO. Zpoplatnění vstupu taktéž vychází z jiných příčin, než zařazení na SSD UNESCO. (10) Zápis do Seznamu je vnímán jako pozitivní, mj. i z toho důvodu, že existence lokality UNESCO je dalším podpůrným argumentem pro ochranu území v potenciálních sporech při různých záměrech využití území. Výhody zvýšené autority ochrany přírody převažují případné nevýhody zvýšené návštěvnosti. 2. Kurská kosa (Rusko – Litva) Charakteristika:

Poloostrov Kurská kosa

Významná atraktivita:

Písečné duny vysoké až 50 metrů, pokrývající asi 20 % rozlohy území, ptačí kolonie, tradice těžby a zpracování jantaru, rybolovu a přípravy rybích specialit

Datum zápisu:

2000

Lokalizace:

Rusko – Litva (EU10), v litevské části národní park od roku 1991

Lokalizace z hlediska CR:

Významná rekreační oblast již v meziválečném období (býv. součást východního Pruska), faktické rozdělení lokality ruskolitevskou hranicí do dvou destinací, litevská část dostupná pouze přívozem z přístavu Klaipėda

Další atraktivity v okolí:

přímořské letovisko Palanga (rovněž tradice těžby a zpracování jantaru, ale jinak orientace spíše na pobytový cestovní ruch), původně německé město a přístav Klaipėda (kulturně-poznávací cestovní ruch)

Poznámka:

Kurská kosa se výrazně odlišuje na ruské straně (kvalitativně nevyhovující infrastruktura, absence doplňkových služeb a atrakcí) a na straně litevské, návštěvníci zpravidla navštěvují jen jednu část, litevsko-ruská hranice (vnější hranice EU) funguje jako výrazná bariéra.

Zdroj informací:

Pracovníci informačního centra v litevské vesnici Nida, pracovník správy litevského národního parku Kurská kosa

Stručný výsledek analýzy: 26

Příloha č. 3 (1) Návštěvnost zaznamenala propad po roce 1990, což souvisí s rozpadem SSSR a poklesem poptávky ze strany obyvatel bývalých sovětských zemí. Ze strany Litvy je region navštěvován přibližně stejně, případně dochází k velmi pozvolnému růstu. Přibližně od roku 1995 až do současnosti se návštěvnost znatelně zvyšuje. Zčásti se sem vracejí Rusové, ale čím dál více sem jezdí také Němci, kteří tu často mají své kořeny. Zápis do SSD UNESCO v roce 2000 nárůst návštěvnosti prakticky neovlivnil. Klíčová část návštěvníků, tedy Litevci, Rusové (z vlastního Ruska, nikoli z Kaliningradské oblasti) a Němci sem zcela jistě jezdí bez ohledu na to, zda Kurská kosa na Seznamu světového dědictví je nebo není. Lidé z dalších zemí díky UNESCO jezdí do lokality více, ale jejich podíl na návštěvnosti je tak nízký (např. 3–5 %), že ani vícenásobný nárůst by se na celkové návštěvnosti prakticky neprojevil. (2) K významné prostorové koncentraci návštěvníků nedochází. Důvodem je mj. polycentrický charakter území Kurské kosy - protáhlý poloostrov s několika středisky, z nichž dvě jsou významná (Nida, Juodkranté) a dvě doplňková (Preila, Pervalka). (3) Změn je minimálně. Roste podíl návštěvníků z vyšších příjmových skupin, to však souvisí spíše obecně s růstem životní úrovně v Litvě. Kromě Němců mírně roste i počet návštěvníků z jiných evropských zemí, kterých je ovšem řádově méně. Tudíž mírně klesá podíl (nikoliv počet) Litevců. Jednoznačně roste podíl návštěvníků, kteří na Kurské kose chtějí provozovat i jinou než pobytovou či léčebnou (u moře) turistiku, např. výrazně narůstá počet návštěvníků provozujících cykloturistiku, pěší turistiku, poznávací turistiku, incentivní turistiku a také krajanskou turistiku (Němci, ale i Rusové). To vše ale s UNESCO souvisí jen okrajově, např. s přísunem peněz na rozvoj cyklostezek nebo doplňkových služeb, které by asi bez UNESCO nebyly. (4) Masová turistika mírně vzrůstá (lze to vysledovat např. na rostoucím počtu autobusů, které se po kose pohybují) a UNESCO k tomu pravděpodobně mírně přispívá. Vzrůst však není výrazný a podíl UNESCO na tomto vzrůstu je rovněž nízký. (5) Rušnou destinací byla Kurská kosa již v době existence SSSR, po krátkodobém poklesu došlo k navrácení do „původního stavu“. UNESCO na tento trend nemělo vliv. (6) UNESCO k růstu tržeb místních podnikatelů mírně přispělo, protože díky němu vzrostl počet cizinců s vyššími útratami. Nicméně vliv UNESCO na rozvoj místní ekonomiky lze označit za "velmi slabý". (7) Dopady na krajinu (vyvolané zápisem do Seznamu světového dědictví) jsou minimální, převážně v oblasti mírného růstu intenzity automobilové dopravy včetně autobusů. Dopady na krajinu se navíc daří minimalizovat i poměrně přísnou regulací, která byla zavedena již v době, kdy se o zápisu do Seznamu světového dědictví neuvažovalo. (8) K živelné výstavbě objektů nedochází. Zástavba zůstává limitována intravilány vesnic, výškové stavby nejsou povoleny. Nová výstavba je minimální, a to vzhledem, k tomu, že sovětská infrastruktura CR byla na Kurské kose relativně předimenzována a i dnes víceméně kapacitně dostačuje s výjimkou špičkové sezóny. Rozvoj infrastruktury CR je spíše kvalitativní. Posuzovat nynější stavby a jejich dopad na architektonický ráz má – vzhledem k převažující výstavbě v období SSSR – malý smysl. (9) Na Kurské kose existuje poměrně přísná regulace v oblasti ochrany přírody a krajiny. Existovala už před zápisem do Seznamu světového dědictví, zápis jí ale určitě dal větší váhu a „oprávněnost“ z pohledu turistů. Je možné (neověřeno), že některé regulační nástroje byly přijaty v souvislosti s přípravou zápisu do Seznamu světového dědictví, resp. procedura zápisu jejich přijetí urychlila. Příklady současných regulačních opatření: zpoplatnění vjezdu do národního parku Kurská kosa, zákaz pohybu mimo cesty či vyznačené zóny, zejména v lesích 27

Příloha č. 3 a po písečných dunách apod. Některé části (část ptačích kolonií a dun) jsou pro návštěvníky zcela uzavřeny. (10) Zápis do SSD lze vnímat jako neutrální nebo mírně pozitivní záležitost. Nezpůsobila nic špatného, ale také nic zásadně nového či přínosného. Pravděpodobně jen vyšší přísun peněz, stimulující kvalitativní rozvoj CR. (11) Destinační řízení zajišťuje obec Neringa, pod níž spadá celé chráněné území Kurské kosy. Spolupráce se zástupci národního parku a podnikateli je spíše neformální při konkrétních aktivitách. Závěry k podkapitole 1.2.3.: Vypovídací hodnota této části analýzy je pouze doplňková vzhledem k omezenému počtu navštívených lokalit. V podstatě však podporuje závěry z předchozí části analýzy – dotazníkového šetření. Zajímavými zjištěními jsou: •

nízký význam přikládaný zápisem do SSD UNESCO v rozvoji území – za akcelerátory rozvoje jsou považovány jiné faktory, nezávislé na zápisu lokality (obecný vývoj CR, vstup do EU, výstava infrastruktury vyvolaná jinými důvody, než zápisem lokality, apod.)

•

vliv reklamy na návštěvnost lokality (ve prospěch „konkurenční“ lokality, nezapsané na SSD UNESCO)

1.2.4 Analýza struktury návštěvnosti z prostorového hlediska (podle šetření agentury CzechTourism v českých lokalitách UNESCO a analogických lokalitách) Tato část analýzy nesplnila původní očekávání. Je uvedena pouze ve stručném výtahu pro případné srovnání. Vybrány jsou pouze ty charakteristiky, z nichž lze vyvodit odlišnosti mezi lokalitami UNESCO a ostatními lokalitami. V tabulce 14 je uvedeno, kolik návštěvníků bylo v rámci průzkumu v různých lokalitách dotázáno. Ukazuje se, že z tohoto počtu se v lokalitách SSD UNESCO obvykle objevuje vyšší podíl cizinců (někde i přes 50 %) než v ostatních lokalitách. Dále je pravděpodobné, že u lokalit UNESCO je podíl návštěvníků ze vzdálenějších regionů (vč. cizích zemí) obecně vyšší než u ostatních lokalit, kde mnohem více převažují návštěvníci z bližších zdrojových oblastí. Současně se projevuje vyšší podíl organizovaných návštěvníků v lokalitách SSD UNESCO. Jinak struktura návštěvníků podle použitých dopravních prostředků závisí spíše na jiných faktorech (dostupnost lokality veřejnou dopravou, vybavenost lokality infrastrukturou pro cyklistickou dopravu apod.). V každém případě však do všech lokalit přijíždí nejvíce návštěvníků osobním automobilem.

28

Příloha č. 3

cizinců

podíl cizinců

mezi Čechy z Prahy

lokalita Český Krumlov Třeboň Telč Slavonice Kutná Hora Mělník Lednicko-valtický areál Slavkov Kroměříž Nový Jičín Třebíč Boskovice Hřensko Krásná Lípa Jetřichovice

celkem návštěvníků

Tabulka 12: Podíl zahraničních a pražských návštěvníků (průzkum CzechTourism)

450 452 454 50 450 50 500 100 450 50 638 50 450 50 50

234 105 102 26 269 6 189 41 77 0 111 7 375 10 2

52,0% 23,2% 22,5% 52,0% 59,8% 12,0% 37,8% 41,0% 17,1% 0,0% 17,4% 14,0% 83,3% 20,0% 4,0%

10,6% 14,4% 17,0% 25,0% 16,6% 31,8% 5,1% 1,6% 9,1% 2,0% 12,9% 7,0% 17,3% 15,0% 10,4%

Pozn.: V tabulce jsou lokality UNESCO označeny žlutou barvou, ostatní (analogické) lokality bílou barvou a lokality v regionu Českého Švýcarska zelenou barvou.

Tabulka 16 ukazuje strukturu návštěvníků podle hlavního důvodu návštěvy lokalit. Do lokalit UNESCO mají návštěvníci tendenci jezdit častěji za poznáním, které přirozeně bývá nejčastějším důvodem jejich návštěvy. Z dalších údajů však plyne, že zápis do SSD UNESCO s sebou automaticky nepřináší zvýšení nebo snížení vzdělanostní úrovně „průměrného návštěvníka“.

29

Příloha č. 3

11,6% 8,0% 3,3% 4,7% 6,4% 8,8% 9,3% 10,0% 1,5% 3,8% 9,7% 5,7% 12,1% 3,7% 1,5% 10,0% 2,0% 4,0% 0,0% 0,0% 0,4% 5,3% 1,1% 1,6% 0,9% 2,0% 6,0% 2,0% 26,0% 6,0% 16,4% 3,9% 1,4% 2,4% 1,2% 7,0% 9,0% 1,0% 1,0% 8,0% 1,6% 6,0% 0,2% 1,8% 0,0% 6,0% 26,0% 2,0% 14,0% 12,0% 5,0% 12,2% 5,8% 1,9% 3,9% 12,0% 8,0% 0,0% 4,0% 4,0% 29,8% 7,6% 1,1% 6,2% 7,8% 28,0% 6,0% 2,0% 2,0% 8,0% 48,0% 2,0% 2,0% 4,0% 0,0%

nákupy

zdraví

tranzit

práce

zábava

16,7% 21,7% 15,9% 16,0% 4,9% 2,0% 16,0% 7,0% 4,7% 18,0% 6,3% 8,0% 9,6% 22,0% 20,0%

návštěva příbuzných nebo známých

45,1% 29,0% 48,7% 68,0% 85,6% 28,0% 58,2% 66,0% 84,2% 10,0% 63,3% 58,0% 34,9% 24,0% 24,0%

turistika a sport

relaxace

lokalita Český Krumlov Třeboň Telč Slavonice Kutná Hora Mělník Lednicko-valtický areál Slavkov Kroměříž Nový Jičín Třebíč Boskovice Hřensko Krásná Lípa Jetřichovice

poznání

Tabulka 13: Návštěvníci podle převažujícího důvodu návštěvy (průzkum CzechTourism)

1,1% 3,1% 5,3% 10,6% 0,0% 2,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 28,0% 0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 0,4% 1,1% 2,0% 10,0% 0,3% 1,1% 6,0% 0,0% 1,1% 2,0% 0,0% 8,0% 0,0% 0,0%

Závěry k podkapitole 1.2.4: Tato část analýzy je vzhledem ke své limitované průkaznosti použita jen pro informaci. Zajímavé je především posouzení vlivu zápisu do SSD UNESCO na strukturu návštěvnosti (vyšší podíl cizinců a návštěvníků ze vzdálenějších regionů) a potvrzení příčin návštěvy lokalit SSD UNESCO ve srovnání s použitými srovnávacími lokalitami. 1.3. Výsledné analytické závěry Nejcennější výsledky přinesla analýza dostupných odborných článků a studií, nicméně i v tomto případě platí, že vzhledem k heterogenitě jednotlivých lokalit, řadě faktorů a vazeb, včetně skrytých korelací, odlišnému politickému a společenskému vývoji, v neposlední řadě také vzhledem k zaměření, obsahu a míře detailu jednotlivých studií, nelze její výsledky považovat za zcela směrodatné pro návrhovou část Impaktové studie. Na druhé straně lze konstatovat, že tuto analýzu (I)2, významně doplněnou vlastní dotazníkovou akcí (II) a částečně také rozhovory v omezeném vzorku vybraných lokalit SSD UNESCO (III), lze považovat za „nejlepší možnou“, neboť dostupné zdroje informací byly téměř vyčerpány a další rozšiřování dotazníkového šetření, či rozhovorů v jiných lokalitách SSD UNESCO, by již nepřineslo kvalitativně jiné, resp. lepší výsledky.

30

Příloha č. 3 Agregované závěry, založené převážně na dílčí části analýzy I (odborné články a studie), II (dotazníková akce) a částečně také III (rozhovory) lze shrnout takto3: V lokalitách zapsaných do Seznamu světového dědictví UNESCO v řadě konkrétních případů dochází k: •

Rozvoji návštěvnosti (často vyvolanému dalšími faktory – např. marketingem destinací), a to především v lokalitách kategorie „kulturní“. V lokalitách kategorie „přírodní“ dochází pouze k nízkému nebo minimálnímu nárůstu počtu návštěvníků, obdobně jako v lokalitách, které byly v době zápisu do Seznamu veřejností dostatečně známy.

•

Zvyšování počtu zahraničních návštěvníků (nižší podíl na návštěvnosti) oproti domácím návštěvníkům a výraznější sezónní diferenciací (vzestup letní sezóny).

•

Změnám ve struktuře návštěvnosti působením statutu území jako marketingové značky, lákající specifické typy návštěvníků se specifickými požadavky.

•

Negativnímu působení návštěvnosti na ŽP (některé lokality) aniž by byla prokázána úzká závislost mezi příslušností lokalit k Seznamu a zvýšením negativních dopadů na prostředí.

•

Eliminaci záměrů výstavby rozsáhlých projektů komerčního využívání území, které by mohly změnit charakter území.

•

Ke zvýšení ekonomických zisků regionu v krátké době, aniž lze jednoznačně rozlišit, nakolik se na navýšení finančních příjmů podílejí přímé finanční alokace na ochranu přírody a krajiny.

•

Ke zlepšené komunikaci a spolupráci mezi místními klíčovými aktéry, lepšímu zapojení veřejnosti do rozhodování a pozitivnímu přístupu regionálních orgánů veřejné správy. Naopak za určitých okolností může mít na místní komunity zápis do SSD UNESCO i negativní dopady.

•

Obecně pozitivní či neutrální vnímání zápisu do SSD UNESCO místními aktéry, doplněné názory, že jiné impulsy měly pro stávající rozvoj lokality významnější vliv.

V lokalitách zapsaných do Seznamu světového dědictví UNESCO naopak v řadě konkrétních případů nedochází k: •

Přijímání konkrétních opatření managementu návštěvnosti, včetně její regulace

•

K nárůstu masové (konzumní) turistiky

31