Zelená úsporám: Bude míň peněz?

měsíčník pro firmy a veřejnou správu



únor

2013

www.moravskehospodarstvi.cz

2–4

7

Zaměřeno na dotace

Budoucnost českého odpadového hospodářství

8

česká republika – přístav v srdci Evropy?

Zelená úsporám: Bude míň peněz? na energetické úspory možná neBude letos tolik peněZ, kolik se čekalo. roZhodne o tom vývoj na trhu s emisními povolenkami. právě Z výnosů dražeB emisních povolenek se má program Zelená úsporám financovat. jan pacas Evropští komisaři se však snaží prosadit, aby se 900 milionů povolenek kvůli jejich nízkým cenám z trhu stáhlo. Cena povolenek by se tak sice uměle zvýšila, ale v Česku by jich nemuselo zůstat do  aukcí dost. „Letos je

poměrně velký balík povolenek derogovaný, to znamená, že se rozdá zadarmo elektrárnám a do dražeb jich zůstane omezený počet,“ přiblížil situaci ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek, podle kterého existuje reálná hrozba, že pokud k backloadingu, tedy stažení povolenek, dojde, pro dražby už také vůbec žádné zbýt nemusí. „Navíc je to krátkodobé řešení. Ty stažené povolenky jen tak nezmizí. A co pak s nimi?“ podotýká Hájek.

 342 milionů povolenek Celkový podíl Česka na aukcích bude do  roku 2020 přibližně 342 milionů povolenek. Bezplatně jich bude přiděleno maximálně necelých 108 milionů. „Nepředpokládáme, že by se měl tento poměr nějak významně měnit,“ podotkl mluvčí ministerstva životního prostředí Michal Vitík.

tuální vydání nyní najdete v uživatelsky příjemném prohlížeči, který je dostupný také na mobilních telefonech a tabletech. Od těchto novinek očekáváme, že Vám události budou blíže. Příjemné čtení Moravského hospodářství z jakéhokoliv kraje či přístroje přeje

Hana Nečasová h.necasova@ magnusregio.cz

obce si oddechly. Pro kontroly zůstávají dveře zavřené Senátoři zarazili změnu zákona, který měl rozšířit pravomoci NKÚ. Ty by podle senátorů i některých starostů roztočily ještě více kolotoč nekoordinovaných kontrol. Zastavili senátoři šikanu, nebo průlomový protikorupční zákon? Více se dočtete na straně 10

01_mh13-02.indd 1

Ve velkých městech nepostradatelní, v menších příliš drazí. Zatímco v těch prvních se bez městské policie jen těžko obejdou, v malých obcích si zastupitelstva kladou otázku: Vyplatí se nám to? Více se dočtete na straně 14 FOTO: Jiří Hloušek

Pokračování na straně 3

 slovo šéfredaktorky Vážené čtenářky, milí čtenáři, v rukou držíte první vydání Moravského hospodářství roku 2013. Nový rok už od svého startu přinesl řadu novinek, událostí i očekávání. O těch nejdůležitějších si můžete přečíst v našem měsíčníku, který také vstupuje do roku 2013 s několika novinkami, událostmi a očekáváními. Poprvé totiž vycházíme u „sousedů“ – rozšiřujeme distribuci do Královéhradeckého a Pardubického kraje. Informace tedy budeme čerpat od a posílat již do sedmi krajů. Své pole působnosti rozšiřujeme také na internetu – archív i ak-

Strážci pořádku

středoškoláků je stále méně, školy se slučují ry není zájem a kapacity mnoha škol jsou nevyužity.

Demografický vývoj je neúprosný. Klesající porodnost ovlivňuje nejen skladbu obyvatelstva, ale i zájem o školství. A tak zatímco v roce 1990 bylo v  Česku přes 190  tisíc patnáctiletých obyvatel, kteří začali navštěvovat střední školy, v roce 2000 to bylo jen 135 tisíc a v roce 2012 je to už pouhopouhých 90 tisíc. I když v poslední dekádě porodnost opět mírně vzrostla  –

početné „Husákovy děti“ mají svoje děti – přes 120 tisíc se počet patnáctiletých do roku 2023 podle odhadů nedostane. Vývoj středního i  vysokého školství v Česku po roce 1990 je přitom zcela opačný: vzniklo množství soukromých a  církevních škol, jejichž kapacity přibyly k  dosud existujícím školám státním. Výsledek? Na  gymnázia jsou mnohde přijímáni žáci se špatným prospěchem, o učební obo-

Důchodová reforma přináší více papírování

Česká pošta ztratila monopol

Velký přehled vysokých škol

Na trh nyní může vstoupit každý provozovatel poštovních služeb. Česká pošta totiž ztratila monopol v doručování poštovních zásilek do padesáti gramů. Zákazníci teď mají tedy na výběr – a rozhodovat se budou nejen podle ceny, ale i kvality. Více na straně 13

Vysoké školy lákají ke studiu stále více také zaměstnané. Moravské hospodářství připravilo přehled těch nejzajímavějších oborů pro pracovníky veřejné a státní správy a pro firemní manažery v bakalářském kombinovaném studiu. Přehled najdete na straně 16

Firmám se kvůli změnám v důchodovém systému markantně navýší papírování. Reforma má zvýšit zásluhovost celého penzijního systému. Ve firmách však velké lednové změny narušují zavedenou administrativu. Více informací na straně 12

 Zájem o gymnázia To si uvědomují i kraje, které jsou hlavními zřizovateli středních škol. „Kraj si je vědom současného demografického vývoje a  jako doposud bude velmi citlivě činit potřebné kroky, tak

abychom zachovali vzdělávací nabídku, kvalitu vzdělávání a  ekonomickou udržitelnost,“ říká opatrně Gabriela Sýkorová Dvorníková, tisková mluvčí zlínského hejtmana. A k některým krokům už došlo: zanikly např. Střední odborná škola Uherský Brod či Střední škola obchodu a služeb Vsetín. V Moravskoslezském kraji loni zaniklo šest středních škol. Pokračování na straně 15

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický Královéhradecký

více na www.moravskehospodarstvi.cz

7.2.13 8:31

2

dotace

únor 2013

Program Panel 2013 + čeká na finanční injekci získat, je prostě výhodný. „Pro žadatele je program minimálně stejně výhodný jako dříve poskytovaná dotace k  úrokům. Příjemce podpory získá úvěr za  nižší úrok, než je v  současnosti dostupný na trhu, a navíc fixovaný po celou dobu splácení,“ vysvětlil ředitel Fondu Jiří Koliba. Místo normálního úvěru s běžným úročením 3,5 % za rok si totiž účastníci nového programu půjčují s  úroky o  téměř 2,5 % nižšími.

na semaforu na stránkách státního fondu rozvoje bydlení (sfrb) svítí oranžová. to znamená jediné – do nového programu panel 2013 + přišly žádosti na nízkoúročené úvěry na opravy bytovek za více peněz, než kolik jich v něm je k dispozici.

 Zájemci mohou uspořit miliony

Jan Pacas Program se otevřel letos 11.  ledna. „Dosud bylo Fondu doručeno pětatřicet žádostí o  úvěry na  opravy v  celkovém objemu požadovaných úvěrů za bezmála dvě stě dvanáct milionů korun,“ přiblížila velký zájem o  půjčky z  nového programu mluvčí SFRB Jana Marešová s  tím, že letos je v  programu k  dispozici celkem jen 210  milionů. Právě proto, že peněz v programu rychle ubývalo, umístili zaměstnanci Fondu

na  své internetové stránky semafor. Dokud na něm svítila zelená, bylo v programu stále dost peněz. „Semafor jsme aktualizovali vždy v pondělí a v pátek. V  případě, že by během týdne přislo více žádostí, byl aktualizován stav programu obratem,“ doplnila Marešová.

Semafor ale teď září oranžově. Přesto však lidé mohou do programu posílat své žádosti dál. až v půlce března bude totiž skutečně jasné, jestli na  semaforu nakonec blikne červená, nebo se znovu rozsvítí zeleně. V té době by měla být schválena změna rozpočtu, kterou kvůli

velkému zájmu navrhli zástupci SFRB. Díky ní by do  Panelu mohlo tento rok přitéct ještě dalších 250 milionů. Proč je ale o půjčky z nového programu takový zájem? Důvod je jednoduchý. Úvěr, který mohou lidé na opravy a modernizace bytovek z  Panelu 2013  +

Česko získá z fondů ehp a norska dotace za více než tři miliardy Bezmála 132 milionů eur, přibližně tedy 3,2 miliardy korun na rozvoj vědy a výzkumu, ochranu životního prostředí či podporu dětí a  mladistvých nabízí Česku Norsko spolu s  Islandem a  Lichtenštejnskem prostřednictvím Norského fondu a Fondu Evropského hospodářského prostoru (EHP). Jejich pomocí chtějí přispět ke snižování ekonomických a  sociál-

ních rozdílů a posílit spolupráci s patnácti státy ve střední a jižní Evropě. „Této podpory si velmi vážím a věřím, že pomůže rozvoji regionů v  České republice. Za  mimořádně prospěšné považuji zejména projekty v oblasti zdravotnictví se zaměřením na děti a  v  oblasti péče o  kulturní bohatství,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Podpora z fondů EHP a Norska je rozdělena do patnácti programů. Mezi ně patří programy pro neziskové organizace i  vědecké, výzkumné a  vzdělávací instituce. Mezi dotačními prioritami je však i  zdravotnictví, věda a výzkum, životní prostředí či děti a mladiství. Dotaci lze z fondů získat také na ochranu památek nebo rozvoj občanské společnosti.

Kdy a na co přesně si budou moci zájemci požádat z  fondů o  příspěvek, však zatím jasné není. „Vzhledem k prodloužení vyjednávání s  donory a  schvalování jednotlivých programů předpokládáme posunutí termínu vyhlašování výzev většiny programů na  první polovinu letošního roku,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka s  tím, že v  lednu byla

Ředitel Koliba doplnil úvahu o výhodnosti programu jedním výpočtem. Pokud plánuje zájemce o  úvěr opravit bytovku za  celkem šest milionů korun, ze kterých si jich pět potřebuje půjčit, uspoří s  úvěrem z  programu Panelu 2013 + na dvacet let oproti komerčnímu úvěru téměř půl druhého milionu korun. „celkem je úspora na úrocích za  dobu splatnosti úvěru 28 %,“ doplnil Koliba. Půjčit si lze z  programu až 90 % peněz na opravy různých poruch, zateplení fasády, modernizaci bytových jader nebo

vyhlášena výzva k  předkládání žádostí o grant z Fondu pro bilaterální spolupráci na  národní úrovni.

 Kdo si může zažádat? Úplně jasno vlastně není ani v tom, kdo si může o grant z fondů EHP a Norska požádat. „Oprávnění žadatelé budou specifikováni pro každý program rozdílně. Obecně se však jedná o  veřejné instituce, neziskové organizace,  církevní instituce a  soukromé subjekty,“ doplnil

opravy společných prostor. Zájemce si ale musí o  půjčku požádat ještě před zahájením prací a zaručit se, že dům bude minimálně pět následujících let sloužit k  bydlení. Úředníci, kteří žádosti hodnotí, navíc kladou důraz na to, aby opravy a  modernizace byly komplexní a  dávaly smysl. Nemá tedy cenu žádat o  zateplení fasády, pokud do  domu zespodu prosakuje voda nebo má narušenou statiku. U takového domu je třeba si nejdříve požádat o půjčku na  odstranění těchto závažnějších problémů. V  programu však pro tento rok zůstává už jen něco málo přes sto deset milionů korun. Větší investice do oprav bytovek by přitom mohla pomoci rozhýbat české stavebnictví. „Díky Panelu 2013 + se v České republice vytvoří až tisíce pracovních příležitostí, z  čehož může profitovat nejen malé stavebnictví, ale i  česká ekonomika,“ řekl Pavel Zemene, předseda sdružení EPS ČR, které spojuje výrobce materiálů na  zateplování domů. Že v  programu není dost peněz, si uvědomuje i  ředitel Fondu. „Jsme si vědomi vysoké podinvestovanosti bytového fondu. Bude-li zájem vlastníků bytů převyšovat plánovaný objem, je SFRB připraven v rámci svých zdrojů vyčlenit na podporu programu až jednu miliardu korun ročně,“ řekl Koliba a dodal, že souběžně s  programem Panel 2013  + připravuje Fond i  spuštění podobného programu JESSIca, ve  kterém má být k dispozici dalších 600 milionů.

Ležatka. I  minimální a  maximální výši grantu uveřejní úředníci až po schválení jednotlivých programů. Fondy EHP a Norska fungují už od  roku 2004. V  minulém plánovacím období pro léta 2004–2009 bylo v  Česku jejich prostřednictvím podpořeno celkem 133 projektů, pět programů a šest blokových grantů celkem za bezmála sto pět miliard eur. „Projekty byly zaměřeny především na  uchování kulturního dědictví, podporu zdravotnictví a  rozvoj lidských zdrojů,“ řekl Ležatka. JaN PacaS

inzerce

moravskoslezský kraj rozdává peníze na nové kotle Moravskoslezský kraj nabízí svým obyvatelům čtyřicetitisícové příspěvky na  výměnu ručně plněných kotlů za  automatické. O  dotace je obrovský zájem. Kraj proto vyhlásil už třetí výzvu na podávání žádostí, chce tak přispět k zlepšení stavu emisí, který je na severu Moravy dlouhodobě velmi špatný. „Podíl malých zdrojů na celkové bilanci prachu roste. Výměna jednoho kotle znamená úsporu emisí prachu v  objemu až sto kilogramů ročně,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Přihlásilo se už přes sto dvacet domácností. „Žádosti mohou zájemci podávat až do  28. června,“ informovala mluvčí kraje Petra Špornová. Podle Nováka je investice do výměny kotlů ekonomicky výhodná, protože se na zlepšení emisí projeví okamžitě. Na výzvu uvolnil Moravskoslezský kraj dvacet milionů korun, stejně jako mi-

02_mh13-02.indd 2

 znečištění Znečištění vzduchu v ČR:   dopravní exhalace – 49 %   domácnosti – 31 % 

skoslezský kraj. Pokud se ozvou další, jsme připraveni s  nimi jednat,“ prohlásil Vitík. V  předešlých dvou výzvách obdržel kraj přes patnáct set žádostí. Ke  konci minulého roku proplatil příspěvek na 161 kotlů.

  průmysl – 27 %  

 Připojit se mohou i další nisterstvo životního prostředí. „Takzvané kotlíkové dotace kraje poskytujeme v  současné době právě tomuto kraji, protože má nejhorší kvalitu ovzduší v  republice. Nemalý podíl na  tom má právě sektor vytápění domácností,“ uvedl pro Moravské hospodářství mluvčí ministerstva zdravotnictví Matyáš Vitík. Dodal, že ministerstvo je připravené obdobný program spustit ve  všech krajích, které splní podmínky. „To znamená, že se budeme na dotacích podílet stejnou částkou. Zatím tuto aktivitu vyvinul pouze Morav-

Ostatní kraje zatím většinou o  možnosti nabízet lidem příspěvky na  výměnu kotlů neuvažují. „Domníváme se, že tuto dotaci je nutné umístit do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, tedy tam, kde jsou překračovány imisní limity látek znečišťujících ovzduší, to je oblast Moravskoslezského, Ústeckého a  Středočeského kraje,“ míní mluvčí Pardubického kraje Jakub Rychtecký. (vv)

norské fondy – šance pro kulturní dědictví evropského významu v České republice je spousta národních kulturních památek, jejichž stav je neutěšený. jedna taková perla se nachází v blízkosti brna. benediktinský klášter v rajhradě. Historie objektu sahá až do  roku 1045. Současný klášterní komplex pochází z 18. století, kdy byl postaven podle Santiniho návrhu. Klášterní knihovna, která čítá na  65.000 knihovních svazků, dala v  roce 2005 impuls ke vzniku Památníku písemnictví na Moravě, jehož provozovatelem je Muzeum Brněnska. V  letech 2007–2008 proběhla rekonstrukce 2. NP severního křídla a  historického schodiště pro účely rozšíření expozice Památníku písemnictví na Moravě. Vzhle-

dem k finanční náročnosti projektu, kdy stavební část rekonstrukce činila cca 10 mil. Kč, nebylo v silách investora, Benediktinského opatství Rajhrad, profinancovat celou stavbu, proto byla s  nadšením uvítána možnost spolufinancování projektu z Finančních mechanismů EHP/Norska, které jsou v povědomí veřejnosti známé jako Norské fondy. V  roce 2006 byla schválena žádost o  dotaci a  následně přidělena finanční podpora ve  výši 295.610 EUR.

„Příprava projektové žádosti včetně příloh probíhala, díky spolupráci se společností Eurovision,  a. s., hladce, stejně jako veškerá administrativa v průběhu realizace projektu,“ říká augustin Gazda, OSB, převor rajhradského kláštera. Společnost Eurovision, a. s., nabízí služby, které pokrývají celý projektový cyklus, tj. od fáze definice projektu a vyhledání vhodného dotačního titulu, přes zpracování projektové žádosti, včetně příloh a jejich tisku, administrace, organizace zadávacích řízení a monitoringu realizace projektu až po  podání závěrečné zprávy a vyúčtování. V  rámci svého portfolia se společnost Eurovision, a. s., zaměřuje nejen na projekty v oblasti kulturního dědictví, ale například také v  oblasti ochrany životního prostředí, dopravy, cestovního ruchu, lidských zdrojů, podpory podnikání a rozvoje obcí a měst. www.eurovision.cz

7.2.13 0:36

únor 2013

3

dotace

Zelená úsporám: Bude míň peněz?

 fakta

Česko loni získalo z EU rekordně nejvíc

Dokončení ze strany 1

I přes komplikace získala Česká republika v loňském roce od Evropské unie o čtyřiasedmdesát miliard víc, než do ní poslala. Informovalo o tom ministerstvo financí. Je to nejvyšší částka od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Dohromady tak přiteklo v minulém roce z Bruselu téměř sto čtrnáct miliard korun. K tak vysoké částce přispělo uvolnění zmrazených miliard do operačních programů Doprava a Životní prostředí. Za osm let členství v EU zaplatila Česká republika přes tři sta miliard korun a získala přes pět set padesát miliard. Kraje doufají, že miliardy z evropských fondů přitečou i v tomto roce. „Snažíme se například maximálně využívat evropské peníze na obnovy silnic druhé a třetí třídy, včetně obchvatů. V případě, že by bylo možné získat další prostředky na investice do dopravy, je kraj připravený tyto prostředky využít,“ uvedl mluvčí Pardubického kraje Jakub Rychtecký. Zásobník plánovaných akcí má připravený i Kraj Vysočina. „Jsme neustále připravení podat žádosti o dotace ihned po vyhlášení výzev prostřednictvím operačních programů,“ prohlásila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. (vv)

Počet zdarma přidělených povolenek však bude rok od  roku klesat. Letos se jich tedy zdarma rozdá nejvíc a  do  aukcí zbude povolenek méně než v  dalších letech. Pokud by jich část byla z trhu nakonec skutečně stažena, financování Zelené úsporám by letos mohlo být ohroženo. „Problém by to mohl být – otázkou je, zda ke stažení vůbec dojde a pokud ano, kdy se o tom rozhodne. Existují i scénáře, podle kterých by ke stažení povolenek došlo až od roku 2014,“ vysvětlil Vitík. Na  společné aukční platformě se přitom draží každý týden. „Česká republika by se měla zapojit někdy během února,“ doplnil Vitík. Česko by tak na dražbách povolenek mohlo vydělat

dost ještě dřív, než se členské státy na backloadingu vůbec domluví. Na  dražbě milionu povolenek před koncem minulého roku už stát ostatně přibližně sedm a půl milionu eur vydělal. Zástupci českých ekologických organizací však stažení části povolenek z  trhu jako problém nevnímají.

 Ekologům vadí rozdávání povolenek „Stát patrně v  letošním roce skutečně vydělá méně. Ale o  to větší budou jeho příjmy – a po-

tažmo peníze, které rozdělí na Zelenou úsporám – v dalších letech,“ vyjádřil se programový ředitel Hnutí duha Vojtěch Kotecký s tím, že pro rodiny, které si chtějí zateplit dům, vyměnit kotel nebo namontovat na  střechu solární kolektor k  ohřívání vody, je důležitější, kolik stát rozdělí na  dotacích celkem, než jakou částku bude mít k  dispozici hned v  prvním roce. „Stažení části povolenek povzbudí soutěž o zbytek a zastaví propad ceny. Pro Česko bude výhodné – v celkovém součtu na tom vydělá stát a  především rodiny,“ dodal Kotecký. Financování Zelené úsporám podle Koteckého naopak ohrožuje bezplatné rozdávání povolenek elektrárnám. Právě to je podle něj také důvod, proč

Frýdek-Místek nemusí vracet 90 milionů z Evropské unie, nález nKú se nepotvrdil Frýdek-Místek nemusí vracet evropskou dotaci 90 milionů korun z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Sporná veřejná zakázka u  projektu Revitalizace ulice 8. pěšího pluku je v pořádku. Po prošetření podnětu to konstatoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Nález Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který nejprve zakázku shledal v rozporu se zá-

konem a navrhl vrácení celé dotace, se tedy nepotvrdil. Regionální rada Moravskoslezsko tak nebude po  městu peníze požadovat zpět. „Už od  zveřejnění kontrolní zprávy NKÚ, která nám vytkla neoprávněné využití 157 milionů korun, jsme měli o většině závěrů pochybnosti. Největším nálezem NKÚ byla právě sporná veřejná zakázka Frýdku-Místku ve  výši dotace 90 milionů korun. ÚOHS

 regionální rada Regionální rada Moravskoslezsko v letech 2007–2013 zodpovídá za uplatnění přibližně 19 miliard korun z evropských fondů na severní Moravě. Doposud podpořila na 700 projektů dopravní infrastruktury, veřejných služeb, cestovního ruchu, regenerace brownfields, rozvoje měst a venkova dotací 16 miliard korun.

jako třetí nezávislý subjekt nyní potvrdil naše stanovisko, když po prošetření dokumentace k veřejné zakázce neshledal důvody k  zahájení správního řízení. Dotace v  plné výši tedy městu zůstane,“ uvedl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Kontroloři NKÚ podle něj neodvedli dobrou práci a  poškodili dobré jméno regionální rady.

se o stahování povolenek z trhu vůbec uvažuje. „Velcí znečišťovatelé, jako je ČEZ, pořád ještě těží ze štědrého rozdávání povolenek v minulých letech. Mají jich dost, poptávka je nízká a  cena stále klesá,“ zkritizoval derogaci povolenek Kotecký a dodal, že stát by měl domácnostem pomáhat, aby snížily svoji závislost na vytápění fosilními palivy – a nikoliv rozdávat multimiliardové balíčky vlivným firmám. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže je ale logika derogací opačná. Povolenky zdarma dostane každá společnost jen na základě uskutečněných investic do snížení emisí, a to až poté, co prostředky investuje. „Takže veškeré na povolenkách ušetřené prostředky budou investovány, a to v násobné výši,“ řekl Kříž.

Verdikt NKÚ se nepotvrdil ani u zakázky na dodavatele stavebních prací u  projektu Sportovní areál Frýdecká v  Českém Těšíně, které odpovídá dotace ve výši 64 milionů korun. ÚOHS neshledal chybu města při hodnocení veřejné zakázky, která by měla vliv na výběr nejvhodnějšího uchazeče. Ani Český Těšín tak dotaci vracet nebude. Kromě veřejných zakázek se nálezy ve zprávě NKÚ týkaly také neoprávněně využitých peněz u sedmi projektů měst v celkové výši dotace přibližně 1,5 milionu korun. Tyto prostředky po dohodě s poskytovatelem dotace města postupně vracejí.

inzerce

KB Municipality MoravHosp 269x185 v3.indd 1

03_mh13-02.indd 3

25.1.13 16:10

7.2.13 0:07

4

rozhovor měsíce

únor 2013

Dokud není schváleno všechno, není schváleno nic Takzvaným akčním plánem muselo minisTersTvo pro mísTní rozvoj loni hasiT několik závažných problémů, zároveň rozjelo jednání o podobě budoucího programového období. jak bude vypadaT a v jaké je fázi? odpovídala vrchní řediTelka sekce národního orgánu pro koordinaci z minisTersTva pro mísTní rozvoj olga letáčková. hana Nečasová Vnímáte pozastavení proplácení jako „výchovný pohlavek“ nebo znamení toho, že v  systému spravování evropských peněz máme vážné problémy? Akční plán byl součástí komunikace s Evropskou komisí. Ta nás upozornila na  některé nedostatky ve  fungování řídících a  kontrolních systémů u  operačních programů, a  to na  základě provedených auditů, tedy plánované kontrolní činnosti. Je to tedy nutné chápat tak, že kontrolní procesy fungují. A pokud se najdou pochybení, zcela logicky se přijímají opatření, abychom se jim příště vyhnuli. To je i případ tohoto akčního plánu. Čerpání evropských fondů je proces složitý a praxe přináší nové poznatky. I  když něco bylo nastavováno v  dobré víře a  podle platných pravidel, praxe může ukázat, že jiné nastavení by bylo funkčnější a efektivnější. To je i případ těchto změn, kdy došlo k vylepšení systému a zvýšení efektivity. Česko přesto vykazuje při čerpání peněz řadu chyb a nedostatků. Co je podle vás „typický“ český problém? Čerpání evropských fondů je obecně velmi složitá věc. Je zapotřebí dodržovat řadu pravidel, která se promítají do  podmínek a  postupů, a  ty mohou působit na  žadatele složitě a  nejasně. Na úrovni projektů žadatelé dělají nejčastěji chyby v  oblasti veřejných zakázek. To dokazují i audity, které provádějí jak české, tak evropské instituce. Veřejné zakázky ale nejsou jen typicky českým problémem, s obdobnými problémy se potýkají i žadatelé v ostatních členských státech. Ministerstvo pro místní rozvoj proklamuje, že chce zlepšit čerpání strukturálních fondů. Jak? Soustavně sledujeme a vyhodnocujeme čerpání všech operačních programů. Ty máme rozděleny podle skupin v  závislosti na  tom, jaké řeší problémy a  jak významná u  nich identifikujeme rizika. S těmito tzv. „rizikovými“ programy dále intenzivně pracujeme a  rizika řešíme společnými silami, mj. prostřednictvím indi-

04_mh13-02.indd 4

dotací ve formě úvěrů, úrokových dotací či záruk. Nebude to však plošné – je nutné rozlišovat formu podpory podle jejího cíle, charakteru a očekávaného efektu. Je už jasné, kolik peněz je ve hře? Mimořádné jednání Evropské rady v  listopadu 2012 nedospělo k  žádným společným závěrům. Nyní se očekává pokračování jednání o Víceletém finančním rámci na únorové nebo březnové Evropské radě. Teprve tato shoda bude znamenat rozdělení evropských prostředků na  příštích sedm let, a  to nejen pro kohezní politiku, ale i pro další evropské a sdílené politiky. Jaký bude další postup a harmonogram přípravy? Ještě před Vánocemi avizovali úředníci ministerstva zdržení, které může ohrozit přípravu jednotlivých programů a  čerpání po  roce 2013. Riziko zdržení hrozí především na  straně EU  – všechny realizační kroky je totiž možné „nastartovat“ až po  schválení právního rámce. Schválení nařízení EU závisí nyní ve  značné míře na  Evropském parlamentu. Ministerstvo pro místní rozvoj v  každém případě dělá vše pro to, aby na straně České republiky k  žádnému zdržení nedocházelo Pod Průměrem V porovnání s ostatními členskými státy EU-27 se prozatím Česko se svými třiceti procenty  a aby bylo možné zahájit čerpání podle nových pravidel již od roku certifikovaných výdajů nachází mírně pod průměrem EU a je například na úrovni Slovenska. 2014.

Jaký byl loňský rok? I přes některé problémy limit čerpání v roce 2012 naplnily všechny operační programy a ČR tak nepřišla o žádné finanční prostředky ze strukturálních fondů. V minulém roce zaslala Evropská komise k proplacení 95,2 miliardy korun, což je téměř dvojnásobný nárůst vůči roku 2011, kdy Komise obdržela od  ČR žádosti o  platby v hodnotě 49,6 mld. Kč. Za  prostředky strukturálních fondů v  roce 2012 se vytvořilo 15,5 tisíce pracovních míst, podpořilo celkem 738 malých a středních podniků nebo postavilo 79,1 km nových silnic.

viduálních akčních plánů. Pokud se na základě vyhodnocení těchto plánů ukáže, že riziko již nelze ovlivnit navrhovanými procesními opatřeními, přistupuje ministerstvo k razantnějším opatřením. Pak navrhujeme vládě rozhodnout třeba o přesunu prostředků mezi programy. V minulosti jsme k  tomuto řešení už přistoupili, abychom zabránili propadnutí prostředků zpět do  evropského rozpočtu. Jak je na tom aktuálně Česká republika s  čerpáním z  evropských fondů? Od  počátku programového období od roku 2007 se do konce roku 2012 schválilo více než 40 tisíc projektů v hodnotě 642,7 miliardy korun, což je téměř 82  % z  celkového objemu, který může Česko využít v tomto programovém období. K rozdělení tedy zbývá necelých 20 %. Schválené projekty se nyní realizují a pro tento rok a následující roky je důležité je fyzicky dokončit. Zrealizované, proplacené a zkontrolované výdaje jsou následně zasílány Evropské komisi k proplacení. Ke konci roku 2012 bylo připraveno 233,9 miliardy korun, což je téměř 30 %

z celkové alokace na programové období. Jak efektivní je Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi? V porovnání s ostatními členskými státy EU-27 se prozatím Česko se svými 30 % certifikovaných výdajů nachází mírně pod průměrem EU a  je například na úrovni Slovenska. V jaké fázi se nachází jednání o  budoucím nastavení kohezní politiky EU a  příprava nového programového období? Diskuse o  nových nařízeních EU v rámci Rady – tj. mezi členskými státy – pokračují nyní pod irským předsednictvím celkem rychle. V počátečním stádiu jsou však jednání s Evropským parlamentem, který má nyní, na  rozdíl od  minulosti, v  legislativním procesu silnější roli. Hlavní věcné tematické bloky balíčku nařízení Rada již schválila, nicméně se dá očekávat, že dojde k některým změnám právě v důsledku vyjednávání s Evropským parlamentem. Za  pozitivní pokládám zejména vůli schválit všechna nařízení již v  prvním čtení. Termín koneč-

ného schválení je velmi důležitý, protože platí princip, že „dokud není schváleno vše, není schváleno nic“. Pro právní jistou všech členských států, řídících orgánů i  uživatelů a  žadatelů budoucího systému čerpání fondů EU je tak schválený právní rámec zásadním východiskem. Existuje naděje, že by se to mohlo podařit ještě během irského předsednictví. A co příprava v rámci České republiky? Důležitým okamžikem byl konec listopadu loňského roku, kdy vláda schválila strukturu budoucích programů, určila řídící orgány pro jednotlivé programy a uložila řadu úkolů, na které bude dohlížet ministerstvo pro místní rozvoj jako národní koordinátor. Na celém procesu přípravy se však samozřejmě podílejí i další resorty a  také celá řada dalších partnerů, protože ministerstvo klade na partnerskou spolupráci mimořádný význam. Do  konce května má ministerstvo předložit vládě návrh Dohody o partnerství, jejíž obsah již neformálně projednává s Evropskou komisí, a ve stejném termínu chce být vláda informována o stavu příprav jednotlivých programů. Můžete nastínit, jak budou vypadat? Máme pět národních rozvojových priorit – zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky, rozvoj páteřní infrastruktury, zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, podpora sociálního začleňování, boje s  chudobou a  systému péče o zdraví a integrovaný rozvoj území. Na základě toho jsme vytvořili strukturu operačních programů, o které vyjednáváme s Evropskou komisí. Pokud jde o  způsob poskytování podpory, je zřejmé, že u mnoha intervencí bude podpora poskytována namísto nevratných

Jakou roli budou hrát v  novém programovacím období města a obce? Města se potýkají s  celou řadou specifických problémů – například s  nevhodnou strukturou své ekonomiky, se zhoršující se demografickou a  sociální situací nebo s kapacitně či technicky nevyhovující technickou, dopravní a  environmentální infrastrukturou a  občanskou vybaveností. V  některých městech dochází ke  vzniku sociálně nepříznivého prostředí, zón chudoby v  městských a příměstských lokalitách – především v  panelových sídlištích. Tyto faktory se mohou stát potenciálními bariérami dalšího rozvoje. Při přípravě budoucího období se stěžejními partnery řídících orgánů programů ve všech fázích programového cyklu proto stanou právě zástupci krajů, měst a  obcí. Při realizaci budoucích programů budou některé z intervencí zaměřeny plošně, což však nevylučuje jejich územní dopad. Intervence s  jasně daným územním zacílením pak budou realizovány se zapojením regionálních partnerů a  budou mít předem stanovený a  měřitelný územní dopad. Ve  specifickém postavení se ocitnou zejména větší města, protože prostřednictvím intervencí na jejich území bude naplňována povinnost využít minimálně 5 % objemu Evropského fondu regionálního rozvoje na udržitelné investice ve městech. V rozvoji venkova budou hrát specifickou a významnější roli než nyní sdružení založená na  principu uplatnění komunitně vedeného místního rozvoje. Obce budou hrát klíčovou roli také při schvalování strategií místních akčních skupin – zejména z pohledu zajištění aktivit v samosprávné působnosti podle zákona o obcích. Obce dnes často netuší, co chystají jejich sousedé nebo

podnikatelé v  jejich katastru. Starostové se proto vyjádřili, že by chtěli mít možnost ovlivnit, co se bude na  jejich území či v  okolí rozvíjet  – budou mít tuto možnost? Rozhodně ano. Zkušenost naštěstí ukazuje, že v  konkrétních územích mohou vznikat místně nebo regionálně řízené, formální či neformální uskupení aktérů a  projektů, které mohou tvořit integrovanou nebo jen koordinovanou investici. Tyto vzájemně provázané projekty jsou pak ve  výsledku efektivnější, protože při jejich plánování se vzaly v  potaz širší potřeby a  cíle. Dá se proto očekávat, že obce budou připravovat a realizovat výsledkově orientované integrované rozvojové plány, mnohdy překračující jejich katastr, s  jasně definovanými synergiemi a  s  popsanými mechanismy plánování, realizace a hodnocení. V případě realizace intervencí, které přesáhnou území příslušející danému městu a  dotknou se tak dalších aktérů – obcí, krajů  – se ale bude muset dobře vyřešit jejich vzájemný vztah. Urbánní dimenze tak bude obsahovat i zvláštní plánovací a realizační mechanismus, který by měl být založen na  takové metodice plánování a  implementace, která v co největší míře zmocní místní aktéry a dá jim náležitou kompetenci a zodpovědnost. Velká  – zatím neuspokojená  – poptávka v  městech a  obcích je po  dotacích či půjčkách na energetické úspory. Jak bude vypadat situace v této oblasti? Podařilo se nám, i  s  podporou dalších členských států, při vyjednávání o nařízeních EU rozšířit působnost budoucího Fondu soudržnosti také na  energeticky úsporná opatření v  bytových domech. V českých podmínkách proto již ministerstvo pro místní rozvoj činí potřebné kroky v příslušné úpravě národního právního rámce tak, aby Státní fond rozvoje bydlení mohl výhodné úvěry na  zateplování domů poskytovat i se zapojením budoucích evropských prostředků. Ukazuje se, že se díky prostředkům kohezní politiky opravdu snižují rozdíly mezi regiony? Podle ekonomických analýz by Česká republika bez kohezní politiky nebyla v hospodářském rozvoji na  úrovni zhruba 80 % průměru EU, ale na úrovni přibližně 75 %. Znamená to, že kohezní politika zjevně ke  konvergenci České republiky jako celku i jejích regionů přispívá. Toto „dohánění“ je však během na  dlouhou trať a  budoucí sedmileté období by mohlo v tomto ohledu, pokud se podaří prostředky EU využít efektivně, do  roku 2020 tuto situaci dále posunout k lepšímu.

 kdo je... JUDr. Olga Letáčková Vrchní ředitelka sekce  Národního orgánu pro  koordinaci, ministerstvo  pro místní rozvoj

Olga Letáčková vystudovala  Právnickou fakultu  Západočeské univerzity v Plzni,  kde v roce 2001 získala titul  doktorka práv. Od začátku  svého působení ve státní  správě (2002) se věnuje  problematice evropského  práva a Evropské unie.  Působila na manažerských  pozicích ve vedení několika  operačních programů. Národní  orgán pro koordinaci pomoci  z evropských fondů vede  od poloviny roku 2010. 

7.2.13 0:04

únor 2013

5

z měst a obcí

Znojmo snižuje nezaměstnanost. Pomůže Kolumbus umožní v  rámci svých informačních kanálů, jako jsou Znojemské listy, webové stránky či volné reklamní plochy bezplatně inzerovat nabídky volných pracovních míst. Další okruhy se pak zaměřují přímo na  vytváření nových pracovních míst nebo zvýšení jazykových dovedností mladých lidí.

nezaměstnanost se ve znojmě pohybuje kolem dvanácti procent v letních měsících, v zimních dosahuje hranice dvaceti procent. vedení města se proto rozhodlo proti této nepříznivé situaci bojovat a v říjnu spustilo program nazvaný kolumbus.

„ Zatraktivnit město

Michal Kárný Vládní politika na podporu zaměstnanosti ve Znojmě příliš nefunguje. Lidem bez práce se tak město pokusí pomoci právě prostřednictvím programu Kolumbus. „S pomocí řady nástrojů chceme podpořit tvorbu pracovních míst, zvýšit informovanost o pracovních příležitostech, podporovat podnikání a zvyšovat konkurenceschopnost obyvatel města na pracovním trhu,“ popsal hlavní cíle projektu starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

„ Hračky jdou do Znojma A  hned první měsíc fungování programu přinesl první úspěch. Představitelům města se totiž povedlo podpořit přesun výroby plastových hraček, v  minulosti vyráběných pod

značkou IGRA, do  Znojma. „V  souvislosti s  touto výrobou vzniknou i nová pracovní místa. IGRA rozšíří portfolio produktů sociální firmy Šikulové, jejíž vznik radnice podpořila prodejem pozemku na stavbu výrobní haly. Podle původního projektu Šikulové mělo vzniknout pětadvacet nových pracovních míst,

převzetí nové značky však znamená navýšení o  dalších deset pracovníků,“ podotkla mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková. Od  Kolumba si Znojmo slibuje i  další snižování nezaměstnanosti. Projekt má sedm okruhů. Jeden z  nich má název „Znojmo pomáhá lidem bez práce“. Radnice například

Město myslí i na podnikatele. Pomoci má například intenzivnější spolupráce s významnými firmami, které ve  městě už sídlí. Jednou z nich je společnost Pegas Nonwovens, která vyrábí textilie na  bázi polypropylenu a polyethylenu. „Znojemsko je oblast historicky zaměřená spíše na  zemědělství a z tohoto důvodu se tam hůře hledají zaměstnanci s technickými znalostmi a dovednostmi. Zejména v době, kdy uvádíme do  provozu novou výrobní linku a nabíráme naráz několik desítek lidí, je problém schopné pracovníky s technickým zaměřením najít,“ popisuje podmínky k  podnikání ve  Znojmě mluvčí společnosti Ondřej Kouřil. Problémem podle něj je i to, že město není napojeno na dálniční

„ okruhy Základní okruhy projektu 1 – Znojmo pomáhá lidem  bez práce 2 – Znojmo vytváří nová místa 3 – Znojmo mluví anglicky 4 – Znojmo podporuje  podnikatele 5 – Znojmo nastartuje vaše  podnikání 6 – Znojmo The best place for  your business 7 – Znojmo pomáhá mladým  získat praxi

síť či alespoň kvalitní silniční síť a chybí silniční obchvat. „Pokud máme městu poradit, jak zlepšit podmínky pro podnikání, pak zcela jistě je třeba zmínit absenci kvalitních průmyslových zón,“ dodává Kouřil. I  v  této oblasti chce však Znojmo udělat změnu. „Chceme zatraktivnit město pro nové investory. Umožníme získat pozemky pro umístění závodu za  výhodných finančních podmínek,“ píše se na stránkách projektu.

Ostrava ušetřila díky e-aukcím 170 milionů korun

Příprava nového územního plánu Olomouce finišuje

Pardubičtí zastupitelé rozhodnou o termínu referenda

„  Více než 600 úspěšných elektronických aukcí, 156 aktivně zapojených městských organizací nakupujících přes jednotný nákupní systém  a především úspora přesahující 170 milionů. To je výsledek Systému  sdružených nákupů, který statutární město Ostrava zavedlo před  necelými třemi lety. „Přinesl větší zodpovědnost organizací za jejich  hospodaření, ale především maximální transparentnost nákupů. Každý  zaměstnanec, který řeší nákupy v dané organizaci města, se spolupodílí  na tom, zda město šetří nebo ne,“ uvedl primátor Ostravy Petr Kajnar. Každý měsíc vedení města sleduje nejen průběžně dosahované úspory,  ale také evidenci nákupů jednotlivých organizací a dodržování nákupů  za ceny vysoutěžené v elektronických aukcích. Pro jednodušší přehled,  které organizace systém plnohodnotně využívají a do jaké míry pracují  na zlepšení svého hospodaření, město nyní vytvořilo nové vyhodnocování systému.

„  Do třetího dějství vstupuje několikaletý proces přípravy nového  územního plánu města Olomouce. Po vytvoření zadání a následném  vzniku konceptu má před sebou nyní město i jeho občané návrh územního plánu. V upravené podobě se bude nyní projednávat s veřejností.  Na základě připomínek pak vznikne konečná podoba, kterou bude  schvalovat zastupitelstvo. Podobně jako v minulých etapách poskytne i nyní město veřejnosti a různým institucím dostatek času k seznámení. „Chceme, aby diskuze byla  dlouhá a zahrnula co nejvíce těch, koho se územní plán dotkne. Během  informační kampaně poskytneme maximum informací a celý termín  seznamování s návrhem, projednávání i přijímání připomínek a námitek  opět protáhneme výrazně nad limit, který městu ukládá zákon,“ říká olomoucký primátor Martin Novotný. K poslednímu územnímu plánu v roce  2010 dostalo město na devět stovek námitek a připomínek. 

„  Zastupitelstvo v lednu schválilo záměr vypsat v Pardubicích referendum na téma budoucího uspořádání města. Mělo by dát odpověď  na otázku, jak obyvatelé Pardubic vnímají existenci městských obvodů, zda je potřebují, nebo se bez nich obejdou. O vypsání a termínu  referenda rozhodnou zastupitelé v březnu, uskutečnit by se pak mělo  do 90 dnů.  Návrhem na vypsání referenda vyvrcholila několikaletá diskuse o zefektivnění veřejné správy a významu a budoucnosti obvodů. Aby bylo  referendum platné a pro orgány města závazné, musí se jej zúčastnit  minimálně 35 procent oprávněných voličů. „Nicméně doufám, že  i pokud by se stalo a hlasování se zúčastnilo méně obyvatel, politická  reprezentace vezme názor voličů při dalších jednáních v úvahu,“ řekla primátorka Štěpánka Fraňková. Město v současné době konzultuje  s ministerstvem vnitra formu, jakou bude referendum mít.

maximálního zisku? Je to dobré osvětlení? Co považujeme za samozřejmé, když se svět, který jsme vnímali kolem sebe během dne, po západu slunce rázem změní? Prosluněné kouty jsou tmavé, ulice nebezpečné. Ano, většina z nás očekává, že naše okolí bude pro nás opět viditelné a my se budeme moci opět dobře orientovat. Jediná možnost je dobře ho osvětlit.

„ Jakých pravidel je třeba se držet při návrzích osvětlení? Víme, co chceme, ale víme jak? Nastal čas oslovení odborníků, kteří nám mohou pomoci naplnit naše očekávání. Volbu proveďme pečlivě a dejme i na osobní dojem. Může mít naši důvěru? Podléhá pouze obchodním trendům, nebo mu jde o správnou věc? Řešíme nejen svůj životní prostor, ale i prostor ostatních spoluobčanů, kteří budou muset výsledek přijmout a nemají možnost jej ovlivnit. Složité, že? Je třeba si uvědomit, že se zvoleným odborníkem volíme ve většině případů i produkt, který nám pak bude doporučen. Nikdy nepřipusťme, aby odborník nedodržoval pravidla a vyžadujme řádné vysvětlení všeho, co navrhuje. Veškerá vysvětlení nechť jsou podložena čísly, srovnáním více variant a vždy musí splňovat požadavky všech souvisejících norem a předpisů.

„ poradna pod lampou

dobré osvětlení? vždy podle pravidel pod lampou bývá největší tma, říká se. to ale neplatí v moravském hospodářství. v rubrice, kterou vám budeme po celý rok přinášet, si posvítíme na největší problémy, které pálí starosty v oblasti veřejného osvětlení. jaká pravidla dodržovat, čemu se vyvarovat a na co si dát pozor, aby města a obce svítily dobře a bezpečně? sledujte naši poradnu. I po letech aktivní práce v oblasti osvětlování si stále kladu otázku: Jaký je cíl našeho úsilí, který by měl být nadřazen pouhému dosažení

05_mh13-02.indd 5

„ Co je úkolem dobrého osvětlení? Ukázat lidem jiný, možná i atraktivnější svět nočních ulic, krásných staveb, romantických zákoutí. Plnohodnotně prodloužit den i po setmění a pokusit se přispět k naplnění života v nočním městě bezpečím, pohodou a klidem, které přispívají ke klidnému spánku a načerpání nových sil pro další den. Učiňme společně vše, co je možné pro dosažení dobrého osvětlení a  pokusme se porozumět krokům, které je k dosažení cíle třeba učinit. Každý z nás je jedinečná individualita. Posouzení, co je špatné a co dobré osvětlení, záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují naše vnímání, zejména pak na kvalitě našeho zraku. Pro obecné posouzení kvality osvětlení si lidstvo vymyslelo pravidla, kterým říkáme normy. Jsou nad individuální názor každého jedince. Porovnejme parametry našeho osvětlení s normami a učiňme si názor na možnosti, které nám nabízí oprava či rekonstrukce osvětlení. Může naše investice zajistit opravdu podstatné zlepšení parametrů osvětlení a  pomůže nám zlepšit vnímání okolního světa? Pomůže naše snažení snížit ekologickou zátěž prostředí, ve kterém žijeme? Pokud nám naše zkušenost říká ano, pusťme se do díla, ale vždy podle pravidel!

Ing. Petr Míka, Artechnic-Schréder Autor je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT  Praha, oboru Ekonomika a řízení energetických  soustav. Po skončení studia se pohyboval v oblastech  ekonomiky a provozu energetiky. Od roku 1991 se  plně věnuje problematice osvětlení.

„ příště... Jaká pravidla musí splňovat svítidla a sloupy v sestavách veřejného osvětlení? To jsou témata příští Poradny pod lampou. Diskutujte o nich  s námi! Na vaše dotazy, náměty či zkušenosti se těšíme  na [email protected] nebo [email protected].

7.2.13 0:05

6

města a finance

únor 2013

Města a banky: Spolehliví dlužníci a privilegovaní klienti V nejisté době, kdy bankám roste počet klientů, kteří nejsou schopni splácet svoje závazky, je pro banky důležité hledat spolehliVé dlužníky, kteří budou pro banky jistotou. ladislav koubek Velké banky mají připravenou řadu produktů speciálně pro města a obce a snaží se jim přizpůsobovat. „Průběžně monitorujeme potřeby municipálního sektoru a  adekvátně na  ně reagujeme v produktových nabídkách, které jsou svou povahou rozdílné v parametrech i  cenách oproti jiným klientským skupinám. Ve srovnání s  ostatními skupinami klientů

Města se díky speciálním podmínkám mohou dostat na úroky, které jsou pod mírou inflace. jsou municipalitám nabízeny jedny z nejatraktivnějších úrokových a  cenových podmínek v  jednotlivých produktových oblastech,“ říká Martin Ehrenberger, manažer Segmentového řízení z Komerční banky.

Podobně se chová i další z trojlístku bankovních gigantů. „Obcím, městům i krajům dlouhodobě nabízíme ČSOB Municipální program. V rámci této komplexní nabídky mohou municipality využít vysoce moderní platební

a  zúčtovací systém, alternativní distribuční kanály elektronického bankovnictví, ale také získat zhodnocení volných peněžních prostředků nebo dosáhnout na  dotační zdroje pro svůj další rozvoj,“ říká Kateřina Lejčarová z ČSOB. To potvrzuje i primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková. „Banky, pojišťovny či jiné finanční instituce přistupují k  městu velmi ochotně a vstřícně. Reagují na případné požadavky ze strany města rychle a  spolehlivě. Zaznamenali jsme zkušenost s  profesionálním poradenstvím a  vysokou úrovní odbornosti. Celkově hodnotíme přístup těchto institucí k  městu za  nadstandardní,“ míní primátorka. I  finančně to je pro velká města výhodné. „Lze říci, že město má nižší úrokové sazby u úvěrů,“ dodává Fraňková. Přístup všech tří velkých bank oceňují i menší města. „Velká Bíteš má zřízeny běžné účty u Komerční banky, České spořitelny a účet hospodářské činnosti u  ČSOB.

Taktéž úvěrové účty podle schválených smluv jsou u těchto bank. S  jejich přístupem máme dobré zkušenosti, banky vycházejí našim požadavkům vstříc,“ říká Vlasta Nováčková, vedoucí finančního odboru velkobítešské radnice.

„ Nižší úroky? Jak komu V  současnosti jsou úrokové sazby rekordně nízko, a  to i  pro běžné klienty. Města se díky speciálním podmínkám mohou dostat na  úroky, které jsou pod mírou inflace. „V  oblasti vkladových produktů mají města, obce a další klienti veřejného sektoru zvýhodněné pásmové úročení, které nyní dosahuje až 0,75 % p. a. v pásmu nad 5 milionů korun. Důvodem je nízká volatilita zůstatků na účtech těchto klientů,“ uvádí konkrétní čísla mluvčí České spořitelny Jan Holinka.

aby města nepřišla na mizinu. každé pojištění je originálem Pojištění proti živlům či vandalismu, pro městské strážníky nebo odpovědnost za  škodu. To jsou některé z  produktů, které chrání města a obce před finančními riziky. Rozsah, v  jakém se města pojišťují, vychází částečně z předpisů, do značné míry je ale ovlivněn i  úvahami představitelů obcí. Ty tak nepojišťují takové ztráty, které by finančně unesly. „Budovy máme všechny, vybavení nikoli,“ říká například starosta Rudy na Žďársku Karel Dvořák. Základem je tedy pojištění majetku a zodpovědnosti. Dále mají obce k  dispozici široké portfolio různých specifických pojištění. Jde například o  pojištění finančních rizik, flotil motorových vozidel nebo pojištění pro organi-

zace, jejichž zřizovateli jsou obce a města – nemocnice, školky, domovy důchodců, sportovní areály či technické služby.

„ Produkty na míru Podmínky, které pojišťovny nabízejí, se velmi liší. „Sjednávají se zpravidla individuálně, jsou připraveny tak, aby bylo pojištění flexibilní a  na  míru odpovídalo skutečně specifickým pojistným potřebám měst, obcí a  subjektů zřizovaných obcemi,“ říká Jolana Ackermannová z  České asociace pojišťoven. Pojištění municipalit má celou řadu specifik. „Není možné

říci, že existují univerzální pojistné smlouvy, ale naopak každé pojištění je originálem, který se snažíme ušít na míru konkrétním obcím a městům,“ říká Jan Marek z České pojišťovny. „S  ohledem na  to, abychom klientům vyšli maximálně vstříc v  jejich požadavcích, jsou tomu úměrně uzpůsobeny produkty. Konec konců to byli právě zástupci měst a  obcí, kteří se aktivně podíleli na  přípravě podoby pojištění a  jejichž požadavky byly do pojištění operativně zařazeny,“ dodává Marek. Speciální program pro města a obce nabízí také pojišťovna Kooperativa. Program pro pojištění měst je připraven tak, aby vyhovoval specifickým pojistným po-

„ produkty Proti čemu jsou také města pojištěna „ pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou starostou, členem rady nebo zastupitelstva při výkonu veřejné funkce obci, městu, kraji „ pojištění děl s vysokou hodnotou (kanalizace, vodovody, cyklostezky apod.) „ pojištění městských a obecních lesů, „ pojištění okrasných výsadeb, a dřevin

třebám měst, obcí a subjektů zřizovaných obcemi. Výhodou je, že v jedné smlouvě města mohou pokrýt zabezpečení všech hlavních rizik – kromě pojištění movitého i  nemovitého majetku i  pojištění odpovědnosti.

„ Zodpovědní hospodáři Obce a města při řešení svých pojistných potřeb také mohou počítat s  tím, že si volí limity pojistného plnění pro jednotlivá pojistná nebezpečí, stejný princip se přitom uplatňuje také na volbu spoluúčastí. Ukazuje se tak, jak důležitá je uvážlivost ze strany měst a  obcí. O  rozsahu pojistné

K  takovým velmi výhodným podmínkám se však dostanou velká města. Naopak malé obce takové výhody nevnímají. „Standardní přístup – žádné úlevy ani nižší úroky,“ komentuje lakonicky Karel Dvořák, starosta Rudy u Velkého Meziříčí. „Města a  obce jsou spolehlivá a bonitní klientela, nesplácení dluhové služby v  případě municipalit je naprosto výjimečný jev, a  to z  dlouhodobého pohledu,“ říká Ehrenberger. Souhlasí s ním i Jan Holinka. „Platební morálka municipalit je obecně velmi dobrá. Pokud se podíváme na celkové úvěrové portfolio České spořitelny v tomto segmentu, je procento klasifikovaných úvěrů opravdu zanedbatelné. Obcí, které mají problémy se splácením, jsou jednotky, ne desítky. Těch několik málo municipalit, které mají v  České spořitelně určité problémy se splácením úvěru, jsou spíše menší obce,“ popisuje Holinka. Důležité je pro municipality také poradenství a konzultace při řešení finančních potíží. Banky jsou zpravidla při jednání s obcemi vstřícné i ve výjimečných případech, kdy nastanou potíže se splácením. Díky tomu například Česká spořitelna nezaznamenala ani jeden tzv. neřešitelný případ, ani situaci, kdy by byla nucena pohledávku soudně vymáhat či dokonce odepsat.

ochrany ve  finále rozhodují také rozpočty. „Můžeme z našich zkušeností potvrdit, že města jsou si dobře vědoma toho, jak spravovat a také chránit svůj majetek, proto o pojištění uvažují realisticky,“ říká Marek. Právní vědomí obyvatel přitom postupně roste a spolu s ním i  snaha důsledně hájit svoje nároky i  v  případě, že by to mělo znamenat spor s městem, kde žijí. Nejznámější takový případ se stal v Cizkrajově na Dačicku, kde soud v  roce 2007 přiznal rodině Filipa Němce, který se málem utopil na školním výletě, 15 milionů korun. I proto potřebuje mít každý starosta jistotu, že zranění žáka v  místní škole nebo jiná nešťastná událost nepřivede obec na mizinu. LADISLAV KOUBEK

inzerce

Kongresové centrum ALDIS, Hradec Králové Hlavní témata • aktuální otázky rozvoje hlavních projektů e-governmentu v ČR • základní registry a jejich další rozvoj • moderní technologie a trendy – cloud computing, virtualizace, outsourcing apod. • elektronické dokumenty v praxi – digitalizace, archivace, bezpečnost apod. • GIS a mapové služby • rozšiřování komunikační infrastruktury a využívání mobilních technologií ve veřejné správě • odborné bloky – e-health, e-turismus, e-justice, využívání nových médií… • financování IT projektů, využívání prostředků z fondů EU • příklady dobré praxe měst, obcí a regionů • • • •

projekty e-governmentu v rámci regionu V4 ICT Summit 2013 kulaté stoly, diskuse workshopy, jednání komisí a profesních skupin

3 1 0 2 a n b u d . 9 – . 8

Bližší informace Vám poskytne sekretariát každý pracovní den od 8.30 do 15.30 hod. Triada, spol. s r. o., U Svobodárny 1110/12, 190 00 Praha 9, tel. 284 001 284, fax 284 818 027, e‑mail: [email protected]

06_mh13-02.indd 6

7.2.13 0:06

únor 2013

7

životní prostředí

Skládkování odpadu je výhodnější než spalování. Stát to chce změnit i  nadále připravovat kampaně na podporu recyklace. V současné době jsou v České republice tři spalovny, které komunální odpad energeticky využívají  – v  Liberci, Brně a v Praze. V budoucnosti se plánují další v Komořanech u Mostu, Chotíkově u Plzně a u Karviné. O výstavbě spalovny uvažuje také Kraj Vysočina. První dva projekty žádají o  dotace. Investor spalovny v  Karviné loni od žádosti odstoupil.

Žádné nové skládky. naopak víc spaloven. Tak by měla vypadaT budoucnosT nakládání s odpadem v České republice. TenTo posTup se však nelíbí ekologům, kTeří se obávají, Že se Tím omezí recyklace. michal kárný Podle ministerstva životního prostředí mají stavbu nových spaloven z  části zaplatit peníze z Evropské unie, která členským státům ukládá povinnost omezit skládkování odpadů. „A  to především biologicky rozložitelných komunálních odpadů, které jsou zdrojem skleníkových plynů,“ podotkl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Problém je v tom, že v současné době vyjde skladování odpadu levněji než spalování a spalovny by tedy nebyly konkurenceschopné. To chce ministerstvo změnit. „Důležité je zvýšení současné sazby poplatku za  ukládání odpadů na  skládky tak, aby cena za skládkování byla přibližně stejná jako cena za spálení stejného množství. Podle návrhu nového zákona o  odpadech by se postupným navyšováním poplatku za  ukládání odpadů na  skládky mělo docílit situace, kdy skládkování přestane být nejlevnějším možným způsobem nakládání s odpady,“ vysvětluje Vitík.

 Projekt v Karviné padl „Současná ekonomická situace těmto projektům nenahrává a  Evropská unie nám nepřislíbila požadovanou dotaci. Proto jsme stavbu spalovny odložili. Zvažujeme i  další možnosti financování projektu a nadále budeme usilovat o evropské peníze v dalším programovém období, zvažujeme také zapojení strategického partnera. Pevně věříme, že spalovnu nakonec postavíme,“ vysvětlil za společnost KIC Odpady Jaroslav Kořínek. Upozornil zároveň, že výBrněnsKá sPalovna Její rekonstrukce stála více než dvě a půl miliardy korun, teď dodává elektrickou energii a teplo do centrálních sítí, pro asi 14 tisíc domácností. FOTO: Jiří Hloušek stavba nové spalovny je nutnost. „I  při sebelepším třídění komunálního odpadu zůstane veze do spalovny, to se tam spálí. komunálních odpadů. Směsný vždy část produkce, kterou nelze Ekologové ale stavbu nových  spalovny Nebo zůstane, ať to jsou cihly komunální odpad se skládkuje asi jinak využít. Pak nastává otázka, spaloven odmítají. Tvrdí, že je nebo železo. Peníze by se tedy z osmdesáti procent. Část by při- zda ji využít na výrobu energie, to krok zpět. „V zahraničí začali Plánované spalovny měly dát do  správné recyklace, tom mohla být ještě využita ener- nebo dát na skládku. Při druhé stavět spalovny dřív a teď toho  EVO Komořany (u Mostu, která sníží množství odpadu,“ geticky pro výrobu tepla a  elek- možnosti odpadky produkují litují,“ říká Petr Ledvina  z  brkapacita 150 tisíc tun/rok) upozornil Ledvina. třiny,“ upozornil Vitík. Dodal, že škodlivý metan a  z  dlouhodoněnského ekologického institutu  ZEVO Chotíkov (u Plzně, Veronica. Ministerstvo se ale brání, že do spaloven i podle ministerstva bého hlediska jsou časovanou Uvedl, že třeba v  Rakousku kapacita 95 tisíc tun/rok) recyklaci chce podporovat i  na- patří jen odpad, který je velmi hrozbou pro zásoby spodních vod. Spalovna nevzniká jako je mnoho kompostáren a stanic dále. Jen chce přitom využít od- obtížné opět využít.  KIC, a.s. (u Karviné, 192 tisíc na bioodpad. „Až padesát propad, který by jinak ležel na sklád„Třeba kvůli míře znečištění nový zdroj tepelné a  elektrické tun/rok) cent odpadu je biodpad a ten je kách. „V  České republice se a  možné kontaminaci nebez- energie, ale jako nutnost, aby se  O výstavbě spalovny uvažuje nesmysl pálit. A  podobně je to v  současnosti skládkováním od- pečnými látkami,“ podotkl Vi- z našeho regionu nestalo smetištaké kraj Vysočina i s dalšími věcmi. To, co se odstraňuje asi pětapadesát procent tík. Ministerstvo bude zároveň tě,“ dodal Kořínek.

investice na ochranu životního prostředí rostou. zmapuj černé skládky, nejvíc spolknou odpadní vody vybízí projekt Investice na ochranu životního prostředí v  České republice stále stoupají. Zatímco před deseti lety šlo na tuto oblast zhruba devatenáct miliard korun, nyní je to asi o šest miliard ročně víc. Vyplývá to z  údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. „V roce 2011 dosáhly investice na ochranu životního prostředí v  České republice 24,8 miliardy korun, což byl nárůst o téměř deset procent proti předchozímu roku,“ popisuje statistický úřad poslední známé údaje. Mírně ale klesl objem investic veřejného sektoru, konkrétní částka je deset a půl miliardy korun. Necelou polovinu těchto peněz přitom pokryly dotace. Celkově nejvíc vzrostly výdaje na  ochranu ovzduší a  klimatu  – na  4,8 miliardy korun. „V  porovnání s předchozím rokem se jedná o téměř třetinový nárůst. Investice na  nakládání s  odpadními vodami a  na  nakládání s  odpady byly na  stejné výši jako v  předchozím roce,“ dodává statistický úřad. Z  krajů České republiky vede v  objemu peněz investovaných na  ochranu životního prostředí Moravskoslezský kraj. Na tuto oblast tam šly čtyři miliardy a téměř osm set milionů korun. A vyšší podpora ochrany životního prostředí v tomto kraji má pokračovat i  dál. Plán ministerstva pro životní prostředí totiž počítá s tím,

07_mh13-02.indd 7

Investice na ochranu životního prostředí podle programového zaměření a kraje sídla investora v roce 2011 (v tis. Kč, běžné ceny) Kraj Česko

Celkem

ochrana ovzduší a klimatu

24 814 074

4 818 055

nakládání s odpadními vodami

nakládání s odpady

9 644 538

3 625 582

ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod

ostatní1)

3 155 461

3 570 438 696 334

Královéhradecký

1 465 648

62 446

398 782

298 472

9 614

Pardubický

1 150 171

256 983

782 907

90 264

13 238

6 779

988 570

175 043

664 584

142 877

3 797

2 269 128 973

Vysočina Jihomoravský

1 712 224

174 030

783 145

600 994

25 082

902 511

146 309

553 819

164 106

24 383

13 894

Zlínský

1 001 264

207 613

423 382

280 107

38 818

51 344

Moravskoslezský

4 793 904

1 480 195

2 061 504

506 865

147 899

597 441

Olomoucký

zahrnuto omezování hluku a vibrací; ochrana biodiverzity a krajiny; ochrana proti záření; výzkum a vývoj na ochranu ŽP; ostatní aktivity na ochranu životního prostředí

1)

že do  roku 2015 produkce emisí z  průmyslových zdrojů v  regionu o třetinu klesne. „V  rámci šestatřicáté výzvy Operačního programu Životní prostředí, která je primárně určena velkým průmyslovým podnikům a  jejich projektům na  zlepšování kvality ovzduší, bude do roku 2015 v Moravskoslezském kraji proinvestováno 5,7 miliardy korun,“ uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Dodal, že v  jednání je i  vyhlášení dalších výzev. Jedna z  nich má městům a  obcím v  Moravskoslezském kraji nabídnout peníze na alternativní městskou hromadnou dopravu Ze statistik také vyplývá, že nejvíc peněz se investuje do  na-

kládání s odpadními vodami. Velký projekt naplánovali například v Brně. Do února 2014 město opraví kanalizaci a  dostaví nové stoky za dvě miliardy korun. „Jedná se o dostavbu kanalizace v městských částech Tuřany, Žebětín, Ivanovice a Bohunice. Rekonstrukce se však dotkne také Brna-Jihu. Řečkovic a  dalších,“ popsal rozsah prací mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Město bude na  tuto akci čerpat dotaci, která pokryje téměř polovinu nákladů. „Díky tomuto projektu zamezíme nekontrolovanému vypouštění odpadních vod do  vodních toků a znečištění podzemních vod,“ podotkl náměstek primátora Robert Kotzian. 

Kromě oblasti nakládání s  odpadními vodami jsou významné i  investice do  ochrany ovzduší a klimatu nebo nakládání s odpady. Podle ministerstva pro životní prostředí půjde v  příštích letech významná částka například na ekologickou likvidaci autovraků. „Společně se Státním fondem životního prostředí České republiky jsme připravili program na podporu nakládání s autovraky. V tomto a příštím roce rozdělíme dvě stě milionů korun. Každý rok polovinu z  této částky. Kromě podpory ekologické likvidace starých automobilů navíc pomůže udržet pracovní místa v odvětví,“ podotkl mluvčí Vitík.

Jak zjistit, kde jsou na území obce černé skládky? Jednoduše. Stačí, když to lidé, kteří třeba při procházce po  lese na  takové shromaždiště odpadů narazí, nahlásí pomocí svého chytrého mobilního telefonu. Tyto služby nabízí projekt zmapujto.cz, který začal fungovat loni v červenci. „Nápad vznikl už před dvěma lety. Tehdy jsme se spojili s  lidmi ze Slovenska, kteří podobnou aplikaci dělali ale na mezinárodní úrovni. Za půl roku je na  stránkách nahlášených asi pět set černých skládek na území České republiky,“ říká jeden z  autorů projektu  Miroslav Kubásek. Každý úředník se díky tomu může podívat na stránky www. zmapujto.cz, kde zjistí, zda někdo nahlásil na území obce nějakou černou skládku. „Spustíme také administraci pro obce. Úředníci se přihlásí, uvidí tam svoje skládky a mohou zaklikávat třeba co se skládkou

udělali a  kolik to stálo peněz. Lidé pak uvidí, co se s  nahlášenou skládkou děje,“ vysvětlil v lednu Kubásek. O  projekt se mezi prvními zajímala například brněnská městská část Nový Lískovec. „Je to dobrý nápad. Plánujeme to částečně využívat. Jsme sídliště, tedy nemáme problém v  tom, že bychom o černých skládkách vůbec nevěděli. Je to stavěné pro menší obce s větším okrskem,“ podotkl referent životního prostředí Nového Lískovce Michal Šípek. Dodal, že lidé i  doteď skládky nahlašovali. Většinou telefonicky nebo e-mailem. „Nahlášení mobilem je ale určitě zjednodušení cesty,“ myslí si Šípek. (mik)

MIChAL KáRNý

7.2.13 8:29

8

projekty

ÚNOR 2013

Projekt D–O–L: Propojí se v Česku tři moře? VIZIONÁŘSTVÍ, NEBO ŽIVÝ PROJEKT? NÁPAD SPOJIT TŘI MOŘE VODNÍ CESTOU DUNAJ–ODRA–LABE EXISTUJE DESÍTKY LET. A STÁLE PODNĚCUJE VELKÉ PLÁNY I EMOCE.

Plán trasy vodního koridoru

 aktuálně Vláda šetří. Sloučí ministerstva průmyslu a dopravy Miliardy korun chce vláda ušetřit sloučením ministerstev průmyslu a dopravy. „Vláda schválila soubor opatření, která ve svém úhrnu budou představovat úsporu ve státní správě v celkové výši 8,6 miliard korun. Jedním z nich je například sloučení ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva dopravy,“ řekl předseda legislativní rady vlády Petr Mlsna. Opatření, která ministři schválili, mají zredukovat agendy jednotlivých ministerstev a zamezit tomu, aby úředníci pracovali na stejných nebo podobných úkolech. „Ušetříme i na straně příjmů - prodejem zbytného majetku,“ vysvětlil premiér Nečas s tím, že vláda bude současně pracovat na druhé etapě úspor tak, aby do konce roku 2014 ušetřila až 12 miliard korun. V první etapě vláda plánuje kromě sloučení ministerstev i zprivatizovat opravárenské závody pod ministerstvem obrany a získat jejich prodejem další miliardu. Slučovat se budou i odbory informatiky na ministerstvu práce a sociálních věcí, úřadech práce a České státní správě sociálního zabezpečení. Tento krok by měl vládě pomoci uspořit další miliardu. K přínosu, které bude sloučení ministerstev mít, je však skeptická opoziční ČSSD.

08_mh13-02.indd 8

Odra

Labe Mělník

Hana Nečasová Vodní koridor žije přinejmenším jako projekt na  papíře. Ředitelství vodních cest s ním počítá ve všech svých rozvojových plánech a vizích do budoucna. „Probíhají také počáteční přípravy a jednání,“ potvrdil šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Bylo by podle něj velkou chybou, kdyby stát nevyužil přírodní podmínky, které výstavbu vodní cesty přímo nabízí. „Hovoříme tu o multifunkčním díle, které by mělo významnou dopravní, protipovodňovou i rekreační funkci,“ říká Skalický. Právě dopravní funkce je důležitá pro podnikatele zejména z  Moravskoslezského kraje, kteří projektu vyjadřují velkou podporu. Odhady, kolik by vybudování koridoru stálo, se pohybují kolem osmi miliard euro. „Na tato čísla se musí nahlížet optikou budoucnosti. Nemyslím si, že jde o  megalomanský projekt, ale o  projekt, který řeší budoucí problémy, ať už jde o povodně, konkurenceschopnost nebo stále rostoucí ceny pohonných hmot,“ míní František Čuba, bývalý šéf proslulého družstva ve Slušovicích, dnes zastupitel Zlínského kraje.

 Územní rezerva brání rozvoji

POLSKO

NĚMECKO

PRAHA

Morava Pardubice

Ostrava Odra

ČESKÁ REPUBLIKA

Vltava

Olomouc

Bečva Přerov

České Budějovice

Váh Břeclav

SLOVENSKO

Dunaj Rakouská varianta

Slovenská varianta BRATISLAVA

RAKOUSKO

Pokud by se vláda rozhodla, že do projektu půjde, stát by to podle Skalického nemuselo až tak finančně ranit. „Počítáme s  tím, že by se Evropská unie mohla finančně podílet až pětaosmdesáti procenty. Pak by se roční spoluúčast státu pohybovala řádově do  jedné miliardy korun, v případě menší etapovité výstavby to mohou být stovky milionů,“ vysvětlil Skalický.

VÍDEŇ

Koridor v číslech Délka na území ČR:

asi 370 km

Cena:

min. 8 mld. eur

Šířka kanálů:

kolem 50 metrů

Ponor lodí:

až 2,8 metru

Základní přípravy by se podle něj mohly odehrát do  deseti let. Zatím se zpracovává studie potřebnosti a  proveditelnosti. Tu by měla vláda dostat na stůl do  konce tohoto roku. „Další kroky se budou odvíjet právě od  jejích výsledků,“ uvedl Jakub Žižka z  ministerstva dopravy. Zároveň probíhají jednání s  kraji a  obcemi, ale také se sousedními státy. „Diskutujeme

Zatřese Zeman českou ekonomikou? ZAČÁTEK BŘEZNA JE DATUM, OD KTERÉHO SI MNOZÍ ČEŠTÍ PODNIKATELÉ HODNĚ SLIBUJÍ. ZKRAJE PŘÍŠTÍHO MĚSÍCE TOTIŽ SLOŽÍ SLIB NOVÝ ČESKÝ PREZIDENT MILOŠ ZEMAN. Jan Pacas Velká očekávání téměř připomínají situaci, kdy nastupuje nová vláda. Bude mít však změna hlavy státu vůbec nějaký vliv na  českou ekonomiku? Podle odborníků spíše ne. „Myslím si, že nový prezident zásadní vliv na  českou ekonomiku mít nebude. Ani by neměl, z pozice prezidenta na to totiž nemá pravomoci,“ vysvětlil hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Jednou z  nejsilnějších ekonomických pravomocí prezidenta je jmenování a  odvolávání členů bankovní rady České národní banky. Sobíšek však v tomto směru žádné personální zemětřesení neočekává. „Nemusíme čekat žádný velký třesk. První změna v radě nás čeká až příští rok, a to bude jen jeden člověk,“ podotknul Sobí-

šek. Za rok a měsíc totiž končí funkční období v radě ekonomce Evě Mrazilové. Další změny pak přijdou až v  roce 2016. „Takže tady je jistá kontinuita zajištěna,“ dodal Sobíšek.

 Má budovat zemi dobré jméno Hlavním úkolem Miloše Zemana tak bude prezentovat Česko v zahraničí. „Měl by budovat dobré jméno České republiky, to by mohlo podpořit náš export,“ vyjádřil se Sobíšek. Přesto je však už teď jasné, že se Zeman s  pouhou rolí reprezentanta nespokojí. Sám mluví o  tom, že chce být velmi aktivním prezidentem. „Miloš Zeman je politický matador, který má rozsáhlé zkušenosti z vládní politiky,“ podotkl k tomu politolog a  odborný asistent na  Masarykově univerzitě Michal Pink. Právě zkušenosti z  dob, kdy býval premiérem, můžou stát za  některými Zemanovými výroky. Zeman se ještě před svým zvolením například několikrát vyjádřil, že se pokusí vyjednat finanční podporu z evropských fondů pro dostavbu kanálů Dunaj–Odra–Labe, který by spojil Českou republiku po vodě hned

se  třemi moři. „Je to osobností Miloše Zemana. Troufám si říci, že kdyby byl v  této pozici kdokoliv jiný, tak bychom svědky takto silných výroků nebyli. Navíc má dobrý čich na  to, co chtějí jeho voliči slyšet,“ dodal Pink. V  tomto případě se Zeman trefil do černého a jeho výroky sklidily úspěch jak u podnikatelů, tak i u dopravců. „Zeman je reálně myslící člověk a vizionář, takže je dobře, že tento projekt bude podporovat,“ vy-

o možnostech napojení koridoru. Hledáme vhodné varianty napojení přes Slovensko, se zapojením Rakouska se totiž nedá v  současnosti příliš počítat,“ dodal šéf Ředitelství vodních cest. Do  projektu se zatím nezapojují ani Povodí. „Jde to mimo nás, řešíme teď jiné úkoly a investice,“ uvedl obchodí ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.

jádřil se výkonný ředitel Svazu dopravy Petr Kašík. Podobně optimisticky vidí Zemanův zájem o vodní kanál i Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest. „Náš tým odborníků je připraven mu v  tomto směru poskytnout maximální podporu. Jsem rád, že se takto významná myšlenka stala stěžejní i  pro budoucího prezidenta České republiky,“ přiblížil svůj postoj Skalický.

 Podnikatele těší, ekology děsí Zatímco u  podnikatelů sklízí Miloš Zeman svými výroky a  plány úspěch, u  českých ekologů často naráží. Ty například pobuřuje jeho podpora jaderné energetice a dostavbě Temelína. „Česko už teď patří mezi největší exportéry elektřiny na světě. Další reaktory by vyžadovaly nové

Velké nadšení koridor nebudí ani u ekologů a některých starostů. Například radním v  Bohumíně se nelíbí trasa, která by měla vést přes území města. „Nejsme proti výstavbě vodního kanálu, ale nesouhlasíme s  navrhovanou trasou přes zastavěnou část Bohumína a  částečně i  přes chráněné meandry a Naturu 2000. Kanál zasáhne do  posledního zbytku volné krajiny v  našem městě, které je už teď extrémně průmyslově a  dopravně zatížené,“ míní bohumínský starosta Petr Vícha. Nabízí se ale podle něj možnost vést kanál od Starého Bohumína přes Polsko, kde jsou pro něj mnohem lepší podmínky. „Jsou tam pole a louky, nestojí tam domy a  není tam celoevropsky chráněné území. Žádáme proto vládu, aby původní trasu přehodnotila,“ říká Vícha. Potíže dělá obcím a městům v okolí plánovaného kanálu také tzv. územní rezerva. Ta je obdobou stavební uzávěry a  znamená dlouhodobou blokaci. „Nesmí se tady proto provádět žádná výstavba, a to nás blokuje v  rozvoji. I  kdyby kanál nebyl na pořadu dne ještě dalších sto let, dělá nám problémy v územním plánu,“ tvrdí bohumínský starosta. Kdy a jestli vůbec ožije projekt, ukáže čas.

uranové doly a  bude za  nimi zůstávat obrovské množství toxického odpadu. A to jen proto, aby ČEZ mohl exportovat ještě více?“ komentoval Zemanův postoj programový ředitel Hnutí duha Vojtěch Kotecký. Kotecký nesouhlasí ani se Zemanovým postojem k  Národnímu parku Šumava. Zeman totiž již několikrát označil Šumavu za hospodářský les. „Tady vůbec nejde o politiku, ale o peníze. Novináři před několika lety odhalili, že šéf jihočeské pobočky Zemanovy strany Zdeněk Zbytek na Šumavě vlastní řadu lukrativních nemovitostí. A Národní park Šumava mu brání v  další podnikatelské expanzi,“ dodal Kotecký. Politolog Michal Pink však brzdí velká očekávání podnikatelů i obavy ekologů. „Pravomoci prezidenta nejsou postaveny tak, aby zařídil jako kouzelník velké megalomanské projekty typu dostavba Temelína, kanál Dunaj–Odra–Labe, dřevorubecká továrna na Šumavě. Vše musí procházet přes vládu,  která je daleko důležitější a  v  jednotlivých projektech kompetentnější.  A  to platí ve  všem, důležitá je  tedy daleko více shoda programů vlády a Miloše Zemana,“ vysvětlil Pink. S tou současnou pravicovou se Zeman přitom v mnohém neshodne. Otázka dostavby Temelína nebo realizace Baťova snu v podobě kanálu Dunaj–Odra– Labe to však zrovna nejsou. Role prezidenta v nich však bude spíše malá.

7.2.13 8:30

únor 2013

9

seriál

Na co si kazašští byznysmeni  podají ruku, to platí od černého zlata až po to opravdové. Kazachstán má všechno. ze sto deseti prvKů v Mendělejevově tabulce je jich v této deváté největší zeMi světa K nalezení devadesát. a zatíMco z Kazachstánu se do česKa dováží předevšíM ropa, české firmy Mají v exportu na KazažsKý trh Možnosti MnoheM rozManitější. Astana v kazaštině znamená „hlavní město“. Tato pečlivě plánovaná metropole vyrostla ve stepích středního Kazachstánu. Jde o administrativní centrum země a důležité

Jan Pacas průmyslové středisko, centrem financí zůstává bývalé hlavní město, lidnatější Almaty. „Kazachstán bezesporu patří k dynamickým a perspektivním trhům,“ míní prezident Společenství průmyslových podniků Moravy a  Slezska Jan Skipala. I  proto jej ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo mezi prioritní země české Exportní strategie pro dalších osm let.

České firmy mají navíc ve vývozu na  tento velký středoasijský trh jednu výhodu. Kromě ceny totiž Kazaši slyší i na kvalitu, a té evropské si váží. „Soupeřit s  levnější Čínou nebo Indií je na  kterémkoliv trhu mimořádně obtížné, ale v  Kazachstánu na  vyšší kvali-

tu z  Evropy nebo USA pořád kladou důraz. V tendrech často preferují evropského dodavatele a  naslouchají našim argumentům, v  čem jsou naše výrobky lepší,“ poznamenal Rostislav Žoudlík, předseda představenstva společnosti FANS, která do  Kazachstánu dodává tech-

nologie pro čištění a chlazení vody.

„  Smlouvy za tři  miliardy Že se česká produkce těší u  Kazachů značné oblibě, do-

kazuje i  návštěva kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který na  podzim do  Česka přicestoval v  doprovodu tamních podnikatelů. Češi při Nazarbajevově návštěvě uzavřeli s  Kazachstánem smlouvy za  bezmála tři miliardy korun. Za perspektivního partnera pro české firmy označil Kazachstán i  prezident Václav Klaus. „Je na podnikatelích obou zemí, jak tyto možnosti využijí, a aby iniciovali další zlepšení podmínek vzájemné spolupráce,“ dodal.

„  Kazachy  zajímají české  stroje Podle náměstka ministra průmyslu Kazachstánu Bachytžana Džaksalijeva se mohou české firmy v  Kazachstánu uplatnit v  několika oblastech. „Především je to ve strojírenství, energetice, včetně té alternativní, těžbě a zpracování surovin, chemickém průmyslu, dopravní infrastruktuře, ekologii, zdravotnictví, farmacii a  komunálním hospodářství,“ vyjmenoval Džaksalijev. Podnikatelé, kteří chtějí na  kazašský trh vyvážet nebo

„ šance Perspektivní obory: „ energetika „ hutní výroba „ strojírenství – dodávky strojů a techniky „ zdravotnická technika „ zemědělství „ voda, odpady a životní prostředí

v  Kazachstánu rovnou odstartovat svůj byznys, by si však měli podobně jako na  Ukrajině oprášit ruštinu. „Jednacím jazykem je téměř vždy ruština. S angličtinou moc nepochodíte. Kazaština je státním jazykem, ruština oficiálním a obchodním jazykem,“ upozornil Antonín Marčík z  kazašské kanceláře agentury CzechTrade. Obchodní jednání je u  Kazachů také velmi osobní záležitostí. „Jednání začíná podáním ruky. Pokud váš partner stiskne vaši ruku zároveň i druhou rukou, je to z  jeho strany projev přátelství, důvěry a  úcty. Je to stará kazašská tradice. Nepoužívají to dnes už všichni, ale ve většině případů se dodržuje,“ vysvětlil Marčík. A  na  co si kazašští byznysmeni podají ruku, to také platí. „Pravda, Kazaši mají jinou mentalitu než Evropané, ale nezůstávají nám dlužni a  jsou dobrými obchodními partnery. Co bylo domluvené, vždy platí. Problémy s platbami tam máme minimální,“ dodal Žoudlík ze společnosti FANS.

inzerce

09_mh13-02.indd 9

7.2.13 0:09

10

veřejná správa

„ aktuálně Vláda: Ať obce omezí vjezd aut do center Starý trabant, kterému se kouří z výfuku, nemusí být napříště nejšťastnější volbou pro výlet do města. Vláda totiž zahájila jednání o takzvaných nízkoemisních zónách. S jejich pomocí si budou obce v budoucnu schopny určit, jaká auta a kam chtějí na svém území pustit. Bude to fungovat jednoduše. Auta a motorky budou mít do nízkoemisní zóny zákaz vjezdu. Řidičům tak nezbude, než zaparkovat a dál pokračovat třeba pěšky nebo si nechat vůz označit emisní plaketou. Ta jim umožní do zóny vjet, ale budou za ni muset zaplatit.

Ministr vyvažuje zájmy měst a ochranu přírody Lepší ochrana vodních zdrojů nebo čistého ovzduší. Takové mají být přínosy dohody, kterou ministr životního prostředí Tomáš Chalupa podepsal se Sdružením místních samospráv. Ministr totiž chce, aby jeho odbor lépe spolupracoval s obcemi v oblastech, které se dotýkají jejich pravomocí. „Dohoda umožní lepší propojení státní správy se samosprávou i v těch nejmenších obcích. Naším zájmem je usilovat o lepší komunikaci a nastolení rovnováhy mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy měst a obcí,“ shrnul Chalupa.

Česko má v regionu nejtransparentnější rozpočet Na devátém místě se umístilo Česko v mezinárodním srovnávacím výzkumu transparentnosti veřejných financí Open Budger Survey 2012. Výzkumu se přitom zúčastnil rekordní počet zemí – rovná stovka. Mezi členskými státy EU skončilo Česko s bramborovou medailí na čtvrtém místě. „Ze států střední a východní Evropy máme podle výzkumu veřejné rozpočty nejtransparentnější,“ upřesnil ministr financí Miroslav Kalousek. Oproti situaci před dvěma lety si Česko ve výzkumu polepšilo o devět příček.

únor 2013

Obce si oddechly. Kontroloři z NKÚ k nim mají i nadále zavřené dveře Senátoři zarazili změnu zákona, který měl rozšířit pravomoci NKÚ. obce by totiž podle nich čelily ještě větší šikaně než dneS. Korupci by to podle nich neomezilo. veronika Slámová Zná to asi každý starosta: stačí kopnout do země a za dveřmi už stojí kontroloři. Například v  Bohumíně postavili před pěti lety několik bytů s  pomocí dotace ministerstva pro místní rozvoj. A  za  několik dní po  dostavění na  radnici zaklepala ministerská inspekce. Zkontrolovala, pochválila, odešla. Za dva roky přišli podobní lidé – tentokrát z Národního kontrolního úřadu. Chtěli vidět to stejné. Výsledek jejich práce byl také podobný jako u  předchozí kontroly. A  za  další dva roky se scénář zopakoval opět s  dalšími inspektory. „Nemyslím si, že toto je efektivní způsob kontroly. Vnímal jsem to tak, že další dvě skupiny kontrolorů byli darmožrouti,“ vytýká starosta Bohumína a senátor Petr Vícha. Pokud by senátoři schválili na  konci ledna rozšíření ústavy, jež předtím jednohlasně odhlasovali poslanci, Bohumín by mohl přivítat ještě jednu kontrolu navíc. Národní kontrolní úřad by totiž měl rozšířené pravomoci a  mohl by kontrolovat nově všechny veřejné instituce včetně krajů, měst a  obcí i  jejich obchodních společností. Jedinou výjimkou by byl ČEZ, jehož akcie jsou obchodované na burze. Jenže ani po dvanácti letech se snaha o rozšíření pravomocí NKÚ nepovedla. Důvodem zaražení tohoto ústavního zákona v  senátu byly právě argumenty o  nesmyslnosti a  neprovázanosti současných kontrol. Vstup NKÚ tak senátoři vnímali jako prohloubení „šikany“. To odmítají tvůrci zákona. „Samozřejmě to neznamená, že by-

čtyřikrát kontrolují to stejné. Zkoumá to jedno ministerstvo, druhé přijde na to samé. Potom se zpovídáte finančnímu úřadu, který vystřídá speciální finanční kontrola z  ministerstva financí. A  nyní bude chodit ještě NKÚ se superpravomocemi,“ podivuje se Vystrčil. Jenže podle Elišky Wagnerové bylo právě rozšíření pravomocí NKÚ šancí k tomu, aby se podobný byrokratický kolotoč zastavil. Pokud by se následně změnily některé zákony, pak by změna ústavy umožnila NKÚ zastřešit mnohé kontroly. „V případě, že obce chtějí hájit svoji samostatnost, tak NKÚ jako nezávislý orgán je přesně ten, kdo by se měl do obcí pustit. Zatímco orgány exekutivy, která jednou může být růžová, podruhé modrá a potřetí třeba zelená, můžou být problematické,“ dodala Wagnerová. Podle některých právníků by novela zatím neprosazeného zákona přinesla ještě jeden průlom: pod drobnohledem státu by se ocitly i stovky městských firem.

„ Chybí zájem na ekonomickém výsledku

chom v  každé obci kontrolovali, za  kolik si koupili a  jestli vůbec hasičské přístroje,“ vzkázal starostům současný výkonný viceprezident NKÚ Miroslav Kala.

„ Šikana, nebo průlomový protikorupční zákon? Zklamaná byla i  místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Ta zákon prosadila do  koaliční smlouvy. „Kontrola měla spočívat pouze v zákonnosti, nikoli v kontrole efektivity či politických rozhodnutích o nakládání s obecním či krajským rozpočtem,“ dodala Peake. Byla tedy snaha o  rozšíření pravomocí NKÚ pouze dalším nástrojem pro šikanu obcí, nebo senátoři zastavili průlomový protikorupční zákon? „Česko se vymyká standardům, které jsou v zemích na západ i  na  východ. Například slovenský NKÚ působí už v těchto kompetencích více než sedm let,“ připomíná bývalá ústavní soudkyně, dnes senátorka Eliška Wagnerová.

Slováci na  silnější kontrolní úřad také nedají dopustit. „Můžu dnes s  klidným svědomím říct, že od starostů nemáme výhrady, když k  nim jdeme na  kontrolu. Opravdu říkají: vítejte, protože nám pomůžete odstranit problémy, a opravdu to ti lidé ve velké míře myslí upřímně,“ uvedl šéf slovenského NKÚ Ján Jasovský. Jenže čeští starostové si nemyslí, že by vůči další kontrole byli tak vstřícní. A odmítají kritiku, kterou jim vzkázal právě Jasovský, že „kdo odmítá kontrolu, je sám podezřelý“. „V  Česku jsou obce kontrolované hned několikrát. Každoročně přezkoumává hospodaření obce krajský úřad. Ten je kontrolovaný ministerstvem financí. Pak zde máme veřejnoprávní kontroly přezkoumávající konkrétní akce. Navíc stát velmi často uplatňuje právo vymínit všechny možné způsoby kontrol u  akcí, na  něž byly poskytnuty dotace. Tam má mimo jiné právo vstoupit i NKÚ. Mě to přijde jako dostatečný protikorupční nástroj. Vždyť takhle může přijít na jednu akci i deset různých kontrol,“ připomenul bývalý hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil. Podle něj se tak v  praxi skutečně děje. „Vzniká tak velmi nekoordinovaná situace. Třikrát

„ co je to NKÚ „  Ústava definuje  v samostatné hlavě NKÚ jako  nezávislý orgán, který vykonává  kontrolu hospodaření se státním  majetkem a plnění státního  rozpočtu. Zjednodušeně  si lze NKÚ představit jako  jeden z vrcholů trojúhelníku,  v němž jsou dalšími vrcholy  parlament a vláda. Ti můžou  využít kontrolní závěry a uložit  konkrétní úkoly. „  Výdaje na činnost NKÚ se  hradí ze státního rozpočtu,  v němž má NKÚ samostatnou  rozpočtovou kapitolu.  Kdo kontroluje obce „  Výkon samostatné  působnosti obcí kontroluje  na základě zákona o obcích  ministerstvo vnitra. Kontrola  výkonu přenesené působnosti  obcí přísluší krajskému  úřadu, který zároveň provádí  kontroly hospodaření obcí.  Přezkoumání hospodaření obcí,  resp. územních celků, podléhá  státnímu dozoru, který vykonává  ministerstvo financí.

„Veřejné orgány doposud většinou neprokázaly, že jsou řádnými hospodáři. Chybí jim, alespoň zatím, skutečný zájem na ekonomickém výsledku společnosti,“ myslí si advokátka Kateřina Kavková. Ta upozorňuje na některé „úlevy“, které veřejné společnosti mají. „Posuzování hospodaření těchto společností bývá limitováno na  schvalování účetní závěrky. Žádný vliv pak nemají skuteční vlastníci na hospodaření veřejných společností stojících na  konci řetězce dalších firem. Přidáme-li k  tomu úlevy při zadávání veřejných zakázek a  při poskytování informací, je zcela logické, že si tito nenápadní trpaslíci i  známé veřejné firmy žijí vlastním životem a  mají tendenci měnit se v  černé díry,“ upozorňuje Kavková. Podobnou naději ve  schválení zákona viděl i senátor Jiří Dienstbier. Ten si od rozšíření pravomocí sliboval zamezení situace, která se stala v  loňském roce v  pražském dopravním podniku. „Loni tam tým pana advokáta Lásky provedl rozsáhlý audit. A ten dospěl k celé řadě poměrně závažných zjištění. Mezitím se ovšem změnil ředitel a ten údajně prohlásil: proč bychom ty smlouvy dále posuzovali, když to vrhá špatné světlo na  jeho firmu. Za  auditem se uzavřela voda a už to nikdo neposuzuje,“ připomněl Dienstbier.

inzerce

BEZPEČNá DOPrAVNí iNfrASTrUKTUrA JihOMOrAVSKéhO KrAJE 25. března 2013, 9.00–11.00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno

Organizátor:

Mediální partner:

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

Bezpečnost v dopravě bude hlavním tématem diskuze vybraných odborníků, zástupců institucí, Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna a starostů měst a obcí, kteří se opět sejdou v Brně.

Hlavními body otevřené diskuze budou: • nejnovější trendy v řízení dopravy • bezpečnost přechodů a přejezdů • aktuální stav silnic a železnic • zvýšení bezpečnosti dopravní infrastruktury Jihomoravského kraje • plánované investice, které jsou nezbytně nutné k udržení a zvýšení bezpečnosti v dopravě • nehodovost a bezpečnost – kolik města ročně utratí za opravy škod způsobených dopravními nehodami nebo nehodami MhD

Program akce 9.00 zahájení, krátká zdravice zástupce generálního partnera, představení zúčastněných, úvodní slovo našeho hosta 9.30 moderovaná diskuze na dané téma 10.30 neformální diskuze účastníků 11.00 předpokládaný konec Smyslem setkání není pouze faktické zhodnocení aktuální situace, ale především reálná a otevřená debata v kruhu kompetentních osobností.

Účastníci akce: Zástupci ministerstva dopravy Zástupci Jihomoravského kraje Zástupci města Brna Zástupci managementu Českých drah, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie Čr, DPMB a KOrDiS JMK Zástupci měst a obcí JMK

Více na www.magnusregio.cz/akce.php

10_mh13-02.indd 10

7.2.13 0:10

ÚNOR 2013

Firmou roku 2012 je První brněnská strojírna Velká Bíteš Vysočina a  Královéhradecký kraj. To jsou regiony, z nichž pocházejí vítězové sedmého ročníku prestižních podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2012 a Era Živnostník roku 2012. Celostátní titul mezi firmami vybojoval výrobce leteckých motorů z Velké Bíteše. V kategorii živnostníků byl nejlepší zemědělec David Smetana z Hradce Králové. První brněnská strojírna Velká Bíteš uspěla v konkurenci 3315 firem. Historie První brněnské strojírny Velká Bíteš sahá až do roku 1950. V současnosti se specializuje na letecký průmysl, slévárenství a obrábění kovů. V jejím vývojovém středisku vznikl letecký motor, který společnost s  úspěchem prodává do celého světa. Ve Velké Bíteši momentálně zaměstnává 714 lidí. Firma se patnáct let také věnuje výchově učňů. „Ten, kdo rozumí svému oboru, si u nás v kraji může zaměstnavatele vybírat. O to víc chceme mít takovou sociální politiku a takové mzdy, abychom byli zajímavý zaměstnavatel,“ říká Jarmila Veverková, vedoucí personálního útvaru firmy. Do soutěže Era Živnostník roku se v letošním roce přihlásilo 3055 podnikatelů. Vítěz kategorie,

 firmy 2012 Vodafone Firma 2012: 1. První brněnská strojírna Velká Bíteš (Vysočina) 2. ELKO EP (Zlínský kraj) 3. MICRORISC (Královéhradecký kraj) Era Živnostník roku 2012: 1. David Smetana (Královéhradecký kraj) 2. Zbyněk Poštulka (Olomoucký kraj) 3. Hanna Maria Tomášková (Pardubický kraj)

David Smetana, začal soukromě hospodařit po  dokončení střední zemědělské školy v  roce 1991, když rodičům vrátili část majetku. Bylo mu tehdy 19 let. „Už když jsem začal vnímat okolní svět, věděl jsem, že budu zemědělec. Jsem moc rád, že můžu podnikat po  svém a  na  svém a  nejsem nikým úkolován,“ vysvětluje svůj vztah k živnosti.

Zájem o podnikání v Česku stagnuje, nejvíce firem vzniká v Praze a Jihomoravském kraji Celkem 22  454 nových firem vzniklo v  loňském roce v  České republice. Je to o 0,54 % více než v roce 2011, kdy bylo registrováno nejméně firem za  posledních šest let. Nižší zájem podnikatelů o  budování nových podnikatelských aktivit souvisí převážně se špatnou ekonomickou situací. „Překvapil nás výrazný pokles INZERCE

11

aktuálně

zájmu o nové akciové společnosti  – jejich počet meziročně klesl o  čtvrtinu,“ komentuje statistiky analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová. „To souvisí se špatnou ekonomickou situací, podnikatelským prostředím a také obavami podnikatelů ze zákazu anonymních akcií,“ dodala Štěpánová. Do  registrovaného kapitálu

Na svých polích Smetana pěstuje zeleninu a vypěstované plodiny dále zpracovává. Vyrábí zeleninové saláty bez konzervantů, které jsou oblíbené pro svoji čerstvost a  originální chuť. K  zemědělství přistupuje trochu jinak než ostatní. „Snažím se najít vlastní cestu. Nechci dělat všechno jako ostatní. Chci nacházet nové trendy a přicházet s nimi na trh,“ říká. Pěstuje například oválnou cibuli – ta chutná úplně stejně jako ta kulatá, jen je s ní v kuchyni jednodušší práce. V  kategorii Odpovědná firma roku 2012 zvítězila stavební společnost RIGI. Jihomoravská firma vytvořila v  Česku unikátní tzv. výslužný fond, který bude sloužit k  vyplácení výkonných zaměstnanců po  25 letech zaměstnání u firmy. Do tohoto fondu společnost přispívá ročně 1 milion korun bez ohledu na výši svého zisku. Její zaměstnanci tak nebudou závislí pouze na  státním důchodovém systému. Od roku 2004 se firma soustředí na nízkoenergetickou výstavbu z  přírodních materiálů a  lokalita Tišnov, kde stojí pasivní, nízkoenergetické a  dokonce i  slaměné domy, je známá expertům i veřejnosti.

nově založených firem v  roce 2011 podnikatelé investovali více než 93 miliard korun, z toho 90 % do akciových společností. Nejvíce podnikatelských subjektů, více než 46 % z celkového počtu, v loňském roce vzniklo v Praze (10 378). Silnou pozici má také dlouhodobě Jihomoravský (2 338), Moravskoslezský (1 417) a Středočeský kraj (1 314). Nejméně firem v  roce 2012 vzniklo v  Karlovarském kraji (299), na  Vysočině (330) a  Libereckém kraji (357).

INZERCE

ZÁMECKÁ SÝPKA BLANSKO Nabízí možnost Pořádat školení, semináře nebo přednášky Zajištění rautů i drobného občerstvení Zapůjčení audiovizuální techniky vč. wi-fi Ubytování Zámecká Sýpka Blansko je ideálním místem pro pořádání Vašich společenských událostí, svatebních hostin, či firemních akcí.

Dvorská 6a, Blansko tel. 516 412 887, mobil 702 002 824 [email protected]

www.sypkablansko.cz

Oslava regionů Tradiční veletrhy GO a REGIONTOUR se návštěvníkům brněnského výstaviště představily v nové podobě. Středoevropských veletrhů cestovního ruchu s akcentem na regiony se zúčastnilo 776 vystavujících firem a organizací z 21 zemí. V době internetu a zahlcení informacemi pořadatelé vsadili na zprostředkování autentických zážitků. Česká a moravská města netradičním způsobem představila na módní přehlídce například návrhářka Marie Zelená. Ta pro každé město navrhla šaty s použitím heraldického znaku nebo vlajky města a korunky, která znázorňuje stavební dominantu nebo památku daného města. „Modely symbolizují jejich velké kulturní a přírodní bohatství, tradici a historii,“ uvedla návrhářka. Návštěvníci poznávali exotická i méně vzdálená místa všemi smysly. Vůbec poprvé se uskutečnil RegFoodFest, kde mohli návštěvníci ochutnat typické pokrmy i potravinářské a nápojové produkty jednotlivých regionů. Velký zájem byl o gastronomickou prezentaci Maďarska,

moravskou vinařskou sekci, svět kávy i restauraci s krajovými specialitami. „REGIONTOUR je na brněnském výstavišti vždy svátek. Jde o první veletrh v roce a ukázku, co jednotlivé regiony, města a obce umějí nabídnout turistům, a to nejen z České republiky, ale z Evropy a z celého světa,“ pochvaloval si akci brněnský primátor Roman Onderka. Během čtyř dnů si oba veletrhy prohlédlo téměř 30 tisíc návštěvníků, profesionálů v cestovním ruchu i koncových klientů, kteří přijeli z devíti zemí – především ze Slovenska, Polska a Chorvatska. FOTO: Jiří Hloušek

INZERCE

11_mh13-02.indd 11

7.2.13 0:10

12

novinky roku 2013

únor 2013

Důchodová reforma přináší více papírování VíCe papíroVání přináší podle odborníků firmám důChodoVá reforma, která odstartoVala letos V lednu. ta podle premiéra petra nečase zVyšuje zásluhoVost Celého penzijního systému, Ve firmáCh Však Velké změny narušují zaVedenou administratiVu. jan pacas Pro zaměstnance je vstup do  druhého pilíře, díky kterému si mohou převést tři procenta ze svých sociálních odvodů na  soukromé důchodové spoření za  předpokladu, že přidají ještě dvě procenta z  platu, poměrně snadný. „Proces vstupu je

velmi jednoduchý. Po  podpisu smlouvy s  penzijní společností obdrží klient oficiální potvrzení o registraci, které předá svému zaměstnavateli. Vše ostatní za  něj zařídí zaměstnavatel, finanční správa a  penzijní společnost,“ vyjádřila se ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Podobně prostý je vstup do druhého pilíře i pro živnostníky. Ti si peníze na  soukromé důchodové spoření odvádí sami, stejně jako dnešní pojistné na důchodové pojištění. „Jen budou pět procent do druhého pilíře posílat na  jiný účet. Můžou platit zálohy nebo můžou zaplatit pojistné za celý rok najednou po  vyúčtování příjmů,“ doplnila Müllerová. Zaměstnavatelé to však mají na  rozdíl od  živnostníků a  zaměstnanců složitější. Firmám totiž kvůli změnám v důchodovém systému přibude papírování. A to i přesto, že druhý pilíř ovlivňuje pouze odvody zaměstnanců na důchodovém pojištění a nikoliv platby zaměstnavatelů. „Ze stávajících šesti a  půl procenta sražených zaměstnanci

ho zaměstnance, který by si spořil na důchod ve druhém pilíři.

 Jedno inkasní místo

na  sociálních odvodech budou tři procenta z hrubé mzdy přesměrována do  druhého pilíře za  současného přidání dalších dvou procent z hrubé mzdy. Zaměstnavatel bude stále odvádět dvacet jedna a  půl procenta,“ vysvětlila Markéta Kozáková z  poradenské firmy KPMG s tím, že se spolu s těmito změnami markantně navýší administrativa zaměstnavatele.

Ten bude muset odvádět důchodové pojištění na  Českou správu sociálního zabezpečení i finanční úřad. „Sem bude muset rovněž podávat nová hlášení a vyúčtování,“ podotkla Kozáková a dodala, že způsob komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení a finančními úřady, ale také termíny pro podání hlášení a vyúčtování se změní i pro zaměstnavatele, co nemají žádné-

moravskoslezsko se připravuje na evropské investice

Co se mění v legislativě?   Změna sazby DPH – základní na jednadvacet, snížené na patnáct

  Byl spuštěn II. pilíř důchodové reformy

„Spuštěním druhého pilíře se markantně navýší administrativa pro  zaměstnavatele.“

„Snížená sazba daně je od ledna historicky nejvyšší.“

komentuje MaRkéta koZáková z daňové poradenské firmy KPMG   expertka na služby fyzickým osobám

  Ruší se jednotná sazba minimální mzdy

„Zrušením sazeb ztrácí zaměstnavatel motivaci k přijímání osob bez  praxe či se zdravotním handicapem.“

  Zemědělci přijdou o zelenou naftu

„Tato změna s největší pravděpodobností povede ke zvýšení cen  všech zemědělských produktů.“

  Z odběratele se od ledna stává ručitel daňových odvodů ve více případech než doposud

„Smyslem nového pravidla je zvýšit důraz na ověřování věrohodnosti  dodavatelů z hlediska plnění jejich daňových povinností.“

  Na dva roky nebudou mít starobní pracující důchodci nárok na základní slevu na dani

„Domnívám se, že tato změna může mít negativní dopad na motivaci  pracujících důchodců.“

  Papírové a elektronické daňové doklady formálně rovnocenné

„Bude nezbytné zabezpečit věrohodnost původu, neporušitelnost  obsahu a čitelnost daňového dokladu.“

  Bohatí budou platit solidární daň. Zrušil se i strop pojistného na zdravotní pojištění

„Tato změna by se měla projevit ve zvýšení příjmů zdravotních  pojišťoven.“

komentuje PetR toMaN z daňové poradenské firmy KPMG   expert na nepřímé daně

komentuje Pavel FRáňa z advokátní kanceláře   Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

Pro zaměstnance sice není spoření na  důchod ve  druhém pilíři nic složitého, nesmí ale zapomenout napsat svému zaměstnavateli dopis o  tom, že a kdy do druhého pilíře vstoupili. Pokud by zaměstnanec náhodou zapomněl svou účast ve druhém pilíři zaměstnavateli oznámit, dostane od finančního úřadu pokutu. Kromě toho zaplatí i dodatečný odvod. Že by start důchodové reformy jakkoliv komplikoval život zaměstnancům nebo představoval výraznou administrativní zátěž pro firmy, však mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka popřel. „Administrativní zátěž se výrazně nezvýší, budou nutné jen některé úpravy při zpracování mezd zaměstnanců,“ komentoval Ležatka vyjádření Kozákové a podotkl, že výrazný úbytek

papírování je možné naopak očekávat v  souvislosti se spuštěním jednoho inkasního místa. „Zavedením jednoho inkasního místa se již nebudou zasílat platby daní a  pojistných na  několik institucí a  s  rozdílným datem splatnosti, budou je vybírat pouze orgány finanční správy a bude sjednocena jejich splatnost,“ dodal Ležatka. Pokud si navíc neví zaměstnavatelé s důchodovou reformou rady, může jim pomoci manuál, který společně vydalo ministerstvo financí a práce a sociálních věcí. „V naší nové publikaci jsou důležité a  praktické informace úplně pro každého,“ řekla ministryně Müllerová. Podle premiéra Petra Nečase bylo zavedení důchodové reformy nutné, a to i přesto, že firmy musí pozměnit způsob zpracování výplat zaměstnanců. „Pokud bychom druhý pilíř nezavedli, tak bychom měli pouze tři asociální varianty: snížit budoucí penze, zvýšit významně sociální odvody nebo ještě výrazněji posunout věk odchodu do důchodu,“ vysvětlil premiér. S tím souhlasí i ministr financí Miroslav Kalousek. „Díky důchodové reformě si lidé mohou snížit své zdanění práce i  zajistit dědictví pro své potomky,“ doplnil ministr s tím, že při využití dynamické investiční strategie přinese účast na  druhém pilíři zajímavé přilepšení k  důchodu i  lidem se středními příjmy.

Jak na evropské dotace po roce 2014? Na tuto otázku má na Moravskoslezsku odpovědět program Chytřejší kraj. Lidem, organizacím a  institucím, které by chtěly po roce 2014 dosáhnout na evropské peníze, poskytne informace o možnostech financování nových projektů. „V přípravě na budoucí programovací období jsme oproti jiným krajům o dva kroky napřed,“ řekl zástupce ředitele Úřadu Regionání rady Moravskoslezsko Libor Chlebiš. Regionální rada spolu s Krajským úřadem, Agenturou pro regionální rozvoj a  Sdružením pro rozvoj Moravskoslezského kraje totiž připravuje v rámci programu Chytřejší kraj strategické dokumenty, na jejichž základě přitečou na  Moravskoslezsko evropské peníze. Kromě přípravy dokumentů jsou však součástí programu i kon-

ference, semináře a školení. „První konferenci chystáme 14. února v Ostravě,“ doplnil mluvčí Regionálního operačního programu Moravskoslezsko Michal Sobek. Právě na těchto konferencích a školeních se budou lidé zapojení do administrace fondů učit, jak přistupovat k evropským dotacím v následujícím programovacím období. „Naším hlavním cílem je připravit na  budoucí plánovací období hlavně lidi, jejich znalosti, kompetence, dovednosti a ochotu k  týmové spolupráci,“ vysvětlil koordinátor programu Daniel Konczyna z Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Na všechny tyto aktivity vyčlenili organizátoři přibližně dvacet milionů korun z technické pomoci Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. (jp)

inzerce

Město Blansko

naBízí

11. dubna 2013, 9.00–14.30 hod., hotel Park Inn by Radisson, Hornopolní 3313/42, Ostrava

GEODIS

Kompletní znění výzvy naleznete na stránkách www.blansko.cz

12_mh13-02.indd 12

ENERGETICKÉ ÚSPORY PRO MĚSTA A OBCE Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz

Vysoké výdaje na  energetické služby hrají významnou položku všech rozpočtů obcí a měst. Klíčovou roli hraje proto výrazné snížení energetické náročnosti. Hlavní témata: • Nejnovější trendy snižování energetické náročnosti ve městech a obcích • Energetické služby s garantovanou návratností • Nová Zelená úsporám • Modernizace veřejného osvětlení • Energetický management

Nástroje pro dosažení úspor v  rozpočtech měst a  obcí jsou efektivní investice, optimalizace využívání energií, energetické služby se zajištěnou návratností, ale také kompletní systém energetického managementu. Víte, kde se skrývají vaše rezervy v  oblasti úspory energií? Víte, že jednou z nejvyšších úspor je modernizace veřejného osvětlení a  snížení energetické náročnosti budov? Zajímá vás nově startující program Zelená úsporám 2? Program bude podporovat jak soukromé domy, tak veřejné budovy – školy, domovy pro seniory apod. Kdy přesně bude zahájen sběr žádostí? Jak administrativně náročné žádosti budou? Bude dostatek prostředků pro všechny žadatele?

Více na www.magnusregio.cz/konference.php

7.2.13 8:29

únor 2013

13

firmy v pohybu

Česká pošta ztratila monopol na trhu, má nové konkurenty Na trh NyNí může  vstoupit každý  provozovatel poštovních služeb. Česká pošta totiž ztratila monopol v doručováNí  poštovNích  zásilek do padesáti gramů a souČasně za cenu nižší než osmnáct korun.

„ služby Mezi základní služby patří: „  dodání poštovních zásilek  do dvou kilogramů „  dodání poštovních balíků  do deseti kilogramů „  dodání peněžní částky  poštovním poukazem, „  dodání doporučených  zásilek „  dodání cenných zásilek

veronika vindišová Dopady novely poštovního zákona na  koncového zákazníka si zatím netroufá odhadnout ani samotná Česká pošta. „V podstatě záleží na tom, jak se bude chovat trh. Zákazníci teď mají na  výběr mezi více poskytovateli poštovních služeb,“ uvedla mluvčí České pošty Marta Selicharová. Výhradním držitelem české licence, který bude poskytovat základní služby, zůstane Česká pošta až do  roku 2017. „To znamená, že musíme doručovat na  každou adresu, v  určité kvalitě máme stanovený rozsah služeb i  řadu dalších povinností,“ vysvětlila

FOTO: Charlota Blunárová

Selicharová. Distribuci adresných zásilek do  osmnácti korun a  padesáti gramů chtějí spustit firmy Mediaservis i  Česká distribuční. Přitom právě Česká pošta přebrala od  Mediaservisu dodávání tisku poté, co s ním společnost přestala téměř ze dne na den. „Distribuce tisku je velmi klesajícím odvětvím, které pozvolna opouštíme. Napřeme síly do trhu nově liberalizovaného a  věříme, že příjmy z  něj ztráty nahradí,“ prohlásil jednatel Mediaservisu Michal Koliandr. Od  liberalizace poštovního trhu si hodně slibuje také firma Česká distribuční. „Zákazníkům v  tomto novém segmentu nabídneme požadova-

Do tří let porosteme, říká 9 z 10 generálních ředitelů. Perspektivu vidí v zahraničí

Portál pomůže firmám najít partnery. Doma i v zahraničí

„  Více než polovina (59 %) generálních ředitelů nejvýznamnějších  firem na českém trhu očekává, že jim letos porostou tržby. Opravdu  jistá je si tím však jen pětina z nich. Mnohem větší optimismus panuje v horizontu tří let, kdy je alespoň částečně o růstu přesvědčeno 9  z 10 ředitelů. Vyplývá to z průzkumu názorů generálních ředitelů společnosti PwC ČR. Letos se ho zúčastnila více než stovka dotázaných. Růstu chtějí ředitelé dosáhnout jednak inovacemi v podobě vývoje  nového výrobku či služby nebo růstem na stávajících trzích. Překvapením letošního roku je, že více generálních ředitelů vidí příležitosti  na stávajícím zahraničním (19 %) než na domácím (18 %) trhu.  „Celosvětově firmy zpravidla vidí hlavní příležitost na domácím trhu.  Česká republika však není příliš velká ekonomika a společnostem,  které chtějí dále růst, začíná být zdejší trh malý,“ vysvětlil Jiří Moser  řídící partner PwC ČR. Zatímco navenek bude podle něj tématem  letošního roku boj o zákazníka, uvnitř budou klíčovými otázkami  efektivita a kvalitní lidské zdroje. 

„  Doprovodit firmy k úspěchu – to je motto dvouletého projektu  zajišťovaného Regionální hospodářskou komorou Brno „Kontakt –  Kontrakt“. Ten pomáhá podnikům s hledáním nových obchodních partnerů doma i v zahraničí. V Brně jej slavnostně zahájil ministr průmyslu  a obchodu Martin Kuba.  „Máme firmy, které mají skvělé konkurenční nabídky a produkty, se kterými jsou schopny uspět na světových trzích. Je třeba zabránit tomu, aby  z Česka zmizely technické hlavy a šikovné ruce," uvedl ministr při spuštění nového portálu a potvrzení prvních 43 zájemců o aktivní účast.  „Projekt umožňuje cestu firem k úspěchu prostřednictvím přímé spolupráce vysokých škol a zejména malých a středních firem. Registrační  portál je veřejný a mohou se přihlásit i další firmy z České republiky  i zahraničí. Zajímavý je třeba zájem o spolupráci obchodní komory  v indické Bombaji. Počítáme se spoluúčastí dalších pěti až deseti zahraničních institucí a dvaceti třiceti zahraničních firem,“ uvedl Petr Bajer,  ředitel Regionální hospodářské komory Brno. 

ekonomická krize nahrává developerům, převažuje zájem o nájemní objekty Pro investory je na  Moravě nejatraktivnější Brno. Město nabízí zázemí připravených průmyslových zón, administrativních center a  podnikatelských parků. Jak jsou na tom jiná města? Klíčovým kritériem číslo jedna je dobrá dopravní dostupnost. Od  toho se mnohé odvíjí. Nové podniky v  průmyslových zónách menších měst a  obcí na  jižní Moravě se pak z  velké většiny zakládají v  blízkosti dálnice či rychlostní silnice. Z dobré infrastruktury těží například v Pohořelicích nebo Vyškově, kde mají investory již obsazeno hned několik průmyslových zón. Naopak jsou na tom na  Šumpersku, Jesenicku, Vsetínsku, Znojemsku či Hodonínsku. Na Moravě převažují investoři z oblasti automobilového průmyslu, strojírenství a elektrotechniky. V případě moravských metropolí

13_mh13-02.indd 13

Brna a Ostravy, kde sídlí technické univerzity a  jsou zde i  moderní kancelářské komplexy, jsou to navíc i  investoři z  oblasti informačních technologií a center strategických služeb. „Například přes agenturu CzechInvest přicházejí především velké, případně střední firmy. Typickou poptávkou je pozemek o  rozloze 2 až 5 hektarů, nájemní objekt o ploše 5 tisíc až 20 tisíc m2 nebo kancelářské plochy o velikosti 500 až 1 000 m2,“ říká Adéla Tomíčková, tisková mluvčí CzechInvestu. Ekonomická krize stále více nahrává developerským projektům. Zájem o  nájemní objekty tak už od  roku 2009 převažuje nad zájmem o  průmyslové zóny. Investoři nekupují kvůli vysoké ceně průmyslové pozemky, a  využívají proto developerů, kteří nabízejí připravené haly k pronájmu.

Do nové kancelářské budovy IQ Ostrava developerské společnosti CTP  se nedávno nastěhoval její většinový nájemce – finská společnost Tieto.  V moderních kancelářích tu hlavně v IT pracuje na 1 550 zaměstnanců. Většina firem přichází s  plánem zahájit prvotní výrobní aktivitu nebo aktivitu z  oblasti služeb

a v případě úspěšného fungování realizovat další expanzi, například v podobě výrobků a služeb s vyšší

ný servis,“ řekl ředitel společnosti Petr Sikora. Kraj či organizace jsou připravené služeb nových společností na  poštovním trhu využít. Například krajský úřad Moravskoslezského kraje odešle měsíčně průměrně dva tisíce zásilek do padesáti gramů. „Poštovné se pohybuje v rozmezí deset korun za obyčejnou zásilku a  čtyřicet korun za  doporučenou, průměrné poštovné tedy činí třicet korun. Takže za  jeden měsíc zaplatíme zhruba šedesát tisíc korun. Pokud se vyskytne na trhu nějaká firma, která bude poskytovat levnější službu, máme za  povinnost provést porovnání nákladů včetně specifikace výhod a  nevýhod a  zvolit službu levnější,“ přiblížila mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová.

„ Důležitá je cena, ale i kvalita Velký objem zásilek pošle také Fakultní nemocnice Brno, přes devět tisíc měsíčně. „Pokud nám nějaká firma nabídne levnější službu, budeme se jí zabývat. Kromě ceny je pro nás ale důležitá také kvalita služeb,“ sdělila mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

„ aktuálně GTS a T-Mobile uzavřely partnerství Společnost GTS a mobilní telekomunikační operátor T-Mobile oznámili uzavření společné dohody o provozování mobilních služeb v České republice. Služby prvního skutečného virtuálního mobilního operátora na českém trhu, které se budou zaměřovat na segment firemních zákazníků, se chystá GTS spustit v průběhu léta a bude je zajišťovat právě s využitím sítě T-Mobile. Na trhu již v síti Telefóniky působí BlESKmobil, na vstup se připravují i další operátoři – např. Tesco. Trh virtuálním operátorům chce více otevřít i Český telekomunikační úřad.

Depozitářem Seed fondu bude UniCreditBank Evidovat majetek Seed fondu a kontrolovat jestli hospodaří tak, jak má, bude uniCreditBank. Podnikatelé, kteří nosí v hlavě zajímavý obchodní plán, mají tak konečně jasno kolem jednoho důležitého správce investičního fondu, ze kterého mohou získat peníze na založení firmy. Kdo bude fond obhospodařovat, však zatím jisté není. S hodnocením nabídek z druhé klíčové veřejné zakázky totiž začali úředníci teprve na začátku roku. K výběru dodavatele by tak mělo dojít během února.

Ekoaudit má ušetřit přes osm miliard ročně „  Přes osm miliard ročně chce vláda ušetřit díky podnětům, které jí  poskytli podnikatelé k zavádění evropských norem na ochranu životního prostředí. Jde o pokračování takzvaného ekoauditu, při kterém  vláda zjistila, že je Česko v naplňování některých evropských směrnic  často papežštější než papež.  Opatření, která mají posílit konkurenceschopnost a rozvoj podnikání  z pohledu předpisů na ochranu životního prostředí, už schválila vláda.  „Po diskusi s podnikatelskou sférou by mohlo dojít k úpravě celkem  šestatřiceti různých podnětů,“ uvedl premiér Petr Nečas. Připomínky podnikatelů se přitom týkaly zejména předpisů v oblasti  nakládání s odpady, ochrany přírody a krajiny a ochrany vod. Jejich  úprava má mít pozitivní dopad na podnikatelskou sféru, aniž by vedla  ke zhoršení ochrany životního prostředí nebo k porušení závazků  k EU. „Při realizaci těchto opatření by mohla podnikatelská sféra  uspořit přes osm miliard korun ročně a jednorázové úspory nákladů  by byly 1,7 miliardy korun,“ doplnil Nečas.

přidanou hodnotou, výzkumného oddělení apod. Důležitou roli ale hrají specifické požadavky investora, které může splnit jen určitý region, jako například blízkost dodavatelů či klientů či mezinárodního letiště. Proto si například Čechy namísto Moravy vybere řada investorů. „Podobně tomu je i  u  IT nebo službových projektů se zájmem o  působení přímo v Praze, která nabízí lidské zdroje, multikulturní prostředí, zázemí pro zahraniční zaměstnance či prostě jen dobrou adresu,“ vysvětluje Adéla Tomíčková. Mezi jednotlivými moravskými kraji jsou pak největší rozdíly u  sofistikovaných projektů, které jsou náročné na odborníky a vyžadují přímou spolupráci s  univerzitami. „Pro tyto investice je zásadní být přímo v regionálních centrech nebo v  jejich blízkém okolí,“ říká Adéla Tomíčková. Řadě tzv. venkovských průmyslových zón se nedaří lákat investory mimo jiné právě proto, že nemají zajištěnu dostatečnou infrastrukturu. Investory pak neodradí ani ceny pozemků, které

mohou být v Brně i desetinásobně vyšší. Venkovským zónám se bohužel v  nejlepším případě podaří realizovat investice některých méně náročných českých firem případně expandujících místních podnikatelů.

„ Nejvíce táhne Brno, druhá je Ostrava V  loňském roce tak do  Jihomoravského kraje podle statistik agentury CzechInvest zamířilo 55 investorů. Ti vytvořili více než tři tisíce pracovních míst a  utratili 815 milionů korun. Druhý největší počet, 39 nových projektů, směřoval v  roce 2011 do  Moravskoslezského kraje. V  něm je umístěna vůbec největší loňská jednorázová investice. Jde o projekt farmaceutické společnosti Teva Czech Industries, která za 2,1 miliardy korun zvýšila své výrobní kapacity v Opavě. KAMIlA FuCHSOVá

7.2.13 0:11

14

bezpečnost

únor 2013

Městská„policie:„Ve„velkých„městech„ nepostradatelná,„v„menších„příliš„drahá Pomáhat a chránit. takový je úkol také městských a obecních policistů. ladislav Koubek Ve velkých městech jsou stovky strážníků nepostradatelných a leckdy vykrývají i nedostatečné kapacity policie státní. V  malých městech si ale zastupitelstva kladou otázku: Vyplatí se nám to? Právě peníze jsou často při rozhodování o zřízení nebo zachování městské policie klíčové. „O zřízení městské policie uvažujeme. Bohužel však zatím v  rozpočtu na  její zřízení nemáme finance,“ říká Roman Fabeš, starosta Telče. Ve  městě by přítomnost strážníků ocenil. „Zatímco v  zimě naše šestitisícové město žije poklidným provinčním životem, v  turistické sezóně projde Telčí více než 300 tisíc návštěvníků. A to samozřejmě přináší řadu problémů. Největším je určitě doprava, ale roste i  počet drobných přestupků, poško-

zování veřejného majetku nebo rušení nočního klidu. A  zde by se pomoc městské policie hodila,“ pokračuje Fabeš. Naopak Bystřice nad Pernštejnem městskou policii v 90. letech měla. „Zastupitelstvo ji zrušilo, kvůli malé funkčnosti a  efektivitě,“ vzpomíná starosta Karel Pačiska. Městští policisté nemají pravomoci těch státních. Neřeší závažnou kriminalitu – a  ta drobná je zase obtížně kontrolovatelná. Není tedy pro malé obce městská policie příliš drahý špás? Myslí si to třeba právě bystřický starosta. „Naše město s počtem občanů nad osm tisíc obyvatel v klidném prostředí Vysočiny městskou policii nepotřebuje. Pokud bychom počítali s obsazením služby 24 hodin denně, musíme připravit v  rozpočtu nejméně tři miliony korun,“ vysvětluje.

„„ Bezpečnostní„ agentura„vyjde„ levněji To by přitom pokrylo služby městské policie pouze o  dvou lidech. „Počítejme také, že Bystřice

Počet strážníků městských policií v krajích Kraj

Strážníci

Počet městských policií

Moravskoslezský

1282

29

Jihomoravský

757

44

Olomoucký

370

20

Zlínský

318

19

Královéhradecký

304

20

Pardubický

254

19

Vysočina

176

9

má deset místních částí. Odhalit vandaly či kriminálníky by bylo pouze dílem náhody. My používáme hlídku bezpečnostní agentury, která slouží dvakrát v týdnu ve dne a dvakrát v noci,“ dodává Pačiska. Podobný názor zastává také starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka. „Městskou policii jsme měli v letech 1993-1994. Fungovala nepřetržitě a  náklady rostly do  vysokých částek,“ říká. Pětitisícové město podle něj nemá na  hrazení milionových nákladů. Proto se i v Náměšti rozhodli pro bezpečnostní agenturu. „Udělali jsme si rozbor, kdy a  kde dochází nejčastěji k  rušení veřejného pořádku. Máme pak pokryty službami bezpečnostní agentury

exponované časy  – začátek a  konec prázdnin, víkendy, vybrané noční hodiny. Ročně nás to stojí asi 200 tisíc korun,“ popisuje. Tato spolupráce přitom pomáhá i tamní republikové policii. „Funguje to perfektně, policie to akceptuje a  my zase akceptujeme, když je policie na  výjezdu mimo město. Počet vandalských činů se snížil na minimum,“ dodává Měrka.

„„ Větší„města„ peněz„nelitují Ve  městech nad 10  tisíc obyvatel bývá naopak městská policie standardem. Například v  sedmnáctitisícovém Vyškově na  ni

Brno propojilo kamery, Znojmo digitalizuje Městský kamerový systém Brna má nového správce, a  sice Brněnské komunikace. V  jejich areálu v  ulici Rennenská třída nově sídlí centrální dohledový systém, který například pomáhá městské policii k  dopadení zločinců. V první etapě počítá investiční záměr právě se stavbou dohledového pracoviště za přibližně devět milionů korun. V druhé etapě se dočká modernizace za přibližně pětadvacet milionů korun nefunkční kamerový systém republikové policie. „Pracoviště městského dohledového systému v únoru uvedeme do zkušebního nepřetržitého provozu. Další in-

vestice provedeme v následujících letech podle finančních možností města,“ informovala mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová. Centralizací systému se propojí dohlížecí stanice, které v Brně v současné době fungují – dopravního podniku, republikové nebo městské policie. Brněnská koncepce rozvoje kamerového systému počítá také s  tím, že městská policie přijme v  budoucnu kvůli centralizaci kamerového systému nové strážníky. „V  první etapě zatím využijeme nynější zaměstnance našeho městského operačního střediska,“ řekl Jakub Ghanem

z městské policie Brno. Dodal, že na každé směně operačního střediska je jeden strážník, kamery v  centrální části města dále sleduje jeden pracovník revíru střed.

„„ Na„ulici„ i„v„tramvaji V  dohlížecím kamerovém systému Brna je takřka sedmdesát kamerových bodů v  bezmála třiceti lokalitách. „Umožňují koordinaci zasahujících složek ve  sledovaných lokalitách, šetří

síly a prostředky policie zejména při pochůzkových hlídkách, které je pak možno využít pro plnění úkolů v  jiných částech města,“ vysvětlil význam kamerového systému Ghanem. Ve  srovnatelně velké Ostravě vlastní městská policie sto dva kamer, které monitorují dění na veřejném prostranství na území města. „Záběry z  těchto kamer jsou vyhodnocovány na osmi stanovištích, která se nacházejí v našem areálu,“ přiblížila mluvčí městské policie Ostrava Vladimíra Zychová. Doplnila, že další kamery má na  některých křižovatkách také republiková policie.

vyčlenili částku 2,8  milionu korun. Patří sem kromě provozních výdajů i  náklady na  parkovací automaty a na zajištění toulavých a  opuštěných zvířat. Na  platy 21 strážníků pak ve Vyškově vyčlenili 6,8 milionu. Vsetín se svými 27 tisíci obyvateli letos počítá s výdaji na  městskou policii ve  výši 12,4 milionu, bezmála padesátitisícový Prostějov 34 milionů, stotisícová Olomouc 63 milionů a  třísettisícová Ostrava 367 milionů korun. Ať již bezpečnost ve  městech pomáhá zajišťovat agentura nebo městská policie, klíčová je podle starostů i policie spolupráce s policií státní. Například v Pardubickém kraji se to týká necelé dvacítky měst a obcí. „Spolupráci, která mezi Policií ČR a  městskou policií v  Pardubickém kraji probíhá i na základě koordinačních dohod, hodnotíme kladně. Strážníci se podstatně podílejí na zajištění kulturních a sportovních akcí, veřejného pořádku v obcích a také na zajištění dopravy ve  městech. S  policisty spolupracují i  na  zajištění preventivních akcí, dále poskytují kamerové záznamy k  odhalování a  objasnění trestné činnosti ve  městech,“ říká mluvčí pardu-

„Využívají je k  odhalování přestupků,“ uvedla ještě Zychová. Modernizaci kamerového systému na podzim odstartovalo například Znojmo na jižní Moravě. První etapu spustilo město poté, co obdrželo od  jihomoravského kraje půlmilionovou dotaci. Zaměří se na  převod nynějšího analogového signálu na  digitální, který zajistí přenos z  kamer za  nepříznivého počasí. „K  modernizaci patří i výkonnější a spolehlivější server, ovládací zařízení a nová výpočetní technika. Další etapy máme v  plánu uskutečnit v  tomto roce,“ sdělil preventista městské policie Znojmo Petr Hladký. Digitalizace má snížit náklady na údržbu a na případný nákup nových kamer. Ve  městě nyní funguje šestnáct kamer.

bického ředitelství Policie ČR Jozef Bocán.

„„ Poznej„svého„ strážníka Mnoho měst se potýká s menší důvěrou, kterou požívají strážníci ve srovnání se svými kolegy ze státní policie. Například ve Vyškově se ale snaží tomuto problému čelit a připravují změny ve fungování městské policie. „Nový systém by měl fungovat pod prvorepublikovým heslem Poznej svého strážníka. Rádi bychom jej naplno spustili na  jaře letošního roku. Bude jej doprovázet i  zveřejnění jmen, kontaktů a  fotografií strážníků na  webu města i ve Vyškovském zpravodaji. Jednotlivé strážníky, kteří budou mít ve městě na starosti jasně daný obvod, chceme zároveň představit jednotlivým školám, školkám, domu s  pečovatelskou službou a dalším institucím, aby v případě jakýchkoli problémů mohli lidé kontaktovat opravdu takzvaně svého člověka,“ popisuje starosta Karel Goldemund. Podobný projekt už funguje například také v Brně.

Kamery v  boji proti vandalům ale nepoužívají jen policisté. Například brněnský dopravní podnik má kamery už několik let v  tramvajích typu Porsche. Na  začátku roku se kvůli množícím se případům poškrábaných a poničených skel rozhodl podat trestní oznámení na  neznámého pachatele pro podezření z  trestného činu poškození cizí věci. „V  tramvaji Porsche jsou skla téměř netknutá, postupně proto kamerami osazujeme novější tramvaje,“ uvedl provozní ředitel DPMB Jiří Valníček. Jen za  minulý rok stálo řádění vandalů dopravní podnik téměř pět milionů korun. Na výměnu všech poničených skel by potřeboval přibližně padesát milionů. VeRONiKA ViNDišOVá

inzerce

PREMIÉRY DO KONCE SEZONY 2012/2013

JANÁČKOVO DIVADLO (JD)

Vaše místa jsou již připravena!

08. 02. 2013 08. 03. 2013 15. 03. 2013 05. 04. 2013 19. 04. 2013 MAHENOVO DIVADLO (MD)

Sedmá pečeť Činohra Sen noci svatojánské Opera Králova řeč Činohra Zlatá šedesátá Činohra Osudové lásky Balet ZJASNĚNÁ NOC, MOTÝLI, OSUDOVÉ LÁSKY

MD JD MD DR JD

FESTIVAL TRIALOG 24. 02. 2013 OBLAKY, Slovenské národné divadlo Marián Labuda, Emil Horváth, Alexander Bártha, Marián Geišberg 03. 03. 2013 ENRON, Národní divadlo Praha Václav Postránecký, Jan Dolanský, David Matásek, Petra Špalková 10. 03. 2013 IVANOV, Národní divadlo moravskoslezské

26. 04. 2013 17. 05. 2013 31. 05. 2013 06. 06. 2013

A pak už tam nezbyl ani jeden aneb DESET MALÝCH ČERNOUŠKŮ Činohra Don Giovanni Opera Liška Bystrouška Činohra Gurmáni Činohra

MD JD MD DR

01. 03. 2013 Galavečer „Cena DIVA 2012“, 19,00 hod. MD Vyhlášení divácké ankety o nejlepší umělkyně, umělce a inscenace Národního divadla Brno za rok 2012 a vyhlášení držitele či dědice nejstarší abonentky do Národního divadla Brno. Na webu NDB najdete veškeré informace o Dárkových poukazech, Kartě KK, Kartě věrného diváka, rezervacích a cenách vstupenek, prodejních místech, slevách a prohlídkách Janáčkova divadla, Mahenova divadla a Divadla Reduta.

DIVADLO REDUTA (DR)

14_mh13-02.indd 14

7.2.13 0:12

únor 2013

15

regionální školství

Středoškoláků je stále méně, školy se slučují

že někde se snaží žáky k učňovské dráze motivovat. „Kraj má vypracován stipendijní systém podpory řemesel v  odborném školství, kterým podporuje žáky vybraných, zejména technických oborů, a  to na  krajských i  soukromých školách,” říká Sýkorová Dvorníková. Jak dodává, kraj rovněž koriguje počty otevíraných tříd a  oborů ve školách, které zřizuje.

Dokončení ze strany 1 Naopak Kraj Vysočina či kraj Olomoucký zatím k  rušení nepřistoupily. V  Moravskoslezském kraji mezi roky 2003 a  2011 poklesl počet středoškoláků skoro o  12  procent. Zatímco počet studentů gymnázií a  středních odborných škol zůstal zachován, učňů ubylo o celou třetinu. Velmi podobný vývoj je i  v  jiných krajích. Pro budoucí zaměstnavatele je pak problematický malý počet studentů technických oborů, a to přesto,

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

„ Spolupráce škol a firem „Budujeme centra odborného vzdělávání a  podporujeme aktivní spolupráci odborných škol a  firem s  cílem prohloubit oboustranně prospěšné vazby a  zatraktivnit zejména technické vzdělávání pro žáky a  další veřejnost,“ dodala mluvčí. (lk)

Máme vyšší počet osmiletých gymnázií, než se původně zamýšlelo KDYž SE ZAVáDěLA oSMILETá GYMnáZIA, PLánoVALo SE, žE Do nICH oDEJDE PěT ProCEnT TěCH nEJTALEnToVAněJŠíCH DěTí. „LEToS To JE JEDEnáCT ProCEnT,“ říKá náMěSTEK MInISTrA ŠKoLSTVí Jindřich Fryč.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK BŘEZNOVÉ INZERCE: do 25. 2. 2013

„ gymnázia Počet gymnázií a studentů ve školním roce 2012/2013 „ 280 veřejných 115 tisíc studentů „ 69 soukromých 9,5 tisíce studentů „ 20 církevních 6,7 tisíce studentů

Jak velký by měl být rozsah redukce škol, aby se dosáhlo optimální efektivity? O  tom nerozhoduje ministerstvo školství, ale jejich zřizovatelé, kterými jsou kraje. S  nimi nyní chystáme spolupráci nad reformou financování regionálního školství, kde bude určitě kvalita a efektivita středního školství jedním z  hlavních parametrů. Obecně lze říct, že máme vyšší počet osmiletých gymnázií, než se původně zamýšlelo. Naopak posílit bychom potřebovali odborné školství.

Chystáme například projekt Pospolu, který je zaměřen na přímou spolupráci škol a firem v rámci vzdělávání žáků středních škol v  oblasti praktického vyučování u  zaměstnavatelů. Bude zaměřen především na  technické obory. Máme i  další projekty a programy, se kterými začínáme už na základních školách, protože si uvědomujeme, že s  podporou technického vzdělávání je třeba začít od  primárního vzdělávání. Za  důležitý považuji rovněž připravený plán opatření na podporu odborného vzdělávání, který MŠMT hodlá předložit k  projednání vládě do konce tohoto roku.

Jak chce ministerstvo podporovat studium technicky orientovaných středních škol?

Jak hodnotíte spolupráci s krajskými samosprávami v oblasti regionálního školství?

V  současné době chystáme zmiňovaný návrh reformy financování regionálního školství. O  něm budeme intenzivně hovořit právě i  s  krajskými samosprávami. Očekáváme velmi úzkou spolupráci, která přinese optimální výsledek. Proč se Česko při různých srovnáních znalostí studentů v  jednotlivých státech neustále propadá? Výsledky mezinárodních výzkumů ukázaly, že naši žáci mají problémy se čtenářskou gramotností a  se znalostmi v technických a přírodovědných předmětech. Poté, co byly zrušeny osnovy, došlo k rozvolnění výuky. Chyběly nám jasně definované standardy toho, co mají žáci znát a umět. Podnikáme nápravné kroky  – od  1. září jsou součástí rámcového vzdělávacího plánu pro základní školy standardy pro český jazyk, matematiku a  anglický jazyk. Připravujeme konkrétní opatření na  podporu čtenářské a matematické gramotnosti ve školách. U středních škol by měly být garancí kvalitních výstupů státní maturita a jednotná závěrečná zkouška v  učňovských oborech. (lk)

V příštím čísle Moravského hospodářství: „ Jak se obce vyrovnávají s elektronickým úřadováním a co je čeká v budoucnu? „ Reforma veřejné správy a úřady: Vzdálí se lidem? „ V jaké kondici je české zemědělství? „ Brand managment a city identity. Kde marketing funguje? „ Jaké změny přinese letošní rok do zdravotnictví? Dozvíte se ve speciálu Zdravotnictví Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Březnové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 8. března 2013.

Ze slučování nejsme nadšení SnIžUJíCí SE PoroDnoST A PoČTY DěTí MLUVí JASně. „nEJSEM nADŠEný Z ToHo, žE JSME MUSELI KE SLUČoVání ŠKoL PřISToUPIT,“ říKá ZáSTUPCE JIHoMorAVSKéHo HEJTMAnA StaniSlav Juránek. Proč Jihomoravský kraj přistoupil k  redukci počtu regionálních škol? V  devadesátých letech se v kraji narodilo dvacet tisíc dětí v  jednom ročníku, v  současné době jich je 9 600 a už teď víme, že v  následujících letech tento počet nepřekročí 13  500 dětí. Kdybychom ke slučování nesáhli, museli bychom za  kraj doplácet za čtyři roky více než půl miliardy korun ročně. Takové možnosti ale rozpočet Jihomoravského kraje nemá. Jakou má kraj představu o fungování regionálního školství?

Hlavní část reformy jsme uskutečnili před volbami, proto nás nezaskočí ani snižování rozpočtu z úrovně státu. Zachováme kvalitní pedagogické sbory v  co největší míře prostřednictvím rozpočtu. A k redukci víceletých gymnázií přistoupíme podle schválených dlouhodobých zásad, které vypracovali odborníci i z řad ředitelů škol. Myslíte si, že je správné speciálně podporovat učňovské školství? Je správné podporovat ty obory, o  které mají zaměstnavatelé zájem. Máme připraven systém stipendií a  podporujeme cechy i odborné soutěže pod hlavičkou „České ručičky“. Jak jste spokojen se spoluprací s ministerstvem školství? V  čele ministerstva stojí opravdový odborník, kterého si vážím, a  věřím, že spolupráce regionů s  ministerstvem bude lepší. Doufám, že se pod jeho vedením ministerstvo začne více dívat na  potřeby krajů. Pokud však dojde na  návrh ministerstva financí ke snížení výdajů regionálního školství, bude nutné se bránit všemi demokratickými prostředky. (lk)

Rejstřík fiRem Artechnic-Schréder – 5 BVV – 11 CTP – 13 ČEKIA – 11 Česká distribuční – 13 Česká pojišťovna – 6 Česká pošta – 13 Česká spořitelna – 6 ČSoB – 6 ELKo EP – 11 FAnS – 9 GTS – 13 Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři – 12 KIC odpady – 7 Komerční banka – 6 Kooperativa – 6

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Kamila Fuchsová foto: Jiří Hloušek, Charlota Blunárová MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno www.grafika-jonatan.cz TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchařská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

seznam inzeRentů KPMG – 12 Mediaservis – 13 MICrorISC – 11 Pegas nonwovens – 5 První brněnská strojírna Velká Bíteš – 11 PwC Čr – 13 rIGI – 11 Šikulové – 5 T-Mobile – 13 Telefónica – 13 Tesco – 13 Teva Czech Industries – 13 Tieto – 13 UniCredit Bank – 8, 13 Vodafone – 11

Crystalis, s.r.o. – str. 15 CZECH ToP 100, a.s. – str. 11 Dopravní stavby Brno, s.r.o. – str. 11 Eurovision, a.s. – str. 2 GTS Czech s.r.o. – vkládka Komerční banka, a.s. – str. 3 Městský úřad Blansko – str. 12 národní divadlo Brno – str. 14 KMEnTA CZ spol. s r.o. – str. 11 Triada, spol. s r.o. – str. 6 ZonE4YoU s.r.o. – str. 9

inzerce

15_mh13-02.indd 15

7.2.13 8:28

16

vzdělávání

únor 2013

Velký přehled vysokých škol Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo  Studijní obor: Marketing a management Uplatnění absolventů: V soukromém podnikatelském sektoru (zejména v oblasti cestovního ruchu), i ve veřejné správě (obecní, městské, ale zejména krajské orgány). Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2013  Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Uplatnění absolventů: Nižší a střední manažerské funkce v organizačních složkách státu, ve státní správě a veřejné správě. Odborné ekonomické zaměření rovněž umožňuje uplatnění absolventů také v ekonomických funkcích malých a středních podniků, resp. i v neziskových organizacích. Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2013

PracujEtE, alE chtěli bystE si Přitom dodělat vysokou školu? nEváhEjtE – univErzity Právě zaměstnané lidi lákají kE studiu stálE častěji. moravské hosPodářství Pro vás vybralo to nEjzajímavější zE sEdmi krajů Pro Pracovníky vEřEjné a státní sPrávy a Pro firEmní manažEry. jEdná sE vždy o třílEté bakalářské kombinované studium. Masarykova univerzita v Brně Právnická fakulta Studijní obor: Teorie a praxe trestního a správního procesu Uplatnění absolventů: Ve veřejné správě v rozsahu ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti – vězeňská služba, justiční stráž, na ministerstvu obrany – u vojenské policie, na ministerstvu financí – v celní správě, v ostatních rezortech na úseku trestního a správního procesu. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná správa Uplatnění absolventů: V orgánech veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Ekonomicko-sPrávní fakulta  Studijní obor: Podniková ekonomika a management Uplatnění absolventů: Vedoucí manažerské pozice. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací Uplatnění absolventů: V managementu neziskových organizací, kde pracují jako ředitelé, fundraiseři, odborníci na public relations a komunikaci, projektoví manažeři nebo ekonomové. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch Uplatnění absolventů: V podnikatelské činnosti v oblasti cestovního ruchu, v managementu regionální i lokální veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Regionální rozvoj a správa Uplatnění absolventů: V orgánech veřejné správy, ale také v těch institucích, kde je při ekonomickém rozhodování třeba brát v úvahu regionální aspekty. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů: Instituce nejrůznějších odvětví, ve kterých má podíl veřejný sektor (školství, zdravotnictví, kultura, komunální služby, odvětví technické infrastruktury, správy institucí veřejné správy a justice), Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 resp. celý neziskový sektor. Univerzita obrany v Brně fakulta Ekonomiky a managEmEntu  Studijní obor: Bezpečnostní management Uplatnění absolventů: Na nižších a středních úrovních řízení bezpečnostních procesů v privátním i veřejném sektoru s orientací na bezpečnost majetku, osob a systémů. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Ekonomika obrany státu Uplatnění absolventů: Na úrovni nižšího a středního managementu subjektů veřejného i soukromého sektoru. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Vojenský management Uplatnění absolventů: Na úrovni nižšího a středního managementu ozbrojených sil. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Mendelova univerzita v Brně Provozně Ekonomická fakulta  Studijní obor: Manažersko-ekonomický Uplatnění absolventů: V podnicích všech právních forem podnikání. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013  Studijní obor: Finance Uplatnění absolventů: Ve finančním sektoru ekonomiky a v oblasti veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013  Studijní obor: Finance a investiční management Uplatnění absolventů: Na pozicích středního a vyššího managementu v komerčních institucích finančního trhu. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013  Studijní obor: Veřejná správa Uplatnění absolventů: Odborníci ve veřejné správě, a to i s přihlédnutím k členství České republiky v Evropské unii. Uzávěrka přihlášek: 11. 3. 2013

16_mh13-02.indd 16

Slezská univerzita v Opavě obchodně PodnikatElská fakulta v karviné  Studijní obor: Ekonomika podnikání v obchodě a službách Uplatnění absolventů: V obchodních organizacích a organizacích nabízejících služby zejména na středním stupni řízení u nás i v zahraničí. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Marketing a management Uplatnění absolventů: Řízení organizací všech typů i předmětů podnikání. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů: Výkon ekonomických a administrativních profesí ve veřejném a nestátním neziskovém sektoru. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013

Vysoká škola logistiky Přerov  Studijní obor: Informační management Uplatnění absolventů: V oblasti informační techniky menších firem a institucí. Uzávěrka přihlášek: 1. termín do 30. 04. 2013

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně fakulta managEmEntu a Ekonomiky  Studijní obor: Management a ekonomika, specializace Management a ekonomika podniku Uplatnění absolventů: Průmyslové podniky, obchodní nebo finanční společnosti. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013  Studijní obor: Management a ekonomika, specializace Management a ekonomika ve veřejné správě a regionálním rozvoji Uplatnění absolventů: Management veřejné správy na všech jeho úrovních, sféra regionálního a municipálního rozvoje a ekonomiky veřejné správy, expertní a poradenské činnosti. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013

Vysoká škola podnikání v Ostravě  Studijní obor: Podnikání Uplatnění absolventů: Manažerské funkce v nižším a středním managementu. Uzávěrka přihlášek: nejpozději týden před termínem přijímacího řízení

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava fakulta mEtalurgiE a matEriálového inžEnýrství  Studijní obor: Ekonomika a management v průmyslu Uplatnění absolventů: Operativní řízení výrobních procesů v metalurgickém, chemickém a strojírenském průmyslu. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Management jakosti Uplatnění absolventů: Specialisté na střední úrovni řízení. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Ekonomická fakulta  Studijní obor: Ekonomika podniku Uplatnění absolventů: Malé a střední firmy, se specializací v podnikovém managementu (logistika, řízení jakosti apod.) ve středních a velkých podnicích. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Management Uplatnění absolventů: Manažerské funkce. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Eurospráva Uplatnění absolventů: Obory, kde je možné uplatnit znalosti z ekonomie, managementu, podnikání a veřejné správy, které jsou rozšířeny o oborové předměty zaměřené na instituce a mechanismy fungování Evropské unie. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů: V orgánech všech stupňů veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Vysoká škola polytechnická Jihlava  Studijní obor: Finance a řízení Uplatnění absolventů: V oblasti řízení financí a ekonomiky včetně využívání informačních technologií. Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2013

Moravská vysoká škola Olomouc  Studijní obor: Podniková ekonomika a management Uplatnění absolventů: V nižších až středních řídících funkcích v malých a středních podnicích. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013  Studijní obor: Management a ekonomika ve veřejném sektoru Uplatnění absolventů: V organizacích veřejné správy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013

Vysoká škola Karla Engliše v Ostravě / v Brně  Studijní obor: Management v podnikání Uplatnění absolventů: Manažerská a ekonomická činnost, případné uplatnění ve veřejné sféře. Uzávěrka přihlášek: po celý rok Akademie Sting v Brně  Studijní obor: Organizace a řízení malých a středních firem Uplatnění absolventů: Podnikatelé, kteří se chtějí co nejlépe orientovat v účetnictví, daních a právu a zdokonalit se v organizaci a řízení firmy. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 Newton College v Brně  Studijní obor: Globální podnikání a management Uplatnění absolventů: Manažerské funkce a zahájení vlastního podnikání. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013 B.I.B.S. Brno  Studijní obor: Ekonomika a management Uplatnění absolventů: Střední manažerské funkce. Uzávěrka přihlášek: neurčeno Univerzita Pardubice  Studijní obor: Management ochrany podniku a společnosti Uplatnění absolventů: Manažerské funkce určené pro práci v prostředí změn, nejistoty, rizik a krizí. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013  Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Uplatnění absolventů: Profese v průřezových oblastech státní správy a samosprávy, pro odborné – zejména ekonomické – činnosti v ekonomických subjektech veřejného sektoru. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013  Studijní obor: Regionální a informační management Uplatnění absolventů: Odborní pracovníci pro nižší stupně řízení státní správy a samosprávy. Uzávěrka přihlášek: 15. 3. 2013 Univerzita Hradec Králové  Studijní obor: Finanční management Uplatnění absolventů: Pozice finančního manažera malé nebo střední firmy, popř. obdobnou pozici v neziskovém sektoru. Uzávěrka přihlášek: 28. 2. 2013

7.2.13 0:11