Zdeněk Velíšek Bude mít EUislámu“ po dluhové krizi novou podobu? „Nevinnost a pomsta islamistů Evropské 33 Evropskéhorizonty, horizonty,strana strana
Dalibor Carda, Petr Kajnar Vladimír Remek O polských konspiračních teoriích Rozvoj měst očima zástupců municipalit Co na to europoslanci, strana 4 Komentáře, strana 2
Jiří Havel, Andrea Češková a Robert Dušek Oldřich Vlasák Naši zástupci v EP ko Řecku krizi eurozóny Místopředseda Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
Dušan Janíček, podpredseda Slovenskej poľnohosOldřich Vlasák, podárskej a potravinárskej komory výkonný prezident Rady evropských obcí a regionů, místopředseda Svazu Problematika agrárnych doměst a obcíeurópskych pro evropské záležitosti tácií je zložitá. V slovenskom poľnohospodárstve prispeli investičné podpory V programovém období 2007-k modernizácii viacerých podnikov a pre2013 je pro města otevřena vádzok, ale dosáhnout na druhej strane trápi možnost na nás dotace dvojkoľajnosť priamych a ich nižv zásadě ve všechplatieb operačních šia úroveň pre nové členské štáty včerpoprogramech. Města mohou rovnaní s krajinami EÚ-15.na Namodertúto skupat evropské dotace točnosť doplatila naša krajina ďalším nizaci dopravní infrastruktury, znížením vlastnej prostředí, poľnohospoochranurozmeru životního dárskej výrobyzaměstnanosti, od vstupu do EÚ, čopodhodzvyšování notíme negatívne.aPreto aj žiadaporu veľmi vzdělávání výzkumu, me, aby v ďalšom programovacom podporu podnikání, rozvojobdocesbí boli priame podpory pre všetky člentovního ruchu, využití kulturské štáty rovnaké.projekty Ich budúcisociální režim by ního dědictví, mal byť spravodlivý, efekintegrace, sociálnílegitímny, a zdravotní tívny a jednoduchý na realizáciu, doslužby apod. Teoreticky je tak statočne zdôvodniteľný paleta flexibilný, evropských dotacía vyna svetliteľný. Za nevyhnutné zlepšení kvality života považujeobyvame historicky tel odstránenie ve městech téměř vzniknutých neomezerozdielov medzi starými novými členná, prakticky jsou avšak města skými a zbavenie sa súčasných častokrajinami omezena vypsanými výdiskriminačných prvkov. prostředků, Tieto dva atrizvami, množstvím búty neprispievajú k znižovaniu, kterétotiž jsou na jednotlivé proale k prehlbovaniu rozdielov medzi stajekty alokovány, možnostmi rými a novými členskými krajinami kofinancování a hlavně tím, coa predstavujú riziko destabilizácie spoločjiž mají hotové a co potřebují ného poľnohospodárskeho Z uveudělat. Města přitomtrhu. stále podených zásadne nesúhlasíme třebujídôvodov financovat předevšíms predstaveným systémom výpočtu úrovtzv. tvrdé, infrastrukturní prone priamych platieb,opravit ktorý by silnice, mal plajekty. Potřebují tiť v rokoch 2014-2020, podľa chodníky, vybudovatpretože parkovací predstavených legislatívnych návrhov stání, zkrášlit náměstí, revitanedochádza k odstráneniu historického lizovat bývalé průmyslové či princípu už vobjekty, roku 2014,které ale až vchátroku vojenské 2019. Ďalšie prechodné pre vyrají, vyřešit čištěníobdobie odpadních rovnanie priamych platieb po roku 2013 vod, snížit hluk či zefektivnit je pre Slovensko neprijateľné. Požaduodpadové hospodářství. Infrajeme, aby poľnohospodári, ktorí hospostruktura však zdaleka není dária v rovnakých klimatických a pôdjedinou definovanou potřebou. nych podmienkach, poberali měkké, rovnakú Na významu získávají „základnú platbu“ naaktivity jednotku plochy. „nadstavbové“ nebo Zásadne navrhnutým důraz nanesúhlasíme strategickés plánování. systémom výpočtu prerozdelenia priaPrávě bez strategického plámych platieb, v rámci ktorého peníze sa člennování budou evropské ským štátom, poberajúcim priame platutopeny v momentálním pocitu by nižšie ako 90 priemeru EÚ, zvýpotřebnosti té%které investice. šia do roku 2020 o jednu tretinu rozdiMěsta společně s venkovskými elu medzi realizují súčasnou úrovňou a uvedenou obcemi necelou polovi90percentnou Rovnako sme nu projektů hranicou. (počátkem letošníproti zavedeniu stropov plaho roku to bylo 45,1priamych % projektieb poľnohospodárske tů), pre naveľké celkové alokaci se podnivšak ky, pretože by takto boli potrestané za podílí zhruba necelou pětinou to, že v koncentrovanej podobe rozvíjajú prostředků (příjemcům z řad moderné, formy16,0 hospodáreobcí byloprogresívne proplaceno % ze nia v poľnohospodárskej prvovýrobe. Ak všech proplacených prostředků). sa to nepodarí presadiť,jsou podporná politiEvropské dotace důležitou ka EÚ nebude součástí kapitálových stimulovať rozvojvýdajů poľnoobcí a měst,v našej přičemž tvoří zhruhospodárstva krajine, ale naopak, ba třetinu těchto prispeje k jeho ďalšímvýdajů. problémom. Napredovanie totiž nezávisí len celkovej (pokračování naod straně 2) výšky podporných prostriedkov smerujúcich do tohto odvetvia, ale aj od toho, či je na spoločnom trhu rovnako podporované ako v ostatných členských štátoch EÚ.
číslo 11 2011 9 / /2012
ročník98 ročník
cena –- ČR: 15 Kč; SR: 0,83 cena €
Krize kosí evropské vlády Česko zaujalo Evropu metanolovou aférou
Ekonomická krize likviduje kabinety evropských zemí. Jak spočítal náš komentátor Zdeněk Velíšek (viz Evropské horizonty na straně 3), na ekonomické potíže své země doplatilo pádem už devět vlád starého kontinentu. Zřejmě nejviditelnějším odchodem z premiérské funkce byla listopadová rezignace předsedy italské vlády Silvia Berlusconiho. Dolarový miliardář se v nejvyšších patrech italské politiky pohyboval sedmnáct let a jeho odchod z premiérského křesla umožnil vznik vlády jednoty vedenímudálostí Maria Montiho. Rezignaci přijetím které po zadlužePokud se Česká republika něčím národní zapsala do kronikypod evropských přelomu letošního létaBerlusconi a podzimu,podmínil pak to bylo aféroureformních s alkoholemzákonů, kontaminovaným metanoné EU.alkoholu, který se dostal nejenom na stánky, ale i do prodejen, byla vyhlášena částečná prohibice a vláda zakázala foto: REUTERS/Remo Casilli lem.zemi Kvůlipožadovala pančovanému export lihovin těsně před tím, než k tomuto z druhé strany učinila stejný krok Unie. Země přitom přichází nejenom o kredit, obrovské jsou i finanční ztráty. zdroj: Petr Josek Snr / Reuters
Města chtějí spolurozhodovat České zemědělství je dlouhodobě o budoucnosti kohezní politiky v zisku, ale jen díky dotacím Podpora měst je dozajista jedním ze stěžejních pilířů kohezní politiky Evropské unie. Není se čemu divit. Velká města jsou ekonomickými centry, která vytvářejípatří zaměstnanost a podpoPřístup k problematice zemědělství k nejrozporuplnějrují politikám vědu a výzkum. Trápí je ale také tzv. řadaspolečné problémů: mnohdy ším Evropské unie. V rámci zemědělské neúnosná dopravní problémové životní prostředí, politiky (SZP) se EU zatíženost, snaží o zajištění dostatečné potravinářské vytlačování sociálně slabých obyvatel do určitých městských výroby, ekonomickou životaschopnost venkova nebo řešení v částí či environmentálních kriminalita. I tyto problémy větším oblasti problémů.chtějí Právěměsta SZP v řešit současnosti zapojením do budoucí podoby politiky EU.její nové poprochází velkými změnami. A kohezní ani současný návrh doby se neobešel bez kritiky veřejnosti. Že jde o velmi důležitou oblast cent celkového rozpočtu na poliasi 40soudržnosti procent z Evropské celkovéhounie. rozpodpory, i finanční Společná dokládají zemědělská politi- tiku části Vz tohoto finančního počtu EU. probíhajícím občástky, které byly na rozvoj měst Hlavní ka v současné době představujdou na obnovy dobí čerpání máprojekty ČR k dispozici vyčleněny v jednotlivých poliope- objemu je jednu z nejdůležitějších a venkova a takés prostředna ekolo26 miliard eur. Spolu račních období měst tik EU, programech. kdy na rozvojPro a podpodo ky na městskou Program dopravu. rozvoje Aven2007 – 2013 celková sumabylo vy- gičtější ru evropského zemědělství nejčastěji kova voblastí gesci MZE je toinvestují téměř hrazená na tuto oblastv překračuje investováno jenom minulém jakých v České 30 miliard eur.republice? Společná Nejnázemě21 v celé eur, Evropské rocemiliardu přes 50eur miliard tedy města unii. To představuje přes šest pro- kladnější a nejčastější projekty
jsou ty do městské infrastruktury. Příliš nezaostává ani výzkum a inovace, životní prostředí, vzděládělská politika navíc průběžváníprochází a samozřejmě zdravotnictví. ně různými změnami. Často se objevují také projekty Jedny z nejdůležitějších ji čev oblasti kultury jako třeba oprakají po skončení platnosti souvy divadelrozpočtového a kulturních období památekv časného na území roce 2013.měst. Podle„Díky údajůevropským Evropské dotacím bude se městům daří 2050 zlepšovat komise do roku nakvalitu života obyvatel,svěale příklad nutné svých zdvojnásobit také celkového prohlátovou produkciprostředí,“ potravin, abysila Markéta Reedová, ředitelka chom byli schopni pokrýt zvýšeCentra pro regionální rozvoj ČR, nou poptávku rostoucí populakteré zprostředkujícím subce. I najezákladě tohoto výhledu jektem proloni Integrovaný operačpřipravila Evropská komise ní program. „Opravená náměstí návrh nové SZP. Mezi jednotlivé a nové městské parky se znovu body patří například svázání třistávají přirozenými centry živo-
ta měst, kam mohou občané bez obav vyrazit trávit svůj volný čas.“ Podle Reedové se i návštěvníci ceti procent přímých plateb zeměst budous jistě rádi vracet do mědělcům přísnými ekologicpříjemného prostředí, kdezměny nebukými podmínkami nebo dou muset přímých kličkovatplateb. po rozbitých v systému Zavechodnících a vyhýbat se neudržodena by měla být nová vícesložvaným křoviskům. ková struktura dotací, ve které budou peníze pouze pro aktivIPRM JSOU KLÍČOVÉ, ní zemědělce. Končí tedy rozMÍNÍ MINISTERSTVO dělování peněz podle půdy. Dotace pro velké farmy chce navíc Na úrovni něEU evropské zastropovat, cožexistuje má pomokolik iniciativ, které Jenže pomáhají ci menším výrobcům. na městům v investování návrh reformy zazníváa zavádění kritika z té kouzelné formule udrřady členských států „trvale včetně ČR. žitelný rozvoj“. (pokračování na straně 3)
tých krajín je to najmenší podiel. Napríklad v Maďarsku ponúkamicky najzdatnejší Bratislavský jú obchodníci približne 71 % dosamosprávny kraj. Najaktívnejmácich potravín, v Česku je to o šími súpercento v Nitrianskom a Prešovjedno viac. Poľsko doskom kraji. Najmenej sa Potravidarí Trsahuje úroveň až 85 %. navskému kraju. ovplyvňuje aj nová sebestačnosť tabuľky zamestnanosti. Kým na PO NOVÝCHpoľnohospodárstvo NÁMESTIACH SÚ Slovensku AJ JESENNÉ produkuje iba PRECHÁDZKY 1,6 % pracovných ATRAKTÍVNEJŠIE miest, európsky priemer predstavuje až 13 %. V rozmedzí rokov 2005-2009 prišlo ozačali prácu vv agroPred vyše rokom Spišsektore takmer ľudí. skej Novej Vsi 4s tisíce treťou etapou Na stránkach Slovenskej rekonštrukcie námestiapoľnood hospodárskej a Nálepku potravinárskej parku kpt. Jána až po komory označilneporiadok, predseda koradnicu. Hluk, iné
Unikátní Hřebčín ovocnářský možná institut dotace získá
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je klenotem svého druhu nejenom východních Čech, jeho význam přesahuje i hranice státu. Bohužel velmi nutně potřebuje na rekonstrukci Když se peníze řekne název obce Holojednotlivých které ho vousy, většinaobjektů, z nás bude vzpotvoří. Jeho předchozí žádost o mínat v jakém z nekonečných evropské dotace, by scému televizních seriálůkteré mohli opravy umožnily a zároveň tak náristé dát místu děje tento pomohlyJen v dlouhodobém snaženázev. ti informovaní si ní o zápisvzpomenou, hřebčína do seznamu možná že tady dědictví Unesco, byla vyřazena sídlí ovocnářský institut, ktekvůli chybám přípravě. Teďvyse rému tady zavpůl miliardy ale naskýtá šance přece jenom na roste zbrusu nový areál, který dotace dosáhnout. ústavu patřícímu ke světové špičce umožní sídlit v důstojných podmínkách. Nový areál Zahraničí, strana 3 roku by tady měl stát do konce 2015, 85 procent ho zaplatí doEkologické tace z EU, zbytek pokryje Česká republika. chování ve Francii
Publicistika, strana 13 Ráj sladkostí
(pokračování na straně 3)
Situácia v poľnohospodárstvu Slovenské mestá a obce sú krajšie je veľmi vážna najmä vďaka eurofondom Územie Slovenska bolo po dlhé storočia agrárnou oblasťou. Až v dvadsiatom storočí sa začalo orientovať hospodárstvo na priemyselnú sa zvýšila úroveň urbanizácie. Ešte za čias ČesMestávýrobu, a obce taktiež na Slovensku dostávajú novú tvár. Stačí vypracovať koslovenska boloa poľnohospodárstvo krajiny rozvinuté a na vysokvalitný projekt peniaze z Bruselu môžu prúdiť na námestia a pekej úrovni. AvšakRegionálneho po páde totality a otvorení trhu začali agrárnici šie zóny v rámci operačného programu (ROP) v oparýchlo strácať svoje pozície. Prvou ranou bola invázia zahraničných trení 4.1. Regenerácia sídiel. Koordinátor projektov ministerstvo obchodných reťazcov, ktoré čoraz viac potravínštatistiku začali dovážať zo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka zverejnilo čerpania zahraničia. Druhou ranou bol nástup lacných, prevažne nemeckých o nenávratný finančný príspevok. Tvorí ju takmer 580 zazmluvnesupermarketov lacné potraviny. Cenová vojna a boj ných projektov. predávajúcich V aktuálnom programovom období 2007-2013 má o zákazníka kzasiahol celý segment. ale predovšetkým kvalisamospráva dispozícií takmer 514 Cena, mil. eur. Do konca septembra ta výrobkov, klesla. Suché letá v posledných rokoch eštečísla viac z tohto balíkaznačne nakontrahované projekty tvorili už 80 %. Tieto uškodili poľnohospodárom, ktorí prichádzajú úrodu, svedčia oslovenským tom, že slovenské mestá a obce sú aktívne a chcú saozmeniť. ktorú už beztak nevedia rentabilne pestovať. Situáciu v slovenskom poľnohospodárstve väčšinana odborníkov považuje za veľmi okrajové zóny. vážnu. O peniaPodmienky ROP stanovujú čo sú teda možno financie použiť. Zveľaďu- ze z eurofondov súperia mestá a obce zo siedmich jú sa presne definované centrálPodľa Rozhlasu a Televízie Slo- obchodov objavuje samosprávmenej ako nych Mimo hry jeZekonone častisasídiel. „Mimo záujmu“ 50 venska na pultoch slovenských % krajov. domácich potravín. okoli-
Publicistika, strana44 Publicistika, strana
mory Milan Semančík stav predaja domácich potravín na Slovensku za alarmujúci. „Aj preto komplikácie a obmedzenia ale zmenu tohto stavu považujestáli za to. Oprava cesty, veľkome zo široký svojich chodník priorít. rysýzatrijednu metre Doplácame veľmiparkovacích nízky spopre peších, na úprava trebiteľský patriotizmus miest v centre – to je našich realita občanov, však dnešných ku dní,ktorému ktorú siich užívajú nikto výraznejšiealenenielen doteraz miestni obyvatelia, aj nabádal. Preto veľmi dôležitá návštevníci. bude systematická práca so spoVýraznú finančnú pomoc – 85 % trebiteľom forme trvalo z celkovýchvonákladov 1,65 udrmil. žateľnej eur získali propagačno-informaz eurofondov, desiatičnej kampane,prispel pre ktorú sa mi percentami štátnybyrozmali najlepšie zvyšpodpočetvytvoriť a mesto čo sa podieľalo mienky.“ nými piatimi percentami. (pokračovaniena na strane strane 2) (pokračovanie
Nejenom pro děti znamená Naše dopisovatelka z Francie možnost octnout se někde, kde Ilona si vybrala jedčlověkaMádrová obklopuje samá čokono z hlavních témat nedávného láda, splnění snu. Pokud patřísummitu kromě te k těm, G20, kteří který si rádisezušlechekonomiky také neměživotťují figuru zabýval sladkostmi, ním Právě pohledem lo byprostředím. vaší pozornosti ujít nově ekologa pokusila čokolády podívat naa otevřenéseMuzeum život Francouzů a jejich marcipánu, které patříchování mezi vnejvětší tomto vsměru. Mimo jiné píše, Evropě. Muzeum naže propagace vzoru ekologického jdete v Táboře a kromě ochutchování obyvatele návek senaučila tady dozvíte i ozemě histéměř automatickým torii zpracování těchtoekologicdobrot, kým gestům. uvidíte při práci výrobce a děti si budou moci v dílně samy vyrobit sladké figurky. INZERCE
TÉMA MĚSÍCE
2
EN č. 9 / 2012
Situácia v poľnohospodárstvu je veľmi vážna (pokračovanie zo strany 1)
Semančík taktiež prisudzuje „veľký význam potravinovej sebestačnosti a bezpečnosti krajiny. Čím vyššia je potravinová sebestačnosť, tým bezproblémovejšie je zabezpečenie výživy ľudí v čase krízy a prípadných medzinárodných konfliktov, počas ktorých dochádza k prerušeniu tovarových tokov.“ V časoch čoraz väčšej neistoty počas hospodárskej krízy môže byť slovenská potravinová nesebestačnosť ešte vypuklejším problémom. ŠTEDRÁ POMOC OD ŠTÁTU Ani v roku 2012 sa poľnohospodári nevyhli nepriazniam počasia. Podľa portálu webnoviny.sk sa na Slovensku znížila produkcia pšenice o 26 %, jačmeňa a ovsa o 19 %. Slamy je o polovicu menej oproti minulému roku. Vzhľadom na mimoriadnu situáciu sa snažili poľnohospodári vybojovať od vlády dotácie. Tie im napokon schválila vo výške 70 miliónov eur. Niektorým poľnohospodárom sa toto číslo málilo, no väčšina sa zhodla, že je to lepšie ako nič. Tieto prostriedky budú použité na viaceré opatrenia. Farmári dostanú od rezortu pôdohospodárstva rýchlu výplatu doplnkových priamych platieb za vyše 1,67 milióna eur, 600 tisíc eur je vyčlenených na pokrytie platov znevýhodnených ľudí v agrosektore. Environmentálny fond poskytne zvýhodnené pôžičky s 0,5% úrokom dokopy v hodnote 30 miliónov eur. Viac ako 11,5 milióna eur vyčlenilo ministerstvo pôdohospodárstva na obnovu poľnohospodárskych vozidiel. Slovenský pozemkový fond vyhlásil 45dňový odklad platby nájomného za prenajímanú pôdu poľnohospodárom. Z čoho však majú farmári najväčšiu radosť, je návrat k červenej nafte. Tá nepodlieha takému daňovému zaťaženiu ako ekologickejšia biela nafta, ktorú museli poľnohospodári povinne používať od minulého roku. Navyše ministerstvo financií vyčlenilo 10 miliónov eur na úhradu časti spotrebnej dane z minerálnych olejov, čiže nafty. POMOC Z ÚNIE Slovensko v programovom období 2007-2013 čerpá milióny eur na podporu poľnohospodárov prostredníctvom operačného programu Rozvoj vidieka SR. Na modernizáciu fariem je vyčlenených viac ako 430 miliónov eur, z ktorých je už 72 % vyčerpaných. Ďalší 204 milióny sú rezervované pre hmotné a nehmotné investície do spracovávania produktov ekologického hospodárstva a zavádzania nových technológií (68% čerpanie). Na pozemkové úpravy a vytýčenie hraníc nových pozemkov v teréne sa využilo len 40 % z
Ilustrační foto.
zdroj: J. Smith - Flickr ne takmer výlučne predávajú domáce potraviny a výrobky. Taktiež ich kvalita je svetoznáma a niektoré výrobky sa exportujú do celého sveta, či už čokolády alebo syry.
• v záujme zachovania a obnovy pôdneho fondu, lesného bohatstva a vodných zdrojov revitalizovať edukačné systémy s akcentom na rozvoj vidieka a tvorbu krajiny na Slovensku s pozitívnym dopadom na zamestnanosť, • nové biofyzikálne vlastnosti pre delimitáciu oblastí postihnutých prírodnými znevýhodneniami (LFA). EC-vyzýva Usmernením čl.50.3, Register existujúceho systému prehodnotiť (v regiónoch DS, GA, NZ, LE, VK, LC, RS, KE).
celkových 107 miliónov. Projekty zvyšujúce hospodársku hodnotu lesov zhltli zatiaľ približne len štvrtinu zo 40miliónovej dotácie. Podpora odbytových organizácií výrobcov získala zatiaľ necelú polovicu dotácií z celkových 22,5 milióna eur. Granty na vzdelávanie v oblasti agropotravinárstva a lesníctva vyčerpali 55 % z viac ako 22miliónovej čiastky. Na financovanie projektov z vyššie spomenutých oblastí je veľký záujem, vo väčšine prípadov je dopyt po grantoch väčší, ako sú jeho finančné limity. No aj napriek tomu sa pohybuje úroveň čerpania ku koncu roka 2011 na úrovni sotva presahujúcej polovicu kapacity. Osobitnou kapitolou, čo sa týka čerpania fondov, je program poradenských služieb pre poľnohospodárov. Záujem o granty je nízky a z 8,5miliónovej dotácie sa zataiľ využilo len 5 %.
Eurofondy sa taktiež dajú využiť ako kompenzačné platby za poľnohospodárske aktivity v znevýhodnených oblastiach, či už ide o chránené územia alebo hornaté oblasti. Farmári taktiež môžu čerpať granty na zlepšenie životných podmienok zvierat či na ekologickejší prístup a ochranu prírody. O príspevky v tomto programe je mimoriadny záujem, ktorý dvojnásobne prevyšuje limit dotácií. Ten je stanovený na 126,5 milióna eur, z ktorých sa už 75 % vyčerpalo.
V rámci Európskej únie sa dá pokladať Francúzsko za „obilnicu“ Únie. Svoje rozvinuté poľnohospodárstvo živí najmä europeniazmi. V roku 2009 sa ušlo francúzskym poľnohospodárom až 20 % zo 40miliardovej dotácie pre farmárov celej EÚ. Táto nemalá suma však nie je jedi-
ným dôvodom prečo sa farmárom tejto krajiny tak dobre darí. Treba mať na pamäti aj slávne svetoznáme značky francúzskych vín či syrov, ale aj na značný patriotizmus obyvateľstva. Dobrým príkladom ako môže fungovať poľnohospodárstvo krajiny bez veľkých dotácii nadnárodných organizácií predstavuje Švajčiarsko. Hornatá krajina v srdci Álp trpí nedostatkom úrodnej pôdy. Vysoká životná úroveň kladie značné nároky na kvalitu a ceny potravín. Ale taktiež predražuje ich výrobu. Švajčiarská vláda platí priamo farmárom v závislosti od veľkosti a polohy statku i počtu chovných zvierat. Dôraz sa kladie na ekologické pestovanie a čo najmenšie využívanie chemických postrekov. Hybným motorom úspešného švajčiarskeho poľnohospodárstva je predovšetkým fakt, že najväčšie a najrozšírenejšie obchodné reťazce v kraji-
v pôdohospodárstve medziročne klesla o 4,8 % , t.j. o 4 214 osôb. Nie je zanedbateľné, že jedno pracovné miesto v poľnohospodárstve generuje ďalší 3,1 pracovného miesta v nadväzujúcich odvetviach hospodárstva, to znamená, že Slovenská republika za jeden rok stratila v národnom hospodárstve 13 063 pracovné miesta. Znepokojuje nás, že aj experti OECD konštatujú, že na Slovensku bola zaznamenaná najväčšia redukcia poľnohospodárskej výroby v rámci krajín OECD (od roku 1990 klesol počet stavov ošípaných o 70 % - pričom vlastnú spotrebu bravčového mäsa vykryjeme vlastnou výrobou iba na 50 % , klesol aj stav hovädzieho dobytka o 60 %). Podiel poľnohospodárstva na Slovensku na HDP krajiny klesal za posledných 15 rokov zo 6 % na 4 % , a v podiele zamestnanosti z 9 % na 2,9 %.
Za zásadné priority Spoločnej poľnohospodárskej politiky z pozície SR Agrárna komora Slovenska považuje ; a/ nelimitovať platby vo vzťahu k veľkosti fariem ; • považujeme za dôležité zasadiť sa o rešpektovanie historického vývinu a regionálneho rozvoja v poľnohospodárskej prvovýrobe, b/ zelená vrstva z priamych platieb ; • presadzujeme zníženie priamych platieb z celkových 30 - 35 % na úroveň 10 %, c/ zachovať platnosť čl.68 nariadenia ES č.73/2009, • v rámci prerozdelenia priamych platieb dosiahnuť minimálne 10% hranicu na podporu citlivých oblasti agropodnikania a jej prirodzených výstupov tj. agrokomodít, d/ zachovať úroveň celkového rozpočtu SPP aj po roku 2014 a v rámci nej presadiť; • nediskriminovať v objeme priamych platieb nové a menšie členské krajiny, ako je
Slovensko (Maďarsko, Česká republika, Rumunsko, Bulharsko), pokúsiť sa o spoločný postup predstaviteľov týchto minoritných členských krajín voči krajinám EÚ-15. Pravidlá prechodného obdobia, ktoré boli nastavené pre krajiny EU-12 ( vrátane Slovenska) nemôžu mať diskriminačný charakter voči krajinám EÚ-15, v záujme vytvorenia rovnakých podmienok pre spravodlivú hospodársku súťaž (s dopadom na platby, legislatívny rámec a administratívnu záťaž), e/ požadovať prerozdelenie výrobných kvót pre SR, ale hlavne spracovateľskú zároveň aj pestovateľskú kvótu cukrovej repy, ktorá je dôležitou plodinou pri dodržiavaní predpisov v rámci GAEC. Súčasná spracovateľská kvóta cukrovej repy nepokrýva spotrebu cukru na domácom trhu, f/ v rámci Programu rozvoja vidieka v SR považujeme za rozhodujúce:
AKO TO FUNGUJE INDE
PLÁN DO BUDÚCNOSTI Minister pôdohospodárstva Ľubomír Jahnátek sa pre denník Pravda vyjadril, že „jediná rozumná politika, ktorá môže zveľadiť a zabezpečiť rozvoj vidieka, je rozvoj poľnohospodárstva“. Jahnátek ďalej hovorí: „Musíme riešiť najväčšiu nezamestnanosť, ktorú máme práve v oblastiach, kde skončila poľnohospodárska prvovýroba, tam máme najviac ľudí nezamestnaných. Je tam aj veľa ľudí s nižšou kvalifikáciou, preto poľnohospodárstvo je ideálnou politikou, cez ktorú sa dá riešiť aj nezamestnanosť.“ Ivan Belko
K TÉMATU Agrárna komora Slovenska sa stala legitímnym predstaviteľom poľnohospodárskych prvovýrobcov z najprodukčnejších regiónov Slovenska, prezentujúcich 220 tisíc ha ornej pôdy s 3 200 aktívnymi zamestnancami. Významnou časťou výroby základných surovín ako sú obilniny, mlieko, mäso, ovocie a zelenina, prispievame k vyššej zamestnanosti na vidieku, ako je celoslovenský priemer. Riešenie agrosektoru vidíme v transparentom a systémovom prerozdelení finančných zdrojov s priamou väzbou : na produkciu, zamestnanosť na vidieku, tvorbu a ochranu životného prostredia vytváranie podmienok na konkurencieschopnosť prvovýrobcov v spoločenstve štátov EU . Poľnohospodári vykonávajú aj činnosti, ktoré im neprinášajú priame tržby, ale majú celospoločenský prínos ako sú verejné statky, public goods. Upozorňujeme, že zamestnanosť
Helena Patasiová, predsednička Agrárnej komory Slovenska
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 9 / 2012 EN č. 11 / 2011
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
České zemědělství je dlouhodobě Města chtějí spolurozhodovat budoucnosti politiky v zisku,oale jen díkykohezní dotacím regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předseMorava, která má výnos meziroč- kvůli potravinové nesoběstačnos- na podporu českého zemědělství je Jednou z takových iniciativ je na- tra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich rozvoje venkova,projektem který je vje ti mohou poměrně radikálně stouně nižší o 65 procent. Tam je situa„Shodli jsme se s nevládními or- poměrně Aktuálním dopravy, cestovního ruchu aProgram dal- Vlasák. Pokud mluvíme o měpříklad nový nástroj s Reedová. oprava Velkého náměstí ve Straší. už V rámci ROPů realizováno nícíve sefirmách, tváři českýchpat. měst,Ukázalo toto je to názvem V rámci ČR prodlouženou rukou tzv. Evropvepřové. TojeČR ce velmi vážná,tohozejména ganizacemi, že nový systém vý- JESSICA. konicích. Hlavnífondu fáze oprav trvaintegrovaných Z nevzhledto projektu které je kombinováno po- typickým ského zemědělského pro rozz velké26 části z Německaplánů a v rozvoje mají živočišnou výrobu,“příkladem. po- dováží platy přímých plateb založený skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi na platebních nárocích nepova- tvrdil Veleba, že na tom byly někte- minulých týdnech ho zdražila celo- voj venkova. Stěžejní prioritní osou rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu náje vA tomto ta korun první,a světová neúroda. Počty prasat v čes-korun. ré aregiony než jiné. Předseda žujeme za krok směrem keními zjedměstípřípadě činily 82hned miliony plánů 12,7 miliardy jednotky a image měst tím roste. půjčkami studiemihůře odborkterá nabízí možnost investovat do kých chovech navíc i nadále klesají Jihomoravské agrární komory Vácnodušení,“ prohlásil už před něměsto na ni získalo z evropských níků z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? více než polovinu. Pokud se podíváme na dvavybavení prů- fondů evropských dotací jeapomoci měsiniciativy se lav kromě Komisenavíc podílí dodává, a znalostí. Dopady podlze tak očekávat ještě větší závisHlaváček že letoškolika měsíci ministr zemědělběžně nejúspěšnější regionální také Evropská banka aani tům pory jsou velmi široké: od moderlost anakvalitu světových trzích a pravděponí investiční sklizeň nebyla přílišzlepšovat kvalitní.prostředí ství Petr Bendl. Nelíbí se hlavně života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ Rozvojová banka Rady Evropy. nizace vybavení, přes nová pracovdobně i zdražování. „Od roku 1990 „Chovatelé se budou potýkat nejen návrh svázání třiceti procent plaI když podpora rozvoje měst je tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ ní místa až po zlepšování životního jsme zaznamenali úbytek o víc než s nedostatkem objemu, ale s i kvateb s ozeleňováním. Pro ČRdoby to jisté míry obsažena ve většině torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů s pomalu končícím celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti zabránitvýsledvzniku zanedbaných so- zvířat V současném období je v programů, 3,2 milionu a dostali jsme se prostředí. těchtodotační krmiv.“ Špatné údajně znamenalo nechatoperačních ležet litou programovacím stásivní evropskou podporu ghett vvtěchto podpora přímo rozvojové programu připraveno obdobím přes 100semitakrizikových letos na úroveň roku 1921, do- čerpá ky na hlásí i dalšíprokraje.ciálních Například asi 250 tisíc hektarů půdy ladem. jekty probíhá skrze Integrovaný oblastech.“ Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde le živěji diskutuje o evropských tom Ústeckém se propad pohybuje konce stav prasnic je na historicky liard, většina z nich jde právě do zeoperační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty sepeníze nelíbízobcím, které nejnižší úrovni,“ prohlásila Eugenie Nejhorší LETOŠNÍ SUCHO totiž Evropské unie tovy ulice, která stála 340mědělství, mi- jsoucož v publikaci, kterou vydalo minisregionální kolem operačníosmnácti programy.procent. z tohoto fondu také čerpají peníLínková z AK ČR. situace byla na Lounsku. ZNAMENÁ ZTRÁTY Samotný IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité pro kraje. současnosti terstvo pro místní rozvoj, cílí na popisuje jednotlivé projekty. O s pomocí EU město investovalo ze. Svazjako měst a obcíV tak navrhu-už pomalu obou dobíhají posledníbyly výzvy, do opravy centrální části je, Brna města hnedPŘIBÝVÁ v několika VEPŘOVÉHO priorit- ty je přitom velký zájem. aby podíly struktur v ZISKDosud JEN DÍKY DOTACÍM O dokumentu české ministerstvo ních osách. Stěžejní je ale prio- bylo v oblasti regenerace pro- 747 milionů. „Lze říci, že cent- které se na rozvoj měst zaměřují. příštím období vyrovnané. „V těch Z DOVOZU intenzivně jedná. Napříkladritní na zaosa 5, která se zabývá inte- blémových sídlišť podáno téměř rální část města a její dopravní V některých regionálních opeprocentech, které chceme rozPřestože letošní rok rozhodnějez zcelé čátku července proběhlo zasedání račních programech už na dokonce infrastruktura velké 50 části v celgrovanými plány rozvoje měst. 800 projektových žádostí žádné jsou další ivýzvy neplánují. Velvoj venkova, peníze pro nějaopravenapatřit a já mohu k těmkonstatohodnotě 2,5 důvodů miliar- nebude Jsou alestrategiemi, i kraje, kterékové sucha nepo-téměřřady ministrů zemědělství V4+2, Tedy kde sekonkrétními obavy z budoucnosti Svaz jsemzemědělhrdý na všechny dy korun.v Koncovým příjemcům vat, které se obsahují několik ký typ ké zemědělství,“ řekl jižmá dříve prožečeské stihla takobsahově drtivě. iNapříklad tom nejpříznivějším domluvil společný postup. „ČR projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliar- pracovníky, kteří po několik let měst a obcí. Ten má strach, aby Pardubickém jsou výsledky skliz- ce, v dlouhodobém měřítku vyka- předseda Svazu měst a obcí ČR Dan podařilo prosadit tři důležitéčasově body,provázaných mají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky Jan Veleba označilměst takový zuje odvětví ani akvůli ně plodin až nadprůměrné a to oblast rozvoje venkova, zopotřebám a nibyloBohužel zase krásné hezké,“ Jiránek. kon- odpovídala byly opraveny chod- zisk. sažení cílů, které si v rámci IPRM středkůmoproti požadavek za nereálný. tomu nelze nekriticky jásat. Za ziszbytku republiky. „Na většině regiohlednění národních plateb při bustanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo Ovšem nutno že vdokonce nebo sněhová revitalizoványkovost parky českého na- derka. plánů městměsících tomto Bruselu. obdobíPodle by seOldřicha Prozemědělství totiž říct,Ještě bylarozvoje v zimních doucím výpočtu platebníchtegrovaných náro- nu Vlasáka venkova je důležité,mohl aby města projekty, Brně, Písku, Uherském zdůrazňuje pokrývka ministerstvo pro příklad gram rozvoje domohou hlavněrozvojové dotace. Jejich celko-to nejsou a extrémní sucha vnejsou ků a odmítání zastropování plateb,“ místní rozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do čkat dalších finančních prostředvý objem podleopak. údajů Českého stav našich podmínkáchPokud tak škodlivá řekl ministr Bendl. Návrh nové SZP Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příšbychom se měli podívat IPRM je možné velmi dobře obků. Skupina vládních tistického loni milionů meziročně jakoa extrémní vlhka,“nařekl Evrop-přímo může platit až po schválení členskýtích letech a ideálně seposlanců i samy čásza desítky korun najdefinancování IPRM, tak úřadu hájit důležitost dosah kohezní totiž navrhla převést 2,3 miliar-o vzrostl skoro omedvě miliardy okresních korun měst. tečně podílet na rozhodování novinám předseda u bývalých těch jepředstaIntegrovaným operačním mi státy a Evropským parlamenpolitiky až kským příjemcům, respekstruktuře investic. Zároveň je ale o dotaobnovy parků 41. miliardy. Na Nejčastěji tive obyvatelům měst, která si oJiří programem dy korun z Pozemkového fondu na 32,4 Bohuželjdebez venstva RAK PK, Navrátil. podpořeno tem. tuto formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že Zemědělcům ztěžují život nejen ně- Problémy se suchem chce kompen- cí by bylo české zemědělství téměř do zemědělských programů. Důvým příkladem může být na- se evropské fondy více zacílí. „Za uvedl první náměstek ministra města téměř 5 miliard korun. je fakt, že odpovídajícího ve schváleném „Systémoprava dotacínáměstí je již v vodem zovatDaniel ministerstvo. Petr Bendl v jistě ztrátové. příklad které politické turbulence, ale po- rozvoj zaHav- předpokladu proi místní Braun. rozpočtu se nyní počítá se nastaven tak, že je nedílnou součásmohou časí. I když například loňský rok srpnu oznámil, že zemědělci umožňují líčkově Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondypouze ROPY POMÁHAJÍ PARKŮM zásadním způsobem třeba oprava I NÁMĚSTÍM ZLEPŠUJE IMAGE MĚST 73 procenty peněz, které motivovat ČR poa jejichnáměstí případ-v Lázních počítat s předčasnou výplatou záloh tí příjmů zemědělců pro ně dopadl velmi dobře, IOP protoakcelerovat výnosnost využiBohdaneč v Pardubickém třebujeana vyplacení dotací.aTuto omezení by mělo kraji. že vykázal zisk zemědělského sek- na přímé platby ve výši 9,4 miliardy né snížení nebo A jaké typy projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) důchodovou situ- díru by tak mohlo zalepit 800 mitoru ve výši 16,4 miliardy korun, korun. „Cílem všech opatření, která zásadní vliv na podporovány? Tak například jsou podporovány pouze Integro- ukončení nějakého projektu, aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, že Pozemkového fondu. všech podniků,“ varuje Jiříinfrastrukturu Na- lionů z znalost jsme učinili, je ulevitvaným zemědělcům což je rekordní číslo. Oprotijderoku skutečných rozvojových který zvelebuje operačním aci programem, o revitalizace problémových Filip Appl vrátil. Nejdůležitějším programem postiženým suchem od tlaku v průpotřeb země, jednotlivých regi2010 dokonce více než dvojnásobv obcích a městech, protože vysídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro život, onů a měst je pro toto zacílení určena městům na revitalizaci běžném financování,programy. který může né. Celková produkce zemědělskéveřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. vyvolat výpadek příjmů z letošní ho odvětví vyjádřená v obvyklých Filip Appl níkům bytových domů na jejich městských center nebo na vybra- řekl vloni u příležitosti otevření
(pokračování ze strany 1)
(pokračování ze strany 1)
základních cenách loni podle před- sklizně,“ řekl Bendl. Zaznívají ale i běžných údajů statistického úřadu názory, že jde o zbytečnou paniku. ZAHRANIČÍ A to hned z těch nejvyšších míst. „I vzrostla meziročně o 14,4 procenta na 117,45 miliardy korun. „V rost- když ta letošní sklizeň je o pětinu linné výrobě došlo u většiny komo- nižší, než byla loni, je třeba to spíše dit ke zvýšení produkce díky znač- vztahovat k jakémusi průměru několika posledních let než k tomuvvrnému nárůstu sklizní. Výjimkou Na nedávném summitu G20 uskutečněném Cannes byly ekonomická eurozóny a alarmující situace prostředí cholnému bodu,“ prohlásil při životního své byly brambory, kde i přes vyšší vý- krize Současný stav Země biologové považují za začátek návštěvě agrosalonu živitelka robu značně poklesly výrobníhlavními ceny,“ tématy. nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. Václav Klaus. Hlava státu uvedl Český statistický úřad.Retrospektivní V le- prezident pohled do minulosti vyvolává obavy. tošním roce už byla situace horší. komentovala i nevyrovnanost občelila zuřivé vichřici Klaus, o rok Člověk dokázal přeměnit polovichodní bilance, kdy Česká republiPodle Agrární komory poškodila vichřici půdy na ka Zemi a tímdaleko závažněvícepozději dováží potravin, nežXynthia a nyní se velká sucha až pětinu plochnuobilí. poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných záPrezident Agrární komory Jan Ve- vyváží. Podle prezidenta to mohou a průmyslový rozvoj, rostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů hlavně čes- částku 600 až leba uvedl, že sklizeň obilovin škody představují četletos obyvatel,lidé novézměnit stravovací ná- nákupem kých výrobků. Naše závislost na Nové obavy vymeziročně klesla o 18,5 procenta, vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. mínek příčinou narušeného nám přitom volává může zvyšování přinést hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje obilí se sklidilo o 1,33 milionu tunjsou dovozu tického Podle nedávvelké problémy. Běžných lidí oceánu. se do- Situace znepo- programu na podporu životního méně. Zemědělci tak přišli ažživotního o dvě prostředí. no zveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se tknou hlavně ceny potravin, které Ilustrační foto. miliardy. „Velmi je postižena jižní kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž,
Ekologické chování na denním pořádku
3
3
EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
„Nevinnost islámu“ pomsta Bude mít EU po dluhové a krizi novouislamistů podobu? Lidé v zemích unie, ve a asi Jiskra byla Evropské zažehnuta Spojených stánejvíc lidé v zemích eurozóny, otvítech. Z požáru má strach jak Amerika, tak rají už hodně dlouho noviny s úzEvropa. obrazovkách skukostí. TotéžNa se televizních samozřejmě týká i tečně po dva týdny šlehaly plameny. Zábětelevize a rozhlasu v časech zpravodajských relací. Není nic příjemného ry rozvášněných davů vzbuzovaly dojem, utvrzovat se denně, nelze čekat že svět islámu užžepovstal ke „střetu civilinic jiného než škrty (abych ty souzací“. Ten je postrachem Západu od doby, časné perspektivy vyjádřil co nejkdy americký Huntingstručněji). Ve svémpolitolog uvažováníSamuel jsou ton takhle nazval své dílo, inspirované teď lidé v mnoha evropských zemích hluboce ponořeni do předpokladem že finanční z klidu propo skončení konblematiky, a to hlavně do té, kterou frontace mezi demokracií a totalitou se dluhová krize a způsob jejího řešení zrodí další globální konfrontace ideologické povahy. trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni neNenávist ke Spojeným státům a k Západu kteréjendali tušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už navůbec, ni přecházejí, my sizfanatizovaní nevšímáme, jakv bohatá je jejich žeň, když na bojišti o záchranu eura a ekonomické muslimové minulých dnech volný průchod, připadala v té chvíli Američastability EU sbírají oběti:masová padlé vlády. V posledníchnebezpečná. týdnech a měsících mé- oživla čestvá nům i Evropanům a skutečně Vemohla Francii dia se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve vzpomínka na Mohameda Meraha a jeho oběti ze židovské školy v ToulouŠpanělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu se a z kasáren v Montaubanu. Vzklíčil strach z dalšíchvšech Merahů, doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní těch které k fanatickému vraždění vyprovokují třeba jen karikatury proroka padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla Mohameda. být, ale teďjiskra už radějipomsty chce. Zatím se celkem devět evropských zemí octlo muslimských kvůli pePřeskočí ze světa islámu do milionových komuněžnív krizi v politickém provizóriu. další jich nepřibudou. kdyžaužšesti miliony? nit evropských zemích? DoDoufejme, Francie,že kde je meziAlepěti jsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než Vzbouří se všichni kvůli urážce proroka? pád devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie Byla to v dvou letech užeurozóna. druhá taková situace, si západní civia předevšímposledních její finančně-ekonomický pilíř, Nejen političtí lídřikdy Evropské unie, ale i ekonomičtí a finanční novémbylo uspořádání poměrů lizace musela začít klást tyto experti otázky.volají Toupoprvní spálení koránu v křesťanuvnitř kostelíku eurozóny. Tana se má stát pevným jádrem Evropské s větší rozpočtovou ském Floridě. I tahle první jiskra,unie, která v muslimských metropodisciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. lích zažehla velký požár, Evropu hodně vystrašila, ač neměla evropský původ Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory Ale spálení koránu loni v březnu a filmová persifláž letos finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, žeproroka změní-li seMohameda euvrozóna zářív takzvané alespoňpevné otestovaly skutečný dosah bezuzdných projevů rozhořčení jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých členských zemí unie. Tedynedotknutelnosti i naši země. Jak se změní? K horšímu.symbolů Země, jejich víry. muslimů nadEvropské ignorováním posvátných které buď nechtějí vůbec, nebo zatímšlehaly nechtějí vdominulých eurozóny, sednech octnou znatelevizních okraji Spolu s těmi plameny, které obrazoevropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová vek, zazněly – spíš od rozhlasových mikrofonů než z televize hlasy střízličást Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požavých pozorovatelů, upozorňující, že běsnící davy zatím nebyly statisícové, ale dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles jen tisícihlavé, a že v Evropě byla odezva muslimských komunit na plamenné významu té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak početněimámů méně významná, jednak ještě ke všemu někde nesourodá. Vedleazemí, které do výzvy a militantních salafistů mizivá nevyznačovala se nikde eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní buduchem vzpoury proti většinové společnosti. dou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozóPokud se nestane nici země, dalšího, už se stalo, myslím, země že lze akceptovat ny zatímuž nemají přepoklady, které než budoucopostupně do EU přijímány: názor, k němuž docházejí znalci evropského islámu: obávaný „střet západního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na civilizací“ v začátku listopadu v diskusi se studenty „Nakonec tu poznal myšEvropě hned takřekl nenastane. Myslímštrasburské si to také,univerzity: protože jsem trochu budoumuslimů dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou lení na francouzských předměstích a názory představitelů francouzdruhou se půjde ke konfederaci uvnitř Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, ských muslimských organizací. První generace muslimů, která přišla do Franže s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii před cie před dvěma, třemi prchala před poměry, které postkomunistickými adeptydesetiletími, na členství, přišel už Francois Mitterrand hnedvládly po v jejich domovských zemích. Tato generace neměla a nemá dodnes zájem na pádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména zavádění obu Václava poměrů Havla a dalších dobných v novéStředoevropanů. domovině. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava Klause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? Jejich potomci žijí už složitější realitu: jsou svědky existenčního ztroskotání To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie svých rodičů a oběťmi vlastní marginalizace. Pro většinovou společnost předa eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eustavují nebezpečí spíš tím, žeeuro bezse pomoci kloužou po stane šikmé ploše, než tím, že rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: udrží a eurozóna se pak pevným jádrem EU.zachovali Buďme takémuslimskou (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, tedyuž česky, by si byli víru. Ale u dalších generací bych si nebyl jist vytěsnění na okraj evropskévlády struktury. Nejlépe tím, (Sarkozyho) ideu jakési ničím, pokud evropské nezavedou vůčižetěmto početným komunitám racikonfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou onálnější politiku. Na druhém břehu Středozemního moře, se svět islámu prudměnou.
ce mění. Nábožensky se radikalizuje, islamismus obsazuje pozice odstraněných despotů. Na toto vření mohou zareagovat i evropští muslimové. Zejména zůstaEurofon informuje ne-li jich většina v bezvýchodné sociální situaci. Co znamená Politika evropských vlád vůči tomuto riziku mizkratka připadáIPRM? nepředvídavá. NedoIPRM označuje Integrované plány rozkáže oddělit zrno od plevele. Neumí a nechce na jedné straně pěstovat soužití voje měst. Jedná se o soubor vzájemně s mírným islámem a na druhé tvrdě potlačovat militantní islamismus. Plete provázaných akcí, které jsou realizovány na vymezeném územínacionalisté nebo v rámci zaměřovali si jedno s druhým a navíc dopouští, aby radikální tématickéhočipřístupu ve „Araby“ městech aa aby tak zasvou nenávist plošně na všechny muslimy prostě na směřují k dosažení společného cíle či hušťovaly atmosféru ve společnosti. Přesto přese všechno se zatím další Mecílů města, obce či lokality. IPRM je rahové neobjevili. Je to ale podle mne proto, že upolitiky evropských vyznavajednímhlavně z nástrojů urbánní a čů islámu by zatím nenašli dost sympatizantů. Otázkou je, zda bude většinoprojekty v něm obsažené mohou být podporovány z operačních vá společnost kultivovat dosavadní neutralitu muslimů programů nebo spíš podněcovat (OP) financovaných strukturálních nenávist potenciálních Merahů. (použito zároveňzepro pořad „Názory a argufondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. menty“ ČRo 6 vysílaný 25. 9. 2012)
linky č. 1 pařížského metra, která patří k nejstarším a nejfrekventovanějším (denně přepraví zdroj: sxc.hu 725 tisíc osob). Do roku 2020 druhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve proběhne zdvojnásobení veli- V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce kosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. Integrovaný plán rozvoje města je koordinačním mechanismem zacíleným na inbyla spuštěna před Eiffelovou V září letošního roku oslavily vlaky tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. ní velikost a zmenšuje se (polární Dnes patří Francie k zemím věží za přítomnosti ministry- vysoké rychlosti třícáté výročí od Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení medvědi, jeleni, želvy, ještěrky, s nejmenšími emisemi sklení- ně ekologie Nathalie Kosciusko svého vzniku (1981) a přepravily problematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy přibližně dvě miliardy osob. Na prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRM zaměřují, patří ekonomický nepostradatelný pro ekosystém, ekologického chování naučila nezůstává pozadu. Většina Fran- seznamu je rovněž snížení hluč- rozvoj, sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobimizí před očima a více jak dva obyvatele téměř automatickým couzů využívá služeb veřejné nosti letadel ohrožující obyvatele lita a správa věcí veřejných. miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic v blízkosti pařížských letišť Roissy važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Jakých měst se IPRM týká? Všetko nasvedčuje, že španielske poľnohospodárstvo bude napredo- nohospodárstva (IMIDA) sa zúčast- Koniec leta sa v Španielsku nesie v znamení mlieka. Nespokojnosť výrobné náklady. Šéf Asociácie mladých těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka Od března příštího roku budou 1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby ňuje anapozoeuroprojekte s názvom Flocfarmárov ASAJA Manuel vať v štýle „eko“. Minulý rok sa hektáre ekologicky pôdy farmárov vyústila dodráhy niekoľkých príčinyv sú notoricky zprovozněny nové nočních štrajkov nebo sebevražda bezdomovců ko výzkumu pro studie ních katastrof a hrůzné následkyvyužívanej mohla čerpataprostředky rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj da- Vázquez tvrdí, vzletů ze západní strany Roissy k-Reprod, ktorý sa zaoberá produk(velice časté v zimních měsíže necelých 30 centov rování životních podmínek se rozrástli o ďalších 12 percent a Španieli sa v rozvoji nového odvetvia známe. Nízka výkupná cena, úpadok celého sektora a hlavne – nehovoří jasně: spotřebováváme ných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP).za liter nepokrýCharlesochrana de Gaulle, zo budou vyčleněcích) patří k velice traspolehlivým. celková spotřeba vody domác- mlieka více přírodních než nám rebríčku. 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat nad 20lebo tisíc obyciou kozieho využívaním va animěsta náklady, tie sa pohybujú o už po štvrtý rok držia na prvom mieste zdrojů v európskom dostatočná strany ministerstva poľnohospodárstva. ností snížila o 3 % v období od V rámci ekologického programu ny investice do zvukových izolací vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. planeta může poskytnout. dičných metód. Projekt potrvá do 6 centov vyššie. Farmári preto naTéměř s pravidelností zasáhne 1997 do 2007), často nakupují vláda započala několik moderni- a zakáz používání nejhlučnějších 3) Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvím okrem Španielvrhujú zvýšenie odbytovej ceny o jú prudký plocha takto vyu-Jsou novembra Na dosiahnutie cieľov ekologického Španielsky sektor rejnený. letadel mliekarenský v noci (Airbus A310). zacíadopravního systému. Nejvýbiopotraviny. uvědomělí i2013 některý z ničivých živlů irast, půvabIPRM, pokudČito ďalší pravidla„mliečny operačníhobalíček“ programu umožňují. ska sa na ňom podieľa Francúzsko, vyrieši aspoň tie najpálčivejšie prožívanej pôdy v roku 2011 dosiahla poľnohospodárstva EÚ vypracovala 10 centov, no narážajú začal balansovať na pokraji prieIlona Mádrová nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby elektřiny. Rok znamnější z nich je automatizace Martina Finková, Eurofon na nesúhlas
K TÉMATU - ZAHRANIČÍ
Budúcnosť? Ekologické poľnohospodárstvo! Mliečna kríza nekončí
všeobecné postupy, ktorých cieľom je minimalizovať ľudský zásah do prostredia a zabezpečiť, aby poľnohospodársky systém pracoval čo najprirodzenejšie. K hlavným zásadám patrí zákaz používania geneticky modifikovaných produktov, prísne limity na používanie syntetických pesticídov a antibiotík, chov hospodárskych zvierat na voľných plochách. V ŠTÝLE „EKO“ V ekologickom poľnohospodárstve sa Španieli našli. Za posledných desať rokov v ňom zaznamenáva-
takmer dva milióny hektárov, pričom všetky autonómne kraje svorne registrujú úspechy. Najväčší v krajine, bezmála 140 percentný rast dosiahla Navarra, čím sa zaradila na piate miesto za Andalúziu, Castilla-La Mancha, Katalánsko a Extremaduru. K najčastejším ekologicky pestovaným plodinám patria obilniny, olivy, vinič a banány. Chov hospodárskych zvierat celkovo vzrástol o 20 percent a týka sa hlavne produkcie ošípaných, hovädzieho dobytka a oviec. V opomínanom chove kôz prebral iniciatívu región Murcia. Prostredníctvom svojho Inštitútu pre výskum a rozvoj poľ-
Taliansko, Grécko, Portugalsko, Rumunsko a Chorvátsko. Rozpočet projektu bol stanovený na 2,6 milióna eur a je spolufinancovaný na základe Siedmeho rámcového programu pre výskum a technologický rozvoj EÚ. Pre spružnenie distribúcie ekologických produktov bola v Murcii vytvorená komisia z členov Inštitútu rozvoja a Rady regionálneho ekologického poľnohospodárstva. Až 90 percent produktov je určených na export a medzi hlavných odberateľov patrí Nemecko, Veľká Británia, Dánsko, Švajčiarsko, ale tiež USA, Japonsko a Južná Kórea. Dana Miháliková, Valladolid
pasti v roku 2009 po zvýšení cien krmív a prepade odbytovej ceny. Počet dodávateľov mlieka sa drasticky zredukoval, prežili 22 tisíce, avšak zhruba polovici z nich naďalej hrozí blízky zánik. Minister poľnohospodárstva a životného prostredia Miguel Arias Cañete uistil, že vyvíja snahu na vyriešenie mliečnej krízy a Bruselu predostrie niekoľko návrhov, medzi ktorými nebude chýbať prehodnotenie ceny krmív. Za najväčší problém agrárnikov pokladá zvyšovanie výrobných nákladov, ministerstvo preto pripravuje schválenie kráľovského dekrétu, ktorého obsah má byť čoskoro zve-
blémy mliekarov, zatiaľ nevedno. ZNEUŽITÉ MLIEČKO Okrem situácie na svetovom trhu mliečnu krízu prehlbujú ďalšie faktory. Za jeden z najnegatívnejších farmári pokladajú nečisté praktiky niektorých obchodných reťazcov. Španielska agrárna organizácia COAG menovite spomína siete Lidl a Carrefour, ktoré spotrebiteľov lákajú na dampingové ceny. Podľa farmárov sa z mlieka stal artikel zneužívaný na expanzívne komerčné účely, pričom nákupná cena zostáva zablokovaná hlboko pod úrovňou, ktorá by mala odzrkadľovať reálne
odberateľov. Španieli spotrebujú 9 miliónov ton mlieka ročne, pričom 6,5 milióna pochádza z domácej produkcie. Zvyšok dodávajú francúzski a nemeckí farmári a podľa združenia COAG ich produkciu presadzujú práve spomenuté obchodné reťazce. Obchodní giganti vraj „drvia“ španielsky trh, čo pre farmárov v spojení s nedostatočnou kontrolou cenovej politiky predstavuje smrtonosnú kombináciu. Snahou združenia je preto apelovať na EÚ, aby prehodnotila obchodnícke stratégie a uľahčila existenciu domácim producentom mlieka v jednotlivých členských krajinách. Dana Miháliková, Valladolid
4
PUBLICISTIKA
CO NA TO EUROPOSLANCI Troufáte si odhadnout, jak skončí stále velmi problematická situace v Řecku? Nebylo by podle vašeho názoru lepší, aby se Řecko vrátilo k drachmě? Odhadnout budoucnost je více než složité, o mnohém však napoví dosavadní vývoj situace. Řecko nyní čerpá druhý záchranný úvěr ve výši 130 miliard eur. V roce 2010 začalo čerpat první půjčku 110 miliard eur, ta však problémy nevyřešila. Řecká vláda, která se po červnových volbách těžko rodila, se nyní snaží přesvědčit věřitele, že díky snížení provozních výdajů nebude muset propouštět státní zaměstnance, snižovat mzdy a důchody, jak bylo domluveno. Zástupci Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky, kteří jsou v Aténách na inspekci, však nepovažují úsporné kroky za dostačující a varují před dalšími problémy. Není totiž příliš pravděpodobné, že Řecko bude za současných podmínek schopné splatit poskytnuté půjčky. Také trhy a zahraniční investoři v ozdravné kroky příliš nevěří a připravují detailní nouzové scénáře pro případ bankrotu Řecka a jeho odchodu z eurozóny. Obavy ohledně ekonomické a politické udržitelnosti řecké konsolidační strategie tak jednoznačně sílí. Začíná se proto pracovat na variantě „tzv. poslední šance“, která by Řecko udržela v eurozóně. Ta by znamenala, že vedle soukromých věřitelů, kteří už na jaře odepsali polovinu svých řeckých pohle-
dávek, by nyní ztráty utrpěla i Evropská centrální banka a další oficiální věřitelé. Pracuje se také na krizové variantě návratu k drachmě, byť o tom ministři financí členských států i zástupci Evropské komise odmítají mluvit, aby nebyl v médiích vytvářen obraz krachujícího Řecka, který by podlomil poslední zbytky důvěry finančních trhů. Do udržení Řecka v eurozóně již totiž bylo investováno příliš mnoho. Pokud návrat k drachmě nebude jediné možné řešení, jsem přesvědčen, že eurozóna udělá cokoliv, aby udržela Řecko v eurozóně, předešla prohloubení krize a neřízené destabilizaci. Osobně si však myslím, že by pro všechny bylo méně bolestné, kdyby se radikální kroky realizovaly již v počátcích krize, Řecko prošlo řízeným úpadkem, vrátilo se k drachmě a znovu se postavilo na vlastní nohy.
EN č. 9 / 2012
Ovocnáři staví výzkumný institut za půl miliardy V Holovousích, nenápadné obci na Jičínsku, vyroste na zelené louce nový areál Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského za 567 milionů korun. Ústav má od ministerstva školství rozhodnutí o poskytnutí dotace, která pokrývá všechny uznatelné náklady. Z 85 procent je hrazena z prostředků EU, zbytek platí Česká republika. Ústav už vypsal výběrové řízení na generálního dodavatele stavby, práce začnou ještě letos. Špičkové výzkumné a vzdělávací pracoviště by mělo zvýšit konkurenceschopnost českého ovocnářství v Evropě. Ovocnářství je v Česku tradičním a silným zemědělským oborem, ročně vytváří hodnotu kolem tří miliard korun a dává práci přibližně šesti tisícům lidí. Výzkumný ovocnářský ústav, který má za sebou šedesát let existence, není v Holovousích náhodou. Zdejší lokalita má z hlediska ovocnářství velmi výhodnou polohu, jádroviny a peckoviny se tu pěstovaly už před staletími. Ústav, jediný svého druhu u nás, ale sídlí ve pronajatém zámku a možnosti jeho rozvoje jsou nyní omezené. Projekt vlastního pracoviště tu proto začali připravovat od roku 2006, kdy se objevily první informace o možnos-
ti získat evropské dotace. V roce 2009 přihlásili projekt Ovocnářského výzkumného institutu do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. RARITNÍ ODDĚLENÍ GENOFONDŮ Institut se má zaměřit na šlechtění odrůd, uchování genofondů i vývoj lepších postupů v pěstování jádrovin a peckovin. Úkolů je celá řada: jak docílit odolnějšího a zdravějšího ovoce, jak nejlépe skladovat jablka, aby zůstala dlouho chutná a nekazila se, jak vyšlechtit třešně, které nebudou praskat, jak účinněji bojovat se škůdci bez chemických pro-
středků, při zkoumání všech nových metod ale nezasahovat příliš do životního prostředí. S novými možnostmi ústavu mohou přijít nové objevy. Už nyní míří do Holovous pozornost odborníků z celého světa. Například zdejší oddělení genofondů je rarita: „Máme v něm asi 2 300 odrůd na 27 hektarech, jako jediné ovocnářské místo u nás. O naše výsledky se zajímají například v Německu, USA, Chile nebo Jihoafrické republice,“ řekl manažer ústavu Václav Ludvík. Ve vlastních objektech by měli vědci získat jistotu budoucnosti. Hlavní částí institutu bude objekt laboratoří a pracoven. Také vznikne moderní skleník pro výzkum a šlechtění s regulovanou teplotou, světlem a závlahou. Jediná stávající budova, bývalý sklad ovoce, projde kompletní přestavbou. Areál doplní objekty technického zázemí a garáží. Stavební část představuje zhruba dvě třetiny investice. Počítá se i s novými přístroji a s obnovou zastaralé polní mechanizace.
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
Co říkáte na konspirační teorii, kterou nedávno zveřejnila polská strana Právo a spravedlnost, podle které byla příčinou pádu letadla s prezidentem Kaczynskim v roce 2010 série explozí na palubě? Tato konspirační teorie není první a určitě nebude ani poslední. Stačí připomenout například některé až „divoké“ teorie kolem smrti Jurije Gagarina, zpochybňování přistání amerických astronautů na Měsíci nebo teorie o havárii a smrti Alexandra Dubčeka... Většinou jsou konspirační teorie spojené s jinými - „postranními“ - zájmy, velice často politickými nebo i ekonomickými. Jako člověk, který se právě v letectví a oborech s ním spojených pohyboval, vím, že podobné katastrofy jsou vyšetřovány velice přísně. Na tomto konkrétním šetření se podílely obě strany, tedy jak Rusko, tak odborníci z Polska. A ani v tomto případě - i když je mi pochopitelně všech zmařených lidských
životů líto - nemám důvod pochybovat o oficiálních závěrech, které podklad pro podobné konspirační teorie ani nenaznačují. Jak víme, je navíc kauza havárie letadla s prezidentem Kaczynskim v Polsku vysoce zpolitizovaná a dostala se mimo věcné debaty dokonce do roviny předvolebních soubojů.
Vladimír Remek, poslanec Evropského parlamentu
Co říkáte na novou iniciativu Evropské komise v boji proti kouření, v rámci které chce například zvětšit varovnou plochu na krabičce cigaret na 75 %, zakázat mentolové cigarety, unifikovat velikost cigaret a podobně? Evropská komise připravuje návrh nové evropské legislativy směřující k ochraně občanů před škodlivými účinky okouření cigaret. Zatím nebyl předložen žádný konkrétní návrh. Sám nekouřím ani jsem nikdy nekouřil, mohu tedy prezentovat pouze teoretické názory, nikoli praktické zkušenosti. Současně jsem lékař, a proto jsou moje názory ovlivněny jistou mírou odborných znalostí. Není pochyb o tom, že kouření cigaret poškozuje zdraví jak samotného kuřáka, tak i osob v jeho okolí, které jsou nuceny cigaretový kouř vdechovat. Kouření má samozřejmě svůj dopad společenský i ekonomický. Výdaje na cigarety představují významnou část výdajů domácností kuřáků. Díky velmi vysoké spotřební dani představuje prodej cigaret současně významný příjem pro státní rozpočet. Naprosto souhlasím s tím, že je úkolem státu v rámci péče o veřejné zdraví podnikat kroky, které povedou k omezení kouření a tedy ke snížení jeho negativních důsledků na zdraví osob. S tím souhlasí asi každý. Těžší je shodnout se na tom, které kroky to mají být.
Na prvním místě jsou informace a výchova. Každý občan by měl mít v dostupné a srozumitelné formě informace o tom, jak kouření škodí jeho zdraví. Jak děti, tak dospělí by měli být vychováváni k péči o své zdraví. Na druhém místě jsou zákazy a nařízení, která omezují svobodu podnikání a svobodu rozhodování občanů. Nevěřím tomu, že lidem lze zdraví nařídit. Mám velké pochybnosti o konečných efektech opatření typu jednotná velikost, jednotná chuť či jednotné, ošklivé balení cigaret. Tato opatření necílí na občana, ale na výrobce. Mohou sice někoho od kouření odradit, na druhé straně mohou také zjednodušit falšování cigaret, podpořit černý trh či vést kuřáky ke spotřebě méně „kvalitních“ cigaret.
Milan Cabrnoch, poslanec Evropského parlamentu
zdroj: autorka
Ilustrační foto.
Projekt ale měl v počátcích značné potíže. Pro nový institut se nedařilo získat pozemky, které byly v soukromém vlastnictví. Ústav vedl dlouhodobá jednání s pěti spolumajiteli potřebných parcel, někteří z nich přitom žijí trvale v zahraničí a diktovali si podmínky. Peripetie taktických vyjednávání nakonec dopadla úspěšně, dnes ústav vlastní půdu o ploše více než 1,25 hektaru, kterou pro stavbu nového institutu potřebuje. JEDINEČNÉ OVOCNÁŘSKÉ CENTRUM Institut by měl pracovníkům výzkumu umožnit užší spolupráci s obdobnými zahraničními ústavy a významně posunout možnosti smluvního výzkumu pro zahraniční klienty. Dotace půjdou též na spuštění prvních výzkumných programů a nákup potřebných technologií. V institutu, kde vznikne několik desítek nových pracovních míst, se zaměří i na studium a výchovu mladých vědců. „Bude tady magisterské i doktorandské studium, protože nové pracoviště poslouží také ke vzdělávání a školení. Chceme i rozšířit poradenskou službu pěstitelům, školkařům a státní správě. Ovocnáři získají také možnost vzdělávání v programech Evropské unie,“ nastínil ředitel ústavu Jaroslav Vácha. Projekt nového Ovocnářského výzkumného institutu je ve fázi běžícího výběrového řízení na dodavatele stavby. „Celý areál má být hotov do konce roku 2015. Byla to podmínka přidělení dotací, takže si ohlídáme, abychom termínu dostáli. Zatím všechno běží podle plánu. Věříme, že pracujeme na kvalitním projektu. Za evropské peníze vzniká jedinečné ovocnářské výzkumné centrum s přímou vazbou na praxi, které zvýší konkurenceschopnost českého ovoce na evropském trhu,“ uzavřel manažer Výzkumného a šlechtitelského ústavu vHolovousích Václav Ludvík. Věra Hofmanová
(Ne)závislé Katalánsko „Spokojný nie, skôr smutný,“ charakterizoval sám seba predseda katalánskej regionálnej vlády Artur Mas po druhom oficiálnom stretnutí so španielskym premiérom Marianom Rajoyom. Napriek veľkým očakávaniam, nestalo sa nič svetoborné. Rajoy vyslovil nie a katalánski nacionalisti môžu ďalej pokračovať v zastrájaní. 20. september nepriniesol veľké zmeny. Diskusia o katalánskej rozpočtovej zmluve, ktorá mala regiónu udeliť väčšiu daňovú autonómiu, Kataláncov neuspokojila. Návrh Artura Masa odmietol Rajoy s tvrdením, že nie je doba na kroky, ktoré vyostrujú destabilizáciu v krajine a jedinou prioritou všetkých autonómií má byť vyriešenie ekonomickej krízy. Premiér sa odvolal na ústavu, s ktorou je podľa neho katalánsky návrh o novom fiškálnom pakte v silnom rozpore. Po takomto fiasku možno zo strany katalánskeho parlamentu očakávať ďalšiu vlnu siláckej rétoriky. Leitmotív „samostatné Katalánsko“ však doteraz nepresiahol rámec trans-
parentov a pri hľadaní záplaty na deravý autonómny rozpočet sa Katalánci suverénne spoliehajú na centrálny Madrid. Ten však dospel k poznaniu, že kvetnaté metafory o nezávislosti môže stopiť prostý fakt, že peňazí niet. Už na februárovom stretnutí s katalánskym predstaviteľom Rajoy požiadal o väčšiu transparentnosť vo verejných financiách, avšak jeho slová boli prepočuté. Koncom augusta katalánski politici oznámili, že potrebujú záchranný úver vo výške 5 miliárd 23 miliónov eur, a snaha dopovať možno budúce nezávislé Katalánsko z celoštátnych štruktúr nevonia nikomu. Na aktivity Artura Masa medzi prvými zarea-
govali katalánski politickí predstavitelia. Krajská šéfka Ľudovej strany v Katalánsku Alicia Sánchez-Camacho zhodnotila, že „politické dobrodružstvá“ nie sú na mieste a súčasný stav krajiny si vyžaduje produktívne riešenia. VLAJKOVÝ SYNDRÓM V septembri Barcelonou otriasli silné demonštrácie, no centrálna vláda prešla túto skutočnosť mlčaním. Ku kritike ju nevyprovokoval ani tradičný prvok pod autorstvom katalánskych radikálov. Španielsku štátnu zástavu tentoraz spálili spolu s vlajkou EÚ a Francúzska. Rozsiahle demonštrácie sa uskutočnili pri príležitosti slávenia Národného dňa Katalánska, ktorý si od skončenia Francovej diktatúry Južania pripomínajú 11. septembra. Na tohtoročných manifestáciách sa najpopulárnejším heslom stalo: „Katalánsko – nový štát Európy“.
Otázne zostáva, či práve pálenie vlajky EÚ je gestom, akým sa má potenciálny „nový“ štát zviditeľňovať. Myšlienka o samostatnosti zostáva žiť v barcelonských uliciach a túto skutočnosť pioniersky pomenovala generálna sekretárka Ľudovej strany María Dolores de Cospedal. Prísľub prezidenta FC Barcelony Sandra Rosella, že ak sa Katalánsko odtrhne, klub zostane v španielskej lige, ju na rozdiel od predsedu Katalánskeho parlamentu prinútil zamyslieť sa nad dôsledkami. Medzi základné otázky patrí, kto bude financovať katalánske podniky, či dokáže fungovať nový štát bez eura a v neposlednom rade - ako Katalánsko presvedčí EÚ, že bude jej plnohodnotným členom. Predseda katalánskej vlády Artur Mas však zatiaľ koná podľa overenej šablóny a najnovšie prehovoril o predčasných voľbách. Dana Miháliková, Valladolid
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
EN č. 9 / 2012
Středočeští zemědělci chtějí větší podporu produkčního využití půdy Středočeský kraj je typický silnou rostlinnou výrobou. Pěstuje se zde hlavně pšenice, ječmen, cukrová řepa nebo ve stále větší míře řepka olejka. Zemědělci ve středních Čechách musí podobně jako jejich kolegové z jiných regionů stále více spoléhat na dotace. Ty lze čerpat z několika zdrojů. Kromě těch státních nebo krajského Fondu životního prostředí a zemědělství je to hlavně evropský Program rozvoje venkova, ve kterém je pro malé obce a zemědělské podniky připraveno kolem 100 miliard korun. Zemědělská půda zabírá kolem 60 procent rozlohy kraje, což řadí region k nejvýznamnějším z hlediska rostlinné výroby. Dotace, které zemědělci mohou čerpat jsou dvojího typu. Předně jde o ty nárokové, vázané na obhospodařovanou zemědělskou půdu. Podle ředitelky Agrární komory Středočeského kraje Zlaty Koukolíčkové se dnes někteří zemědělci bez této podpory už neobejdou. „Problémem je pak značná administrativní náročnost na vedení veškeré předepsané evidence a následné kontroly, které se často opakují a kumulují,“ řekla EN Koukolíčková. Druhá část podpory pak putuje k zemědělcům skrze Program rozvoje venkova. Čerpat dotace je možné na rostlinnou i živočišnou výrobu. Ve Středočeském kraji se nejčastěji čerpá na investice do modernizace provozů. A zájem o dotace je obrovský. Podle Koukolíčkové počet žádostí značně převyšuje finanční alokaci programu. S evropskou podporou souvisí i některé problémy. Zemědělci si například stěžují
na zbytečně velkou podporu zemědělské půdy, na které není žádná produkce. „Domníváme se, že by EU měla pravidla v novém plánovacím období 2014-20 nastavit tak, aby bylo podporováno produkční využití zemědělské půdy,“ dodala Koukolíčková. Z DOTACÍ BIOPLYNOVÉ STANICE Podpořených projektů už v kraji najdeme desítky. Evropské peníze jdou na modernizace vybavení, rekonstrukce budov určených pro podnikání nebo do inovací v technologiích výroby. „Například díky PRV mohli chovatelé modernizovat technologie v živočišné výrobě, konkrétně výstavbu a rekonstrukci staveb sloužících k ustájení a zlepšit welfare hospodářských zvířat,“ uvedl ministr Petr Bendl při návštěvě podniků živočišné výroby na Kolínsku a Mladoboleslavsku. Staví se také bioplynové stanice. Zemědělci tak ekologickým způsobem zužitkují odpad ze svých provozů a bio-
K nejvíce investujícím podnikům ve Středočeském kraji patří Zemědělská Klučenice. Loni došlo s pomocí dotace k opravě dojírny. zdroj: www.delavalczech.cz plynové stanice navíc využívají k ekologické výrobě elektrické energie a tepla.V loňském roce vznikla taková stanice v Klučenicích. Realizátorem projektu za 67 milionů korun byla společnost Zemědělská Klučenice. Skoro 20 milionů poskytlo ministerstvo zemědělství, které odhaduje, že by v ČR mohlo stát v roce 2020 přes 500 takových stanic. Zemědělský podnik v Klučenicích patří k jednomu z nejvíce investujících v kraji. Kromě stanice došlo loni i k rekonstrukci dojírny.„Celkové náklady činily 12,7 milionu korun a 37 procent tvořila dotace z Programu rozvoje venkova. Zbývající část se kryla úvěrem,“ řekl předseda společnosti Stanislav Žák.
Podle něj podnik, který zaměstnává 46 lidí, využívá evropské dotace už od roku 1994. ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA V PROBLÉMECH Investice a na ně navázané evropské dotace pomáhají zemědělcům s překonáním horších roků. Ten letošní mezi ně nelze úplně počítat. Sklizeného obilí sice bylo celkem o 13 procent méně než loni, ale z dlouhodobého hlediska to znamená průměr. Výnos řepky pak byl podle Zlaty Koukolíčkové srovnatelný s loňskem. Celkově ale situace pro zemědělství v regionu rozhodně příznivá není. Letos totiž znovu kles-
ly výkupní ceny mléka, což má velký dopad na chovy. Snižující se živočišná výroba je vůbec závažnou ekonomickou hrozbou, která tiká na pozadí české ekonomiky. „Velkým a dlouhotrvajícím problémem je odvětví chovu prasat. Z důvodu dlouhodobé nerentability tohoto odvětví byly mnohé chovy zrušeny a stavy prasat se značně snížily,“ připomíná nepříznivou statistiku Zlata Koukolíčková. Chovatelé v regionu navíc musí průběžně reagovat na legislativu Evropské unie. A ta jim v mnoha případech příliš nepomáhá. Od roku 2013 se totiž podmínky, které musí každý chovatel splnit, poměrně zásadně zpřísní. Filip Appl
5
KRÁTCE ● Úplně novou knihovnu mohou od poloviny září využívat čtenáři ve Zdicích. Objekt vznikl v centru města na nevyužívaném pozemku. Knihovna je bezbariérová a devíti miliony korun na ni přispěl Regionální operační program Střední Čechy. Slavnostního otevření se zúčastnili místostarosta města a poslanec Richard Dolejš, náměstek hejtmanky a senátor Marcel Chládek nebo básník Pavel Šrut. ● České dráhy nakoupily devět nových vlaků pro obyvatele Středočeského kraje. Nové jednotky řady CityElefant a Regionova byly předány v Praze na hlavním nádraží, odkud po oficiálním zahájení odjely po svých trasách. Celková hodnota nových vlaků činila přes jednu miliardu korun. „ROP SČ poskytl dotaci ve výši 379 milionů, což představuje téměř 40 procent ceny vlaků,“ říká náměstek generálního ředitele ČD Antonín Blažek. ● V polovině září proběhla v Kralupech nad Vltavou slavnostní akce k ukončení projektu „Modernizace místních komunikací v Kralupech nad Vltavou - lokalita U Cukrovaru“. Cílem byla celková modernizace povrchu silnic, které jsou stěžejními přístupovými komunikacemi k městskému úřadu či sportovní hale. Zvýšena byla i bezpečnost lokality, když došlo k vytvoření ostrůvků na přechodech nebo nového značení. Projekt finančně podpořil ROP SČ.
NUTS II JIHOZÁPAD
Na Jihozápadě se zmenšuje plocha obhospodařované plochy „Sametová revoluce“ i vstup České republiky do Evropské unie měly podle ředitelky Agrární komory Jihočeského kraje Hany Hricové útlumový vliv na jihočeskou zemědělskou produkci. Od roku 2002 se v Jihočeském kraji podle jejího vyjádření pozvolna zmenšuje plocha obhospodařované zemědělské půdy. A jaké jsou v současné době hlavní problémy zemědělců v kraji? „Vysoké ceny obilovin a sóji neúnosně zvyšují náklady na živočišnou výrobu, která je nosným odvětvím v Jihočeském kraji. Momentálně nás také trápí pokles výkupní ceny mléka, drahá nafta a všeobecně rostoucí ceny vstupů do zemědělské výroby,“ říká Hana Hricová. Negativně na svých bedrech jihočeští zemědělci pociťují podle ní také nekorektní chování nadnárodních tržních řetězců zneužívajících enormní tržní síly. Velké obavy a nejistotu představují zatím nejasná pravidla reformované Společné zemědělské politiky EU, která začnou platit od roku 2014. Hrozbou je rostoucí závislost resortu na dotacích a také stárnutí a klesající odbornost pracovníků. Hospodářskému výsledku zemědělských podniků v regionu NUTS II Jihozápad podle Hany Hricové významně pomáhají evropské dotace. „Bez těchto zdrojů by odvětví bylo v trvalé ztrátě. Jen pro letošní rok podalo skrze „jihozápadní“ zemědělské agentury tzv. jednotnou žádost o finanční podporu více než 5,5 tisíce hospodářů na půdě. Tento objem žádostí představuje nárok na téměř 5,6 mld korun, pokud žadatelé splní všechny zákon-
né požadavky,“ uvádí Hana Hricová. Další zajímavý dotační nástroj podle ní představují prostředky dostupné skrze projektové žádosti z Programu rozvoje venkova. Například jen v rámci první osy tohoto programu vloni přihlásili oprávnění žadatelé z NUTS Jihozápad v průběhu tří příjmových kol 848 projektů v hodnotě téměř dvě miliardy korun. Dotační podíl činí skoro 800 milionů korun . Dotace jsou z většiny čerpané jako platby na plochu bez vazby na produkci, pouze méně než 4 % z těchto přímých plateb je užito na podporu citlivých komodit, například na dojnice, bahnice, kozy nebo brambory pro výrobu škrobu. Velký zájem je o investiční dotace z PRV do zemědělských staveb a technologií určených pro živočišnou a rostlinnou výrobu. Zajímavá jsou i opatření zaměřená na uvádění zemědělských produktů, na zpracování a využití
KRÁTCE ● Obnova historické části obce Plzeň-Koterov byla po opakovaném odložení konečně zahájena. Realizace projektu byla umožněna díky tzv. systému náhradníků ROP Jihozápad v rámci 5. výzvy. Projekt řeší rekonstrukci a obnovu jedinečného památkově chráněného území rezervace Koterov, která je jednou z nejhezčích a nejzachovalejších venkovských návsí na Plzeňsku.
biomasy nebo na podporu agroturistiky. K udržení mladých lidí v zemědělství pomáhají podpory pro mladé zemědělce a motivující seniory k předčasnému ukončení zemědělské činnosti. Vzhledem k velkému zalesnění patří zdejší lesní hospodáři k nejvýznamnějším žadatelům o unijní podpory do lesů a díky mimořádné rozloze jihočeských rybníků a dalších vodních ploch je zde velký zájem o dotace z OP Rybářství. HLAVNÍM PROBLÉMEM JE SMĚŘOVÁNÍ „EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ“ Také podle hejtmana Plzeňského kraje Milana Chovance není vývoj v zemědělství dlouhodobě stabilní. Hlavním problémem je dle jeho slov směřování „evropského zemědělství“. „Jeho směr a cíl doznává totiž neustálých změn, na což zemědělci musí reagovat. Podařilo se však v posledních letech pozastavit další dlouhotrvající trend, kterým byl problém rozměru zemědělství. Vedle sebe mohou existovat různé typy farem, řízené podle místních podmínek.,“ říká Milan Chovanec. Zemědělci podle něj potřebují nastavit jasné směrování a jasnou odpověď na otázku, zda budou jen údržbáři krajiny, či zda je zájem o jejich produkci. Obojí
Na jihu Čech ubývá zemědělská půda. právě „evropská“ (avšak někdy i česká) legislativa podle „potřeb“ přelévá z jednoho ukazatele na druhý a naopak. Podle Milana Chovance pak omezení nebo ukončení výroby některé z komodit jak živočišného, tak rostlinného původu je ve většině případů nevratné, protože mnohdy vyžaduje velké investiční náklady na technologická zařízení, která je obtížné zakonzervovat a po uplynutí recese znovu obnovit. „Bude-li evropský prostor ‚pokřiven‘ stávajícím systémem dotací, pak samozřejmě dotace pomáhají udržovat a de facto přežít nikoliv v konkurenci s ostatními částmi České republiky, ale s ostatními zeměmi EU, kde je zemědělská výroba dotována,“ říká hejtman Chovanec k dotacím do zemědělství. Dotace z platby na
zdroj: Jana Bartošová plochu jsou podle něj využívány na pokrytí provozních nákladů. To může vést až k tomu, že v samém důsledku se účinek těchto financí projeví hlavně mimo zemědělství k udržení či zvyšování cen dodavatelů nezbytných prostředků zemědělským podnikům. Spíš menší část zůstane zemědělci na pokrytí jeho vlastní činnosti, rozvoj vlastního podniku a investice. V těchto případech mohou podniky využívat i další finanční prostředky, tentokrát z programu rozvoje venkova, které jsou nenárokové a slouží zejména ke zlepšování technologické úrovně výroby, případně její restrukturalizaci. Tyto dotace vázané na projekty jsou zemědělskými podniky v jihozápadních Čechách využívány. Jana Bartošová
● ROP Jihozápad úspěšně pokračuje v čerpání evropských dotací. Platební a certifikační orgán Ministerstva financí České republiky prověřil a následně schválil k 3. certifikaci 61,5 milionu eur vyplacených na projekty ROP Jihozápad v období od poloviny září 2011 do konce dubna 2012. Na základě tohoto kroku zaslala Evropská komise v září na účet ministerstva financí celou tuto částku. ● Soutěž „Kompas – hledá se nejlepší projet ROP Jihozápad“ vyhrál projekt Záchrana gotického hradu v Soběslavi. Zaujal zejména díky své originalitě a estetickému pojetí. Gotický hrad, který je jednou z nejvýznamnějších památek Soběslavi, slouží od roku 2010 rovněž jako městská knihovna. Navenek hrad nedoznal změn, interiér však tvoří prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro účely knihovny.
6
INZERCE
EN č. 9 / 2012
Pardubické Dožínky rozveselil Barevný den plný her V rondelu pardubického zámku, v sobotu 15. září 2012, rozbalil svůj stan Barevný den plný her. Zábavně-vzdělávací akce na podporu správného třídění odpadů se konala v rámci pardubických Dožínek. Barevný den plný her je seriálem akcí po celém Pardubickém kraji a pro děti i dospělé jej pořádají společnosti EKO-KOM a ELEKTROWIN ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje a Pardubickým krajem. „Každou aktivitu na podporu třídění odpadů a jeho následné recyklace, a vůbec aktivity spojené s přírodou a ochranou životního prostředí, vítám. Dnešní společnost si důležitost úspory přírodních zdrojů a energií uvědomuje, ale osvěta mezi veřejností je dů-
ležitá stále,“ řekl radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí Václav Kroutil. V Pardubicích byl pro návštěvníky Barevného dne připraven program plný her a soutěží. Děti a jejich rodiče si mohli vyzkoušet sestavení Maxi pexe-
sa, skládání posunovačky s tématikou třídění odpadů, zahrát si hru Člověče, šup do sběrného dvora, anebo si zasoutěžit ve skákání v pytlích. „Barevný den plný her je jednou z celé řady aktivit, které v Pardubickém kraji realizujeme. Regionální rozvojová agentura se v regionu podílí např. na projektu krajské komunikační kampaně na podporu třídění odpadů s cílem zahustit síť sběrných kontejnerů v obcích Pardubického kraje a zaměřuje se na poradenskou a informační činnost v ob-
lasti odpadového hospodářství,“ doplnila Petra Smuts z Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje. Na projektech, včetně pardubického Barevného dne plného her, se podílí také společnost EKO-KOM. „EKO-KOM spolupořádá Barevný den plný her již několik let s cílem zábavnou a hravou formou šířit povědomí o vhodnosti a potřebě správně třídit odpady. Těší mě, že jsme našli dobré partnery v Regionální rozvojové agentuře i v Pardubickém kraji,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer
firmy EKO-KOM, a.s., který také vysvětlil, proč se akce jmenuje Barevný den plný her: „Pojmenování Barevný den je inspirováno barevností kontejnerů na tříděný odpad. Snažíme se tak zábavnou formou návštěvníky, zejména pak děti, seznámit s pravidly třídění odpadů, a ukázat, že třídění se stalo běžnou součástí našeho života.“ Podrobnější informace o třídění odpadu najdete na www.ekontejnery.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
Zábavné hry na krajských dožínkách pokračují v tradici Dvoudenní program krajských Dožínek v Hradci Králové doplnil také Barevný den plný her. Tradiční akci na podporu správného třídění odpadů pořádají pravidelně společnosti EKO-KOM, a.s., ASEKOL, s.r.o., a ELEKTROWIN, a.s., ve spolupráci s Centrem evropského projektování. Pro děti i dospělé byly připraveny zábavné hry a soutěže. „Děti se nejsnáze učí formou hry, proto již po několikáté pořádáme Barevný den plný her, a to nejen v Hradci Králové. Program ale není určen výhradně dětem, i dospělí se tu mohou ledasčemu přiučit a dostat odpovědi na své otázky o správném třídění odpadů,“ řekl Tomáš Pešek, regionální manažer firmy EKO-KOM, a.s., která v České republice zaštiťuje systém zpětného odběru a využití odpadových obalů. Společnost EKO-KOM ve spolupráci se společnostmi Asekol a Elektrowin připravila pro návštěvníky zážitkové atrakce zaměřené na téma třídění odpadů a zpětný odběr vyřazených elektrozařízení. Návštěvníci dožínek a zejména děti si mohli vyzkoušet skládání maxidomina, zasoutěžit si ve znalostech o třídění odpadů, zaskákat na trampolíně, zahrát si hru Člověče, šup do sběrného dvora a vyřádit se ve skákacím hradě ve tvaru rychlovarné konvice.
„Na projektu ‚Čistá obec, čisté město, čistý kraj‘ podporující třídění odpadů se podílí Královehradecký kraj i Centrum evropského projektování. Chci obyvatelům Královéhradeckého kraje poděkovat, že se třídění odpadů věnují a také obcím, že se zapojují do systému sběru tříděného odpadu a jeho následné recyklace,“ uvedla projektová manažerka Centra evropského projektování Dana Vostřezová. Podobně hovoří i radní Královéhradeckého kraje, zodpovědný za životní prostředí a zemědělství Jan Tippner. „Královéhradecký kraj třídění odpadů podporuje na všech úrovních a Barevný den plný her je zcela určitě aktivitou, která může veřejnost neformálně a zábavně informovat o systému nakládání s odpady. Osobně se na Barevný den těším, protože příležitostí pobavit se tam bude více než dost,“ řekl Tippner.
Krajské dožínky se letos konaly 14. a 15. září v prostorách Flošny a před Všesportovním stadionem v Malšovicích. Více informací k projektu společnos-
ti EKO-KOM, a.s., který je realizován ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.cz. Se správným tří-
děním odpadu může pomoci lidem web www.jaktridit.cz. Tomáš Pešek, regionální manažer EKO-KOM, a.s.
Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci.
IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd 1
20.7.2012 15:54:56
IN_EKOKOM_PCE_2012_SKLO_137x203.indd 1
23.7.2012 12:59:16
NUTS II SEVEROZÁPAD
EN č. 9 / 2012
Zemědělce sráží špatná privatizace
KRÁTCE ● Na rekonstrukci silnice mezi Drmoulem a německým Mähringem chce Karlovarský kraj získat dotaci z přeshraničního fondu Cíl 3. Oprava komunikace III. třídy by měla stát zhruba 18,5 milionu korun. „V tuto chvíli podáváme žádost o dotaci ve výši 750 tisíc eur. Musíme mít ale zajištěno předfinancování,“ uvedl náměstek hejtmana Petr Navrátil. Silnici bude nutné v některých místech rozšířit, aby se zde mohla bezpečně míjet dvě auta. Musejí se také kompletně opravit povrchy.
Dá se nějak stručně charakterizovat stav zěmědělství v severozápadním regionu? Podle ředitele Regionální agrární komory Karlovarského kraje Josefa Erharda ano. „Vývoj zemědělství v našem kraji je přece jen o něco horší než v republice. Je to hlavně proto, že zemědělci, kteří se rozhodli jít do privatizace, zprivatizovali zchátralé budovy a staré stroje, ale o půdu jako výrobní prostředek, který by jim umožňoval nabytý majetek splácet, neustále přicházejí zejména špatně nastavenými zákony,“ řekl. Jaký je tedy podle Erharda vývoj v oblasti zemědělství z pohledu agrární komory? „Jak bylo řečeno, privatizace nevhodného majetku a tím pádem malé výnosy zemědělské produkce jim neumožňují investovat do současné zemědělské výroby ani splácet už zprivatizovaný majetek. Dotace jdou proto především na rekonstrukce a modernizace budov a staveb a nákup nových výkonných strojů,“ dodal Erhard. Ředtel agrární komory uvedl příklady z nedávné doby. Jsou to výstavba nového kravína v Zemědělském družstvu Novosedly Pšov a rekonstrukce kravína Zemědělského družstva Trstěnice, dále nákup nové sečky druhé generace a rekonstrukce kravína v Okrouhlé Agrokombinát Dolní Žandov. „Příkladů by se našlo víc, ale je to v rámci krajských potřeb v zemědělství jen troškaření,“ dodal Erhard. Pomoc zemědělcům tedy musí přicházet i odjinud. Například podporou místních výrobků a značek. Na Mostecku hodlají certifikovat místní výrobky a
služby. Značka Regionální produkt se v Ústeckém kraji zatím uděluje jen v Českém Švýcarsku. Krajská samospráva teď chce, aby v každém regionu Ústeckého kraje, který se pro návštěvníky a turisty prezentuje jako Brána do Čech, mohly firmy po splnění kritérií také certifikovat své výrobky nebo služby. „Budeme ještě zvažovat, jakým způsobem se do celonárodní certifikace regionálních produktů zapojíme. Prvním krokem teď bude návrh vizuálního označení. Další postup budeme projednávat s řediteli jednotlivých destinačních oblastí Brány do Čech, Českého středohoří, Dolního Poohří, Krušných hor a Českého Švýcarska,“ uvedl Radek Vonka, radní Ústeckého kraje. CHOV PRASAT V KRAJI SKONČIL To ovšem neznamená, že se zemědělství v regionu nemusí vypořádávat s omezením zemědělské výroby. V Karlovarském kraji například v podstatě skončil ve větším měřít-
zdroj: redorbit.com
zemědělců s jeho nerentabilitou způsobenou růstem cen krmiva, nestabilními a nízkými výkupními cenami na tuzemském trhu a také velkou konkurencí dováženého vepřového masa. Erhard uvedl, že největší vliv na současný stav má politika státu uplatňovaná vůči zemědělcům. Karlovarský kraj je v počtu chovaných prasat v České republice na posledním místě. A rozdíly mezi ním a ostatními regiony jsou propastné. Pomoc kraje přitom musí směřovat i jinam než do země-
dělské výroby. Karlovarský kraj letos uvolní na likvidaci invazních rostlin z rozpočtu 18,8 milionu korun. Celkové náklady na rozsáhlý projekt rozvržený do čtyř let dosáhnou přibližně 170 milionů korun. Většinu z nich má pokrýt dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí. Projekt počítá s plošným zásahem proti bolševníku, křídlatce a netýkavce. V Česku jde o ojedinělý zásah, v podobném rozsahu se invazní rostliny dosud nelikvidovaly. Marek Turek
V Karlovarském kraji chov prasat v podstatě skončil. ku chov prasat. Podle soupisu hospodářských zvířat bylo letos v dubnu v regionu 1 646 prasat. Ke stejnému datu loňského roku jich zemědělci chovali přes deset tisíc. Meziroční pokles stavů tudíž představoval skoro 85 procent. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu. Podle farmářů se stal chov prasat neefektivní a tratili na něm. Prasata momentálně chovají pouze po desítkách kusů malí farmáři. Dlouhodobý odklon od chovu prasat souvisí podle některých dotázaných
7
● Ústecký kraj stále trvá na zachování počtu akutních lůžek v regionu. Podpora kraje se vztahuje nejenom na nemocnice sdružené v rámci akciové společnosti Krajská zdravotní, ale rovněž na nemocnice městské či soukromé. Již dříve se Zastupitelstvo Ústeckého kraje vyjádřilo například pro zachování nejenom Žatecké nemocnice, ale také Podřipské nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem. ● V novostavbě Pavilonu akutní medicíny v areálu Nemocnice Karlovy Vary byla sobota 22. září Dnem otevřených dveří. Ještě před začátkem akce byly vyhlášeny výsledky výtvarné soutěže nazvané Zdraví očima dětí, do které se zapojili karlovarští předškoláci a žáci základních škol. Zájemci o komentovanou prohlídku nového pavilonu měli jedinečnou příležitost nahlédnout do zákulisí operačních sálů, centrální sterilizace, jednotek intenzivní péče anebo centrální sterilizace či urgentního příjmu.
NUTS II SEVEROVÝCHOD
Pardubický kraj trápí snižující se živočišná výroba Východní Čechy mohou být s letošní úrodou relativně spokojené. Alespoň v porovnání s některými jinými regiony země. I tak ale zemědělce v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji trápí stejné problémy. Mezi ty nejzávažnější patří závislost na dotacích, které do regionu proudí z Evropské unie i státního rozpočtu. Evropské dotace přitom v tomto případě nejdou primárně z regionálních operačních programů. „Zemědělci využívají dotace z Programu rozvoje venkova ČR,“ vysvětluje tisková mluvčí ROP Severovýchod Eva Jouklová. Podle ní však lze najít podpořené projekty, které s tematikou okrajově souvisejí. Jde například o projekt výstavby zázemí pro hipoturistiku a navazující služby v Jablonci nad Nisou za 33,4 milionu korun nebo o nové veterinárně-zemědělské centrum v Lanškrouně za 21 milion. Stěžejním titulem pro zemědělce je Program rozvoje venkova. V rámci něj čerpají zemědělci dotace hlavně na investice do zemědělského majetku a technologií. Příkladem jednoho z projektů, který byl podpořen loni, je například inovace výroby a balení mléka společnosti Bohemilk v Královéhradeckém kraji.Výše získané dotace může být až 50 procent pořizovací ceny investic. Podle předsedy Agrární komory Pardubického kraje Jiřího Navrátila to ale bývá méně. Největší problém související s čerpáním se týká nutnosti předfinancování z vlastních zdrojů. K tomu se musí zemědělci často zadlužovat. „Teprve po dokončení celé in-
vestice a provedených kontrolách (několikastupňových) SZIF může dojít k proplacení dotace,“ řekl Navrátil. Přesto je podle něj dotační podpora od státu a hlavně z Evropské unie nedílnou součástí příjmů zemědělců a její omezování nebo rušení by jim mohlo přinést velké problémy. ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA UPADÁ A problémů mají zemědělci samozřejmě víc než jen předfinancování. Jde například o nepříznivý ekonomický vývoj, který zasáhl zemědělce snad ještě více než jiná odvětví. Zemědělským podnikům a soukromníkům stoupají ceny hnojiv, chemie, krmných koncentrátů a dlouhodobě třeba i pohonných hmot a je pro ně tak stále těžší konkurovat levnějším produktům, které se k nám dovážejí ze zahraničí. Bohužel u nich je mnohdy kvalita sporná. Pardubický kraj má podle Jiřího Navrátila ale ještě jeden stěžejní problém, který zastíní ostatní. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci na úseku živočišné výroby. „Zvláště v tomto regionu, kde zatížení skotu a konkrétně dojnic je jedním z největších v republice (především ÚO, SY) se rozevírají čím
dál více nůžky v efektivnosti výroby rostlinné a živočišné,“ uvedl Navrátil. Odvětví má problémy s nedostatkem lidí, což souvisí s vyššími nároky na lidskou práci. Trend snižující se živočišné výroby je přitom problémem, který má celá Česká republika. Drůbeže je v zemi nejméně od začátku sedmdesátých let, prasat pak dokonce od roku 1921. Hlavně úroveň přežvýkavců hraje přitom roli při snahách EU o udržitelný rozvoj. SKLIZEŇ LEPŠÍ NEŽ V JINÝCH REGIONECH Přes uvedené problémy lze považovat letošní rok ve východ-
ních Čechách za relativně povedený. Alespoň z hlediska sklizně. Podle předsedy představenstva Regionální agrární komory Pardubického kraje Jiřího Navrátila jsou výsledky ve sklizni plodin průměrné až nadprůměrné k celostátním číslům. „Ale je to dáno především kritickou situací ve sklizni na jižní Moravě a některých jiných částech republiky,“ řekl EN Navrátil.Podle něj, ačkoliv jsou výsledky sklizně celkově nejhorší od 2. světové války, v Pardubickém kraji nejsou extrémní sucha takovým problémem. Horší by prý byla extrémní vlhka. Výsledná čísla tak pře-
sahují celorepublikový průměr. Na Chrudimsku například byl průměrný výnos u pšenice 5,41 tuny na hektar a v Královéhradeckém kraji byly výsledky ještě lepší. Region jako jediný hlásí sedmiprocentní nárůst výnosů. „Na rozdíl od jiných českých krajů byl v hradeckém kraji vývoj počasí pro úrodu velmi příznivý,“ potvrdil ředitel hradecké krajské agrární komory Ivo Konopa. V Libereckém kraji si zase pochvalují produkci řepky. Ta je totiž o třetinu vyšší než loni, což je v kraji, který nepatří k tradičním zemědělským oblastem České republiky, úspěch. Filip Appl
Sklizeň byla v Libereckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji letos lepší než v jiných regionech. zdroj: Zákupák/Wikimediacommons
KRÁTCE ● V hale Českých drah na hlavním nádraží v Hradci Králové si mohou cestující prohlédnout fotografie úspěšných projektů podpořených z Regionálního operačního programu Severovýchod. Tato tradiční putovní plakátová výstava přispívá k povědomí o programu a informuje o tom, kam jdou v regionu evropské peníze. Výstava potrvá až do konce října. Poté se přestěhuje do prostor magistrátu města Liberce. ● V Tanvaldu v Libereckém kraji se mohou těšit z nového dopravního terminálu. Novou dopravní stavbu dotoval ROP SV 47,8 milionu korun. Práce na projektu trvaly více než rok. „I při hodnocení projektů oceňujeme investiční akce, které se prolínají. Taková spojení aktivit daleko více zajistí rozvoj daného místa,“ řekl ředitel Úřadu RR Severovýchod Zdeněk Semorád. Terminál nahradil autobusové nádraží, které bylo od vlaku vzdálené kilometr. ● Čtyřiadvacet metrů měří rozhledna, kterou nově otevřeli nad Heřmanicemi na Frýdlantsku v Libereckém kraji. „Každou takovou investici na podporu cestovního ruchu vítám, zvláště rozhlednu, neboť věřím, že přitáhne do obce a zároveň do Libereckého kraje další návštěvníky,“ řekla při otevření náměstkyně hejtmana Lidie Vajnerová. Investorem stavby za více než 3,6 milionu korun, byla obec Heřmanice. S financováním pomohla i Evropská unie.
PREZENTACE
8
EN č. 9 / 2012
Silničářské novinky už po jedenácté na veletrhu v Pardubicích Doprava je neodmyslitelnou součástí moderní civilizace, bez které si už nikdo nedovede představit každodenní život. Lidé ji využívají k cestám za prací, vzděláním či poznáním, díky dopravě se až k nim dostane zboží nebo prostředky nezbytné pro život. Ovšem k tomu, aby doprava mohla existovat, potřebuje nutnou infrastrukturu a ta zase samozřejmě údržbu a péči. Právě kvůli předávání si zkušeností se správou silniční sítě a seznámení se s technologickými novinkami v oblasti silničního hospodářství se odborníci každoročně sjíždějí do Pardubic na Mezinárodní silniční veletrh. Ten se letos v areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje koná již po jedenácté. Mezinárodní silniční veletrh je ojedinělou odbornou akcí, na níž si pravidelně najde cestu přibližně sedm stovek těch, jejichž profesním zaměřením je silniční hospodářství, nebo se na tomto odvětví podílejí například v rámci místních nebo krajských samospráv. Letošní ročník veletrhu se koná pod záštitou ministra dopravy Pavla Dobe-
še, jeho garanty jsou Pardubický kraj a Správa a údržba silnic Pardubického kaje a odbornými garanty pak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Krajská hospodářská komora Pardubického kraje a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. „Mezinárodní silniční veletrh je podle mého názoru velmi významnou akcí
pro všechny ty, kteří se v oblasti silničního hospodářství pohybují,“ říká jeho pravidelný účastník, náměstek hejtmana Pardubického kraje pro dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. „Je symbolické, že se tato unikátní silničářská akce koná právě v areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje, která patří z hlediska zavádění moderních technologií a postupů k evropské špičce. Zároveň ale bohužel musím říct, že se veletrh koná v kraji, který je z hlediska příjmů finančních prostředků na údržbu silnic prakticky na konci pomyslného žebříčku a je pro něj starost o vlastní silniční síť velkým zděděným problémem. Přitom by stačilo, kdyby stát nepatrně snížil každoroční investici do
nadřazené silniční sítě a ušetřené peníze dal krajům na opravu jejich silnic.“ Během letošního ročníku se v areálu silničářů představí expozice téměř padesáti vystavovatelů, a to nejenom tuzemských. Své výrobky a technologie tady ukáží i nadnárodní společnosti jako například Ballast Nedam či Strabag. „Jako každý rok i letos uvidí návštěvníci veletrhu vedle statických ukázek také praktické prezentace,“ přibližuje program veletrhu ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Zajímavá bude bezesporu například ukázka výspravy vozovky, kterou má připravenou společnost Energy Pro. Vedle odborného programu nás čeká i doprovodný, ve kterém je nachystána prezentace BESIPu nebo Policie ČR.“
Existenci veletrhu, který letos naváže na Dopravní konferenci konanou na půdě Univerzity Pardubice, vítá i hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, který už v minulosti prohlásil, že tuto akci považuje pro region za prakticky nenahraditelnou. „Ačkoliv jako hejtman letos na podzim ve funkci končím, stále zůstávám občanem Pardubického kraje a člověkem, který každodenně využívá silniční síť. Je proto pochopitelné, že vítám konání veletrhu, který umožňuje představit nové technologie a zavést je do praxe. Díky nim pak máme šanci, že budeme jezdit po lepších silnicích,“ dodává hejtman Martínek.
Konference řešila téma dopravy v regionu Tématem konference, konané ve čtvrtek 6. září na pardubické univerzitě, byla především dopravní situace v Pardubickém kraji. Přestože se především mluvilo o projektech rozvoje silniční a železniční dopravy, nejčastěji zaznívalo slovo „peníze“. Konferenci, kterou svým jménem zaštítil ministr dopravy Pavel Dobeš, zahájila primátorka města Štěpánka Fraňková, která uspořádání konference v krajském městě přivítala. „Pokud byste se v Pardubicích zeptali obyvatel, s čím je největší problém, nejčastěji by nepochybně zaznívala doprava. Nás doprava opravdu velmi trápí a jsem velmi ráda, že se tato konference koná právě zde, na půdě univerzity a města. Myslím, že i Pardubice mají k dopravě co říci, byť hlavně z toho negativního hlediska,“ řekla ve své úvodní zdravici Fraňková. Na její slova navázal Pavel Křeček, předseda představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT). „Přeji této konferenci hodně úspěchů a také nalezených řešení – řešení hlavně v oblasti fi-
nancí. Myslím, že v mnoha případech peníze jsou, ale je s nimi nesprávně nakládáno,“ uvedl Křeček. Mezi prvními diskutujícími vystoupili náměstek ministra dopravy Ivo Toman, který se věnoval především výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Pardubickém kraji, zejména silnice R 35 ve směru na Moravu. Její realizace je evergreenem Pardubického kraje již několik let. O dopravní problematice přímo ve městě pak hovořil náměstek primátorky Martin Bílek. Dopolední panel uzavřel náměstek hejtmana Pardubického kraje Jan Tichý, který konferenci považoval za jednu z cest jak informovat osobnosti ve vedení vyšších úřadů a státních institucí o konkrétních problémech v regionu. Ve své prezentaci se Tichý zaměřil na otáz-
ku optimalizace veřejné dopravy v Pardubickém kraji. „K optimalizaci veřejné do-
pravy nás vedla především úspora finančních prostředků Pardubického kraje, zastavení procesu snižujícího se počtu cestujících a také chceme veřejnou dopravu zatraktivnit,“ zdůvodnil potřebu optimalizace Jan Tichý. Mezi přednášejícími se objevili také starosta města České Třebové Jaroslav Zedník, který hovořil na téma dopravního významu České Třebové a kontejnerového překladiště ve městě. V odpoledním programu vystoupili ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR David Čermák a náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Správy železniční dopravní cesty Petr Šlegr. Na jejich vystoupení navázal ředitel Ředitelství vodních cest ČR Jan Skalický, který se zaměřil na splavnění Labe do Pardubic a plavební stupeň Přelouč. „V polovině června bylo zahájeno nové projednávání územního řízení projektu Stupeň Přelouč II. Jsou vydány veškeré výjimky ze zvláště chráněných druhů živočichů a zásahu do významného krajinného prvku. Jsou také vykoupeny všechny pozemky, s výjimkou Správy železniční dopravní
cesty. Můžeme tak předpokládat zahájení realizace projektu v letech 2013/2014,“ zmínil ve své prezentaci Skalický. Doplnil, že cílem je také vybudování nového plnohodnotného koncového přístavu v Pardubicích a protipovodňová ochrana – využití překladní hrany a čekacích stání jako chráněných míst. „V úrovni ideí je rekreační přístav v Pardubicích, kde připravujeme investiční záměr. Jeho realizace je ale podmíněna splavněním Labe až do Pardubic,“ dodal Skalický. Témata dopravní konference se dotkla také stavu silnic II. a III. třídy v Pardubickém kraji, o kterém informoval ředitel krajské Správy a údržby silnic Miroslav Němec. Ředitel odboru podpory prodeje ČD Cargo Michal Roh se zaměřil na strategii rozvoje železnice a o rozvoji letiště pak informoval ředitel Letiště Pardubice Vít Málek. Právě na letišti je dokončován projekt modernizace technického zázemí a palivového hospodářství, který zvýší úroveň služeb poskytovaných letištěm. Posledním bodem programu byla prezentace Jaromíra Rušara ze společnosti Rušar mosty o využití systému EUROCOD při statickém výpočtu mostů.
LIBERECKÝ KRAJ – PREZENTACE
EN č. 9 / 2012
9
Kurzy pro motorkáře „Učme se přežít“ pro letošní rok končí. V příštích letech je v plánu jejich pokračování V loňském roce zemřelo na našich silnicích 78 motocyklistů. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie na tom Česká republika není nejlépe a řadí se mezi čtyři nejhorší místa v ukazateli počtu úmrtí na počet ujetých kilometrů. Jak na tento stav reagovat, co dělat pro to, aby se snížily hlavně následky dopravních nehod motocyklistů. Řada subjektů působících v oblasti zvyšování a prevence bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích se snaží najít ten správný recept, jak na motocyklisty zapůsobit. Jako jedna ze správných cest se jeví různé motoškoly, které nejenže ukazují jakým situacím se vyvarovat, ale také zlepšují znalosti a dovednosti řidičů, tak aby dokázali správně v provozu reagovat a lépe se tak chránit. Ty samozřejmě stačí pokrývat jen zlomek potřebných kapacit, nicméně sami účastnici potvrzují, že takové kurzy jsou jedny z mála aktivit, které jim reálně pomáhají jezdit na motocyklu bezpečněji. „Učme se přežít“ je název projektu, který si vzal za cíl zlepšovat znalosti a dovednosti motocyklistů a zmírnit následky jejich dopravních nehod. Nastartoval ho Liberecký kraj před třemi lety a za dobu své existence se v jeho rámci proškolilo přes 700 motocyklistů. V jeho počátku pomohla Evropská unie, která projekt podpořila prostřednictvím fondu pro regionální rozvoj. Letošní pokračování zahrnovalo celkem 7 kurzů na autodromu v Sosnové, celkově pak pod logem projektu proběhlo 13 kurzů. Tomu, že je projekt považován za prospěšný, nasvědčuje i postup-
né zapojení řady partnerů – v letošním roce se jedná například o Policii ČR, Nadaci BESIP či server Motorkáři.cz. Samostatné oddělení BESIP Ministerstva dopravy v rámci své kampaně zaměřené na motocyklisty uspořádalo na vlastní náklady jeden kurz, a to pro celkem 70 účastníků. „Skutečnost, že se v letošním roce přidala k projektu řada partnerů jako například BESIP Ministerstva dopravy, který na projektu participoval také finančně, jenom potvrzuje, že se nám opravdu podařilo vystavět dobrý program, který doufám napomůže zastavit smrtelné následky dopravních nehod motorkářů. Motorkáři jsou jednou z nejohroženějších skupin účastníků silničního provozu, při samotné nehodě nemají zcela logicky šanci moc se bránit a následky jsou často tragické. Přitom právě znalosti a zkušenosti z kurzů ‚Učme se přežít‘ jim pomáhají předcházet nehodám případně efektivněji řešit krizové situace v reálném provozu. V budoucnu se budeme opět snažit nalézt prostředky na realizaci kurzů a
naše aktivity ještě více koordinovat s ostatními. Ve hře jsou také programy Evropské unie, které sledujeme a budeme hledat zdroje financování právě tam,“ říká Martin Sepp, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro dopravu. Kurzy projektu „Učme se přežít“ probíhají prozatím výhradně na autodromu v Sosnové, který jako jediné místo v kraji můžeme označit jako bezpečné pro nacvičování různých situací. Samotné kurzy jsou pak rozděleny do teoretické a praktické části. V rámci teorie se účastníci dozvědí něco o hlavních příčinách nehod, defenzivní jízdě nebo dopravní psychologii. V praktické části pak trénují krizové brzdění, brzdění v náklonu, jízdu v nestabilním režimu nebo správné průjezdy zatáček. Vyzkouší si tak hranice svého stroje a hlavně hranice svých schopností. „Je zajímavé, jak se mění chování některých účastníků od momentu spuštění kurzu až po jeho ukončení. Sami jsou na konci dne většinou velmi překvapeni, co všechno se dozvěděli a co ještě neumějí a musí tedy dopilovat. Motocyklisté z našeho kurzu odjíždějí určitě obohaceni o nové znalosti a zkušenosti, zároveň však s pocitem, že je stále co se učit. A to je naším cílem. Za jeden den samozřejmě nestihneme naučit vše, ale chceme také zasadit semínko pochybnosti o osobních schopnostech a všudypřítomném nebez-
pečí,“ říká Vladimír Mašek, šéf instruktor kurzů. V rámci nové série televizních spotů Besipky vysílaných každé páteční odpoledne na ČT1 budou prezentována tři motocyklistická témata (adrenalinová jízda a její nebezpečí, nutnost předvídat chyby ostatních a spot zaměřený na úskalí spojená s řízením motocyklů do 125 ccm). Další televizní spoty zaměřené zejména na předvýjezdovou přípravu motocyklu a motocyklisty, agresivní a defenzivní jízdu, viditelnost a zvládání krizových situací vznikají ve spolupráci s TV Prima, kde budou následně vysílány. Besip také připravuje informační podporu na svém nově připravovaném dopravně bezpečnostním webovém portálu, kde budou mj. publikovány články určené motocyklistům. Ty budou zaměřeny na techniku, oblečení na motocykly, jízdu ve městě, jízdu na silnici, jízdu za ztížených podmínek, druhy motocyklů apod. V neposlední řadě uspořádá na středních školách občanské sdružení Doly Bikers v Kraji Vysočina celkem 75 besed zaměřených na bezpečnost mládeže v silničním provozu a správné chování mladých motocyklistů. Na besedách budou participovat i dopravní policisté. „BESIP pro letošní rok a začátek roku 2013 připravil řadu aktivit, které mají za cíl ovlivnit nejen samotné motocyklisty, ale i ostatní účastníky provozu na pozemních
komunikacích, kteří s nimi přicházejí na silnicích do kontaktu. Ze statistických čísel plyne, že polovinu nehod motocyklistů zaviní samotní řidiči motocyklů a druhou polovinu ostatní účastníci provozu. Co se týká věku, tak v posledních letech nám neumírají pouze mladí a začínající motocyklisté, ale stejně tak i ti starší. Ti dost často získají zkušenosti v mladém věku, následně přesedlají na automobil a v pozdějším věku si díky lepší finanční situaci pořídí navíc velkoobjemový motocykl. U řidičů středního věku vzniká nebezpečí, že si již odvykli řídit motocykl. Častokrát si koupí silnější stroj, se kterým nemají dostatečné zkušenosti, a proto jsou náchylnější k účasti na dopravní nehodě. Zejména z těchto důvodů musí být naše aktivity rovnoměrně roz-
Konal se další Týden bezpečnosti Resort dopravy Libereckého kraje připravil společně s partnery v pořadí již jedenáctý „Týden bezpečnosti na silnicích“. Tentokrát byla tématem nepřiměřená rychlost a bezpečné vozidlo. V minulém týdnu od 17. do 22. září uskutečnil Tým silniční bezpečnosti celou řadu akcí, které měly společný cíl - seznámit řidiče s moderními bezpečnostními systémy. Ty jsou již ve vozidlech běžnou praxí a pomáhají řidičům v bezpečné jízdě i ve chvíli případné ne-
hody. Dalším tématem byla stále častější nepřiměřená rychlost. V rámci týdne bezpečnosti připravil Tým silniční bezpečnosti Libereckého kraje společně s BESIPem a společností Škoda auto speciální program pro návštěvníky obchodního centra Géčko. Zde si moh-
li zájemci prohlédnout speciální automobil, ve kterém byly jednotlivé bezpečnostní prvky pomocí řezů odhaleny. Nechyběly ani dětské zádržné systémy a demonstrace jejich správné instalace do vozidla. Obdobnou expozici měli šanci vidět také návštěvníci Dne s IZS ve Frýdlantu, a to v pátek 21. 9. Týden bezpečnosti byl již tradičně zakončen velkou akcí, tentokrát pod názvem Liberecký kraj dětem – Den bez aut v libereckém sportovním areálu Vesec. Nepřiměřená rychlost zabíjí i v Libereckém kraji také v letošním roce. Za první polovinu roku 2012 z celkového počtu 88 nehod, které měly za následek úmrtí nebo těžké zranění, je 29 způsobeno právě nepřiměřenou rychlostí, což představuje téměř jednu třetinu. Liberecký kraj letos věnuje tématu nepřiměřená rychlost významnou pozornost. Společně s partnery realizuje také např. kampaň „Uber plyn!“. Tato kampaň je převzata ze sousedního Německa, kde zaznamenala velké úspěchy. Nejen že se podařilo získat jejím představitelům prestižní ocenění za sociální komunikaci, ale k jejím výsledkům patří skutečný pokles nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí. Její adaptace v Libereckém kraji zahrnuje řadu samostatných aktivit a v současné době na 25 partnerů, kteří myšlenku kampaně šíří dále.
vrženy tak, aby bylo osloveno co možná nejširší spektrum účastníků silničního provozu,“ uvádí šéf oddělení BESIP Ministerstva dopravy Roman Budský. Zda budou kurzy „Učme se přežít“ pokračovat i v příštích letech, je tedy zatím ve hvězdách. V plánu BESIPu Ministerstva dopravy i Libereckého kraje jsou. Jejich přesný rozsah však zatím není znám. Vše ukážou až finanční možnosti a případné možnosti programů Evropské unie. Každopádně ohlasy na tento program jsou od samotných účastníků velmi pozitivní a řada těch, kteří kurz navštívili, by se rádi v budoucnu na podobnou akci vrátili, a to nejen na autodrom do Sosnové, ale i na jiná místa v republice, která takové bezpečné tréninky umožňují.
Uber plyn!
Uber plyn!
www.uberplyn.cz
Úsilí europoslance Roberta Duška směřuje proti zastropování přímých plateb Začátkem září se uskutečnilo první zasedání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova po parlamentní letní přestávce. Obsahem jednání bylo projednávání návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2013. V tomto smyslu Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova navrhuje, aby návrh rozpočtu pro oblast zemědělství na rok 2013, který je již značně restriktivní a nižší než předložené zvýšení návrhu rozpočtu jako celku, byl navýšen na rozvoj zemědělství a venkova o 1,3 %. Současně bylo konstatováno, že nový návrh víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014-2020 před-
stavuje další výrazné snížení prostředků pro zemědělství ve srovnání s dnešním stavem. V reálných číslech se jedná o 37,7 miliardy eur. Proti tomuto návrhu se výbor postavil a žádá navýšení prostředků pro evropské zemědělce. Snaha o omezení prostředků pro zemědělce je vidět i v návrhu Komise ohledně přímých plateb. Její návrh na zastropování přímých plateb pod-
le velikosti farem může těžce postihnout české zemědělce. „Nesouhlasím s návrhem na zastropování přímých plateb podle velikosti. V této souvislosti jsem podal více než 20 pozměňovacích návrhů. Myslím si, že Evropská komise v tomto ohledu nepředstavila vyvážený návrh, o čemž svědčí i 2 292 pozměňovací návrhy od mých kolegů,“ řekl europoslanec Robert Dušek (ČSSD), člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu.
10
NUTS II JIHOVÝCHOD
EN č. 9 / 2012
KRÁTCE ● Z OPŽP byl podpořen jeden z největších současných projektů na území Brna. Jde o dostavbu městské kanalizace v několika městských částech. Cena projektu převyšuje dvě miliardy. Termín dokončení je naplánován na únor 2014. „Je jasné, že hlavním hybatelem dokončení kanalizace bylo úspěšné získání finančních prostředků z dotačního titulu Evropské unie. Brno bude za dva roky opět o kus dál,“ uvedl primátor statutárního města Brna Roman Onderka. ● V polovině září padla hranice 11 miliard korun, které ROP Jihovýchod proplatil na účty příjemců dotací. Akcí, která hranici překonala, byla rekonstrukce Základní umělecké školy Jihlava. Škola získala z ROP JV celkem 12,1 milionu korun. ROP JV tak potvrdil svou pozici. Dlouhodobě se totiž v čerpání drží na špici mezi všemi operačními programy. ● Téměř 50 milionů korun formou dotací získá pět středních škol na Vysočině, a to v rámci projektu s názvem „Od myšlenky k výrobku“. Školy tak dostanou úplně nové vybavení, stroje a zařízení. Projekt navazuje na předchozí systémovou podporu Kraje Vysočina. Cílem je pořídit do škol nové nejnutnější vybavení s tím, že zapracování žáků na konkrétních strojích a praxe ve vyšších ročnících proběhne ve firmách.
Řada zemědělských podniků je zcela závislá na dotacích Velmi špatná letošní sklizeň, zadlužování, klesající živočišná výroba nebo i zavedení spotřební daně na víno. Právě tato témata považují zemědělci v Jihomoravském kraji a na Vysočině za nejpalčivější a nejdůležitější. V poměrně solidní kondici se drží hlavně díky dotacím. Ty jim poskytuje kraj, stát a samozřejmě i Evropská unie. Díky ní byly podpořeny už desítky projektů. Oba regiony v rámci NUTS II Jihovýchod patří k tradičním zemědělským oblastem. V Jihomoravském kraji se k typickým odvětvím jako je pěstování obilí, řepky, živočišné výrobě a pěstování zeleniny a ovoce, přidává také vinařství. Všechny zmíněné oblasti se přitom potýkají s problémy. Především stoupají ceny vstupů, jako je nafta, chemikálie, krmiva nebo i pracovní síla. Sehnat kvalifikované zaměstnance do zemědělství totiž začíná být velké umění. A zájemci o zemědělství chybí i na školách. „Ozvaly se nám zemědělské podniky, že jim stárnou zaměstnanci a že jim do budoucna hrozí problémy,“ řekla před časem radní Kraje Vysočina Marie Kružíková. Velké problémy údajně přináší zemědělcům i byrokracie a postup českých kontrolních orgánů jako je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. „Náš stát by měl podpořit podniky, které hospodaří ve znevýhodněných oblastech, platí mzdy zaměstnancům, odvádí pojištění a daně. A ne na ně posílat stále více kontrolních organizací,“ ne-
šetří kritikou ředitel Krajské Agrární komory Kraje Vysočina Václav Špaček a zároveň doufá, že při situaci, kdy světové zásoby obilovin každý rok klesají, skončí co nejdříve omezování ze strany státu i EU. BEZ DOTACÍ BY ŘADA PODNIKŮ NEPŘEŽILA Ovšem stěžejním problémem zůstává ekonomická situace. Velmi obtížnou pozici mají výrobci mléka na Vysočině. Náklady na jeho výrobu jsou totiž vyšší než prodejní cena a v udržitelném stavu odvětví existuje jen díky dotacím. „Bez dotací, podpor a újmy za hospodaření ve znevýhodněných oblastech ( LFA ) by většina zemědělských podniků a SHR letos nepřežila,“ řekl Evropským novinám Václav Špaček.Dotační podpora pro zemědělce v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina jde především od státu a z Programu rozvoje venkova. Velmi okrajově a spíše nepřímo se snaží zemědělce podporovat i Regionální operační program Jihovýchod. Podle tiskové mluvčí ROP JV Kateřiny Dobešové jde hlavně o podporu di-
verzifikace činností na venkově skrze dotace do oblasti cestovního ruchu nebo o rozvoj a stabilizaci venkovních sídel. „V této oblasti podpory 3.3 máme nyní pod smlouvou, tedy již přidělených na konkrétní projekty, téměř 793,5 milionu korun,“ uvedla Dobešová. Z Programu rozvoje venkova, což je hlavní podpůrný titul pro české zemědělce, jdou pak dotace hlavně do vybavení, budov, technologií nebo know-how. NEJHORŠÍ ÚRODA NA JIŽNÍ MORAVĚ Mezi projekty podpořené z PRV patřil v minulosti třeba ten vi-
nařské společnosti VinselektMichlovský z Lednice na Moravě. Výrobce za více než 30 milionů korun zavedl řadu inovací do výroby nápojů a koncentrátů. Mlékárna Olešnice získala dotaci také na inovační projekt ve výrobě. Tentokrát za skoro 27 milionů korun. Milionové dotace dále získala také řada zemědělců v živočišné výrobě nebo zpracovatelé ovoce. Peníze šly nejčastěji na novou zemědělskou techniku, opravy budov nebo opět na zkvalitňování výroby. Z hlediska výtěžnosti byl tento rok spíše slabší, a to hlavně v Jihomoravském kraji, který do-
platil na dlouhá suchá období. Letošní výpadek je v rámci kraje na úrovni 60 procent průměru, přičemž ještě hůř by region skončil bez okresů Blansko a Vyškov. Zemědělci tak s nadějí hledí k příštímu roku. A nejen kvůli počasí, ale i kvůli legislativě Evropské unie. Podle zástupců agrární komory se musí probudit i stát a přijít s jasnou strategií. „Hlavním cílem této strategie musí být dosažení 80procentního podílu vlastní produkce na pokrytí domácí spotřeby tak, jako je tomu v zemích bývalé EU-15,“ řekl předseda Agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček. Filip Appl
Jihomoravský kraj letos zasáhla sucha. Region, kde je řada zemědělců závislá na dotacích, tak hlásí velmi špatnou úrodu. zdroj: www.ods.cz
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA KRÁTCE ● Rapotín na Šumpersku má nové komunikační a koordinační centrum. To má podpořit cestovní ruch v údolí Desné i v celých Jeseníkách. „Zásadní přínos vidím především v oblasti informovanosti návštěvníků regionu a komunikace s nimi nejen po dobu jejich pobytu,“ uvedl Jan Závěšický, který je ředitelem Sdružení cestovního ruchu Jeseníky. Centrum vzniklo z iniciativy Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. ● Novou tělocvičnu za 19 milionů korun mají v Lukově na Zlínsku. Budova vyrostla vedle místní základní školy. Využívat ji budou nejen žáci, ale i místní obyvatelé a spolky. „Teď jsme se všichni konečně dočkali. Dosáhli jsme na evropské peníze a loni v květnu jsme začali stavět,“ řekl starosta obce Jiří Jangota. Regionální operační program Střední Morava přispěl na projekt celkem 12,5 milionu korun. ● A další rekonstrukce skončila v Hranicích na Moravě. V tomto případě byl revitalizován park Čs. legií. ROP Střední Morava přispěl částkou 15,5 milionu korun. Rekonstrukce zahrnuje opravu hudebního pavilónu, drobných architektonických prvků i bazénu. Instalováno bylo 49 parkových laviček a 12 odpadkových košů. Příjemnou atmosféru parku mají zajistit také nově vysázené stromy.
Jen na Zlínsku podpořil PRV stovky malých projektů Ve Zlínském a Olomouckém kraji zemědělci dohromady hospodaří na stovkách tisíců hektarů půdy. Jen osevní půdy je na území obou regionů přes 270 tisíc hektarů. Zemědělství je tak jedním z nejvýznamnějších odvětví, které zaměstnává tisíce lidí. Jenže právě zemědělství je velmi závislé na vnějších vlivech. A nemusí to být jen evropské dotace, ale i počasí a s ním související výtěžnost při sklizni. Bez dotací by přitom řada zemědělských podniků vůbec nemohla fungovat. Podle ředitele Okresní agrární komory Olomouc Miloše Porče by se bez dotací zemědělci propadali do ztráty. „Díky dotacím a to zejména těm evropským na plochu, i vyšším cenám obilovin, řepky a zrna kukuřice skončí většina zemědělců letošní rok zřejmě v kladných číslech,“ řekl Porč. Podle něj ale dotační systém rozhodně dokonalý není, protože velkou měrou podporuje neobhospodařovanou půdu – nevýrobu. Rizikovost zemědělství se navíc zvyšuje a podle Porče zemědělci i v tak úrodné oblasti, jako je Haná, která je podmínkami předurčená k výrobě potravin, stále častěji budují bioplynové stanice. „Zemědělci se tak z výrobců potravin stávají výrobci elektřiny,“ dodal Porč. Stěžejním evropským programem určeným pro podporu českého zemědělství je Program rozvoje venkova (PRV). Regionální operační program Střední Morava se totiž na zemědělství nezaměřuje. „I na venkově podporujeme zejména infrastrukturní projekty,“ informovala tisková mluvčí programu Renata Škrobálková.
DOTACE VELKÝM FIRMÁM I MALÝM ZEMĚDĚLCŮM PRV je tak stěžejní dotační titul, který poskytuje podporu zemědělcům i obcím. Podporovány jsou hlavně inovace a technologie, rekonstrukce objektů a cest nebo nákupy nového vybavení a celková inovace rostlinné a živočišné výroby. Mezi jedny z posledních a zároveň jedny z největších dotací patří i ta, kterou získala společnost Olma. Firma získala dotaci na inovace ve výrobě máselných produktů. Projekt přišel na více než 45 milionů korun. Na Prostějovsku zase budovali polní cesty a Slovácká Fruta (Hamé) čerpala evropské peníze na zajištění větší bezpečnosti výroby či nové technologie. Rozpočet projektu této firmy byl 12,4 milionu korun. Dotace jsou ale připraveny i pro ty nejmenší podniky a soukromé zemědělce. Jde o prostředky, které lze čerpat prostřednictvím tzv. MAS, tedy Místních akčních skupin, které přerozdělují vyčerpané finanční částky. Peníze jdou v tomto případě hlavně na nákup zemědělské techniky nebo menší opravy zemědělských objektů. „Pokud jde o
Letošní sklizeň nezachránil ani hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Výnosy byly podprůměrné. zdroj: www.martintesarik.cz Místní akční skupiny, dosud byly jen na Zlínsku jejich prostřednictvím uskutečněny 302 projekty s dotací 133 milionů korun,“ uvedl ministr Petr Bendl při své letošní návštěvě Zlínského kraje. Dodal ale, že v těchto číslech jsou zahrnuty i projekty obcí. VÝNOSY BYLY PODPRŮMĚRNÉ Oba sledované kraje jsou z hlediska pěstovaných plodin a chovaných zvířat poměrně typické. Například na Olomoucku se pěstují kromě obilovin a řepky i cukrov-
ka či chmel. V letošním roce poklesla sklizňová plocha i celkové výnosy snad u všech plodin. Dosažený výnos obilí je dokonce nejnižší od roku 2006 a v porovnání s loňským rokem činí propad 20 procent. Klesl i výnos řepky a region se tak zařadil k těm, které poškodila letošní velká sucha. Zlínský kraj z celkového pohledu je na tom snad ještě hůř. Výnosy jsou tu až o polovinu nižší než v loňském roce. „Loni jsme měli výnosy pšenice kolem osmi tun, letos je to polovina. Ceny obilovin i řepky se zvedly, ale určitě to ten výpadek ve výnosech nena-
hradí,“ uvedl ředitel kroměřížské agrární komory Milan Hebnar. Kromě letošních nízkých výnosů trápí oba regiony i problém, který mají shodný s ostatními kraji. Jde o slábnoucí živočišnou výrobu. Na Olomoucku byla v minulosti silná výroba mléka a vepřového masa. „Tato produkce stejně jako v celé ČR rok od roku klesá, a to především z důvodu nízké nebo i záporné rentability,“ řekl Miloš Porč. Bohužel Evropská unie v tomto směru nepřichází s řešením. Ba, možná naopak. V příštím roce totiž chovatele čeká další zpřísnění norem. Filip Appl
EN č. 9 / 2012
INZERCE
11
12
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO
EN č. 9 / 2012
KRÁTCE ● Frýdek-Místek nebude vracet evropskou dotaci 90 milionů korun. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po prošetření dokumentace k veřejné zakázce u projektu Revitalizace ulice 8. pěšího pluku neshledal důvod k zahájení správního řízení. Nález Nejvyššího kontrolního úřadu, který ve zprávě z 6. srpna 2012 zakázku shledal v rozporu se zákonem a navrhl vrácení celé dotace, se tedy nepotvrdil. ● Na rozvoj školství a volného času měst v Moravskoslezském kraji přispěje evropská dotace 488 milionů korun. Nejvíc peněz se uplatní v Třinci. Místní oceláři získají 126 milionů korun na novou WERK ARENU. Město přes 53 miliony na rekonstrukci knihovny. Další 24 miliony korun pomohou s další etapou rozšíření chráněné dílny Ergon. Regionální rada Moravskoslezsko podpořila dohromady 18 projektů ve středně velkých městech s 5 až 50 tisíci obyvateli. ● Prvními svatebčany v rekonstruovaném refektáři - obřadní síni piaristického kláštera v Příboře byli zaměstnanci městského úřadu. Své ano si řekli v sobotu 1. září. Slavnostní akt byl předzvěstí otevření kláštera po několikaleté vnější i vnitřní rekonstrukci, které se uskutečnila 15. září jako součást Dnů evropského dědictví v Příboře. Poslední dvě fáze rekonstrukce kláštera byly financovány evropskými penězi z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.
Zěmědělství trápí pokles živočišné výroby „Hlavním problémem dneška je snižování podílu živočišné výroby, nyní zejména úbytek prasat. Čelit tomuto trendu je velice obtížné, protože výkupní ceny jsou nízké a tím se zhoršuje rentabilita chovů v poměru se zahraničím. Je to mimo jiné způsobeno i rozdílnou výší podpory zemědělství z národních zdrojů. V tuto chvíli evropské dotace nepřinášejí zásadní řešení,“ uvedl Pavel Olšovský, vedoucí oddělení vztahů k veřejnosti odboru kanceláře hejtmana Moravskoslezského kraje. Podle Olšovského bylo zemědělství v kraji v nedávné minulosti významně ovlivněno trans-
formací zemědělských podniků a nastupující privatizací hospodářských subjektů. Majet-
koprávní vztahy i zájmy ochrany životního prostředí zasáhly do oblasti úpravy produkčních ploch ve prospěch extenzivního hospodaření. Postupem doby tak došlo v rámci Moravskoslezského kraje k polarizaci zemědělských subjektů vzhledem k území úrodných oblastí v nivě řeky Opavy a Odry, kde převládá konvenční zemědělství. „Části okresů Frýdek-Místek, Bruntál, Nový Jičín a Opava se vyčleni-
ly jako marginální oblasti s trvalým travním porostem a chovem masného dobytka. V předchozím období se řada zemědělců rovněž začala zabývat ekologickým zemědělstvím,“ dodal Olšovský. Dotace zemědělcům jsou v moravskoslezském regionu poskytovány formou takzavných přímých plateb a mají za účel zajistit krytí nákladů spojených s vlastní zemědělskou produkcí, například energií, chemických přípravků a dalších. Dále jsou poskytovány dotace v rámci Programu rozvoje venkova, jedná se o podporu různých investičních záměrů, zlepšování životního prostředí a krajiny. „Konkrétní případ využití dotací je podpora výstavby zemědělských bioplynových stanic, které pomáhají stabilizovat ekonomiku zemědělských podniků třeba vůči výkyvům cen zemědělské produkce, jak jsme toho svědky dnes u chovu prasat,“ uvedl Olšovský. BEZ VČEL BY TO NEŠLO
Mezi úrodné části kraje patří i niva řeky Opava.
zdroj: kakrnov.cz
Zemědělství však nejsou jen honáci dobytka nebo velkopěstitelé s kombajny. Moravskoslezský kraj každoročně vyhlašuje dotační programy také pro včelaře. „Dotace se poskytují za účelem stabilizace a zvýšení stavů včelstev a povznesení chovu včel v Moravskoslezském kraji, kdy včelařství je zemědělským oborem významným při říze-
ném opylování, včelaření zabezpečuje řádné fungování celého ekosystému a podpora včelařství tedy přispívá k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí,“ píše kraj ve své výzvě. Stejně tak mají svoji podporu i regionální potraviny. Odborná komise soutěže Regionální potravina také letos doporučila k ocenění sedm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Moravskoslezského kraje. O tuto značku se letos ucházelo celkem 68 výrobků od 19 výrobců. O logo soutěžili v devíti kategoriích, nejsilněji byla zastoupena kategorie Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas. Výrobky hodnotila osmičlenná odborná komise tvořená zástupci ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory a Potravinářské komory. Mezi navrženými na oceněné potraviny byly masné výroby včetně uzených mas jako například párky, špekáčky, šunky, tlačenka, jitrnice, slanina nebo grilovací klobásy od společnosti Těšínské jatky. Porotci, kteří holdují spíše sladkému, zase vyzdvihli cukrářské výrobky od výrobce Zdravý Styl, Ladislav Michalík za jeho věneček se šlehačkou bez lepku. Marek Turek PREZENTACE
Jaká bude Evropská unie jako federace? Evropská unie by se měla vyvíjet směrem k federaci. Ve svém posledním projevu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku k tomu vyzval předseda Evropské komise José Barroso. Svým projevem vyvolal celou řadu reakcí a našel si jak své zastánce, tak odpůrce, kteří čistě ideologicky tuto myšlenku buďto podporují, nebo ji zcela odmítají. Na samotné debatě bylo nejzajímavější, že Barosso během celého svého projevu konkrétně neřekl, co by takový krok znamenal a jak by se tím změnilo ekonomické prostředí a život běžných lidí. Přitom, pokud se čistě z akademického pohledu podíváme na znaky federace, zjistíme, že mnohé z nich jsou již platné pro stávající Evropskou unii. Prvním znakem federace je, že její vznik a uspořádání je zakotveno ve federální ústavě. Evropské primární právo v podobě Lisabonské smlouvy přitom upravuje všechny podstatné institucionální náležitosti, jenom nenese konstituční označení. Pokus, aby se tato smlouva jmenovala Evropská ústava, byl sice odmítnut, Barosso během projevu řekl, že revize smluv je nezbytná a je tak možné, že brzy budeme opět čelit stejnému nápadu.
Dalším znakem federace je dělba moci, tj. vlastní zákonodárství, výkonná moc i moc soudní a ucelená soustava vrcholných státních orgánů. V tomto ohledu má již současná Unie charakter federace. Není totiž třeba připomínat, že Unie má jak své vlastní orgány včetně Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady ministrů Evropské unie, tak své vlastní zákony (jedním z posledních, který se probojoval na titulní stránky našich novin, byla směrnice, na jejímž základě byla definována více než diskutabilní povinnost energetického štítkování budov, která bude majitele budov stát více než 10 miliard korun), tak své vlastní soudy (toto štítkování jsme přitom museli přijmout, protože jinak by nám Evropský soudní dvůr mohl udělit pokutu ve výši 530 tisíc korun denně!).
Znakem federace je také dělba moci
Dvojí občanství – federální a státní
Mnohem podstatnější než označení základní smlouvy, které má spíše symbolický charakter, je podstatným znakem federace státní svrchovanost a mezinárodně právní subjektivita. Podle judikátů Evropského soudního dvora je přitom evropské právo nadřazené právu členských států a je v těchto státech přímo účinné. Unie samotná má již dnes také právní subjektivitu, což bylo naposledy patrné při projednávání smlouvy ACTA, kde Evropský parlament, jenž přístup ke smlouvám stvrzuje, odmítl tuto dohodu podepsat. Jediné, co zatím zástupci Evropské unie nemají, je vlastní křeslo v OSN.
Nedílným znakem federace je také dvojí státní občanství – státní občanství federace a státní občanství členského státu. Také tento pokus nadiktovat lidem, že jsou Evropané, tady již byl. Přitom podle nejrůznějších průzkumů veřejného mínění se většina z více než 500 milionů lidí, žijících v členských státech Evropské unie, Evropany necítí. Praktickou otázkou navíc je, jaké výhody a nevýhody (ve formě nových povinností) by evropské občanství mělo. Když totiž kupříkladu v zahraničí potřebujeme pomoc a náš stát tam nemá svůj konzulát, již dnes se můžeme obrátit na velvyslanectví jiného členského státu a ten nám musí pomoci.
Federalizace EU by znamenala zavedení fiskální a hospodářské politiky Patrně nejvíce zásadní je tak skutečnost, že federace má mít svůj finanční a rozpočtový řád, který odpovídá podílu spolku a zemí na uskutečňování státní moci. Daňová výsost přitom má příslušet jak federaci, tak jejím členským jednotkám. Ano, již dnes má Unie svůj rozpočet ve výši více než 140 miliard eur. Vzhledem k tomu, že se uvádí, že více než 80 % legislativy má svůj původ v Bruselu, pokud by se naplnilo toto pravidlo, byl by evropský rozpočet mnohonásobně vyšší. Unie dnes navíc nemá vlastní daně. Federalizace Evropské unie by přitom znamenala zavedení společné fiskální a hospodářské politiky, zavedení vlastních daní, jejichž výsledkem by bylo i rozsáhlé přerozdělování mezi chudšími a bohatšími zeměmi. Znamenala by například zavedení jednotného důchodu nebo jednotné minimální mzdy. Ostatně takové pokusy tady již byly. V neposlední řadě je znakem vymezení kompetenčních vztahů mezi federací a jejími členskými státy, přičemž federaci přísluší tzv. kompetenční kompetence, jejichž použití se řídí principem subsidiarity. Díky Bohu dnes samotná Unie kompetenčními kompetencemi plně nedisponuje (byť se vedou právní spory, zda tomu tak náhodou není) a my tak můžeme blokovat, zda se nás některé regulace týkají či nikoliv. Pokud by Unie byla federací, jsem přesvědčen, že by pro nás například bankovní či fiskální unie platila bez výjimek, a my bychom se tomu nemohli vůbec bránit. Prostě by v Bruselu již v ničem neplatilo naše veto a jednoduše bychom byli přehlasováni. Co vlastně znamená společná suverenita? Barosso ve svém projevu řekl, že v době globalizace společná suvereni-
ta znamená, že získáme větší moc, ne že o ni přijdeme. Tato touha Bruselu po moci je chorobná a nepochybně povede pouze k čím dál větším animozitám a problémům. Zavádění nových daní, regulace všech podnikatelských činností, omezování lidského koná-
ní pod rouškou společenského blaha a dobra a snaha Evropskou unii federalizovat může nakonec vést spíše k jejímu konci než ke slibnému novému začátku. Ing. Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
PUBLICISTIKA
EN č. 9 / 2012
13
Korupcii zdar! Minister vnútra Róbert Kaliňák prekvapil nielen morálne založených občanov, ale aj svojich kolegov z vlády svojím návrhom novely zákona o verejnom obstarávaní. Navrhuje, aby pri tzv. strategických zákazkách nad 10 miliónov eur úradníci svojvoľne rozhodovali o výbere uchádzačov. Takto by sa do súťaže o realizáciu mohli dostať len ľudia napojení na úradníkov či vládu. Okrem opozície a mimovládiek sa na odpor postavili aj Kaliňákovi kolegovia z vlády. Tomáš Malatinský, minister hospodárstva, napísal v rámci pripomienkovania novely zákona, že „tento návrh umožňuje bez akéhokoľvek zastierania korupciu a klientelizmus“. Proti sa postavili aj ministri za dopravu, životné prostredie, pôdohospodárstvo i prácu. Dohromady boli podané 1 224 pripomienky k zákonu.
KONIEC TELEVÍZNEHO ÚPADKU? Už je to nejaký ten rok, čo sa v televízií nedá poriadne nič sledovať. Vyslovene hlúpe reality show a iná dekadentná zábava už lezie hore krkom väčšine národa. Konečne si našiel aj minister kultúry chvíľu času, aby si pozrel v jednej z komerčných televízií jej najnovší hit jesennej sezóny. Po zhliadnutí šou Farmár hľadá ženu ostal minister Marek Maďarič pobúrený.
Podľa neho televízie ponižujú ľudskú dôstojnosť a vedú pomyslenú kultúrnu vojnu voči občanom Slovenska, píše portál teraz.sk. „Definitívne som nadobudol takéto presvedčenie túto sobotu (8.9.), kedy televízia Joj odvysielala v prime-time prvú časť novej série svojej reality show. Dopozeral som ju celú a nevychádzal som z úžasu. S takou mierou vulgárnosti a totálnej degradácie človeka som sa ešte v najsledovanejšom čase našich celoplošných vysielateľov nestretol. Musím ale dodať, že relácie podobného typu na konkurenčnej Markíze príliš v tomto nezaostávajú,“ vyjadril sa Maďarič pre TASR. Minister by chcel rozvíriť celospoločenskú diskusiu ohľadom spokojnosti verejnosti s ponúkaným pro-
gramom celoslovenských televízií. Taktiež plánuje presadiť zmenu zákona, ktorá by nariaďovala vysielať programy s ratingom 15 až po 20. hodine. Súkromné televízie sa bránia argumentmi, že regulácie by mohli posilniť zahraničné televízie vysielajúce na Slovensku. Ministrovo vyhlásenie tiež označujú len za manéver snažiaci sa odlákať pozornosť od diskusie o zvyšovaní koncesionárskych poplatkov pre verejnoprávne médiá. FACKA UČITEĽOM 13. septembra mala väčšina školákov na Slovensku voľno. Pre najmasovejší štrajk učiteľov v histórii samostatnosti, do ktorého sa
podľa medializovaných správ zapojilo približne 100 tisíc zamestnancov škôl. Nespokojní pedagógovia postávali pred zavretými bránami škôl alebo sa zišli na námestiach miest. Štrajkovať sa rozhodli po tom, čo vláda sľubujúca sociálne istoty nedokázala po pol roku od nástupu do funkcie zvýšiť platy a zlepšiť podmienky učiteľov. Učitelia požadujú, aby sa ich platy zvýšili na úroveň od 1,2 až 2násobok priemernej mzdy a aby bol zabezpečený rast ich reálnych platov. Taktiež žiadajú systematické zvýšenie finančných prostriedkov v školstve na úroveň porovnateľnú so štátmi EÚ. Učitelia tvrdia, že pokiaľ vláda nezačne riešiť ich požiadavky, sú pripravení štrajkovať znova a dlhšie.
Fackou pre pedagógov bolo vyhlásenie Dušana Galisa pre Hospodárske noviny v deň štrajku. Bývalý futbalový reprezentačný tréner, dnes poslanec za Smer, uviedol, že štát je pripravený stavať nový Národný futbalový štadión v Bratislave za 50 miliónov eur. Investičný zámer by mal byť realizovaný ako PPP projekt, ktorý by zrejme zrealizoval podnikateľ a majiteľ futbalového Slovana Ivan Kmotrík, tvrdí denník SME. Šport spadá práve pod ministerstvo školstva, ktoré nevie nájsť potrebné prostriedky na platy učiteľov, nové učebnice či rekonštrukciu zdevastovaných budov škôl. Deti sa tak zrejme môžu tešiť na dlhšie „štrajkové“ voľno. Ivan Belko, Bratislava
Na česko-polském pohraničí vyrostou nové rozhledny Ve střední Evropě lze v posledních letech vysledovat zajímavý fenomén. V oblasti turistiky a cestovního ruchu nastala renesance rozhleden a nejrůznějších vyhlídek. Lidé, zahlcení překotným rozvojem techniky, se vrací k přírodě a znovu stojí o romantický rozhled do kraje. Výjimkou není ani Česko a Polsko ve svých pohraničních regionech, kde se rozběhl společný projekt desítky nových rozhleden. Pod záštitou Euroregionu Glacensis a s pomocí evropského grantu by měly vzniknout od Harrachova až k východu Orlických hor. Člověk odjakživa záviděl ptákům jejich úhel pohledu na svět a instinktivně vyhledával místa s dalekým výhledem. Mívala strategický význam pro přežití. Naši předkové odtud kvůli získání potravy sledovali tah zvěře, dobrá pozorovatelna včas varovala před nepřítelem, ohněm nebo velkou vodou. S postupným rozvojem civilizace ustoupila strážní funkce věží a v druhé polovině 19. století, v době prudkého rozvoje turistiky, nabrala tato místa daleko poetičtější význam. Ke zřízení vyhlídek lákaly holé vrcholy nebo osamělá skaliska a tam, kde tomu překážely vysoké stromy, stavěly turistické spolky nebo obce rozhledny. Zájem vydržel do druhé světové války. Kvůli následnému rozvoji letectví však rozhledny ztratily na atraktivitě. Řada jich zanikla, jiné byly jen s obtížemi udržovány. Až konec 20. století přináší další změnu. Hektic-
ký rozvoj moderních technologií vrací člověka zpět do volné krajiny. ROZHLEDNY – LÁKADLO TURISTŮ Dnes jsou to hlavně vesnice a města nebo jejich svazky, které dávají impulsy ke stavbám novodobých rozhleden. Je to jedna z možností, jak zvýšit svou atraktivitu a přilákat návštěvníky. Pochopili to například starostové na Náchodsku, kde je mezi lokalitami vybranými ke stavbě vyhlídkových míst Vysoká Srbská, Slavíkov, Čapí vrch a Žernov. „Už tu byla výsuvná plošina, pomocí níž jsme zjišťovali, jak vysoká bude muset rozhledna být,“ říká starosta obce Žernov Libor Mojžíš. „Jestli má návštěvníkům nabídnout pěkný rozhled po krajině, měla by mít optimální výšku 15 až 20 metrů,“ vysvětlil. Roz-
hledna bude stát přímo na cyklistické stezce a výletníky určitě přiměje k zastávce. Z její vyhlídky totiž krásně uvidí na Krkonoše, Jestřebí hory, Orlické hory a Polabí. Za dobrého počasí bude vidět i vrcholek Sněžky. V nárůst turistického ruchu doufají i ve Vysoké Srbské, kterou protíná turistická stezka do Polska. Tady bude rozhledna stát na nejvyšším bodě obce, ve výšce 680 metrů nad mořem. „Už ze země je dobrý výhled na Broumovské stěny či Hvězdu, rozhledna tento výhled ještě zatraktivní,“ říká starosta Josef Klučka. Další dvě stavby budou v Krkonošském národním parku, kde dokonce najdou turisté adrenalinový vyhlídkový bod za okrajem srázu na vodorovné visuté konstrukci. Pod odvážlivcem, který dojde na konec vyhlídky, bude jen prázdno a strmý sráz. KÁMEN A DŘEVO Zastřešovatelem projektu je Euroregion Glacensis, který zpracovává podklady pro dotace a do výčtu plánovaných staveb zahrnuje i stavbu rozhleden v Pardubickém kraji poblíž Žamberka a Lanškrouna. „Na polské straně by se měly v oblasti Broumov-
ska rekonstruovat dvě historicky cenné rozhledny u Nové Rudy, které dosud sloužily jako vysílače, ale teď by z nich měly být dominanty. Nová rozhledna se bude stavět v Radkowě,“ přiblížil polskou část společného projektu sekretář Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek. „O rozhledny mají lidé velký zájem a Královéhradecký kraj tento projekt podporuje. Škoda, že se nepodařilo postavit ty, na které vznikl už projekt v minulosti, například rozhledna na Velké Deštné,“ podotkl náměstek královéhradeckého hejtmana Helmut Dohnálek, do jehož gesce spadá rozvoj kraje a turistického ruchu. Základním materiálem pro výstavbu rozhleden bude kámen a dřevo. „Oloupané kmeny stromů, které nebudou opracovány,“ vysvětlil Antonín Olšina, který rozhledny projektoval. Vodorovné prvky konstrukce budou z dřevěných hranolů a točité schody z ocelových úhelníků a trubek,“ dodal. Střecha je opět ze dřeva a krýt ji bude plech s plastovým povrchem. „To proto, že takový materiál není třeba natírat. Střeše tak bude stačit minimální údržba,“ dodal Olšina. Jednotlivé stavby, každá něčím odlišná, budou stát od tří do pěti
Nově stavěné rozhledny mají přilákat turisty vracející se do přírody. zdroj: Lesy ČR milionů korun. 85 procent z celkové částky by měl pokrýt grant z Evropské unie. Zbytek budou doplácet obce. „Na podzim žádáme o dotaci. Pokud ji získáme, rozhledny by mohly stát během roku, rádi bychom je měli hoto-
vé do podzimu 2013,“ doplnil Jaroslav Štefek. Kromě přípravy vlastních staveb pracuje euroregion i na nové publikaci, která systém rozhleden v česko-polském pohraničí podrobně zmapuje. Věra Hofmanová
i porcelánové či cínové soupravy, ze kterých se čokoláda pila v 19. století. Druhá část muzea je pak věnována marcipánu a možnostem jeho zpracování. Zde návštěvníky zaujme především marcipánový model náměstí a dalších táborských dominant, marcipánové modely pohádek, šatičky pro panenky a další. V kinosále pak jsou připraveny filmy o čokoládě. Dům č. p. 138, kde muzeum našlo své přístřeší, má mimořádně velikou
rozlohu a je jedním z největších ve městě. Udivující je zejména jeho šířka, která nasvědčuje jeho vzniku na místě tří gotických samostatných domů. Jeho předposledním majitelem byl malíř Kristián Kodet. Současná majitelka dům koupila v roce 2006 a vzhledem k tomu, že provozuje po celé republice síť obchodů s čokoládou a marcipánem, bylo o využití domu předem jasno.
Tábor láká turisty na sladké muzeum Krásné jihočeské město Tábor se od sklonku letošního léta může pochlubit novou atrakcí. Od šestého září zde zájemci mohou shlédnout expozici nově otevřeného Muzea čokolády a marcipánu. Voňavé muzeum je největší svého druhu v Česku a jedno z největších v Evropě. Na návštěvníky zde čeká nejen poučení o historii zpracování a výroby těchto oblíbených pochutin, ale budou je moci přímo na místě i ochutnat. Každý den je pro ně připraveno speciální degustační menu. Nové muzeum vzniklo ve třech spojených domech v centru Tábora na ploše větší než 1 000 metrů čtverečních. Práci zde našlo patnáct lidí. Vybu-
dování muzea včetně rekonstrukce památkově chráněných domů stálo 34 miliony korun, z čehož velká část byla hrazena z dotace ROP Jihozápad. A co
zde vše návštěvníci naleznou? Předně se zde budou moci podívat se přes sklo přímo pod ruce výrobců sladkých pochoutek. Nechybí zde ani dvoumetrová čokoládová fontána. Pro děti je zde připravena dílna, kde si mohou samy tvarovat marcipánové figurky dle vlastní fantazie, případně odlévat čokoládové figurky. Ve vlastních expozicích muzea, které se rozkládají od sklepních prostor až po půdu, čeká návštěvníky vypravování o historii čo-
kolády, jejím pěstování, dovozu do Evropy a následném zpracování do formy bonbonů, tabulek, pralinek, figurek. Ve stínu stromů deštného pralesa zaujme i pohyblivý model putování kakaového bobu z plantáží až do obchodu s čokoládou. Stylizovaný salonek, ve kterém je prezentována historie evropských čokolaterií, přenese příchozí za podmalby dobové hudby do 17. století. Expozice se věnuje i historii obalů a reklamních plakátů, k vidění jsou
Jana Bartošová
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 9, číslo 9, vychází 28. 9. 2012 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
14
PREZENTACE
EN č. 9 / 2012
Ronino překvapil v kvalifikaci, Tiumen došel třetí V září vyvrcholil seriál kvalifikací na 122. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou. V pořadí čtvrtý kvalifikační dostih odstartoval v rámci Francouzského dne – DNE EVROPY, který nabídl celkem deset dostihů a také především diváky očekávaný návrat Josefa Váni. Překvapivé vítězství Na startovní listině čtvrtého kvalifikačního dostihu bylo čtrnáct koní. Někteří z nich již kvalifikační povinnost měli splněnou, pro jiné to byla poslední příležitost k přiblížení se k účasti ve 122. Velké pardubické s Českou pojišťovnou. Jedním z nich byl sedmiletý hnědý valach Ronino ze stáje Wrbna Racing trenéra Čestmíra Olehly a v sedle s žokejem Jaroslavem Myškou. A právě tato dvojice, možná trochu překvapivě, zvítězila. „Ronino je velký kůň, dobře skáče. Domluvili jsme se, že nemá cenu ho držet zpátky a že když bude chtít, mám ho nechat cválat a skákat vepředu a až se dostaví únava, trochu se
stáhnout a nechat ho docválat v klidu tak, aby se kvalifikoval. Ronino si za anglickým skokem trochu odpočinul. Pak už jsem vyloženě čekal na poslední skok a nechal ho jít. Dokonce to vypadalo, že by Ronino mohl jít i o kilometr dál,“ pochvaloval si Jaroslav Myška. Ronino měl v průběhu dostihové sezony zdravotní problémy, ale tréninkový handicap se neprojevil. „Nevěděli jsme, jak na tom bude, ale překvapil,“ dodal Myška. Letošní premiéra Tiumena Ronino v cílové rovině překonal již kvalifikovaného, osmiletého Valldemosa v sedle s Dušanem Andrésem a trojnásobného vítěze Velké pardubické Tiume-
na, pro kterého to byl první start sezony. V jeho sedle diváci viděli Josefa Váňu staršího. „Zkoušeli jsme jak jsme na tom – já i Tiumen. Bylo to dobré, jen klopýtl na Havlově skoku a ostatní nám trochu utekli. On sám věděl, že udělal chybu a další překážku skočil jako by to byl Taxis,“ komentoval průběh dostihu Josef Váňa. „Tiumen šel jednu cvalovou práci od té doby, co se vyskytly nějaké zdravotní problémy, a to ještě na tři čtvrtě plynu. Myslím, že u něj je ještě šance se posunout někam dopředu, ale taky se to může přehnat. Takže budeme dělat všechno, jak to půjde nejlíp, ale zda se to povede, to ukáže až Velká pardubická,“ prozradil Váňa. On sám prý bude na přípravě také tvrdě pracovat. „Přitlačím trochu na kolečkové brusle, budu víc plavat, na kole jezdím pravidelně ráno a večer do práce a z práce. Ale já to řeknu spíš tak – byl jsem teď mediální psanec, pořád jsem lítal někde po televizích, vyřizo-
val nějaké články, reklamy apod. Teď se od toho oprostím a budu se věnovat tomu, co si myslím, že je před Velkou potřeba, a dám se do ještě většího cajku než jsem teď,“ dodal Váňa.
Čtvrtý dokončil již v červnu kvalifikovaný devítiletý tmavý hnědý valach Karlsbad s žokejem Janem Faltejskem, který v sedle vystřídal zraněného Thomase Boyera. Na pátém místě došel osmiletý tmavý hnědý valach Grilias v sedle s žokejem Josefem Bartošem. Grilias je svěřencem Josefa Váni a ten se přiznal, že mu Grilias vyrazil dech. „My si o něm celý život myslíme, že když mu naplijete pod nohy, neudělá ani krok. A on málem porazil i Tiumena. Byl jsem z něj unešený. Myslím, že to jednou bude kůň do Velké,“ přiznal trenér Váňa.
do dostihu bohužel nakonec neodstartoval. Poslední příležitost kvalifikovat se na 122. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou využilo šest koní. Pět z nich je do dostihu přihlášeno, šestým je Sauron. Jeho majitel musí nyní rozhodnout, zda tohoto sedmiletého tmavého hnědého valacha do Velké dodatečně přihlásí. Podobné rozhodování čeká také na majitele šestiletého hřebce jménem Ready for Smile v tréninku Josefa Váni, který dostih bezchybně absolvoval v srpnové kvalifikaci.
Parťáci do Velké pardubické
Pokusy o rekordy
Do cíle ještě došli Sauron s Martinem Liškou, Aspirant s Ondřejem Velkem, slovenský Le Jackpot s žokejem Jaroslavem Brečkou, Imbir s žokejem Marcelem Novákem, Bremen Plan s Josefem Sovkou a Soros s žokejem Josefem Váňou ml. Nedokončili Mr Millionaire s Lukášem Matuským a Godea se švédským jezdcem Niklasem Lovénem. Smutným hrdinou, který svými kousky pobavil diváky, se stal solidní překážkář, sedmiletý hnědý valach Sheron. Už při představování v cílové rovině odmítl nést svého jezdce a
Větším favoritem velké strýček nebo synovec? Zdá se, že letošní Velká pardubická bude „rodinnou záležitostí“ dvojice největších favoritů. Zvítězí opět Trezorův strýček Tiumen, nebo se poprvé zapíše do listiny vítězů Tiumenův synovec Trezor? Trezorova matka Trebia je sestrou Tiumena. V Polsku tuto rodinu založila německá klisna Tirana, narozená v roce 1940, jejíž matka měla kořeny v Maďarsku. Mateřská linie potom pokračuje přes klisny Tirenia, Tirata a Toskana. Poslední jmenovaná je pak již matkou klisny Toskanella, čili babičkou Tiumena. V žilách Tiumena a Trezora koluje také krev dvou legend, skvělé polské klisny jménem Demona, která zvítězila v Derby, v St. Leger a dvakrát ve Velké varšavské ceně, a našeho Derby vítěze a skvělého plemeníka Masise. Trojnásobný vítěz Velké pardubické Tlumen letos poprvé startoval v poslední ze čtyř kvalifikací na 122. Velkou pardubickou s Českou pojišťovnou a vedl si dobře. Cílem, kam jej dovedl osminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa, pro-
jel třetí. Pro Tiumena to byla spíše zkouška pardubické dráhy, protože jako vítěz loňského ročníku se do letošní Velké kvalifikoval automaticky. Trezor letos předváděl excelentní výkony, když suverénně zvítězil ve dvou ze čtyř kvalifikačních dostihů. A kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby startoval ve všech, nikoli jen v těch dvou vítězných. Trezor měl vždy v sedle mladého žokeje, který je ovšem také vítězem Velké národní v Liverpoolu, Liama Treadwella. Ten si nadějného hnědáka oblíbil a vytvořili spolu dobře fungující tandem. Trenérka Hana Kabelková připravuje také Trezorova bratra, tříletého hnědáka Tarase, který se ale zatím při čtyřech startech v rovinových dostizích příliš nevyznamenal, třeba překvapí na překážkách.
Veřejnost i média nejvíce sledují žokeje Josefa Váňu. Ten má na svém kontě neuvěřitelných osm vítězství ve Velké pardubické. Čtyřikrát se mu to povedlo s ryzákem Železníkem, jednou s Vronskym a třikrát s Tiumen. Pokud s posledně jmenovaným dokáží obhájit vítězství, vyrovná Tlumen rekord svého předchůdce Železníka. Nebo ho možná i překoná. Železník totiž čtvrté vítězství získal po roční pauze. Tiumenovi by se to teoreticky mohlo podařit čtyřikrát v řadě. Ale jak říká Josef Váňa: „Až ukázaná platí.“
Zusammenfassung
Die tschechische Landwirtschaft ist langfristig profitabel, allerdings nur dank Subventionen Die gemeinsame Agrarpolitik ist gegenwärtig einer der wichtigsten Politikbereiche der EU, wobei zur Entwicklung und Förderung der europäischen Landwirtschaft allein im vergangenen Jahr über 50 Mrd. EUR investiert wurden, das sind rund 40 Prozent des Gesamthaushalts der EU. In der laufenden Förderperiode stehen der Tschechischen Republik 26 Mrd. EUR zur Verfügung.Zusammen mit den Mitteln für das Programm zur Entwicklung des ländlichen Raums in der Zuständigkeit des Landwirtschaftsministeriums sind es fast 30 Mrd. EUR. Den tschechischen Landwirten macht neben politischen Turbulenzen bei den Verhandlungen über die künftige Gestalt der gemeinsamen Agrarpolitik auch das Wetter zu schaffen. Während das vergangene Jahr vergleichsweise sehr gut für sie war, sah es in diesem Jahr schon ganz anders aus. Lange Trockenperioden beschädigten bis zu einem Fünftel der Getreideflächen, und nach Angaben der Agrarkammer ging die Getreideernte in diesem Jahr um 18,5 % gegenüber dem Vorjahr zurück. Es wurden1,33 Mio. Tonnen Getreide weniger geerntet, und die Landwirte büßten bis zu zwei Milliarden ein. Die Probleme mit der Trockenheit will das Ministerium kompensieren.PetrBendl gab im August bekannt, dass die Landwirte mit vorzeitigen Anzahlungen auf Direktleistungen in Höhe von 9,4 Mrd. CZK rechnen können. Wenngleich dieses Jahr aus vielerlei Gründen nicht zu den besten für die tschechische Landwirtschaft gehören wird, gilt dieser Wirtschaftsbereich langfristig gesehen als profitabel. Doch auch das ist kein Grund zum Jubeln.Die Profitabilität der tschechischen Landwirtschaft beruht nämlich vor allem auf Subventionen. Ihr Gesamtumfang stieg Angaben des Tschechischen Amtes für Statistik zufolge in diesem Jahr gegenüber dem Vorjahr um fast zwei Milliarden Kronen auf 32,4 Milliarden an. Ohne Fördergelder würde die tschechische Landwirtschaft mit Sicherheit rote Zahlen schreiben. „Das Subventionssystem ist bereits so konzipiert, dass es fester Bestandteil der Einkünfte der Landwirte ist. Seine eventuelle Beschneidung oder Einschränkung hätte grundlegenden Einfluss auf die Einkommensituation aller Betriebe“, warnt Jiří Navrátil, Vorstandsvorsitzender der Regionalen Agrarkammer des Bezirks Pardubice. FilipAppl
Situation in der Landwirtschaft sehr ernst Das Gebiet der Slowakei war jahrhundertelang Agrargebiet. Noch zu Zeiten der Tschechoslowakei befand sich die Landwirtschaft des Landes auf hohem Niveau. Mit der politischen Wende und Marktöffnung büßten die Landwirte ihre Position allerdings schnell ein. Die Preise, aber insbesondere die Qualität der Produkte nahm deutlich ab. Die trockenen Sommer in den vergangenen Jahren setzten den slowakischen Landwirten außerdem zu. Einen Teil der Ernte, die sie ohnehin nicht rentabel zu erwirtschaften vermögen, mussten sie abschreiben. Die Situation in der slowakischen Landwirtschaft wird von vielen Experten als sehr ernst eingeschätzt. Auch 2012 machten die Wetterkapriolen um die Landwirte keinen Bogen. Dem Webportal webnoviny.sk zufolge ging die Weizenproduktion in der Slowakei um 26 %, bei Gerste und Hafer um 19 % zurück. In Anbetracht der außerordentlichen Umstände konnten die Landwirte der Regierung Subventionen in Höhe von 70 Mio. EUR abringen. Worüber sich die Landwirte aber am meisten freuen, ist die Rückkehr zum roten Diesel. Dieser unterliegt einer geringeren Steuerbelastung als der umweltfreundlichere weiße Diesel, den die Landwirte seitdem vergangenem Jahr obligatorisch verwenden mussten. Die Slowakei nimmt in der Programmperiode 2007-2013 Millionen von EUR zur Förderung der Landwirtschaft aus dem operationellen Programm zur Entwicklung des ländlichen Raums der Slowakischen Republik in Anspruch.Für die Modernisierung landwirtschaftlicher Betriebe stehen über 430 Mio. EUR bereit, von denen bereits 72 % ausgeschöpft sind. Weitere 204 Millionen sind materiellen und immateriellen Investitionen in die Verarbeitung von Erzeugnissen der ökologischen Landwirtschaft sowie der Einführung neuer Technologien vorbehalten (68 % bereits aufgenommen). Für Grundstücksmaßnahmen und die Absteckung neuer Grundstücksgrenzen wurden nur 40 % von insgesamt 107 Millionen beansprucht. Projekte zur Steigerung des wirtschaftlichen Werts von Wäldern verschlangen bislang lediglich ein Viertel der 40 Millionen umfassenden Subvention.Für die Unterstützung der Absatzorganisationen der Erzeuger wurde bislang nicht einmal die Hälfte des insgesamt 22,5 Mio. EUR umfassenden Fördermitteltopfs beansprucht. In Form von Ausbildungsbeihilfen im Bereich der Agrar- und Nahrungsgüterwirtschaft bzw. Waldwirtschaft sind 55 % eines Betrages von über 22 Millionen ausgeschöpft. Ivan Belko
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EN č. 9 / 2012
Czech farmers have long been profitable, but only thanks to subsidies The Common Agricultural Policy is currently one of the most important EU policies – over 50 billion Euros, representing approximately 40 per cent of the total budget of the Union, were invested last year alone with a view to developing and supporting European agriculture. The Czech Republic has 26 billion Euros available in the current financing period. Taken together with the funds earmarked for the Rural Development Programme, which are distributed by the Ministry of Agriculture, the available finances equal almost 30 billion Euros. Along with various kinds of political turbulence accompanying the negotiations on the future form of the Common Agricultural Policy, the lives of Czech farmers are also encumbered by the weather. On the other hand, last year was a success, as profits of the agricultural sector amounted to CZK 16.4 billion, which is a record-breaking amount. However, the situation has been worse this year. According to the Agricultural Chamber, serious droughts damaged as much as one fifth of the areas sown with grain. The President of the Chamber, Jan Veleba, stated that the grain harvest decreased by 18.5 per cent this year, where 1.33 million tonnes of grain less were harvested compared to last
year. Farmers thus lost up to two billion crowns. The Ministry intends to compensate them for the problems associated with the drought. Minister Petr Bendl announced in August that farmers could count on early disbursement of advances on direct payments in an amount of CZK 9.4 billion. While this year will certainly not be among the best for Czech farmers for a great many reasons, the sector has shown profit in the long term. Unfortunately, this is also not a reason to celebrate. Indeed, Czech agriculture is profitable mainly thanks to subsidies. According to data from the Czech Statistical Office, their overall volume increased last year by almost two billi-
on crowns to CZK 32.4 billion, compared to the previous year. Unfortunately, Czech agriculture would almost certainly be in the red without subsidies.“The system of subsidies is already set up so that they constitute an integral part of farmers’ income and any reduction or limitation would fundamentally affect the revenues of all enterprises,” says Jiří Navrátil, Chairman of the Regional Agricultural Chamber of the Pardubice Region. The most important programme supporting Czech agriculture is the Rural Development Programme, which is an extension of the European Agricultural Fund for Rural Development in the Czech Republic. The main axis here is the very first one, offering the possibility of investing in equipment and knowledge. The support has a wide impact: from modernisation of equipment and new jobs to improvement of the environment. The programme currently offers over 100 billion crowns, where a majority will go to agriculture. Filip Appl
The situation in agriculture is very serious For centuries, the territory of Slovakia was a farming area. Even during the Czechoslovak era, agriculture was well developed and at a high level in the country. However, after the fall of the totalitarian regime and opening of the market, farmers began to rapidly lose their former positions. The prices, and especially the quality of products, decreased substantially. The recent droughts even further harmed Slovak farmers, who are losing their harvest, which in any case they are unable to produce at a profit. A majority of experts consider the situation in Slovak agriculture to be very serious. In 2012 farmers once again had to deal with inclement weather. According to the webnoviny.sk news portal, the production of wheat decreased by 26 % and of barley and oats by 19 % in Slovakia. In view of the urgent state of affairs, farmers tried to obtain subsidies from the Government. These were ultimately approved in the amount of EUR 70 million. However, what the farmers value most is the return to red diesel fuel. Indeed, the latter is not taxed as much as environmentally friendlier white fuel, which the farmers were obliged to use from last year. In the 2007-2013 programme period, Slovakia draws millions of Euros to support farmers through the operatio-
Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel
nal programme Rural Development of the Slovak Republic. Over 430 million Euros were allocated for modernisation of farms; 72 % of these funds have already been drawn. A further 204 million are reserved for tangible and intangible investments in processing products of organic farming and introduction of new technologies (68 % has been drawn). Only 40 % of the total amount of 107 million has been utilised for land measures and delimitation of new properties. Projects increasing the economic value of forests have so far used only a quarter of a 40-million subsidy. Support for sales organisations of producers has been provided to date with less than half the
funds earmarked for this area, amounting to EUR 22 million. 55 % of a subsidy exceeding 22 million Euros has been drawn for grants aimed at education in the field of production of food and forestry. European funds can also be utilised as compensation payments for agricultural activities in lessfavoured areas, whether protected territories or mountain areas. The Minister of Agriculture, Ľubomír Jahnátek, stated for the Pravda daily that “the only reasonable policy that could improve and provide for the development of rural areas is the development of farming.” Jahnátek further noted: “We must deal with the highest unemployment levels that exist in those areas where primary agricultural production has ceased – that is where we have the greatest number of unemployed people. There are also many people with lower qualifications in these territories and, therefore, farming is the ideal policy to also deal with unemployment.” Ivan Belko
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Křižíkova 1/332, 186 00 Praha 8 | metro Florenc B C Tel +420 224 815 856 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
RÉSUMÉ
L’agriculture tchèque bénéficiaire sur le long terme mais uniquement grâce aux subventions La Politique agricole commune constitue à l’heure actuelle l’une des politiques les plus importantes de l’UE, avec plus de 50 milliards d’euros, soit quelque 40 % du budget total de l’UE, investis rien que l’an dernier en vue du développement et du soutien de l’agriculture européenne. Pour la période actuelle d’utilisation des fonds communautaires, la République tchèque dispose de 26 milliards d’euros. Avec les ressources du Programme de développement rural placé sous la responsabilité du ministère de l’Agriculture, voilà près de 30 milliards d’euros alloués à ce secteur. Les agriculteurs tchèques souffrent, outre d’un certain nombre de turbulences politiques dans le cadre des négociations portant sur la future physionomie de la Politique agricole commune, également de la météo. Même si, par exemple, le ciel leur a été très favorable l’année dernière, la situation s’est avérée moins satisfaisante cette année. La grande sécheresse a endommagé jusqu’à un cinquième des surfaces de produits céréaliers, et la Chambre agraire estime que la récolte des céréales a baissé cette année, par rapport à l’an dernier, de 18,5 %, avec 1,33 millions de tonnes récolté en moins. Les agriculteurs ont ainsi perdu deux milliards. Le ministère souhaite compenser les problèmes liés à la sécheresse. Le ministre tchèque de l’Agriculture, Petr Bendl, a ainsi annoncé en août que les agriculteurs peuvent compter avec un versement anticipé des avances sur les paiements directs d’un montant de 9,4 milliards de couronnes. Alors que l’année 2012 ne restera assurément pas dans les esprits comme l’une des plus favorables pour les agricultures tchèques, pour toute une série de raisons, le secteur affiche pourtant des bénéfices sur le long terme. Il n’y a pourtant pas de quoi se réjouir là non plus. Les bénéfices tirés dans l’agriculture tchèque sont en effet à imputer principalement aux subventions. Leur volume total, d’après le Bureau tchèque des statistiques, a augmenté de près de deux milliards de couronnes cette année par rapport à l’année dernière, pour atteindre 32,4 milliards. Sans subventions, l’agriculture tchèque serait malheureusement presque sans aucun doute déficitaire. « Le système de subventions fonctionne aujourd’hui de telle sorte qu’il fait partie intégrante des revenus des agriculteurs et que son éventuelle réduction ou limitation aurait un impact fondamental sur la situation des pensions de toutes les entreprises », met en garde Jiří Navrátil, président du comité de direction de la Chambre agraire régionale de la Région de Pardubice. Filip Appl
La situation dans le secteur agricole est très grave Le territoire de la Slovaquie a longtemps été une zone agricole. Encore du temps de la Tchécoslovaquie, l’agriculture du pays était développée et de haut niveau. Mais après la chute du régime totalitaire et l’ouverture du marché, les agriculteurs ont rapidement commencé à perdre leurs positions. Les prix, mais surtout la qualité des produits, ont significativement baissé. Les étés de sécheresse des dernières années ont encore davantage pesé sur les agriculteurs slovaques qui perdent des récoltes que, même dans des conditions normales, ils ne savent pas cultiver de manière rentable. La majorité des spécialistes considère très grave la situation de l’agriculture slovaque. Et l’année 2012 ne sera pas plus favorable aux agriculteurs en termes de météo. D’après le portail webnoviny.sk, la production de blé en Slovaquie a baissé de 26 %, et les productions d’orge et d’avoine de 19%. Étant donné le caractère exceptionnel de la situation, les agriculteurs ont obtenu du gouvernement des subventions d’un montant de 70 millions d’euros. Mais ils sont surtout ravis de pouvoir à nouveau utiliser le diesel rouge, moins chargé fiscalement que le diesel blanc, plus écologique, qu’ils devaient obligatoirement utiliser depuis l’année dernière. Pour la période de programmation 2007-2013, la Slovaquie utilise des millions d'euros pour soutenir les agriculteurs par le biais du programme opérationnel Développement rural en Slovaquie. Plus de 430 millions d’euros, dont 72 % ont déjà été utilisés, sont alloués à la modernisation des fermes. Et 204 millions d’euros supplémentaires sont réservés aux investissements matériels et immatériels dans le traitement des produits de l’économie verte et l’introduction de nouvelles technologies (68 % des fonds utilisés). Seulement 40 % des 107 millions alloués ont été utilisés pour l’aménagement des terrains et la délimitation des frontières des nouveaux terrains. Les projets augmentant la valeur économique des bois ont utilisé à ce jour environ seulement un quart des 40 millions de subvention. Le soutien des groupements de producteurs a obtenu pour l’instant un peu moins de la moitié des subventions représentant un montant total de 22,5 millions d’euros. Les bourses allouées à la formation dans le secteur agroalimentaire et la sylviculture ont utilisé 55 % de plus de 22 millions accordés. Ivan Belko
