Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva
Zákony týkající se investování ve Vietnamu Bakalářská práce
Autor:
Nguyen Manh Thang Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. Dagmar Vebrová
Duben, 2010
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.
Nguyen Manh Thang
V Chebu dne 24. 04. 2010
Poděkování Chtěl bych poděkovat rodičům, rodině, a především mé sestře za velikou podporu, kterou jsem od nich po dobu studia dostával. Práce vznikla také díky laskavému a přitom profesionálnímu přístupu konzultantů a vedoucí práce PhDr. Dagmar Vebrové.
Anotace Předkládaná bakalářská práce se zabývá vietnamskou legislativou ve vztahu k firmám se zahraniční kapitálovou účastí. Poukazuje na právní postavení obchodních společností různého typu na vietnamském trhu a podává krátkou analýzu příčin tohoto stavu. V závěru uvádí některé moţnosti, kterých by mohly vyuţít podnikatelské subjekty usilující o vstup a udrţení se na náročném, konkurenčním vietnamském trhu. Klíčové pojmy: Přímá zahraniční investice, proniknutí na trh, ovládnutí trhu, kapitálový vklad, legislativa, strategické cíle, právní aspekty, přijetí zákona, právní řád, vymahatelnost práva, portfolio zahraničních investic, regulace, subjekty investiční spolupráce, zajištění, daňové zákony, SWOT analýza.
Annotation This thesis deals with Vietnam's legislation in relation to companies with foreign capital participation. It refers to the legal status of companies of various types in the Vietnamese market and gives a brief analysis of the causes of this situation. The conclusion indicates some possibilities which could be used by businesses wishing to join and remain in the challenging, competivitve market of Vietnam.
Key words Foreign direct investment, market penetration, gaining market share, capital investment, legislation, strategic targets, legal aspects of law approval, provisions, law enforcement, foreign portfolio investment, bodies of investment cooperation, assuarance, tax law, SWOT analysis.
OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................................................7 1.
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ VE VIETNAMSKÉ LEGISLATIVĚ....................................8 1.1.
2.
POSTAVENÍ FIREM SE ZAHRANIČNÍ KAPITÁLOVOU ÚČASTÍ....... ........................8 1.1.1.
Východiska pro investování ve Vietnamu................................................................8
1.1.2.
Role zahraničních investic v ekonomice Vietnamu..................................................8
1.1.3.
Portfolio zahraničních investic................................................................................10
1.2.
PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE...................................................................................12
1.3.
PŘÍNOS PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC...........................................................12
1.4.
RIZIKA PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC..........................................................15
VIETNAMSKÁ LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ ZAHRANIČNÍ INVESTOVÁNÍ.........................16 2.1.
ZÁKON O ZAHRANIČNÍCH INVESTICÍCH VE VIETNAMU Z ROKU 1987..............16
2.2. DALŠÍ LEGISLATIVNÍ ZMĚNY.......................................................................................18 2.3. PRÁVNÍ ASPEKTY ZÁKONA O ZAHRNIČNÍCH INVESTICÍCH VE VIETNAMU, JEHO PERPEKTIVA................................................................................19 2.4.
3.
SUBJEKTY INVESTIČNÍ SPOLUPRÁCE........................................................................22 2.4.1.
Zajištění investic.....................................................................................................23
2.4.2.
Zajištění rovného zacházení a spravedlnosti pro investory....................................23
REALITA PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC......................................................................27 3.1.
DŮVODY ZÁJMU O PŘÍMÉ ZAHRANČNÍ INVESTICE................................................27
3.2.
POSTUPY PRO REGISTRACI INVESTIC.........................................................................31
3.3.
HODNOCENÍ UVEDENÝCH POSTUPŮ..........................................................................38
3.4. DAŇOVÁ POLITIKA PZI VE VIETNAMU, DOPORUČENÍ PRO ZMĚNY A DOPLNĚNÍ......................................................................................................................................................39 4.
MOŢNOSTI ČESKÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ NA VIETNAMSKÉM TRHU......47 4.1.
SMLUVNÍ ZÁKLADNA.....................................................................................................48
4.2. PERSPEKTIVNÍ POLOŢKY ČESKÉHO EXPORTU (VELIKOST TRHU, PODÍL DOMÁCÍ VÝROBY A DOVOZU).................................................................................................................49 ZÁVĚR.............................................................................................................................................................50 SEZNAM POUŢÍTÉ LITERATURY..............................................................................................................52 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ..............................................................................................53 SEZNAM PŘÍLOH..........................................................................................................................................54
ÚVOD Vietnamská socialistická republika je zemí, se kterou má Česká republika dlouholeté kulturní, společenské, politické i hospodářské vazby. Zcela jistě by mohly být prohlubovány, bohuţel významnou překáţkou je mimořádná vzdálenost obou zemí, rozdílná kulturní tradice, odlišnost jazyků i specifické způsoby ţivota. Rovněţ lidé ţijící v našich zemích mají odlišnou mentalitu, coţ je sice kategorie spíše psychosociální či sociologickou a zdálo by se, ţe do práva, a uţ vůbec ne do obchodování, nepatří. Domnívám se, ţe tady někde leţí hlavní problém: ani jedna ze stran nemůţe očekávat, ţe se jí druhá strana přizpůsobí, bude „hrát“ podle jejích not. Naopak, ti, co chtějí uspět na vietnamských trzích, musí velmi pečlivě připravovat svá vystoupení, aby získali důvěru místních lidí. Zároveň by bylo dobré, aby k vietnamským partnerům přistupovali potenciální partneři nikoli se zjevným či skrytým despektem, pocitem nadřazenosti a blahosklonnosti, jednoduše aby se zbavili svých předsudků, které mohli někdy za svého ţivota získat. Předpokladem úspěchu na vietnamském trhu je dle mého názoru jednak kvalitní zboţí, sluţba či produkt, který je nabízen. Dále je to znalost zákonů a celého komplexu legislativy, která však prošla v posledních několika letech, jak je poukázáno dále, zásadní proměnou směrem ke zjednodušení, zbavení se ideologických stínů a přiblíţení moderní legislativě moderních rozvinutých zemí. Rovněţ je nutno jednat s partnery jako rovný s rovným – nenadřazovat se ani neponiţovat. Ani s jednou touto pozicí by se obchodní subjekt nesetkal se vřelým přijetím. Cílem práce bylo napomoci potenciálním obchodním partnerům z České republiky v orientaci v legislativě, upravující zahraniční investování, poukázat na kvalitativní změny, k nimţ v průběhu (existence samostatného svobodného Vietnamu) došlo. Dále bylo záměrem ukázat Vietnam a moţnosti investování v této zemi se znalostí věci, avšak bez jakýchkoliv předsudků. Autor se domnívá, ţe má vzhledem k mnoha letům pobytu, studia a práce v českém prostředí vztah k oběma stranám: vietnamské i české. Tento pozitivní vztah a snaha napomoci rozvoji vztahů mezi oběma zeměmi byly hlavní ideou při zpracování tématu.
7
1.
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ VE VIETNAMSKÉ LEGISLATIVĚ 1.1. Postavení firem se zahraniční kapitálovou účastí
Vietnam je jednou z mála zemí, která zachovává dva různé právní předpisy - na jedné straně se snaţí získat domácí kapitál a na druhé straně přímé zahraniční investice. Pochopitelně je tento systém z pohledu zahraničních investorů poměrně kontroverzní a je často, byť neoficiálně a spíše v kuloárech, kritizován. Ovšem z pohledu vietnamské strany je existence dvou paralelních systémů zcela legitimní a v souladu se sociální ekonomikou země – nezapomínejme na politické uspořádání této země. Jak vůbec k této situaci došlo? Je to patrné zejména nahlédneme-li proces tvorby a rozvoje zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu. 1.1.1. Východiska pro investování ve Vietnamu Po osvobození země v letech 1975 - 1977 byla sepsána první pravidla o zahraničních investicích ve Vietnamu, která se stala základem zákona o zahraničních investicích přijatého v roce 1987. Ve druhé polovině osmdesátých let vstoupila země do nové etapy – nastalo vzrušující období spolupráce se zahraničím v oblasti investic. Tato etapa byla provázena i značnou aktivitou v legislativní oblasti: v následujících letech (1990, 1992, 1996 a 2000) byly přijaty čtyři změny zákona o zahraničních investicích. Následně pak byly vydány, pozměněny a doplněny stovky zákonů a na ně navazující legislativy, týkající se přímých zahraničních investic. Právní systém se stával postupně širší, otevřenější a výhodnější pro příjemce. Bezesporu i toto také přispělo k hospodářskému rozvoji Vietnamu. 1.1.2. Role zahraničních investic v ekonomice Vietnamu Zahraniční investice je druh investičního kapitálu a aktiv v zahraničí. Jsou určeny k uskutečnění výroby a podnikatelských sluţeb s cílem vytvořit zisk a realizovat, v souladu s podnikatelským
záměrem,
ekonomické,
sociální
a
případně
i
další
cíle.
O povaze mezinárodních investic vypovídají mnoţství exportu a objem a charakter zboţí 8
na vývoz. Existují dvě formy vývozu, které se musejí vţdy doplňovat a podporovat, je to proniknutí na trh a ovládnutí trhu. Zahraniční investice zahrnuje dvě formy: Nepřímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice Koncepce zahraničních investic v investičním právu Vietnamu je chápána jako přímá investice, tj. organizace a zahraniční fyzické osoby ve Vietnamu, které mají přímý zahraniční kapitál v hotovosti nebo aktiva, která jsou vietnamskou vládou schválena na základě obchodní spolupráce, nebo která vytvořily společné podniky nebo podniky se 100% zahraniční kapitálem Je tedy definována jako ta, která se zásadně vztahuje k přímé zahraniční investici, coţ je ostatně
obvyklé
i
v právních
systémech
prakticky
všech
zemí
světa.
Zajímavou otázkou je, jestli mají zahraniční investoři podle zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu vkládat kapitál v hotovosti nebo investovat pomocí majetku. Rozdíl mezi přímými zahraničními investicemi a portfoliovými investicemi je především v účasti na řízení podnikání. Právo obchodního vedení zahraničních investorů závisí na výši kapitálového vkladu. Pokud tedy zahraniční investor přispěl 100% kapitálovým vkladem, má zaručenu plnou kontrolu nad podnikem. Stejně tak zisky dosaţené po odečtení daní a dalších příspěvků dle legislativy hostitelské země jsou rozdělovány účastníkům podle kapitálu investorů, který investovali v daném roce a jenţ určuje podíl na trhu. Dá se říci, ţe tento přístup vede k průhlednosti a brání protekcionalismu. V otázce přijímání investic jsou vietnamské firmy i stát zajedno. Přímé zahraniční investice jsou povaţovány za prostředek, maximálního vyuţití kapitálu, zisku moderních technologií a nejnovějších poznatků z řídící praxe.
9
1.1.3. Portfolio zahraničních investic Poměrně častým jevem je, ţe zahraniční investoři chtějí svým kapitálem pomoci obchodním společnostem a hostitelským zemím, aniţ by se účastnili řízení a správy těchto investic. Aktivity zahraničních portfoliových investic mají mnoho forem, jako jsou mezinárodní úvěry, koupě dluhopisů a ODA (Official Development Aid) - oficiální rozvojová pomoc, jejímţ cílem je ekonomicko-sociální rozvoj v rozvojových zemích. Na ODA je kladen zejména v zemích Evropské unie hlavní důraz. Z moţností výše uvedených je nejpozoruhodnější ODA. Tento druh investic zvenku je specifický, hlavně proto, ţe ho poskytují průmyslové země a mezinárodní finanční instituce. Obecně platí, ţe zahraniční nepřímé investice, i kdyţ představují výhody a nepředstavují riziko, nejsou pro zahraniční investory příliš přitaţlivé. Zisky totiţ nepředstavují tak silný motiv pro hostitelskou zemi, protoţe ta se nemůţe účastnit na řízení investičních akivit, coţ je důleţitější neţ zisk z investic. Oblasti projektů jsou pro příjemce velmi zajímavé: investice na výstavbu infrastruktury, investice na rozvoj zdravotnického vzdělání, investice ekologické, investice di lidských zdrojů apod. Kromě toho, zahraniční nepřímé investice mají jisté výhody, jako jsou: nízké úrokové sazby, podpora nenávratnosti a pomoc ODA s ohledem na humanitárního ducha. Ze všech výše uvedených důvodů je tak ODA vázána určitými vazbami na politiku, ať uţ se jedná o vazby dvoustranné nebo vícestranné. Zveřejnění ODA je předpokladem, lépe řečeno základem existence ODA, díky němu získává ODA politickou přitaţlivost. V této souvislosti je třeba zmínit, ţe Vietnam byl zařazen mezi tzv. prioritní země, jimţ Česká republika poskytuje a v následujících letech bude poskytovat ODA.
10
Tabulka 1: Témata rozvojové spolupráce ČR v prioritních zemích1
1. 2. Přímé zahraniční investice Síla a důleţitost přímých zahraničních investic byla prokázána prostřednictvím analýzy, která zkoumala roli přímých zahraničních investic. I kdyţ jsou přímé zahraniční investice stále pod kontrolou vlády, jsou méně závislé na vztahu mezi politickými stranami. Na druhou stranu zahraniční účastníci jsou přímo zapojeni do výroby a řízení podniku, týká se to především přístupu na mezinárodní trh a snahy rozšířit export. Jak je tedy zjevné, důleţitost přímých zahraničních investic lze stěţí přecenit. Projekt má velký ohlas. Jeho účelem je zefektivnit podnikání, tedy vybrat vhodné technologie, zlepšit řízení a získat kvalifikované pracovníky. Přímé zahraniční investice získávají stále větší roli týkající se podpory hospodářského rozvoje. V zemích, které investují a v zemích investice přijímajících, to znamená:
1
Zdroj: Www.rozvojovestredisko.cz/rozproj.php [online]. 2010 [cit. 2010-05-09]. Česká rozvojová agentura.
11
1. 3.
Přínos přímých zahraničních investic
Pro země, kterým jsou investice poskytovány, mají tyto investice zabezpečit zvýšení produktivity práce a ekonomiky celkově, sníţení výrobních nákladů a zvýšení zisků, zásobování trhu materiály, které jsou kvalitní a jejichţ cena není příliš vysoká, rozšíření jejich ekonomické síly, zvýšení politické prestiţe, vytváření trhy v zahraničí, odstraňování překáţky pro obchod (zejména v oblasti ochrany v hostitelské zemi), podpora hospodářského růstu prostřednictvím vytváření nových podniků, přilákání více pracovníků, částečné řeší nezaměstnanosti (podle statistik OSN míra nezaměstnanosti v rozvojových zemích představuje kolem 35% aţ 38% z celkové pracovní síly), U hospodářsky rozvinutých a ekonomicky silných zemí, které zpravidla bývají nejvýznamnějšími poskytovateli, přímé zahraniční investice: mají velký vliv při řešení ekonomických problémů i sociálních otázek, jako je nezaměstnanost a inflace a další, napomáhají podnikům zvyšovat platební schopnost, vytvářejí více pracovních příleţitostí pro zaměstnance umoţňují zvýšení státního rozpočtu pomocí úpravy daní, sniţují také státní deficit, vytvářejí konkurenční prostředí, podporují hospodářský rozvoj a obchod, pomáhá zaměstnavatelům, učí a předávají zkušenosti z jiných zemí. Přímé zahraniční investice pomáhají rozvojovým zemím překonat nedostatek kapitálu. Tím je vyřešen konflikt mezi potřebami hospodářského rozvoje a finančními prostředky, a to zejména během prvního procesu industrializace. Toto období obvykle vyţaduje, aby země investovala velký podíl kapitálu, později uţ podíl tohoto kapitálu není tak velký.
12
Z uvedeného celkem zřejmě vyplývá, ţe přímé zahraniční investice jsou investiční metodou vhodnou pro rozvojové země.
13
Graf 1: Struktura přímých zahraničních investic ve Vietnamu v prvním čtvrtletí roku 20102
FDI Outlook in Vientam in year 2009 Total new registered capital of FDI projects is about 21.48 billion USD, in which 16.34 billion USD is newly licensed project (76% contribution, 839 projects). Top 3 provinces attracts FDI in Vietnam is Baria-Vung Tau (6.73 bil. $US, in which 2.857 bil.$US of 12 new licensed projects), Quang Nam (4.174, 4.150, 1), Binh Duong (2.502, 2.152, 9Hochiminh City and Hanoi are ranked number #7 and #8 accordingly. However, the number of license granted by those major economic hubs of Vietnam is almost 537 licenses (64% of total new licenses granted in Vietnam)
2
Zdroj: www.vietpartners.com [online]. 2009 [cit. 2010-05-09]. www.vietpartners.com.
14
Po přímých zahraničních investicích následují stroje, zařízení a nové technologie, které umoţňují rozvojovým zemím aplikovat nejnovější vědeckotechnické poznatky. Tento proces uvedení technologie do výroby má za úkol ušetřit náklady a zvýšit konkurenceschopnost rozvojových zemí na mezinárodním trhu. Díky přímým zahraničním investicím se dostávají znalosti o ekonomickém managementu a moderní společnosti i do rozvojových zemí, domácí výroba se tak vyrovnává modernímu průmyslu, pracovní síly jsou obeznámeny s moderním pracovním stylem a z ,,obyčejných‘‘ podnikatelů se stávají talentovaní manageři, vyuţívající ve své práci nejmodernější postupy. Přímé zahraniční investice tedy pomáhají rozvojovým zemím otevřít trh, v důsledku čehoţ zahraniční zboţí můţe přicházet na domácí trhy. Tento jev je, stejně jako v rozvinutých zemích, provázen neustále se rozvíjející marketingovými aktivitami. Stejně tak znamenají přímé zahraniční investice významný přínos pro státní rozpočet prostřednictvím zdanění zahraničních společností. Rozvojové země mohou mobilizovat finanční zdroje pro rozvoj jejich vlastních projektů.
1.4.
Rizika přímých zahraničních investic
Nicméně podle zkušeností zemí získávajících tyto investice, mají přímé zahraniční investice kromě výhod i následující omezení: Pokud je investiční prostředí ekonomicky a politicky nestabilní, zahraniční investoři se vystavují riziku ztráty či ohroţení svého kapitálu .Pokud hostitelská země nemá ţádné konkrétní investiční plány, tak to povede k rozšíření méně efektivních investic, přírodní zdroje budou vyuţívány nešetrně a kořistnicky, znečištění ţivotního prostředí se stane aktuální závaţnou otázkou.
15
2. VIETNAMSKÁ LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ ZAHRANIČNÍ INVESTOVÁNÍ
2. 1. Zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu z roku 1987
18. dubna 1977 byl v naší zemi projednán dokument, nazvaný Charta zahraničních investic ve Vietnamu. Představoval první právní dokument o investování ve Vietnamu, od doby sjednocení země. Tím byl vytvořen základní předpoklad pro to, aby byl vyhlášen zákon o zahraničních investicích v roce 1987. Zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu z roku 1987 je jedním z důleţitých právních milníků, který umoţnil styky naší země se zahraničím, umoţnil diverzifikaci. Od té doby, co byl tento zákon vydán, bylo k němu ještě přijato několik doplňujících a pozměňovacích návrhů, které byly efektivnější a vstřícnější při získávání přímých zahraničních investic, coţ zajišťovalo stabilitu v nové mezinárodní situaci. Tento proces se odehrával v době, kdy se některé socialistické země hroutily a Vietnam byl prakticky odříznout od zahraniční pomoci. Ta do té doby proudila do země hlavně ze sovětského bloku, méně – či vůbec – investovaly ostatní země regionu a vyspělé světové ekonomiky. Zákon byl tedy upraven a změněn tak, aby přilákal více investorů a investičních prostředků, které by pomohly Vietnamu ke změně ekonomiky k efektivnější a hlavně trţní formě. V roce 1996 byl zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu změněn, schválen byl pak 12. 11. 1996, Změny byly provedeny především kvůli tomu, aby zákon odpovídal mezinárodnímu kontextu. Vietnam se v té době připojil k ASEAN a k trendu globalizace po celém světě. V procesu implementace vydala vláda nařízení a směrnice, které měly zajistit vytvoření příznivých podmínek pro podnikání. Šlo zejména o: otázky transferu technologií, ochranu průmyslového vlastnictví licencí, sníţení nájemného,
16
zvýšení pobídkových daní, které upravují míru domácí spotřeby, úpravu pracovní doby, flexibilitu při vyřizování převodu podniků k formě joint venture podniků se 100% zahraničním kapitálem.
Graf 2: Vývoj přímých zahraničních investic v letech 1998 – 20063
Údaje zachycené v grafu celkem přesvědčivě dokumentují, ţe dopad výše uvedeného zákony byl pro vietnamskou ekonomiku jednoznačně pozitivní a v uvedených letech došlo k prudkému nárůstu zahraničních investic v naší zemi. Zákon byl velmi pozitivně vnímán jak zahraničními investory, tak i domácími firmami.
3
Zdroj: www.vietpartners.com [online]. 2009 [cit. 2010-05-09]. www.vietpartners.com
17
2. 2. Další legislativní změny V následujících letech se ale zahraniční investice v naší zemi začaly potýkat s mnoha problémy. Hlavně vinou hospodářské recese v roce 1997 v Asii se jejich počet investic významně sníţil (viz Graf č. 2). Aby bylo moţné nadále vytvářet odpovídající právní prostředí, otevřený, stabilní a investiční činnosti nakloněný systém, bylo nutno radikálně zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost investičního prostředí ve Vietnamu. Tehdejší vládní prioritou bylo vytvořit v zemi atmosféru, která by ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu a ve světě snesla ta nejpřísnější srovnání. Byly stanoveny strategické cíle: vytvořit společný právní rámec pro investiční činnost, podporovat hospodářskou integraci a mezinárodní obchod, snaţit se získat další kapitál a moderní technologie, rozšiřovat exportní trhy Proto byl Národním shromáţděním na jeho 7. zasedání schválen zákon, kterým se mění zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu. Zákon obsahuje dvě další nové změny. Pro zahraniční investice je podstatná hlavně 20. Ustanovení stávajících právních předpisů. 31. 7. 2000 byl tento zákon vydán, nařízení vlády pak určuje prováděcí zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu. Tento zákon však nebyl jediný. Současný právní řád Vietnamské republiky obsahuje celý komplex zákonů, které mají k uvedené problematice přímý vztah. Podobně jako jiné rozvojové země, tak i Vietnam má zájem přijmout opatření k přilákání zahraničních investic, zejména přímých investic, aby narušil tzv. začarovaný kruh ekonomického rozvoje. 18. 4. 1977 schválila naše země Chartu zahraničních investic. 29. 12. 1987 prošel zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu Kongresem, doplněn byl 30. 6.1990 a dále pak dne 23. 12. 1992 a 12. 11. 1996.
18
Významnými novelami prošel zákon o zahraničních investicích, 9. dubna 2000, 22. září 2006 a nejnověji 7. dubna 2009. Další změny pak znamenaly, ţe tento zákon byl pak úplnější a atraktivnější pro zahraniční investory, byl v souladu s aktuálním hospodářským rozvojem ve Vietnamu a investičními trendy v ostatních zemích v regionu, jakoţ i v globálním měřítku.
2. 3. Právní aspekty Zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu, jeho perspektiva Vstupem do 21. století si země zejména rozvojové stále více uvědomují zásadní význam získávání zahraničních investic. Většina zemí má svoji strategii ekonomického rozvoje, a to přilákat zahraniční investory. Motivem pro investice je vytvořit příznivé podmínky a stimulovat efektivně investiční činnosti. Proto je tento problém stále aktuálnější a je povaţován za velmi důleţité opatření slouţící na podporu ekonomického rozvoje. Rostou tendence příprav a ratifikací dohod o podpoře a zajištění investic bilaterálních a multilaterálních, trendu liberalizace a poskytování více preferenčního zacházení pro zahraniční investory v zahraničních investicích práva růstu a posílení. Tato skutečnost ukazuje na potřebu a naléhavost, aby byl formulován mezinárodní právní mechanismus o zahraničních investicích ve Vietnamu. Aby byla země atraktivní pro investory, potřebuje tento zákon, který zajistí národní zájmy jednotlivých států, čímţ bude pro investory atraktivnější. Hlavním úkolem je přitáhnout pozornost investorů do naší země. Proto je nutné dosavadní právní předpisy neustále aktualizovat, především upravovat zákony týkající zahraniční investiční činnosti. Je nutné odstranit ustanovení, která jiţ nejsou vhodná, vytvořit by se měl i nový právní postup v trestním řízení. Kromě toho potřebujeme sjednotit daně, úvěry, obchodní, administrativní postupy. Musíme podporovat výzkum, dále pak právní systém týkající se investic, vše musí být v souladu s všeobecným trendem mezinárodního práva, zejména ustanovení týkající se přímo obsahu zákona o investicích. Kompletní právní systém na podporu zahraničních
19
investic zahrnuje nejen provádění výše uvedených opatření, ale také zahrnuje to, ţe je potřeba odstranit rigidní státní kontrolu, posílit práva a povinnosti podniků investovat rozumně, v souladu se současnými trendy. Přilákávání zahraničních investic musí být na základě principu rovnosti, vzájemných výhod. Země, která nezlepšuje investiční prostředí, bude jistě přitahovat méně zahraničních investic a čelit hůře obtíţím v socioekonomickém růstu. Rozhodujícími faktory lákajícími přímé zahraniční investice jsou: právní rámec, opatření na podporu podnikání a další ekonomické faktory. Obecně platí, ţe tři hlavní faktory, které ovlivňují investiční rozhodnutí, jsou: politika země přijímající investice, pozitivní opatření, která tato země k podpoře zahraničních investic vyuţívá a vlastnosti hospodářství této země. Co z toho plyne pro současný Vietnam? Pro přilákání zahraničních investic bude bezpodmínečně nutné vybudovat jednotný přístup pro domácí a zahraniční investice. V současné době je Vietnam jednou z mála zemí, ve které existují současně dva investiční zákony, coţ není obecným trendem ve světě a způsobuje to tak rozdíly mezi domácími a zahraničními investicemi. Kromě toho by měl Vietnam na základě rovnosti a vzájemných výhod posílit dohodu o zajištění dvoustranných a mnohostranných investic. Počínaje naléhavými změnami zákona o zahraničních investicích z roku1996, byl tento zákon změněn a doplněn tak, aby vyhovoval nové situaci, novým trendům a mohl překonávat nedostatky, díky změně se pak mohl také zaměřit na činnosti zahraničních investic, mohl posílit postavení Vietnamu na mezinárodní scéně. Základní právní otázky jsou upraveny zákonem o zahraničních investicích v roce 2009. Řada
témat,
týkajících
se
změn
a
investičních
opatření
pojištění:
Aby se rozšířila hospodářská spolupráce se zahraničím a slouţila industrializacimodernizaci národního ekonomického rozvoje, byla zaloţena na vyuţívání zdrojů v zemi. Vietnam podporuje zahraniční investory, aby investovali do Vietnamu na základě respektování nezávislosti, svrchovanosti a práva ve Vietnamu v souladu s rovností a vzájemnými výhodami. Zároveň je činnost zahraničních investorů v některých oblastech
20
regulována. Rozsah a předmět regulace: Zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu byl vydán v roce 1987,postupně v letech 1990, 1992 a 1996 byl novelizován. Následující zákon o zahraničních investicích byl pak přijat v roce 2009. Zákon o zahraničních investicích z roku 2006 se zabývá především rozsahem a předmětem regulace zahraničních investic do Vietnamu v průmyslových parcích, vývozních zpracovatelských zónách a hi-tech parcích. Činnost zahraničních investorů je regulována především v rámci stavebních prací BOT, BTO, BT. V této souvislosti je velmi zajímavá informace, kterou poskytuje českým potenciálním podnikatelům česká ambasáda v Hanoji: Tabulka 2: BOT 4
Vietnamská správa silnic zveřejnila sedm nových investičních "superprojektů" do dopravní struktury. Všechny mají podobu BOT (build-operate-transfer) a dají se rozdělit do dvou skupin: dálnice (expressway) mezi regiony a rychlostní městské okruhy (belt-road) kolem Hanoje a Ho Chi Minh City. Projekty dálnic mezi regiony jsou tři. První je úsek mezi Dau Giay a Lien Khuong o délce 205 km a předpokládaném rozpočtu 2,2 miliardy USD. Druhý úsek je mezi Nha Trang a Phan Thiet o délce 79 km a rozpočtu 600 milionů USD. Třetí úsek je mezi Quang Ngai a Quy Nhon o délce 150 km a rozpočtu 1,64 miliardy USD. Vietnamská správa silnic uvedla čtyři projekty městských okruhů. První je šestiproudová komunikace propojující Hanoi, Bac Ninh, Hung Yen a Bac Giang o celkové délce 136 km a předpokládaném rozpočtu 3,1 miliardy USD. Druhým projektem je dálnice propojující okresy Hanoi, Bac Ninh, Bac Giang a Vinh Phuc o celkovém rozpočtu 3,53 miliardy USD. Třetím projektem je městský okruh č. 3 okolo Ho Chi Minh City o délce 87 km, zatím bez upřesnění rozpočtu. Čtvrtý projekt také zatím nemá upřesněný rozpočet a bude to městský okruh č. 4 kolem Ho Chi Minh City propojující město s okresy Dong Nai, Binh Duong a Long An. Stále je ještě otevřený dřívější projekt státní silnice (National Road) č. 6 mezi Ba La a Xuan Mai s rozpočtem 41 milionů USD, projekt modernizace a rozšíření státní silnice č.1A mezi La Son a Lang Co s rozpočtem 135 milionů USD a výstavba tunelů Phu Gia a Phuoc Huong (zatím bez upřesnění rozpočtu). Znovu se vrací investiční nabídka dálnice mezi Noi Bai a Ha Long, protoţe čínský investor, který projekt získal, přišel s dodatečnými poţadavky, které odporovaly vietnamským zákonům. Ministerstvo dopravy upřednostňuje investory, kteří budou využívat půjček z International Bank for Reconstruction and Investment, které mají výhodu nízkého úrokového zatížení. Vietnam se rozhodl urychleně modernizovat a rozšiřovat síť rychlostních komunikací, protoţe při prudkém růstu vozidel začíná hrozit dopravní kolaps vnitrostátní dopravy. V současnosti existuje pouze jedna státní silnice probíhající Vietnamem podél pobřeţí, která má však pouze dva jízdní pruhy a často trpí dopravními zácpami. V horách podél hranice s Laosem a Kambodţou je sice vybudovaná další silnice, ale chybí jí zázemí (čerpací stanice, ubytování, stravování) a navíc kvůli hornatému terénu je pomalejší a vyţaduje mnohem vyšší spotřebu pohonných hmot. Nové investiční projekty nabízejí českým stavebním firmám příleţitost zapojit se do širšího konsorcia výstavby jednotlivých úseků.:
4
Zdroj:Www.businessinfo.cz/ [online]. 2009 [cit. 2010-05-09]. Www.businessinfo.cz/
21
2. 4.
Subjekty investiční spolupráce
Subjekty, které se účastní investiční spolupráce v souladu se zákonem o zahraničních investicích jsou: a) Vietnamské firmy: státem vlastněné podniky zřízené podle zákona Enterprise, druţstva zavedená v rámci druţstevního práva, podniky politických stran, politických a sociálních organizací, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, partnerství, soukromé podniky zřízené podle zákona Enterprise. zařízení, poskytující lékařskou péči, vzdělávání instituce organizace zajišťující vědecký výzkum (za splnění podmínek stanovených vládou) b)
Zahraniční investoři
c)
Podniky vlastněné cizími vlastníky
d)
Vietnamští občané žijící v zahraničí
e)
Státní agentury pravomocné k podepsání BOT, BTO, BT
Problematiku subjektů investiční spolupráce výslovně řeší legislativa: „Subjekty, které se účastní investiční spolupráce, jak je stanoveno v článku 24 ND-CP2000 pro dosaţení souladu s ustanoveními zahraničních investic zákona, se ustanovují pomocí této vyhlášky a ostatních příslušných ustanoveních vietnamského zákona.“5 V současné době se investiční situace ve Vietnamu mění, postupy pro udělování licencí jsou sloţitější a těţkopádné, coţ můţe způsobit pomalý proces investování ve Vietnamu. Na druhou stranu, aby byly přilákány investice a byl vytvořen nový investiční zákon, musel by být tento zákon neustále měněn tak, aby byl v souladu s novou situací. V konkrétním případě zahraničních investičních aktivit, na které nemá Vietnam předpisy, se obě strany mohou dohodnout ve smlouvě o pouţití cizího práva, coţ není v rozporu se zásadami práva ve Vietnamu.
5
Zdroj: Informace podnikatelského klubu pro zahraniční investory. Právník. 2000, 16, s. 34-37
22
Profily investičních projektů a jiné úřední doklady mohou být zasílány na vietnamské státní úřady buď v angličtině, nebo v jakémkoli běţně pouţívaném cizím jazyce. 2. 4. 1. Zajištění investic Zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu neupravuje provoz mezinárodního úvěru, obchodu a dalších forem nepřímých investic. Hlavním tématem zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu jsou přímé investiční aktivity, které jsou prováděny prostřednictvím formuláře, některé formou investic. Opatření k zajištění investice: Pro rozvojové země je otázka přilákání zahraničního kapitálu na podporu hospodářského rozvoje velice důleţitá. Kterákoli země, tedy i Vietnam, musí chránit vlastnictví kapitálu a dalších zákonných práv zahraničních investorů. Jedině tak se vytváří příznivé podmínky a postupy pro zahraniční investory. Bezpečnostní opatření týkající se zahraničních investic ve Vietnamu jsou stanovena v zákoně o zahraničních investicích ve Vietnamu z roku 2000, dále pak ve vyhlášce 24/2000 ND-CP z 31/7/2000. Jedná se o opatření, která zajistí, ţe zahraniční investice ve Vietnamu (zaručení jednostranné investice) a opatření k zajištění investic jsou zaznamenány v investiční dohodě, kterou Vietnam podepsal s jinými zeměmi, toto zaručí investice dvoustranně. 2. 4. 2 Zajištění rovného zacházení a spravedlnosti pro investory Zajistit rovné zacházení a spravedlivé opatření jsou přínosné a důleţité pro stát, jeho občany i pro ekonomické partnery. Jestliţe vezmeme v potaz strategii pro přilákání zahraničních přímých investic do Vietnamu, je nutné, aby byla důsledně zajištěna opatření, která by byla spravedlivá, rovná a obecně platná. Za tímto účelem vyjádřil Vietnam přání, aby se spolupracovalo se všemi partnery po celém světě, bez ohledu na zemi původu (je to zvlášť významné ve světle přetrvávajícího politického uspořádání v zemi). Bylo by dobré vytvořit takové prostředí pro investice, kde všichni zahraniční investoři mohou rozvíjet své schopnosti, produkovat své vlastní podnikání a kde není nutné řešit jakékoli nerovnosti. 23
Článek 20 zákona o zahraničních investicích z roku 2009 obsahuje ustanovení: 1. „Vláda Vietnamu zaručuje zahraničním investorům spravedlivé a přiměřené zacházení, ti pak mají investovat do Vietnamu na základě zákona o zahraničních investicích. V případě mezinárodních smluv, které Vietnamská socialistická republika podepsala nebo k nimţ přistoupila, je dovoleno, aby obsahovaly ustanovení odlišná od ustanovení této vyhlášky a dalších právních dokumentů.“ 6 2. „Podpis dohody nebo přijímání opatření k zajištění a zaručení investice se vztahuje pouze na projekty speciálního programu investic vlády v oblasti infrastruktury, investičních projektů v rámci BOT, BTO a BT, a některých dalších zvláště důleţitých projektů.“ Za spravedlivé zacházení se povaţuje, ţe investiční-přijímající země nemohou být diskriminovány mezi zahraničními investory. Základ tohoto ujištění vychází z principů mezinárodního práva, dle kterého není přípustná ţádná diskriminace ve vztahu k různým investorům na území Vietnamu. To znamená, ţe za stejných okolností investoři v zemi, bez ohledu na politický reţim, náboţenské vyznání, barvy pleti atd., mají právo na rovné zacházení bez diskriminace, kromě případů, kdy vláda Vietnamu podepsala dohodu o ochraně investic. Pouze v těchto případech musí být zacházeno s investory z těchto zemí v souladu s dohodou, která byla podepsána. Vláda Vietnamu podepsala dohody o ochraně investic s mnoha zeměmi po celém světě, coţ zajišťuje spravedlivé zacházení se všemi investory. V roce 2006 byly uznány i právní investice. Zvláštní ustanovení ve smlouvě, tedy chránit a podporovat investice, bylo potvrzeno pomocí práva, které zaručovalo stabilní prostředí pro investice. Zajistit odpovídající zacházení se zahraničními investory, kteří investují ve Vietnamu, je chápáno jako uplatňování všech ustanovení, které preferují zahraniční investice
6
Zdroj: Informace podnikatelského klubu pro zahraniční investory. Právník. 2000, 16, s. 34-37
24
ve Vietnamu, tyto aktivity mají slouţit k dosaţení přiměřené a uspokojivé rentability. Tento aspekt se projevuje v mnoha různých obměnách, které zákon o zahraničních investicích v roce 2000 podává takto: Bez omezení na maximální kapitálový vklad zahraniční strany, daň z příjmu, daň ze zisku je stanovena ve specifických úrovních, které jsou výhodnější v porovnání s vietnamskými podniky, zejména projekty v odlehlých oblastech, oblastech, které stát podporuje investicemi, investiční projekty v rámci BOT, BTO a BT, je s nimi zacházeno tak, aby zajistily moţnými prostředky takový chod, který vyuţije obchodní investice k vyuţití kapitálu a rentability. Konkrétními ustanoveními zákona o zahraničních investicích se přizpůsobuje situace nejen v zemi samotné, ale jde i o soulad s mezinárodní praxí. Jestliţe je odkazováno na opatření pro zajištění rovného zacházení, je třeba vzít v úvahu zajištění efektivních investic ve Vietnamu. Tato záruka je uznána v Ústavě z roku 1992 s cílem zajistit účinnost podnikání a patří do ní: Záruční doba investice. Dosavadní zahraniční investice státu stanovené roku 1987 byly ustanoveny ve lhůtě obchodních společností zahraničních investic do 20 let a předpisy v případě nutnosti mohly mít být delší dobu ve smyslu zákona o investicích z roku 1987. Ale ve skutečnosti je lhůta nevhodná pro stavební projekty v oblasti infrastruktury, v oblasti zalesňování a projektů, které vyţadovaly, aby zahraniční investoři vybírali malé a středně velké projekty. Toto opatření tudíţ nepřilákalo více obyvatel a nepomáhalo rozvoji infrastruktury ve Vietnamu. Proto zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu v roce 2000 předepsal období provozu podniků se zahraničními investicemi do 50 let, ve zvláštních případech, více neţ 70 let. Kromě toho projekty v rámci BOT, BTO a BT rovněţ odpovídají přiměřenému období investic rozprostřených v čase, takţe investoři mohou vybírat kapitál a přiměřený zisk. Zajistit, aby zahraniční investoři vybírali partnery pro investiční spolupráci ze všech hospodářských odvětví ve Vietnamu. Z předpisů vyplývá, ţe investoři mají právo se rozhodovat, jaké investiční projekty, formy investic, místních investic, právních kapitálových vkladů zvolí.
25
Aby byla zajištěna autonomie ve výrobě a obchodu. Joint venture podnik má plnou způsobilost prostřednictvím správní rady k určení programů, podnikatelských záměrů. Kaţdá smluvní strana jmenuje svého zástupce, musí být jmenován vedoucí představitel kaţdé ze zúčastněných stran. V podnicích se stoprocentním zahraničním kapitálem mají investoři práva na řízení podniku. Stát Vietnam nezasahuje a neukládá jakékoli překáţky týkající se obchodního procesu,
nebo
ovlivňování
autonomie
podniků
se
zahraničními
investicemi.
Tím, ţe Vietnam v roce 2000 stanovil v zákoně o zahraničních investicích taková opatření, ţe zajistil spravedlivé zacházení a spokojenost všech účastníků, vytvořil tedy příznivé investiční prostředí a přilákal investory ke zvýšení základního kapitálu v podnikání, podnítil tím také zdravou hospodářskou soutěţ. Potenciální i stávající investoři nechť jsou ujištění, ţe zde neexistuje ţádná diskriminace, všichni investoři jsou si rovni v právech i v povinnostech.
26
3.
REALITA PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC
3. 1.
Důvody zájmu o přímé zahraniční investice
Důvody, proč má Vietnam tak velký zájem o přímé zahraniční investice, jsou zřejmé. Investice hrají v rozvoji trţní ekonomiky velmi důleţitou roli, a znamenají pozitivní dopady: Pomáhají podpořit rychlý růst hospodářství země. K dosaţení strategického cíle hospodářského rozvoje v nadcházejících letech musí být roční míra růstu průměrně nejméně 7% a poptávka po investičním kapitálu 2,4 miliardy za kaţdý rok (22% národního důchodu). To není malá částka pro ekonomiku naší země, takţe další zdroje přímých zahraničních investic jsou důleţité pro hospodářský rozvoj ve Vietnamu. Nabízejí možnost rozšířit výrobu, budovat podniky, závody a nové sluţby, aby se celkový národní produkt ve Vietnamu zvýšil. Zlepšují rovněţ stav nezaměstnanosti v zemi. Do konce roku 1997 vzniklo 2317 zahraničních investičních projektů, které měly licenci. V současné době existuje 1928 aktivních projektů s celkovým kapitálem 32,1 miliardy dolarů, všechny tyto peníze pocházejí z investic, dále je to tvorba pracovních míst pro tisíce zaměstnanců a zvýšení státního rozpočtu. Prostřednictvím přímých zahraničních investic jsme v naší zemi získali prostředky, díky nimţ jsme se mohli dostat na úroveň vědeckotechnického rozvoje, který je standardní ve světě - tímto krokem pak Vietnam přestal zaostávat ve vědě i technologii. Díky PZI můţe země vyuţívat svých silných stránek, jako je vyuţívání ropy, minerálů. Dříve jsme tyto naše přednosti nemohli vyuţívat, neboť jsme byli limitováni finančními prostředky, které nám chyběly. Hlavně proto, ţe jsme přijali prostředky ze zahraničních investic, jsme své zkušenosti obohatili i o zkušenosti, jak řídit podnik, jak funguje ekonomika vyspělých zemí. Shrnuto, přímé zahraniční investice jsou zásadní a nesmírně důleţité, protoţe nám umoţnily urychlit integraci naší země mezi ostatní země světa.
27
Tabulka 3: Přehled zahraničních investorů ve Vietnamu (rok 2009) Země
Počet projektů
Celková investice (mil USD)
1
Tchai-wan
2 023
21 344 405 807
2
Korea
2 327
20 572 892 316
3
Malajsie
341
18 064 514 601
4
Japonsko
1 160
17 816 524 080
5
Singapur
776
17 003 489 911
6
USA
495
14 539 123 313
7
Britské Panenské ostrovy
453
13 194 840 649
8
Hongkong
564
7 718 774 719
9
Kajmanské ostrovy
44
6 630 072 851
10
Thajsko
220
5 773 990 708
11
Kanada
93
4 798 138 125
12
Brunei
99
4 693 831 421
13
Francie
274
3 040 302 268
14
Nizozemsko
124
2 933 914 313
15
Čína
676
2 741 323 631
16
Samoa
80
2 627 109 168
17
Kypr
6
2 209 065 500
18
Velká Británie
120
2 151 477 501
19
Švýcarsko
71
1 434 503 849
20
Austrálie
226
1 214 725 536
21
Lucembursko
17
987 034 393
22
Německo
139
777 611 409
23
Rusko
64
765 761 348
24
Dánsko
81
583 829 848
25
Britská Západní Indie
6
511 231 090
26
Filipíny
44
300 942 910
27
Mauricius
32
215 803 600
28
28
Bermudy
5
211 572 867
29
Indie
38
201 404 210
30
Indonésie
22
197 992 000
31
Itálie
34
162 002 268
32
Cookovy ostrovy
3
142 000 000
33
Normanské ostrovy
14
113 676 000
34
Spojené arabské emiráty
1
112 000 000
35
Bahamy
3
108 350 000
36
Polsko
7
98 421 948
37
Nový Zéland
18
96 189 500
38
Belgie
35
78 598 380
39
Ostrov Man
2
70 000 000
40
Turecko
8
69 700 000
41
Barbados
2
68 143 000
42
Norsko
19
66 535 672
43
Švédsko
21
66 463 913
44
Česko
16
50 461 173
45
Laos
8
48 053 528
46
Belize
7
48 000 000
47
Macao
7
44 200 000
48
Maďarsko
7
42 386 196
49
Saint Kitts & Nevis
2
39 685 000
50
Lichtenštejnsko
2
35 500 000
Finsko
5
33 435 000
52
Irák
2
27 100 000
53
Rakousko
13
26 275 000
54
Ukrajina
7
22 954 667
55
Španělsko
16
20 036 432
56
Panama
7
18 500 000
57
Kostarika
1
16 450 000
51
29
V roce 2000 byl zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu změněn a dále pak rozšířen o další doplňky (19. 6. 2000). Tento investiční zákon je vysoce ceněn, má totiţ výhodnější ustanovení pro investory, coţ je důleţitý právní nástroj pro vytváření přímých zahraničních investic pro vstup do 21. století. Zákon o zahraničních investicích ve Vietnamu z roku 2000 je povaţován za právní předpis, který je jasný a otevřený. Umoţňuje totiţ zahraničním investorům přístup k investicím, bezpečnost a svobodu podnikání při zachování principu suverenity v souladu s právními předpisy Vietnamu a rovnosti a vzájemných výhod. Srovnání situace v naší zemi a mezinárodní praxí končí závěrem, ţe vietnamský trh je atraktivní pro zahraniční investory. Opět platí, ţe je výrazem konzistentní a dlouhodobé stability v politice přímých zahraničních investic. Dá se konstatovat, ţe cele slouţí industrializaci a modernizaci v nové éře. S jasnými právními předpisy, konkrétními pokyny, zvláštními preferencemi v zákoně budou zahraniční investoři bezpečněji a jistěji investovat ve Vietnamu, coţ přispěje ke komplexnímu hospodářskému rozvoji země. Hodnotíme-li uplatňování a působení zákona o zahraničních investicích, můţeme konstatovat: Díky politice otevřené ekonomiky, která přispěla k významné změně hospodářského rozvoje v naší zemi, se Vietnam postupně vymanil z hospodářského útlumu a vstoupil do nového období vývoje směrem k industrializaci a integraci s ostatními zeměmi v regionu a na světě. Došlo k pozitivním změnám ve vnímání přímých zahraničních investic. Vzhledem k vydání zákonu v roce 1987, který se týkal zahraničních investic, se objem zahraničních investic ve Vietnamu zvýšil. Stoupl jak počet projektů, objem kapitálu, ale i struktury kapitálových investic, které byly provedeny. Postupem času, kdy se zákon o zahraničních investicích postupně změnil nebo byl obohacen, získal atraktivitu pro zahraniční investory. Přestoţe byl tento zákon vyhlášen za podmínek plných obtíţí a překáţek, byl tento zákon potřebný pro vývoj naší země nejen v posledních letech, ale i v budoucnu. Byl vydán v souladu s právními předpisy a mezinárodními postupy, které jsou vysoce oceňovány cizími 30
zeměmi a potenciálními investory, kteří mají velký zájem o průzkumy trhu pro své investiční aktivity ve Vietnamu.
3. 2. Postupy pro registraci investic Tento oddíl se věnuje byrokratickým a právním překáţkám, které musí podnikatel překonat,
aby
mohl
začlenit
a
zaregistrovat
nový
podnik
ve
Vietnamu.
Tyto údaje na této stránce byly shromáţděny v rámci projektu Podnikání, který hodnotí a porovnává předpisy týkající se ţivotního cyklu malých a středně-velkých domácí podniků183 ekonomik. Poslední kolo sběru dat pro projekt bylo dokončeno v červnu 2009. Níţe uvedená tabulka uvádí souhrn postupů, které jsou nutné při zřizování standardizované společnosti. V tabulce je moţno sledovat i další specifické informace o poţadavcích na registraci podnikatelských subjektů. Poţadavky na registraci Podrobnosti Postup 1. Kontrola navrhovaného jména společnosti, obstarání osvědčení o registraci podnikání od místního registračního úřadu, který spravuje ministerstvo plánování a investic Čas k dokončení: 14 dnů Náklady na dokončení: VND 200.000 (úřední poplatky) Název agentury: Komentář: Podle článku 15 vyhlášky 88/2006/ND-CP, aby byla potvrzena registrace podniku, musí zakladatelé společnosti s ručením omezeným se dvěma nebo více členy předloţit následující: - Ţádost o registraci podnikatelských subjektů na standardním formuláři vydaném ministerstvem plánování a investic. - Návrh společnosti podepsané v plném rozsahu zákonný zástupce, a ve společnosti se dvěma či více členy, členy nebo jejich pověřenými zástupci. - Seznam členů společnosti na standardním formuláři vydaném ministerstvem plánování a investic.
31
- Platná kopie jednoho osobního identifikačního dokladu, je-li zakládajícím členem jedinec. - Kopii rozhodnutí o zřízení, obchodní osvědčení o registraci nebo charteru (nebo jiný rovnocenný doklad), platné kopie jednoho z osobních průkazů totoţnosti zplnomocněného zástupce, a odpovídající rozhodnutí o povolení, je-li jedním ze zakládajících členů legální subjekt. - Potvrzení o právním kapitálu. - Platné kopie osvědčení pro partnery, ředitele a všechny ostatní manaţerské jednotlivce. Formuláře je moţné nyní stáhnout a ţádost lze podat online. Obchodní matriční úřad musí ověřit on-line aplikace a odpovědět e-mailem do 5 dnů ode dne obdrţení ţádosti. Jestliţe ţádost musí být revidována, musí obchodní úřad odpovědět v den podání ţádosti revize. Ţadatel o registraci musí předloţit původní ţádosti a související dokumenty do 10 dnů ode dne podání a musí tentýţ den obdrţet licenci. V souladu s článkem 15.2 zákona o podnicích, č. 60/2005/QH11 vydaném Národním shromáţděním 29. listopadu 2005 (účinná 01.07.2006) a článek 20.1 vyhlášky č. 88/2006/ND-CP na registrace podniku vydaném vládou 29. srpna 2006, právní čas pro získání osvědčení o registraci podnikání je 10 pracovních dnů. Podle článku 23 vyhlášky 88/2006/ND-CP poplatky za registraci podnikatelských subjektů musí být stanoveny na základě počtu směrnic pro podnikání, pro které je registrace podniků zřízena. Postup 2. Získání potvrzení od Veřejné bezpečnosti Čas k dokončení: 6 dnů Náklady na dokončení: VND 20.000 Název agentury: Komentář: Potvrzení, coţ je licence získaná na správním odboru pro sociální záleţitosti (ADSO), která je v rámci Městské policie. Poţadované doklady obsahují formulář ţádosti předloţené ADSO, ověřený opis osvědčení o registraci podnikání a notářsky ověřenou kopii osvědčení o registraci podnikatelských subjektů. Pro získání těchto dokumentů jsou nutné dvě návštěvy tohoto zařízení.
32
Potvrzení se řídí vyhláškou 58/2001/ND-CP (ze dne 24. srpna 2001), která nahrazuje vyhlášku 62/CP z roku 1993. Většina dokumentů obchodní transakce musí být podepsána a orazítkována před tím, neţ jsou dokumenty povaţovány za platné a nabudou právní moci. Bez potvrzení se nemůţe podnik zaregistrovat u daňového oddělení, otevřít bankovní účet, nebo platit zařízení a sluţby (např. telefon, vybavení, leasing). Podle oběţníku č. 78/2002/TT-BTC Ministerstva financí (ze dne 11.09.2002) činí poplatek za registraci VND 20.000. Soubor těchto ţádostí včetně ověřené kopie osvědčení o registraci podnikání je předloţen obchodnímu registračnímu úřadu. Postup 3. Vznik potvrzení Čas k dokončení: 6 dnů Náklady na dokončení: VND 165.000 - 370.000 VND za bronzovou pečeť Název agentury: Komentář: Postup 4. nabytí platnosti potvrzení Čas k dokončení: 1 den Náklady na dokončení: bez poplatku Název agentury: Komentář: Potvrzení musí být provedeno organizací, kterou doporučuje ADSO. Zakladatel musí předloţit originál potvrzení ţádosti a povolení k udělení potvrzení. Postup 5. Otevřít bankovní účet Čas k dokončení: 1 den Náklady na dokončení: bez poplatku Název agentury: Komentář: 33
Postup 6. Publikování oznámení v denním tisku Čas k dokončení: 5 dnů Náklady na dokončení: VND 700.000 Název agentury: Komentář: Kaţdá banka vyţaduje různý minimální vklad pro otevření účtu. Například Vietcombank vyţaduje pevnou částku ve výši 5 milionů VND na účet v VND a 500 USD pro jeden v USD, asijská Komerční banka vyţaduje VND 1 milion EUR pro účet VND a USA 100 pro účet USD. Chcete-li otevřít účet, vyţaduje banka formulář ţádosti, firemní potvrzení, podnikatelské osvědčení o zápisu a usnesení správní rady o schválené podpisů. Postup 7. Pouţití pro daňový kód týkající se obecních daní; platit ţivnostenského oprávnění daně Čas k dokončení: 7 dní (současně s předchozím řízení) Náklady na dokončení: VND 1000000 (ţivnostenského oprávnění daně) Název agentury: Komentář: Podle zákona o podnicích (prošel Národním shromáţděním 29. listopadu 2005), musí oznámení o tvorbě společností obsahovat: - Název společnosti. - Adresu sídla, pobočky nebo zastoupení. - Obor podnikání. - Listina kapitálu pro společnosti s ručením omezeným. - Celé jméno, adresu bydliště, státní příslušnost, číslo identifikačního průkazu, cestovní pas nebo jiné osobní osvědčení a číslo provozovny nebo podniku Registrace firmy vlastníka nebo členů. - Jméno, příjmení, bydliště, adresa, státní příslušnost, číslo identifikační karty a cestovní
34
pas nebo jiný osobní průkaz právního zástupce společnosti. - Místo registrace podniků. Poplatek závisí na novinách, stránce a počtu stránek v oznámení. Kromě deníku existují i ostatní média, ve kterých mohou být zveřejněny registrace podniků. Postup 8. Koupě předtištěných faktur s DPH je moţná z obecního oddělení daní nebo lze faktury získat tak, ţe si je vytiskneme Čas k dokončení: 14 dnů Náklady na dokončení: Při koupi předtištěných faktur s DPH: 20.000 VND za knihu (50 ks) Název agentury: Komentář: Chtějí-li zakladatelé získat faktury s DPH, musí obecnímu oddělení daní předloţit tyto dokumenty: - Jednatel je oprávnění k obstarání (kontaktujte oddělení daní o koupi faktury). - Ţádost o koupi předtištěné faktury (standardní formulář je k dispozici). - Zajištění karet od zástupců. - Obchodní osvědčení o registraci a kopie. - Daňové osvědčení o registraci a kopie. Po obdrţení vyplněné ţádosti, objedná obecní daňové oddělení faktury do 5 dnů. Během této 5-ti denní lhůty, navštíví daňový úředník tuto společnost a potvrdí její existenci a vydá osvědčení o umístění podniku. Všimněte si, ţe při prvním nákupu je počet omezen na nejvýše dvě knihy (100 ks). Pro registraci faktur, které si bude podnik tisknout sám, musí zakladatelé firmy podat ţádost na standardním formuláři, spolu se vzorkem samostatně tištěné faktury, tato ţádost musí být včetně všech povinných informací, (b) mapu s vyznačením polohy společnosti nebo kopii nájemní smlouvy, pokud jsou prostory pronajaté, kopii ověřenou pronajímateli, (c) ředitelský průkaz, (d) kopie osvědčení o registraci podniku, a (e) a daňové osvědčení o registraci a kopii. Registrace na městském daňovém oddělení můţe trvat 7-10 dnů. Týká se to faktur, které si společnost tiskne sama.
35
Povolení k samotnému tisku můţe trvat 7-15 dnů. Na obecním daňovém oddělení si musí společnost před pouţitím vytištěných faktur opatřit sériová čísla. Postup 9. Zaregistrujte se u místního úřadu práce, aby určil, vyuţití pracovních sil (magistrátní oddělení pro práce, invalidy a sociální věci). Čas k dokončení: 1 den (současně s předchozím řízení) Náklady na dokončení: bez poplatku Název agentury: Komentář: Do 30 dnů od zahájení činnost, je zaměstnavatel povinen registrovat všechny zaměstnance a měl by také uvést jejich kvalifikaci na úřadu práce (v souladu se souborem formulářů). Vztah mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci se řídí Zákoníkem práce a pracovními smlouvami. Postup 10. Registrace zaměstnanců do fondu sociálního zabezpečení pro placení zdravotního pojištění a sociálního pojištění. Čas k dokončení: 1 den (současně s předchozím řízení) Náklady na dokončení: bez poplatku Název agentury: Komentář: Společnost musí zaregistrovat své zaměstnance do fondu sociálního zabezpečení, registrace se týká těch zaměstnanců, kteří mají smlouvy po dobu 3 měsíců nebo déle. Zaměstnavatel musí vyplnit formulář poskytovaný Hanojskou sociální pojišťovnou a tento formulář musí obsahovat následující údaje: jméno zaměstnance a datum narození, plat (jak je uvedeno v pracovní smlouvě), sociální pojištění, pořadové číslo, ověřenou kopii registrace podniku a kopii kaţdé pracovní smlouvy. Úřad sociálního pojištění vydá registraci pojištění pro kaţdého nového zaměstnance. Zaměstnavatel je odpovědný za placení sociálního a zdravotního pojištění za kaţdého zaměstnance. Vzhledem k tomu, ţe se fond zdravotního pojištění spojil s fondem
36
sociálního pojištění je platba prováděna (měsíčně nebo čtvrtletně) přímo na fond sociálního zabezpečení. Postup 11. Registrace do odborové Všeobecná konfederace práce Čas k dokončení: 7 dní (současně s předchozím řízení) Náklady na dokončení: bez poplatku Název agentury: Komentář: Zaměstnavatel musí zaregistrovat své zaměstnance u místních nebo průmyslových odborů (viz níţe) nejpozději do 6 měsíců od data, kdy začíná vykonávat své zaměstnání. Tento postup je pověřen v článku 3 vyhlášky 96/2006/ND-CP (ze dne 14.září 2006), obsahuje metodické pokyny pro provádění článku 153 zákoníku práce o prozatímním výkonném výboru odborů v podnicích. Termín "odborů" zahrnuje (a) regionální nebo místní konfederace práce v rámci vietnamské Všeobecné konfederace práce, (b) centrální odbory průmyslu obchodu, (c) odborové organizace právnických osob v rámci vietnamské Všeobecné konfederace práce (d) konfederace práce z okresů, měst a provinčních měst; (e) místní odborová odvětví obchodu, (f) odbory zpracování, průmyslové zóny, a high-tech oblastí; (f) odbory podniků a (g) vyšší odbory. Tyto odbory jsou odpovědné za zavedení odborové pro společnost, v souladu s ustanoveními zákoníku práce, zákona o odborové organizace a Listiny odborové organizace ve Vietnamu, zastupují a chrání legální a legitimní práva a zájmy zaměstnanců a pracovních kolektivů. Pokud firma nestanoví odbory do 6 měsíců, je jmenován prozatímní výkonný výbor odborů, který má za úkol zastupovat a chránit legální a legitimní práva a zájmy zaměstnanců a pracovních kolektivů. Tento mandát je podle zákoníku práce, zákona o odborové organizace, a Listiny odborové organizace ve Vietnamu. Na termín prozatímního výkonného výboru odborů a prodlouţení tohoto termínu se vztahují předpisy o vietnamské Všeobecné konfederaci práce.
37
3. 3. Hodnocení uvedených postupů Přestoţe se uvedené postupy jeví jako jasně dané, logické a vnitřně soudrţné, tvoří systém, který je dle našeho názoru pro zahraniční investory značně nepřehledný a málo pochopitelný. V některých případech můţe být podhoubím pro korupční prostředí. Za nejzávaţnější povaţujeme následující skutečnosti: 1) Jiţ několikrát zmiňovaný investiční zákon bohuţel rozděluje investory na zahraniční a tuzemské. 2) Zahraniční firmy nemohou dle stále platného rozhodnutí premiéra VSR č. 36 z roku 2003 koupit větší podíl vietnamské společnosti neţ 30 %. 3) Je-li zahraniční podíl u nově zakládané firmy větší neţ 49 %, je zaloţení firmy mnohem komplikovanější. Konkrétně zde musí být nejprve vypracován investiční projekt a získána investiční licence. 4) U projektů, které jsou schvalovány předsedou vlády musí být doloţeno 10 kopií, z nichţ alespoň jedna kopie musí být původní, zatímco u projektů, které jsou schvalovány Zemským výborem, je poţadováno 8 kopií, z nichţ nejméně jedna kopie musí být originál, jestliţe jsou projekty schvalovány Správní radou, předkládají se kopie 4, z nichţ alespoň jedna je originálem. V dokumentech o přístupu Vietnamu do WTO je snaha podmínky pro místní i zahraniční investory zrovnoprávnit, to se však děje velmi pomalu. Investoři, a to zejména ti, kteří jsou vedeni opravdovým zájmem v zemi investovat, pak mají jen dvě moţnosti: na svůj záměr rezignovat nebo se zapojit do místního specificky fungujícího systému. Následujícím krokem je registrace na provinčních odděleních plánování a investic Tyto provinční výbory investiční certifikáty registrují. Lhůta pro registraci vydaných investičních certifikátů je 15 dní.
38
3.4 Daňová politika PZI ve Vietnamu, doporučení pro změny a doplnění Při provádění hospodářských reforem, které mimo jiné vedlo k transformaci od centrálněplánovaného hospodářství na trţní mechanismus, propagoval Vietnam systém daňové politiky jednotně pouţitelné na všechna odvětví ekonomiky, včetně zahraničních podniků ve Vietnamu. Tento nový daňový systém se skládá z 10 daní a řady poplatků, které mohou být popsány následovně: 1. Obchodní licenční daně, se sazbou daně z VND 650,000,tato daň je kaţdoročně ukládána podnikům. 2. Daň z obratu, s jedenácti různými daňovými sazbami v rozmezí od 0 aţ 30 procent, týká se měsíčního obratu podniků. Sazby se liší napříč různými druhy obchodních činností, které jsou dle nich prováděny, svou roli hraje i kategorie výrobků a sluţeb (podle Změn daní z obratu, zákon z roku 1995). 3. Spotřební daň, s daňovými sazbami od 15 do 100 procent, tato daň se týká šesti kategorií výrobků, a to cigaret, alkoholu, piva, petard, automobilů a benzínu při dovozu nebo v tuzemsku (v závislosti na změně spotřebních daňového práva z roku 1995) . 4. Dovozní a vývozní cla: Vývozní cla, s jedenácti různými daňovými sazbami od 0 do 15 procent na FOB z ceny základu, tyto daně se týkají zemědělství, lesnictví a mořských produktů, které jsou vyváţeny ve formě surovin, a několika druhů přírodních zdrojů. Dovozní cla s 34 různými daňovými sazbami v rozmezí 0 aţ 80 procent z ceny, tyto daně jsou ukládány na dováţené zboţí (v závislosti na změně dovozní a vývozní povinnosti zákona z roku 1995). 5. Daň ze zisku se třemi různými daňovými sazbami, týká se ročních zdanitelných příjmů podniků: 25 procent na těţký průmysl, dopravu a stavebnictví, 35 procent na lehký průmysl, potravinářský průmysl a dalších výrobních činnosti a 45 procent na obchod, sluţby a restaurace. 6. Daň z příjmů, která se vztahuje na vysoké příjmy je ukládána kaţdému jednotlivce kaţdý měsíc. Vietnamci, kteří bydlí ve Vietnamu a mají pravidelné příjmy přesahující 1,2 milionu VND za měsíc, podléhají dani na progresivní daňové sazby v rozmezí od 10 procent do 60 procent, zahraniční fyzické osoby, které bydlí ve Vietnamu a mají pravidelné příjmy přesahující 5 milionů VND za měsíc, jsou předmětem daně při progresivní daňové sazby od 10 do 50 procent.
39
7. Daň týkající se přírodních zdrojů se pohybuje v rozmezí od1 do 40 procent, vypočítává se z hodnoty surového přírodního zdroje. Daňové sazby závisí na kategorie přírodních zdrojů. 8. V zemědělství se daně platí z vyuţívání půdy. Je stanoveno šest daňových sazeb v závislosti na oblasti a kategorii pouţívané půdy (zdanitelné částky se počítají v podobě rýţe a placené v hotovosti). 9.Domovní a pozemková daň je vybírána ročně. Sazby jsou stanoveny jako jeden aţ 32 krát zemědělské půdy sazby daně z vyuţití v závislosti na poloze pozemků. 10. Daň z převodu práva uţívání pozemků je uloţena hodnota pozemků v době převodu, se daňové sazby v rozmezí od pěti procent na 40 procent. Existují i jiné poplatky, jako jsou registrační poplatky, veřejné notářské poplatky, dálniční poplatky, mýtné, atd. Výše uvedená daňová politika je rovněţ pouţitelná i pro zahraniční podniky ve Vietnamu. Zákon o přímých zahraničních investicích ve Vietnamu má ovšem několik ustanovení, která se vztahují na zahraniční podniky a jsou odlišná od těch, která se vztahují na domácí podniky např. daň ze zisku, dovozní clo, nájemné z pozemků a vodních ploch. Tyto rozdíly jsou následující: 1. daně ze zisků: a.) základní sazba daně činí 25 procent, vyšší daňové sazby se vztahují na společnosti, které vyuţívají ropu a plyn, dále se vztahují i na oblasti, které se podílejí na vyuţívání drahých a vzácných přírodních zdrojů. Investiční projekty, které je třeba podporovat, mohou vyuţívat daňových výhod, jako jsou daňové prázdniny nebo sníţení daně (aţ o 10 procent, o 15 procent nebo o 20 procent). b.) zahraniční podniky, které reinvestují své zisky v období tří let a více, mají nárok na náhradu ve výši zisků zaplacené daně. 2. Zahraniční podniky, kterým jsou promíjeny daně ze zisků, podléhají dani z prominutí zisku, která činí 5, 7 nebo 10 procent v závislosti na kaţdém konkrétním projektu. 3. Zařízení, strojní zařízení, dopravní prostředky a materiály, které jsou dováţeny do Vietnamu za účelem kapitálového vkladu na základě smlouvy o obchodní spolupráci či jsou zřízeny zahraničními podniky ve Vietnamu, jsou osvobozeny od dovozního cla. 4. Pokud zahraniční podniky nepřesáhnou délku nájemného na vodních plochách více neţ 70 let, mají nárok na stejné nájemné jako domácí podniky. V souladu se zákonem o přímých zahraničních investicích byl sepsán ve Vietnamu zákon,který obsahuje i výše
40
uvedené daňové pobídky. Realizace tohoto zákona o přímých zahraničních investicích slavila v posledních letech určité úspěchy: 1). Počet investičních projektů se zvýšil takto: 373 projektů bylo zaznamenáno v letech 1988-1991, 193 v roce 1992, 272 v roce 1993, 362 v roce 1994 a 315 v prvních devíti měsících roku 1995, počet projektů PZI září 1995 čítal 1515, s celkovým kapitál US 18.641dolar milionů. Celkový počet projektů činí v současné době 1.280 se základním jměním v USA 17.280 dolarů milionů. 2). Pokud jde o výši vkladu a délku trvání: Mezi stávajícími projekty představuje počet podniků se zahraniční kapitálovvou účastí 63,7 procent; stoprocentní vlastnictví zahraničních kapitálových podniků činí 28,9 procent a smlouvy obchodní spolupráce 7,4 procenta. Počet projektů, které mají 50-ti leté trvání, je 2,1 procenta, těch, které mají 40-50 leté trvání, se odhaduje na 3 procenta, a ty, které mají méně neţ čtyři roky trvání se ve Vietnamu vyskytují z 93 procent. 3.) Pokud jde o umisťování investic: Investice do odvětví výroby činí 80 procent z celkového počtu projektů a 60 procent z celkového investovaného kapitálu, odvětví sluţeb více neţ 20 procent a 30 procent. Zpočátku byl FDI soustředěna zejména v Ho Chi Minh City. To se nyní rozšiřuje po celé zemi. Mnoţství přímých zahraničních investic v severních provinciích představuje 36 procent z celkového investičního kapitálu, v centrálních provinciích 7 procent, a v jiţních provinciích 57 procent. V provinciích jako je Hagiang, Kontum, Thaibinh, atd. se FDI projekty ani v současnosti nevyskytují. 4.) Do června 1995 pracovalo asi 100 tisíc Vietnamců pro zahraniční podniky, s výjimkou těch, kteří dodávají zboţí a sluţby pro podniky FDI. 5.) Objem vývozu z Vietnamu v roce 1986 byl 823 milionů dolarů, v roce 1991 - více neţ 2 miliardy, v roce 1992 - více neţ 2,5 miliardy v roce 1993 - více neţ 2,9 miliardy, v roce 1994 - více neţ 3,6 miliardy a v roce 1995 se odhaduje 5 miliard. Podíl zahraničních podniků je poměrně významný. 6).Příjmy z podniků FDI v dalších obdobích rychle rostly, v roce 1991 byl podíl 100 procent, v roce 1992 162 procent. Za zmíňku určitě stojí i to, ţe vzhledem k tomu, ţe Vietnam vydal zákon o přímých zahraničních investicích docela nedávno, a ţe postrádá jak znalosti a zkušenosti v tomto oboru, zvyšuje se počet investičních projektů, coţ je velice povzbudivé. 41
Nicméně kromě pozitivních účinků tohoto zákona se zde najdou i negativa a nedostatky, které je potřeba odstranit Tyto nedostatky jsou následující: a.) Účelem osvobození od dovozního cla je sníţit náklady. Nicméně tato výjimka platná pro všechny projekty s sebou nese i řadu nevýhod: vytváření nerovnosti mezi zahraničními a domácími investory. b.) Tím, ţe Vietnam vybírá daně z převodu zisků do zahraničí, chtěl motivovat investory, aby investovali své zisky ve Vietnamu. Efektivita této daně je ovšem velice nízká, velice často totiţ dochází k daňovým únikům. Navíc tato daň můţe vyvolat obavy v řadách investorů, kteří se mohou domnívat, ţe ve Vietnamu je mnoho daní uvalených na jejich zisky. Navíc je známo, ţe jen malá hrstka zemí tuto daň ve skutečnosti platí. c.) sazby daně ze zisku, které jsou niţší neţ u domácích investic mohou vést k myšlence nerovnosti. Pokud budeme vytvářet příznivé podmínky pro přímé zahraniční investice prostřednictvím nízkých daňových sazeb bez podpisu a provádění všech oboustranných dohod, bude FDI méně přitaţlivé pro investory. Vrácení daně zaplacené částky ze zisků, které jsou investovány zpět, se nezaměřuje na podnikatelská odvětví a činnosti, které je třeba podporovat. d.) Nařízení o nájemném z pozemků a vodních ploch nejsou zrovna lákavými nabídkami pro zahraniční investory, aby intenzivně investovati ve Vietnamu, zejména v odlehlých oblastech. V souladu s hospodářským rozvojem a s daňovou reformou v druhé fázi, doporučujeme některé dodatky a změny daňových předpisů v souladu se zákonem o přímých zahraničních investic ve Vietnamu. 1. Pokud jde o dovozní cla: Stát by měl osvobodit od dovozního cla zařízení, stroje a suroviny, které jsou nutné pro fungování hospodářství, ale domácí podniky nejsou schopny je vyrábět, jedná se zejména o nové technologie. 2. Pokud jde o daně ze zisků: Stát provedl výzkum, aby mohl být uveden v platnost zákon o Dani z příjmů (nahrazení současného zákona o zdanění zisku), tento zákon by měl především respektovat rovné daňovézacházení se zahraničními i domácími investory. Zákon o dani z příjmů právnických osob by měl mít jednotné daňové sazby (přibliţně 30, 33 nebo 35 procent). Na projekty, které investují do podporovaných odvětví, jako je infrastruktura, zemědělská výroba, lesnictví, rybářství a zemědělské zpracování produktů se vztahují niţší sazby neţ standardní (moţná jen 10 nebo 15 procent). Projekty, které investují do vzdálených, 42
horských a ostrovních oblastí mohou vyuţívat osvobození od daně na několik let, trvání osvobození od daně a niţší daňové sazby by měly být regulovány rozdílně, v závislosti na projektech. 3. Pokud jde o nájemné z pozemků a vodní plochy Následující dodatky by měly být: a. V některých velkých městech, jako je Hanoi, Hai Phong, Da Nang, Ho Chi Minh, Dong Nai, Vungtau, Can Tho, atd., musí stát ponechat současný pronájem: b. V delta provincií a pobřeţních provinciích by měl být zajištěn pronájem odpovídající trojnásobku aţ pětinásobku domácích investic (v současné době více neţ desetinásobek) c. Ve vzdálených, horských oblastech by měl stát osvobodit nájemné ze zemského povrchu za období 10 - 20 let (v Číně jsou některé oblasti od tohoto nájmu osvobozeny aţ po dobu třiceti let). Vztahy mezi zeměmi domácími a zahraničními jsou v dnešní době stále více důleţitější. Důleţitá je spolupráce mezi zeměmi a organizacemi. Tato spolupráce pomáhá a bude i nadále pomáhat pozitivnímu sociálně-ekonomickému rozvoji kaţdé země. Zahraniční politiky obecně a zahraniční ekonomické vztahy a zejména komunistické strany Vietnamu prošly četnými reformami, coţ usnadnilo integraci hospodářství Vietnamu do celého světa. Jedním z nejvýznamnějších rysů zahraničních hospodářských vztahů ve Vietnamu je vyhlášení zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu. Poprvé v právním systému v souvislosti s pozemky obsahoval zákon z roku 1988 a 1993 jednu zvláštní kapitolu o vyuţití půdy ze strany zahraničních organizací a jednotlivců. Po více neţ osmi letech od uvedení v platnosti zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu a pozemkového zákona, dosáhl Vietnam značného úspěchu, přitahuje stále větší počet investičních projektů s větším investičním kapitálem. Například zatímco v roce 1988 bylo pouze 37 licencovaných projektů s jměním 366 milionů dolarů, vyskytlo se později 364 licencovaných projektů s jměním 4.071 dolarů milionů. Zároveň Vietnam vytvořil lepší jednotný právní rámec, který přiláká více investičních projektů. Náš přehled investičních projektů ukazuje, ţe vietnamská strana ze 75 procent vyuţila právo na uţívání pozemku jako svůj příspěvek ke kapitálu. Proto u projektů se zahraničním kapitálem, hraje půda důleţitou roli, pomáhá vietnamské straně řešit finanční otázku. Nicméně jiţ dlouhou dobu (od roku 1988 aţ č 8 / 1995) postrádá generální územní odbor konkrétní ustanovení o leasingu půdy zahraničním organizacím a jednotlivcům, coţ pochopitelně vyvolává zmatek. 43
Aby byla vyřešen stávající problém, byl dne 8. září roku 1995 generálním územním odborem vydán oběţník č. 1124/TT-DC týkající se vedení zahraničních organizací a jednotlivců v otázce pronájmu pozemků ve Vietnamu. Tato část popisuje prováděcí pravidla týkající se procesu a postupů, kterými zahraniční organizace a jednotlivci budou muset projít, pokud si budou chtít pozemek pronajmout za účelem realizace investičních projektů. Jednotliové postupy týkající se pronájmu jsou původní, ale za to velmi důleţité, umoţní totiţ investorům realizovat jejich investiční projekty. 1. Ti, kteří si chtějí pronajmout půdu za účelem realizace investičních projektů, musí splňovat následující podmínky: - Zahraniční organizace a jednotlivci i ze zámoří Vietnamců, kteří investují do Vietnamu na základě zákona o zahraničních investicích ve Vietnamu; - Společné podniky se zahraničními partnery; - Vietnamské strany společného podniku, které mají právo, aby jejich příspěvek ke kapitálu byl v podobě práva na uţívání půdy. Výše uvedený podíl lidí můţe poţádat o pronájem pozemků na základě předloţených podkladů. 2. Postup přípravy dokumentů, které platí pro pronájem pozemků, se skládá ze dvou kroků: Krok 1: Lokalizace projektu - Potenciální nájemce musí předloţit ţádost na pronájem pozemků ( s poznámkou, popisující důvody a účely pronájmu pozemků a doklad potvrzující právní statut potenciálního nájemce) na Odbor územní správy v místě, kde je půda pronajímána. Ve lhůtě 60 dnů ode dne obdrţení těchto dokumentů je Odbor územní správy odpovědný za organizaci následujících činností: + Vyhledání místa pozemku, který je poţadován + Práce s pobočkami o otázkách týkajících se územního členění, ţivotního prostředí, výměry pozemků k pronájmu + Kopírování oblasti půdy na katastrální mapě. Tam, kde dosud nejsou katastrální mapy, kopie mapy měřítka + Předání k národnímu výboru v provincii nebo centrálně spravovaných městech, které jsou kompetentní k těmto úkonům: * umístění projektu * typ pozemků a místa * Plán kompenzace schválení půdy pro lokalitu projektu 44
* Pronájem Provinční lidové výbory se musí vyjádřit do 20 dnů. Stanoviska provinčních lidových výborů na výše uvedené věci musí být přiloţeny v ţádosti o investiční licenci. Ţádost o pronájem pozemku je povaţována současně i za ţádost o investiční projekt a je také tak hodnocena. Krok 2: Poté, co ministerstvo plánování a investic udělí investiční licenci, musí nájemce zaslat na Odbor územní správy následující dokumenty: Ţádost o pronájem pozemků (je standardní formulář zveřejněn v souvislosti s oběţníkem č. 1124TT-DC Všeobecný odbor územního administrace) - Kopie investiční licence (ověřené státním notářem nebo Ministerstvem plánování a investic) - Ekonomické a technické studie proveditelnosti investičního projektu. Do pěti dnů od obdrţení výše uvedený dokumentů připraví odbor územní správy dva soubory dokumentů, vztahujících se na pronájem pozemků a předloţí je generálnímu odboru územní správy (pro skupiny projektů) nebo provinčnímu lidovému výboru (pro skupinu projektů B). Kaţdý soubor dokumentů musí obsahovat: - Doklady uvedené v kroku 2 - Kopie plochy pozemků v katastrální mapě (kopie bude v souladu s předepsaným standardním formulářem) - oběţník do provincií a na ministerstvo zabývající se leasingem pozemků (skupina projektů), nebo návrh rozhodnutí o pronájmu pozemku z provinčního lidového (pro skupinu projektů B) - Plán odškodnění - Prohlášení ověřující příslušné dokumenty Odborem územní správy (tam je předepsán jednotný formulář pro oznámení). Je třeba poznamenat, ţe v případě, ţe pokud vietnamská strana, které byly původně přiděleny pozemky, pronájem pozemků, nebo osvědčení k uţívání pozemků, nyní chce svůj kapitálový vklad uplatnit ve formě práva na uţívání pozemků, musí postupovat podle postupu, který je popsán v kroku 2. Kromě toho musí být rozhodováno předsedou vlády ve všech případech souvisejících s pronájmem pozemků zahraničními organizacemi a jednotlivci ve Vietnamu. Děj ese tak v rámci zákonů z roku 1988 a 1993. Ale nyní v závislosti na 28.prosince 1994 vyhláška č. 191/CP na tvorbu, hodnocení a realizace projektů přímých zahraničních investic, existují různé úrovně oprávnění rozhodovat o leasingu půdy zahraničním organizacím a jednotlivcům. Premiér rozhoduje o věcech týkajících se skupiny projektů a předseda 45
provinčního lidového výboru rozhoduje o těch věcech, které souvisejí se skupinou B projektů. Rozdělení pravomocí rozhodovat o pronájmu pozemku v souladu s kategorií projektů se vztahuje k procesu, řízení a hodnocení projektů. Pro skupinu projektů zahraničních investorů má generální odbor územní správy připravit dokumenty a doporučení, která budou poté předloţena předsedovi vlády. Pro skupinu projektů B má odbor územní správy vytvořit hodnocení a doporučení určená předsedovi provinčního národního výboru. Stručně řečeno, zahraniční organizace a jednotlivce, kteří touţí po pronájmu pozemků a realizaci projektů zahraničních investic ve Vietnamu, musí projít procesem a postupy výše uvedenými. Po rozhodnutí ze strany příslušného orgánu (předseda vlády nebo předseda provinčního lidového výboru) ve prospěch leasingu pozemků má odbor územní správy vyplnit do 15 dnů následující dokumenty: - Oznámení nájemci o výši náhrady za ztráty vyplývající z pozemků nebo aktiva spojená s uţíváním pozemku - Smlouva s nájemcem (tento formulář je stanoven jednotně v rámci celé země). - Přidělování pozemků v místě a pokyny pro nájemce, jak se zaregistrovat na lidovém výboru místní obce. - Podání ţádosti o právo k uţívání pozemků na provinčním lidovém výboře. Vydání osvědčení o právu k uţívání pozemků nájemce musí být provedena takto: Úřad má na starosti udělování osvědčení zahraničním organizacím/ provinční lidový výbor má na starosti jednotlivé osoby / města jako ústřední orgány mají v kompetenci případy, kdy musí o pronájmu pozemků rozhodovat vláda . - Osvědčení o právu vyuţívání půdy se poskytuje organizacím, jako je podnik se zahraniční kapitálovou investicí, nebo podniky se stoprocentním zahraničním kapitálem. - Osvědčení o právu vyuţívání půdy se poskytuje podnikům se zahraniční kapitálovou účastí v případě, ţe vietnamská strana přispěla k základnímu kapitálu prostřednictvím práva uţívání pozemků. Zde jsou uvedeny pouze základní body, procesy a postupy na pronájem pozemků zahraničním organizacím a jednotlivcům. Doufáme, ţe tento obsah pomůţe investorům k lepšímu porozumění a pochopení tohoto systému.
46
4. MOŽNOSTI ČESKÝCH PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ NA VIETNAMSKÉM TRHU
4. 1. Smluvní základna Právní rámec vztahů mezi Vietnamem a ČR: 1) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o vzájemném zaměstnávání českých a vietnamských občanů (Hanoj, 4.6.1994), publikována pod č. 239/1994 Sb.; platnost ukončena 9.8.2004. 2) Obchodní dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR(Praha, 22.8.1994), publikována pod č.23/1995 Sb. V rámci harmonizace s legislativou EU bylo dohodnuto ukončení její platnosti ke dni přístupu ČR do EU. Nově koncipovaná Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSRo hospodářské spolupráci byla podepsána 13.9.2005 v Praze, publikována pod č. 66/2006 Sb. 3) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků (Praha, 14.6.1996). 4) Dohoda mezi vládou ČR a VSR o leteckých sluţbách (Praha, 23.5.1997) – v platnosti od 28.8.1997 5) Smlouva mezi vládou ČR a vládou VSR o zamezení dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 23.5.1997), publikována pod č.108/98 Sb. 6) Dohoda mezi vládou ČR a vládou VSR o podpoře a vzájemné ochraně investic (Hanoj, 25.11.1997). Dohoda vstoupila v platnost v červnu 2009.
47
4. 2. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Při zvaţování o vývozu do Vietnamu je výhodné orientovat se buď na dodávky výrobních prostředků (například snáze je moţno do Vietnamu vyvézt zařízení na výrobu cukrovarnických strojů neţ samotné cukrovary), nebo na sektory, které (zejména díky exportní orientaci) disponují dostatečným mnoţstvím finančních a zejména devizových prostředků. K perspektivním odvětvím pro české dodavatele patří ve Vietnamu především: technologie a zařízení pro průmyslovou výrobu čistírny odpadních vod (zejména průmyslových), spalovny odpadků telekomunikace a informační technologie strojírenská zařízení (obuvnické a textilní stroje, obráběcí a tvářecí stroje) balicí stroje a zařízení pro zpracování potravin a zemědělských produktů pivovary i minipivovary zařízení pro energetiku městské autobusy, terénní nákladní automobily farmaceutické výrobky zdravotnická technika a vybavení práškové mléko petrochemické strojírenství chemikálie (zejména pro výrobu plastických hmot a hnojiv) čerpadla a zavlaţovací systémy 4. 2. 1.
Doporučení exportérům
Při posuzování šancí pro české výrobky na vietnamském trhu je třeba kromě nezbytné kvality a přiměřené ceny vzít v úvahu zvláště nabízené podmínky financování, které především při prodeji větších objemů či celků patří mezi hlavní rozhodovací kritéria při výběru obchodních partnerů. Při dodávkách větších investičních celků jsou dnes v podstatě bez šance projekty bez státní podpory, tj. musí být částečně financovány zvýhodněným exportním úvěrem. I maximálně výhodné nabídky českého dodavatele budou však obtíţně soupeřit např. s dodavateli projektů financovaných Asijskou rozvojovou bankou nebo japonskými bankami. Dodávky investičních celků jsou kromě toho téměř vţdy tendrovány. Podmínky tendrů obvykle vyţadují dlouhodobější spolupráci s místním partnerem, proto zájemci o tendrované dodávky by nejprve měli začít s vyhledáním a prověřením perspektivního místního partnera.
48
Realizace jakéhokoli investičního záměru, včetně výrobní kooperace, ve Vietnamu předpokládá velice aktivní a vytrvalý přístup zahraničního partnera a v podstatě přípravu celého projektu samozřejmě včetně zajištění jeho financování. Je-li vietnamským partnerem v investičním projektu státní firma, doporučujeme, aby si český investor hned na začátku projektu zajistil místního zástupce - soukromou firmu nebo osobu, která bude systematicky jeho zájmy ošetřovat a prosazovat. Lze konstatovat, ţe na vietnamském trhu panuje velice neúprosné konkurenční prostředí. Často je těţké se prosadit v soutěţi se silnými regionálními partnery. Ne nepodstatným faktem je rovněţ mentalita místních lidí, kterou je bezpodmínečně nutno nejen poznat, ale i respektovat. Dalo by se říci, ţe i čas plyne v Asii a konkrétně ve Vietnamu jinými tempy. Pokud se ale obchodníkovi podaří všechna tato úskalí překonat, můţe získat solidní a dlouhodobý kontrakt v jedné z nejkrásnějších a nejperspektivněji se rozvíjející zemi.
49
ZÁVĚR Vietnamská republika věnuje velkou pozornost prostředí, v němţ se pohybují zahraniční investoři. Upravuje proto celkový stav tak, aby byl příznivý pro rozvoj zahraničních investic, coţ souvisí s rozvojem celkovým. Velkou výhodou je, ţe obyvatelé Vietnamu obchodují rádi, mají v této činnosti vynikající výsledky. Postupně, díky generační výměně a nástupu mladých vzdělaných lidí, se také v zemi upevňuje právní vědomí. Lidé si stále více uvědomují nutnost kvalitní, precizní, jasné, moderní právní regulace, která je zároveň vymahatelná. V případě, ţe bychom byli poţádáni o názor na možnosti českých investorů na vietnamském trhu, doporučili bychom důkladnou analýzu tamější situace, a to při pouţití současných, aktuálních (hlavně cizojazyčných) pramenů. Aktuálně bychom došli k závěru, ţe: Celosvětová recese se Vietnamu dotkla citelně, i kdyţ to tak na první pohled nevypadá a většina českých zdrojů se o tom vůbec nezmiňuje. Růst HDP se bude letos pohybovat kolem 5 % a pokles poptávky ze zahraničí vyrovnal, či dokonce předčil nárůst poptávky domácí. Vietnam exportuje ze dvou třetin do nejvíce postiţených oblastí hospodářskou krizí, čili do USA a Evropy. Klesl proto nejen objem exportovaného zboţí, ale i prodejní ceny – zejména u surovin (například u ropy, která tvoří. největší exportní poloţku Vietnamu). Výrazně klesly přímé zahraniční investice a zredukovala se i zahraniční rozvojová pomoc. Daní za růst i v podmínkách hospodářské krize je rostoucí deficit vietnamské obchodní bilance, který na konci tohoto roku zřejmě překročí 12,5 mld. USD. Hlavní příčinou pokračujícího růstu deficitu obchodní bilance je hlavně významné oţivení domácí poptávky a naopak velmi pomalu postupující nárůst poptávky na zahraničních trzích. V prostředí státem řízeného pevného kurzu domácí měny vůči dolaru tento vývoj automaticky vede k růstu obchodního deficitu. Místní měna, vietnamský dong, je pod silným tlakem, jeho kurz je nestabilní. To dále podlamuje důvěru zahraničních investorů v místní měnu. Kurz dongu vůči dolaru na černém trhu v posledních dnech převyšuje oficiální kurz o 10 % a vietnamské banky a dovozci se potýkají s kritickým nedostatkem dolarů. Prohlubující se deficit obchodní bilance a převis poptávky po dolarech nad jejich nabídkou na peněţním trhu způsobuje také trvalý pokles vietnamských devizových rezerv. V minulých letech byly obchodní deficity z větší části pohodlně financovány masivním přílivem zahraničního kapitálu, avšak finanční krize tyto toky podstatně zpomalila, coţ vyvolává nutnost financovat rostoucí obchodní deficit tenčícími se devizovými rezervami. Dobrou zprávou je, ţe mezinárodní finanční krize přímo nezasáhla bankovní sektor, vietnamská ekonomika byla důsledky ekonomické krize postiţena aţ prostřednictvím poklesu poptávky po vietnamských vývozech a prostřednictvím zpomalení přílivu zahraničních investic. Oživení světové ekonomiky v roce 2010
50
s sebou přináší optimističtější předpovědi pro růst vietnamské ekonomiky v následujícím období. Předpokládá se postupný návrat hlavních vietnamských exportních trhů k růstu. Pokud k tomu dojde, pozitivně to ovlivní vývoj vietnamského HDP v roce 2010. Dle prognózy vietnamského ministerstva plánování a investic ze září 2009 můţe tempo růstu HDP ve Vietnamu v roce 2011 zrychlit aţ na 7 %. Růst by měl vycházet zejména z: a. zvýšené investiční aktivity ve veřejném sektoru, b. obnovení soukromé investiční aktivity a c. pokračujícího růstu domácí spotřeby. O stavu ekonomiky vypovídá i zajímavý fakt, ţe za poslední 3 roky se ve Vietnamu ztrojnásobil počet golfových hřišť na více neţ stovku. Dále bychom doporučili provedení důkladné a poctivé SWOT analýzy. Na straně příležitostí by určitě bylo uvedeno: Česko-vietnamské ekonomické a obchodní styky mají dlouholetou tradici, která vychází z úzké spolupráce ve všech oblastech mezi bývalým Československem a Vietnamem, Česká republika má ve Vietnamu stále dobré reference, desetitisíce Vietnamců, kteří získali v České republice nebo Československu vzdělání nebo jinou kvalifikaci dnes zastávají významná místa ve státní správě i v soukromém sektoru. Mezi hrozby bychom zařadili: Od roku 1990 (změna politického systému a zahájení ekonomické transformace v České republice) došlo k útlumu vzájemné ekonomické spolupráce. Důsledkem byla ztráta dlouhodobě budovaných pozic především ve prospěch sílící asijské konkurence, současný stav obchodně-ekonomické spolupráce obou zemí neodpovídá tradici a potenciálu; zároveň zejména na vietnamské straně nelze očekávat jiný neţ pragmatický (= ekonomický) přístup, bez ohledu na tradice a jistý sentiment, ačkoliv technická úroveň českých výrobků je stále uznávaná jako velmi dobrá, srovnatelné výrobky asijské konkurence, a to nejenom čínské a tchajwanské, ale i korejské, a dokonce japonské, jsou cenově výhodnější, v teritoriu je určující cena, která umoţňuje buď vůbec samotný nákup zařízení, nebo jeho rychlejší obměnu (morální stárnutí strojů, zavádění nových výrobních technologií) Argument dlouhodobé životnosti proto nemá, kromě velkých investičních celků, příliš velkou váhu, často zcela nereálné představy českých investorů o Vietnamu a o konkurenci v jihovýchodní Asii. Vietnam sice dlouho nesl stigma války (Saigon byl například aţ do svého pádu v roce 1975 na srovnatelné úrovni se Singapurem), ale je to velmi hrdá, ambiciózní a jiţ i bohatá země.
51
Seznam použité literatury 1. Přilákání přímých zahraničních investic ve Vietnamu. Hanoj: NXBCT, 2000. 120 s. 2. Vietnam. Obchodní zákoník. In Vietnamské investiční zákony, 1987 3. Vietnam. Obchodní zákoník. In Vietnamské investiční zákony, 1990 4. Vietnam. Obchodní zákoník. In Vietnamské investiční zákony, 2000 5. Vietnam. Obchodní zákoník. In Vietnamské investiční zákony, 2006 6. Vietnam. Obchodní zákoník. In Vietnamské investiční zákony, 2009 7. Obchodní právo. Hanoj : Dai Hoc Luat, 2009. 155 s. 8. Ústava Vietnamské socialistické republiky. Hanoj : NXBCT, 1992 9. Věstník 24/2000 NĐ-CP 10. Sbírka zákonů 2000 - 2010. Hanoj: Dai Hoc Luat, 2005 11. Hospodářský časopis Vietnam. Hanoj : Thoi Bao Kinh Te, 2009 12. Časopis ekonomiky a prognózování. Hanoj : Thoi Bao Kinh Te, 2009 13. Klub zahraničních investorů, 2008 14. Zkušenosti přilákat zahraniční investice v zemích ASEAN a uplatnění ve Vietnamu. Hanoj : NXB Dai Hoc Ngoai Thuong, 2008. 96 s. 15. Http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-doprava-investiceprojekt/1000667/54232/?rtc [online]. 2010 [cit. 2010-05-10]. Business Info.
52
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Tabulka 1: Témata rozvojové spolupráce ČR v prioritních zemích…………………………………..........…11 Tabulka 2: BOT………………………………………………………………………………………….........21 Tabulka 3: Přehled zahraničních investorů ve Vietnamu (rok 2009)…………………………………............28
Seznam grafů Graf 1: Struktura přímých zahraničních investic ve Vietnamu v prvním čtvrtletí roku 2010 ...................…...14 Graf 2: Vývoj přímých zahraničních investic v letech 1998 - 2006.......................................………………...17
53
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Prognóza vývoje vietnamského hospodářství dle MMF.………..……………………….…….........1 Příloha 2: Růst průmyslové výroby (meziročně v %)……………… ……………………………………….....2
54
PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1
Doplňující informace Prognóza vývoje vietnamského hospodářství dle MMF Makroekonomický ukazatel HDP (růst v %) Inflace (růst v %)
2009 4,8 8
Deficit státního rozpočtu (v % HDP)
- 4,1
Bilance běţného účtu
- 7,3
Devizové rezervy (mld. USD)
20,7
Export (růst v %)
- 15,5
Import (růst v %)
- 19,9
HDP na obyvatele (USD)
1 035
Příloha č. 2 List č. 2
Růst průmyslové výroby (meziročně v %) Celkem Státní sektor Nestátní sektor Sektor zahraničních investic
2005 2006 2007 2008 1/2009 2/2009 17,2 17,0 17,1 14,6 -4,6 14,9 18,7 9,1 10,3 4,0 -8,5 10,7 24,1 23,9 20,9 18,8 -2,8 17,3 20,6 18,8 18,2 18,6 -3,2 15,4
3/2009 2,4 -3,9 6,0 3,1
