20. 4. 2012, Brno Připravil: Ing. Zdeněk Čermák, Ph.D.
Lesy a lesnictví ve Vietnamu Posílení konkurenceschopnosti absolventů MENDELU v oblasti rozvojové spolupráce a managementu přírodních zdrojů v zemích třetího světa Reg. číslo: CZ.1.07/2.4.00/17.0028
Základní charakteristiky Vietnam leží mezi 8°30´a 23°30´severní šířky. Od severu k jihu měří Vietnam více jak 1 100 km. Celková délka pobřeží je 3 260 km Vietnamu náleží celkem 4000 ostrovů Nejvyšší hora Fan Si Pan - 3 142 m. Rudá řeka Černá řeka Mekong
Klimatické podmínky Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje zhruba v rozmezí 1 700 – 1 800 mm. Přičemž v horách na severu země je celkový roční úhrn srážek více jak 3 000 mm (Groombridge 1992), zatímco v suchých oblastech středovýchodu pouze 500 mm/rok (např. Yok Don National Park).
Zimní monzuny (vlevo) přinášejí sucho, letní monzuny (vpravo) přinášejí déšť.
Fytogeografické zařazení a pestrost flóry Vietnamu Paleotropické fytogeografické oblasti, indomalajské části – nejbohatší část (26 000 druhů) V tropech celého světa najdeme 40 – 100 druhů na hektar, zatímco v Evropě 10 – 30 druhů (Groombridge 1992). Pro oblast tropické a subtropické Asie uvádí Raven (1991 in Groombridge 1992) asi 50 000 druhů vyšších rostlin. Pro srovnání pro celou Evropu je uváděno 12,5 tisíce druhů (Akeroyd 1980 in Groombridge 1992). Z 15 000 druhů poloostrova uvádí jako endemity 3 000 – 4 000 druhů. Flóra Vietnamu je bohatá s vysokým endemismen. GEF (1994) uvádí, že celkové zastoupení endemických druhů rostlin překračuje 40 %. Pro sever země uvádí zastoupení nižší, asi 33 %. Přičemž největší endemismus na vietnamském území se vyskytuje v horských masivech, a to v pohoří Hoang Lien Son, na Dalatské plošině a v Centrální vysočině (GEF 1994). Vietnamu se vyskytuje 7 000/10 500 (12 000) druhů, tedy 3,2 % z celkového počtu 220 000 druhů cévnatých rostlin, které byly doposud na Zemi popsány. Vietnamu se vyskytuje 4 500 druhů užitkových dřevin náležících do 850 čeledí (MADR 2000).
Myrtaceae, Sapindaceae, Lauraceae, Fagaceae, Rubiaceae, Magnoliaceae, Burseraceae, Symplocaceae, Ulmaceae, Euphorbiaceae, Dipterocarpaceae
Hlavní lesní ekosystémy Vietnamu podle Whitmora 1990 Klima
Podzemní voda
Půda/Podloží
Nadmořská výška
Ekosystém
výrazně
hladina podzemní
železité půdy,
Nížiny při pobřeží pobřežní opadavé
monzunové
vody nízká
(oxisoli, ultisoli)
lesy
100 - 250 m
opadavé lesy s dvojkřídláčovitý mi
středně
250 - 500 m
monzunové slabě
smíšené opadavé
lesy 0 - 500 m
monzunové
poloopadavé lesy nižších poloh
500 - 1000 m
poloopadavé lesy středních poloh
Hlavní lesní ekosystémy Vietnamu Klima
Podzemní voda
Půda/Podloží
malý vliv
Nadmořská
Ekosystém
500výška - 1000 m
deštné lesy
monzunového
středních poloh
klimatu 1000 - 2400 m
horské deštné lesy
>2400 m
subalpínská vegetace
hladina podzemní
vápence
různá
lesy na vápencích
eutrofní půdy
mořské pobřeží
mangrovy
vody vysoká a) slaná hladina podzemní
oligotrofní půdy
rašelinné lesy
eutrofní půdy
zaplavované lesy
vody vysoká b) sladká
Table 5: forest types and their extent: Forest type
Area (ha)
%
Stock (1,000m3)
%
1
Closed evergreen broadleaved forests
288,796
2.6
59,368
7.5
2
Medium evergreen broadleaved forests
1,171,898
10.4
164,135
20.8
3
Open evergreen broadleaved forests
5,168,917
45.7
408,267
51.9
4
Open evergreen broadleaved forests without stock
929,076
8.2
5
Bamboo forests
721,546
6.4
5,336
0.7
6
Deciduous Forests
929,076
4.8
54,354
6.9
7
Mixed of bamboo
514,826
4.6
32.813
4.2
8
Conifer Forests
134,376
1.2
16,152
2.1
9
mixed of broadleaved and conifer
121,770
1.1
16,258
2.1
10
mangrove
77,722
0.7
79
11
Plantations
1,638,926
14.5
30.584
3.9
11,314,625
100
787,346
100
Total
hardwood
and
Table 4. Distribution of forest area in different silvi-social zones (ha) Zone
Country
Forests area
Coverage (%)
Natural forests
Plantations
10,915,592
33.2
9,444,198
1,471,394
963,441
27.0
884,409
79,032
2,368,982
35.1
1,890,595
478,387
83,638
6.6
45,333
38,305
North Central Vietnam
2,135,649
41.6
1,835,633
300,016
Central-South Coast
1,139,291
34.5
969,316
169,975
Highland
2,373,116
53.2
2,339,167
33,949
North-east of Mekong Delta
1,581,000
35.5
1,416,643
164,357
270,475
6.8
63,120
207,373
Northern Mountains Northern Midlands Red River Delta
Mekong Delta
Source: FIPI, 1999
Table 5: forest types and their extent: Forest type
Area (ha)
%
Stock (1,000m3)
%
1
Closed evergreen broadleaved forests
288,796
2.6
59,368
7.5
2
Medium evergreen broadleaved forests
1,171,898
10.4
164,135
20.8
3
Open evergreen broadleaved forests
5,168,917
45.7
408,267
51.9
4
Open evergreen broadleaved forests without stock
929,076
8.2
5
Bamboo forests
721,546
6.4
5,336
0.7
6
Deciduous Forests
929,076
4.8
54,354
6.9
7
Mixed of bamboo
514,826
4.6
32.813
4.2
8
Conifer Forests
134,376
1.2
16,152
2.1
9
mixed of broadleaved and conifer
121,770
1.1
16,258
2.1
10
mangrove
77,722
0.7
79
11
Plantations
1,638,926
14.5
30.584
3.9
11,314,625
100
787,346
100
Total
hardwood
and
Table 5: forest types and their extent: Forest type
Area (ha)
%
Stock (1,000m3)
%
1
Closed evergreen broadleaved forests
288,796
2.6
59,368
7.5
2
Medium evergreen broadleaved forests
1,171,898
10.4
164,135
20.8
3
Open evergreen broadleaved forests
5,168,917
45.7
408,267
51.9
4
Open evergreen broadleaved forests without stock
929,076
8.2
5
Bamboo forests
721,546
6.4
5,336
0.7
6
Deciduous Forests
929,076
4.8
54,354
6.9
7
Mixed of bamboo
514,826
4.6
32.813
4.2
8
Conifer Forests
134,376
1.2
16,152
2.1
9
mixed of broadleaved and conifer
121,770
1.1
16,258
2.1
10
mangrove
77,722
0.7
79
11
Plantations
1,638,926
14.5
30.584
3.9
11,314,625
100
787,346
100
Total
hardwood
and
Pobřežní opadavé lesy Jsou pod vlivem výrazně monzunového klimatu. Nacházejí se v pobřežních oblastech. Na jihu v okolí města Phan Thiet, ve střední části Vietnamu jižně od města Da Nang, na severu Vietnamu západně od města Nam Dinh. Roční úhrn srážek je 700 -1 200 mm. Srážky jsou soustředěny převážně do období mezi květnem a listopadem, v lednu až březnu neprší většinou vůbec, v prosinci a dubnu spadne méně než 50 mm. Druhy Markhamia pierrei, Dimocarpus longan, Sterculia sp., Albizia nigricans, Sindora maritima, Ochna sp. Podle Nguyen (2007) se na jihovýchodním pobřeží v nejsušších oblastech Vietnamu vytvořily savanové lesy s rody Careya (Lecythidaceae), Pterocarpus a Dalbergia (Papilionaceae), Acacia (Mimosaceae), Mitragyne (Rubiaceae), Zizyphus (Rhamnaceae), Capparis a Niebuhria (Capparidaceae) a Phyllochlamys z čeledi Moraceae. V původní vegetaci Vietnamu zabíraly tyto lesy nepatrnou rozlohu a byly téměř zcela přeměněny na zemědělskou půdu (GEF 1994).
Opadavé lesy s dvojkřídláčovitými Na minerálně chudých půdách. Opadavé druhy s převahou dvojkřídláčovitých (Dipterocarpaceae). Vliv substrátu – mělké písčité půdy. V závislosti na hloubce půdy pozorujeme buď zakrslý les (foret rabougrie, shrub dipterocarp forest) na mělkých skeletnatých půdách nebo vysoký les (foret futaie, high dipterocarp forest) na relativně hlubokých půdách. Pro les zakrslý jsou typické druhy Shorea obtusa, Dipterocarpus intricatus, Terminalia alata. Les vysoký je tvořen z nesmíšených populací druhů Dipterocarpus obtusifolius a D. tuberculatus, které dosahují 20 metrových výšek. Rozvinutý podrost, kapradiny, zázvory, etc. (výskyt epifytů)
Opadavé lesy s dvojkřídláčovitými
Opadavé lesy s dvojkřídláčovitými
Smíšené opadavé lesy Výsky t do 250 - 500 m. Jihozápadní Vietnam 11,rovnoběžka. 2 000 mm s maximem v září 300 mm. Tento ekosystém charakterizuje zejména hojnost luštinatých rostlin (Afzelia, Albizia, Dalbergia, Millettia, Pterocarpus, Sindora, Xylia), dále rostlin z čeledí Lythraceae (Lagerstroemia), Combretaceae (Terminalia), Bombacaceae (Bombax), Dilleniaceae (Dillenia). Podrost je často hustý a tvořený křovisky, malými palmami (Rhapis) a četnými rody bambusů (Bambusa, Cephalostachyum, Dendrocalamus, Gigantochloa, Thyrsostachys). Rozvoj bylinného patra závisí na hustotě dřevinné složky, ale je mnohem bohatší než u opadavých lesů s dvojkřídláčovitými a pobřežních opadavých lesů. Bohatě jsou zde zastoupeny rostliny trávovitého vzhledu (z čeledí Poaceae a Cyperaceae), rostliny z čeledi Zingiberaceae a terestrické vstavačovité (Orchidaceae)
Poloopadavé lesy nížinných poloh Výška so 500 (700) m. Roční úhrn srážek 2 000 mm Mezi opadavé patří dřeviny rodů Gmelina, Lagerstroemia, Pterocymbium, Spondias, Stereospermum a Tetrameles. Nejvyšší patro je tvořeno zástupci čeledí Dipterocarpaceae (Dipterocarpus, Anisoptera, Shorea, Hopea), Leguminosae (Dialium, Dalbergia, Ormosia), Meliaceae (Aglaia, Amoora, Aphanamixis, Walsura), Sapindaceae (Aritera, Nephelium, Paranephelium, Schleichera), Lythraceae (Lagerstroemia), Celastraceae (Lophopetalum), Burseraceae (Canarium), Irvingiaceae (Irvingia) a Clusiaceae (Mesua, Calophyllum). Spodní patro má stálezelený vzhled podobný nížinným deštným lesům a rovněž botanicky jsou srovnatelné. V místech s přístupnou spodní vodou (kolem vodotečí a ve sníženinách) je tento ekosystém střídán fragmenty stálezeleného tropického deštného lesa (viz dále). Se stoupající nadmořskou výškou byl nahrazen poloopadavými lesy středních poloh V jižní části Vietnamu se zejména na západních svazích Annamských hor, které se svažují do rozlehlé nížiny Mekongu v Kambodži, vytvořily v nižších nadmořských výškách opadavé lesy. Na jihu v rozsáhlé nížině řeky Mekong a Dong Nai byl tento ekosystém střídán zaplavovanými, případně rašelinnými lesy.
Poloopadavé lesy vyšších poloh Jsou pod vlivem slabě monzunového klimatu. Podle GEF (1994) se poloopadavé lesy nižších poloh vyskytovaly asi na 30% území Vietnamu od 11. rovnoběžky na sever a byly nejčastějším ekosystémem této oblasti. Tyto lesy se nacházely v nadmořské výšce 500 (700) m – 1 000 m
Deštné lesy středních poloh Vliv monzunového klimatu je malý. GEF (1994) rozlišuje tento ekosystém ve středních polohách severní a střední části Vietnamu, v místech s celoročním přísunem srážek. Jedná se zejména o svahy Annamských hor vystavených severovýchodnímu monzunu s nadmořskou výškou 500 – 1 000 m.
Horské deštné lesy Vliv monzunového klimatu je malý. Stálezelenými nebo poloopadavými lesy se specifickým druhovým složením. 1 000 až 2 400 m. V dřevinném patře se vyskytovaly zástupci čeledí Fagaceae (Quercus, Lithocarpus, Castanopsis), Lauraceae (Beilschmiedia, Cinnamomum, Litsea, Persea), Magnoliaceae (Manglietia, Michelia), Theaceae (Schima, Ternstroemia). Vyskytuje se zde řada jehličnanů z čeledí Podocarpaceae (Podocarpus), Pinaceae (Pinus, Keteleeria), Cupressaceae (Calocedrus, Fokienia) a Taxodiaceae (Cunninghamia). Zvláště hojné jsou epifyty, které často vytvářejí souvislou pokrývku kmenů a větví. Přisedle rostou lišejníky, mechy, kapradiny a vstavačovité rostliny (Len 2005). Horské deštné lesy ukazuje mapa potenciální vegetace v GEF (1994) ve třech hlavních oblastech Vietnamu, jsou to Dalatská plošina na jihu, Kontumská plošina (Centrální vysočina) ve střední části a konečně severní oblast Annamských hor a pohoří Hoang Lien Son na severozápadě Vietnamu. Horské deštné lesy jsou značně rozdílné v jednotlivých regionech Vietnamu, vysoká je míra endemismu.
Subalpínská vegetace Vliv monzunového klimatu je malý. Na celém Indočínském poloostrově se tento typ vegetace vyskytuje pouze v pohoří Hoang Lien Son, konkrétně na masivu nejvyšší hory Vietnamu Fan Si Pan (3 142 m). Floristickou skladbou je tento ekosystém podobný ekosystému horských deštných lesů. Vzrůst dřevin je však nižší a s přibývající nadmořskou výškou se stále zmenšuje (Vidal 1997). Vzhledem k nadmořské výšce jsou tyto lokality povětšinu roku situovány nad hranici mraků. Limitujícími faktory se zde tedy stávají vláha, respektive její nedostatek a vysoký stupeň insolace. Tato vegetace se po většinu roku vyskytuje nad úrovní mraků. Má tedy specifické xeromorfní rysy.
Lesy na vápencích Vliv monzunového klimatu je malý. Jedná se o velmi specifický ekosystém ovlivněný zejména podložím, který nese řadu zvláštností: sevřená údolí bohatá na bylinný podrost (zejména Gesneriaceae) a epifyty, exponované vrcholy, které jsou náchylné k vysýchání a mají zakrslou xeromorfní vegetaci připomínající lesy na podzolech (Whitmore 1990). Tento typ lesa se vyskytoval zejména na severu Vietnamu, v menší míře také kolem 18. rovnoběžky. Většina těchto skalnatých území zůstala zachována, neboť nejsou vhodná k zemědělství (GEF 1994).
Periodicky zaplavované lesy (lužní) Vliv monzunového klimatu je malý. Lužní lesy se vyskytují na aluviích velkých řek (Me-kong, Red River), nebo na sníženinách navazují přímo na mangrovové porosty. Bohužel se jedná o půdy vhodné pro pěstování rýže, a proto byla většina těchto porostů přeměněna na zemědělskou půdu. Horní patro porostu tvoří vysoké stromy jako např. Intsia bijuga, či Scaphium macropodum. Střední patro tvoří např. Hopea pierrei, či ve vlhkém prostředí obvyklé Xanthophyllum glaucu. Ve spodním patře lze nalézt druhy jako Melaleuca cajuputi, Alstonia spathulata. Z palem pak zástupci rodů Oncosperma a Pinanga se zpeřenými listy a Licuala s dlanitě složenými listy. Patří sem také plazivé ratany (Calamus, Plectocomia). V bylinném patře rostou především jednoděložné rostliny (Zingiberaceae, Marantaceae, Orchidaceae). Epifyty jsou stejně časté jako v jiných zapojených deštných lesích a tvoří je zejména kapradiny a vstavačovité. Na písečných půdách je les světlejší a je tvořen dřevinami více či méně zakrslými (Fagraea fragrans a Baeckea frutescens) a keříky z čeledi Ericaceae (Nguyen 2007).
Rašelinné lesy Vyskytovaly se na jihu Vietnamu v deltě Mekongu a pravděpodobně v menší míře i na severu v deltě Rudé řeky. V jižní části Vietnamu se vyskytovaly na jih a sever od řeky Mekongu. Byly téměř úplně přeměněny na zemědělskou půdu (GEF 1994). Jedná se o souvislé porosty, které rostou na rašelinných půdách, kde vrstva slabě rozložené rašeliny sahá od 0,5 do 5 metrů. Vyskytuje se tu velké množství druhů rostlin včetně stromů, mnohé z nich jsou endemické. Některé stromy jsou snadno poznatelné podle formy adaptace kořenů a kmenů ke svému prostředí: opěrné deskovité náběhy kořenů, pneumatofory a další. Nejvyšší stromové patro dorůstá 30 - 40 m, patří sem např. Myristica iners. V nižším stromovém jsou zastoupeny druhy jako např. Archidendron clypearia, Myristica sp. či palma Oncosperma tigillaria. V dřevinném podrostu rostou nízké palmy četných rodů, např. Licuala, Caryota, Pinanga, či zástupci rodu Pandanus. Časté jsou také epifyticky a paraziticky rostoucí rostliny, naopak terestrické rostliny jsou poměrně vzácné. V těchto oblastech se často vyskytuje množství endemických druhů, a proto jsou dosud existující zbytky těchto ekosystémů hodné ochrany (Nguyen 2007).
Mangrovové porosty Mangrove jsou azonální společenstva vázaná na mořská pobřeží tropů a subtropů. Dominantními druhy tohoto biomu jsou vždyzelené, halofytní dřeviny náležející povětšinou do třech čeledí: Rhizophoraceae, Sonneratiaceae, Verbenaceae. Limitujícími faktory pro existenci mangrovových porostů jsou zejména kolísání mořské hladiny, délka zaplavení, salinita a obsah kyslíku v půdě.. Délka zaplavení a jeho periodicity je faktor, kterému se nelze aktivně bránit. Viviparie etc.
