01. Stoupající hvězda. Bez trpělivosti kontrakty ve Vietnamu neuzavřete

Kresba: David Böhm

28. března 2013/01

Byznys v jihovýchodní Asii

Jednotný patent EU

Stoupající hvězda jménem ASEAN

Bez trpělivosti kontrakty ve Vietnamu neuzavřete

Stát rozšiřuje služby pro exportéry

strana 4–9

strana 16–17

strana 18–19

7# 36 3 /!+/3 %#%" 0($( &( 1:&0 - +!% & - # $ 1: 444( %#%"(8

% , )/# !%2+

# #'! /

# 1:&0 '*!# " # 68#6+%37 %

HN043279

Český exportér Obsah: Téma

Stoupající hvězda jménem ASEAN

Státy v číslech trh s větší rozlohou i počtem obyvatel, než má Evropská unie

Bonton

Nemluvte o Barmě, ale o Myanmaru

4

Rozhovor Ve Vietnamu musíte pochopit mentalitu, pak si získáte respekt

Úspěšný exportér Bez trpělivosti kontrakty ve Vietnamu neuzavřete

Obchodní politika

13

Stát rozšiřuje služby pro exportéry Jednotný patent Evropské unie Střežte si své nápady a produkty Jak se nově měří dovoz a vývoz

šéfredaktor Hospodářských novin

4 10 12 13 16 18

České firmy využívají bezcelní dovoz u více než 150 položek Jak se prokopat právními předpisy EU

Kalendář exportéra Přehled veletrhů a vzdělávání rWE hledá v Česku nové dodavatele

Informační servis Naděje vývozců: Mexiko a Barma Kolik stojí služby pro exportéry

34

Petr Šabata

Ekonomika v číslech Jak to vidí analytici MPO

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: HN – Jiří Koťátko, HN – Matej Slávik, HN – Jiří Novák, Bloomberg, ČTK, Profimedia, Shutterstock, archiv PPF, archiv BTG Energy Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Kristýna Kněžková, Michal Kotek inzerce: [email protected] tisk: SEVEROTiSK s.r.o. Samostatně neprodejné.

30 32 34

E

xport, export, export. Kdekdo považuje vývoz za jedinou cestu, jak se může česká ekonomika vrátit k růstu a vytvářet nová pracovní místa. Vláda se zaklíná exportem, opozice překvapivě neprotestuje, firmy volají po podpoře exportu. Není tohle unisono přehnané? Nebylo by jednodušší povzbudit domácí poptávku? Pro malou otevřenou ekonomiku uprostřed Evropy zní odpověď jasně: Nebylo. Export brzdil pád ekonomiky do recese. Export vystavuje české vývojáře, výrobce i obchodníky tvrdé konkurenci, která je nutí nabízet lepší zboží, služby i ceny. Export je tvrdá práce, ale ve výsledku – je-li úspěšný – velké požehnání. A naštěstí jsou v Česku stovky firem, které jsou úspěšné i na těch nejnáročnějších trzích. Kromě otevírání dveří v atraktivních zemích, což je úloha politiků, vedle financování, což by měla být role bank a specializovaných státních institucí, jsou pro vývozce klíčové informace. Proto držíte v rukou měsíčník Český exportér, který stojí na odborných informacích z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, agentury CzechTrade a na erudici vydavatelství Economia (Hospodářské noviny, týdeník Ekonom). Naším cílem je poskytovat vývozcům spolehlivá, úplná a rychlá data i důležité souvislosti. Takže ano: export, export, export, vážení!

český exportér březen 2013, číslo 1

3

Téma

Stoupající hvězda jménem ASEAN Sdružení národů jihovýchodní Asie se daří upevňovat hospodářské vazby. Vytváří větší HDP než indie nebo Německo.

S

družení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) založené v roce 1967 se stále více prosazuje na globální hospodářské scéně. V loňském roce vytvořilo (s přihlédnutím k paritě kupní síly) hrubý domácí produkt za téměř 3,6 bilionu dolarů. Jeho váha vyjádřená tímto ukazatelem je tedy větší než například Indie nebo Německa. Evropská unie pokládá ASEAN, kde žije skoro 600 milionů obyvatel, za jeden z klíčových regionů, neboť je schopen „nasávat“ rostoucí množství evropského zboží a služeb. Zároveň patří k důležitým dodavatelům elektrotechnických a elektronických součástek, textilu, ale také přírodního kaučuku nebo ryb. Pro Evropskou unii je ASEAN třetí nejdůležitější zámořský partner – po Číně a USA. Firmy ze zemí EU jsou nejvýznamnějšími investory v regionu, kam v období 2000–2009 podle Eurostatu v průměru investovaly 9,1 miliardy eur ročně. Evropská unie v současné době sjednává dohody o volném obchodu se čtyřmi členy sdružení – Singapurem, Malajsií, Thajskem a Vietnamem. „Dveře zůstávají otevřeny pro zahájení jednání i s dalšími partnery v regionu,“ konstatuje na svých webových stránkách Evropská komise. Loni v dubnu EU zrušila veškeré sankce týkající se civilního sektoru v Barmě, když zemi navštívila komisařka Catherina Ashtonová a předseda Evropské komise José Barroso o několik měsíců později nabídl Barmě rozvojovou pomoc v hodnotě přes 100 milionů dolarů. ASEAN je hospodářsky i politicky velice různorodý. Singapur jako jediný člen patří podle klasifikace Mezinárodního měnového fondu do skupiny vyspělých zemí. Naproti tomu čtyři země jsou v ka-

4


Václav Lavička [email protected]

Obchod Česka s ASEAN (pětice hlavních partnerů, údaje v mld. korun) thajsko

Obrat

2001

1,68 6,00

2005

1,37

11,00

2010

2,06

32,40

2011

2,40

26,70

2012

3,14

27,40

Malajsie

Singapur 13,39

2001

1,31

2005

1,39

2010

1,82 4,90 2,79

2005

2,46

19,74

2010

2,08

24,42

2011

20,17

2012

indonésie 2001

6,33 22,27 19,37

3,22

18,67

3,95

Vietnam 3,70

0,51

2005

1,28

2010

1,15

5,30

1,58

2011

8,72

3,20

2001

12,79

2011 2012

z toho český vývoz

0,57

2,48

2005

0,44

2,62

7,31

2010

8,36

2011

9,15

3,11

2012

2001

6,46

1,24

7,43

0,80

8,43

1,57

2012

Zdroj: ČSÚ

Obchodní výměna mezi EU a ASEAN (údaje v mld. eur) Vývoz z EU 71,2

44,0

2001

68,1

95,5

Dovoz do EU

66,2

40,6

39,4

2002

2003

69,5

71,6

43,1

44,7

2004

2005

79,1

81,0

87,3

80,1 68,9

48,6

2006

53,1

2007

56,2

2008

61,6

99,9 81,3

69,1

50,1

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Eurostat

Téma

Rozsáhlé záplavy na podzim roku 2011 v Thajsku napáchaly značné škody také tamním automobilkám, včetně továren patřících Japoncům. Snímek ukazuje továrnu Hondy, přes jejíž areál se přelila voda. Celková výroba motorových vozidel v Thajsku loni ve srovnání s rokem 2011 stoupla o 70 procent na skoro 2,5 milionu aut. FOtO: BlOOMBErG

tegorii těch nejméně vyspělých (LDC).

Vyhlídky na růst jsou solidní

Asijská rozvojová banka, sídlící ve filipínské Manile, počítá s tím, že hospodářství ASEAN v letošním roce stoupne o průměrných 5,5 procenta. Vychází přitom z předpokladu, že v regionu potrvá čilá investiční aktivita, podpořená i vládními investicemi do infrastruktury. ASEN jako celek je hospodářsky nejtěsněji propojen s Čínou. Ale nyní pozorně sleduje, zda se podaří Japonsku – druhému klíčovému partnerovi – konečně rozhýbat jeho mátožnou ekonomiku. Sdružení nachází v Tokiu kladnou odezvu, zvláště poté, kdy se kvůli

Čím láká ASEAN a kde jsou možná rizika Přednosti seskupení

rizika

Hospodářský růst čtyř zemí (indonésie, Filipín, Thajska a Malajsie) během posledního čtvrtletí 2012 přesáhl šest procent ve srovnání s 1,5 procenty v Jižní Koreji.

Právní prostředí je stále nejisté a obtížně předvídatelné.

Rychlý demografický růst, který vytváří potenciální poptávku. Počet domácností s ročním příjmem 5000 dolarů na hlavu se do roku 2017 více než zdvojnásobí na 85 milionů.

Region je hospodářsky, politicky, kulturně i jinak velice různorodý. To je výzva pro firemní strategii. Společnosti ze zemí ASEAN nejsou nakloněny otevírání národních trhů cizí konkurenci. Nejvíce nepřístupné jsou Barma a indonésie, uvádí zpráva Economist Corporate Network.


5

Téma vleklému sporu o neobydlené souostroví Senkaku (čínsky Ťiao-jü) ve Východočínském moři výrazně zhoršily japonsko-čínské vztahy.

Z thajska bude „asijský Detroit“

Rubíny, které se těží v Barmě, jsou považovány za nejkvalitnější na světě. Na trhu se nejvíce cení ty, které mají sytě červenou barvu. Obchodníci ji nazývají „barvou holubí krve“. FOtO: PrOFiMEdiA

Kam míří vývoz ze zemí ASEAN (rok 2011, údaje v procentech) Člen sdružení

Asie

Evropa

Sev. a Stř. Amerika

Singapur

65,7

10,1

9,6

Malajsie

66,2

10,3

10,1

Thajsko

59,6

13,3

11,3

indonésie

66,8

10,9

9,1

Vietnam

47,5

21,9

21,2

Filipíny

65,8

11,1

15,8

Barma

88,9

3,0

0,0 Zdroj: Eurostat

Singapur Brunej

Rok 2012

Malajsie Thajsko Indonésie Filipíny Vietnam

1401

522

2398

988

3004

1261

3545

1536

4264

2510

4958

2538

10 023 5195

9098

16 942

Rok 2001

50 526

44 415

60 883

32 314

HdP na obyvatele (s přihlédnutím k paritě kupní síly, v dolarech)

Laos Kambodža Barma Zdroj: Mezinárodní měnový fond

6


Thajsko, nejvýznamnější obchodní partner Česka z ASEAN, je jediná země v jihovýchodní Asii, která nepoznala koloniální nadvládu. Její hospodářský vzestup se značnou měrou opírá o investice související s obnovou oblastí zpustošených na podzim roku 2011 rozsáhlými záplavami. Živelní pohroma, nejhorší za posledních 50 let, dolehla i na thajské továrny vlastněné japonskými společnostmi. V prvé řadě šlo o automobilky. Z Thajska se především díky jejich investicím stává něco jako „americký Detroit“. Celková výroba motorových vozidel v Thajsku se podle předpovědi společnosti Macquarie Group do roku 2015 zvýší na zhruba tři miliony. Toyota má v Thajsku tři automobilky, které loni vyvezly 406 tisíc osobních i nákladních aut. Svoji druhou továrnu hodlá v Thajsku nákladem 369 milionů dolarů postavit druhá největší japonská automobilka Nissan. Honda plánuje do výstavby své první thajské továrny investovat 477 milionů dolarů. Thajsko, jeden z oblíbených cílů českých turistů, loni přilákalo rekordních 21 milionů zahraničních hostů. Ke zlepšení celkové situace v zemi by jistě přispěla dohoda vlády s muslimskými rebely na jihu země. Vleklý konflikt si již vyžádal přes pět tisíc životů. Mírová jednání se mají rozběhnout v nejbližší době.

Barma se vymaňuje z mezinárodní izolace

Největší pozornost v regionu nyní poutá Barma, jedna z nejchudších zemí světa. Zhruba 50 let (1962–2011) tam tvrdě vládla vojenská junta nerespektující základní lidská práva. Zemi to dostalo do hluboké mezinárodní izolace. Hospodářské sankce na ni uvalily Evropská unie, USA a Kanada. Během zmíněného období do země přicházely byť ve velice omezeném rozsahu investoři z Číny, Indie a Jižní Koreje. Barma, kde převládá venkovské osídlení, je největším světovým vývozcem týkového dřeva, perleti, rubínů a safírů. Má spoustu úrodné zemědělské půdy,

¨úHW NGHNROLY QD VYýWý ] MHGQRKR P»VWD OHW MH &LWL SDUWQHUHP ğUP¯P SR FHO·P VYýWý $ MLĝ OHW &LWL Y ÑHVN· UHSXEOLFH SRP¯K¯ PDOÊP D YHONÊP SRGQLNęP N ÇVSýFKX .OLHQW\ &LWL MH VSROHúQRVW» ] )RUWXQH D Y»FH QHĝ SRORYLQD ]H QHMYýWw»FK VSROHúQRVW» Y ÑHVN· UHSXEOLFH kLURN¯ SURGXNWRY¯ QDE»GND ]DKUQXMH LQGLYLGX¯OQ» ĒHwHQ» Y REODVWL ÇYýURYÊFK SURGXNWę Ē»]HQ» OLNYLGLW\ WUDGH ğQDQFH D GHYL]RYÊFK REFKRGę r 2WHYĒHQ» D YHGHQ» ÇúWX W·PýĒ SR FHO·P VYýWý SĒ»PR ] ÑHVN· UHSXEOLN\ r 8QLN¯WQ» SODWIRUPD SRVN\WXM»F» RQOLQH SĒ»VWXS QD GHYL]RYÊ WUK r $NUHGLWLY\ X]Q¯YDQ· JORE¯OQý QHMHQ Y U¯PFL (YURS\ r 3ĒHGH[SRUWQ» H[SRUWQ» L PLPRUR]YDKRY· ğQDQFRY¯Q» ZZZFLWLEDQNF] _ VPHVHUYLV#FLWLFRP _

$PNNFSDJBM #BOL

HN043246-1

Téma bohatá naleziště ropy a zemního plynu. Je možné předpokládat, že právě do těžby paliv půjde značná část přímých zahraničních investic. Dalším sektorem hodným pozornosti je cestovní ruch – především výstavba hotelů. A také telekomunikace, neboť v zemi se 64 miliony obyvatel vlastní mobilní telefon jenom 5,5 milionu lidí a pevnou telefonní přípojku má jenom 1,3 procenta obyvatel, uvádí Asijská rozvojová banka. V březnu 2011 se v Barmě ujala moci „civilní“ vláda. „Civilní“ proto, že je taková jen podle svého názvu. V jejím čele stanul v obnovené prezidentské funkci Thein Sein, který v letech 2007–2011 zastával funkci předsedy vlády. Vliv barmské armády ve společnosti zůstává značný. Dokonce i nová ústava vyhrazuje čtvrtinu křesel v obou komorách parlamentu vojákům. Tři klíčové ministerské posty – vnitra, obrany a pohraničních záležitostí – musejí být obsazovány generály v činné službě.

Vietnam schválil dlouhodobý plán

Ve Vietnamu si mocenský monopol stále udržuje komunistická strana, země ovšem patří k nejrychleji rostoucím v celé jihovýchodní Asii. Podle osmiletého rozvojového plánu, který v únoru letošního roku předložila vláda, se chce do roku 2020 zařadit mezi vyspělé země. Proto chce přilákat další zahraniční kapitál do modernizace průmyslu i zemědělství. Vláda rovněž slibuje prodej státních podílů v četných podnicích. Na řadě je také reforma bankovnictví, které tíží vysoký podíl špatných úvěrů. Oficiálně se uvádí deset procent, ale skutečnost bude nejspíš mnohem horší. „Bankovní sektor ve Vietnamu je velice zranitelný,“ říká v německém listu Handelsblatt Rajiv Biswas, šéf asijského výzkumu společnosti IHS Global Insight. Vietnamský stát léta hospodaří s hlubokými rozpočtovými deficity. I z tohoto důvodu je pro vládu v Hanoji velice obtížné nalézt zdroje pro nezbytnou rekapitalizaci peněžních ústavů. Trh nemovitostí ve Vietnamu podle nedávné zprávy hospodářského výboru parlamentu (Národního shromáždění) „zamrzl“. Hodnota nemovitostí, které nemohou najít kupce, činí 112 bilionů dongů (v přepočtu 5,3 miliardy amerických dolarů). 8


Ho Či Minovo Město, bývalý Saigon, je největší vietnamské město, kde žije kolem 7,4 milionu obyvatel. Jihovietnamská metropole nedaleko delty řeky Mekong rychle expanduje. Postupně se stává jedním z důležitých hospodářských a obchodních center celé jihovýchodní Asie. V pozadí je jedna z jeho dominant – Bitexco Financial Tower, druhá nejvyšší budova ve Vietnamu. FOtO: BlOOMBErG

Téma Meziroční tempo růstu HdP (údaje v procentech) 6,3 6,0

Indonésie

2007

4,6 6,2 6,5 6,2 6,2

2013

5,0

2007

2,5

Thajsko

-2,3 7,8 0,1 6,4 4,7

2013

Malajsie

Indonésie a její strategická poloha

6,3

2007

4,8 -1,5 7,2 5,1 5,6 5,5

2013

9,0

2007

Singapur

1,7 -0,8 14,8 5,2 2013

1,3 2,0 6,6

2007

4,2

Filipíny

1,1 7,6 3,9 6,6 6,2

2013

8,5

2007

Vietnam

6,3 5,3 6,8 5,9 5,0 5,4

2013

Barma

2007

2013

Komunistický Vietnam se od ostatních zemí ASEAN liší také tím, že jeho hlavním obchodním partnerem je bývalý zapřisáhlý nepřítel – Spojené státy americké, které se podílejí na exportu země skoro pětinou. Za zásadní obrat ve vietnamsko-amerických vztazích lze považovat návštěvu prezidenta Billa Clintona v Hanoji v roce 2000, tedy zhruba 35 let po ukončení bojů (1. května 1975). Zahraniční investoři na Vietnamu podle zprávy výzkumné společnosti IHS Global Insight oceňují především politickou stabilitu, vysoký potenciál tamního trhu a také levnou pracovní sílu.

12,0 3,6 5,1 5,3 5,5 6,2 6,3

Údaje za rok 2012 jsou odhad, rok 2013 předpověď Zdroj: ADB, Citigroup Research

Největší potenciál pro rozšíření vzájemných vztahů má Indonésie, čtvrtá nejlidnatější země na světě. Evropská unie ji ve své zahraničně hospodářské strategii řadí k „prioritním“ zemím. Není to jenom hospodářským rozměrem Indonésie, jejíž HDP tvoří přibližně dvě pětiny souhrnného hrubého domácího produktu celého uskupení ASEAN. Je to také obrovský trh a svoji úlohu sehrává i geopolitická poloha mezi asijskou pevninou a Austrálií. Po finančně-měnové asijské krizi (v roce 1997) indonéská ekonomika ožila a ve skupině rozvíjejících se trhů (emerging markets) se stala jednou z rozhodujících. Zahraniční investory do Indonésie láká především její obrovský spotřebitelský trh, značné nerostné bohatství a v neposlední řadě také politická stabilita. Indonésie je etnicky nesmírně pestrá. Podle serveru BBC News se tam hovoří více než 300 lokálními jazyky. Od roku 1967 do května 1998, tedy 31 let, v zemi vládl generál Suharto. Ten vytvořil silnou centrální vládu opírající se o armádu. Autoritářský prezident svěřil správu hospodářských záležitostí vzdělaným technokratům. Indonésie během 70. a 80. let dosahovala pozoruhodného hospodářského vzestupu, životní úroveň se zvýšila. Ale poté přišlo několik krizí, které vedly k masovým protestům a Suhartově pádu. Země se vydala cestou demokratických změn. Pravomoci centrální vlády v Jakartě byly výrazně omezeny.

desatero pro obchodování s Vietnamem Luboš Marek

vedoucí zastoupení MPO v Ho Či Minově městě ho [email protected]

1. Trocha nedůvěry neuškodí Nedůvěřivost Vietnamců si neberte osobně, důvěřují jen členům rodiny a částečně i dlouholetým a nejbližším přátelům. Nedůvěra je namístě i z vaší strany! 2. Ano může znamenat i ne Vietnamci neradi přiznávají, že něčemu nerozumí, a neradi říkají ne. Je třeba si odpovědi typu „asi ano“ vykládat jako „spíše ne“ a „možná“ jako „určitě ne“. Vietnamci zřídka projeví nesouhlas cestou konfrontace. 3. Slova nemají velkou váhu Vietnamští obchodníci si často libují v nezávazných slibech a rozhodnutích. Za každé tvrzení si proto pro jistotu doplňte slovo „možná“. Domluvíte-li si schůzku déle než jeden den dopředu, je třeba termín krátce před setkáním ještě potvrdit. 4. Buďte nezávislí Závislost zahraničních podnikatelů na Vietnamcích je nejčastější příčinou problémů. Korejské a japonské firmy si ve Vietnamu řídí své projekty samy od A do Z. 5. Emoce Při jednání Vietnamci příliš neprojevují své emoce. Nadměrné zvyšování hlasu se vnímá jako ztráta sebekontroly. 6. Image Zvláště při prvním setkání si váš partner bude všímat věku, společenského postavení, vašeho oblečení, značky telefonu atd. Zároveň dbejte na to, aby se vietnamský protějšek nedostal do trapné situace. 7. Obchod jako boj Pro většinu Vietnamců je obchod tvrdou hrou. Je vítěz a je poražený. 8. Nepodceňujte „protivníka“ Nereálné představy některých českých podnikatelů o vietnamské společnosti a podnikatelském klimatu jsou velmi časté. 9. Patriotismus Patriotismus je ve Vietnamu velmi silný. Není proto vhodné poukazovat na některé nedostatky současného Vietnamu, případně vyjadřovat odpor k některým specialitám vietnamské kuchyně. 10. Na zahraničních trzích se vyznáme Využijte našich znalostí a dlouholetých zkušeností při obchodování ve Vietnamu.


9

Státy v číslech

trh s větší rozlohou i počtem obyvatel, než má Evropská unie Hospodářský růst zemí sdružených v organizaci ASEAN přibrzdila ekonomická krize i katastrofy.

Jaroslav Vomastek ředitel odboru ekonomických analýz MPO

[email protected]

H

lavní role uskupení zemí ASEAN (Association of Southeast Asian Nations) musíme hledat zejména v ekonomické oblasti. Zároveň se ale také snaží o vytvoření stabilního a mírového prostředí pro rozvoj celého regionu jihovýchodní Asie. Nejbližším cílem organizace je do roku 2015 vytvoření společného hospodářského prostoru se společnou bezpečnostní politikou a společnou politikou sociálního rozvoje. Ekonomiky zemí jihovýchodní Asie jsou charakteristické svým dynamickým růstem. ASEAN jako celek dosahoval v letech před globální finanční krizí temp růstu hrubého domácího produktu přes šest procent. Vzhledem k zapojení regionu do globální ekonomiky znamenala krize let 2008–2009 výrazné zpomalení růstu. HDP v roce 2008 dosáhl ještě 4,7 procenta, a o rok později již zpomalil na 1,7 procenta. I když některé ekonomiky sklouzly do recese, celému uskupení se podařilo turbulentní období úspěšně překonat. Oživení světové ekonomiky v roce 2010 přineslo regionu výrazný meziroční růst HDP o 7,8 procenta. Přírodní katastrofy v roce 2011 a postupné zpomalování globální ekonomiky od druhé poloviny roku se promítly do opětovného zvolnění růstu HDP na 4,7 procenta. Začátek loňského roku pak přinesl, díky rekonstrukci poničené infrastruktury a uvolnění fiskální politiky, opětovné oživení, které ale v průběhu roku ochlazovala klesající vnější poptávka, zejména z Evropy zasažené dluhovou krizí. Sdružení států jihovýchodní Asie ASEAN bylo založeno v roce 1967 v Bangkoku v Thajsku a dnes je členem ASEAN deset států, které dohromady pokrývají plochu 4,5 milionu kilometrů čtverečních. Celkem mají přes 600 mili-

10


Thajsko patří ke světovým velmocím v oblasti cestovního ruchu, loni ho podle tamního ministerstva turismu a sportu navštívilo přes 22 milionů turistů. Jednou z nejvyhledávanějších destinací je jihozápadní část Thajska, na snímku je zátoka Maya v provincii Krabi.

FOtO: SHUttErStOcK

onů obyvatel, tedy zhruba o 100 milionů obyvatel více než celá Evropská unie. Jednotlivé státy do sdružení nevstoupily najednou, ale byly přijímány postupně. Zakládajícími členy ASEAN jsou Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko. Postupně byli přijímáni další členové. V roce 1984 přistoupila Brunej a v roce 1995 Vietnam. Laos a Barma přistoupily zároveň v roce 1997. Zatím posledním členským státem je Kambodža.

thajsko patří mezi lídry regionu

Jednou z nejvýznamnějších zemí ASEAN je Thajské království, které se 67 miliony obyvatel uzavírá první dvacítku nejlidnatějších zemí světa. Díky rychlé industrializaci v devadesátých letech je jednou z nejrozvinutějších zemí regionu. Průmysl tvoří přes 40 procent thajského HDP. Přibližně stejný podíl připadá na služby, které ale zaměstnávají největší podíl pracovní síly, zhruba 46 procent. Druhým

Státy v číslech Velikost ekonomik (podle hodnoty HDP s ohledem na paritu kupní síly, v mld. dolarů) 1212,0

Rok 2001

646,1

526,3

Zdroj: Mezinárodní měnový fond (rok 2012 je odhad)

Rok 2012

492,0 416,7 334,4

326,7 218,0

194,7

134,9

320,5 120,2 26,2

Indonésie

Thajsko

Malajsie

nejvýznamnějším zaměstnavatelem je zemědělství se 40procentním podílem. Před globální finanční krizí dosahovalo thajské hospodářství solidního růstu kolem pěti procent. Zlom nastává v roce 2008. Vzhledem k silnému zapojení země do globálních výrobních řetězců je thajská ekonomika výrazně otevřená, export představuje téměř 70 procent HDP. Propad vnější poptávky v souvislosti s globální krizí pak znamenal zpomalení růstu thajského HDP v roce 2008 na 2,5 procenta a jeho propad o rok později o 2,3 procenta. Oživení světové ekonomiky zajistilo růst thajského HDP o 7,8 procenta v roce 2010. Následující rok ale přinesl do regionu dvě zničující přírodní katastrofy. Nejprve zemětřesení a tsunami v Japonsku a následně záplavy v samotném Thajsku. Došlo k přerušení výrob v rámci řetězců a ke značným materiálním škodám. Významně postižen byl i turistický sektor, který vytváří šest procent thajského HDP. Zemi se nicméně podařilo vyhnout recesi, když ekonomický výkon stagnoval na 0,1 procenta.

Návrat ekonomického růstu

Loňský rok byl pro thajskou ekonomiku ve znamení obnovy poničené infrastruktury a návratu k ekonomickému růstu. Růst byl tažen zejména výraznou domácí poptávkou podpořenou řadou programů thajské vlády. Tento vývoj by měl pokračovat i v letošním roce, i když růst bude pravděpodobně postupně zpomalovat. Hlavní příčinou je ochlazující vnější poptávka ovlivněná krizí v Evropě a slabým růstem ve Spojených státech.

Filipíny

Singapur

Vietnam

89,2

Barma

12,6 36,6

14,8 21,9

6,8 19,2

Kambodža

Brunej

Laos

Thajsko je producentem zhruba třetiny pevných počítačových disků na světě. Když v roce 2011 zemi postihly záplavy, ceny disků vzrostly i trojnásobně. FOtO: SHUttErStOcK

Význam a rozsah zapojení thajského zpracovatelského průmyslu do globálních řetězců se projevily v roce 2011, kdy přírodní katastrofy v regionu narušily toky subdodávek s negativními důsledky v globálním měřítku. Pro samotnou thajskou ekonomiku je odhadována ztráta v rozsahu dvou procent HDP. V rámci globálních hodnotových řetězců čelí Thajsko stále silnější konkurenci ostatních států regionu, zejména Číny a Vietnamu. S touto konkurencí se mu daří vyrovnávat tím, že se v rámci řetězců posouvá k výrobám s vyšší přidanou hodnotou.

40 procent

thajského HDP tvoří průmysl. Zhruba stejný podíl připadá také na služby.

67 milionů obyvatel má Thajsko, a uzavírá tak první dvacítku nejlidnatějších zemí světa.


11

Bonton

Pokud chcete úspěšně obchodovat, nemluvte o Barmě, ale o Myanmaru Za dárek v Barmě nečekejte díky. Za úsměvem ve Vietnamu může být i hněv. A v Asii při jednání nesmrkejte.

Petra Horáková [email protected]

V

ietnam, Barma (oficiálním názvem Svazová republika Myanmar) a Thajsko. Tři asijské země, které přitahují pozornost českých exportérů. Ačkoliv pro obchodní jednání platí některá obecná pravidla – třeba že cizinec musí přijít na jednání včas, zatímco nedochvilnost místních musí bez mrknutí oka přejít –, každá z těchto zemí má v bontonu určitá specifika. „Obecně se dá říct, že našim zvyklostem je nejblíže Thajsko, ale i tam se vyplatí, stejně jako ve Vietnamu či v Myanmaru, při prvním oficiálním setkání vstát a vizitku předat obřadně oběma rukama. Uctivost je v celé Asii velmi důležitá, stejně jako dostatek prostoru pro samotné jednání. Co v Evropě trvá týdny, se tady může vléct měsíce. Je to normální,“ říká vedoucí oddělení Afriky, Asie a Austrálie ministerstva průmyslu a obchodu Petr Kulovaný.

V thajsku vždy v perfektním obleku

Jeho kolega z odboru mimoevropských záležitostí Jaromír Dudák k tomu dodává, že na rozdíl od Evropy, kdy je oblek při obchodních jednáních nezbytnou podmínkou, je kvůli horku celkem běžné, že při ne zcela oficiálních jednáních mohou muži sako vynechat. Jedině v Thajsku si ho v každém případě vezměte, Thajci totiž velmi dbají na svůj vnější image a stejně hodnotí i zahraniční partnery. „V Thajsku a Vietnamu je běžné, že se jednání účastní ženy, vlastní tam firmy, jsou i ve vysokých úřednických funkcích, je však třeba si uvědomit, že výstřední oblečení na obchodní jednání nepatří, oděv by měl vždy zakrývat ramena,“ upozorňují Kulovaný i Dudák. V Thajsku budou obchodní partneři přísně hodnotit i doplňky. 12


V Thajsku, Vietnamu i Barmě se při prvním oficiálním setkání vyplatí vstát a vizitku předat obřadně oběma rukama. FOtO: SHUttErStOcK

Už jste obědval? Jste zdravý? Tak se v Barmě zahajuje konverzace. Ale nikdo neočekává výčet jídel ani nemocí. Jde o podobnou frázi jako české „Jak se máte?“. Místní nemají ve zvyku při vstupu do místnosti zdravit. Od cizince je však pozdrav očekáván. „A pokud nechcete jednání skončit dřív, než začalo, nemluvte před svým protějškem o Barmě a Yangonu, vždy jen o Myanmaru a Rangunu,“ varuje Kulovaný.

Dárky, úsměv a pozvání

Dárky jsou v Barmě očekávány, hlavně český křišťál a velmi kvalitní whisky. Ale děkování není příliš obvyklé, český obchodník se musí za předanou vázu spokojit s úsměvem a podáním ruky. Také v Thajsku jsou dárky přijímány kladně, zásadně zabaleny v kvalitním papíře. Při pozvání do soukromého

domu je třeba si před vchodem zout boty. Není vůbec zdvořilé na nikoho nebo na něco ukazovat nohou, protože nohy jsou tam považovány za „nejnižší část“ těla, nebo sedět s překříženýma nohama před starší osobou. Jedno zvláštní pravidlo platí pro všechny tři země: ve společnosti není vhodné smrkat. „A už vůbec ne si strkat vysmrkaný obsah do kapsy či do kabelky. Kvůli klimatu (vysoké vlhkosti) je ve Vietnamu až na některé projevy nemocí smrkání neobvyklé,“ upozorňuje Luboš Marek, vedoucí zahraničního zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu ve Vietnamu. Podle něho by si obchodníci měli dát ve Vietnamu pozor na úsměv svého protějšku. „Nevyjadřuje pouze radost, ale i rozpaky, zármutek, pocit trapnosti či méněcennosti, stydlivost, pohrdání i hněv,“ říká.

Rozhovor

Ve Vietnamu musíte pochopit mentalitu, pak vás lidé začnou ctít a respektovat Vietnamci mají rádi věci z dovozu, ale s univerzálním hotovým výrobkem nikdo díru na trhu neudělá, říká Friedrich Weiss, šéf tamní pobočky Home Creditu. Kristýna Greplová [email protected]

Č

íst tváře lidí, vidět hlouběji pod jejich výraz, poslouchat i mezi řádky slov, která zazní na jednáních. A kritizovat jen hodně opatrně. Trvalo skoro rok, než se Rakušan Friedrich Weiss, šéf vietnamské pobočky společnosti Home Credit, naučil rozumět místní kultuře a stylu jednání i obchodování.

Jací jsou Vietnamci zákazníci? Rádi nakupují, toho jsem si všiml. A mají rádi nové technologie. Hodně si pořizují telefony, notebooky a vybírají si nejnovější modely, moderní kousky. Navíc jejich kupní síla se zvyšuje, takže vietnamský trh má podle mě velký potenciál. A znají ve Vietnamu české zboží? Co se tam dá koupit? Znají samozřejmě české pivo a sklo, jako všude. Hodně restaurací tu nabízí pivo z Česka, taky belgické. Dokonce si myslím, že tu ještě je na trhu prostor, aby si tu někdo z Česka otevřel několik podniků, protože Vietnamci pivo opravdu milují. Jen ho pijí s kostkami ledu, jelikož je tu pořád kolem třicítky, a s tím se Češi těžko smiřují. A vaše sklo je tu hodně slavné, ale moc lidí si ho, myslím, nekoupí, i když pár obchodů ve Vietnamu je.

Jak to? Určitě ho hrozně rádi dostávají jako dar, ale když Vietnamci utrácejí, tak dají peníze spíš za elektroniku nebo oblečení. A hodně se tu investuje do vzdělání, pokud mají lidé peníze, připlácejí sobě nebo dětem na dobrou zahraniční školu. Jen ve městě, kde bydlím, je přes deset mezinárodních škol, kam chodí hlavně Vietnamci, a další přibývají. Jsou produkty a služby z ciziny považované za něco lepšího? To ano, hlavně mladí lidé si na věci z dovozu potrpí, někdy jsou vnímané jako známka luxusu. Vláda ale zároveň rozjíždí kampaně na podporu domácího zboží, aby motivovala Vietnamce kupovat lokální produkty.

Investiční skupina PPF miliardáře Petra Kellnera působí v řadě odvětví od finančních služeb přes pojišťovnictví a těžbu nerostů až po zemědělství a maloobchod. Před šesti lety otevřela PPF reprezentační kancelář ve Vietnamu a před čtyřmi roky pobočku Home Creditu, která je největším poskytovatelem spotřebitelských úvěrů v této zemi. FOtO: ArcHiV

zdá, že lidem na našem původu nezáleží. Jsou to naši zákazníci, protože nabízíme nejlepší podmínky a služby. Pokud by jim něco podobného nabídla vietnamská společnost, šli by k ní.

Jak se jí to daří? Jestliže jsou ceny srovnatelné, dávají Vietnamci přednost zahraničním produktům. Ty domácí upřednostňují, když jsou za hodně výhodnou cenu.

Vidíte ve Vietnamu nějakou mezeru na trhu, příležitost, kde se uplatnit? Určitě v oblasti elektrotechniky, energetického průmyslu, ale taky v medicíně, prodeji léčiv. Potom v pojišťovnictví a zmiňovaném školství. Vietnam je země s mladou populací i hodně velkou kupní silou a v zahraničí už si toho začínají všímat.

A projevuje se taková preference i ve službách? Máte výhodu, protože jste zahraniční společnost? Jak ve kterém odvětví, řekl bych. Ve školství ano, možná v bankovnictví ve vyšších patrech trhu, u osobní správy financí. Ale v našem oboru ne. Tam se

Co může dovozci poskytnout výhodu nad konkurencí? Lidé – a to, že jim bude rozumět. Pochopení místní kultury, společnosti a mentality je klíč. A podle něj je třeba navrhovat produkty. Kdo si myslí, že přijde s hotovým univerzálním


13

Rozhovor výrobkem nebo službou, které se osvědčily v Evropě, a udělá s nimi díru na vietnamském trhu, bude zklamaný. Je důležitá dobře promyšlená a lokalizovaná strategie, potom rychlé reakce, ale zároveň trpělivost.

Friedrich Weiss

Je absolventem ekonomiky na univerzitě v Kremži, svoji kariéru v bankovnictví a financích začal u Erste Bank v roce 1989. Potom Weiss odešel z rodného Rakouska do Česka a vzal místo v České spořitelně. Později přešel do Stavební spořitelny ČS, kde měl na starosti marketing a prodeje. V roce 2004 se Weiss vrátil do Erste Bank, ale o čtyři roky později kývnul na nabídku ze skupiny PPF a odešel řídit Home Credit na Ukrajinu. U skupiny je doteď, ovšem pozici a působiště změnil hned třikrát. V roce 2009 se přesunul z Ukrajiny do Kazachstánu, kde šéfoval tamnímu Home Creditu, a zatím poslední zastávkou je pro něj Vietnam, kde působí přes rok.

Neprotiřečíte si teď trochu? Je to takový vietnamský paradox. Musíte být v plánech a činech rychlejší než konkurence, abyste se prosadili. Ale přitom je třeba se přizpůsobit i tomu, že občas musíte zařadit zpátečku a některým rozhodnutím dát prostor a čas. Ale to zase souvisí s tím, že byznys ve Vietnamu je hodně o vztazích, o tom, jak se dokážete vcítit do svých obchodních protějšků. Bez empatie se tady neprosadíte. A co státní regulace a centrální řízení? Jak ovlivňují byznys? To záleží na oboru. Celkově je Vietnam hodně svobodná země, nedá se srov-

návat s nějakou představou komunistického státu s totalitními pravidly. Obchodování tu do velké míry řídí trh, i když třeba bankovní a finanční sektor je regulován víc než jiné oblasti.

Do Vietnamu jste přišel po angažmá v Česku, na Ukrajině a v Kazachstánu. Překvapilo vás něčím to nové prostředí? Vietnamci mají úplně jiné pojetí autority a respektu. Třeba na Ukrajině nebo v Kazachstánu, tam je ředitel velký šéf, boss. Když vejdete do místnosti, všichni ztichnou. Ve Vietnamu chovají k nadřízeným také úctu, ale musíte si ji získat, zasloužit. Nese to s sebou závazky. Lidé vás berou za příklad, vzor a tomu musíte dostát jak v práci, tak v soukromí. Zajímá je, co děláte doma? Je pro ně důležité i to, jak se chováte v soukromém životě. Když nejdete dobrým příkladem, vaši zaměstnanci ani obchodní partneři vás nepřijmou,


Stává se to? Pokud nemáte s lidmi kolem sebe dobré vztahy nebo jste si je něčím pokazili, stát se to může. Na to je potřeba se připravit.

půjčky hlavně na motorky Takže vztahy hrají v obchodu velkou roli? Klíčovou, řekl bych. Bez empatie a porozumění místním lidem v Asii prostě

Lidé jsou ve Vietnamu velmi milí, přátelští, a díky tomu se hned cítíte příjemně. Ale pokud jde o byznys, je třeba být ostražitý.

Šéf je příklad, vzor. A musí se tak chovat

14

nebudou vás respektovat. Třeba kritiku musíte sdělovat hodně opatrně, abyste neublížili. Ovšem když vám lidé věří, když vás respektují, můžete se na ně plně spolehnout. A to je velká devíza. Protože Vietnamci moc dobře vědí, že jako cizinec máte určité mezery v chápání místní mentality a zvyků, že nerozumíte jazyku, že jste v nevýhodě. A mohou vás snadno obalamutit, kdyby chtěli.

neuspějete. Vietnamská mentalita je jiná než ta naše středoevropská. Lidé jsou ve Vietnamu velmi milí, přátelští, a díky tomu se hned cítíte velmi příjemně. Ale pokud jde o byznys, je třeba být ostražitý. Lidé se tu vždycky usmívají, ale často je za tím úsměvem ještě nějaká jiná emoce, kterou na první pohled nemusíte poznat. Smutek, zklamání. Jak to poznáte? Zpočátku nedokážete poznat rozdíl, přitom to často je pro úspěch jednání klíčové. Ale dokud tu člověk nežije, tak nedokáže rozkódovat mimiku místních, jejich gesta. Musíte být hodně citliví a učenliví, ale i tak trvá několik měsíců, než ty nuance pochopíte. Když máte talent na jednání s lidmi, zabere vám to šest, osm měsíců. Mně to trvalo rok. Ale znám cizince, kteří žijí ve Vietnamu už deset let a pořád to nedokážou pochopit a číst mezi řádky. Je to čtyři roky, co PPF založila pobočku Home Creditu ve Vietnamu. Jak se vám na trhu daří?

Rozhovor Jak se podle Weisse prosadit ve Vietnamu? Příležitosti vidí hlavně v odvětví elektrotechniky a energií, ale také v medicíně či prodeji léčiv. Anebo v pojišťovnictví a školství.

FOtO: ArcHiV PPF

Dobře, držíme si vedoucí pozici v segmentu spotřebitelského financování, jsme jednička na trhu. A daří se nám měnit vnímání lidí a nabízet jim drobné úvěry. Vietnamci na to totiž nebyli zvyklí, je pro ně přirozené spíš šetřit a pořídit si zboží až za nastřádanou hotovost. My ale máme několik úspěšných produktů, šitých Vietnamcům na míru – třeba speci-

ální půjčky na nákup motocyklů, ty jinde nemáme a tady tvoří největší část smluv. A postupně měníme vnímání populace, zvykají si využívat naše služby. Neučíte je ale trochu plýtvat? Utrácet peníze, které nemají? Tohle není ten případ. Lidé jen přestávají být tak konzervativní, dřív se totiž

za půjčky styděli, to vnímání společnosti bylo jiné. Dnes si spočítají, kolik je bude úvěr stát, jestli si to mohou dovolit, zda budou moci splácet, a pak teprve věc koupí – přestože na ni nemají hotovost. I u půjček na motocykly je vidět, že lidé neplýtvají. Pořizují si totiž něco, co dál zhodnotí – při cestách do práce nebo na trh.

inzerce HN043134-1

Úspěšný exportér

Bez trpělivosti kontrakty ve Vietnamu neuzavřete Česká energetická firma BTG Energy postaví ve Vietnamu obrovský industriální park, dvě elektrárny i pivovar.

P

řes 26 hodin v letadle stráví český podnikatel, který zamíří za byznysem do Vietnamu a zpět. A to násobeno mnohokrát, protože uzavřít jeden kontrakt trvá léta. „Od první návštěvy Vietnamu k územnímu rozhodnutí pro vybudování industriálního parku v provincii Hoa Binh o velikosti 220 hektarů uběhly tři roky,“ vzpomíná Radek Vojáček, generální ředitel společnosti BTG Energy. Dnes už je pozemek, který má firma pronajatý od vietnamské provincie na severu země na 50+20 let, vyměřený a kromě jeho úprav pro další investory na něm pro sebe postaví i elektrárnu o výkonu 2x25MW a pivovar o kapacitě 1,9 milionu hektolitrů pro výrobu piva českého typu. Celková investice dosahuje 200 milionů eur, tedy pět miliard korun. Kontrakt na další velkou investici ve Vietnamu je před podpisem. Jde

radek Vojáček (38)

Vystudoval Strojní fakultu Západočeské univerzity v Plzni, obor obráběcí stroje. Po absolvování v roce 1998 nastoupil do konstrukčního oddělení MAS Sezimovo Ústí. Po roce odjel na dvouroční studijní a pracovní pobyt do USA a po návratu do Česka nastoupil do plzeňské Škody Power. Tam působil jako projektant a posléze jako ředitel nákupu. V roce 2007 založil s Martinem Štětkou a Štefanem Zmajkovičem firmu BTG Energy. Nyní vlastní 49 procent akcií společnosti a zastává funkci generálního ředitele.

FOtO: HN – MAtEJ SláViK

16


Marcela Honsová [email protected]

Jsme pro ně brána do Evropy,“ tvrdí ředitel Vojáček. Ovšem Česko má ještě něco navíc. „Máme ve Vietnamu obrovský kredit. Každá vietnamská rodina zná někoho, kdo u nás dříve pracoval nebo studoval,“ vysvětluje šéf BTG Energy. Vietnamci proto Čechy uznávají a zemi prý vnímají jako sobě podobnou. „Chápou nás jako malý stát, který se musí chovat slušně. A to se Vietnamcům líbí,“ míní Vojáček. Jednání však neprobíhají podle evropských měřítek. Vietnamci jsou velice příjemní, ale je třeba se při obchodních setkáních obrnit trpělivostí. Druhý den se často partneři vracejí k již uzavřeným záležitostem a vše začíná znovu. BTG Energy je inženýrsko-obchodní společnost působící v oblasti energetiky. Zamýšlená výstavba pivovaru poněkud z portfolia firmy vybočuje. „Je to dobrá diverzifikace a přiznávám, že

Máme ve Vietnamu obrovský kredit. Každá vietnamská rodina zná někoho, kdo u nás dříve pracoval nebo studoval. o elektrárnu Long Phu1 o výkonu 2x600 MW celkem za 1,3 miliardy dolarů. BTG Energy z toho získá zakázku za 450 milionů dolarů, v přepočtu kolem devíti miliard korun. Pro společnost, která vznikla v roce 2007, jsou to obrovské kontrakty. Její byznys míří do zahraničí – především do Kolumbie, Venezuely, na Kubu a v poslední době právě do Vietnamu. Čím vlastně může česká firma u vietnamských partnerů bodovat? Tak jako všude na světě jsou podstatné reference a cena, ale značným bonusem jsou i dodávky z Evropy. „Evropskou unii považují ve Vietnamu za prestižní uskupení.

pivovar začíná být i trochu moje osobní záležitost. Také je to téma, o kterém se dobře diskutuje ve Vietnamu i v tuzemsku. Češi totiž už dávno nestavěli tak velký pivovar,“ říká Vojáček. Není prý naivní, aby počítal s tím, že okamžitě prodají ve Vietnamu celou roční výrobní kapacitu 1,9 milionu hektolitrů piva. Pro srovnání – například Budějovický Budvar ročně vyrobí kolem 1,3 milionu hektolitrů. Náběh výroby proto bude postupný. Už dnes má firma uzavřené smlouvy s velkými tamními pivovary, kterým bude prodávat část své produkce. Celkem šest druhů piva z českého chmele budou stáčet do lahví, sudů,

Úspěšný exportér Pivovar Czech Beer Brewery, který postaví ve Vietnamu firma BTG Energy, bude mít roční kapacitu 1,9 milionů hektolitrů. Tedy více než Budějovický Budvar. VizUAlizAcE: BtG ENErGy

BtG Energy

Pražská inženýrsko-obchodní společnost zabývající se zajišťováním dodávek, služeb a hlavně technologických celků v segmentech energetiky, strojírenství, stavebnictví i potravinářském průmyslu. Hlavním cílem je získávání nových kontraktů a jejich realizace. Veškerá činnost je exportního charakteru s ročním obratem 60 milionů eur, tedy 1,5 miliardy korun. Má 30 zaměstnanců a patří do BTG Holding, jehož dceřinou firmou je také BTG Boilers v Hustopečích u Brna.

Provincie Hoa Binh

Agrární region, který chce změnit strukturu podnikání. Proto pronajal české firmě BTG Energy na 50+20 let pozemek o velikosti 220 ha, který byl původně zemědělskou, lesnickou i obytnou půdou.

plechovek a zvažují i PET lahve. Značku piva zatím Vojáček tají, ale půjde prý o jednoslovný vietnamský název. Zajímavé je, že i taková produkce podléhá ve Vietnamu plánování, což si ovšem BTG Energy pochvaluje. „Dostali jsme povolení postavit tak velký pivovar s tím, že do roku 2025 v severní části Vietnamu už nepovolí vybudovat další pivovar podobných rozměrů,“ uvádí ředitel Vojáček. Firma BTG Energy nabídne prostory v industriálním parku, který je vzdálený 63 kilometrů od Hanoje a leží na budované dálnici do Ho Či Minova Města, především zahraničním investorům. Zároveň je připravena těmto společnostem pomoci s realizací jejich investic, se založením firmy či získáním investičního certifikátu. „Už máme zájemce ze Slovenska, Itálie, Koreje, Japonska a také z Česka. Jsme dobří v tom, že je provedeme celým schvalovacím řízením ve Vietnamu, které není jednoduché,“

Výše kontraktů

5 mld. Kč

Na tolik v přepočtu přijde výstavba industriálního parku o velikosti 220 ha, pivovaru a elektrárny ve vietnamské provincii Hoa Binh.

9 mld. Kč

Částka kontraktu z výstavby elektrárny 2x600 MW Long Phu1 za celkem 1,3 miliardy USD.

míní Vojáček. Industriální park má podle něj i velkou výhodu v elektrárně 2x25 MW, kterou tu jeho firma postaví. „Vietnam se někdy potýká s problémy výpadku proudu, takže potřebná elektřina bude zásobovat areál z naší elektrárny,“ dodává Vojáček. Mnohem větší elektrárna Long Phu1 o výkonu 2x600 MW, která vyroste na jihu, asi 170 km od Saigonu, bude zapojena do vietnamské energetické soustavy. Mimochodem, její roční produkce je 106 miliard kWh. Tendr na Long Phu1 vyhlásila společnost PetroVietnam (PVN), jejímž stoprocentním vlastníkem je stát. BTG Energy se o zakázku utkala s pěti účastníky, ve finále pak v konsorciu s ruskou firmou Power Machine porazila Korejce. BTG Energy bude dělat inženýring celého projektu a dodávat i některé technologie. „Z těch devíti miliard korun, které z kontraktu připadnou na nás, získají tak 60 procent na subdodávkách české firmy,“ dodává Radek Vojáček.


17

Obchodní politika

Stát rozšiřuje služby pro exportéry Agentura CzechTrade bude od příštího roku součástí Czechinvestu. Podpora exportu se tím neomezí, naopak počet zahraničních zastoupení se zvýší do konce roku na 70.

S

loučení agentur CzechInvest a CzechTrade je součástí exportní strategie schválené pro období 2012 až 2020. Podle plánu, který zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), se CzechTrade stane od 1. ledna příštího roku jednou ze čtyř divizí CzechInvestu. Další dvě divize se zaměří na podporu investic a čerpání strukturálních fondů. Administrativní a kontrolní činnosti převezme společná divize vnitřních záležitostí. „Rozhodli jsme se pro spojení obou agentur do organizace, která by poskytovala jak podporu podnikání, inovací a investic, tak i exportu,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Sloučení zvýší možnosti využití synergických efektů, přínosem budou personální úspory a jednodušší řízení. Ministr očekává, že tento krok výrazně přispěje k efektivnějšímu naplňování potřeb českých exportérů. Nový systém služeb musí pružně reagovat na vývoj trhu. Exportérům nabízí aktuální a ucelené informace, poradenské služby, marketingovou podporu i účinnou pomoc. Jeho součástí je například interaktivní profil vytvářený na portálu BusinessInfo.cz, který již dnes poskytuje detailní informace o 12 prioritních a celkem šestadvaceti zájmových zemích. Nástupnická agentura bude mít méně zaměstnanců, její provozní náklady se oproti původním dvěma subjektům sníží z celkových 200 milionů na zhruba 150 miliónů korun. Personální změny se chystají hlavně v Praze, kde klesne počet lidí v administrativě a zredukují se posty vedoucích pracovníků. Ředitel sekce zahraničního obchodu MPO Zdeněk

18


Vališ zdůrazňuje, že úspory nebyly primárním cílem. „Jde nám hlavně o efektivnější využití prostředků, za stejné peníze chceme poskytovat českým firmám lepší servis,“ řekl. Ministerstvo průmyslu a obchodu během příštích týdnů výrazně posílí síť zahraničních zastoupení – do konce roku by jich mělo být celkem sedmdesát. Po loňské integraci kanceláří CzechTrade a CzechInvest, kdy jich bylo dohromady 38, se jejich počet zvýšil na nynějších 48. V současné době probíhá 10 výběrových řízení na obsazení zahraničních misí v Jižní Americe, další se budou vypisovat. Síť ministerstva průmyslu a obchodu se tak rozšíří o další kontaktní místa

Blanka Růžičková [email protected]

tisíc korun. Program Plus určený pro velké exportéry poskytne – tentokrát však již za individuálně určenou cenu – dlouhodobou asistenci, například organizaci a zajištění akvizičních cest, nebo právní i daňový servis. Přehlednější nabídka přilákala řadu malých a středně velkých firem, podle ministerstva se počet zájemců o tyto služby zvýšil oproti roku 2012 o šedesát procent. Strategie uplatňovaná od začátku minulého roku přinesla další konkrétní výsledky. Export českých firem se meziročně zvýšil o 6,4 procenta a vloni poprvé v historii přesáhl částku tří bilionů korun. „Strategii se podařilo přetavit v ekonomiku,“ komentoval

Jde nám hlavně o efektivnější využití prostředků, za stejné peníze chceme poskytovat českým firmám lepší servis v Číně, v Brazílii a Turecku, zcela nová zastoupení budou zřízena v Peru, Kolumbii, Chile a v Indonésii. „Chceme, aby to nebylo jen o kontraktech, ale hlavně o kontaktech,“ zdůraznil ministr Kuba. Cílená podpora exportérů zahrnuje nové portfolio poradenských a asistenčních služeb. Došlo k zavedení paušálů pro malé a středně velké podniky a cenovému zvýhodnění služeb pro export do prioritních a zájmových zemí. Balíčkové programy Basic a Business, jež nabízejí kromě informací o exportních možnostech a kontaktech také například oslovení zahraničních partnerů, jsou pro firmy dostupné v cenách od pěti do dvaceti

tyto výsledky ministr Martin Kuba. Za zvlášť důležité přitom považuje širší záběr exportu a tím i snížení závislosti na trhu EU: vývoz do prioritních a zájmových zemí meziročně stoupl o dvacet procent a dosáhl 340 miliard u prioritních a 173 miliard korun u zájmových zemí. „Tyto hodnoty jasně ukazují, že ministerstvo spolu s podnikateli správně vytipovalo trhy pro český byznys,“ připomíná ministr. Spolupráce s podnikatelskou sférou je součástí exportní strategie. Na její plnění dohlíží řídící výbor, jehož členy jsou poprvé v historii vedle úředníků také představitelé hlavních podnikatelských reprezentací. Podnikatelé vyslaní Svazem průmyslu a dopravy

Obchodní politika Ministerstvo průmyslu a obchodu letos výrazně posílí síť zahraničních kontaktních míst a vzniknou i zcela nová zastoupení – mimo jiné v Peru.

ilUStrAČNí FOtO: SHUttErStOcK

(SPD) a Hospodářskou komorou pracují rovněž ve dvanácti projektových týmech, jež připravují konkrétní kroky pro naplnění proexportní politiky. „Rozhodnutí, že společně vybereme prioritní a zájmové země, bylo jednoznačně správné. Přínosem je ovšem i to, že se nám daří posílat do misí opravdu kvalifikované a odborně zdatné lidi,“ uvedl prezident

Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Kandidáti navržení svazem dosud získali tři ze šesti nově obsazovaných zahraničních zastoupení. Další dvě připadla lidem vybraným Hospodářskou komorou. „Zásadní změnou je skutečnost, že ministerstvo chce od nás, podnikatelů, slyšet, kam má směřovat své aktivity, na jaká opatření se má zaměřit a jaké lidi má vybrat

pro to, aby měl český byznys v zahraničí kvalitní zástupce,“ připomněl i prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Export je podle něj díky dobře nastaveným mantinelům jedinou „komoditou“ balíčku úsporných opatření vlády, u níž se podařilo vloni dosáhnout lepších výsledků než v předchozím období. Obsazování postů v zahraničí by měla definitivně nastavit nová dohoda s ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Ta je podle ministra Kuby již připravena. Dohoda by měla vyjasnit kompetence obou rezortů, jež by do budoucna spolupracovaly hlavně při otevírání nových zahraničních zastoupení. Navíc by měla službám pro exportéry otevřít i zastupitelské úřady MZV – konkrétně by měla umožnit, aby zahraniční síť MPO mohla pro služby exportérům využívat také zázemí ambasád. „Věřím, že po letech sporů tady budeme mít konečně jednotnou ekonomickou diplomacii,“ ocenil tento krok prezident SPD Jaroslav Hanák. Exportéři vítají i marketingovou podporu. Nejde přitom jen o mezivládní dohody, oceňují také aktivní pomoc, takzvané „otevírání dveří“. Ministr Kuba se vloni zúčastnil čtrnácti zahraničních misí, letos plánuje celkem patnáct cest. Mezi země, které hodlá spolu s delegacemi českých podnikatelů navštívit, budou letos například Rusko, Ukrajina, Gruzie, Srbsko nebo některé africké státy. Na Afriku a zejména subsaharské země se v příštím období chce zaměřit i Mezinárodní obchodní komora. Její prezident Michal Mejstřík ji považuje za teritorium, kde se právě teď otevírají skutečně zajímavé exportní možnosti. „Je to světadíl, který se probouzí,“ řekl. Komora proto na září organizuje k tomuto teritoriu byznys konferenci.


19

Obchodní politika

Jednotný patent EU: impuls pro evropskou konkurenceschopnost Nový patent přinese firmám výrazné finanční úspory a výrazně sníží i administrativní zátěž.

Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu ČR

E

vropské unii se podařilo konečně dosáhnout historického úspěchu, kterým je přijetí jednotného patentu EU (evropského patentu s jednotným účinkem). Ten přichází s dlouho připravovanou změnou. Jde totiž o patent, který bude na základě jedné patentové přihlášky platit v celé řadě států, a nikoli pouze v jediném. Abychom tento úspěch mohli náležitě ocenit, je nezbytné si uvědomit, jak velký význam mají výzkum a inovace v EU a to, že patentový systém je základem pro efektivní využití jejich výsledků pro posilování konkurenceschopnosti celé Evropy. Dohoda o Jednotném patentovém soudu byla podepsána dne 19. února tohoto roku na Radě pro konkurenceschopnost.

Nevýhody současného evropského patentu

Klíčové je především to, co nový jednotný patent inovátorům a inovativním podnikům přinese a jak změní jejich možnosti a pozici ve srovnání se současnou situací. V Evropě lze patent tradičně získat na základě rozhodnutí národního patentového úřadu. V Česku jím je Úřad průmyslového vlastnictví a v Evropě navíc již takřka 40 let paralelně existuje Evropský patentový úřad, který na základě Evropské patentové úmluvy uděluje tzv. evropské patenty pro 38 členských států Evropské patentové organizace. Je třeba, abychom si byli jasně vědomi rozdílu mezi stávajícím „evropským patentem“ a novým „evropským patentem s jednotným účinkem“ (jednotným patentem EU), u jehož zrodu nyní stojíme. Původní evropský patent má mnohé nedostatky. Jeho samotným udělením ještě nevzniká účinnost ochrany práv 20


Ve srovnání se Spojenými státy byl dosavadní evropský patent až desetkrát dražší, říká ministr Martin Kuba.

FOtO: HN – Jiří KOťátKO

k vynálezu, neboť je potřeba validovat udělený patent jednotlivě ve všech zemích, v nichž ochranu požadujete. To většinou znamená pořídit překlady patentu, uhradit národní poplatky a často angažovat místního patentového zástupce. To zásadním způsobem zvyšuje náklady na ochranu výrobků založených na právech duševního vlastnictví. I další osud těchto patentů se řídí národním právem jednotlivých států, což vyžaduje od držitele patentu neustálou pozornost k měnící se legislativě. To s sebou opět nese vysoké náklady, neefektivnost a nízkou míru předvídatelnosti prostředí.

Nový patent platí po celé eU

Nevýhody původního (a stále platného) systému jednoznačně omezují možnost inovativních podniků fungovat na jednotném vnitřním trhu. Byly také pochopitelným motivem pro evropské státy, včetně Česka, usilovat o vytvoření jednotného unijního patentu, který by na základě jednoho rozhodnutí platil automaticky pro celé území EU. Jednotný patent EU tak bude existovat paralelně vedle národních patentů a zmíněného evropského patentu a bude na přihlašovateli, pro jakou z forem ochrany se rozhodne. Výhody jednotného patentu jsou ovšem nasnadě.

Obchodní politika Získání jednotného patentu EU předpokládá udělení klasického evropského patentu Evropským patentovým úřadem. Do měsíce po udělení patentu se jeho majitel bude moci rozhodnout, zda má zájem, aby patent měl jednotné účinky pro území těch členských států EU, které v té době budou již do systému jednotného patentu zapojeny. Jednotný účinek patentu pak bude platit automaticky pro všechny zúčastněné země bez nutnosti dalších úkonů. Přihlašovatel tak nemusí činit žádné další kroky a jeho patenty jsou automaticky chráněny.

co přinese nový evropský patent Stávající evropský patent dle Evropské patentové úmluvy

Nový evropský patent (patent EU) s jednotným účinkem

Náklady

až 32 000 eur na patent, nyní placeny jednotlivě ve všech zemích; vysoké náklady na překlady do všech jazyků členských států

jediný společný roční poplatek; daleko nižší náklady díky použití strojových překladů

Administrativní zátěž

nutnost sledovat měnící se legislativu v řadě států, často nutnost angažovat patentového zástupce, uhradit národní poplatky

podstatně snížena jednotnou administrací

Vymáhání ochrany

jednotlivě u soudů jednotlivých členských států

u Jednotného patentového soudu (harmonizace evropského patentového práva)

rozsah

38 členských států, nicméně systém neposkytuje skutečně jednotný patent

jednotný patent EU pro (zatím) 25 členských států; lepší zpřístupnění patentů i malým a středním podnikům

Platnost

platí a bude platit i nadále, pokud se přihlašovatel nerozhodne pro jednotný účinek ve všech státech účastnících se systému patentu s jednotným účinkem

dosud o něj nelze požádat, udělení prvních patentů se očekává v roce 2014

Desetkrát dražší než v UsA

Patent není obecně levnou záležitostí a právě náklady s ním spojené jsou často jednou z velkých překážek pro větší míru ochrany práv duševního vlastnictví. Podle výpočtů Evropské komise jsou celkové náklady na validaci jednoho aktuálně udělovaného evropského patentu společně ve Francii, Německu a Velké Británii 680 eur. To se nezdá tak mnoho, nicméně přidáním dalších deseti států se částka posouvá už na 12 500 eur a v případě platnosti patentu v celé EU už na astronomických 32 000 eur. Odhaduje se, že celkové náklady patentujících na validaci patentů se v EU pohybují kolem 193 milionů eur ročně. To považuji dlouhodobě za neakceptovatelné číslo, pokud si uvědomíme, že například ve srovnání se Spojenými státy, které jsou právem považované za patentovou velmoc, je původní evropský patent až 10krát dražší. Pak samozřejmě nemůžeme být překvapeni, že produkty založené na právech duševního vlastnictví jsou v Evropě v horší pozici než v USA. Patent je navíc levnější nejen v USA, kde náklady na získání patentu činí v průměru 1850 eur, ale také například v Číně. Z toho pro mne vyplývá jasný závěr – v Evropě musíme podnikatelům výrazně zjednodušit cestu k patentu. Jinak lze těžko očekávat, že Evropa bude v dlouhodobém horizontu konkurovat v počtu unikátních patentů takovým hráčům, jako jsou USA nebo Čína. Současný systém evropského patentu, kdy se ochrana zajišťuje pro každý členský stát, je v době jednotného vnitřního trhu a výzkumné i vývojové integrace v unii již dávno přežitý.

Nová norma přináší úsporu

Vedle administrativního zjednodušení bude jednou z hlavních výhod nového jednotného patentu finanční úspora při pořizování překladů patentového spisu do národních jazyků. Evropský patentový úřad bude totiž disponovat strojovými překlady do všech úředních řečí EU, ale postupně i dalších jazyků, jako je třeba ruština, čínština, korejština a japonština, což celý proces výrazně zefektivní. Ke snížení finanční zátěže při přihlašování jednotného evropského patentu přispěje rovněž zjednodušení poplatkové povinnosti za udržování patentů v platnosti. Nyní musí držitel patentu platit poplatky zvlášť v každém členském státě. Dává to smysl v době jednotného vnitřního trhu? Nikoli. U jednotného patentu EU bude nově hrazen jeden společný roční poplatek, který se následně rozdělí mezi zúčastněné státy a Evropský patentový úřad. Za klíčové považuji především, že nový systém patentové ochrany pomůže zejména malým a středním podnikům, pro které je finanční zátěž žádosti o patent v každém členském státě mimořádná. Samotná registrace patentu nicméně není vším. Jeho ochranu je třeba efektivně zajišťovat a vymáhat. Je jednoduché si představit, jak málo efektivní a drahá může být ochrana u národních soudů ve všech členských státech. Právě pro projednávání sporů o jednotné patenty

EU (ale i existující evropské patenty) bude nově zřízen Jednotný patentový soud. Systém soudu je nastaven tak, aby jeho provozem nevznikaly členským státům dodatečné náklady. Jeho posláním bude zajišťovat kromě rozhodování sporů efektivní harmonizaci evropského patentového práva. Celý systém tak výrazně přispěje k posílení právní jistoty majitelů patentových práv a výrazně sníží náklady na vymáhání ochrany patentů. Právě vysoké náklady na spory a právní nejistotu jsme dlouhodobě považovali za jednu z hlavních brzd pro inovace. Za Českou republiku mohu konstatovat, že vytvoření jednotného patentu EU vnímám jako věc velmi přínosnou pro evropské podniky, celý vnitřní trh a samozřejmě i české podniky. Nový systém přinese jednodušší a levnější patenty s efektivnější ochranou. Věřím, že výhod jednotného patentu budou české podniky hojně využívat, a to nejen ty velké, ale i malé a střední, které si dosud nemohly finančně dovolit žádat o patent v každém členském státě. Nyní jim totiž bude stačit patent jediný. To vše má potenciál výrazně přispět k posílení konkurenceschopnosti českých exportérů zboží s vysokou přidanou hodnotou, chráněného patentem, ale i k posílení inovačních podniků v EU. A kdy začne nový patent platit? Očekává se, že první evropské patenty s jednotným účinkem budou uděleny již v roce 2014.


21

Obchodní politika

Střežte si své nápady a produkty, může je zneužít konkurence Ochrana průmyslového vlastnictví se vyplatí nejen na domácím, ale i na zahraničním trhu.

P

růmyslové vlastnictví je součástí takzvaného duševního vlastnictví, je výsledkem tvůrčí duševní činnosti jednotlivce nebo skupiny osob a je považováno za nehmotný majetek. Duševní vlastnictví podle právní úpravy v České republice sestává z autorského práva (například práva k literárním nebo uměleckým dílům) a průmyslového vlastnictví. Důležitým rozdílem mezi právem autorským a průmyslovým vlastnictvím je především okamžik vzniku ochrany. U autorského práva vzniká ochrana okamžikem vytvoření díla způsobilého k vnímání a jeho zachycením, u průmyslového vlastnictví vzniká ochrana až rozhodnutím příslušného orgánu. V České republice je tímto orgánem pouze Úřad průmyslového vlastnictví.

ochrana průmyslového vlastnictví

Pro vznik samotné ochrany předmětu průmyslového vlastnictví je třeba vytvořit nehmotný předmět (v podobě náležitě popsané myšlenky), způsobilý k ochraně podle zákonem stanovených podmínek. Ten musí být k ochraně přihlášen, musí o něm proběhnout příslušné řízení a v kladném případě musí dojít k vydání konkrétní listiny osvědčující vznik této ochrany a zveřejnění této skutečnosti v příslušném rejstříku. Až tím vzniká plná ochrana a zároveň práva (případně i povinnosti) z této ochrany plynoucí. Smyslem ochrany je možnost zamezit komukoliv jinému na definovaném území bez povolení oprávněné osoby, aby nakládal s chráněným předmětem, zejména jej uváděl na trh za účelem jeho komerčního využití. Je ovšem nutné upozornit na teritoriální omezení ochrany průmyslovým 22


Michal Nedělka sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected] právem, například uděleným patentem. Pokud je udělen patent přihlašovateli na základě přihlášky národní pouze pro Českou republiku, pak se bude ochrana vztahovat pouze na Česko. Uplatnění ochrany potom spočívá v možnosti zákonnými prostředky zabránit komukoliv dalšímu bez povolení majitele využívat předmět ochrany, jakkoliv s ním nakládat, včetně dovozu chráněného předmětu pouze na území České republiky (s výjimkou případů uvedených v zákoně).

Mezinárodní kontext

Vzhledem k důležitosti mezinárodního obchodu už v 19. století vznikla potřeba jednotného přístupu, která vedla k uzavření takzvané Pařížské unijní úmluvy. Ta položila základ jednotného přístupu k duševnímu vlastnictví pro členské státy a definovala základní pojmy jako například „prioritní lhůta“. Tato lhůta trvá 12 měsíců a běží ode dne podání

vždy založeno na zhodnocení komerčního potenciálu, konkurenceschopnosti na daném teritoriu, a to předně z důvodu velkých nákladů na jednotlivá řízení o přihláškách. Pokud má produkt potenciál, společnost je kapitálově silná, ochotná a schopná finanční prostředky na řízení o přihláškách vynaložit, určitě se ochrana vyplatí. Chráněný výrobek totiž skýtá konkurenční výhodu, vhodně zvolené portfolio průmyslového vlastnictví společnosti zvyšuje její hodnotu. Pokud uvažujete o prodeji pouze na domácím trhu, stačí ochrana národní. Při zahraničním exportu je ale nutné zvážit rozšíření ochrany na další teritoria. Jestliže je v plánu export pouze do jedné země, stačí podat přihlášku národní, u příslušného úřadu daného státu a dle jeho legislativy. O možnostech ochrany formou Evropského patentu je vhodné uvažovat, pokud je zamýšlen export jen do prosto-

U autorského práva vzniká ochrana okamžikem vytvoření díla. U průmyslového vlastnictví až rozhodnutím příslušného orgánu. první přihlášky vynálezu k patentové ochraně. Smyslem je poskytnout přihlašovateli možnost v průběhu této prioritní lhůty podat další přihlášku na stejný předmět, avšak do jiného teritoria se zachováním práva přednosti. Výsledkem je ochrana před ostatními přihlašovateli, kteří by přihlášku podali v průběhu této lhůty pro shodné teritorium. Těm právo na ochranu nevznikne.

proč je důležité chránit produkt

Rozhodnutí chránit produkt má být

ru členských států Evropské patentové úmluvy, a to do více než tří, jinak se stále vyplatí jít cestou tří národních přihlášek. Jestliže se uvažuje o exportu produktu v globálním měřítku, zejména pokud figuruje v plánu exportu i zámořské teritorium nebo více států na různých kontinentech, lze doporučit podat Mezinárodní patentovou přihlášku (PCT). Je ale nutné upozornit, že na základě jejího podání neexistuje možnost získat jednotný celosvětový patent. Výsledkem

Obchodní politika doporučení Již ve fázi vývoje nebo inovačního cyklu doporučuji společnostem informovat se o stavu techniky, ať již v odborných časopisech, patentové literatuře, rešeršních databázích nebo využitím rešeršních služeb Úřadu průmyslového vlastnictví. Tímto krokem firmy eliminují situaci, kdy se v okamžiku podání patentové přihlášky na „nově“ vyvinutý produkt ukáže, že tento již není nový. informovaná společnost se také vyvaruje při svých obchodních aktivitách možného zasahování do průmyslových práv jiných majitelů. Společnost musí také počítat s tím, že i když bude majitelem průmyslového práva chráněného i v jiném než domovském státě, je nutné na dodržování práva dohlížet. Doporučuji na potřebu dohledu upozornit místního zástupce či distributora, aby jej sám zajišťoval. V případně přímého dovozu je vhodné za tím účelem osobu najmout. Jinak totiž ochrana v daném státě postrádá smysl. Důležité je také sledovat nově zveřejněné přihlášky nebo vydané listiny jak patentů, tak i ochranných známek nebo průmyslových vzorů. Umožní to společnosti zachytit přihlášku k ochraně průmyslového práva jiným přihlašovatelem pro jí chráněný předmět, ať již v domovském nebo jiném státě, a může tak včas adekvátními prostředky zakročit. V případě, že dojde k ohrožení nebo porušení průmyslového práva, zákon poskytuje celou řadu možností a prostředků k ochraně proti zneužití. Prostředky vynaložené na ochranu často převyšují vzniklou škodu. V takovém případě je vhodné pokusit se domluvit s porušovatelem na kompenzaci mimosoudně, případně s nabídkou k uzavření licence, a tím tak své průmyslové právo také zpeněžit.

řízení o mezinárodní patentové přihlášce je takzvaná rešeršní zpráva o stavu techniky. Na základě této rešerše má pak přihlašovatel možnost zhodnotit své šance na úspěch v dalších řízeních, a to národních, v členských státech této dohody, pro které se rozhodne. Poté je nutné vstoupit do národních fází řízení ve zvolených státech a absolvovat jednotlivá řízení.

Ochraně vlastnických práv je potřeba věnovat pozornost už při tvorbě firemní strategie.


Doporučuji věnovat průmyslovému vlastnictví velkou pozornost, brát na něj zřetel již při tvorbě firemní strategie a tvoření business plánu. Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade má odborníka na problematiku průmyslového vlastnictví, který je v rámci nabízených služeb připraven vaše případné dotazy nebo nejasnosti konzultovat.


23

Obchodní politika

Správná čísla pro správnou obchodní politiku: jak se nově měří dovoz a vývoz OECD a WTO sledují obchod z hlediska přidané hodnoty a výsledky se oproti klasickým statistikám výrazně liší.

Martin Točík odbor obchodní politiky a mezinárodních obchodních organizací MPO

[email protected]

P

oužití známého citátu Marka Twaina „Jsou pouze tři typy lží: lži, zatracené lži a statistiky“ v oblasti měření zahraničního obchodu může být poněkud nadnesené. Pokud však chceme správně porozumět povaze dnešního světového obchodu a roli České republiky v globálních i regionálních obchodních tocích, měli bychom věnovat pozornost nejnovější práci Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) a Světové obchodní organizace (WTO). V polovině ledna představili šéfové obou mezinárodních organizací dílčí výsledky projektu nazvaného měření obchodu z hlediska přidané hodnoty (TiVA). Jde o práci analytiků z OECD i WTO, z dalších institucí a z akademické sféry, mající za cíl na základě konkrétních dat blíže zmapovat povahu tzv. globálních hodnotových řetězců (global value chains, GVC).

Vyrobeno ve světě

Za tímto pojmem z oblasti ekonomické teorie se ukrývá stále zjevnější skutečnost posledních přibližně dvou desetiletí. V minulém století se díky prudkému rozvoji námořní i jiné dopravy snížily náklady obchodu. Postupně došlo k fyzickému oddělení místa produkce od místa konečné spotřeby výrobků. V posledních letech se ale ke snadnější a levnější fyzické přepravě zboží přidal i rozvoj v nehmotném světě: snadnější přenos služeb a informací. Rozvoj informačních technologií a postupný pokles obchodních překážek v řadě odvětví vyústil v rozčlenění samotného procesu produkce do mnoha jednotlivých kroků.

Tvorba hodnoty produktu tak zahrnuje mnoho fází, od původního návrhu přes výrobu a montáž komponentů, logistic-

24


Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska českého vývozu jsou dopravní prostředky. Například v americkém Seattlu jezdí tramvaje společnosti Inekon Group. FOtO: ČtK

Více informací včetně samotných dat je možné nalézt na stránkách OEcd: www.oecd.org/trade/valueadded Data i příslušné analýzy bude OECD postupně doplňovat v následujících měsících.

ké služby, marketing, servis a další služby zákazníkům. Tyto kroky jsou přitom stále častěji vzájemně oddělené podle toho, kde a jak je jejich provedení ekonomicky výhodné. Přitom zboží, služby a jejich jednotlivé díly a meziprodukty opakovaně překračují hranice. Velmi zjednodušeně lze říci, že zatímco dříve spolu soutěžila například německá a francouzská auta, dnes si vzájemně konkurují „německé“ vozy s celou řadou francouzských, českých či japonských dílů a „francouzská“ auta s podobně pestrými komponenty, navíc pravděpodobně montovaná v jiné zemi. Koncept země původu výrobku se tak postupně přežívá. Mnohdy by nebylo nadsázkou uvést na etiketě výrobku „vyrobeno ve světě“.

statistika nuda je?

WTO a především OECD nyní tento fenomén dokládají konkrétními údaji. Dosud

Obchodní politika

Měření přidané hodnoty dovezeme-li do České republiky víno z Francie, nepředstavuje to pro obchodní statistiku žádný problém. Představme si ale „obyčejný“ chytrý telefon a proces jeho výroby. Pokud vše velmi zjednodušíme, může být vyroben ze surovin a vzácných kovů například z Austrálie, z elektronických komponentů z Japonska či z Koreje, opatřen operačním systémem

z USA, dalším softwarem z Německa a smontován v Číně tchajwanskou firmou. Následně je telefon v hodnotě 5000 korun exportován do Čr. celní statistiky zaznamenají český dovoz z Číny v hodnotě 5000 Kč, zatímco Číně se kromě odpovídající položky „vývoz do Čr“ mírně zvýší

zveřejněná data o obchodu z hlediska přidané hodnoty zahrnují 40 zemí (země OECD včetně Česka, Ruska, Číny, Indie aj.) a 18 hlavních sektorů ekonomiky. Tato předběžná data již nyní představují většinu světového obchodu. Určité omezení přináší fakt, že poslední známé údaje jsou z krizového roku 2009. Z dostupných údajů OECD pro Českou republiku tak například vyplývá, že 39 procent exportovaného zboží a služeb má zahraniční původ, tedy bylo již dříve dovezeno ve formě dílů, meziproduktů či služeb. Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska vývozu ČR jsou dopravní prostředky. Zde představuje podíl zahraniční přidané hodnoty na celkovém vývozu ČR dokonce 47 procent. Neznamená to nic jiného, než že vyvážená „česká“ vozidla jsou česká přibližně z poloviny, což odpovídá pozici na konci

položka „dovoz“ vůči několika dodavatelům elektronických dílů nebo it služeb. dávají nám ale tato čísla pravdivý obrázek o tom, jakou hodnotu jsme dovezli z USA či Japonska, i když statistiky ukazují nulu? Nedostatek tradiční „hrubé“ statistiky se snaží napravit nový přístup, který je

produkčního řetězce s významnou rolí finální montáže. Zajímavý je i pohled na statistiku obchodních partnerů Česka z hlediska přidané hodnoty. Naším nejvýznamnějším vývozním partnerem zůstává Německo, avšak jeho podíl na „vývozu přidané hodnoty“ představuje pouze 19 procent oproti 32procentnímu podílu na celkových vývozech ČR v tradičních statistikách. To ukazuje pravděpodobně na skutečnost, že značný podíl zboží a služeb včetně komponent z Česka je z Německa dále reexportováno do třetích zemí. Naší druhou nejvýznamnější destinací z hlediska přidané hodnoty není pak Slovensko (kterému patří až 7. příčka), ale USA s 6 procenty na vyvezené přidané hodnotě z ČR (oproti 2,5 procenta v tradičním podání). Obdobná je i situace u dovozů do Česka, kde

označován jako trade in value-added (tiVA) neboli měření obchodu z hlediska přidané hodnoty. ten kalkuluje s tzv. vstupními a výstupními maticemi, zjednodušeně všemi kombinacemi obchodních toků mezi jednotlivými zeměmi v konkrétních odvětvích ekonomiky.

na místě druhého nejvýznamnějšího dovozce do ČR nahrazuje Čínu opět USA. Rovněž vývozní závislost Česka na EU, běžně vyjadřovaná jako 80–85 procent vývozů ČR, se po vyjádření v přidané hodnotě významně sníží – podle odhadů vyplývajících z předběžných dat na přibližně 60 procent. Nové statistiky OECD staví do nového světla i tvrzení o ČR coby vývozci průmyslového zboží, s méně významným podílem služeb. Na celkových vývozech ČR se přidaná hodnota služeb (mnohdy nepřímo obsažená ve vyváženém zboží) podílí 43 procenty. Te nto podíl je sice stále druhý nejnižší v EU po Slovensku, ale převyšuje například Kanadu, Japonsko či Koreu. Podobné překvapivé údaje vyplývají i pro globální obchod. Například deficit vzájemného obchodu mezi USA a Čí-


25

Obchodní politika nou, způsobující i politické napětí, se po vyjádření v přidané hodnotě téměř o třetinu sníží. Pro obchodní politiku obecně a specificky i pro Česko vyplývají z těchto poněkud překvapivých statistik důležité závěry. Zaprvé, schopnost exportovat „do světa“ závisí stále více na připravenosti nakupovat vstupy „ze světa“. Bránění dovozům v konečném důsledku ohrožuje vlastní konkurenceschopnost země. V dnešním světě přecházejí zboží a služby opakovaně hranice a i nevelké celní a jiné překážky jsou tak znásobeny. Proto má význam i další snižování cel a zjednodušování byrokracie pro vývozce i dovozce. Podceňujeme též význam služeb. Služby jsou nepřímo obsaženy i v hodnotě vyváženého zboží. Pokud tedy dosavadní údaje sdělovaly, že služby představují čtvrtinu světového obchodu, jejich skutečný podíl je z hlediska přidané hodnoty dvojnásobný. Zlepšování exportní výkonnosti v oblasti zboží jde tedy ruku v ruce se zvyšováním konkurenceschopnosti služeb. Tradiční pohled na obchodní bilanci s významnými obchodními partnery nemusí správně odrážet realitu. A ještě silněji se tedy potvrzuje skutečnost, že zahráváme-li si s protekcionismem, zraňujeme především sami sebe. Nové statistické údaje navozují pro Českou republiku a v širším smyslu pro společnou obchodní politiku EU i nové otázky. Klademe ve vnějších obchodních vztazích důraz na správné priority, ať již z hlediska geografického, nebo odvětvového? Zohledňují tyto snahy skutečné vazby v regionálních a globálních hodnotových řetězcích? Je ekonomicky efektivní úsilí o prosazení na trzích třetích zemí s výrobky stoprocentně českými, nebo je přirozené zapojení do mezinárodních hodnotových řetězců způsobem odpovídajícím komparativním výhodám dané země? Kde v těchto řetězcích vzniká největší přidaná hodnota? A konečně: je sektor služeb pro tradičně průmyslovou zemi opravdu nevýznamný? Míření na nesprávné cíle by se mohlo z dlouhodobého hlediska stát ekonomicky nákladné. A díky novým oficiálním statistikám WTO a OECD si můžeme uvědomit i některé zajímavé souvislosti. 26


Na mobilním telefonu by často nebylo nadsázkou uvést „vyrobeno ve světě“. Vzácné kovy pocházejí například z Austrálie, elektronické komponenty z Japonska, operační systém z USA a finální montáž se provede třeba v Číně tchajwanskou firmou. Archivní fotografie zachycuje výrobu mobilních čipů v americké společnosti Texas Instruments. FOtO: BlOOMBErG

Obchodní politika

České firmy využívají bezcelní dovoz u více než 150 položek Hledáte další možnosti, jak v době hospodářské krize zvýšit svoji konkurenceschopnost? i letos mohou české firmy požádat o pozastavení dovozních cel na suroviny, polotovary a komponenty.

Tomáš Hurych

odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací, MPO

[email protected]

S

polu s Francií a Belgií figuruje Česká republika na šestém místě mezi členskými státy EU, které nejvíce používají systém pozastavení cel (tzv. autonomní celní suspenze). V posledních letech využívají české firmy bezcelní dovoz v průměru u více než 150 položek a jejich roční úspory tak přesahují 1,5 miliardy korun.

Nejčastější žádosti o bezcelní dovoz

Nejčastěji podávají evropské firmy žádosti na bezcelní dovoz chemických surovin, mikroelektroniky a technických komponentů, plastů, ale také kovů a textilních nebo zemědělských výrobků. Zájem o systém autonomních celních suspenzí se pravděpodobně dále zvýší v souvislosti s reformou všeobecného systému preferencí (GSP), kdy již nebude možné čerpat výhody ze snížených dovozních sazeb pro určité komodity původem například z Ruska, Kazachstánu nebo Brazílie. Režim jednostranného pozastavení cel tak v mnoha případech představuje vhodnou alternativu, jak zamezit dalšímu zvyšování firemních nákladů.

Co udělat, abyste se žádostí uspěli?

Pro úspěšné schválení žádosti musí být splněno několik podmínek. Tou první a nejdůležitější je neexistence výroby totožného produktu nebo jeho blízké náhrady v rámci celní unie EU (to znamená včetně Turecka). Nevybrané roční clo musí představovat nejméně 15 tisíc eur, přičemž firmy v celé EU se mohou za účelem dosažení této hranice spojovat. Předmětem žádosti také nemůže být kompletní nebo hotový výrobek (nebo

Pozastavení dovozního cla se nyní týká například některých druhů ananasové šťávy (na snímku je sklizeň ananasů na Havajských ostrovech). Nejčastěji ale evropské firmy žádají o bezcelní dovoz chemických surovin či technických komponentů. FOtO: BlOOMBErG

zboží demontované či produkt, který nebude podroben žádnému podstatnému zpracování nebo přeměně). Pozastavení cla se plošně vztahuje na všechny dovozce daného zboží do EU. Z tohoto důvodu nesmí na daný výrobek existovat například exkluzivní obchodní dohoda nebo výhradní právo duševního vlastnictví.

kdy se celní suspenze zruší

Pokud v EU existuje výrobce bezcelně dováženého zboží nebo jeho velmi blízké náhrady, je oprávněn předložit námitku. Pokud je námitka shledána jako opodstatněná, vede ke zrušení dané celní suspenze. V případech existence výroby v EU, avšak v nedostateč-

né míře, je možné dojít ke kompromisu v podobě autonomní celní kvóty. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Generálním ředitelstvím cel zasílají žádosti firem Evropské komisi dvakrát ročně. Nejbližším termínem pro podání žádostí je 20. srpen 2013. Po jejich schválení budou moci být cla pozastavena (ve většině případů na dobu pěti let) s platností od 1. července 2014. Nenechte si tuto příležitost pro snížení firemních nákladů ujít. Pracovníci ministerstva i ředitelství cel zodpoví vaše dotazy. Více informací webu MPO na adrese: http://www.mpo.cz/dokument10962.html


27

Obchodní politika

Jak se prokopat složitou změtí právních předpisů v EU Zorientovat se v požadavcích jednotlivých zemí Evropské unie na výrobky pomáhá podnikatelům služba ProCoP.

M

noho našich podnikatelů tu situaci důvěrně zná: jejich výrobek se prosadil na domácím trhu a oni teď uvažují, zda by s ním uspěli i za hranicemi. Výbornou příležitost jim poskytuje jednotný vnitřní trh Evropské unie, který hranice jako takové nezná. Jenomže je všechno tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo z proklamací o volném pohybu zboží zdát? Vezměme si situaci české firmy, která vyrábí cyklistické přilby a ráda by je prodávala také ve Francii. Situaci má ulehčenou tím, že tyto přilby jsou jakožto takzvané osobní ochranné prostředky upraveny evropskou legislativou, jedná se tedy o „harmonizovaný výrobek“. Jejich výrobce je povinen vydat ES prohlášení o shodě a tím jsou základní podmínky pro uvedení na trh v jakékoliv zemi EU splněny. V jednotlivých zemích však mohou existovat také další požadavky, často neharmonizované, například co se týká označování či balení výrobku, roli může sehrát i jazyková bariéra či šeptanda ohledně šikany ze strany cizích úřadů. Tyto faktory v minulosti často vedly k tomu, že podnikatel si svůj úmysl exportovat rozmyslel, a místo toho, aby se prokousával cizí právní úpravou, rozhodl se zůstat na svém důvěrně známém „malém písečku“. A to je škoda. Už přes tři roky totiž při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) funguje služba ProCoP (Product Contact Point), která informuje podnikatele o národních požadavcích na výrobky. Obdobné informační centrum existuje v každém členském státě EU. ProCoP tedy slouží jako brána státní správy, která pomáhá podnikatelům

28


Požadavky na výrobky

15 pracovních dnů je lhůta, během které musejí bezplatně informační místa v jednotlivých státech EU poskytnout informace o národních požadavcích na výrobky.

1000 Zhruba tolik distributorů se už obrátilo s žádostí o pomoc na službu ProCoP.

zorientovat se ve složité změti právních předpisů a dostat se k informacím, které jsou pro ně důležité.

Co všechno umí proCop

Mezi hlavní povinnosti služby ProCoP patří poskytování informací o technických pravidlech pro konkrétní výrobky a případném požadavku na předchozí schválení. ProCoP také podnikatelům objasňuje pravidla volného pohybu zboží na vnitřním trhu EU. Zároveň poskytuje informace o obecných opravných prostředcích v případě sporu mezi úřadem a podnikatelem včetně informací o mimosoudním systému řešení sporů při nesprávné aplikaci práva EU (systém neformálního řešení problémů na vnitřním trhu SOLVIT působí na stej-

Barbora Hanáková odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO

[email protected]

ném oddělení MPO jako informační místo pro výrobky). Složitější je situace u neharmonizovaných výrobků, kde sice platí zásada vzájemného uznávání (jakmile je výrobek uveden na trh v jednom členském státě EU, neměl by být problém uvést jej na trh v kterékoliv jiné zemi unie), ale v praxi existuje několik překážek. Tak například český podnikatel, který začal stavět biostanici (stejná fungovala již v několika zemích EU), zjistil, že naše dozorové orgány nechtějí vzít v potaz certifikáty získané v zahraničí. Obrátil se na službu ProCoP, která mu pomohla situaci vyřešit, a stavba může pokračovat. Na ProCoP se často obracejí i podnikatelé, kteří si v cizině vyhlédli výrobek a rádi by jej distribuovali v ČR. Nechtějí se však dostat do křížku s Českou obchodní inspekcí či jiným kontrolním orgánem a potřebují znát přesné požadavky českého práva. Nejčastěji se dotazují na stavební výrobky, hnojiva, kosmetické přípravky, ale třeba také na oblast strojírenství nebo potravinářství. Jeden podnikatel chtěl dovážet sprchové filtry z Tchaj-wanu, mělo tedy jít o první uvedení výrobku na trh EU. ProCoP dokázal v řádu dnů získat vyjádření příslušných orgánů a oznámit dovozci, že filtry budou muset podstoupit takzvané výluhové testy, než mohou být uvedeny na český, a potažmo tedy i evropský trh. Zároveň získal informaci, kde a za jakých podmínek si může nechat tyto testy udělat. ProCoP prostřednictvím široké sítě kontaktních osob na příslušných úřadech poskytuje informace o požadavcích, jež na výrobky kladou české a evropské předpisy. Zahraniční informační

Obchodní politika Pokud chce česká firma, která vyrábí cyklistické přilby, uvést své výrobky na trh jiného státu EU, má situaci ulehčenou tím, že přilby jsou takzvaný „harmonizovaný výrobek“. U mnoha jiných výrobků je ale situace pro podnikatele složitější. FOtO: SHUttErStOcK

místa mohou čeští výrobci a exportéři oslovit přímo, anebo lze požádat český ProCoP o pomoc. Informační místa po celé Evropě komunikují v angličtině, mají povinnost poskytnout informace o svých národních požadavcích do 15 pracovních dnů, a to zcela bezplatně. Seznam jednotlivých informačních míst najdete na stránkách MPO: http://www. mpo.cz/dokument66084.html. Síť informačních míst pro výrobky byla založena z iniciativy Evropské komise v roce 2009, spolu s přijetím nařízení o vzájemném uznávání. Myšlenkou, která stála za celým projektem, bylo co možná nejvíce usnadnit život podnikatelům a „zamést jim cestičku“ na trh jiných států EU. V průzkumech fungování vnitřního trhu se ukázalo, že právě nepřehledná podrobná právní úprava v cizím jazyce a strach z nekonečných byrokratických procesů odrazují podnikatele od širšího využívání výhod jednotného vnitřního trhu. Služba ProCoP tuto bariéru odstraňuje. Více informací je možné nalézt na www.mpo.cz/procop.

dotazy na službu ProcoP Služba poskytuje podnikatelům bezplatně informace o požadavcích kladených na výrobky Službu ProCoP můžete kontaktovat prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách Businessinfo.cz telefonicky: +420 224 221 701 e-mailem: [email protected]


29

Kalendář exportéra

Veletrhy: podpora malých a středních podniků

P

odpora českých exportérů prostřednictvím různých programů v roce 2013 bude probíhat také v navazujícím projektu Společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích 2013–2014 (SVV2), realizovaném agenturou CzechTrade. V rámci tohoto projektu bude podpořena účast zejména malých a středních podniků na celkem 90 zahraničních veletrzích. Projekt počítá s uhrazením uznatelných nákladů až do výše 120 tisíc korun na každou jednotlivou akci pro každého účastníka. Seznam veletrhů pro 2. polovinu roku 2013 bude zveřejněn v příštím vydání

Českého exportéra. Firmy budou moci předkládat svoje přihlášky k účasti na jednotlivých veletrzích od 1. června 2013 agentuře CzechTrade na adresu [email protected]. Formuláře, jakož i všechny informace o tomto projektu, budou dostupné na webu agentury. Projekt SVV2, který je financován z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace s 15% podílem prostředků ze státního rozpočtu, navazuje na předchozí úspěšný projekt Společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích 2009–2012 (SVV1) a doplňuje program českých oficiálních

Koncern rWE využívá služeb czechtrade při hledání dodavatelů

Petr Kraselovský oddělení veletrhů a výstav, CzechTrade

[email protected]

účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, který je zajišťován ministerstvem průmyslu a obchodu. V projektu SVV1 bylo v průběhu let 2010–2012 realizováno 186 zahraničních účastí. Počet účastníků dosáhl 2833 včetně agentury CzechTrade. Nejvíce účastí, a to 73, proběhlo v roce 2012. Od 1. března 2013 je uveřejněno oznámení o plánovaném výběrovém řízení v projektu SVV2 na adrese http://www. vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Form/ Display/390399 po dobu 30 dnů. Po uplynutí této lhůty bude vyhlášeno vlastní výběrové řízení na realizátory veletrhů v tomto projektu.

Bohumil Ševčík

sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected]

CzechTrade zprostředkuje pomocí dotazníku jednání vybraných českých firem se zástupci RWE.

A

gentura CzechTrade připravuje na druhou polovinu dubna setkání českých firem se zástupci koncernu RWE. Tato firma, která provozuje převážnou část německých elektráren, hledá v České republice nové dodavatele zařízení, materiálu a služeb pro celé široké spektrum položek potřebných k zajištění provozu celé energetické soustavy Německa, částečně i Nizozemska a Velké Británie. Spektrum poptávaného zboží a služeb je opravdu velmi široké – pásové 30


dopravníky, údržba a modernizace elektrárenských kotlů i zařízení, turbín, transformátorů, armatur, potrubí, plynovodů, výstavba a údržba dálkových linek elektrického vedení, výstavba a přestavba budov, software pro zařízení provozu a další. Přihlásit se na jednání se zástupci RWE může česká firma vyplněním dotazníku přes CzechTrade. Dotazník bude zaslán do RWE k vyhodnocení. Vybrané firmy budou pozvány k pohovorům, při nichž každá z nich bude mít půlhodinové jednání se zástupci RWE.

FOtO: HN – Jiří NOVáK

Zatím je přihlášeno 60 českých firem. Datum a místo jednání budou včas upřesněny. Zájemci se mohou hlásit u Bohumila Ševčíka, tel.: 224 907 515 nebo mail: [email protected].

Kalendář exportéra

dubnové akce exportního vzdělávání Akce pořádané agenturou Czechtrade: Místo konání: CzechTrade, Dittrichova 21, Praha 2

2. 4. 2013

obchodujte s čínou bez rizika a se ziskem

Zjistíte, zda je vaše firma připravena vstoupit do Číny, a pokud ne – co udělat pro to, aby se tak stalo. Dozvíte se, jak je to s čínským kopírováním a jak se mu prakticky bránit. Řekneme si, jak z Číny dovézt zboží – jak najít dodavatele, jak ho prověřit, jak podepsat smlouvu, jak za zboží zaplatit (a nenechat se okrást), jak sjednat dopravu a další.

Cena: 2200 kč

10. 4. 2013


Financování zahraničního obchodu

Seminář pro všechny, kteří začínají exportovat a chtějí ovládat základní techniky financování zahraničního obchodu a zajišťování vývozních úvěrových rizik. Součástí semináře jsou praktické ukázky financování vývozu malých i větších podniků. Dostatečný prostor je věnován skupinové či individuální diskusi.

Cena: 1400 kč

11. 4. 2013 Zboží dvojího užití v roce 2013

Seminář je zaměřen na kontrolu ve vývozu a dovozu, identifikaci zboží dvojího užití, zprostředkování obchodu a přepravu zboží dvojího užití v rámci EU.

Cena: 600 kč

15. 4. 2013 INCoterMs 2010

Seznámíte se s definicí jednotlivých dodacích doložek INCOTERMS 2010 a s vymezením hlavních odlišností proti dodacím doložkám 2000. Seminář poukáže na obchodně-právní rizika při použití INCOTERMS 2010 a nabídne přehled o pravidlech uplatňování DPH

a celních předpisů při provádění jednotlivých obchodních transakcí ve vazbě na sjednanou dodací doložku.

Akce pořádané agenturou CzechInvest:

16. 4. 2013

Na mezinárodním veletrhu investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech bude agentura CzechInvest společně s ministerstvem průmyslu a obchodu poskytovat informace o aktuálních možnostech podpory podnikání. Součástí doprovodného programu bude i konference na téma Operační program Podnikání a inovace a následující programovací období. Více najdete na www.bvv.cz/urbis-invest/ urbis-invest-2013/.

Cena: 1400 kč

Finanční analýza podniku v praxi

Dozvíte se, kde hledat zdroje informací o finanční situaci podniku, naučíte se klíčové pojmy z oblasti finančního výkaznictví a hodnocení výkonnosti. Poznáte standardní ukazatele a moderní kritéria ekonomické výkonnosti, jejich výhody a nevýhody, využití i klíčové faktory ovlivňující výkonnost.

Cena: 2200 kč

25. 4. 2013 Úloha manažerů při dobývání trhů

Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA popíše na příkladech, co musí zvládnout středně velký podnik, aby mohl dlouhodobě v zahraničí uspět. Posluchači se seznámí i s taktikou řízení podnikových útvarů a s úlohou manažerů při tvorbě finanční, marketingové, obchodní a inovační koncepce.

Cena: 2200 kč

Odborné a teritoriální semináře CzechTrade jsou i součástí Exportních balíčků BASiC (4× účast na vybraných seminářích) a BUSiNESS (8× účast na vybraných seminářích). Bližší informace o seminářích, včetně přihlášky, a celou nabídku vzdělávacích akcí naleznete na webu CzechTrade: www.exportnivzdelavani.cz, www.czechtrade.cz/kalendar-akci

23. – 27. 4. 2013

Urbis Invest 2013 Místo konání: Brno – Výstaviště

Cena: vstupné na veletrh

17. 4. 2013 Finanční fórum Místo konání: Hotel Baltaci Atrium, Zlín

Zájemci se mohou na semináři seznámit s tím, jak vyhledávat finanční zdroje, jak prezentovat vlastní projekty či jak přesvědčit partnery o reálnosti svých podnikatelských záměrů. Zároveň se mohou dozvědět novinky o Seed fondu ministerstva průmyslu a obchodu a konzultovat s odborníky konkrétní problémy. Více najdete na www.czechinvest.org/ akce.

Cena: zdarma


31

informační servis pro exportéry

Naděje vývozců: Mexiko a Barma Zuzana Synková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]


MexIko, NoVÁ HVĚZDA LAtINské AMerIkY

Mexiko vystupuje ze stínu dalšího latinskoamerického obra Brazílie. Mexická ekonomika v minulém roce vzrostla meziročně o téměř čtyři procenta. Tento trend přilákal množství zahraničních investorů, kteří v prvních devíti měsících roku 2012 do mexických akcií a dluhopisů investovali 57 miliard dolarů, což je pětkrát více než v Brazílii. Mexiku se podařilo vstoupit do nového roku s nízkou inflací a úrokovými sazbami spolu s rekordně vysokými devizovými rezervami. Na atraktivitě získalo také díky změnám a rostoucím mzdám v asijských zemích, a stává se proto velmi zajímavou oblastí pro výrobní a exportní základny, a to i díky své blízkosti k latinskoamerickým trhům. Z toho těží především automobilový průmysl, kdy například automobilka Mazda investuje do rozšíření výroby 650 milionů dolarů, aby do roku 2016 zvýšila výrobu automobilů na 230 tisíc vozů ročně. Podle ekonomů by se tak Mexiko v případě, že by prošly daňové reformy, reformy v oblasti hospodářské politiky a reformy právního systému a vzdělávaní, mohlo zařadit k nejslibnějším světovým trhům s možným růstem ekonomiky až šest procent ročně. 32


pLÁNoVANé reForMY V MexICkéM eNerGetICkéM sektorU

Jednou ze zásadních strukturálních změn v mexické ekonomice je dlouho očekávaná reforma energetického sektoru, respektive ropného průmyslu, kterou chce prosadit nový prezident Peña Nieto. Mexiko má snad nejuzavřenější ropný sektor na světě, který je v rukou státního monopolu Pemex, jenž má ústavně zakázán vstup do joint-ventures a jiná partnerství se soukromým sektorem. Dlouhodobé nedostatečné investice vedly k poklesu produkce ropy na 2,6 milionu barelů denně z 3,4 milionu v roce 2004, přičemž Mexiko má zásoby ropy srovnatelné s Kuvajtem. V případě, že by reformy prošly kongresem, se dá očekávat zvýšený zájem investorů, protože ropní obři jako ExxonMobil a Royal Dutch Shell už teď prohlásili, že jsou v takovém případě připraveni v Mexiku investovat.

tUreCko rekorDNÍM exportéreM

Podle prohlášení ministra pro ekonomii Zafera Caglayana turecký vývoz stoupl o 5,6 procenta v únoru 2013 na 11,6 miliardy dolarů, přičemž v posledních 12 měsících dosáhl vývoz rekordní hodnoty 153,6 miliardy dolarů. Mezi hlavní obchodní partnery patřilo v únoru Německo (1,07 miliardy dolarů), následované Irákem (844 milionů dolarů),

Spojeným královstvím (665 milionů dolarů), Ruskem (591 milionů dolarů) a Itálií (569 milionů dolarů). Z nastaveného trendu se dá odhadovat, že největším partnerem v budoucnu bude Irák, který již ve struktuře vývozu nahradil Itálii. Nyní je do Iráku vyváženo zhruba 30 procent tureckého zboží. Tato tendence odpovídá obecné snaze Turecka diverzifikovat export tak, aby byla země méně závislá na evropských trzích.

BArMA NA CestĚ k roZsÁHLýM ekoNoMICkýM reForMÁM

Podle ekonoma Mezinárodního měnového fondu Anoopa Singha prošla Barma v posledních dvou letech dramatickými změnami. Politické a ekonomické reformy umožnily uvolnění sankcí Spojených států vůči Barmě, důsledkem je zvýšený zájem amerických investorů. Například PepsiCo, Coca-Cola, GE, Caterpillar a dánský pivovar Carlsberg zde nedávno podepsaly licenční smlouvy o distribuci. Tento trend následovaly i další západní firmy. Uvolnění nastává i v bankovním sektoru, kdy americké ministerstvo financí v nejbližší době vydá licenci pro čtyři největší barmské banky, umožňující americkým firmám a občanům s nimi obchodovat. Společnosti Visa a MasterCard už na trh vstoupily a získaly přístup ke vznikající síti bankomatů v partnerství s vybranými bankami.

informační servis pro exportéry

Kolik zaplatí podniky za služby, které jim pomohou při exportu CzechTrade nabízí servis pro začínající exportéry, ale také individuální služby pro zkušené podnikatele.

S

lužby pro exportéry, které poskytuje společně zahraniční síť ministerstva průmyslu a obchodu, centrála CzechTrade a regionální informační místa, jsou nyní nově strukturovány do balíčkových programů. Jde o balíčky BASIC (pro začínající exportéry), BUSINESS (zahrnují přímé oslovení zahraničních partnerů, organizování obchodních jednání i konzultace) a PLUS (služby individuálního a dlouhodobého charakteru). Portfolio služeb nabízené v jednotlivých balíčcích vždy pokrývá oblast

Balíčky czechtrade

poradenství, informačních služeb, vzdělávání a služeb zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu. Pro maximální podporu a komfort klienta byl nově zaveden Exportní klub CzechTrade, který svým členům zajistí prioritní přístup, tedy garantovanou časovou prioritu při exportních konzultacích v Česku, přístup do on-line Klientské zóny (kde najdou informace teritoriálního i oborového charakteru), rozšířený informační servis, prezentaci v zahraničí formou zápisu v databázi Adresář exportérů a další výhody.

Milan Ráž

ředitel sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected]

Jarní Meeting Point splnil očekávání V polovině února se uskutečnil jarní Meeting Point CzechTrade. Projednat své exportní záměry se zahraničními zástupci ministerstva průmyslu a obchodu přišlo 244 firem, z nichž 85 % bylo z řad malých a středních podniků. Ty mohou využít novou nabídku služeb CzechTrade. Balíčky služeb připravil projektový tým pro „Novou nabídku služeb pro exportéry“ v rámci implementace Exportní strategie 2012–2020. Další konzultační setkání podnikatelů se zahraničními zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a obchodními rady českých zastupitelských úřadů se uskuteční koncem června.


33

Ekonomika v číslech JAK tO Vidí ANAlytici MiNiStErStVA PrůMySlU A OBcHOdU

FOtO: SHUttErStOcK

Úspěch Austrálie

3,1 %

Tolik loni činil meziroční růst australského hrubého domácího produktu. Ekonomika protinožců přitom roste už 21 let v řadě.

29 %

australského exportu připadá na Čínu. Závislost na velkém odběrateli je ovšem výraznou slabinou australské ekonomiky.

34


země OEcd v červených číslech Data OECD ukazují, že se poprvé od krizového roku 2009 země OECD jako celek dostaly v závěru loňského roku do červených čísel. Ve čtvrtém kvartále totiž HDP uskupení v porovnání s předchozím čtvrtletím poklesl o 0,2 %. O kvartál dříve přitom ještě rostl o 0,3 %. Ještě výrazněji propadla ve 4. čtvrtletí eurozóna, jejíž HDP klesl o 0,6 %. Japonsko ve stejném období zmírnilo svůj pokles na 0,1 % a USA „pouze“ stagnovaly. V meziročním srovnání pak v posledním čtvrtletí 2012 zpomalil růst HDP celého OECD na 0,7 %, ze 1,2 % růstu dosaženého ve 3. kvartále. Za celý loňský rok vzrostl HDP zemí OECD o 1,3 %, když o rok dříve činil růst 1,9 %. Ani letošní rok přitom nevypadá pro globální ekonomiku nijak růžově. MMF nedávno zpřesňoval svůj výhled a pro rok 2013 snížil svůj odhad globálního růstu z 3,6 % odhadovaných v podzimní předpovědi na 3,5 %. Ve své predikci zmiňuje zvláště rizika dalšího ekonomického vývoje eurozóny a předpovídá, že se měnová unie ani v letošním roce nedostane z recese a její HDP poklesne o 0,2 %. Hlavně nezaspat Začátek roku přinesl několik velkých fúzí a akvizic. V prvé řadě se jedná o největší akvizici v dějinách potravinářského průmyslu, kdy americkou potravinářskou společnost Heinz kupuje za 28 miliard dolarů (533 miliard korun) včetně dluhů investiční skupina miliardáře Warrena Buffetta Berkshire Hathaway spolu s další investiční firmou 3G Capital. Ve stejné době byla oznámena také fúze mezi leteckými giganty American Airlines a US Airways, nákup televizní sítě NBC Universal či prodej Virgin Media. Takováto lavina desítek miliard dolarů bývá zpravidla spojována s koncem

ekonomické krize, kdy investoři již větří obrat k lepšímu. Druhou známkou blížícího se obratu může být také odchod velkých hráčů z burzy. Potřebné restrukturalizace se vždy snadněji provádějí ve stínu soukromého financování než na – ze všech stran prosvícených – finančních trzích Wall Streetu. Současné pohyby na trzích pak také ukazují jeden nový fenomén, kterým je stále větší angažovanost společností z rychle se rozvíjejících zemí. Zatímco Evropa budí zdání poklidného spánku, nové firmy z Brazílie, Číny či indie si rozdělují trhy... 21 let růstu Zatímco se evropské země potýkají s ekonomickou recesí a Spojené státy s nízkým ekonomickým růstem, australské ekonomice se daří. V loňském roce vzrostl HDP u protinožců meziročně o 3,1 %. Přitom se jednalo již o jedenadvacátý rok nepřetržitého růstu, což je v globálním měřítku ojedinělý výsledek. Z dlouhodobého hlediska jsou australské úspěchy výsledkem odvážných strukturálních reforem provedených v osmdesátých letech. V poslední době je výrazným pozitivním vlivem rostoucí poptávka Číny po surovinách, zejména po australském uhlí, železné rudě a zlatu. Nepřekvapí proto, že se Čína stala největším australským klientem a čtvrtým největším dodavatelem. Podle Mezinárodního měnového fondu připadá na Čínu 29 % australského exportu. Závislost na exportu surovin a na jednom významném odběrateli je však nejvýraznější slabinou ekonomiky země. S poklesem výrobní aktivity v Číně od druhé poloviny loňského roku dochází také ke zpomalování australské ekonomiky. Zdá se však, že se země, která je jednou z posledních oznámkovaných ratingem AAA, o své hodnocení zatím bát nemusí.

HN043280

+ # ( ' $.( 2" $$#" #+1 ,0 0 :D,9 #) %+;3%+ 8%(# 3 + +(#'" B38;-" B %+;3% .'8 '%"(/ >' (-+'=C % (>B(# %+(8%8=0 %+;3%; %8">( -=3+# 8'2 * 8"3# + +(# B38;-= .(8=/ %82# 1+( B-1+382%;$# B+C# > +(+8 ::: '&0 0 % $ -+2( 3-+&( 3 + +(!%+(+'"%A' <3%' &>@3&(8># > #(" 1%+;3%A' -+&%+>A' >A+1' + +(# B38;-=0 & & ! ' ! + ! & (( ,# $ #( $$ , * ! & ! + &! +

-4%, ::0:0 0 :D,9 @$> %1$"( 1+>3% B'&3% -&+ @ &$# B %1$"(@ >AB('( + >1+-3% + +>8& B'&3% -1+;%0 $' B 381(@ '#38(# B'&3%A -+("%= $ -2>4#' -+ (+>A 8 (+&+"# '+1(# B2#B(#0 & & ) !* + ! & (( ,# #( $$ ,# ) !* + &! +

-4%, :509,0 0 :D,9 +3%> ;3%+ 1B(8 ( 8+'8+ >&81 ; +8>#1 "1'' 1&( '+C(+38" > B3-+1; B$#'>' 1"+(;0 %8+1 %+>++1(# -82# > ;3%; % $(+'; B -1='@3&+>A ++1= > %81' 3 (3 %1+' '#38(# "1' 38& %8">($" (C;$# B 1("(# 3-+&(+38"0 & & * ) "* + ! & (( ,# ($ #( $$ * ) "* + &! +

-4%, 060 60 :D,9 "1'"( ' &% 1"8(" 1"8(" B=38> 3>8+>A' +>8&' 4-"%+> 381+$#1(3% >A1+@0

=38 (%&= ( -1" (1" >4% ;3-#4"& B("% & 2@ 1"83%A -+("%=0 1"8+> >(#'$# 3% -+("%@ $%+ %>&"8(# + + +(# + -18(1 %81A ' +-1+8" 2 3"$3%A +>8&= -2(+38" >@ B$## B %>&"8@ 3-+& &">+38" >@44# &?""&"8@0 & & * ) "* + ! & (( ,# ($ #( $$ * ) "* + &! +

-4%, %8;&(# -2 & B 1("(# >&81 = 3 <38# B 1 B 1("(# B38;-= (&B(8 ( 000&3+'&3) !#' (+ (3 '=C8 %+(8%8+>8 ( /!+'13+'&3&

:0:0 60 :D,9 +3%> ;3%+ 1+'( B3+@ 3;1+>"( 1+-@ -&@(; $$" 8C B-1+>(# $3+; (3 $(#' B ($-13-%8">($4# +>8>#0 1B(8 ( >&81 ; %81A 3 %+( $(+; B > 1+%@ (#B# '+C(+38 -2>38 >A1+%@ 4"1+%'; -;&"%; ++1+>A 3-"&"38= (>B8 %+(8%8@ 3 (+>A'" + +(#'" -18(1@0 & & ) !* + ! & (( ,# #( $$ ,# ) !* + &! +

HN043248-1

01. Stoupající hvězda. Bez trpělivosti kontrakty ve Vietnamu neuzavřete

Recommend Documents