CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ
Základní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí RNDr. Richard Faina
ENKI o.p.s. Třeboň
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Většina rybníků v ČR slouží k chovu ryb. Běžné druhy ryb chované v rybnících: Hlavním chovaným druhem je u nás stále kapr obecný (80 – 90% produkce). Z dalších tzv. doplňkových druhů ryb, které se živí podobně jako kapr se jedná o lína obecného, síha severního marénu a síha peledě. Dravé druhy ryb: štika obecná, candát obecný, sumec velký, úhoř říční, mník jednovousý Lososovité druhy ryb: pstruh duhový, pstruh obecný, siven americký Býložravé druhy ryb: amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý a jejich hybridi (dnes převažují)
Ryby přirozeně se vyskytující v povodí: plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejn velký, cejnek malý, ouklej obecná, hrouzek obecný (tzv. bílá ryba), okoun říční, ježdík obecný aj. Invazní druhy ryb (zavlečené, nežádoucí): střevlička východní, karas stříbřitý Plůdek i dospělci výše uvedených dvou skupin jsou významnými potravními konkurenty hospodářských druhů ryb. Lze je účinně tlumit přisazením dravců a důsledným výlovem rybníků. Okrasné druhy ryb: kapr koi, barevné formy kapra, lína, karasa, jelce aj.
V současné době je ve větší míře realizován i komerční chov říčních druhů ryb jako např.: parma obecná, ostroretka stěhovavá, podoustev říční aj. Ryby pro chov v rybnících jsou dnes převážně rozmnožovány ve speciálních líhních.
Rybí larvy (embryoni, váčkový plůdek, též K0, L0 aj.) jsou po vylíhnutí z jiker a rozplavání vysazovány do nejmenších rybníků – tzv. plůdkových výtažníků, následující sezónu jsou přeloveni do rybníků menších až středních – násadových výtažníků. Jako dvouleté jsou nasazovány do hlavních (největších) rybníků pro odchov tržní ryby.
Odkrmené rybí larvy v menších nádržích, obvykle několik týdnů staré, se nazývají „rychlený plůdek“. Vzhledem k jejich lepšímu přežití jsou v této formě nejčastěji vysazovány cennější druhy ryb, např. dravci. Další termín s nímž je možno se v rybářské terminologii setkat jsou tzv. „zadržené násady“ – jedná se obvykle o dvouleté, někdy i starší násady s nízkou hmotností, které byly odchovány ve velmi hustých obsádkách. Existuje pravidlo: čím je obsádka ryb v rybníku četnější, tím menší je jejich výsledná kusová hmotnost.
Hmotnost rybích larev je řádově v miligramech, hmotnost jednoletého plůdku je v jednotkách až desítkách gramů, hmotnost násad v desítkách gramů a hmotnost tržních ryb podle druhů v desítkách gramů až několika kilogramů. (Několik desítek kilogramů těžké ryby jsou generační jedinci některých druhů jako např. sumce velkého.)
Rozdělení rybníků podle způsobu odchovu Způsob chovu ryb
Extenzivní
Polointenzivní
Intenzivní
Extenzivní chov - využívá se pouze přirozená potravní nabídka nádrže Polointenzivní chov – zdrojem bílkovin pro ryby je přirozená potravní nabídka, doplňkové přikrmování je prováděno formou rostlinných krmiv, převážně obilovinami Intenzivní chov – podíl přirozené potravy je buď malý nebo prakticky žádný (chov lososovitých ryb ve speciálních zařízeních), předkládané krmivo musí být plnohodnotné.
Chov ryb v rybnících je prováděn buďto v monokulturách nebo polykulturně. V monokultuře se obvykle chová kapr nebo lososovité ryby v intenzivních chovech. Běžné polykultury jsou: kapr + lín + (dravci) + býložravé ryby (teplejší podmínky), kapr + lín + (dravci) + síhové (podhorské oblasti). Dravci se vysazují ve velikostních kategoriích a počtech tak, aby neohrozili hlavní hospodářské druhy ryb.
Velikost obsádek je nutno volit způsobem, který umožňuje (extenzivní a polointezivní způsob) dlouhodobé využívání kvalitní přirozené potravy (přijatelná velikostní struktura organismů) i s tím související efektivní zhodnocení předkládaného krmiva (poloint. chov) a dosažení žádoucí kvality rybího masa. Takové přikrmování je i úsporné. Přesazování obsádek vede k narušení stability rybničního ekosystému a postupnému snižování produktivity rybníka i za situace, kdy živin je dostatek nebo dokonce nadbytek. Klesá kvalita rybího masa, zvyšuje se podíl tuku, zhoršuje se zdravotní kondice ryb (zejména plůdku). Při dlouhodobé exploataci rybníků je možno počítat v následujících letech s praktickou absencí zoobentosu a využitelností zooplanktonu na zlomek skutečného trofického potenciálu rybníka. Vodní prostředí takového rybníka neumožňuje život ani jiným vodním nebo na vodní prostředí vázaným organismům, snad kromě některých predátorů. Ani ekonomicky se nejedná o dlouhodobě udržitelný systém.
Z opačného pohledu nelze v hypertrofních podmínkách požadovat dlouhodobě sníženou obsádku ryb. I tímto způsobem dochází k narušení rovnováhy, kterou dříve nebo později využijí některé nežádoucí organismy (rostlinné či živočišné) a svým nadměrným rozvojem negativně ovlivní ekosystém i rybochovné využití rybníka.
Optimální a trvale udržitelný způsob využití hypertrofního rybníka je střídání nižší intenzity s vyšší tak, aby vždy v následující sezóně s nižší obsádkou došlo k plnohodnotné obnově potravních organismů. V takovém případě je přípustná dočasně zvýšená obsádka pouze jako meliorační opatření proti hrozícímu nadměrnému rozvoji nežádoucích organismů (např. silné zárosty vodního rostlinstva).
Kontrola rybničního prostředí Viz metodický pokyn (stávající i návrhy). Základem sledování z hlediska živin je dosažení znalosti o tom v jaké trofické úrovni se rybník nachází (mezo -, eu – nebo hypertrofní). Tato znalost umožňuje další volbu způsobu hospodaření a optimálních obsádek. Záměrná snaha vedoucí ke zvýšení trofického stupně by v dnešní době neměla být podporována, již jenom z důvodu, že ze zákona 114/1992 se nepochybně jedná o jednoznačné narušení stability ekosystému VKP. Mezotrofní a mírně eutrofní rybníky se v současné době nacházejí pouze v relativně nenarušených povodích, takže zvyšování úživnosti a tím i zhoršování kvality vody by nemělo být přípustné ani z vodohospodářského hlediska (Rámcová směrnice o vodách, vodní zákon – vycházející z Rámcové směrnice)
Prostor k diskuzi
RNDr. Richard Faina ENKI o.p.s. Třeboň
