ZPRÁVA O VÝVOJI NOVÝCH TECHNOLOGIÍ CHOVU RYB
Název projektu:
Optimalizace výživy juvenilních a starších kategorií candáta obecného trvale chovaného v RAS
Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.1.00/13.00499
1
Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: FISH Farm Bohemia s.r.o. Adresa:
Rokytno 202, 533 04 Rokytno
IČ:
28814215
Registrační číslo projektu:
CZ.1.25/3.1.00/13.00499
Název projektu:
Optimalizace výživy juvenilních a starších kategorií candáta obecného trvale chovaného v RAS
Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Miloslav Černý
Vědecký ústav: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:
Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ:
60076658
Místo a datum zpracování zprávy: Vodňany Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký ústav zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
Zpracovatel zprávy: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:
Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ:
60076658
Místo a datum zpracování zprávy: Vodňany, 30.4.2015 Jména a příjmení osob, které zpracovaly zprávu: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D.; Ing. Miroslav Blecha Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
2
Souhlas s publikací zprávy: Souhlasím se zveřejněním této zprávy projektu v rámci opatření 3.1. Společné činnosti, záměr b) podpora spolupráce mezi vědeckými ústavy, odborným školstvím a hospodářskými subjekty v odvětví rybářství z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace:
Miloslav Černý
2. Partnera projektu (vědecký ústav):
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
3. Zpracovatele zprávy:
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
3
OBSAH 1. CÍL ............................................................................................................................. 6 1.1. Co je cílem projektu .................................................................................................................. 6 1.2. V čem tkví inovativnost vyvíjené technologie .......................................................................... 6 1.3. Proč je nutná vyvíjená inovace ................................................................................................. 7
2. ÚVOD ......................................................................................................................... 8 3. MATERIÁL A METODIKA ................................................................................................. 12 3.1. Testování různých krmiv při intenzivním odchovu juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů 13 3.1.1. Cíl aktivity ......................................................................................................................................... 13 3.1.2. Vlastní testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů ..................... 13 3.1.3. Histologická a patomorfologická analýza hepatopankreatu a sleziny u skupiny nejlépe rostoucích ryb na konci jejich odchovu do 10 gramů .................................................................................................. 16 3.1.4. Biochemické stanovení hladiny antioxydativních enzymů a oxidativního stresu u odchovávaných jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu............................................................. 17 3.1.5. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u juvenilních jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu ....................................................................................... 17 3.1.6. Statistické zpracování výsledků........................................................................................................ 18 3.1.7. Použitá literatura ............................................................................................................................. 18
3.2. Optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 12 do 20 gramů pomocí ručního a automatizovaného podávání krmiv ............................................................................................... 19 3.2.1. Cíl aktivity ......................................................................................................................................... 19 3.2.2. Vlastní optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 12 do 20 gramů pomocí ručního a automatizovaného podávání krmiv ........................................................................................................... 19 3.2.3. Statistické zpracování výsledků........................................................................................................ 20
3.3. Vývoj nového experimentálního krmiva pro intenzivní chov ryb candáta obecného od hmotnosti 20 – 100 gramů ............................................................................................................ 20 3.3.1. Cíl aktivity ......................................................................................................................................... 20 3.3.2. Vlastní vývoj nového experimentálního krmiva ............................................................................... 21
3.4. Testování tří krmiv při odchovu ryb candáta obecného od 20 – 100 gramů.......................... 22 3.4.1. Cíl aktivity ......................................................................................................................................... 22 3.4.2. Vlastní realizace krmného experimentu .......................................................................................... 22 3.4.3. Histologická a patomorfologická analýza hepatopankreatu a sleziny u odchovaných ryb na konci jejich odchovu do cca 100 gramů .............................................................................................................. 25 3.4.4. Biochemické stanovení hladiny antioxydativních enzymů a oxidativního stresu u odchovaných ryb na konci jejich odchovu do cca 100 gramů ................................................................................................ 25 3.4.5. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u juvenilních jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu ....................................................................................... 25 3.4.6. Zpracování výsledků ......................................................................................................................... 26 4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY ..................................................................................................... 27
4.1. Testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů ....................... 27 4.1.1. Produkční výsledky z intenzivního dochovu juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů ................... 27 4.1.2. Histologická, patomorfologická a biochemická analýza skupiny nejlépe rostoucích ryb na konci odchovu ..................................................................................................................................................... 28 4.1.3. Biochemické stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu u odchovávaných jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu............................................................. 29 4.1.4. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u juvenilních jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu ....................................................................................... 32 4.1.5. Závěr a doporučení .......................................................................................................................... 34
4.2. Optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 12 do 20 gramů pomocí ručního a automatizovaného podávání krmiv ............................................................................................... 35 4.2.1. Závěr a doporučení .......................................................................................................................... 36
4.3. Testování tří krmiv při odchovu ryb candáta obecného od 20 – 100 gramů.......................... 36
4
4.
4.3.1. Produkční výsledky z intenzivního chovu juvenilních ryb candáta od 20 – 100 gramů ................... 36 4.3.2. Histologická a patomorfologická analýza hepatopankreatu a sleziny u intenzivně odchovaných ryb o hmotnosti cca 100 gramů ....................................................................................................................... 38 4.3.3. Biochemické stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu u intenzivně odchovaných ryb o hmotnosti cca 100 gramů ........................................................................................... 39 4.3.4. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u intenzivně odchovaných ryb o hmotnosti cca 100 gramů .......................................................................................................................... 41 4.3.5. Závěr a doporučení .......................................................................................................................... 43 FOTOPŘÍLOHA ....................................................................................................... 45
5
1. CÍL 1.1. Co je cílem projektu Cílem řešeného projektu bylo optimalizovat výživu intenzivně odchovávaných juvenilních candátů od 10 do 100 gramů v rámci spolupráce mezi FISH Farm Bohemia a Fakultou rybářství a ochrany vod, Jihočeské univerzity (FROV JU) pomocí: 1) testování různých krmiv ve dvou fázích od 1 do 10 gramů a od 10 do 100 gramů, 2) techniky krmení, 3) vývoje nového experimentálního krmiva pro pozdější zmíněný odchov (20 – 100 gramů) a 4) využití a porovnání experimentálního krmiva při tomto odchovu s běžně používanými komerčními krmivy. U jednotlivých odchovů byl také vyhodnocován zootechnický aspekt chovu zahrnující udržení vysoké hygieny chovů a ochrany ryb před nemocemi. Speciálně v rámci řešení projektu byl vyhodnocen vliv jednoho krmiva, který zajišťoval nejvyšší růst ryb, na: 1) histologii popřípadě patomorfologii hepatopankreatu a sleziny ryb, 2) biochemickou analýzu ryb zahrnující stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu v hepatopankreatu, na žábrech, ve svalovině a v zažívacím traktu, 3) nutriční analýzu těla a stanovení mastných kyselin v játrech a ve svalovině odchovaných ryb. Veškeré výsledky nutričně a biochemicko – fyziologického vyšetření byly porovnány s rybami odchovávanými v rybničních podmínkách se snahou porovnat přirozený stav ryb odchovávaných v přirozených podmínkách prostředí s rybami chovanými v kontrolovaných podmínkách a krmených pomocí umělých krmiv. Snahou projektu bylo popsat problémy vznikající při samotném intenzivním chovu juvenilních ryb candáta obecného a především jejich výživě v kontrolovaných podmínkách s cílem vylepšit zoohygienu chovu a výživu takovýchto ryb, které povedou k vyššímu růstu a přežití ryb. Obecně bylo snahou projektu optimalizovat zoohygienu a především výživu odchovávaných juvenilních candátů s cílem zvýšit efektivitu, produktivitu a rentabilitu intenzivních chovů candáta obecného, které se rozvíjejí jako perspektivní chovy sladkovodních ryb v ČR a celé Evropě.
1.2. V čem tkví inovativnost vyvíjené technologie Řešení projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00499 navázalo na dva předchozí řešené pilotní projekty: CZ.1.25/3.4.00/09.00534 Ověření technologie chovu násadového materiálu a tržního candáta obecného (Sander lucioperca) v intenzivních podmínkách chovu a CZ.1.25/3.4.00/10.00323 - Ovlivnění nutriční hodnoty svaloviny candáta obecného (Sander lucioperca) podmínkami chovu. Ovšem řešení zmíněného projektu se týkalo optimalizace výživy candáta obecného výhradně v rámci kompletního intenzivního chovu při konstantní teplotě vody 22,5 ± 0,5 °C a nasycení kyslíkem ve vodě 95,0 ± 5,0 % s cílem najít nejvhodnější peletované krmivo zajišťující vysoký růst (0,8 – 1,0 %.den-1) a přežití ryb (na úrovni 60 – 80 %). Snahou dále bylo věnovat se udržení dobrých zoohygienických podmínek při chovu zmíněných ryb. Řešený projekt má vysokou inovativnost především pro produkční intenzivní chovy juvenilních ryb candáta obecného. Výsledky projektu produkčním podnikům do budoucnosti ukáží možnosti optimalizované techniky krmení, výběru nejlepšího krmiva zajišťujícího vysoký růst a přežití ryb a udržení dobré zoohygieny při zmíněném intenzivním chovu. Tyto 6
skutečnosti pomohou zvýšit efektivitu a rentabilitu, což dále přispěje k rozvoji intenzivních chovů candáta obecného v celé Evropě.
1.3. Proč je nutná vyvíjená inovace Většina produkce českého produkčního rybářství je založena na rybničním chovu a produkci tržních ryb, kdy tento způsob chovu má výrazný sezónní charakter a omezený produkční potenciál, co se do sortimentu rybích druhů týče. V rámci tohoto chovu je velmi obtížné dlouhodobě a konstantně zvýšit podíl produkovaných tržních dravých druhů ryb (jako je candát obecný, okoun říční – Perca fluviatilis, štika obecná – Esox lucius a další), které jsou vysoce žádány současným rybím trhem a vyznačují se vysokou prodejní cenou. Z tohoto důvodu je velmi důležité nadále rozvíjet a optimalizovat intenzivní chovy zmíněných druhů ryb s cílem zajistit kvalitní, vyrovnanou, kontinuální a zvýšenou produkci tržních ryb daných druhů. Optimalizace umělé výživy v rámci intenzivního chovu candáta obecného v RAS (recirkulační akvakulturní systém) je základní a důležitou skutečností, která v budoucnosti může pomoci rozvinout intenzivní chov tohoto druhu v Evropě a tím napomoci zvýšit a diverzifikovat evropskou produkci ryb.
7
2. ÚVOD V současnosti je candát obecný považován za vysoce perspektivní druh ryby pro sladkovodní intenzivní akvakulturu (Kestemont a Mélard, 2000; Tamazouzt, 2008; Regenda, 2014), která v posledních letech především v západní Evropě zažívá vysoký rozvoj (EATIP, 2012; FEAP, 2014; Policar a kol., 2014a). Candát obecný má několik významných výhod, které způsobují jeho oblibu mezi jeho chovateli či konzumenty (Pivnička a Rybář, 2001; Uysal a Aksoylar, 2005; Watson, 2008). Hlavní výhodnou je vysoká nutriční kvalita masa (Uysal a Aksoylar, 2005), perfektní organoleptické vlastnosti masa bez velkého množství kostí (Dil, 2008; Policar a kol., 2011). Z těchto vlastností vyplývá i vysoká prodejní cena tržních ryb (Regenda, 2014) dosahující až 15 – 20 EUR.kg-1 (Dil, 2008). Dále se candát obecný vyznačuje vysokou rychlostí růstu při optimálních podmínkách prostředí: teplota vody kolem 22 – 23°C, neutrální pH, obsah rozpuštěného kyslíku kolem 100 % a při dostatečné a vyrovnané a fyziologicky vyhovující výživě (Wang a kol., 2009; Frisk a kol., 2013; Schram a kol., 2014). Vysoká rychlost růstu zajišťuje poměrně krátký produkční interval k dosažení tržních ryb o hmotnosti cca jednoho kilogramu za 18 – 24 měsíců, což je další výhoda produkce candáta (Schram 2008; Policar a kol., 2013). Vysoké přežití odchovávaných ryb je zajišťováno chovatelskými zásahy, jako jsou: třídění ryb, pravidelné a odpovídající krmení ryb a odchov v kvalitním prostředí (Zakes a kol., 2004; 2006; Szczepkowski a kol., 2011; Lund a Steenfeldt, 2011; Lund a kol., 2012). Jak je zřejmé z daných informací, kvalitní, vyrovnanou a kontinuální produkci tržních ryb je možné dosáhnout jen optimalizovaným intenzivním chovem candáta obecného pomocí technických akvakultur využívající recirkulační akvakulturní systém (RAS) (Philipsen, 2008; van Mechelen, 2008). Takovéto chovy pro produkci tržního candáta obecného jsou v současné době budovány po celé Evropě. Dnes již můžeme v Evropě najít více jak 30 intenzivních chovů candáta obecného především v zemích jako je: Dánsko, Nizozemí, Švýcarsko, Finsko, Francie, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Itálie, Rakousko, Německo, Rumunsko a Bulharsko (Van Mechelen, 2008; Philipsen, 2008; Policar a kol., 2011; 2013). Je pravdou, že tyto zmíněné chovy se v současné době vyznačují některými výraznými technologickými nedostatky, které limitují produkci tržních ryb a tím i vlastní ekonomiku a rentabilitu chovů (Kestemont a Mélard, 2000; Policar a kol., 2014a,b; Teletchea a Fontaine, 2014). Hlavními technologickými nedostatky intenzivního chovu candáta v současné Evropě jsou: ryby trpící stresem a vysokou mortalitou, chybějící domestikace chovaných ryb zajišťující vyšší odolnost a růst ryb (Teletchea a Fontaine, 2014; Policar a kol., 2014b), rozkolísaná kvalita vody způsobující zbytečné úhyny ryb či časté bakteriální onemocnění odchovávaných ryb (Wang a kol., 2009; Kolářová a Svobodová, 2009; Frisk a kol., 2013; Schram a kol., 2014), nedostatečná environmentální stimulace odchovávaných ryb k sezónní či mimosezónní reprodukci (Zakes, 2007; Müller-Belecke a Zienert, 2008), nevyvážená a fyziologicky neodpovídající výživa ryb způsobující fyziologické až patologické změny na orgánech s vnitřní sekrecí jako jsou: játra, slezina, ledviny či střevo (Dumitrescu a kol., 2014). Z těchto důvodů je důležité technologický proces intenzivního chovu candáta obecného nadále optimalizovat a inovovat z hlediska reprodukce, domestikace a výživy ryb s cílem dosáhnout efektivnějších a rentabilnějších chovů (Schram, 2008; Dumitrescu a kol., 2014; Policar a kol., 2013; 2014a,b; Schram a kol., 2014).
8
Použitá literatura: Dil, H., 2008. The European market of the pikeperch for human consumption. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Research to Production, Proceeding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium: 15–16. Dumitrescu, G., Grozea, A., Szilagyi, P., Ciochina, L.P., Grozea, I., Gal, D., 2014. Natural vs. controlled conditions in pikeperch (Sander lucioperca) fingerlings. A histological approach at the liver and intestine level. Romanian Biotechnological Letters 19: 9531 – 9542. EATIP, 2012. The future of European Aquaculture–Our vision: A Strategic Agenda for Research and Innovation. European Aquaculture Technology and Innovation Platform, Liege p.41. FEAP, 2014. Annual report 2014. Federation of European Aquaculture Producers, Liege, p. 32. Frisk, M., Steffensen, J.F., Skov, P.V., 2013. The effects of temperature on specific dynamic action and ammonia excretion in pikeperch (Sander lucioperca). Aquaculture 404: 65-70. Kestemont, P., Mélard, C., 2000. Chapter 11 - Aquaculture. In : Craig, J.F., (Ed.) Percids Fishes - Systematics, Ecology and Exploitation Fish and Aquatic Resources Series 3, Blackwell Sciences, 191-224. Kolářová, J., Svobodová, Z., 2009. Léčebné a preventivní postupy v chovech ryb. Edice metodik, (Technologická řada), FROV JU Vodňany 88: 30 s. Lund, I., Skov, P.V., Hansen, B,W., 2012. Dietary supplementation of essential fatty acids in larval pikeperch (Sander lucioperca); short and long effects on stress tolerance and metabolic physiology. Comparative Biochemistry and Physiology A – Molecular & Integrative Physiology 162(4):340-348. Lund, I., Steenfeldt, S.J., 2011. The effects of dietary long-chain essential fatty acids on growth and stress tolerance in pikeperch larvae (Sander lucioperca L.). Aquac. Nutr. 17: 191–199. Müller-Belecke, A., Zienert, S., 2008. Out-of-season spawning of pike perch (Sander lucioperca L.) without the need for hormonal treatments. Aquaculture Research 39: 1279–1285. Philipsen, A., 2008. Excellence Fish: production of pikeperch in recirculating system. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 67. Pivnička, K., Rybář, M., 2001. Long-term trends in sport fishery yield from selected reservoirs in the Labe watershed (1958–1998). Czech J. Anim. Sci. 46 (2): 89–94. Policar, T., Bláha, M., Křišťan, J., Stejskal, V., 2011. Kvalitní a vyrovnaná produkce rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňany 110: 33s. Policar, T., Stejskal, V., Křišťan, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláha, M., 2013. The effect of fish size and density on the weaning success in pond-cultured pikeperch (Sander lucioperca L.) juveniles. Aquac. Int. 21 (4): 869–882. Policar, T., Křišťan, J., Blecha, M., Vaniš, J., 2014a. Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 141: 46 s. 9
Policar, T., Blecha, M., Křišťan, J., 2014b. Masový poloumělý výtěr candáta obecného (Sander lucioperca L.) s použitím recirkulačního akvakulturního systému (RAS). Edice Metodik (Poloprovoz), FROV JU Vodňany, 22 s. Regenda, J., 2014. Chov doplňkových (vedlejších) druhů ryb. V: Hartman, P., Regenda, J. (Eds), Praktika v rybníkářství, FROV JU: 181 – 356. Schram, E., Roques, J.A.C., van Kuijk, T., Abbink, W., van de Heul, de Vries Pepijn, Bierman, S., van de Vis, H., Flik, G., 2014. The impact of elevated water ammonia and nitrite concentration on physiology, growth and fee intake of pikeperch (Sander lucioperca). Aquaculture 420:95-104. Schram, E. 2008. Production costs of perch and pikeperch juveniles. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 75–79. Szczepkowski, M., Zakes, Z., Szczepkowska, B., Piotrowska, I., 2011. Effect of size sorting on survival, growth and cannibalism in pikeperch (Sander lucioperca L.) larvae during intensive culture in RAS. Czech J. Anim. Sci. 56 (11): 483–489. Tamazouzt, L., 2008. The French restocking market for percids. In: Fontaine P, Kestemont P, Teletchea F, Wang N (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 17–18. Teletchea, F., Fontaine, P., 2014. Levels of domestication in fish: implications for sustainable future of aquaculture. Fish and Fisheries 15(2): 181-195. Uysal, K., Aksoylar, M.Y., 2005. Seasonal variations in fatty acid composition and the N-6/N-3 fatty acid ratio of pikeperch (Sander lucioperca) muscle lipids. Ecol. Food Nutr. 44 (1): 23– 35. Van Mechelen, J., 2008. Viskweekcentrum Valkenswaard: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 46. Wang, N., Xu, X.L., Kestemont, P., 2009. Effect of temperature and feeding frequency on growth performances, feed efficiency and body composition of pikeperch juveniles (Sander lucioperca). Aquaculture 289: 70–73. Watson, L., 2008. The European market for perch (Perca fluviatilis). In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (eds.), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur,10-14. Zakes, Z., Przybyl, A., Wozniak, M., Szczepkowski, M., Mazurkiewicz, J., 2004. Growth performance of juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.) fed graded levels of dietary lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: 156–163. Zakes, Z., Kowalska, A., Czerniak, S., Demska-Zakes, K., 2006. Effect of feeding frequency on growth and size variation in juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: 85–91. Zakes, Z., 2007. Out-of-season spawning of cultured pikperch Sander lucioperca (L.). Aquac. Res. 38: 1419–1427. Van Mechelen, J., 2008. Viskweekcentrum Valkenswaard: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 46. 10
Wang, N., Xu, X.L., Kestemont, P., 2009. Effect of temperature and feeding frequency on growth performances, feed efficiency and body composition of pikeperch juveniles (Sander lucioperca). Aquaculture 289: 70–73. Wedekind, H., 2008. German experiences with the intensive culture of pikeperch (Sander lucioperca L.). In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Research to Production, Proceeding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium: 68–70.Szczepkowski a kol., 2011 Zakes, Z., Szczepkowski, M., 2004. Induction of out-of-season spawning of pikeperch, Sander lucioperca (L.). Aquac. Int. 12: 11–18. Zakes, Z., Przybyl, A., Wozniak, M., Szczepkowski, M., Mazurkiewicz, J., 2004. Growth performance of juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.) fed graded levels of dietary lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: 156–163. Zakes, Z., Kowalska, A., Czerniak, S., Demska-Zakes, K., 2006. Effect of feeding frequency on growth and size variation in juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: 85–91. Zakes, Z., 2007. Out-of-season spawning of cultured pikperch Sander lucioperca (L.). Aquac. Res. 38: 1419–1427.
11
3. MATERIÁL A METODIKA V průběhu řešení (od 1.4.2014 do 30.4.2015) projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00499 „Optimalizace výživy juvenilních a starších kategorií candáta obecného trvale chovaného v RAS“ byly celkem realizovány čtyři poloprovozní aktivity týkající se: 1) testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů, 2) optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 10 do 20 gramů, 3) vývoj nového experimentálního krmiva, které by více fyziologicky odpovídalo odchovávaným rybám od hmotnosti 20 – 100 gramů a 4) testování tří krmiv (dvou komerčních a jednoho experimentálního) při odchovu ryb candáta obecného ve zmíněné velikosti ryb (20 – 100 gramů) s využitím či bez využití trvalých vitamínových koupelí. Všechny aktivity byly realizovány ve spolupráci s produkčním podnikem FISH Farm Bohemia s.r.o. a vědeckým subjektem FROV JU s cílem optimalizovat techniku a způsob krmení zmíněných kategorií ryb candáta obecného zajišťující vysoký růst a přežití odchovávaných ryb v průběhu jeho intenzivního chovu. Dalším cílem bylo celkově vylepšit zootechniku a rentabilitu intenzivního chovu juvenilních a starších kategorií ryb. Na obou zmíněných pracovištích byly k jednotlivým experimentům využity po celou dobu řešení projektu celkem dva velmi podobné RAS zahrnující vždy devět kruhových (na FROV JU) či oválných (na FISH Farm Bohemia) nádrží o objemu vody 380 respektive 550 litrů. Celková kapacita systému na FROV JU činila 5 000 litrů vody. Systém na Fish Farm Bohemia s.r.o. měl celkovou kapacitu 9 000 litrů. Jednotlivé systémy byly na obou pracovištích sestaveny tak, aby odchovávaným candátům po celou dobu jednotlivých experimentů zajišťovaly optimální podmínky prostředí v podobě: teploty vody 21 - 23°C, světelného režimu 12 hodin světla (od 7:00 do 19:00 hodin) a 12 hodin tmy (od 19:00 do 7:00 hodin) s intenzitou osvětlení při světelné části dne 100 – 150 luxů dopadajících na hladinu vody, obsahu rozpuštěného kyslíku 90 – 100 % nasycení, pH = 6 – 7, obsah celkového amoniaku -NH4 < 0,3 mg-l-1, obsah dusitanů -NO2 < 0,5 mg.l-1 a obsah dusičnanů –NO3 < 45 mg.l-1. Aby jednotlivé systémy mohly zajistit zmíněnou kvalitu vody, musely být vybaveny následujícím technickým vybavením a komponenty: 1) mechanický bubnový filtr: na FROV od firmy Ratz z Německa na FISH Farm Bohemia s.r.o. od firmy IN-EKO z ČR s průtokem 5 000 respektive 10 000 litrů za hodinu, 2) biologický filtr na FROV JU složený z předfiltru Nexus 310 a airliftového filtru vlastní konstrukce a na FISH Farm Bohemia s.r.o. airliftový biologický filtr vlastní konstrukce, 3) zdroje vzduchu v podobě turbodmychadel od výrobce Secoh včetně distribuce vzduchu a vzduchovacích roštů v biologických airliftových filtrech, 4) zařízení udržující organickou a mikrobiologicky dobrou kvalitu vody, které bylo na FROV JU prezentované UV zářičem EVO 110 a na FISH Farm Bohemia s.ro. výrobníkem a dávkovačem ozónu od firmy OZÓNTECH. Dalšími velmi důležitými podpůrnými prvky systému byly ventily přítokového potrubí u jednotlivých nádrží, pomocí nichž obsluha regulovala či úplně uzavírala přívod přítokové vody do odchovných nádrží. Přítokové a odtokové potrubí bylo dalšími podpůrnými prvky obou RAS. Obě zmíněná potrubí musela být perfektně utěsněna, aby nedocházelo k nepředvídatelným ztrátám vody v systémech. Ztráta vody by v některých případech mohla vyústit k přerušení oběhu vody v systémech a zastavení přítoku čerstvé filtrované vody do odchovných nádrží, což by mohlo mít fatální následky způsobující totální mortalitu odchovávaných ryb v nádržích. Z tohoto důvodu a také z důvodu neočekávaného výpadku elektrického proudu bylo důležité mít oba RAS napojené na monitorovací, řídící a informační jednotku, která pomocí tlakových a průtokových čidel vyhodnocovala oběh vody v daných 12
systémem. V případě, že byl tento oběh vody z nějakého důvodu v daných RAS přerušen, monitorovací systém tento stav identifikoval (podle sníženého průtoku vody či nižšího tlaku v daném měřícím bodě systému), vyhodnotil a informoval obsluhu SMS zprávou o havarijním stavu systému. Rybářská obsluha zodpovědná za provoz tohoto systému se musela v průběhu několika minut dostavit a provozovaný RAS zkontrolovat či opravit vzniklou poruchu, která byla příčinou zastaveného oběhu vody v systému. V popsaných odchovných systémech byla denně vyměňována část vody. Na FROV JU bylo denně vyměněno cca 10% vody ze systému za vodu čerstvou pocházející z vodovodního řádu. Na FISH Farm Bohemia s.r.o. bylo denně vyměněno cca 3 – 5% vody za čerstvou vodu, která byla získána z místních vrtaných studní. Cílem provozovaných odchovných systémů bylo nabídnout odchovávaným rybám optimální a kvalitní životní podmínky, které by podporovaly vysoký růst a přežití odchovávaných ryb v průběhu jednotlivých experimentů v rámci řešení projektu č. CZ.1.25/3.1.00/13.00499.
3.1. Testování různých krmiv při intenzivním odchovu juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů 3.1.1. Cíl aktivity Cílem této aktivity bylo vytipovat, vybrat a otestovat tři nejvhodnější a pro českého chovatele dostupná umělá peletovaná krmiva pro intenzivní chov juvenilních ryb candáta obecného od průměrné hmotnosti ryb 0,7 – 1 gram do konečné hmotnosti 10 gramů. Cílem experimentu bylo u jednotlivých krmiv vyhodnotit hlavní produkční ukazatele chovu, jako jsou: přežití ryb (P v %), dosažená průměrná velikost a hmotnost odchovaných ryb (TL v mm a W v g), specifická rychlost růstu (SGR v %.d-1), koeficient konverze krmiva (FCR v kg.kg-1) a míra kanibalismu (C v %). Dalším cílem bylo u produkčně nejlepšího krmiva stanovit vliv dané výživy a intenzivního chovu na 1) histologii, morfologii a biochemii hepatopankreatu a sleziny, 2) na hladinu antioxidativních enzymů a oxidativního stresu a 3) nutriční složení těla a stanovení obsahu mastných kyselin v játrech a tuku u intenzivně odchovaných ryb. Zmíněné parametry byly porovnány se stejnými parametry u ryb odchovávaných v rybnících, kde byly ryby krmeny zooplanktonem a dalšími bezobratlými živočichy nebo krmnými rybami. Tímto způsobem byla vyhodnocena vhodnost produkčně nejlepšího krmiva na fyziologii a vývoj intenzivně odchovávaných ryb.
3.1.2. Vlastní testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů Tato část projektu byla zahájena hned na začátku řešení projektu (1.4.2014), kdy byl detailně zanalyzován současný a českému chovateli ryb dosažitelný trh s peletovanými krmivy pro ryby, které by co nejvíce nutričně vyhovovaly odchovu candáta obecného v kontrolované intenzivní akvakultuře. V rámci této první aktivity byly vytipovány tři krmiva od tří evropských výrobců krmiv pro ryby, které byly následně testovány při intenzivním odchovu juvenilních ryb candáta obecného o průměrné hmotnosti od 1 – 10 gramů. Vytipovanými a testovanými krmivy byly: 1) krmivo Inicio plus s velikostí pelet 1,1 - 2 mm od firmy BioMar, 2) krmivo F-1,0 MP Pro aqua Brut s velikostí pelet 1,0 – 1,5 mm od firmy 13
Skretting a 3) krmivo Troco Start Premium 1,0 - 1,5 mm od firmy Coppens. Všechna vybraná krmiva byla potápivá krmiva a jejich detailní nutriční složení je uvedeno v Tab. 1. F-1,0 či 1,8 MP Troco Start Pro aqua Brut Premium Nutriční parametr Skretting Coppens 1,0 – 1,5 mm 1,0 - 1,5 mm Bílkoviny (%) 56 – 54 55 - 57 54 Tuk (%) 18-21 15 15 Sacharidy (%) 9-9 8,5 – 10 výrobce neuvádí Vláknina (%) 0,2 0,6 0,6 Popeloviny (%) 11,2 11,0 - 11,5 9,4 Celkový fosfor (%) 1,6-1,2 1,7 1,7 Hrubá energie (MJ.kg-1) 22,0 – 22,7 výrobce neuvádí 21,2 Stravitelná energie (MJ.kg-1) 19,6-20,3 18,9 - 19,1 19,6 Vitamín A (IU.kg-1) výrobce neuvádí 10 000 12 000 Vitamín D3 (IU.kg-1) výrobce neuvádí 1 125 305 -1 Vitamín E (mg.kg ) výrobce neuvádí 225 240 Vitamín C (mg.kg-1) výrobce neuvádí výrobce neuvádí 286 Tab.1.: Nutriční složení jednotlivých použitých a testovaných krmiv u adaptace a intenzivního odchovu juvenilních candátů od 1 do 10 gramu. Druh krmiva
Inicio plus BioMar 1,0 – 1,5 mm
Juvenilní ryby pro tento experiment byly získány pracovníky FROV JU ve spolupráci s rybářským podnikem Rybářství Nové Hrady s.r.o. Všechny použité juvenilní ryby byly odchovány kombinací rybničního a intenzivního chovu detailně popsaného Policarem a kol. (2014). Popsaným způsobem bylo dne 25.6.2014 celkem získáno 41 850 ks juvenilních ryb candáta obecného (TL = 47,2 ± 7,5 mm a W = 0,7 ± 0,15 g) plně adaptovaných na intenzivní chov a výživu peletovanými krmivy. Takovéto ryby byly nasazeny 26.6.2014 do 18 odchovných nádrží na obou řešitelských pracovištích v jednotné počáteční hustotě 5,0 ks. jeden litr-1. Ryby byly na každém pracovišti nasazeny do tří skupin označených jako B (BioMar), S (Skretting) a C (Coppens) ve třech opakováních. Po nasazení ryb do nádrží byly ryby nejprve v nádržích adaptovány na nové prostředí a na jednotlivá předkládaná krmiva po dobu 14 dnů. Krmivo bylo rybám každý den období adaptace či následujících období experimentu podáváno ručně v dávce ad libitum (dle chuti) v pravidelných půlhodinových intervalech v průběhu celé světlé časti dne od 7:30 do 18:30 hodin vždy 30 minut po začátku rozsvícení odchovny a 30 minut před zhasnutím odchovny. I když bylo krmivo podáváno v dávce ad libitum, bylo všechno předkládané krmivo rybám pečlivě navažováno a evidováno za účelem výpočtu krmného koeficientu (FCR = Feed Conversion Ratio, tzv. koeficient konverze krmiva), který byl na konci jednotlivých období (adaptace i dalších odchovných období) vypočítán podle následujícího vzorce: Koeficient konverze krmiva (FCR v g.g-1) = CKD/ (KB – PB) - kde CKD je celková krmná dávka za jednotlivé období (g), tzn. množství předloženého krmiva, KB je konečná celková biomasa ryb v nádrži (g) a PB je počáteční biomasa ryb v nádrži (g) (Stejskal a kol., 2009). Využitá hodnota CKD zahrnovala v rámci výpočtu FCR i 14
množství předloženého krmiva, které nebylo rybami stoprocentně využito. V poloprovozních podmínkách nebylo možné zjistit a oddělit množství nevyužitého krmiva, a tak bylo s ním kalkulováno při stanovení hodnoty FCR. Dalšími zjišťovanými produkčními ukazateli v průběhu období adaptace a dalších odchovných období byly následující parametry, které byly vypočítány podle uvedených vzorců publikovaných Policarem a kol. (2011; 2013): Přežití ryb (P v %) = (PPR/PNR)×100 - kde PPR je počet přeživších ryb (ks) a PNR je počet nasazených ryb (ks), Míra kanibalismu (C v %) = [(PNR – PUR – PPR)/ PNR]×100 - kde PUR je počet uhynulých ryb v daném období (ks), Specifická rychlost růstu (SGR v %.d-1) = 100t-1ln (W2×W1-1) - kde t je počet dní v daném období, W1 je průměrná hmotnost nasazovaných ryb a W2 je konečná průměrná hmotnost slovených ryb na konci období. Pro uvedené produkční ukazatele bylo na začátku i na konci období adaptace či dalších odchovných období nutné zjistit počáteční (W1) a konečnou (W2) průměrnou hmotnost a celkovou délku (TL1 a TL2) nasazených a odchovaných ryb. Z každé nádrže v rámci daného experimentu byl odebrán, změřen a zvážen na začátku a potažmo na konci období adaptace a dalšího odchovného období kontrolní vzorek patnácti ryb. To znamená, že u každé odchovávané skupiny u každého partnera projektu bylo změřeno a zváženo celkem 45 ryb. Z měření a vážení ryb byla zjištěna průměrná hodnota celkové délky a hmotnosti odchovávaných ryb v jednotlivých skupinách. Při měření a vážení ryb bylo použito anestetikum hřebíčkový olej v dávce 0,33 ml na 10 litrů vody. Ke kontrolnímu měření celkové délky ryb bylo použito klasického měřidla využívaného k biometrickému měření ryb. Celková délka ryb byla měřena s přesností na 1 mm. Ke kontrolnímu vážení hmotnosti odchovávaných ryb bylo využito digitálních vah (firma Mettler, model AE 200) s přesností vážení na 0,01 g. V každé nádrži byly dvakrát denně (v 7:00 a 15:00 hodin) odlovovány uhynulé kusy ryb, které byly následně z jednotlivých nádrží hromadně váženy, počítány a evidovány za účelem zjistit parametr PUR (počet uhynulých ryb v období). Po odstranění uhynulých ryb, byly jednotlivé nádrže odkaleny od výkalů a zbytků krmiv a v třídenních intervalech očištěny i boční stěny odchovných nádrží od nárostů vyskytujících se v RAS. Po 14 denní adaptaci (11.7.2014), kdy se ryby naučily přijímat jednotlivá umělá peletovaná krmiva, byly po jejich přelovení a vytřídění z jednotlivých nádrží spočítány produkční ukazatele. Následně byly ryby opětovně vysazeny do jednotlivých nádrží a skupin k dalšímu 63 dennímu odchovu, který byl rozdělen na tři 21 denní období. Každé takovéto období bylo ukončeno kontrolním přelovením ryb, jejich roztříděním, biometrickým měřením a výpočtem uvedených produkčních ukazatelů. Na závěr odchovu byly sumarizovány a spočítány celkové produkční ukazatele za celou délku daného odchovu a následně porovnány zjištěné parametry mezi odchovávanými skupinami ryb. 15
Detailní informace o průběhu tohoto odchovu včetně data přelovení ryb, velikosti denní krmné dávky, druhu, velikosti a aplikace použitých krmiv jsou sumarizovány v Tab. 2. Skupina B Skupina S Skupina C Období adaptace 26.6. – 11.7.2014 14 dní DKD (%) 15 15 15 Druh a velikost Inicio plus 1,0 mm F-1,0 MP Pro aqua Troco Start krmiva Brut 1,0 mm Premium 1,0 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Skupina B Skupina S Skupina C 1. období odchovu 11.7. – 1.8. 2014 21 dní DKD (%) 12 12 12 Druh a velikost Inicio plus 1,0 mm F-1,0 MP Pro aqua Troco Start krmiva Brut 1,0 mm Premium 1,0 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Skupina B Skupina S Skupina C 2. období odchovu 1.8. – 22.8. 2014 21 dní DKD (%) 10 10 10 Druh a velikost Inicio plus 1,5 mm F-1,0 MP Pro aqua Troco Start krmiva Brut 1,5 mm Premium 1,5 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Skupina B Skupina S Skupina C 3. období odchovu 22.8. – 12.9. 2014 21 dní DKD (%) 7,5 7,5 7,5 Druh a velikost Inicio plus 1,5 mm F-1,0 MP Pro aqua Troco Start krmiva Brut 1,5 mm Premium 1,5 mm Způsob krmení ručně ručně ručně Tab.2.: Detailní informace o průběhu adaptace a vlastního intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného od průměrné hmotnosti 1 – 10 gramů včetně data přelovení ryb, velikosti denní krmné dávky, druhu, velikosti a aplikace použitých krmiv
3.1.3. Histologická a patomorfologická analýza hepatopankreatu a sleziny u skupiny nejlépe rostoucích ryb na konci jejich odchovu do 10 gramů Na konci odchovu juvenilních ryb o průměrné hmotnosti cca 10 gramů bylo deset jedinců ryb z nejlépe rostoucí skupiny (skupina B prezentující použité krmivo od firmy BioMar) usmrceno a podrobeno histologickému a patomorfologickému vyšetření hepatopankreatu a sleziny. Jako kontrolní skupiny k tomuto šetření bylo použito 20 stejně starých a přibližně stejně velkých ryb pocházejících z rybničního chovu krmených pouze zooplanktonem či dalšími bezobratlými živočichy (skupina PZ, 10 ks) či krmených potravními rybami vyskytující se v rybnících (Skupina PF, 10 ks). 16
Histologické a patomorfologické analýzy námi odchovaných ryb byly prováděny ve spolupráci s Ústavem patologické morfologie a parazitologie na Fakultě veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. K tomuto vyšetření byly použity vzorky hepatopankreatu a sleziny zmíněných skupin ryb. Jednotlivé vzorky byly nejprve samostatně fixovány v Bouinově roztoku (kyselina pikrová, formol, kyselina octová a voda) po dobu 24 hodin a po té umístěny do roztoku 70 % etanolu. Poměr fixační tekutiny k fixované tkáni byl cca 10:1. Následně byly vzorky zpracovány běžnou parafínovou metodou, obarveny hematoxylin - eozinem (Vacek, 1972; Clark, 1973) a vyhodnoceny pod světelným mikroskopem (Motic BA 310). Fotodokumentace byla získána z klasického histologického preparátu (sklíčka) prohlíženého světelným mikroskopem (Olympus BX 51 se snímacím zařízením Olympus DP 70) propojeným s počítačem.
3.1.4. Biochemické stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu u odchovávaných jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu Stejně jako u histologických a patomorfologických analýz hepatopankreatu a sleziny byl na konci odchovu juvenilních ryb o průměrné hmotnosti cca 10 gramů odebrán náhodný vzorek 10 kusů ryb ze skupiny B, která v průběhu odchovu dosahovala nejlepších produkčních ukazatelů. Jednotlivé orgány a tkáně ryb, jako je: hepatopankreat, žábry, svalovina a zažívací trakt, byly podrobeny laboratorním analýzám sledující hladinu antioxidativních enzymů a oxidativního stresu. Jako kontrola k uvedené intenzivně odchované skupině ryb byly opět použity jedinci pocházející z rybničního chovu krmených pouze zooplanktonem či dalšími bezobratlými živočichy (skupina PZ, 10 ks) či krmených potravními rybami vyskytující se v rybnících (Skupina PF, 10 ks). Před jednotlivými analýzami byly všechny odebrané vzorky skladovány v mrazicím boxu o teplotě -80°C. Hladina antioxidativních enzymů byla vyjádřena množstvím superoxid dismitázy (SOD), glutation reduktázy (GR) a katalázy (CAT) a úroveň oxidativního stresu pomocí thiokabiturově reaktivních látek (TBARS). Analýzy orgánů pro stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu byly prováděny ve spolupráci s Laboratoří vodní toxikologie a ichtyopatologie FROV JU dle standardizované metodiky popsané Starou a kol. (2012).
3.1.5. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u juvenilních jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu Stejně jako v předchozích případech byl na konci intenzivního odchovu odebrán vzorek ryb ze skupiny B, které vykazovala na konci odchovu nejlepší produkční ukazatele. Celkově bylo odebráno 10 kusů juvenilních candátů o konečné kusové hmotnosti cca 10 gramů na chemickou analýzu nutričního složení těla ryb. Dále pak bylo odebráno dalších 10 ryb z dané skupiny na analýzu vzorků jater a svaloviny, u kterých bylo stanoveno celkové spektrum aminokyselin a obsah nenasycených 4n (svalovina) a 6n (játra) mastných kyselin. Všechny odebrané vzorky byly od okamžiku odběru po provedení jednotlivých analýz skladovány při -80°C. Jako kontrola pro všechny zmíněné analýzy byli opět použiti jedinci pocházející z rybničního chovu krmených pouze zooplanktonem či dalšími bezobratlými živočichy
17
(skupina PZ, 10 ks) či krmených potravními rybami vyskytující se v rybnících (Skupina PF, 10 ks). V případě chemické analýzy těla ryb zaměřené na nutriční ukazatele byly hodnoceny parametry jako obsah bílkovin, celkové sacharidy, popel při 550°C, tuk, energetická hodnota, vlhkost a energie z tuku. Analýzy nutričního složení těla ryb a analýzy stanovení celkového spektra mastných kyselin v játrech a svalovině byly prováděny ve spolupráci s Laboratoří výživy FROV JU. V Tab. 3. jsou detailně znázorněny jednotlivé analytické metody, které byly použity při stanovení nutričních ukazatelů těla odchovaných juvenilních jedinců candáta obecného. Analytická metoda B-ASH-GR
Technický popis metody CZ_SOP_D06_04_458 Stanovení popele v potravinách gravimetricky spalováním při 550°C B-DRY-GR CZ_SOP_D06_04_452 Stanovení sušiny gravimetricky B-EN1-CC CZ_SOP_D06_04_479 Stanovení obsahu sacharidů a energetických hodnot výpočtem z naměřených hodnot B-FATT-NMR CZ_SOP_D06_04_482 Stanovení obsahu tuku pomocí NMR B-PROT-DUM CZ_SOP_D06_04_475 Stanovení N-látek podle Dumase Tab.3.: Přehled analytických metod požitých při stanovení nutričního složení těla juvenilních candátů obecných intenzivně odchovaných do průměrné hmotnosti cca 10 gramů.
3.1.6. Statistické zpracování výsledků Veškeré výsledky týkající se produkčních ukazatelů adaptace a následného intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické vyhodnocení zmíněných produkčních dat bylo provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA). Získaná data pro specifickou rychlost růstu (SGR), přežití (S) a míru kanibalismu (C) vykazovaly normální rozdělení a pro vzájemné porovnání zmíněných tří odchovávaných skupin byla použita analýza rozptylu – ANOVA, Tukey HSD test. Pro transformaci procentuálních dat (S a C) byla použita arcsinová transformace. V případě porovnání konverze krmiva (FCR) data neměla normální rozdělení a k porovnání rozdílů byl použit Kruskal-Wallisův test. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti P < 0,05. Všechny biochemické hodnoty antioxidativních enzymů a oxidativního stresu, hodnoty nutričního složení těla a stanovení spektra mastných kyselin ve svalovině a játrech odchovaných ryb jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické vyhodnocení a porovnání zmíněných biochemických ukazatelů bylo mezi skupinami B, PZ a PF provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA) pomocí jednocestné ANOVY a následnému Tuckeyho post-hock testu s hladinou významnosti P < 0,05.
3.1.7. Použitá literatura Clark, G., 1981. General Methods. In: Clark G (Ed): Staining procedures. 4 ed. Wiliams + Wilkins Baltimore, USA, pp. 15: 23- 25, 36- 37.
18
Policar, T., Podhorec, P., Stejskal, V., Kozák, P., Švinger, V., Alavi, S.M.H., 2011. Growth and survival rates, puberty and fecundity in captive common barbel (Barbus barbus L.) under controlled conditions. Czech J. Anim. Sci. 56: 433 – 442. Policar, T., Stejskal, V., Křišťan, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláha, M., 2013. The effect of fish size and density on the weaning success in pond-cultured pikeperch (Sander lucioperca L.) juveniles. Aquac. Int. 21 (4): 869 – 882. Policar, T., Křišťan, J., Blecha, M., Vaniš, J., 2014. Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 141: 46 s. Stará, A., Máchová, J., Velíšek, J., 2012. Effect of chronic exposure to prometryne on oxidative stress and antioxidant response in early life stages of common carp (Cyprinus carpio L.). Neuroendocrinol Lett 2012; 33(Supp.3):130–135. Stejskal, V., Kouřil, J., Hamáčková, J., Musil, J., Policar, T., 2009. The growth pattern of allfemale perch (Perca fluviatilis L.) juveniles – is monosex perch stock beneficial? Journal of Applied Ichthyology, 25: 432–437. Vacek, Z., 1972. Histologie a histologická technika. 3 ed. Avicennum Praha, pp. 164, 168179, 207-210.
3.2. Optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 12 do 20 gramů pomocí ručního a automatizovaného podávání krmiv 3.2.1. Cíl aktivity Snahou této aktivity bylo porovnat produkční efektivitu (v podobě SGR, FCR, podíl kanibalismu, přežití a chování ryb) podávání peletovaného krmiva Inicio plus 2 mm od firmy BioMar dvěma způsoby (ručně a automatizovaným podáváním pomocí 12-ti hodinového strojku) v průběhu 28 denního intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného od průměrné hmotnosti 12 gramů.
3.2.2. Vlastní optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 12 do 20 gramů pomocí ručního a automatizovaného podávání krmiv K tomuto experimentu bylo využito celkem 9 766 ks ryb, které byly odchované v rámci předchozí popsané části tohoto projektu ve skupině B krmené krmivem Inicio plus 1,5 mm. Zmíněné odchované ryby s TL = 110,2 ± 10,5 mm a W= 12,0 ± 2,0 g byly před nasazení do tohoto experimentu vytříděny podle velikosti a následně nasazeny (15.9.2014) v počáteční hustotě 1,75 ks na jeden litr vody celkem do 12 nádrží (v rámci stejných RAS jako v první části projektu) v obou subjektech řešící tento projekt (6 nádrží na FROV JU o jednotném objemu vody 380 litrů a 6 nádrží na FISH Farm Bohemia s.r.o. o jednotném objemu 550 litrů). Na každém subjektu byly ryby ve 3 nádržích krmeny ručně a ve třech krmeny pomocí hodinového krmítka. Celkem tedy byla každá varianta 6 krát zopakována. Tento experiment trval celkem 28 dní do 13.10.2014. V průběhu tohoto odchovu byly odchovávaným rybám vytvořeny optimální životní podmínky prostředí v podobě následujících parametrů kvality vody: teplota vody 21,5 ± 1,5°C, obsah rozpuštěného kyslíku 19
95 – 105 % nasycení, pH = 5,7 – 7,5, obsah celkového amoniaku -NH4 < 0,4 mg-l-1, obsah dusitanů -NO2 < 0,6 mg.l-1 a obsah dusičnanů –NO3 < 55 mg.l-1. Po celou dobu experimentu byl zvolen stejný světelný režim, jako u prvního experimentu tohoto projektu, tedy: 12 hodin světla (od 7:00 do 19:00 hodin) a 12 hodin tmy (od 19:00 do 7:00 hodin) s intenzitou světla při světelné části dne 100 – 150 luxů dopadajících na hladinu vody v nádržích. Odchovávané ryby byly krmeny krmivem Inicio plus s velikostí pelet 2 mm od firmy BioMar s jednotnou denní krmnou dávkou 5 % z biomasy každé nádrže. Avšak každý den v každé nádrži byla kontrolována spotřeba krmiva a v případě větších zbytků krmiva na dně nádrží byla výše krmné dávky na další dny redukována. Krmivo ve skupině s ručním krmením bylo rybám podáváno ručně v pravidelných hodinových intervalech v průběhu světlé části dne od 8:00 do 18:00 hodin vždy 60 minut po začátku rozsvícení odchovny a 60 minut před zhasnutím odchovny. Krmivo ve skupině s automatizovaným podáváním bylo rybám předkládáno pomocí 12 hodinového pásového krmítka ve stejném období jako ve skupině s ručním krmením. Na konci tohoto odchovu byly ryby ve všech nádržích sloveny, spočítány a dále u nich bylo provedeno biometrické měření s cílem stanovit stejné produkční ukazatele jako v první části experimentu (specifická rychlost růstu – SGR, přežití – S, míra kanibalismu – C a koeficient konverze krmiva – FCR).
3.2.3. Statistické zpracování výsledků Veškeré výsledky týkající se produkčních ukazatelů adaptace popsaného intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného s různým podáváním krmiva jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické vyhodnocení zmíněných produkčních dat bylo provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA). Získaná data pro specifickou rychlost růstu (SGR), přežití (S) a míru kanibalismu (C) vykazovaly normální rozdělení a pro vzájemné porovnání zmíněných dvou odchovávaných skupin byla použita analýza rozptylu – ANOVA, Tukey HSD test. Pro transformaci procentuálních dat (S a C) byla použita arcsinová transformace. V případě porovnání konverze krmiva (FCR) data neměla normální rozdělení a k porovnání rozdílů byl použit Kruskal-Wallisův test. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti P < 0,05.
3.3. Vývoj nového experimentálního krmiva pro intenzivní chov ryb candáta obecného od hmotnosti 20 – 100 gramů 3.3.1. Cíl aktivity Cílem této aktivity bylo pokusit se sestavit vlastní experimentální krmivo, které by zajišťovalo juvenilním rybám candáta obecného dobrý zdravotní a fyziologický stav a současně vysokou produkci ryb.
20
3.3.2. Vlastní vývoj nového experimentálního krmiva Již v průběhu první části tohoto projektu tým z FROV JU detailně studoval nutriční fyziologické nároky candáta obecného v dané velikosti a věku. Vedle nově získávaných teoretických znalostí daný tým pracovníků FROV JU navázal spolupráci s rodinnou krmivářskou firmou EXOT HOBBY s.r.o., která sídlí v Černé v Pošumaví. Zmíněná firma má dlouhodobé zkušenosti s různými recepturami experimentálních krmiv pro akvaristy a produkční rybáře. Současně vlastní kompletní výrobní linku na výrobu extrudovaných krmiv v malých výrobních objemech. Díky navázané spolupráci jsme postupně navrhli, vyvinuli a vyrobili experimentální extrudované krmivo, které mělo více odpovídat fyziologickým nárokům intenzivně odchovávaným juvenilním candátům od průměrné hmotnosti 20 – 100 gramů a současně zajistit vysokou produkci odchovávaných ryb. Toto krmivo bylo následně testováno v poslední experimentální části tohoto projektu. K výrobě experimentálního extrudovaného krmiva o velikosti 1,5 a 2 mm byly ve firmě EXOT HOBBY využity následující krmivářské komponenty: rybí moučka Halsholm, pšeničný mlýnský šrot, pšeničný gluten/lepek, lososový olej, kukuřičná mouka, pivovarské kvasnice, lusin HCL, vitamínový premix, sušená řasa rodu Chlorella, sušená řasa Ascophyllum nodosum, betain, L- threonin, valin, arginin, L-isoleucin, thyrosin, methionin a leucin. Snahou bylo vyrobit krmivo za přijatelnou výrobní cenu (94,0 Kč.kg-1 prozatím v experimentálních objemech) a následujících nutričních vlastností, které jsou uvedeny v Tab. 4.
Nutriční ukazatel Sušina (%) Bílkoviny (%) Tuk (%) Vláknina (%) Popeloviny (%) Celkový fosfor (%) Celkový vápník (%) BNVL (g.kg-1) Polysacharidy (g.kg-1) Jednoduché sacharidy (g.kg-1) Lignin (g.kg-1) Lysin (g.kg-1) Methonin (g.kg-1) Cystin (g.kg-1) Threonin (g.kg-1) Tryptophan (g.kg-1) Arginin (g.kg-1) Histidin (g.kg-1) Isoleucin (g.kg-1) Leucin (g.kg-1) Fenylalanin (g.kg-1) Valin (g.kg-1) Tyrosin (g.kg-1) Sodík Na (g.kg-1) Draslík K (g.kg-1) Hořčík Mg (g.kg-1)
Obsah v krmivu 94 53,8 13,5 0,9 7,3 1,4 1,7 272,5 169,0 8,2 2,7 43,3 15,4 5,9 24,4 5,1 30,1 14,0 25,3 39,3 21,7 30,5 17,2 4,0 9,0 2,0
21
Chlór Cl (g.kg-1) Síra S (g.kg-1) Železo Fe (mg.kg-1) Měď Cu (mg.kg-1) Mangan Mn (mg.kg-1) Zinek Zn (mg.kg-1) Selen SE (mg.kg-1) Íod (mg.kg-1) Cobalt Co (mg.kg-1) Karoten (mg.kg-1) Vitamín C (mg.kg-1) Vitamín A (IU.kg-1) Vitamín D (IU.kg-1) Vitamín E (mg.kg-1) Vitamín B1 (mg.kg-1) Vitamín B2 (mg.kg-1) Vitamín B5 (mg.kg-1) Vitamín B11 (mg.kg-1) Vitamín B3 (mg.kg-1) Vitamín B6 (mg.kg-1) Vitamín B12 (mg.kg-1) Vitamín B9 (mg.kg-1) Vitamín B8 (mg.kg-1) Vitamín B7 (mg.kg-1) Vitamín K3 (mg.kg-1)
4,1 2,9 217,0 9,4 70,0 107,7 1,6 8,2 0,5 4,8 252,8 33 453,0 2509,0 256,1 14,3 21,3 51,6 2362,6 156,9 12,7 123,6 5,2 418,0 4,3 8,4
Tab. 4.: Detailní nutriční složení speciálně vyvinutého experimentálního krmiva pro intenzivní odchov juvenilních ryb candáta obecného od 20 do 100 gramů kusové hmotnosti.
3.4. Testování tří krmiv při odchovu ryb candáta obecného od 20 – 100 gramů 3.4.1. Cíl aktivity Cílem této aktivity projektu bylo v průběhu 203 denního intenzivního odchovu juvenilních ryb candáta obecného o počáteční průměrné hmotnosti těla 20 gramů porovnat produkční efektivitu tří vybraných krmiv s možností odchovávat ryby s či bez dlouhodobé vitamínové koupele. U použitých vitamínových koupelí byl sledován jejich pozitivní vliv na produkční ukazatele popřípadě fyziologii odchovávaných ryb. Co se týká fyziologie odchovávaných ryb, při odchovu byl dále vyhodnocen vliv dané výživy v rámci intenzivního chovu na 1) histologii, morfologii a biochemii hepatopankreatu a sleziny, 2) na hladinu antioxidativních enzymů a oxidativního stresu a 3) nutriční složení těla a stanovení obsahu mastných kyselin v játrech a tuku u intenzivně odchovaných ryb.
3.4.2. Vlastní realizace krmného experimentu Tato aktivita začala po předchozím ukončeném popsaném experimentu dne 20.10.2014 a skončila 13.4. 2015. Experiment byl rozdělen celkem na 6 období, kdy prvním obdobím bylo období adaptace trvající celkem 28 dní. V průběhu tohoto období se jednotlivé ryby 22
adaptovaly na jednotlivá testovaná experimentální krmiva. Po období adaptace probíhalo celkem 5 období a každé zahrnovalo 35 dní. Na konci každého období byly ryby v každé nádrži přeloveny, spočítány a u 33 ks ryb z každé nádrže bylo provedeno biometrické šetření, které již bylo popsáno v předchozích částech této zprávy. Jednotlivé sledované ukazatele byly v rámci této aktivity na závěr vyhodnoceny za celé období 203 dnů. Na začátku tohoto dochovu bylo využito celkem 8370 kusů juvenilních ryb candáta obecného dochovaného v předchozí popsané části projektu o průměrné TL = 144,7 ± 17,2 mm a W = 20,1 ± 3,5 gramů. Tyto ryby byly na obou subjektech řešících tento projekt nasazeny v jednotné počáteční hustotě 0,5 ks.litr-1. Ryby byly celkově na každém subjektu vysazeny do dvou RAS, které jsou popsány na začátku této zprávy. Ryby byly v rámci každého RAS nasazeny do 9 nádrží (stejné jako v předchozích částech projektu). Tím byly vytvořeny 3 skupiny ryb, které byly krmeny různým krmivem a byly testovány ve třech opakováních (celkem 9 nádrží). Jelikož tyto tři skupiny byly odchovány v identických podmínkách ve dvou RAS na každém subjektu, tato skutečnost umožnila odchovávat všechny skupiny s a bez dlouhodobých vitamínových koupelí. Čímž byl také ještě testován vliv dlouhodobých vitamínových koupelí na produkční ukazatele a zdravotní stav odchovávaných ryb. Jak již bylo zmíněno, byly celkem testovány tři následující krmiva: Inicio plus 1,5 mm a 2 mm od firmy Biomar (skupin B), F-1,0 MP Pro aqua Brut 1,5 mm a následně F-3P BIO 40 2,5 mm od firmy Skretting (skupina S) a v další skupině již popsané a zmíněné experimentální krmivo (skupina E). Krmiva byla testován s a bez dlouhodobé vitamínové koupele, která byla aplikována přímo do použitého RAS, tak aby v systému po celou dobu tohoto experimentu byla následující koncentrace vitamínů: A 500 IU.l-1, vitamín D3 50 IU.l-1,vitamín E (alfa tokoferol) 0,5 mg IU.l-1, Vitamín K3 0,2 mg .l-1, vitamín B1 0,2 mg.l-1, vitamín B2 0,4 mg.l-1, vitamín B6 0,2 mg.l-1, vitamín B12 1µg.l-1, niacinamid 1,5 mg.l-1, pantotenan vápenatý 0,6 mg. l-1, vitamín C 1 mg.l-1, kyselina listová 0,05 mg.l-1, biotin 3µg.l-1 a Inositol 0,2 mg.l-1. Vitaminová koupel byla realizována na doporučení veterinárních lékařů s cílem omezit onemocnění ryb a snížit stres u ryb pomocí přípravku Supervit D, které má následující složení: vitamín A 5 000 000 IU.kg-1, vitamín D3 500 000 IU.kg-1,vitamín E (alfa tokoferol) 5 000 mg.kg-1, Vitamín K3 2 000 mg.kg-1, vitamín B1 2 000 IU.kg-1, vitamín B2 4 000 mg.kg-1, vitamín B6 2 000 mg.kg-1, vitamín B12 10 000 µg.kg-1, niacinamid 15 000 mg.kg-1, pantotenan vápenatý 6 000 mg.kg-1, vitamín C 10 000 mg .kg-1, kyselina listová 500 mg.kg-1, biotin 30 mg.kg-1 a Inositol 2 000 mg.kg-1 přípravku. Na 1000 litrů v daných použitých systémech bylo rozpuštěno 100 g daného přípravku, který byl doplňován do systému podle denní výměny vody s cílem udržet v systémech stabilní koncentraci vitamínů. Krmiva byla rybám při odchovu aplikována jen ručně v jednohodinových intervalech v rámci světelné části (v průběhu 10 hodin). Detailní složení jednotlivých zmíněných krmiv již byly kromě F-3P BIO 40 v této zprávě uvedeny. Co se týká nutričního složení krmiva F-3P BIO 40 od fimy Skretting, tak bylo následující: bílkoviny 41 %, tuk 12 %, sacharidy 29 %, popeloviny 8 %, vláknina 2,5 %, lysin 5,5%, celkový fosfor 1,4%, stravitelná energie 17,6 MJ.kg-1, vitamín A 9000 IU.kg-1 a vitamín E 150 mg.kg-1. Detailní informace o denní krmné dávce, aplikovaném druhu krmiva v průběhu jednotlivých období odchovu jsou uvedeny v Tab. 5. V průběhu experimentu byly udržovány následující konstantní optimální podmínky prostředí: teplota vody 20,5 ± 1,1°C, obsah rozpuštěného kyslíku 90 – 115 % nasycení, pH = 5,6 – 7,8, obsah celkového amoniaku -NH4 < 0,35 mg-l-1, obsah dusitanů –NO2 < 0,7 mg.l-1 a obsah dusičnanů –NO3 < 57 mg.l-1. Po celou dobu experimentu byl zvolen stejný světelný režim, jako u předchozích experimentů tohoto projektu, tedy: 12 hodin světla (od 7:00 do 23
19:00 hodin) a 12 hodin tmy (od 19:00 do 7:00 hodin) s intenzitou světla při světelné části dne 100 – 150 luxů dopadajících na hladinu vody v nádržích.
Skupina B Skupina S Skupina E Období adaptace 20.10. – 17.11.2014 28 dní DKD (%) 3 3 3 Druh a velikost Inicio plus 2 mm F-1,8 MP Pro aqua Experimentální krmiva Brut 1,8 mm krmivo 1,5 mm Skupina B Skupina S Skupina C 1. období odchovu 17.11. – 22.12. 2014 35 dní DKD (%) 3 3 3 Druh a velikost Inicio plus 2 mm F-1,8 MP Pro aqua Experimentální krmiva Brut 1,8 mm krmivo 2 mm Skupina B Skupina S Skupina C 2. období odchovu 22.12.14 – 26.1.15 35 dní DKD (%) 3 3 3 Druh a velikost Inicio plus 2 mm F-1,8 MP Pro aqua Experimentální krmiva Brut 1,8 mm krmivo 2 mm Skupina B Skupina S Skupina C 3. období odchovu 26.1. – 2.2. 2015 35 dní DKD (%) 2 2 2 Druh a velikost Inicio plus 2 mm F-3P BIO 40 2,5 mm Experimentální krmiva krmivo 2 mm Skupina B Skupina S Skupina C 4. období odchovu 2.2. – 9.3. 2015 35 dní DKD (%) 1,5 1,5 1,5 Druh a velikost Inicio plus 2 mm F-3P BIO 40 2,5 mm Experimentální krmiva Brut 1,8 mm krmivo 2 mm Skupina B Skupina S Skupina C 5. období odchovu 9.3. – 13.4. 2015 35 dní DKD (%) 1 1 1 Druh a velikost Inicio plus 2 mm F-3P BIO 40 2,5 mm Experimentální krmiva krmivo 2 mm Tab. 5: Souhrnné informace o denní krmné dávce, aplikovaném druhu krmiva v průběhu jednotlivých období intenzivního odchovu do průměrné kusové hmotnosti cca 100 gramů. V průběhu odchovu byla v pravidelných týdenních intervalech do každého systému aplikována preventivní dlouhodobá koupel v podobě kuchyňské soli v dávce 5 g.l-1. Rozpuštěná sůl kolovala v celém okruhu systému a postupně byla ze systému odstraňována díky denní výměně vody na úrovni 1000 litrů na FROV JU a 500 litrů na FFB. Aplikace soli do 24
systému sloužila jako preventivní koupel a ochrana ryb před bakteriálním onemocněním. V případě, že se v průběhu odchovu objevily zvýšené úhyny ryb v desítkách jedinců, byla do celého systému aplikována dlouhodobá koupel formaldehydu 38% v dávce 1,5 ml na 100 litrů vody a to vždy po konzultaci s veterinářem. Jen takovýmito zákroky mohly být dlouhodobě odchovávané ryby udrženy na živu s vysokou mírou přežití. Máme zkušenost, že bez těchto koupelí ryby v průběhu odchovu začínají výrazně hynout z důvodu různých bakteriálních infekcí žaber. Na konci jednotlivých období a souhrnně za celé období tohoto experimentu byly u jednotlivých skupin stanoveny následující produkční parametry (přežití ryb, míra kanibalismu, SGR a FCR), pomocí kterých se vyhodnocovaly a srovnávaly jednotlivé testované skupiny s variantou s a bez vitamínových koupelí. Jednotlivé produkční ukazatele se zjišťovaly podle již zmíněných a pospaných postupů.
3.4.3. Histologická a patomorfologická analýza hepatopankreatu a sleziny u odchovaných ryb na konci jejich odchovu do cca 100 gramů Na konci tohoto odchovu bylo ze všech experimentálních skupin náhodně vybráno 10 ryb, kterým byly odebrány vzorky hepatopankreatu a sleziny (dohromady tedy 60 vzorků hepatopankreatu a 60 vzorků sleziny). Tyto vzorky byly zafixovány a podrobeny histologickému a patomorfologickému vyšetření popsaném již v kapitole 3.1.3 této zprávy. Vzorky odebraných orgánů byly v návaznosti na příslušnost k jednotlivým chovným skupinám rozděleny do 6 skupin. Skupina BV (krmivo BioMar + dlouhodobá vitamínová koupel), Skupina SV (krmivo Skretting + dlouhodobá vitamínová koupel), Skupina EV (experimentální krmivo + dlouhodobá vitamínová koupel), Skupina B (pouze krmivo BioMar), Skupina S (pouze krmivo Skretting) a Skupina E (pouze experimentální krmivo).
3.4.4. Biochemické stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu u odchovaných ryb na konci jejich odchovu do cca 100 gramů Podobně na konci odchovu bylo ze všech experimentálních skupin náhodně vybráno 10 ryb, kterým byly odebrány vzorky hepatopankreatu, svaloviny, žaber a zažívacího traktu. Tyto vzorky byly rozděleny do zmíněných 6 skupin a podrobeny analýze pro stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu popsaném již v kapitole 3.1.4.
3.4.5. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u juvenilních jedinců candáta obecného o velikosti cca 100 g na konci odchovu I v rámci této části projektu byly na konci popsaného odchovu odebrány ze všech experimentálních skupin těla 20 kusů odchovaných ryb candáta obecného. Jedna polovina odebraných ryb (10 kusů z každé skupina) byla použita na nutriční analýzu složení těla odchovaných ryb a u druhé poloviny ryb byly odebrány vzorky jater a svaloviny, u kterých bylo stanoveno celkové spektrum aminokyselin a obsah nenasycených 4n (svalovina) a 6n (játra) mastných kyselin. Veškeré analýzy byly prováděny podle již popsané metodiky v kapitole 3.1.5 této zprávy.
25
3.4.6. Zpracování výsledků Veškeré výsledky týkající se produkčních ukazatelů 203 denního intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného od průměrné hmotnosti 20 gramů jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické porovnání zmíněných produkčních dat bylo mezi skupinami ryb krmených různým krmivem a současně ošetřených či neošetřených vitamínovou dlouhodobou koupelí provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA). Získaná data pro specifickou rychlost růstu (SGR), přežití (S) a míru kanibalismu (C) vykazovala normální rozdělení a pro vzájemné porovnání zmíněných tří odchovávaných skupin byla použita dvoufaktoriální analýza rozptylu – ANOVA, Tukey HSD test. Pro transformaci procentuálních dat (S a C) byla použita arcsinová transformace. V případě porovnání konverze krmiva (FCR) data neměla normální rozdělení a k porovnání rozdílů byl použit Kruskal-Wallisův test. Všechny testy byly provedeny na hladině významnosti P < 0,05. Všechny biochemické hodnoty antioxidativních enzymů a oxidativního stresu, hodnoty nutričního složení těla a stanovení spektra mastných kyselin ve svalovině a játrech odchovaných ryb jsou prezentovány jako průměr ± směrodatná odchylka. Statistické vyhodnocení a porovnání zmíněných biochemických ukazatelů bylo mezi jednotlivými skupinami provedeno v programu Statistica 12 (StatSoft Inc., USA) pomocí dvoucestné ANOVY (jeden faktor krmivo a druhý faktor přítomnost či nepřítomnost vitamínové koupele) a následnému Tuckeyho post-hock testu s hladinou významnosti P < 0,05.
26
4. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY 4.1. Testování různých krmiv při výživě juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů 4.1.1. Produkční výsledky z intenzivního dochovu juvenilních ryb candáta od 1 – 10 gramů Souhrnné produkční výsledky z intenzivního chovu juvenilních ryb od 1 do cca 10 gramů a jeho předcházející adaptace jsou uvedeny v Tab. 6. Z uvedené tabulky vyplývá, že se ryby již v průběhu adaptace vyznačovaly poměrně vysokou mírou přežití na úrovni 83,5 – 88,9 %, která byla statisticky shodná mezi testovanými skupinami ryb. Vysoká míra přežití odchovávaných ryb byla také potvrzena i v průběhu vlastního 63 denního odchovu, kdy dosáhla úrovně 78,5 – 84,5 %. Na konci 63 denní intenzivního chovu ryb bylo zjištěno statisticky nejvyšší přežití ryb u skupiny B. Naopak nejnižší míra přežití byla zjištěna u skupiny C, která byla krmena krmivem od firmy Coppens. Obecně je možné konstatovat, že nejvyšší mortalita ryb byla způsobena kanibalismem mezi odchovávanými rybami, který v adaptaci dosahoval hodnot 7,5 – 8,0 % a při intenzivním chovu od 5,0 do 7,0 % (Tab. 6.). Dále byla mortalita odchovávaných ryb významně podpořena výskytem bakteriálních chorob, které napadaly žábry ryb. Proti bakteriálnímu onemocnění byla v průběhu odchovu ryb aplikována krátkodobá koupel v přípravku Chloramin T v dávce 20 µg-l-1 po dobu působení 20 minut. Po koupeli bylo důležité koupel Chloraminu z nádrže vypustit mimo RAS, jelikož by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění bakteriálního osazení biologických filtrů v daných systémech. Výskyt bakteriálních chorob je v intenzivním chovu ryb obecně způsoben nedostatečnou zoohygienou chovů. Z tohoto hlediska je velmi důležité udržovat odchovné nádrže a celý RAS v čistotě a pravidelně odstraňovat sedimentované výkaly či zbytky krmiv. Dalším potencionálním prostředkem napomáhajícím k eliminaci výskytu bakteriálních chorob v intenzivních chovech se zdá být využití různých ozonizátorů. Tento prostředek byl částečně využit v praxi a intenzivním odchovu candáta v rámci podniku FISH Farm Bohemia s.r.o. Při tomto odchovu bylo možné sledovat náznaky pozitivního vlivu ozonizátoru na vyšší přežití ryb, avšak definitivně potvrzené pozitivní výsledky způsobující eliminaci bakteriálních chorob v intenzivním chovu ryb pomocí ozonizátorů bude nutné potvrdit v dalších poloprovozních projektech a experimentech. V průběhu období adaptace byla u skupin ryb S a C zjištěna nižší míra SGR v podobě 1,81 2,58 %.d-1, kdy tato míra rychlosti růstu byla statisticky nižší než míra přežití u skupiny ryb B. Tento fakt byl způsobem tím, že ryby ve skupině B byly na krmivo Inicio plus již dávno navyklé, jelikož se používalo pro jejich odchov v předchozím chovu. Naopak ryby skupin S a C si na nová krmiva v průběhu období adaptace teprve zvykaly. Hodnota SGR byla v průběhu intenzivního odchovu následně více vyrovnaná mezi experimentálními skupinami, ale i přesto byla zjištěna statisticky vyšší míra SGR u skupiny B (3,8 %.d-1) oproti ostatním dvěma skupinám S a C (3,3 – 3,4 %.d-1) (Tab. 6.). Co se týče konverze krmiva v průběhu období adaptace, excelentní FCR byl dosažen u skupiny B na úrovni 1,1 kg.kg-1. Naopak u ostatních skupin bylo FCR statisticky průkazně vyšší (1,5 – 1,7 kg.kg-1), což bylo způsobeno navykáním ryb na nová předkládaná krmiva, nižší 27
rychlostí růstu ryb, vyšším úhynem ryb a vyššími zbytky krmiv v odchovných nádržích daných testovaných skupin. Hodnota FCR u skupiny B byla v následujícím intenzivním odchovu vyšší než v období adaptace na úrovni 1,3 kg.kg-1, avšak stále se jednalo o velmi dobrý výsledek. FCR u dalších dvou skupin byl vyšší na úrovni 1,6 kg.kg-1 (Tab.6.). Období adaptace Skupina B Skupina S Skupina C 26.6. – 11.7.2014 14 dní Počáteční TL (mm) 47,2 ± 7,5 a 47,2 ± 7,5 a 47,2 ± 7,5 a Počáteční W (g) 0,7 ± 0,15 a 0,7 ± 0,15 a 0,7 ± 0,15 a Přežití (%) 88,9 ± 5,2 a 85,3 ± 4,0 a 83,5 ± 4,5 a Míra kanibalismu (%) 7,5 ± 2,0 a 8,0 ± 2,5 a 10,5 ± 3,7 a Konečná TL (mm) 57,6 ± 5,2 b 53,2 ±4,0 a 49,3 ± 3,1 a Konečná W (g) 1,2 ± 0,2 b 1,0 ± 0,2 a 0,9 ± 0,18a SGR (%.d-1) 3,93 ± 0,4b 2,58 ± 0,2 a 1,81 ± 0,2 a FCR (kg.kg-1) 1,1 ± 0,2 a 1,5 ± 0,4 b 1,7 ± 0,5 b Celkem odchováno (ks) 12 400 11 890 11 650 Celé období odchovu Skupina B Skupina S Skupina C 11.7. – 22.8. 2014 63 dní Počáteční TL (mm) 57,6 ± 3,2 b 53,2 ±4,0 a 49,3 ± 3,1 a Počáteční W (g) 1,2 ± 0,15 b 1,0 ± 0,15 a 0,9 ± 0,1 a Přežití (%) 84,5 ± 3,0 b 82,2 ± 4,0 ab 78,5 ± 5,7 a Míra kanibalismu (%) 5,0 ± 1,5 a 6,5 ± 2,0 a 7,0 ± 2,5 a Konečná TL (mm) 111,5 ± 17,1 b 99, 7 ± 16,5 a 95, 3 ± 15,7 a Konečná W (g) 12,5 ± 2,7 b 8,2 ± 1,4 a 7,0 ± 1,2 a SGR (%.d-1) 3,8 ± 0,5 b 3,4 ± 0,4 a 3,3 ± 0,3 a -1 FCR (kg.kg ) 1,3 ± 0,4 a 1,6 ± 0,3 b 1,6 ± 0,4 b Celkem odchováno (ks) 10 470 9 780 9 140 Tab. 6.: Souhrnné produkční výsledky z konce období adaptace a následného intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného odchovávaných do průměrné hmotnosti ryb o cca 10 gramech.
4.1.2. Histologická, patomorfologická a biochemická analýza skupiny nejlépe rostoucích ryb na konci odchovu Výsledky získané při histologickém a patomorfologickém vyšetření jsou detailně popsány v Tab. 7. Na základě provedených vyšetření lze konstatovat, že výsledky u skupiny ryb intenzivně odchovávaných a krmených umělým peletovaným krmivem Inicio plus od firmy BioMar byly poměrně vyrovnané. Tkáň sleziny nevykazovala patologické změny a v hepatopankreatu byla zjištěna difůzní velkokapénková vakuolární dystrofie (steatóza). Celkové změny vyskytující se na hepatopankreatu pak ukázaly na metabolickou poruchu způsobenou především krmivem s vysokým obsahem tuků a pravděpodobně nevhodným složením mastných kyselin v daných tucích. U skupiny ryb PZ, u které ryby byly odchovávány v rybnících a krmeny zooplanktonem a drobnými bezobratlými živočichy, byla zjištěna reaktivní hyperplasie sleziny (reakce na přítomnost antigenu v organismu) a 28
v hepatopankreatu ložisková vakuolární dystrofie s výraznějšími změnami v hepatocytech, dále byla zjištěna perivaskulární a fibrinózní perihepatitida. Výsledky u skupiny PF (ryby z rybníků krmené potravními rybami) byly vyrovnané a sledované orgány nevykazovaly významné změny a poškození. Ve slezině bylo pozorováno pouze výraznější intersticium. Hepatopankreat nevykazoval výrazné patologické změny, ale pouze sporadický výskyt ložisek vakuolární dystrofie hepatocytů (Tab. 7). Skupina Skupina RAS TL=111,5±7,1mm W=12,5±2,7g
Skupina PZ TL=110,8±12,5mm W=9,3±3,6g
Hepatopankreat - hepatocyty zvětšené s jasnou cytoplasmou a velkými vakuolami v cytoplasmě, místy popraskané buněčné membrány hepatocytů, jádra uložená excentricky, místy chybí - 1x tuková cysta subkapsulárně v jaterním parenchymu - místy velké vakuoly v cytoplasmě buněk exokrinního pankreatu. - hyperémie kapilár jater a exokrinního pankreatu - ložisková velko i malokapénková vakuolární dystrofie hepatocytů, především v okolí kapilár - na jaterním pouzdru místy nálepy fibrinu se smíšenou lymfocytární a heterofilní zánětlivou infiltrací (fibrinózní zánět jaterního pouzdra – perihepatitis) - místy vakuolizace cytoplasmy buněk exokrinního pankreatu - sporadicky ložiska hepatocytů s vakuolizovanou cytoplasmou
Slezina bez patologických změn
hyperplasie bílé pulpy a retikula sleziny, zduření endotelií přívodných arteriol (změny charakteristické pro reaktivní hyperplasii sleziny)
bez patologických změn Skupina PF TL=118,1±14,3mm W=10,0±4,2g Tab. 7.: Hodnocení stavu hepatopankreatu a sleziny u ryb krmených krmivem BioMar, Skupiny PZ a PF na základě histologického a patomorfologického vyšetření.
4.1.3. Biochemické stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu u odchovávaných jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu Výsledky hodnotící hladinu antioxidativních enzymů a úroveň oxidativního stresu u jednotlivých testovaných skupin ryb jsou uvedeny v Tab. 8. Tyto výsledky ukazují ve většině případů na vyrovnanost hladin daných enzymů u ryb pocházejících z rybničních podmínek. Tato skutečnost svědčí o tom, že ryby odchovávané v rybničních podmínkách jsou chované ve vyrovnanějších optimálních podmínkách pro jejich život. Takovéto ryby potom mají větší tzv. pufrovací schopnost, která umožňuje rybám vyrovnávat se krátkodobě se stresem či negativním vlivem vnějšího prostředí. 29
Naopak ryby intenzivně odchovávané vykázaly ve většině případů nízkou hladinu sledovaných antioxidativních enzymů především v hepatopankreatu a žábrech. Toto zjištění ukazuje na skutečnost, že intenzivně odchovávané ryby vykazují určité negativní odchylky v hadině výskytu daných enzymů, což plně odpovídá většímu výskytu stresových faktorů (umělé podmínky prostředí, častá manipulace s rybami, časté rušení ryb, vysoká hustota ryb, kolísání kvality vody v odchovných systémech, jednostranná a neoptimální umělá výživa a další) v podmínkách intenzivního chovu. Tyto ryby potom mají fyziologicky nižší obranyschopnost a velmi špatně se dlouhodobě vyrovnávají se zmíněnými výkyvy vnějšího prostředí a mohou tak být náchylnější k některým chorobám či dokonce u nich může vlivem zhoršení podmínek prostředí docházet k jednorázovým hromadným úhynům, které mohou způsobit vysoké ekonomické ztráty daného chovu ryb.
30
Skupina
Skupina RAS TL=111,5 ± 7,1mm W=12.5 ± 2.7g Skupina PZ TL=107.5±14.7mm W=8.6±3.9g Skupina PF TL=127.2±12.9mm W=14.2±4.3g
SOD
GR
CAT
TBARS
nmol NADPH/min/mg proteinu
nmol NBT/min/mg proteinu
µmol H2O2/min/mg protein
nmol/mg protein
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
0,12 ±0,03 b
0,13 ±0,01 a
0,09± 0,07 b
0,21 ±0,05 a
0,07 ±0,03 b
0,07 ±0,07 b
0,18 ±0,05 b
0,19 ±0,13 a
0,66 ±0,37 b
0,15 ±0,07 a
0,13 ±0,06 a
0,35 ±0,23 a
0,75 ±0,08 b
1,00 ±0,24 a
0,46 ±0,06 b
0,47 ±0,1a
0,30 ±0,08 a
0,12 ±0,06 a
0,26 ±0,2 a
0,23 ±0,08 a
0,12 ±0,05 ab
0,08 ±0,1 b
0,27± 0,13 ab
0,24 ±0,2 a
1,93 ±0,38 a
0,13 ±0,06 a
0,10 ±0,03 a
0,27 ±0,08 a
0,48 ±0,07 a
0,74 ±0,19 a
0,35 ±0,08a
0,46 ±0,06a
0,33 ±0,9 a
0,12 ±0,08 a
0,38 ±0,11 a
0,25 ±0,07 a
0,17 ±0,07 a
0,23 ±0,06 a
0,35 ±0,22 a
0,28 ±0,12 a
2,15 ±0,63 a
0,13 ±0,05 a
0,11 ±0,04 a
0,24 ±0,08 a
0,53 ±0,13 a
0,80 ±0,25a
0,40 ±0,08ab
0,49 ±0,09a
Tab.8.: Hladina antioxydativních enzymů a oxidativního stresu ve vnitřních orgánech juvenilních ryb candáta obecného pocházejících z rybniční a intenzivní akvakultury. Písmena v indexech značí statistickou rozdílnost výsledků.
31
4.1.4. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u juvenilních jedinců candáta obecného o velikosti cca 10 g na konci odchovu Z výsledků získaných při chemických analýzách těla různě odchovaných ryb je jasně patrný vyšší obsah sušiny, tuku, energetické hodnoty a samotné energie pocházející z tuku u intenzivně chovaných jedinců skupiny B oproti rybám pocházejícím z rybničního chovu. Tato skutečnost je způsobena tím, že intenzivně odchovávaní jedinci candáta obecného přijímají krmivo s vyšším obsahem tuku. Dále takto odchované ryby nemusejí vynakládat tolik energie na jejich pohyb či získání potravy a v neposlední řadě jsou odchovávány při vyšší teplotě vody, která je většinou konstantní. Výsledkem těchto skutečností je, že intenzivně odchovávané ryby vynakládají na svůj způsob života méně energie, ale naopak více energie ve své potravě získávají (v porovnání s rybničně odchovávanými rybami). Výsledkem je ukládání energie v těle intenzivně odchovávaných ryb v podobě tělního tuku, který se následně projevil při chemických analýzách nutričního složení těla odchovaných ryb (Tab. 9.).
Hodnocený Jednotky Skupina RAS Skupina PZ Skupina PF parametr Bílkoviny g/100g 17,2 a 15,8 a 16 a Celkové sacharidy g/100g <0,3 a <0,3 a <0,3 a Popel při 550°C g/100g 3,89 a 3,72 a 3,89 a Sušina při 105°C g/100g 26,8 b 21,1 a 21 a Tuk g/100g 5,8 b 2a 1,4 a Energetická hodnota kJ/100g 505 b 336 a 319 a Energetická hodnota kcal/100g 121 b 80 a 76 a Vlhkost g/100g 73,2 a 78,9 a 78,9 a Energie tuku kJ/100g 215 b 73 a 5 0a Energie tuku kcal/100g 51 b 18 a 12 a Tab. 9.: Nutriční složení těl juvenilních candátů obecných odchovaných různým způsobem. Rozdílná písmena v jednotlivých řádcích značí statistickou rozdílnost výsledků mezi skupinami. Obsah nenasycených mastných kyselin ve svalovině a játrech intenzivně odchovaných juvenilních ryb candáta obecného je graficky znázorněn a porovnán s rybničně odchovanými rybami přibližně stejné velikosti v grafu č. 1. Z daného grafu je zřejmé, že intenzivně odchovaní candáti vykazují statisticky vyšší podíl nenasycených masných kyselin jak v játrech, tak i ve svalovině. Tato skutečnost je obecně způsobena vyšším podílem tuků ve svalovině a játrech u intenzivně odchovaných ryb.
32
10,00 a
Obsah mastných kyselin v %
9,00 8,00 7,00 b
6,00
b
a
5,00 4,00 3,00 2,00
svalovina (n=4) játra (n=6)
b b
1,00 0,00 Skupina PF Skupina RAS Skupina PZ
Graf 1.: Obsah nenasycených mastných kyselin v játrech a svalovině juvenilních candátů o průměrné hmotnosti cca 10 gramů na konci intenzivního odchovu porovnaný se stejně velkými rybničně odchovanými. Odlišná písmena nad jednotlivými sloupci značí statistickou rozdílnost výsledků mezi testovanými skupinami.
Jestliže se podíváme na detailní složení jednotlivých nenasycených mastných kyselin ve svalovině a játrech intenzivně odchovaných ryb v porovnání s rybničně odchovanými jedinci, zjistíme, že intenzivně odchované ryby mají vyšší podíl mono-nenasycených mastných kyselin (MUFA) (Graf 2. a 3.). Naopak ryby odchované v rybnících vykazují vyšší podíl polynenasycených mastných kyselin (PUFA) (Graf 2. a 3.), které jsou označovány za esenciální a ryby je musejí přijímat v potravě. PUFA mastné kyseliny jsou velmi důležité pro syntézu různých biologicky aktivních látek, jako jsou právě enzymy, hormony či jiné antioxidanty. Tato skutečnost zase může významným způsobem ovlivnit vitalitu, odolnost a rychlost růstu odchovávaných ryb, kdy u intenzivně odchovávaných jedinců můžeme počítat s určitým omezením zmíněných vlastností.
33
Procentuální zastoupení mastných kyselin
60,00
Graf . Kompletní spektrum mastných kyselin obsažených ve svalovině juvenilních candátů na
50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
n-3/n-6
n-3 HUFA
n-6 PUFA
n-3 PUFA
PUFA
MUFA
SFA
C22:6n-3
C22:5 n-3
C24:1
C22:5n_6
C20:5n-3
C22:1
C20:3n-3
C20:4n-6
C20:2n-6
C20:1n-9
C20:0
C18:3n-3
C18:2n-6
C18:1n-7
C18:1n-9
C18:0
C16:1
C16:0
C14:0
FC %
0,00
Mastné kyseliny Skupina PF Ø
Skupina RAS Ø
Skupina PZ Ø
60,00
Graf . Kompletní spektrum mastných kyselin obsažených v játrech juvenilních candátů na odchovu do 12g v porovnání s candáty pocházejícími z rybničního chovu.
50,00 konci 40,00 30,00 20,00 10,00
Mastné kyseliny Skupina PF Ø
Skupina RAS Ø
Skupina PZ Ø
Graf. 3.: Kompletní spektrum mastných kyselin obsažených v játrech juvenilních candátů na konci odchovu do průměrné hmotnosti cca 10 gramů v porovnání s přibližně velkými candáty pocházejícími z rybničního chovu.
4.1.5. Závěr a doporučení Na závěr této aktivity lze konstatovat, že všechna testovaná krmiva dosáhla přijatelných produkčních parametrů. Ovšem nejlépe se produkčně uplatnilo krmivo od firmy BioMar Inicio plus, které doporučujeme používat k odchovu juvenilních ryb candáta obecného v intenzivní akvakultuře. 34
n-3 HUFA
n-6 PUFA
n-3 PUFA
PUFA
MUFA
SFA
C22:6n-3
C22:5 n-3
C24:1
C22:5n_6
C24:0
C20:5n-3
C22:1
C22:0
C20:3n-3
C20:4n-6
C20:2n-6
C20:1n-9
C20:0
C18:3n-3
C18:3n-6
C18:2n-6
C18:1n-7
C18:1n-9
C18:0
C16:1
C16:0
C14:0
0,00 FC %
Procentuální zastoupení mastných kyselin
Graf. 2.: Kompletní spektrum mastných kyselin obsažených ve svalovině juvenilních candátů na konci odchovu do průměrné hmotnosti cca 10 gramů v porovnání s přibližně velkými candáty pocházejícími z rybničního chovu.
Na tomto místě je však nutné zmínit, že uvedené krmivo, podobně jako i jiná umělá peletovaná krmiva, způsobuje odchovávaným juvenilním rybám candáta obecného metabolické poruchy (velkokapénková vakuolární steatóza) zejména v tkáních hepatopankreatu. Dále můžeme obecně konstatovat, že intenzivně odchovávané ryby candáta obecného se vyznačují nižší hladinou antioxidativních enzymů a vyšší náchylností k oxidativnímu stresu. Tento stav ryb se v intenzivních chovech může projevit masovými jednorázovými a těžce vysvětlitelnými úhyny ryb, které se v chovu většinou vyskytnout při krátkodobě zhoršených podmínkách prostředí či při propuknutí chorob. Takovéto úhyny ryb jsou velmi těžko zastavitelné a mohou danému chovu způsobit vysoké ztráty. Na druhé straně bylo v průběhu řešení této části projektu zjištěno, že i u ryb chovaných v rybnících se mohou vyskytnout patomorfologické změny hepatopankreatu a sleziny jako jsou: vakuolární dystrofie hepatocytů, fibrinózní zánět jaterního pouzdra a hyperplasie sleziny, což je velmi zajímavé. Tyto stavy ryb jsou pravděpodobně způsobovány různými nepříznivými vlivy daného prostředí chovu, jakými mohou být kyslíkové deficity, efekt různých patogenů a další.
4.2. Optimalizace techniky krmení juvenilních ryb candáta od 12 do 20 gramů pomocí ručního a automatizovaného podávání krmiv Všechny produkční ukazatelé z 28 denního intenzivního odchovu juvenilních ryb candáta obecného, který byl krmen dvěma způsoby – ručně a automatizovaně pomocí hodinového pásového krmítka, jsou uvedeny v Tab. 10. Z uvedené tabulky vyplývá, že obě testované skupiny ryb dosáhly za celé období odchovu statisticky stejné specifické rychlosti růstu (SGR = 1,86 a 1,84 %.d-1). Obecně odchovávané ryb na konci odchovu dosáhly vyrovnané a velmi zajímavé velikosti těla TL = 143,2 - 145,8 mm a W= 20,0 – 20,1 gramů. Lze tedy konstatovat, že způsob podávání krmiva neměl na růst ryb průběhu 28 dní žádný vliv. Je pravdou, že kdyby období experimentu bylo delší, možná byl se nějaký vliv různé aplikace krmiva projevil. Avšak v rámci délky období řešení projektu a odchovné kapacity obou subjektů řešících projekt nebylo možné realizovat tento experiment delší dobu. V průběhu popsaného experimentu bylo u obou testovaných skupin dosaženo statisticky stejného a produkčně velmi zajímavého koeficientu konverze krmiva v podobě FCR = 1,4 kg.kg-1. Na konci popsaného 28 denního intenzivního chovu bylo dosaženo u obou skupin velmi podobného a poměrně vysokého přežití ryb na úrovni 93,2 – 94,5 % (Tab. 10.). Obecně můžeme konstatovat, že v průběhu 28 denního intenzivního odchovu nebyl prokázán žádný vliv různého způsobu podávání krmiva odchovávaným rybám na jejich růst a přežití. Zajímavé však bylo, že způsob podávání krmiva výrazně ovlivnil chování a plachost ryb v obou testovaných skupinách. U skupiny, kde byly ryby krmeny ručně, nebyly ryby tak plaché, jako ryby skupiny s automatizovaným podáváním krmiv. Ryby s ručním krmením více využívaly celou odchovnou nádrž. Naproti tomu ryby, u kterých probíhalo automatizované krmení, byly v přítomnosti obsluhy shloučeny ve skupině v prostředku odchovné nádrže. Ryby této skupiny byly výrazně plaché. Pravidelná kontrola jejich stavu při odchovu byla ztížená, jelikož obsluha na jednotlivé ryby v nádrži příliš neviděla. Dále tato skupina při přelovení vykazovala větší únikovou reakci, kdy ryby častěji narážely do stěn nádrží. Tyto ryby také více vyskakovaly při různé manipulaci. Obecně lze tedy konstatovat, že ryby při
35
ručním krmení jsou klidnější a více přivyklé na obsluhu, což může v dalších fázích chovu výrazně usnadnit manipulaci s rybami v průběhu jejich třídění, měření či transportu. Produkční parametr
Ruční krmení
Automatizovaného podávání krmiv Počáteční TL (mm) 110,2 ± 10,5 a 110,2 ± 10,5 a Počáteční W (g) 12,0 ± 2,0 a 12,0 ± 2,0 a Přežití (%) 94,45 ± 1,2 a 93,2 ± 2,0 a Míra kanibalismu (%) 1,5 ± 1,0 a 1,0 ± 0,5 a Konečná TL (mm) 145,8 ± 17,2 a 143,2 ±16,0 a Konečná W (g) 20,1 ± 3,2 a 20,0 ± 2,2 a -1 SGR (%.d ) 1,86 ± 0,3a 1,84 ± 0,2 a FCR (kg.kg-1) 1,4 ± 0,2 a 1,4 ± 0,2 a Celkem odchováno (ks) 4612 4551 Tab. 10.: Souhrnné produkční výsledky z 28 denního intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného krmených dvěma způsoby a odchovávaných do průměrné hmotnosti ryb 20 gramů.
4.2.1. Závěr a doporučení Podle výsledků realizovaného experimentu je velmi obtížné konstatovat nějaké doporučení či závěr pro rybářskou praxi. K takovémuto doporučení či závěru by bylo nutné realizovat delší a komplexnější experiment. Ovšem z daného experimentu je zřejmé, že způsob krmení výrazně ovlivňuje chování odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Bylo jasně zjištěno, že ruční krmení, které je spojené s každodenní několikanásobnou návštěvou dané nádrže s rybami, způsobuje větší adaptaci ryb na obsluhu. Tím jsou odchovávané ryby klidnější, méně stresované a jejich úniková reakce je nižší. Obecně manipulace s takovýmito rybami je pro obsluhu příjemnější a snadnější.
4.3. Testování tří krmiv při odchovu ryb candáta obecného od 20 – 100 gramů 4.3.1. Produkční výsledky z intenzivního chovu juvenilních ryb candáta od 20 – 100 gramů Souhrnné informace o produkčních ukazatelích intenzivního odchovu juvenilních ryb od 20 gramů do cca 100 gramů jejich hmotnosti za 203 denní odchov s použitím různých krmiv a vitamínových dlouhodobých koupelí jsou uvedeny v Tab. 11. Ze zmíněné tabulky vyplývá, že nejnižšího přežití ryb bylo dosaženo u skupiny ryb krmených krmivem Biomar bez ohledu na vitamínové koupele. Nejvyšší mortalita ryb v uvedené skupině byla v průběhu odchovu způsobena náhlými jednorázovými úhyny ryb, které přikládáme hlavně různým bakteriálním onemocněním ryb. Obecně lze konstatovat, že dlouhodobé vitamínové koupele neměly statisticky významný vliv na produktivitu odchovu juvenilních ryb candáta obecného. Hlavní 36
faktorem, který ovlivňoval efektivitu odchovu, byla různá krmiva a také hygiena chovu. Statisticky nejvyššího přežití odchovávaných ryb na konci odchovu bylo shodně dosaženo u skupin ryb krmených experimentálním krmivem a krmivem Skretting. V průběhu odchovu byla zjištěna poměrně velmi zajímavá skutečnost a to ta, že mezi odchovávanými rybami byla zaznamenána nulová míra kanibalismu. To znamená, že vytřídění juvenilní candáti od průměrné hmotnosti 20 gramů nejsou schopní mezi sebou vzájemně kanibalizovat. Tato skutečnost je velmi potěšující. Co se týče dosažené specifické rychlosti růstu za celý experiment, tak nejvyšší rychlost růstu byla dosažena u skupiny B a E bez jakýchkoliv statistických rozdílů na úrovni 0,9 %.d-1. Naopak skupina S výrazně zaostávala. Tento negativní fakt byl zaznamenán až na konci 3. období, kdy se ryby začaly krmit krmivem F-3P BIO 40 2,5 mm. Ryby obecně toto krmivo jen neochotně přijímaly a v dané skupině od 3. období ztrácely na hmotnosti, což negativně ovlivnilo celý výsledek týkající se růstu této skupiny ryb. V prvních dvou obdobích naopak tato skupina v růstu excelovala. Z tohoto důvodu můžeme konstatovat, že krmivo F-3P BIO 40 2,5 mm není příliš pro intenzivní chov candáta optimální a vyhovující. Firma Skretting na českém trhu nenabízí vhodnější alternativu ke krmivu F-3P BIO 40 2,5 mm, které by navázalo na krmivo F-1,8 MP Pro aqua Brut 1,8 mm. Bohužel toto krmivo je pro větší odchovávané candáty velikostně malé a není příliš pro další intenzivní chov vyhovující Tab. 11.
Produkční parametr
S vitamínovou koupelí
Použité krmivo
Biomar (BV)
Skretting (SV)
Počáteční TL (mm)
144,7 ± 17,2 a 20,1 ± 3,5 a 62,7 ± 26,7 a 0 271, 4 ± 78,4 c 136,2 ± 31,6 c 0,94 ± 0,05 b 5,6 ± 2,3 b
Počáteční W (g) Přežití (%) Míra kanibalismu (%) Konečná TL (mm) Konečná W (g) SGR (%.d-1) FCR (kg.kg-1)
Bez vitamínové koupele
Biomar (B)
Skretting (S)
144,7 ± 17,2 a 20,1 ± 3,5 a 83,0 ± 3,0 b 0
Experime ntální (EV) 144,7 ± 17,2 a 20,1 ± 3,5 a 81,8 ± 4,6 b 0
144,7 ± 17,2 a 20,1 ± 3,5 a 63,7 ± 27,7 a 0
144,7 ± 17,2 a 20,1 ± 3,5 a 80,7 ± 10,7 b 0
Experime ntální (E) 144,7 ± 17,2 a 20,1 ± 3,5 a 85,5 ± 1,5 b 0
215,1 ± 77,4 a 83,6 ± 21,5 a 0,7 ± 0,1 a 5,0 ± 0,4 b
242, 3 ± 57,8 b 123,7 ± 28,9 b 0,9 ± 0,1 b 2,9 ± 0,3 a
257,6 ± 63,5 c 134,5 ± 30,1 c 0,94 ± 0,1 b 5,6 ± 2,6 b
218,7 ± 65,9 a 85,6 ± 22,7 a 0,7 ± 0,1 a 4,8 ± 0,9 b
240,0 ± 53,2 b 121,9 ± 30,1 b 0,9 ± 0,1 b 3,2 ± 0,1 a
Tab. 11.: Souhrnné produkční ukazatelé na konci 203 denního intenzivního odchovu juvenilních ryb candáta obecného chovaného od průměrné hmotnosti ryb 20 do 100 gramů.
37
Z hlediska koeficientu konverze krmiva můžeme konstatovat, že krmiva Biomar a Skretting dosáhly v průběhu 203 denního odchovu velmi špatných výsledků na úrovni 4,8 – 5,6 kg.kg-1. Takováto hodnota FCR není ekonomicky efektivní pro intenzivní chovy vzhledem k současným cenám krmiv a prodejní ceně násadového či tržního candáta. Vysoké hodnoty FCR ve skupině S byly především způsobeny neochotou ryb přijímat krmivo F-3P BIO 40 2,5 mm v dalším období odchovu v rámci skupiny S. Dále toto krmivo obecně dosahovalo horší konverze krmiv. Naopak experimentální krmivo dosáhlo statisticky nižší hodnoty FCR a to na úrovni 2,9 – 3,2 kg.kg-1, což je potěšující a pro ekonomiku chovu candáta povzbuzující fakt. Avšak neustále je nutné hodnotu FCR více snižovat, především díky zajištěnému vyššímu přežití ryb v chovu a nižším ztrátám krmiv při jejich aplikaci Tab. 11.
4.3.2. Histologická a patomorfologická analýza hepatopankreatu a sleziny u intenzivně odchovaných ryb o hmotnosti cca 100 gramů Výsledky získané při histologickém a patomotfologickém vyšetření jsou detailně popsány v Tab. 12. Na základě provedených vyšetření lze říci, že byla ve všech skupinách zjištěna rozsáhlá vakuolární dystrofie hepatocytů (zřejmě steatóza), což ukazuje na metabolickou poruchu. U skupin, kde nebyly ke krmivu přidávány vitamíny, byly tukové změny v játrech intenzivnější a dokonce zde byla zjištěna i tvorba lipogranulomů ve slezině. Vakuolizace cytoplasmy buněk kapilární stěny mohla být též projevem tukové dystrofie a mohla být ale také důsledkem reaktivní hyperplasie ve slezině. Tvorba melanomakrofágových granulomů ukazovala na přítomnost antigenu v organismu. Ve slezině, ledvinách a játrech se vyskytovaly melanomakrofágová centra (vyskytovaly se více či méně zřetelně ve vzorcích sleziny napříč skupinami), která jsou ekvivalentem zárodečných center u ptáků a savců. Pravděpodobně se zde hromadily antigeny, které iniciovaly specifickou imunitní odpověď. Ve všech skupinách byla zjištěna perihepatitida a perisplenitida, místy i ložisková hepatitida, což ukazovalo na zasažení ryb různými infekcemi. V některých preparátech, bez ohledu na skupinu, byla pozorována přítomnost bakterií. Nekrotické a zánětlivé změny ve vnitřním tuku mohly být infekčního nebo metabolického původu.
38
Skupina Skupina BV TL= 271,4 ± 78,4 mm W=136,2 ± 31,6 g Skupina SV TL= 215,1 ± 77,4 mm W= 83,6 ± 21,5 g Skupina EV TL= 242,3 ± 57,8 mm W= 123, 7 ± 28,9 g Skupina B TL= 257,6 ± 63,5 mm W= 134,5 ± 30,1 g Skupina S TL= 218,7 ± 63,5 mm W= 85,6 ± 22,7 g Skupina E TL= 240,0 ± 53,2 mm W= 121,9 ± 30,1 g
Hepatopankreat - převažuje velkokokapénková vakuolární dystrofie v cytoplasmě hepatocytů, místy ložiska malokapénkové vakuolární dystrofie a sporadicky zachovalé hepatocyty - převažuje velkokapénková vakuolární dystrofie, místy ložiska dystrofie malokapénkové - převažuje difůzní velkokapénková vakuolární dystrofie - u všech vzorků ložisková fibrinózní perihepatitida - převažuje difůzní velkokapénková vakuolární dystrofie - u všech vzorků ložisková fibrinózní perihepatitida - difůzní velkokapénková vakuolární dystrofie hepatocytů - u všech vzorků ložisková fibrinózní perihepatitida - difůzní velkokapénková vakuolární dystrofie hepatocytů - u všech vzorků ložisková fibrinózní perihepatitida - ložiskové nekrózy na periferii jater
Slezina - reaktivní hyperplasie
- reaktivní hyperplasie
- reaktivní hyperplasie
- reaktivní hyperplasie
- reaktivní hyperplasie
- reaktivní hyperplasie
Tab. 12.: Histologické a patomorfologické hodnocení stavu hepatopankreatu a sleziny u juvenilních ryb candáta obecného na konci odchovu z 12 do 100g.
4.3.3. Biochemické stanovení hladiny antioxidativních enzymů a oxidativního stresu u intenzivně odchovaných ryb o hmotnosti cca 100 gramů Při získání jednotlivých hladin antioxidativních enzymů a úrovně oxidativního stresu, které jsou uvedeny v Tab. 13., nebyly zjištěny žádné statistické rozdíly mezi testovanými skupinami ať už v kombinaci s a bez aplikace dlouhodobých vitamínových koupelí. Obecně lze hodnoty antioxidativních enzymů v podobě SOD, GR a CAT a také úrovně oxidativního stresu v podobě TBARS považovat za vyšší. Tyto hodnoty vypovídají o vyšším výskytu stresových faktorů, které zatěžovaly ryby při jejich odchovu. Avšak je nutné konstatovat, že podobné hodnoty antioxidativních enzymů a úrovně oxidativního stresu svědčí o stejných stresových zátěžích u všech skupin bez ohledu na využití či nevyužití dlouhodobých vitamínových koupelí.
39
Skupina
SOD
GR
CAT
TBARS
nmol NADPH/min/mg proteinu
nmol NBT/min/mg proteinu
µmol H2O2/min/mg protein
nmol/mg protein
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
Pankreas
Sval
Žábry
Střevo
0,43 ±0,17a
0,17 ±0,10 a
0,34 ±0,18a
0,26 ±0,15a
0,17 ±0,17a
0,29 ±0,27a
0,34 ±0,16a
0,20 ±0,15a
2,80 ±1,16a
0,21 ±0,21a
0,19 ±0.16a
0,38 ±0,16a
1,30 ±0,36a
0,81 ±0,45a
0,30 ±0,14a
0,41 ±0,19a
0,42 ±0,15a
0,16 ±0,15 a
0,33 ±0,23a
0,23 ±0,23a
0,18 ±0,12a
0,25 ±0,16a
0,34 ±0,20a
0,19 ±0,15a
2,73 ±1,19a
0,18 ±0,12a
0,17 ±0,10a
0,39 ±0,18a
1,12 ±0,39a
0,72 ±0,36a
0,28 ±0,14a
0,43 ±0,19a
0,44 ±0,15a
0,14 ±0,08 a
0,35 ±0,18a
0,26 ±0,25a
0,19 ±0,14a
0,27 ±0,12a
0,37 ±0,17a
0,19 ±0,16a
2,91 ±1,14a
0,20 ±0,24a
0,18 ±0,12a
0,37 ±0,17a
1,20 ±0,46a
0,76 ±0,27a
0,30 ±0,15a
0,43 ±0,23a
0,51 ±0,19a
0,18 ±0,09 a
0,38 ±0,21a
0,29 ±0,12a
0,16 ±0,09a
0,22 ±0,15a
0,37 ±0,26a
0,19 ±0,15a
3,14 ±1,19a
0,24 ±0,14a
0,20 ±0,17a
0,36 ±0,19a
1,30 ±0,38a
0,80 ±0,35a
0,31 ±0,20a
0,46 ±0,14a
0,52 ±0,14a
0,19 ±0,25 a
0,35 ±0,17a
0,28 ±0,17a
0,14 ±0,10a
0,23 ±0,14a
0,39 ±0,25a
0,18 ±0,12a
2,94 ±1,06a
0,25 ±0,25a
0,17 ±0,10a
0,35 ±0,18a
1,16 ±0,46a
0,84 ±0,32a
0,31 ±0,12a
0,46 ±0,17a
0,49 ±0,19a
0,17 ±0,09 a
0,37 ±0,17a
0,27 ±0,16a
0,16 ±0,15a
0,25 ±0,19a
0,37 ±0,22a
0,16 ±0,11a
3,07 ±1,45a
0,26 ±0,18a
0,20 ±0,13a
0,41 ±0,24a
1,29 ±0,37a
0,91 ±0,40a
0,33 ±0,17a
0,42 ±0,23a
Skupina BV
Skupina SV
Skupina EV
Skupina B
Skupina S
Skupina E
Tab.13.: Hladina antioxydativních enzymů a oxidativního stresu ve vnitřních orgánech juvenilních ryb candáta obecného na konci 203 denního intenzivního odchovu juvenilních candátů do přibližné kusové hmotnosti 100g. Písmena v indexech značí statistickou rozdílnost výsledků u jednotlivých testovaných skupin.
40
4.3.4. Nutriční analýza těla a stanovení mastných kyselin v játrech a tuku u intenzivně odchovaných ryb o hmotnosti cca 100 gramů Souhrnné výsledky nutričního složení těla juvenilních candátů v rámci jednotlivých experimentálních skupin jsou uvedeny v Tab. 14. Tyto údaje ukazují na shodný obsah bílkovin, sacharidů a vlhkosti v těle odchovaných ryb. Dále je z tabulky zřejmé, že všechny energetické hodnoty těla juvenilních ryb krmených experimentálním krmivem (skupina EV a E) jsou nižší než u ryb pocházejících z ostatních skupin.
Hodnocený Jednotky Skupina Skupina Skupina Skupina Skupina Skupina parametr BV SV EV B S E Bílkoviny g/100g 20a 20,5a 18,1a 20,3a 19,3a 18,5a Celkové g/100g <0,3 <0,3 <0,3 <0,3 0,4 <0,3 sacharidy Popel při g/100g 4,31b 4,03b 4,95a 4,54b 3,28c 3,6c 550°C Sušina při g/100g 25,8a 26,1a 23,9a 26,5a 24,8a 23,6a 105°C Tuk g/100g 2,1ab 1,9b 1,4c 2,4a 1,8b 1,5c Energetická kJ/100g 407a 413a 352b 421a 403a 370b hodnota Energetická kcal/100g 97a 99a 84b 101a 96a 88b hodnota Vlhkost g/100g 74,2a 73,9a 76,1a 73,5a 75,2a 76,4aa Energie kJ/100g 77a 71a 54b 88a 68a 54b tuku Energie kcal/100g 18a 17a 13b 21a 16a 13b tuku Tab. 14.: Nutriční složení těla juvenilních candátů obecných na konci odchovu do průměrné kusové hmotnosti 100 g. Rozdílní písmena v indexech v rámci řádku značí statistickou rozdílnost výsledků. Na konci odchovu juvenilních candátů do velikosti 100g nebyly až na jednu výjimku (jaterní n=6 u skupiny BV) pozorovány žádné statisticky prokazatelné rozdíly mezi procentuálním obsahem 4 a 6=n nenasycenými mastnými kyselinami u jednotlivých experimentálních skupin (Graf 1.) Z výsledků získaných analýzou kompletního spektra mastných kyselin obsažených ve vzorcích svaloviny a jater je patrné poměrně malé množství kyseliny arachidonové (20:4n-6), která je metabolicky velmi důležitá. Nedostatek této mastné kyseliny může být způsoben například druhem rybí moučky použité v krmných směsích. V tomto případě se zřejmě jednalo o rybí moučky vyrobené z mořských ryb, které obsahují menší množství (v porovnání se sladkovodními rybami) této kyseliny. Jinak celkový obsah MUFA a PUFA je ve svalovině a játrech ryb ve všech skupinách vyrovnaný (Graf 2 a 3).
41
18 a
16
b
Obsah mastných kyselin v %
14
b
b
b
b
12 10
svalovina n=4
8
játra n=6 6 a
4
a
a
a
a
a
2 0 BV
SV
EV
B
S
E
Experimentální skupiny
45 40 35 30 25 20 15 10 5
Mastné kyseliny Skupina B
Skupina E
Skupina S
Skupina BV
Skupina EV
Skupina SV
Graf 2.: Kompletní spektrum mastných kyselin obsažených ve svalovině juvenilních candátů na konci odchovu do kusové hmotnosti cca 100g. 42
n-3/n-6
n-3 HUFA
n-6 PUFA
n-3 PUFA
PUFA
MUFA
SFA
C22:6n-3
C22:5 n-3
C24:1
C22:5 n-6
C20:5n-3
C22:1
C22:0
C20:3n-3
C20:4n-6
C20:2n-6
C20:1n-9
C20:0
C18:3n-3
C18:2n-6
C18:1n-7
C18:1n-9
C18:0
C16:1
C16:0
-5
C14:1
0 C14:0
Procentuální zastoupení mastných kyselin
Graf 1.: Obsah nenasycených 4 a 6n mastných kyselin v játrech a svalovině juvenilních candátů u jednotlivých experimentálních skupin na konci odchovu do 100g. Písmena v indexech značí statistickou rozdílnost výsledků.
50,00 40,00 30,00 20,00 10,00
Mastné kyseliny Skupina B
Skupina E
Skupina S
Skupina BV
Skupina EV
Skupina SV
Graf 3.: Kompletní spektrum mastných kyselin obsažených v játrech juvenilních candátů na konci odchovu do do kusové hmotnosti cca 100g.
4.3.5. Závěr a doporučení V průběhu intenzivního chovu juvenilních ryb candáta obecného od 10 gramů do přibližné kusové hmotnosti 100 gramů bylo zjištěno, že intenzivně odchovávané ryby často trpí nevysvětlitelnými úhyny, které jsou pravděpodobně způsobeny především bakteriálními chorobami a stresovými faktory. Největší úhyny ryb byly zaznamenány ve skupině krmené krmivem firmy Biomar a naopak nejnižší ve skupině krmené experimentálním krmivem. U zmíněného odchovu byla zjištěna poměrně zajímavá specifická rychlost růstu na úrovni 0,9 %.d-1 u skupin ryb krmených experimentálním krmivem a krmivem Biomar. Intenzivní chov obecně podporuje poměrně vysoký růst ryb, kdy ryby ve věku přibližně 10 - 11 měsíců již dosahují průměrné kusové hmotnosti kolem 100 gramů. Obecně však v rámci popsaného intenzivního chovu je dosahován poměrně vysoký koeficient konverze krmiva na úrovni 2,6 – 5,6 kg.kg-1, který může budoucím produkčním chovů candáta obecného způsobit nízkou ekonomickou efektivitu chovu a přinést výrazné ekonomické problémy. Z tohoto důvodu je nutné zajistit vyšší přežití odchovávaných ryb a lepší konverzi předkládaných krmiv. Dále byly u intenzivního odchovu candáta obecného prokázány četné histologické a morfologické anomálie, které jsou pravděpodobně způsobené infekcemi či stresem. Pro eliminaci těchto problémů je důležité v budoucnosti v rámci intenzivních chovů více optimalizovat zoohygienu chovů, výživu ryb a zvýšit domestikační stupeň u chovaných populací candáta, což by mělo jistě pozitivní vliv na zvýšenou efektivitu a rentabilitu jeho chovu. Na konci intenzivního odchovu byl dále u intenzivně odchovávaných candátů zjištěn vyšší stupeň oxidativního stresu a vyšší zastoupení antioxidativních enzymů ve vnitřních 43
n-3/n-6
n-3 HUFA
n-6 PUFA
n-3 PUFA
PUFA
MUFA
SFA
C22:6n-3
C22:5 n-3
C24:1
C22:5 n-6
C24:0
C20:5n-3
C22:1
C22:0
C20:3n-3
C20:4n-6
C20:2n-6
C20:1n-9
C20:0
C18:3n-3
C18:2n-6
C18:1n-7
C18:1n-9
C18:0
C16:1
C16:0
C14:1
0,00 C14:0
Procentuální zastoupení mastných kyselin
60,00
analyzovaných orgánech, což deklaruje četné negativní vlivy intenzivního odchovu na odchovávané ryby. Z hlediska nutričního složení těla ryb všechny testované skupiny vykazovaly podobné hodnoty mimo energetických hodnot, které byly u skupin E a EV oproti ostatním skupinám významně nižší. Z hlediska obsahu mastných kyselin nebyly u jednotlivých testovaných skupin pozorovány žádné výrazné odchylky.
44
4. FOTOPŘÍLOHA
Obr. 1: Dílčí RAS používaný v rámci řešení projektu na FROV JU (foto T. Policar)
Obr. 2. Dílčí RAS používaný v rámci řešení projektu na FISH farm Bohemia s.r.o. (foto M. Junek)
45
Obr. 3. Kanibalizující ryby candáta obecného odstraněné z intenzivního chovu v rámci prvního odchovu (foto T. Policar)
Obr. 4. Juvenilní ryby candáta obecného připravené k odběru tkání a orgánů na konci prvního experimentu (foto M. Blecha)
46
Obr. 5. Odběr tkáně žaber u odchovaných juvenilních ryb candáta obecného pro stanovení hladiny antioxydativních enzymů a oxidativního stresu (foto M. Blecha)
Obr. 6. Dílčí třídění juvenilních ryb candáta obecného v průběhu projektu (foto T. Policar)
47
Obr. 7. Odchovávané juvenilní ryby candáta obecného v průběhu odchovu v nádrži (foto T. Policar)
Obr. 8. Dílčí přelovení odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného v průběhu posledního experimentu (foto T. Policar)
48
Obr. 9. Juvenilní ryba candáta obecného při posledním odchovu v rámci projektu (foto T. Policar)
Obr.10. Histologický snímek sleziny candáta obecného znázorňující zduření endotelií arteriol a vakuolizaci cytoplasmy buněk kapilární stěny (šipka), dilataci sinusů (šipka a) a hyperplasii retikula (šipka b), zvětšeno 20x (foto M. Blecha) 49
Obr. 11. Histologický snímek jater candáta obecného ukazující na hyperémii kapilár jater (šipka) a exokrinního pankreatu (šipka a), zvětšení 20x (foto M. Blecha)
50
