Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v provozních podmínkách chovu lososovitých ryb. Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v provozních podmínkách chovu lososovitých ryb

Diplomová práce

Brno 2009

Vedoucí diplomové práce:

Vypracoval:

doc. Dr. Ing. Jan Mareš

Martin Píbil 2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma “Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v provozních podmínkách chovu lososovitých ryb“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne:

Podpis diplomanta:

3

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce doc. Dr. Ing. Jan Marešovi za odborné vedení a cenné rady při řešení diplomové práce. Dále děkuji pracovníkům Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství, kteří mi pomáhali při zpracování vzorků ryb a samozřejmě také pstruhařství SALMON za spolupráci při provádění krmných testů. Práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 „Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu“ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 4

ANOTACE: Předmětem této diplomové práce – Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí

v provozních podmínkách chovu lososovitých ryb, bylo navržení

optimální skladby použití krmných směsí v konkrétním rybářském provozu pro chované druhy lososovitých ryb. Celý pokus byl složen ze dvou na sebe navazujících krmných testů se pstruhem duhovým (Oncorhynchus mykiss W.) a sivenem americkým (Salvelinus fontinalis) ve dvou obdobích roku (14.2. – 26.3. a 27.3 – 15.5.2008) na pstruhové farmě SALMON v Ledči nad Sázavou. Jako krmné směsi bylo použito krmivo řady AQULIFE R90 a ECOLIFE 20 od firmy BIOMAR. Během testů byly na začátku a na konci sledovány délkohmotnostní ukazatele, produkční a ekonomické ukazatele (SGR, FCR, etc.), biochemické složení tkání, spektrum mastných kyselin v jednotlivých žlabech, v pravidelných intervalech byla zjišťována délka a hmotnost ryb. Krmná směs AQUALIFE R90 dosahovala v provedených testech lepších výsledků oproti druhé testované směsi. Hlavní produkční ukazatele byly u sivena amerického (FCR = 0,91; SGR = 0,97). U pstruha duhového taktéž vykazovala příznivější výsledky FCR = 0,98; SGR = 1,45. Při závěrečném zhodnocení nebyly prokázány výrazné rozdíly v použitém krmivu u obou druhů ryb. Na uvedené pstruhové farmě je doporučena aplikace krmiva AQUALIFE R90 pro sivena amerického i pro pstruha duhového.

Klíčová slova: výživa lososovitých ryb, produkce, produkční krmné směsi, produkční účinnost

5

ANNOTATION: The objective of this diploma thesis – Evaluation of the production efficiency of selected production feeding mixtures in process conditions of salmonid farming, was to draw up an optimal composition of using feed mixtures at specific salmonid fish farm. The whole testing consisted of two consequential feeding trials effected on rainbow trout (Oncorhynchus mykiss W.) and brook trout (Salvelinus fontinalis) it two time periods (14.2. – 26.3. and 27.3 – 15.5.2008) at trout farm in Ledeč nad Sázavou, CZ. There were used two different feeding mixtures in trials, produced by BIOMAR Group co. – AQUALIFE R90 and ECOLIFE 20 series. Longitudinal and weight parameters, production parameters (SGR, FCR, etc.), biochemical compound of tissues, fatty acids spectrum and economical values were monitored in both tests. Statistical data were processed by MS Excel and UNISTAT software and used to calculate data such as standard error, analysis of variance and analysis of correlation. Feeding mixture AQUALIFE R90 was found performing better in both feeding tests. The main obtained production parameters for brook trout were: FCR = 0,91; SGR = 0,97. Better parameters for the variant of rainbow trout were accomplished also with feeding mixture AQUALIFE R90: FCR = 0,98; SGR = 1,45. In the conclusion, there wasn’t any proof, that there were any major differences between brook trout and rainbow in their way of using energy, nutrition or growth with these feed mixtures. It is recommended to use feeding mixture AQULIFE R90 for both tested fish species at this particular trout farm.

Key words: salmonid nutrition, feed mixtures, production, production efficiency

6

Obsah 1. Úvod ........................................................................................................ 11 2. Cíl diplomové práce ................................................................................ 13 3. Literární přehled...................................................................................... 14 3.1. Původ pstruha duhového ...................................................................................... 14 3.2. Původ sivena amerického ..................................................................................... 15 3.3. Intenzivní chov tržních lososovitých ryb ............................................................. 15 3.4. Požadavky na chovné prostředí ............................................................................ 16 3.4.1. Teplota vody .................................................................................................. 17 3.4.2. Kyslík ............................................................................................................ 18 3.4.3. Ostatní plyny.................................................................................................. 19 3.4.4. pH .................................................................................................................. 20 3.4.5. Obsah rozpuštěných látek.............................................................................. 21 3.4.6. Organické znečištění ..................................................................................... 22 3.4.7. Výměna vody a osvětlení ............................................................................... 22 3.5. Výživa lososovitých ryb ....................................................................................... 24 3.5.1. Bílkoviny ........................................................................................................ 25 3.5.2. Tuky ............................................................................................................... 26 3.5.3. Sacharidy....................................................................................................... 27 3.5.4. Vitamíny a avitamíny..................................................................................... 28 3.5.5. Minerální látky .............................................................................................. 28

4. Materiál a metodika .............................................................................. 30 4.1. Použitý materiál a jednotlivé pokusy ................................................................... 30 4.2. Sledované hodnoty ............................................................................................... 30 4.3. Použité krmné směsi ............................................................................................ 31 4.4. Metody zpracování testů ...................................................................................... 31 4.4.1. Délkové parametry ........................................................................................ 31 4.4.2. Hmotnostní parametry................................................................................... 32 4.4.3. Ukazatele produkční účinnosti jednotlivých krmiv........................................ 32 4.4.4. Retence proteinu a tuku ................................................................................. 33 4.4.5. Biochemické analýzy tkání ............................................................................ 33 4.4.6. Stanovení masných kyselin ............................................................................ 33 7

4.4.7. Analýza kondičního stavu .............................................................................. 33 4.4.8. Ekonomické hodnocení .................................................................................. 34 4.4.9. Statistické zpracování výsledků ..................................................................... 34

5. Výsledky a diskuze ................................................................................ 35 5.1. Krmný test č.1 ...................................................................................................... 35 5.1.1. Délkohmotnostní parametry .......................................................................... 35 5.1.2. Produkční parametry..................................................................................... 36 5.1.3. Hodnocení exteriéru a kondičního stavu ryb................................................. 39 5.1.4. Biochemické složení tkání.............................................................................. 41 5.1.5. Retence proteinu a tuku ................................................................................. 42 5.1.6. Stanovení mastných kyselin ........................................................................... 43 5.1.7. Ekonomické vyhodnocení .............................................................................. 44 5.2. Krmný test č.2 ...................................................................................................... 46 5.2.1. Délkohmotnostní parametry .......................................................................... 46 5.2.2. Produkční parametry..................................................................................... 47 5.2.3. Hodnocení exteriéru a kondičního stavu ryb................................................. 49 5.2.4. Biochemické složení tkání.............................................................................. 51 5.2.5. Retence proteinu a tuku ................................................................................. 52 5.2.6. Stanovení mastných kyselin ........................................................................... 53 5.2.7. Ekonomické vyhodnocení .............................................................................. 55 6. ZÁVĚR ..................................................................................................... 57 SEZNAM LITERATURY .............................................................................. 58 PŘÍLOHY ..................................................................................................... 62

8

Seznam tabulek Tab. 1: Spotřeba kyslíku pstruhem duhovým dle hmotnosti těla (POKORNÝ et al., 1998)……………………………………………………………………………19 Tab. 2: Potřeba živin pro lososovité ryby (PŘÍHODA, 2006)…………………………24 Tab. 3: Charakteristika použitých krmiv (údaje výrobce)……………………………...31 Tab. 4: Délkohmotnostní parametry Si a Pd (průměrná hodnota ± SD; variační koeficient) KT1…………………………………………………………………36 Tab. 5: Výsledky siven americký KT1…………………………………………………37 Tab. 6: Výsledky pstruh duhový KT1………………………………………………….38 Tab. 7: Ukazatele hodnocení exteriéru sivena amerického KT1……………………….40 Tab. 8: Ukazatele hodnocení exteriéru pstruha duhového KT1……………………….40 Tab. 9: Chemické složení sivena amerického KT1…………………………………….41 Tab. 10: Chemické složení pstruha duhového KT1……………………………………42 Tab. 11: Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT1 – siven americký………………………………………………………...42 Tab. 12: Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT1 – pstruh duhový………………………………………………………….42 Tab. 13: Vyhodnocení složení mastných kyselin sivena amerického KT1…………….43 Tab. 14: Vyhodnocení složení mastných kyselin pstruha duhového KT1……………..44 Tab. 15: Finanční vyjádření nákladů na přírůstek sivena amerického KT1……………45 Tab. 16: Finanční vyjádření nákladů na přírůstek pstruha duhového KT1……………45 Tab. 17: Délkohmotnostní parametry Si a Pd (průměrná hodnota ± SD; variační koeficient) KT2……………………………………………………………….47 Tab. 18: Výsledky KT2 siven americký………………………………………………..48 Tab. 19: Výsledky KT2 pstruh duhový………………………………………………...49 Tab. 20: Ukazatele hodnocení exteriéru sivena amerického KT2……………………...50 Tab. 21: Ukazatele hodnocení exteriéru pstruha duhového KT2……………………...51 Tab. 22: Chemické složení sivena amerického KT1…………………………………...52 Tab. 23: Chemické složení pstruha duhového KT1……………………………………52 Tab. 24: Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT2 – siven americký………………………………………………………...53 Tab. 25 : Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT2 – pstruh duhový………………………………………………………….53 9

Tab. 26: Vyhodnocení složení mastných kyselin sivena amerického KT2…………….54 Tab. 27: Vyhodnocení složení mastných kyselin pstruha duhového KT2……………..55 Tab. 28: Finanční vyjádření nákladů na přírůstek sivena amerického KT2……………56 Tab. 29: Finanční vyjádření nákladů na přírůstek pstruha duhového KT2…………….56

10

1. Úvod Produkce ryb je dnes prováděna v podstatě ve dvou typech produkčních systémů. Jedním z nich je rybníkářství, které je založeno na výskytu přirozené potravy a doplňováním aplikací krmiv zvyšující přírůstek, ale nepokrývá zcela nutriční potřeby ryb. Druhým systémem, který se v ČR zabývá především intenzivní produkcí lososovitých ryb, lze označit jako pstruhařství. Pstruhařství samotné se zabývá chovem lososovitých generačních ryb, jejich řízenou umělou reprodukcí, inkubací jiker, odchovem plůdku, násad a především tržních ryb určených pro trh. Předmětem zájmu jsou všechny rody a druhy lososovitých ryb, které se u nás vyskytují. Intenzivní způsoby chovu lososovitých ryb se u nás rozvíjely již od konce 19. století, největšího rozvoje doznaly až v 70. letech minulého století. Dělo se tak prostřednictvím budování velkokapacitních pstruháren i víceúčelových rybochovných objektů. Jejich přednosti spočívaly a spočívají především v ovlivňování a regulaci teplotního a plynného režimu vody, v možnostech recirkulace a regenerace vody, plného využití automatizovaných systémů a moderních poznatků z výživy a krmení ryb při používání plnohodnotných krmných směsí pro všechny věkové kategorie a velikostní kategorie chovaných ryb. Dnes se objektem zájmu stávají vysoce účinné a moderní technologie chovu lososovitých ryb po vzoru zahraničních specializovaných firem a podniků, při použití nejhodnotnějších a zároveň nutričně vyvážených krmiv při kladeném důrazu na ekonomiku a rentabilitu chovů. Důležitých hlediskem je také ochrana přírody a šetrné využívání přírodních zdrojů vody. Významným úkolem pstruhařských zařízení a velkokapacitních objektů je také produkce plůdku a násad pro zarybňování všech typů pstruhových vod. Nejčastěji chovaným druhem lososovitých ryb je pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss, Walbaum, 1792), proto většina vypracovaných technologií chovu, zejména intenzivním způsobem je zaměřena na tento druh. Tento druh vyniká výbornými růstovými schopnostmi, je vysoce adaptabilní na uměle vytvořené podmínky prostředí chovu a dokáže velice efektivně využívat přejímané krmivo. Pro jeho nízkokalorické maso výborných chuťových vlastností je žádaný na domácích i zahraničních trzích. Kromě pstruha duhového se z lososovitých ryb chovají v uzavřeném produkčním cyklu dále pstruh obecný (Salmo trutta m. fario, Linnaeus, 1758), siven americký (Salvelinus

11

funtinalis, Mitchill, 1815), hlavatka podunajská (Hucho hucho, Linnaeus, 1758) a lipan podhorní (Thymallus thymallus, Linnaeus, 1758). Perspektivy pstruhařství, potažmo intenzivních produkčních chovů jsou především v zajištění nárůstu domácí spotřeby kvalitních ryb a výrobků z nich a navýšení tak produkce samotné, při zachování vysoké kvality a konkurenceschopnosti hotového produktu, celkové efektivnosti a ekonomiky chovů, dále také dostatečné pokrytí potřeby plůdků a násad pro zarybňování tekoucích vod.

12

2. Cíl diplomové práce Cílem mé diplomové práce je navrhnout optimální skladbu použití krmných směsí v konkrétním rybářském provozu pro chované druhy lososovitých ryb na základě zpracování a vyhodnocení jednotlivých krmných testů během sledovaného období.

13

3. Literární přehled 3.1. Původ pstruha duhového Pstruh duhový pochází původně ze západní části Severní Ameriky, jeho areálem rozšíření je severní Tichomoří od Kalifornie přes Britskou Kolumbii a Aljašku až na Kamčatku. Jikry pstruha duhového byly poprvé dovezeny do Evropy – Německa v roce 1880. Do Čech byly poprvé dovezeny jikry z Německa v roce 1888 (KÁLAL, 1970), jejichž původní příslušnost náležela k anadromním migrátorům pstruha duhového. Za druhé světové války chov pstruha duhového zanikl, následný dovoz byl znovu zahájen až po válce. V současnosti jsou na našem území chovány linie pstruha duhového dovezeny převážně v průběhu 60. let minulého století, označované dle dodavatelské země a roku importu. Pstruh duhový byl původně zamýšlen jako obohacení naší ichtyofauny tekoucích vod, ale tehdejší poznatky vedly k tomu, že nacházel hlavní uplatnění především v intenzivních chovech ryb pro konzum v rybnících a speciálních rybochovných zařízeních. Dodavatelem jiker nebo ročka pstruha duhového bylo převážně Dánsko. S rozvojem chovu pstruha duhového a budováním nových kapacit koncem šedesátých let byla zahájena další etapa dovozů, převážně jako jikry ve stádiu očních bodů. V dnešní době patří mezi u nás chovaným liniím pstruh duhový PdM – tzv. místní linie, pocházející z různých dovozů, převážně z Dánska z let 1946 – 1948, který se vytírá na jaře. Linie PdD66 – pstruh duhový jezerní (Salmo gairdnerii kamloops) – kamloops, dovezený v roce 1966 z Dánska Z. Vackem a L. Kalákem do Nedošína. Pochází z Francie a v roce 1961 byl převezen do Dánského království, tře se na podzim. Linie Pd D68 – pstruh duhový jezerní – kamloops, dovezený Státním rybářstvím v roce 1968, vytírající se na jaře, jehož chov však zanikl. (POKORNÝ et al., 1998). Linie PdD75 dovezený rovněž z Dánska v roce 1975, vytírající se časně z jara. Je chován v čisté linii na pstruhařství v Židlochovicích. Linie PdA85 – dovezená Českým rybářským svazem v roce 1985 z USA. Tře se na podzim a je chován na některých pstruhařstvích této organizace. Linie PdF86 dovezená Slovenským rybářským svazem z Francie v roce 1986. Na slovenských pstruhařstvích se vytírá na podzim. Byl také dodáván do Čech. Linie PdB88 dovezená z Bulharska Českým rybářským svazem v roce 1988. Původem je z Maroka, kam byl dovezen 14

z USA koncem 19. Století. K výtěru dochází na jaře. Je chován na pstruhařství na Velké Losenici (POKORNÝ et al., 1998).

3.2. Původ sivena amerického Siven americký (Salvelinus Fontinalis, Mitchill, 1815) se původně vyskytoval ve východní části Severní Ameriky. Byl introdukován spolu s prvními zásilkami pstruha duhového z USA původně do Německa již v roce 1879, do Čech byl dovezen o několik let později. Osvědčil se především v kyselých vodách a v potocích s málo úkryty, které nejsou vhodné pro pstruha potočního. Touto vlastností nabyl výrazného hospodářského významu pro vybrané pstruhové vody. V roce 1964 k nám byla dovezena prošlechtěná forma sivena amerického, která byla určena k intenzivnímu odchovu, linie označená jako Si64 (POKORNÝ et al. 1998).

3.3. Intenzivní chov tržních lososovitých ryb V intenzivním chovu lososovitých ryb musí chovné nádrže umožňovat rychlou výměnu vody jako prevenci proti nemocem, automatickému třídění, dobrou přístupnost krmného a nakládacího zařízení a jednoduchost obsluhy. Voda je zde jako nosič kyslíku (PŘÍHODA, 2006), který je v otevřeném systému limitujícím faktorem množství chovaných ryb. Otevřeným systémem se myslí systém s volným přítokem i odtokem vody z chovných nádrží s jednorázovým nebo vícerázovým využitím, přetékání vody z jedné nádrže do druhé. Ideální chovná nádrže je taková, která po většinu času může být používána jako hluboká a s pomalým prouděním, avšak pokud je třeba, rychle může být změněna a mělkou a s rychlým proudem. Pokud při nedostatku vody můžeme část vody vracet zpět do systému, hovoříme o částečné nebo úplné recirkulaci. V tomto případě je limitujícím faktorem nejen kyslík, ale i obsah rozpuštěného amoniaku (PŘÍHODA, 2006). Vlastními chovnými nádržemi mohou být: betonové bazény (kanály) – při výstavbě velkých pstruhových farem v 60. letech byly budovány betonové nádrže, dlouhého obdélníkovitého tvaru (např. pstruhařství Anín). Další zařízení představují klecové systémy chovu, které se v okolních státech zaváděly již počátkem 60. let, u nás se tento systém poprvé objevil na UN Lipno (POKORNÝ et al., 1998). Z dalších možností intenzivních chovů jmenujme například zemní rybníčky, zpravidla obdélníkové tvaru; betonové rybníky, kruhové 15

rybníky a nádrže z různých materiálů (beton, plast, plech), závěsné tkaninové fólie HTT, popř. odchov v silech. Pro úspěšný chov lososovitých ryb je bezpodmínečně nutné zabezpečit vodu dostatečně nasycenou kyslíkem a rychle odvádět z chovné vody produkty metabolismu ryb. Z této zásady vycházejí všechny intenzifikační opatření s různým způsobem řešení, nároky na technické zařízení, spotřebu energie a s tím spojených finančních nákladů. Cílem většiny opatření na zvýšení produkce je proto opětovné využití vody po její úpravě – odstranění škodlivých metabolitů a doplnění spotřebovaného kyslíku. K tomu patří postupy a zařízení jako je: filtrace, recirkulace, aerace – pomocí mechanických aerátorů, provzdušňovacích kolon, vzduchovacích šachet s difuzéry, dotace tekutým kyslíkem (PŘÍHODA, 2006). Intenzivní způsoby chovu umožňují výrazné zvýšení tržní produkce ryb na základ vysoké koncentrace výroby, specializace chovu a optimalizace podmínek odchovu. Na druhou stranu podmínky intenzivních chovů například často ryby stresují, zhuštěné rybí obsádky vytvářejí optimální situaci pro rozvoj hromadných onemocnění, vlivem nahromadění zbytků krmiva a výkalů může být ovlivněn chemismus vody apod. V intenzivních chovech je proto nutné, kromě sledování a dodržování požadavků na životní prostředí ryb, věnovat velkou pozornost i veterinární péči z hlediska prevence i terapie chorob ryb (ČADA, 2006; cit. NAVRÁTIL et al., 2000)

3.4. Požadavky na chovné prostředí Pro intenzivní produkci ryb ve speciálních zařízeních je třeba zajistit optimální podmínky pro vývoj a růst ryb. Důležité jsou hlavní fyzikálně chemické parametry vody. Jednotlivé faktory prostředí působí na ryby nejen samostatně, ale významně se také doplňují. Mezi rozhodující faktory vnějšího prostředí řadíme jednak teplotu vody, která má základní význam pro biologickou aktivitu ryb, tj. příjem a využití potravy, růst, reprodukci apod. Vliv teploty se promítá také do působení dalších faktorů, charakterizujících kvalitu vody a její vliv na rybí organismus. Dalším rozhodujícím faktorem rozhodující o prosperitě chovu je obsah rozpuštěného kyslíku. Lososovité ryby jsou zvláště citlivé vůči dostatečné koncentraci rozpuštěného kyslíku ve vodě. Za optimální se považuje stav, kdy nasycení kyslíkem na přítoku je 90 – 100% a na odtoku z chovných zařízení neklesá pod 60%. Ostatní plyny rozpuštěné ve vodě mohou 16

významně ovlivňovat kvalitu chovného prostředí, jde především o dusík (N2) a jeho sloučeniny. Mezi ostatní důležité parametry řadíme rekci vody (pH), obsah rozpuštěných a nerozpuštěných chemických látek, organické znečistění, popř. doplňující – výměna vody, osvětlení. (POKORNÝ et al., 1998).

3.4.1. Teplota vody Pro chov lososovitých ryb je velmi důležitá stabilizace teploty vody, tedy vyvarování se přílišných výkyvů teplot z důsledku možných teplotních šoků na rybí organismus. U pstruha duhového je jako optimální teplotní rozmezí udávána teplota mezi 14 – 17oC. Při nedostatku kyslíku v letním období přežívá krátkodobě i v teplotách kolem 25oC (POKORNÝ et al., 1998). PŘÍHODA (2006) pak uvádí za optimální rozmezí pro Pd 12 - 16oC, při tolerování ještě teplot 8 - 18oC maximum by nemělo překračovat tzv. optimální teplotu prostředí o 1/3 její hodnoty, teda maximální teplota by potom neměla překračovat 20oC. Z mnoha studií, kritické teplotní maximum (CTM) pro pstruha duhového je cca. 24 26oC (BIGGOOD, 1980). CTM je vypočítáno jako pozvolný nárůst teploty vody dokud se nestávají pohyby ryby neorganizované a/nebo je její rovnovážný smysl narušen a další normální aktivita ryby není déle možná (CURRIE et al., 1998). Přesto některé studie zjistily nižší i vyšší hladinu CTM, závisející na prožité teplotní „minulosti“ ryby a její věkové kategorii. Například RODGERS et GRIFFITHS (1983) stanovili úroveň přežití pstruha duhového na 29oC, pokud ryby měli přístup k potravě (MALLONY, 2001). Naopak teploty nižší než 6 - 8oC a vyšší než 18 - 20oC snižují růst a konverzi krmiva (STEFFENS, 1990). Spolu s pstruhem duhovým je často chován v intenzivních zařízeních také siven americký. Teplotní optimum pro sivena amerického se pohybuje v rozmezí 10 - 14oC (POKORNÝ et al., 1998). OJOLICK et al. (1995) a BENFEY (1996) zaznamenali u sivena kritické teplotní maximum až 29,8oC, závislé na věku a pohlaví ryb. BENFEY (1996) dále zjistil, ze jikernačky dosáhly vyšší CTM než mlíčáci. Mnoho prací se také věnuje a zkoumá efekt nízkých teplot na přežití. Celkové výsledky ukazují, že kritické teplotní minimum u pstruha duhového je zhruba od 1oC (FINSTAD et al., 1998) do 2oC (BELKOVSKIY et al., 1991). Úroveň krmení a trávení je pak realizováno na velice nízké úrovni (BELKOVSKIY et al., 1991), nebo je zcela zastaveno (HUBERT, 1995). 17

Vůči náhlým změnám teplot je zvláště náchylnější plůdek, který nesnáší změnu již o 3oC. Dospělé ryby pak snášení vyšší změny teplot, Pd o 6oC. Překročení uvedených hodnot navozuje teplotní šok a následné poškození rybího organismu, které často končí úhynem. (NAVRÁTIL et al., 2000)

3.4.2. Kyslík Množství kyslíku spotřebované rybami velmi úzce souvisí s teplotou vody, s kusovou hmotností ryb, jejich zdravotním stavem, stupněm nasycení a aktivitou. Obecně platí, že spotřeba kyslíku vzrůstá s teplotou, nakrmením, zvýšenou aktivitou a při onemocnění. S hmotností ryby spotřeba kyslíku v přepočtu na jednotku klesá (POKORNÝ et al., 1998). Spotřebu kyslíku ovlivňuje u pstruha duhového i tzv. dvoufázový biorytmus. Maximální aktivity dosahuje ryba mezi 4. a 7. hodinou a mezi 16. – 19 hodinou. Tento dvoufázový biorytmus se projevuje pravidelně bez ohledu na vnější vlivy. Za normálních podmínek se kyslík do vody dostává především ze vzduchu, a nepřekročí tak 100%. K přesycení kyslíkem nad 100% dochází asimilační činností řas a vyšších rostlin nebo přímým sycením vody kyslíkem (POKORNÝ et al., 1998). Rozpustnost kyslíku je v rovnováze s obsahem ve vzduchu a mění se s nadmořskou výškou a teplotou vody. Proto je nutné brát v potaz pokles rozpuštěného kyslíku se stoupající teplotou a nadmořskou výškou. Podle mnohonásobných měření rozpuštěného kyslíku ze zarybněných vod je od 4 – 12 mg.l-1, ale 85% příznivé ichtyomasy bylo zjištěno tam, kde hodnoty rozpuštěného kyslíku byly od 5 – 9 mg.l-1 . Nejnižší bezpečná hranice pro pstruha je okolo 5 mg.l-1 , lépe však 7 mg.l-1 . Podle literárních údajů pro pstruha duhového je nejlepší množství 10 -1 1 mg.l-1 a tyto ryb ryby začínají projevovat nepokoj, když je obsah kyslíku nižší než 7,8 mg.l-1 (PŘÍHODA, 2006). Dle jiných pramenů je pro mnoho druhů lososovitých ryb vystavení hladinám rozpuštěného kyslíku nižší než 5 – 6

mg.l-1 letální a může způsobit úhyn

(DOUDOROFF et SHUMWAY, 1970, in WEITHMAN et HAAS, 1984). Koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě byla určena jako kritický faktor pro přežití pstruha duhového od vykulení do tření (RUBIN, 1998). Přesto byl zaznamenán u Pd rozsah O2 ve vodě při hladinách 2,6 – 8,6 mg.l-1 (THURSON et al., 1981) < 1,0 – 5 mg.l-1 (MATTHEWS et BERG, 1997).

18

Nároky sivena amerického jsou obdobné jako u pstruha duhového (POKORNÝ et al., 1998). Některé studie uvádí, že vyšší hladiny rozpuštěného kyslíku mají příznivý vliv na redukci mortality způsobenou parazity u pstruha duhového (YAMAMOTO et IIDA, 1994)

Tab. 1. Spotřeba O2 pstruhem duhovým dle hmotnosti těla (POKORNÝ et al., 1998) Kusová hmotnost ryb (g) Spotřeba O2 (mg . kg-1. h-1) 0,1 1 500 1,0 1 000 2-10 600 10-50 500 nad 50 450 do 700 300 - 450 nad 700 250 - 300

Kyslík se ve vodě spotřebovává rozkladnými procesy. Uvádí se, že na 1 m2 plochy zemního rybníčku se spotřebuje za 1 hodinu při 10oC 70 mg kyslíku, při dvojnásobku teploty až 150 mg kyslíku k pokrytí metabolismu mikroorganismů a oxidaci organické hmoty (POKORNÝ et al., 1998).

3.4.3. Ostatní plyny Kvalitu prostředí a tedy i fyziologický stav ryb mohou významným způsobem ovlivnit i některé další plyny. Jde především o dusík (N2), neboť nasycení vody vzduchem, kde je tohoto plynu nejvíce, může zvláště v objektech využívající oteplenou vodu způsobovat vážné problémy, spojené s výskytem plynových embólií (bublinek) v krvi a ostatních tkáních ryb s následným úhynem. Pro různé věkové kategorie pstruha duhového uvádějí přípustné prahové hodnoty nasycení vody dusíkem (%) – váčkový plůdek: do 103, roček: do 105, starší ryby: do 115 (POKORNÝ et al., 1998). Zvláštní pozornost je třeba věnovat sloučeninám dusíku, které se do vody dostávají splachy z orné půdy, v odpadních vodách, nebo které vznikají jako produkty metabolismu ryb. Nejvýznamnější z nich je toxický amoniak NH3, který se uvolňuje z netoxického kationtu NH4+ v alkalickém prostředí. Kritická hodnota pH je 8,5. Jako

19

prahová hodnota se u pstruha duhového udává koncentrace NH3 0,00125 mg.l-1, pro plůdek 0,006 mg.l-1 (POKORNÝ et al., 1998). V intenzivních podmínkách chovu nebo silně alkalické vodě (pH > 9), může mít amoniak subletální efekt, jako je snížení růstu, nebo může byt akutně toxický (STICKNEY, 1991) při absolutní hladině amoniak nad 0,02 mg.l-1 (HELLAWEL, 1986). Dalšími nebezpečnými sloučeninami dusíku pro ryby jsou dusitany (NO2), které mohou být nebezpečné zejména pro plůdek, jejich toxicita však klesá se vzrůstem koncentrace chloridů (Cl-) ve vodě (POKORNÝ et al., 1998). Dusitany jsou mnohem méně toxické pro ryby než amoniak (WESTIN, 1974). Pro lososovité ryby se uvádí jako bezpečný poměr mezi chloridy a dusitanovým dusíkem 17:1. Při dostatečném obsahu chloridů se pohybují letální hodnoty dusitanů okolo 10 mg.l-1, zatímco při nízkém obsahu jsou již toxické již desetiny miligramu na litr. K nebezpečnému zvýšení koncentrace dusitanů může dojít v recirkulačních systémech pří nedokonalé nebo vadné funkci biologického čistění (POKORNÝ et al., 1998). Voda obsahuje i množství oxidu uhličitého (CO2). Obvyklá koncentrace je asi 2- 4 mg.l1.

Pokud je hladina CO2 výrazně překročena, je třeba dbát zvýšené opatrnosti vzhledem

k možnému nebezpečí organického zatížení vody, se kterým je růst koncentrace CO2 obvykle spojen. Udává se koncentrace volného CO2 , která nemá překračovat 10 mg.l-1 pro půdek, dvojnásobek pak pro větší ryby. Krátkodobé působení vyšších koncentrací volného CO2 se používá k narkotizaci některých druhů ryb (POKORNÝ et al., 1998).

3.4.4. pH Stupnice pH je používaná jako způsob vyjádření koncentrace vodíkových iontů, tj. obsah kyselin nebo zásad ve vodě. pH u přírodních vod může kolísat od 3 – 9. Nižší hodnoty se nacházejí v rašelinových oblastech, hodnoty vyšší u vod podzemních v závislosti na zastoupení minerálů a plynů. Podle literárních údajů normální hodnoty vodních toků mají rozsah od 6,7 – 8,6 a 90% oblastí, kde byla příznivá biomasa, bylo pH 6,7 - 8,2. Hodnoty mimo tento rozsah by měli být podezřelé. Obecně, čím je pH nižší, tím je obsah minerálních látek také nižší, a vody mírně alkalické jsou úživnější a s vysokou ichtyomasou, jak vody kyselejší. (PŘÍHODA, 2006). V rybochovných objektech by se měla pohybovat reakce vody v neutrální, nebo mírně alkalické oblasti. Optimální rozmezí hodnot pro pstruha duhového je 6,6 – 8,0. Za 20

kritické výkyvy se považují hodnoty pod 6 a nad 8,5. S hodnotami pH totiž úzce souvisí míra toxicity některých cizorodých látek, jako jsou kovy (hliník a železo při nízkém pH) nebo amoniak (při vysokém pH). O pstruhu duhovém je známo, že po postupné adaptaci přežívá za jinak příznivých podmínek (teplota, kyslík, kvalita vody) i při pH okolo 5 a nad 10, nelze však na to spoléhat dlouhodoběji. Tolerance k nízkém pH není dobře vyvinuta u mladších věkových kategoriích pstruha duhového (jikra, plůdek). Například THOMSEN et al., (1998) došek k závěru, že nízké pH (4,5 – 5,5) mělo za následek nízkou úroveň kulení pstruha duhového, DAYE (1980) zaznamenal nulové přežití embryí ve vodách s pH 4,3 a nižší. Podobně BARLAUP et al. (1996) zaznamenal přežití méně než 1% pstruha obecného ve vodách s pH 4 - 4,8. Siven americký dobře snáší i kyselejší vody, je schopen se přizpůsobit se prostředí s pH pod 5. Na některých lokalitách úspěšně přežívají a reprodukují se populace i v podmínkách, kdy pH klesá na hodnoty 4,5 – 5,5. (POKORNÝ et al., 1998).

3.4.5. Obsah rozpuštěných látek Rozpuštěné látky jsou nejrůznější sloučeniny, jakou jsou uhličitany, chloridy, dusitany, dusičnany apod. Koncentrace rozpuštěných látek vyšší než 400 mg.l-1mohou způsobit stresový faktor s následným snížením tempa růstu, příjmu konverze potravy, s poruchami reprodukce a zvýšenou mortalitou. Rozpuštěné minerální látky podmiňují také tvrdost vody (POKORNÝ et al., 1998). Kvalitu vody a její vhodnost pro chov ryb mohou ovlivnit i další rozpuštěné látky, zejména soli kovů jako zinek, kadmium, měď, olovo, které mohou působit problémy především v líhních. Další problémy může působit hliník, či vysoký obsah železa,. Dvojmocné železo (Fe2+) působí na rybí organismus přímo toxickým trojmocné železo (Fe3+) se může ve formě sraženiny hydroxidu usazovat na jikrách nebo žábrách ryb a způsobovat jejich dušení. Kvalitu vody negativně ovlivňují i některé látky produkované a používané v průmyslu a zemědělství, z nichž se některé vyznačují vysokou toxicitou pro ryby a vodní organismy vůbec – pesticidy, tenzidy, PCB, ropné látky apod. (POKORNÝ et al., 1998).

21

3.4.6. Organické znečištění Pro zajištění dobrých podmínek prostředí v chovu lososovitých ryb zajištěny, musí být přítokové znečištění co nejnižší (PŘÍHODA, 2006). Organické znečištění se v chovu lososovitých ryb považuje za významný negativní faktor a požadavek na co nejnižší zatížení vody organickými látkami patří mezi nejdůležitější. Rozkladem organické hmoty, obsažené ve vodě, dochází k odčerpávání kyslíku a ke vzniku toxických látek (např. amoniak – viz kap. amoniak). Vzrůstá i nebezpečí výskytu závažných chorob – např. bakteriální onemocnění žaber apod. (POKORNÝ et al., 1998). Ukazatelem organického znečistění je chemická spotřeba kyslíku (CHSK) a biochemická spotřeba kyslíku (BSK). Tyto veličiny ukazují množství kyslíku ve vodě potřebného k oxidaci organických látek v ní obsažených. Pro stanovení CHSK se používá činidel – manganistanu draselného (CHSKMn) nebo dichromanu draselného (CHSKCr). Hodnota BSK představuje potřebu vodních mikroorganismů na kyslík při biochemické oxidaci látek v ní obsažených (ČADA, 2006 cit. NAVRÁTIL et al., 2000). Chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn) přítokové vody by v žádném případě neměla překročit 10 mg.l-1 a BSK5 (rozdíl mezi množstvím rozpuštěného kyslíku ve vodě před započetím pokusu a po jeho ukončení se odečítá po 5 dnech) 4 mg.l-1. Důležité je sledovat obsah organických látek ve vodě na objektech s recirkulačními systémy (POKORNÝ et al., 1998).

3.4.7. Výměna vody a osvětlení Přítok vody před odchovné zařízení zajišťuje přísun kyslíku, odstraňuje produkty látkové výměny ryb, kalů a odsun sedimentovaných materiálů. (PŘÍHODA, 2006). V intenzivních chovech se počítá s potřebou výměny celého chovného objemu vody jedenkrát za 1 - 2 hodiny. Rychlost proudění vody v nádržích pro lososovité ryby se v praxi pohybuje v rozmezí 0,005 – 0,05 m.s-1. Neúměrné zvýšení rychlosti proudění může do značné míry zhoršovat produkční podmínky v nádržích, protože se prudce zvyšují energetické nároky ryb pří překonávání proudu (POKORNÝ et al., 1998). Dochází i k snížení využití předkládaných krmiv (PŘÍHODA, 2006).

22

S ohledem na fyziologické nároky pstruha duhového je třeba regulovat rychlost proudění na rozmezí: 0,005 – 0,01 m.s-1 pro ryby do průměrné kusové hmotnosti 1g 0,01 – 0,03 (max. 0, 05) m.s-1 pro ryby o průměrné kusové hmotnosti nad 1 g (POKORNÝ et al., 1998). Osvětlení patří k vnějším faktorům prostředí, které mají zvláštní význam především v chovu lososovitých ryb (POKORNÝ et al., 1998). V chovu lososovitých ryb hraje osvětlení zvlášť významnou úlohu. U raných stádií pstruha se výrazně projevuje negativní fototaxe. Nepříznivě působí hlavně přímé sluneční světlo, které může v už průběhu několika minut způsobovat úhyn jiker a při déle trvajícím působení zapříčiňuje poškození povrchu těla i starších ryb. Na druhou stranu však osvětlení podmiňuje příjem potravy u pstruha. Možnost regulace délky světelného dne je významným opatřením při intenzifikaci chovu raných stádií pstruha, jako i na dosažení pohlavní dospělosti. Jednotlivé složky světla mají na jikry různý vliv. Fialové a modré světlo způsobuje vysoké ztráty, při zeleném a oranžovém světle byly účinky méně škodlivé. Jikry intenzivně zabarvené (pigmentované) jsou méně ohroženy působením přímého světla než jikry slabě zabarvené (PŘÍHODA, 2006). Manipulace se světelnými cykly nemá vliv na plodnost generačních ryb nebo na velikost, kvalitu a vybarvení jiker (POKORNÝ et al., 1998).

23

3.5. Výživa lososovitých ryb Ryby vyžadují potravu jako zdroj energie a výživy pro růst, reprodukci a zdraví. Potravní požadavky na energii, protein a aminokyseliny, vitamíny, tuky minerální látky byly stanoveny pro mnoho rybích druhů komerčního využití (LOVELL, 1998). Základním předpokladem úspěšného chovu ryb v intenzivních podmínkách je dostatek kvalitních krmiv. Krmná dávka záchovná musí zajistit základní metabolismus (existenci rybího organismu), krmná dávka produkční potom optimální přírůstky a skladbu těla. (POKORNÝ et al., 1998). Ryby vyžadují stejné živiny jako teplokrevná zvířata, ale liší se nižší spotřebou energie. Nutriční požadavky se po stránce kvantitativní potřeby živin odlišují u lososovitých (karnivorních) a kaprovitých (omnivorních) ryb. Požadavky na úroveň výživy a kvalitu krmiv stoupají se zvyšující se intenzitou chovu a s klesající dostupností přirozené potravy. Potřeba živin a energie závisí u ryb na řadě abiotických a biotických faktorů, především teplotě vody, úrovní nasycení vody kyslíkem, věku a hmotnosti. Juvenilní ryby (plůdek, roček) mají kvalitativně stejné, ale kvantitativně odlišné nutriční požadavky, než starší (adultní) ryby. Vyznačují se vyšší intenzitou metabolismu, což vyžaduje relativně vyšší množství živin na jednotku hmotnosti (JIRÁSEK et al., 2005). Jedním ze základních předpokladů chovu ryb je dokonalá znalost biologických potřeb ryb, které musí být pokryté prostřednictvím živin. Živiny v organismu plní tři základní funkce: stavební – potřebnou pro stavbu těla, potažmo tkání a jejich regeneraci, kam patří hlavně bílkoviny; energetická – potřebnou pro životní pochody, patří sem tuky, sacharidy ale i bílkoviny; bioaktivní látky – urychlují nebo řídí některé funkce, patří sem vitamíny a stopové prvky, které jsou často součástí hormonů a enzymů. Současné poznatky o výživě jsou postavené na pěti základních skupinách složek. Jsou to proteiny (bílkoviny), tuky, sacharidy, minerální látky a vitamíny (PŘÍHODA, 2006).

Tab. 2. Potřeba živin pro lososovité ryby (PŘÍHODA, 2006). Dusíkaté látky (%) Tuky (%) Vláknina (%) Popel (%) 35 - 55

7 - 26

24

0,4 – 1,6

6 – 12,5

3.5.1. Bílkoviny Bílkoviny jsou dlouhé řetězce molekul tvořené aminokyselinami. Aminokyseliny obsahují uhlík, vodík, kyslík a dusík v amoniakální formě (-NH2). Bílkoviny jsou důležité především pro růst. Přebytek bílkovin je využíván na tvorbu tuku nebo jako zdroj energie. Obsah dusíku je prakticky konstantní, okolo 16%. Všechny aminokyseliny mají podobnou stavbu, dokonce natolik, že si je ryba dokáže vytvořit z jiných. Doposud bylo identifikováno 25 aminokyselin, z nichž je 10 pro lososovité ryby esenciálních, ostatní může organismus systetizovat sám, nebo nejsou potřebné. Organismus není schopný ukládat esenciální aminokyseliny do zásoby, musí být proto dodávané ve správné rovnováze každý den a všechny zároveň. (PŘÍHODA, 2006). Jednotlivé druhy chovaných ryb mají do jisté míry rozdílné nároky na esenciální aminokyseliny. Při příjmu přirozené potravy bohaté na bílkoviny se setkáváme s nedostatkem aminokyselin vzácně. V intenzivních chovech lososovitých ryb při použití náhradních krmiv a kompletních krmných směsí bývají deficitní jen některé z esenciálních aminokyselin (lyzin, metionin, arginin). Ty pak v praxi limitují účinnost syntézy bílkovin a tím i růst organismu. Obecně platí, že bílkovina je tím hodnotnější, čím větší počet esenciálních aminokyselin obsahuje (POKORNÝ et al., 1998). JIRÁSEK et al (2005) udává požadavek proteinu pro pstruha duhového (v % suchého krmiva) pro plůdek – 48 – 50%, pro ročka – 44 – 46%, pro tržní rybu - 40 – 42%. V poslední době se potřeba stravitelného proteinu vztahuje k množství stravitelné energie v krmivu. V produkčních krmivech pro pstruha duhového by optimální poměr měl činit 22 – 24g SNL (stravitelných dusíkatých látek) . MJ SE (stravitelné energie)-1. Symptomy nedostatku proteinů jsou méně definovatelné jak při nedostatku vitamínů. Objevují se však mnohem rychleji. Jedinými symptomy bílkovinného hladovění, které byly popsány jsou nechutenstvím snížená aktivita, zpomalený růst a ryby a shromažďování pod hladinou. Často bývá v náhradních krmivech nedostatek dvou esenciálních aminokyselin – metioninu a cystinu, proto se dodávají do krmiv dodatečně, aby se zajistilo jejich potřebné zastoupení. Optimální profil aminokyselin je určující pro růst ryby a minimalizaci dusíkatých odpadů, protože dusík je vylučovaný ve formě čpavku, zatímco aminokyseliny jsou přeměněné na energii (PŘÍHODA, 2006).

25

3.5.2. Tuky Tuky jsou estery glycerolu s různými masnými kyselinami. Přírodní tuky jsou směsí rozmanitých triglyceridů. Tuky lze rozdělit dle zastoupení nasycených a nenasycených masných kyselin: -

tuky tuhé (především zastoupeny mastné kyseliny (palmitová, steárová)

-

kapalné, kde hlavní podíl připadá na kyselinu olejovou

-

mazlavé (smíšené) s obsahem obou skupin nasycených i nenasycených mastných kyselin

Organismus některé mastné kyseliny vytvořit nedokáže, proto je nutné je dodávat v krmivu – esenciální (především - kyselina linolová, linoleová, arachidonová). Pro rybí organismus představují nejdůležitější zdroj energie, pro lososovité ryby zdroj nenahraditelný. Obecně mají tuky ve srovnání s ostatními živinami (proteiny a sacharidy) 2,3krát více energie. (POKORNÝ et al., 1998). Pro lososovité ryby jsou zdroji tuků : - tuky v potravě, tuky produkované přebytkem proteinů v potravě, tuky produkované přebytkem sacharidů v potravě (PŘÍHODA, 2006). Krmivo pro pstruha duhového by mělo obsahovat: 18 : 3 (n-3) v množství odpovídající přibližně 20% tuku v krmivu nebo 10% HUFA n-3 (EPA a DHA), resp. 1 – 1,5% 18 : 3 (n-3) a 1% 18 : 2 (n-6) krmiva. (JIRÁSEK et al., 2005). Nedostatek esenciálních mastných kyselin u ryb vede k depresi růstu, zhoršení konverze krmiva, ztučnění jater, apatii a šokovým syndromům u lososovitých ryb (NAVRÁTIL et al., 2000). U sladkovodních ryb ovlivňuje složení masných kyselin v krmivu signifikantně skladbu masných kyselin v tkáních. Potřeba tuku v krmivu pro maximální růst pstruha duhového není přesně definována, ale zpravidla se uvádí 19 – 22% (7 – 26%) PŘÍHODA (2006), v závislosti na věku, teplotě a chovu. Vyšší obsah tuku v krmivu ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin na přírůstek, ale zvyšuje podíl vnitřnostního tuku (snižuje výtěžnost) (JIRÁSEK et al., 2005). Důležitá je trvanlivost krmných směsí, zejména těch, které mají vysoký podíl tuku. Tuky za přístupu kyslíku oxidují, žluknou a nepříznivě ovlivňují zdravotní stav ryb. Proto se do komponentů hotových krmných směsí přidávají antioxidační přípravky, např. Kurasan, Endot aj. Organismus soustřeďuje tuk v těle do jednotlivých oblastí – pod kůži, do oblasti trávicího traktu apod. Depotní tuk má význam jako rezerva energie a jako ochrana některých důležitých orgánů. Naproti tomu protoplazmatický tuk je konstantní součástí 26

buněčných struktur, tvoří ho zejména fosfolipidy a cholesterol a jeho estery (POKORNÝ et al., 1998).

3.5.3. Sacharidy Sacharidy neboli cukry (glycidy) jsou v přírodě nejrozšířenější organické sloučeniny. Vznikají v procesu fotosyntézy v zelených rostlinách. U ryb jsou zdrojem energie a v podstatně menší míře plní jiné funkce. V krmivech se setkáváme s těmito sacharidy: monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza, ribóza, deoxyribóza, xylóza); disacharidy (maltóza,

sacharóza,

laktóza);

-

polysacharidy (škrob,

celulóza,

hemicelulóza, pentosany (POKORNÝ et al., 1998). Pro ryby nejsou sacharidy esenciální živinou a jako zdroj energie využívají především tuky a protein. Limitovaná schopnost u karnivorních ryb je důsledkem potravní evoluce, protože v přirozených podmínkách se tyto ryby živí potravou chudou na sacharidy, naproti tomu u omnivorních druhů ryb mohou být sacharidy primárním zdrojem energie (JIRÁSEK et al., 2005). Složité cukry – škrob a vláknina tvoří v krmivu balastní část důležitou pro naplnění trávicího traktu (PŘÍHODA, 2006). Sacharidy rostlinného původu využívají lososovité ryby jen částečně, proto krmná dávka nemá obsahovat více jak 12% stravitelných sacharidů, za krajní hranici se považuje celkový obsah 30% sacharidů v krmné směsi (POKORNÝ et al., 1998. Naproti tomu PŘÍHODA (2006) uvádí, že krmivo by nemělo obsahovat více jak 9 – 12% stravitelných sacharidů. Pstruh duhový tráví neupravený škrob méně jak z 50%, hypotermická úpravu škrobu zvyšuje jeho stravitelnost o 10 -15%. Dle JIRÁSEK et al., (2005) by doporučený obsah neupraveného škrobu v krmné směsi neměl být větší jak 12%, obsah hypotermicky upravených sacharidů pak do 20 – 22%. Sacharidy mají při výrobě krmných směsí také technologický význam. Pojivý účinek sacharidů zvyšuje stabilitu granulovaných krmných směsí ve vodě. Vláknina je pro karnivorní ani omnivorní druhy ryb nestravitelná (JIRÁSEK et al., 2005). Pro výživu ryb je také důležitý živočišný škrob – glykogen, který je významnou zásobí látkou, obsaženou zejména v játrech a také ve svalovině. Organismus si vytváří ze sacharidů tělní tuk, důležitý zejména u poikilotermních organismů, který je nepostradatelnou rezervní látkou po dobu sníženého metabolismu a při přechodném nedostatku potravy (POKORNÝ et al., 1998).

27

3.5.4. Vitamíny a avitamíny Vitamíny náleží k organickým neenergetickým živinám, které se významně podílejí na řízení životních funkcí,

přímo nebo nepřímo prostřednictvím životních funkcí.

Vitamíny přijímají živočichové buď hotové – v aktivní podobě, nebo inaktivní - nečinné provitamíny (POKORNÝ et al., 1998). Vitamíny se dělí na rozpustné v tucích a na rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné v tucích se mohou ukládat

těle, zatímco

vitamíny rozpustné ve vodě nikoli (PŘÍHODA, 2006). Ryby mají relativně malou fyziologickou potřebu vitamíny než ostatní druhy zvířat a je vhodné potřebu krýt ze syntetických zdrojů. Potřeba vitaminizace krmných směsí pro ryby se zvyšuje s intenzitou chovu a snižováním dostupnosti přirozené potravy v krmné dávce. Ryby vyžadují v potravě množství (100 mg a více na 1 kg krmiva) : kyseliny askorbové, myo-inositolu, cholinu (JIRÁSEK et al., 2005). Pro lososovité ryby z 15 známých vitamínů je 10 esenciálních, důležité pro organismus jsou ale všechny. Všeobecně se předpokládá, že neznámé onemocnění a neobyčejně vážné bakteriální choroby mohou být způsobeny nedostatkem vitamínů. Na rozdíl od jejich vlivu na celkovou kondici ryb není dokázáno, že by mohly nějakým způsobem ovlivňovat přímo virové onemocnění. Symptomy nedostatku vitamínů se projevují většinou nedostatečným růstem a vnitřním poškozením. Příznaky se u nich značně překrývají (PŘÍHODA, 2006). Existuje celá řada látek (přírodních i uměle vytvořených), které snižují nebo blokují účinek vitamínů. Podle způsobu účinku se a(nti)vitamíny rozdělují na: - enzymy rozkládající vitamíny, - látky tvořící s vitamíny komponenty, - látky strukturou podobné vitamínům. Mezi enzymy rozkládající vitamíny B patří např. tiamináza obsažená v tkáních některých ryb, glykoprotein avidin obsažený ve vaječném bílku apod. (POKORNÝ et al., 1998).

3.5.5. Minerální látky Minerální látky jsou v těle organismů nezastupitelné – slouží k výstavbě tkání, regulaci osmotického tlaku, udržení acidobazické rovnováhy, ke správné funkci enzymů, vitamínů a hormonů. Dělíme je na mikro- a makro- elementy (POKORNÝ et al., 1998). Nejdůležitějšími minerálními látkami v potravě lososovitých ryb je vápník a fosfor. minerální látky se spotřebovávají obyčejně v malých množstvích. Zatímco vápník, fosfor a železo slouží při stavbě těla a krvetvorbě, většina ostatních minerálních látek 28

slouží jako katalyzátory – enzymy. Pstruh má schopnost absorbovat z vody vápník, kobalt a fosfor. Dostatek těchto látek pro tělesnou potřebu se absorbuje, pokud jsou tyto látky ve vhodné formě a dostatečném množství ve vodě. Tělesné tekutiny obsahují okolo 90% celkového obsahu minerálních látek přítomných v organismu. Do vyvážených krmných směsí se minerální látky dodávají ve formě premixů (PŘÍHODA 2006).

29

4. Materiál a metodika 4.1. Použitý materiál a jednotlivé pokusy Jednotlivé dílčí krmné testy probíhaly ve dvou termínech v roce 2008 a to v době od 14. 2. – 26.3 a 27.3. –15.5. Do krmných testů byli zařazeni pstruzi duhoví (linie PdM) a siveni američtí (Si64) z místního chovu. Chovná zařízení na uvedené farmě jsou tvořeny průtočnými zemními rybníčky a závěsnými žlaby, které jsou řazeny vedle sebe. Celý objekt je napájen Olešenským potokem. Vlastní sledování bylo prováděno v paralelně řazených obdélníkových závěsných žlabech o rozměrech 4,0 x 1,0 x 0,8 m. Pro každý druh ryby a krmiva bylo použito jednoho žlabu. Teplota vody jako základní hydrochemický parametr ovlivňující intenzitu příjmu potravy byla spolu s množstvím rozpuštěného kyslíku sledována jednou denně pomocí oxymetru. Při prvním krmném testu bylo do každého žlabu naskladněno 100 ks ryb, a to u sivena o průměrné hmotnosti u sivena 100 g a u pstruha 55 g. Do druhého krmného testu bylo zařazeno na každý žlab 200 ks ryb o průměrné hmotnosti u sivena 120g a pstruha 70 g. Jednotlivá délkohmotnostní měření probíhala na začátku každého testu, v pravidelných 14-ti denních intervalech a na konci testu. V prvním testu bylo individuálně změřeno a zváženo 10 ks ryb, v druhém 20 ks ryb z každé varianty. Zvážena také byla na začátku a na konci celková obsádka ryb. Dále byly provedeny analýzy jednotlivých tkání (svalovina, vnitřnostní komplex, játra) pro zjištění obsahu sušiny, proteinu a tuku. Pro výpočet retence živin byly analyzovány celé homogenizované ryby. Byly také odebrány vzorky svaloviny pro stanovení spektra mastných kyselin.

4.2. Sledované hodnoty -

délkohmotnostní parametry

-

produkční parametry (FCR, SGR, FCE, etc, dle MAREŠ et JIRÁSEK 1999)

-

biochemické složení tkání (protein, tuk, sušina), retence proteinu a tuku (MAREŠ et JIRÁSEK 1999)

-

spektrum masných kyselin

-

ekonomické ukazatele

30

4.3. Použité krmné směsi Během testů byly krmné dávky rovny doporučených hodnotám výrobce s ohledem na teplotu vody v testovaném provozu. V obou dvou krmných testech bylo použito následujících krmiv: -

výrobce: Biomar Group, Dánsko

-

řada: AQUALIFE R90, ECOLIFE 20

-

velikost: 3,0 mm

Tab. 3. Charakteristika použitých krmiv (údaje výrobce)

Protein Tuk Sacharidy Vláknina Popel Celkový fosfor ME SE brutto energie

%

MJ

AQUALIFE R90 44 26 12 2,8 8 0,9 18,7 20,8 23,2

4.4. Metody zpracování testů 4.4.1. Délkové parametry [mm] -

Celková délka (TL) 31

ECOLIFE 20 45 28 12 1,7 7 0,9 24,1 22,0 19,9

Vzdálenost mezi špičkou rypce a kolmicí vztyčenou od nejvzdálenějšího okraje narovnané ocasní ploutve -

Délka těla (SL) Vzdálenost mezi špičkou rypce a koncem posledního obratle páteře ocasního násadce

-

Výška těla (V) Výška u báze hřbetní ploutve, max. výška

-

Šířka těla (Š) Šířka před bází hřbetní ploutve, max. šířka

4.4.2. Hmotnostní parametry [g] -

Celková hmotnost (W) Hmotnost ryby po odkapání vody

-

Hmotnost bez vnitřností (Hv) Hmotnost ryby bez vyjmutých veškerých vnitřností

-

Hmotnost jater (Hj) Hmotnost jater bez žlučového váčku

4.4.3. Ukazatele produkční účinnosti jednotlivých krmiv -

Použití základních ukazatelů – krmný koeficient (FCR), specifická rychlost růstu (SGR), relativní přírůstek (RGR), produkční účinnost krmiva (FCE)

-

FCR (Food Conversion Ratio) FCR =

-

SGR (Specific Growth Rate) [%.d-1] SGR =

-

RGR (Relative Growth Rate) [%.d-1] RGR = 100 . (wt – w0) . w0-1

-

FCE ( Food Conversion Efficiency) FCE =

-

F – spotřeba krmiva za sledované období 32

-

w0, wt – počáteční a konečná průměrná hmotnost ryby

4.4.4. Retence proteinu a tuku -

Retence proteinu (aNPU) a retence tuku (aLR) se používá k hodnocení kvality jednotlivých krmiv, jako zdroj proteinů a lipidů, pro určení vhodnosti danému rybímu druhu, věkové kategorii a podmínkám chovného prostředí. Sledován je i hmotnostní přírůstek z 1 g přijatého proteinu (PER)

-

aNPU (apparent Net Protein Utilization) [%] aNPU =

-

aLR (apparent Lipid Retained) [%] aLR =

-

PER (Protein Efficiency Ratio)

-

PER =

4.4.5. Biochemické analýzy tkání Analýzy byly provedeny dle ČSN 46 7007 Biochemická analýza těla ryb. Byla realizována na průměrném vzorku celé ryby, játrech, vnitřnostech a svalovině ryb (bez kůže). Analyzován u celé ryby a svaloviny byl obsah bílkovin, tuku, popelu a sušiny.

4.4.6. Stanovení masných kyselin Stanovení spektra masných kyselin bylo provedeno na svalovině ryb (homogenizovaný filet bez kůže) a bylo stanoveno pomocí extrakce směsí methanolu a chloroformu na plynovém chromatografu HP 4890D.

4.4.7. Analýza kondičního stavu Procentický podíl hmotnosti jater k celkové hmotnosti ryby vyjadřuje hepatosomatický index (HSI). Ukazatele exteriéru jsou vyjádřeny indexem širokohřbetosti a indexem vysokohřbetosti, vyjadřující procentický poměr mezi šířkou těla a jeho délkou (Iš) a procentický poměr mezi délkou těla a jeho výškou (Iv). Dále bylo použito při výpočtech koeficientů vyživenosti dle Fultona a Clarka, vyjadřující poměr mezi celkovou

33

hmotností ryby a její délkou (KF) a poměr mezi hmotnosti ryby bez vnitřností a délkou ryby (KC) -

Hepatosomatický index [%]

-

HSI =

-

Index širokohřbetosti [%]

-

Iš =

-

Koeficient vyživenosti dle Fultona

-

KF =

-

Koeficient vyživenosti dle Clarka

-

Kc =

4.4.8. Ekonomické hodnocení Vyházelo z krmného koeficientu (FCR), kdy po dosažení aktuální ceny krmiv byly získány hodnoty nákladů na 1 kg přírůstku. Finanční efekt byl vypočítán vynásobením aktuální ceny ryb přírůstkem z 1 kg krmiva (FCE). Následný zisk je pak roven rozdílu finančního efektu a nákladů na 1 kg přírůstku ryb.

4.4.9. Statistické zpracování výsledků Jednotlivé délkohmotnostní, produkční, exteriérové a kondiční ukazatele jsou vyjádřeny v tabulkách (průměrné, střední hodnoty a variační koeficienty). Výsledné hodnoty biochemických analýz jsou uvedeny v čerstvé hmotě. Získané výsledky byly statisticky zpracovány, pro zjištění významnosti rozdílů mezi oběma variantami byla použita analýza variance (ANOVA) s následným testováním dle Scheffeho. Statisticky významné rozdíly jsou označený písmeny. Hodnoty označené stejnými písmeny nevykazují statistiky významný rozdíl, pokud u sledovaného znaku nebyly zjištěny významné rozdíly, označeny nejsou.

34

5. Výsledky a diskuze 5.1. Krmný test č.1 První krmný test probíhal v termínu od 14. 2. – 26.3.2008. Teplota a obsah rozpuštěného kyslíku byla sledována 1x denně pomocí oxymetru, krmení ryb bylo prováděno 1x denně v převážně v odpoledních hodinách. Teplota vody se za sledované období pohybovala od 0,8 - 6,5oC, obsah rozpuštěného O2 11,39 – 14,81 mg.l-1. Denní krmná dávka dle doporučení výrobce s ohledem na teplotu vody. Testovány byly obě uvedená krmiva. Zařazeni byli pstruzi duhoví a siveni američtí z místního chovu o počáteční průměrné kusové hmotnosti sivena amerického 100 g a u pstruha duhového 55 g. Celkový počet ryb v jednotlivých žlabech byl 100 ks. V pravidelných 14-ti denních intervalech bylo změřeno a zváženo 10 ks ryb z každého žlabu. Na konci testu byla zvážena také celková hmotnost celé obsádky jednotlivých žlabů a evidovala se celková spotřeba krmiva. Ke ztrátám během testu nedošlo. Na konci testu bylo 6 ks ryb z každé varianty použito na biochemické analýzy.

5.1.1. Délkohmotnostní parametry Výsledné délkohmotností parametry z KT 1 jsou souhrnně vypočítány v tab. 4. Největší průměrná celková délka těla ryb byla zjištěna u sivena u varianty krmiva ECOLIFE 20 (225,4 mm), u variant pstruha bylo dosaženo téměř identického výsledku (187,9 mm / 187,4 mm). Naproti tomu nejvyšší celková hmotnost byla zjištěna u varianty sivena s krmivem AQUALIFE R90 (128,7 g). U pstruha varianta s krmivem AQUALIFE R90 (76,5 g) v hmotnosti vykazovala vyšší hodnoty. Statistická průkaznost byla dokázána u všech délkohmotnostních ukazatelů pstruha.

35

Tab. 4. Délkohmotnostní parametry Si a Pd (průměrná hodnota ± SD; variační koeficient) KT1 14.2.2008 - Vstup

TL [mm] SL [mm] W [g]

TL [mm] SL [mm] W [g]

Si 213,4 ± 17,14 8,03 192,9 ± 11,40 5,91 109,1 ± 19,28 17,67 Si Aqualife R90 220,2 ± 8,48 3,85 202,1 ± 9,85 4,87 128,7 ± 13,86 10,77

Pd 174,57 ± 11,27A 6,46 154,3 ± 10,54A 6,83 59,5 ± 13,00A 21,85

26.3.2008 - Výstup Si Ecolife 20 Pd Aqualife R90 225,4 ± 30,96 187,9 ± 7,26B 13,74 3,87 193,9 ± 11,42 168 ± 6,59B 5,89 3,87 114,5 ± 21,31 76,5 ± 7,04B 18,61 9,20

Pd Ecolife 20 187,4 ± 11,07B 5,91 169,5 ± 9,21B 5,43 74,4 ± 12,70B 17,07

5.1.2. Produkční parametry Pro hodnocení produkční účinnosti jednotlivých krmiv jsem použil údaje o rychlosti růstu a využití krmiv. Základní ukazatele jako jsou přírůstek, intenzita růstu (SGR) a krmný koeficient (FCR) podrobně uvedeny v tab. 5. a) siven americký Během KT 1 se krmný koeficient (FCR) pohyboval v rozpětí 0,94 – 1,02. Příznivějšího výsledku bylo dosaženo u varianty krmiva ECOLIFE 20 (0,94). Po dosazení ceny krmiva lze pak získat náklady na 1 kg přírůstku ryb. V závislosti na krmném koeficientu odvodíme i přírůstek z 1 kg krmiva (FCE) – lepšího výsledku dosáhlo rovněž krmivo ECOLIFE 20 (1,06), u varianty AQUALIFE R90 bylo dosaženo hodnoty 0,98. Po dosazení ceny ryb lze pak vyjádřit finanční efekt použití krmiva (pro reálný odhad je třeba dále odečíst náklady za 1 kg krmiva). Dále můžeme pro vyjádření produkční účinnosti krmiva použít ukazatel poměru mezi krmným koeficientem (FCR) a specifickou rychlostí růstu (SGR), který vyjadřuje potřebu krmiva (finanční náklady) na dosažení 1%

36

intenzity růstu, kdy je v tomto případě výhodnější nižší hodnota, dosažena u krmiva ECOLIFE 20 (2,29). Pro stanovení potřebné délky chovného období využíváme hodnotu 100% přírůstku obsádky ve dnech, kdy nám tento ukazatel vyjadřuje dobu potřebnou ke zdvojnásobení hmotnosti obsádky. Při dané intenzitě růstu by dosáhl siven v teplotních podmínkách 0,8 – 6,5oC dvojnásobku své hmotnosti v rozpětí 224 242 dnů v závislosti na aplikovaném krmivu. Ke ztrátám během testu nedošlo.

Tab. 5. Výsledky siven americký KT1 Krmivo

Aqualife Ecolife 20 R90 44/26 45/28 14.2.2008 100 100 9,54 9,4

Protein/Tuk Vstup Počet ryb Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Konec experimentu Doba trvání (den) Počet ryb (ks) Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Přežití (%) Přírůstek (kg) Spotřeba krmiva (kg) FCR SGR (%.d-1) FCE FCR/SGR 100% přírůstek (dny)

95,4 94 26.3.2008 42 100 11,2

100 11,16

112 100 1,66 1,77 1,02 0,38 0,98 2,68 242

111,6 100 1,76 1,65 0,94 0,41 1,06 2,29 224

b) pstruh duhový U pstruha duhového se během KT 1 krmný koeficient (FCR) pohyboval v rozpětí 1,08 – 1,66. Příznivějšího výsledku u varianty krmiva ECOLIFE 20 (1,08). Vysoký krmný koeficient u varianty AQUALIFE R90 byl zřejmě zapříčiněn provozními podmínkami na těchto konkrétních žlabech během testu. Tato vysoká hodnota nám ovlivnila negativně další sledované parametry. Po dosazení ceny krmiva lze pak získat náklady na 1 kg přírůstku ryb. V závislosti 37

na krmném koeficientu odvodíme i přírůstek z 1 kg krmiva (FCE) – lepšího výsledku dosáhlo rovněž krmivo ECOLIFE 20 (0,93), u varianty AQUALIFE R90 bylo dosaženo pouze hodnoty 0,6. Po dosazení ceny ryb lze pak vyjádřit finanční efekt použití krmiva (pro reálný odhad je třeba dále odečíst náklady za 1 kg krmiva). Dále můžeme pro vyjádření produkční účinnosti krmiva použít ukazatele poměru mezi krmným koeficientem (FCR) a specifickou rychlostí růstu (SGR), který vyjadřuje potřebu krmiva (finanční náklady) na dosažení 1% intenzity růstu, kdy je v tomto případě výhodnější nižší hodnota dosažena u krmiva ECOLIFE 20. Pro stanovení potřebné délky chovného období využíváme hodnotu 100% přírůstku obsádky ve dnech, kdy nám tento ukazatel vyjadřuje dobu potřebnou ke zdvojnásobení hmotnosti obsádky. Při dané intenzitě růstu by dosáhl pstruh v teplotních podmínkách 0,8 – 6,5oC dvojnásobku své hmotnosti v rozpětí 152 – 203 dnů v závislosti na aplikovaném krmivu. Ke ztrátám během testu u pstruha opět nedošlo.

Tab. 6. Výsledky pstruh duhový KT1 Krmivo

Aqualife Ecolife 20 R90 44/26 45/28 14.2.2008 100 100 5,9 5,6

Protein/Tuk Vstup Počet ryb Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Konec experimentu Doba trvání (den) Počet ryb (ks) Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Přežití (%) Přírůstek (kg) Spotřeba krmiva (kg) FCR SGR (%.d-1) FCE FCR/SGR 100% přírůstek (dny)

59

56 26.3.2008 42

38

100 7,12

100 7,15

71,2 100 1,22 2,03 1,66 0,45 0,6 3,69 203

71,5 100 1,55 1,68 1,08 0,59 0,93 1,83 152

5.1.3. Hodnocení exteriéru a kondičního stavu ryb Spolu s jednotlivými produkčními ukazateli jsou pro hodnocení efektu aplikace daných krmných směsí také využívány indexy hodnotící exteriér a kondiční stav testovaných ryb. Základními koeficienty vyjadřující poměr mezi délkohmotnostními parametry jsou poměr mezi hmotností a délkou těla, koeficienty dle Fultona (Kf) a Clarka (KC). Mezi další běžně používané řadíme index vysokohřbetosti (Iv – tj. poměr mezi délkou těla a jeho výškou) a index širokohřbetosti (Iš – tj. procentický podíl šířky těla ryb k jeho délce). Tyto dva indexy charakterizují tělesný rámec ryb a jejich osvalení. Jako doplňující ukazatel reflektující kondiční stav ryb je uveden hepatosomatický index (HSI), vyjadřující procentický podíl hmotnosti jater k hmotnosti ryby. Pokud aplikujeme krmnou směs s vysokým obsahem tuku, nebo obsahující nekvalitní složky tuku a proteinů nebo rybou hůře využitelné, zvýšená hodnota tohoto indexu nám udává a signalizuje zvýšené protučnění jater nebo možné zdravotní komplikace. a) siven americký Nejvyšší průměrnou hodnotu Kf a KC bylo dosaženo u varianty AQUALIFE R90 (1,81) a (1,45). U těchto hodnot nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. U indexů Iv a Iš došlo v obou variantách k nárůstu hodnot oproti vstupům. Oba indexy byly vyšší u varianty s krmivem AQUALIFE R90 (25,02) a (14,24%). Během testu došlo k statisticky průkazným změnám hodnot Iš oproti vstupu (na hladině významnosti P < 0,01), avšak mezi jednotlivými variantami nejsou významné rozdíly. Doplňující ukazatel odrážející kondiční stav HSI se oproti vstupu snížil u obou variant, statisticky významný rozdíl byl zjištěn u varianty s krmivem ECOLIFE 20 (1,82%).

39

Tab. 7. Ukazatele hodnocení exteriéru exteriéru sivena amerického KT1 14.2.2008 Vstup

26.3.2008 Aqualife R90 Ecolife 20

HSI [%]

2,51 ± 0,27B 19,76

2,25 ± 0,12B 5,33

1,82 ± 0,10A 5,50

Kf

1,58 ± 0,07 4,43

1,81 ± 0,21 11,60

1,57 ± 0,06 3,82

Kc

1,26 ± 0,08 6,35

1,45 ± 0,16 6,90

1,30 ± 0,05 3,85

Iv

21,99 ± 1,47 6,69

25,02 ± 1,57 6,27

24,26 ± 1,86 7,67

Iš [%]

11,72 ± 0,30A 14,24 ± 0,83B 13,35 ± 0,56B 2,26 5,83 4,20

b) pstruh duhový Nejvyšší průměrnou hodnotu Kf a KC bylo dosaženo u varianty ECOLIFE 20 (1,68) a (1,46). U těchto hodnot nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. U indexů Iv a Iš došlo v obou variantách k nárůstu hodnot oproti vstupům. Oba indexy byly vyšší u varianty s krmivem ECOLIFE 20 (26,29) a (14,04%). Během testu došlo k statisticky průkazným změnám hodnot Iš oproti vstupu (na hladině významnosti P < 0,01), avšak mezi jednotlivými variantami nejsou významné rozdíly. Doplňující ukazatel odrážející kondiční stav HSI se oproti vstupu snížil u obou variant. Tab. 8. Ukazatele hodnocení exteriéru pstruha duhového KT1 14.2.2008 Vstup

26.3.2008 Aqualife R90 Ecolife 20 1,43 ± 0,13 6,99

1,44 ± 0,09 6,25

Kf

1,57 ± 0,12 6,37 1,52 ± 0,04 2,63

1,63 ± 0,03 1,84

1,68 ± 0,11 6,55

Kc

1,35 ± 0,07 5,19

1,41 ± 0,04 2,84

1,46 ± 0,09 6,16

Iv

25,61 ± 1,20 4,69

25,70 ± 0,79 3,07

26,29 ± 1,28 4,87

HSI [%]

Iš [%]

12,30 ± 0,53A 13,44 ± 0,35B 14,04 ± 0,54B 4,31 2,60 3,85

40

5.1.4. Biochemické složení tkání Jednotlivé výsledky biochemického rozboru obsahu proteinu a tuku v tkáních ryb (sval játra, vnitřnosti) jsou souhrnně uvedeny v tabulkách. a) siven americký Obsah dusíkatých látek ve svalovině se snížil u obou variant oproti vstupu, stejně tak i obsah tuku v ní. Ryby na obou testovaných krmivech vykazovaly podobné obsahy dusíkatých látek ve svalovině, vyšší hodnoty uložení tuku vykázala varianta s krmivem AQUALIFE R90 (5,74%). Vzrostl podíl uloženého tuku ve vnitřnostech, téměř o polovinu. Vyšší obsah tuku ve vnitřnostech byl zjištěn u varianty s krmivem AQULIFE R90 (48,56%). U hodnot jater nebyly hodnoty analýz k dispozici. Při zvýšeném obsahu tuku v použitých krmných směsích nedocházelo k ukládání tuku ve svalovině, ale především ve vnitřnostech. Pozn.: I bez výsledků výstupu analýz jater KT1 můžeme z výsledků výstupu KT2 usoudit, že k nadměrnému ukládání tuku v játrech u obou variant nedocházelo. Tab. 9. Chemické složení sivena amerického KT1

Krmivo Vstup Aqualife R90 Ecolife 20

Datum 14.2. 26.3.

Sušina 26,73 26,45 25,44

Sval NL 19,09 18,39 18,30

Tuk 6,96 5,74 4,53

Tkáň Játra Sušina Tuk 27,06 7,40 -

Vnitřnosti Sušina Tuk 51,96 28,88 56,18 48,56 54,12 46,36

b) pstruh duhový U pstruha duhového nebyly výrazné rozdíly v obsahu dusíkatých látek ani tuku uloženého ve svalovině. Vyšších hodnot obsahu dusíkatých a látek vykázalo krmivo ECOLIFE 20 (18.20%) a (3,15%). Obsah vnitřnostního tuku byl vyšší rovněž u varianty s krmivem ECOLIFE 20.

41

Tab. 10. Chemické složení pstruha duhového KT1

Krmivo

Datum

Vstup Aqualife R90 Ecolife 20

14.2. 26.3.

Sval NL 18,32 17,62 18,20

Sušina 22,86 25,44 22,88

Tuk 3,84 2,95 3,15

Tkáň Játra Sušina Tuk 20,61 5,39 -

Vnitřnosti Sušina Tuk 31,23 17,31 30,14 13,23 36,55 23,78

5.1.5. Retence proteinu a tuku Ukazatele retence proteinu a tuku jsou využívány pro hodnoceni kvality krmiv, jako zdroje proteinu a tuku, jejich vhodnosti pro jednotlivý rybí druh, věkovou kategorii a systém chovu. Dále je uvedena hodnota PER (hmot. přírůstek z 1 g přijatého proteinu), tato hodnota nevyžaduje laboratorní analýzy. a) siven americký Příznivější hmotnostní přírůstek z 1 g přijatého proteinu vykazovala varianta s krmivem ECOLIFE 20. Retence proteinu představuje kvalitu proteinu i energetických zdrojů v krmivu a jejich vzájemný poměr, vyšší hodnota dosažena opět s krmivem ECOLIFE 20. Tab. 11. Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT1 Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

1,02 0,94

SGR FCR/SGR (%.d-1) 0,38 2,68 0,41 2,29

PER 2,23 2,36

aNPU (%) 32,14 32,53

aLR (%) 21,42 13,55

b) pstruh duhový U této varianty dosáhlo lepších výsledků hodnoty PER (2,05) prokazatelně krmivo ECOLIFE 20, stejně tak i retence proteinu (36,25). Tab. 12. Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT1 Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

1,66 1,08

SGR (%.d-1) FCR/SGR 0,45 0,59

3,69 1,83 42

PER

aNPU (%)

aLR (%)

1,37 2,05

19,49 36,25

13,05 19,5

5.1.6. Stanovení mastných kyselin a) siven americký Za důležitého ukazatele považujeme především z dietetického hlediska obsah polynenasycených mastných kyselin v rybím mase. Analýzy svaloviny u Si prokázaly vyšší obsah EPA a DHA u varianty krmené směsí AQUALIFE R90 (42,27).

Tab. 13. Vyhodnocení složení mastných kyselin sivena amerického KT1 Fatty acid

Siven vstup

C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:4n6 C22:5n6 C22:5n3 C22:6n3 Nasycené Mononenasycené n-6 PUFAs n-3 PUFAs C20+C22n-3 n-3/n-6 C20+C22n-3/n-6 Celkové PUFA

14.2.2008 3,63 13,68 7,09 2,43 26,77 3,56 11,84 0,20 3,03 1,43 3,40 0,67 0,74 7,46 0,07 0,00 2,31 11,69 19,74 40,82 12,78 26,66 21,46 2,09 1,78 39,44

Siven Aqualife R90 26.3.2008 3,40 14,02 6,86 2,45 24,65 3,39 12,89 0,21 2,81 1,24 2,95 0,73 0,71 7,33 0,08 0,00 2,42 13,84 19,87 37,85 13,92 28,35 16,97 2,04 1,22 42,27

Siven Ecolife 20 26.3.2008 3,90 15,08 6,94 2,67 23,43 3,44 10,94 0,19 2,50 1,34 3,13 0,79 0,72 8,59 0,08 0,00 2,66 13,63 21,65 36,93 12,00 29,43 17,00 2,45 1,42 41,43

b) pstruh duhový V této variantě dosáhl bylo dosaženo příznivějšího zastoupení PUFA u varianty krmené rovněž směsí AQUALIFE R90 (50,38).

43

Tab. 14. Vyhodnocení složení mastných kyselin pstruha duhového KT1 Fatty acid

Pstruh vstup

C14:0 C16:0 C16:1n7 C18:0 C18:1n9c C18:1n7 C18:2n6c C18:3n6 C18:3n3 C18:4n3 C20:1 C20:4n6 C20:4n3 C20:5n3 C22:4n6 C22:5n6 C22:5n3 C22:6n3 Nasycené Mononenasycené n-6 PUFAs n-3 PUFAs C20+C22n-3 n-3/n-6 C20+C22n-3/n-6 Celkové PUFA

14.2.2008 4,00 15,77 5,68 3,33 17,64 3,41 8,88 0,15 1,89 1,46 3,42 0,98 1,07 9,70 0,08 0,00 2,79 19,73 23,10 30,15 10,10 36,65 32,22 3,63 3,19 46,75

Pstruh Aqualife R90 26.3.2008 3,35 15,54 4,59 3,44 16,90 3,00 11,56 0,17 2,05 1,20 2,78 0,96 0,95 7,96 0,08 0,00 2,63 22,82 22,34 27,28 12,77 37,61 26,40 2,95 2,07 50,38

Pstruh Ecolife 20 26.3.2008 4,47 16,46 6,45 3,27 16,10 3,45 8,42 0,17 1,63 1,41 3,06 0,99 1,01 10,83 0,08 0,00 3,03 18,26 24,21 29,06 9,66 36,17 22,31 3,74 2,31 45,84

5.1.7. Ekonomické vyhodnocení Krmný koeficient se pohyboval u všech variant v rozpětí od 0,94 – 1,66 v závislosti na předkládaném krmivu. Po dosažení aktuální ceny krmiv lze potom získat hodnoty nákladů na 1 kg přírůstku, které se pohybovaly v rozmezí hodnot 32,78 Kč u varianty Si s krmivem ECOLIFE 20 - 54,28 Kč varianty Pd s AQUALIFE R90. Přírůstek z 1 kg krmiva se pohyboval v rozmezí 0,6 u varianty Pd s krmivem AQUALIFE R90 (opět negativní promítnutí vysokého krmného koeficientu) až 1,03 u varianty Si s krmivem ECOLIFE 20. Dosadíme-li aktuální prodejní ceny ryb, vyjádříme tak finanční efekt. Pro objektivní porovnání je ale třeba odečíst ostatní vstupy.

44

a) siven americký Tab. 15. Finanční vyjádření nákladů na přírůstek sivena amerického KT1

Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

1,02 0,94

Náklady Cena na 1 kg krmiva přírůstku (Kč . ryby Kg-1) (Kč) 32,7 33,5 34,88 32,78

FCE

Cena ryby (Kč . Kg-1)

Finanční efekt

Zisk

0,98 1,06

115 115

112,7 121,9

79,2 89,12

FCE

Cena ryby (Kč . Kg-1)

Finanční efekt

Zisk

0,6 0,93

115 115

69 106,95

14,72 69,29

b) pstruh duhový Tab. 16. Finanční vyjádření nákladů na přírůstek pstruha duhového KT1

Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

1,66 1,08

Náklady Cena na 1 kg krmiva přírůstku (Kč . ryby Kg-1) (Kč) 32,7 54,28 34,88 37,67

45

5.2. Krmný test č.2 Druhý krmný test probíhal v termínu od 27.3. – 15.5.2008. Teplota a obsah rozpuštěného kyslíku byla sledována 1x denně pomocí oxymetru, krmení ryb bylo prováděno 1x denně variabilně převážně v odpoledních hodinách. Teplota vody se za sledované období pohybovala od 8,4 – 17,8oC, obsah rozpuštěného O2 10,25 – 14,38 mg.l-1. Denní krmná dávka dle doporučení výrobce s ohledem na teplotu vody. Testovány byly opět obě uvedená krmiva. Zařazeny byly pstruzi a siveni rovněž z místního chovu o počáteční průměrné kusové hmotnosti sivena 120 g a u pstruha 70 g. Celkový počet ryb v jednotlivých žlabech byl navýšen na 200 ks u každé varianty. V pravidelných 14-ti denních intervalech bylo změřeno a zváženo 20 ks ryb z každého žlabu. Na konci testu byla zvážena také celková hmotnost celé obsádky jednotlivých žlabů a evidovala se celková spotřeba krmiva. Ztráty se pohybovaly od 0 – 3 ks na každém žlabu a byly způsobeny úhynem nebo únikem ryb. Na konci testu bylo 6 ks ryb z každé varianty použito na biochemické analýzy.

5.2.1. Délkohmotnostní parametry Výsledné délkohmotností parametry z KT 2 jsou souhrnně vypočítány v tab. 17. Největší průměrná celková délka těla ryb byla zjištěna u Si s variantou krmiva ECOLIFE 20 (247,75 mm), stejně tak jako u pstruha (237,1 mm). Nejvyšší celková kusová hmotnost byla u sivena zjištěna u varianty ECOLIFE 20 (195,4 g). U pstruha největší průměrná kusová délka zjištěna taktéž u krmiva ECOLIFE 20 (164,45 g). Statistická průkaznost byla dokázána u všech uvedených délkohmotnostních parametrů.

46

Tab. 17. Délkohmotnostní parametry Si a Pd (průměrná hodnota ± SD; variační koeficient) KT2 27.3.2008 - Vstup

TL [mm] SL [mm] W [g]

TL [mm] SL [mm] W [g]

Si 218,37 ± 20,08A 9,20 198 ± 19,31A 9,75 119,3 ± 47,18A 39,55 Aqualife R90 Si 246,45 ± 15,70B 6,37 225,65 ± 15,91B 7,05 192,55 ± 37,39B 19,42

Pd 190,83 ± 25,32A 13,27 170,97 ± 24,75A 14,48 73,53 ± 46,41A 63,12

15.5.2008 - Výstup Ecolife 20 Si Aqualife R90 Pd B 247,75 ± 13,31 233,8 ± 9,70B 5,37 4,15 B 226,45 ± 11,65 213,15 ± 8,82B 5,14 4,14 B 195,4 ± 29,99 149,4 ± 17,09B 15,35 11,44

Ecolife 20 Pd 237,1 ± 12,39B 5,23 217,15 ± 11,86B 5,46 164,45 ± 29,02B 17,45

5.2.2. Produkční parametry Pro hodnocení produkční účinnosti jednotlivých krmiv jsem použil údaje o rychlosti růstu a využití krmiv. Základní ukazatele jako jsou přírůstek, intenzita růstu (SGR) a krmný koeficient (FCR) podrobně uvedeny v tab. a) siven americký Během KT 2 se krmný koeficient (FCR) pohyboval v rozpětí 0,91 – 1,05. Příznivějšího výsledku bylo dosaženo u varianty krmiva AQUALIFE R90 (0,91). Po dosazení ceny krmiva lze pak získat náklady na 1 kg přírůstku ryb. V závislosti na krmném koeficientu odvodíme i přírůstek z 1 kg krmiva (FCE) – lepšího výsledku dosáhlo rovněž krmivo ECOLIFE 20, u varianty AQUALIFE R90 bylo dosaženo hodnoty 0,98. Po dosazení ceny ryb lze pak vyjádřit finanční efekt použití krmiva (pro reálný odhad je třeba dále odečíst náklady za 1 kg krmiva). Dále můžeme pro vyjádření produkční účinnosti krmiva použít ukazatel poměru mezi krmným koeficientem (FCR) a specifickou rychlostí růstu (SGR), který vyjadřuje potřebu krmiva (finanční náklady) na dosažení 1% intenzity růstu, kdy je v tomto případě výhodnější nižší hodnota, dosažena u krmiva ECOLIFE 20.

47

Pro stanovení potřebné délky chovného období využíváme hodnotu 100% přírůstku obsádky ve dnech, kdy nám tento ukazatel vyjadřuje dobu potřebnou ke zdvojnásobení hmotnosti obsádky. Při dané intenzitě růstu by dosáhl Si v teplotních podmínkách 7,1 – 17,8oC dvojnásobku své hmotnosti v rozpětí 80 85 dnů v závislosti na aplikovaném krmivu. Ztráty se pohybovaly od 0 – 2 ks ryb a byly zapříčiněny úhynem nebo únikem ryb.

Tab. 18. Výsledky KT2 siven americký Krmivo Protein/Tuk Vstup Počet ryb Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Konec experimentu Doba trvání (den) Počet ryb (ks) Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Přežití (%) Přírůstek (kg) Spotřeba krmiva (kg) FCR SGR (%.d-1) FCE FCR/SGR 100% přírůstek (dny)

Aqualife Ecolife 20 R90 44/26 45/28 27.3.2008 200 200 23,8 24,06 119 120,3 15.5.2008 50 198 38,7 195,5 200 14,9 13,51 0,91 0,97 1,1 0,94 80

200 38,2 191 200 14,14 14,84 1,05 0,92 0,95 1,14 85

b) pstruh duhový U pstruha duhového se během KT 2

krmný koeficient (FCR) pohyboval

v rozpětí 0.98 – 1,45. Příznivějšího výsledku u varianty krmiva AQUALIFE R90 (0,98). Po dosazení ceny krmiva lze pak získat náklady na 1 kg přírůstku ryb. V závislosti na krmném koeficientu odvodíme i přírůstek z 1 kg krmiva (FCE) – lepšího výsledku dosáhlo rovněž krmivo AQUALIFE R90 (1,02), u varianty ECOLIFE 20 bylo dosaženo téměř stejného výsledku (1,01). Po dosazení ceny ryb lze pak vyjádřit finanční efekt použití krmiva (pro reálný odhad je třeba dále odečíst náklady za 1 kg krmiva). Dále můžeme pro vyjádření 48

produkční

účinnosti

krmiva

použít

ukazatele

poměru

mezi

krmným

koeficientem (FCR) a specifickou rychlostí růstu (SGR), který vyjadřuje potřebu krmiva (finanční náklady) na dosažení 1% intenzity růstu, kdy je v tomto případě výhodnější nižší hodnota dosažena u krmiva AQUALIFE R90 (0,68). Pro stanovení potřebné délky chovného období využíváme hodnotu 100% přírůstku obsádky ve dnech, kdy nám tento ukazatel vyjadřuje dobu potřebnou ke zdvojnásobení hmotnosti obsádky. Při dané intenzitě růstu by dosáhl Pd v teplotních podmínkách 7,1 – 17,8oC dvojnásobku své hmotnosti v rozpětí 47 50 dnů v závislosti na aplikovaném krmivu. Ztráty se pohybovaly od 0 – 1 ks ryb a byly zapříčiněny úhynem nebo únikem ryb.

Tab. 19. Výsledky KT2 pstruh duhový Krmivo Protein/Tuk Vstup Počet ryb Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Konec experimentu Doba trvání (den) Počet ryb (ks) Hmotnost obsádky (kg) Průměrná kusová hmotnost (g) Přežití (%) Přírůstek (kg) Spotřeba krmiva (kg) FCR SGR (%.d-1) FCE FCR/SGR 100% přírůstek (dny)

Aqualife Ecolife 20 R90 44/26 45/28 27.3.2008 200 200 14,22 14,23 71,1 71,15 15.5.2008 50 200 29,3 146,5 200 15,08 14,86 0,98 1,45 1,02 0,68 47

199 28,6 157,2 200 14,37 14,21 0,99 1,4 1,01 0,71 50

5.2.3. Hodnocení exteriéru a kondičního stavu ryb Spolu s jednotlivými produkčními ukazateli jsou pro hodnocení efektu aplikace daných krmných směsí také využívány indexy hodnotící exteriér a kondiční stav testovaných ryb. Základními koeficienty vyjadřující poměr mezi délkohmotnostními parametry jsou 49

poměr mezi hmotností a délkou těla, koeficienty dle Fultona (Kf) a Clarka (KC). Mezi další běžně používané řadíme index vysokohřbetosti (Iv – tj. poměr mezi délkou těla a jeho výškou) a index širokohřbetosti (Iš – tj. procentický podíl šířky těla ryb k jeho délce). Tyto dva indexy charakterizují tělesný rámec ryb a jejich osvalení. Jako doplňující ukazatel reflektující kondiční stav ryb je uveden hepatosomatický index (HSI), vyjadřující procentický podíl hmotnosti jater k hmotnosti ryby. Pokud aplikujeme krmnou směs s vysokým obsahem tuku, nebo obsahující nekvalitní složky tuku a proteinů nebo rybou hůře využitelné, zvýšená hodnota tohoto indexu nám udává a signalizuje zvýšené protučnění jater nebo možné zdravotní komplikace. a) siven americký Nejvyšší průměrnou hodnotu Kf a KC bylo dosaženo u varianty oproti vstupům u krmiva ECOLIFE 20 (1,83) a (1,53). U těchto hodnot nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. U indexů Iv a Iš došlo v obou variantách k poklesu hodnot oproti vstupům, kromě hodnoty Iš, která zaznamenala nepatrný nárůst u krmiva ECOLIFE 20 (13,75). Během testu došlo k statisticky průkazným změnám hodnot Kf oproti vstupu u krmiva ECOLIFE 20. Doplňující ukazatel odrážející kondiční stav HSI se oproti vstupu snížil u obou variant, statisticky významný rozdíl byl zjištěn u varianty s krmivem AQUALIFE R90 (1,48%).

Tab. 20. Ukazatele hodnocení exteriéru sivena amerického KT2 Vstup 27.3.2008 Aqualife R90 Ecolife 20

Výstup 15.5.2008 Aqualife R90 Ecolife 20

HSI [%]

2,25 ± 0,12A 5,33

1,82 ± 0,10 5,50

1,48 ± 0,24B 16,22

1,62 ± 0,13 8,02

Kf

1,81 ± 0,21 11,60

1,57 ± 0,06A 3,82

1,75 ± 0,12 6,86

1,83 ± 0,09B 4,92

Kc

1,45 ± 0,16 6,90

1,30 ± 0,05 3,85

1, 48 ± 0,09 6,08

1,53 ± 0,08 5,23

Iv

25,02 ± 1,57 6,27

24,26 ± 1,86 7,67

22,30 ± 1,71 7,67

23,19 ± 0,73 3,15

Iš [%]

14,24 ± 0,83 5,83

13,35 ± 0,56 4,20

14,09 ± 1,04 7,38

13,75 ± 0,32 2,33

Nejvyšší průměrnou hodnotu Kf a KC bylo dosaženo u varianty ECOLIFE 20 (1,74) a (1,57). U těchto hodnot nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. U 50

indexů Iv a Iš došlo v obou variantách k poklesu hodnot oproti vstupům. Oba indexy byly vyšší u varianty s krmivem ECOLIFE 20 (25,87) a (13,59%). Doplňující ukazatel odrážející kondiční stav HSI se oproti vstupu snížil u obou variant, a předpokládáme že protučnění jater se u obou variant snížilo.

Tab. 21. Ukazatele hodnocení exteriéru pstruha duhového KT2 Vstup 27.3.2008 Aqualife R90 Ecolife 20

Výstup 15.5.2008 Aqualife R90 Ecolife 20

HSI [%]

1,43 ± 0,13 6,99

1,44 ± 0,09 6,25

1,05 ± 0,09 8,57

1,00 ± 0,13 13

Kf

1,63 ± 0,03 1,84

1,68 ± 0,11 6,55

1,65 ± 0,11 6,67

1,74 ± 0,11 6,32

Kc

1,41 ± 0,04 2,84

1,46 ± 0,09 6,16

1,49 ± 0,10 6,71

1,57 ± 0,05 3,19

Iv

25,70 ± 0,79 3,07

26,29 ± 1,28 4,87

24,89 ± 0,64 2,57

25,87 ± 0,50 1,93

Iš [%]

13,44 ± 0,35 2,60

14,04 ± 0,54 3,85

13,14 ± 0,45 3,42

13,59 ± 0,32 2,36

5.2.4. Biochemické složení tkání Jednotlivé výsledky biochemického rozboru obsahu proteinu a tuku v tkáních ryb (sval játra, vnitřnosti) jsou souhrnně uvedeny v tabulkách. a) siven americký Obsah dusíkatých látek ve svalovině se zvýšil u obou variant oproti vstupu, stejně tak i obsah tuku v ní. Ryby na obou testovaných krmivech vykazovaly podobné obsahy dusíkatých látek ve svalovině, vyšší nárůst byl zaznamenán u krmiva AQUALIFE R90 (23,36%), vyšší hodnoty uložení tuku vykázala varianta s krmivem AQUALIFE R90 (6,19%). Vzrostl velmi výrazně podíl uloženého tuku ve vnitřnostech. Vyšší obsah tuku ve vnitřnostech byl zjištěn u varianty s krmivem AQULIFE R90 (62,19 %). U hodnot jater nebyly hodnoty analýz k dispozici. Při zvýšeném obsahu tuku v použitých krmích směsích nedocházelo k ukládání tuku ve svalovině, ale především ve vnitřnostech. Pozn.: I bez výsledků vstupních analýz jater KT2 můžeme z výsledků výstupu KT1 usoudit, že k nadměrnému ukládání tuku v játrech u obou variant nedocházelo. 51

Tab. 22. Chemické složení sivena amerického KT2

Krmivo

Datum Sušina

Aqualife R90 Ecolife 20 Aqualife R90 Ecolife 20

27.3. vstup 15.5.

Sval NL

Tuk

Tkáň Játra Sušina Tuk

Vnitřnosti Sušina Tuk

26,45

18,39

5,74

-

-

56,18

48,56

25,44

18,30

4,53

-

-

54,12

46,36

26,65

23,36

6,19

24,80

7,58

69,63

62,19

26,56

20,33

4,79

23,21

5,36

72,29

49,71

b) pstruh duhový U pstruha duhového vzrostl obsah dusíkatých látek u obou variant. Vyšší nárůst byl u krmiva ECOLIFE 20 (19,54%), stejně tak u obsahu tuku (4,92%). Obsah vnitřnostního tuku nezaznamenal tak vysoký nárůst jako u variant sivena, vyšší byl dosažen u varianty s krmivem AQUALIFE R90.

Tab. 23. Chemické složení pstruha duhového KT2

Krmivo

Datum Sušina

Aqualife R90 Ecolife 20 Aqualife R90 Ecolife 20

Sval NL

Tuk

Tkáň Játra Sušina Tuk

Vnitřnosti Sušina Tuk

27.3. vstup

25,44

17,62

2,95

-

-

30,14

13,23

22,88

18,20

3,15

-

-

36,55

23,78

15.5.

23,60 25,58

19,30 19,54

3,60 4,92

21,73 23,21

6,84 11,43

46,37 45,78

40,37 38,05

5.2.5. Retence proteinu a tuku Ukazatele retence proteinu a tuku jsou využívány pro hodnocení kvality krmiv, jako zdroje proteinu a tuku, jejich vhodnosti pro jednotlivý rybí druh, věkovou kategorii a systém chovu. Dále je uvedena hodnota PER (hmot. přírůstek z 1 g přijatého proteinu), tato hodnota nevyžaduje laboratorní analýzy.

52

a) siven americký Příznivější hmotnostní přírůstek z 1 g přijatého proteinu vykazovala varianta s krmivem AQUALIFE R90 (2,5). Retence proteinu představuje kvalitu proteinu i energetických zdrojů v krmivu a jejich vzájemný poměr, výrazně vyšší hodnota dosažena opět s krmivem AQUALIFE R90. Tab. 24. Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT2 Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

0,91 1,05

SGR FCR/SGR (%.d-1) 0,97 0,94 0,92 1,14

PER 2,5 2,12

aNPU (%) 78,17 49,89

aLR (%) 29,20 26,35

b) pstruh duhový U této varianty dosáhlo lepších výsledků hodnoty PER krmivo AQUALIFE R90 (2,32) , stejně tak i retence proteinu (87,49). Tab. 25. Základní produkční ukazatele a retence živin u jednotlivých krmných směsí KT2 Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

0,98 0,99

SGR (%.d-1) FCR/SGR 1,45 1,4

0,68 0,71

PER

aNPU (%)

aLR (%)

2,32 2,24

87,49 46,70

16,53 23,77

5.2.6. Stanovení mastných kyselin a) siven americký Za důležitého ukazatele považujeme především z dietetického hlediska obsah polynenasycených mastných kyselin v rybím mase. Analýzy svaloviny u Si prokázaly vyšší obsah EPA a DHA u varianty krmené směsí ECOLIFE 20 (44,21).

53

Tab. 26. Vyhodnocení složení mastných kyselin sivena amerického KT2 Siven Aqualife R90 27.3.2008 - Vstup 3,40 C14:0 14,02 C16:0 6,86 C16:1n7 2,45 C18:0 24,65 C18:1n9c 3,39 C18:1n7 12,89 C18:2n6c 0,21 C18:3n6 2,81 C18:3n3 1,24 C18:4n3 2,95 C20:1 0,73 C20:4n6 0,71 C20:4n3 7,33 C20:5n3 0,08 C22:4n6 0,00 C22:5n6 2,42 C22:5n3 13,84 C22:6n3 Nasycené 19,87 Mononenasycené 37,85 n-6 PUFAs 13,92 n-3 PUFAs 28,35 C20+C22n-3 16,97 n-3/n-6 2,04 C20+C22n-3/n-6 1,22 Celkové PUFA 42,27 Fatty acid

Siven Aqualife R90 15.5.2008 2,98 13,86 4,80 2,86 28,20 3,49 11,18 0,16 3,44 1,07 2,68 0,71 0,66 6,43 0,08 0,00 2,45 14,95 19,70 39,16 12,13 29,00 18,06 2,39 1,49 41,13

54

Siven Ecolife 20

Siven Ecolife 20

27.3.2008 - Vstup 3,90 15,08 6,94 2,67 23,43 3,44 10,94 0,19 2,50 1,34 3,13 0,79 0,72 8,59 0,08 0,00 2,66 13,63 21,65 36,93 12,00 29,43 17,00 2,45 1,42 41,43

15.5.2008 4,21 16,17 7,15 3,19 18,95 3,48 8,25 0,19 1,72 1,34 2,65 0,96 0,73 11,05 0,09 0,01 3,79 16,08 23,57 32,22 9,50 34,71 20,59 3,65 2,17 44,21

b) pstruh duhový V této variantě dosáhl byl zaznamenán pokles zastoupení PUFA u všech variant krmiva. Tab. 27. Vyhodnocení složení mastných kyselin pstruha duhového KT2 Pstruh Aqualife R90 31.3.2008 3,35 C14:0 15,54 C16:0 4,59 C16:1n7 3,44 C18:0 16,90 C18:1n9c 3,00 C18:1n7 11,56 C18:2n6c 0,17 C18:3n6 2,05 C18:3n3 1,20 C18:4n3 2,78 C20:1 0,96 C20:4n6 0,95 C20:4n3 7,96 C20:5n3 0,08 C22:4n6 0,00 C22:5n6 2,63 C22:5n3 22,82 C22:6n3 Nasycené 22,34 Mononenasycené 27,28 n-6 PUFAs 12,77 n-3 PUFAs 37,61 C20+C22n-3 26,40 n-3/n-6 2,95 C20+C22n-3/n-6 2,07 Celkové PUFA 50,38 Fatty acid

Pstruh Aqualife R90 31.6.2008 2,89 15,77 3,47 3,99 25,06 3,09 10,75 0,15 2,96 0,88 2,35 0,76 0,73 5,96 0,06 0,00 2,08 19,07 22,64 33,97 11,72 31,66 21,87 2,70 1,87 43,38

Pstruh Ecolife 20 31.3.2008 4,47 16,46 6,45 3,27 16,10 3,45 8,42 0,17 1,63 1,41 3,06 0,99 1,01 10,83 0,08 0,00 3,03 18,26 24,21 29,06 9,66 36,17 22,31 3,74 2,31 45,84

Pstruh Ecolife 20 31.6.2008 5,43 19,17 6,86 4,36 15,30 3,40 6,97 0,18 1,14 1,28 2,82 1,05 0,79 11,06 0,09 0,00 3,58 16,54 28,96 28,38 8,29 34,38 20,90 4,15 2,52 42,67

5.2.7. Ekonomické vyhodnocení Krmný koeficient se pohyboval u všech variant v rozpětí od 0,91 – 1,05 v závislosti na předkládaném krmivu. Po dosažení aktuální ceny krmiv lze potom získat hodnoty nákladů na 1 kg přírůstku, které se pohybovaly v rozmezí hodnot 29,76 u varianty Si s krmivem AQUALIFE R90 – 36,62 Kč rovněž u varianty Si s ECOLIFE 20. Přírůstek z 1 kg krmiva se pohyboval v rozmezí 0,95 u varianty Si s krmivem ECOLIFE 20 až 1,1 varianty Si s krmivem AQUALIFE R90 Dosadíme-li aktuální prodejní ceny ryb 55

vyjádříme tak finanční efekt. Pro objektivní porovnání je ale třeba odečíst ostatní vstupy. a) siven americký Tab. 28. Finanční vyjádření nákladů na přírůstek sivena amerického KT2

Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

0,91 1,05

Náklady Cena na 1 kg krmiva přírůstku (Kč . ryby Kg-1) (Kč) 32,7 29,76 34,88 36,62

FCE

Cena ryby (Kč . Kg-1)

Finanční efekt

Zisk

1,1 0,95

115 115

126,5 109,25

96,74 72,63

FCE

Cena ryby (Kč . Kg-1)

Finanční efekt

Zisk

1,02 1,01

115 115

117,3 116,15

84,6 81,97

b) pstruh duhový Tab. 29. Finanční vyjádření nákladů na přírůstek pstruha duhového KT2

Krmivo

FCR

Aqualife R90 Ecolife 20

0,98 0,99

Náklady Cena na 1 kg krmiva přírůstku (Kč . ryby -1 Kg ) (Kč) 32,7 32,01 34,88 34,53

56

6. ZÁVĚR Krmné testy probíhaly v roce 2008 v průběhu chladnější i teplejšího období, a to od 14.2.

–

26.3.

a

od

27.3

–

15.5.

v provozních

podmínkách

na pstruhové farmě SALMON. Do testů byl zařazen pstruh duhový a siven americký. Testovány byly celkem dvě produkční krmné směsi od firmy Biomar, a to řada AQULIFE R90 a ECOLIFE 20 ve velikosti 3,0 mm. Výsledné parametry jednotlivých pokusů byly získány během 42 a 50 dní, v teplotním rozmezí 0,8 – 6,5oC a 8,4 – 17,8oC. U sivena amerického bylo nejpříznivějších produkčních výsledků v druhém krmném testu v období od 27.3 – 15.5.2008 dosaženo u krmiva AQULIFE R90 - FCR = 0,91; SGR = 0,97. Ve variantě s pstruhem duhovým bylo dosaženo lepších produkčních výsledku v rovněž druhém krmném testu u krmiva AQUALIFE R90 – FCR = 0,98; SGR = 1,45. Nejvyšší retence proteinu v chladnějším období testů bylo dosaženo u obou variant ryb u krmiva ECOLIFE 20 (Si – 32,53; Pd – 36,25). Retence tuku byla chladném období vyšší u obou variant ryb s krmivem AQULIFE R90 (Si – 21,42; Pd – 13,05). Během teplejšího období, zahrnující druhý krmný test, byla retence proteinu u variant sivena amerického vyšší u krmiva AQUALIFE R90, stejně jako u variant pstruha duhového (Si – 78,17; Pd – 87,49). Retence tuku v tomto případě byla u variant sivena amerického vyšší u krmiva AQUALIFE R90 (29,20), u pstruha duhového u krmiva ECOLIFE 20 (23,77). Bohatšího spektra polynenasycených masných kyselin bylo dosaženo u krmiva AQUALIFE R90 u obou variant ryb. Celkové zhodnocení aplikace jednotlivých krmných směsí dotváří také finanční a produkční efekt. Nejlepšího finančního efektu a zisku dosáhla z obou provedených testů u variant sivena amerického i pstruha duhového směs AQUALIFE R90. V daných provozních podmínkách tedy lepších výsledků dosahuje použití krmiva AQUALIFE R90. K prokázání rozdílnosti v příjmu a využití předkládaných směsí mezi jednotlivými testovanými druhy ryb nedošlo a proto je toto krmivo vhodnější pro oba druhy ryb.

57

SEZNAM LITERATURY BARLAUP, B.T., HINDAR, E., KLEIVEN, E., HOGBERTER, R. Incomplete mixing of limed water and acidic restrict of lake spawning brouwn trout in Hovvatn southern Norway. Environ. Biol. Fishes, 1996.

BARUŠ, V., OLIVA, O. Mihulovci a ryby (1) : Petromyzontes Osteichtes. 1. vyd. Praha : Academica Praha, 1995. 623 s. ISBN 80-200-0500-5.

BIGGOOD, B.F. Tolerance of rainbow trout to direct changes in water temperature. Fish. Res. Rep. Fish Wildl. Div. No. 15, 1980. 11 s.

BELKOVSKIY, N.M., LEGA, YU.V., CHERNITSKIY, A.G. Disruption of water-salt metabilism in rainbow trout, Salmo gairdnerii, in seawater at low temperatures. J. Ichth. 31, 1991.

BENFEY, TJ. Use of all-female and triploid salmonid for aquaculture in Canada. BullAquaculture Assoc. Can. No. 2, 1996. s. 6-8.

CURRIE, R.J., BENNET, W.A., BEITINGER, T.L. Critical thermal minima and maxima of free freshwater game-fish species acclimated to constant temperature. Environ. Biol. Fish, 1998.

ČADA, M. Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmných směsí v provozních podmínkách chovu pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss W.). Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2006.

DE SILVA SS., ANDERSON T.A. Fish Nutrition in Aquaculture. Springer, 1995. 319 s. ISBN 041255030X, 9780412550300.

GEBAUER, D. Zhodnocení efektu aplikace krmných směsí s různým obsahem energie v chovu pstruha duhového (Oncorchynchus mykiss) v zimním období. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2004. 84 s.

58

HALVER, J.E. Fish nutrition. Academic Press Inc.,1989.

HETEŠA, J., PŘIKRYL, I. Hydrohemie. 1. Vyd. Brno : MZLU Brno, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-289-6.

HOULIHEN, D., BOUJARD, T., JOBLING, M. (eds.). Food intake in fish. Blackwell Science Ltd, 2001.

HUBERT, W.A., CHAMBERLAIN, C.B. Enviromental gradients affect rainbow trout populations among lakes and reservoirs in Wyoming. Tran. Am. Fish. Soc. 125, 1995.

JIRÁSEK, J. MAREŠ, J. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 70 s. ISBN 80-7157646-8.

JIRÁSEK, J., MAREŠ. J., ZEMAN, L. Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro ryby. Libor Kvapil. Brno : MZLU, 2005. 70 s. ISBN 80-7157-646-8.

KESTEMONT P. Fish Physiology and Biochemisty. Journal no.10695, Springer Netherlands, 2002.

KUTTY, M.N. Aquaculture: principles and practices. Wiley-Backwell, 2005. 624 s. ISBN 1405105321, 9781405105323.

LAWRENCE, C., MAGUIRE, G.B. Farming trout. Aquaculture WA, 1999.

LIM, C., CARL, D. Nutrition and Fish Health. Webster Editiony Haworth Press, 2001. 365 s. ISBN 1560228873, 9781560228875.

LIM, CH.E., SESSA, D.J. Nutrition and utilization technology in aquaculture. AOCS Press, 1995. 294 s. ISBN 09353115543.

LOVELL, T. Nutrition and feeding of fish. Edition: 2, Springer, 1998. 267 s. ISBN 0412077019, 9780412077012. 59

LOVELL, T. Nutrition and feeding of fish. Springer, 1998. 267 s. ISBN 0412077018.

MAREŠ, J. Zhodnocení produkční účinnosti vybraných krmiv v chovu pstruha duhového (Onchorhyncus mykiss). Brno : MZLU, 2002. 12 s.

MAREŠ, J., JIRÁSEK, J. Ukazatele produkční účinnosti krmiv.In.SPURNÝ, P. (ed.) 50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně, Brno, 1999. s.74-78. ISBN80-7157408-2.

MOLONY, B. Enviromental requirements and tolerances of Rainbow Trout (Oncorhynchus mykiss) and Brouwn Trout (Salmo trutta) with special reference to Western Australia. Fisheries Reserch Report no.130, 2001.

NAVRÁTIL, S., et al. Choroby ryb. 1. Vyd. Brno : 2000. 155 s. ISBN 80-86114-92-5.

OJOLICK, E.J., CUSACK, R., BENFEY, TJ., KERR. Survival and growth of allfemale diploid and triploid rainbow trout (Oncorhynchus mykiss) reared at chronic high temperature. Aquaculture, 1995. s.177-187.

POKORNÝ, J., et al. Pstruhařství. Redaktor Jiří Kulišan. 2. přeprac. vyd. Na Topolce, Praha 4 : Informatorium, 1998. 242 s. ISBN 80-86073-24-6.

PŘÍHODA, J. Chov lososovitých rýb. 1. Vyd.: Style, 2006. 209 s. ISBN 80-969033-4-9.

RUNN, P., MILBRINK, G. Early developenemt of free salmonid species in acidified water. Zoon, 1977.

SANVER, F. Maintenance energy requirements in rainbow trout (O. mykiss) fed largely varying feeding intensities. Journal of Fisheries & Aquatic Sciences, 2005. http://fas.ege.edu.tr

SPURNÝ, P. Ichtyologie : obecná část. 2. Vyd. Brno : MZLU Brno, 2000. 138 s. ISBN 80-7157-341-8.

60

STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Biometrika. Brno : MZLU Brno, 2000. 194 s.

STEFFENS, W. Protein utilization by rainbow trout (Salmo fairdneri) and carp (Cyprinus carpio). Aquaculture, 1981.

WEITHMAN, A.S., HAAS, M.A. Effect of dissolved-oxygen depletion on the rainbow trout fishery in Lake Taneycomo, Missouri. Trans. Am. Fish. Soc. 113, 1984.

YAMAMOTO, A. Oxygen consumption and hypoxic tolerance of triploid rainbow trout (O. mykiss) - Fish Parh. /Japan, 1994.

61

PŘÍLOHY

62

Příloha I. Grafy základních hydrochemických ukazatelů KT1 a) Teplota vody během sledovaného období

b) Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě během sledovaného období

63

Příloha II. Grafy základních hydrochemických ukazatelů KT2 a) Teplota vody během sledovaného období

b) Obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě během sledovaného období

64