VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA
Katedra cestovního ruchu
ZÁŽITKOVÁ TURISTIKA V ČESKÉ REPUBLICE
Autor: Jana Semorádová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2014
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 16.4.2014
...................................................... Podpis
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za odborné vedení bakalářské práce. Dík patří také všem, kteří byli ochotní vyplnit dotazník a v neposlední řadě mé rodině za podporu a trpělivost.
Abstrakt SEMORÁDOVÁ, Jana: Zážitková turistika v ČR. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 47 stran.
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu zážitkové turistiky v České republice. Teoretická část se zabývá základními pojmy, historií zážitkové turistiky jako takové a jejím postavením v cestovním ruchu, dále pak možnostmi propagace a rovněž konkrétními příklady z praxe. Praktická část se věnuje analýze povědomí zážitkové turistiky u občanů České republiky, jejich zkušenostmi a názory.
Klíčová slova: Zážitek. Zážitková turistika. Marketingový průzkum.
Abstract
SEMORÁDOVÁ, Jana: Experience tourism in the country. Bachelor thesis. College of Polytechnics. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Level of professional qualification: Bachelor´s degrese. Jihlava 2013. 47 pages.
The Bachelor thesis is focused on the analysis of experience tourism in the Czech Republic. The theoretical part deals with basic concepts, history of experience tourism as such, and it is position in tourism, as well as opportunities for promotion, as well as specific examples from practice. The practical part is devoted to the analysis of experiential tourism awareness among citizens of the Czech Republic, their experiences and opinions. Keywords: Experience. Experience tourism. Marketing research.
Obsah 1. Úvod a cíl ……………………………………………………………7 2. Metodika bakalářské práce ………………………………………….8 3. Literární rešerše ……………………………………………………..8 4. Vývoj oboru zážitkový cestovní ruch – literární přehled - starověk ……………………………………………10 - středověk …………………………………………..11 - novověk ………………………………...…………11 - romantismus ………………………………...….....11 5. Druhy a zdroje příjmů ………………………………………...…....12 6. Typy atraktivit …………………………………………………...…13 7. Transformace atraktivit do zážitkové turistiky …………………......15 8. Trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu …………………....16 9. Propagace ….........................…………………….………………....16 10. Příklady z praxe ………...………………………………………....17 11. Firmy a agentury zabývající se prodejem zážitků ………………...20 12. Konkrétní příklady zážitků s popisem i cenou ………………...….21 13. Dotazníkové šetření ……………………………………………….24 14. Bariéry rozvoje zážitkového turismu ……………………………...39 15. Závěr…………… ………………………………………….…...…40
-5-
Použité zdroje ………………………………………………………......42 Seznam příloh …………………………………………………..……....44 Příloha č. 1 ………………………………………………………..…….45
-6-
1. Úvod a cíl Tématem mé bakalářské práce je analýza zážitkové turistiky v České republice. Vybrala jsem si toto téma z důvodu toho, že jsem získala osobní zkušenost s konkrétním zážitkem. Jednalo se o jízdu ve Ferrari F430 Modena. Tento zážitek jsem obdržela jako dárek k narozeninám. Jízda se odehrávala na letišti v Příbrami. Před samotným začátkem proběhlo proškolení. Samotný zážitek poté trval jen chviličku, ale vzpomínka na něj patří k nejsilnějším zážitkům v životě. Rozhodla jsem se tedy prozkoumat zkušenosti ostatních a jejich názory o zážitkové turistice v České republice. Zážitková turistika je velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím cestovního ruchu, v poslední době jsou trendem zážitkového cestovního ruchu velká centra zaměřená na vzdělávání právě formou zážitku. Nabízí totiž nejen poznání krásných míst České republiky nebo světa, ale také něco navíc. Tím navíc může být nezapomenutelný prožitek či zajímavá aktivita. Není divu, že cestovatele tento typ turistiky zajímá stále více. Už totiž nemusí strávit celé dny na pláži pod slunečníkem nebo pochodem po historických památkách. Vyberou si přesně to, co je jim blízké. Ačkoliv ve světě je zážitková turistika již naprosto běžným pojmem, v České republice se s ní začínáme setkávat teprve nedávno. Statistiky ukazují, že se jí věnuje stále větší množství lidí. Čím zajímavější a originálnější prožitky se nabízí, tím lépe. Turisté se tak vracejí domů s novými informacemi a znalostmi, navíc mají ale také skvělé zážitky, na které jen tak nezapomenou. Vyzkoušejí si nové věci, baví se, někteří zde také naleznou nové koníčky. Neopomenutelnou výhodou je fakt, že zážitková turistika v mnoha případech není vázána na kvalitu počasí a lze ji provozovat v jakýchkoli podmínkách. Prostřednictvím dotazníkového šetření bude zjištěno, jak lidé vlastně zážitkovou turistiku vidí a vnímají, zda vědí, co si pod tímto pojmem představit. Práce se rovněž zaměřuje na konkrétní rozdělení jednotlivých typů zážitků, druhy a zdroje příjmů a dále na propagaci zážitkové turistiky.
-7-
2. Metodika bakalářské práce Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Tvorbě bakalářské práce předcházelo studium odborné literatury a dalších sekundárních informačních zdrojů. Nejdříve byly ve školní knihovně nalezeny bakalářské práce, pro zjištění, zda zvolené téma již bylo nějakým způsobem zpracováno. Pro získání informací týkajících se nabídky zážitků a dat o konkrétních agenturách zabývajících se zážitky jako předmětem své činnosti byl využit i internet. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu zážitková turistika v cestovním ruchu, historií zážitkové turistiky jako takové a jejím postavením v cestovním ruchu. Praktická část se věnuje analýze povědomí zážitkové turistiky u občanů České republiky, jejich zkušeností a názorů. Dále zahrnuje jednotlivé firmy zabývající se prodejem zážitků – včetně porovnání nabízených služeb. Metody získávání dat: Primární data byla získána kvantitativním výzkumem prostřednictvím dotazníkového šetření mezi občany České republiky. Dotazníkové šetření bylo provedeno na vzorku 110 respondentů, jednalo se o náhodný výběr. 3. Literární rešerše Turistika Turistika je komplex činností spojených s aktivním pohybem a pobytem v přírodě; má za cíl poznání přírodních a společenských poměrů ve zvolené oblasti; k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností. (Nádvorník, 1987, s. 12) Zážitková turistika Zážitková turistika patří mezi moderní trendy v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o typ šetrné turistiky, který láká účastníky především na nové způsoby poznávání různých destinací. Cílem je poskytnout turistům zábavnou aktivní dovolenou plnou nových prožitků. Destinace jsou poznávány všemi smysly – zrakem, sluchem, hmatem, čichem, chutí. Místní kultura, tradice a historie nejsou zážitkovým cestovním ruchem narušovány, turisté využívají pouze to, co je v oblasti dostupné. Díky tomu je možné
-8-
zlepšit životní úroveň místního obyvatelstva, aniž by bylo nutné příliš zasahovat do jeho životního rytmu. (Moravec, 2007, s. 1) Zážitková turistika tedy spočívá v aktivním poznávání turistických destinací, v prožívání „dobrodružství“ a v netradičních zážitcích. Turisté sami se rozhodují, co všechno během své dovolené podniknou. Program není povinný, pokud má turista pocit, že některé aktivity jsou již nad rámec jeho schopností a možností, nemusí se jich zúčastnit. Platí ale, že tento typ turistiky vyhledávají především lidé s dobrodružnou povahou, kteří si chtějí vyzkoušet, co všechno dokáží. Nejčastěji volí turisti z nabídky sportovního a adrenalinového cestovního ruchu. V současnosti je již tato nabídka prakticky neomezená, výběr produktů cestovních kanceláří je velmi široký. Veškeré produkty mají však jedno společné – turisté nejsou jen v pozici těch, kdo chodí za průvodcem, poslouchá jeho výklad a pozoruje. Sami mají možnost osahat si to, co vidí, vyzkoušet si činnosti, k nimž se v běžném životě nedostanou. Novotný a kol. (2005, s. 50) uvádí některé z možností zážitkové turistiky: • vodní sporty – vodní lyžování, parasailing, slaňování, rafty na horských řekách; • návštěvy v zajímavých restauracích, například podmořských či středověkých; • pilotování formule 1, jízda tankem, vyhlídkové lety, kopilotování malých letadel, projížďky džípem po dunách nebo v džungli; • den se zásahovou jednotkou nebo s popeláři; • exkurze po pivovarech, lihovarech, vinných sklípcích, čokoládovnách, výrobnách sýrů, výrobnách doutníků apod., obvykle spojené s ochutnávkou a s možností vyrobit si vlastní produkt; • návštěvy podzemních prostor, chodeb, dolů apod.; • návštěvy technických památek a zařízení.
-9-
Teorie zážitku O teorii zážitku můžeme hovořit v souvislosti s tzv. dobrodužným cestovním ruchem. Zážitky při takovém turismu vzbuzují v účastnících velmi silné emoce. Představuje pro ně výzvu – zažívají pocity, které v běžném životě nenaleznou, snaží se vytěžit maximum ze svých fyzických nebo duševních schopností. Uspokojují tak své potřeby, rozvíjejí se a poznávají nové věci. (Kotíková, 2013, s. 68) Interaktivita Interaktivita je neoddělitelnou součástí zážitkové turistiky. Je založena na již zmiňovaném vnímání všemi lidskými smysly. Turisté si mohou věci nejen prohlížet a poslouchat výklad. Nacházejí se v autentickém prostředí, vnímají veškeré zvuky, které jsou s ním spojené. Mohou si vše osahat, vyzkoušet si některé činnosti na vlastní kůži, ochutnat výrobky. Expozice mohou nabízet také různé další interaktivní prvky – přehrávání různých videí podle zájmu návštěvníků, další dodatečný výklad, tematické hry apod. Interpretace Podle Moravce (2007, s. 1) je součástí zážitkové turistiky také nápaditá interpretace. Ta představuje nový způsob toho, jak lze vnímat zvolené místo, jak si ho lze prohlížet a seznamovat se s ním. Interpretace se tedy pojí s interaktivitou.
4. Historie cestovního ruchu Starověk Cestovní ruch započal již ve starověku. Tehdy lidé individuálně podnikali většinou obchodní cesty, případně se cestovalo hromadně z vojenských a ekonomických důvodů. (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 7)
- 10 -
Středověk Ve středověku již existovali cestovatelé, kteří podnikali různé výpravy za poznáváním cizích kultur, tradic, přírodního bohatství apod. Patřil mezi ně například Marco Polo, jehož vzpomínky na výpravu do Číny v druhé polovině 13. století zachytil spisovatel Rustichello v knize Il Milione. (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 7) Novověk Cesty za objevy pokračovaly také v novověku. Mezi nejznámější tehdejší cestovatele patřil Vasco de Gama a Kryštof Kolumbus, kteří žili v 15. století. Cílem těchto cest bylo opět poznat nové kraje a kultury, ale také navázat obchodní kontakty a získat co nejvíce předmětů z navštívených oblastí. Do novověku se pak řadí také cesty, jejichž cílem bylo spíše dobývat nová území. Obdobně jako již ve starověku se tedy i v této době cestovalo z vojensko-ekonomických důvodů. (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 8) Romantismus Skutečná zážitková turistika podobná té současné se poprvé objevila až v době romantismu, tedy zhruba v 19. století. Stále častěji cestují také jednotlivci, jejichž cíle nejsou navazovat obchodní spolupráci, ale pouze poznávat nové země a neznámá místa a užívat si v nich dobrodružství. Velký vliv měla na tehdejší cestovní ruch romantická literatura plná tajemných a dobrodružných výprav, hrdinů a exotických výjevů. Obvykle se romantičtí „turisté“ přidružovali k obchodníkům, kteří pravidelně cestovali do zvolených destinací, znali je a dokázali tak cestovatelům poradit a pomoci. (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 8-9)
- 11 -
4. Druhy a zdroje příjmů ze zážitkové turistiky Zpoplatnění přístupu Zážitková turistika není bezplatná. Turisté musí zaplatit vstup do objektů, využívání různých strojů a přístrojů apod. Existuje ovšem řada subjektů, které potřebují ještě další finanční podporu a využívají proto například různé dotace. Ty jim umožňují spravovat dané místo a udržovat ho provozuschopné, aniž by ceny za vstup a využívání byly pro zájemce přemrštěné. (Ryglová, 2011, s. 116) Prodej suvenýrů Pokud je destinace turisty vyhledávaná, bývá pravidlem, že je v nabídce také možnost zakoupit si různé místní produkty a suvenýry. Turisté si chtějí domů přivézt nejen své vlastní vzpomínky či fotografie, ale také vzpomínkové předměty z navštíveného místa. Může se jednat prakticky o cokoliv – pohlednice, fotografie, obrázky, figurky, keramické a dřevěné předměty, šperky, čepice, šály, šátky, trička, tašky, plyšová zvířata, hračky, kosmetiku, svíčky, dokonce i o potraviny a nápoje, které jsou s danou destinací nějak spojené. Turisté tyto předměty nekupují pouze pro vlastní potřebu, ale také jako dárky pro své blízké. (Jakubíková, 2012, s. 36) V řadě případů ovšem na prodeji suvenýrů nevydělává samotný subjekt, který zážitek poskytuje. Ten může prodejcům pronajmout potřebnou plochu, zisk jako takový ovšem nepatří jemu. (Ryglová, 2011, s. 101) Doplňkové služby Mezi doplňkové služby lze zařadit vše, co usnadňuje zájemcům využívání nabízených produktů cestovního ruchu. Využívání takových služeb je zpoplatněno, buď je zahrnuto přímo v ceně vstupného (pokud je jeho využití bezpodmínečnou podmínku využití produktu), nebo si ho turisté mohou v případě zájmu zaplatit zvlášť. Patří sem na příklad služby pro usnadnění pohybu v dané lokalitě – půjčovny jízdních kol, inline bruslí, lodí, ale také aut. Dále sem spadá nabídka prohlídek s průvodcem, obvykle v několik cizích jazycích. Protože zážitková turistika je založena na sportovních a adrenalinových aktivitách, je součástí doplňkový služeb také nabídka zapůjčení
- 12 -
potřebné výbavy – ochranných a sportovních pomůcek, vhodného oblečení, kamer a fotoaparátů pro speciální účely (například fotografování či točení pod vodou), rybářských potřeb, loveckých zbraní atd. (Palatková, 2011, s. 58) Doplňkové služby představují v zážitkové turistice nejvýznamnější součást zdrojů příjmu. Možnosti jejich využití se ovšem liší podle typu nabízených produktů. (Novotný, Moravec, 2004 – 2005, s. 25)
5. Typy atraktivit Atraktivity lze rozdělit na 5 základních typů: 1. objekty – hrady, zámky, zahrady, tradiční dílny, technická zařízení, expozice, památky (monumenty); 2. události – historické, kulturní, společenské; 3. významné osobnosti – historické, současné; 4. tradiční výroba (technologie); 5. lokality – přírodní útvary, ekosystémy (lesy, řeky, moře, hory).
Objekty Mezi objekty tedy řadíme hrady, zámky, zahrady, tradiční dílny, technická zařízení, expozice a památky (monumenty). Jedná se o jedinečné stavby, zařízení, expozice či zahrady, které mají obvykle nějakou historickou hodnotu. Cílem návštěvníků bývá nejčastěji seznámení s historií, prohlédnutí vzácných předmětů, sledování klasické rukodělné výroby apod. Za vstup do objektů se platí, délka pobytu je individuální. Objektů je dostatek a jejich návštěvnost bohužel nedosahuje vždy takových čísel, aby byly pokryty náklady na provoz a poskytování služeb. Proto jsou pro turisty v nabídce také různé suvenýry. (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 27)
- 13 -
Události Události mohou být kulturní, historické nebo společenské. Počet návštěvníků se obvykle odvíjí od prestiže a významu takové události. Záleží na tom, zda se jedná o událost spjatou pouze s regionem, nebo například s celým státem, či dokonce o událost mezinárodního významu. Na takové události se nemusí vždy platit vstup, ačkoliv obvykle je nutné vstupenku zakoupit. Nicméně základním zdrojem příjmů bývají spíše doplňkové služby a prodej suvenýrů. Mezi doplňkové služby patří například prodej občerstvení či nabídka různých aktivit (výroba vlastních produktů, sportovní aktivity, hry pro děti apod.). (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 27-8) Významné osobnosti Také významné osobnosti, ať už historické nebo současné, mohou ovlivňovat volbu destinace. Lidé se rádi seznamují s tím, kde se narodil nebo kde strávil větší část života jejich oblíbený zpěvák, herec, spisovatel, režisér apod. Na těchto místech bývá často nabídka služeb cestovního ruchu spojena právě s tím, kdo lokalitu proslavil. Rodné domy historických osobností, případně domy, v nichž žily a tvořily, bývají někdy zpřístupněny veřejnosti jako muzea. Pro fanoušky mohou být zajímavá také další místa, kde se jejich oblíbená osobnost pohybovala – například restaurace, kluby, parky atd. Pokud se nejedná o muzeum na počest některé osobnosti, bývá vstup na tato místa bezplatný. Finance jsou získávány z doprovodných služeb a prodeje suvenýrů, které v těchto případech zahrnují různé části oblečení se jménem a/nebo podobiznou dané osobnosti, jejich fotografie a obrazy, díla (knihy, CD, DVD, obrazy), sošky a jiná vypodobnění atd. Tradiční výroba (technologie) Tradiční dílny sice spadají mezi objekty, ostatní místa, kde se lze setkat s tradiční výrobou či technologiemi však tvoří zvláštní kategorii. Jedná se o historicky věrné napodobení toho, jak se dříve vyráběly či zpracovávaly určité produkty, či jak vypadaly různé technologické pomůcky v průběhu svého vývoje. Finance jsou získávány ze vstupného, z prodeje výrobků, které souvisejí s prezentovanými činnostmi, ale i dalších
- 14 -
doplňkových služeb. Kromě různých prohlídek s průvodcem je možné například nabízet také zpoplatněné vyzkoušení výroby některých produktů. (Novotný a kol., 2008, s. 29) Lokality Lokality, tedy přírodní útvary a ekosystémy (lesy, řeky, moře, hory), přitahují turisty především svoji krásou a možnostmi dalšího sportovního, adrenalinového i rekreačního vyžití. Jsou vhodným cílem pro pěší a vysokohorskou turistiku, cyklistiku, lezení po skalách, plavání a další vodní sporty a celou řadu dalších aktivit. Na tato místa se sice obvykle neplatí vstup, ale finance jsou získávány z doplňkových služeb a z prodeje suvenýrů. Mezi základní doplňkové služby patří půjčovny různých dopravních prostředků, sportovní výbavy, oblečení, chráničů apod. Zároveň lze nabízet různé sportovní kurzy, túry s průvodci, adrenalinové aktivity atd. Nevýhodou těchto atraktivit je ovšem velká závislost na dobrém počasí. (Novotný, Moravec, 2005, s. 30)
6. Transformace atraktivity do zážitkové turistiky Aby atraktivita skutečně mohla fungovat jako cíl pro zájemce o zážitkovou turistiku, je zapotřebí splnit několik hlavních zásad. Předně je nutné danou atraktivitu řádně propagovat. Součástí propagace by mělo být vše, co je součástí nabídky a mohlo by oslovit potenciální zájemce. Pokud nemáme co propagovat, není možné uvažovat o zařazení atraktivity do nabídky zážitkového cestovního ruchu. V nabídce by mělo být něco, co zájemcům poskytne nové prožitky, osloví je a donutí je to zamyslet se nad tím, že by mohli vyzkoušet něco nového. Zážitková turistika se také odvíjí od toho, co prezentujeme a za kolik. Nabízený zážitek tedy musí být úměrný požadované ceně. Zároveň je vhodné zaměřit se na různé cílové skupiny návštěvníků. I mezi zájemci o zážitkovou turistiku jsou velké rozdíly v tom, co všechno jsou schopni a ochotni podstoupit a vyzkoušet. Proto se doporučuje nabízet vytvoření balíčku na míru, tedy zařazení pouze takových aktivit, které si zákazník skutečně přeje vyzkoušet a které jsou v jeho schopnostech a možnostech. Mezi další zásady patří bezesporu autentičnost. Zákazníci musí mít pocit, že si skutečně vyzkoušeli danou činnost naplno. Například u různých simulátorů (letecké apod.) je tato zásada velmi důležitá. Samozřejmostí by pak
- 15 -
měla být vysoká profesionalita nabízených služeb a veškerých zúčastněných poskytovatelů. (Kotíková, 2013, s. 82)
7. Trendy v oblasti zážitkového cestovního ruchu V současnosti jsou v oblasti zážitkového cestovního ruchu velmi populární tzv. centra zábavného poznávání (setkat se můžeme například i s názvy science museum, children center, discovery children či hand on). Jedná se o velká centra, která umožňují vzdělávání a poznávání nových věcí formou zážitků. Nabízejí možnost vyzkoušet si velké množství různých aktivit pro různé věkové kategorie. Plně se orientují na spokojenost zákazníka a jejich hlavní zásadou je maximální interaktivita, tedy zapojení všech lidských smyslů. V těchto centrech mají návštěvníci možnost seznámit se s různými předměty, vědeckými poznatky a fakty a následně si jejich fungování ověřit v praxi na interaktivních exponátech. V České republice funguje první takové centrum od roku 2007 – liberecký iQpark. (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 40)
8. Propagace V případech, kdy se jedná o zážitky v balíčcích služeb je podpora prodeje často spojena s vlastní distribucí produktu nebo alespoň začátkem obchodního vztahu.“ (Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, 2008, s. 46) Kromě vlastní propagace je vhodné zaměřit se také na spolupráci s cestovními kancelářemi. Jejich nabídka by měla obsahovat všechny produkty, které atraktivita nabízí, a měla by být formulována tak, aby přilákala co nejvíce zájemců. To samé ovšem platí také pro propagaci samotnou. Doporučuje se spolupracovat v tomto ohledu s českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism. Ta propaguje Českou republiku na mezinárodní úrovni a zároveň se stará o propagaci jednotlivých atraktivit v rámci země. Pořádá speciální propagační akce, spolupracuje se zahraničními agenturami i se subjekty cestovního ruchu v České republice, tedy s cestovními kancelářemi, obcemi,
- 16 -
městy, kraji atd. Provádí také vlastní výzkumy v oblasti cestovního ruchu. (Ryglová, 2011, s. 45-6) Marketingová kampaň atraktivit zážitkové turistiky se řídí stejnými zákonitostmi jako kampaně propagující veškeré další produkty a služby. Vhodné je tedy začít průzkumem trhu: zjistit si, jaké je konkurence v okolí, jaké jsou silné a slabé stránky dané atraktivity v porovnání s touto konkurencí, ujasnit si, kdo má být mojí cílovou skupinou zákazníků, jaké produkty by tuto cílovou skupinu nejvíce oslovily, které produkty budou pro atraktivitu zásadní. Následně se stanovují cíle marketingové kampaně, a to jak cíle krátkodobé, tak i dlouhodobé. Je zapotřebí dodržovat tzv. SMART podmínky, podle nichž musí tyto cíle být dostatečně specifické (Specific), měřítelné (Measurable), dosažitelné (Attainable), odpovídající možnostem (Relevant) a časově ohraničené (Time-bound). (Palatková, 2013, s. 54)
9. Příklady z praxe Jednotlivé realizované projekty zobrazují zapracování interaktivity do běžných turisty navštěvovaných míst. Jedno z míst, které oživuje staré tradice je Skanzen v Zubrnicích. Jde například o pořádání slavností podle církevního a zemědělského roku, kterých se návštěvníci mohou aktivně účastnit jako je masopust, stavění máje, Vánoce a další. Při těchto slavnostech si mohou zájemci zkusit některé činnosti sami. [mla.zubrnice.cz]3 Dalším příkladem může být nová stálá výstava ve Starém paláci Pražského hradu, kterou připravila Správa Pražského hradu. Expozice má název Příběh Pražského hradu a interaktivní program je určen dětem do 15 let. Za zmínku stojí také dětská herna, v níž je např. instalován středověký jeřáb, s jehož pomocí mohou děti z obrovských polystyrénových kostek stavět své stavby. [www.pribeh-hradu.cz]6
- 17 -
Do kategorie zážitkového cestovního ruchu samozřejmě patří i technické a technologické památky. Ty mají poněkud horší pozici, chtějí-li se více otevřít návštěvníkovi a nabídnout mu aktivní poznávání obohacené o silné zážitky. Jednak je část technických památek provozována nadšenci (namátkou např. železnorudný důl Chrustenice s důlní expozicí Chrustenická šachta či Solvayovy lomy v Bučovicích a dále je nutno více třeba přihlížet k otázce bezpečnosti návštěvníků. Navíc značná část technických památek je veřejnosti přístupná jen omezeně – několikrát do roka a nebo jen příležitostně – jako např. Ekotechnické muzeum v objektu bývalé čističky odpadních vod v Praze – Bubenči. [Doslovná citace: www.ekotechnickemuseum.cz]12 Nejvyšším typem vstřícnosti k návštěvníkovi jsou tzv. centra zábavného poznávání (science museum, children center, discovery children, hand on). Jde vlastně o nový typ muzeí, která nabízejí desítky až stovky exponátů a jsou založena na interaktivitě a experimentování. Tato muzea se snaží zapojit při poznávání co nejvíce lidských smyslů, umožnit návštěvníkům poznávat za pomoci experimentu, provokovat myšlení a fantazii. Tato centra nabízejí návštěvníkům vyzkoušet si to, co doma vyzkoušet nelze. Chtějí pobavit a zároveň nenásilně, vlastně mimoděk, návštěvníka vzdělávat. V České republice je takové muzeum zatím jen jedno – Muzeum zábavného poznávání v Liberci: iQpark Science Centre. Zatím obsahuje na 200 interaktivních exponátů z nejrůznějších oborů. Ročně je 20% exponátů obměňováno. Exponáty jsou účelově vyrobené a umožňují návštěvníkům pochopit a poznat, jak a proč fungují různá zařízení, pomáhají přibližovat aplikace některých přírodních zákonů. Zatím nabízí muzeum tyto tématické okruhy: Klamání smyslů, Hry a hlavolamy, Černá díra, Schodiště obrazů optických klamů, Labyrint a rotující válec, Vodní hrátky, Schodiště a artefakty, Přírodní zákony a Optické jevy. [Doslovná citace:www.iqpark.cz]1
- 18 -
Z výše uvedeného textu vyplývá jedna důležitá věc. Současným trendem je tzv. informální vzdělávání
[*]
. Dnešní člověk je často zahlcován informacemi a moderní
pedagogika hledá nové přístupy ke vzdělávání, hledá nové metody, které umožní se látku nejen naučit zpaměti a odříkat ji správně při zkoušení, ale pochopit ji a učit se získané poznatky aplikovat. Muzea a památky jsou nucena pracovat efektivně a část peněz na provoz si vydělat vlastními silami. Je třeba proto rozšířit okruh návštěvníků i o ty, kteří se dosud o tyto instituce nezajímali, protože neměli sami od sebe potřebu se dál vzdělávat právě tady. Pokud se muzeím a památkovým objektům podaří udržet krok s moderní pedagogikou, která hledá interaktivní metody, podaří se jim i zvýšit návštěvnost a tedy i zisk. Proto je třeba prezentační techniky a metody přenosu informací k návštěvníkovi měnit a přizpůsobovat době. (Novotný a kol., 2008, s. 50)
[*] vzdělávání mimoděk, v době volna a zábavnou formou
- 19 -
10. Firmy a agentury zabývající se prodejem zážitků v České republice Tab.č. 1: Přehled firem a agentur Název
Sídlo
Web
Allegria – firma na zážitky s.r.o.
Praha 2
www.firmanazazitky.cz
Zážitky.cz s.r.o.
Praha 1
www.zazitky.cz
Esennce, s.r.o.
Praha 10
www.esennce.cz
Zážitková agentura s.r.o.
Kostelec na Hané
www.netradicnizazitky.cz
Zážitkové Dárky s.r.o.
Praha 13
www.zazitkove-darky.cz
DejToNej s.r.o.
Praha 1
www.dejtonej.cz
ALIBEST s.r.o.
Brno
www.rajzazitku.cz
Adrop s.r.o.
Praha 2
www.adrop.cz
Zdroj: vlastní zpracování Popis vybraných firem a agentur Allegria – firma na zážitky s.r.o. Tato společnost je průkopníkem zážitků jako dárků na českém trhu. Jedná se o nejstarší zážitkovou agenturu v České republice a nabízí téměř 1 000 zážitků ve všech krajích ČR. Důkazem kvality služeb je zastoupení v Mezinárodní alianci zážitkových firem (GEA), která sdružuje jen ty nejlepší v oboru. [www.firmanazazitky.cz]18 Zážitky.cz s.r.o. Cílem tohoto internetového portálu je přinést odvážným lidem nové nápady na dárky a k nim poskytnout užitečné a fungující služby. Udělat radost obdarovaným díky rychlému a spolehlivému zajištění zdárné realizace zážitku. [www.zazitky.cz]16
- 20 -
Esennce.cz Tato společnost se již sedm let věnuje tomu, aby se sny stávaly skutečností, abychom životy naplňovali skutečnými zážitky. Jejich zásadami jsou kvalita, profesionalita a osobní přístup. Je aktivním členem Asociace provozovatelů elektronické komerce (APEK). [www.esennce.cz]19
11. Konkrétní příklady produktových balíčků a jejich srovnání Firma
Zážitkový balíček
Cena
Doba trvání
Allegria – firma na zážitky s.r.o.
Zážitková agentura s.r.o.
Jízda ve Ferrari F430
Ferrari 360 Modena F1
1 499,-
cca
Kč
minut
3 700,-
4 – 5 hodin
15
Kč Esennce, s.r.o.
Královské uvolnění
2 390,-
120 minut
Kč Zážitkové Dárky s.r.o
Královská
aromatická 11 990,-
masáž Zážitky.cz s.r.o..
DejToNej s.r.o.
ALIBEST s.r.o.
1 hodina
Kč
Kurz vaření s kulinářským 1 690,-
90 minut
mistrem
Kč
Originální kurzy vaření
1 790,-
3
Kč
hodiny
3 850,-
3 hodiny
Ošetřovatelem v ZOO
–
4
Kč Adrop s.r.o.
Ošetřovatelem v ZOO
5 840,-
6 – 7 hodin
Kč
Zdroj: vlastní zpracování - 21 -
Shrnutí výsledků z tabulky Jízda ve Ferrari Firma Allegria nabízí jízdu ve Ferrari levněji a zároveň na kratší dobu. Jedná se o sportovní vůz a dle mého soudu je tento typ zážitku vhodný pro větší profil potencionálních zájemců. Zážitková agentura má ve své nabídce rovněž jízdu ve Ferrari. Tentokrát jde o podstatně dražší, ale zároveň i na delší prožitek. V tomto případě se jedná o vůz supersport, tedy závodní specifikace. Je velice pravděpodobné, že tento zážitek naopak moc zájemců nevyužije, neboť je nutné před započetím složit kauci ve výši 250 000,- Kč. Masáže Firma Esennce má v nabídce masáž delší a dražší než agentura Zážitkové Dárky. Tento zážitek je pro většinu potencionálních klientů příliš dlouhý (jak je patrno z recenzí), z důvodu časové náročnosti v podobě nahřívání v infrasauně v průběhu jednotlivých masáží. Agentura Zážitkové dárky nabízí masáž kratší a levnější. I zde dochází k prohřátí těla, ale rychlejším způsobem – a sice přikládáním horkých bylinných sáčků na tělo. Poté následuje samotná masáž. Kurzy vaření Agentura Zážitky.cz nabízí kurz vaření v delší době trvání a za vyšší cenu. Kuchaři nabízí tvorbu 3 různých kuchyní – českou, italskou a francouzskou. Agentura DejToNej má v nabídce nejen vaření jako takové, ale zároveň práci s nožem, principy vaření a různé druhy zdobení. Povolání na zkoušku – ošetřovatelem v zoo Firma ALIBEST nabízí kratší a levnější balíček. Na druhou stranu je možné si vybrat ze dvou druhů zvířat – šelmy (medvěd) a kopytníci (žirafa).
- 22 -
Firma Adrop má ve své nabídce dražší a delší zážitkový produkt. Je možný výběr z pěti druhů zvířat – šelmy a lemuři, ptáci, hadi a krokodýli, žirafy nebo nosorožci.
- 23 -
12. Dotazníkové šetření Kvantitativní průzkum byl prováděn na celém území ČR. Předtištěné dotazníky byly zájemcům předávány osobně (například v lokalitách Jihlava, Brtnice, Brno, Praha, České Budějovice, Tábor, Prachatice, Luhačovice, Vizovice, Pec pod Sněžkou, Velká Úpa) a dále rozesílány emailem (ostatní území ČR). Dotazníkového šetření bylo provedeno na vzorku celkem 110 náhodně vybraných osob, v období dvou měsíců (březen 2013 a červen 2013). Celková návratnost vyplněných dotazníků byla 90,9%. Dotazník obsahuje celkem sedmnáct otázek. Jednalo se o otázky otevřené, filtrační (tyto byly použity v otázkách 7 a následně 8) a škálové. Posledních pět otázek bylo zaměřeno na profil respondentů. Interpretace provedeného dotazníkového šetření Cílem první otázky bylo zjistit, co vidí respondenti pod pojmem “zážitková turistika”. Graf č. 1: Co představuje pojem “zažitková turistika” pro ženy:
Přehled odpovědí od žen
Něco netradičního Že se nebudu „válet“ u moře, ale něco zažiji Poznávací zahraniční zájezd
Nějaký netradiční výlet, např. let balónem Adrenalinová jízda na horském kole, riskantní lyžování Seskok padákem, bungee jumping, let balónem 0
2
4
6
8
10
12
14
Počet odpovídajících
Zdroj: vlastní šetření - 24 -
Graf zobrazuje šest typů nejčastějších odpovědí žen. Celkem dvanáct žen odpovědělo, že zážitková turistika je “Něco netradičího”. Ženy se na tuto otázku poměrně rozepsaly. Odpovědi byly i více emocionálně zaměřené (s důrazem na příjemné zážitky a hlavně na vzpomínky). Naopak muži psali stručné odpovědi, bez vyjádření emocí. Ostatní možnosti neuvedené v grafu: •
turistika, která ve mně zanechá dojem, většinou se jedná o předem naplánované zážitky,
•
turistika spojená s něčím zážitkovým, co nevidíme každý den, spojená s adrenalinem, ať už je to turistika po vysokých horách, výšlap na ledovec, nebo návštěva místa, které je něčím zajímavé,
•
turistika spojená s neobvyklými zážitky, adrenalinovými zážitky, turistika spojená s informacemi o daném místě (pověsti, historie),
•
návštěva nějaké turistické zajímavosti, která nabízí možnost aktivně si vyzkoušet nějakou činnost, zažít nějaký zážitek,
•
zajímavá dovolená doplněná o zážitky, které běžně neprožívám, je to cosi, na co budu dlouho vzpomínat, prožitky by měly být samozřejmě příjemné, aby ve mně zanechaly příjemné pocity a vzpomínky,
•
aktivita s nezapomenutelným zážitkem, odpočinkem, novým poznatkem,
•
seznámení s přírodními krásami, kulturou a historií navštíveného místa zábavnou formou, pobyty zahrnující wellness masáže, jízdu na koni,
•
super výlet se super zážitkem,
•
návštěva aqua/luna parku,
•
zážitek na celý život, příjemné zpestření života, vzpomínky na příjemné chvíle
- 25 -
Graf č. 2: Co představuje pojem “zážitková turistika” pro muže:
Přehled odpovědí od mužů
Pivní lázeň, Dětenice
Prožít něco zajímavého Turistika se zaměřením na nějaké speciální činnosti Dovolená v tempu
Wellness, skoky padákem, závodní auta 0
2
4
6
8
10
12
14
16
Vyjádření v %
Zdroj: vlastní šetření Graf zobrazuje pět typů nejčastějších odpovědí mužů.
Celkem čtrnáct mužů
odpovědělo na první otázku, že zážitkovou turistiku tvoří wellness, skoky padákem, závodní auta. Ostatní možnosti neuvedené do grafu: •
aktivní turistika, návštěva lokality s možností zapojení se do nevšedních, pro dané místo specifických aktivit,
•
cestování s úsměvem, já osobně, když turistika, tak je vždy zážitková,
•
adrenalin, běžný člověk sek těmto věcem skoro prakticky nedostane a většinou si i věci nemůže dovolit,
•
nějaký druh aktivní turistiky, spojený s konkrétním zážitkem
- 26 -
Graf č. 3: – Povědomí o zážitkových dovolených (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření
Nejvíce respondentů - 67 % - již někdy slyšelo o zážitkové dovolené typu “Sporty a adrenalin”. 38% dotazovaných zná pojem “Romantika” v zážitkové turistice. Dalších 34% respondentů zná typ zážitku “Chutě, vůně, barvy”. Pouhá čtyři procenta dotazovaných odpovědělo na uvedenou otázku “Nevím”. Graf č. 4: – Preference v kategorii “Sporty a adrenalin” (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření
- 27 -
Čtvrtina respondentů preferuje “Jízdu jeepem po dunách”. Dvacetjedna procent lidí dává přednost “Raftingu na horských řekách”. Dvacet procent dotazovaných by si oblíbilo “Tandemový seskok padákem”. Sedmnáct procent dotazovaných by rádo vyzkoušelo “Jízdu v závodním voze”, šestnáct procent poté “Jízdu na vodních lyžích”. Dalších třináct procent by zvolilo “Jiné možnosti”, sedm procent “Slaňování” a pouhých pět procent “Bungee-jumping”. Graf č. 5: Preference zážitků z kategorie „Chutě, vůně, barvy“ (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Dvacetšest procent dotazovaných preferuje „Návštěvu vinného sklípku“. Dvacet procent respondentů dává přednost „Návštěvě čokoládovny“, devatenáct procent „Kurzu vaření se specializací“ a osmnáct procent „Exkurzi v pivovaru“. Šestnáct procent by rádo vyzkoušelo „Výrobu doutníků“. Třináct procent
by rádo absolvovalo „Návštěvu
historické krčmy“. Deset procent dotazovaných poté zvolilo možnost „Jiné“ a sedm procent „Exkurzi v lihovaru“.
- 28 -
Graf č. 6: – Preference v kategorii “Romantika” (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Třicetosm procent dotazovaných preferuje “Wellness”. Třicet procent lidí by rádo vidělo “Safari”. Dvacetjedna procent respndentů preferuje “Pobyt na zámku”, patnáct procent “Koupel v čokoládě”, jedenáct procent “Motýlí louku” a sedm procent volí možnost “Jiné”. Graf č. 7: – Vyzkoušel/-a jste již nějaký zážitek? (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření
- 29 -
Plných 63 % respondentů odpovědělo, že již zážitek absolvovali. Zbylých třicetsedm procent dotazovaných poté zatím nic nevyzkoušelo. Otázka 7 – Konkrétní zážitek Graf č. 8: Přehled vyzkoušených zážitků
Přehled odpovědí od žen Vinný sklípek, kurz vaření Vyhlídkový let letadlem Let balónem Pobyt na zámku Wellness 0
2
4
6
8
10
12
14
Počet odpovídajících
Zdroj: vlastní šetření Graf zobrazuje pět typů nečastějších odpovědí žen. Nejvíce respondentek odpovědělo, že již vyzkoušely “Wellness”. Ženy mají prožito více zážitků než muži. Ženy jsou ve nejčastěji ve věku 26 – 45 let, s vysokoškolským vzděláním, z větších měst. Rovněž by za zážitky byly ochotné utratit více peněz než muži, kteří často uváděli, že zážitky jsou příliš drahé. Ostatní možnosti nezařazené do grafu: Posezení na hradě, Exkurze v pivovaru, Návštěva papírny Velké Losiny s možností vyrobit si vlastní papír, Safari, cykloturistika, Víkendy s programem, např. jízda na koni, masáže, účast kosmetičky a typoložky pleti, Chmelové koupele, V ceně ubytování byla sauna pro dva
- 30 -
Graf č. 9: Přehled absolvovaných zážitků:
Přehled odpovědí od mužů
Slaňování Projížďky v terénních autech Exkurze v pivovaru
Wellness Ochutnávky vín ve sklepích 0
2
4
6
8
10
12
14
16
Počet odpovídajících
Zdroj: vlastní šetření Graf zobrazuje pět typů nejčastějších odpovědí mužů. Patnáct jich odpovědělo na tuto otázku, že již vyzkoušeli “Ochutnávky vín ve sklepích”. Ostatní odpovědi mužů nezařazené do grafu: Vodní skútr, plavba v dvoukánoi v přírodních lokalitách, Rafting, Jízda na vodních lyžích, Let na akrobatickém simulátoru, Exkurze ve výrobně doutníků, Zorbing
- 31 -
Graf č. 10: Způsob zamlouvání zážitků (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Co se týká způsobu zamlouvání zážitku, poté 60 % respondentů preferuje zamluvení zážitku dopředu. Dalších třicetjedna procent by si zážitek zamluvilo až na místě poté, co by je zaujala případná nabídka zážitkových balíčků. Ostatních devět procent dotazovaných zvolilo možnost “Nevím”. Graf č. 11: – Provozování v ČR či v zahraničí (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření
- 32 -
Celých 67 % dotazovaných by provozovalo zážitkovou turistiku v ČR i v zahraničí z toho důvodu, že nabídka v oblasti zážitkové turistiky je velice široká a rozmanitá, v ČR a v zahraničí jsou odlišné možnosti k vyzkoušení. Dvacettři procent respondentů bude provozovat zážitkovou turistiku výhradně v ČR a zbylých deset procent pouze v zahraničí. Graf č. 12: Ochota zaplatit za zážitky (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Dvacetpět procent lidí je ochotno zaplatit za zážitek v rozmezí dvou až třech tisíc korun v závislosti na typ zážitku a dobu trvání. V této cenové relaci se pohybuje v dnešní době většina zážitkových balíčků. Dvacet procent dotazovaných zaplatí pět až deset tisíc korun. Sedmnáct procent lidí je ochotno utratit tři až čtyři tisíce korun a čtrnáct procent respondentů čtyři až pět tisíc korun. Devět procent dotazovaných by zaplatilo pouze jeden až dva tisíce korun. V této cenové relaci se pohybují nejčastěji masáže. Osm procent respndentů je ochotno zaplatit jen do tisíce korun, což v dnešní době není dostačující částka na většinu nabízených produkktů. Zbylých sedm procent lidí poté utratí vice než deset tisíc korun, což zahrnuje buď zážitky s delší dobou trvání nebo zážitky VIP.
- 33 -
Graf č. 13: – Odpovídá kvalita ceně? (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Celých třicetpět procent respondentů bohužel neumí posoudit cenu a kvalitu zážitků. Buď ještě žádný zážitkový balíček nevyzkoušeli nebo prostě jen nedokáží posuzované hodnoty dát do souvislostí. Dalších třicetčtyři procent dotazovaných si myslí, že zážitkové balíčky jsou příliš drahé a třicetjedna procent říká, že cena je v pořádku v souvislosti s nabízenou kvalitou. Graf č. 14: Absolvování zážitku (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření
- 34 -
Celých 47 % respondentů by rádo absolvovalo zážitek s partnerem. Tuto možnost volily spíše ženy s místem bydliště 50 – 100 tisíc obyvatel, ve
věku 36 – 45 let, se
středoškolským vzděláním, pracujících v soukromém sektoru. Dvacetšest procent dotazovaných poté volí možnost vyzkoušet zážitek s kamarády. Tuto možnost si nejčastěji vybírali muži s místem bydliště 100 tisíc – 1 milion obyvatel, ve věku 46 – 55 let, se středoškolským vzděláním, pracujících ve veřejnýých službách či jako OSVČ. Dalších sedmnáct procent respondentů by trávilo zážitky s rodinou a ostatních šestnáct procent volí možnost sám/-a. Interpretace výsledků dle profilu respondentů Graf č. 15: Podíl mužů a žen (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Z celkového počtu 100 respondentů bylo 51 žen a 49 mužů. Podíl pohlaví je tedy poměrně vyrovnaný. Na základě dotazníkového šetření je možné aplikovat výsledky jednotlivých otázek do širších souvislostí.
- 35 -
Graf č. 16: Počet obyvatel bydliště (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Nejméně respondentů bydlí ve městech s počtem obyvatel 100 tis. – 1 mil., konkrétně jedenáct osob. Naopak nejvíce respondentů žije ve městech s počtem obyvatel 10 – 50 tis, a to 26 osob. Shoda sedmnácti osob panuje ve městech s počtem osob tři – deset tis. a 50 – 100 tis. Šestnáct procent respondentů bydlí ve městě s počtem obyvatel do třech tisíc a třináct procent dotazovaných poté žije v městech nad milion obyvatel.
- 36 -
Graf č. 17: Věk dotazovaných (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Největší počet - 27 % dotazovaných je ve věku 26 – 35 let. Dvacetdva procent respondentů je ve věku 36 – 45 let. Lidé v této věkové skupině vyzkoušeli již nějaký zážitek a podle nich je i v pořádku poměr cena a kvalita. Shoda patnácti procent dotazovaných jsou ve věku 18 – 25 let a 46 – 55 let. Nyní jsou zde dvě věkové skupiny, ve kterých dotazovaní nejčastěji odpovídali, že ještě žádný zážitkový balíček nevyzkoušeli. Z těch, kteří již balíčky absolvovali, se jednalo o adrenalinový či gurmánský zážitek. Třináct procent lidí se nachází ve věku nad 56 let. Osm procent respondentů se nachází ve věku do sedmnácti let.
- 37 -
Graf č. 18: Vzdělání dotazovaných (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření Polovina dotazovaných má středoškolské vzdělání. V této skupině jsou zahrnuti muži i ženy nejčastěji ve věku 26 – 35 let a 46 – 55 let. Zároveň tito respondenti již mají nějakou zkušenost se zážitkovými balíčky. 27 % respondentů je poté vysokoškolsky vzdělaných – ti jsou ochotni zaplatit větší částky za balíčky, ale také vyžadují vyšší kvalitu. Zbylých dvacettři procent je buď vyučeno nebo pouze se základním vzděláním. Toto se týká věkových skupin do sedmnácti let a 56+.
- 38 -
Graf č. 19: Zaměstnání dotazovaných (vyjádřeno v %)
Zdroj: vlastní šetření 26 dotazovaných pracuje v soukromém sektoru. Devatenáct dotazovaných pracuje ve veřejném sektoru. Tito lidé jsou nejčastěji vysokoškolsky vzdělaní, s počtem obyvatel 100 tis. – 1 milion. Mají vyšší nároky na poměr kvality a ceny zážitkových balíčků a paradoxně za ně nejsou ochotni moc zaplatit. Shoda patnácti procent dotazovaných je v kategorii pracujících jako OSVČ či na mateřské dovolené. Respondenti v obou kategoriích již vyzkoušeli nějaké zážitkové balíčky. Čtrnáct osob jsou již důchodci a jedenáct osob nezaměstnaní. 13. Bariéry rozvoje zážitkového turismu Bariéry zážitkového cestovního ruchu jsou jednoznačně spojeny s vynaloženými náklady na provoz. Proto viditelnou charakteristikou zážitkové turistiky je její vysoká cena, a to jak pro návštěvníka, tak i pro provozovatele. Provozování zážitkových programů cestovního ruchu sebou nese mnohem větší riziko a je mnohem náročnější na organizaci a pečlivost toho, kdo ji chce nabízet.
- 39 -
Je nutné dbát na přísná bezpečnostní opatření prezentovaných atraktivit. Různá bezpečnostní zabezpečení, kontroly a povolení jsou základním předpokladem tohoto druhu podnikání. Současně se musí dbát na kvalitu služeb. Turisté, především ti zahraniční, jsou nároční, a co se týče kvality, jsou velmi vnímaví. Je třeba jim nabídnout u nich obvyklý vyšší standard poskytovaných služeb. Pro provozování zážitkové turistiky jsou nutní zkušení odborníci a vyškolení pracovníci, aby dokázali prezentovat své výrobky nebo služby poučně, zábavně, vtipně a především netradičně. Další samozřejmostí by měla být profesionalita, slušnost, ochota, poctivost, vstřícnost a příjemné chování personálu. Dále jazyková vybavenost personálu a všech zainteresovaných pracovníků je nutností. To vše vytváří spokojené prostředí, které je vnímáno turisty a podílí se na jejich celkové spokojenosti z návštěvy. Náklady s tím vším spojené představují bezesporu značnou finanční zátěž, jak pro provozovatele, tak i pro návštěvníka, neboť veškeré náklady se ve velké míře promítnou do ceny vstupného či případně do cen doplňkových služeb.
14. Závěr Zážitková turistika zaměstnává všech pět smyslů - Na rozdíl od turistiky, u níž stačí pouze dostat se na vybrané místo a pořádně si ho pak prohlédnout, zážitková turistika chce od návštěvníků mnohem víc. „Koukat se“ při ní vůbec nestačí. Musíte počítat s tím, že při prohlídce nebudou zaměstnány pouze vaše oči, ale i sluch, čich, chuť a hmat.
Zážitková turistika je jednoznačně osobním, subjektivním zážitkem návštěvníka a jejím hlavním atributem je interaktivita. Cílem zážitkové turistiky je nabídnout návštěvníkům skutečně aktivní formy poznávání při návštěvě technických a technologických památek, které jsou založeny na silném emotivním zážitku. Nejčastěji se jedná o prohlídku konkrétního objektu, který dosud slouží svému účelu. Pro zážitkovou turistiku se ale využívají i stavby nebo zařízení, které již moderní společnost nepoužívá. Tyto technické nebo technologické památky je - 40 -
rovněž možné zábavnou, netradiční formou „nechat prozkoumat“ návštěvníkům prohlídky.
Provozování zážitkové turistiky má nesporně i ekonomické výhody, a to jak pro firmu, která se rozhodne veřejnosti své technické či technologické památky představit, tak pro danou lokalitu, které se zvýší příjmy z cestovního ruchu. Firmy, které se rozhodnou zážitkovou turistiky provozovat, získají nejen prostředky z vybraného vstupného a jiných doplňkových aktivit, ale zvýší v očích veřejnosti i kredit své „značky“. Městský rozpočet pak může počítat s vyššími příjmy díky tomu, že turisté rádi zůstanou déle na místě, které jim má co nabídnout a celkově se tím prodlouží turistická sezóna. Co se týká budoucího vývoje, poté má Česká republika poměrně dobré předpoklady pro rozvoj zážitkové turistiky. Velký potenciál tvoří rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. I přesto, že ceny služeb se zvolna dostávají na úroveň zahraničních států, pro cizince se západních států je však v České republice stále lacino a zahraniční turisté si tedy zde mohou dopřát více zážitků ze své dovolené. Dalším velkým lákadlem, a to nejen pro turisty zahraniční, ale i domácí, jsou tradice a kultura udržované v jednotlivých krajích České republiky odlišným způsobem.
- 41 -
Použité zdroje: Knižní publikace Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Zážitkový cestovní ruch. In: MMR ČR. Praha, 2008 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. Praha: Grada Publishing, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0 KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6 MORAVEC, Ivo. Zážitková turistika jako nový fenomén v cestovním ruchu: Unikátní místní atraktivity. [online]. 2007 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: www.ekoznacka.cz NOVOTNÝ Radek a MORAVEC Ivo: „Návod na rozvoj cestovního ruchu v obcích formou zážitkové turistiky s využitím historického a kulturního dědictví. Projekt MMR: Výzkum pro potřeby regionů. 2004 – 2005. WB-11-04 PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-3751-5 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-7515-9 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace [online]. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. [cit. 2014-02-25]. ISBN 978-80-247-3749-2 PAŘÍZKOVÁ, Alena. Nabídka programů zážitkové turistiky v ĆR. Praha, 2007. Bakalářská práce. VŠE.
- 42 -
RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitost v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 97880-247-4039-3 Internetové zdroje 1. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.iqpark.cz 2. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.vmp.cz 3. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: mla.zubrnice.cz 4. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.nulk.cz 5. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.muzeumlouny.cz 6. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.pribeh-hradu.cz 7. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.ngprague.cz 8. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.muzeum-roztoky.cz 9. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.mzm.cz 10. www.benatky..cz/muzeum [online]. [cit. 2014-01-09]. 11. www.osf.cz/barbora [online]. [cit. 2014-01-09]. 12. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.ekotechnickemuseum.cz 13. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.ntm.cz 14. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.technicalmuseum.cz 15. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: muzeum-umenibenesov.cz 16. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.zazitky.cz 17. [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: www.cestovni-ruch.cz
- 43 -
18. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.firmanazazitky.cz 19. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.esennce.cz 20. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.zazitkove-darky.cz 21. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.cestyzazazitky.cz 22. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.dejtonej.cz 23. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.rajzazitku.cz 24. [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: www.adrop.cz Seznam příloh: Příloha č. 1 – Dotazník
- 44 -
Vážená paní, vážený pane! Jsem studentka Vysoké školy polytechnické Jihlava a studuji obor cestovní ruch. Byla bych ráda, kdybyste mi věnovali několik minut času a odpověděli na několik otázek. Výsledky tohoto dotazování budou zpracovány do mé bakalářské práce.
1. Co si představíte pod pojmem zážitková turistika? ………………………………………………………………………………………… 2. O které z následujících zážitkových dovolených jste již někdy slyšel /-a? (Maximálně 2 odpovědi) Sporty a adrenalin
Chutě, vůně, barvy
Romantika
Nevím
3. Který zážitek z níže uvedených pro kategorii Sporty a adrenalin byste preferoval /-a? Nepreferuji žádný z níže uvedených kategorií. (Maximálně 2 odpovědi) Jízda na vodních Slaňování
Rafting
lyžích
horských řekách
Projížďka
na Jízda
jeepem Tandemový seskok Bungee-jumping
po dunách
v závodním
voze Jiné: ……………
padákem
4. Který zážitek z níže uvedených pro kategorii Chutě, vůně, barvy byste preferoval /-a? (Maximálně 2 odpovědi) Exkurze v pivovaru
Exkurze v lihovaru
Návštěva
vinného Výrobna doutníků
sklípku Kurz
vaření
(specializace)
Historická
krčma Návštěva
(např. Dětenice)
Jiné:……………..
čokoládovny
- 45 -
5. Který zážitek z níže uvedených pro kategorii Romantika byste preferoval /-a? (Maximálně 2 odpovědi) Pobyt na zámku
Wellness
Safari
Motýlí louka
Koupel v čokoládě
Jiné: ………………
6. Vyzkoušel /a jste již nějaký zážitek? Ano
Ne
7. Pokud ano, o který se konkrétně jednalo? …………………………………………………………………………………………… 8. Jakým způsobem byste zážitek domlouval /-a? (1 možnost) Již dopředu bych si ho Zamluvil /-a bych si ho až Nevím zamluvila (před odjezdem v případě na dovolenou)
zájmu
v místě
dovolené
9. Zážitkovou turistiku bych provozoval /-a? (1 možnost) Výhradně v ČR
Výhradně v zahraničí
V ČR i zahraničí
10. Kolik Kč jste ochotni za zážitek zaplatit? (1 možnost) Do 1 000 Kč
1 000 – 2 000 Kč
2 000 – 3 000 Kč
4 000 – 5 000 Kč
5 000 – 10 000 Kč
Více než 10 000 Kč
3 000 – 4 000 Kč
11. Myslíte si, že zážitky většinou odpovídají svou kvalitou ceně? (1 možnost) Ano, cena je v pořádku
Ne, jsou moc drahé
Neumím posoudit
- 46 -
12. S kým byste zážitek absolvoval /-a? (1 možnost) Sám / Sama
S partnerem
S kamarády
S rodinou
13. Údaje o Vás: pohlaví
muž
žena
počet obyvatel bydliště
do 3 tis
3-10 tis
10-50 tis
50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil
věk
do 17 let
18-25
26-35
36-45
vzdělání
základní/vyučen
zaměstnání
zaměstnanec
střední
veřejné zaměstnanec
služby
sektor
v domácnosti/mateřská
důchodce
46-55
56 a více
vysokoškolské soukromý podnikatel /živnostník
nezaměstnaný
- 47 -
