Církevní turistika - řád premonstrátů v České republice

Církevní turistika - řád premonstrátů v České republice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Církevní turistika - řád premonstrátů v České republice Bakalářská práce

Autor: Zuzana Brozmanová Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová

Jihlava 2011

Copyright © 2011 Zuzana Brozmanová

Anotace BROZMANOVÁ, Zuzana: Církevní turistika – řád premonstrátů v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Navrkalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 70 stran. Tato práce srovnává premonstrátské kláštery v České republice s ohledem na cestovní ruch. Teoretická část je zaměřena na vznik, historii a filosofii premonstrátského řádu. Dále pojednává o historii jednotlivých klášterů v České republice. V praktické části jsou srovnány aktivity premonstrátských klášterů v oblasti cestovního ruchu. Dále praktická část obsahuje vyhodnocení výzkumu, srovnání premonstrátských činností s činnostmi jiných řádů. Klíčova slova: církevní turistika, premonstráti, klášter, církevní řády, srovnávání

Annotation BROZMANOVÁ, Zuzana: Religious tourism - the Premonstratensian order in the Czech Republic. Bachelor of work. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Ing. Iva Navrkalová. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2011. 70 pages. This thesis compares the Premonstratensian monasteries in the Czech Republic with regard to tourism. The theoretical part focuses on the origin, history and philosophy of the Premonstratensian order. Further discusses the history of the monasteries in the Czech Republic. In the practical part of the activities are compared Premonstratensian monasteries in the area of tourism. In addition, practical part contains an evaluation of research activities. Premonstratensian compared with those of other orders. Keywords: religious tourism, Premonstratensians, monastery, church orders, comparing

Předmluva Bakalářská práce je zaměřena na řád premonstrátů v České republice a jeho aktivity v rámci cestovního ruchu. Je zde popisován řád premonstrátů, historie vzniku řádu a historie jednotlivých premonstrátských klášterů v České republice, které jsou dodnes obývané a spravované premonstráty. Cílem práce je srovnat jednotlivé kláštery. I když se jedná o jeden církevní řád, každý klášter funguje samostatně a jinak využívá potenciál svého kláštera pro účely cestovního ruchu. V dílčích cílech práce porovnávám jiné církevní řády a jejich aktivity v cestovním ruchu s aktivitami premonstrátů. Nabízím srovnání českých premonstrátských klášterů s rakouským premonstrátským klášterem. Dále v práci vyhodnocuji výsledky výzkumu, které mi měly pomoci lépe porovnat jednotlivé kláštery. Téma práce jsem si vybrala kvůli zájmu o kulturu, historii a památky. Chtěla jsem zjistit, do jaké míry je církev - konkrétně řád premonstrátů, ochotna vpustit světskou veřejnost za brány klášterů. Jestli je vůbec možné skloubit tyto dva světy ve prospěch rozvoje cestovního ruchu. Práce je určena lidem, kteří chtějí poznat řád premonstrátů a premonstrátské kláštery. Dále je věnována lidem, kteří nejsou věřící, ale chtějí poznat kulturu v podání církevního řádu. Práce může sloužit jako inspirace při výběru výletu. Práce může být podnětná pro samotné kláštery hlavně v oblasti tvorby nových produktu v cestovním ruchu.

Poděkování Touto formou děkuji vedoucí práce Ing. Ivě Navrkalové za poskytnuté konzultace, rady a pomoc při tvorbě práce.

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 Teoretická část 1

Církevní turistika .................................................................................................... 8

2

Řád premonstrátů (Ordo Praemonstratensis) ....................................................... 10 2.1

Historie vzniku řádu ..................................................................................... 11

2.2

Historie řádu v Čechách ............................................................................... 12

2.3

2.2.1

Strahovský klášter ................................................................................. 12

2.2.2

Klášter premonstrátů Želiv .................................................................... 13

2.2.3

Klášter Teplá ......................................................................................... 14

2.2.4

Klášter Nová Říše ................................................................................. 15

2.2.5

Klášter sester premonstrátek v Doksanech ........................................... 16

2.2.6

Kongregace sester premonstrátek Svatý Kopeček ................................ 17

Sv. Norbert z Xanten (zakladatel premonstrátského řádu) ........................... 17 Spiritualita řádu .................................................................................................... 19

3

3.2

3.3

3.1.1

Communio – společenství ..................................................................... 19

3.1.2

Contemplatio - kontemplace ................................................................. 20

3.1.3

Actio – činnost ...................................................................................... 20

3.1.4

Stabilitas – stabilita místa...................................................................... 20

Život v klášteře ............................................................................................. 21 3.2.1

První krok .............................................................................................. 21

3.2.2

Organizační struktura ............................................................................ 22

3.2.3

Denní řád ............................................................................................... 23

3.2.4

Premonstrátský oděv ............................................................................. 24

Současnost v České republice ...................................................................... 24

Praktická část Premonstrátské kláštery, oázy klidu a pokladnice umění .................................... 25

4 4.1

Klášter Strahov ............................................................................................. 25 4.1.1

Klášterní knihovna ................................................................................ 25

4.1.2

Strahovská obrazárna ............................................................................ 26

4.1.3

Historické sály....................................................................................... 26

4.1.4

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ....................................................... 26

4.2

4.3

4.4

4.1.5

Pronájmy ............................................................................................... 27

4.1.6

Ostatní objekty v areálu ........................................................................ 27

Klášter Teplá ................................................................................................ 29 4.2.1

Prohlídka kláštera .................................................................................. 29

4.2.2

Koncerty ................................................................................................ 29

4.2.3

Klášterní park ........................................................................................ 30

4.2.4

Golfklub Klášter Teplá .......................................................................... 31

Klášter Nová Říše ......................................................................................... 31 4.3.1

Návštěvnost ........................................................................................... 32

4.3.2

Pobyty ................................................................................................... 32

4.3.3

Nejnavštěvovanější památky ................................................................. 32

4.3.4

Prohlídky ............................................................................................... 33

4.3.5

Jiné aktivity ........................................................................................... 33

Klášter premonstrátů Želiv ........................................................................... 35 4.4.1

Ubytování .............................................................................................. 35

4.4.2

Pronájem ............................................................................................... 36

4.4.3

Prohlídka historických částí kláštera ..................................................... 36

4.4.4

Želivský klášterní pivovar ..................................................................... 36

4.4.5

Duchovní cvičení .................................................................................. 37

4.4.6

Želivské kulturní léto ............................................................................ 38

4.5

Klášter Doksany ........................................................................................... 39

4.6

Svatý Kopeček .............................................................................................. 40 4.6.1

Ubytování a stravování ......................................................................... 40

4.6.2

Bazilika Navštívení Panny Marie.......................................................... 41

Výsledky výzkumu............................................................................................... 42

5 5.1

5.2

Odpovědi klášterů ......................................................................................... 42 5.1.1

Klášter Nová Říše ................................................................................. 42

5.1.2

Klášter Teplá ......................................................................................... 42

5.1.3

Klášter Strahov ...................................................................................... 42

5.1.4

Klášter Želiv .......................................................................................... 42

5.1.5

Klášter Doksany .................................................................................... 43

5.1.6

Klášter Svatý Kopeček .......................................................................... 43

Odpovědi informačních center a ostatních institucí ..................................... 43

Srovnání premonstrátských klášterů v České republice....................................... 44

6 6.1

Ubytovací služby .......................................................................................... 44

6.2

Stravovací služby.......................................................................................... 44

6.3

Komerční pronájmy ...................................................................................... 44

6.4

Prohlídky ...................................................................................................... 45

6.5

Kultura a sport .............................................................................................. 45

6.6

Jiné aktivity .................................................................................................. 45 Porovnání nabídky služeb různých řádů .............................................................. 46

7 7.1

Řád kamaldulských benediktinů................................................................... 46 7.1.1

7.2

Dominikáni ................................................................................................... 48

7.3

Benediktini ................................................................................................... 48

7.4

Kapucíni ....................................................................................................... 49 Premonstráti v zahraničí ....................................................................................... 51

8 8.1

9

Poustevna Zlatý les ............................................................................... 47

Premonstrátský klášter Geras ....................................................................... 51 8.1.1

Ubytování .............................................................................................. 51

8.1.2

Pronájmy ............................................................................................... 51

8.1.3

Prohlídky ............................................................................................... 51

8.1.4

Klášterní obchod ................................................................................... 52

8.1.5

Bylinková zahrada ................................................................................. 52

8.1.6

Přírodní park.......................................................................................... 52

8.1.7

Zajímavosti ............................................................................................ 53

Návrhy a doporučení ............................................................................................ 54

Závěr ............................................................................................................................... 56 Zdroje .............................................................................................................................. 58 Seznam obrázků .............................................................................................................. 65 Seznam tabulek ............................................................................................................... 65 Příloha ............................................................................................................................. 66

Úvod Mám ráda historii, kulturu a památky. Ráda navštěvuji nová místa a žádný můj výlet nebo dovolená se neobejde bez prohlídky místních pamětihodností. Pojem církevní turistika jsem si spojovala hlavně s věřícími lidmi. Po bližším seznámení se s tématem jsem zjistila, že tato forma cestovního ruchu je určená široké veřejnosti, zahrnuje mnoho krásných míst plných historie a umění. Proto jsem se rozhodla pro psaní bakalářské práce na téma církevní turistika. Sakrální turistika je celosvětově na vzestupu a zároveň je to široký pojem, proto jsem se orientovala pouze na jeden církevní řád. Premonstráty jsem si vybrala z toho důvodu, že jsou otevřeni veřejnosti a chtějí se podělit o své cenné umělecké sbírky. Jako nositelé kultury se chtějí lidem přiblížit prostřednictvím rozmanitých kulturních akcí. Řád premonstrátu je světově rozšířený, proto jsem téma zúžila na Českou republiku, konkrétně jsem se zaměřila na premonstrátské kláštery v zemi. Hlavním cílem práce je porovnat a zmapovat aktivity premonstrátských klášterů v České republice v oblasti cestovního ruchu. Chci zjistit, do jaké míry se jednotlivé kláštery podílejí na cestovním ruchu a co konkrétně můžou turistům nabídnout. Jednotlivé atraktivity a činnosti srovnávám, protože si myslím, že by bylo zajímavé vytvořit ucelený přehled klášterů pro lepší orientaci. Mezi dílčí cíle práce patří srovnání aktivit jiných řádů s aktivitami premonstrátů a porovnání rakouského premonstrátského kláštera s českými premonstrátskými kláštery. Tímto krokem chci zjistit, jestli se i jiné řády angažují v cestovním ruchu. Zajímalo mě také, zda premonstráti v zahraničí podnikají stejné nebo rozdílné aktivity. Závěrem práce navrhuji možnosti zvýšení návštěvnosti klášterů. Ve své práci používám výzkum, od kterého očekávám, že mi pomůže zjistit více informací o řádu a jeho činnostech.

7

Teoretická část 1 Církevní turistika Téma této práce úzce souvisí s církevní turistikou, proto tuto formu cestovního ruchu na úvod stručně představím a poskytnu zajímavé informace o značném potenciálu této formy turismu v České republice. Pod pojem náboženský cestovní ruch se skrývá putování věřících po nábožensky významných místech. Příkladem mohou být svatá místa (Mekka, posvátná řeka Ganga, Les Lourdes, poutní kostely), místa církevních slavností, místa učiněného zázraku nebo místa, která byla poctěna návštěvou významné církevní osobnosti. Poutníci už v minulosti dlouhé dny putovali pěšky do těchto oblastí. Církevní turistika patří k nejstarším formám cestovního ruchu.1 Tento způsob turistiky zaznamenává v současnosti obrovskou celosvětovou popularitu. „ Podle agentury CzechTourism má Česká republika takový sakrální potenciál, který ji předurčuje k tomu, aby se stala významnou evropskou destinací církevní turistiky.“ říká Jan Pomykal. Výhodou této formy turismu je věková rozmanitost turistů, kde největší podíl zabírá věková skupina 40 až 60 let. Tento druh turismu není ekonomicky motivován, protože hlavním motivem cesty je náboženské přesvědčení. Mezi nejnavštěvovanější destinace církevní turistiky patří Polsko, Francie, Itálie a Střední východ. Na popularitu církevní turistiky poukazují data z roku 2008, kdy hlavní světové církevní památky navštívilo 330 milionů turistů, kteří při svých cestách utratili 18 miliard dolarů. Jedna třetina cest je uskutečněna prostřednictvím cestovních kanceláří. Agentura CzechTourism má zájem na rozvoji tohoto druhu turistiky, proto připravila hned několik projektů na podporu církevní turistiky. Mimo jiné aktivity byla vydána brožura v italštině a španělštině o českých sakrálních památkách. Velkým lákadlem pro turisty z Itálie a Jižní Ameriky by se mohlo stát výročí 1150 let od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Česko toto výročí oslaví v roce 2013. Čeští biskupové pozvali na celebraci tohoto významného jubilea papeže Benedikta XVI.

1

GAVLOVSKÝ, Emil. TEORIE TURISMU : Učební texty pro 1. ročník oboru Geovědní a montánní turismus [online]. Ostrava : [s.n.], 2002 [cit. 2011-05-07]. Náboženský cestovní ruch, s. 21. Dostupné z WWW: .

8

V České republice je v návštěvnosti i církevních památek dominantní Praha. České a moravské regiony také disponují ohromným sakrálním bohatstvím, problém je však ve špatné propagaci, na které se intenzivně pracuje. Cílem je udržet turisty v regionech delší dobu a zvýšit návštěvnost krajů. Pomoci by měl projekt s názvem „Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického dědictví křesťanství na území České republiky“ organizovaný pod záštitou agentury HelpTour v rámci Integrovaného operačního programu. Mezi partnery projektu patří agentura Czechtourism, Asociace průvodců, Asociace turistických informačních center a Regionální rozvojová agentura Východní Moravy. Oficiální značkou se má stát „Církevní turistika v České republice.“ Pod tímto označením se bude nacházet široká nabídka výletů, jejichž náplní je křesťanská a církevní tradice a sakrální architektura na našem území. Další podpůrné aktivity budou realizované prostřednictvím tvorby naučných stezek, brožur, seznamů církevních památek, tematických okruhů a výletů, doprovodních aktivit a v neposlední řadě v tvorbě speciálních map a katalogů. Nespornou výhodu církevní turistiky vidím v rozmanitosti nabídky, to znamená, že turista může navštívit i jiné objekty než jenom sakrální památky v rámci poznávacího zájezdu. Například muzea, historická centra měst, kavárny, restaurace, pro sportovně laděné turisty bude určitě příjemné strávit den v přírodě a poznávat sakrální stavby prostřednictvím naučných stezek.2 Velké pozitivum církevní turistiky podle mého názoru, je v široké cílové skupině. Netýká se jenom věřících. Sakrální stavby, poutní místa, kláštery či kulturní akce pořádané pod církevní záštitou vzbuzují zvědavost a jsou lákadlem pro laickou veřejnost. Církevní turistika je určena pro věřící i nevěřící. Věřící ocení duchovnost místa, nevěřící ocení kulturně – historický charakter např. poutního chrámu. Jiným příkladem spojitosti nevěřící a věřící veřejnosti je koncert náboženské hudby. Není vyloučeno, že uchu nevěřícího zalahodí a poskytne mu kulturní zážitek. Křížová cesta umístněna v květinové aleji nevěřícímu umožní romantickou procházku, věřícímu splní duchovní potřebu. Pobyty v klášterech jsou pro nevěřící příležitostí pro načerpání sil a odpočinek. Právě kláštery a řeholnické aktivity jsou hlavním tématem této práce.

2

POMYKAL, Jan. Církevní turistika - trend budoucnosti?. ČASOPIS COT BUSINESS : Více než 10 let odborných informací v cestovním ruchu [online]. 10. 12. 2010, 11, [cit. 2011-05-07]. Dostupný z WWW: .

9

2 Řád premonstrátů (Ordo Praemonstratensis) Premonstráti jsou členové duchovního řádu řeholních kanovníků. Členové žijí spolu v klášterech a zachovávají řeholi sv. Augustina. Řídí se pravidly svatého Norberta, zakladatele řádu. S tím souvisí další pojmenování řádu, norbertiti, podle jména zakladatele. Muži jsou členové I. řádu, ženy II. řádu. Existuje ještě řád III., který sdružuje externě všechny, co chtějí šířit duchovní hodnoty premonstrátů, jsou to věřící a přívrženci řádu. Ztotožňují se s duchovním posláním a řeholí premonstrátů. V počátcích vzniku řehole, žili členové pouze v klášterech, dnes už řada členů působí na farách po celém světě. „ Premonstrátský řád se skládá z autonomních opatství, jejichž kanovníci touží žít podle evangelia, hlásat radostnou zvěst podle apoštolské konstituce první křesťanské komunity v Jeruzalémě a podle řehole sv. Augustina.“ Premonstráti mají své motto vystihující jejich službu Bohu a bližním: „ Ad omne bonum opus parati - Připraveni ke každému dobrému dílu.“ 3 V roce 2004 měl řád více než tisíc členů, z toho přibližně 800 tvořili muži, kněží, diákoni a novici. Zbytek řádu reprezentují ženy.

Novější údaje odhadují počet

4

řeholníků na 1330 a počet řeholnic na 374. Řád má zastoupení takřka po celém světě. Působí ve Francii, Německu, Belgii, Nizozemsku, Velké Británii, Irsku, Dánsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Maďarsku, České republice, na Slovensku, Polsku, Rumunsku, USA, Kanadě, Jižní Africe, Kongu, Brazílii, Chile, Peru, Indii a Austrálii.5

3

Klášter premonstrátů Teplá [online]. [cit. 2011-05-12]. Premonstráti. Dostupné z WWW: . 4

Doksany.wz.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. .

Řád

premonstrátů.

Dostupné

z

WWW:

5

Premontre.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-27]. WHO ARE THE PREMONSTRATENSIANS?. Dostupné z WWW: .

10

2.1 Historie vzniku řádu Premonstrátský řád se formoval v době velkých církevních reformací, kdy si tehdejší nelichotivá situace církve vyžadovala nápravu a protest proti obchodování s církevními úřady a hodnostmi takzvané simonii. Nepotismus, tedy obsazování církevních úřadů na základě příbuzenských svazků, byl další problém doby na počátku druhého tisíciletí a propojení církve se světskou mocí celou situaci jen komplikovalo.6 Premonstrátský řád byl založen svatým Norbertem v roce 1120 v lesním údolí Prémontré ve Francii. Řád si zvolil řeholi svatého Augustina a byl oficiálně schválen dne 16. 2. 1126 bulou papeže Honoria II. Zakladatel řádu stanovil pět zásad společenství. Eucharistický život znamenal adoraci, účast na mši, radost z modlitby a prohlubování víry. Život mariánsky spočíval v úctě k Panně Marii, v připravenosti a ochotě sloužit Bohu, Církvi a bližním. Liturgický život označoval společnou chválu Boha. Kající život žil ten, kdo poslouchal svědomí a pravidelně ho zpytoval a přistupoval ke svátosti smíření. Život apoštolský znamenal jít příkladem pro druhé, šířit víru modlitbou, slovem a obětí za druhé. Tato pravidla jsou premonstráty dodržována dodnes.

7

Řád se rychle rozšířil do celé Evropy, ještě v průběhu života

svatého Norberta vypadal stav premonstrátských klášterů v roce 1164 následovně: na území Francie 98 klášterů, Belgie 34, Německa 82, Holandska 5, Británie 10, Švýcarska 5, Itálie 1, Polska 4, Čech a Moravy 6, Uher 2, Španělska 8, Portugalska 1 a Palestiny 2 kláštery. Na Norbertovo místo v roce 1126 nastoupil jeho nejbližší spolupracovník Hugo de Fosses, který se roku 1128 stal opatem v Premontré. Jeho hlavním cílem bylo zavést jednotnou strukturu řádu. Hugo vytvořil ucelenou organizaci řízenou pomocí generálních kapitul. V čele řádu stál generální opat. V Prémontré se jednou ročně pořádala generální kapitula, projednávaly se zde aktuální záležitosti řádu. Hugo vytvořil první Stanovy, krátce po tom, co se stal opatem v Prémontré.

6

Strahovský klášter [online]. 2008 [cit. 2011-05-13]. Premonstráti. .

Dostupné

z

WWW:

7

Henryk Lahola [online]. 2007 [cit. 2011-05-13]. Premonstráti a premonstrátky či premonštráti a premonštrátky. Premonstrátský řeholní řád či premonštrátsky rehoľný rád. Svatý Norbert - zakladatel premonstrátského řeholního řádu či premonštrátskeho rehoľného rádu. Dostupné z WWW: .

11

Třinácté století pro řád znamenalo rozdělení na takzvané cirkárie, což bylo spojení klášterů na základě regionálních nebo jazykových hledisek. Generální opat měl právní moc nade všemi cirkáriemi. Toto rozdělení se používá dodnes. Za největší rozkvět řádu se považuje období do 14. století, kdy existovalo více než 3 000 klášterů. Toto etapa existence se vyznačovala duchovním a kulturním působením řádu na široké okolí. V 15. a 16. století došlo ke krizi řehole v důsledku reformace. Sedmnácté století přineslo oslabení centralizované moci řádu. Konec osmnáctého století přinesl násilné zavírání klášterů v důsledku Francouzské revoluce a reforem Josefa II. v habsburské monarchii.

8

Premonstráti se zasloužili o rozvoj knihovnictví, knihtisku, školství,

shromažďovali a zachránili vzácná díla výtvarného umění a písemnictví. Jejich úsilí o povznesení kultury a vědění trvá dodnes. Pořádají přednášky, sympozia, koncerty duchovní hudby a v neposlední řadě zpřístupňují veřejnosti své cenné sbírky.9

2.2 Historie řádu v Čechách Do Čech se premonstráti dostali na podnět olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v roce 1140 za vydatné podpory krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy. Klášterů vzniklo velké množství. Já se zabývám jenom zlomkem z nich, které jsou řádem premonstrátů spravované a obývané dodnes.

2.2.1 Strahovský klášter Vůbec první premonstrátský klášter v Čechách byl postaven na Strahově. V roce 1142 přišlo ze Steinfeldu u Kolína nad Rýnem několik bratří v čele s opatem Ervínem dojednat podrobnosti stavby. O rok později se začalo pracovat na budování konventního kostela Nanebevzetí P. Marie. V tomto kostele byl pohřben v roce 1150 biskup Jindřich Zdík, později i kněžna Gertruda († 1150) a kníže Václav II. († 1175, pochován zde v roce 1178). Po dokončení stavby kostela byla započata stavba konventních budov. Za své existence se klášter potýkal s mnoha útrapami. V roce 1258 vyhořel. V průběhu

8

Římskokatolická farnost Doksany [online]. 2009 [cit. 2011-05-13]. Řád premonstrátů. Dostupné z WWW: . 9

Římskokatolický vikariát Proboštství Jindřichův Hradec [online]. 2011 [cit. 2011-05-27]. Premonstráti v Jindřichově Hradci. Dostupné z WWW: .

12

13. století byla kanonie postupně vydrancována Branibory a vojsky Jindřicha Korutanského. V roce 1420 byl klášter opět vypálen a vypleněn, tentokrát to měli na svědomí husité. Řeholníci se vrátili až v roce 1436 pod ochranou papežského legáta, biskupa Filiberta z Counaces a za pomoci krále Albrechta. Zlé časy se tímto neskončily, kališníci opět klášter vypálili v roce 1492. Poslední zbytky majetku měl údajně prohýřit opat Jakub ze Štěrnovic, kterého konventu vnutil arcivévoda Ferdinand. Premonstráti následně klášter opustili. Situace se začala měnit k lepšímu s příchodem významné církevní osobnosti v českých zemích, Jana Lohelia. V roce 1578 byl zvolen převorem. Za jeho působení na Strahově došlo k výrazné rekonstrukci. V rozvoji kláštera pokračoval Loheliův nástupce, Kašpar z Questenberka. Podařilo se mu vydobýt majetky v Milevsku a vykoupil i statky v Želivě od Marie Magdalény Trčkové z Lípy. Stalo se tak v letech 1622 – 1623 po porážce stavovského povstání. Klášteru, v jeho už tak pohnutých dějinách, se nevyhnula ani třicetiletá válka. Byl několikrát vydrancován. Časté pohromy vržené na strahovskou kanonii vedly k opakovaným rekonstrukcím. V době vlády opata Jeronýma I. z Hirnheimu začal klášter dostávat barokní podobu. Prestiž kanonie rostla až do 2. světové války, kdy byli řeholníci vyhnáni nebo uvězněni v internačních táborech. Klášter byl vrácen řádu až po roce 1989.10

2.2.2 Klášter premonstrátů Želiv Klášter byl založen v roce 1139 pražským biskupem Ottou, českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Původně patřil benediktinům, kteří přišli ze sázavského kláštera. Po deseti letech působení však Želiv opustili. Vystřídali je právě premonstráti ze Steinfeldu v Porýní. V těžkých začátcích opět pomáhal olomoucký biskup Jindřich Zdík. Pod vedením opata Gotšalka se život v klášteře slibně rozvíjel

a řád mohl zakládat nové kláštery. Díky želivské komunitě vznikly dvě kanonie v Rakousku. Klášter Geras, dnes bohatá pokladnice umění a místo vhodné pro volnočasové aktivity, a klášter v Perneggu. V tuzemsku vznikl milevský klášter, kanonie sester premonstrátek v Louňovicích pod Blaníkem a v Dolních Kounicích.

10

VEČEŘOVÁ, Petra. Kláštery : v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vydání. Praha : Olympia, a. s., 2005. Praha, s. 30-32. ISBN 80-7033-876-8.

13

V době husitských válek byl klášter dvakrát dobyt husity. Následkem plenění byla smrt většiny řeholníků, zbytek přeživších našlo útočiště v Jihlavě. Další ránou pro želivskou kanonii byl rok 1467, kdy český král Jiří z Poděbrad daroval klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy. Premonstráti byli vyhnáni, azyl nalezli opět v Jihlavě. Komunita mimo klášter po sto letech vymřela. Do Želiva se řeholní život vrátil až v roce 1622. Toho času klášter vykoupil strahovský opat Kašpar Questenberk a byla započata obnova. Klášter se rozvíjel, stal se duchovním, hospodářským i kulturním centrem. Vzniklo také klášterní filozoficko-teologické studium. Vše vedl opat Siard Falco. V roce 1712 musel klášter čelit velkému požáru. O obnovu ve slohu barokní

gotiky se postaral architekt Jan Blažej Santini. V době josefínských reforem se klášter zachránil před likvidací. Premonstráti převzali gymnázium v Havlíčkově Brodě. Spravovali ho několik desetiletí a významně tím přispěli k národnímu obrození. V roce 1950 byl klášter zrušen komunisty. Tehdejší opat Vít Bohumil Tajovský skončil ve vězení na jedenáct let. V budovách konventu byl zřízen tábor pro nepohodlné kněží a řeholníky, byli zde věznění bez rozsudku. V letech 1957 až 1992 v klášteře fungovala psychiatrická léčebna. Řeholníci se do části kláštera mohli vrátit v roce 1991. 11

2.2.3 Klášter Teplá Klášter v Teplé založil český šlechtic Hroznata v roce 1193. Vzápětí do kláštera povolal řeholníky z pražského Strahova. Hroznata pocházel ze šlechtického rodu a zastával hodnost velitele hraničářů na tepelsku a chodsku. Vznik kláštera souvisí s třetí křížovou výpravou pořádanou Jindřichem VI. Hroznata se chtěl zúčastnit této výpravy, ale papež všechny šlechtice zprostil účasti. Jako náhradu za neúčast slíbil stavbu kláštera. Hroznata se stal členem kanonie, řeholní roucho přijal přímo od papeže Innoncence III. Jako zakladatel kláštera spravoval nadále klášterní majetek. Při jedné z kontrolních cest po hranicích panství byl zajat loupežníky. Požadovali výkupné, Hroznata odmítl zaplatit, nedovolil to ani opatovi kláštera. Tepelský opat však výkupné poslal, no bylo pozdě, do kláštera se vrátilo jen Hroznatovo mrtvé tělo. Od této události je uctíván jako mučedník, blahořečen byl v roce 1897. V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup za přítomnosti českého krále Václava I. V roce 1380 na klášter zaútočil

11

Klášter premonstrátů Želiv [online]. 2009 [cit. 2011-08-27]. Historie kláštera. Dostupné z WWW: .

14

mor. V době husitských válek byl klášter uchráněn díky politice opata Zikmunda Hausmanna. V letech 1641 a 1648 došlo k vydrancování kláštera Švédy. V roce 1659 zase do základu vyhořely budovy konventu. V roce 1710 prosluly zdejší léčivé prameny, jejichž voda se stáčela do sudů a vyvážela se do Vídně i Německa. K věhlasnosti pramenů výrazně přispěl opat Kryštof Pfrogner, bývalý profesor církevní historie a rektor pražské univerzity. Nechal postavit Mariánské Lázně nedaleko Teplé. V té době se stal klášter centrem vědy a umění. Vznikla mineralogická sbírka a kabinet fyziky, rozrůstala se klášterní knihovna. Kromě zdravotní péče se tepelští premonstráti zabývali vyučováním. V roce 1804 převzali výuku na plzeňském gymnáziu. Od roku 1888 klášter disponoval lékárnou, v areálu byl postaven mlýn, pivovar a stáje. Do provozu byl uveden poštovní a telegrafní úřad. To vše za doby opata Clementsa. Během 2. světové války sloužil klášter Němcům, v části budov byl zřízen zajatecký tábor. Po válce byl klášter uzavřen komunisty, v roce 1950 vznikla kasárna Československé lidové armády. Majetek byl znárodněn a řeholníci zatčeni. Nová etapa premonstrátů v Teplé začala až v roce 1989. 12

2.2.4 Klášter Nová Říše Klášter v Nové Říši založil vojenský velitel Markvard z Hrádku s jeho ženou Vojslavou v roce 1211. Sloužil pannám sv. Norberta, tak se přezdívalo premonstrátkám. Klášter byl zasvěcen Matce Boží a poskytoval duchovní útěchu širokému okolí. Poklidnou existenci řádu narušily až husitské války, došlo k opakovanému vypálení konventních budov. Neutěšená společenská situace se podepsala na osudu řeholnic. Ženský konvent vymřel. Tyto okolnosti neznamenaly definitivní zánik kláštera, protože v roce 1598 složili první dva zábrdovští premonstráti řeholní sliby pro Novou Říši. Klášter začal duchovně i hospodářsky růst. Tento příznivý vývoj umožnil založení mužského konventu. Roku 1733 došlo k povýšení kláštera na opatství. Kulturní vzestup pokračoval i za vlády opata Jana Nepomuka Pelikána, došlo k zřízení gymnázia. Klášter pokračoval v rozvoji, jedinou nešťastnou událostí byl rozsáhlý požár v roce 1813. Velká krize přišla v roce 1942, kdy byl spáchán atentát na říšského protektora Heydricha. Jednotky SS vtrhly do kláštera a proměnily jej v středisko organizace Hitlerjugend.

12

Klášter Teplá [online]. 2011 [cit. 2011-05-27]. Klášter premonstrátů Teplá národní kulturní památka . Dostupné z WWW: .

15

Řeholníci byli odvezeni do táborů smrti. Válku přežili jenom tři členové řádu. Éra komunismu s sebou přinesla další útrapy. V roce 1950 byli premonstráti zatčeni a ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k mnohaletému vězení, nebo k těžké práci v trestaneckých táborech. Z kláštera se stalo armádní skladiště na dlouhých čtyřicet let. V roce 1991 byly zpustlé a poničené budovy konventu navráceny řádu premonstrátů. 13

2.2.5 Klášter sester premonstrátek v Doksanech Tento ženský klášter vznikl ve spojitosti se založením nejstarší mužské kanonie na Strahově. Budování napomáhal královský manželský pár, Vladislav II. s chotí Gertrudou. První sestry přišly z porýnského kláštera Dünwald. Od poloviny 12. století klášter poskytoval výchovu mnoha dcerám z významných rodů. Po smrti své matky zde byla vychovávána Anežka Česká, pozdější abatyše u sv. Jiří v Praze. V průběhu 13. až 14. století byl klášter několikrát poškozen požárem, povodněmi, drancováním vojsk a protestujícími poddanými. Vždy byl následně obnoven. Ani v dalších letech to sestry neměly jednoduché. Husitské války, stavovské povstání a třicetiletá válka klášter značně poničily, řeholnice byly pod vlivem těchto událostí opakovaně vyhnány. Za josefínských reforem byl klášter v roce 1782 zrušen. V následujícím roce byla v areálu zřízena nemocnice, budovy krátkou dobu sloužily ještě jako kasárny. V roce 1790 byl klášter pronajat kněžně Marii Terezii Poniatowské, rozené Kinské, která klášter přestavěla na šlechtické sídlo.

Panství vystřídalo několik majitelů. V roce

1798 jej koupil Jakub Wimmer, ten posléze sídlo postoupil vídeňskému obchodnímu domu Ochs – Geymüller a spol. V roce 1804 koupil Doksany rytíř z Aehrenthalu, Jan Antonín Lexa. Jeho rodina vlastnila panství až do konce 2. světové války, příbuzenstvo nemovitost využívalo jako zámek. Hned po válce přešly budovy pod správu státu. Premonstrátky se do kláštera vrátily v roce 1989. Klášterní část objektu patří Kanonii premonstrátů na Strahově, ostatní části včetně zahrady připadly Státnímu památkovému ústavu v Ústí nad Labem. 14

13

KRAJÍČEK, Lukáš; KRAJÍČEK, Vojtěch. Klášter Nová Říše [online]. 2007 [cit. 2011-05-27]. Historie. Dostupné z WWW: . 14

VEČEŘOVÁ, Petra. Kláštery : v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vydání. Praha : Olympia, a. s., 2005. Praha, s. 156-158. ISBN 80-7033-876-8.

16

2.2.6 Kongregace sester premonstrátek Svatý Kopeček K vzniku areálu se váže legenda o olomouckém obchodníkovi s vínem Janem Andrýskem, kterému se ve snu zjevila P. Marie. V obchodech se mu dobře dařilo, proto se rozhodl v roce 1625 postavit na místě zjevení P. Marii kapli k její poctě. Místo, které si vybral, neslo název Svatá hora a bylo majetkem premonstrátů v Klášterním Hradisku. K vysvěcení kaple došlo v roce 1633. Obliba poutního místa rostla, proto se hradišťský opat Bedřich Sedlecký rozhodl pro stavbu nového kostela, který by pojal 5000 lidí. Monumentální stavbu vysvětil olomoucký biskup Karel II. z Lichtenšejna v roce 1679. Od roku 1676 zde byla rezidence hradišťských opatů povýšena na převorství v roce 1710. Významnou událostí byla návštěva císaře Františka I. Lotrinského s manželkou Marii Terezií. Obliba poutního místa rostla každým rokem, v průběhu 18. století kostel zaznamenal ročně kolem 120 000 poutníků. Za reforem Josefa II. bylo opatství zrušeno, objekt chátral. V roce 1846 díky úsilí strahovského opata Zeidlera, zde byla zřízena rezidence a proboštství patřící Strahovské kanonii. V roce 1950 byli řeholníci násilně vyhnáni. V budovách byl založen ústav pro postižené děti. Po roce 1980 objekt fungoval jako řeholní dům. Svatý Kopeček byl poctěn návštěvou papeže Jana Paula II. v roce 1995, který povýšil poutní chrám na baziliku minor. Tento čestný titul se uděluje významnějším kostelům pod přímou patronací papeže. 15

2.3 Sv. Norbert z Xanten (zakladatel premonstrátského řádu) Norbert se narodil někdy mezi lety 1080 – 1085 asi 100 km severně od Kolína nad Rýnem ve městě Xanten. Jeho otec Herbert byl pánem hradu Gennep, matka Hedvika pocházela pravděpodobně z rodu lotrinských vévodů. Norbert se stal kanovníkem xantenské kapituly podle tehdejšího zvyku, kdy se mladší syn takzvaně obětoval Pánu. Norbert se nedokázal vzdát světského života. Své priority radikálně přehodnotil až ve chvíli, kdy málem přišel o život. V roce 1115 ho za vydatné bouřky, při jízdě na koni, omráčil blesk. Po této události se nechal vysvětit kolínským arcibiskupem na kněze. Putoval jako kazatel a s nadšením hlásal slovo Boží.

15

VEČEŘOVÁ, Petra. Kláštery : v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vydání. Praha : Olympia, a. s., 2005. Praha, s. 256-258. ISBN 80-7033-876-8.

17

V roce 1118 rozdal celý svůj majetek a odebral se za papežem Gelasiusem II. do St. Gilles v jižní Francii. Od něho dostal Norbert oficiální souhlas působit jako hlasatel víry. Apoštolské aktivity byly příliš namáhavé. Norbert jednoho dne těžce onemocněl a byl donucen přerušit misijní činnost. Po uzdravení v roce 1120 se uchýlil s několika svými žáky a se svým nejlepším přítelem Hugem z Cambrai-Fosses na opuštěné místo v blízkosti Laonu, severozápadně od Remeše. Tato malá lokalita Prémontré, kde se muži usadili, měla být místem určeným pro založení premonstrátského řádu. Přívrženců řehole rychle přibývalo. Někteří Norbertovi pomáhali při kázání, jiní zůstávali v Prémontré, nebo odcházeli do nově založených domů. Poblíž klášterů vznikaly komunity sester, které pomáhaly v apoštolátu a při dobročinné práci. Byli přijímáni i laici, pro něž vznikl třetí řád. Tato instituce se poprvé v historii církve objevuje právě u premonstrátů. Šest let po založení řádu papež Honorius II. jmenoval Norberta magdeburským arcibiskupem. Jeho reformní snahy si našly mnoho příznivců, ale i spoustu nepřátel. V roce 1128 postoupil Norbert vedení svého řádu svému příteli Hugovi. Tento neobyčejný muž Církve zemřel dne 6. června 1134 v Magdeburku. Norbert byl pohřben v tamějším klášterním kostele. V roce 1627 byly jeho ostatky převezeny do premonstrátského kláštera na Strahově. V roce 1582 byl vyhlášen za svatého papežem Řehořem XIII. Jeden z jeho výroků, zní: "Byl jsem u dvora, žil jsem v klášteře, působil jsem ve vysokých čestných úřadech církve, a všude jsem se naučil, že není nic lepšího, než odevzdat se zcela Bohu." Svatý Norbert patří mezi české patrony, je také ochráncem nastávajících maminek. Světec je znázorňován v arcibiskupském rouchu, nebo v oděvu premonstrátského řádu. V ruce drží kalich, nebo monstranci, což je ozdobná schránka sloužící k uctívání symbolického Kristova těla - hostii. Někdy mu u nohou leží bludař Tanchelm, který popíral přítomnost Krista při svátosti oltářní tzv. eucharistii. 16

16

Sv. Norbert z Xanten [online]. 2007 [cit. 2011-06-17]. Strahovský klášter. Dostupné z WWW: .

18

3 Spiritualita řádu Spiritualita ve všeobecnosti znamená duchovno. V dějinách církve se spiritualita spojuje s příslušností k určitému řádu. Každá řehole uznávala specifické duchovní hodnoty a nacházela mnoho stoupenců. Premonstrátská spiritualita vychází z náboženských hodnot zakladatele Norberta. Život řádů v uzavřených klášterech a izolovanost od okolí byly znaky mnišských řeholí. Apoštolský život a hlásání víry šířili světští kněží a potulní kazatelé. Svatý Norbert měl potřebu být v bezprostřední blízkosti Boha, mít klid na modlitby v tichu kláštera, ale rovněž sloužit potřebným, prostému lidu. Proto se rozhodl založit řeholní společenství. Na základě svých vlastních zkušeností z období života na královském dvoře, kde se duchovní hodnostáři rádi obklopovali majetkem a zapomínali na modlitbu a spásu duší, chtěl tomuto předejít a každý nový člen společenství musel přijmout řeholní sliby. Vzniklo něco naprosto nového, čemu se říkalo vita mixta, tedy život smíšený. Tento pojem se stal charakteristickým znakem premonstrátů. Premonstrátský život stojí na čtyřech hlavních pilířích: -

COMMUNIO

-

CONTEMPLATIO

-

ACTIO

-

STABILITAS

3.1.1 Communio – společenství Život ve společenství je základní součástí norbertinského dědictví. Důvěra, rodinný kruh bratří a sester, život pro druhé. Komunita byla důležitým prvkem už na počátku křesťanství, vyjadřovala podstatu člověka. V Písmu svatém můžeme najít tento odkaz (Gn 2,18: Není dobré, aby byl člověk sám). Řeholnický život je životem ve společenství - společenství života, společenství modlitby, společenství lásky. Svatý Norbert apeloval na jednomyslnost, která jednotlivci přinášela oporu a sílu. Dnes všichni členové nežijí v klášterech. Někteří svoje poslání vykonávají na farách, kde žijí v menších společných komunitách.

19

3.1.2 Contemplatio - kontemplace Kontemplaci můžeme chápat jako nejvyšší stupeň modlitby. Je to způsob, jak se přímo setkat s Bohem. Konkrétně tento pilíř premonstrátského života kontemplace znamená vytvářet a podporovat prostředí modlitby. Největší část dne premonstráti věnují společnému uctívání Pána. Spasitel chtěl svůj životní odkaz po jeho smrti přenechat další generacím právě prostřednictvím modlitby. Denní modlitby čerpají z Písma svatého. Tato kniha inspiruje a nutí k zamyšlení. Stává se nekonečným podněcujícím zdrojem pro osobní rozhovory s Bohem každého řeholníka.

3.1.3 Actio – činnost Středověké řády neměly konkrétně vymezenou náplň své činnosti. Premonstráti ovšem dokázali harmonicky vyvážit apoštolskou činnost a uctívání Boha. Proto je můžeme potkat při vyučování na školách, ve zdravotnictví nebo v armádě. Pracují v různých specifických skupinách, např. pomoc drogově závislým. Kultura také patří do pole působnosti premonstrátů, mimo jiné sehrává významný faktor v cestovním ruchu. Standardně členové řádu vykonávají pastorační práce ve farnostech, tady se můžou realizovat ve svých talentech. Pracují např. s mládeží, seniory, pečují o duchovní hudbu.

3.1.4 Stabilitas – stabilita místa Tato opora řádu úzce souvisí se životem v komunitě. Společenství znamená pro řeholníka rodinu. Hlavní klášter, kde členové skládají své sliby, bude vždy znamenat domov, ať je apoštolské cesty zavedou kamkoli. Bratři se pravidelně scházejí v mateřském klášteře, aby upevnili a posílili ducha společenství. 17

17

Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. .

2011-06-17].

Spiritualita.

Dostupné

z

WWW:

20

3.2 Život v klášteře 3.2.1 První krok V určité životní fázi si člověk může uvědomit potřebu rozvíjet svoji duchovní stránku osobnosti až do takových rozměrů, že se stane členem premonstrátského řádu. Tato cesta není jednoduchá, vyžaduje odvahu a pevnou víru. Předtím, než se člověk dostane do komunity, musí projít dlouhou cestou řeholní formace, kdy poznává životní styl a smýšlení řádu. Když si člověk uvědomí, že je Bohem povolán do klášterního společenství a chtěl by se stát členem nějakého řádu, tak jednoduše kontaktuje vybraný klášter nebo řeholníka poblíž svého bydliště. Klášter postupně navštěvuje a poznává. Když jeho přesvědčení o vstupu do kláštera trvá, sdělí to opatovi, který rozhodne, jestli je kandidát psychicky zdraví a způsobilí řeholního života. Pak jej do kláštera příjme. Prvním obdobím života v klášteře je kandidatura. V průběhu tohoto časového úseku kandidát poznává chod domu, rozdělení prací, kompetencí, životní rytmus daný denním řádem a lépe se sžívá s prostředím, které se mu má stát jeho novou rodinou. Zájemce si sebou přinese potvrzení o křtu a dobrozdání (vyjádření) svého faráře, který kandidáta dobře zná. Na Strahově se zpravidla do kandidatury nastupuje k 1. srpnu. V případě, že se kandidát chce stát také knězem, měl by mít ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Když se v průběhu kandidatury uchazeči potvrdí zájem o řeholní život, je přijat do noviciátu. Stane se tak prostřednictvím obřadu, u kterého dostane řeholní oděv (hábit) a nové řeholní jméno. Jsou to symboly změny a nového života, který novic začíná. Při ceremonii, někdy se nazývá obláčka, opat svěří novice do rukou novicmistra, který jej bude provázet a formovat v průběhu celého noviciátu. Podle kanonického práva trvá noviciát 1 až 2 roky. Je to nesmírně důležité období, kdy si nový člen řádu tvoří základy řeholního a duchovního života. Noviciát probíhá ve zvláštním režimu tak, aby měl kandidát dostatek prostoru pro osvojení si nového způsobu života, a také se zkouší jeho motivace a způsobilost. V tomto období není ke klášteru vázán a může ho kdykoli po svém uvážení bez důsledků opustit. Ve strahovském klášteře noviciát trvá 1 a ¾ roku. První rok tráví novici výlučně v klášteře a intenzivně se věnují formaci, v druhém roce už studují na teologické fakultě.

21

Noviciát je ukončen složením prvních řeholních slibů, někdy se nazývají dočasné sliby. Řeholník žije nejméně tři roky v dočasných slibech. Tento postup je dán právem a přechází doživotnímu zasvěcení. V tomto období se dále věnuje teologickému studiu a pokračuje v řeholní a kněžské formaci. Jestli po uplynutí tohoto období jeho zájem zasvětit život Bohu trvá a opat s bratřími jej uzná za způsobilého, může složit doživotní (tzv. slavné) sliby. Potom se stává členem kapituly kanonie. Postupně pak přijímá jáhenské (nižší svěcení) a kněžské svěcení. 18

3.2.2 Organizační struktura Hlavním orgánem řídícím život kanonie je kapitula. Jde o sbor všech bratří kláštera, kteří složili slavné sliby. Schází se alespoň jednou za rok a projednávají otázky týkající se života a chodu celé kanonie. Předsedou kapituly je prelát, zpravidla tuto funkci zastává opat. Je nejvyšším představeným celé kanonie. Volí jej kapitula na dobu určitou (6 až 12 let) nebo na doživotí. Opatův zástupce se nazývá převor. Vybírá a jmenuje jej sám opat. Podle definice je převor kněz, který vede spolu s opatem své spolubratry a opat mu může s důvěrou svěřit řízení kláštera v době své nepřítomnosti. Hospodářské a finanční řízení kláštera má na starosti provizor. Do této funkce kandidáta vybírá a jmenuje opat. Dalším orgánem v premonstrátském společenství je opatská rada, která řídí kanonii. Rozhoduje v otázkách, které nemají vliv na záležitosti celé kapitule. Členové rady jsou převor, provizor a další vybraní bratři. O nové členy řehole se stará novicmistr. Tuto funkci zastává opatem pověřený kněz. Jeho úkolem je uvést novice do duchovního a řeholního života. Po složení prvních slibů noví členové pokračují pod vedením magistra kleriků. Kromě noviců a kleriků žijí v klášteře ještě ostatní bratři se slavnými sliby. Každý má svou práci a poslání, které koná ve prospěch celého společenství. Bratři mimo klášter žijí na farách. V jejich menších komunitách stojí v čele řeholní představený. Do této funkce opět nominuje opat.19

18

Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. .

2011-06-17].

Formace.

Dostupné

z

WWW:

19

Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. 2011-06-20]. Organizační struktura. Dostupné z WWW: .

22

3.2.3 Denní řád Den v klášteře začíná brzo ráno. První, co bratři v nový den vysloví, je modlitba. 6.00

Den začíná společnou modlitbou. Na ní navazuje půlhodinové osobní a tiché rozjímání nad Božím slovem. Poté následuje chórová modlitba (zpívaná). Jmenuje se Ranní chvály. Vše je zakončeno krátkou dopolední modlitbou Hora media – tertia.

7.15

Bratři se přesunou na snídani do refektáře, pořád za stálého mlčení. Až na místě noční mlčení končí.

8.30

Řeholníci se rozcházejí do svých zaměstnání. Někteří klerici jdou do školy, jiní sami vyučují nebo si plní pastorační povinnosti ve farnosti. Novici s novicmistrem mají svůj program. Jinak se všichni starají o chod a správu domu, např. pracují v klášterní knihovně, provádějí turisty.

12.00 Začíná polední modlitba Hora media – sexta v konventní kapli, následuje oběd. Po obědě se opět vrací do kaple na odpolední modlitbu Hora media – nona. 14.00 Odpoledne práce a povinnosti pokračují. 16.30 Po zaměstnání přichází na řadu duchovní četba, každý ji vykonává sám ve svém pokoji. 17.10 Bratři se sejdou v choru k nešporám, což je vzdání díku za celý uplynulý den. Poté už zůstávají v kostele a modlí se individuálně, např. růženec. 18.00 V tuto dobu probíhá mše svatá, po ní se bratři pomodlí spolu s lidmi kompletář (modlitba před spaním). Po mši se přesunou k večeři do refektáře, což je klášterní jídelna. Před jídlem se ještě čte úryvek z řehole sv. Augustina. Následuje osobní volno. 20.00 Probíhá společná modlitba růžence nebo adorace před Nejsvětější svátostí. Pak mají bratři osobní volno. 21.30 Nastává noční mlčení.20

20

Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. .

2011-06-20].

Denní

řád.

Dostupné

z

WWW:

23

3.2.4 Premonstrátský oděv Premonstráti nosí hábit z bílé vlněné látky. Skládá se z tuniky, škapulíře. Kolem pasu nosí cingulum a členové se slavnými sliby oblékají mozetu (velký límec) a bílý baret.21 Někteří bratři nosí řádový oděv i při sportu, například když hrají fotbal. Není to povinnost, a tak i člena řehole můžete potkat na cyklostezce v civilním oblečení, třeba při jízdě na in-line bruslích.22 Obr. 1: Premonstrátský hábit

Zdroj: http://ookaboo.com/o/pictures/picture/24838213/Habit_of_a_Premonstratensian

3.3

Současnost v České republice

V současnosti v České republice fungují čtyři samostatné mužské kanonie a dva ženské kláštery. Ženy premonstrátky žijí v Doksanech a na Svatém Kopečku u Olomouce. Muži premonstráti působí v klášterech Teplá, Nová Říše, Strahov a Želiv.23

21

Klášter Nová Říše [online]. 2007 [cit. 2011-06-22]. Premonstrátský řád. Dostupné z WWW: . 22

Řády, hnutí a další církevní organizace [online]. 2010-02-26 [cit. 2011-06-22]. Rozhovor s p. Bedřichem (vyšlo dříve na signály.cz). Dostupné z WWW: . 23

Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. .

2011-08-27].

Současnost.

Dostupné

z

WWW:

24

Praktická část 4 Premonstrátské kláštery, oázy klidu a pokladnice umění 4.1 Klášter Strahov Klášter v hlavním městě České republiky nabízí velké množství služeb. Návštěvník zde najde pivovar, hotely, restaurace, muzejní sbírky, galerii, knihovnu, klášterní zahrady, prodejnu knih či upomínkových předmětů. Obr. 2: Teologický sál

Zdroj: http://www.stopin-praha.cz/blog/strahovsky-klaster

4.1.1 Klášterní knihovna Barokní knihovna obsahuje kolem 200 000 knižních svazků, v nichž je odhadem 260 000 prací. Větší část knižního fondů tvoří staré tisky z let 1501 - 1800. V knihovně turista nalezne dva sály Teologický a Filosofický, kde jsou knihy uloženy. Vzácný je i několikatisícový fond prvotisků a rukopisů, které se uchovávají ve speciální tresorové místnosti. Na přelomu 18. a 19. století knihovna proslula v evropském kulturním prostředí. Nejstarší kniha návštěv z roku 1792 obsahuje mnoho významných jmen. K vidění je i kabinet kuriozit, prapůvodní předchůdce dnešních muzeí. Prohlídky historických sálů knihovny se konají celoročně. Výjimky tvoří Štědrý den, Boží hod a Velikonoční neděle. Do Teologického sálu, nese název podle obsahu sbírek, může návštěvník při prohlídce knihovny pouze nahlédnout, je to z důvodu ochrany vzácných sbírek a interiéru. Lidský dech totiž způsoboval neúnosné kolísání vlhkosti vzduchu, které poškozovalo vzácná

25

díla. Jednou z mnoha zajímavostí v sále je severní stěna, která je pokryta výhradně různými verzemi Bible z celého světa. Filosofický sál byl vybudován koncem 18. století z důvodu rostoucích knižních sbírek. Sálu dominuje stropní malba „ Duchovní vývoj lidstva“. Kromě filosofie, která původně slučovala všechny vědy, v sále najdeme,

například matematické, historické,

astronomické nebo teologické svazky.

4.1.2 Strahovská obrazárna Podnětem ke zpřístupnění sbírky veřejnosti v 18. století bylo stěžejní dílo Růžencová slavnost od Albrechta Dürera. Tehdy sbírka čítala kolem 400 obrazů. Už v 19. století obrazárna obsahovala víc než tisíc obrazů od světových mistrů. V době komunismu došlo k rozchvácení sbírek. Skvosty získala Národní galerie v Praze, další díla se dostala pod správu památkových ústavů. V současnosti se podařilo umělecký fond do značné míry obnovit. Stálá expozice nabízí umělecká díla od 14. - 19. století.

4.1.3 Historické sály Expozice obsahuje tři části o Strahovském klášteře a sv. Norbertovi. První část zahrnuje model Strahovského kláštera v měřítku 1:100, další část zobrazuje vznik a historii kláštera,

poslání

premonstrátského

řádu,

přibližuje

uzavřenou

část

kláštera,

tzv. klauzuru, která je vyhrazena pouze členům řádu. Třetí část obsahuje sérii deseti obrazů ze života sv. Norberta a artefakty sloužící k oslavám přenesení jeho ostatků do Prahy. Na expozici navazuje křížová chodba, Kapitulní síň a příležitostně je k vidění zimní a letní refektář.

4.1.4 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie Každý den se zde konají bohoslužby. Pro turistu mohou být poutavé interiéry kostela. K zajímavostem patří zdejší varhany, na kterých v roce 1787 hrál W. A. Mozart. V kostele je k vidění hrobka hrdiny třicetileté války generála Pappenheima. Za hlavním oltářem se nacházejí ostatky sv. Norberta.

26

4.1.5 Pronájmy Lidé si mohou na soukromé účely pronajmout letní a zimní refektář. Cena se pohybuje od 11 000,- Kč za hodinu. V případě pronájmu obou sálů současně nájem činí 20 000,Kč za hodinu, k ceně se připočítávají náklady za úklid a energii průměrně okolo 5 000,Kč záleží na konkrétním pronájmu. Místnosti jsou k dispozici vždy do 23.00 hodiny.24

4.1.6 Ostatní objekty v areálu Památník národního písemnictví V areálu kláštera najdeme Památník národního písemnictví, který pořádá různé výstavy, má vlastní archiv, knihovnu, studovnu, publikuje a podílí se na výzkumu a vývoji. Galerie Miro Pro milovníky umění a kultury je zde k dispozici galerie Miro, nejoblíbenější komerční galerie v Praze. Vystavuje především světovou klasickou modernu. Najdeme zde, asi z jedné třetiny, umění současných českých i zahraničních tvůrců. 25 Muzeum miniatur Muzeum miniatur obsahuje exponáty od omského autora Anatolije Koněnka. Většinu vystavených předmětů si je možné prohlédnou pouze pod lupou či mikroskopem. Umělec používá vlastní nástroje a technologii výroby již 20 let. 26 Ubytování a stravování Ubytování v areálu nabízí jeden pension a dva hotely, gurmánské zážitky slibují dvě restaurace. Zajímavým místem je jistě klášterní minipivovar s restaurací. Nabízí

24

Strahovský klášter [online]. 2008 [cit. 2011-07-29]. Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Dostupné z WWW: . 25

Galerie Miro [online]. 2011 [cit. 2011-07-29]. Galerie Miro menu. Dostupné z WWW: . 26

Atlas Česka [online]. 2007 [cit. 2011-07-29]. Muzeum miniatur. Dostupné z WWW: .

27

prohlídky pivovaru, prodává vlastní pivo sv. Norbert pouze z přírodních surovin. Pořádá konference, svatební akce nebo speciální tematické večery.27

Tabulka 1: Strahovský klášter – expozice, vstupné a otevírací doba

EXPOZICE

VSTUPNÉ

Historická

80,- Kč základní

knihovna

50,- Kč snížené

Obrazárna a

80,- Kč základní

historické

40,- Kč snížené

sály

150,- Kč rodinné

Historické

40,- Kč základní

sály

20,- Kč snížené

OTEVÍRACÍ DOBA

PŘESTÁVKA

9.00 – 17.00

12.00 – 13.00

9.00 – 17.00

12.00 – 12.30

9.00 – 17.00

12.00 – 12.30

80,- Kč rodinné Muzeum

70,- Kč základní

9.00 – 17.00

miniatur

50,- Kč snížené

celoročně

-

Zdroj: http://www.strahovskyklaster.cz, vlastní zpracování

Obr. 3: Strahovský klášter

Zdroj: http://www.zemesveta.cz/archiv/znojemsko-1-2008/1464-3/truhlar-od-znojma-na-strahove

27

Klášterní pivovar [online]. 2007 [cit. 2011-07-29]. Klášterní pivovar Strahov. Dostupné z WWW: .

28

4.2 Klášter Teplá Tato národní kulturní památka se nachází asi 20 km od Mariánských lázní. Právě na této trase vede krásnou přírodou mnoho cyklostezek. Řeholníci pořádají prohlídky prostor, početné hudební koncerty, také na objednávku. Umožňují pronájem místností nebo organizují svatební obřady. Ke klášteru přísluší hotel, který je v současnosti mimo provoz. Mezi další aktivity bratří patří prodej knižních publikací a upomínkových předmětů. Cenová relace je od desítek korun až po několik stovek. Knížky jsou zaměřené na zakladatele kláštera Hroznatu nebo významné církevní osobnosti například opaty, kteří působili v klášteře. Ze suvenýrů lze zakoupit brožury, pohlednice, turistické známky a jiné.

4.2.1 Prohlídka kláštera Prohlídka s průvodcem zahrnuje budovu konventu, knihovnu a výstavu exponátů ze sbírek klášterního muzea. Prohlídková trasa nezahrnuje kostel, ten slouží především k církevním účelům. Ve vnitřních prostorách platí zákaz fotografování a filmování. Prohlídky pro skupiny se rezervují písemně nebo telefonicky. Maximální počet osob ve skupině je 60 lidí. Prohlídka trvá přibližně 45 minut. Prohlídky se nekonají v lednu a na Štědrý den.

4.2.2 Koncerty Koncerty církevní a vážné hudby se konají převážně o víkendech nebo významných příležitostech, či svátcích. Hra na varhany je také součástí koncertní nabídky. Zájemci si mohou vstupenky rezervovat telefonicky. Hudební koncerty se konají v klášterním kostele Zvěstování Páně, v prostorách prelatury, nebo na klášterním nádvoří.

29

Tabulka 2: Klášter Teplá – expozice, vstupné a otevírací doba

NABÍDKA

VSTUPNÉ

OTEVÍRACÍ DOBA únor – duben: po – so 9.00 – 15.30 ne 11.00 – 14.30 květen – září:

Prohlídka

100,- Kč základní 70,- Kč snížené

po – so 9.00 – 17.00 ne 11.00 – 17.00 říjen – prosinec: po – so 9.00 – 15.30 ne 11.00 – 14.30

4. 6. 2011 - 18.30 - Miroslav Paleček a Roháči z Lokte 16. 7. 2011 - 16.00 - varhany Koncerty

70,- Kč až 100,13. 8. 2011 – 16.00 - varhany 29. 12. 2011 - 18.30 - Roháči z Lokte Vánoční koncert

Zdroj: http://www.klastertepla.cz/cz_index.html, vlastní zpracování

4.2.3 Klášterní park Tento park slouží k relaxaci a odpočinku. V současné době prochází areál rekonstrukcí včetně úpravy parku. Veřejnosti je přístupný od roku 1946, zasloužil se o to převor Heřman Josef Tyl. V parku se nachází vodní plocha s procházkovou trasou lemovanou starými stromy a křížovou cestou.28

28

Klášter Teplá [online]. 2011 [cit. 2011-07-29]. Klášter premonstrátů Teplá. Dostupné z WWW: .

30

4.2.4 Golfklub Klášter Teplá Poučná prohlídka kláštera jde kombinovat například s trochu netradičním sportovním zážitkem. Golfklub má své stálé členy, ale také nabízí služby pro hosty. Hřiště se nachází v blízkosti kláštera v poklidném a tichém prostředí. Host za hrací pracovní den zaplatí 400,- Kč, o víkendu a svátcích je cena stanovena na 600,- Kč, studenti a děti mají 50% slevu. Klub zapůjčuje golfové příslušenství. Je možnost využít služby trenéra, 50 minut stojí 800,- Kč, 25 minut 400,- Kč.29

Obr. 4: Klášter Teplá

Zdroj: http://www.hotelklastertepla.cz/en/kontakty.html

4.3 Klášter Nová Říše Klášter se nachází přibližně 30 km od Jihlavy nedaleko historického města Telč. Od Opata z Nové Říše se mi vrátil vyplněný dotazník, díky tomu můžu použít získané informace pro obohacení praktické části bakalářské práce. V této práci figuruje premonstrátský řád, proto mě také zajímaly informace ohledně společenstva. Dozvěděla jsem se, že největší zastoupení premonstrátů je v České republice, Německu, Belgii a Holandsku. Bratři se pravidelně každé tři roky setkávají, na týden nebo dva, se svými zahraničními kolegy, jinak každý klášter funguje zcela samostatně.

29

Golf Teplá [online]. 2011 [cit. 2011-07-29]. Golf klub. Dostupné z WWW: .

31

4.3.1 Návštěvnost Opat dále uvedl, že klášter nesleduje návštěvnost turistů ani nevykazuje žádné zisky z této činnosti. Já jsem ale zjistila od agentury NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) trend návštěvnosti tohoto kláštera. Z útvaru CIK, centrum informací a statistik kultury, mi odpověděla pracovnice oddělení. Paní A. Sázavská z NIPOS – CIK dále uvedla, že zbylé kláštery Teplá, Strahov, Doksany, Želiv a Svatý Kopeček agentura nesleduje nebo kláštery nedaly souhlas ke zveřejnění.

Tabulka 3: Trend návštěvnosti kláštera v Nové Říši

ROK POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ

2006

2007

2008

2009

2010

800

200

200

250

300

Zdroj: Agentura NIPOS, vlastní zpracování

4.3.2 Pobyty V oblibě jsou prázdninové pobyty přímo v klášteře nebo na faře ve Staré Říši. Tato služba je zároveň nejvíce využívána. V nabídce jsou i víkendové pobyty pro děti a dospělé. Zrekreovat se zde můžou také děti nemocné. Dospělí zase vyhledávají klid a odpočinek. Poznávací nebo jiné pobyty klášter neorganizuje.

4.3.3 Nejnavštěvovanější památky V klášteře může návštěvník obdivovat kostel s freskami L. J. Krackera, vyřezávanou kazatelnu, barokní varhany či gotickou sochu sv. Anny Samotřetí. K vidění je i knihovna, která obsahuje 25 000 svazků, nebo prelatura s historickým nábytkem a obrazy. Milovníci hudby ocení Hudební muzeum zdejších rodáků, bratrů Vranických.

32

4.3.4 Prohlídky V roli průvodců v Nové Říši vystupují studenti z premonstrátských farností. Klášter nemá podmínky na zajišťování praxí studentům VŠPJ. K dispozici jsou tři prohlídkové okruhy, prohlídka jednoho okruhu trvá přibližně 20 minut. Fotografování nebo natáčení videa v interiérech je možné za poplatek ve výši 50,- Kč. V klášteře se provádí v letní sezoně od 1. července do 31. srpna v stanovenou dobu, ostatní prohlídky lze domluvit telefonicky. 30

Obr. 5: Klášter Nová Říše

Zdroj: http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/%20files/kultura/pamatky-50/cirkevni-3/?id=1609

4.3.5 Jiné aktivity Zdejší premonstráti pořádají příležitostné koncerty a výstavy. Spolupracují s informační kanceláří v Telči a s hotely v Telči a Horní Cerekvi. Brožury a propagační materiály si návštěvníci mohou zakoupit přímo v klášteře.

30

Klášter Nová Říše [online]. 2007 [cit. 2011-07-29]. Turistické informace. Dostupné z WWW: .

33

Tabulka 4: Klášter Nová Říše – expozice, vstupné a otevírací doba

EXPOZICE

VSTUPNÉ

OTEVÍRACÍ DOBA

30,- Kč

Pondělí až sobota:

základní Opatský kostel, Kaple sv. Anny

20,- Kč snížené

9.00, 10.30, 13.30, 15.30 Neděle: 13.30 a 15.30

knihovna, sály osobností - síň bratří

30,- Kč základní stejná

Vranických, síň Jana Nováka a síň

20,- Kč

Otokara Březiny

snížené 30,- Kč

hudební sál,

základní stejná

prelatura - bývalé opatské pokoje

20,- Kč snížené 80,- Kč základní

všechny expozice společně

50,- Kč snížené

stejná

200,- Kč rodinné Zdroj: http://www.klaster.novarise.cz/cenik_cz.php, vlastní zpracování

34

4.4 Klášter premonstrátů Želiv Tento klášter ležící v srdci Vysočiny opravdu nešetří aktivitami pro veřejnost. V minulosti byl dokonce dějištěm filmových natáčení. V roce 1987 se zde točil film režiséra Dušana Kleina, Dobří holubi se vracejí, ve kterém hráli skvělí herci Vladimír Menšík a Rudolf Hrušinský. V té době v klášteře fungovala protialkoholní léčebna a v komparzu vystupovali také skuteční pacienti léčící se ze závislosti. Režisérka Marie Poledňáková zde vytvořila část své komedie s názvem Jak se krotí krokodýli.31 Klášter navštívilo mnoho známých osobností. V minulosti tu rádi pobývali Josef Čapek či Mikoláš Aleš. Pokojnou atmosféru kláštera zažil i Václav Klaus s manželkou. Jiřina Jirásková, Václav Vydra nebo Naďa Urbánková také patří k hostům kláštera. Pro návštěvníky kláštera jsou připravené prohlídky, kulturní akce, hudební kurzy, duchovní cvičení nebo ubytovací služby.

4.4.1 Ubytování Ubytovací zařízení přímo v areálu kláštera tvoří dominantní službu zdejších premonstrátů. Toto zařízení poskytuje kolem 100 lůžek a v nabídce zahrnuje stravování. Návštěvníci si mohou vychutnat místní pivo, kávu nebo zmrzlinu přímo v areálu kláštera. Klášterní zahrada nabízí ohniště k večernímu posezení. Letní refektář je ideální místo pro společenské akce. V ubytovacím komplexu lze využít sál České nebe s kapacitou 120 míst a Kazetový sál s kapacitou 80 míst. Pro hosty jsou k dispozici dvě zařízené učebny. Sály jsou vhodné pro organizování například školení nebo konferencí. Ceny ubytování a stravování Ubytovat se lze v jednolůžkových, dvojlůžkových, třílůžkových a více lůžkových pokojích s vlastním nebo společným sociálním zařízením. Od těchto skutečností se odvíjí cena, ta také závisí na délce pobytu. Čím delší pobyt, tím nižší cena za den ubytování. V ceně je zahrnuta snídaně. Host zaplatí od 260,- Kč do 410,- Kč za den a lůžko se snídaní. V nabídce je též apartmán bez snídaně (3x dvojlůžková ložnice, obývací pokoj, kuchyň, příslušenství). Apartmán na jeden den stojí 2 200,- Kč, za dva až pět dní cena činí 1 900,- Kč a za vícedenní pobyt je to 1 500,- Kč. 31

LAUDIN, Radek. Nejkrásnější filmová místa křížem krážem po Česku. Praha : Fragment, 2011. Dobří holubi se vracejí, s. 64-67.

35

Obědy a večeře stojí 70,- Kč, za dětské porce host zaplatí 50,- Kč. Po vzájemné dohodě je možnost dojednat různé slevy pro skupiny, rodiny nebo dlouhodobé pobyty. Kdo se na své dovolené neobejde bez domácího mazlíčka, může ho do kláštera vzít sebou za poplatek 150,- Kč/den. V klášteře lze strávit vánoční pobyt od 23. prosince do 27. prosince. Součástí programu je například živý betlém, štědrá večeře, adorace nebo promítání filmu.

4.4.2 Pronájem Pronájem sálů stojí 2 000,- Kč nebo 3 000,- Kč za den, refektář stojí 5 000,- Kč za den a učebny vyjdou na 1 000,- Kč, také za den. Kapacita učeben tvoří okolo 30 míst. K dispozici je například datový projektor nebo flip chart. Opět existuje možnost dojednat slevu při dlouhodobém pronájmu.

4.4.3 Prohlídka historických částí kláštera Návštěvníky klášterem provedou sami bratři premonstráti a poskytnou zajímavý výklad. Prohlídky probíhají v měsíci červnu vždy v určitý den a v určitou hodinu. Jiný termín prohlídky lze dohodnou telefonicky nebo mailem. Prohlídka se koná při minimálním počtu pěti osob. Dospělí zaplatí 100,- Kč, studenti a školní skupiny 50,- Kč, cena pro důchodce činí 70,- Kč. K vidění je křížová chodba, fresky od Jana Kaliny, slavnostní kapitulní síň, štuková klenba v refektáři, knihovna, slavnostní secesní schodiště nebo opatská kaple. 32 V nabídce jsou i noční prohlídky každou sobotu v průběhu srpna vždy v 21.00 33

4.4.4 Želivský klášterní pivovar Pro návštěvníky kláštera je připravena prohlídka pivovaru s degustací. Zdejší klášterní pivo se vaří podle tradičních receptur a pouze pivovary v majetku církevních řádů smí

32

Ubytování Želiv, Klášter premonstrátů Želiv [online]. 2009 [cit. 2011-07-29]. Klášter premonstrátů Želiv. Dostupné z WWW: . 33

ČTVRTEČKOVÁ, Lenka. Vysočina news [online]. 2009-08-06 [cit. 2011-09-29]. Atmosféra noční prohlídky želivského kláštera. Dostupné z WWW: .

36

tento druh piva vyrábět. Pivovar byl obnoven v roce 2003 po téměř sto letech. Návštěvníci mohli ochutnat tradiční klášterní pivo, medové nebo višňové. V současnosti se produkce specializuje na bylinné nebo borůvkové pivo. Ručně psaný recept na bylinnou specialitu se našel v klášterní knihovně, součást piva tvoří extrakt z léčivých bylin. Želivské klášterní pivo je možné zakoupit taktéž v několika obchodech na Vysočině.34

4.4.5 Duchovní cvičení Bratři v klášteře pořádají různé semináře a cvičení zaměřené na duchovní obnovu. Kromě seminářů pod vlastní taktovkou zvou ještě vzácné hosty ze zahraničí. Bratr Šavol pořádá kurz duchovní obnovy v trvání čtyř dnů, cena kurzu je 2 200,- Kč včetně ubytování, stravy a samozřejmě duchovního servisu. Kurz se koná dvakrát ročně. Pro zájemce z řad široké veřejnosti pořádají zdejší premonstráti semináře a přednášky pod vedením významných osobností nejen z duchovní sféry. Na podzim tohoto roku Želiv přivítá světoznámého kněze a prezidenta komise pro satanismus a okultismus P. Eliase Vella. Tento člověk je členem františkánské řehole, narodil se na Maltě a teologii vystudoval v Římě. V současnosti je již dvacet let hlavním exorcistou ve své diecéze a rovněž presidentem Diecézní komise pro okultismus a satanismus. Je autorem mnoha publikací a většinu času tráví na cestách po světě, vede semináře většinou na téma vnitřní uzdravení. V želivském klášteře v rámci týdne zklidnění, meditace a uvědomění si smyslu vlastní existence tento kněz povede celý seminář. Vše vzniklo na základě zájmu vysokých manažerů o relaxaci v klidném klášterním prostředí. Zájem o seminář je několikanásobně větší než dovoluje kapacita 300 účastníků. Na akci jsou zváni všichni bez rozdílů vyznání či názorů. V rámci semináře proběhnou diskuse, přednášky, meditační a duchovní cvičení.35

34

Týden.cz [online]. 2010-04-07 [cit. 2011-08-01]. Želivský klášterní minipivovar uvaří bylinné pivo. Dostupné z WWW: . 35

Commservis [online]. 2011-04-18 [cit. 2011-08-01]. Želivský klášter bude baštou relaxace pod taktovkou Eliase Velly. Dostupné z WWW: .

37

4.4.6 Želivské kulturní léto Klášter byl v roce 2010 vyhlášen Národní kulturní památkou, tato událost se stala podnětem pro uspořádání hudebního festivalu. Program festivalu je různorodý, kromě klasické hudby návštěvníci uslyší například jazz. Zazní varhany, barokní kytara, harfa nebo housle v podání hudebních mistrů. Výstavy, vernisáže a přednášky z arménského křesťanství celou akci doplňují. Želivské kulturní léto trvá celé prázdniny ve vybraných dnech. Každý den akce obsahuje vlastní kulturní program a je zakončen noční prohlídkou kláštera. Ceny vstupenek se pohybují od 100,- Kč do 190,- Kč. 36

Obr. 6: Želivský klášter

Zdroj: http://www.regiony24.cz/26-77649-zelivsky-klaster-se-zapsal-do-mapy-nejcennejsich-pamatek

Příkladem otevřenosti kláštera veřejnosti může být soustředění baletek, které zde proběhlo.37

36

Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2011-06-06 [cit. 2011-08-01]. Želivský klášter v létě opět ovládne kulturní festival. Dostupné z WWW: . 37

Pelhřimovský deník [online]. 2010-09-24 [cit. 2011-08-03]. Tanec bolí i v Českém nebi. Baletky přesto makají dále. Dostupné z WWW: .

38

4.5 Klášter Doksany Tento ženský klášter se nachází přibližně 40 km od Ústí nad Labem. Premonstrátky ve svém řeholním životě do značné míry upřednostňují klauzuru. Svoji pracovní část dne se snaží naplňovat v mlčenlivosti. Převážně se starají o zahradu, udržují klášter v čistotě, vaří nebo šijí liturgické oděvy. Kromě toho pěstují léčivé bylinky, ze kterých vyrábějí čajové směsi, bylinné likéry a levandulové pytlíčky. Tyto výrobky lze zakoupit nebo objednat. Sestry umožňují pobyt v klášteře pro lidi, kteří chtějí načerpat duchovní síly nebo hledají místo pro ztišení a duševního osvěžení.38 Pro turisty jsou připravené dvě expozice: unikátní románská krypta a Klášterní kostel narození Panny Marie. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut, vstupné je dobrovolné a slouží na opravu těchto památek. Maximální počet lití ve skupině je 60 osob. 39 Prohlídky se konají v květnu a červnu každý den kromě pondělí a neděle. Jiný termín lze domluvit.40 Obr. 7: Klášter v Doksanech

Zdroj: http://www.juko.cz/ostatni-klaster-doksany

38

Klášter Doksany [online]. 2006 [cit. 2011-08-03]. Klášter sester premonstrátek. Dostupné z WWW: . 39

Pamětihodnosti [online]. 2006 [cit. 2011-08-03]. Doksany - turistické informace. Dostupné z WWW: . 40

Římskokatolická farnost Doksany [online]. 2009 [cit. 2011-08-03]. Prohlídky v klášterním kostele v Doksanech. Dostupné z WWW: .

39

4.6 Svatý Kopeček Kongregace sester premonstrátek na Svatém Kopečku u Olomouce nabízí poklidnou atmosféru v nekuřáckém prostředí pro individuální rekreaci, ubytovací a stravovací služby a kulturní vyžití pro širokou veřejnost. Za návštěvu stojí poutní místo Navštívení Panny Marie, zoologická zahrada nebo samotné historické centrum Olomouce. Pro sportovně založené turisty je v okolí mnoho cyklostezek a turistických tras.

Obr. 8: Klášter Svatý Kopeček

Zdroj: http://ado.cz/arcidieceze/poutni/poutni.htm

4.6.1 Ubytování a stravování Sestry nabízí víceúčelové centrum – Norbertinum. V tomto centru, na významném poutním místě, je možnost ubytování v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. Kapacita je 34 lůžek. Sestry poskytují stravu formou plné penze a polopenze z vlastní klášterní kuchyně. Toto místo je vhodné k relaxaci, načerpání klidu a energie. Pro věřící se zde pořádají duchovní cvičení. Norbertinum slouží také pro různá setkání, například semináře či poutní zájezdy. Cena pokojů se pohybuje od 200,- Kč do 270,- Kč za osobu a noc podle vybavenosti pokoje. Snídaně stojí 35,- Kč, oběd 75,- Kč a večeře 60,- Kč. Sestry dále pronajímají sál s videotechnikou a internetem o kapacitě 50 osob, cena za hodinu pronájmu činí 200,- Kč a je možnost zajistit občerstvení. 41

41

Českomoravská provincie Kongregace sester premonstrátek [online]. 2011 [cit. 2011-08-05]. NORBERTINUM víceúčelové centrum. Dostupné z WWW: .

40

4.6.2 Bazilika Navštívení Panny Marie Bazilika slouží především jako duchovní místo pro věřící, ale krásný historický interiér láká všechny návštěvníky. Pro zachování duchovní hodnoty místa se zde prohlídky nekonají, návštěvníci si však můžou prohlídnout panely s popisem architektury a historie chrámu. Na faře lze zakoupit tištěného průvodce chrámem za 30,- Kč. 42

42

Bazilika Navštívení Panny Marie [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Pro návštěvníky - Základní informace. Dostupné z WWW: .

41

5 Výsledky výzkumu V praktické části bakalářské práce jsem použila dotazník, který skládal z otevřených otázek. Cílem tohoto výzkumu bylo získat informace z oblasti cestovního ruchu a interní informace o řádu. Výzkum měl přispět k lepšímu srovnání a zhodnocení aktivit jednotlivých klášterů. Primárně jsem otázky zasílala členům premonstrátského řádu a pracovníkům klášterů. Potom jsem dotazník posílala pracovníkům turistických informačních center do měst, kde se zkoumané kláštery nacházejí. Oslovila jsem také agenturu NIPOS a Národní památkový ústav. Od těchto institucí jsem chtěla hlavně získat informace o návštěvnosti klášterů. Celkem jsem rozeslala 60 mailů, vrátila se mi skoro polovina odpovědí.

5.1 Odpovědi klášterů 5.1.1 Klášter Nová Říše Kompletně vyplněný dotazník jsem obdržela jenom od opata z Nové Říše.

5.1.2 Klášter Teplá Pracovnice z návštěvního provozu kláštera premonstrátů Teplá mi oznámila, že některé moje dotazy se týkají interních informací, které klášter nesděluje a odkázala mě na internetové stránky. Premonstráti z tohoto kláštera mi neodpověděli.

5.1.3 Klášter Strahov Z pražského strahovského kláštera mi odpovědělo více pracovnic z komerčního oddělení a s oddělení propagace jsem byla odkázaná na internetové stránky. Pracovnice neměly čas odpovídat na moje otázky. Ze strahovské kanonie mi odpověděl člen řádu s příslibem vyplnění dotazníku, ale po několika výzvách už neodepsal.

5.1.4 Klášter Želiv Z kláštera Želiv mi odepsal opat, který nevěděl odpovědi na moje otázky a odkázal mě na provizora, recepci a správce majetku. Nikdo z nich mi neodpověděl.

42

5.1.5 Klášter Doksany Z kláštera v Doksanech mi sestry premonstrátky neodepsaly, ale kontaktovala jsem premonstráta z doksanské fary. Přislíbil mi odpovědi, no i po připomenutí už neodepsal.

5.1.6 Klášter Svatý Kopeček Z Olomouce mi žádná odpověď nepřišla. Snažila jsem se získat informace také od jiných premonstrátů žijících mimo kláštery ve farnostech různě po celé České republice. Odpovědi se mi vrátily, ale každý klášter funguje samostatně, takže bratři nevěděli zodpovědět moje otázky, protože neměli přehled o dění v mateřských klášterech.

5.2 Odpovědi informačních center a ostatních institucí Z informačních center jsem dostala doporučení obrátit se přímo na konkrétní klášter. Informační centra neměla dostupné informace, které jsem potřebovala. Také Národní knihovna a Národní památkový ústav mě odkázaly na internetové stránky klášterů. Významné informace mi poskytla agentura NIPOS o návštěvnosti objektu Nová Říše, ostatní kláštery agentura nesleduje nebo nedaly souhlas ke zveřejnění statistických údajů.

43

6 Srovnání premonstrátských klášterů v České republice 6.1 Ubytovací služby Z hlediska nabídky ubytování hodnotím jako nejlepší klášter Želiv. Poskytuje největší kapacitu vlastních lůžek (100) za nejpříznivější ceny s ohledem na poskytnutý komfort. Na druhé místo v této kategorii řadím víceúčelové centrum Norbertinum sester premonstrátek na Svatém Kopečku, poskytují 34 lůžek. Pokoje jsou k dispozici s různou úrovní vybavenosti, podle toho se odvíjí cena, která je velmi příznivá. Klášter v Doksanech nemá konkrétní nabídku ubytovacích služeb, je zde ale možné přenocovat za účelem načerpání duchovních sil. Klášter Nová Říše poskytuje pouze víkendové nebo letní pobyty pro děti a dospělé, nemá stálou nabídku ubytování. Klášter Teplá v současnosti nenabízí ubytování, protože hotel, který klášter provozuje, je z technických důvodů uzavřen. Strahovský klášter neposkytuje vlastní ubytování, v areálu kláštera jsou k dispozici dva hotely a jeden penzion.

6.2 Stravovací služby Stravovací služby neposkytují kláštery v Nové Říši, Doksanech a v Teplé. Na Strahově je možné využít služby několika restaurací v areálu. Klášter Želiv má v ceně noclehu zahrnutou snídani. Poskytuje obědy a večeře za 70, Kč, dětské porce za 50,- Kč. Kromě toho disponuje vlastní kavárnou a pivovarem. Pivovar s klášterním pivem nabízí také klášter Strahov. Stravování v klášteře na Svatém Kopečku je cenově srovnatelné s želivskou nabídkou stravovacích služeb. Sestry zde nabízejí snídaně, obědy a večeře. V Želivě i v Norbertinu mají hosté možnost ochutnat speciální jídla přímo z klášterní kuchyně.

6.3 Komerční pronájmy Tato služba je velice populární a veřejností hodně využívána. Nenabízí ji jenom kláštery v Doksanech a v Nové Říši. V Teplé je možnost pronájmu pouze po telefonické domluvě.

44

Klášter Želiv opět hodnotím jako nejlepší v rámci služby komerčních pronájmů, nabízí největší kapacitu a největší počet místností k pronájmu. K dispozici je výpočetní technika. Nevyšší cena za jeden den pronájmu je 5000,- Kč. Ve srovnání se Strahovem je tato nabídka velmi cenově výhodná. Strahovský klášter nabízí k pronájmu jenom zimní a letní refektář za cenu až 20 000,- Kč za pouhou hodinu pronájmu. Klášter na Svatém Kopečku poskytuje sál s kapacitou 50 osob, cena za hodinu pronájmu je 200,- Kč. Místnost je vybavena internetem a videotechnikou. Je možné zajistit občerstvení.

6.4 Prohlídky Prohlídky pro návštěvníky umožňují všechny kláštery kromě kláštera na Svatém Kopečku u Olomouce, ten tuto službu poskytuje v omezené míře v rámci zachování duchovní hodnoty objektu. Nejmenší nabídku v rámci prohlídek nabízí klášter v Doksanech, návštěva expozic je umožněna za dobrovolné vstupné. Prohlídky ostatních klášterů se výrazně neliší. Tři prohlídkové okruhy nabízí Strahov a Nová Říše. Na strahovském klášteře návštěvník zaplatí základní vstupné až 200,- Kč za všechny tři okruhy. V Nové Říši je to jenom 80,- Kč za všechny okruhy. Teplá a Želiv poskytují prohlídky za 100,- Kč.

6.5 Kultura a sport Premonstrátské kláštery nabízejí různé kulturní aktivity. Sportovní vyžití návštěvníci najdou hlavně v přírodním okolí klášterů. Nejbohatší kulturní činnost provozují želivští premonstráti. Dominantou Teplé jsou hudební koncerty, pro příznivce sportu je k dispozici golfové hřiště a cyklostezky. Nová Říše příležitostně také pořádá koncerty a výstavy. Strahov žádné své aktivity neprovozuje, ale v areálu se nachází galerie a muzeum. Klášter Doksany nepořádá kulturní akce. Klášter Svatý Kopeček nabízí duchovní cvičení.

6.6 Jiné aktivity Kláštery Strahov, Teplá a Nová Říše prodávají knihy a upomínkové předměty. Sestry premonstrátky v Doksanech prodávají vlastní výrobky z léčivých bylin.

45

7 Porovnání nabídky služeb různých řádů Premonstráti jsou církevní řeholí otevřenou veřejnosti ve všech sférách. Jako mnoho jiných církevních řádů i premonstráti nabízejí ubytovací a jiné služby. Konkrétně se jedná o různě zaměřené pobyty pro veřejnost nebo pouze poskytnutí cenově výhodného ubytování bez doprovodního programu a kulturní akce. Představa o aktivitách premonstrátů v rámci cestovního ruchu je patrná z předchozích kapitol. Zajímavé je však srovnání pobytových programů a ostatních služeb u jiných řádů.

7.1 Řád kamaldulských benediktinů Tento řád žije životem poustevníků. Vznikl v 11. století v Itálii. Zakladatelem řádu byl svatý Romuald. Kamaldulský řád se řídí řeholí Monte Corona. Podobně jako premonstráti, také kamaldulští benediktíni nosí bílý oděv doplněný o sandály a velmi často si nechávají narůst dlouhé vousy. Dodržují přísný režim. Jejich den začíná před čtvrtou hodinou ranní, obsahuje četné modlitby a dopolední těžkou fyzickou práci. Dnes najdeme členy hlavně v Polsku, Rakousku, Francii nebo v Americe. Filosofie tohoto řádu se opírá o tři základní pravidla: samotu, rozjímání a ticho. Mniši celé dny tráví v tichosti, mluví jenom zřídka. Popovídat si mohou ve vyhrazené dny. Jedí vegetariánskou stravu v tichu svých cel a izolují se od okolního prostředí. Na základě života těchto mnichů byl vypracován program pro léčbu moderních nemocí. Například workoholismus, stres, závislost na nakupování či internetu lze léčit pomocí různých programů vycházejících z hodnot kamaldulských benediktinů. V Polsku ve městě Rytwiany se nachází Poustevna Zlatý les, kde člověk nenajde počítač, televizi ani mobilní telefon. Najde zde jen pokoj, ticho a terapeutický servis. 43

43

Mladá žena : Dámsky portál Mladé fronty [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dovolená pro workoholiky? V klášteře!. Dostupné z WWW: .

46

7.1.1 Poustevna Zlatý les Tento klášter v Polsku funguje jako terapeutické centrum. Nachází se asi 200 km jižně od Varšavy.44 Nabízí několik speciálních programů SPES - Salus za Silentium (zdraví skrze ticho). Zlatý les nabízí tři programy SPES: terapeutický, zeštíhlující a program samotář. Cena týdenního pobytu činí v přepočtu 7 500,- Kč. Terapeuticky zaměřený pobyt je určen klientům, kteří chtějí obnovit duševní rovnováhu. Tento program je vhodný zejména psychicky těžce vyčerpaným lidem podléhajícím psychologické

nástrahám semináře,

moderní

doby.

které

zahrnují

V průběhu

pobytu

individuální

sezení

jsou

k dispozici

s psychologem

nebo skupinové terapie. Pobyt dále zahrnuje výlety do přírody, relaxační masáže nebo sportovní aktivity. Ruční práce, malování na sklo a různé umělecké činnosti jsou součástí ergoterapie. Možné jsou také návštěvy kulturních památek a turistických atrakcí v regionu. Zeštíhlující pobyt obsahuje speciální jídelníček. Při nástupu čeká klienta třídenní očistná kúra obsahující pouze konzumaci ovoce a zeleniny. Následně po konzultaci s dietologem bude klientovi připraven redukční jídelníček na míru. Dieta vychází z tradice kamaldulského řádu. Sportovní aktivity a relaxační cvičení jsou opět pro klienta sestavené individuálně. Prohlídky mnoha kulturních památek s průvodcem jsou další součástí redukčního programu. Aktivity jako sběr lesních plodů, jízda na kole nebo pěší turistika jsou do programu také zařazeny. Z doplňkových služeb jsou k dispozici masáže lávovými kameny, lymfodrenáž nebo psychologická poradna. Typ pobytu samotář nabízí možnost zkusit si život kamaldulských mnichů, dodržovat jejich řeholi. Kromě toho lze objednat doplňkové služby v podobě výletů, masáží, či konzultací s psychologem. 45

44

Český rozhlas [online]. 2009-07-06 [cit. 2011-08-08]. Netradiční odvykací klášterní kurz v Polsku. Dostupné z WWW: . 45

Poustevna Zlatý les [online]. 2009-07-16 [cit. 2011-08-12]. Terapie. Dostupné z WWW: .

47

7.2 Dominikáni Tento řád, pojmenovaný podle zakladatele svatého Dominika, vznikl v období středověku ve francouzském městě Toulous. První komunita bratří byla schválena papežem Honoriem III. v roce 1216. Dominikánský řád, známý také jako řád kazatelů, přišel s novým odlišným způsobem kázání a misií. Hlavní poslání řádu je šířit víru a vzdělanost. Z Francie se řád rychle rozšířil do celé Evropy. Dominikáni se zasloužili o kultivaci, rozvoj měst, rozkvět latinského písemnictví a jejich misijní cesty v Americe přispěly k ochraně Indiánů. V Čechách se dominikánské kláštery rychle šířily, první vznikl v roce 1226. Historický vývoj těchto klášterů byl podobný vývoji premonstrátských klášterů. Řád kazatelů čelil válkám, požárům i politickému útlaku. V současnosti dominikánské kláštery najdeme v Praze, Olomouci, Plzni, Znojmě, Uherském Brodě a v Jablonné v Podještědí.46 Činnost dominikánů v oblasti cestovního ruchu je velmi podobná premonstrátským aktivitám. Dominikánský řád pořádá různé kulturní akce, prohlídky a nabízí rozmanité služby pro veřejnost v prostorách svých klášterů. Ubytování také patří k nabízeným službám. V Praze při kostele sv. Jiljí lze strávit noc přímo v centru města za 400,- Kč na osobu, děti platí polovinu. Peníze jsou určené na provoz kláštera. Pokoje jsou 3 až 4 lůžkové s vlastním sociálním zařízením. Ubytování je možné rezervovat telefonicky nebo prostřednictvím internetového formuláře.47

7.3 Benediktini Řád benediktinů vznikl na přelomu 5. a 6. století v italském Monte Cassinu. Zakladatelem byl sv. Benedikt, který sepsal řeholi. Základem byla vyváženost rozjímání, modlitby a aktivního života, který tvořila práce. Pravidla sv. Benedikta obsahují 73 kapitol a stala se velkou inspirací pro mnoho evropských církevních řádů.

46

ČESKÁ KONGREGACE SESTER DOMINIKÁNEK [online]. 2010 [cit. 2011-08-12]. Historie Kazatelského řádu. Dostupné z WWW: . 47

Kostel sv. Jiljí Praha [online]. 2011 [cit. 2011-08-15]. Ubytování v klášteře v centru Prahy. Dostupné z WWW: .

48

V době vlády císaře Karla Velikého byla pravidla přijata jako vzorová klášterní ústava pro celou říši. V současnosti žijí benediktini po celém světě.48 Benediktini především nabízejí zajímavé kulturní akce. V kladrubském klášteře přibližují veřejnosti zábavnou formou život mnichů prostřednictvím Benediktinských dnů, kromě toho se zde konají festivaly vína, kladrubské léto nebo historické jarmarky.49 Prohlídky s průvodcem jsou samozřejmostí ve všech benediktinských klášterech. Mniši ve své nabídce mají služby jako pronájmy prostor, svatby, konference nebo přednášky.50 Zajímavostí tohoto řádu je unikátní kniha Ďáblova bible, která se našla v jednom z benediktinských klášterů v Podlažicích.51 Na návštěvníky čekají krásné klášterní interiéry s bohatou historií benediktinského řádu například v Břevnově, Kladrubech, Broumově nebo v Praze. Tento řád žádné ubytování pro turisty nenabízí.

7.4 Kapucíni Tento řád stojí na základech františkánské řehole. Kapucíni zachovávají svaté evangelium, život v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě. Podobně jako premonstráti či benediktini, tak i kapucíni spojují modlitbu s činností. Bratři nabízejí zajímavé možnosti ubytování hlavně pro studenty. V Olomouci nebo v Praze na Hradčanech studenti starší 18 let mohou dlouhodobě pobývat v kapucínských klášterech. Za toto ubytování se platí ministrantskou službou. Netradiční letní pobyt v klášteře si mohou vyzkoušet všichni zájemci starší 15 let. Jedná se o týdenní pobyt v klášterech v Praze nebo v Sušici, kde se mladí lidé začlení do chodu konventu. V rámci pobytu se účastníci zapojí do práce a zábavy s řádovými bratry, zúčastní se mší a společných modliteb. Prohlídka města, koupání a táborák jsou také v programu. Na jídlo a ubytování si účastníci vydělají vlastní prací. Je to zajímavá alternativa dětského letního tábora.

48

Benediktinské opatství Rajhrad [online]. 2002 [cit. 2011-08-18]. Řád svatého Benedikta. Dostupné z WWW: . 49

Klášter Kladruby [online]. 2011 [cit. 2011-08-18]. Kulturní akce v klášteře Kladruby. Dostupné z WWW: . 50

Emauzské opatství [online]. 2011 [cit. 2011-08-18]. Pronájmy. Dostupné z WWW: . 51

Aktuálně.cz [online]. 2008-03-12 [cit. 2011-08-18]. Ďáblova bible odletěla. Strach podle ní točí film. Dostupné z WWW: .

49

Kromě pobytů pro mladé, kapucíni organizují v Praze na Hradčanech benefiční večery, výtěžek ze vstupného jde na dobročinné účely.52

52

Řád menších bratří kapucínů [online]. 2010 [cit. 2011-08-20]. Provincie kapucínů v ČR. Dostupné z WWW: .

50

8 Premonstráti v zahraničí 8.1 Premonstrátský klášter Geras Premonstráti působí po celém světě, ale každý klášter funguje zcela samostatně. Jako ukázku rozdílů mezi českými premonstrátskými kláštery a kláštery premonstrátů v zahraničí jsem vybrala rakouský premonstrátský klášter Geras. Tento nejsevernější klášter Rakouska je pro české turisty dobře dostupný a nabízí jiné volnočasové aktivity než české premonstrátské kláštery. Klášter se nachází v blízkosti hranic, asi hodinu cesty ze Znojma. Je obklopen přírodním parkem.

8.1.1 Ubytování Jedno křídlo kláštera je přebudované na penzion pro hosty. Noc se snídaní v dvoulůžkovém pokoji stojí 42 € za osobu. Při pobytu od tří nocí se cena za osobu a noc snižuje na 37 €. Ceny jsou včetně pobytové taxe. Klášterní křídlo je vybudováno v barokním stylu. Každý pokoj obsahuje WC, TV a sprchu. V traktu se nachází klášterní kavárna

a

společenská

místnost.

Klášter

celkem

nabízí

5

jednolůžkových

a 7 dvoulůžkových pokojů.53

8.1.2 Pronájmy Klášter nabízí slavnostní barokní mramorový sál pro společenské akce, cenu lze zjistit dotazem přes email, telefonicky nebo přímo v klášteře. Sál je vyzdoben freskami od Paula Trogera.

8.1.3 Prohlídky Prohlídky kláštera jsou doplněné o pestrý výklad plný zajímavostí a legend. Kromě interiérů a klášterní baziliky jsou k vidění stálé expozice uměleckých předmětů, například roucha nebo historické monstrance. Prohlídky probíhají celoročně, zavřeno

53

Stift Geras [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Klosterladen. Dostupné z WWW: .

51

je v neděli, pondělí a o svátcích. Dospělí zaplatí 9 €, rodinné vstupné je 14 €, studenti mají vstup za 6,5 € a důchodci zaplatí 6 €. Každý rok probíhají příležitostní výstavy.

8.1.4 Klášterní obchod Místní premonstráti

provozují obchůdek s vlastními bio produkty.

Zakoupit

lze speciální bylinné směsi, likéry, sirupy, šťávy nebo masti. Kromě toho obchod nabízí dekorativní předměty, kuchařské knížky, literaturu pro děti a publikace s náboženskou tématikou.54

8.1.5 Bylinková zahrada V klášterní zahradě roste přibližně 100 druhů bylinek, aromatických rostlin a okrasních květin. Zahrada je celoročně přístupná veřejnosti. Autorem je proslulý bylinkový farář Hermann-Josef Weidinger, mimo jiné je také členem premonstrátského hudebního sboru.

8.1.6 Přírodní park Příroda plná lesů a jezer obklopuje celý klášter. Je zde vybudována zoo, kde si děti můžou zvířata pohladit. V areálu parku se nachází spousta naučných stezek, například o netopýrech. Ovocný sad lemující poutní cestu je ideální pro romantické procházky. Značené turistické trasy a cyklistické stezky protínají celý 132 ha55 park. Mezi zajímavosti patří Hubertusův dům s ohradou pro zvířata, Hubertusova kaplička, akustický kámen a dřevěný xylofon. Turisté se mohou zúčastnit dvou až čtyř hodinového výletu s průvodcem bez mobilů a hodinek, jenom s piknikovým košem plným místních specialit. Četné rybníky nabízejí sportovní vyžití, rybaření a přírodní koupaliště. Širokou nabídku služeb poskytují místní kempy.

54

Stift Geras [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Informationen und Anmeldung űber den Klosterladen. Dostupné z WWW: . 55

Waldviertel [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Přírodní park Geras. Dostupné z WWW: .

52

8.1.7 Zajímavosti Premonstráti z Gerasu mohou nabídnout také gurmánský zážitek v podobě klášterní kuchyně, která obsahuje mnoho specialit z kaprů. V Gerasu se konají vždy v říjnu oblíbené bramborové slavnosti. Podávají se speciality z brambor a produkty od místních bratrů premonstrátů.56 Bratři jsou průkopníky v otevírání bran kláštera veřejnosti, nabízejí řadu uměleckých kurzů výtvarných technik. Zájemci o kurz si vyberou umělce pro výuku sami. Klášter vždy vytiskne katalog s díly umělců, kteří mají zájem o pozici vedoucího kurzu. Potencionální zájemci o kurz si potom z katalogu vybírají učitele.57

56

Geras [online]. 2011 [cit. 2011-08-21]. Information CZ. Dostupné z WWW: . 57

Dovolená v klášteře [online]. 1995 [cit. 2011-08-21]. Objevování ticha. Dostupné z WWW: .

53

9 Návrhy a doporučení Premonstráti jsou řádem otevřeným veřejnosti, ale při srovnání s rakouským klášterem v Gerasu jsou české kláštery v aktivitách pro veřejnost trochu pozadu, popřípadě jsou méně propagované. Domnívám se, že to může být spojeno s počtem věřících. V České republice je 59 % obyvatel bez náboženského vyznání. V Rakousku je to jenom 12 % a v církevním Polsku jsou věřící všichni.

58

Proto si myslím, že s tak velkým počtem

obyvatel bez vyznání se v České republice hůř dostávají informace o volnočasových aktivitách řádů mezi necírkevní veřejnost. Pro přilákání turistů a zvýšení návštěvnosti premonstrátských klášterů by byla za potřebí lepší propagace. Tu se setkávají dva protiklady, víra s podnikáním. Hlavním cílem řeholníků není dosažení zisku. Své cenné umělecké sbírky, kulturní programy a služby poskytují za minimální cenu. Nesnaží se o masivní propagaci, proto o jejich aktivitách ví jenom málo lidí. Převážně to jsou skupiny věřících, kteří chrámy a kláštery navštěvují pravidelně. Osobně vidím obrovský potenciál řádu v oblasti cestovního ruchu. Kláštery mají co nabídnout v rámci celého balíčku služeb zážitkového cestovního ruchu. Už jenom prohlídka kláštera s bratrem premonstrátem v řádovém oděvu je pro mnohé fascinující. Bratři by větší propagací a vytvořením speciálních balíčků služeb mohli přilákat více návštěvníků, vydělat více peněz na opravy a údržbu klášterů nebo na dobročinné účely. Myslím si, že cílová skupina zákazníků je široká, bratři by se mohli zaměřit na segment hostů, kteří nejvíce navštěvují region. Důraz by měl být kladen na spolupráci jednotlivých klášterů, například poskytovat návštěvníkům propagační materiály všech premonstrátských

klášterů

nebo

doporučit

jejich

návštěvu.

Spolupráce

s podnikatelskými subjekty v regionu je také důležitá. Inspiraci pro tvorbu nových produktů by bratři mohli čerpat ze zahraničí, například z pobytových balíčků polského kláštera Zlatý les. Za velmi prospěšné považuji tvorbu projektů v rámci Regionálních operačních programů. Do těchto aktivit se některé kláštery již zapojily.

58

Euroskop.cz [online]. 2005 [cit. 2011-08-23]. .

Členské

státy.

Dostupné

z

WWW:

54

V České republice se nachází značný sakrální potenciál, to jistě přispívá kromě jiného i k rozvoji regionů v rámci cestovního ruchu. Podle mého názoru by investice do rozmachu církevní turistiky mohly zvýšit návštěvnost krajů v České republice. Jsem si jista, že premonstrátské kláštery by měly být důrazně prezentované v rámci regionu i celé České republiky. Samozřejmě by bylo vhodné vytvořit samostatnou nabídku pro každý klášter zvlášť a začlenit ji do prezentace regionu jako atraktivitu. V rámci propagace

celé

České

republiky by se

měla

objevit

speciální

prezentace

premonstrátských klášterů. Potenciál vidím v tvorbě rozmanitých tematických nabídek. Je zde prostor pro mnoho cílových skupin. Každý premonstrátský klášter je schopný nabídnout služby pro věřící, nejen duchovní, ale i v podobě svatebních obřadů, seminářů, duchovních cvičení nebo duševní obnovy. Pro návštěvníky bez vyznání by mohla být atraktivní kulturní volnočasová hodnota kláštera a jeho okolí. Zde se nabízí tvorba programů pro rodiny s dětmi, pro návštěvníky se zájmem o historii, architekturu, odpočinek v přírodě. Pro obchodníky by bylo jistě zajímavé využít klášterní konferenčních místností pro svá jednání a samozřejmě tuto činnost spojit s prohlídkou kláštera nebo okolí. Jiná varianta využití kláštera spočívá v přednáškách, seminářích nebo v relaxačních pobytech pro psychicky vytížené klienty. Především pro zahraniční návštěvníky z okolních zemí by mohly být vytvořené poznávací zájezdy po českých premonstrátských klášterech. Domnívám se, že vzhledem k počtu věřících v okolních státech by o tento produkt byl větší zájem než v České republice. Církevní turistika bude určitě pochopena jinak věřícím a jinak nevěřícím návštěvníkem. Českým, převážně nevěřícím, turistům by se musela církevní turistika představit jako skvělá možnost trávení volného času, důraz by byl kladený na atraktivity nabízené samotnými premonstráty a na zajímavosti v okolí. Je důležité poukázat na to, že návštěva kláštera a jeho okolí nemusí být nutně spojena s duchovní hodnotou. Myslím si, že obecně v České republice je vhodné prezentovat církevní turistiku jako formu cestovního ruchu pro všechny a zdůraznit širokou škálu možností.

55

Závěr Církevní turistika se v současnosti stává celosvětově velmi oblíbenou formou cestovního ruchu. Česká republika má pro rozvoj této formy turismu vhodné podmínky, především disponuje rozsáhlým množstvím sakrálních památek. Nositelé kultury, vzdělanosti a umění jsou od dávných dob nepochybně kláštery, které tvoří značnou část kulturního bohatství. V České republice se jich nachází velké množství a jsou obývané různými církevními řády. Já jsem se zabývala premonstrátskými kláštery a jejich potenciálem v cestovním ruchu. V teoretické části práce jsem představila církevní turistiku a současný trend v této oblasti. Dále jsem popisovala současnost i historii premonstrátského řádu. Potom jsem se zaměřila na historii premonstrátských klášterů v České republice. V této části práce se ještě nacházejí informace o zakladateli řádu, filosofii řádu a životě v klášteře. Praktická část je zaměřena na srovnávání jednotlivých klášterů z hlediska cestovního ruchu. V úvodu této části jsem postupně popsala všechny premonstrátské kláštery v České republice a jejich aktivity v cestovním ruchu. Následně jsem jednotlivé poskytované služby a činnosti porovnala. Z tohoto srovnání jsem vyvodila závěry a subjektivně vyhodnotila v každé kategorii nejlepší klášter. Hlavním cílem práce bylo srovnat jednotlivé kláštery. Toto se mi podařilo a přínosem tohoto porovnávání bylo vytvoření přehledu nabídek jednotlivých klášterů. Výsledkem je lepší orientace v aktivitách a činnostech klášterů. Prakticky by tento ucelený popis mohl sloužit jako předloha pro přípravu katalogu o premonstrátských klášterech v České republice a byl by dobrou pomůckou pro turisty. Domnívám se, že vytvoření propagačního materiálu o premonstrátských klášterech se všemi zajímavostmi a důležitými informacemi by přispěl k rozvoji sakrální turistiky v České republice. V práci jsem používala dostupné internetové a knižní zdroje. Jako další způsob získávání informací jsem použila emailovou komunikaci s premonstráty a institucemi v oblasti cestovního ruchu. Volila jsem formu dotazníku s otevřenými otázkami. Tento krok mi měl pomoci k získání interních informací a tím obohatit tuto bakalářskou práci. Tento můj záměr byl naplněn jen částečně, nepodařilo se mi získat všechny chtěné údaje.

56

Dalším dílčím cílem práce bylo srovnat aktivity premonstrátů s aktivitami jiných řádů. Výsledek tohoto kroku poskytnul ukázky aktivit jiných řádů, které by se mohly stát pro premonstráty inspirací. Zároveň se tímto rozšířila nabídka v rámci církevní turistiky. V této práci jsem ještě porovnala premonstrátský klášter Geras v Rakousku s nabídkou tuzemských premonstrátských klášterů. Výsledek ukázal hlavní rozdíly v zajímavostech a atraktivním přírodním okolí Gerasu. Tento rakouský klášter je lehce dostupný z České republiky a návštěvníkům poskytne zážitky v podání rakouských premonstrátů. Poslední kapitola se týká subjektivních návrhů na zlepšení propagace a tvorby nových projektů, které by zatraktivnily nejen premonstrátské kláštery, ale i celé regiony. K těmto návrhům a doporučením jsem dospěla na základě všech získaných informací při tvorbě práce. Nápady pouze nastiňuji, podle mého názoru by bylo prospěšné vytvořit konkrétní programy a nabídky.

57

Použité internetové zdroje Aktuálně.cz [online]. 2008-03-12 [cit. 2011-08-18]. Ďáblova bible odletěla. Strach podle

ní

točí

film.

Dostupné

z

WWW:

. Atlas Česka [online]. 2007 [cit. 2011-07-29]. Muzeum miniatur. Dostupné z WWW: . Bazilika Navštívení Panny Marie [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Pro návštěvníky Základní

informace.

Dostupné

z

WWW:

. Benediktinské opatství Rajhrad [online]. 2002 [cit. 2011-08-18]. Řád svatého Benedikta. Dostupné z WWW: . Commservis [online]. 2011-04-18 [cit. 2011-08-01]. Želivský klášter bude baštou relaxace

pod

taktovkou

Eliase

Velly.

Dostupné

z

WWW:

. ČESKÁ KONGREGACE SESTER DOMINIKÁNEK [online]. 2010 [cit. 2011-08-12]. Historie Kazatelského řádu. Dostupné z WWW: . Českomoravská provincie Kongregace sester premonstrátek [online]. 2011 [cit. 201108-05].

NORBERTINUM

víceúčelové

centrum.

Dostupné

z

WWW:

. Český rozhlas [online]. 2009-07-06 [cit. 2011-08-08]. Netradiční odvykací klášterní kurz

v

Polsku.

Dostupné

z

WWW:

. ČTVRTEČKOVÁ, Lenka. Vysočina news [online]. 2009-08-06 [cit. 2011-09-29]. Atmosféra

noční

prohlídky

želivského

kláštera.

Dostupné

z

WWW:

.

58

Doksany.wz.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-27]. Řád premonstrátů. Dostupné z WWW: . Dovolená v klášteře [online]. 1995 [cit. 2011-08-21]. Objevování ticha. Dostupné z WWW:


1159535.html>. Emauzské opatství [online]. 2011 [cit. 2011-08-18]. Pronájmy. Dostupné z WWW: . Euroskop.cz [online]. 2005 [cit. 2011-08-23]. Členské státy. Dostupné z WWW: . Galerie Miro [online]. 2011 [cit. 2011-07-29]. Galerie Miro menu. Dostupné z WWW: . GAVLOVSKÝ, Emil. TEORIE TURISMU : Ucební texty pro 1. rocník oboru Geovední a montánní turismus [online]. Ostrava : [s.n.], 2002 [cit. 2011-05-07]. Náboženský

cestovní

ruch,

s.

21.

Dostupné

z

WWW:

. Geras [online]. 2011 [cit. 2011-08-21]. Information CZ. Dostupné z WWW: . Golf Teplá [online]. 2011 [cit. 2011-07-29]. Golf klub. Dostupné z WWW: . Henryk Lahola [online]. 2007 [cit. 2011-05-13]. Premonstráti a premonstrátky či premonštráti a premonštrátky. Premonstrátský řeholní řád či premonštrátsky rehoľný rád. Svatý Norbert - zakladatel premonstrátského řeholního řádu či premonštrátskeho rehoľného rádu. Dostupné z WWW: . Klášter Doksany [online]. 2006 [cit. 2011-08-03]. Klášter sester premonstrátek. Dostupné z WWW: . Klášter Kladruby [online]. 2011 [cit. 2011-08-18]. Kulturní akce v klášteře Kladruby. Dostupné z WWW: .

59

Klášterní pivovar [online]. 2007 [cit. 2011-07-29]. Klášterní pivovar Strahov. Dostupné z WWW: . Klášter Nová Říše [online]. 2007 [cit. 2011-06-22]. Premonstrátský řád. Dostupné z WWW: . Klášter Nová Říše [online]. 2007 [cit. 2011-07-29]. Turistické informace. Dostupné z WWW: . Klášter premonstrátů Teplá [online]. [cit. 2011-05-12]. Premonstráti. Dostupné z WWW: . Klášter premonstrátů Želiv [online]. 2009 [cit. 2011-08-27]. Historie kláštera. Dostupné z WWW: . Klášter Teplá [online]. 2011 [cit. 2011-07-29]. Klášter premonstrátů Teplá. Dostupné z WWW: . Klášter Teplá [online]. 2011 [cit. 2011-05-27]. Klášter premonstrátů Teplá národní kulturní památka . Dostupné z WWW: . Kostel sv. Jiljí Praha [online]. 2011 [cit. 2011-08-15]. Ubytování v klášteře v centru Prahy. Dostupné z WWW: . KRAJÍČEK, Lukáš; KRAJÍČEK, Vojtěch. Klášter Nová Říše [online]. 2007 [cit. 201105-27]. Historie. Dostupné z WWW: . Mladá žena : Dámsky portál Mladé fronty [online]. 2005 [cit. 2011-08-05]. Dovolená pro

workoholiky?

V

klášteře!.

Dostupné

z

WWW:

. Pamětihodnosti [online]. 2006 [cit. 2011-08-03]. Doksany - turistické informace. z

Dostupné

WWW:

. Pelhřimovský deník [online]. 2010-09-24 [cit. 2011-08-03]. Tanec bolí i v Českém nebi. Baletky

přesto

makají

dále.

Dostupné

z

WWW:

.

60

POMYKAL, Jan. Církevní turistika - trend budoucnosti?. ČASOPIS COT BUSINESS : Více než 10 let odborných informací v cestovním ruchu [online]. 10. 12. 2010, 11, [cit. Dostupný

2011-05-07].

z

WWW:

. Poustevna Zlatý les [online]. 2009-07-16 [cit. 2011-08-12]. Terapie. Dostupné z WWW:. Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. 2011-06-20]. Denní řád. Dostupné z WWW: . Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. 2011-06-17]. Formace. Dostupné z WWW: . Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. 2011-06-20]. Organizační struktura. Dostupné z WWW: . Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. 2011-08-27]. Současnost. Dostupné z WWW: Premonstrati.org [online]. 2010 [cit. 2011-06-17]. Spiritualita. Dostupné z WWW: . Premontre.org

[online].

2011

[cit.

PREMONSTRATENSIANS?.

2011-05-27]. Dostupné

WHO

ARE

z

THE WWW:

. Řád menších bratří kapucínů [online]. 2010 [cit. 2011-08-20]. Provincie kapucínů v ČR. Dostupné z WWW: . Řády, hnutí a další církevní organizace [online]. 2010-02-26 [cit. 2011-06-22]. Rozhovor s p. Bedřichem (vyšlo dříve na signály.cz). Dostupné z WWW: . Římskokatolická farnost Doksany [online]. 2009 [cit. 2011-08-03]. Prohlídky v klášterním

kostele

v

Doksanech.

Dostupné

z

WWW:

.

61

Římskokatolická farnost Doksany [online]. 2009 [cit. 2011-05-13]. Řád premonstrátů. Dostupné z WWW: . Římskokatolický vikariát Proboštství Jindřichův Hradec [online]. 2011 [cit. 2011-0527]. Premonstráti v Jindřichově Hradci. Dostupné z WWW: . Strahovský klášter [online]. 2008 [cit. 2011-07-29]. Královská kanonie premonstrátů na Strahově. Dostupné z WWW: . Strahovský klášter [online]. 2008 [cit. 2011-05-13]. Premonstráti. Dostupné z WWW: . Stift Geras [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Informationen und Anmeldung űber den Klosterladen. Dostupné z WWW: . Stift Geras [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Klosterladen. Dostupné z WWW: . Sv. Norbert z Xanten [online]. 2007 [cit. 2011-06-17]. Strahovský klášter. Dostupné z WWW:. Tiskové středisko České biskupské konference [online]. 2011-06-06 [cit. 2011-08-01]. Želivský klášter v létě opět ovládne kulturní festival. Dostupné z WWW: . Týden.cz [online]. 2010-04-07 [cit. 2011-08-01]. Želivský klášterní minipivovar uvaří bylinné

pivo.

Dostupné

z

WWW:

. Ubytování Želiv, Klášter premonstrátů Želiv [online]. 2009 [cit. 2011-07-29]. Klášter premonstrátů Želiv. Dostupné z WWW: . Waldviertel [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Přírodní park Geras. Dostupné z WWW: .

62

Použité knižní zdroje LAUDIN, Radek. Nejkrásnější filmová místa křížem krážem po Česku. Praha : Fragment, 2011. Dobří holubi se vracejí, s. 64-67. ISBN 978-80-253-1182-0 VEČEŘOVÁ, Petra. Kláštery : v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vydání. Praha : Olympia, a. s., 2005. Praha, s. 30-32, 156-158, 256-258. ISBN 80-7033-876-8.

Nepoužité, ale související knižní zdroje BLASCHKE, Jorge . Záhadný středověk : tajné dějiny klášterů, konventů, řeholních a vojenských řádů. Praha : Mladá fronta, 2006. 279 s. ISBN 80-204-1364-2. TAJOVSKÝ, Bohumil Vít . Člověk musí hořeti : rozhovor Aleše Palána a Jana Paulase s opatem želivského kláštera . 1. vyd. Praha : Torst, 2001. 608 s. ISBN 80-7215-126-6. KRÜGER, Kristina. Řády a kláštery : 2000 let křesťanského umění a kultury . Praha : Slovart, 2008. 431 s. ISBN 978-80-7391-121-8.

63

Zdroje obrázků 1. http://ookaboo.com/o/pictures/picture/24838213/Habit_of_a_Premonstratensian 2. http://www.stopin-praha.cz/blog/strahovsky-klaster 3. http://www.zemesveta.cz/archiv/znojemsko-1-2008/1464-3/truhlar-od-znojmana strahove 4. http://www.hotelklastertepla.cz/en/kontakty.html 5. http://weby.istudio.cz/aktivni/vysocina/web/%20files/kultura/pamatky50/cirkevni-3/?id=1609 6. http://www.regiony24.cz/26-77649-zelivsky-klaster-se-zapsal-do-mapynejcennejsich-pamatek 7. http://www.juko.cz/ostatni-klaster-doksany 8. http://ado.cz/arcidieceze/poutni/poutni.htm

64

Seznam obrázků Obr. 1: Premonstrátský hábit ......................................................................................... 24 Obr. 2: Teologický sál ................................................................................................... 25 Obr. 3: Strahovský klášter ............................................................................................. 28 Obr. 4: Klášter Teplá ..................................................................................................... 31 Obr. 5: Klášter Nová Říše .............................................................................................. 33 Obr. 6: Želivský klášter ................................................................................................. 38 Obr. 7: Klášter v Doksanech .......................................................................................... 39 Obr. 8: Klášter Svatý Kopeček ...................................................................................... 40

Seznam tabulek Tabulka 1: Strahovský klášter – expozice, vstupné a otevírací doba ............................. 28 Tabulka 2: Klášter Teplá – expozice, vstupné a otevírací doba ..................................... 30 Tabulka 3: Trend návštěvnosti kláštera v Nové Říši ...................................................... 32 Tabulka 4: Klášter Nová Říše – expozice, vstupné a otevírací doba .............................. 34

65

Příloha Dotazník 1. Co můžou u Vás turisté vidět? 2. Jaké služby a aktivity nabízíte? 3. Kolik turistů k Vám ročně zavítá? (Ze zahraničí i z České republiky.) 4. Jaké místo nebo památka je turisty nejnavštěvovanější, nejoblíbenější? 5. Spolupracujete s cestovní kanceláří nebo agenturou? Jestli ano s jakou? 6. Organizujete poznávací nebo jiné zájezdy? 7. Jak probíhá financování Vašich aktivit v rámci cestovního ruchu? 8. Spolupracujete se studenty? Jestli ano, jakou formou, jestli ne, měli byste zájem o spolupráci se studenty VŠ cestovního ruchu? Například v podobě praxe u vás jako průvodci a podobně. 9. Ve které zemi má řád premonstrátů největší zastoupení? 10. Spolupracujete se zahraničními kolegy z řádu? Jestli ano, jakou formou. 11. Jsou k dostání brožury a propagační materiály vašeho kláštera? Kde je mohu koupit nebo obdržet zadarmo? 12. Která vaše služba je nejvíce využívána? 13. Z které služby máte největší zisk? 14. Jaká věková skupina návštěvníků je nejpočetnější? 15. Jak je to s vlastnictvím kláštera? Patří církvi nebo státu? 16. Máte nějaké sponzory z oblasti cestovního ruchu? 17. Vyrábíte a prodáváte suvenýry?

66