SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
květen-červen 2012 / č.47
Budou starostové zodpovídat za stav krajiny? Do odborné diskuze ohledně přípravy na nové rozpočtové období a změnu Společné zemědělské politiky v České republice zasáhlo nedávno memorandum zástupců obcí a místních akčních skupin, které si nárokuje 50 % prostředků Programu rozvoje venkova (PRV). A to ve světle rostoucích problémů s rozdělováním, vyplácením, kontrolou a korupcí ohledně peněz rozdělovaných na regionálních úrovních.
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) Vážení přátelé, bohužel, nejsou to jen různé zemědělské lobby, které si brousí zuby na peníze podhorských zemědělců. Naposledy jsou to i organizace zastupující obce a města. A to bez ohledu na to, že jim dalších 12 miliard svým květnovým rozhodnutím přidala vláda změnou rozpočtového určení daní. Toto důležité téma rozebíráme hned v prvním článku. V dnešním bulletinu přinášíme také zprávu o jednání zástupců SMO u ministra zemědělství, jehož cílem byla žádost o maximální podporu skotu i ostatních býložravců a plateb LFA i v následujícím rozpočtovém období. K neřešenému problému LFA, který jsme rozebírali v hlavním článku minulého vydání, přidáváme další informace o zastaralosti dat a nelogičnosti postupů, se kterými pracuje ÚZEI a návazně i MZe. To, že viceprezident AKČR Ing. Šnejdrla nevynechá jedinou příležitost, jak očernit sedláky z podhor, je už známou skutečností. Naposledy mu k tomu posloužila neúčast libereckých zemědělců na demonstraci za zachování zelené nafty. A to i přesto, že SMO byl prvním signatářem a spolutvůrcem textu Petice, kterou společně podepsaly a zaslaly premiérovi nevládní organizace včetně AKČR. Více dále v textu. Kukuřice a utržený protierozní pás. Obec Chotěměřice – 1,7 km od vodní nádrže Želivka, sklonitost 3,7 stupně, LFA OB, květen 2012
S cílem připravit zemědělce o podstatnou část jejich příjmů se aktivně spojila řada spolků a organizací zastupujících zájmy obcí a na světě je dokonce i podepsané Memorandum zástupců obcí a místních akčních skupin, kde požadavek na minimálně 50 % prostředků z budoucího PRV (2014-2020) je jedním z jeho hlavních bodů. Cílem signatářů je vedle navýšení prostředků i zjednodušení administrace a snaha, aby si o prostředcích rozhodovali sami žadatelé. Pomýlená města a obce Zástupci výše uvedených aktivit bohužel
nechápou podstatu Společné zemědělské politiky, která je jako jedna z mála politik společná pro celou EU a tudíž financovaná z rozpočtu EU. Zástupci obcí pravděpodobně zapomněli, že jsou financovaní přímo z českých daní (více viz grafika Ministerstva financí za tímto článkem). Není zde tedy důvod pro jejich duplicitní financování ještě prostřednictvím evropského rozpočtu. Naopak zemědělci, kteří se starají o veřejné statky a pozitivní externality z daní přímo financováni nejsou, a proto jsou jejich činnosti propláceny z evropského rozpočtu.
V dalších článcích najdete i nejčerstvější informace o změnách některých metodik.
Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225
Uvedená aktivita obcí působí tak, že si chtějí ponechat příjmy z daní a k tomu se chytře snaží vlámat i do Programu rozvoje venkova. Pokud by se stejně vychytrale chovali zemědělci, tak by si vedle evropských peněz měli začít nárokovat i peníze, které dnes dostávají obce z daní. A možná bychom mohli starosty utěšit, že zemědělci z nově inkasovaných daní něco i přerozdělí obcím. Zemědělské platby jsou za práci Těžko říci, kolik toho iniciátoři zmíněných aktivit vědí o veřejných statcích,
externalitách, ekonomii a složitostech zemědělského podnikání v méně příznivých oblastech, ale i jim by mělo být jasné, že program PRV a prostředky, o které žádají, jsou právě pro tyto zemědělce určeny a pokud je zemědělec nedostane, výsledek může být fatální.
spíše fungují pro uvedené MAS pouze jako křoví opravňující jejich existenci. Bude mít každá obec svoji platební agenturu? Přestože zástupci obcí a venkovských aktivit ve svých prohlášeních ujišťují, že suma požadovaných 50 % prostředků bude zahrnovat i prostředky na podporu zemědělských aktivit, těžko si lze představit, jak by tento systém mohl fungovat v praxi. Není reálné, že by obce zvládly administrovat stovky složitých opatření a podopatření. S největší
Prostředky z Programu venkova jsou v současné době prioritně nastaveny tak, aby zajistily udržitelnost zemědělství v LFA oblastech tam, kde farmář není schopen si tuto konkurenceschopnost udržet přes klasické zemědělské
Za zemědělce se vší odpovědností říkáme, že nechceme být spojováni s takovýmto systémem a jasně upřednostňujeme transparentní rozdělování prostředků na centrální úrovni. Jakýkoliv neodborný a nesystémový zásah může vyvolat změny a destabilizaci poměrů v krajině. Právě proto o podporách farmářů a potažmo i o způsobu obhospodařování a stavu krajiny rozhoduje (ale i nese odpovědnost) autorita nejvyšší, a to je stát. Zemědělské fondy na rozdíl od regi-
-# - 78
%&
'()*+,-
*.(/+0
1)(1'+,23
'()*+,-
- #
*.(/+0
*.(/+0
1)(1'+,23
$$#6 56 "#!"##$
!"
'()*+,-
!"#$ %& %(
1)(1'+,23
94+,
14+ $ $# #
.4+,23
'()*+,-
*.(/+0
1)(1'+,23
# $
- # !"
.44+,5#6 #!-
!"##$
.44+,5#6 #!
# $$
.44+, ,
'()*+,-
*.(/+0
.(:+0 <
1'(.'+,23
)*+,%* %& !" ! ' ((!) ( ) ! * '+ '+ ,-... / +01230
34 * " #")! # 5 + ! ! !# ! (6 + ! (') # + 7) (*(7
komodity. To ale není jediný účel takto investovaných peněz. Stejně důležitým cílem a doprovodným efektem zemědělského hospodaření je i udržení kulturní a zdravé krajiny v bezprostředním okolí obcí a je iluzí se domnívat, že to zemědělec zvládne i bez podpor z PRV. Místní akční skupiny či program Leader jsou sice někde vítanými aktivitami, protože podporují do určité míry vědomí soudržnosti a pospolitosti a motivují k aktivitě na venkově. Jde však o doplňkové zdroje a rozhodně nelze na projektech podobného typu v budoucnu postavit fungující zemědělství. Ostatně ani ve zmíněných MAS zemědělci dnes nejsou majoritní skupinou při čerpání přidělených finančních prostředků a často
9* " #
( !')
pravděpodobností by tento systém velmi brzy zkolaboval, nemluvě o korupčních rizicích spojených s decentralizací. Rizika korupce na místní úrovni Stačí se podívat na problémy s Regionálními operačními programy (ROP). Na jejich fungování lze názorně ukázat, k jakým problémům vede, když si samotné regiony, resp. samotní žadatelé rozhodují o svých penězích, podmínkách a kontrole. Tolik populární šití projektů „na míru“ už nese své ovoce. Rostoucí frekvence postupně zveřejňovaných korupčních případů slouží jako nespolehlivější varování před prorůstáním těchto metod do tak nevhodných oblastí, jako je společná zemědělská politika.
, : ;* " " 0 "" &6 ( + < 34 * " #")! # ') 7 )! +
onálních fungují Výmluvné je i stanovisko Transparency International, která požaduje zrušení regionálních operačních programů a centrální financování politik. „V rozdrobeném systému resortních a krajských 24 operačních programů není možné pokračovat“, říká David Ondráčka, ředitel Transparency International, „nové programovací období musí být založeno na několika málo průřezových klíčových tématech koordinovaných centrálně. Regionální operační programy (ROP) musí být zrušeny a nahrazeny centrálně koordinovanými programy zaměřenými na jednotlivá témata.“ Nové programovací období je příležitostí pro vytvoření implementační struktury, která bude efektivnější, přehlednější a bude lépe
schopna předcházet podvodům a manipulacím s evropskými fondy. Obce profitují z PRV už dnes Starostové by si měli uvědomit, že obec nepředstavuje jen zastavěný intravilán, ale běžný občan vnímá kvalitu života i z hlediska prostředí, ve kterém žije, nikoliv jen např. v dostupnosti služeb. O tom svědčí i fenomén posledních 10-15 let, tj. stěhování obyvatel měst na blízký venkov v dojezdové vzdálenosti, kde tito lidé staví rodinné domy a využívají dostupnosti městských služeb a zároveň bydlení ve venkovské krajině. Z tohoto pohledu již nyní obce profitují z finančních prostředků PRV, protože prostřednictvím zemědělců a těchto peněz získávají obce atraktivní okolí a jejich přitažlivost tak roste. Svaz marginálních oblastí dlouhodobě upozorňuje na některé negativní dopady nadměrné intenzifikace zemědělství, jakými je např. eroze či takové znečistění podzemních vod dusičnany, že v mnoha
oblastech vodárenské společnosti požadují změkčení norem, aby vodu byly schopny vůbec dodávat. Tyto problémy bohužel narůstají a starostové a obce si čím dál více stěžují na škody způsobené nadměrnou intenzitou a nezodpovědným způsobem zemědělského podnikání. V případě, že by zemědělci v LFA oblastech přišli o část podpor z PRV, nebudou schopni zajišťovat takovou kvalitu životního prostředí jako doposud, ale budou ve snaze přežít intenzifikovat a navyšovat produkci, což povede zákonitě ke zhoršení stavu krajiny i životního prostředí v extravilánu měst a obcí. Za tento stav je doposud zodpovědný stát, resp. Evropská unie. Tyto dvě instituce si u sedláků udržování zdravé a kulturní krajiny prostřednictvím environmentálních programů objednávají a prostřednictvím podpor tuto službu pak platí. Těžko si lze představit, že by tuto roli a zodpovědnost za stav krajiny mohli převzít starostové a místní samosprávy.
Obce a města dostanou 12 miliard ročně navíc Dle údajů Top 09 byly prostředky pro obce díky rozhodnutí vlády ze dne 23. května 2012 ve věci rozpočtového určení daní (RUD) navýšeny o 12 miliard Kč ročně. Propočet vychází z predikce sdílených daní v objemu 117,5 mld. Kč (současný systém RUD). V návrhu nového RUD je tento objem navýšen o částku 12 mld. Kč (z toho 1,5 mld. Kč - dosavadní příspěvek na školství v kapitole VPS uvolňovaný v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí resp. hl. m. Prahy). Značná část těchto prostředků byla využita k zmenšení rozdílů příspěvků na obyvatele ve větších městech a obcích, což je téma, které dlouhodobě prosazujeme. Toto je způsob, jak by měli obce dosáhnout srovnatelné občanské vybavenosti s městy.
BioFach - největší světový veletrh biopotravin, Norimberk, 2012
Jednání u ministra podpora chovatelů přes Top-Up Dne 21. 5. 2012 jsme s ohledem na negativní vývoj podmínek pro platby na LFA uskutečnili jednání s ministrem zemědělství Ing. Petrem Bendlem. Naše obavy vychází z požadavku Evropské komise na platbu na veškerou zemědělskou půdu v oblastech méně příznivých pro zemědělskou činnost (LFA).
O setrvání v LFA oblastech se rozhoduje nad údaji z roku 2004 V průběhu května jsme absolvovali celou řadu jednání k podmínkám SZP po roce 2013. Jednou ze stěžejních oblastí pro horské a podhorské zemědělce je samo vymezení oblastí s horšími přírodními podmínkami (LFA). Zjednodušeně řečeno se při vymezování LFA postupuje tím způsobem, že se nejdříve na základě sedmi tzv. biofyzikálních kritérií (svažitost, teplota, skeletovitost, půdní vláha,...) vymezí oblast s horšími přírodními podmínkami a následně se na tuto oblast aplikuje tzv. jemné doladění (fine tuning). Fine tuning má z méně příznivých oblastí vyřadit oblasti, ve kterých skutečné zemědělské výsledky ukazují, že znevýhodnění bylo překonáno.
Dosavadní podpory na LFA v ČR jsou zacíleny pouze na trvalé travní porosty a jsou součástí systému pro zachování povinného podílu stálých pastvin. Změnu zacílení platby na veškerou zemědělskou půdu tak považujeme za veřejnou pobídku k rozorávání luk a pastvin v oblastech s vysokými erozními riziky.
Vodní nádrž Švihov/Želivka - Zásobárna pitné vody pro Prahu. Přestože je oblast Švihov zařazena do „LFA O“ jako údajně neúrodná oblast, uvedený snímek z května 2012
Ministr zemědělství si je této změny vědom a diskuse probíhala nad jednotlivými variantami, jakým způsobem by se dalo v rámci podpor I. a II. pilíře zajistit konkurenceschopné a trvale udržitelné hospodaření na trvalých travních porostech v méně příznivých horských a podhorských oblastech ČR. Právě zavedení povinné platby LFA na veškerou zemědělskou půdu ve II. pilíři Společné zemědělské politiky (SZP) převádí část povinnosti nadproporcionálně podporovat travní porosty na I. pilíř tedy na přímé platby. V rámci přímých plateb zastáváme ten názor, že platby se musí přesměrovávat od plodin, které dominují osevním postupům, protože jsou nejziskovější, na plodiny, které sice nemají takovou ziskovost, ale zajišťují trvalejší úrodnost a nezpůsobují ekologické škody. Dalším bodem jednání byl Top-Up 2012. Tady jsme s ohledem na sliby úředníků komoditního úseku z jednání u kulatého stolu ministra požádali o realizaci platby Top-Up nikoli přes veškerou zemědělskou půdu, ale přes plochu víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů. Tato lepší zacílenost zmírní ekonomickou znevýhodněnost chovu skotu, ovcí a koz oproti pěstování tržních plodin a bioplynovým stanicím. Ministr Bendl deklaroval svůj požadavek na zachování konkurenceschopného zemědělství ve všech oblastech ČR a požádal o projednání agendy vymezování LFA a dalších bodů s podřízenými úseky MZe.
dokládá
více
než
95%
zornění.
Ukazuje se, že místním zemědělců i přes stávající sazby podpor a kompenzací
a
nastavená
protierozní
opatření se díky příznivým místním podmínkám více vyplácí hospodařit na orné než na TTP.
Špatně vymezené LFA v ČR Zavedením povinné platby na veškerou zemědělskou půdu v LFA roste význam fine tuningu, protože doposud se o toto doladění postarala podmínka platby pouze na travní porosty a nikoli na pšenici, řepku a kukuřici. V okamžiku, kdy bude nutno platit i na ornou půdu, tak bude nezbytné, aby v LFA zůstala pouze neúrodná půda a nikoli orná nesoucí 4 až 8 tun obilí z hektaru. Teprve pak vyhovíme požadavku Evropské komise, která konstatuje, že pokud máme špatně vymezené LFA oblasti, pak není divu, že se prostředky pro skutečně neúrodné oblasti rozpustí v nejziskovějších plodinách. V rámci aplikace jemného doladění vybral Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) ze tří možných ukazatelů navržených Evropskou komisí jako nejvhodnější ukazatel Standard Gross Margin (SGM) oblasti, což je zjednodušeně řečeno ukazatel produkčnosti rostlinné a živočišné výroby (standardní příspěvek na úhradu) zvolené oblasti. Pokud oblast dosahuje nadprůměrné produkčnosti, má být z méně příznivé oblasti vyřazena. Porovnávaný údaj za ČR se navíc počítá bez horských oblastí, takže se jedná o průměr uměle navýšený.
Zastaralá data ÚZEI Z celkem logického ukazatele SGM se však v podání ÚZEI stal nástroj pro aplikaci Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). O zastaralosti BPEJ z roku 1974 se na zemědělských školách vyučuje již deset let, přesto se výzkumníkům na ÚZEI tak líbí, že ho dodnes používají. Fakt, že BPEJ nemají nic společného s tím, zda bylo přírodní znevýhodnění překonáno, je největší systémovou chybou metodiky zpracované pro výpočet SGM. Rozhýbe MZe Ústav? Svaz marginálních oblastí proto požádal MZe a ÚZEI, aby se BPEJ již nadále pro posuzování aktuálního stavu nepoužívalo. Další požadavkem našeho Svazu je aktualizace samotné produkčnosti jednotlivých rostlinných a živočišných komodit. ÚZEI používá průměr SGM za období 2004, 2005 a 2006. Podle nás se u celé řady komodit za posledních šest let výrazně změnily vstupy i tržní cena a pokud mají podklady sloužit až do roku 2020, měly by být co nejaktuálnější. Věříme, že si MZe udělá čas na vypořádání připomínky ÚZEI, že se používá SGM 2004, protože novější nikdo nevyžadoval. To, že SGM počítá samotný ÚZEI a jeho aktualizace je jeho interní záležitostí jen dokládá, nakolik je tento Ústav připraven poskytovat zemědělskému sektoru a vedení MZe relevantní informace.
Antibyrokracie: změny metodik LPIS a EZ Metodika LPIS – obnovy trvalých travních porostů Dne 14. 6. 2012 proběhlo jednání zástupců ABK Ing. Stehlíka a Ing. Krogmana se zástupci Ministerstva zemědělství a SZIFu ve věci úpravy obnov TTP v metodice LPIS. Výsledkem jednání je dohoda o bezodkladné změně metodiky LPIS, tak aby byly změny účinné už pro tuto sezónu. Mezi dohodnuté změny patří: - kontroly obnov TTP nebudou probíhat s termínem do 1. resp. 2. září, ale do 15. září (původní termín byl nesplnitelný a některé zemědělské agentury pro jistotu kontrolovaly už čtyři dny před koncem srpna, aby to stihly) - zmizí zmínka o vyloučení vyšší moci (pokud není možno porost sklidit, tak po dohodě se zemědělskou agenturou bude zkontrolováno ihned po sklizni – do uvedeného 15. září) - dojde k přeformulaci ustanovení o nutnosti kontrolovat 100 % ploch zemědělskými agenturami, protože tyto plochy jsou stejně klasicky kontrolovány SZIFem, takže je zde nerovnost vůči ostatním managementům. ABK požaduje kontrolu na místě maximálně u 5 % tak, jako je tomu u ostatních opatření. Metodika pro ekologické zemědělství – nerovné podmínky s vitamíny V květnu byl na stránkách Ministerstva zemědělství zveřejněn Metodický pokyn č. 3 /2012 – použití vitamínů pro přežvýkavce, který reagoval na podnět č. 291 Antibyrokratické komise k dosavadnímu způsobu udělování výjimek v ekologickém zemědělství. Nově se výrazně zjednodušila forma žádosti a množství požadovaných údajů. Dále došlo k prodloužení období, po které je výjimka v platnosti. Znění podnětu č. 291: Zatímco v jiných zemích EU (Německo, Rakousko, Slovensko) je např. u vitamínů generelní výjimka, tak v ČR musí farmáři o každé jednotli-
vé povolení žádat. Navíc jsou vystavováni dalším potenciálním kontrolám ze strany ÚKZÚZ. Absurdní je zejména nutnost v žádosti popisovat „přijatá opatření ke zlepšení kvality krmiv a složení krmné dávky“ i tam, kde to není reálně možné, např. když je zřejmé, že při produkci masa či mléka v našich klimatických podmínkách je přidání vitamínů nezbytné (bod 4 žádosti). Dle našeho názoru je nadbytečnou administrativní a finanční zátěží i bod týkající se „Složení současné krmné dávky a doložení kvality statkových krmiv“ (bod 3 žádosti) – tyto údaje jsou každoročně u každého ekofarmáře zjišťovány v rámci kontroly a certifikace EZ, navíc jsou duplicitně kontrolovány příslušnými obecnými kontrolními organizacemi. Duplicitní je i uvádění Celkové výměry dle LPIS – tyto údaje má MZe k dispozici. Sporný je i požadavek na přesný počet kusů hospodářských zvířat, pro která se žádá o výjimku – ve výkrmně se mění počet kusů dobytka každý týden – postačující by byla dle našeho názoru kategorie zvířat. V souvislosti s výše uvedeným návrhem žádáme bezodkladně vypustit nadbytečnou zátěž a nadbytečné kontroly i z Bodu č. 2.9 Metodického pokynu č. 2/2010 z důvodů, které jsou výše uvedeny. Je absurdní, pokud podmínkou udělení výjimky je přijetí opatření na straně zemědělce i tam, kde to vzhledem k přírodním podmínkám (zeměpisné šířce) není reálné či ekonomické. Mapa honiteb by měla být integrována do evidence LPIS Dalším závěrem vzešlým z jednání Antibyrokratické komise je žádost o přesun mapové vrstvy honiteb z evidence ÚHUL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů) do evidence LPIS. Dojde tak k propojení údajů obou evidencí a věříme, že se podaří i zaktuálnit údaje o samotných honitbách (doposud jsou na webu data platná k 31. 3. 2009). Posílí to liberální princip snižování transakčních nákladů díky veřejnosti a dostupnosti důležitých údajů pro vyjednávání mezi soukromými subjekty.
K zamyšlení Státní správa, která spočívá v zajišťování vládního aparátu donucení a útlaku, musí být nutně formalistická a byrokratická. Žádná reforma nemůže odstranit byrokratické rysy vládních úřadů. Nemá smysl je obviňovat z pomalosti a lenivosti. Je zbytečné stěžovat si na skutečnost, že píle, pečlivost a usilovnost práce u průměrného úředníka je zpravidla nižší než u průměrného zaměstnance v soukromém sektoru. (Konec konců najdeme mnoho úředníků, jejichž nadšená horlivost nabývá dokonce podoby sebeobětování.) Jelikož ale neexistuje nezpochybnitelné měřítko úspěchu či neúspěchu, je pro většinu lidí téměř nemožné nalézt motivaci k vynaložení ohromného úsilí, již peněžní kalkulace prováděná podnikateli usilujícími o dosažení zisku bez problému poskytuje. Nemá smysl kritizovat úřednické pedantské dodržování rigidních pravidel a regulací. Tato pravidla jsou nevyhnutelná, nemá-li veřejná správa vyklouznout z rukou vysokých státních úředníků a zdegenerovat do systému, kde veškerou moc budou mít v rukou podřízení úředníci. Tato pravidla jsou kromě toho jediným prostředkem, jak nadřadit výkonu veřejné správy zákon, a tím ochránit občany před despotickou zvůlí. Převzato z: Byrokracie, Ludwig von Mises, 2002 [1944]
Účel světí prostředky To, že AK ČR nevynechá jedinou příležitost, jak zaútočit proti farmářům z LFA oblastí, dokládá i poslední výstup vicepresidenta AK ČR Ing. Jindřicha Šnejdrly „Tečka za zelenou naftou“. Je vidět, že účel světí prostředky a že i z neúspěchu u zelené nafty se dají šikovně „vytřískat body“ jinde, když už se to nepovedlo u zelené nafty samotné. Panu Šnejdrlovi musí asi pořádně ležet v žaludku neúčast sedláků z Libereckého kraje v blokádách, když se odhodlal k tomu, co napsal. Zřejmě i proto, že si někdo opět dovolil narušit „nerozbornou jednotu největší nevládní zemědělské organizace.“ Anebo také proto, že sedláci z Libereckého kraje používají „selský rozum“ a tuto akci, stejně jako mnoho předešlých, předem vyhodnotili jako sice mediálně zajímavou, ale s negativním vlivem na konečné rozhodnu-
tí vlády a dlouhodobé vnímání zemědělců u veřejnosti. Což se ostatně taky potvrdilo.
s bahnem na návsích, za rybníky, ve kterých se nedá koupat atd.
Samozřejmě, že se panu vicepresidentovi příliš nehodí publikovat skutečné a konkrétní důvody neúčasti Libereckého kraje na demonstraci. Tím je náš odpor k blokádám, bariérám, kvótám a nepřizpůsobivosti zejména proto, že společnost je už dost rozčílená na zemědělce za moře řepky kolem měst, za nepitnou vodu, za erozi
Pan vicepresident potřebuje veřejnosti předložit vlastní verzi. A tou je vysvětlení, že farmáři hospodařící na travních porostech (rozuměj farmáři z Libereckého kraje) nedemonstrují proto, že zelenou naftu ve své „nečinnosti“ prostě nepotřebují. Navíc, když se ještě „topí“ v dotacích jiného druhu.
mích, kde vyšší stavy zvířat rozhodně nekorespondují s představami orgánů ochrany přírody. Svaz marginálních oblastí se přesto nebrání tomu, aby se minimální hranice zatížení VDJ jako podmínka pro výplatu podpor zvýšila. I jako jedna z pojistek pro zachování stavů. Ale skutečným měřítkem zatížení nemůže být pouze zatížení travních porostů, nýbrž přepočet přes veškerou zemědělskou půdu v podniku. Zejména v kontextu připravované výplaty podpor LFA i na ornou. Je totiž jednoduché poukazovat na to, že mám zatížení 1 VDJ/ha, když mám v podniku 100 VDJ, 100 ha TTP a zbytek tvoří např. 900 ha orné. Kdykoliv však na tento problém narazíme, největší kritici nízkého zatížení jaksi cudně mlčí….
První seč, nedostatek hmoty
K těmto nesmyslům by nebylo nutno se asi vyjadřovat ani tento článek psát, pokud by se ovšem nejednalo o další kamínek v pečlivě skládané mozaice boje za snížení podpor v LFA oblastech po roce 2013 a jejich přesun do tzv. produkčních oblastí, o který usilují nevládní organizace zastupující zemědělství z nížin. Proto také AK ČR odmítla vyčlenění 5 % přímých plateb pro LFA. Nechce se ani věřit, že místopředseda „největší nevládní organizace“ prezentuje ekologického farmáře s vyšším podílem TTP jako „zemědělce se zatížením nula nula nic a spotřebou do 10 litrů nafty na hektar na mulčování nedopasků“. Ten, kdo toto říká, by měl vědět, že právě ekologické zemědělství obecně je na naftu mnohem náročnější vzhledem k tomu, že musí řadu chemických zásahů nahradit mechanickou cestou. I laikovi je jasné, že hospodaření na travních porostech nespočívá
v mulčování nedopasků (kdopak asi nedopasky na pastvinách zanechal?), ale hlavně v chovu dobytka a výrobě krmení na zimní období, na což ostatně padne právě většina nafty. Ale toto p. Šnejdrla samozřejmě dobře ví. Stejně tak p. Šnejdrla ví, že na výrobu biopotravin je třeba třikrát více lidské práce než u konvenční zemědělské produkce, která si pomáhá pesticidy, antibiotiky apod. Neustálé apelace na nízké zatížení u skotu na travních porostech už se také staly evergreenem. Tady je třeba uvést na pravou míru, že současná kritizovaná hodnota 0,2VDJ/ha představuje pouze minimální povolené zatížení a nikoliv skutečné, které je vyšší. Laciné volání po paušálním zvýšení minimálního zatížení nebere ohledy na skutečné problémy farmářů ve vyšších nadmořských výškách či v chráněných úze-
A na závěr je třeba vyvrátit ještě jeden omyl autora zmiňovaného článku. Sedláci z Libereckého kraje demonstraci AK ČR skutečně nepodpořili. To ale vůbec neznamená, že nepodpořili boj o zelenou naftu, jak se snaží přesvědčit ve svém článku p. Šnejdrla. Právě naopak - Svaz marginálních oblastí, v jehož řadách řada sedláků z Libereckého kraje působí, byl prvním signatářem dopisu premiérovi se žádostí o přehodnocení rozhodnutí vlády zrušit vratku spotřební daně u nafty. V dopise, který společně s ostatními nevládními organizacemi podepsal i president AKČR, a o kterém asi pan vicepresident nebyl informován, se mimo jiné píše: Zrušení „zelené nafty“ by také vážně postihlo celou oblast rozvíjejícího se ekologického a environmentálního zemědělství, které potřebuje větší počet mechanických operací, aby se vyhnulo nasazení chemických prostředků a umělých hnojiv. Ing. Milan Boleslav Předseda Svazu marginálních oblastí
Vyvážení hnojů
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
