DPH
VERLAG DASHÖFER
ON-LINE ON-LINE Novinky z legislativy a praxe pro plátce DPH
Praha 24. července 2015
Odborné nakladatelství daňové a účetní literatury
O L G A H O L U B O VÁ A KO L E K T I V A U T O R Ů
DOTAZOVÝ SPECIÁL Veřejná sbírka Pořádáme veřejnou sbírku (VS). Peněžní prostředky získáváme v souladu s § 9 odst. 1 písm. d) 117/2001 Sb., kromě jiného také prodejem předmětů v našem dobročinném obchodě (nábytek, oděvy apod., které jsme dostali darem), přičemž v ceně předmětů je 100% příspěvek na VS. Řešíme otázku DPH a máme dvě stanoviska. 1) Je to prodej zboží, který podléhá DPH, přičemž při dodržení ustanovení § 61 písm. f) ZDPH by se mohlo jednat o plnění osvobozená. (Lze to považovat za příležitostnou akci, když VS je povolená na dobu neurčitou?) 2) Příspěvek (v našem případě 100 % ceny) nepodléhá DPH, protože to není prodej zboží, ale získání finančních prostředků způsobem definovaným v zákoně o veřejných sbírkách. Ing. Zdeňka Hušáková Jelikož ve vašem dotazu nijak blíže nepopisujete podstatu vaší činnosti ani váš status, tj., jakou jste organizací, nelze se jednoznačně vyjádřit. Odpověď je možno podat pouze v obecné rovině. Pokud pořádáte veřejnou sbírku, kde na předem daný účet či v hotovosti získáváte peněžní prostředky na financování vaší činnosti, pak samotné přijetí finančních prostředků od dárců není předmětem daně z přidané hodnoty, neboť
15/2015
?
zde absentuje poskytnutí služby či zboží za úplatu, tj., neexistuje zde žádné protiplnění. Ovšem pokud v rámci vaší činnosti provozujete prodejnu (obchod), kde prodáváte zboží, pak zde samozřejmě nastupuje otázka posouzení dané činnosti z pohledu naplnění ekonomické činnosti a návazně tak i předmětu daně u daného prodeje. K danému dotazu je třeba ještě poznamenat, že dobročinnost, resp. účel, pro jaký jste byli zřízeni, pokud jste neziskovou organizací, není sama o sobě důvodem, aby daný prodej byl mimo předmět DPH. Pokud realizovaný prodej nese znaky ekonomické činnosti ve smyslu § 5 zákona o dani z přidané hodnoty, tj. soustavné dodávání zboží, které je za úplatu, pak je třeba jej zahrnout do předmětu daně. Nicméně v dalším kroku lze testovat naplnění podmínek daných zákonem pro případné osvobození od daně. Zároveň pro posouzení, zda je dané plnění předmětem daně či nikoliv, je v zásadě irelevantní, zda jeho prodej probíhá v mantinelech zvláštního právního předpisu. Aby daný prodej byl mimo předmět DPH, pak by nesměl naplnit dodání zboží za úplatu v rámci ekonomické činnosti.
Vážení a milí čtenáři, toto vydání Vám přináší Váš oblíbený dotazový speciál. Do příštích vydání pro Vás připravujeme článek Základ daně a další díl ze seriálu Nemovité věci a zákon o DPH. Existuje nějaká oblast DPH, která Vám dělá problémy? Napište nám na
[email protected] a naši odborníci zpracují seriál o problematice, která Vás zajímá.
Obsah Dotazy Veřejná sbírka .................................... 1 Lisování plechu ................................ 2 Nájem výtahu do Anglie ................ 2 Nově založená s. r. o. ...................... 3 Nárok na odpočet .......................... 3 Přenesení daňové povinnosti .......... 4 Prodej strojů do 3. země .................. 5 Přenesení daňové povinnosti u částek pod 100 000 Kč ................ 6 Sazba DPH u sena a slámy .............. 6 Elektronicky poskytnuté služby ........ 6 Prodej kabelů a šroubů .................. 7 Pořízení zboží z Ruska ...................... 7 Dovoz zboží z USA ............................ 7
Tudíž pokud byste byli neziskovou organizací, je možno v případě provozování obchodu posoudit naplnění podmínek daných § 61 zákona o dani z přidané hodnoty a uplatnit zde
Záloha ................................................ 8 Prodej lesních pozemků neplátcem ........................................ 8
osvobození od daně. Je nutné však ještě doplnit, že plnění osvobozené od daně podle § 61 zákona o dani z přidané hodnoty spadá do kategorie osvobození bez nároku na odpočet daně. Z toho pak vyplývá, že u vstupů použitých pro tuto činnost nemá plátce nárok na odpočet daně. Ovšem, jak již bylo uvedeno v úvodu, pro zcela jednoznačnou odpověď by bylo třeba doplnit dotaz o další údaje, jako o jakou organizaci se jedná a za jakých podmínek je provozován daný obchod.
Pozn. Olgy Holubové: Doplňuji, že podle § 61 písm. f) musí jít o činnost příležitostnou, nenarušující soutěžní prostředí, a musí být splněny ještě další podmínky uvedené v předmětném ustanovení. Odhaduji, že splnění všech uvedených podmínek bude jen stěží možné, i když to nevylučuji. V případě posouzení prodejů jako zdanitelných plnění by pak bylo klíčové stanovení základu daně. Odpověď bude v každém případě obtížná, tím spíše ji nelze poskytnout bez znalosti konkrétních okolností. Doporučuji konzultaci s daňovým poradcem.
Lisování plechu Odebíráme plech, ze kterého lisujeme různé držáky a víka na ohřívače vody. Spadají tyto výrobky také do přenesené daňové povinnosti?
dění do celního sazebníku. Nicméně s ohledem na slovní popis k jednotlivým kódům vyjmenovaným nařízením vlády č. 361/2014 Sb. se domnívám, že Vámi uvedené zboží by nemělo do režimu přenesení daňové povinnosti spadat. Nicméně pro konečnou jistotu se lze obrátit na celní správu a požádat o nezávazné stanovisko zatřídění zboží do celního sazebníku.
Ing. Dana Langerová Pozn. Olgy Holubové: Je matoucí, že i když evropské předpisy umožňují režim přenesení daňové povinnosti pouze u surových a polozpracovaných kovů, podle Nařízení vlády se vztahuje i na některé hotové kovové výrobky. Souhlasím s autorkou odpovědi, že nejpraktičtější by bylo požádat osobu znalou práce s celním sazebníkem, aby pomohla se zatříděním. V krajním případě je možné požádat o závazné posouzení i GFŘ, správní poplatek je nicméně 10 tis. Kč za jedinou položku, což je sazba, která může být pro plátce (při desítkách či stovkách položek) i likvidační. Je-li to pro plátce a jeho odběratele akceptovatelné, může uplatnit režim přenesení daňové povinnosti podle § 92f odst. 2, a to i v případě, že nemá jistotu ohledně zatřídění.
V případě poskytování služeb je vždy nezbytné nejprve vyhodnotit místo plnění, neboť pouze v případě, že se místo plnění nachází v tuzemsku, je plnění předmětem daně dle tuzemského ZDPH.
Nájem výtahu do Anglie Firma XY, s. r. o., plátce DPH bude pronajímat do Anglie stavební výtah.
Ing. Zdeňka Hušáková K uvedenému dotazu je třeba nejdřív poznamenat, že kromě dalších podmínek pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti je klíčovým zatří-
Dotaz č. 2 V případě, že zákazník v Anglii bude identifikovaná osoba neplátce DPH, bude postupovat způsobem: a) bude fakturovat s českou daní, b) nebo bude fakturovat s anglickou daní a DPH odvede v Anglii? c) Jak má postupovat v případě, že identifikovaná osoba se s přijetím první služby okamžitě stává plátcem DPH?
Dotaz č. 1 V případě, že pronájem bude fakturovat plátci DPH, bude postupovat správně, když bude účtovat reverse-charge a daň v Anglii odvede zákazník.
Ze zadání nelze v daném případě dovodit, zda se jedná o pouhý nájem stavebního výtahu či nájem stavebního výtahu včetně jeho montáže a demontáže na konkrétní nemovité věci. V případě, že by se jednalo o pouhý nájem stavebního výtahu, místo plnění by bylo stanoveno dle základního pravidla § 9 odst. 1 ZDPH (místo plnění tam, kde má sídlo příjemce plnění – osoba povinná k dani, případně kde má provozovnu, je-li služba poskytnuta provozovně nacházející se v jiném místě než sídlo příjemce). V případě, že by se jednalo o pronájem stavebního výtahu včetně jeho montáže a demontáže pronajímatelem na konkrétní nemovité věci v Anglii, jednalo by se o službu vztahující se k nemovité věci a místo plnění by bylo stanoveno dle § 10 odst. 1 ZDPH tam, kde se nemovitá věc nachází. V obou situacích by tedy místo plnění mělo být v Anglii a plnění by mělo podléhat dani dle anglických daňových zákonů. Tuzemská daň z tohoto plnění tudíž odváděna nebude. Podstatná přitom z uvedeného po-
! Pozor ! V minulém vydání DPH aktuálně byl zveřejněn článek Nemovité věci a zákon o DPH – uplatnění DPH u dodání nemovitých věcí. K této tématice byla 13. 7. 2015 na webových stránkách finanční správy zveřejněna Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2015. Článek byl zpracován před vydáním této informace. Vzhledem k tomu, že daná informace problematiku upřesňuje, doporučujeme její prostudování. Více naleznete na: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2015-07-13Informace-nemovitosti-2015.pdf
2
DPH on-line
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
hledu vyhodnocení místa plnění není vůbec skutečnost, zda příjemce plnění – osoba povinná k dani se sídlem v Anglii je či není registrována k DPH v Anglii a jakou formou. Kdo je osobou povinnou v Anglii daň odvést, je nezbytné zjistit u tamní daňové správy, jedná-li se o službu související s nemovitostí (§ 10 ZDPH). Jde-li o pronájem movité věci (§ 9), daň přizná vždy odběratel.
Nově založená s. r. o. S. r. o. byla založena 12. 3. 2015 zapsáním do obchodního rejstříku. Stejného dne nakoupila osobní automobil v ceně 242 000 Kč vč. DPH. V březnu ještě neuskutečnila žádná zdanitelná plnění. Dne 17. 4. 2015 byla zaregistrována jako plátce DPH. V dubnu již uskutečnila zdanitelná plnění, fakturovala služby s DPH. Za duben 2015 podává přiznání k DPH, má zdanitelná plnění na výstupu. 1. Může si na vstupu z přijatých zdanitelných plnění uplatnit plný nárok na odpočet DPH z nakoupeného os. automobilu nebo je povinna (v jakém poměru) krátit DPH ? 2. Má přijatou fakturu za právní služby, zdanitelné plnění 31. 3. 2015, vystavena a doručena 17. 4. 2015. Může si z této faktury nárokovat odpočet DPH? Případně s jakými daty zdanitelného plnění a vystavení by si mohla nárokovat odpočet DPH? Ing. Dana Langerová Dle ustanovení § 79 odst. 1 ZDPH má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se dle § 79 odst. 2 ZDPH uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až § 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně
u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2. Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze v souladu s ustanovením § 79 odst. 3 ZDPH uplatnit za zdaňovací období, do kterého spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem.
pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – např. v rámci pojišťovacích činností, poskytování osvobozených nájmů, zdravotní služby apod., nárok na odpočet daně může být uplatněn pouze v krácené výši).
Z citovaných ustanovení je zřejmé, že nárok na odpočet daně lze uplatnit z přijatých zdanitelných plnění pořízených v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, avšak zároveň je nezbytné pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně naplnit i ostatní zákonné podmínky. Především musí být přijaté zdanitelné plnění ke dni „vzniku plátcovství” součástí obchodního majetku plátce, v podstatě se tedy nemůže jednat o zboží či služby již „spotřebované”. Zároveň musí být naplněny i obecné podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, tedy že přijaté zdanitelné plnění bude použito v rámci ekonomických činností pro účely uskutečňování plnění uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH. Bude-li tedy nakoupený osobní automobil využíván výhradně v rámci ekonomické činnosti pro účely uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, lze nárok na odpočet daně z pořízeného automobilu uplatnit v plné výši (§ 72 odst. 5 ZDPH). Pokud by však byl automobil využíván jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (nárok v částečné výši – § 72 odst. 6 ZDPH). V takovém případě se příslušná část odpočtu daně v částečné výši stanoví postupem podle § 75 ZDPH (např. použití automobilu v rámci ekonomických činností s nárokem na odpočet daně a zároveň pro účely s ekonomickými činnostmi nesouvisejícími – použití pro soukromé účely, nárok na odpočet daně může být uplatněn pouze v poměrné výši) nebo § 76 ZDPH (např. použití v rámci ekonomických činností plátce jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak
Jelikož nakoupený osobní automobil je dlouhodobým majetkem, dopadá na něj rovněž povinnost vypočítat částku nároku na odpočet daně postupem podle § 78d odst. 2 ZDPH. Jelikož automobil je pořízený v kalendářním roce registrace, bude po dosazení do vzorce pro úpravu odpočtu daně nárok na odpočet daně ve výši 5/5, tedy v plné výši. Z uvedeného lze tedy dovodit, že z osobního automobilu nakoupeného 12. 3. 2015 lze v přiznání za zdaňovací období duben 2015 uplatnit nárok na odpočet daně v plné výši, avšak pouze při naplnění výše uvedených podmínek, případně v poměrné či krácené výši, a to v řádku 45 přiznání k DPH. V případě přijatého zdanitelného plnění – právní služby s datem uskutečnění plnění dne 31. 3. 2015 – nebude zřejmě podmínka součásti obchodního majetku ke dni, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, naplněna. Obecně lze pak uvést, že běžné nároky na odpočet daně lze uplatňovat u přijatých zdanitelných plnění s datem uskutečnění plnění od 17. 4. 2015, samozřejmě při splnění zákonných podmínek pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně.
Nárok na odpočet Dne 1. 5. 2015 vznikla nová s. r. o. Od 1. 6. 2015 bude plátcem DPH. V květnu 2015 byl nakoupen počítač za 30 000 bez DPH, software za 20 000 bez DPH a byly zaplaceny poplatky notáři za 10 000 bez DPH. Daňové doklady firma vlastní. Může si uplatnit z těchto dokladů nárok na odpočet
Přinášíme Vám seriál
NEMOVITÉ
VĚCI A
DPH
od autorek Ing. Dany Langerové a Ing. Miroslavy Novákové. Můžete se těšit na články na tato témata: 1. Výstavba a změny staveb z hlediska sazby daně 2. Zdanění a možnosti uplatnění osvobození u dodání nemovitých věcí 3. Nárok na odpočet daně při pořizování nemovitých věcí 4. Změny použití nemovitých věcí a vyřazení nemovité věci z obchodního majetku 5. Nájmy nemovitých věcí
DPH on-line
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
3
DPH, když plátce je až od června 2015? Ing. Dana Langerová Dle ustanovení § 79 odst. 1 ZDPH má osoba povinná k dani nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 se dle § 79 odst. 2 ZDPH uplatní způsobem, v rozsahu a za podmínek stanovených v § 72 až § 78d. Pro výpočet částky nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku se přiměřeně použije § 78d odst. 2. Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 lze v souladu s ustanovením § 79 odst. 3 ZDPH uplatnit za zdaňovací období, do kterého spadá den, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že nárok na odpočet daně lze uplatnit z přijatých zdanitelných plnění pořízených v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, avšak zároveň je nezbytné pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně naplnit i ostatní zákonné podmínky. Především musí být přijaté zdanitelné plnění ke dni „vzniku plátcovství” součástí obchodního majetku plátce, v podstatě se tedy nemůže jednat o zboží či služby již „spotřebované”. Zároveň musí být naplněny i obecné podmínky pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně, tedy že přijaté zdanitelné plnění bude použito v rámci ekonomických činností pro účely uskutečňování plnění uvedených v § 72 odst. 1 ZDPH. Bude-li tedy např. nakoupený počítač využíván výhradně v rámci ekonomické činnosti pro účely uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, lze nárok na odpočet daně z pořízeného počítače uplatnit v plné výši (§ 72 odst. 5 ZDPH). Pokud by však byl počítač využíván jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s náro-
kem na odpočet daně (nárok v částečné výši – § 72 odst. 6 ZDPH). V takovém případě se příslušná část odpočtu daně v částečné výši stanoví postupem podle § 75 ZDPH (např. použití počítače v rámci ekonomických činností s nárokem na odpočet daně a zároveň pro účely s ekonomickými činnostmi nesouvisejícími – použití pro soukromé účely, nárok na odpočet daně může být uplatněn pouze v poměrné výši) nebo § 76 ZDPH (např. použití v rámci ekonomických činností plátce jak pro plnění s nárokem na odpočet daně, tak pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – např. v rámci pojišťovacích činností, poskytování osvobozených nájmů, zdravotní služby apod., nárok na odpočet daně může být uplatněn pouze v krácené výši). Z uvedeného lze tedy dovodit, že z počítače a softwaru nakoupených v květnu 2015 lze v přiznání k DPH za zdaňovací období červen 2015 uplatnit nárok na odpočet daně v plné výši, avšak pouze při naplnění výše uvedených podmínek, případně v poměrné či krácené výši, a to v řádku 45 přiznání k DPH. V případě přijatého zdanitelného plnění – služby notáře s datem uskutečnění plnění v květnu 2015 nebude zřejmě podmínka součásti obchodního majetku ke dni, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, naplněna.
Pozn. Olgy Holubové: Pokud jde o fakturu za služby notáře, doporučuji prostudovat rozhodnutí SDEU C.280/10 Kopalnia Odkrywkowa Polski Trawertyn P. Granatowicz, M. Wąsiewicz spółka jawna, který je k dispozici na této adrese: http://curia.europa.eu/juris/document/document.j sf?text=&docid=119903&pageInd ex=0&doclang=CS&mode=lst&dir =&occ=first&part=1&cid=874078 Zákon sice, jak už je výše uvedeno, odpočet neumožňuje, nevylučuji však, že jej plátce obhájí na základě uvedené judikatury.
Přenesení daňové povinnosti Zákazník nám vrátil faktury z důvodu, že nespadají do přenosu DPH, a žádá opravu. Je to zákazník, který se moc nechce domluvit. Všichni ostatní s tím žádný problém neměli a jedná se o velké firmy. Prodáváme zboží, které spadá do vyjmenovaných položek celního sazebníku, např. ocelové střechy, ocelové plechy, tabule a výrobky z nich. Dodávali jsme v jeden den, pouze faktur je několik – 3 nebo 5. Zákazníci chtějí faktury za své jednotlivé objednávky a u vyjmenovaných položek byla za den fakturace nad 100 000 Kč. Zboží zákazníkovi zavážíme a dopravu má zdarma, faktury
Zvládněte DPH levou zadní! Ptáte se, jak vstřebat všechny nové úpravy v zákoně o DPH? Objednejte si náš on-line kurz DPH 2015. • 14 lekcí – max. 26 hodin • v každé lekci příklady z praxe • kontrolní otázky k procvičení na konci každé lekce • certifikát o absolvování kurzu Více informací naleznete na adrese http://www.du.cz/oncdph15/.
4
DPH on-line
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
vystavujeme den dopředu se zdanitelným plněním následující den, kdy dojde k dodávce. Tedy víme dopředu, že plnění celkem za den je nad 100 000 Kč. V nařízení vlády č.361/2014 Sb. se doslovně píše: „Režim přenesení daňové povinnosti se použije u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč.“ Přenos DPH jsme konzultovali u naší daňové poradkyně a auditorky a na Finančním ředitelství v Ostravě u metodiků na DPH a bylo nám řečeno, že pokud zboží zavážíme a víme, že za daný den dodáme nad 100 000 Kč, i když je více faktur (zdanitelné plnění je v jeden den), tak vystavujeme faktury s přenosem, toto nám potvrdili všichni zmiňovaní. Taktéž nám bylo doporučeno, odvolat se na § 92f zákona o DPH, který je nový v zákoně právě pro tyto případy a píše se v něm, pokud obě strany vykážou režim přenosu DPH, tak se toto plnění považuje za podléhající přenosu daňové povinnosti, ovšem někteří mají z tohoto strach. Jak se díváte na možnost s většími zákazníky napsat dodatek ke smlouvě, ve kterém bychom se domluvili, že v případě vyjmenovaných položek, které spadají do přenosu DPH u kovů, bychom faktury vystavovali s přenosem, i kdyby nesplňovaly limit 100 000 Kč za den, bylo by to u společností, které dělají milionové obraty. Ve smlouvě by také bylo, že obě strany budou tyto faktury vykazovat v hlášení pro režim přenosu DPH a budou si plnit zákonné povinnosti. Ing. Ivana Langerová Rozhodně bych nedoporučovala použít PDP v případech, kdy dodání zboží nedosáhne limit 100 tisíc Kč. § 92f v odst. 2 stanoví, že „domluva” na PDP je možná jen v případech, kdy je důvod předpokládat, že plnění
tomuto režimu podléhá. Jakmile nařízení stanoví limit, pak není důvod u podlimitních prodejů k domněnce, že prodej PDP podléhá. Pokud jde o to „jednodenní” plnění z více faktur, pak neuvádíte, jak máte domluveny smluvní podmínky. Pokud je ve smlouvě domluveno, že dodání zboží v rámci jednoho dne je posouzeno jako jedno zdanitelné plnění, pak je samozřejmě na místě součet z jednotlivých faktur a porovnání s limitem. Dovedu si ale představit, že by smluvní podmínky mohly obsahovat dojednání, že se každá jednotlivá objednávka bude považovat za samostatné zdanitelné plnění, a pak by se součet neřešil. Ale to mě jen napadlo v souvislosti s tím, že nějaký zákazník protestuje proti vašemu postupu. Takto ale nejspíš postaveny smluvní podmínky nemáte – nebývá to zvykem.
Pozn. Olgy Holubové: Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. je v ohledu stotisícového limitu nekonkrétní. Hovoří sice o zdanitelném plnění, podobně jako zákon o DPH, avšak pojem zdanitelné plnění není nikde definován. Jediné, co o něm víme, je, že má plátce povinnost přiznat z něho daň, ale v případě rozhodování o režimu přenesení daňové povinnosti nám tato informace nepomáhá. Obecně se zdanitelné plnění chápe jako jedna transakce (dodávka). Denně je však možno mezi stejnými osobami uskutečnit i několik transakcí. A právě v tomto bodu předpis selhává. Nestanoví totiž, jak v podobném případě postupovat, co považovat za zdanitelné plnění (jednotlivé dodávky x jejich součet). Informace GFŘ celou věc ještě zamlžuje, jestliže praví, že v případě několika faktur denně ve standardním režimu mezi stejnými plátci může být postup posouzen jako vyhýbání se přenesení daňové povinnosti. GFŘ by mělo, domnívám se, naopak veřejnosti sdělit, jak postupovat
správně, je-li předpis nejasný (je přeci odpovědné za metodiku), a ne je strašit případným přehodnocením jimi uplatněného postupu. V Informaci mohlo být například uvedeno, že pro posouzení režimu bude akceptován součet faktur za celý den. Jestliže není k dispozici žádné vodítko, lze doporučit dohodu stran, tj. potvrzení současně uplatňovaného postupu, z něhož bude zřejmé, zda ony samy chápou denní dodávky jednotlivě nebo zda je považují za jedinou transakci s tím, že se fakturují její dílčí plnění. Související dokumenty (např. objednávky) budou dohodě samozřejmě odpovídat.
Prodej strojů do 3. země Mohu požádat o vyjádření, zda jsem obchod posoudila správně? Česká firma, plátce DPH, obchoduje s použitými stroji na výrobu PET lahví. Nakoupí je + náhradní díly, repasuje a následně dodá s montáží do 3. země. Obchod je takový: 1. Česká firma nakoupí od maďarského plátce stroje a nechá je převést maďarskou dopravní firmou do Německa, kde je přeloží a německý dopravce to převeze do CZ. Trvá to třeba i několik dní. Tzn., že to v Německu chvíli zůstává. Postupovala jsem klasicky – nákup z EU – samovyměření. Ve formuláři DPH toto uvádím na řádku 3 + 43. Doprava nekončí v Německu, ani tam nic neprodáváme – tedy není povinnost se tam registrovat a platit tam daň. 2. Po dokoupení dalších komponentů to německý dopravce z CZ odveze do Německa k proclení a vývozu do 3. země, kde to CZ firma instaluje, sterilizuje a předá. Postupovala jsem – dodání s montáží ve 3. zemi – tzn. přenesená služba – prokázáno MRN vývozním dokladem, že to opustilo EU. Uvedeno na řádku 26. Je tento postup správný? Ing. Dana Langerová
Na Zákaznickém portálu 24 naleznete: • • • • • • •
úplné znění zákona o DPH k 1. 1. 2015 nový tiskopis přiznání k DPH informace o skupinové registraci formuláře a tiskopisy ke stažení aktuality z oblasti DPH odpovědi na dotazy celý ročník DPH aktuálně 2014 ke stažení
DPH on-line
http://zakaznik.dashofer.cz
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
5
V případě první transakce se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu dle § 16 odst. 1 ZDPH od osoby registrované k dani v jiném členském státě, kdy zboží je z tohoto jiného členského státu (Maďarska) přepraveno do členského státu odlišného (Česká republika) pořizovatelem (případně jím zmocněnou osobou). Vykázání plnění v řádcích 3 a 43 přiznání k DPH je tedy odpovídající. V případě druhé transakce, pokud dochází k dodání zboží s instalací nebo montáží do třetí země, se dle § 7 odst. 3 ZDPH za místo plnění považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Místo plnění je tudíž ve třetí zemi a vykázání plnění v řádku 26 přiznání k DPH je rovněž odpovídající.
Přenesení daňové povinnosti u částek pod 100 000 Kč Dočasné použití režimu přenesené daňové povinnosti je v nařízení vlády 361/2014 pro vybrané zboží vymezeno částkou transakce 100 000 Kč. Je možné uplatnit tento režim i pro částky nižší? Jde o to, že pro společnost je přehlednější a méně administrativně náročné, pokud bude moci provádět všechny transakce v jednotném daňovém režimu bez ohledu na objem. Ing. Eva Krekulová Ne, možnost volby zákon neumožňuje. Pokud dodáváte zboží, uvedené v Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., použijete režim přenesení daňové povinnosti pouze v případě, že částka základu daně dodávaného zboží překračuje částku 100 000 Kč.
Sazba DPH u sena a slámy Nikde nemůžu najít sazbu DPH pro seno a slámu. Mám za to, že by fakturace sena měla být v 15% a sláma v 21% sazbě DPH. Je má úvaha správná? Ing. Eva Krekulová Seno i sláma patří do kapitoly 12 Společného celního sazebníku EU (kombinovaná nomenklatura). Tento kód je uveden v příloze č. 3 k zákonu č. 235/2001 Sb., o dani z přidané hodnoty, ovšem aby zboží uvedené v příloze č. 3 podléhalo první snížené sazbě daně, musí současně odpovídat jak kódu nomenklatury celního sazebníku, tak výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v tex-
6
tové části přílohy č. 3. Do kódu 12 nomenklatury celního sazebníku patří dle textu přílohy č. 3 jednak krmiva pro zvířata a jednak rostliny a semena. Pokud je tedy sláma používána jako podestýlka, měla by podle mého názoru podléhat základní sazbě daně. Seno podléhá jako krmivo první snížené sazbě daně.
Elektronicky poskytnuté služby Jsme registrovaným plátcem DPH v České republice (nikde v zahraničí registrováni nejsme). Můžete mi prosím poradit, jak správně zpracovat z hlediska DPH následující přijaté faktury? 1. Faktura Dodavatel: Google Inc. USA Na faktuře uvedeno DIČ: EU372000041 (pozn.: daňové identifikační číslo není platné pro účely DPH). Fakturovaná služba: měsíční poplatek za cloud – úložiště dat; objednáno přes internet, placeno platební kartou 12,09 USD. Uvedeno na faktuře: součet 9,99 USD/255,65 Kč + daň (21%) 2,10 USD/53,74 Kč = celkem 12,09 USD/309,39 Kč Na faktuře není uvedeno naše DIČ (nebylo možno zadat při objednávání služby), je uveden název a adresa naší společnosti. 2. Faktura Dodavatel: MICROSOFT IRELAND OPERATIONS Ltd, Ireland Na faktuře uvedeno DIČ: IE 8256796 U (pozn.: daňové identifikační číslo je platné pro účely DPH). Fakturovaná služba: měsíční poplatek za Office 365 a cloud – úložiště dat, objednáno přes internet, placeno platební kartou 54,60 EUR. Uvedeno na faktuře: mezisoučet 54,60 EUR + DPH 0 EUR = celkem 54,60 EUR Na faktuře je uvedeno naše DIČ, název a adresa naší společnosti. Ing. Martina Matějková 1) V daném případě poskytuje tuzemskému plátci elektronicky poskytovanou službu zahraniční osoba povinná k dani, o které předpokládám, že je osobou neusazenou v tuzemsku ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. m) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH”). Místo plnění se stanoví ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o DPH. Místo plnění se nachází tam, kde má příjemce plnění (Vaše společnost) sídlo,
DPH on-line
tedy v tuzemsku. Daň z přidané hodnoty tedy musí být uplatněna v souladu s tuzemským zákonem o DPH. Pokud je tuzemskému plátci poskytnuta osobou neusazenou v tuzemsku služba s místem plnění dle § 9 zákona o DPH v tuzemsku, má povinnost ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o DPH z tohoto plnění přiznat daň. Povinnost přiznat daň vzniká plátci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Přijetí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH od zahraniční osoby povinné k dani plátce vykáže na ř. 12, popř. 13 daňového přiznání. Při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 72 a násl. zákona o DPH si plátce zároveň může uplatnit nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně (při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 72 a násl. zákona o DPH) plátce vykáže na ř. 43, popř. 44 daňového přiznání. Zahraniční (americká daň) neměla být v tomto případě, s ohledem na místo plnění, uplatněna. 2) V tomto případě poskytuje tuzemskému plátci elektronicky poskytovanou službu osoba registrovaná k dani v Irsku, o které opět předpokládám, že je osobou neusazenou v tuzemsku ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. m) zákona o DPH. Místo plnění se opět stanoví ve smyslu ustanovení v § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj., nachází se v tuzemsku. Jak bylo uvedeno v bodě 1, pokud je tuzemskému plátci poskytnuta osobou neusazenou v tuzemsku služba s místem plnění dle § 9 zákona o DPH v tuzemsku, má povinnost ve smyslu ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o DPH z tohoto plnění přiznat daň. Opět platí, že povinnost přiznat daň vzniká plátci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Přijetí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH od osoby registrované k dani v jiném členském státě plátce vykáže na ř. 5, popř. 6 daňového přiznání. Při splnění podmínek vymezených v ustanovení § 72 a násl. zákona o DPH si plátce zároveň může uplatnit nárok na odpočet daně, který uvede na ř. 43, popř. 44 daňového přiznání.
Pozn. Olgy Holubové: Z textu dotazu je zřejmé, že je tazatel zneklidněn „neúplností” daňových dokladů. Připomínám proto, že ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) zákona o DPH nevyžaduje v případě režimu přenesení daňové povinnosti perfektní daňový doklad.
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
Prodej kabelů a šroubů Společnost s. r. o. nakupuje a prodává např. kabely, svorky, šrouby, svorníky, trubky, bubny, konzole. Vystaví-li společnost fakturu vyšší než 100 000 Kč (bez DPH) bude se ji týkat přenesení daňové povinnosti? Ing. Ladislav Pitner Ano, uplatníte režim přenesení daňové povinnosti („tuzemský reverse–charge”), ale za těchto podmínek: 1) Zmiňované výrobky patří do číselných kódů uvedených v § 2 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. 2) Přitom upozorňuji, že automaticky neplatí, že rozhodující pro uplatnění tuzemského reverse–charge je uvedení celkového základu daně v částce vyšší než 100 tis. Kč za veškeré vybrané zboží na daňovém dokladu. Režim tuzemského reverse–charge musí plátce uskutečňující plnění podléhající tomuto režimu použít i tehdy, pokud je vystaveno více daňových dokladů na různá zdanitelná plnění podléhající tomuto režimu v částce nižší než 100 tis. Kč, jestliže se tato plnění uskutečňují podle jedné smlouvy nebo objednávky, plnění mají stejné datum uskutečnění zdanitelného plnění atd. Doporučuji proto prostudovat Informaci GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016, č. j.: 2552/15/7100-20116-011073, zveřejněnou na adrese http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/inf ormace-stanoviska-a-sdeleni/rezimpreneseni-danove-povinnosti, zejména část 4.1.
rá je českým plátcem DPH zboží, které naše firma montuje a kompletuje s dalšími (i vlastními) díly pro obchodního partnera v Rumunsku. Z uzavřené smlouvy vyplývá následující: – zboží je dodáváno v režimu DDP Rumunsko (Incoterms 2010), – k přechodu vlastnictví ke zboží dochází na místě, kde se zboží následně kompletuje, v Rumunskupředávací protokol, – faktura je vystavena od dodavatele z Ruska a dodavateli se také za zboží platí, – dodavatel ze třetí země dodává zboží z výrobního závodu v Litvě. K dodávce zboží obdržela naše firma mezinárodní přepravní doklad, kde odesílatel je společnost, výrobní závod v Litvě, a příjemce náš odběratel v Rumunsku, kde zboží montujeme a kompletujeme. Firma má smlouvu o dílo s ruským odběratelem. Jedná se o dodání zboží s montáží s místem plnění v Rusku. Dodavatel chce ještě před zahájením prací vystavit zálohovou fakturu ve výši 75% z ceny díla (uvedeno ve smlouvě). Jak správně vystavit zálohovou a následně konečnou fakturu pro ruského odběratele z hlediska náležitostí a z hlediska DPH?
plnění v tomto státě a odvod daně se bude řídit tamními právními předpisy. Z pohledu českého zákona o dani z přidané hodnoty půjde o plnění uskutečněné mimo tuzemsko. Toto plnění pak plátce vykáže v souladu s ustanovením § 24a zákona o dani z přidané hodnoty v daňovém přiznání, a to na ř. 26. Tudíž vystavený daňový doklad bude v úrovni bez české DPH. K aplikaci § 24a zákona o dani z přidané hodnoty podotýkám, že podle odst. 1 v návaznosti na odst. 3 tohoto paragrafu je plátce takovéto plnění povinen přiznat ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve. Pokud tedy plátce přijme úplatu (zálohu), bude toto plnění ve výši přijaté úplaty deklarovat v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla přijatá úplata (záloha). Konečná faktura bude zase opět bez české DPH a bude vykázána v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se dané plnění uskutečnilo, přičemž výše vykázaného plnění bude odpovídat v podstatě zjednodušeně řečeno doplatku.
Dovoz zboží z USA
Ing. Zdeňka Hušáková Pokud půjde o dodání zboží s montáží či instalací, pak místo plnění bude v souladu s ustanovením § 7 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty tam, kde je zboží instalováno nebo smontováno. Pokud je tedy zboží smontováno v Rusku, pak bude místo
Český plátce dovezl zboží z USA, toto zboží proclil v ČR, na dovozním celním dokladu jako vývozce uvedená firma z USA a jako dovozce uveden český plátce. Faktura na toto zboží přišla od plátce z Německa, kterému bude za toto zboží zaplaceno. Jedná se o dvě zdanitelná plnění?
Pořízení zboží z Ruska Prosím o vyřešení následující obchodní transakce z hlediska povinnosti přiznat daň při pořízení zboží a vykázání v daňovém přiznání k DPH. Obchodní partner, dodavatel se sídlem v Rusku, dodává naší firmě, kte-
NAPIŠTE SI O SVŮJ ČLÁNEK Máte téma na zajímavý článek? Chtěli byste v časopisu seriál článků na Vaše téma? Napište nám na
[email protected] a my zpracujeme článek přesně podle Vašich představ.
DPH on-line
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
7
A to: 1) z titulu dovozu zboží ze třetí země, kdy zboží bylo propuštěno do volného oběhu v ČR a dovozce musí ve svém daňovém přiznání přiznat dovozní DPH, a to dnem propuštění zboží do volného oběhu na základě daňového dokladu dle § 38 ZDPH, 2) z titulu pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni vystavení dokladu. Podle § 36 ZDPH je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění. Ing. Jana Kolářová Dovoz zboží do ČR je předmětem daně, kdy povinnost přiznat daň má osoba, které bylo zboží propuštěno do volného oběhu (§ 20, § 23, § 108 zákona o DPH). Z dotazu vyplývá, že taková povinnost vzniká českému plátci – dovozci. Skutečnost, že dodavatelem je osoba ze SRN, kdežto na dovozních dokladech je firma z USA, nehraje v tomto případě roli. Pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 zákona o DPH je dodání zboží od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z tohoto členského státu, v tomto případě ze SRN. Jelikož byl dovoz do EU ukončen v ČR, lze dovozovat, že i přeprava při dovozu byla ukončena až v ČR, i kdyby bylo zboží přepravováno přes Německo. Pak z faktury od německého plátce nevzniká povinnost přiznat pořízení zboží z jiného členského státu. Je potřeba připomenout, že v transakci firma z USA – osoba z Německa – český plátce je přepravu z USA možné přičíst jen jedné transakci.
Záloha Nově založená stavební společnost, není plátce DPH, přijme zálohu na stavbu rodinného domu 3 000 000 Kč. Na základě této zálohy překročí obrat
a stane se plátcem DPH. Nejsme si jistí, zda u vstupů pro tuto stavbu u nakoupeného materiálu bude nárok na odpočet DPH. Dále zda bude u přijatých plnění (subdodávek – režim přenesení DP). Předpokládáme, že když už firma bude plátce, tak ano, a zda u přidanění v režimu bude nárok na odpočet. Ing. Jana Kolářová Nárok na odpočet daně má plátce, pokud použije přijatá plnění (vstupy na stavbu) pro ekonomickou činnost, která není osvobozeným plněním bez nároku na odpočet. Tedy zdanitelným plněním nebo plněním osvobozeným s nárokem na odpočet. Pokud lze očekávat, že plnění spočívající v dodávce rodinného domu bude zdanitelným plněním, pak u vstupů lze uplatňovat nároky na odpočet daně. Nemá vliv skutečnost, že již byla na toto plnění přijata záloha předem. Rovněž nemá vliv, zda je přijaté plnění formou běžného zdanitelného plnění nebo v režimu přenosu povinnosti přiznat daň na příjemce. Osvobozené plnění není podle mého názoru v tomto případě moc pravděpodobné, protože by muselo jít o převod nemovité věci, a to po více než 5 letech od kolaudace nebo započetí užívání. Uvedená transakce je zřejmě řešena jako služba výstavby domu např. na základě smlouvy o dílo, tj. použití 5leté lhůty a § 56 zákona o DPH by pak nepřicházelo v úvahu.
Pozn. Olgy Holubové: Pro doplnění uvádím, že přijatá záloha se do obratu nezahrnuje. Do obratu se plnění zahrne až ke dni jeho uskutečnění, a to ve výši celkové ceny. Průběh úplat je pro dané účely nevýznamný.
Prodej lesních pozemků neplátcem Nově vzniklá společnost se začala zabývat prodejem lesních pozemků a dřevní hmoty. Není zatím plátcem
DPH. Nyní však jedná o prodeji rozsáhlého lesního porostu, jehož odhadní cena je 2 300 000 Kč. Celková kupní cena bude vyfakturována jednou fakturou a překročí tak limit pro povinnou registraci plátce DPH. Musí již z tohoto plnění odvést daň z přidané hodnoty? Nákup lesních pozemků bude v převážné míře od občanů, neplátců DPH. Při prodeji lesního pozemku od neplátce DPH bude takový příjem celý podléhat dani z přidané hodnoty nebo jen rozdíl tzv. "marže" z prodeje se zdaní DPH? Ing. Jana Kolářová Prodej pozemku, který není zastavěn stavbou spojenou se zemí pevným základem ani inženýrskou sítí ani není určen podle stavebního povolení nebo souhlasu s provedením stavby k zastavění, je osvobozen od daně podle § 56 odst. 2 zákona o DPH. Strom přitom je součástí pozemku, nemůže být stavbou. Naproti tomu dodání dřevní hmoty je dodání zboží, kde není titul pro osvobození od daně. I prodej lesních pozemků osvobozených od daně může vést k povinné registraci k DPH, pokud nejde o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně a pokud nejsou prodávané pozemky dlouhodobým majetkem. I po registraci k DPH však půjde o plnění od daně osvobozené. Pokud by byla částka nad 1 mil. Kč inkasována během 12 měsíců za prodej dřevní hmoty, pak jde o zdanitelné plnění podléhající DPH. Daň je nutné odvést až po vzniku plátcovství, tj. až od druhého měsíce následujícího po měsíci překročení obratu pro povinnou registraci. Za plnění před tímto datem se DPH neodvádí, i když jde obecně o zdanitelná plnění, která k registraci vedla. DPH se odvádí až z plnění uskutečněných po vzniku plátcovství. DPH z marže se uvedených dodávek netýká.
DPH ON-LINE Copyright © 2004–2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, www.zakaznik.dashofer.cz, e-mail:
[email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborný redaktor: Miroslav Růžička, hlavní autorka: Olga Holubová / Sazba: SV, spol. s r. o., Praha / Tisk: Poly+, s. r. o., Praha / Vychází 2⫻ měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, evidenční č. MK ČR E 15179, dne 30. 3. 2004. / Redakční uzávěrka: 15. 7. 2015 / ISSN 1214-7540.
8
DPH on-line
15/2015 – vyšlo 24. července 2015
