Z E T M Y KRISTÝNA SAMCOVÁ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNÌ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
ZE TMY FROM DARKNESS Bakaláøská práce Text práce má 59 493 znakù, tj. 33 normalizovaných stran. Brno 2011 Autor práce: Kristýna Samcová
Vedoucí práce: PaedDr. Josef Strubl
Bibliografický záznam SAMCOVÁ, Kristýna. Ze tmy. Brno, 2011. 39 s. Bakaláøská práce. Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta., Vedoucí bakaláøské práce: PaedDr. Josef Strubl Anotace Bakaláøská práce s názvem „Ze tmy“ má za cíl shrnout informace o fotografické technice low-key. Zabývá se historií aktu ve fotografii od prapoèátku až po souèasnost a nejvýznaènìjšími fotografy aktu nejen low-key fotografie. Jsou zde uvedeny i úvahy o pohledu na mužský a ženský akt. Dalším cílem této práce bylo vytvoøení cyklu deseti fotografií o hranì min. 50 cm øeèenou technikou. Annotation Bachelor thesis titled "The Darkness" is intended to summarize information about thephotographic technology of low-key. Act deals with the history of photography from thevery beginning to the present and the most prominent photographers of the Act not onlya low-key photo. They are presented here as reflections on looking at male and female nude Another objective was to create a series of ten photos of the edgemin. 50 cm by said technology. Klíèová slova fotografie, fotografická technika low-key, akt, detaily lidského tìla, osvìtlení, tma Key words Photography, photographic technique of Low-key, nude, details of the human body, darkness
2010
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závìreènou bakaláøskou práci vypracovala samostatnì, s využitím pouze citovaných literárních pramenù, dalších informací a zdrojù v souladu s Disciplinárním øádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem è. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmìnì nìkterých zákonù (autorský zákon), ve znìní pozdìjších pøedpisù. V Brnì dne 13. 4. 2011 2010
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Podpis ZE TMY
Podìkování Na tomto místì bych ráda podìkovala vedoucímu své bakaláøské práce PaedDr. Josefu Strublovi za cenné rady a inspirace pøi tvùrèí práci i za jeho neutuchající optimismus. Mùj velký dík patøí také obdivuhodným fotografùm a pedagogùm Miloslavu Stiborovi a Milanu Borovièkovi, kteøí bohužel na zaèátku roku 2011 opustili náš èasoprostor. Tedy dìkuji Vám…
2010
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
OBSAH ÚVOD 1. FAKTA Z HISTORIE FOTOGRAFICKÉHO AKTU
4
1. 1. Shrnutí vývoje
4
1. 2. Ženský akt
8
1. 3. Glamour
12
1. 4. Mužský akt
14
1. 5. Historické pøedìly v historii èeského aktu
16
2. Velikáni nejen low-key aktu
1
3
18
2. 1. František Drtikol
18
2. 2. Miloslav Stibor
19
2. 3. Milan Borovièka
19
2. 4. Alberto Terrile
20
2. 5. Jan Saudek
21
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
3. LOW-KEY FOTOGRAFIE
2
22
3. 1. Charakteristika fotografické techniky low-key
22
3. 2. Krátce k historii low-key techniky ve fotografii
23
3. 3. Akt a low-key
24
4. LIDSKÉ TÌLO JAKO ZDROJ INSPIRACE
25
5. ÚLOHA SVÌTLA V LOW-KEY FOTOGRAFII
26
6. REALIZACE A TVÙRÈÍ PROCES
28
6. 1. Využitá technika
28
6. 2. Shrnutí tvùrèího procesu a práce s modelem
28
7. VYTVOØENÉ FOTOGRAFIE
30
8. ZÁVÌR
40
9. CITACE POUŽITÉ V TEXTU
41
10. POUŽITÁ LITERATURA
44
11. ELEKTRONICKÉ ZDROJE
45
12. SEZNAM POUŽITÝCH FOTOGRAFIÍ
48
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
ÚVOD
Mou práci nejlépe vystihuje výrok Františka Drtikola: „Detailem je zábìr, který zachycuje malou èást z vìtšího celku. Snímky zobrazují skuteènost v takových pohledech a podrobnostech, které pøi bìžném pozorování unikají, a tím mohou objevovat novou krásu.“ 1 Ve své práci jsem se zamìøila na lidskou figuru jako objekt pro zachycení optických klamù. Snažila jsem se o vytvoøení takových snímkù, na kterých nebude na první pohled patrné, jakou èást tìla jsem fotografovala. Hlavním motivem jsou tajemné noèní scenérie lidského tìla noøící se ze tmy, jejichž poznatelnost se od reálných scén tolik neliší. Pøi tvorbì jsem èarovala se siluetami, detaily tìla, tvarem a linií. Hlavním pilíøem mé práce byla spolupráce s modelem a jeho správné osvìtlování. Bavilo mì hrát si a objevovat rozmanité možnosti, které mi technika nabízí. Co se týèe vytvoøených snímkù, mají zároveò za úkol budit dojem rùznorodých objektù pøírody. Mùj život inspiruje pøíroda, a proto jsem se jí i pøi fotografování lidských tìl nechala ovlivnit a snažila se její nenapodobitelnou krásu ztvárnit hrou a kresbou svìtla a tmy. Optické iluze, které svìtlo a poloha tìl vytvoøila, byly nìkdy zámìrné, jindy se však zjevily až pøi zpracování v grafickém programu. V textové èásti mé bakaláøské práce jsou shrtnuty dìjiny fotografie aktu, hlavní pohledy na rozdìlení mužského a ženského aktu a hlavnì nejznámìjší pøedstavitelé tohoto fotografického žánru.
3
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
1. FAKTA Z HISTORIE FOTOGRAFICKÉHO AKTU 1. 1. Shrnutí vývoje Samotné slovo akt pochází z latinského slova actus, což v èeském jazyce znamená èin.Pùvodnì se tedy jednalo o studie tìla v pohybu èi v postoji. Vyobrazení lidského aktu se objevuje od prapoèátku lidstva. V døívìjším pojetí se však vìtšinou nejednalo o zobrazení nahoty jako symbolu umìní èi erotiky, hlavním smysl zobrazování ženského èi mužského aktu byl nìjaký magický obøad. Ten mìl za cíl ovlivnit bìžné dìní, pøírodní jevy, plodnost apod. Zobrazení tìla jako symbolu tìlesnosti má prapoèátky v kulturách Východu, v Evropì se objevilo až koncem støedovìku. 13 Podle Šmoka se vyobrazení nahého lidského tìla mùže rozdìlit do dvou proudù, na vìtev informativní (praktickou) a vìtev emotivní. Emotivní hledisko se dále mùže èlenit na symbolické, estetické a erotické až èistì sexuální (pornografické) znázornìní, popøípadì na kombinace tìchto hledisek. Všechny tyto zpùsoby mají pro diváka jiný význam a mají za cíl vyvolat jiný vjem a požitek. 14 Hledisko informativní (praktické) je typické zejména pro lékaøství, kdy se zobrazuje èistá anatomie bez emotivního náboje. V tomto typu aktu se pøesné a popisné znázornìní modelu pøímo vyžaduje a je podmínkou využitelnosti fotografie. Naproti tomu v emotivním typu fotografií by se vývoj zcela zastavil, kdyby fotografie dovolovala pouze vìrná vyobrazení napøíklad bez zámìrného rozostøení èi jiných umìleckých „deformit“. 15 Symbolické hledisko slouží pøi ztìlesnìní vznešených vìcí a ideálù krásy. Umìlecký akt bez symbolického podtextu, preferovaný v souèasnosti, byl v 19. století prezentován pouze zcela výjimeènì. Estetické hledisko je spojeno s umìním, a už se jedná o malíøství, sochaøství èi fotografii. Tento zpùsob zobrazování se nìkomu mùže splést s erotickým aþ pornografickým zobrazením, hlavnì v 19. století tyto oblasti nebyly diferencovány. 16 Vždy záleží na individuální hranici diváka a na aktuální kulturní èi náboženské situaci.
4
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Oblast erotické fotografie pøedstavovala a stále pøedstavuje nejpoèetnìjší oblast tvorby ve fotografii aktu. Mimochodem v 19. Století se na území Èech, Moravy a Slezska tvorbou aktu nezabýval nikdo, všechny díla sem byla ilegálnì dovážena hlavnì z Francie, Anglie a Nìmecka. První fotografové, kteøí se zaèali zabývat aktem, se v èeských zemích organizovali až na konci 19. století. 17 Vrame se ale k samotným poèátkùm fotografie aktu. Jde o umìlecký smìr, který se vyvinul v 19. století. Vùbec první dochované snímky, které zachycující nahé tìlo, pocházejí z 50. let 19. Století, bohužel o autorovi snímku s ètoucí dívkou (obr. 1) nevíme nic. Témìø sto let zùstala fotografie závislá na malíøství, zlom nastal až po první svìtové válce. V té dobì se zaèali využívat nové postupy (pohybová neostrost, deformace tvaru odrazem, deformace perspektivou atd.), jiné postoje modelek, odlišná prostøedí pøi fotografování. Nejvìtší rozvoj se však dostavil až po druhé svìtové válce. 18
Obr. 1
5
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 2
ZE TMY
Pionýrem fotografie aktu se stal Eadweard Muybridge (1830-1904), který se zabýval informativním aktem mužských a ženských tìl v pohybu, a to ve spolupráci s lékaøi a fyziology (obr. 2). Další práce jsou charakteristické zobrazováním tìla stejným nebo podobným zpùsobem jako v malíøství. Napøíklad fotograf Henry Peach Robinson tvoøil svá díla tak, že si nejprve k fotografickým kompozicím vytvoøil náèrtek, podle nich poté postavy fotografoval, následnì je vystøihl a lepil na vhodné pozadí, které pak znovu vyfotografoval (obr. 3). 19 Poèátek 20. století byl zlatým vìkem fotografie erotické. Autoøi byl V této dobì stále anonymní. Etický a morální pohled na akt se neustále v prùbìhu let mìnil. Ještì v roce 1908 se všechny obrázky vydávané v èasopisech v rámci cenzury retušovaly a upravovaly. Cenzura trvala až do poèátku 70. let. 25 Na zaèátku 20. století vznikl výrazný umìlecký smìr zvaný piktoralismus, pro který byl akt pøitažlivým tématem. Hlavním znakem piktorialismu bylo zhotovování fotografií za pomoci procesù ušlechtilých tiskù a používání mìkce kreslících objektivù a pøedsádek. 28 Právì piktoralisté pøimìli veøejnost pøijmout fotografii aktu jako umìlecké dílo a následnì i celou fotografii jako „vysoké umìní“. 20 S postupným uvolnìním a táním spoleèenských tabu v šedesátých letech minulého století nastoupila silná generace vynikajících fotografù aktu. Obr. 3
6
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Tito autoøi nastavili laku tak vysoko, že je svým zpùsobem dodnes nepøekonaná. Fotografie Sama Haskinse (obr. 4) nebo Helmuta Newtona (obr. 5) znamenaly ve své dobì revoluci. Ukázaly fotografický akt zcela v jiném svìtle, jak jej nikdo do té doby neuchopil. Fotografie koneènì pøestala být sterilní akademickou hrou svìtel a stínù a zaèal z ní sršet život. Akty se pøenesly z atelierù do exteriéru. Fotografovalo se všude od moøských pláží až po interiéry palácù a zámkù. To vše zvláštì u Sama Haskinse, s obrovskou dávkou výtvarné fantazie a vkusu. 26 Po prùkopnících moderního aktu se vynoøila celá øada mladších tvùrcù vìnujících se takøka výhradnì aktu, zastoupená Tonem Stanem, Rudo Prekopem (obr. 6) nebo Adolfem Zikou. 27 Velkou postavou novodobé fotografie aktu je slovenský fotograf Robert Vano, který se proslavil pøevážnì v módní fotografii. Vìnuje se èernobílé fotografii hlavnì mužských i ženských aktù. Vano nepùsobí pouze v Èechách a na Slovensku, ale prosadil se i v New Yorku, Paøíži a v Milánì.
Obr. 5
7
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 4
Obr. 6
ZE TMY
1. 2. Ženský akt
Akt je esteticky pojatý záznam nahého lidského tìla. Jak již bylo øeèeno, mùže jít o dílo malíøské, sochaøské nebo fotografické. Na rozdíl od pornografie si akt neklade za svùj cíl pùsobit na pohlavní pudy èlovìka, ale následuje jen výtvarné hodnoty. Mezi pornografií a aktem je hranice nestálá a odvíjí se od kulturních a náboženských zvyklostí spoleènosti i od osobních zkušeností diváka. 34 I pøesto se V dnešní dobì mnozí diváci domnívají, že pornografie, akt èi erotický snímek se vzájemnì liší podle toho, jak velká èást je zakrytá. Usuzují, že když je modelka èásteènì zahalena, je to akt a když je zcela nahá jedná se o pornografii. Opak ale mùže být pravdou, hlavnì když se jedná o ženský akt. Pokud se chceme dostat k jádru pudla, je nutné se probrat do tajù fotografického umìní, o nìmž už dnes jako O oboru snad nikdo nepochybuje. I když to po nìkolik desítek let nemìla právì fotografie lehké, aby se do takového stádia zaøazení dostala. 35 Zájem o tìlo jako erotický objekt vede nevyhnutelnì k nevídané nadprodukci fotografické pornografie. Tento fakt se týká pøedevším ženského zobrazování. Urèit èasto nepatrný rozdíl mezi aktem a pornografií je nemožné, protože je to subjektivní dojem diváka. Samozøejmì nìkteré pornografie se dají urèit ihned, ale samotná hranice je zde velmi široká. 36 Jak bylo øeèeno, cílem aktu je estetická hodnota, je to umìní. Naproti tomu pornografie slouží k ukojení urèitých potøeb nikoliv umìleckých. Z toho vyplývá, že hlavní rozdíl je ve funkènosti a cíli dané fotografie. Jako pornografické se zpravidla oznaèují pouze materiály, které pøekraèují morální normy spoleènosti a vzbuzují u výrazné èásti stud, slabší formy podobných zobrazení se v takovém pøípadì oznaèují jako erotika. 37
8
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
V úvaze Pavla Krivulky z roku 1969 se mluví o esteticko-psychologických interpretacích erotiky ve fotografii aktu. Nahota se neustále dostává do konfliktu s požadavky estetickými a etickými. Mluví o vývojových stupních v zobrazení nahého tìla. Prvním výrazem byla genitálnost v primární spoleènosti. Souviselo to pøedevším se zobrazováním bohù a zvýrazòování jejích genitálních znakù. Následnì nastal pøechod k sexuálnosti. 38 Podle Gluševicovy studie Kultúra a erotika se postupnì budovala poetická stavba sexuálnosti a zapojila se sféra pøedstav a zážitkù. Krivulka ve své úvaze tvrdí, že „ ...z miery symbolizácie v umeleckom zobrazení môžeme posúdi dobový vzah k nahote a sexuálnosti vôbec. Umelecký akt, èi už v maliarstve alebo fotografii, bol stále citlivým seizmografom pohybu hodnôt morálnych a estetických.“39 Sexuálnost se postupnì vyvíjí k dalšímu stupni - erotizace sexuálnosti. Erotika dostává stále vìtší prostor a Krivulka poukazuje na to, že se témìø promìòuje v estetickou kategorií. Pøipomíná, že se erotika objevuje i v smyslovì-pøedstavové sféøe a dostává èím dál vìtší samostatnost, èímž v sobì zahrnuje urèitou estetickou normu. Ve fotografii aktu je podle Krivulky potøeba sexuálnost poetizovat „na erotiku vo výtvarnej rovine, teda sexuálnos vo fotografickom akte získava špecifický výraz – stává sa estetický-erotickou.“ 40 Václav Zykmund popisuje erotismus jako naprostou pøirozenost èlovìka: „erotismus je v rôznej miere prítomný vo všetkých formách ¾udskej èinnosti a že je jednoducho potvrdením života od narodenia èloveka až po jeho smr.“41 Zdùrazòuje, že je dùležité rozlišovat erotismus od sexuálního pudu, protože erotismus je vlastní jen èlovìku, je to „zludštená sexualita“. 41 Zajímavý názor zastává Krivulka na dvojí postoj diváka k fotografii aktu. Pøiznává, že konzument nemùže nabýt èistì umìleckého vnímání díla, vždy zde bude zájem i erotický. Snahou fotografù je sladìní estetického a erotického pùsobení. Mnoho divákù vnímá fotografii aktu s erotickým napìtím jako pornografickou, nevšímají si snahy autora sexualitu potlaèit, a tím vzniká konzument, který i nejdokonalejší fotografii aktu pojme pouze pornograficky. Jiný pøístup zdùrazòuje kvalitu nahého tìla, divák vnímá dokonalost detailù a kompozici. Donucuje ho vnímat ženské linie a tvary.
9
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
tím, že sexuálnost úplnì potlaèuje. Bohužel popsaným stylem vnímají konzumenti s vytøíbeným estetickým vkusem, a tudíž i menšina všech vnímatelù. Krivulka si klade otázky o primárním zájmu o akt, zda se zamìòuje erotická pøíjemnost s estetickou, na které odpovídá zásadní myšlenkou „ ...aktovú fotografiu a prístup k nej musíme hodnoti s jej esteticko-erotickými aspektmi.“42 Podle nìj je rovnováha tìchto dvou aspektù urèující pro umìlecky hodnotnou fotografii. Jeho názor tedy nestaví estetické pùsobení na první místo, ale staví ho stejnou mìrou k erotickému. Autor nejvíce poukazuje na kýèovitost nìkterých fotografií aktu, které pøirozenì vedou ke vnímání díla jako pornografického. Sama pornografie svou funkci ale neskrývá, slouží pro ukojení sexuálních pudù, tudíž se jí nemusí dávat další umìlecký význam, „aj keï pripustíme, že môže by na hranici jemnej sexuálnosti, môže by skôr gýèom jako pornografiou.“43 Autor je toho názoru, že pornografie ve fotografii aktu nemùže existovat, protože nepatøí do umìlecké sféry. Václav Zykmund zase poukazuje na velice tenkou linii mezi fotografií aktu a pornografií. Je si vìdom, že vnímatel s dostateènì zlidštìným sexuálním pudem je schopen vnímat jakoukoli fotografii nahého tìla jako pornografii. „Stane sa to vždy, keï vnímate¾ nepociuje erotismus jako jedno z rozhodujících ¾udských bytostných síl schopnú sprítomni èloveka ako vlastnú sebereálizáciu a keï ju bude povaþova - ... - za nieèo, èo neznáša denné svetlo.“ I fotograf Julius Andres, zabývající se portrétem a aktem, øíká: „Fotografovat akt, to není jednoduchá vìc, on nìkdy staèí prstýnek nebo náhrdelník, aby se fotograf ocitl na hranici pornografie...“ 44 Snad nejvíce na hranì pornografie se ocitá Jan Saudek, který má ale jasnì vymezený rozdíl mezi umìním a pornografií: „ ...na umìní se mùžeme dívat donekoneèna, kdežto pornografii pøelétnete oèima a odložíte, protože v ní je všechno explicitní, neobsahuje žádné tajemství, není v ní místo pro fantazii.“45
10
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
1. 3. Glamour Pokud se v této práci hovoøí o aktu ženy, nemìlo by se zapomenout zmínit zvláštní odvìtví fotografie, který se také zamìøuje na nahé tìlo, ale hlavnì erotiènost a sexuálnost ženy. Hovoøíme o stylu zvaný glamour. Glamour výraznì pracuje s nahým ženským tìlem a dùležitou úlohu má právì sexuální náboj. Nejedná se o fotografie kde je hlavní nahé tìlo þeny, ale úèel je ztvárnìní ženy jako sexuálního objektu, zvýrazòující hlavnì její pùvab a fyzické pøednosti. Nejedná se tedy o pornografii. Je zde dùležité, aby modelka pro fotografování glamour mìla vyhovující vzhled, aby na ní bylo nìco zajímavého a výraznì ženského. Pøi fotografování aktu na fyzické kráse modelky pranic nezáleželo, dùraz se kladl hlavnì na fantazii fotografa a jeho umu objekt dobøe „zpracovat“. Nemusí jít tedy prvoplánovì o odhalené nebo poodhalené ženské tìlo. Žena mùže být zèásti zahalená, ale i úplnì obleèená. Glamour souvisí s výrazem, s erotickým nábojem ve fotografii a s umìním, že i když není na fotografii odhalena sebemenší èást tìla, vnímatel pøi pozorování pociuje vzrušení. „Sexuální pøitažlivost má být prvoøadou záležitostí... “52 a dalším rysem glamour je „vlichocující zjemnìlost podání.“53 Ne ale všechny snímky, které jsou eroticky otevøené, jsou glamour, je zde dùležitý další prvek, a tím je sentimentální idealismus. Glamour je konzumní fotografie používána pøevážnì na reklamní úèely, to je také dùvod, že se v ní velice èasto objevují prvky kýèe. V èlánku Glamour, glamour, glamour... v Revue Fotografie autor pod znaèkou -nk- tuto fotografii nazývá jako „masový erotický fetišismus“54, který je charakteristickým znakem souèasnosti. Také øíká, že kýèi se ubránit nemùžeme a má i svou oprávnìnost jako „oslava prùmìrnosti a banality“55. Ve stejném èlánku autor rozebírá desatero, které musí glamour splòovat. Jen ve struènosti zde budou nastínìny nìkteré hlavní body, podle kterých by se fotografové glamour mìli. Modelka tedy musí být krásná a obdaøena nìèím výjimeèným.
11
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Dùležité je také prostøedí, které musí ladit s modelkou, a obleèení, kde se hlavnì uplatòuje košile nebo plavky. Fotograf musí umìt dobøe modelku naaranžovat tak, aby zdùraznil její nejlepší vlastnosti. Modelka by také mìla používat svùdný výraz s pootevøenými ústy k navození svùdnosti. Dùležitou roli hraje i osvìtlení, jemné svìtlo a stíny. „Triky mají být používány s umìleckým citem“56 pøipomíná autor èlánku a také mluví o zmìkèování, dobrém vkusu a na závìr o retuši, která je ve fotografii glamour velice dùležitá.
Obr. 18
12
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 19
ZE TMY
1. 4. Mužský akt Mužský akt má samozøejmì také svou historii, avšak ne tak bohatou jako akt ženský. Mužské tìlo nebylo tak žádané, pravdìpodobnì proto, že není tak estetické jako ženské. Ján Šmok tento fakt vysvìtluje jednoduše tak, že mužské pohlavní orgány jsou vizuálnì rušivým prvkem, který rozbíjí celkový plán mužského aktu. První dvì výtky úzce souvisely s patriarchální povahou doby a výtka tøetí byla alibismem – srovnatelným s tvrzením, že ve snímcích z mìstské periferie jsou pøijatelné tunely, ale nikoli komíny. 46 Ve skuteènosti nejvìtší zájem na aktech ženy mìli muži, jelikož ženy se obrázkù nahých mužù v døívìjších dobách spíše dìsily. I samy ženy si nechávaly vyhotovovat své akty, stávalo se to módou. Pokud si budeme klást otázku, zda je mužský akt tabu, zjistíme, že záleží na historickém kontextu doby, ve které si otázku pokládáme. V dobì klasické øecké antiky se tvoøily výhradnì akty mužské. Také pozdìji hrál mužský akt ve výtvarném umìní významnou roli. Od zrodu fotografie se vytvoøilo množství kvalitních snímkù ženského tìla, ale mužskému se nikdo cílenì nevìnoval. Jiøí Mika ve své úvaze v Revue fotografie se domnívá, že v tvorbì aktu není rozhodující erotismus, a že není pravda, že muži mají blíže k ženám, tak fotografují ženy, a ženy zase blíže k mužùm, tak ženy budou fotografovat muže. Takové dìlení neexistuje. 47 Proè je tedy mužský akt opomíjen? Pøevážná vìtšina umìlcù jsou muži, proto by se dalo namítnout, že samozøejmì budou radìji tvoøit akty žen než mužù. Ale i umìlkynì fotografují více ženy. Nìkteøí argumentují tím, že na mužském tìle se tak dobøe nedá vyjádøit krása. Napøíklad i Jan Saudek je toho názoru, že žena je mnohem krásnìjší než muž, z toho dùvodu, že genitálie na fotografii moc vystupují a vadí. 48
13
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Zájem o mužský akt postupem èasu vzrostl. Nejvíce se mu pøiblížil Clifford Seidling. Východisko hledá v tìle mužském. Ve fotografování muže „jde hlavnì o estetický výraz a forma je mi v této oblasti prvoøadým problémem.“49 Zobrazování ženského tìla nemá pro Seidlinga budoucnost. Chybí mu forma a pøi fotografování ženy se fotograf pøíliš odhaluje a jde proto poznat, že je ženou okouzlený a ztrácí se jeho profesionalita. Fotografuje mužské tìlo hlavnì proto, že chce vyjádøit svùj estetický ideál, který mùže obsahovat trochu erotiky, ale nesmí pùsobit smìšnì. Roku 1987 ve Vídni vyšla fotografická publikace s názvem Utajený obraz s podtitulem Dìjiny mužského aktu ve fotografii devatenáctého a dvacátého století, jejíž autorem je Peter Weiermair. Kromì mnoha zahranièních fotografù se zde objevuje František Drtikol, Jaroslav Rössler i výše zmiòovaný Clifford Seidling. V èlánku Václava Zykmunda se objevuje názor, že za vytlaèení mužského aktu mùže komercializace fotografie, konvence a zvýšená poptávka po aktu ženském. Musíme vzít na vìdomý, že mužský akt vyžaduje odlišný pøístup než ženský a ve fotografických èasopisech se fotografie mužských aktù buï neobjevovali vùbec, nebo zcela výjimeènì. Lidé proto nevìdìli, jak mužský akt èíst a tím pádem pùsobil spíše komicky. Pøevládal názor, že jako žena vyjadøuje ladnost, tak muž by mìl vyjadøovat sílu. Proto tedy vznikaly fotografie svalovcù se smìšným pohledem. Václav Zykmund tedy dochází K závìru, že mužský akt není tabu. Pokud ho poøizuje dobrý fotograf, který „snímá akt proto, aby upozornil na nìkteré objektivní vlastnosti pøírodní skuteènosti“50, mùže se zaruèenì vìnovat mužskému aktu bez pochyb, že by mohl ztratit estetickou hodnotu a funkci jako akt ženy. U ženy je vše náležitì skryto, jde zde hlavì o køivky a o celkový pùvab, který je pro oko diváka zahaleno tajemstvím.
14
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
1. 5. Historické pøedìly v historii èeského aktu ve fotografii V následujícím pøehledu se nachází výèet mezníkù ve fotografii èeského aktu. 51 1
Pøelom 19. a 20. století: první významné fotografické akty od Alfonse Muchy. Pùvodnì sloužily pouze jako skici pro jeho výtvarné kompozice; dnes jsou cenìny i samy o sobì 1907-1910: František Drtikol fotografuje piktorialistické "zasnìné" dívèí akt 1911: na Jarní výstavì Èeského klubu fotografù amatérù jsou poprvé vystaveny Drtikolovy akty, èasopis Fotografický obzor dva z nich otiskl 1926: vychází pøíruèka Fotografický akt a album Dvacet aktù od Aloise Zycha, jde o první samostatnou publikaci aktù èeského autora Ve dvacátých letech vznikají v Drtikolovì ateliéru jeho moderní akty, které se postupnì stávají známé i v zámoøí 1933: bibliofilské vydání knihy Jindøicha Štyrského Emilie pøichází ke mnì ve snu, obsahující autorovy avantgardní pornograficky ladìné koláže 1938: Drtikolova kniha Žena ve svìtle má obtíže s distribucí pro "problematiènost" nìkterých snímkù Za války je svobodná tvorba omezena, ovšem napøíklad Fotografický obzor vìnuje v listopadu 1940 èíslo avantgardní fotografii s jedním aktem Josefa Ehma 1947: ve velkém nákladu vychází monografie Miroslava Háka Oèima - svìt kolem nás, o rok pozdìji Fotografie Karla Ludwiga - obì knihy obsahují øadu aktù Po únoru 1948: s nástupem socialistického realismu se akt stává tabu, jednou z mála publikací obsahujících akty je Afrika snù a skuteèností cestovatelù Jiøího Hanzelky a Miroslava Zikmunda z roku 1952 1956: Josef Sudek má koneènì monografii; kniha zahrnuje pìt aktù V prùbìhu první poloviny 60. let se akt stává jedním z nejpopulárnìjších fotografických
2 3 4 5 6 7 8 9 10
11 12
15
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
13
1969: vychází legendární pøíruèka Akt vo fotografii od Jána Šmoka, z níž se další generace fotografù budou uèit typologii ženských òader Normalizace akt opìt tabuizuje, zejména v tisku. Nadto v roce 1972 je z první velké retrospektivy Františka Drtikola odstranìno nìkolik "pøíliš odváþných" aktù 1984: výstava slovenských posluchaèù praþské FAMU v síni Fotochema, na níž se objevily mužské akty, vyvolala rozruch Od roku 1990 se práce s aktem stává bìþnou praxí, varianta snímku Tona Stana se v roce 1992 dostala na plakát k americkému filmu Showgirls, v Americe se díky aktùm velmi populárním stává i Michal Mackù 1999: Veronika Bromová reprezentuje Èeskou republiku na benátském bienále souborem autoaktù s názvem Zemzoo 30. listopadu 2000: v Císaøské konírnì je otevøena výstava Akt v èeské fotografii
14 15 16
17 18
16
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
2. Velikáni nejen low-key aktu Mezi nejznámìjší èeské fotografy, kteøí mìli co doèinìní s aktem a technikou low-key, patøí František Drtikol, Miloslav Stibor, Milan Borovièka, Karel Ludwig, Josef Prošek, František Janiš, Jan Saudek. Zástupci z øad zahranièních umìlcù jsou Tono Stano (obr. 11), Robert Vano, Ján Šmok èi Alberto Terrile. 2. 1. František Drtikol První nepøehlédnutelnou osobností èeského aktu, kterého je potøeba zmínit, byl František Drtikol. Ten byl silnì poznamenán secesí, dekorativismem i symbolismem, ale pøesto si vytvoøil svùj osobitý styl, ve kterém došlo ke spojení kubismu, konstruktivismu, funkcionalismu a art deca (toto spojení se projevilo pøeváþnì v dekoracích) s expresionismem (dominuje ve výrazu modelek). 21 Sám Drtikol chápal akt jako „nejvlastnìjší výraz své umìlecké vùle“. Jeho pojetí aktu a práce s modelem se za dobu jeho tvorby vyvinula od symbolických kreací s prvky stylizace až po vnímání modelu a tìla jako stavební
Obr. 7
17
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 8
ZE TMY
jednotky fotografie (obr. 8). V souvislosti s tímto velmi inspirativnì pracoval se svìtlem a stínem, podobnì jako Rembrandt se šerosvitem v malbì. Modelky mìly podobu jak zasnìných víl symbolismu s radostným proþitkem života i erotiky, tak osudových žen, ve kterých se mísila symbolika sexu a smrti. 22 Mezi jeho nejzásadnìjší práce patøí Studie, Akt a Kompozice. Ke konci 20. Století s nastalou zmìnou životních priorit, pøišla i zcela nová subjektivní duchovní výpovìï s orientací na „Žití s Boží myšlenkou“. Zmínìné období z 30. Let 20. Století doprovází vznik klíèové série Svìt duše (obr. 7), které však už se samotným aktem nemá mnoho spoleèného. Autor pracoval s neživými figurami i s vystøiženými fotografiemi, které doprovázel rafinovaným osvìtlením. Tato svá díla oznaèil sám jako „fotopuristická“ a jsou úplným opakem jeho dosavadní tvorby. 23 2. 2. Miloslav Stibor Miloslav Stibor (1927-2011) se na fotografování aktu zaèal zamìøovat od 60. let. Nejdøíve fotil díla zdùrazòující elementární linie, posléze v letech 1968-69 vytvoøil známý cyklus fotografií 15 fotografií pro Henryho Millera (obr. 9). Ty se svou erotièností a neuhlazeností odlišovaly od èeského uhlazeného a zerotizovaného aktu. V 70. letech se vìnoval aktùm lyriètìji pojatým, ve kterých se inspiroval antickou mytologií a v nichž je èastá pohybová neostrost. Od 80. let se v jeho tvorbì objevují také mužské akty. 10 2. 3. Milan Borovièka Dalším inspirativním fotografem je Milan Borovièka (1925), který je pokládán za jednoho z nejvýraznìjších autorù aktù a portrétù. Od krajináøských motivù se propracoval ke svému životnímu tématu, kterým je žena (obr. 10). Obr. 10
18
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Ve své volné tvorbì se vìnoval hlavnì portrétu, aktu a figurálnímu detailu. Z jeho fotografií stylizovaných figurálních kompozic vyzaøuje na jedné stranì pokora a úcta, na stranì druhé køehkost A oduševnìnost a na stranì tøetí hravost i provokující napìtí. 11 2. 4. Alberto Terrile Metodu low-key využíval Alberto Terrile (1961), italský fotograf. Vytvoøil sérii barevných témìø monochromatických portrétù, kdy dominuje pouze jedna barva(èervené rty, modré oèi). V jeho fotografiích jsou všichni napìchovaní do jednoho snímku, jako kdyby byli ponoøeni do vody nebo zabaleni do akvária. Nejvýznamìjším poèinem raného stylu tohoto autora je soubor fotografií Fluttuare (obr. 12), což v pøekladu znamená vzdouvat se, plavat èi nadnášet se. Jeho fotografie vycházeli z jeho snahy revoltovat a vzpírat se dobì ve které žil a tvoøil. 12
Obr. 12
19
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 9
Obr. 11
ZE TMY
2. 5. Jan Saudek Dalším dùležitým jménem zabývajícím se fotografií aktu je Jan Saudek. Jeho osobitý styl je založený na kolorování inscenovaných fotografií. Hlavními objekty, kterými se zabývá, jsou ženy, èasto také fotografuje problematické vztahy mezi mužem a ženou. V mnoha jeho snímcích se objevuje i sám. Na poèátku své tvorby se zaobíral i tématikou dìtství a dospívání (obr. 13). Jeho práce je vesmìs provokativní, sexuálnì nabitá a podle mého názoru èasto hranièí s lehkou pornografií (obr. 14). V jeho tvorbì je cítit ovlivnìní bohémským životním stylem a sexuálními zážitky a fantaziemi. Mezi jeho výrazné poèiny patøí fotografie s prvkem Zdi, které vznikly kolem roku 1980 (obr. 15). Jan Saudek je svìtovì proslulý a uznávaný fotograf, jehož výrazný rukopis nelze pøehlédnout. I to je jeden z dùvodù proè byl ocenìn mnoha zahranièními porotami. Jedním z nich je francouzský umìlecký øád "Le Chevalier des Arts et Letters" (Rytíø umìní a literatury), který získal roku 1990. 24
Obr. 13
20
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 14
Obr. 15
ZE TMY
3. LOW-KEY FOTOGRAFIE
Obr. 16
3. 1. Charakteristika fotografické techniky low-key Pokud je technika high-key fotografie známá jako "bílá na bílém", pak low-key fotografie mùže být známá jako "èerná na èerném". Low-key je pravým opakem techniky high-key. Technika high-key obraz pùvabnì zjemòuje a idealizuje, oproti tomu low-key dramatizuje a dává obrazu drsnou až pochmurnou atmosféru. 2 Podle knihy Tvùrèí fotografie vìtšina pøedmìtù obsahuje škálu tónù od svìtlé (bílé) až po tmavou (èernou). Tonální rozsah je obecnì ovlivnìn osvìtlením, odrazivostí pøedmìtù a jejich skuteènou barevností. Tonalita se mùže pozmìòovat pozvolna nebo prudce, podle fotografových pøedstav a zámìrù. 3 Právì tento fakt je nejdùležitìjší pøi fotografování high-key a lowkey efektem. Pokud chceme vytvoøit snímek s tìmito efekty, je nezbytné pracovat nejen s pøedmìtem, ale hlavnì s osvìtlením a expozicí. Low-key fotografie se nejlépe tvoøí s tmavými pøedmìty v tmavém prostøedí v kontrastním osvìtlení spolu s mírnou podexpozicí. Oproti tomu high-key snímky se nejlépe tvoøí se svìtlými pøedmìty na svìtlém pozadí v èelním rozptýleném svìtle s mírnou pøeexpozicí. 4 Pracujeme tedy s pøevahou tmavších tónù a prùmìrným jasem, který je roven nebo tmavší než 18 % šedá. 32
21
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Technika low-key je ponejvíce využívaná pøi fotografování aktù, portrétù i zátiší. V portrétu musí strohá, ostøe vedená svìtla vykreslit strukturu pokoþky. 5 Hlavním místem práce je ateliér, a to z dùvodu možnosti zmìny osvìtlení. Ponurá trochu tajemná atmosféra fotografií je vytvoøena pøevládajícími tmavými tóny obrazu. Tmavý tón je možné získat zapojením tmavého pozadí (vhodný je napøíklad èerný samet, èerný matový papír, nebo kladívková ètvrtka natøená èerným latexem), tmavým obleèením a již øeèenou mírnou podexpozicí. Ta je zpùsobena mìøením pouze nejvyšších svìtel. 6 Všechny tyto faktory v nás budí dojem záhadnosti až urèité mystiky obrazu. Co se týèe fotografování low-key v plenéru, je vhodné zamìøit se na motivy s výrazným kontrastem a vysokými jasy, napøíklad odraz slunce na zèeøené vodní hladinì. Pokud by svìtlo bylo málo výrazné a kontrastní je vysoká pravdìpodobnost vzniku nevýrazné mdlé fotografie se zataženými svìtly. 7 Další obdobnou technikou jako low-key a high-key je tzv. HARD-KEY, což je v pøekladu „tvrdý tón“. „Snímek je silnì kontrastní a ztrácí kresbu ve svìtlech i ve stínech. Èernobílá škála je redukována a neobsahuje všechny polotóny. V mezním pøípadì se skládá pouze z èisté bílé a sytì èerné, èímž se snímek podobá èernobílé grafice.“8 3. 2. Krátce k historii low-key techniky ve fotografii O prvopoèátcích low-key by se dalo hovoøit ve druhé polovinì 20. století, kdy se na fotografickou scénu dostali již øeèení pedagogové a významní fotografové Miloslav Stibor, Milan Borovièka, Ján Šmok, Alberto Terrile a další. Technika pochází ještì z dob, kdy existovala výhradnì èernobílá fotografie. Proto se také v barevné fotografii nejlépe uplatní pøi jednobarevném provedení. V minulosti byla technika low-key velmi oblíbená obzvláš mezi amatéry. V souèasné dobì je její využití pøevážnì v módní a reklamní fotografii. 9
22
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
3. 3. Akt a low-key Technika low-key se uplatòuje hlavnì pøi fotografování portrétù a aktù. Jednoduchost a urèitá dramatiènost techniky dodává fotografiím leckdy aþ mystický nádech. Nejvhodnìjším druhem pro low-key je akt emocionální a symbolický. Svou dramatièností a mystickým nádechem low-key pøímo vybízí ke hledání spojitostí na tìle a ke sdìlení nových souvislostí. Aèkoliv je lidské tìlo ohranièené a jistou mírou tedy koneèné, rùznými pózami modelu i svìtel, lze podle mého názoru získat zajímavé tvary a linie. V aktu, který je focený low-key technikou se autorovi práce s abstrakcí a optickými iluzemi nabízí sama. Správné osvìtlení, které je zde nezbytné, vytváøí a prokresluje linie, se kterými si jde následnì hrát a dotváøet podstatu a smysl fotografie. Na osvìtlení jde hodnì získat, ale nevhodným osvìtlením lze celou fotografii snížit na pouhý nudný a mdlý obrázek nahého tìla bez pointy. Toho je nìkdy tìžké se vyvarovat a nejednou se mi popsaná situace „podaøila“ i vytvoøit. Celá cesta fotografie aktu je o hledání a komunikaci s modelem. Pro mì osobnì bylo pøi práci dùleþité hledisko nejen mé, ale i fotografovaného modelu. Pøi komunikaèním splynutí, jehož ale není lehké docílit, se fotografická akce postupnì zaène vyvinovat sama. Fotografie aktu jakoukoliv technikou by mìla mít jasnì stanovená pravidla práce, které si model a fotograf urèí sami hned na poèátku práce. Tímto se rozumí právní stránka vìci, napøíklad domluvení honoráøe èi pøípadné zveøejnìní snímkù, se kterým musí model souhlasit. 33
23
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
4. LIDSKÉ TÌLO JAKO ZDROJ INSPIRACE „Na tìle je mnoho krásných a zajímavých míst, která detailním zobrazením mohou ještì více vyniknout a dostanou samozøejmì jiný rozmìr a nezøídka i jiný smysl. Jde jen o to se pøiblížit, umìt se dívat, dokázat si vybrat vkusnì a s citem kýžený detail a stisknout spouš.“31 František Drtikol Zámìrem snímkù, které jsem vytvoøila, jsou optické iluze vytvoøené hrou svìtla a stínu na lidském tìle. Každý snímek byl vytvoøen s cílem zámìrné podoby s pøírodními úkazy. Nejèastìjší podobnost, kterou jsem na tìlech modelù nacházela, byly lány a místy až kopcovité útvary, nemající daleko Èeskomoravské vrchovinì za svìtla pøi úplòku mìsíce. Poetiènost a stále novì se objevující souvislosti na lidské figuøe, byly pro mì pøedzvìstí dalších vznikajících snímkù. Aèkoliv se mùže zdát, že lidské tìlo je námìtovì vyèerpatelné pro jeho ohranièenost v prostoru, pøi dalším fotografování nebo zmìnou modelu zjistíme, že je to pro nás jedineèný a zároveò nekoneèný nástroj poznání a hledání, které je pro tuto èinnost nezbytnou souèástí. Záleží samozøejmì na trpìlivosti fotografa a hlavnì na jeho schopnosti se na objekt dívat jiným zpùsobem, než je bìžné. Zbavit se konvence a pøedsudkù o zajetých a tisíckrát vyzkoušených úhlech pohledu, to je nepostradatelná fotografova vlastnost, bez které by pøi objevování a hledání zabøedl do jednoduchých stereotypù a opakovaných klišé. Následnì se nejeví tak tìžké hledat na tìle souvislosti podobnosti s pøírodními útvary, živly èi pouze tvary. Vše je otázkou úhlu pohledu. Je dùležité, kterým smìrem se fotograf dívá, ale dùležitìjší je jakým zrakem daný objekt hodnotí, sleduje a následnì fotografuje. Poté se snadnìji vytváøí originální snímky, jelikož každý fotograf do své práce promítne svùj pohled a nìkdy až svou osobnost a preferenci.
24
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
5. ÚLOHA SVÌTLA V LOW-KEY FOTOGRAFII „Umìt volit bod, z nìhož svìtla a stíny se rozloží v klidu, v harmonii, z nìhož noty svìtel a stínù se složí v melodii, jež mi zøetelnì zazní a rázem je mi drahá- v tom vidím umìní fotografovat krajinu.“2 František Drtikol Vzhledem k povaze techniky, kterou jsem si vybrala, bylo fotografické osvìtlování nepochybnì jeden z nejdùležitìjších prvkù mé práce. Bez dobrého osvìtlení, vysoké intenzity svìtla a správného smìru kužele zámìrnì postavených svìtel by nevznikl zamýšlený low-key efekt. Na osvìtlení záleží, kam divák namíøí svùj pohled a kde bude pomyslný støed snímku. Nejenže pøi práci záleží na tìchto výše øeèených aspektech, je také dùležité dodržovat správnou vzdálenost odstupu nejen svìtel od modelu, aby nedošlo ke zbyteèným pøeexpozicím, ale i fotografa od modelu. Pøi osvìtlování lze využít rùzných doplòujících pomùcek, záleží jen na zámìru fotografa. Každý pøedmìt a každá zmìna polohy fotoaparátu vytváøejí nový svìtelný problém, který je tøeba vyøešit. Portréty a akty vyžadují pružnìjší øešení situace než napøíklad zátiší. 29 Pokud chceme vytvoøit ostré konturní linie, mùžeme pøi osvìtlování použít samotné svìtla, nebo je doplnit støíbrnými deštníky. Oproti tomu mùže být požadovaná kontura mìkèí. Toho se docílí použitím softboxù, bílých deštníkù a jiných dostupných difuzérù. Využila jsem efektu ostré svìtlé kontury na tmavém podkladì. Z obou stran konturované low-key fotografie jsem dosáhla využitím dvou protisvìtel umístìných za modelem s kuželem svìtla namíøeným proti objektivu zhruba v úhlech 45 stupòù (obr. 17). Tyto hodnoty nejsou dogmatem, vždy je dùležité pøi práci hledat a zkoušet, jelikož vìtšinou se výsledný efekt dostaví pøi posunutí i jen o nìkolik centimetrù do strany.
25
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Pracovala jsem i s jedním svìtlem, které bylo postavené podobným zpùsobem-vzadu za modelem ve smìru proti objektivu, ale míøilo zlehka z výšky (obr. 18). Fotografie vzniklé tímto zpùsobem nejsou tak konturované a linky nejsou tak výrazné. Spíše se vyznaèují vìtší plochou osvíceného tìla. V odborné literatuøe se jako low-key osvìtlení popisuje stav ateliéru, kdy je bodový reflektor namíøený na odraznou plochu, za využití èerného matného pozadí. 30
Obr. 17
26
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
Obr. 18
ZE TMY
6. REALIZACE A TVÙRÈÍ PROCES 6. 1. Využitá technika Pøi své práci jsem vystaèila s pomìrnì nenároèným vybavením. Vše jsem fotografovala s pøístrojem Nikon D5000 za využití dvou objektivù (AF-S Nikkor 55-200 mm 1:4-5.6 ED a AF-S Nikkor 18-55 mm 1:3-5.6 GII ED). Pøevážnì jsem preferovala první výše popsaný objektiv, a to hlavnì z dùvodu lepší hloubky ostrosti, kterou mi umožòoval využít lépe než druhý, tzv. základní objektiv. Dalším mým pomocníkem se stal improvizovaný ateliér, kde jsem využila pozadí z èerného sametu a dvì svìtla D. T. S. Par 30 Spot (Lamp E27, 230 V, 75 W) 6. 2.. Z uvedených informací vyplývá, že fotografování detailù tìla low-key technikou, není technicky ani finanènì pøíliš nároèná akce. Staèí mít po ruce dobrý fotoaparát, nejlépe klasickou nebo digitální zrcadlovku, nadšení pro vìc a fotografická akce mùže zaèít. 6. 2. Shrnutí tvùrèího procesu a práce s modelem „Myšlenka-kámen hozený do vody, kolem nìhož se zaènou dìlat kruhy a ty mne snad-a- snad až za dlouhou dobu a po mnohých pokusech-pøivedou k obrazu, z nìhož nebude mnì samému možno poznat, kdy a kde byl jeho poèátek.“3 František Drtikol Samotný proces fotografování modelù a modelek pro mì byla velmi inspirativní èinností. Všichni fotografování nemìli žádné zkušenosti s focením aktù, ani s pózováním v ateliéru. To pro mì znamenalo delší spolupráci s nimi. Zpoèátku se každý z nich stydìl a fotografie vzniklé zaèátkem akce, byly svým zpùsobem tímto faktem ovlivnìné toporností modelu. Naštìstí jsem vždy pøi práci dokázala vytvoøit takovou atmosféru, že z každého focení se stala pøátelská a pøíjemná událost, na kterou budou obì strany rády vzpomínat.
27
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Pøi každé fotografické akci v ateliéru vznikaly fotografie spontánním procesem. Vìtšinou jsem sice mìla hrubou pøedstavu o tom, co bych ráda zachytila, ale vìtšina námìtù se mi nabízela až pøi samotném aktu. Každý model byl jiný, svým vlastním zpùsobem jedineèný a bylo krásné hledat a zachytit na každém nìco nového. Jak jsem již zmínila v úvodu, snažila jsem se hledat podobnost s pøírodními motivy, èasto jsem však spíše sklouzla spíše k abstraktním linkám. Potvrdilo se mi tvrzení Jána Šmoka, že kvalita snímkù je výsledek práce fotografa a nevyplývají z tìlesných pøedností modelu.6 Asi nejvìtším problémem se kterým jsem se potýkala, byl menší komunikaèní blok. Vìdìla jsem pøesnì, co chci fotit a jak bych ráda aby se model postavil, zkroutil a podobnì, ale vysvìtlit svou pøedstavu pøesnì tak, jak mi vytanula na mysli, se mi èastokrát nezdaøilo podle mých pøedstav. Nakonec jsem se však naštìstí dokázala spojit se všemi fotografovanými modely a veškerý strávený èas v ateliéru byl využit do poslední minuty. Pøi práci v poèítaèi prošly všechny zhotovené fotografie nejprve procesem tzv. „vyvolání“ z formátu RAW do JPG. V této fázi šly ještì nìkteré nepovedené zábìry pozvednout na lepší kvalitu køivkou úrovní svìtla. Tento proces zbavil místa „pøepalù“ a nechtìného pøesvìtlení. Následnì nastala i poslední závìreèná úprava v grafickém editoru Zoner Photo Studio 12.
28
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
7. VYTVOØENÉ FOTOGRAFIE
Snímek 1, Z cyklu Ze tmy, 2011
29
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 2, Z cyklu Ze tmy, 2011
30
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 3, Z cyklu Ze tmy, 2011
31
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 4, Z cyklu Ze tmy, 2011
32
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 5, Z cyklu Ze tmy, 2011
33
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 6, Z cyklu Ze tmy, 2011
34
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 7, Z cyklu Ze tmy, 2011
35
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 8, Z cyklu Ze tmy, 2011
36
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 9, Z cyklu Ze tmy, 2011
37
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Snímek 10, Z cyklu Ze tmy, 2011
38
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
8. ZÁVÌR Cílem této bakaláøské práce bylo nejen vytvoøení fotografií zamìøených na detaily lidského tìla low- key technikou, ale i poznání nových rozmìrù fotografie aktu, ke kterým jsem chtìla dospìt. Tento úkol sebou nesl i doprovodné nezbytnosti, bez kterých by se stanovený cíl nemohl dosáhnout, jako napøíklad práce s modelem, správné osvìtlování a následné zpracování fotografií v grafickém editoru. Vzniklé fotografie splnily zámìr, který jsem si pøedsevzala. Jejich záhadnost a èásteèná nerozluštitelnost obsahu, by se dala srovnat s optickými iluzemi a klamy. Málokdo pozná na první pohled pravý objekt, na který jsem se zamìøila. Hlavní cíl byl tedy dosažen. Cyklus deseti vzniklých fotografií jsem nazvala Ze tmy. Celý proces tvorby pro mì byl velkým pokrokem v oblasti pochopení významu a dùležitosti správného svìtla ve fotografii. Hlavním krokem byla akceptace a pøijetí urèitých pravidel pøi fotografické tvorbì, na které jsem doposud pøíliš nedbala. Až každou prací v ateliéru s modelem i jen se svìtlem, jsem nasbírala cenné zkušenosti a pøi každé další akci jsem se chyb snažila vyvarovat a pouèit se z nich. Pro svou pøíští práci bych chtìla zmìnit prostory, ve kterých by se lépe pracovalo s technickou složkou, hlavnì s osvìtlením. Pravdìpodobnì bych rozšíøila pùsobnost nejen na akt v ateliéru ale i na práci v exteriérech, napøíklad ve starých továrnách, u skal atd. Tyto prostory by mohly dodat fotografiím low-key technikou vìtší dramatiènost a pøi tvoøivém pøístupu snad i zajímavìjší a dosud nezachycené momenty.
39
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
9. CITACE POUŽITÉ V TEXTU 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
40
DRTIKOL, František. Oèi široce otevøené, 2002, str. 5 Šimek, Jaroslav. Zvláštní fotografické postupy, 1980, str. 97 LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 102 LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 102 LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 103 LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 103 ZAORAL, Zdenek. Fotografujeme : Pøíruèka pro zaèáteèníky i pokroèilé, 1999, str. 171 ZAORAL, Zdenek. Fotografujeme : Pøíruèka pro zaèáteèníky i pokroèilé, 1999, str. 170 LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 102 LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 102 AKT V ÈESKÉ FOTOGRAFII 1960-2000 V DOMÌ UMÌNÍ V OPAVÌ. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Low key. Dostupné z WWW: . HORÁKOVÁ, Lucie . Erotika v èeské fotografii ve 20. a 30. letech [online]. Brno : Brno, 2010. 56 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. HELLER, Jiøí , et al. AKT : Nauète se fotografovat kreativnì, 2008, str. 10 ŠMOK, Ján. Akt vo fotografii, 1986, str. 20
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.
41
ŠMOK, Ján. Akt vo fotografii, 1986, str. 23 HELLER, Jiøí , et al. AKT : Nauète se fotografovat kreativnì, 2008, str. 11 HELLER, Jiøí , et al. AKT : Nauète se fotografovat kreativnì, 2008, str. 17 ŠMOK, Ján. Akt vo fotografii, 1986, str. 23 Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Fotografie aktu. Dostupné z WWW: . Wikipedia[online]. 2011 [cit. 2011-04-02].František Drtikol. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Drtikol Wikipedia[online]. 2011 [cit. 2011-04-02].František Drtikol. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Drtikol PAVEL, Scheufler. Scheufler [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Fotografové. Dostupné z WWW: . 24. Jan Saudek [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Zivotopis. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Fotografie aktu. Dostupné z WWW: . Fotoaparat.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Akty 1. Dostupné z WWW: . Fotoaparat.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Akty 1. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Piktorialismus. Dostupné z WWW: . LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 134
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43.
42
LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka, 2000, str. 134 DRTIKOL, František. Oèi široce otevøené, 2002, str. 6 PHILLIPS, Norman. Lighting techniques for low key [online]. Korea : Amherst media, 2004 [cit. 2011-04-04]. What is low key, str. 9 HELLER, Jiøí , et al. AKT : Nauète se fotografovat kreativnì. Brno : Zoner press, 2008. 222 s. ISBN 978-80-86815-68-8., str. 36 ŠMOK, Ján. Akt vo fotografii, 1986, str. 23¨ SVOBODOVÁ, Eva. Fotografie aktu v socialistickém Èeskoslovensku v letech 1968-1989 . Brno, 2009. 25 s. Bakaláøská práce. Masarykova universita Filozofická fakulta, str.7 SVOBODOVÁ, Eva. Fotografie aktu v socialistickém Èeskoslovensku v letech 1968-1989 . Brno, 2009. 25 s. Bakaláøská práce. Masarykova universita Filozofická fakulta, str. 7 SVOBODOVÁ, Eva. Fotografie aktu v socialistickém Èeskoslovensku v letech 1968-1989 . Brno, 2009. 25 s. Bakaláøská práce. Masarykova universita Filozofická fakulta, str. 7 ZYKMUND, Václav: Ešte o fotografickom akte. Výtvarnictvo-fotografia-film. roè. 1969, è. 5, str. 108 ZYKMUND, Václav: Ešte o fotografickom akte. Výtvarnictvo-fotografia-film. roè. 1969, è. 5, str. 108 ZYKMUND, Václav: Ešte o fotografickom akte. Výtvarnictvo-fotografia-film. roè. 1969, è. 5, str. 108 ŠMOK, Ján. Akt vo fotografii, 1986, str. 23 ZYKMUND, Václav: Ešte o fotografickom akte. Výtvarnictvo-fotografia-film. roè. 1969, è. 5, str. 108 ANDÌL, Jan: Nad fotografickou tvorbou Julia Andrese, Revue Fotografie, bøezen 1978
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56.
43
SVOBODOVÁ, Eva. Fotografie aktu v socialistickém Èeskoslovensku v letech 1968-1989 . Brno, 2009. 25 s. Bakaláøská práce. Masarykova universita Filozofická fakulta, str. 9 FÁROVÁ, Anna: Rozhovor s Cliffordem Seidlingem, Èeskoslovenská fotografie, listopad 1976, s. 494 ZYKMUND, Václav: Je mužský akt tabu? Fotografie, prosinec 1969, s. 43 Idnes [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Kultura. Dostupné z WWW: . nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71 nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71 nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71 nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71 nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71 Nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
10. POUŽITÁ LITERATURA 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
44
LANGFORD, Michael ; KINDERSLEY, Dorling. Tvùrèí fotografie : Praktická ilustrovaná pøíruèka. Praha : Slovart, 2000. 233 s. ISBN 80-7209-216-2. HELLER, Jiøí , et al. AKT : Nauète se fotografovat kreativnì. Brno : Zoner press, 2008. 222 s. ISBN 978-80-86815-68-8. DRTIKOL, František. Oèi široce otevøené. 1. vydání. Praha : Svìt , 2002. 80 s. ISBN 80-902986-1-3. Šimek, Jaroslav. Zvláštní fotografické potupy. Praha : Práce, 1980. ISBN 24-046-80. ZAORAL, Zdenek. Fotografujeme : Pøíruèka pro zaèáteèníky i pokroèilé. Praha : Pìnkava Intermedia k.s., 1999. 195 s. ISBN 80-85522-15-2. ŠMOK, Ján. Umìlé svìtlo ve fotografii. druhé, upravené. Praha : SNTL-nakladatelství technické literatury, 1978. 229 s. BIRGUS, ISBN ŠMOK, Ján. Akt vo fotografii. 2. Martin : Osveta, 1986. 156 s. Vladimír, MLÈOCH Jan. Akt v èeské fotografii. 1. vyd. Praha : Kant, 2001. s. 15. ISBN 80-86217-35-3. FIL, Hunter; BIVER, Steven; PAUL, Fuqua. Fotografie a svìtlo : nauète se techniky fotografického svícení. Brno : Zoner Press, 2007. 299 s. ISBN 978-80-86815-69-5. ALFRED, Ullmann. Technické triky ve fotografii. Praha : SNTL-nakladatelství technické literatury, 1979. 160 s.. TAUSEK, Petr , et al. Praktická fotografie : Oborová encyklopedie. Praha : SNTL-nakladatelství technické literatury, 1973. 382 s., ISBN O4-002-73 MORVAY, Gyorgy, et al. Fotolexikon. Bratislava : Alfa, 1988. 413 s., ISBN 302-05-113 Birgus, Vladimír - Vojtìchovský, Miroslav. Czech photography of the 1990s (Soubìž.) : Èeská fotografie 90. Let. Juøíková, Magdalena. Tono Stano. Photo by Tono Stano. 1st ed. Prague : Torst, 2005. 21, 123 s. ISBN 80-7215-247-5. ZYKMUND, Václav: Ešte o fotografickom akte. Výtvarnictvo-fotografia-film. roè. 1969
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
16. 17.
45
ANDÌL, Jan: Nad fotografickou tvorbou Julia Andrese, Revue Fotografie, bøezen 1978 Nk- Glamour, glamour, glamour... Revue fotografie, 1977, s. 71
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
11. ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1.
PHILLIPS, Norman. Lighting techniques for low key [online]. Korea : Amherst media, 2004 [cit. 2011-04-04]. What is low key, s. . Dostupné z WWW: . ISBN 1-58428-120-0. Artnet [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Karel Ludwig. Dostupné z WWW: . HORÁKOVÁ, Lucie . Erotika v èeské fotografii ve 20. a 30. letech [online]. Brno : Brno, 2010. 56 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Fotografie aktu. Dostupné z WWW: . Wikipedia[online]. 2011 [cit. 2011-04-02].František Drtikol. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Drtikol Fotomida [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Výtvarné pohlednice. Dostupné z WWW: http://www.fotomida.cz/katalog/vytvarne-pohlednice?author=milan-borovicka NASH [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Svìt fotografie. Dostupné z WWW: . TONO, Stano. Tono Stano [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Portfolio. Dostupné z WWW: .
2. 3.
4. 5. 6. 7. 8.
46
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
9. 10. 11.
12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
47
PAVEL, Scheufler. Scheufler [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Fotografové. Dostupné z WWW: . Jan Saudek [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Zivotopis. Dostupné z WWW: . Andalusian hound [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. František Drtikol. Dostupné z WWW: . Fotoaparat.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Akty 1. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Piktorialismus. Dostupné z WWW: . ROBINSON, Henry Peach [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Rleggat.com. Dostupné z WWW: . Ctheory [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Motion Perception in Movies and Painting: Towards a New Kinetic Art. Dostupné z WWW: . Akty I. [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Fotoaparat.cz. Dostupné z WWW: . Fonogram [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Fonogram. Dostupné z WWW: . Rudo Prekop [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Inscenace. Dostupné z WWW: . Yenda.net [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Photographers. Dostupné z WWW: . Photorevue [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. AKT V ÈESKÉ FOTOGRAFII 1960-2000 V DOMÌ UMÌNÍ V OPAVÌ. Dostupné z WWW: .
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
21. 22. 23. 24. 25. 26.
48
Jan Saudek a Sára Saudková [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Fotografie. Dostupné z WWW: . Wikipedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Low key. Dostupné z WWW: . PAVEL, Scheufler. Scheufler [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Fotografové. Dostupné z WWW: . 24. Jiri Ruzek [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Jak nasvítit konturovaný low key . Dostupné z WWW: . Idnes [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Kultura. Dostupné z WWW: . Heraldikafoto [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Heraldikafoto. Dostupné z WWW: .
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
12. SEZNAM POUŽITÝCH FOTOGRAFIÍ Obr. 1: autor i název neznámí, Zdroj: Fonogram [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Fonogram. Dostupné z WWW: . Obr. 2: Eadweard Muybridge, Animal Locomotion,Zdroj: Ctheory [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Motion Perception in Movies and Painting: Towards a New Kinetic Art. Dostupné z WWW: . Obr. 3: Henry Fading Away, 1858, Zdroj: ROBINSON, Henry Peach [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Rleggat.com. Dostupné z WWW: . Obr. 4: Gun Belt Highway, Sam Haskins, 19 Zdroj: Akty I. [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Fotoaparat.cz. Dostupné z WWW: . Obr. 5: Helmut Newton, Zdroj: Akty I. [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. Fotoaparat.cz. Dostupné z WWW: . Obr. 6: Rudo Prekop, Zdroj: Rudo prekop [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Inscenace. Dostupné z WWW: . Obr. 7: Obr. 8: František Drtikol, Duše, 1931, Zdroj: Andalusian hound [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. František drtikol. Dostupné z WWW: . Obr. 8: František Drtikol, Vlna,1925, Zdroj: Andalusian hound [online]. 2010 [cit. 2011-04-02]. František drtikol. Dostupné z WWW: .
49
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY
Obr. 9: Milan Stibor: Z cyklu 15 fotografií pro Henryho Millera, 1968, Zdroj: http://www.yenda.net/photographers/Obr. 9: František F Obr. 10: Milan Borovièka: Z cyklu Žena, Zdroj: Heraldikafoto [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Heraldikafoto. Dostupné z WWW: . Obr. 11.: Tono Stano, Sense, Zdroj: Tono Stano [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Portfolio. Dostupné z WWW: . Obr. 12: Alberto Terrile: Fluttuare, parte II, 1979, Zdroj: Wikipedia [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Low key. Dostupné z WWW: . Obr. 13: Jan Saudek: Život, 1966, Zdroj: Jan Saudek a Sára Saudková [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Fotografie. Dostupné z WWW: . Obr. 14: Jan Saudek: Let, 2003 Zdroj: Jan Saudek a Sára Saudková [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Fotografie. Dostupné z WWW: . Obr. 15: Jan Saudek: Touha è.%'3164. 1985, Zdroj: Jan Saudek a Sára Saudková [online]. 2010 [cit. 201104-03]. Fotografie. Dostupné z WWW: . Obr. 16: Ze tmy, Kristýna Samcová, Zdroj: vlastní Obr. 17: Osvìtlení konturovaného low-key, Zdroj: Jiri ruzek [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Jak nasvítit konturovaný low key . Dostupné z WWW: . Obr. 18: ukázka postavení svìtel, Zdroj: Heraldikafoto [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Heraldikafoto. Dostupné z WWW: .
50
BAKALÁØSKÁ PRÁCE
ZE TMY