XXII. ročník Konference mladých lékařů

Konference mladých lékařů

XXII. ročník Konference mladých lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Brno, 3. června 2015 ISSN 1805-7977

-

1

Konference mladých lékařů PROGRAM 7:30 – 8:00

Registrace účastníků Předsálí poslucháren ICRC budova B1, 6. patro

8:00 – 8:30

Slavnostní zahájení konference Hlavní posluchárna ICRC budova B1, 6. patro

8:30 – 12:00

Dva bloky přednášek v jednotlivých sekcích Hlavní posluchárna, konferenční a videokonfereční posluchárna ICRC budova B1, 6. patro

12:00 – 13:00

Oběd účastníků konference

13:30

Vyhlášení nejlepších prací Hlavní posluchárna ICRC budova B1, 6. patro

14:00

Ukončení konference Pozvánka na XXIII. ročník Konference mladých lékařů, FNUSA 2016

XXII. ročník konference proběhne pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Martina Pavlíka, Ph.D., DESA, EDIC. Účast na konferenci je zdarma. Můžete se těšit na pestrou škálu novinek, informací a kazuistik. Autoři tří nejlepších prací budou díky podpoře vedení fakultní nemocnice odměněni. Abstrakta z konference budou uvedena ve sborníku, který bude všem účastníkům k dispozici. V letošním roce bylo sborníku přiděleno ISSN 1805-7977. ISSN je zároveň platné i pro předchozích deset vydání sborníku abstraktů od roku 2004.

Koordinace: Martin Pešl, Zdenka Pospíšilová, Tomáš Mňuk, Martin Páral, Jiří Litzman, Martin Žingor, Petra Sešinová, Lucie Jungwirthová

-

2

Konference mladých lékařů HODNOTÍCÍ KOMISE Konferenční posluchárna v ICRC (budova B1, 6. patro) Prim. MUDr. Petr Janků, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika, FN Brno a LF MU Doc. MUDr. Petr Piskač, CSc. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU Doc. MUDr. Tomáš Skřička, CSc. Chirurgická klinika, FN Brno a LF MU Sekce I:

Sekce II: MUDr. Darja Krusová, Ph.D. MUDr. Marek Baláž, Ph.D. MUDr. Blanka Fischerová, Ph.D.

Hlavní posluchárna v ICRC (budova B1, 6. patro) II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU Neurologická klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU I. interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU

Videokonfereční posluchárna v ICRC (budova B1, 6. patro) Doc. MUDr. Eva Dastychová, CSc. I. dermatovenerologická klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Alena Bryšová, Ph.D. Stomatologická klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Karolína Skorkovská, Ph.D. Klinika nemocí očních a optometrie, FN u sv. Anny v Brně a LF MU Sekce III:

-

3

Konference mladých lékařů PLÁN AREÁLU FN U SV. ANNY V BRNĚ

Vstup do budovy B1 přes dveře budovy C1

Posluchárny ICRC (budova B1, 6. patro)

-

4

Konference mladých lékařů Sekce I – Konferenční posluchárna v ICRC (budova B1, 6. patro) Blok 1:

8:30 - 10:15

Vystrčilová T., Vlček P., Chovanec Z., Čapov I. Infiltrace tlustého střeva jako příčina ileózního stavu, senzitivita zobrazovacích metodkazuistika. I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Habr J., Čapov I. Volvulus sigmoidea I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Glombová K., Žák J., Peštál A., Chovanec Z., Čapov I. Retrosternální struma jako příčina akutní dušnosti - kazuistika. I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Páral M., Čapov I., Benej M. Optimalizace hrudní drenáže a její klinický význam. I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Kubíček L., Staffa R., Vlachovský R., Polzer S. Incidence ruptury malých aneuryzmat břišní aorty a predikce rizika ruptury za pomoci počítačového modelu napětí cévní stěny. II. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Nováčková M., Frýba V. Perforující divertikulitida jejuna jako vzácná příčina NPB – kazuistika. I. chirurgická klinika, VFN Praha Hrabovský D., Chrastina J., Jančálek R. Komplikace hluboké mozkové stimulace. Neurochirurgická klinika, LF MU a FN U sv. Anny v Brně

Přestávka:

10:15 - 10:30

-

5

Konference mladých lékařů Blok 2:

10:30 - 12:00

Villnerová D. Farmakologické ukončení těhotenství - zkušenosti z praxe. Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Jihlava Doležálková E., Šimetka O., Pětroš M., Lubušký M., Liška M., Matura D., Wiedermannová H. Změny ve flowmetrii a. cerebri media u plodů s postnatální diagnózou hemolytické nemoci. Gynekologicko-porodnická klinika, FN Ostrava Katedra chirurgických oborů, LF OU v Ostravě Porodnicko-gynekologická klinika, FN Olomouc Oddělení neonatologie, FN Ostrava Dziaková M. Atypický průběh dvojčetné monochoriální gravidity s izolovanou růstovou retardací II. plodu. Gynekologicko–porodnická klinika, LF MU a FN Brno Raszyková Navrátilová M., Michalec I., Tomanová M. Vaginální porod s použitím vakuumextraktoru není spojen se signifikantně vyšším výskytem avulzního poranění levátorů. Gynekologicko-porodnická klinika, FN v Ostravě Hlubek R., Kašpárek R. Implantace silastikových náhrad MCP kloubů II-V u revmatiků. Ortopedické oddělení, FN v Ostravě Dlábek R., Vyskočil R., Chrást B. Traumatologická indikace pro užití Revizní/Tumorózní náhrady kolenního kloubu – kazuistika. Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno Sklenský J., Vališ P., Novák J. Příčiny selhání autologních náhrad LCA kolenního kloubu a úspěšnost náhrad kadaverózních po pěti a více letech. Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno

-

6

Konference mladých lékařů Sekce II – Posluchárna ICRC (budova B1, 6. patro) Blok 1:

8:30 - 10:15

Kovácsová E. Břišní tyfus – kazuistika. Klinika infekčních chorob, FN Brno Mihalčin M. Hepatitida E v České republice – nový pohled na starou nemoc. Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno Baštáková L., Husa P., Šnelerová M. Kombinovaná neuroinfekce rezultující v parézu břišních svalů. Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno Brat K.1, Homolka P.2, Cornelissen G.3, Řiháček I.4 Změny arteriálního krevního tlaku u účastníků 5. a 6. vědecké expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy. 1 Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno 2 Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC 3 Halberg Chronobiology Center, University of Minnesota, Minneapolis, MN, USA 4 II. interní klinika, LF MU, FN u sv. Anny v Brně Cimflová P., Volný O., d'Esterre CD., Kasičková L., Mikulík R., Menon BK. Přínos CT perfuze a multifázické CT angiografie pro predikci maligního mozkového edému u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Neurologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Calgary Stroke Program, Department of Clinical Neurosciences, Hotchkiss Brain Institute, University of Calgary, Canada Kristková V., Fiedorová I., Krejčí I. Predikce pádů u pacientů po cévní mozkové příhodě – korelace klinického nálezu a posturografického vyšetření. Klinika léčebné rehabilitace, FN Ostrava Vavřina M.1, Sedláčková Y.1, Richtrová M.1, Knoppová L.1, Vavřinová L.1, Květoňová A.1, Štětková L.1, Růžková K.1, Kašný J.1, Crhová J.1, Longauerová L.1, Bošková M.1, Burgetová A.1, Košut P.1, Žurek J.1, Fedora M.1, Budíková M.2, Forbelská M.2 Prospektivní srovnávací studie nalbuphinu a alfentanilu při adenotomii u dětí. 1 Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, LF MU a FN Brno 2 Ústav matematiky a statistiky, Přírodovědecká fakulta, MU Brno

Přestávka:

10:15 - 10:30

-

7

Konference mladých lékařů Blok 2:

10:30 - 12:00

Lábr K., Krejčí J., Novák M., Vykypěl T., Grochová I., Špinarová L. Náhlá srdeční smrt u pacienta s hypertrofickou kardiomyopatií – kazuistika. I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Mlejnek D., Krejčí J., Hude P., Poloczková H., Žampachová V., Freibereger T., Štěpánová R., Němcová E., Špinarová L. Vývoj přítomnosti infekčních agens v myokardu a vliv přítomnosti parvoviru B19 na zánětlivou infiltraci u nemocných se zánětlivou kardiomyopatií. I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Novák J. 1, Tomášková V. 2, Šustr F. 2, Závodná E. 2, Nováková Z. 2, Vašků A. 3, Souček M. 1 Polymorfismus +A1166C AT1R genu ovlivňuje diastolický krevní tlak a citlivost baroreflexu. 1 II. interní klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2 Fyziologický ústav, LF MU, Brno 3 Ústav patologické fyziologie, LF MU, Brno Husa P. 1, Hladká H. 1, Kotulánová E. 2, Čapov I. 3, Suškevič I. 2, Lenz J. 4, Kianička B. 5 Spontánní jaterní bilom. 1 I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC 2 Klinika zobrazovacích metod, FN u sv. Anny v Brně 3 Chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně 4 Ústav patologické anatomie, FN u sv. Anny v Brně a LF MU 5 II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně a LF MU Bespiata O., Bespiatyj D. Analýza stupně intenzity diabetické distální senzorimotorické symetrické polyneuropatie v závislosti na době trvání diabetu mellitu u různých věkových skupin populace. Regionální klinická nemocnice I. I. Mečnikova, Dnipropetrovsk, Ukrajina Jedličková K., Hurda J. Sledování komplikací u pacientů po elektivních břišních a hrudních výkonech. Anesteziologicko-resuscitační klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

-

8

Konference mladých lékařů Sekce III – Videokonfereční posluchárna ICRC (budova B1, 6. patro) Blok 1:

8:30 – 10:15

Langerová E., Vašků V. Fototerapie v léčbě kožních T-buněčných lymfomů na I.DVK. I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Štrnálová E., Vašků V. Kožné reakcie u pacientov liečených panitumumabom - problém alebo žiadúca odpoveď? I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Bednaříková Z. Poranění rohovky a jeho následky na zrakovou funkci oka. Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Pandoščáková V. Možnosti korekcie astigmatizmu pri operácií katarakty. Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Pašová P. Každý svého štěstí strůjce. Oční centrum Palánek, s.r.o., Vyškov

Přestávka:

10:15 - 10:30

-

9

Konference mladých lékařů Blok 2:

10:30 - 12:00

Hruška L., Drábková J., Tomanová L. Vyšetření tenkého střeva pomocí magnetické rezonance. Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Brat K.1, Olejníčková K.2, Ševčíková A.3, Sedláček I.4 Dynamika bakteriálního osídlení vědecké stanice J. G. Mendela v Antarktidě v průběhu let 2012 a 2013. 1 Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF MU a FN Brno 2 Biologický ústav, LF MU 3 Oddělení klinické mikrobiologie, FN Brno 4 Česká sbírka mikroorganizmů, Ústav experimentální biologie PřF MU Urík M.1, Žiak D.2,3, Hurník P.2,3, Šlapák I.1, Machač J.1 Změny buněčné struktury ušního bubínku na přechodu v retrakční kapsu u dětí. 1 Klinika dětské otorinolaryngologie, LF MU a FN Brno 2 CGB Laboratoř, Výzkumné a výukové centrum AGEL, Ostrava 3 Ústav patologie, FN Ostrava Kuklová A., Štěpánková P., Černochová P. Přemostění tureckého sedla jako možný predikční faktor palatinální retence horních stálých špičáků. Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Valíková P., Linhartová P., Izakovičová-Hollá L., Černochová P. Polymorfizmy v genu pro VDR u ortodontických pacientů se zevní apikální resorpcí. Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

-

10

Konference mladých lékařů Abstrakta přednesených sdělení – řazena abecedně, dle příjmení hlavního autora Baštáková L., Husa P., Šnelerová M. Kombinovaná neuroinfekce rezultující v parézu břišních svalů Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno Thorakoabdominální a dolní břišní motorické neuropatie jsou vzácným fenoménem, který se klinicky prezentuje protruzí břišní stěny, obstipací, případně močovou retencí. Diferenciální diagnostika zahrnuje neuropatie různého charakteru, mechanické či zánětlivé poškození nervů. Prezentujeme případ 74letého muže, diabetika, vyšetřeného v příjmové ambulanci KICH FN Brno 1/2013 s diagnózou nekomplikovaného pásového oparu v dermatomu Th 11-12 vpravo. Empiricky byl nasazen aciclovir v plné dávce. I přes zavedenou terapii se pacient dostavil v odstupu 17 dnů pro progredující otok břišní stěny v místě výsevu oparu a obstipaci. Klinicky byla diagnostikována paréza svalů břišní stěny. V našem případě byla definitivní etiologie motorického postižení prokázaná až na základě vyšetření mozkomíšního moku. Bednaříková Z. Poranění rohovky a jeho následky na zrakovou funkci oka Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Kazuistika pojednávající o pacientovi po úrazu rohovky vzniklém cizím tělískem - šponou. Rohovka je průhledná, bezbarvá a bezcévná tkáň, která chrání oko před vnějšími podmínkami. Spolu se slzným filmem chrání před vnikem infekce a hraje důležitou roli v optickém systému oka. Poranění rohovky může narušit její jednotlivé vrstvy. Pokud dojde k poranění jen vrchní části epitelu, rána se může zcela zahojit. Dojde-li ale k poranění hlubší vrstvy nebo se naruší integrita celé rohovky, následky jsou i celoživotní. Mohou přetrvávat jak morfologické změny, tak i změny v její funkci. Pacient přichází pro subjektivní zhoršení zraku na jednom oku. Po odborném vyšetření je zjištěn výrazný rohovkový astigmatismus, který vznikl vlivem přetrvávajícího defektu v hlubší vrstvě rohovky. Je zahájena terapie a další vývoj je pravidelně monitorován pomocí Pentacamu ‒ přístroje monitorujícího rohovkovou topografii. Díky nasazené léčbě dochází k postupné úpravě zrakových funkcí, klinického nálezu i subjektivních potíží.

-

11

Konference mladých lékařů Bespiata O., Bespiatyj D. Analýza stupně intenzity diabetické distální senzorimotorické symetrické polyneuropatie v závislosti na době trvání diabetu mellitu u různých věkových skupin populace Regionální klinická nemocnice I. I. Mečnikova, Dnipropetrovsk, Ukrajina Cíl výzkumu: sledovat vztah mezi dobou trvání diabetu mellitu (DM) a intenzitou diabetické polyneuropatie (DP). Materiály a metody: srovnávané skupiny – osoby trpící DM prvního typu ‒ 760 lidí; DM II ‒ 1340 lidí. Výsledky výzkumu a diskuse: Obě skupiny byly srovnány v časových bodech odpovídajících recentnímu diabetu a nemoci trvající do 5, 10, 15, 20 a více než třiceti let. DP byla hodnocena jako intenzivní, střední a nevyjádřená, tedy „norma“. Při analýze skupiny DM I byla zjištěna u recentního onemocnění norma 75 %, středně intenzivní DP 25%, intenzivní 0%. V případech doby trvání DM do 5 let: norma 65,9%, středně intenzivní 34,1%, intenzivní 0%. V případech doby trvání onemocnění 5-10 let: normа 70%, středně intenzivní 30%, intenzivní 0%. V případech doby trvání onemocnění 10-15 let: 39,5%, středně intenzivní 60,5%, intenzivní 0%. V případech doby trvání onemocnění 15- 20 let: norma 0%, středně intenzivní 43%, intenzivní 57%. V případech doby trvání onemocnění více než 30 let: norma 0%, středně intenzivní 22,2%, intenzivní 78%. Při analýze skupiny DM II pro recentní onemocnění norma 41,6 %, středně intenzivní 33,4%, intenzivní 25%. V případech doby trvání DM do 5 let: norma 18,9%, středně intenzivní 53,7%, intenzivní 27,4%. V případech doby trvání onemocnění 10 -15 let: norma 2,6%, středně intenzivní 33,3%, intenzivní 64,06%. V případech doby trvání onemocnění 15- 20 let: norma 0%, středně intenzivní 46,9%, intenzivní 53,06%. V případech doby trvání 20 - 30 let: norma 0%, středně intenzivní 14,5%, intenzivní 85,5%. Závěr: Stupeň projevů diabetické neuropatie je zvýšen u pacientů s prodloužením doby trvání onemocnění. Brat K.1, Homolka P.2, Cornelissen G.3, Řiháček I.4 Změny arteriálního krevního tlaku u účastníků 5. a 6. vědecké expedice Masarykovy univerzity do Antarktidy 1 Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno 2 Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC 3 Halberg Chronobiology Center, University of Minnesota, Minneapolis, MN, USA 4 II. interní klinika, LF MU, FN u sv. Anny v Brně Úvod a cíle práce: Antarktida je nejizolovanější a nejchladnější kontinent světa a podmínky pro život organizmů jsou zde krajně nepříznivé. Pro lidský organizmus představuje pobyt v Antarktidě velkou zátěž díky působení extrémních přírodních podmínek. Cílem naší práce bylo sledování změn arteriálního krevního tlaku u účastníků 5. a 6. vědecké expedice MU do Antarktidy. Soubor a metodika: Probandy pro náš výzkum bylo 24 zdravých účastníků ze 2 vědeckých expedic do Antarktidy z let 2011 a 2012. Každý subjekt absolvoval 2x ambulatorní monitorování TK v Antarktidě a 1x kontrolní měření v ČR, vždy v délce minimálně 24 hodin. Použili jsme přístroje Spacelabs Healthcare 90207 a příslušný software. Provedli jsme konvenční i chronobiologickou analýzu (v Halberg Chronobiology Center, University

-

12

Konference mladých lékařů of Minnesota) naměřených dat. Ke statistické analýze rozdílů byly použity parametrické testy a párový t-test. Výsledky: V Antarktidě byly naměřeny statisticky vyšší hodnoty systolického, středního a pulzního TK, variability systolického TK měřené standardní odchylkou a ranní vzestup systolického TK. Chronobiologická analýza prokázala signifikantně vyšší hodnoty MESORů pro STK, DTK a SF v Antarktidě ve srovnání s pobytem v ČR. Nejvýznamnějším nálezem byla vysoká prevalence (33%) CHAT (Cirkadiánní Hyper-Amplitudová Tenze) v Antarktidě oproti pobytu v ČR (8%). Závěr: Během dvouměsíčních pobytů v Antarktidě jsme pozorovali trend ke zvýšení krevního tlaku a některých jeho charakteristik. Brat K.1, Olejníčková K.2, Ševčíková A.3, Sedláček I.4 Dynamika bakteriálního osídlení vědecké stanice J. G. Mendela v Antarktidě v průběhu let 2012 a 2013. 1 Klinika nemocí plicních a tuberkulózy, LF MU a FN Brno 2 Biologický ústav, LF MU 3 Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno 4 Česká sbírka mikroorganizmů, Ústav experimentální biologie PřF MU Úvod a cíle práce: Antropogenní import cizorodých organizmů do Antarktidy má negativní vliv na lokální ekosystémy. Málo je známo o introdukci mikroorganizmů do Antarktidy. Předmětem naší práce bylo sledování dynamiky bakteriálních komunit na vědecké stanici J. G. Mendela v Antarktidě v průběhu let 2012-13. Soubor a metodika: Na stanici a v jejím okolí bylo odebráno 204 stěrů. Stěry byly provedeny na začátku a na konci pobytů expedic na stanici, poté transportovány do ČR v médiích Amies a ITEST KRYOBANKA B. Kultivace proběhla na agarech Columbia, MacConkey a UriSelect 4 s cílem zachytit antropofilní baktérie. Identifikace kmenů proběhla metodami MALDI-TOF a Biolog. U kmenů Enterobacteriaceae a Enterococcus sp. byla stanovena citlivost k antibiotikům. Výsledky: Ze 469 izolovaných kmenů bylo 310 identifikováno do úrovně druhu a 88 do rodu. Na začátku expedičních sezón dominovaly G+ tyčinky rodu Bacillus. Byly detekovány ale i oportunní patogeny, např. Staphylococcus sp. či Yersinia enterocolitica. Na konci expedic došlo k nárůstu počtu i druhové variability kmenů ve prospěch G- tyčinek a G+ koků, oportunní patogeny nevyjímaje. Detekované enterobakterie a enterokoky byly dobře citlivé k testovaným antibiotikům, s výjimkou některých betalaktamů. Yersinia enterocolitica byla identifikována jako sérotyp O9 (běžná v Evropě). Závěr: Řada bakterií byla detekována po oba roky (i na začátku sezón), což implikuje jejich schopnost přežít podmínky antarktické zimy.

-

13

Konference mladých lékařů Cimflová P., Volný O., d'Esterre CD., Kasičková L., Mikulík R., Menon BK. Přínos CT perfuze a multifázické CT angiografie pro predikci maligního mozkového edému u pacientů s cévní mozkovou příhodou Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Neurologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Calgary Stroke Program, Department of Clinical Neurosciences, Hotchkiss Brain Institute, University of Calgary, Canada Úvod: Zaměřili jsme se na potenciál využití parametrů CT perfúze (CTP) a multifázické CT angiografie (mCTA) v predikci rozvoje maligního mozkového edému. Metodologie: Pacienti z prospektivní studie PROVE-IT s uzávěrem proximálního segmentu a. cerebri media ± intrakraniální a. carotis interna. CTP parametry: permeability surface area (PS), cerebral blood flow a cerebral blood volume v ischemické a korelující kontralaterální oblasti. Na mCTA byly hodnoceny: lokalizace trombu, leptomeningeální kolaterály a morfologie durálních splavů. Rekanalizace hodnocena angiograficky (TICI skóre) nebo dle kontrolní CTA. Primárním outcome byl posun středočarových struktur (midline shift≥5mm) na kontrolní CT/MRI. Parametry byly testovány užitím ROC analýzy. Výsledky: U 7/200 (3,5%) pacientů byl prokázán midline shift≥5mm (2 vyloučeni pro nízkou kvalitu snímků); do analýzy zahrnuto 5 pacientů a 5 matched kontrol. 6/10 pacientů léčeno intravenózní trombolýzou (0% rekanalizace), 4/10 mechanickou rekanalizací (100% TICI2b3). U 3/4 rekanalizovaných pacientů se rozvinul midline shift≥5mm, p=0,03. U 3/5 pacientů s midline shift prokázána ipsilaterální hypoplazie durálních splavů vs. 0/5, p=0,02. Mezi skupinami nebyl signifikantní rozdíl v průměrných hodnotách PS,CBF a CBV. Nejvyšší senzitivita a specificita pro rozvoj midline shift (1,0 a 0,8, resp.) byla stanovena pro CBV=1,76ml/min/100g. Závěr: Nebyly prokázány signifikantní rozdíly v CTP parametrech kalkulovaných pro kompletní ischemické teritorium. Dlábek R., Vyskočil R., Chrást B. Traumatologická indikace pro užití Revizní/Tumorózní náhrady kolenního kloubu – Kazuistika Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno Kazuistika popisuje klinický případ 47-letého muže, který utrpěl polytrauma při autonehodě. Z traumatologicko-ortopedického pohledu byla nejzávažnější otevřená bilaterální fraktura distálního femuru. Primární ošetření bylo provedeno užitím zevního fixátoru. Definitivní ošetření potom osteosyntézou pomocí LISS dlahy na jedné straně. Pro chybějící kostní tkáň a tedy nemožnost osteosyntézy, bylo indikováno užití revizní náhrady kolenního kloubu na straně druhé. Kazuistika zahrnuje RTG snímky, diagnosticko-terapeutický algoritmus, peroperační snímky a pooperační výsledky pacienta.

-

14

Konference mladých lékařů Doležálková E., Šimetka O., Pětroš M., Lubušký M., Liška M., Matura D., Wiedermannová H. Změny ve flowmetrii a. cerebri media u plodů s postnatální diagnózou hemolytické nemoci. Gynekologicko-porodnická klinika, FN Ostrava Katedra chirurgických oborů, LF OU v Ostravě Porodnicko-gynekologická klinika, FN Olomouc Oddělení neonatologie, FN Ostrava Cíl: Posoudit longitudinální trend změn maximální systolické rychlosti (PSV MCA) na a. cerebri media u plodů s hemolytickou nemocí v porovnání s nutností postnatální terapie. Metody: Do prospektivní studie bylo zahrnuto 23 plodů z aloimunizovaných gravidit. U každého plodu byla nejméně 3x za těhotenství změřena hodnota PSV MCA. Po porodu byli novorozenci rozděleni do dvou skupin: skupina 1 (n=14) ‒ mírná hemolytická nemoc, žádná terapie nebo pouze fototerapie; skupina 2 (n=9) ‒ závažná hemolytická nemoc s doplňující nebo výměnnou transfuzí. Hodnoty PSV MCA byly poté převedeny do násobků mediánu a analyzovány pomocí lineární regrese a exponenciálního modelu. Výsledky: Ve skupině 1 jsme provedli 83 měření, 3 ‒ 8 na plod. Průměrné gestační stáří při prvním měření bylo 23 týdnů. Ve skupině 2 jsme provedli 65 měření, 4 ‒ 15 na plod. Průměrné gestační stáří při prvním měření bylo 22 týdnů. Strmost sklonu křivky PSV MCA narůstala s rostoucími nároky novorozence na postnatální terapii (skupina 1: PSV MCA = 0.003 GA + 1.298; skupina 2: PSV MCA = 0.035 GA + 0.436). Relativní průměrný přírůstek (RAI) byl 4.7% ve skupině 1 a 7.1% ve skupině 2. Mezi skupinami byl statisticky signifikantní rozdíl jak v lineárním, tak i v exponenciálním modelu (p˂0.05). Závěr: Plody s těžkou hemolytickou nemocí a nutností postnatální transfuze vykazují rychlejší progresivní nárůst PSV MCA. Její sledování nám umožňuje tato riziková těhotenství lépe rozpoznat. Dziaková M. Atypický průběh dvojčetné monochoriální gravidity s izolovanou růstovou retardací II. plodu Gynekologicko–porodnická klinika, LF MU a FN Brno Úvod: Na naší klinice je ročně přibližně 20% monochoriálních biamniálních gravidit ze všech dvoučetných těhotenství. Tento typ gravidity je zatížen cca ve 30 % specifickými komplikacemi, které souvisí s existencí cévních spojek mezi placentami obou plodů. Jedním z podtypů je izolovaná růstová retardace (sIUGR) jednoho z plodů, která se vyskytuje cca v 10% a výjimečně se projevuje i před 20.t.g. Kazuistika: 40-letá primipara s monochoriální biamniální dvoučetnou graviditou po asistované reprodukci a kryoembryotransferu (KET) 2 embrií odeslána do specializované poradny v 10.t.g. Při I.trimestrálním ultrazvukovém screeningu ve 12.t.g. nalezeno šíjové prosáknutí (NT) u plodu A 4,4mm až známky počínajícího hydropsu. V 16.t.g. provedena amnocentéza s negativním výsledkem. V 18.t.g. plod A bez známek hydropsu, u plodu B oligohydramnion a známky růstové retardace. Ve 20.t.g. růstový rozdíl obou plodů 31% v neprospěch plodu B. Ve 22.t.g. progrese oligohydramnionu plodu B a přítomny patologické průtoky v pupečníkové arterii. Od 23.t.g. stav stacionární bez další progrese. Porod plánovaně primárním císařským řezem po ukončení 32.t.g., kdy růstový rozdíl mezi plody 40%. Poporodní adaptace obou dětí přiměřená a neurologický nález v normě. Závěr: Průběh mononochoriální gravidity s izolovanou růstovou retardací je obtížně predikovatelný a specifické komplikace se mohou projevovat již od I. trimestru.

-

15

Konference mladých lékařů Glombová K., Žák J., Peštál A., Chovanec Z., Čapov I. Retrosternální struma jako příčina akutní dušnosti- kazuistika. I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Restrosternální struma (RS) je definováná jako zvětšená štítná žláza, která alespoň jednou polovinou zasahuje pod spojnici obou sternoklavikulárních koubů. Primární retrosternální struma vzniká z aberantní tkáně štítné žlázy. Sekundární retrosternální struma se propaguje z krku do různé výše mediastina. Až 50 % pacientů je asymptomatických. Symptomy souvisí s velikostí a uložením strumy. Při kompresi dýchacích cest se projevuje jak chronickou dušností, kašlem, sípáním a stridorem, tak i akutně, např dušení při krvácení z tumoru. Komprese jícnu způsobuje dysfagické potíže. Útlak n. recurrens se projeví jako paréza hlasivky s různym stupněm dysfonie. V našem konkrétním případě se jedná o pacientku léčenu pro astma bronchiale s akutní progredující dušností a inspiračním stridorem, nově diagnostikována RS s kompresí trachei na 4x11mm a její deviací. Pacientka byla indikována k akutní operační revize s provedením sternotomie. Včasné odstranění asymptomatické RS (diferenciální diagnostika dušnosti při neúčinné terapii, zobrazovací metody) může předcházet vzniku kompresního syndromu a především prevence vzniku karcinomu v RS, který se prokazuje v 5-20%. Habr J., Čapov I. Volvulus sigmoidea I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Ve své práci bych chtěl formou case-report prezentovat případ recidivujícího volvulu sigmoidea u 87-letého pacienta. Cílem této práce je shrnout diagnosticko-terapeutický přístup u pacienta s ileozním stavem, v tomto případě na podkladě volvulu tlustého střeva. Hlubek R., Kašpárek R. Implantace silastikových náhrad MCP kloubů II-V u revmatiků Ortopedické oddělení, FN v Ostravě Implantace silastikových náhrad MCP kloubů II-V u revmatiků. Autoři retrospektivně hodnotí soubor 26 pacientů, kteří na podstoupili v letech 1997‒2012 náhradu metakarpofalangeálního skloubení (MCP) na 2.-5. prstu. Celkově soubor zahrnuje 31 rukou s revmatickým postižením (revmatoidní artritida, juvenilní revmatoidní artritida, psoriatická artropatie). MCP klouby, které byly indikovány k operativnímu řešení, měly průměrné postižení 3st. dle Larsena. Hodnocena byla velikost ulnární deviace, funkční nález včetně rozsahu pohybu a rentgenologický nález ve čtyřech časových obdobích, a to těsně před operačním výkonem, 1 měsíc, 1 rok a 5 let po operaci. Korekce ulnárního driftu dosahovala nejlepších výsledků v časovém období 1 roku od operace (průměrně 20,5st) s tendencí k mírné recidivě v dalších letech. Stejně tak u rozsahu pohybu došlo ke zlepšení funkce ruky především pro korekci extenze MCP kloubu (průměrný rozsah 2st – 71st flexe). Silastiková náhrada nabízí standardní řešení chirurgické rekonstrukce revmaticky postiženého MCP kloubu. Dlouhodobé výsledky jsou však ovlivněny závažností této choroby.

-

16

Konference mladých lékařů Hrabovský D., Chrastina J., Jančálek R. Komplikace hluboké mozkové stimulace Neurochirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Hluboká mozková stimulace je stereotakticky, MRI navigovaný, mini-invazivní, paliativní neurochirurgický operační výkon, který zlepšuje kvalitu života mnoha pacientů. Z našeho souboru máme podložené výsledky u Parkinsonovy nemoci ( 9 z 10 pac. zlepšení o více než 80%, dystonie 8 z 10 pac. ‒ zlepšení stavu o více než 50%, esenciální třes ‒ 4 nemocní s redukcí třesu o více než 80 %, 1 asi 50 %, farmakorezistentní epilepsie ‒ 1 nemocný redukce počtu záchvatů o 95 %, ostatní redukce v rozmezí 30 – 50%. I když se jedná o miniinvazivní a reverzibilní výkon, je hluboká mozková stimulace stejně jako jiné operační výkony zatížena riziky pro pacienty. V literatuře je nejčastěji u perioperačních komplikací uváděná bradykardie, hypotenze a záchvaty. U pooperačních asymptomatické a symptomatické intracerebrální krvácení, intraventrikulární krvácení a ischémie mozku. K pozdním pooperačním komplikacím jsou uváděny malpozice implantovaného generátorů a kabeláže, parciální nebo kompletní ztráta efektu DBS, infekce v oblasti operačních rán či průběhu systému, malpozice elektrod, poškození systému. Přednáška pojedná o zkušenostech s komplikacemi u pacientů po operaci v letech 2008-2013 (92 pac./ 99 operací) na NCHK FN USA. Bubou rozebrány možnosti prevence, četnost komplikací a možnosti jejich řešení. Sděleny budou poznatky aplikované do pracovních postupů. Hruška L., Drábková J., Tomanová L. Vyšetření tenkého střeva pomocí magnetické rezonance Klinika zobrazovacích metod, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Diagnostické zobrazování břišní dutiny a gastrointestinálního traktu se díky nástupu nových tzv. rychlých zobrazovacích MR sekvencí stále více přesouvá na pracoviště magnetické rezonance. Naše práce je věnovaná vyšetření tenkého střeva magnetickou rezonancí, tzv. MR enterografií, a to jejímu obecnému popisu – od přípravy pacienta až k základním patologickým nálezům, se zvláštním zřetelem na v současné době nejčastěji vyšetřovanou chorobu tenkého střeva – Crohnovu nemoc. Husa P., Hladká H., Kotulánová E., Čapov I., Suškevič I., Lenz J., Kianička B. Spontánní jaterní bilom I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Klinika zobrazovacích metod, FN u sv. Anny v Brně I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny v Brně Bilom je opouzdřená či neopouzdřená kolekce žluči umístěná mimo žlučové cesty. Nejčastěji je způsoben zevním traumatem nebo iatrogenním poškozením během různých invazivních výkonů, jako je perkutánní jaterní drenáž či cholecystektomie. Bilomy vzniklé z jiných příčin jsou velmi vzácné. Bývají umístěny v podjaterní krajině. Pokud jsou umístěny v játrech, pak nejčastěji subkapsulárně v pravém laloku. Následující kazuistika přináší popis případu centrálně uloženého jaterního bilomu vzniklého v důsledku obstrukce ductus choledochus kamenem. V literatuře nebyl autory článku nalezen jiný popis centrálně umístěného intrahepatálního bilomu.

-

17

Konference mladých lékařů Jedličková K., Hurda J. Sledování komplikací u pacientů po elektivních břišních a hrudních výkonem Anesteziologicko-resuscitační klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Úvod: Dle studie EuSOS (European Surgical Outcome Study), publikované v r. 2012, je průměrná perioperační mortalita u nekardiochirurgických výkonů v Evropě 4%, tedy téměř dvojnásobná, než bylo odhadováno před studií. Vysokou perioperační morbiditou a mortalitou jsou zatíženi zejména pacienti, kteří nejsou schopni v perioperačním období zvýšit dodávku kyslíku do tkání. Na našem pracovišti je zaveden protokol perioperační hemodynamické optimalizace u rizikových pacientů s cílem dostatečnou dodávku kyslíku v perioperačním období udržet. Jaká je však perioperační morbidita a mortalita u těchto selektovaných pacientů není přesně známo. Cíl: Sledování perioperační morbidity a mortality u rizikových pacientů po elektivních břišních a cévních výkonech. Metody: U rizikových pacientů (ASA > 3), vybraných na základě protokolu, byla v průběhu anestezie a během pooperační péče do následujícího rána vedena protokolem řízená hemodynamická optimalizace pomocí přístroje LiDCORapid. U takto monitorovaných pacientů byl lékařem ARK denně hodnocen a zaznamenán výskyt komplikací v pooperačním období až do dimise pacienta. Výsledky: Dosud bylo sledováno 159 pacientů. Pooperační komplikaci prodělalo 35% pacientů, nejčastější komplikací byl respirační infekt (11,5% pacientů). Zemřelo 9 (tj. 5,6%) pacientů. Závěr: Pacienti s předoperační limitací orgánových funkcí (ASA 3) jsou zatíženi velmi vysokou perioperační morbiditou.

-

18

Konference mladých lékařů Kovácsová E. Břišní tyfus - kazuistika Klinika infekčních chorob, FN Brno Břišní tyfus je onemocnění, které je v ČR v důsledku přísné dispenzarizace bacilonosičů eliminováno, nicméně z globálního hlediska je pořád velkým problémem zejména v zemích s nižším hygienickým standardem. Původcem je bakterie Salmonella Typhy a zdrojem je pouze nemocný člověk nebo bacilonosič. V popředí klinického obrazu stojí horečka, silné bolesti hlavy a únava. Ostatní příznaky jsou nekonstantní, včetně gastrointestinálních potíží. Laboratorně v krevním obraze je patrna trombocytopenie, někdy i anemie a leukopenie, dále mohou být známky postižení jater a ledvin. Diagnostika se opírá především o průkaz patogenu v hemokulturách, ev. ze stolice, přínosem může být i pozitivní serologické vyšetření tzv. Widalova reakce. Základem léčby jsou antibiotika dle citlivosti a symptomatická léčba. Kazuistika popisuje případ mladého muže, vyšetřeného na naší ambulanci pod obrazem akutní gastroenteritidy s febriliemi, v anamnéze pobyt v Indii. V diferenciální diagnostice bylo původně pomýšleno na běžnou salmonelózu, proto se volil symptomatický postup. Stav pacienta se nelepšil, a tím víc v rámci diferenciální diagnostiky přicházely do úvahy i tropické nákazy jako malárie, horečka Dengue, břišní tyfus a jiné. Po potvrzení diagnózy břišního tyfu na základě pozitivních hemokultur byla nasazena antibiotická léčba, po které došlo k rychlé úpravě klinického stavu. Cílem této kasuistiky je poukázat na to, že i když převážnou většinu febrilních stavů po návratu z tropických oblastí tvoří běžné geopolitní nákazy, vždy je nutno pátrat i po ev. tropické nákaze a to především po život ohrožujících onemocněních vyžadujících včasnou léčbu a ev. i izolaci. Kristková V., Fiedorová I., Krejčí I. Predikce pádů u pacientů po cévní mozkové příhodě – korelace klinického nálezu a posturografického vyšetření Klinika léčebné rehabilitace, FN Ostrava Ztráta nebo narušení balančních schopností jsou jedním z příznaků cévní mozkové příhody a významně narušují celkovou mobilitu těchto pacientů a také je ohrožují pádem. FN Ostrava má vypracován standardní operační postup pro hodnocení rizika pádu u všech pacientů. Pro pacienty po CMP však toto hodnocení považujeme za velmi orientační, protože nepostihuje všechny aspekty posturální kontroly a balančních schopností jedince. V současné rehabilitaci se rovněž prosazuje trend využití sofistikovaných přístrojů pracujících na principu vizuospaciálního feedbacku pro hodnocení a následně terapii pacientů s poruchou rovnováhy. KLR FN Ostrava takovýmto přístrojem disponuje, bohužel doposud neexistuje ucelený postup, jak zavzít toto hodnocení do hodnocení balančních schopností pacientů. Cílem naší práce je zjistit, zda je současné hodnocení rizika pádu používané ve FN Ostrava dostatečně citlivé a vhodné i pro pacienty po CMP a jak jeho parametry a získané výsledky korelují s parametry vybraných testů posturografického vyšetření a vybraných klinických testů balančních schopností. Dále bychom chtěli zjistit, zda je možné na základě kombinace vybraných testů a vyšetření identifikovat míru rizika pádu, eventuelně identifikovat klíčovou složku dysfunkce balančního systému nebo subsystém posturální kontroly. Na základě námi zjištěných výsledků bychom chtěli navrhnout optimální postup při vyšetření a opatření vedoucí k minimalizaci rizika pádů u pacientů po cévních mozkových příhodách.

-

19

Konference mladých lékařů Kubíček L., Staffa R., Vlachovský R., Polzer S. Incidence ruptury malých aneuryzmat břišní aorty a predikce rizika ruptury za pomoci počítačového modelu napětí cévní stěny II. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Cíl: Pokud je max. průměr AAA pod 5,5 cm, je pacient dispenzarizován. Dle literatury má však 10-24 % prasklých AAA průměr pod 5,5 cm. Našim cílem bylo zjistit procento prasklých malých AAA a identifikovat rizikové faktory pro rupturu malého AAA. Jednou z nadějných metod odhalení rizikových pacientů je predikce ruptury pomocí 3D počítačového modelu napětí stěny aneuryzmatu. Na tvorbě takového modelu spolupracujeme s inženýry z VUT Brno. Metodika: V souboru 41 prasklých AAA byla sesbírána data o průměru AAA a potenciálních rizikových faktorech a vše bylo statisticky zhodnoceno. K vytvoření počítačového modelu napětí stěny AAA probíhají při elektivních výkonech odběry vzorků, které jsou mechanicky testovány. Z CT snímků je vytvořen 3D model a je určeno napětí cévní stěny AAA, dle kterého je vypočítáno riziko ruptury. Data získaná z mechanických zkoušek vzorků jsou použita ke korekci vytvořeného modelu. Výsledky: Ze 41 pacientů mělo 7 průměr AAA pod 5,5 cm, tj. 17,1 %. Bylo statisticky zjištěno, že pacienti s CHOPN měli signifikantně větší průměr AAA, nebyl zjištěn rozdíl mezi průměrem AAA u mužů a žen, ženy se však dožívaly vyššího věku. Díky získaným vzorkům AAA byl již zpřesněn původní model predikce ruptury AAA, který je nyní ve fázi zaslepeného testování. Závěr: Funkční počítačový model umožní identifikovat pacienty s vysokým rizikem ruptury malého AAA, kteří by jinak byli dispenzarizováni. Je nadějné, že v brzké době začneme tento model používat v klinické praxi.

-

20

Konference mladých lékařů Kuklová A., Štěpánková P., Černochová P. Přemostění tureckého sedla jako možný predikční faktor palatinální retence horních stálých špičáků Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Úvod: Horní stálé špičáky patří mezi druhé nejčastěji se vyskytující retinované zuby v populaci s prevalencí 1-2 %. Mezi možné komplikace, které často provází tuto anomálii, patří resorpce kořenů okolních zubů, ankylóza, hypercementóza, cystické změny zubního folikulu a tumorózní změny postiženého zubu. Proto včasná diagnostika retence a správná volba léčebného postupu zásadně ovlivňují úspěšnost léčby. Cíl: Cílem retrospektivní studie bylo zjistit, zda morfologická aberace tureckého sedla patrná na bočním kefalometrickém snímku může posloužit jako predikční faktor možné palatinální retence horních stálých špičáků. Materiál a metodika: Kefalometrické snímky 120 pacientů s palatinální retencí horních stálých špičáků (43 mužů, 77 žen, průměrný věk 18.8 ± 7.8) a 120 pacientů kontrolní skupiny s kompletným stálým chrupem (44 mužů, 76 žen, průměrný věk 18.1 ± 5.6) byly vybrány ze záznamů Ortodontického oddělení FN USA. Výskyt a typ přemostění byl porovnán mezi retenční a kontrolní skupinou za pomocí chí-kvadrát testu. Výsledky: Výskyt přemostění tureckého sedla u retenční skupiny (18.3 %) byl signifikantně vyšší (p=0.023) v porovnání s kontrolní skupinou (8.3 %). Závěr: Přemostění tureckého sedla se vyskytuje signifikantně častěji u subjektů s palatinálně retinovanými špičáky. Výskyt této morfologické aberace může být považován za možný predikční faktor retence špičáků s podezřením na ektopické prořezávání. Studie byla podpořena projektem Specifický výzkum MUNI/A/1359/2014. Lábr K., Krejčí J., Novák M., Vykypěl T., Grochová I., Špinarová L. Náhlá srdeční smrt u pacienta s hypertrofickou kardiomyopatií – kazuistika I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Úvod: Hypertrofická kardiomyopatie je definována hypertrofií stěn levé komory bez zjevné příčiny. Je to dědičné onemocnění s možným výskytem náhlé srdeční smrti v 1 - 2 % ročně. Popis případu: U 57letého pacienta s pozitivní rodinnou anamnézou byla v roce 2000 diagnostikována hypertrofická kardiomyopatie s významnou obstrukcí výtokového traktu levé komory (LVOT), vrcholový gradient v LVOT 100 mm Hg, EF LK 58 %, interventrikulární septum 28 mm. Po vyčerpání farmakologické léčby byl pacient indikován k septální alkoholové ablaci v roce 2003 s poklesem vrcholového gradientu LVOT z 57 na 23 mm Hg a zlepšením z NYHA III na II. Pro fibrilaci síní s pomalou odpovědí komor byl implantován v roce 2007 kardiostimulátor. Roku 2012 při genetickém vyšetření nalezena mutace MYBPC3. V 1/2015 byla zjištěna progrese prekapilární plicní hypertenze a zahájena terapie inhibitory fosfodiesterázy. Pro progresi onemocnění zvažováno zařazení na WL pro srdeční transplantaci, na ergometrii záchyt 3 s nesetrvalé komorové tachykardie. V 2/2015 náhle ztráta vědomí, fibrilace komor, opakovaná defibrilace, neúspěšná resuscitace a exitus letalis. Došetřujeme pacientovy přímé příbuzné včetně genetického vyšetření. Závěr: U hypertrofické kardiomyopatie je nutné stratifikovat riziko náhlé srdeční smrti a u rizikové skupiny indikovat implantaci kardioverteru defibrilátoru. Vhodné je genetické došetření přímých příbuzných, zejména v případech s definovanou mutací u postiženého jedince.

-

21

Konference mladých lékařů Langerová E., Vašků V. Fototerapie v léčbě kožních T-buněčných lymfomů na I. DVK I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně I. dermatovenerologická klinika FN u sv. Anny je jedním ze 4 center v České republice zabývající se léčbou primárních kožních lymfomů (PCL). PCL jsou non-Hodgkinské lymfomy (NHL). Kožní lymfomy tvoří 2-3 % ze všech NHL. Dle buněčných linií se dělí na T-, B- a NKbuněčné lymfomy. Nejvíce jsou zastoupeny T- buněčné lymfomy (CTCL), které tvoří 75-80 % ze všech kožních lymfomů. Soubor pacientů zařazených do klinické studie na naší klinice od r. 1999 do roku 2014 čítá 117 pacientů s mycosis fungoides (78), parapsoriasis en plaque (17), Sézaryho syndromem (10) a jiným typem T- buněčného lymfomu (12). V léčbě CTCL se využívají metody léčby cílené na kůži (lokální kortikosteroidy, radioterapie, fototerapie), celková terapie (retinoidy, rexinoidy, INF alfa, extrakorporální fotoferéza a chemoterapie) a nové možnosti celkové a lokální terapie. Z fototerapeutických metod na naší klinice využíváme UVB 311, SUP, CUP, fotodynamickou, PUVA a re-PUVA (PUVA a celkově podávané retinoidy) terapii. Pacienti byly rozděleni dle diagnóz, dle stádia onemocnění a následně byly zhodnoceny parametry a efekt dané terapie. Celkem 83 pacientů (71 %) z celkového počtu 117 absolvovalo fototerapii a 30 pacientů (26 %) bylo léčeno pouze fototerapií. Dlouhodobá remise pacientů léčených pouze fototerapií byla dosažena u 26 z 30 pacientů (87%), přičemž remise byla nejčastěji navozena za fototerapie UVB 311(83 %), PUVA (78 %), re-PUVA (75 %). Mihalčin M. Hepatitida E v České republice – nový pohled na starou nemoc Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno Hepatitida E je ubikviterní virová infekce, vyskytující se jak v rozvojových tak i ve vyspělých zemích. V posledních desetiletích se změnil pohled na způsob jejího přenosu a výskyt onemocnění ve vyspělých zemích. Incidence hepatitidy E v ČR v roce 2014 dosahovala 2,8/100 000 obyvatel, přičemž v posledních letech setrvale narůstá. Práce popisuje klinický a laboratorní průběh souboru 41 pacientů se zachycenou infekcí virem hepatitidy E v regionu jižní Moravy za období leden 2012 až duben 2015, shrnuje nové poznatky o infekci a uvažuje o jejích implikacích pro prostředí České republiky.

-

22

Konference mladých lékařů Mlejnek D., Krejčí J., Hude P., Poloczková H., Žampachová V., Freibereger T., Štěpánová R., Němcová E., Špinarová L. Vývoj přítomnosti infekčních agens v myokardu a vliv přítomnosti parvoviru B19 na zánětlivou infiltraci u nemocných se zánětlivou kardiomyopatií I. interní kardioangiologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně a ICRC Cíl práce: Zhodnotit změny v přítomnosti patogenů v myokardu a posoudit vliv přítomnosti parvoviru B19 na zánětlivou infiltraci u nemocných s potvrzenou ZKMP léčených standardní léčbou srdečního selhání. Soubor a metodika: 44 nemocných s biopticky prokázanou ZKMP a ejekční frakcí levé komory < 40%. Vstupně byla vedle zhodnocení zánětlivé infiltrace provedena detekce přítomnosti patogenů v myokardu metodou PCR a dále byla kvantifikována virová nálož (počet kopií/ug nukleové kyseliny), a to pro Parvovirus B19 (PVB19), Cytomegalovirus (CMV), virus Epsteina-Barrové (EBV), Herpes simplex virus 1, 2 (HSV 1, 2), lidský herpetický virus 6 (HHV-6), adenovirus (AV), enteroviry (EV) a pro Borrelia burgdorferi. Stejná vyšetření byla zopakována za 6 měsíců. Výsledky: CMV byl vstupně přítomen u 3 ze 44, tj. 6,8%, při kontrole v 6. měsíci u 6 ze 43, tj. ve 14%, EBV vstupně u 5 ze 44, tj. 11%, po 6-ti měsících u 4 z 33, tj. v 9%. HHV-6 vstupně u 2 ze 44, tj. v 5%, při kontrole u 2 ze 43, t.j. 5%. HSV 1,2 vstupně u 2 z 38, tj. u 5%, při kontrole nebyl nalezen u žádného nemocného. PVB 19 byl nalezen vstupně u 31 ze 44, tj. 71% nemocných, při kontrole u 23 ze 44, tj. v 52,%. Adenoviry, enteroviry ani Borrelia burgdorferi nebyly zachyceny u žádného nemocného. Závěr: Změny ve virové přítomnosti mezi vstupní a kontrolní EMB nebyly významné. U nejčastěji se vyskytujícího viru PVB19 nebyla prokázána souvislost mezi změnou virové nálože a změnou zánětlivé infiltrace v myokardu. Nováčková M., Frýba V. Perforující divertikulitida jejuna jako vzácná příčina NPB-kazuistika I. chirurgická klinika, VFN Praha Úvod: Divertikulární choroba jejuna je na rozdíl od divertikulózy tlustého střeva a duodena vzácná, prevalence se pohybuje v rozmezí 0,06-1,3%. Etipatogeneze je nejasná, možné příčiny jsou abnormality hladké svaloviny stěny a plexus myentericus, dyskineze a vysoký intraluminální tlak. Mezi závažné komplikace tohoto onemocnění patří: krvácení, zánět, obstrukce a perforace. Diagnóza je vzhledem k nespecifickým klinickým symptomům často obtížná. Kazuistika: 89 - letá pacientka přijata pro difusní bolesti břicha trvající 3 dny, klinicky palpační bolestivost v levém mesogastriu, lokálně peritoneální známky, laboratorně elevace zánětlivých parametrů, leukocytóza 19 tisíc, CRP 200, na UZ a rtg břicha nespecifický nález, proto následně provedeno CT břicha, kde nález ohraničené peritonitidy v.s. při perforovaném divertiklu jejuna. Pacientka indikována k operační revizi, kde nález divertikulózy jejuna s perforací jednoho z divertiklů a cirkumskriptní peritonitidou. Provedena resekce celého postiženého úseku jejuna s primární anastomózou. Pooperační průběh bez komplikací, pacientka při kontrole 8 měsíců po operaci zcela bez obtíží. Závěr: Komplikovaná divertikulóza jejuna patří mezi vzácné příčiny NPB, nicméně je třeba ji zvažovat v rámci diferenciální diagnozy, zvláště u starších pacientů a v případě nespecifických klinických příznaků.

-

23

Konference mladých lékařů Novák J.1, Tomášková V.2, Šustr F.2, Závodná E.2, Nováková Z.2, Vašků A.3, Souček M.1 Polymorfismus +A1166C AT1R genu ovlivňuje diastolický krevní tlak a citlivost baroreflexu. 1 II. interní klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2 Fyziologický ústav LF MU, Brno 3 Ústav patologické fyziologie LF MU, Brno Úvod a cíle: Polymorfismy v renin angiotensin aldosteronovém systému (RAAS) ovlivňují kardiovaskulární systém a přispívají k rozvoji řady nemocí. Polymorfismy v 3´nepřekládaných oblastech jednotlivých RAAS genů jsou dosud nedostatečně prozkoumány. Cílem studie bylo zjistit vliv záměny A/C v pozici +1166 v genu pro receptor typu 1 pro angiotensin II (AT1R) na parametry krátkodobé regulace krevního tlaku (TK) u mladých dospělých. Soubor a metodika: U 304 zdravých jedinců (156 žen, věk 19-24 let) bylo provedeno 15-minutové měření TK dle Peňáze. Ze záznamu byly stanoveny parametry celkové variability a spektrální analýzou parametry variability při frekvenci 0,1Hz a citlivost baroreflexu. DNA byla vyizolována z periferní krve metodou fenol-chloroformové extrakce s využitím proteinasy K. Genotypování bylo provedeno komerčně dostupnými TaqMan sondami metodou alelické diskriminace. Výsledky: Byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými genotypy v DTK (CC vs. AC vs. AA; 64,53±8,97 vs. 60,61±10,18 vs. 60,51±9,86[mmHg], p=0,006) a citlivosti baroreflexu (BRSf; CC vs. AC vs. AA: 0,014±0,006 vs. 0,013±0,005 vs. 0,015±0,005[mHz/mmHg], p=0,050). Ve skupině mužů byl nalezen hraniční rozdíl ve variabilitě DTK (CC vs. AC vs. AA; 3,13±0,73 vs. 3,04±0,74 vs. 2,88±0,84[mmHg]; p=0,080). Závěr: Homozygoti CC vykazují vyšší hodnoty DTK a nižší citlivost baroreflexu, což může být podmíněnou změnou vazby mikroRNA-155, v jejímž vazebném místě se studovaný polymorfismus nachází. Pandoščáková V. Možnosti korekcie astigmatizmu pri operácií katarakty Klinika nemocí očních a optometrie, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Astigmatizmus je refrakčná vada spôsobená nepravidelným zakrivením rohovky alebo šošovky, kedy dochádza k vytvoreniu niekoľkých ohnisiek na sietnici, čo sa prejavuje neostrým videním na blízko aj na diaľku, prípadne dvojitým videním, astenopiou či bolesťami hlavy. Mnoho pacientov prichádzajúcich na operáciu katarakty má astigmatizmus. Odstránenie ľudskej šošovky pri operácií katarakty eliminuje prípadný šošovkový astigmatizmus, preto nás zaujíma astigmatizmus rohovkový. Malý stupeň astigmatizmu, cca do 0,75 D, je považovaný za fyziologický a nie je nutné ho korigovať. Korekcia rohovkového astigmatizmu pri operácií je možná niekoľkými spôsobmi, napr. umiestením rohovkového operačného rezu, limbálnymi relaxačnými incíziami alebo torickou vnútroočnou šošovkou. V prednáške bude porovnanie účinnosti korekcie astigmatizmu pomocou limbálnych relaxačných incízií a pomocou torickej vnútroočnej šošovky na našom pracovisku.

-

24

Konference mladých lékařů Páral M., Čapov I., Benej M. Optimalizace hrudní drenáže a její klinický význam I. chirurgická klinika, LF MU a FN u svaté Anny v Brně Hrudní drenáž neodmyslitelně patří k hrudní chirurgii již asi 100 let. Za tuto dobu prošla samozřejmě jistým vývojem, princip ale zůstává. Velký posun oblasti hrudní drenáže zaznamenáváme v poslední dekádě díky zavedení digitálních drenážních systémů (Thopaz, Pleurevac.). Tyto drenážní systémy umožnují mimo jiné přesnou kvantifikaci úniku vzduchu z pohrudniční dutiny. Díky těmto přesným informacím (dříve subjektivní odhad) jsou lékaři schopni péči zefektivnit, adekvátně upravit a hlavně dříve odstranit hrudní drén. Při používání systému Thopaz na naší klinice jsme prokázali zkrácení délky pooperační drenáže (POD) a tím i počet hospitalizačních dní u pacientů po anatomických i extraanatomických resekcích plic o 0,7, resp., 0,6 dne. Dále jsme ověřili dřívější začátek pooperační rehabilitace a snížení nákladů hrudní drenáže při použití systému Thopaz. Pašová P. Každý svého štěstí strůjce Oční centrum Palánek, s.r.o., Vyškov Pacient (1957) přichází pro rok trvající potíže – nevidí dolů a do strany. Před rokem vyšetřen na jiném pracovišti – mimo presbyopii oční nález v normě. Léčí hypertenzi, glykémie v normě. Zde VPO 0,5 ex., VLO 0,08 ex., NT v normě, oční nález v normě, jen temp. mírný srpek parapap. atrofie. Na perimetru bitemporální hemianopsie – podezření na proces v oblasti hypofýzy. Na MR zobrazen selární makroadenom hypofýzy se supraselární propagací s deviací dna 3. komory, chiasmatu i prechiasmatických drah obou optiků, s propagací do sfenoidáního sinu. Prolaktin v normě. Pacient podstoupil subtotální endoskopickou resekci transnasální transsfenoidální cestou a plastiku spodiny tureckého sedla fasciálním štěpem. Po operaci postupné zlepšování vidění až na hodnotu 1,0 na obou očích po 2 měsících. Na perimetru taktéž výrazné zlepšení nálezu. V průběhu předoperačního vyšetřování vyšlo najevo, že tento nádor, menší velikosti, byl před 4 lety patrný na CT pro úder do hlavy při kolapsovém stavu. Výsledek vyšetření pacient lékaři nedonesl. Adenomy hypofýzy se nejčastěji vyskytují v 5. deceniu. Oční příznaky jsou pozdním nálezem – vznikají až supraselárním růstem. Klasickým nálezem je dolní chiasmatický syndrom. Pacient může být dlouho bez potíží – i při úplné bitemporální hemianopsii je bitemporální zorné pole zúženo jen o 30° z obou stran; alarmující bývá až pokles zrakové ostrosti po přidružení centrálního skotomu. Pro restituci zrakových funkcí je rozhodujícím faktorem čas.

-

25

Konference mladých lékařů Raszyková Navrátilová M., Michalec I., Tomanová M. Vaginální porod s použitím vakuumextraktoru není spojen se signifikantně vyšším výskytem avulzního poranění levátorů Gynekologicko-porodnická klinika, FN v Ostravě Cíl: Srovnání výskytu a typu avulzního poranění svalů pánevního dna u primipar po spontánním a po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru (VEX). Typ studie: Retrospektivní observační studie. Metodika: Do studie byly zařazeny primipary 6 - 12 měsíců po spontánním vaginálním porodu (skupina A, n = 52 ) a po operačním vaginálním porodu s užitím VEX (skupina B, n = 51). Ženy podstoupily translabiální 3D ultrazvukové vyšetření dvěma sonografisty, při kterém byla hodnocena vzdálenost od středu močové trubice k úponům musculus levator ani (MLA), tzv. levator urethra gap (LUG). Jako hranice pro klasifikaci avulzního poranění byla v souladu dostupnými literárními údaji považována délka LUG více než 25 mm. Mezi dalšími hodnocenými parametry ve vztahu k avulzi byl věk matky, BMI, aplikace epidurální analgezie, provedení episiotomie, délka I. i II. doby porodní a hmotnost plodu. Výsledky: Avulze MLA byla zjištěna celkem u 10 žen, v 8 případech unilaterální, ve 2 případech bilaterální. Ve skupině A bylo avulzní poranění u 7,7 % žen, ve skupině B u 11,8 % případů. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami A a B jsme zaznamenali pouze v hodnotách BMI, délce II. doby porodní a provedení episiotomie. Závěr: Užití vakuumextraktoru není statisticky významným rizikovým faktorem pro avulzi MLA. Klíčová slova: avulze - vakuumextrakce – musculus levator ani – pánevní dno. Sklenský J., Vališ P., Novák J. Příčiny selhání autologních náhrad LCA kolenního kloubu a úspěšnost náhrad kadaverózních po pěti a více letech. Ortopedická klinika, LF MU a FN Brno MATERIÁL a METODIKA: Mezi roky 2003 a 2013 jsme provedli 47 revizních operací náhrad LCA. V rámci retrospektivního hodnocení jsme prováděli: 1)stanovení a kategorizaci příčin selhání LCA. 2)hodnocení umístění kostních kanálů ve femoru na bočných RTG. Ze všech 47 pacientů se nám podařilo kompletně zhodnotit (objektivní klinické vyšetření a subjektivní dotazníkové testy) celkem u 22 pacientů. VÝSLEDKY: Dle peroperačních nálezů bylo nejčastější příčinnou vzniku nestability kolene nové trauma, což činilo 51,1 % ze všech 47 pacientů. U zbylých 48,9 % pak nestabilita vznikla na podkladě insuficience štěpu. Ve skupině 22 hodnocených pacientů po sekundární náhradě LCA pomocí kadaverózního štěpu byla ve skupině pacientů 5-6 let po replastice průměrná míra zlepšení Cincinnati a Lysholmova skóre o 21,9 resp. 22,9 bodu. ZÁVĚR: Nejčastější příčinou selhání autologního štepu po náhradě LCA je nové trauma. Nejrozšířenější operační chybou u revidovaných pacientů bylo chybné cílení kostních kanálů v tibii a ve femoru.Ze střednědobých výsledků sekundárních rekonstrukcí LCA je patrné, že správně technicky provedená replastika za použití kadaverózního BTB štěpu je, při rozumné míře zatěžování, dobrou alternativou pro znovuobnovení stability kolenního kloubu. Vyšší výskyt reruptur či zvýšené míry insuficience kadaverózních štěpů z netramatické příčiny při racionálním zatěžování nebyl po uplynutí 5 a více let v našem souboru prokázán.

-

26

Konference mladých lékařů Štrnálová E., Vašků V. Kožné reakcie u pacientov liečených panitumumabom - problém alebo žiadúca odpoveď? I. dermatovenerologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Panitumumab je ľudská monoklonálna IgG2 protilátka používaná pri liečbe metastatického kolorektálneho karcinómu s exspresiou EGFR s nezmutovaným KRAS génom pri zlyhaní predchádzajúcj liečby 5 -fluorouracilom, oxaliplatinou a irinotekanom. Medzi najčastejšie nežiadúce účinky patria kožné reakcie charakteru akneiformného exantému, nehtových zmien, suchosti kože. Často sú sprevádzané sekundárnou bakteriálnou infekciou, psychosomatickou stigmatizáciou a v najťažších prípadoch dokonca ohrozením života pacienta. V kazuistike popisujeme prípad muža s kolorektálnym karcinómom s metastázami pečene, u ktorého bola po vyčerpaní doporučených onkologických liečebných postupov zahájená terapia inhibítormi EGFR s rýchlym rozvojom papulopustulózneho rašu v oblasti tváre, trupu a horných končatín. Kombinovaná terapia viedla k podstatnej regresii klinického obrazu so súčasným zlepšením kvality života. Urík M.1, Žiak D.2,3, Hurník P.2,3, Šlapák I.1, Machač J.1 Změny buněčné struktury ušního bubínku na přechodu v retrakční kapsu u dětí 1 Klinika dětské otorinolaryngologie, LF MU a FN Brno 2 CGB Laboratoř, Výzkumné a výukové centrum AGEL, Ostrava 3 Ústav patologie, FN Ostrava Cíl: Analýza a identifikace histologických a proliferačních znaků retrakční kapsy (RK) pars tensa ušního bubínku u dětí. Identifikace morfologických známek její transformace v cholesteatom. Metodika: Vyšetřili jsme bubínky pořízené během standardních operací na Klinice dětské ORL v Brně s diagnózou RK pars tensa v stadiu II-IV dle Saddého klasifikace. Vzorky jsme zpracovali pro účely světelné mikroskopie a histochemie. Hodnotili jsme kontinuitu bazální membrány, známky buněčné proliferace, přítomnost a kvalitu kolagenu ve stromatu střední vrstvy bubínku. Výsledky: Zjistili jsme následující změny dle četnosti výskytu: (1) akantóza, spongióza a intraepiteliální infiltrace ve vnější vrstvě (dlaždicového epitelu), (2) změny v návaznosti na bazální membránu, (3) regresivní změny v kolagenu stromatu, (4) atypická hypervaskularizace, (5) přítomnost fragmentace elestických vláken a (6) přítomnost zánětlivého infiltrátu s vysokou koncentrací T-lymfocytů. Tyto morfologické změny a abnormality byly početnější v závislosti na stupni závažnosti RK. Závěr: Morfologické a funkční změny RK ukazují, že se jedná o aktivní proces v bubínku, který pravděpodobně vede k vývoji cholesteatomu. Kontinuum progresivních histologických změn souvisejících s cholesteatomem roste se stupněm závažnosti retrakční kapsy (II-IV). Jsme přesvědčeni, že naše výsledky mohou pomoci otolaryngologům v rozhodování mezi konzervativní a chirurgickou léčbou retrakční kapsy bubínku u dětí.

-

27

Konference mladých lékařů Valíková P., Linhartová P., Izakovičová-Hollá L., Černochová P. Polymorfizmy v genu pro VDR u ortodontických pacientů se zevní apikální resorpcí Stomatologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Úvod: Zevní apikální resorpce je považována za komplikaci ortodontické léčby, ke které dochází při použití příliš velkých sil po dlouhou dobu či při styku kořene s kortikální lamelou alveolu. Velký podíl je přičítán i genetické složce. Vitamin D se podílí na kostním metabolismu a přestavbě kosti během ortodontických posunů. Cíl: Stanovit, zda existuje souvislost mezi jednonukleotidovými polymorfizmy v genu pro receptor vitaminu D a sklonem ke vzniku zevní apikální resorpce zubů po ortodontické léčbě. Soubor a metodika: Do studie bylo zahrnuto celkem 100 dětí; 31 pacientů (věk 15,0 let ± 4,1) s apikální resorpcí větší než 2 mm na RTG po ortodontické léčbě a 69 pacientů (věk 15,2 ± 5,3) bez resorpce. DNA byla analyzována real-time PCR, resp. PCR s restrikční analýzou enzymy TaqI, BsmI, ApaI, FokI a Cdx2. Výsledné genotypy byly vyhodnoceny ve vztahu k pohlaví, věku, skeletálním třídám a typu ortodontické léčby. Výsledky: Ve frekvencích alel ani genotypů jednotlivých polymorfizmů nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi pacienty bez a s resorpcí kořene. Byly nalezeny marginálně významné rozdíly ve frekvencích SNP ApaI (p=0,059) a haplotypu TGCTA (p=0,063) u chlapců. Závěr: Ačkoliv jsme neprokázali významný vliv polymorfizmů v genu pro receptor vitaminu D na výskyt zevní apikální resorpce po ortodontické léčbě u dívek, u chlapců bude nutno rozšířit soubor. Poděkování: Práce byla podporována granty GACR GB14-37368G, IGA NT11420/6 a projektem MUNI/A/1359/2014. Vavřina M.1, Sedláčková Y.1, Richtrová M.1, Knoppová L.1, Vavřinová L.1, Květoňová A.1, Štětková L.1, Růžková K.1, Kašný J.1, Crhová J.1, Longauerová L.1, Bošková M.1, Burgetová A.1, Košut P.1, Žurek J.1, Fedora M.1, Budíková M.2, Forbelská M.2 Prospektivní srovnávací studie nalbuphinu a alfentanilu při adenotomii u dětí 1Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, LF MU a FN Brno 2Ústav matematiky a statistiky, Přírodovědecká fakulta, MU Brno Cíl: Zhodnocení přínosu nalbuphinu při adenotomiích u dětí v rámci sevofluranové CA v porovnání s alfentanilem z hlediska výskytu nežádoucích reakcí na výkon a komplikací výkonu. Soubor a metodika: Kritéria pro vyloučení zahrnovala pacienty tlumené opiáty, pacienty léčené tramadolem méně než 4 hodiny před zákrokem a pacienty v léčbě chronické bolesti. Hodnocené parametry: tachykardie, dyspnoe, hypotenze, hypertenze, neklid po CA. Bylo zařazeno 114 pacientů, 58 s alfentanilem a 56 s nalbuphinem. Všichni pacienti měli ASA I-II. Mezi oběma skupinami nebyly rozdíly ve věku nebo tělesné hmotnosti. Všichni pacienti dostali CA s inhalačním nebo intravenózním úvodem. Pacientům byl podán nalbuphin v dávce 0,1–0,2 mg/kg nebo alfentanil v dávce 10–15 ug/kg. Výsledky: Ve skupině s nalbuphinem se neklid objevil u 11 pacientů (19,64%) a ve skupině s alfentanilem u 23 pacientů (39,66%, p=0,024). Dyspnoe měla významnou závislost na dávce a objevovala se častěji při nižším dávkování. Hypotenze byla závislá na dávce u nalbuphinu a měla vyšší incidenci při nižším dávkování. Hypertenze se objevovala častěji u pacientů s vyšším stupněm neklidu, ale statistická významnost byla pouze ve skupině s alfentanilem. Závěr: Byl prokázán nižší výskyt pooperačního neklidu u pacientů ve skupině s nalbuphinem, který je dobrou alternativou k alfentanilu. U pacientů s alfentanilem docházelo častěji k neklidu, tachykardii a hypertenzi s následným možným zhoršením časného pooperačního průběhu po adenotomii.

-

28

Konference mladých lékařů Villnerova D. Farmakologické ukončení těhotenství - zkušenosti z praxe. Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Jihlava Umělé ukončení těhotenství podstoupí v České republice ročně přes 20 tis. pacientek. Od loňského roku mají některé žadatelky možnost volby, jakým způsobem bude těhotenství ukončeno, neboť v této indikaci byly nově v ČR registrovány dvě účinné látky Mifepriston a Misoprostol. Obě tyto účinné látky se používají k farmakologickému ukončení těhotenství do určitého gestačního stáří. Cílem práce je přiblížit tuto metodu a předložit zkušenosti z klinické praxe na souboru pacientek, které si metodu zvolily na našem pracovišti. Jedná se o retrospektivní studii. Zaměřuje se na účinnost, komplikace a snášenlivost metody, porovnává její výhody a nevýhody oproti klasické chirurgické interrupci. Na závěr shrnuje management řešení komplikací metody. Vystrčilová T., Vlček P., Chovanec Z., Čapov I. Infiltrace tlustého střeva jako příčina ileózního stavu, senzitivita zobrazovacích metodkazuistika. I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně Ileus neboli střevní neprůchodnost tvoří asi 20 % ze všech forem náhlých příhod břišních. Příčin ileósního stavu je povícero a v zásadě se rozlišuje mechanický ileus, při němž je neprůchodnost způsobena překážkou ve střevě, stlačením, zaškrcením, volvulem aj., cévní ileus, vznikající při zaškrcení cévního zásobení střeva, trombóze či embolii a funkční neurogenní, též paralytický ileus, který je způsoben „obrnou“ střevní svaloviny, k němu mohou vést některé léky, pooperační stavy, jiné břišní příhody. Stolice se hromadí v některé části střev a projevuje se bolestmi břicha, celkovou nevolností, zvracením, zácpou a hromaděním plynů, které neodcházejí z těla. Největším rizikem střevní neprůchodnosti je následné porušení intergrity střevní stěny, která způsobí zánět pobřišnice. Diagnostika střevní neprůchodnosti se provádí na základě anamnézy, klinického stavu (pohmatového a poslechového vyšetření), toto vyšetření doplněno o ultrazvuk, RTG dutiny břišní, případně CT. V našem konkrétním případě se jedná o problematiku obstrukce způsobenou nádorovou infiltrací tlustého střeva zjištěnou peroperačně u 90ti leté warfarinizované pacientky bez průkazu zvýšené aktivity nádorových proteinů a záchytu této infiltrace u pomocných zobrazovacích metod. Souběžně probíhající recentní hematometra s polypem dělohy a uroinfekce odvracela pozornost od základní diagnózy. Náhle progredující klinický stav a elevace zánětlivých makrerů s průkazem abscesové formace v oblasti lienální flexury indikovalo akutní operační revizi. Nádorová infiltrace střeva si vyžaduje chirurgické, pokud možno radikální odstranění postižené části s následnou onkologickou terapií. Proto je nutná vysoká senzitivita pomocných zobrazovacích vyšetření, které nám pomáhají při manažmentu celkové léčby pacientů.

-

29

Konference mladých lékařů Konferenční sborník XXII. ročníku KML 2015 Elektronická verze sborníku je k dispozici na kml.fnusa.cz Vedoucí vydání: Martin Pešl Editoři: Zdenka Gregorová, Tomáš Mňuk, Martin Páral Korekce, fotoedice: Petra Sešinová, Lucie Jungwirthová IT: Martin Žingor Koordinátor vydání: prof. Jiří Litzman ISSN 1805-7977 Vydáno s podporou Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, Brno 656 91 Organizační výbor děkuje vedení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně za podporu a panu řediteli za převzetí záštity nad konferencí s více než dvacetiletou úspěšnou tradicí. Poděkování patří realizačním týmům předešlých konferencí, které pro nás byly velkou inspirací. Velké díky všem, kteří se na realizaci konference podílejí a pomohli s vytvořením tohoto sborníku. Přijměte prosím pozvání na XXIII. ročník Konference mladých lékařů, FNUSA 2016, který proběhne opět začátkem června (předběžně 2. 6. 2016). Registrace abstraktu bude otevřena od začátku února, budeme se na Vás tedy těšit opět na shledanou.

-

30