Vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu. Bakalářská práce

Obsah

1

Vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Dita Janderková,Ph.D.

Martin Klepárník

Obsah

2

Na této stránce bude vložen originální formulář Zadání bakalářské práce. Vystavený, podepsaný a orazítkovaný formulář Vám připraví vedoucí bakalářské práce před jejím svázáním.

Obsah

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 22.5.2015

Obsah

4

Na tom to místě bych chtěl poděkovat paní magistře Ditě Janderkové za velkou pedagogickou i odbornou pomoc při tvorbě mé bakalářské práce.

Obsah

5

Abstrakt Tématem moji bakalářské práce je vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu. Hlavním cílem je popis problematiky rozšíření vzdělání odsouzených ve výkonu trestu. Práci jsem rozdělil na několik částí. V teoretické části pomocí odborných publikací a zákonů České republiky vykresluji, jaké věznice již studium nabízejí a v jakých oborech. Také zde popisuji, jaké zákony umožňuji odsouzeným studovat. Cílem této části je přiblížit čtenáři problém vzdělávání odsouzených v rámci celé České republiky. Praktická část je rozdělena na tři části: V první části, se zaměřuji, formou popisu, na vznik vzdělávacího střediska obor kuchař – číšník ve věznici Kuřim, kdy jsem získal informace o projektu vzniku vzdělávacího střediska z písemného materiálu a také za použití metody rozhovoru s vedením věznice Kuřim. Cílem této části chci docílit celkového obrazu, co vše je nutné splnit, aby mohlo vzdělávací středisko ve věznici vzniknout. Druhá část vytvoří lepší představu o celkovém problému, tématu vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu, umožňuje získat dotazník, který bude věnován pedagogům vyučujícím odsouzené (metody vyučování, motivace, studijní výsledky, výchovné problémy). Z Výsledků dotazníku je vytvořena celková analýza získaných informací od respondentů. Touto částí bych chtěl docílit především celkový náhled na problematiku odsouzených z pohledu pedagogů, kteří odsouzené vyučují. Třetí část je zaměřena na odsouzené, kdy jsem použil dotazník s otázkami pro odsouzené, kteří se rozhodli pro doplnění vzdělání při výkonu trestu (otázky tipu: důvody vzdělávání, představy využití získaného vzdělání při propuštění z výkonu trestu, studijní výsledky). Nelze popisovat vzdělávání odsouzených, bez jejich názoru a pohledu na věc, což je hlavním cílem třetí části praktické oblasti moji bakalářské práce. Závěr práce je věnován shrnutí tématu bakalářské práce vycházející ze získaných informací.

Obsah

6

Klíčová slova Vzdělávání, odsouzený, výkon trestu odnětí svobody, speciální pedagog, školské vzdělávací středisko, vězeňská služba České republiky, program zacházení Odsouzený, program zacházení, speciální pedagog, školské vzdělávací středisko, vězeňská služba ČR, vzdělávání, výkon trestu

Abstract The focus of my bachelor’s thesis is the education of correctional facility inmates during their incarceration. The main objective is the analysis of the issues present in the broadening of educational opportunities for inmates. My thesis is divided into several components. The objective of the theory component is to ascertain which correctional facilities offer education programs and in which study areas using academic publications and the laws of the Czech Republic. I also describe which laws allow inmates to receive access to education while incarcerated. The primary objective of this component of my thesis is to make the issue of inmate education accessible in the context of all stakeholders nationwide. The methodology used for analyzing the theory of inmate education includes analysis of documents followed by a synthesis and comparison of the information obtained therein. The practical component is divided into three sections: In the first section I focus on the creation and implementation of the career education program cook – server in the Kuřim correctional facility. I obtained information regarding the beginning stages of the creation of the program through printed material as well as through an in person interview with the management team of the Kuřim facility. The objective of this section of the thesis is to develop a complete picture of the aspects which are required in order for the ‘cook-server’ program to be implemented in this correctional facility.

Obsah

7

The second section is based upon the information gathered from the answers of the respondents through an in person interview. The respondents in this interview are pedagogical staff in charge of educating inmates. This section will form a more complete overview of the issue of the education of incarcerated inmates. The respondent staff speak to the educational methods, motivation, inmate educational results, and discipline issues associated with the education of inmates. The answers given in this interview serve towards the construction of an overview of the logistical and practical issues of educating the inmates from the point of view of their educators. The third section will serve to describe the point of view of inmates on the topic of completing and supplementing their education through the use of a questionnaire. The respondents will be comprised of inmates. The types of questions are asked include the motivation behind seeking education, the notion of using any gained education following the inmate’s release, test results. It is not possible to create and analyze the education of inmates without the input of the inmates themselves. The collection and analysis of the inmates’ input is the main goal of the third section of my thesis. The conclusion section is dedicated to summarizing the focus of my bachelor’s thesis. The main focus of the thesis is to explicate the issue of secondary school education of incarcerated inmates.

Keywords Education, inmate, incarceration, correctional facility, special education, educational program, Prison Service of the Czech Republic, rehabilitation program

Obsah

8

Obsah 1

Úvod

11

2

Cíle bakalářské práce

13

2.1

Cíle teoretické části práce ............................................................................................. 13

2.2

Cíle praktické části práce .............................................................................................. 13

3.1 Materiál a metodika zpracování teoretické části práce ......................................... 14 3.2 Materiál a metodika zpracování praktické části práce ........................................... 14 4 Současný stav řešené problematiky

15

4.1. Minulost ve vězeňském vzdělávání ………………………………………………….

16

4.2. Vzdělávání odsouzených…………………………………………………………………..

17

4.2.1 Formální vzdělávání………………………………………………………………………

21

4.2.2 Neformální vzdělávání……………………………………………………………………

23

4.3. Vzdělávání odsouzených v zahraničí ………………………………………………...

28

4.3.1. Vzdělávání odsouzených v Bavorsku ……………………………………………..

29

4.3.2. Vzdělávání odsouzených v Kanadě…………………………………………………

.30

5. Praktická část a výsledky práce

36

5.1 Studium odsouzených …………………………………………………………………….

36

5.2 Vznik vzdělávacího střediska věznice Kuřim …………………………………….

38

5.3 Názory odsouzených na studium ……………………………………………………..

40

5.3.1 Pohled vyučujících na studium s odsouzenými ………………………………

45

Obsah

9

6

Diskuze

50

7

Doporučení pro pedagogickou praxi

52

8

Závěr

53

Seznam použité literatury

56

Internetové zdroje

57

Přílohy

59

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab.1. Členění odsouzených dle nejvyššího dosaženého vzdělání

22

Tab.2. Shrnutí otázky č.1 pro odsouzené

45


46


46

Úvod

1

11

Úvod Práce je zaměřena na zjištění stavu, možností a deskripce současného stavu získání

středoškolského vzdělání odsouzených k odnětí svobody. Pokusíme se odpovědět na otázku, jakým způsobem se mohou odsouzení vzdělávat v českých věznicích. Celý pracovní trh a prakticky celá lidská společnost, včetně České republiky, je zaměřena na vzdělání, podle toho pak lidé získávají prestižní zaměstnání, ale i zaměstnání, které jim zajistí základní životní potřeby, jako jsou finanční prostředky na placení nájmu, obživy a také obstarání veškerých potřeb pro život. Člověk bez vzdělání na trhu práce je velmi málo úspěšný. Proto často končí na úřadu práce, anebo se začne živit trestnou činností, což mu vynese pobyt ve věznici. Z tohoto důvodu je zapotřebí pomáhat odsouzeným získat alespoň výuční list, aby jeho návrat do společnosti a uplatnění se ve společnosti, byl o trochu jednodušší. Je zřejmé, že již s pospaným trestným rejstříkem bude mít na trhu práce málo možností, ale pokud má pouze základní vzdělání, anebo dokonce ani neabsolvoval základní školní docházku, k získání práce má prakticky nulovou šanci. Proto často dochází u těchto odsouzených k recidivě a jejich návratu do vězení. V moderním vězeňském režimu a v osobní výchově každého vězně hraje vzdělávání jednu z klíčových rolí. (Kýr, Řeháček, Gonsa,1991,s.35) Je obvyklé, že společnost se dívá na odsouzené nevraživě a je časté, že se diví, že jim je vzdělávání umožněno. Pracující lidé se samozřejmě bouří, že musí platit daně, z kterých platí odsouzenému pobyt za mřížemi a samozřejmě i stravu a ostatní základní potřeby. Proto se bouří, když se mluví o tom, že odsouzení mají možnost studovat ve výkonu trestu. Lidé by však měli pochopit, že pokud se nebude s odsouzenými pracovat, bude docházet k jejich neustálým recidivám a nedojde k jejich nápravě. Pro společnost je tedy potřeba, aby se odsouzení vzdělávali, získávali alespoň výuční listy a mohli se pak uplatnit na trhu práce. Pokud tak nebude, společnost bude nadále platit na jejich pobyty ve vězení. Práce se zabývá také problematikou, jak se s odsouzenými pracuje, jaký mají zájem o studium. Ukazuje, jestli pedagogická práce je s nimi složitá a v jakém směru je speci-

Úvod

fická.

12

Popisuje, jak takové vzdělávací středisko vzniká a co je k němu zapotřebí.

V práci je popsána situace z věznice Kuřim, kde od září 2014 se otevře nová možnost získat výuční list v oboru kuchař- číšník. Jak velký zájem o toto studium je, co odsouzené motivuje a jak se jim v této formě vzdělávání daří, bylo také předmětem dotazníkového šetření mezi odsouzenými účastnícími se programu vzdělávání


2

13


Popsat, zjistit základní aspekty vztahující se ke vzdělávání odsouzených.

2.1 Cíle teoretické části práce Cílem teoretické práce je nejprve popis, jakým způsobem dochází ke vzdělávání odsouzených, význam proč se realizuje vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu a srovnání vzdělávání odsouzených v České republice a jiných zemí.

2.2 Cíle praktické části práce Cílem praktické části je uvedení do problému vzniku školicího střediska pro odsouzené ve věznici Kuřim. Popis, jakým způsobem se odsouzení vzdělávají ve výkonu trestu ve věznici Kuřim. Snaha o ucelený pohled na život studujícího odsouzeného ve vztahu k problematice vzdělávání. Pomocí dotazníku zjistit základní normy a postoje k problematice vzdělávání odsouzených, aby mohla vzniknout představa, jak přistupují ke vzdělávání samotní odsouzení. K doplnění uceleného pohledu byly realizovány rozhovory. Rozhovorem se zjišťují postoje učitelů, působících v procesu vzdělávání odsouzených.


3

14

Materiál a metodika zpracování

3.1 Materiál a metodika zpracování teoretické části práce Informace v teoretické části byly získány především z veřejných publikací, studijních publikací, legislativy České republiky a internetových zdrojů. V teoretické části jsem využil především metody analýzy, syntézy, srovnávání a popisu.

3.2 Materiál a metodika zpracování praktické části práce V praktické části bylo využito především metodu rozhovoru, kdy jsem navštívil paní ředitelku, která mě odpovídala na předem vypracované schéma otázky, podle kterých jsem pak mohl psát odborný text ve své práci. Metodu rozhovoru jsem využil také při získávání informací u pedagogů, ty byly shrnuty do jednoho celku a sloužily k vypracování uceleného pohledu na výuku odsouzených ve věznici Kuřim Poslední metodou využitou v práci byla dotazníková metoda-technika dotazníku, který vyplnili odsouzení. Dotazník obsahuje l10 jednoduchých otázek. Odpovědi byly pak shrnuty a hodnoceny. V praktické části jsem využil k získání informací především vlastní zkušenost, informace od ředitelky věznice Kuřim a informace od odsouzených a pedagogů z věznice Kuřim.

4

Současný stav řešené problematiky

4

15


4.1. Minulost ve vězeňském vzdělávání V České republice je v současné době 23 700 jedinců, které soud zbavil svobody. Na různě dlouhou dobu jsou umístěni do vězení a je na pracovnících vězeňské služby, aby mohli čas smysluplně využít. Podle platného zákona z roku 1999 je pro odsouzené zákonná povinnost v průběhu výkonu trestu pracovat. Výjimku tvoří starobní důchodci a jedinci, kterým to nedovoluje zdravotní stav. Do aktivit, které nahrazují klasické pracovní zařazení, patří vzdělávání. (zdroj:www.vscr.cz) Počátky vězeňského školství u nás sahají do dob Rakouska- Uherska. Za průkopníka je považován páter František Josef Řezáč, který působil jako duchovní ve Svatováclavské věznici v Praze. V 50 letech 19. století vznikl moderní penitenciární systém vzdělávání ve věznicích. Školní vzdělávání bylo povinné pro mladé trestance ve věku 14 až 21 let a pro negramotné a pologramotné do věku 35 let. K návštěvě školy mohou být připuštěni i starší trestanci, jestliže ukáží, že jsou schopni výuky. Vedle elementárního vyučování směřujícího k doplnění znalostí základní školy, existoval i vyšší stupeň, zaměřený na získání praktických dovedností v určitém oboru. Zde se řídili osnovami platnými pro veřejné učňovské školy. Bylo možné absolvovat celou řadu kurzů nebo získat výuční list bez udání místa, kde byl vystaven. Výchovnou a vzdělávací činnost obstarávali ústavní učitelé a duchovní. V roce 1981, po dohodě Ministerstva školství a Ministerstva spravedlnosti bylo zřízeno střední odborné učiliště Sboru nápravné výchovy a od roku 1983 bylo zařazeno do sítě školských zařízení. Střední odborné učiliště se členilo na ředitelství a místní odloučená pracoviště. Po listopadu 1989, po rozsáhlé amnestii z 370 žáků ukončilo výuku pouze 27 a z toho někteří přijeli vykonat zkoušku už po svém propuštění.(zdroj: www.vscr.cz)

4


16

S reformou českého vězeňství byly zpracovány koncepce vzdělávání podle zkušenosti ve vyspělých zemích. Mezi základní koncepce patří: • udělit vzdělávání stejný status jako pracovnímu zařazení • realizovat vzdělávání ve všech věznicích • zřizovat kurzy pro získání nebo rozšíření kvalifikace • realizovat vzdělávání v rozsahu základní školy • modernizovat a rozšířit nabídku učebních oborů (zdroj: www.vscr.cz)

4.2. Vzdělávání odsouzených Vzdělávání či zaučení odsouzených k získání potřebných pracovních návyků je zaměřeno především na zabezpečení kvalitního výkonu pracovních činností výrobních i vnitřních provozů Vězeňské služby. Odsouzených zahrnutých v denním studiu je 6% z celku pracovně zařazených. Realizováno je ve Středním odborném učilišti Vězeňské služby, které je zřízeno jako jedna škola, sdružující tři typy škol: střední odborné učiliště, učiliště pro žáky s nedokončenou základní školní docházkou a odborná učiliště pro žáky speciálních škol.(Bajcura L, 2004, s. 315) V České republice je ústavou zaručeno právo na vzdělání. Toto právo je zakotveno v článku 33 Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno: (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. (3) Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu.

4


17

(4) Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. (zdroj: www.psp.cz) Zákon 169/1999 sbírky pojednávající o výkonu trestu odnětím svobody nařizuje: S odsouzenými ve výkonu trestu se musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem. (zdroj:www.vscr.cz) Odsouzený trestem odnětím svobody ztrácí určitá práva, která jsou obsaženy v Ústavě v části práv a svobod. Mezi tato práva a svobody však nepatří právo na vzdělávání. Trestem odnětí svobody zákon chrání společnost před pachateli, ale na druhou stranu, nesmí omezit práva odsouzeného v oblasti jeho společenského rozvoje, čímž může dojít ke zlepšení resocializace a jeho opětovného zařazení do společnosti. Důsledkem úplného okleštění práv a svobod pro pachatele, ten by již nemusel být schopen resocializace a jeho recidiva v trestné činnosti by byla mnohem vyšší a závažnější. Z toho to důvodu by odsouzeným měla být umožněna výchova a vzdělání, které by mělo zahrnovat základní vzdělání, odbornou výchovu, různé kulturní a tvořivé činnosti, jako je například hudební skupina a její vystoupení pro veřejnost. V tvořivé činnosti se mohou zabývat šitím panenek pro dětské domovy a nemocnice, tvorbou loutek pro děti, práce se dřevem, tvorba laviček do zoo. Další výchovnou činností je sport, z něhož nejoblíbenější je fotbal, nohejbal, florbal, šipky, atletický kroužek. Každý odsouzený má také právo navštěvovat vězeňskou knihovnu, ve které si může zapůjčit beletrii, která však nesmí obsahovat násilnický text, ale i vědecky zaměřenou literaturu a zejména literaturu z oblasti práva. Nechybí ani Bible. Při těchto aktivitách na odsouzené dohlíží speciální pedagog. Jeho hlavním úkolem je práce s odsouzenými, zajišťuje pro ně aktivity, na které mají ze zákona právo a které mají vést k jejich sociálnímu napravení. Fischer(2006,s.110) popisuje vzdělávání odsouzených jako: „ Hlavní cíl vzdělávání spočívá ve zvýšení pravděpodobnosti následné reintegrace delikventního jedin-

4


18

ce do společnosti, v zlepšení úrovně jejich morálních vlastností a v korekci jejich chování do sociálně přijatelných, nebo dokonce požadovaných forem. Kriminální recidivisté mívají nižší vzdělání, obvykle jim chybí jakákoliv profesní kvalifikace a jsou častěji příslušníky nižší sociální vrstvy, respektive nějaké menšiny. (Vágnerová M., 2012, s. 808) Za vzděláváním odsouzených můžeme vidět i obor, který se začal nejvíce rozvíjet v 60 a 70 letech 20. století. Tento obor nese název andragogika. Andragogika znamená vzdělávání dospělých. Díky andragogice bylo možné získat nedosažený stupeň vzdělání a to základní, střední, odborný i vysokoškolský. Podle andragogiky je vzdělávání proces, který doprovází člověka po celý jeho život. Každý dosažený stupeň vzdělání je jenom předběžný, člověk má mít možnost se po celý život zdokonalovat, má ale i povinnost to činit. Jinak mu hrozí, že nezvládne rychle se měnící podmínky vlastního života. Vzdělávání dospělých se začíná přeměňovat v permanentní, celoživotní proces učení. (Beneš M., 2000, s. 22) Pokud se budeme řídit vysvětlením pojmu vzdělávání andragogikou, mohli bychom říci, že odsouzení ve výkonu trestu mají povinnost se vzdělávat, mají povinnost zdokonalovat se ve svých schopnostech, aby po skončení výkonu trestu byli schopni zařadit se do společnosti, získat zaměstnání a tak si zajistit život bez trestných činů. Pokud odsouzený má pouze základní vzdělání anebo žádné vzdělání, je více než jasné, že jeho recidiva bude vyšší, než ten odsouzený, který má alespoň odborné vzdělání a tak má větší možnost uplatnit se na trhu práce a tudíž se lépe socializovat. Členění odsouzených dle nejvyššího dosaženého vzdělání - údaje k 31. 12. 2013 vzdělání muži, ženy celkem v %

4


19

Tabulka č. 1 Členění odsouzených dle nejvyššího dosaženého vzdělání

(údaje k 31. 12. 2013) vzdělání nezjištěno (cizinci), neuvedeno zvláštní škola bez základního vzdělání nedokončené základní základní vzdělání vyučení bez maturity vyučení s maturitou středoškolské vzdělání bez maturity středoškolské všeobecné vzdělání s maturitou středoškolské odborné vzdělání s maturitou vyšší odborné vysokoškolské vzdělání I. stupně (Bc.)

muži 120 341 33 300 5 894 5 212 342 82 193 770 10 42

ženy 11 20 15 28 383 172 13 12 37 89 4 6

celkem 131 361 48 328 6 277 5 384 355 94 230 859 14 48

celkem v % 0,92% 2,52% 0,34% 2,29% 43,89% 37,65% 2,48% 0,66% 1,61% 6,01% 0,10% 0,34%

(zdroj: www.vscr.cz) Výsledky v tabulce vykazují, že největší procento odsouzených má pouze základní vzdělání. Dá se předpokládat, že z tohoto důvodu dochází v této skupině k největší trestní činnosti. Těsně za základním vzděláním jsou odsouzení s výučním listem. Domnívám se, že obě převažující skupiny dokazují, že pokud odsouzený nemá dobré vzdělání, nemůže se prosadit na trhu práce a tudíž ani ve společnosti. Z toho vyplívá, že je opravdu důležité podporovat odsouzené k lepšímu vzdělávání, aby měli po výkonu trestu větší možnosti získat stálé zaměstnání. Ostatní školy jsou vykázány již v malých procentech, zde bych tedy předpokládal, že nedochází k trestní činnosti vzhledem ke společenským problémům, ale jde zde o jiné důvody, jako je například neplacení alimentů, opakovaný alkohol za volantem a podobně.

4


20

4.2.1 Formální vzdělávání Formálním vzděláváním se rozumí vzdělávání, kterým odsouzený získá výuční list, potvrzení či osvědčení. Základní pravidla o vzdělávání odsouzených určuje vyhláška č.345/1999Sb., která obsahuje: (1) Vzdělávání odsouzených je součástí programů zacházení s odsouzenými. Vzdělávání zajišťují zpravidla odloučená pracoviště středního odborného učiliště, učiliště a odborného učiliště. Ve věznicích, v nichž nejsou zřízena odloučená pracoviště středního odborného učiliště, učiliště a odborného učiliště, zajišťuje vzdělávání odsouzených oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu). (2) Při zabezpečování povinné školní docházky mladistvých odsouzených spolupracují orgány Vězeňské služby s příslušnými školami a orgány státní správy a samosprávy ve školství. (3) Z dokladů o vzdělávání odsouzených nesmí být patrné, že byly získány ve výkonu trestu. Odsouzení, kteří nedokončí studium v době výkonu trestu, mají právo studium dokončit v příslušné škole. (4) Odsouzeným, vykonávajícím trest ve věznici s dohledem, věznici s dozorem nebo věznici pro mladistvé, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici k docházce do školy. (5) Odsouzeným zařazeným do některé z forem vzdělávání věznice vytvářejí vhodné podmínky pro studium, a to jak prostorové, tak organizační. (zdroj: www.zakonyprolidi.cz) Vzdělávací aktivity se soustřeďují především na umožnění odsouzeným dokončit docházku praktické školy, popřípadě zvláštní školy. Snaží se také odstranit výukové zanedbanosti u negramotných odsouzených. Dále umožňuje odsouzeným vyučit se a zaučit se ve vybraných oborech, navštěvovat kurzy pro zvýšení nebo rozšíření

4


21

kvalifikace v dělnických profesích, navštěvovat rekvalifikační kurzy a studovat na střední škole. (Fischer S.,2006 ,s.111) Formální vzdělávací aktivity probíhají zejména pod záštitou Středního odborného učiliště Vězeňské služby České republiky, které bylo rozhodnutím Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR s účinností od 20. června 1996 zařazeno mezi školy České republiky. Tímto legislativním aktem získala škola, kterou již dříve zřídilo Ministerstvo spravedlnosti ČR, možnost vydávat celostátně platná vysvědčení a výuční listy, stejně jako ostatní školy. Střední odborné učiliště vězeňské služby sídlí v Praze 4 a disponuje odloučenými pracovišti – školskými vzdělávacími středisky v těchto věznicích: • Věznice Opava, • Věznice Pardubice, • Věznice Plzeň, • Věznice Rýnovice, • Věznice Světlá nad Sázavou, • Věznice Valdice, • Věznice Všehrdy34. (zdroj: www.ok.cz) Škola připravuje osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody: a) pro výkon povolání a odborných činností v učebních a studijních oborech strojírenská výroba, zámečník, obrábění kovů, elektrotechnická výroba, výroba konfekce, zpracování dřeva, malířské a natěračské práce, stavební výroba, zedník, stavební výroba, sadovnické a květinářské práce, provoz společného stravování a provoz domácnosti zejména ve formě denního studia, b) doplnění základního vzdělání v kurzech pro získání základního vzdělání, c) doplnění nebo rozšíření kvalifikace ve vzdělávacích kurzech. Nejvyšší povolený počet žáků SOU, činí 432. (zdroj: www.ok.cz)

4


22

Mezi nejnavštěvovanější oborem u mužských odsouzených odnětí svobody je především obráběč kovů. Po něm následuje především strojírenská výroba, elektrotechnika, stavební výroba, zpracování dřeva, společné stravování. Mezi nevyhledávanější obory u ženských odsouzených odnětí svobody patří výroba konfekce. Kromě získání oborového výučního listu lze získat také maturitní vysvědčení. Toto vzdělání se provozuje především ve věznici Praha Ruzyně, Hradec Králové a Ostrava.

4.2.2 Neformální vzdělávání Neformální aktivity jsou aktivity vedené personálem věznice (vychovateli) nebo někdy i přímo vězni, dají se přirovnat spíše k aktivitám zájmovým. Základním účelem neformálního vzdělávání je převýchova odsouzeného a maximální stupeň jeho resocializace. Z toho to důvodu věznice pracuje s odsouzenými za pomocí socializačních programů a terapie. Do toho to programu spadá i setkávání s přáteli – nekriminálními, rodinou či duchovními církve. Mezi neformální aktivity patří například: • základy práce na PC, • kurz vaření, • kurz motorové pily a křovinořezu. V Novém sedle vznikl projekt „Život po vězení“, jehož realizátorem je Sdružení pro probaci a mediaci v justici ve Věznici Nové Sedlo, který je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, poskytl odsouzeným další aktivitu. Po aktivi-

4


23

tě kurzu právního minima a poradenství k řešení zadluženosti a finanční gramotnosti, se zapojili do rekvalifikačního kurzu práce s benzínovou sekačkou a křovinořezem. Do kurzu bylo zařazeno 10 odsouzených, kteří splnili kritéria projektu a jelikož poptávka vysoko převyšovala nabídku, přednost dostali ti odsouzení, kteří neměli žádnou odbornou způsobilost a kterým by absolvování rekvalifikace přispělo k jejich vyšší uplatitelnost po výkonu trestu na trhu práce. Před tím to projektem byl realizován v Novém Sedle motivační program, „Získej zaměstnání“. Ten to program cíleně posunoval odsouzené k řešení životních situací a ke změně zažitých nekonstruktivních vzorců chování a posilování dovedností pro získání a udržení si zaměstnání. Rekvalifikační kurz nebyl jen o tom, že odsouzení získali odbornou způsobilost k určité činnosti, ale snahou lektora bylo i otevřít širší pohled, kde po výkonu trestu se uplatnit na trhu práce. Aktivita odhalila jeden z vážných problémů a to nízkou informovanost odsouzených o možnostech, jak se vrátit ke smysluplné práci, která naplňuje člověka. (zdroj: www.vscr.cz) Ve věznici Kuřim bylo mnoho rekvalifikačních kurzů, kdy vedení věznice navázalo spolupráci v zajišťování rekvalifikačních kurzů pro odsouzené. Rekvalifikace věznici zajišťuje Střední odborné učiliště tradičních řemesel, společnost s ručením omezeným, Střední 59, Brno. V minulosti to byly rekvalifikační kurzy - pánský holič, malíř-natěrač. Další kurz zahájili obor " montér suchých staveb ". Odsouzení se naučili vykonávat jednoduché práce při montážích různých konstrukcí suché výstavby. Seznámili se s principy správného skladování, teoreticky si osvojili základy ručního opracování všech komponentů pro suchou výstavbu včetně volby vhodného nástroje a základy strojního opracování materiálů. Délka vzdělávacího programu činila 308 hodin, z toho teoretická část 20 hodin, praktická část 280 hodin, závěrečné přezkoušení 8 hodin. Kurz byl ukončen závěrečnou zkouškou. Závěrečná zkouška se skládala z části praktické i teoretické. Zástupci středního odborného učiliště tradičních řemesel v

4


24

Brně předali " Osvědčení o absolvování kurzu montér suchých staveb " šesti odsouzeným. (zdroj: www.vscr.cz) Do neformálního vzdělávání můžeme zařadit i speciálně výchovné aktivity. Do této skupiny patří například: a.) sociálně právní poradenství – např. výcvikový program pro nezaměstnané poskytuje návod jakým způsobem si najít práci b.) terapeutické programy – zejména sociální výcvik, psychoterapie, arteterapie, pohybová arteterapie c.) trénink zvládání vlastní agresivity Speciální výchovné aktivity probíhají ve všech odděleních věznic, uplatňují se však zejména v odděleních specializovaných pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a poruchami chování, s poruchami osobnosti a chování způsobených užíváním psychotropních látek, nebo s mentální retardací ve vazebních věznicích a věznicích. Dalo by se říci, že do těchto skupin patří většina odsouzených odnětím svobody. Jejich hlavním úkolem je omezovat a snižovat nebezpečnost a pravděpodobnost recidivy u rizikových pachatelů trestné činnosti vykonávajících trest odnětí svobody a přispívat ke zvyšování ochrany společnosti po jejich návratu do občanského života. Cílem je pak vytvořit takový systém zacházení s odsouzenými, který působí směrem ke snižování rizika páchání trestné činnosti a nabízí jim možnost změnit své chování a motivovat je k nápravě. Odsouzení si mohou zdokonalovat svoje schopnosti i v zájmových aktivitách. Tyto aktivity jsou obvykle sportovního či kulturního charakteru. Zájmové aktivity obsahují nejrůznější formy individuální, ale i skupinové zájmové činnosti. Tyto aktivity jsou organizované a vedené zaměstnanci s potřebným odborným vzděláním, kteří rozvíjejí u odsouzených schopnosti i sociální dovednosti.

4


25

Smyslem volnočasových programů realizovaných ve vězení je: - naučit odsouzené trávit volný (mimopracovní) čas, aktivně a smysluplně a po propuštění z výkonu trestu změnit podstatně životní styl, - ve výkonu trestu vyplnit čas odsouzených aktivní, smysluplnou činností zaměřenou na rozvoj osobnosti, - udržení fyzické a psychické kondice - vytvoření kulturních návyků a potřeb (zdroj: www.ok.cz) Představu, o seberealizaci odsouzených v zájmových kroužcích a jejich zapojování do zájmových aktivit, lze poměrně rychle získat z prezentace Vězeňské služby na jejích oficiálních internetových stránkách, ale i ze stránek jednotlivých věznic. Každá z českých věznic nabízí vězňům volnočasové aktivity podle svých možností – od sportovního vyžití přes kulturní program až k rozvoji manuálních dovedností. Například věznice Kuřim podepsala v roce 2009 smlouvu se Zoo Brno o dodání dřevěných laviček. Ředitel Zoo požádal o pomoc při zlepšení stavu laviček v areálu zahrady. Jelikož se ve věznici nachází rukodělný kroužek, souhlasila ředitelka věznice s výrobou laviček pro brněnskou Zoo. Odsouzení pak vyráběli lavičky pod vedením vychovatele pro volný čas. Zoologická zahrada zajistila veškerý materiál a věznice se postarala o výrobu. V roce 2010 došlo k předání dalších 5 kusů dřevěných laviček brněnské ZOO. Na samotné výrobě se podílí odsouzení zařazení do rukodělného kroužku, kteří pod metodickým vedením metodickým vedením provádějí kompletaci laviček. S přihlédnutím k faktu, že se vzhledem k odsouzeným jedná o efektivní strávení volného času ve věznici, je nezanedbatelný výsledek i samotná pomoc zoologické zahradě a jejím návštěvníkům. (zdroj: www.vscr.cz) Podobně jako pro zoologickou zahradu jsou odsouzení zapojováni i do dalších projektů, které je pomohou resocializovat a také si v jejich průběhu zlepšují své

4


26

schopnosti a dovednosti. Jako další projekt z věznice Kuřim lze jmenovat výrobu panenek pro UNICEF.

4.3. Vzdělávání odsouzených v zahraničí Pro účely práce se jeví jako zajímavé srovnávání jednotlivých koncepcí vězeňského systému. V každém státě přistupují k odsouzeným jiným způsobem. Rozdíly najdeme již v trestech odnětím svobody, kdy každý stát má svůj vlastní trestní řád, podle kterého rozhoduje o tom, jak dlouho bude odsouzený pobývat ve věznici. Je samozřejmé, že do rozdílů spadá i přístup ke vzdělávání odsouzených. Jednotlivé státy se od sebe liší množstvím studujících odsouzených, také různými studijními předměty či délkou studia. Rozdíly můžeme najít také v následném uplatnění odsouzených v oborech, které si během výkonu trestu osvojili. Vzdělávání odsouzených v zahraničních státech se koná díky Evropským vězeňským pravidlům z roku 1996. Tato pravidla požadují: poskytovat všem vězněným osobám možnost uspokojovat nabídku vzdělávacích programů, alespoň některé individuální potřeby a zájmy. Sestavovat předkládané vzdělávací programy tak, aby u vězňů posilovaly sebeúctu, zlepšovaly jejich postoj k sobě i okolnímu světu, kultivovaly chování v nejrůznějších životních situacích, rozvíjely morální a další vlastnosti osobnosti. Pokládat vzdělávací činnost za plně srovnatelnou s činností pracovní, takto vzdělávání hodnotit i odměňovat. Zohledňovat při vzdělávání specifičnost mladistvých a mladých dospělých vězňů, jakož i etnických minorit a cizinců. Neopomíjet problematiku elementárního vyučování některých vězňů, poskytovat jim základy trivia tj. čtení, psaní a počítání. Dbát na všestranné propojování vězeňského a mimovězeňského vzdělávacího systému a to koordinováním obdobných vzdělávacích programů realizovaných vně i uvnitř věznice, jednak poskytováním vzdělávání vězňům i v institucích mimo věznici. Zřídit, udržovat a doplňovat knihovnu v každé věznici a intenzivně knižní fond v zacházení s vězni využívat. (Hála J., 2006, s. 130 -131)

4


27

V sedmi zemích Evropy (Velká Británie, Francie, Německo, Španělsko, Holandsko, Finsko a Řecko) byl v roce 1996 zaveden společný mezinárodní penologický projekt New Choices (Hála J., 2006, s.131). Tento projekt se zabýval především tím, jak zlepšit celkové znovu začlenění odsouzených osob do společnosti. Zjistil, že mnohem lépe se začleňují ty osoby, které jsou schopny se po návratu z pobytu ve vězení, samostatně uživit. Tedy zejména získat práci. New Choices kladl důraz na vzdělávání odsouzených, aby získali profesní kvalifikaci a tím se eliminoval jejich opětovný návrat do věznice. Tento projekt odhalil, že i když mají odsouzení možnost vzdělávání, a této možnosti dostatečné využijí a získají kvalifikaci pro určitý obor práce, tak přetrvává další problém a to, kde mohou svoji kvalifikaci využít. Hlavním důvodem problému je, že jen malé procento zaměstnavatelů si pro svoji pracovní činnost najme odsouzeného člověka.

4.3.1. Vzdělávání odsouzených v Bavorsku Věznice Neuburg-Herrenworth je zařízena pro 204 odsouzených především ve věku mezi 17 a 21 lety, kteří jsou odsouzeni poprvé a jejichž tresty nejsou delší než 3 roky. Méně než polovina mladistvých odsouzených má dokončené školní vzdělání a jen jedna třetina je vyučena. Více než dvě třetiny odsouzených byli před odnětím svobody nezaměstnaní. Z toho to důvodu se věnuje věznice základnímu vzdělání a odbornému výcviku. Aby odsouzení získali alespoň základní vzdělání, probíhají ve věznici kurzy pro negramotné odsouzené, které jsou zaměřeny především na zdokonalení čtení a psaní a pokud je odsouzený z jiné země, tak se může zdokonalovat v kurzu němčiny.

4


28

Pro ty, kteří dosáhli základního vzdělání, jsou připraveny kurzy pro získání středoškolského vzdělání a kurzy k získání kvalifikace pro zpracování dat, kurzy cizích jazyků, zejména angličtiny a kurzy psaní na stroji. Aby propuštění odsouzení měli větší šanci na získání práce a tedy na resocializaci, věznice nabízí odborný výcvik a to v osmi profesích. Jsou to tesař, operátor stavebních strojů, barvící technologie, elektrikář, řezník a zedník. Pokud má odsouzený trest nižší jak tři roky, věznice mu nabízí získat kvalifikaci v kurzech, které jsou dlouhé šest měsíců. Na rozdíl od českých věznic, kdy uniformovaní zaměstnanci, tedy dozorci, pouze dohlížejí na odsouzené a udržují ve věznici pořádek a bezpečnost, ve věznici Neuburg-Herrenworth jsou dozorci vyškoleni pro úkoly výchovy a pracují jako vychovatelé v ubytovnách, při vzdělávacích aktivitách a v oblasti volnočasových aktivit. Výuku v dílnách však již provádějí pouze zaměstnanci, kteří mají mistrovské zkoušky k výuce daného oboru.

4.3.2. Vzdělávání odsouzených v Kanadě Pro pochopení rozlišení vzdělávání odsouzených v Kanadě si nejprve musíme přiblížit základní informace o celkovém vzdělávání. V Kanadě se rozlišuje vzdělání: 1 -7 ročník základní škola neboli elementary school 8-12 ročník je střední škola neboli high school či secondary school Za ukončení 12. ročníku získávají žáci středoškolský diplom, tedy high school diploma. V Kanadě se střední školy nedělí jako v České republice, což znamená, že nejsou například zdravotnické, průmyslové, chemické, ale všechny střední školy jsou zaměřené všeobecně. Až ve vyšších ročnících si žáci mohou vybírat z nabídky akademického studia anebo studium zaměřené na praktické předměty. Toto vzdělání získávají žáci na vyšších odborných školách či vysokých školách, neboli College

4


29

a University. Základní ukončené vzdělání, tedy ukončené vzdělání do 12. ročníku dosáhne pouze 65% všech žáků. V Kanadě mají odsouzení možnost si vybrat z několika nabídek vzdělávání, které se často odvíjí od jejich dosavadního získaného vzdělání. Nabídka vzdělávání pro odsouzené: Adult Basic Education (Grades 1 to 10) = základní vzdělání pro dospělé od 1-10 ročníku Secondary Education= středoškolské vzdělání Vocational Education=učňovské vzdělání Post-secondary Education= vyšší vzdělání (VOS/vysoká škola) V Kanadě platí pravidlo, že každý odsouzený, který přijde do věznice, při nástupu musí projít základním testem, který prověří, na jaké úrovni je jeho vzdělání. Tak věznice získá přehled o tom, jaké možnosti studia může odsouzenému nabídnout, aby mohl získat vice vědomostí či schopností a tím získal větší možnosti prosazení se ve společnosti po propuštění z výkonu trestu. Pro všechny odsouzené je především studium základního vzdělání pro dospělé, tedy Adult Basic Education. Kromě toho je pro všechny odsouzené připravené studium středoškolského vzdělání, tedy Secondary Education. Nejvíce oblíbené mezi odsouzenými je učňovské vzdělávání tedy Vocational Education. Svoji oblibu si získal z toho důvodu, že je prokázané, že toto učňovské stadium, tedy studium zaměřené především na praktické obory, pomáhá získat odsouzeným, po propuštění z výkonu trestu, práci a tudíž získat větší možnost zpětně se začlenit do společnosti a minimalizuje tak možnost odsouzeného opět páchat trestné činy. Největší problém při tak velkém zájmu o toto studium je, že v Kanadě mají málo učilišť ve věznicích pro odsouzené. Hlavním důvodem je, že Kanada je rozdělena do deseti provincií a v každé této provincii je umístěna věznice, anebo více věznic. Jenže zhruba polovina věznic má nějaké učiliště, které může nabídnout odsouzeným studovat nějaký učňovský obor. Pokud se učiliště ve věznici nachází, obvykle

4


30

je tato škola zaměřená pouze na jeden pracovní obor. Tento systém tedy neumožňuje získat učňovské vzdělání všem odsouzeným, kteří mají zájem o získání učňovského vzdělání. V tomto se Kanada odlišuje od České republiky, kde je spousta nabídky pro stadium nějakého oboru, jenže již není velký zájem od odsouzených, aby si rozšířili své vzdělání.(zdroj: www.csc-scc.gc.ca)

Adult Basic Education (ABE): Kanadské statistika ukazuje, že zhruba 65% kanadských odsouzených má ukončené vzdělání pouze na úrovni osmého ročníku. Z toho to důvodu je Adult Basice Education bráno jako priorita v akademickém vzdělávání odsouzených, kdy odsouzení mohou získat základní vzdělání až po desátý ročník. Tento program má velkou návštěvnost, odhaduje se přibližně 40% všech odsouzených. Toto stadium hradí odsouzeným stát. Secondary Education: Neboli středoškolské vzdělávání, kterého se účastní již pouze 25% všech odsouzených. I toto stadium hradí stát. Post-secondary Education: Toto stadium nabízí odsouzeným získat dostatečnou kvalifikaci v předmětech praktického vyučování, aby mohli vykonat závěrečnou zkoušku. Nezískají tak pouze certifikát, ale přímo výuční list. Toto stadium již není hrazené státem, ale odsouzení si ho musí hradit sami. Výjimku tvoří ti odsouzení, kteří dokáží, že obor, který si vybrali, budou nutně potřebovat pro zaměstnání po propuštění na svobodu Vocational Education Učňovské vzdělávání odsouzených spadá pod kanadský program s názvem CORCAN. Tento program se dělí na tři směry: 1 směr - CORCAN Apprenticeship=učení ručním pracím.

4


31

Jsou to učiliště, ve kterých odsouzení nestudují, ale jsou zaměstnaní jako učni. Díky tomu získávají vzdělání v oboru, které učiliště nabízí. Odpracované hodiny a stadium k danému oboru se započítává odsouzeným do učňovského listu. Tento list jim pak zajistí lepší pracovní pozici v zaměstnání, než by získali, kdyby měli pouze zkušenosti v oboru. Program CORCAN Apprenticeship zahrnuje obory svářeč, automechanik, mechanik pro autobusy, autolakýrník a stolař. (zdroj: www.csc-scc.gc.ca) 2 směr- CORCAN Business Lines=obchodní zaměření Tento směr se liší od prvního směru tím, že odsouzení pracují na pracovištích umístěných ve věznici a vyrábí produkty, které se pak prodávají veřejnosti. CORCAN Busines se svým zaměřením dělí na 4 druhy práce: a) Manufacturing=strojírenství V této skupině jsou práce zaměřené především na výrobu nábytku, ergonometrických židlí, doplňky k nábytku, nábytek na studentské koleje včetně matrací, recepční nábytek, kovové skříňky, poličky, součástky do automobilů. Kromě samotné výroby jednotlivých produktů do této pracovní skupiny spadají i drobnější opravy aut. b) Textiles=textilní práce Tato skupina zahrnuje především výrobu oblečení pro odsouzené, uniformy, šití oděvů pro veřejnost, lůžkoviny, osušky, záclony, závěsy. Všechny výrobky jsou obvykle šité na míru. c) Construction=stavební práce Odsouzení zde pracují především na zakázkách pro vězeňskou službu, která v Kanadě nese název Correctionam Services of Canada. Tyto zakázky zahrnují především práci opravách objektů věznice. Dále se učí pracovat se sádrokartonem, práci zaměřenou na instalatérské dovednosti, elektrikářské práce a podobně.

4


32

Vězeňská služba zajišťuje odsouzeným kvalitní výuku, protože úzce spolupracuje s odbornými školami a tím mají odsouzeni možnost získat co nejlepší školení a samozřejmě také zkušenosti a dovednosti. Toto kvalitní studium pak umožňuje odsouzeným mnohem lépe získat zaměstnání po propuštění z výkonu trestu, protože po absolvování těchto oborů získávají oficiální certifikát. d) Services=ostatní ruční práce Services je zaměřeno především na jednodušší ruční práce. Odsouzeni se zde učí především pracovat ve velkoprádelnách, v tiskárnách. Dále vyrábí různé kancelářské potřeby, jako jsou papírové složky, formuláře, vizitky, plakáty. Výrobky jsou zaměřené především pro potřebu vězeňské služby a ostatních vládních organizací. V případě učení se práci ve skupině Services, mají odsouzení také možnost získat certifikát o zvládnutí studia daného oboru a tím si zvýšit možnost na získání zaměstnání po propuštění na svobodu. (zdroj: www.csc-scc.gc.ca) e) CORCAN Community Employment=práce na veřejnosti Tato práce je zaměřena na odsouzené, kteří jsou podmínečně propuštěni, anebo propuštěni, aby mohli pracovat neboli program work release. Odsouzeni mají možnost pracovat na třech pracovištích, kde se učí přizpůsobit práci v běžných pracovních poměrech, které se odlišují od poměrů vězeňských. Odsouzení pracují na pozici stolaře, skladníka, anebo v autoopravně.(zdroj: www.csc-scc.gc.ca) Pokud by se měly srovnat výše uvedené příklady vězeňských koncepcí, dá se říci, že v každé z nich mají zájem o to, aby nedocházelo k recidivě trestných činů u odsouzených. Bojují proti tomu především zlepšením celkové společenské situace odsouzeného a to zejména přípravou na budoucí zaměstnání, což je hlavní prostředek k tomu, aby odsouzený měl možnost bezproblémové resocializace. Když srovnáme kanadskou a českou koncepci vzdělávání, je markantní rozdíl v tom, jaký je zájem o vzdělávání mezi odsouzenými. V České republice je to pouze zlomek všech odsouzených, zatím co v Kanadě je to obráceně. Problém je možná v tom, že české věznice nemají příliš prostoru ke zvětšení kapacity studijních prostor a tím dochází k značnému snížení zájmu o studium.

4


33

Všechny koncepce se zdají být vyhovující, možná by mělo dojít k propojení nejlepších a nejúspěšnějších bodů, aby mohla vzniknout koncepce vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu, která by prakticky zaručovala snížení recidivy trestných činů a zvýšení kvality společenského života odsouzených.


34

5. Praktická část a výsledky práce 5.1 Studium odsouzených Každý odsouzený ve výkonu trestu má právo na vzdělání. Pokud se rozhodne zvýšit si vzdělání, musí splňovat několik podmínek. Mezi hlavní podmínku patří délka výkonu trestu, která musí být dostatečně dlouhá, aby mohlo dojít k řádnému ukončení vzdělávání. Odsouzený, který má zájem o získání výučního listu nebo maturitního vysvědčení, musí podat žádost o vzdělávání svému vychovateli, který ji předá vedení věznice. Po té si odsouzený vybere obor, ve kterém by chtěl získat vzdělání. Nabídka vzdělání je vždy vyvěšena ve společných prostorách ubytoven věznice. Pokud si žadatel vybere studium, které jeho věznice nenabízí, je právem odsouzeného být převezen do věznice s nabídkou vybraného studia. Musí však projít přijímacím řízením, které nebývá obvykle náročné, ale má ukázat, zdali je odsouzený dostatečně gramotný a studium by zvládl. Po přijetí ke studiu se odsouzený pravidelně vzdělává ve třídách umístěných ve věznici. Další možností k získání odborného vzdělání, nabízí odsouzeným k výkonu trestu odborná učiliště s nedostatkem žáků. Věznice mají smlouvy s učilišti, které umožňují získat odsouzeným odborné vzdělání v době, kdy daná střední škola se potýká s nedostatkem zájmu žáků a nenaplní stav tříd. V praxi to probíhá způsobem, kdy učitelé z daného učiliště po dohodě s ředitelem věznice, dochází pravidelně do věznice a zde vyučují odsouzené. Tím si škola naplní třídy a také rozšíří nabídku vzdělání pro odsouzené. Takovou to smlouvu mají mezi sebou například věznice Kuřim se Střední školou polytechnickou v Brně na ulici Jílová. Odsouzení získají stejný výuční list, jako každý ze žáků školy. Musí ukončit vzdělání zkouškou. Pokud odsouzený nemá dostatečné schopnosti ke zvládnutí učiva střední školy, nabízí se mu možnost, získat alespoň certifikát za zjednodušenou verzi studia, kdy se naučí alespoň některou z činností vybraného oboru. Například, pokud má odsouzený zájem získat manuální dovednosti v oboru řezník, ale nemá dostatečné schopnosti k tomu, aby


35

řádně ukončil studium, škola mu nabídne dílčí studium. Naučí se například bezchybně porcovat maso, za co získá certifikát a tím se mu může rozšířit nabídka práce po ukončení výkonu trestu. Každý studující odsouzený má stejné postavení jako pracující odsouzený. Během svého studia pobírá odsouzený jídelní přídavky a neplatí náklady výkonu trestu, na rozdíl od pracujících, kteří musí náklady trestu hradit. Běžný studijní týden u odsouzeného probíhá podobně jako u běžných žáků. Výuka začíná v 7 nebo v 8 hodin ráno a končí obvykle ve 13 hodin. Střídá se jim den teorie a den praxe. Veškeré státní svátky a prázdniny se týkají i odsouzených, během těchto volných dní mají také volno. Vyučovací hodina trvá stejně jako v běžných školách, tedy 45 minut a přestávky jsou dlouhé 10 minut. Na rozdíl od běžných žáků si odsouzený nemůže říci, že ho studium již nebaví a přestane studovat. To, že školu dokončí, je další z podmínek pro odsouzené. Veškeré školní pomůcky se také shodují s běžnou střední školou, jediný rozdíl je v tom, že vše dostanou od věznice, nic si nekupují sami. Aby měli klid na své studium, obvykle věznice ubytovává studující odsouzené do stejné ložnice. Tak je nemohou při studiu vyrušovat nestudující spoluvězni a studenti mají vytvořené podmínky k řádnému studiu. Po ukončení vyučování nemají odsouzení studenti volno, ale týkají se jich veškeré povinnosti, jaké mají všichni obyvatele věznice. Mezi základní povinnosti každý den patří budíček v 5.30, kdy dozorci rozsvítí v ložnicích světla a odsouzení se musí seřadit před ložnicemi, aby se nechali spočítat. Po početní prověrce stavu odsouzených je čas na osobní hygienu a následuje snídaně. Z jídelny odchází do ložnic, kde již čekají na dozorce, který je odvedou do školních prostor. Pak začne vyučování, které je rozděleno přestávkou na svačinu, kterou dostanou při snídani, což je odměna za to, že studují. Nestudující a nepracující odsouzení svačinu nemají. Pak pokračuje vyučování až do času na oběd. Po ukončení vyučování odchází odsouzení do ložnic, kde mají osobní volno, anebo se musí zabývat činností, která je stejná pro všechny odsouzené a kterou si mohou přečíst každý den na nástěnce ve společných prostorách. Základní činností se rozumí především úklid společných prostor. Ten to úklid mají jednotlivé ložnice rozdělený podle týdnů. Musí uklízet chodbu, toalety, kou-


36

pelny, kulturní místnost, venkovní prostory. Po splnění činností pak mají osobní volno, ve kterém se mohou věnovat studiu až do doby večeře, která začíná od 16 hodin. Ke studiu nemají odsouzení možnost využití internetu, mobilních telefonů či tabletů. Veškeré informace musí vyhledávat z knih. Mezi 18 a 19 hodinou se mohou jít procházet na vycházkový dvůr. V 19 hodin se koná opět početní prověrka stavu odsouzených a po ní již nesmí opustit oddíl, ale mohou se ještě navštěvovat v rámci ložnic, takže mají možnost spolu studia probraného učiva. Ve 22 hodin je vyhlášena večerka, kdy dojde ke zhasnutí světel v ložnicích, a odsouzení by měli spát. Během dne, kdy se odsouzení věnují různým činnostem, na ně dohlíží kromě dozorců, především vychovatel. Ten jim může pomáhat při studiu a také rozhoduje o jejich veškerém volnu a rozděluje činnosti, které musí splnit. Může je také odměnit za vzorné chování, studium, plnění povinností nad rámec, například takzvanou nadstandartní návštěvou, která probíhá v soukromí, bez rušení ostatních odsouzených a jejich návštěv a bez dohledu dozorců, probíhající ve speciální místnosti. Může trvat až 3 hodiny.

5.2 Vznik vzdělávacího střediska věznice Kuřim Obsahem další kapitoly bude snaha o ucelený pohled na vzdělávací středisko ve věznici Kuřim. Věznici se nachází v Jihomoravském kraji, zhruba 15km od Brna. Je to věznice pro všechny typy odsouzených, kromě doživotních trestů. Jako jediná v republice je zaměřená na sexuální delikventy. Celková ubytovací kapacita věznice činí 464 míst. Věznice vytváří podmínky pro zaměstnávání odsouzených ve středisku hospodářské činnosti, ve svém vlastním provozu a u soukromých firem. K získání a udržení pracovních návyků je nabízena i možnost brigádní práce bez nároku na odměnu při pomocných pracích pro potřeby věznice a v rukodělných dílnách. Ředitelkou věznice je od roku 2003 plk. PhDr. Zuzana Kalivodová, pod jejím vedením vzniklo v roce 2014 ve věznici Kuřim školicí středisko, které připravuje odsouzené na získání kvalifikaci v oboru práce ve stravování.


37

Před tím, než mohlo dojít k otevření školicího střediska, bylo za potřebí v první fázi vypracovat projekt. Byl vytvořen vedením věznice, které ho pak muselo podstoupit generálnímu ředitelství vězeňské služby v Praze ke schválení. Schválený projekt byl zařazen jako součást Středního odborného učiliště, Učiliště a odborného učiliště Vězeňské služby České republiky. Tato škola se zabývá vzdělávání odsouzených a skládá se z poboček, které se nacházejí v různých věznicích na území České republiky. Tato škola, která byla zřízena ministerstvem spravedlnosti, má možnost vydávat celostátně platná vysvědčení a výuční listy, ze kterých ovšem není patrné, že byly vydány ve věznici. Školicí středisko v Kuřimi tedy spadá pod vedení učiliště vězeňské služby. Základní podmínkou k vytvoření školicího střediska je především dostatečný prostor k výuce odsouzených. Nejedená se pouze o prostory, ve kterých odsouzení tráví čas během studia, což je například vybavená cvičná kuchyň, či třída, ale musí dojít také k získání místa v ubytovacích jednotkách věznice pro odsouzené, kteří přicházejí studovat z jiných věznic. Z tohoto důvodu dochází k přesunu jiných odsouzených, aby uvolnili místo pro studenty. Co se týče finanční stránky zavedení a provozu školicího střediska, tak na ní se podílí jak věznice, tak Střední odborné učiliště vězeňské služby. Věznice hradí především pobyt, stravu odsouzených, také hradí základní vybavení. Učiliště hradí učitele, materiální pomůcky a studijní pomůcky. Důvod, který vedl ředitelku věznice k vytvoření prostoru pro vzdělávání odsouzených, byl především ten, že jako psycholožka chápe problémy odsouzených s nedostačujícím vzdělání a dle jejích slov, chce odsouzeným dát šanci k jejich následné resocializaci po propuštění z trestu odnětím svobody a ke snížení recidivy překročení zákona. Po splnění všech podmínek k otevření studijního oboru, musí dojít k hlavnímu úkolu a to získání studentů, kteří budou mít zájem o získání kvalifikace v oboru kuchař-číšník. Proto, aby mohli být studenti přijati, museli projít přijímacím testem. Tento test nebyl náročný vzhledem k obvykle nižšímu intelektu či vzdělávacím schopnostem odsouzených.


38

Školní vzdělávací program školicího střediska Kuřim uvádí mezi podmínky: znalostí uchazeče vyjádřených hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání, dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče, předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek, zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.

Ke studiu mohou nastoupit pouze ti uchazeči, kteří kromě splnění přijímacího testu, splňují i podmínky délku trestu odnětím svobody, která musí být taková, aby odsouzený stihl dokončit studium, než bude propuštěn na svobodu. Další podmínka je, že odsouzený nesmí mít poruchu osobnosti například sociopati, agresoři a podobně, s touto poruchou odsouzeni nejsou zařazeni ke studiu v tom to oboru z bezpečnostních důvodů a také provozních, neboť tito odsouzení mají problémy se sebeovládáním, sebekontrolou, autoritami a stávají se pro ostatní nebezpečnými. Jejich přítomnost při studiu by vedla k rozložení morálky ve výuce. Ke studiu oboru práce ve stravování bylo pro rok 2014/2015 přijato 18 uchazečů. Ti budou po dobu tří let získávat kvalifikaci v oboru práce ve stravování, pod vedením tří pedagogů. Odsouzení mají možnost dílčího studia, které by trvalo pouhé dva roky. Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou, kterou musí odsouzený splnit, aby mohl získat výuční list. Při skládání závěrečné zkoušky tvoří zkoušející komisi učitelé a ředitel Středního odborného učiliště, Učiliště a odborného učiliště Vězeňské služby České republiky.

5.3 Názory odsouzených na studium K tomu, abych získal představu o tom, jak ke studiu přistupují samotní odsouzení, byl vypracován jednoduchý dotazník, určený odsouzeným. V dotazníku jsem položil pouze jednoduché otázky, aby byly pro odsouzené pochopitelné, ale aby zároveň vytvořily


39

obraz o tom, jak k samotnému studiu odsouzení přistupují. Odpovědi jsem získal od 16 studujících odsouzených. Nízký počet respondentů je dán především specifickým prostředím, kdy není možné jich získat více. Jednotlivé otázky jsou kladeny tak, aby byly srozumitelné pro všechny respondenty, i pro ty, kteří mají problémy s pochopením psaného textu.

Otázky pro odsouzené 1.) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 2.) Vaše délka trestu je? 3.) Proč jste se rozhodl ke studiu ve výkonu trestu? 4.) Co očekáváte od získání výučního listu? 5.) Baví Vás obor, který studujete? Proč ano, proč ne 6.) Kdybyste si mohl vybrat obor pro získání výučního listu, který by to byl a proč? 7.) Byl složitý přijímací test? 8.) Popište, jak byste si představoval studium ve výkonu trestu 9.) Jaké máte studijní výsledky? 10.) V čem vidíte klady a zápory studia?

1.) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Zde odpovědělo 10 respondentů, že jejich nejvyšším dosaženým vzděláním je pouze vzdělání základní, tedy, že se svým vzděláním skončili při odchodu ze základní školy. Zbylí respondenti, tedy 6, odpověděli, že mají ukončené středoškolské vzdělání a to střední odborné učiliště. Tento výsledek dokazuje, že většina odsouzených nemá žádné ukončené vzdělání kromě základní školy, praktické školy, samozřejmě se najdou mezi nimi i jedinci, kteří nemají řádně ukončené ani základní vzdělání, což znamená, že nesplnili celou docházku základní školy a školu ukončili v nižším ročníku než je devátý a pro starší odsouzené je to nižší ročník než osmý. Z tohoto výsledku bychom mohli získat představu, že odsouzení páchají trestnou činnost především ze sociálních problémů a to především z nedostatku možnosti uplatnit se


40

na trhu práce a tak získat jeden z hlavních faktorů pro správnou socializaci. Což by ukazovalo, že vzdělávání odsouzených během výkonu trestu je opravdu potřeba, aby se jejich trestní činnost neopakovala.

2.) Vaše délka trestu je? Délka trestu studujících odsouzených se pohybuje od 25 měsíců po 15 let. Ve věznici Kuřim tedy nestuduje žádný odsouzený, který by měl vyměřený trest delší než 15 let a deset měsíců, což je nejdelší trest odsouzeného žáka.

3.) Proč jste se rozhodl ke studiu ve výkonu trestu? Nejčastější odpovědí na tuto otázku, kdy tak odpovědělo 6 respondentů, bylo, že studují, aby získali lepší kvalifikaci pro život mimo zdi věznice. Kdy doufají, že díky výučnímu listu získají zaměstnání. Pouze dva odsouzení se rozhodli pro studium z důvodu nezaměstnanosti během výkonu trestu, neboť zaměstnání i studium přináší ve výkonu trestu značné úlevy. Tři respondenti odpověděli, že jejich důvod ke studiu je především ten, aby nějakým způsobem trávili čas během výkonu trestu. Dva respondenti chtějí získat vyšší vzdělání, než je vzdělání základní. Poslední 3 respondenti odpověděli na tuto otázku kuriózním způsobem. První odpověď zněla „ Chci se konečně změnit“, druhá odpověď „ začínám dostávat rozum“ a třetí odpověď „ v civilu nemám čas“. Pokud se pořádně zamyslíme nad jednotlivými odpověďmi, musíme dojít závěru, že i když se od sebe liší, vždy z nich vychází podtext, že tito studující vězni se rozhodli pro studium, aby získali větší možnosti k resocializaci a to především uplatnění na trhu práce, které jim zajistí kvalitnější život a život bez nutnosti trestné činnosti.

4.) Co očekáváte od získání výučního listu? Tato otázka jen doplňuje otázku předchozí. Odpovědi získané od respondentů pouze dokazují naše domněnky, o touze odsouzených získat výuční list, aby měli lepší pracovní podmínky, neboť 15 respondentů odpovědělo shodně, že studují kvůli tomu, aby


41

se lépe začlenili do společnosti po propuštění z výkonu trestu a aby získali větší možnost na trhu práce. Pouze jeden respondent odpověděl, že neočekává nic.

5.) Baví Vás obor, který studujete? Doplňte proč ano, proč ne Zde opět odpověděla většina respondentů stejně a to 15 respondentů odpovědělo, že je studium baví, protože rádi vaří a protože pak mohou v civilním životě najít lépe práci. Pouze jeden respondent odpověděl „beru to normálně“

6.) Kdybyste si mohl vybrat obor pro získání výučního listu, který by to byl a proč? Devět respondentů odpovědělo, že chtějí studovat kuchaře číšníka, tedy to, co studují a to z důvodu, že je obor baví a mohou získat lépe zaměstnání. Stejný důvod udalo i dalších 6 respondentů. Jen obor se lišil a vyskytl se zde v odpovědi automechanik, tesař, instalatér, zámečník, malíř-natěrač, zedník. Pouze jeden respondent neodpověděl na tuto otázku nic.

7.) Byl složitý přijímací test? Proč ano, proč ne Zde devět respondentů odpovědělo, že přijímací test nebyl pro ně náročný. Jeden respondent odpověděl, že test náročný byl a zbylých šest respondentů odpovědělo, že žádný přijímací test nemuseli skládat. Pokud se podíváme na množství záporně odpovídajících respondentů, tedy těch, co odpověděli, že test nebyl náročný, dojdeme k závěru, že testy jsou opravdu tvořené tak, aby mělo možnost dobře vykonat přijímací test co nejvíce žádajících odsouzených, čímž učiliště umožňuje, aby větší množství získalo výuční list a tudíž větší možnost na trhu práce.

8.) Popište, jak byste si představoval studium ve výkonu trestu Zde se opět shoduje devět odsouzených v odpovědi na tuto otázku, že jsou spokojeni se studiem tak, jak probíhá.


42

Dva respondenti by si přáli rozdělit studium na týden praxe a týden teorie. Další dva by chtěli, aby díky vzdělávání získali více výhod jako je oddělení od ostatních vězňů a větší kapesné. Jeden respondent je absolutně nespokojený, důvod nespokojenosti však neudal. Zbývající dva respondenti by chtěli, aby studium bylo více osobní.

9.) Jaké máte studijní výsledky? Většina respondentů, čtrnáct, odpovědělo, že studijní výsledky mají dobré a zbývající dva respondenti odpověděli, že studují s vyznamenáním. Dalo by se říci, že ze studijních výsledků je znát, že většina odsouzených je se studiem spokojená, z toho důvodu se při studiu snaží a nic nezanedbávají. Mají opravdu velkou chuť získat výuční list.

10.) V čem vidíte klady a zápory studia? Třináct respondentů je s celkovým studiem spokojeno. Pouze jeden respondent vidí nedostatek ve studiu v tom, že je studium příliš lehké a tudíž výuční list mohou získat všichni. Dva respondenti udali, že toto studium je důležité pro život.

Pokud bychom shrnuli výsledky dotazníkového šetření, měli bychom dospět ke stejnému názoru s celkovou bakalářskou prací, neboť nám odpovědi odsouzených pouze potvrzují, že získáním výučního listu se naskýtá větší možnost k jejich lepšímu začlenění do společnosti, čímž se sníží možnost k recidivě jejich překročení zákona. Odpovědi ukazují, jak je tedy důležité studium odsouzených podporovat, což by mělo vést k tomu, aby se celková kriminalita snížila.

Tabulka č.2 – shrnutí otázky č.1 pro odsouzené Otázka č.1 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

základní

vyučen

střední odborné

střední s maturitou

10

0

6

0


43

Tabulka č. 3 – shrnutí otázky č.2 pro odsouzené Otázka č. 2 Vaše délka trestu je?

1-5 let

6-10let

11-15let

nad 15 let

5

7

3

1

Tabulka č.3. – shrnutí otázky č.3 pro odsouzené

Otázka č.3

Proč jste se rozhodl ke studiu ve výkonu trestu?

Chci vyšší vzdělání, než je základní

Chci získat výhody, které plynou ze studia ve vězení

2

2

Chci nějak zabít čas

3

Chci lepší kvalifikaci

6

5.3.1 Pohled vyučujících na studium s odsouzenými Rozhovor- mistr pro vaření

1.) „Jak vidíte práci s odsouzenými?“ „Dá se s nimi vyjít, s většinou odsouzených.“ 2.) „Jste vyučen kuchařem?“ „Jsem vyučený kuchař, mám střední školu.“ 3.) „Dokážete s odsouzenými řešit konflikty a předcházet jim?“ „ Musím k nim přistupovat opatrně a brát je takové jací jsou, abych předcházel konfliktům.“ 4.) „Přistupujete k nim tedy opatrně?“

jiné

3


44

„Když už je člověk zná, tak si dovolí více věcí. Ze začátku to bylo těžké, to jsem měl i strach, ale zvykl jsem si, jakmile jsem odsouzené poznal.“ 5.) „Při praxi se odsouzení snaží něco naučit, nebo jen využívají volno z vězení?“ „ Někteří se opravdu snaží, ale najdou se i ti, co praxi odbývají“ 6.) „V dotazníku jsem se dočetl: kuchařina mě baví, ale smrdí mě“ „No to je přístup některých z nich.“

7.) „Co si myslíte o vybavenosti cvičné kuchyně. Mají, vzhledem k bezpečnosti, přístup k ostrým nožům?“ „Vybavení kuchyně je velmi dobré, pouze prostor je malý, na tak velký počet odsouzených. Ostré nože potřebují, takže k nim mají přístup.“ 8.) „Co chování odsouzených, nemají problém s kázní?“ „ Pouze ze začátku zkoušeli, co si mohou dovolit, ale to jsem ukázal, že si nebudou dovolovat ke mně nic, jinak jim hrozí tresty. Oni vědí, jaké tresty mohu použít a tak se chovají slušně a bez problémů.“

Rozhovor 2- paní učitelka na odborné předměty

1.) „Co Vás přimělo k práci s odsouzenými?“ „ Je to soukromá otázka, nebudu Vám na ni odpovídat, každý má nějaký důvod. Každopádně mám dlouholetou praxi na střední škole a viděla jsme tuto práci jako určitou změnu.“ 2.)“Je rozdíl učit žáky na střední škole a odsouzené?“ „ V učitelování rozdíl není, je to stejné, když učím patnáctileté, nebo starší odsouzené. Rozdíl je pouze v individuálním přístupu, protože je mezi nimi spousta dys onemocnění. Hlavní problém je v tom, že si odsouzení nemohou nechat změřit tyto vady, protože s dětmi se chodí do pedagogicko-psychologické poradny, ale odsouzení ne, takže se tyto dysfunkce musí často vypozorovat v průběhu vyučování.“ 3.) „ Jak je to s motivací pro odsouzené?“


45

„Jejich jediná motivace je odměna a výhody, které z nich plynou. Jsou to především 2 výhody: nestandartní návštěva, úlevy na výkonu trestu. Jako odměna pro ně není ani přídavek, který dostávají. Problém je v tom, že já je ani nemohu odměňovat. Mohu dávat pouze návrhy na odměny a je pak odměňují speciální pedagogové, nebo vychovatelé. Odměna je navrhována pouze za určitou práci, ale nikoliv za prospěch, to je každého věc.“ 4.) „Studium je tedy účelové?“ „Ano, pouze účelové“ 5.) „Odsouzení psali, že studují hlavně, kvůli zlepšení vzdělání“ „Ano, to píší, protože jsme jim na začátku vysvětlovali, že pak nebudou mít pouze základní vzdělání, ale již střední vzdělání.“ 6.) „Máte strach být mezi odsouzenými sama?“ „Jednou jsem měla, když přede mnou na sebe křičeli.“ 7.) „Takže už se nebojíte, zvykla jste si?“ „Úplně jsem si nezvykla, je to o nějakém instinktu, protože když se nedívám a oni se porvou, mám strach, abych to nechytla já.“ 8.) Práce je tedy stejná jako na klasické střední škole?“ „Ano, je to stejné, pracujeme pod ministerstvem školství, pod učilištěm v Praze. My jsme hodnoceni jako pedagogičtí pracovníci, pod vedení věznice spadá pouze výkon trestu, tedy odsouzení.“ 9.) „Jak hodnotíte odsouzené?“ „ Hodnocení je stejné jako u klasických středních škol, od známek výborný po nedostatečný, pouze s rozdílem, že se nehodnotí chování, protože je to bráno jako večerní studium, nikoliv denní. Celkové hodnocení je také stejné, takže čtvrtletní, půlroční, tříčtvrtěletní a roční.“ 10.) „Pomáhá jim Vaše hodnocení při žádosti o prominutí půlky trestu? „Určitě se na to komise dívá.“ 11.) „Mohou mít studium nařízené? Je to dáno do programu zacházení?“ „Nemají ho nařízené, musí splnit 18hodin výuky týdně, mají však splnit 21, proto se to spojuje s programem zacházení, které vedou vychovatelé, například právnické věci.“


46

12.) „Takže po skončení studia získají středoškolské vzdělání? „Ano, je to dvouleté studium, a budou mít středoškolské vzdělání.“ 13.) „V dotazníku často uvádí, že studují, aby měli lepší zaměstnání.“ „ Je to složité, protože hodně z nich, když skončí s výkonem trestu, začnou opětovně užívat drogy. Studium vidím, že je opravdu pro ně především účelové, tedy to, že jim plynou výhody, jak jsem říkala, ta nadstandartní návštěva a podobně. Nikoliv svačiny na víc.“

K získání nějaké informace i z druhé strany, tedy ze strany vyučujících, použil jsem krátký rozhovor s vyučujícími. Rozhovor jsem realizoval s učitelkou teorie a mistrem odborného výcviku. Zajímala mne zejména odpověď na otázku, kterou by zřejmě chtěl slyšet každý, a to, zdali se vyučující mezi odsouzenými nebojí. Oba shodně uvedli, že práce to není z tohoto hlediska jednoduchá, protože mají strach z toho, aby nebyli fyzicky napadeni. Oba učitelé již zažili fyzický souboj během výuky, ale pouze mezi odsouzenými. Z toho to pohledu je pro vyučující práce těžká a samozřejmě těžší než výuka na běžné střední škole. Co se týče klasické výuky, neliší se příliš od výuky na ostatních středních školách, protože se výuka odráží od rámcově vzdělávacího programu a na něj navazujícího školního vzdělávacího programu. Stejné je i známkování studentů. Výjimku tvoří to, že odsouzení nezískávají známky za chování, protože jejich studium je bráno jako večerní škola, nikoliv jako klasické denní studium. Z tohoto důvodu vyučující nemají žádné možné prostředky ke kázeňským přestupkům. Jediná jejich možnost je pouze návrhů na trest či pochvalu, kterou musí předat vychovatelům a ti následně vyhodnotí, zdali si odsouzený trest či pochvalu ve formě nějaké odměny (například nestandartní návštěvy) zaslouží. Pokud odsouzený má dobrý prospěch, anebo dokončí studium, plyne jim z toho výhoda v době, kdy žádají v půlce svého trestu o prominutí zbytku trestu, kdy komise, která rozhoduje o podmínečném propuštění, může přihlédnout k jeho snaze získat lepší vzdělanost. Vyučující se také shodují v tom, že i zde mohou rozdělit žáky na skupinu pracovitých a skupinu nepracovitých. Pokud se nechce odsouzeným kvalitně pracovat, mají jen malé


47

možnosti k motivaci, aby jejich výkon byl lepší. Tato motivace je základní pravidlo, které bylo odsouzeným řečeno již při zahájení výuky a to pravidlo je, že pokud získají výuční list, mohou získat lepší uplatnění na trhu práce. Pokud tedy nechtějí kvalitně pracovat, je jim zdůrazněno, že když nezískají výuční list a zůstane jim pouze základní vzdělání, mají jen mizivé šance na trhu práce a tím pádem pak větší šanci se znovuobjevit mezi odsouzenými. Jiné motivační prostředky vyučující nepoužívají. Celé studium tedy záleží na dobrovolnosti a touze získat výuční list. Organizace výuky se také liší od klasické střední školy, kdy odsouzení místo 21 hodin týdně mají pouze 18, a zbylé tři hodiny jsou zařazený do programu zacházení s vychovateli, což jsou nepovinné předměty, například základní práva. Vyučující také vysvětlili důvod, proč někteří museli konat přijímací testy a jiní ne. Záleželo vždy na výběrové komisy, která rozhodla o tom, kdo bude přijímací řízení dělat. Měli i odsouzené, kteří přijímací test nezvládli. Během výuky je práce s odsouzenými stejná jako s běžnými středoškoláky, pouze je zde ovlivněno to, že většina studujících má nějaké omezení v podobě různých disfunkcí, jako je dyslexie a podobně.

Shrneme-li tedy všechny informace získané rozhovorem s vyučujícími, můžeme říct, že výuka ve věznici se příliš neliší od výuky na standartních středních školách, pouze motivační prostředky jsou jiné. Hlavní rozdíl je spatřován v tom, že ve věznici mají učitelé větší strach o své zdraví z ohledu na prostředí, ve kterém výuka probíhá. Práce to tedy není příliš jednoduchá, i když jde především o výuku dospělých, ale obvykle sociálně nepřizpůsobivých studentů.

6 Diskuze

6

48

Diskuze

Co se týče vzdělávání odsouzených domnívám se, že je v České republice dostatečné. Dle mého by se mělo vzdělávání odlišovat i podle toho, za jaký trestný čin byl odsouzený potrestán a také by se od sebe ve vzdělávání měli oddělit studenti se základním vzděláním a s vyšším vzděláním. Domnívám se proto, že je velký rozdíl mezi odsouzeným vrahem, který je odsouzen poprvé a odsouzeným zlodějem, který je odsouzen již po několikáté. Každý z nich by měl mít jiný přístup. Pokud není vrah narušená osobnost, ale zabil v afektu a podobně, bude potřebovat pro svůj návrat do společnosti jiné podmínky a zkušenosti, než zloděj, který neustále recidivuje. Dle mého názoru takový zloděj, i kdyby vystudoval ekonomickou školu během výkonu trestu, bude pokračovat ve svých krádežích nadále. U takového odsouzeného by se mělo zvažovat takové studium, které ho zaujme a zejména naučí, jak v běžném životě existovat bez páchání trestných činů. Po prostudování problematiky vzdělávání odsouzených mě nejvíce zaujal model z Kanady. Velmi se mi líbí závěrečný bod, kde se popisuje, jak se odsouzení učí žít v běžném životě, kdy pracují v různých dílnách, které jsou již reálné a nikoliv pouze studovna. Myslím si, že ten to přístup odsouzené vrací snadněji do společnosti. Pro lepší představu o vzdělávání odsouzených jsem vytvořil jednoduchý dotazník, na který mi odpovídali. Jelikož moje práce je především zaměřena na vzdělávání odsouzených ve věznici Kuřim, neměl jsem velké množství respondentů, ale pouze 16, což je počet studujících odsouzených ve věznici Kuřim. Otázky byly jednoduše stavěné, aby je odsouzení pochopili. Je zajímavé, že ve většině otázek se odsouzení shodovali v odpovědích, kdy na otázku shodně odpovědělo nejméně 10 odsouzených stejně. Dotazník ukázal, že většina odsouzených dokáže uvažovat o budoucnosti, která je čeká po odpykání trestu odnětí svobody. Přemýšlí nad tím, jak se znovu začlenit do společnosti tím, že především získají zaměstnání a zvládnou tak běžný život bez

6 Diskuze

49

trestných činů. Otázkou ovšem je, jak velké šance mají se záznamem v rejstříku trestů, získat práci v oblasti, kterou vystudují. Myslím si, že je to složité, protože i běžní studenti mají problém sehnat zaměstnání po ukončení středoškolského vzdělání a to mají trestný rejstřík čistý, což zajímá většinu zaměstnavatelů. Řekl bych, že by se v tom to směru měly podniknout změny, které by odsouzeným umožnili získat zaměstnání. Je to určitě složitá situace, protože většina lidí se domnívá, že větší právo na práci mají lidé bez záznamu v rejstříku trestů, nezajímá je, že by mohl nějaký člověk udělat chybu a měl by poté dostat šanci na to, aby se polepšil. Na víc by to mohl být třeba velice šikovný automechanik, mnohem šikovnější než ostatní, ale kvůli záznamu v trestním rejstříku nemá možnost to ukázat a tím také vydělat peníze nejen pro sebe, ale i pro svého zaměstnavatele. Když mu to společnost neumožní, bude muset se opětovně vracet k trestné činnosti, aby zvládl přežít. Proto by mohlo vzniknout nařízení vlády, že ti, kteří zaměstnají bývalé odsouzené, mohli by mít u nich podobné výhody, jako ti, kteří zaměstnávají invalidní osoby. Samozřejmě by šlo především o dobu třeba na rok, aby odsouzený prokázal, že dokáže opravdu pracovat. Možná by bylo i řešení, když by měl zaměstnavatel možnost u těchto zaměstnanců prodloužit zkušební dobu, aby měl opravdu jistotu, že mu takový zaměstnanec neudělá žádnou škodu. Možná by to bylo řešení, protože by zaměstnavatelé jak ve státním, ale i v soukromém sektoru, měli určité prostředky, aby mohli přijmout člověk se záznamem, ale aby se proti němu mohli při problémech bránit. Je však otázkou, jestli by všichni zaměstnavatelé byli opravdu nezákeřní a tyto prostředky nezneužívali. Další možností by bylo vytvoření chráněných dílen, kde by odsouzení pracovali rok, aby získali praxi v oboru a za státem řízené peníze, aby nejen zaplatili svůj dluh za pobyt ve vězení, ale aby dokázali s penězi vyjít v běžném životě.

7

7


50


Pro pedagogickou praxi bych doporučil, aby se vzdělávání odsouzených uskutečňovalo v jiné rovině. Domnívám se, že tím, že se odsouzeným usnadňuje studium, nenutí je k tomu, aby se změnili a snažili něčeho dosáhnout. Odsouzení využívají studium především k tomu, aby mohli být podmínečně propuštěni, anebo z důvodu úlev, které jim studiem ve vězení plynou. Sice odsouzení odpovídali v dotazníku, že studují zejména z důvodu, aby měli nějaké vzdělání a šanci na lepší resocializaci, ale vzhledem k mé praxi v zaměstnání ve věznici, kdy se nám velmi často vrací bývalí odsouzení, najde se mezi nimi velká řada, která stejně pracovat nebude, i když daný obor vystuduje. Z tohoto důvodu by si odsouzení studium měli zasloužit a měli by v něm pracovat tvrdě, aby sami došli k názoru, jak je důležité mít zkušenosti v nějakém oboru, který jim umožní lepší život a život bez trestných činů. • nezjednodušovat odsouzeným studium • studium za zásluhu, nikoliv zásluhy za studium • motivovat odsouzené ke studiu jistotou lepší resocializace • vytvořit větší výběr oborů, které v praxi zaručí získání zaměstnání i s rejstříkem trestů • studovat by měli jen ti, kteří v trestu pracují, nebo alespoň mají zájem o práci • odsouzení studenti by měli slušně vystupovat během výuky • tresty za porušení jakéhokoliv bodu slušného chování, včetně možnosti ztráty studia za porušení pravidel • v běžných školách zavést metodu prevence možnosti ztráty svobody za trestné činy, aby se tak velké množství mladých lidí nedostávalo do vězení za drogy, krádeže a další.

8

Závěr

8

51

Závěr

V mé práci jsem se snažil přiblížit otázku studia odsouzených ve výkonu trestu. Pokud srovnáme věznice v České republice a věznice ve světě, můžeme říci, že Česká republika má kvalitní nabídku vzdělávání se světovými věznicemi srovnatelnou. Ve věznicích se nabízejí rekvalifikační kurzy, středoškolské vzdělání, ale i vysokoškolské vzdělání. Jelikož na vzdělávání odsouzených se dbá i v jiných státech světa, můžeme říci, že toto vzdělávání je pro společnost důležité. Cílem mé práce bylo nejprve vysvětlení, jakým způsobem dochází ke vzdělávání odsouzených, vysvětlení proč dochází ke vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu a srovnání vzdělávání odsouzených v České republice a jiných zemí. Jelikož jsem popsal situaci u nás i v zahraničí, domnívám se, že jsem teoretickou část cíle zvládl popsat tak, že moje bakalářská práce vysvětlila otázku vzdělávání odsouzených, ve výkonu trestu, jak u nás v České republice, tak zahraničních státech. V teoretické části jsem měl za cíl také vysvětlit, proč by odsouzení měli mít šanci během výkonu trestu studovat a rozšiřovat si vědomosti a praktické dovednosti. Domnívám se, že i na tuto otázku moje bakalářská práce odpověděla způsobem, který je pro laického člověka srozumitelný a který by mohl přivést čtenáře moji práce na jiný pohled problému studia odsouzených k výkonu trestu. Cílem praktické části bylo uvedení do problému vzniku školicího střediska pro odsouzené ve věznici Kuřim. Vysvětlení, jakým způsobem se odsouzení vzdělávají ve výkonu trestu ve věznici Kuřim. Celkový pohled na život studujícího odsouzeného. V mé práci jsem popsal život i studijní život odsouzených ve věznici Kuřim. Prakticky jsem ukázal, co všechno musí odsouzení ve věznici dělat, jakým způsobem žijí, jak probíhá jejich život během jednoho dne. Posledním cílem práce je proniknout do myšlení studujících odsouzených za pomoci dotazníku, aby mohla vzniknout představa, jak přistupují ke vzdělávání samotní odsouzení. Protikladem je pak vysvětlení, jak vidí vzdělávání odsouzených jejich učitelé. Abych získal informace k vytvoření představy o studiu odsouzených z jejich pohledu i z pohledu vyučujících ve věznicích, použil jsem dvě výzkumné metody. S odsouzenými

8

Závěr

52

jsem využil metodu dotazníkového šetření, kdy odsouzení odpovídali na deset jednotlivých otázek, které jsem v závěru každé otázky vyhodnotil. Celkově odpovídalo na dotazník 16 respondentů. Pro získání představy o práci ve výuce s odsouzenými jsem použil metodu rozhovoru s pedagogy, vyučujícími ve věznici Kuřim. Tento rozhovor jsem následně rozebral a popsal v mé práci. Vzhledem k tomu, že jsem se držel svých daných cílů a snažil jsem se najít odpovědi na tyto cíle, domnívám se, že všechny cíle, které jsem si zadal na začátku práce, jsem splnil a moje práce opravdu popisuje vzdělávání odsouzených a jednoduchým způsobem vysvětluje daný problém laické veřejnosti.

Celá práce dokazuje, že i když společnost je proti vzdělávání, protože to považuje za ulehčení života za mřížemi, je zapotřebí toto vzdělávání podporovat. Pokud chceme, aby v celé společnosti ubývalo trestných činů, musíme dát odsouzeným šanci na získání kvalitního života, který by zajistil, aby odsouzený již nepáchal trestní činnost. Je jasné, že pokud většina odsouzených má pouze základní vzdělání, je to jeden z hlavních faktorů, proč skončili ve výkonu trestu. Lidé se základním vzdělání nemají příliš velké šance na získání práce. Pokud nemá člověk práci, je už pouze malý krok od toho, aby začal páchat trestnou činnost, anebo třeba brát drogy, což je také krok k páchání trestné činnosti a tím k větší šanci získat pobyt ve vězení. Ať považujeme vzdělávání odsouzených za přepych, měli bychom je podporovat. Domnívám se, že by se mohla Česká republika trochu přiblížit vězeňství v Kanadě, tedy především stránky studia odsouzených. Měla by se především inspirovat v oblasti práce odsouzených na různých pracovištích mimo věznici, kde by se připravovali na stejnou práci mimo vězení. Tato příprava je dle mého názoru velice důležitá a pro odsouzené prospěšná, neboť se mohou prokázat zkušenostmi a odbornými znalostmi, což by jim pomohl k lepšímu úspěchu na trhu práce. Problém odsouzených je také ten, že příliš mnoho zaměstnavatelů nemá zájem zaměstnat pracovníka se záznamem v rejstříku trestů. Z toho důvodu má odsouzený mnohem menší šanci na trhu práce, i když je to odborník ve svém oboru. Proto se domnívám, že

8

Závěr

53

by odsouzení měli mít zájem o získání několika výučních listů a to především v manuálních oborech, ve kterých záznam v trestním rejstříku není tak velkou překážkou jako v oborech zaměřených na studium s maturitou či vysoké škole. Společnost by měla začít chápat, že nejen nabídkou vzdělávání, ale také nabídkou práce pro odsouzené, by mohlo dojít k značnému zmenšení trestných činů a tím ke zlepšení životu ve společnosti všech lidí.

9


9

54


9.1. Literatura BAJCURA Lubomír, Sborník referátů z mezinárodní konference, Praha 2004, ISBN 80239-3645-x BAJCURA Lubomír, Práva vězně od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody, Praha 1999, Grada Publishing, ISBN 80-7169-555-6 BENEŠ Milan, Andragogika, Praha 2000, Grada, ISBN 978-80-247-2580-2 BERNARD Jan, CHODURA Bohdan, KRATOCHVÍL Roman, Mediace v rámci výkonu trestu odnětí svobody, Praha 2005, ISSN 1213-9297 ČERNÍKOVÁ Vratislava., MAKARIUSOVÁ Vlasta, Sociální ochrana, Praha, Policejní akademie, ISBN 80-85981-36-X ČÍRTKOVÁ L., Kriminální psychologie., Praha, Eurounion, 1998, SBN 80-85858-70-3 FISCHER Slavomil, Etopedie v penitenciární praxi, Ústí n. Labem 2006, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, ISBN 80-7044-7227-9 FISHER Slavomil, ŠKODA Jiří, Sociální patologie, Praha, Grada Publishing, ISBN 978-80247-5046-0. FISCHER Slavomil, ŠKODA Jiří, Speciální pedagogika, Praha 2008, ISBN 978-80-7387014-0 HÁLA Jaroslav, Úvod do teorie a praxe vězeňství, České Budějovice 2006, Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., ISBN 80-86708-30-6 HÁLA Jaroslav, HACKOVÁ Zdena, Anketa k problematice zaměstnávání odsouzených, příloha časopisu České vězeňství 11,3,4-9 INCIARDI James A., Trestní spravedlnost, Praha, 1994, ISBN 80-85605-30-9 KARABEC Zdeněk, Perspektivy vězeňské služby, 1998, příloha časopisu České vězeňství 1,3,4-5

9


55

Phdr. MAŘÁDEK Vladimír, Vězeňství, Ostrava 2005, Ostravská univerzita-pedagogická fakulta, ISBN 80-7368-0025-5 NETÍK Karel, Koncepce rozvoje vězeňství ČR, příloha časopisu české vězeňství 6,1 NETÍK Karel, Psychologie v Právu, Praha 1997, ISBN: 80-71-7917-76 PIPEKOVÁ Jarmila, Kapitoly ze speciální pedagogiky, Brno, 2010, ISBN-13:978-80-7315198-0 ŘEHÁČEK Michal, KÝR Aleš, GONZA H., Koncepce rozvoje vězeňství v ČR, Praha 1991, Tiskárna VV Praha Pankrác SMÉKALOVÁ Petra, Veřejnost o českém vězeňství v r. 1996, České Budějovice, 1997, Diplomová práce na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity VALENTA Milan, Přehled speciální pedagogiky, Portál, 2014, ISBN 978-80-262-0602-6

9.2. Internetové zdroje Základní listina práv a svobod, [online]. Praha:16.12.1992 [cit. 2015-2-9]. Dostupné z http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html Výkon trestu-zákon o výkonu trestu, [online]. Praha:1996 [cit.2015-2-9]. Dostupné z http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/81/file/%C2%A8Nov%C3%A9%20Sedlo/1 69.pdf - Zákon 169/1999, Hlava1, díl 1, Obecná ustanovení, paragraf 2 Základní listina práv a svobod, hlava 4, [online]. Praha 1992 [cit.2015-2-9]. Dostupné Z http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html, Základní listina práv a svobod, hlava 4 Historie

vězeňství

[online].

Praha

2010

[cit.

2015-2-13].

Dostupné

z

http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/historie-104/historievezenstvi, Statistick8

ročenka

[online].

Praha:

2015

[cit.

2015-2-12].

Dostupné

z

http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/spr%C3%A1vn%C3%AD/statistiky/ Statistick%C3%A9%20ro%C4%8Denky/Rocenka_2013.pdf

9


Vyhláška

c.345/1999

56

[online].

Praha:

1999

[cit.2015-2-9].

Dostupné

z

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-345, Vyhláška č.345/1999 Sb, Hlava čtvrtá, paragraf 46) Školské vzdělávací střediska ve věznicích [online]. Praha: 2011 [cit. 2015-2-14]. Dostupné z http://www.ok.cz/iksp/docs/390.pdf, s.21 Vzdělávání

vězňů

[online].

Nove

Sedlo:2010

[cit.2015-2-15].

Dostupné

z

http://www.vscr.cz/veznice-nove-sedlo-81/o-nas-1597/vykon-trestu-764/vzdelavaniveznu-967/dlouho-ocekavany-rekvalifikacni-kurz Věznice Kuřim- rekvalifikační kurz [online]. Kuřim: 2006 [cit. 2015-2-20]. Dostupné z http://www.vscr.cz/veznice-kurim-46/informacni-servis-1588/zamestnavaniodsouzenych-761/rekvalifikacni-kurz-monter-suchych-staveb-2189 Vězeňská

statistika

[online].

Praha:2015

[cit.2015-2-14].

Dostupné

z

http://www.vscr.cz/veznice-kurim-46/informacni-servis-1588/zamestnavaniodsouzenych-761/rekvalifikacni-kurz-monter-suchych-staveb-2189 Volnočasové

aktivity

[online].

Praha:2011

[cit.

2015-2-15].

Dostupné

z

http://www.ok.cz/iksp/docs/390.pdf,s.27 Zaměstnávání vězňů v zoo [online]. Kurim:2011 [cit. 2015-3-15]. Dostupné z http://www.vscr.cz/veznice-kurim-46/informacni-servis-1588/zamestnavaniodsouzenych-761/spoluprace-s-brnenskou-zoo-zdarne-pokracuje Adult

Basic

Education

[online].

Kanada:2011

[cit.

2015-3-7].

Dostupné

z

2015-3-7].

Dostupné

z

2015-3-7].

Dostupné

z

http://www.csc-scc.gc.ca/text/prgrm/educ-eng.shtml Secondary

Education

[online].

Kanada:2011

[cit.

http://www.csc-scc.gc.ca/corcan/002005-1002-eng.shtml Vocational

Education

[online].

Kanada:2011

[cit.

http://www.csc-scc.gc.ca/corcan/002005-1001-eng.shtml Post-secondary Education [online] Kanada:2011 [cit. 2015-3-7]. Dostupné z http://www.csc-scc.gc.ca/corcan/002005-1003-eng.shtml

Přílohy

57

Přílohy

Přílohy

Přijímací test

1. Největší světadíl je a. Afrika b. Amerika c. Asie

2. autorem Babičky je a. Božena Němcová b. Karolína Světlá c. Jaromíra Erbová

3. Parlament v České republice tvoří kdo ……………………………….a…………………………………

4. Kdy probíhala druhá světová válka a. 1938 -1945 b. 1939-1945 c. 1940-1945

5. Kdy se rozpadlo Rakousko –Uhersko a. 1918 b. 1945 c. 1914

6. Vyjmenujte prezidenty ČR …………………………………………………….

58

Přílohy

7. Kolik litrů krve má dospělý člověk a. 7 - 10 l b. 1.5 -3 l c. 4-5 l

8. Co je vojenský pakt a. Unesco b. OSN c. Nato

9. První člověk ve vesmíru…………………………………………………

10. Upálení Jana Husa a. 6. 7. 1920 b. 6. 7. 1415 c. 6. 7. 1212

Témata k závěrečné zkoušce Okruh A. Výpomoc při obsluze hostů (65-012-E) 1. Společenské chování a vystupování Pravidla společenského chování a vystupování obsluhujícího Základní pravidla stolování Odborná terminologie v gastronomii

2. Bezpečnost hostů Bezpečnostní pravidla spojená s ochranou majetku a zdraví hostů Pravidla BOZP a PO, prevence bezpečnostních rizik

59

Přílohy

HACCP (kritické kontrolní body)

3. Hygienicko-sanitační činnosti Osobní hygiena a hygiena práce Příprava pracoviště na provoz, úklid pracoviště v souladu s hygienickými požadavky Příprava inventáře

4. Inventář na úseku obsluhy Rozdělení inventáře Způsoby používání inventáře Péče o inventář

5. Jednoduchá obsluha Gastronomická pravidla, nabídkové lístky Pravidla techniky jednoduché obsluhy Používání vhodného inventáře na pokrmy a nápoje

6. Nápoje Základní rozdělení nápojů Příprava a podávání nápojů Nápojový lístek

7. Ošetřování a skladování nápojů Jednotlivé druhy studených a teplých nápojů Skladování nápojů Technologické zařízení při ošetřování a skladování nápojů

8. Skladování potravinářských surovin Výživa a její význam

60

Přílohy

Pravidla skladování potravin, druhy skladů Evidence skladových zásob (příjem a výdej zboží)

9. Obsluha technologických zařízení v provozu Technologická zařízení a jejich provoz Manuály technologických zařízení Technologie zabezpečení provozu

Okruh B. Výpomoc při přípravě pokrmů (65-005-E)

1. Organizace práce ve stravovacích zařízeních Společné stravování Význam technologie přípravy pokrmů Organizace práce ve výrobním středisku

2. Hygienicko-sanitační činnosti Osobní hygiena a hygiena práce Příprava pracoviště na provozu v souladu s hygienickými požadavky Rizikové potraviny Ošetřování a skladování inventáře

3. Čištění zařízení a výrobních prostor Pravidla BOZP a PO Sanitace výrobních zařízení a jejich příslušenství (dezinfekce, dezinsekce, deratizace) Prevence bezpečnostních rizik, alimentární nákazy Druhy a použití čisticích prostředků

61

Přílohy

4. Obsluha technologických zařízení Druhy technologických zařízení Obsluha technologických zařízení Bezpečnostní zásady jejich provozu

5. Skladování potravinářských surovin Skladování surovin a ošetřování surovin Skladování – hygienické normy Provozní evidence - příjemka, výdejka

6. Příprava pokrmů pro rychlé občerstvení Sortiment rychlého občerstvení Technologický postup přípravy – vlastnosti a úprava pokrm Kontrola kvality, senzorické posouzení – expedice pokrmů

7. Zpracování a úprava polotovarů Druhy polotovarů Technologické postupy a úprava polotovarů Příprava a expedice pokrmů z polotovarů Technologické vybavení

8. Přílohy Druhy příloh – technologické úpravy příloh Technologické postupy ze surovin Technologické postupu z polotovarů Kontrola kvality, senzorické posouzení – expedice příloh

9. Výpomoc při výrobě jídel Příprava surovin

62

Přílohy

63

Technologické postupy při výrobě jídel Receptury přípravy pokrmů Kontrola kvality, senzorické posouzení - expedice vyrobených jídel

1. ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název školy: Vězeňská služba České republiky Střední odborné učiliště

Adresa školy: Na Veselí 51, 14067 Praha 4

Zřizovatel:

Ministerstvo spravedlnosti

IČO:

Ředitel školy: PaedDr. Martin Váňa Telefon: Fax:

244024111

244024997

E-mailová adresa:

[email protected]

Webové stránky:

www.skolyjh.cz

Název školní vzdělávacího programu 65-51-E/02 Práce ve stravování

Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia:

2 roky, večerní studium

Způsob ukončení vzdělávání:

závěrečná zkouška

Přílohy

64

Platnost:

od 1. 9. 2014 počínaje prvním ročníkem

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM SOU Praha – ŠVS KUŘIM 2. PROFIL ABSOLVENTA

Název školy:

Vězeňská služba České republiky

Střední odborné učiliště Adresa školy: Praha, Na Veselí 51,140 67 Praha 4 Kód a název vzdělávacího programu: 65-51-E/02 Práce ve stravování Dosažený stupeň vzdělání:

střední vzdělání s výučním listem

Délka a forma vzdělání:

dvouleté večerní

Způsob ukončení:


Certifikace:

výuční list

Platnost:

od 1. 9. 2014 počínaje prvním ročníkem

2.1 Pracovní uplatnění absolventa Absolvent školního vzdělávacího programu Práce ve stravování disponuje kompetencemi pro činnosti v provozovnách veřejného stravování na úseku výroby a odbytu. Absolvent ovládá způsoby přípravy běžných pokrmů české kuchyně i zahraničních kuchyní, zhotovuje pokrmy teplé, studené kuchyně a připravuje jednoduché moučníky, kontroluje kvalitu provedení práce, esteticky je upravuje a umí správně uchovávat pokrmy. Absolvent ovládá základní pravidla a techniku obsluhy podle prostředí a charakteru společenské příležitosti. Absolvent se uplatní při výkonu povolání ve veřejném i účelovém stravování v pozici zaměstnance.

Přílohy

65

Po absolvování závěrečných zkoušek se může ucházet o přijetí do studijních oborů pro absolventy tříletých učebních oborů. 2.2 Výsledky vzdělávání Odborné kompetence absolventa: Absolvent vykonává odborné činnosti:

-

prakticky využívá poznatků o různých druzích surovin,

-

připravuje a uspořádává své pracoviště ve výrobním středisku,

-

umí používat stroje a zařízení ve výrobním a odbytovém středisku,

-

zná technologické postupy při zhotovování pokrmů,

-

orientuje se v recepturách teplých, studených a dietních pokrmů,

-

ovládá přípravu a servis studených a teplých nápojů, použije vhodné technologické postupy,

-

určuje spotřebu základních surovin a konveniencí, normuje pokrmy a nápoje,

-

ovládá kalkulaci a ceny pokrmů a nápojů,

-

kontroluje kvalitu provedené práce,

-

sestaví jídelní a nápojový lístek podle gastronomických pravidel a pravidel racionální výživy,

-

ovládá základy jednoduché obsluhy v různých druzích odbytových středisek,

-

sestaví slavnostní menu pro slavnostní příležitosti, sestaví menu pro různé příležitosti

-

upraví tabuli pro různé slavnostní příležitosti,

-

ovládá různé způsoby vyúčtování s hostem.

- dbá na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. -

jedná podle právních předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany při práci, požární ochrany a hygienických předpisů a zásad,

-

používá předepsané ochranné pracovní prostředky a pomůcky,

Přílohy

-

66

chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem, − osvojí si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci se stroji a zařízením,

-

rozpozná možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byl schopen zajistit odstranění závad a možných rizik, − zná systém péče státu o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, umí uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); − je vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokáže první pomoc sám poskytnout.

Obecné kompetence:

Absolvent je veden tak, aby:

-

znal své reálné odborné kvality,

-

měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval svědomitě a pečlivě, snažil se dosahovat co nejlepších výsledků a konstruktivně přistupovat k důvodné kritice a k odstraňování vzniklých nedostatků,

-

měl základní přehled o nabídce profesních a vzdělávacích možností a příležitostí v regionu, uměl posoudit a zjistit možnosti svého pracovního uplatnění

-

prezentoval vhodným způsobem výsledky své práce

-

uvažoval a jednal ekonomicky v osobním i pracovním životě , pracoval hospodárně a snažil se o loajálnost v pozici zaměstnance,

-

dodržoval zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieně práce, znal pracovní rizika spojená s výkonem svého povolání,

Přílohy

67

-

pečoval o stroje a zařízení a prováděl jejich běžnou obsluhu a údržbu,

-

rozvíjel své estetické cítění a tvůrčí přístup ve svém oboru.

-

orientoval se v potřebných informacích a pracoval s nimi uvážlivě,

-

byl schopen používat prostředky informační a komunikační technologie ke komunikaci,

-

měl aktivní přístup k životu,

-

jednal a komunikoval slušně a odpovědně, vážil si vytvořených hodnot,

-

respektoval lidská práva a vážil si lidského života,

-

chránil životní prostředí v pracovním i osobním životě,

-

jednal hospodárně v pracovním i osobním životě,

-

pociťoval odpovědnost za své zdraví,

Výsledky vzdělávání v oblasti citové, postojové a hodnotové Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent ve svém uplatnění -

měl aktivní přístup k životu,

-

respektoval lidská práva, dodržoval zákony a jednal v souladu s morálními principy,

-

jednal a komunikoval slušně a odpovědně,

-

chránil životní prostředí

-

pociťoval odpovědnost za své zdraví,

-

vytvářel a udržoval kvalitní partnerské vztahy a upevňoval mezilidské vztahy,

-

uvědomoval si odpovědnost za vlastní život a ctil život jako nejvyšší hodnotu.

Předpoklady absolventa pro další rozvoj v pracovním, občanském i osobním životě:

-

čte s porozuměním texty verbální, ikonické (tabulky, grafy, schémata)

Přílohy

68

-

dovede se vyjadřovat v mateřském jazyce přiměřeně situaci každodenního a pracovního života,

-

má základní znalosti o fungování multikulturní demokratické společnosti,

-

má základní znalosti v oblasti právního vědomí,

-

má vědomosti a dovednosti z ekonomiky a podnikání potřebné k orientaci na trhu práce, v podnikových činnostech a v pracovně právních vztazích,

-

má základní numerické znalosti,

-

zná zásady správné životosprávy,

-

dovede identifikovat běžné problémy, s nimiž se v životě setká a hledat způsoby jejich řešení.

2.3 Způsob ukončení vzdělávání a stupeň dosaženého vzdělávání Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list.

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Podmínky pro přijetí ke studiu ·

úspěšné ukončení základního vzdělání

zdravotní způsobilost pro obor 3.2 Kritéria přijímacího řízení -

znalostí uchazeče vyjádřených hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání

-

dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

-

předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek

-

zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání.

-

pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení.

Přílohy

-

69

ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeči

3.3 Pojetí a cíle vzdělávacího programu Učební obor je náročný na manuální a intelektové dovednosti žáků při uplatnění tvořivého a logického myšlení a estetického vnímání. Vyučující vedou žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili kladný vztah ke zvolenému oboru a získali správné pracovní návyky. Vzdělávací program umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních a intelektových dovedností potřebných k vykonávání toho zaměstnání. Při sestavování a naplňování ŠVP je respektována snaha o vybavení absolventa takovými znalostmi, dovednostmi a postoji, které mu umožní dobré uplatnění na trhu práce. Učivo odborných předmětů je vybráno s ohledem na možnosti pracovního uplatnění absolventa v různých typech provozoven. Cílem vzdělávacího programu je poskytnout žákům určité množství všeobecných a odborných poznatků v práci ve stravování. Všeobecně vzdělávací předměty rozšiřují a prohlubují všeobecné znalosti a dovednosti žáka a vytvářejí předpoklady pro odborné vzdělávání. Odborné předměty jsou zaměřeny na získání přehledu o potravinách a nápojích, jejich vlastnostech, způsobu skladování a ošetřování, zpracování surovin a osvojení technologických postupů při přípravě pokrmů a nápojů. Technologie a praktická příprava je zaměřena na pokrmy studené, teplé a cukrářské kuchyně. V teoretické výuce se žáci seznamují se zařízením gastronomických provozoven a používaným inventářem, získávají vědomosti o stolničení a učí se pravidlům jednoduché obsluhy.

Obsah odborných předmětů je předmětně koordinován s odborným výcvikem. Cílem odborného výcviku je praktické osvojení dovedností a aplikace všeobecných a odborných dovedností. V teorii i praxi jsou žáci vedeni k hospodárnému zacházení s potravinami a k ekologickému chování, ke slušnému chování a k dodržování hygienických předpisů a předpisů bezpečnosti práce. Obor sleduje tyto cíle -

propojení získaných vědomostí a dovedností s praxí při řešení konkrétních problémů,

-

výchova k odpovědnosti, spolehlivosti, samostatnosti v rozhodování a pracovní kázni.

-

rozvíjet zájem žáků o nové trendy

-

poskytnout žákům všeobecný rozhled v oblasti techniky, ekonomiky, informačních a komunikačních technologií,

Přílohy

70

-

první tvoří základ všeobecně vzdělávacích předmětů, který je povinný pro všechny žáky oboru,

-

druhou část představuje učivo odborných předmětů s volitelnými předměty, které přispívá k dobré připravenosti žáka pro praxi.

-

hlavní část výuky tvoří odborný výcvik realizovaný ve školních dílnách, nebo provozních pracovištích,

Charakter pedagogické koncepce Metody a formy výuky jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva výsledky vzdělávání.

Mezi všeobecně vzdělávacími předměty jsou zastoupeny -

český jazyk a literatura,

-

občanská nauka,

-

matematika,

-

informatika

Odbornou složku vzdělávání tvoří předměty -

stroje a zařízení

-

potraviny a výživa

-

technologie

-

stolničení

-

cvičení z ekonomiky

-

odborný výcvik,

Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání rozvíjí především komunikativní dovednosti žáka a učí jej kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce, efektivně pracovat s textem jako zdrojem infor-

Přílohy

71

mací i jako formativním prostředkem, užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Jazykové vzdělávání se podílí na rozvoji sociálních kompetencí žáka. Jazykové vzdělávání rozvíjí čtenářskou gramotnost žáka, učí jej vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá mu uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává mu potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jazyk jako důležitý nástroj myšlení pomáhá žákům -

k rozvoji jejich kognitivních schopností,

-

logického myšlení,

-

ke tříbení jazykového a estetického cítění,

-

k celkové kultivaci osobnosti žáka.

Napomáhá žákům k jejich lepšímu porozumění těm národům, jejichž jazyk ovládají. Společenskovědní a ekonomické vzdělávání Společenskovědní a ekonomické vzdělávání je zahrnuto v předmětech občanská nauka, cvičení z ekonomiky a doplňuje se i v dalších předmětech. Toto učivo rozvíjí -

historické vědomí žáků, aby na základě poznání minulosti lépe porozuměli současnosti a jejím problémům,

-

učí je nejen porozumět sobě, ale i orientovat se ve společnosti a světě, v němž žijí a budou i v budoucnu žít.

-

Rozvíjí jejich právní vědomí.

Žáci získají -

přípravu na aktivní občanský život v demokratické společnosti,

-

mediální gramotnost a poznatky o životě v multikulturní společnosti, aby byli schopni se chovat v prostředí tržní ekonomiky,

Přílohy

72

Matematické vzdělávání – hospodářské výpočty Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci uměli -

využívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě (při řešení běžných

Žáci se naučí -

číst s porozuměním matematický text,

-

vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek a internetu), a podrobovat je logickému rozboru a zaujímat k nim stanovisko,

-

přesnosti a preciznosti ve vyjadřování i v ostatních činnostech,

-

používat odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, kreslicí potřeby.

Žáci získají -

pozitivní postoj k matematice, zájem o ni a její aplikace,

-

motivaci k celoživotnímu vzdělávání,

-

důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při své práci.

Prevence sociálně patologických jevů V rámci minimálního preventivního programu školy je kladen důraz na -

zdravý životní styl,

-

komunikaci a spolupráci ve skupině.

Je to průběžný program zaměřený na -

osobnostní rozvoj,

-

sociální rozvoj,

-

výcvik v sociálně komunikativních dovednostech.

Program zasahuje výchovnou i vzdělávací složku vzdělávání během celého školního roku a směřuje -

k pozitivnímu ovlivnění klimatu třídy a následně školy,

Přílohy

73

-

ke změně motivace žáků,

-

ke změně motivace pedagogických pracovníků školy,

-

ke změnám vyučovacích metod

je realizován zejména formou -

rozhovorů se žáky,

-

spolupráce školy s dalšími odborníky.

Vzdělávání v informačních technologiích Vzdělávání v informačních technologiích učí žáky -

pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií,

-

pracovat s informacemi.

Žáci se učí -

pracovat s běžným kancelářským a aplikačním programovým vybavením,

-

na uživatelské úrovni používat operační systém.

Vzdělávání se realizuje jednak v rámci předmětu informatika, a dále důsledným využíváním prostředků informačních a komunikačních technologií v celém školním vzdělávacím programu. Žáci získají -

přizpůsobivost změnám ve vývoji prostředků informačních technologií,

-

schopnost pracovat s jednotlivými aplikacemi.

Metody a formy vzdělávání volí pedagogičtí pracovníci školy se zřetelem -

k charakteru vyučovaného předmětu,

-

ke konkrétní situaci ve vzdělávacím procesu.

Přílohy

74

Vedle tradičních metod vyučování (výklad, vysvětlování, demonstrace intelektuální a psychomotorické dovednosti a způsobilosti, procvičování pod dohledem učitele, učení pro zapamatování) jsou zejména používány -

metoda dialogu,

-

diskuse,

-

skupinová práce žáků (diskusní skupiny, brainstorming, skupinové semináře a obhajoba, empatie),

-

semináře,

-

projektové vyučování,

-

kompozice,

-

metody heuristické a rozvíjející tvořivost a vynalézavost, vyhledávání informací,

-

samostudium a domácí úkoly,

-

široké využívání prostředků informačních technologií.

Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře umístí na trhu práce, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce.

Přílohy

75

4. UČEBNÍ PLÁN Kód a název školního vzdělávacího programu: Název ŠVP:

Práce ve stravování

Forma vzdělání: Platnost:

65-51-E/02 Kuchař-

večerní

od 1. 9. 2014 od 1. ročníku

Počet týdenních vyučovacích hodin celkem Kategorie a názvy vyučovacích předmětů 1. ročník

2. ročník

celkem

Celkem za studi- skupiny um

A. Povinné vyučovací předměty

Český jazyk a literatura

1

1

2

68

1

Občanská nauka

1

1

2

68

1

Matematika–hospodářské výpočty

1

1

2

68

1

Informatika

-

2

2

64

2

Potraviny a výživa

1

1

2

68

1

Stroje a zařízení

1

-

1

36

1

Stolničení

1

1

2

68

1

Odborný výcvik

12

11

23

784

2

Celkem

18

18

36

B. Nepovinné vyučovací předměty

Přílohy

76

10. UČEBNÍ OSNOVY Učební osnova předmětu Český jazyk a literatura

Střední odborné učiliště, Název školy: Na Veselí 51, Praha 4, PSČ 140 67 Zřizovatel školy:

Česká republika – ministerstvo spravedlnosti

Kód a název oboru vzdělávání:

65-51-E/02 Práce ve stravování

Název ŠVP:


Forma studia:

večerní studium

Řádná délka studia vzdělávacího programu:

2 roky

Vyučovací jazyk:

český

Dosažený stupeň vzdělání:


Způsob ukončení studia:


Celkové týdenní hodinové dotace za studium:

1 od 1. 9. 2014

Platnost:

1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1

Obecné cíle

Základním cílem předmětu český jazyk a literatura je rozvíjet komunikační schopnosti žáka, naučit ho užívat jazyka jako nástroje k myšlení, vyjádření názorů a pocitů a výměně informací. Zároveň se snaží o kultivaci a rozšíření doposud získaných komunikačních schopností tak, aby jeho projev, mluvený nebo psaný, byl co nejvíce souvislý a srozumitelný. K cílům předmětu patří, aby žák získal přehled o osobnostech a dílech, jež zásadní měrou přispěly k vývoji literatury. 1.2

Charakteristika učiva

Přílohy

77

Učivo a úkoly jsou zadávány tak, aby byl žák nucen nejen k přemýšlení a vyjádření svého názoru, ale i ke čtení textu s porozuměním, k následné reprodukci a interpretaci. Žák procvičuje především tyto komunikativní dovednosti, ale zároveň je veden k tomu, aby si osvojil schopnost aplikovat teoretická pravidla týkající se grafické stránky českého jazyka v praxi. 1.3

Cíle vzdělávání

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli: rozlišit spisovný a nespisovný jazyk a situace, v nichž tyto formy jazyka použije uplatňovat pravopisná pravidla v písemném projevu odhalit jazykové a stylizační chyby používat adekvátní slovní zásobu, včetně odborné terminologie v případě pochybností využívat jazykové příručky a slovníky uplatňovat základní principy stavby textu vyjádřit postoje všeho druhu a názory jasně, věcně a srozumitelně měli přehled o základních osobnostech a dílech světové i české literatury chápali význam krásné literatury a umění pro lidský život porozuměli přečtenému textu a interpretoval ho vytvořili z odborného textu srozumitelné výpisky získávali a kriticky hodnotil informace z různých zdrojů V afektivní oblasti směřuje vzdělávání k tomu, aby žáci získali: pozitivní postoj k literatuře a kultuře jako celku motivaci k celoživotnímu vzdělávání důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci 1.4

Výukové strategie

Pedagog bude k výuce přistupovat tak, aby u žáka vzbudil motivaci a vyvolával pozitivní emoce. Vedle tradičních metod vyučování (výklad, vysvětlování, procvičování pod dohledem učitele a učení pro zapamatování) budou do výuky začleněny: skupinová práce žáků

Přílohy

78

samostatné práce (studium literatury, cvičení dovedností) rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti pomocí doplňovacích, slovních a tvůrčích her práce s odborným textem (porozumění textu) 1.5

Hodnocení výsledků žáků

Hodnocení žáků se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Při celkové klasifikaci v pololetí, na konci školního roku budou vyučující vycházet nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností. Pro klasifikaci bude podkladem ústní i písemné zkoušení, výsledky samostatných prací, i hodnocení aktivity žáka. 1.6

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat

Rozvoj klíčových kompetencí: Kompetence k učení Předmět vychovává k aktivnímu používání informací a to jak v písemné tak i elektronické podobě. Učí samostatné analýze učebního textu, logickému uvažování a utváření vlastního názoru. Komunikativní kompetence Předmět přispívá k realizaci komunikativních kompetencí tím, že je žák veden k práci s textem, jeho četbě, porozumění a aktivní interpretaci a k samostatnému písemnému i mluvenému projevu. Ke komunikativní klíčové kompetenci přispívá i poznání vztahů mezi slovy a zásadami tvoření slov. Občanské kompetence a kulturní povědomí Žák získává přehled o útvarech, které mu pomohou obstát především v úředních situacích, a procvičuje schopnost tyto dokumenty vytvářet. V rámci občanských kompetencí získává žák povědomí o literárně kulturních omezeních, která nejsou v souladu s demokratickou společností, a učí se uplatňovat svá občanská práva pomocí textových útvarů k tomu určených. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žáci jsou seznamováni s jazykovými útvary, jimiž lze vhodně prezentovat a hájit sebe i svá práva a své zájmy ve veřejném životě tak, aby nebyly porušeny principy demokracie (úřední dopis). Učí se kriticky přijímat informace, diskutovat, věcně argumentovat a tolerovat odlišné názory.

Přílohy

79

Člověk a svět práce Žáci si procvičí tvoření dokumentů, potřebných pro uplatnění v pracovním životě (žádost, životopis, formuláře a dotazníky). Člověk a životní prostředí Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, jak důležité je pro člověka životní prostředí a aby se vyhýbali krokům, které životní prostředí poškozují. Informační a komunikační technologie Důležitá je dovednost získávat a efektivně využívat informace z různých zdrojů a schopnost používat výpočetní techniku pro prezentaci svých samostatně vypracovaných úkolů a schopnost rozlišovat důvěryhodné zdroje informací od nedůvěryhodných.

Učební osnova předmětu Potraviny a výživa Střední odborné učiliště, Název školy: Praha 4, Na Veselí 51, PSČ 140 67 Zřizovatel školy:




Název ŠVP:


Forma studia:

večerní studium


2 roky

Vyučovací jazyk:

český






2

Přílohy

80

Platnost:

od 1. 9. 2014


Obecné cíle

Cílem vzdělávací oblasti je poskytnout žákům základní odborné znalosti problematiky, která se týká potravin a výživy. Žáci jsou vedeni k racionálnímu jednání, vystupování a komunikaci. Při realizaci předmětu je třeba dbát zejména na rozvoj osobnostních předpokladů pro pracovníky ve službách a to je spolehlivost, poctivost, odpovědnost za svěřenou práci, pozitivní postoj a vztah k hostům, rozvíjení schopnosti pracovat v týmu.

1.2


Obsahový okruh umožňuje, aby si žáci osvojili základní návyky osobní hygieny, dodržovali hygienu v gastronomickém provozu, jednali podle bezpečnostních zásad, dbali na dodržování ekologických a požárních předpisů, znali složení potravin, hygienu potravin a základy fyziologie výživy. Žáci se naučí definovat odborné pojmy spojené s výživou a znalosti, které uplatní při sestavování jídelních lístků a menu. Žáci se seznámí s organizací práce ve stravování, s činností výrobních středisek, s technologickými postupy při zpracování potravin. 1.3


Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli: odborné znalosti a dovednosti získané v tomto předmětu uplatnit ve světě práce získané vědomosti uplatnit při dalším vzdělávání 1.4

Výukové strategie

Ve výuce budou zejména využívány: hromadná výuka skupinová výuka Ve výuce budou zejména realizovány tyto vyučovací metody: dialogické slovní metody – zejména diskuze

Přílohy

81

řešení problémů prezentace prací žáků 1.5


Hodnotit žáky budeme podle platného klasifikačního řádu na základě hloubky porozumění poznatkům, schopnosti je aplikovat při řešení problémů, schopnosti kritického myšlení, dovednosti práce s texty, samostatnosti úsudku a dovednosti výstižně formulovat myšlenky, argumentovat a diskutovat. Ústní zkoušení – četnost zkoušení jedenkrát za pololetí. Při hodnocení vždy uplatnit kombinaci slovního hodnocení a známky. Písemné zkoušení – po osvojení si tematického celku. Hodnocení aktivity – v každé vyučovací hodině. Sebehodnocení žáka – při ústním zkoušení, samostatných pracích. Hodnocení třídy, skupiny – každou vyučovací hodinu. 1.6


Rozvoj klíčových kompetencí: Kompetence k učení Naučí žáka soustavně se vzdělávat ve smyslu potřeb trhu práce a vlastního uplatnění na tomto trhu. Kompetence k řešení problémů Předmět přispívá k výchově k samostatné analýze a řešení praktických zadání Personální kompetence Přispěje k tomu, že žák je schopen provést sebehodnocení – umí si uvědomit své přednosti i nedostatky, stanovit si cíle a priority, přijímat radu a kritiku, adekvátně na kritiku reagovat. Sociální kompetence Naučí žáka pracovat samostatně i v týmu. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám

Přílohy

82

Žáci se naučí orientovat na pracovním trhu, získají reálnou představu o pracovních, platových a dalších podmínkách v oboru, osvojí si pravidla komunikace s potenciálními zaměstnavateli. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žáci jsou vedeni k vytvoření demokratického prostředí ve třídě i ve škole, založeného na vzájemném respektování, aktivitě a angažovanosti, k diskuzím nad konkrétními úlohami z praxe. Člověk a životní prostředí Žáci jsou vedeni konkrétními příklady k zodpovědnosti za životní prostředí. Informační a komunikační technologie Seznámí žáky s možnostmi vyhledávat, zpracovávat, uchovávat i předávat odborné technické informace pomocí moderních informačních a komunikačních technologií. Člověk a svět práce Naučí žáka orientovat se ve světě práce, hodnotit faktory charakterizující obsah práce a srovnávat je se svými předpoklady, vyhledávat a posuzovat informace o pracovních příležitostech, orientovat se v nich. Seznámí žáka se základními aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnance. Mezipředmětové vztahy: Výuka v předmětu Potraviny a výživa navazuje a je provázána s vědomostmi a dovednostmi získanými v dalších předmětech a to zejména v odborných předmětech.

Učební osnova předmětu Odborný výcvik Střední odborné učiliště, Název školy: Praha 4, Na Veselí 51, PSČ 140 67 Zřizovatel školy:




Název ŠVP:


Forma studia:

večerní studium

Přílohy

83


2 roky

Vyučovací jazyk:

český






12 (praxe na ústavní kuchyni)

Platnost:

od 1. 9. 2014


Obecné cíle

Žák získá základní znalosti a dovednosti v oboru, tyto znalosti a dovednosti mu umožní orientovat se v pracovním procesu. 1.2


Výuka je orientovaná na získání vědomostí o stravovacích zařízeních, dovedností při využívání stravovacích zařízeních, zejména při přípravě pokrmů a nápojů. 1.3


Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli: využívat veškeré vybavení kuchyně připravovat tepelně upravené pokrmy orientovat se při přípravě pokrmů studené kuchyně upravovat hotové pokrmy připravovat omáčky, přílohy, moučníky, masné výrobky atd. V afektivní oblasti směřuje vzdělávání k tomu, aby žáci získali: pozitivní postoj k zdravému způsobu života a životnímu prostředí motivaci k celoživotnímu vzdělávání důvěru ve vlastní schopnosti 1.4

Výukové strategie

Přílohy

84

výklad k vybraným celkům, řízený rozhovor aktivní vyžadování spolupráce žáků při navazování na předchozí poznatky a při navrhování postupů řešení úloh demonstrace učiva na konkrétních příkladech a úlohách řešených společně i samostatně podpora práce se zdroji informací – tisk 1.5


Hodnocení probíhají v rovině motivační, informativní a výchovné. Je prováděno známkami podle klasifikačního řádu školy. Ústní prověřování znalostí je průběžné, písemné zpravidla po kapitolách formou kratších testů - jak centrálně vydávaných s volbou odpovědí, tak zaměřených na aplikaci učiva při řešení úloh. 1.6


Rozvoj klíčových kompetencí: Kompetence k učení Naučí žáka využívat při učení různých pomůcek a prostředků. Kompetence k řešení problémů Žák samostatně řeší běžné pracovní i mimopracovní problémy, volí prostředky a způsoby vhodné pro splnění jednotlivých aktivit. Matematická kompetence Žák je schopen aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úloh. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žák je schopen využívat informace z otevřených zdrojů a efektivně s nimi pracovat. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žáci jsou stimulováni k aktivitě, angažovanosti a k zásadám slušného chování. Člověk a životní prostředí Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za stav životního prostředí.

Přílohy

Člověk a svět práce Žáci jsou motivováni k důslednosti, zodpovědnosti, pečlivosti a kolektivní spolupráci. Informační a komunikační technologie Žáci využívají informace z různých zdrojů včetně výpočetní techniky.

85

Vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu. Bakalářská práce

Recommend Documents