Bankovní institut vysoká škola Praha
Využívání fondů EU k podpoře podnikání Bakalářská práce
Helena Mičková
Leden, 2009
Bankovní institut vysoká škola Praha
Katedra ekonomických a sociálních věd
Využívání fondů EU k podpoře podnikání
Autor:
Helena Mičková BK, PA
Vedoucí práce:
Ing. Petr Soukup, CSc.
Odborný konzultant:
Praha
Leden, 2009
2
Prohlášení:
Prohlašuji, že
jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně, s použitím uvedených
zdrojů.
V Brně dne,
16.1.2009
Helena Mičková
3
Anotace práce
Bakalářská práce shrnuje základní teoretické a procesní informace o Strukturálních fondech EU, poskytuje ucelený přehled o jednotlivých Operačních programech pro období 2007 - 2013,
s praktickým zaměřením na Operační program
Definuje jednotlivé
kroky souvisejících s přípravou projektů,
Podnikání a inovace. jejich zpracováním,
podáním žádosti o podporu ze SF, vysvětluje podmínky a postupy vedoucí k získání bankovního úvěru až po čerpání podpory. Práci je možné využít jako informační materiál pro malé a střední podnikatele, kteří mají zájem některý z programů využít pro rozvoj své podnikatelské činnosti, a jako studijní materiál pro zaměstnance banky, kteří pracují v poradenské pozici specialisty pro firemní klientelu. V samostatné kapitole je uveden v zjednodušené formě konkrétní příklad úspěšného projektu společnosti AQUEKO, spol. s r.o., realizovaného pomocí prostředků z fondů Evropské unie. Na závěr jsem uvedla statistiku celkového počtu podaných žádostí o dotace, počtu schválených a zamítnutých projektů v jednotlivých operačních programech a statistiky aktuálního přehledu stavu výzev.
4
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Petru Soukupovi – konzultantovi práce, paní Ing. Iloně Bolkové, vedoucí Asistenčního centra, pobočka Jihlava, za jejich čas, vstřícnost, ochotu a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svému manželovi za trpělivost a pochopení, které se mnou měl celé tři roky, kdy jsem se více jak rodině věnovala studiu.
5
Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 7 1 Fondy Evropské Unie (EU) a jejich organizační struktura ..................................... 8 1.1 Projekty financované z fondů EU........................................................................ 10 1.2 Strategické programové dokumenty politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) ............................................................................................................................. 14 1.3 Regionální politika a strukturální fondy EU ....................................................... 15 1.3.1 Cíl Konvergence .......................................................................................... 15 1.3.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ................................. 16 1.3.3 Cíl Evropská územní spolupráce ................................................................. 16 1.4 Operační programy .............................................................................................. 17 2 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) ................................................... 19 2.1 Projekty financované z OPPI............................................................................... 19 2.2 Principy implementace OPPI .............................................................................. 21 2.3 Agentura CzechInvest.......................................................................................... 23 2.4 CzechTrade .......................................................................................................... 24 2.5 Kdo může žádat o dotace ze Strukturálních fondů .............................................. 24 2.5.1 Definice malého a středního podnikatele .................................................... 25 2.5.2 eAccount ...................................................................................................... 26 3 Realizace projektu ..................................................................................................... 30 3.1 Financování projektů bankou .............................................................................. 31 3.1.1 Československá obchodní banka, a.s........................................................... 31 3.1.2 Úvěrové produkty ČSOB pro financování dotací ze SF EU ....................... 32 3.1.3 Podmínky poskytnutí úvěru ......................................................................... 33 3.1.4 Poradenské služby ČSOB EU Centra a Asistenčního centra ...................... 33 3.2 ČSOB – Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU .... 36 3.2.1 Podmínky financování projektů ze SF EU ve vazbě na účast ČSOB .......... 40 3.2.2 Časté nedostatky v projektech ..................................................................... 41 4 Úspěšný projekt společnosti AQUEKO, spol. s r.o................................................ 43 5 Výsledky ..................................................................................................................... 45 6 Závěr ........................................................................................................................... 48 Literatura: .......................................................................................................................... 49
6
Úvod Téma bakalářské práce Využívání fondů EU k podpoře podnikání jsem si vybrala z důvodu svého působení v pozici ředitelky pobočky Československé obchodní banky a.s. ve Velkém Meziříčí, která nabízí služby pro retailovou i firemní klientelu. K mé náplni práce patří mimo jiné akviziční činnost , poradenství a také finální zpracování a monitorování úvěrů pro malé a střední podnikatele. Podnikatelská sféra na Vysočině je poměrně aktivní a má velký zájem o financování svých záměrů z podpory programů Strukturálních fondů. V této souvislosti je důležité shrnutí požadavků, postupů a podmínek bankovního ústavu, v konkrétním případě Československé obchodní banky, a.s., která poskytuje podnikateli předfinancování jeho záměru. Pro větší názornost jsem ve zjednodušené formě uvedla konkrétní úspěšný příklad realizace projektu podpořeného prostředky z fondů EU společnosti AQUEKO, spol. s .r.o. Vypracováním bakalářské práce jsem chtěla pro své současné i potencionální klienty, ale také kolegy – bankovní poradce, vytvořit jednoduchý a srozumitelný návod, jak se ve složité problematice Strukturálních fondů orientovat, kde hledat informace, partnery a pomoc při zpracování a financování projektů.
7
1 Fondy Evropské Unie (EU) a jejich organizační struktura Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce zvýhodněných regionů. Česká republika se řadí mezi nejchudší státy Evropské unie a v období 2007 – 2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard EUR. Pro srovnání: výše rozpočtu ČR pro rok 2007 je 1 040, 8 miliard Kč. Podpora z fondů EU, kterou může Česká republika v období 2007 – 2013 čerpat, tak odpovídá 74 % státního rozpočtu ČR roku 2OO7. Do přípravy, realizace a vyhodnocení čerpání prostředků z fondů EU je zapojeno množství subjektů na evropské, národní i regionální úrovni. Instituce EU národní ministerstva, regionální samosprávné celky, pověřené agentury a úřady a další. Přitom je důležité, že zodpovědnost za realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti leží na členských státech. Při sjednávání střednědobého plánu výdajů evropského rozpočtu se na vrcholné úrovni Evropské radě tvořené nejvyššími představiteli členských států ( prezidenti, premiéři) rozhoduje o množství prostředků určených na nejrůznější politiky Evropské unie, mimo jiné také na politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Po dosažení jednomyslné shody v Evropské radě musí Evropská komise připravit návrh evropské legislativy v podobě nařízení definující pravidla pro využívání prostředků z evropského rozpočtu rozdělovaných prostřednictvím jednotlivých fondů. Nařízení musí být schválena Evropským parlamentem a Radou EU složenou z ministrů vlád členských států. Rada EU pak schvaluje Strategické obecné zásady Společenství vymezující priority (SOZS) rozvoje Evropské unie coby orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Pak už jsou na řadě členské státy, aby připravily své Národní rozvojové plány (NRP)a Národní strategické referenční rámce (NSRR), popisující prioritní rozvojové oblasti a k nim vymezují cíle, jichž hodlají dosáhnout pomocí prostředků z fondů EU. Národní strategické referenční rámce definuje soustavu operačních programů (OP), které chce členský stát využívat pro čerpání z fondů EU.
8
Členský stát musí předložit NSRR a soustavu všech OP ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a SOZS. Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. Evropská komise jeho průběh již jen monitoruje, vyhodnocuj a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zařízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu. Ve všech členských státech se nicméně při řízení operačních programů i realizaci projektů vychází z pěti základních principů politiky HSS: principu programování, partnerství, koncentrace, doplňkovosti a princip monitorování a vyhodnocování. Realizátoři projektů i administrátoři operačních programů musejí též respektovat dvě horizontální priority jdoucí napříč všemi podporovanými aktivitami: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. Česká republika definovala tyto čtyři základní instituce pro řízení a koordinaci NSRR: - Národní orgán pro koordinaci - Monitorovací výbor NSRR – Řídící a koordinační výbor - Platební a certifikační orgán – Národní Fond - Auditní orgán – Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu
Řízení jednotlivých aeračních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací však již spadá do kompetencí tzv. Řídících orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti. Část svých činností, při nichž dochází k nejčastějšímu kontaktu se žadateli a realizátory projektů ( např. vypisování výzev, vybírání a hodnocení projektových žádostí, konzultace se žadateli a realizátory projektů apod.), může Řídící orgán delegovat na zprostředkující subjekty, kterými jsou často instituce s regionálními pobočkami ( např. Úřady práce, Czechinvest, kraje, Státní fond životního prostředí), ale bývají to též různé odbory na ministerstvech. V případě regionálních operačních programů, programů pro Prahu a programů cíle Evropské územní spolupráce nejsou zřízeny zprostředkující subjekty, ale Společné technické sekretariáty, Regionální subjekty, případně vykonávají veškeré činnosti přímo Řídící orgány.
9
Dohled nad realizací OP má monitorovací výbor, který spolu s Řídícím orgánem řeší především vzniklé problémy, schvaluje závěrečnou a výroční zprávu za aerační program nebo navrhuje změny v operačním programu a navazující soustavě programových dokumentů. V České republice je jen jeden centrální orgán, který zajišťuje tok prostředků z fondů EU do České republiky, a tím je odbor Národního fondu Ministerstva financí. Realizátoři projektů s Platebním a certifikačním orgánem (PCO) přímo nekomunikují, platby dostávají prostřednictvím Zprostředkujícího subjektu, případně Řídícího orgánu přímo ze státního rozpočtu, který projekty předfinancovává. Teprve následně žádá PCO Evropskou komisi o převedení prostředků z rozpočtu EU na svůj účet a tyto prostředky jsou poté převedeny do příslušné rozpočtové kapitoly ministerstva, které odpovídající platby předtím financovalo. Auditem připravenosti řídícího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídících a kontrolních systémů OP, metodickým vedením všech sufitních subjektů zapojených do realizace OP a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt – odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu na Ministerstvu financí.
1.1 Projekty financované z fondů EU
Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury Např. výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, obchvatů, říční infrastruktury, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, nákupu dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod.
Ochrana životního prostředí Např. budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, výsadba regenerační zeleně, instalace větrných elektráren, budování systémů odděleného sběru odpadů,
10
investiční podpora vzdělávacích, poradenských a informačních center environmentálního vzdělávání apod.
Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce Např. úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně, infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb, infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů apod.
Rozvoj cestovního ruchu Např. rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenů, muzeí apod., budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod.
Rozvoj lidských zdrojů Např. rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, inovace vzdělávacích programů, vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje, podpora dalšího vzdělávání apod.
Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou Např. výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, zavádění moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod.
Podpora podnikání, vědy a výzkumu Např. podpora při zakládání podniků, nákupu výrobních technologií, podpora patentové aktivity podniků, vědeckovýzkumných institucí a vysokých škol, výstavba a další rozvoj
11
existujících průmyslových parků, podpora rozvoje poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, podpora marketingových služeb apod.
Program rozvoje venkova Oproti
období
2000-2006
již
pod
strukturální
fondy
nespadá
podpora
konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány prostřednictvím Programu rozvoje venkova financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD).
12
Příloha č. 1 – Přehled fondů Evropské unie
13
1.2 Strategické programové dokumenty politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde jsou definovány hlavní priority politiky HSS v období 2007-2013. Každý členský stát definuje svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní rozvojové problémy země. Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám politiky HSS dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představujícím soulad NRP a SOZS a vymezujícím tak podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS. V období 2007-2013 se České republice nabízí až 26,69 mld. €, které může čerpat z fondů EU. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat navíc přibližně 132,83 mld. Kč z národních zdrojů na spolufinancování projektů, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % způsobilých výdajů. -
Tematické
operační
programy
-
Regionální
operační
programy
-
Operační
programy
Praha
- Evropská územní spolupráce Česká republika dále musí mít připravenou soustavu programových dokumentů a nezbytné institucionální zajištění. Především však musí existovat dostatečné množství kvalitních projektů, bez nichž by ani při splnění všech výše zmíněných předpokladů Česká republika nemusela z nabízené částky vyčerpat ani euro. Realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) se řídí principem programování, kdy projekty nejsou k financování vybírány nahodile, ale podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech.
14
1.3
Regionální politika a strukturální fondy EU
Regionální a strukturální politika zaujímá jedno z dominantních postavení v rámci celkové hospodářské politiky EU. Tato politika, pro kterou je určena zhruba jedna třetina rozpočtu Společenství, rozvíjí a sleduje činnosti, které vedou k posilování hospodářské a sociální soudržnosti v rámci všech členských zemí Evropské unie. Je proto zaměřena především na snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony EU, tzn., že největší podpora směřuje do nejvíce strukturálně postižených regionů. Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU bude v letech 2007 – 2013 realizována třemi typy finančních nástrojů ( finančními prostředky tří fondů). Jede o Fond soudržnosti, A strukturální fondy k nimž patří Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond. Tato politika bud zaměřena na následující tři prioritní cíle.
1.3.1 Cíl Konvergence Tento cíl je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů zemí EU. Je zaměřen na zlepšování podmínek pro růst zaměstnanosti díky investicím do materiálních a lidských zdrojů, na podporu výzkumu, vývoj a inovací a rozvoje znalostní ekonomiky, na ochranu životního prostředí, efektivitu státní administrativy. Cíl Konvergence hraje důležitou roli hlavně v nových členských zemích, které přistoupily k EU v květnu 2004 a které čelí v rámci EU rozdílům ve vývoji. Pokud jde o Českou republiku, cíl Konvergence se bude v letech 2007 – 2013 týkat celého území České republiky vyjma hlavního města Prahy a do jeho rámce patří i Operační program Podnikání a inovace vypracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Je dáno sedm regionálních operačních programů (ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II (4,66 mld. €, cca 131,38 mld. Kč):
ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy
15
Osm tematických operačních programů (21,23 mld. €, cca 598,62 mld. Kč):
OP Doprava OP Životní prostředí OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Integrovaný operační program OP Technická pomoc
1.3.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora regionů, které nespadají pod Konvergence. Je zaměřen na posílení konkurenceschopnosti a atraktivitu příslušných regionů, podporu hospodářských a společenských změn, podporu inovací, ochranu životního prostředí a prevenci rizik. Směřuje dále na rozvoj trhů práce a na sociální začleňování občanů. V České republice pod něj spadá Hl. m. Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 mld. €.
OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita
1.3.3 Cíl Evropská územní spolupráce Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 mld. €. OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko
16
OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko) OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy)
1.4 Operační programy V soustavě programových dokumentů jsou pro žadatele a realizátory projektů nejdůležitějšími dokumenty právě operační programy (OP), které jsou tematicky a regionálně vymezené a specifikují cíle, kterých chtějí pomocí realizovaných projektů dosáhnout.
Jak jsou operační programy zařazeny do soustavy strategických dokumentů? Jak do nich zapadají projekty?
Schéma č. 1
Operační programy mají následující strukturu: 1. Úvod Zdůvodnění potřebnosti programu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti)
17
2. Popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definice cílů operačního programu, vazba na ostatní operační programy, vztah k horizontálním tématům 3. Konkretizace zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v rámci dané oblasti podpory, vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.) 4. Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy. 5. Popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita). 6. Přílohy
18
2 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. O podporu z OPI mohou žádat podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade a další. Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). . Operační program Podnikání a inovace (OPPI) spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je třetím největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 3,04 mld. €, což činí přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,54 mld. €.
2.1 Projekty financované z OPPI OP Podnikání a inovace obsahuje 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 3. 12. 2007.
Prioritní osa 1 - Vznik firem (celkově 2,60 % prostředků OPPI) Oblast podpory je zaměřena na podporu začínajícím podnikatelům. Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, drobnější investičně zaměřené projekty s důrazem na diferenciaci charakteru podpory, zejména pro účely inovačně zaměřených projektů. Forma podpory: Bezúročný úvěr nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem.
19
Prioritní osa 2 - Rozvoj firem (celkově 21,80% prostředků OPPI) Např. pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, koupě podniku v konkurzu, financování pohledávek do lhůty splatnosti, rozvoj informačních a komunikačních technologií apod. Forma podpory: podřízené úvěry a zvýhodněné záruky usnadňující přístup MSP k externím zdrojům financování, u podpory nových výrobních technologií je to dotace.
Prioritní osa 3 - Efektivní energie ( celkově 4,00% prostředků OPPI) Např. výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla apod. Forma podpory: dotace nebo podřízené úvěry s finančním příspěvkem.
Prioritní osa 4 – Inovace (celkově 2,36% prostředků OPPI) Např. ochrana práv průmyslového vlastnictví, zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi, vznik či rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků a technologií apod. Forma podpory: dotace.
Prioritní osa 5 - Prostředí pro podnikání a inovace (celkově 38,40% prostředků OPPI) Např. podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů, vědecko-výzkumných, vzdělávacích a jiných podpůrných institucí, podpora zapojování českých výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem. Forma podpory: dotace.
Prioritní osa 6 - Služby pro rozvoj podnikání (celkově 7,89% prostředků OPPI) Např. rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a enviromentálních systémů řízení, individuální projekty MSP a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy, společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod. Forma podpory: dotace. 20
Prioritní osa 7 - Technická pomoc (celkově 2,95% prostředků OPPI) Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPPI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.
V rámci OPPI je možno čerpat podpory z 15 programů: Program:
Forma podpory:
1. Start
Úvěr
2. Progres
Úvěr
3. Záruka
Zvýhodněná záruka
4. Rozvoj
Dotace
5. ICT a strategické služby
Dotace
6. ICT v podnicích
Dotace
7. Ekoenergie
Dotace
8. Inovace
Dotace
9. Potenciál
Dotace
10. Spolupráce
Dotace
11. Prosperita
Dotace
12. Školící střediska
Dotace
13. Nemovitosti
Dotace
14. Poradenství
Dotace
15. Marketing
Dotace
2.2 Principy implementace OPPI V rámci OPPI se na vybrané projekty poskytuje podpora formou dotace, zvýhodněného úvěru nebo zvýhodněné záruky. Agentury Czechinvest, CzechTrade a Česká energetická agentura
se podílejí na výběru projektů, projektovém řízení, autorizaci plateb
monitorování u dotačních projektů v jejich kompetenci. Implementací programů podpory ve formě úvěrů a záruk je pověřena Českomoravská záruční a rozvojová banka - ČMZRB.
21
Řídící orgán, MPO, sekce SF – celková odpovědnost za implementaci OPPI. Czechinvest – administrace většiny programů. Regionální kanceláře Czechinvest – kontaktní místo pro poskytování rad žadatelům. Česká energetická agentura – administrace energetických projektů. CzechTrade – administrace projektů v oblasti marketingu a internacionalizace. ČMZRB – realizace zvýhodněných úvěrů a záruk. Finanční útvar, MPO, odbor rozpočtu a plánování – platby žadatelům.
MPO vyhlašuje všechny programy podpory OPPI, a to: -
formou standardního oznámení v Obchodním věstníku
-
oznámením v celostátním tisku a dalších médiích
-
formou oznámení na internetových stránkách MPO ( www.mpo.cz)
Úplné znění programů rozšířené o informace o struktuře jednotlivých formulářů a dokumentů je k dispozici na webových stránkách MPO a agentur Czechinvest, CztechTrade, České energetické agentury a ČMZRB. První žádosti do OPI se začaly přijímat a hodnotit 1.3.2007. Programy se vyhlašují zpravidla na časově omezenou dobu. Posledním termínem pro podání žádosti je říjen 2013. Žádosti o platbu lze ovšem podávat až do června 2015. Bezplatná telefonní linka pro dotazy k čerpání pomoci ze SF pro podnikatelskou sféru je 800 800 777.
22
2.3 Agentura CzechInvest
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace
podřízená
Ministerstvu
průmyslu
a
obchodu
ČR,
která
posiluje
konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí.
Služby Czechinvestu: - informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele - implementace dotačních programů financovaných EU a státem - formální poradenství k projektům - správa databáze podnikatelských nemovitostí - podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem - pomoc při realizaci investičních projektů - zprostředkování státní investiční podpory - AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích
23
Agentura CzechInvest založila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich vzniku bylo rozšíření nabídky služeb. Regionální kanceláře agentury CzechInvest poskytují informace o službách agentury a možnostech podpory podnikání ze strukturálních fondů EU, pomáhají firmám, které mají zájem realizovat svou investici v daném regionu a spolupracují se zástupci místní správy a samosprávy, školami a dalšími regionálními institucemi při hledání příležitostí rozvoje podnikatelského prostředí regionu.
2.4 CzechTrade
Agentura CzechTrade je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a pevnou součástí státního systému podpory exportu. Jejím prvořadým úkolem je pomáhat českým vývozcům, především z řad malých a středních firem, prosadit se na zahraničních trzích a rozvíjet jejich exportní aktivity. Hlavním přínosem činnosti agentury je usnadnění jejich vstupu na mezinárodní trhy včetně úspory času a nákladů. Aentura CzechTrade disponuje unikátní sítí zahraničních zastoupení ve třech desítkách zemí. Právě znalost místního prostředí, kontakty a zkušenosti jsou hlavní přidanou hodnotou, kterou CzechTrade prostřednictvím portfolia svých služeb nabízí.
2.5 Kdo může žádat o dotace ze Strukturálních fondů Operační program Podnikání a inovace je zaměřen na podporu podnikatelů, zejména malých a středních, a obecně na řešení otázek překonávání dosavadních bariér přístupu ke kapitálu, které jsou typickým projevem selhání trhu. V souladu s Lisabonskou strategií se počítá s tím, že se bude podpora poskytovat především podnikům s vyšším inovačním potenciálem, ale nezapomíná se ani na podporu vzniku nových (malých) podniků a na podporu
dalšího
rozvoje
existujících
podniků
směřující
k
podpoře
jejich
konkurenceschopnosti, s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností.
24
Odvětvové vymezení podpory je zaměřeno na prosazování pozitivních změn ve struktuře průmyslové výroby, a zejména pak zpracovatelského průmyslu, s cílem kvalitativně posunout ekonomiku České republiky směrem k nejvyspělejším znalostně-technologickým centrům Evropské unie. Specifikace odvětvového vymezení podpory poskytované v rámci Operačního programu Podnikání a inovace bude uvedena v Prováděcím dokumentu a v podmínkách každého programu pomocí přílohy vymezující podporované činnosti dle OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností).
Dle předpokladů budou v rámci jednotlivých programů podpory podporovány tyto subjekty: - malé a střední podniky - velké podniky - fyzické osoby podnikající na živnostenský list - sdružení - právnických osob, podnikatelů, klastry - obecně prospěšné společnosti - územní samosprávné celky - nestátní neziskové organizace - vzdělávací instituce - veřejné výzkumné instituce
V rámci Operačního programu Podnikání a inovace budou podporovány všechny kraje České republiky kromě hl. m. Prahy.
2.5.1 Definice malého a středního podnikatele Pokud se rozhodnete pro podání žádosti o podporu v rámci programu, který je určen pro malé nebo střední podniky (MSP), musíte zvážit, zda jako žadatel podmínku malého nebo středního podnikání splňujete. Žadatel potvrzuje splnění této podmínky čestným prohlášením při podávání žádosti o podporu v aplikaci eAccount zaškrtnutím příslušné kolonky. Pokud by toto prohlášení nebylo pravdivé, vystavuje se nebezpečí postihu v podobě vrácení dotace.
25
Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu
uzavřenému
zdaňovacímu
období
vypočtené
za
období
jednoho
kalendářního roku.
1. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud: - zaměstnává méně než 250 zaměstnanců - Jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil EUR. 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: - zaměstnává méně než 50 zaměstnanců - jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil EUR. 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: - zaměstnává méně než 10 zaměstnanců - jeho aktiva nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil EUR 4. Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty uvedené výše vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé účetní období.
2.5.2 eAccount Ve snaze snížit administrativní náročnost a zefektivnit proces zpracování žádostí o dotace vytvořila agentura CzechInvest internetovou aplikaci eAccount. Díky ní mohou žadatelé vyplňovat formuláře, předkládat žádosti a dodávat potřebné přílohy přímo ze své kanceláře nebo z domova elektronickou formou. Uživatelé zde naleznou veškeré informace, které v souvislosti s podáním projektu a jeho realizací budou potřebovat. Aplikace eAccount jim zároveň umožní průběžně sledovat proces administrace a aktuální stav hodnocení žádosti. Nutnou podmínkou pro komunikaci prostřednictvím aplikace eAccount je podepisování některých dokumentů elektronickým podpisem žadatele..
26
Podávání žádostí Žadatel o dotaci předkládá nejdříve tzv. registrační žádost prostřednictvím webové aplikace eAccount. Tuto podává pouze elektronicky. K podání je nutný elektronický podpis udělený příslušnou certifikační autoritou. Po posouzení přijatelnosti je žadatel vyzván k podání plné žádosti.
Získání elektronického podpisu veškeré důležité dokumenty odesílané prostřednictvím eAccountu musí být elektronicky podepsané. Pro komunikaci s orgány veřejné správy s využitím elektronického podpisu i musí občan pořídit tzv. Kvalifikovaný certifikát. V současné době jsou v ČR akreditovány tři subjekty, které jsou oprávněny tyto kvalifikované certifikáty vydávat: -
První certifikační autorita, a.s.
-
Česká pošta, s.p.
-
Eldentity a.s.
Po doručení objednávky n kontaktní pracoviště poskytovatele je certifikát vystaven na počkání. Vydává se na 12 měsíců poté musí být u poskytovatele obnoven nebo vystaven nový. Ve většině případů má elektronický podpis stejnou právní platnost jako vlastnoruční podpis.
Výhody eAccountu: - jednoduchá a bezpečná výměna informací - rychlá a 24 hodinová dostupnost - uživatelsky příjemné prostředí - úspora nákladů (např. telefonní, poštovní a cestovní náklady) - zkrácení lhůt v rámci procesu administrace
Vstup do aplikace eAccount Systém eAccount je nastaven na 24hodinový provoz. Je tedy možné podávat žádosti až do poslední minuty posledního dne podání. Žadatelům je však doporučeno podávat žádosti průběžně a nenechávat jejich odeslání na poslední chvíli, neboť v posledních dnech platnosti Výzvy mohou být servery přetížené. Žádosti, které budou doručeny byť jen jednu minutu po termínu, nebudou přijímány.
27
Založení účtu v aplikaci eAccount Vyplnění a odeslání Registrační žádosti včetně požadovaných příloh zejména Finančních výkazů (přílohy budou odlišné u každého programu a budou uvedeny v Pokynech pro žadatele a příjemce konkrétního programu). Po odeslání Registrační žádosti se všemi požadovanými přílohami provede agentura CzechInvest její věcnou a formální kontrolu. Žadatel a jeho projekt projde hodnocením přijatelnosti včetně ekonomického hodnocení (tzv. rating / scoring). Cílem je posoudit, zda je projekt v souladu s vyhlášenými podmínkami programu a jestli splňujete všechny předpoklady pro získání podpory dle podmínek programu. Informaci o výsledku obdrží elektronicky prostřednictvím eAccountu. V případě, že bude Registrační žádost přijata, sdělí CzechInvest datum pro vznik způsobilých výdajů (od tohoto data mohou být výdaje vynaložené v souvislosti s projektem považovány za uznatelné) a lhůtu pro předložení Plné žádosti*.
Vyplnění a odeslání Plné žádosti včetně požadovaných příloh, zejména Podnikatelského záměru ve stanovené lhůtě. Po odeslání Plné žádosti včetně požadovaných příloh proběhne na příslušné agentuře její kontrola. Informaci o výsledku kontroly získá žadatel opět elektronicky přes eAccount. Po odeslání Plné žádosti včetně požadovaných příloh proběhne na příslušné agentuře její kontrola. Informaci o výsledku kontroly probíhá opět elektronicky přes eAccount.
Hodnocení žádosti Hodnocení projektu probíhá v režimu malých, středních a velkých projektů. Kategorizace projektů je stanovena dle složitosti projektu a výše dotace. Projekty jsou hodnoceny na základě jasně stanovených a zveřejněných výběrových kritérií. Informaci o výsledku hodnocení získá žadatel prostřednictvím eAccountu a následně je o výsledku hodnocení vyrozuměn písemně. V případě schválení projektu jsou elektronicky zaslány také Podmínky poskytnutí dotace společně s výzvou k jejich podpisu a dalšími
* Lhůta pro předložení Plné žádosti je pro jednotlivé programy OPPI odlišná. Obecně se lhůta pohybuje cca od 1 měsíce do 1 roku v závislosti na programu. Pro příslušný program bude lhůta přesně stanovena v dokumentu Pokyny pro žadatele a příjemce dotace z příslušného programu."
28
instrukcemi*. Lhůta pro zaslání informace o výsledku hodnocení se liší v závislosti na složitosti projektu, přičemž je třeba vzít v úvahu, že můžete být vyzván k doplnění chybějících údajů o projektu, což dobu hodnocení pravděpodobně prodlouží. Vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace Ministerstvo průmyslu a obchodu k podepsaným Podmínkám vystavuje Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které zasílá žadateli.
*
Lhůta pro podpis a zaslání podepsaných Podmínek poskytnutí dotace zpět na CzechInvest je běžně 30 dní.
29
3 Realizace projektu Projekt je možné
(ve vztahu ke způsobilým výdajům) začít realizovat po přijetí
Registrační žádosti. Datum pro vznik způsobilých výdajů je uveden společně s informací o přijetí Registrační žádosti prostřednictvím eAccountu. Žadatel je povinen dodržovat podmínky, k nimž se zavázal při podpisu Podmínek poskytnutí dotace před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Mezi podmínky, ke kterým se žadatel zavazuje patří zejména: - vedení analytického účetnictví - výběr dodavatelů zakázek, na které bude poskytnuta podpora z Operačního programu Podnikání a inovace, dle předem stanovených pravidel - zajištění publicity projektů, na které je poskytnuta dotace, formou plaket, štítků, billboardů apod. během a po realizaci projektu dle stanovených pravidel dělení projektů na jednotlivé etapy dle harmonogramu prací na základě předem stanovených podmínek (délka etapy je omezena časovou délkou a výší platby dotace)
Žádost o platbu dotace a kontrola na místě Podpora bude vyplacena zpětně na základě předložené žádosti o platbu. Žádost o platbu dotace se podává opět formou elektronického formuláře přes eAccount po skončení etapy nebo celého projektu v souladu s Podmínkami poskytnutí dotace a s Pravidly etapizace projektu. Formálně správná a kompletní žádost projde na příslušné agentuře procesem autorizace plateb a v případě, že se nezjistí žádné nedostatky, bude předána na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ke schválení a následnému proplacení. V průběhu realizace nebo po ukončení realizace projektu / etapy projektu (tzn. po podání žádosti o platbu) může být u žadatele vykonána kontrola na místě. Monitorování projektů probíhá v průběhu realizace projektu (tj. před proplacením podpory) i po ukončení realizace projektu. Hlavním cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci podpořených projektů. Příjemce dotace musí CzechInvest informovat o svém projektu v monitorovacích zprávách, které prostřednictvím internetové aplikace eAccount.
30
pravidelně předkládá
3.1 Financování projektů bankou Podmínky dotačních programů se často mění a je složité se v nich orientovat. Zájemci o dotaci určitě vítají možnost bezplatného poradenství a informací, jaké programy mohou využít a jaké jsou šance na získání dotace pro jejich konkrétní záměr. V rámci komplexních služeb se mohou obrátit přímo i na banku, která zajišťuje kompletní zpracování a vyřízení žádosti o dotace klientům převážně na principu „success fee“, tj. platba za služby až pouze v případě úspěchu. Projekty musí splňovat kriteria požadovaná prováděcími předpisy členských států a směrnicemi EU:. Jednou z povinných příloh k žádosti o poskytnutí dotace z EU fondů je často i doložení skutečnosti, že žadatel má zajištěno financování svého projektu v celého jeho výši (žadatel totiž musí zabezpečit část nákladů projektu z vlastních zdrojů, resp. z úvěru). Důležitá je rovněž skutečnost, že dotace z EU fondů jsou u většiny programů vypláceny až zpětně po realizaci projektu nebo jeho fáze.
3.1.1 Československá obchodní banka, a.s.
ČSOB se dotacemi úspěšně zabývá již řadu let a úspěšně pomohla celé řadě klientů se Jako jedna z prvních bank v ČR vyvinul ČSOB speciální schéma financování těchto projektů s využitím dotací, které zahrnuje nejen úvěry samotné, ale i přísliby úvěrů požadované státními orgány již při předkládání žádosti o dotaci. Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku. Do konce roku
31
2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1.1.2008.
Obchodní profil ČSOB zahrnuje tyto segmenty: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. V retailovém bankovnictví v ČR působí společnost pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna, která využívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty. Klienti ČSOB jsou obsluhováni na 227 pobočkách v ČR, klienti Poštovní spořitelny jsou obsluhováni prostřednictvím 32 Finančních center Poštovní spořitelny a zhruba na 3 350 obchodních místech České pošty (stav k 30.6.2008). ČSOB i Poštovní spořitelna dále poskytují své služby prostřednictvím různých kanálů přímého bankovnictví.
3.1.2 Úvěrové produkty ČSOB pro financování dotací ze SF EU - příslib úvěru, - úvěr na předfinancování dotace a na spolufinancování projektu.
Jedním ze základních předpokladů schválení projektu jsou doklady prokazující zajištění financování daného projektu, které musí být předloženy při žádosti o dotaci z EU fondů, svým klientům (konečným příjemcům dotace) poskytne banka úvěrový příslib financování projektu. Úvěr na předfinancování dotace a na spolufinancování projektu je účelový krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý typ úvěru.
Účelem úvěru mohou být prostředky na úhradu uznatelných nákladů projektu, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu nebo na úhradu uznatelných nákladů projektu, které nejsou pokryty ani dotací ani vlastními zdroji klienta. Čerpání úvěru banka umožní na základě předložených dokladů (faktur) a v souladu se závaznými parametry projektu. Splácení probíhá ze dvou zdrojů -z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu (formou mimořádné splátky) nebo z příjmů dlužníka (podle splátkového kalendáře).
32
Úvěrová angažovanost klienta je zajištěna
standardními zajišťovacími instrumenty v
závislosti na druhu projektu, typu a charakteru úvěrového obchodu ( blankosměnka, zástavní právo k nemovitosti, zajištění pohledávkami aj.). V období čerpání je úvěr úročen pohyblivou vázanou sazbou PRIBOR, po splacení poslední splátky z dotace EU fondů nebo ze státního rozpočtu je možné sazbu stanovit jako fixní.
3.1.3 Podmínky poskytnutí úvěru Koneční příjemci úvěru mohou být: -
právnické osoby (rezidenti), státní a příspěvkové organizace, nevládní neziskové
-
organizace, pro vybraná opatření i velké podniky),
-
fyzické osoby - podnikatelé (rezidenti),
-
municipality.
Rozsah dokumentů pro žádost o příslib (resp. úvěr) je standardní stejně jako při poskytování úvěru. Navíc však musí klient
předložit spolu s projektem i studii
proveditelnosti (je-li vyžadována ke schválení dotace), před poskytnutím úvěru smlouvu o financování uzavřenou mezi žadatelem o dotaci (klientem ČSOB) a příslušným státním orgánem, resp. rozhodnutí o poskytnutí dotace, předložení dokladů o realizaci výběrových řízení na dodavatele projektu v případě, je-li výběrové řízení povinné, splnění dalších podmínek, za kterých byl příslib úvěru vydán.
3.1.4 Poradenské služby ČSOB EU Centra a Asistenčního centra EU Centrum ČSOB V rámci ČSOB byl zřízen specializovaný útvar EU Centrum, jehož úkolem je: - koordinace činnosti v souvislosti s projekty - poskytovat poradenství klientům v oblasti dotací - poskytovat pomoc pobočkám banky v přípravě úvěrových návrhů přesahujících 30 mil Kč - koordinovat spolupráci externí porýnskou firmou Asistenční centrum a.s.
33
V rámci ČSOB EU Centra disponuje zkušeným týmem odborníků, kteří se v problematice i v systému podpory velmi dobře orientují. Nově ČSOB posílila svoje profesionální zázemí o vytvoření společného podniku s renomovanou poradenskou společností Asistenční centrum, a.s., která je leaderem v dotačním poradenství poskytovaném firemnímu sektoru. Tímto spojením vznikl velmi silný partner, který zajišťuje komplexní servis související se získáváním dotací převážně na principu „success fee“ a ve financování projektů.
Asistenční centrum, a.s.
Zaměření firmy Společnost Asistenční centrum, a.s. patří k z nejvýznamnějším poradenským firmám v České republice. Již od roku 1996 se úspěšně specializujeme na problematiku trategického a ekonomického poradenství při získávání dotací, grantů a finanční pomoci pro rozvoj firem,
krajů,
obcí,
škol
a
neziskové
sféry.
V rámci své činnosti se společnost zaměřuje na získávání dotace pro tyto hlavní intervence podpor: - rozvoj podnikání, - výzkum, vývoj a inovace, - vzdělanost a školství, - příliv investic a vznik nových pracovních míst, - infrastruktura měst a obcí, - cestovní ruch, - regionální rozvoj Mimo služby spojené přímo s čerpáním dotací připravuje Asistenční centrum také klientům strategické rozvojové dokumenty a poskytujeme ekonomické, finanční a marketingové
poradenství.
Mezi klienty Asistenčního centra patří široké spektrum zákazníků, proto je naše společnost tvořena třemi samostatnými, speciálně zaměřenými odbornými sekcemi: - Sekce podpory podnikání (firemní klientela)
34
- Sekce rozvoje lidských zdrojů (školy a vzdělávací zařízení) - Sekce obcí a nestátních neziskových organizací (obce, města, mikroregiony, kraje, NNO) Společnost Asistenční centrum, a.s. je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001 pro oblast „Poskytování služeb v oblasti dotačního poradenství, zpracování projektů pro získávání dotací a realizace projektů“. Asistenční centrum, a.s. disponuje širokou sítí regionálních pracovišť rozložených po celé České republice, díky kterým je připraveno nabídnout vám individuální přístup a kompletní škálu poradenských služeb. Jedná se především o poradenství v oblasti získávání dotací, které zahrnuje zajištění veškerých potřebných činností od konzultace vašich představ, přes vyhledání vhodného dotačního zdroje, kompletní zpracování žádostí a potřebných příloh až po následnou pomoc při administraci a vyúčtovávání projektů po získání dotace. V oblasti dotační politiky EU Asistenční centrum, a.s. spolupracuje s bruselskou kanceláří europoslance R. Falbra, který působí ve Výboru pro regionální rozvoj EP, který je mj. odpovědný za strukturální fondy EU. Hlavními partnery společnosti jsou Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace inovačního podnikání, Asociace výzkumných organizací a Unie školských asociací ČR. Dále je také významná spolupráce s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, euroregiony, krajskými úřady a ministerstvy ČR. Strategickým partnerem společnosti Asistenční centrum, a.s. v oblasti finančního a ekonomického poradenství je Československá obchodní banka a.s. Služby, které společně nabízejí svým klientům jsou především:
Dotační
audit
- bezplatné předběžné posouzení zamýšleného projektu z hlediska využití dotace ze: - strukturálních fondů EU, - kohezního fondu, - národních programů, - finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru a Norského království, určeno malým a středním firmám, velkým společnostem a městům a obcím, stačí vyplnit přiložený dotazník a zaslat jej na
[email protected] (v předmětu e-mailu uveďte „dotační audit“):
35
Zpracování žádosti o dotace Klientům, jejichž projekt se v dotačním auditu ukázal jako vhodný k přidělení dotace z fondů EU či jiného programu, nabízí ČSOB zpracování žádosti o dotaci. Zahrnuje komplexní přípravu žádosti o dotaci (včetně všech nezbytných příloh jako studie proveditelnosti, cost-benefit analýzy, atd.). Ve většině případů je žádost zpracována pouze na bázi „success fee“, provize za zpracování a vyřízení dotace je splatná jen v případě schválení požadované dotace. V případě větších investičních projektů je žádost o dotaci přímo zpracována ČSOB EU Centrem. Jedná se zejména o projekty v oblasti zpracovatelského průmyslu, cestovního ruchu, výroby a rozvodu tepla a el. energie a investic zahraničních investorů v ČR. U ostatních projektů je žádost o dotace zpracována ze strany společnosti Asistenční centrum a.s.
3.2 ČSOB – Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU Interní instrukce banky definuje postupy ČSOB při poskytování úvěrů u projektů, které budou spolufinancovány ze Strukturálních fondů Evropské unie a programu Společenské zemědělské politiky Evropské unie včetně ustanovení specifických podmínek těchto úvěrů navazujících na kritéria daná platnými předpisy Evropské unie a státních orgánů České republiky. SF EU se zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost EU.
Podmínkou poskytnutí dotace ze SF EU je výběr dodavatelů transparentním způsobem. Na ty subjekty, na které se nevztahuje zákon o veřejných zakázkách většinou postačuje oslovení alespoň 3 potencionálních dodavatelů a zveřejnění poptávkového řízení v Obchodním věstníku a dobu minimálně 13 dní. U subjektů veřejného sektoru musí být výběr dodavatelů proveden v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. O veřejných zakázkách.Podmínky a požadavky na uplatňování Zákona o veřejných zakázek jsou upraveny v rámci jednotlivých OP. Bližší informace týkající se výběrů dodavatelů jsou uvedeny v prováděcích předpisech k jednotlivým OP. Každý OP definuje rozsah tzv. způsobilých výdajů projektů, které mohou být financovány:
36
dotací SF EU a veřejných zdrojů ČR ( tj. státní rozpočet, rozpočty krajů, obcí apod.) Podíl financování z těchto zdrojů je vždy definován v rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouvě o financování. Z časového hlediska jsou způsobilé výdaje omezeny tím, že musí být vynaloženy nejdříve ode dne registrace žádosti. Specifikace způsobilých výdajů je uvedena v rámci Opatření jednotlivých OP. Náklady, které nespadají do výčtu způsobilých výdajů se označují jako neuznatelné a jejich financování musí být zajištěno z jiných zdrojů žadatele, z úvěru). Z hlediska způsobilosti nákladů může být dotace ze SF EU zachována pouze tehdy, jestliže v daném období ( obvykle 5 let, ale jsou možné i výjimky) ode dne, kdy bylo rozhodnuto o příspěvku ze SF EU, nedošlo k podstatné změně projektu. V případě nedodržení parametrů daného projektu v tomto časovém období může dojít i k odnětí dotace ze SF EU. Příjemce podpory je povinen vést oddělenou účetní evidenci o nákladech projektu a uchovávat dokumentaci k projektu ( např. dokumentaci k výběrovým řízením apod.).
Žádost o dotaci předkládá konečný příjemce nebo konečný uživatel na základě zveřejněné výzvy Zprostředkujícímu subjektu/Implementační agentuře osobně/poštou/elektronicky v termínech a na místě uvedených ve výzvě. Žádost o dotaci musí mít všechny formální náležitosti a povinné přílohy. Zprostředkující subjekt/Implementační agentura provede výběr projektů a úspěšné žadatele písemně informuje o zařazení jejich projektu k poskytnutí dotace případně zašle k podpisu Podmínky pro poskytnutí dotace. Po podpisu Podmínek o poskytnutí dotace příjemcem vydává Řídící orgán Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace/smlouvy o financování budou podepsány zpravidla do 6 měsíců od konečného termínu po předložení projektu v rámci výběrového kola.
Dotace ze SF EU se poskytuje na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které obsahuje označení příjemce, účel a součástí Rozhodnutí jsou podmínky, které je nutné dodržet. Rozhodnutí je vydáno na dobu uskutečnění daného projektu a je vydáno Řídícím orgánem příslušného OP. Žadatel obdrží rozhodnutí, které upravuje podmínky čerpání dotace jak ze SF EU, tak z veřejných zdrojů ČR. Pokud Řídící orgán pro daný projekt vydá pouze rozhodnutí o poskytnutí dotace a není-li následně uzavírána smlouva o financování, musí tento dokument obsahovat obdobné náležitosti jako smlouva o financování, v opačném případě může rozhodnutí odkazovat na smlouvu o financování. 37
Po ukončení projektu resp. Etapy v případě víceetapových projektů, předkládá konečný uživatel žádost o platbu dotace ze SF EU: zprostředkujícímu subjektu, která provede kontrolu, vyhotoví osvědčení o provedení práce a žádost spolu s tímto osvědčením předloží Řídícímu orgánu Řídící orgán ověří žádost o platbu a předá ji proplacení Platební jednotce Platební jednotka provede kontrolu a v případě schválení vyplacení dotace požádá Platební orgán o převod prostředků, který uvolní prostředky na Platební jednotku Platební jednotka vyplatí dotaci konečnému příjemci, Platební orgán a Platební jednotka má zákonnou lhůtu 60 dnů a vyřízení a vyplacení dotace konečnému příjemci od podání žádosti o platbu dotace ze SF EU. Lhůta se prodlužuje v případě doplňování potřebných pro proplacení dotace. V rámci některých OP (např. OPŽP) bude způsob vyplácení dotací průběžný, tj. budou propláceny jednotlivé faktury žadatele v termínu splatnosti 60 dní v průběhu realizace projektu.
38
39
3.2.1 Podmínky financování projektů ze SF EU ve vazbě na účast ČSOB Role ČSOB v procesu realizace projektu Úlohou ČSOB v procesu realizace projektu financovaného ze SF EU je: -
poskytnutí základních informací o možnostech čerpání SF EU
-
spoluúčast na financování projektů SF EU ( tj. poskytnutí úvěru)
-
komplexní poradenství v přípravě žádosti o dotace prostřednictvím útvaru ČSOB EU centrum a externí partnerské společnosti Asistenční centrum, a.s.
Zvláštní účet pro účely projektu ze SF EU Klient je povinen pro účely projektu si otevřít zvláštní účet vedený v CZK, který má charakter běžného účtu, ale slouží výhradně
pro příjmy a výdaje spojené s realizací
projektu. Příjemce dotace – klient ČSOB- musí tento účet povinně použít: -
pro platbu dodavatelům v rámci projektu, tak aby byl schopen prokázat platbu výdajů příslušným orgánům OP
-
pro příjem platby dotace ze SF EU + veřejných zdrojů ČR, kterou je povinen použít na realizaci mimořádné splátky úvěru poskytnutého ČSOB.
-
Smlouva o vedení tohoto účtu je zpravidla jednou z povinných příloh, které musí klient přikládat k žádosti o poskytnutí dotace. Dispoziční práv má klient.
-
Splátky úroků a splátky jistiny může klient splácet standardně z běžného účtu.
V některých OP je požadováno na klientovi předložení potvrzení o jednání s bankou o zajištění financování. V těchto případech bude klientovi na základě jeho žádosti vystaveno předběžné vyjádření ČSOB k možnosti spolufinancování projektu.
Parametry úvěru ČSOB bude vyžadovat u každého projektu spolufinancovaného ze zdrojů SF EU: -
minimální podíl vlastních zdrojů
-
minimální podíl zdrojů tvořený součtem vlastních zdrojů klienta a podílem přiznané dotace z SF EU
Konkrétní výši jednotlivých uvedených podílů je vždy třeba stanovit individuálně na základě vyhodnocení daného projektu a dle zařazení klienta do příslušné bonitní skupiny – LOW / MEDIUM/ HIGH. Tabulka doporučených minimálních podílů na celkových nákladech projektu v %:
40
Tabulka č. 2 Doporučené minimální podíly klienta na celkových nákladech projektu
Subjekt:
Podíl zdrojů:
Municipality, ostatní komunální subjekty
min. podíl vlast. zdrojů min. podíl vlast. zdrojů + dotace ze SF EU max. podíl úvěru ČSOB na celk. nakl. projektu min. podíl vlast. zdrojů min. podíl vlast. zdrojů + dotace ze SF EU max. podíl úvěru ČSOB na celk. nákl. projektu
Ostatní subjekty
Procesní skupina: Low/Medium 0% 30%
High 5% 40%
100%
95%
5% 30%
15% 40%
95%
85%
Schvalovací proces se řídí pravomocemi v souladu s vnitřní instrukcí ČSOB. Úvěry částečně splácené z dotací SF EU budou poskytovány jako účelové úvěry. Čerpání úvěru probíhá standardním postupem v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou, tzn. Jednorázově nebo postupně, vždy ve prospěch zvláštního účtu. Cena úvěru tj. výše úvěrové sazby, zajištění úvěrové angažovanosti a její monitoring se řídí příslušnými předpisy ČSOB.
Hlavní rizika financovaného projektu Hlavními riziky specifickými pro financování projektů ze zdrojů EU jsou: -
změna projektu v období mezi vystavením závazného příslibu o financování a schválením žádosti o dotaci z SF EU – toto riziko bud ošetřeno podmíněností závazného příslibu vzhledem k zásadním parametrům projektu.
-
Nevyplacením původně schválené částky dotace resp. Vyplacení snížené dotace z důvodu neplnění závazných parametrů projektu nebo zpětné odebrání dotace nebo její části po ukončení projektu z téhož důvodu. ( až po dobu 5 let od přiznání dotace).
3.2.2 Časté nedostatky v projektech -
nadhodnocené údaje - žadatel musí vyplnit odpovědně a pravdivě finanční zdraví podniku
-
nedostatečně popsaná zvolená technologie, udržitelnost, realizační tým
-
překročený limit způsobilých výdajů v rozpočtu projektu – 90% investice, 10% doplňkové výdaje
41
-
nedostatečná fakta
- nesoulad mezi údaji v žádosti, podnikatelském záměru, studii proveditelnosti -
kopírování textů z jednoho projektu do druhého ( většinou chyba zpracující agentury)
Úspěšný projekt musí obsahovat: -
reálnou odůvodnitelnou potřebu
-
jasnou vizi a promyšlený způsob realizace
-
kvalitní řízení
-
finanční rytí
-
zvládnutá rizika
42
4 Úspěšný projekt společnosti AQUEKO, spol. s r.o. V rámci dobrých obchodních vztahů se svými klienty jsem měla možnost prostudovat si dokumentaci ke konkrétní podané žádosti včetně veškerých příloh a se svolením jednatele společnosti ji uvádím jako názorný příklad i ve své práci. Žádost včetně dokumentace byla zpracovávána v období leden až únor 2008, celkové způsobilé výdaje projektu jsou stanoveny ve výši 2, 175 tisíc Kč. Předkladatelem žádosti je firma AQUEKO, spol. s r.o. z Velkého Meziříčí. Zpracovatelem projektu je EURONEST s.r.o. se sídlem v Třebíči. Firma AQUEKO spol. s r.o. byla založena na začátku roku 1994. Zabývá se především stavbami rybníků, jejich odbahněním a opravami. Firma vlastní v současné době asi 38 rybníků, zabývá se i zemědělskou činností na vlastních polnostech. Od roku 2004 se portfolio působnosti společnosti rozšířilo o restaurační činnost postavením vlastního zařízení – kompletní rekonstrukcí budovy historického mlýnu ve Velkém Meziříčí, o němž jsou první zmínky v kronice města
již z roku 1588. Hotel Jelínkova vila patří
k nejkvalitnějším hotelům ve Velkém Meziříčí a na celé Vysočině. Svou širokou nabídkou hotelových pokojů a hotelových služeb jako například bazén, sauna, monitorované parkování, ale především výrobou vlastního sudového piva vařeného dle tradiční receptury pod názvem Velkomezeříčský Harrach, dokáže uspokojit nejednoho zákazníka. V rámci své působnosti v ČSOB v pobočce Velké Meziříčí využívám služeb restaurace velmi často pro jednání s obchodními partnery v atraktivním prostředí s dobrou kuchyní. Název projektu je „Rozšíření a zkvalitnění hotelu Jelínkova vila“, oblast podpory Rozvoj infrastruktury a cestovní ruch, , prioritní osa Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Primárním záměrem investora v rámci tohoto projektu je rozšíření kongresových a ubytovacích kapacit a zvýšení kvality služeb v hotelu Jelínkova vila. Projekt řeší přístavbu kongresového salonku formou obestavby stávající terasy a přestavbu stávají snídárny na dvojlůžkový pokoj a sklad mobiliář. Dále bude řešena dispozice kuchyně formou rozšíření o kongresový salonek i nově budovaný pokoj budou zařízeny vybavením nutným pro provoz této investice. V rámci provozní fáze vytvoří společnost AQUEKO jedno pracovní místo v souvislosti s organizací a provozem investiční činnosti. Součástí předběžné žádosti o dotaci je poměrně široká škála dokumentů. Z těch nejdůležitějších bych ráda uvedla Studii proveditelnosti, která popisuje a hodnotí realizovatelnost projektu. Obsahuje podrobné
43
informace o žadateli, popis podstaty
projektu, výchozí stav, popis cílových skupin pro realizaci projektu, identifikaci dopadů a přínosů projektu pro jednotlivé cílové skupiny –tuzemské a zahraniční turisty a návštěvníky, veřejné a podnikatelské subjekty. Dále podrobný popis jednotlivých aktivit projektu v předinvestiční a investiční fázi, možnost alternativních řešení, návaznost projektu na další aktivity žadatele, časový harmonogram realizace dle etap. Podrobně je zpracována analýza trhu ze stránky relevantní poptávky, obsahuje statistická srovnání (například údaje o služebních cestách co do typu, délky ubytování, pohlaví hostů, využití kongresových sálů, obsazenost pokojů aj. Z dalších dokumentů bych jmenovala kladné vyjádření Krajské hygienické stanice kraje Vysočina, souhlasné závazné stanovisko orgánu státní správy na úseku požární ochrany HZS kraje Vysočina. Žádost byla podána prostřednictvím aplikace eAccount dne 29.2.2008. Projekt byl schválen k financování prostřednictvím vyjádření Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod dne 26.6.2008, která také vykonala předběžnou kontrolu na místě realizace projektu. Klient byl vyzván k předložení Stavebního povolení s nabytím právní moci, smlouvy o zřízení běžného účtu určeného výhradně pro potřeby projektu, dokladu o zajištění finančního krytí projektu a dokladu potvrzující oprávnění osoby k podpisu smlouvy. Realizace projektu začala dle harmonogramu v měsíci červenci, v současné době probíhají v hotelu za stálého provozu již dokončovací stavební práce.
Aktuální stav : V březnu letošního roku jsem byla pozvána na jednání spojené s obědem právě do Jelínkovi vily. Přístavba kongresového salonku je těsně před dokončením, zbývá jen doladit detaily světlení a prostory vybavit stylovým nábytkem. Zaujalo mě velmi originální technické řešení dvoukomorových dřevěných oken, která je možno dle potřeby zasouvat pomocí elektromotorů do stěny přístavby. Obsluha mechanismu je velmi jednoduchá, a umožňuje v letních měsících terasu poměrně rychle zcela otevřít. Originální nápad a kompletní ruční zhotovení okenního systému je dílem podnikatele – stolaře z malého města - Velkého Meziříčí, kde vznikají velké věci.
44
5 Výsledky Na internetových stránkách MPO a Czechinvestu je pravidelně aktualizována statistika počtu poskytnutých dotací v jednotlivých programech a současně i jmenný seznam jejich příjemců včetně výše podpory. Ke dni 28.12.2008 byla dotace přiznána 1199 projektům v celkové hodnotě 7 976 143 300 Kč a byly uzavřeny úvěrové smlouvy u 1632 projektů v celkové hodnotě 2 028 391 287 Kč. Statistika přiznaných dotací zahrnuj pouze ty projekty, kterým již bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tabulka č. 3 Statistika přiznaných dotací Obnovitel né zdroje Start energie
Kredit
18 (15) - 4 (2) 3 2
17 (2) 7
66 (7) 56
71 (17) - 287 (105) 54 171
13 (5) 8
104 (77) - 120 (24) - 55 (36) - 3 (0) 27 96 19 3
13 (1) 7
155 (9) - 152 (59) - 671 (242) 127 92 404
1 (0) 1
5 (1) 4
18 (14) - 5 (0) 4 5
10 (10) - 3 (0) 0 3
5 (1) 3
16 (1) 15
39 (7) 32
16 (6) 10
2 (0) 2
5 (0) 5
47 (34) - 47 (11) - 26 (17) - 6 (1) 13 36 9 5
10 (1) 6
68 (6) 61
108 (39) - 336 (115) 69 217
8 (5) 3
3 (1) 2
3 (0) 3
31 (22) - 34 (8) 9 26
10 (6) 4
1 (0) 1
7 (3) 4
29 (4) 24
34 (13) - 160 (62) 21 97
Moravskoslezsk 9 (4) 5 ý kraj
33 (14) - 20 (4) 19 16
17 (5) 12
67 (54) - 59 (9) 13 50
29 (22) - 4 (3) 7 1
9 (6) 1
292 (39) - 168 (74) - 707 (234) 244 94 462
4 (2) -
5 (3) 2 8 (4) 4 1 (0) 1
60 (41) - 46 (10) - 24 (17) - 2 (1) 19 36 7 1 61 (42) - 76 (13) - 23 (14) - 7 (2) 19 63 9 5 33 (24) - 20 (5) - 13 (10) - 2 (0) 9 15 3 2
16 (8) 6 10 (3) 6 19 (6) 4
68 (5) 58 30 (5) 23 39 (4) 32
kraj / program
Prosperit Reality a
Školicí Klastry střediska
Rozvoj
Jihočeský kraj
4 (1) 3
6 (4) 2
12 (5) 7
65 (47) - 18 (4) 18 14
20 (13) - 21 (13) - 15 (5) 7 8 10 0 (0) 0
4 (2) 2
1 (0) 1 0 (0) 0
Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradeck ý kraj Liberecký kraj
6 (1) 5
Marketin Inovace g
Úspory energie
106 (36) 69
Plzeňský kraj
1 (0) 1
18 (10) - 9 (4) 8 5 16 (5) 14 (2) 11 12 56 (38) - 2 (1) 18 1
Středočeský kraj
11 (7) 4
12 (5) 7
11 (6) 5
5 (3) 2
93 (51) - 84 (25) - 61 (46) - 4 (1) 42 59 15 3
22 (13) - 45 (3) 7 41
107 (45) - 455 (205) 61 246
2 (1) 1 3 (3) 0 11 (5) 6
8 (5) 7 (2) 3 5 9 (3) 6 (0) 6 6 21 (11) - 10 (3) 10 7
4 (4) 0 3 (1) 2 4 (0) 4
37 (31) - 25 (7) - 16 (10) - 2 (0) 6 18 6 2 60 (44) - 41 (5) - 19 (14) - 5 (2) 16 36 5 3 71 (50) - 86 (20) - 27 (19) - 4 (0) 21 66 8 4
22 (4) 6 7 (0) 3 8 (3) 3
Neurčeno
-
-
-
-
-
-
-
-
-
61 38 71 50 84 56 1 0
Celkem
70 (38) 32
228 (118) 110
106 (32) 74
85 (31) 54
747 (531) 216
661 (141) 520
331 (236) 95
47 (12) 35
165 (51) 63
Olomoucký kraj 2
4 (2) -
Pardubický kraj 2
Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj
78 61 65 51 47 40 0 0
(13) (8) (2) (0) -
72 (20) 52 126 (58) 68 140 (28) 112
Celkem
(23) - 262 (100) 146 (21) - 289 (101) 178 (28) - 373 (141) 225 (1) 1 (1) - 0
998 (106) - 1234 (433) - 4672(1729) 833 799 2831
První číslo udává celkový počet podaných žádostí. V závorce je uveden počet zamítnutých a vyřazených žádostí (např. pro nesplnění formálních kritérií, odstoupení žadatele atd.). Poslední číslo udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů, ostatní projekty procházejí hodnocením.
45
324 (121) 196 375 (150) 222 326 (116) 198
Tabulka č.4 Základní přehled o stavu výzev jednotlivých programů podpory.
1.1 2.1 2.1
Start Progres Záruka
I. I. I.
Ukončen Ukončen Ukončen
Ukončení příjmu RŽ — — —
2.2
Rozvoj
I.
Ukončen
—
—
31.7.2007
Říjen 2009
I.
3.3.2008
30.6.2008
15.7.2008
31.10.2008
Leden 2009
II.
15.7.2008
28.2.2009
14.11.2008 31.5.2009
II.
14.11.2008 28.2.2009
15.1.2009
II.
15.7.2008
30.9.2008
14.11.2008 28.2.2009
I.
3.3.2008
30.4.2009
9. 9. 2008
31.7.2009
II.
3.3.2008
30.9.2009
15.7.2008
30.11.2009
I.
15.7.2008
1.10.2008
14.11.2008 31.12.2008
I.
1.10.2008
28.2.2009
14.11.2008 30.4.2009
I.
9.9.2008
31.7.2009 10.12.2008 31.12.2009 Dočasně Únor pozastaven 15.7.2008 30.4.2009 2009 14.5.2008 Do 10 Dočasně měsíců od pozastaven — data vzniku 15.9.2008 Způsobilých výdajů 28.2.2009 1.1.2009 31.7.2009 — — 31.12.2007
Oblast Program podpory podpory
2.2 2.2 3.1 4.1 4.1 4.2 5.1 5.1 5.1
ICT a strategické služby ICT v podnicích Eko—energie Inovace — Projekt Inovace — Patent Potenciál Spolupráce — Technologické platformy Spolupráce — Klastry Prosperita
Aktuální Příjem výzva RŽ
5.2
Školící střediska
I.
3.3.2008
5.3
Nemovitosti
I.
1.4.2008
6.1 6.2
Poradenství Marketing
— I.
1.10.2008 Ukončen
Příjem PŽ
Ukončení příjmu PŽ
— — —
31.1.2008 19.10.2007 28.11.2008
Další kolo*
30.4.2009
ČSOB EU Centrum Do konce listopadu 2008 připravilo ČSOB EU Centrum pod vedením ředitele Bedřicha Štogla ve spolupráci s Asistenčním centrem žádosti ke 209 projektům za 10,4 miliardy Kč. Většina z nich pochází z firemního sektor. Jde konkrétně o 141 projektů z řad malých a středních podnikatelů. Největší zájem mezi firmami byl o Operační program Podnikání a
46
inovace (podáno bylo 102 projektů), zejména pak o program nemovitosti (celkem 49 projektů). Obce a města podaly 55 žádostí o dotace, 34 z nich spadalo do regionálních operačních programů. Třináct projektů pak podala školská zařízení.
47
6 Závěr Informací, jak získat peníze z EU, je pro zájemce o dotace velké množství díky existenci internetových serverů a poradenských center. Ale za poradenskými stoly pracují pouze lidé, kteří mají sami různé vzdělání, znalosti, zkušenosti i přístup ke klientům. V rámci své osobní zkušenosti v pozici ředitelky pobočky banky vím, jak je vyškolení a zapracování - tedy celové vychování kvalitního zaměstnance, dlouhodobý a náročný proces. Bankovní sektor klade na své zaměstnance velmi vysoké osobnostní a profesní požadavky a ne všichni, kdo mají zájem v bance pracovat, jsou ochotni tato požadavky přijmout jako samozřejmost. Poradenská pozice Specialista pro malé a střední firmy je v ČSOB obsazena i na malých pobočkách o několika málo lidech. Předpokládá dokonalou znalost celkové problematiky podnikání po právní i praktické stránce, mnoha produktů, procesu jejich zpracování, různých aplikačních systémů a také přehled o aktuální ekonomické situaci. Společným úkolem a cílem pracovníků jednotlivých poboček je být pro své i potencionální klienty kompetentním a rovnocenným partnerem. Naší prioritou je dlouhodobý vztah s klientem, založený na vzájemné důvěře a odbornosti. Zájem o čerpání prostředků z fondů EU je v podnikatelské sféře velmi aktuální záležitostí a specialisté by měli být kompetentní poskytnout zájemcům o dotace, ale i financování jejich projektu, komplexní poradenství. Mým cílem bylo připravit svým kolegům srozumitelný interní studijní materiál a návod, který by jim pomohl lépe se orientovat v celkové problematice Strukturálních fondů EU v návaznosti na jejich poradenství a poskytování bankovních služeb. Práci lze využít pro samostudium i jako podklad ke zpracování na prezentaci určenou pro produktové školení zaměstnanců. Konkrétním příkladem úspěšně realizovaného projektu je záměr firmy AQUEKO, spol. s r.o. z Velkého Meziříčí, jehož cílem je kromě jiného i neobvykle řešená přístavba kongresového salonku v hotelu Jelínkova vila. Hotel je jedním z nejatraktivnějších ubytovacích a restauračních zařízení v okolí. Doporučuji při cestě do Prahy sjet z dálnice D1 na 147 kilometru a přesvědčit se na vlastní oči, že snaha a úsilí podnikatelů na malém městě spojená s finanční podporou ze Strukturálních fondů EU může být velmi zajímavou a uživatelsky příjemnou investicí.
48
Literatura: Použité materiály: Vlastní poznámky z jednotlivých přednášek ze Semináře pro kraj Vysočina v Jihlavě 2.10.2008 – Evropské fondy „AKTUÁLNĚ“ pomocná ruka k evropským dotacím pro firmy a živnostníky ( pořadatel Hospodářská komora Jihlava) Přednášky: Bc. Kamila Malá – Czechinvest Mgr. Marta Sargánková – Úřad regionální Rady regionu soudržnosti kraje Vysočina Ing. Zdeněk Mištera – EUROVISION, a.s. Ing. Jitka Pospíchalová – RAVEN EU Advisory a.s.
Speciální příloha Hospodářských novin – Peníze pro podnikatele ze dne 9.12.2008: - Co byste měli vědět o dotacích - Pět kroků k penězům z Evropy - Podpora projektů na získání dotací z Evropské unie
Internetové stránky: www.czechinvest.cz www.komora.cz www.strukturalni-fondy.cz www.asistencnicentrum.cz www.csob.cz
49