Vytvoření poznávací stezky pro osoby s Downovým syndromem
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. dubna 2014 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné a cenné rady při vedení bakalářské práce a také za její ochotu a čas, který mi věnovala. Dále bych ráda poděkovala Veronice a její mamince Ivetě Kokejlové za příjemně strávené odpoledne při zdolávání stezky. V neposlední řadě bych poděkovala své rodině a přátelům za pevné nervy a podporu po celé mé studium.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vytvoření poznávací stezky pro osoby s Downovým syndromem Bakalářská práce
Autor: Jana Mokrejšová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2014
Copyright © 2014 Jana MOKREJŠOVÁ
Abstrakt MOKREJŠOVÁ, Jana: Vytvoření poznávací stezky pro osoby s Downovým syndromem. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 53 stran. Cílem práce je zpracovat trasu poznávací stezky pro děti s Downovým syndromem. Poznávací stezka je popsána ve vypracované brožuře. Brožura je volně přístupná na internetové stránce http://poznavaci-stezka-capa-klapa.webnode.cz/. Teoretická část práce se zabývá popisem sociálního cestovního ruchu, městyse, mentální retardace a Downovým syndromem. Praktická část práce začíná popisem metodiky tvorby naučných stezek. V druhé části dochází k vytvoření samotné poznávací trasy s brožurou. V závěru práce se nachází zpětná vazba od Veroniky, dítěte s Downovým syndromem, a její maminky.
Klíčová slova Downův syndrom. Luka nad Jihlavou. Mentální retardace. Poznávací stezka. Sociální cestovní ruch.
7
Abstract MOKREJŠOVÁ, Jana: Creating of a cognitive footpath for people with Down syndrome. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor’s degree. Jihlava 2014. 53 pages. The goal of the thesis is to process a route of cognitive footpath for children with Down syndrome. The cognitive footpath is described in the prepared booklet. The booklet is freely accessible on the website http://poznavaci-stezka-capa-klapa.webnode.cz/. The theoretical part of the thesis describes the social tourism, township, mental retardation and Down syndrome. The practical part of the thesis starts with a description of methodology of creating the cognitive footpaths. In the second part the cognitive footpath itself along with the booklet is being made. In conclusion of the thesis, there is a feedback from Veronika, a child with Down syndrome, and her mother.
Key words Down syndrome. Luka nad Jihlavou. Mental retardation. Cognitive footpath. Social tourism.
8
Obsah Seznam obrázků .............................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 Seznam zkratek ............................................................................................................... 11 Úvod a cíl práce .............................................................................................................. 12 Teoretická část ................................................................................................................ 13 Literární rešerše .............................................................................................................. 13 1
Sociální CR .............................................................................................................. 14 1.1 Formy CR dle jednotlivých segmentů ................................................................... 15 1.1.1
Cestovní ruch mládeže .............................................................................. 15
1.1.2
Cestovní ruch rodin s dětmi ...................................................................... 16
1.1.3
Cestovní ruch zdravotně handicapovaných .............................................. 17
1.1.4
Cestovní ruch seniorů ............................................................................... 17
2
Městys Luka nad Jihlavou ....................................................................................... 18
3
Mentální retardace ................................................................................................... 20
4
3.1
Definice a pojmy .............................................................................................. 20
3.2
Klasifikace mentální retardace ......................................................................... 20
3.3
Nejčastější příčiny mentální retardace ............................................................. 21
Downův syndrom .................................................................................................... 22 4.1
Historie Downova syndromu ........................................................................... 23
4.2
Vznik Downova syndromu .............................................................................. 24
4.3
Formy Downova syndromu.............................................................................. 25
4.3.1
Trisomie 21. chromozomu ........................................................................ 25
4.3.2
Translokace ............................................................................................... 25
4.3.3
Mozaicismus ............................................................................................. 26
4.4
Charakteristické příznaky................................................................................. 26
4.5
Vývoj dítěte s Downovým syndromem............................................................ 27
9
4.5.1
Oblasti vývoje ........................................................................................... 27
4.5.2
Přehled vývoje .......................................................................................... 28
Praktická část .................................................................................................................. 30 5
Metodika tvorby stezky ........................................................................................... 30
6
Poznávací stezka čápa Klapa ................................................................................... 31
7
6.1
Základní informace o trase ............................................................................... 32
6.2
Seznam zastávek .............................................................................................. 32
6.3
Mapa stezky ..................................................................................................... 33
6.4
Brožura ............................................................................................................. 34
Zpětná vazba ............................................................................................................ 46 7.1
Veronika Kokejlová – dítě s Downovým syndromem ..................................... 46
7.2
Iveta Kokejlová – maminka Veroniky ............................................................. 46
Závěr ............................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ............................................................................................... 48 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 49 Seznam příloh ................................................................................................................. 50 Přílohy............................................................................................................................. 51
10
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Městys Luka nad Jihlavou ........................................................................ 19 Obrázek č. 2: Inteligenční kvocient ................................................................................ 20 Obrázek č. 3: Četnost výskytu DS v závislosti na věku matky ...................................... 23 Obrázek č. 4: Trisomie 21. chromozomu ....................................................................... 24 Obrázek č. 5: Hlavní vývojová stadia průměrného dítěte s DS ...................................... 29 Obrázek č. 6: Značení zastávek ...................................................................................... 31 Obrázek č. 7: Mapa trasy ................................................................................................ 33 Obrázek č. 8: Značka pro cyklostezku ............................................................................ 35 Obrázek č. 9: Vybavení jízdního kola ............................................................................ 36 Obrázek č. 10: Křížovka ................................................................................................. 37 Obrázek č. 11: 2. křížovka .............................................................................................. 39 Obrázek č. 12: Přiřazování obrázků k popiskům ............................................................ 41 Obrázek č. 13: Kroužkování rostliny .............................................................................. 42 Obrázek č. 14: Určování stop zvířat ............................................................................... 44
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Formy DS .................................................................................................. 25
Seznam zkratek CR – cestovní ruch DS – Downův syndrom MR – mentální retardace
11
Úvod a cíl práce Cílem bakalářské práce je vytvoření poznávací stezky v Lukách nad Jihlavou pro osoby s Downovým syndromem. Tuto stezku jsem se rozhodla aplikovat pro Luka nad Jihlavou, protože zde bydlím a velmi dobře to tu znám. Další důvod, proč vytvořit stezku v Lukách byl ten, že celkově na Vysočině neexistují téměř žádné aktivity pro osoby s tímto syndromem. Toto téma jsem si vybrala z mého velkého zájmu o práci s dětmi. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první kapitole teoretické části přiblížím pojem sociální CR, v druhé části se věnuji Lukám nad Jihlavou, dále stručně popíši pojem mentální retardace a v závěru teoretické části bude popsán Downův syndrom. V praktické části bakalářské práce bude popsána metodika tvorby poznávacích tras, dále představena trasa poznávací stezky i s mapkou. Jednotlivá zastavení na stezce budou popsané v brožuře, která bude vytvořena místo informačních panelů. Na konci této praktické části bude provedeno vyhodnocení stezky od Veroniky, holčičky s Downovým syndromem, a její maminky, které tuto stezku absolvují.
12
Teoretická část Na začátku teoretické části uvádím rešerši prací a literatury. V první kapitole popisuji sociální CR. Druhá kapitola je věnována obci Luka nad Jihlavou. Třetí kapitola patří popisu mentální retardace. V poslední kapitola teoretické části je popsán Downův syndrom, ne však z lékařského hlediska.
Literární rešerše Na téma návrhů naučných stezek a tras existuje mnoho prací. Některé práce se zabývají celkově stezkami pro Vysočinu, jiné se zaměřují na určité město. Téměř veškeré tyto práce jsou vytvořené pro nehandicapované osoby. Jedna z prací, která se věnuje i handicapovaným lidem, je od slečny Kateřiny Tomainové, která zpracovává interaktivní naučnou stezku pro děti v Deštném v Orlických horách. Po dlouhém hledání jsem však nenašla žádnou trasu, která by byla vytvořena pro handicapované děti nebo přímo pro osoby s Downovým syndromem. Pro tvorbu teoretické části jsem čerpala jak z knižních, tak z internetových zdrojů. Pro popis Sociálního CR jsem využila převážně dvou odborných knih, a to od Mariána Gúčika Cestovný ruch. Úvod do študia. a skripta z VŠE v Praze, které sepsal kolektiv autorů z katedry CR. Do kapitoly o Lukách nad Jihlavou jsem použila pouze informace z internetové stránky naší obce. Problematice mentální retardace a Downovu syndromu se věnuje mnoho autorů a je o nich napsáno mnoho knih. Snažila jsem se čerpat jen z knih, které tuto problematiku nepopisují příliš odborně, ale spíše pro pochopení široké veřejnosti. Nejvíce jsem čerpala z knihy Marka Selikowitze Downův syndrom, Ivy Švarcové Mentální retardace a Jarmily Pipekové Kapitoly ze speciální pedagogiky. Veškeré literární i internetové zdroje jsou zapsány na konci mé práce.
13
1 Sociální CR Podle Globálního etického kodexu je cestovní ruch aktivita, která bývá velmi často spojována s odpočinkem a relaxací, sportem, a která má přístup ke kultuře a přírodě. Cestovní ruch by měl být plánovaný a realizovaný jako prostředek individuálního a kolektivního uspokojení. Veškeré aktivity týkající se CR by měly respektovat rovnost mužů a žen, dále by měly podporovat lidská práva, zvláště pak individuální práva nejzranitelnějších skupin. Do těchto skupin se řadí děti, starší osoby, zdravotně postižené osoby, etnické menšiny a domorodé národy. (www.mmr.cz) Definice sociálního cestovního ruchu podle Beránka (www.hotel-spa.ihned.cz): „Sociální cestovní ruch vychází z obecného práva na cestování, podle něhož má každý občan, bez ohledu na své bydliště, sociální postavení či finanční situaci, právo na volný čas a svobodný způsob jeho využití. To znamená umožnit cestování co největšímu počtu lidí, zejména různým znevýhodněným skupinám.“ Zásady a podmínky sociálního cestovního ruchu dle dokumentu Stanovisko k tématu Sociální CR z roku 2006:
„Základním cílem sociálního cestovního ruchu je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná,
je otevřený širokému spektru lidí, různým formám řízní a subjektům realizujícím sociální cestovní ruch,
segmenty, pro které je sociální cestovní ruch určen, jsou definovány, a to z hlediska: příslušnosti k sociální vrstvě, věkové skupině, postižení apod., přičemž vždy musí být splněno kritériu nediskriminace na základě rasy, kultury nebo sociální situace,
iniciativy a cíle sociálního cestovního ruchu jsou humanistické, vzdělávací, kulturní a týkají se rozvoje člověka obecně,
hospodářská činnost je transparentní, se zisky omezenými na úroveň potřebnou ke splnění sociálních cílů,
produkt cestovního ruchu v sobě zahrnuje přidanou hodnotu,
14
cestovní ruch je integrován do místního prostředí trvale udržitelným způsobem,
způsob řízení lidských zdrojů podporuje uspokojení z práce a zaměřuje se na kvalitu podmínek zaměstnanosti v organizacích sociálního cestovního ruchu.“
(Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 30)
1.1 Formy CR dle jednotlivých segmentů (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008):
mládež
rodiny s dětmi
zdravotně handicapovaný
senioři
1.1.1 Cestovní ruch mládeže Účastníci cestovního ruchu mládeže jsou lidé ve věku od 15 do 25 let. Svým věkem nepatří už mezi děti a většina z nich nejezdí na dovolenou s rodiči. Z biologického hlediska se jedná o období adolescence a ranné dospělosti. (Gúčik, 2010) Cestovní ruch mládeže se dělí na dva aspekty - kvalitativní a kvantitativní. Do hlediska kvalitativního spadá kvalita, bezpečnost, dostupnost flexibilita. Do kvantitativního hlediska patří nárůst počtu účastníků CR z řad mládeže, jejich výdaje i podíl na mezinárodním cestovním ruchu. K základním charakteristikám mládežnického cestovního ruchu patří schopnost uspokojit potřeby mladých lidí, flexibilita, efektivita nákladů při dodržení kvality za nízké ceny, bezpečnost a pozitivní atmosféra. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008) Velkou roli při cestování mladých lidí sehrává také mezinárodní studentská identifikační karta – ISIC. Průkaz je vydáván organizací ISIC Association, která je pod záštitou UNESCA. Tento průkaz je jedinečný a celosvětově uznávaný doklad prokazující status studenta. Průkaz je platný ve 127 zemích světa. ISIC karta nabízí studentům přes 125 000 slev po celém světě, výhodné pojištění UNIQA, slevy na ubytování, letenky, jízdenky, vstupenky, permanentky a mnoho dalšího. (www.isic.cz)
15
Nejčastější formy cestovního ruchu mládeže:
zahraniční jazykové kurzy,
specializované krátkodobé zahraniční pobyty,
programy v rámci středních škol nebo výměnné pobyty,
praxe a odborná praxe,
au pair programy,
pracovní tábory. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008)
1.1.2 Cestovní ruch rodin s dětmi Účastníci CR rodin s dětmi jsou heterogenní skupiny, které jsou rozlišovány nejen z hlediska věku rodičů (26 – 55) a sociálního zabezpečení rodiny, ale i tělesného zdraví. (Gúčik, 2010) CR rodin s dětmi je charakteristický klesajícím počtem dětí v rodině a narůstajícím počtem starších rodičů, kteří plánují potomky až po naplánování kariéry. Do hlavních požadavků tohoto segmentu patří specifické ubytovací, stravovací a rekreační služby se speciálními cenami. K nejdůležitějším faktorům, které ovlivňují tento segment, se řadí příjmy rodiny, volný čas rodičů i dětí, věk dětí, bezpečnost, klid a ticho, hodnota za peníze, prostředí, ubytování s možností přípravy jídel, čistota a hygiena zařízení, stupeň jednoduchosti cestování, jistota dobrého počastí a postoj dětí a jejich potřeb. Důležitým požadavkem účastníků CR je možnost hlídání dětí a animační činnost. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008) Nejčastější formy cestovního ruchu rodin s dětmi:
„Venkovský cestovní ruch,
návštěva městských center, hlavně kvůli sportovním a kulturním akcím,
rekreační cestovní ruch,
dobrodružný cestovní ruch,
16
jednodenní výlety za různým účelem,
skupinové
pobyty
organizované
podniky
či
institucemi,
odborovými
organizacemi.“ (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 36)
1.1.3 Cestovní ruch zdravotně handicapovaných „UNWTO definuje zdravotně handicapovaného člověka jako člověka, kterého fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat je narušena.“ (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008, s. 37) Zdravotně handicapovaní můžeme dělit do následujících skupin: handicap mobility; senzorický handicap; mentální handicap; jiný typ handicapu. (Kolektiv autorů KCR VŠE, 2008) Pro osoby zdravotně znevýhodněné je nutné a nevyhnutelné vytvářet stejné možnosti a produkty jako pro ostatní účastníky CR, i přesto, že je to technicky, ekonomicky, sociálně i organizačně velmi náročné. (Gúčik, 2010)
1.1.4 Cestovní ruch seniorů Účastníci tohoto segmentu jsou lidé ve věku 55 let a výš, pro které je typické v ekonomicky vyspělých státech dostatek volného času a kupního fondu. Senioři mají vyšší nároky na kvalitu služeb a příjemnou atmosféru. Převažují poznávací dlouhodobé zájezdy, zdravotní a lázeňské pobyty a cestování ve skupinkách. Od ostatních segmentů se odlišují návštěvami příbuzných a známých. (Gúčik, 2010) Senioři se dělí podle věku do skupin: 55 – 65; 66 – 74; 75 – 85 a více než 90 let. (Gúčik, 2010)
17
2 Městys Luka nad Jihlavou Poznávací stezka je vytvořena v Lukách nad Jihlavou. Městys Luka nad Jihlavou leží v údolí řeky Jihlavy a od krajského města Jihlava je vzdálen přibližně 11km jihovýchodně. První stopy člověka na území této obce pochází již z mladší doby kamenné. Písemná zmínka o faráři Petrovi de Luca je doložena až k roku 1378. Důležitým milníkem pro obec bylo udělení diplomu od císařovny Marie Terezie, která 24. května 1755 povýšila Luka na městys. 28. října 1796 císař František II. udělil Lukám privilegium konání pěti výročních trhů. V roce 1870 zde byla vybudována železnice a tím začal velký rozmach obce. V těchto letech žilo v Lukách 1347 obyvatel a obec patřila k velmi živému městečku. (www.lukanadjihlavou.cz) V současné době žije v Lukách 2735 občanů (stav k 1. 1. 2013). Pod obec spadají i okolní vesnice Předboř, Otín a Svatoslav. V obci nalezneme téměř veškeré instituce, organizace a služby potřebné pro život. Nachází se zde základní a mateřská škola se školní jídelnou. Zdravotní středisko se 2 praktickými lékaři, 1 dětským lékařem, stomatologem, rehabilitacemi, gynekologem a fit centrem. Dále je tu lékárna, veterinář, pečovatelská služba, služebna Policie ČR, knihovna, muzeum, benzinová stanice, pošta, kino,
koupaliště,
lyžařská
sjezdovka
se
čtyřsedačkou
a
mnoho
dalšího.
(www.lukanadjihlavou.cz) Co se historických kulturních památek týče, nachází se zde pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje s kamenným křížem na památku zrušení roboty. Nedaleko kostela stojí barokní zámek s přilehlým zámeckým parkem v anglickém stylu. Park má rozlohu 19 hektarů a díky mohutným bukům, červeným javorům, jasanům, převislým lípám a liliovníku tulipánokvětého patří k nejkrásnějším na Moravě. V zámeckém parku je postavena kaple, která je zasvěcena Panně Marii pomocnici a 14. svatým pomocníkům. Kaple byla postavena hraběnkou Annou Gellhornovou jako poděkování ze šťastného vyváznutí z loupežného přepadení. Celý zámecký areál je v současné době v soukromém vlastnictví. Proti zámku stojí budova bývalého skleníku. Skleník je také zrekonstruován a soukromý majitelé ho využívají k bydlení. Do dalších historických budov se řadí dvoupatrová sýpka, která v roce 2003 prošla celkovou rekonstrukcí a přestavbou a nyní je využívána jako tělocvična. K menším, ale stále velmi cenným
18
památkám patří Boží muka stojící u silnice na Vysoké Studnice a socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století. (www.lukanadjihlavou.cz)
Obrázek č. 1: Městys Luka nad Jihlavou (zdroj: http://mapy.cz/#!x=15.738438&y=49.378973&z=12&c=2-3-8-15-25-F-R-T-C)
19
3 Mentální retardace 3.1
Definice a pojmy
„Za mentálně retardované se považují takoví jedinci (děti, mládež i dospělí), u nichž dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám adaptačních schopností. Mentální retardace je důsledkem organického poškození mozku.“ (Švarcová, 2011, str. 28) Podle vývojového období, v kterém mentální retardace (MR) vznikla, rozlišujeme dva druhy mentálního postižení:
Vrozená mentální retardace (oligofrenie) – opoždění duševního vývoje, které vzniká v období prenatálním, perinatálním nebo postnatálním.
Získaná mentální retardace (demence) – proces zastavení mentálního vývoje dítěte většinou po dovršení druhého roku života dítěte. Příčinou demence bývá důsledek různých typů onemocnění či úrazy mozku.
(Švarcová, 2011; Pipeková, 1998)
3.2 Klasifikace mentální retardace K vyjádření hloubky retardace se používá inteligenční kvocient (obr. 2), který byl zavedený Williamem Sternem.
Obrázek č. 2: Inteligenční kvocient (zdroj: www.iq.xrs.cz)
V současné době používáme pro klasifikaci mentální retardace 10. revizi Mezinárodní klasifikace nemocí. Tato klasifikace byla zpracována Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě a od roku 1992 vstoupila v platnost. (Švarcová, 2011)
20
Podle Mezinárodní klasifikace nemocí existuje 6 základních kategorií:
lehká mentální retardace ( IQ 69 – 50),
středně těžká mentální retardace ( IQ 49 - 35),
těžká mentální retardace ( IQ 34 – 20),
hluboká mentální retardace ( IQ nižší než 20),
jiná mentální retardace (stanovení stupně MR je nesnadné),
nespecifikovaná mentální retardace (MR je prokázána, nedostatek informací pro zařazení do určité kategorie). (Švarcová, 2011; Pipeková, 1998)
3.3 Nejčastější příčiny mentální retardace Podle Švarcové (2011) neexistuje u většiny případů jedinců s MR žádný viník ani jednoduše zjistitelná příčina. K retardaci může vést mnoho různých příčin, které se propojují, podmiňují a společně působí. Příčiny mohou být jak vnitřní, které jsou zakódovány v systémech pohlavních buněk, tak vnější. Jako nejčastější příčiny se uvádějí:
„následky infekcí a intoxikací,
následky úrazů nebo fyzikálních vlivů,
poruchy výměny látek, růstu, výživy,
makroskopické léze mozku,
nemoci a stavy způsobené jinými a nespecifickými prenatálními vlivy,
anomálie chromozomů (Downův syndrom),
nezralost,
vážné duševní poruchy,
21
psychosociální deprivace,
jiné a nespecifické etiologie.“
(Švarcová, 2011, str. 42)
4
Downův syndrom
Downův syndrom (DS) je vrozená chromozomální vada, která je v současné době nejčastější a nejrozšířenější ze všech známých forem mentální retardace. Jako jednu z mála mentálních retardací ji můžeme určit již krátce po narození. V české populaci se DS objevuje přibližně u jednoho z 1500 narozených dětí. (Chvátalová, 2001; Švarcová, 2011) Nepatrný rozdíl také tvoří více narozených chlapců s DS, než dívek. Důvod, proč tomu tak je více u mužů, není znám. Vznik DS je z velké části neovlivnitelný, avšak pravděpodobnost výskytu je tím vyšší, čím je žena starší. Největší nárůst bývá patrný po 35. roku matky. (Obr. 3) (Selikowitz, 2005)
22
Obrázek č. 3: Četnost výskytu DS v závislosti na věku matky (zdroj: Selikowitz, 2005, str. 39)
4.1 Historie Downova syndromu Podle literatury z 15. a 16. století se lidé s Downovým syndromem vyskytovali již v dávných dobách. Poprvé však byla diagnóza popsána až v roce 1866 anglickým pediatrem Johnem Langdonem Downem v jeho nejznámější práci: „Observations on an Ethnic Classification of Idiots“ (London Hospital Reports, 3, s. 259-262, 1866). (www.vrozene-vady.cz) Doktor Down přesnou příčinu neznal a pouze se domníval, že syndrom je návratem k primitivnímu mongolskému etnickému plemeni. Tuto domněnku zamítl jeho syn Reginald. (Selikowitz, 2005)
23
V roce 1959 uveřejnil francouzský lékař a genetik Jérôme Lejeune ve své zprávě zjištění, že Downův syndrom má chromozomální původ a jeho příčina je přebytečný chromozom 21 – trisomie 21. chromozomu. (Švarcová, 2011)
4.2 Vznik Downova syndromu Lidské tělo je složeno z buněk a každá buňka obsahuje ve středu jádro. Jádro buňky je tvořeno přibližně 100 000 geny, které nejsou v jádru volně, ale jsou seskupeny v řetězcích. Tyto řetězce se nazývají chromozomy. Každá buňka obsahuje 46 chromozomů, které tvoří 23 párů. (Selikowitz, 2005)
Obrázek č. 4: Trisomie 21. chromozomu (zdroj: www.trisomie21.cz)
Downův syndrom vzniká, jestliže na 21. místě je jeden nadbytečný chromozom (obr. 4), který má za následek vytváření nadbytečných bílkovin. Tímto procesem dochází k porušení normálního růstu těla plodu. Buňky se nedělí stejně rychle, jak při normálním vývoji plodu, a tím dochází i k menšímu počtu tělových buněk. V konečném důsledku i k menšímu dítěti. Nadbytečný chromozom negativně ovlivňuje plod a jeho životnost. 80 % těhotenství je ukončeno potratem. (Selikowitz, 2005)
24
4.3 Formy Downova syndromu U Downova syndromu rozlišujeme tři základní formy. Toto rozlišování je velmi důležité, protože forma DS určuje předpoklad narození rodičům dalšího potomka se syndromem. (Selikowitz, 2005) Mezi tyto tři formy patří: trisomie 21. chromozomu, translokace a mozaicismus.
Forma Trisomie 21.
Výskyt (%) 95
Nálezy na chromozomech
Fyzické příznaky a mentální retardace
Nadbytečný 21. chromozom
Běžná forma
v každé buňce
chromozomu
Přemístění určitého segmentu 4
Translokace
chromozomu na jiný chromozom
Stejné jako u trisomie
v každé buňce Různost buněk - některé mají Mozaicismus
1
nadbytečný 21. chromozom, jiné jsou normální
Mírnější fyzické příznaky a mentální retardace
Tabulka č. 1: Formy DS (zdroj: Selikowitz, 2005, str. 49)
4.3.1 Trisomie 21. chromozomu Trisomie 21. chromozomu patří do nejběžnějších forem DS, u které je nadbytečný celý 21. chromozom v každé buňce těla. Příčinou vzniku trisomie je abnormální dělení buňky ve vajíčku nebo spermii, při kterém jeden z nich obdrží ještě jeden nadbytečný 21. chromozom. Tento proces je nazýván nondisjunkce. Mezi zásadní faktory vzniku trisomie patří věk matky. Čím je žena starší, tím u ní vzniká větší pravděpodobnost narození dítěte s trisomií. (Selikowitz, 2005)
4.3.2 Translokace Translokace = přilnutí segmentu chromozomu na jiný chromozom. K translokaci dochází zhruba u 4 % případů s DS. Příčinou syndromu je pouze nadbytečná část 21.
25
chromozomu. Malé vrcholky 21. chromozomu a jiného chromozomu (13., 14., 15. nebo 22.) se odlomí a zbylé části obou dvou chromozomů se spojí. U této formy DS nehraje věk rodičů žádnou roli. (Selikowitz, 2005) Na rozdíl od trisomie 21 a mozaicismu je translokace z velké míry dědičná. Jeden z rodičů je nositelem a přenašečem DS, aniž by na něm byly znát jakékoliv znaky DS. (Švarcová, 2011)
4.3.3 Mozaicismus K poslední formě DS – Mozaicismus, dochází přibližně u jednoho procenta lidí. 21. nadbytečný chromozom se nachází jen v některých tělových buňkách, jiné obsahují obvyklý počet 46 chromozomů. Lidé s mozaikovou formou obvykle nemají tolik nápadných fyzických příznaků pro DS. (Selikowitz, 2005)
4.4 Charakteristické příznaky Podle Selikowitze (2005) má dítě s DS určité charakteristické příznaky, které jsou důležité pro rozpoznání diagnózy nebo nesou určitý význam pro rodiče. 10 fyzických rysů:
kulatý obličej z profilu plochý,
menší hlava, vzadu lehce plošší,
šikmá a úzká oční víčka s kolmou kožní řasou ve vnitřním koutku oka,
vlasy většinou jemné a rovné,
širší kratší krk,
poměrně malá ústa, jazyk naopak relativně veliký,
široké ruce s krátkými prsty,
silné nohy, široká mezera mezi palcem a ukazováčkem,
26
ochablé svalové napětí,
menší velikost postavy. V dospělosti dorůstají muži s DS 145 až 168 cm, ženy 132 až 155 cm.
Až 40% dětí s DS se narodí s vrozenou srdeční vadou. Je také prokázáno, že u dětí s DS se častěji objevují smyslové vady. Přibližně 50 % trpí krátkozrakostí, 20 % naopak dalekozrakostí, velký počet dětí šilhá. Téměř 60% dětí jsou lehce až středně sluchově postižené. (Švarcová, 2011) „Tyto specifické rysy nejsou nutně přítomny u všech dětí s Downovým syndromem a nejsou u všech z nich vyjádřeny ve stejné míře.“ (Švarcová, 2011, str. 147)
4.5 Vývoj dítěte s Downovým syndromem Vývoj dítěte s DS probíhá nepřetržitě celý život. Vývoj je pomalejší oproti zdravému jedinci a také není zcela kompletní. Rozvoj probíhá způsobem „brzda – plyn.“ Stadium „brzda“ je nesmírně důležitým obdobím klidu, kdy si dítě opakuje již zvládnuté dovednosti, a kdy se připravuje na nové dovednosti. (Selikowitz, 2005) „Vývoj dětí se dá docela dobře přirovnat k autům jedoucím po silnici. Normální dítě jede po silnici postupného získávání dovedností průměrnou rychlostí. Dítě s DS jede po stejné silnici a s přibývajícím věkem získává určité dovednosti. Protože ale jede pomaleji, dojede do určitého stadia vývoje v pozdějším věku než normální dítě a setrvá tam déle.“ (Selikowitz, 2005, str. 55)
4.5.1 Oblasti vývoje Z popisných důvodů se podle Selikowitze (2005) dělí vývoj jedince s DS do pěti oblastí.
Hrubá motorika
Rozvoj dovedností za použití velkých svalových skupin. Do této oblasti patří sezení, lezení, obracení, stání, chůze, běh, skoky a hopsání.
27
Jemná motorika
Manipulace pomocí prstů a rukou. Do jemné motoriky patří uchopování předmětů, přendávání předmětů, stříhání, kreslení, navlékání korálků a stavění kostek.
Osobnostní a sociální vývoj
Tato oblast se dělí na rozvoj sebe-obslužných a rozvoj sociálních dovedností. Do dovedností sebe-obslužných patří vkládání potravy do úst, pití ze šálků, chůze na toaletu, zacházení s příborem, mytí a oblékání. Do dovedností sociálních spadá reakce rozlišování přátel a cizích osob a um hrát si s jinými dětmi.
Vývoj jazyka a řeči
Řeč se posuzuje podle zřetelnosti a plynulosti. Jazyk se dělí na receptivní a expresivní. Receptivní znamená jazyk, který vnímáme, expresivní jazyk je jazyk, kterým se vyjadřujeme. Receptivní jazyk musí být vždy před expresivním jazykem. Samotnému vývoji jazyka předchází různé výkřiky a napodobování. Velkou roli ve vývoji jazyka a řeči hraje gestikulace. Dítě s DS vysloví své první slůvko kolem druhého roku života.
Kognitivní vývoj
Schopnost aplikovat abstraktní představy a řešit různé problémy. Schopnost porozumět určitým pojmům. Například dítě ve věku od 3 let dokáže rozlišovat pojem malý a velký.
Překrývání jednotlivých oblastí vývoje Všech 5 oblastí se překrývá a žádná nefunguje bez pomoci druhé. (Selikowitz, 2005) Příklad překrývání (Selikowitz, 2005, str. 59): „Hledání předmětu ukrytého v krabici je dovedností jemné motoriky, vyžaduje však také kognitivní dovednost, tedy pochopení, že předmět, který není vidět, nezmizel docela.“
4.5.2 Přehled vývoje Na obrázku č. 5 jsou znázorněny hlavní vývojová stádia průměrného dítěte s Downovým syndromem. Obrázek popisuje průměrný věk a věkové rozmezí,
28
ve kterém dítě s DS dosahuje důležitých vývojových mezníků v porovnání se zdravým dítětem. (Selikowitz, 2005)
Obrázek č. 5: Hlavní vývojová stadia průměrného dítěte s DS (zdroj: Selikowitz, 2005, str. 61)
29
Praktická část 5 Metodika tvorby stezky Některé zdroje uvádí pojem naučná stezka, jiné poznávací stezka. Protože jsem čerpala informace z internetové stránky www.naucnoustezkou.cz, uvádím zde terminologii naučná stezka. Naučná stezka je turistická trasa, která nás seznamuje se zajímavými oblastmi a místy. Do těchto oblastí a míst se řadí přírodní lokality, staré doly, lomy, hrady a zámky, historické části města a jiné. Hlavním úkolem naučné stezky je podávat informace o těchto místech nejčastěji prostřednictvím informačních panelů nebo tištěných průvodců. (www.naucnoustezkou.cz) Každá trasa musí být značena tak, aby z dálky a za všech okolností byla dobře viditelná všemi účastníky stezky. Značení musí být oboustranné a obvykle se používá jednotné smluvené značení – bílý čtverec se zeleným pruhem. Čtverec má rozměr 10 x 10 cm. Z levého horního rohu do pravého spodního rohu je přeškrtnut zeleným pruhem o šířce 3 cm. Stezku můžeme značit i jinými způsoby, například ukazateli nebo tabulkami. Značení umísťujeme na stromy, kameny nebo kolíky s ohledem na co nejmenší zásah do přírodního prostředí. (www.naucnoustezkou.cz) Na každé zastávce naučné stezky jsou umístěny informační panely. Každý panel by měl obsahovat název stezky, pořadové číslo s názvem zastávky a plánek stezky s vyznačeným bodem, kde se návštěvník právě nachází. Text na informačních panelech nesmí být opsán z odborných encyklopedií a skript. Text by měl být krátký, sémanticky strukturovaný, srozumitelný a gramaticky správný. Měl by vzbudit zájem u návštěvníků o dané místo. Nejvhodnější informační panely jsou ty, které obsahují minimum textu a převažují zde obrázky a fotografie. Zastávky je potřeba rozmístit tak, aby se obsah vztahoval k danému místu. Informační panely není nutné používat, lze je nahradit i jinou variantou. Například v terénu pouze vyznačit trasu a jednotlivé zastávky s veškerými informacemi nahradit brožurami a průvodci, které si můžeme online stáhnout na internetu nebo zakoupit v infocentrech, v restauracích a na jiných podobných místech. (www.naucnoustezkou.cz)
30
6 Poznávací stezka čápa Klapa Protože poznávací stezka je vytvořená v městyse Luka nad Jihlavou a tato obec má ve svém znaku i vlajce čápa, rozhodla jsem se, že průvodcem celé stezky se stane kreslený čáp Klap. Ilustraci kresleného čápa jsem si propůjčila z internetové stránky www.birdorable.com. Při tvorbě stezky postupuji podle metodiky tvorby naučných stezek. Protože informační panely mají poměrně vysokou pořizovací hodnotu a vcelku krátkou životnost způsobenou vandalismem nebo nepříznivým počasím, rozhodla jsem se, že místo panelů vytvořím brožuru, která nahradí jejich funkci. V terénu jsou vyznačeny pouze zastávky. Na obrázku číslo 6 je ukázka značení první zastávky. Značky zastávek jsou vytištěné a zalaminované na papíře rozměru A4 a upevněné viditelně na stromech.
Obrázek č. 6: Značení zastávek (zdroj: vlastní zpracování)
Na začátku brožury naleznou účastníci stezky mapu trasy a úvodní popis trasy. Postupně jsou v brožuře popsány jednotlivé zastávky, kde se dozvíme zajímavé informace k danému místu a kde děti splní různé úkoly. Rodiče by měli brožuru dítěti 31
předčítat a pomoct mu s plněním úkolů. Úkoly v brožuře doporučuji vyplňovat v průběhu stezky. Po úspěšném absolvování stezky dostanou děti na památku diplom, který je přiložen v příloze. Protože stezka je vytvořená především pro osoby s Downovým syndromem, liší se od tradičních stezek tím, že není fyzicky náročná. Je vytvořena na trase s rovným terénem, který je vhodný i pro vozíčkáře a kočárky. Připravené úkoly jsou upraveny tak, aby nebyly obtížné a aby je zvládla většina dětí i s určitou formou mentální retardace. Brožura je také vytvořena s ohledem na tyto děti. Brožura je barevná, přehledná a doplněná mnoho obrázky. Brožura i diplom jsou k dispozici ke stažení na internetové stránce: http://poznavacistezka-capa-klapa.webnode.cz/.
6.1 Základní informace o trase Začátek stezky:
dětské hřiště Bobr
Cíl:
naučit se nové pojmy a zažít mnoho zábavy
Délka:
2 km
Zastávky:
pět
Náročnost:
mírná
Co s sebou:
psací potřeby, pohodlná obuv, svačina
6.2 Seznam zastávek 1. Cyklostezka 2. Řeka 3. Živočichové u vody a ve vodě 4. Les
32
5. Živočichové lesa
6.3
Mapa stezky
Obrázek č. 7: Mapa trasy (zdroj: vlastní zpracování)
33
6.4 Brožura Ahoj děti,
jmenuji se čáp Klap a stanu se Vašim průvodcem při zdolávání mé poznávací stezky. Stezka obsahuje pět zastávek a je dlouhá přibližně 2 km. Na každém zastavení se něco přiučíte, ale také jsem si pro Vás připravil různé zábavné křížovky a úkoly. Pokud si nebudete s něčím vědět rady, poproste rodiče, jistě Vám rádi poradí. Po úspěšném zvládnutí trasy i úkolů Vás čeká odměna. Teď opatrně přejděte silnici a už z dálky vidíte první zastavení.
Zdraví Vás
Čáp Klap
34
Ahoj děti,
právě se nacházíte na první zastávce „Cyklostezka“. Cyklostezka je stezka určená pro cyklisty a na obrázku si můžete všimnout značení pro cyklostezku. Je to bílé kolo na modrém poli.
Obrázek č. 8: Značka pro cyklostezku (zdroj: http://wellnesscentrumbruntal.cz/layout/set/print/BRUNTAL-a-okoli/%28offset%29/10)
Děti, po silnici se jezdí vpravo a každý cyklista, kterému nebylo ještě 18 let, musí mít na hlavě helmu!
35
Každé kolo musí být vybaveno:
Obrázek č. 9: Vybavení jízdního kola (zdroj: upravený obrázek z http://www.cykloolympia.cz/sluzby/popis-spravne-vybavenehojizdniho-kola/)
36
Obrázek č. 10: Křížovka (zdroj: vlastní zpracování)
Pokračujte rovně a naleznete druhou zastávku.
Zdraví Vás
Čáp Klap
37
Ahoj děti,
došly jste na druhou zastávku s názvem „Řeka“. Jak jste si jistě všimly, celou cestu máme po levé ruce řeku Jihlavu, tak jsem Vám připravil pár pojmů týkající se řeky.
Řeka
Řeka je přirozený vodní tok, který má ve srovnání s potokem větší průtok, délku nebo rozlohu povodí. Kromě řek existují také menší vodní toky, které se nazývají bystřina, potok nebo říčka.
Pramen
Místo, kde se rodí řeka.
Ústí
Místo, na kterém se řeka vlévá do moře nebo jezera.
Soutok
Místo, na kterém se setkaly dvě řeky.
Uf, nebylo toho učení už moc? Tak teď trochu zábavy!
Dokážete napsat alespoň 4 druhy ryb?
38
Do tajenky jsem Vám ukryl jeden druh ryby.
Obrázek č. 11: 2. křížovka (zdroj: vlastní zpracování)
Zopakujte si pojmy a najděte 3. zastávku.
Zdraví Vás
Čáp Klap
39
Ahoj děti,
na minulé zastávce jsme si pověděli, co je to řeka. Ale v řekách a u řek bydlí také různí živočichové. Víte jací? Přiřaďte k obrázkům správný popisek a poradím Vám.
40
Obrázek č. 12: Přiřazování obrázků k popiskům (zdroj: vlastní zpracování)
Mějte stále po levé ruce řeku a naleznete 4. zastávku.
Zdraví Vás
Čáp Klap
41
Ahoj děti,
blížíte se k cíli a právě se nacházíte na 4. zastávce „Les“. Po celé trase míjíme různé stromy, ať už listnaté nebo jehličnaté. Po pravé ruce lemuje stezku les. Připravil jsem si pro Vás rozdíl mezi listnatými a jehličnatými stromy. Jehličnany Jehličnany mají malé tuhé lístky ve tvaru jehlic nebo šupin. Obvykle vždyzelené dřeviny. Kromě modřínů, jehličnaté stromy neopadávají na podzim. Semena jehličnanů jsou ukryta mezi šupinami šišek. Listnaté stromy Listy listnatých stromů jsou větší a širší. Mnohé stromy opadají každý podzim. Listnaté stromy plodí nejrůznější typy plodů, např. jablka, ořechy, třešně aj. Zakroužkujte obrázek rostliny, kterou jsme dnes určitě na trase nepotkali.
Obrázek č. 13: Kroužkování rostliny (zdroj: vlastní zpracování)
42
Zůstaňte stále na cyklostezce a dojdete na poslední zastávku.
Zdraví Vás
Čáp Klap
43
Ahoj děti,
vítejte na poslední zastávce „ Živočichové lesa“. V lesích kromě rostlin a stromů žije také spousta živočichů. Patří sem různí hadi, obojživelníci, savci nebo ptáci. Proto jsem si pro vás připravil čtyři zvířata, se kterými se můžete v lese potkat. Protože jsem trochu nešikovný, pomíchaly se mi stopy zvířat. Pomůžete mi přiřadit stopy ke správným zvířátkům?
Obrázek č. 14: Určování stop zvířat (zdroj: vlastní zpracování)
44
Děti, právě jste prošly poslední zastávkou a naše putování je u konce. Pokud máte ještě dostatek sil, můžete pokračovat dále po trase a zkoumat přírodu. Pokud už jste unavené, odpočiňte si a vraťte se zpátky po cestě do Luk.
Těším se na brzkou shledanou!
Zdraví Vás
Čáp Klap
45
7 Zpětná vazba 7.1 Veronika Kokejlová – dítě s Downovým syndromem Stezka se mi líbila. Bavilo mě vyplňování brožury a líbil se mi diplom. Na stezku vezmu i svého přítele Roberta a v létě projedu stezku na kole.
7.2 Iveta Kokejlová – maminka Veroniky Náročnost trasy, volba terénu, krajina Trasa je dobře zvladatelná dětmi s Downovým syndromem. Terén je nenáročný, možný i pro vozíčkáře. Krajina byla vybrána vhodně. Připravená brožura (mapa, text, přehlednost, obrázky) Brožura byla připravená vhodně. Pro Veroničinu snadnou orientaci v terénu dobře vyznačená mapa trasy i se zastávkami. Zastávky barevně označeny, dcera pak lehce věděla, kde má jaké úkoly plnit. Nenáročné povídání pro snadné a rychlé pochopení. Vhodně zvolená obrázková část. Celkový dojem je velmi pěkný. Náměty na zlepšení Nemám žádné náměty na zlepšení. Doporučila byste stezku i ostatním rodinám s dětmi? (přátelé, děti ze stacionáře) Poznávací stezka by se hodila pro širší využití postižených děti, neboť je nenáročná a vhodná pro různé věkové kategorie i pro vozíčkáře. Bylo pro Veroniku absolvování stezky přínosem? Ano, absolvování poznávací stezky bylo pro Veroniku přínosem, neboť se zdokonalila a přiučila se další nové věci. Také si zopakovala již něco zapomenutého. Myslím si, že Veronika si při zdolávání stezky dobře rozuměla i s Janou, která celou akci vhodně a pěkně připravila.
46
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat trasu poznávací stezky pro děti s Downovým syndromem. Cíl práce jsem splnila a vytvořila jsem poznávací stezku, kterou jsme také prošly s dítětem s Downovým syndromem, Veronikou, a její maminkou Ivetou. Na místo informačních panelů byla vytvořená brožura, kterou také Veronika vyplnila a je přiložena v příloze. Na trase byly očíslovány pouze zastávky. V případě, že by se do budoucna chtěla stezka realizovat formou panelů, jednotlivá zpracovaná zastavení by se mohla ponechat a přenést pouze z brožury na dřevěné informační panely. Pro financování projektu bych požádala o pomoc městys Luka nad Jihlavou, místní podnikatele nebo například občanské sdružení KBR (Kamarádi balkánského ranče), které pořádá každoročně 1. května Májovou slavnost. Na této slavnosti je uspořádaná sbírka na různé účely. Celou trasu jsem zpracovala tak, jak jsem měla od začátku v plánu. Po absolvování trasy s Veronikou jsem dospěla k názoru, že je lepší nejprve dítě s brožurou pořádně seznámit. Vysvětlit mu, co se po něm bude chtít, jakým způsobem má úkoly splnit a co ho na určitém zastavení čeká. V průběhu stezky je důležité, aby se dítěti často opakovaly získané a naučené pojmy. Také je nezbytné, aby bylo dítěti názorně na mapce ukázáno, kde se v tuto chvíli nachází a kam bude pokračovat. S dětmi je dobré si stále povídat, aby se nezačaly nudit a neztratily motivaci dokončit stezku. V průběhu trasy se mohou hrát také různé hry pro zábavu a získání motivace. Například poznávání rostlin, zapamatovat si co nejvíce předmětů ukrytých v batohu, připravit si krabičku vůní nebo chutí a jiné. Veronika mi úspěšně prošla stezkou, vyplnila s pomocí správně brožuru a podle zpětné vazby Ivety i Veroniky byly obě nadmíru spokojené s mojí připravenou akcí. Věřím, že jsem svůj úkol splnila.
47
Seznam použité literatury GÚČIK, Marián. Cestovný ruch. Úvod do študia. Bánská Bystrica: SlovenskoŠvajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2010. 307 s. ISBN 978-80-8909080-8. CHVÁTALOVÁ, Helena. Jak se žije dětem s postižením. Praha: Portál, 2001, 182 s. ISBN 80-7178-588-1. KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. 90 s. ISBN 978-807399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2ea43007314a2e/GetFile14_1.pdf PIPEKOVÁ, Jarmila, a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998, 234 s. ISBN 80-85931-65-6. SELIKOWITZ, Mark. Downův syndrom. Praha: Portál, 2005, 197 s. ISBN 80-7178973-9 ŠVARCOVÁ, Iva. Mentální retardace. Vyd. 4. přep. Praha: Portál, 2011, 224 s. ISBN 978-80-7367-889-0
48
Seznam internetových zdrojů Historie Downova syndromu. Vrozené vady [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.vrozene-vady.cz/vrozene-vady/index.php?co=downuv_syndrom Inteligenční
kvocient.
IQ
[online].
2014
[cit.
2014-03-03].
Dostupné
z:
http://iq.xrs.cz/inteligencni-kvocient-iq/ Informace o průkazu ISIC. ISIC [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.isic.cz/index.php/karty/isic/informace-o-karte Jak nejlépe značit naučnou stezku. Naučnou stezkou.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.naucnoustezkou.cz/jak-nejlepe-znacit-naucnou-stezku Kulturní památky. Luka nad Jihlavou [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.lukanadjihlavou.cz/kulturni-pamatky/d-113704/p1=12552 O našem webu. Naučnou stezkou.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.naucnoustezkou.cz/o-webu Podoba a texty informačních panelů naučné stezky. Naučnou stezkou.cz [online]. 2014 [cit.
2014-03-03].
Dostupné
z:
http://www.naucnoustezkou.cz/podoba-a-texty-
informacnich-panelu-naucne-stezky Sociální cestovní ruch. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ceb8919b-6634-4702-8c06b7f49d38c0c1/Globalni-eticky-kodex-cestovniho-ruchu-UNWTO.pdf Sociální cestovní ruch. Hotel & spa MANAGEMENT [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://hotel-spa.ihned.cz/c1-54607020-socialni-cestovni-ruch Současnost. Luka nad Jihlavou [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.lukanadjihlavou.cz/soucasnost/d-113710/p1=12549 Trisomie 21. chromozomu. Downov syndróm [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.trisomie21.cz/ Z historie městyse. Luka nad Jihlavou [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.lukanadjihlavou.cz/z-historie-mestyse/d-113703/p1=12553
49
Seznam příloh Příloha č. 1: Diplom ........................................................................................................ 51 Příloha č. 2: Fotografie z absolvování stezky ................................................................. 52 Příloha č. 3: Vyplněná brožura
50
Přílohy Příloha č. 1: Diplom
(zdroj: vlastní zpracování)
51
Příloha č. 2: Fotografie z absolvování stezky
52
53
