VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení
P o d k l a d y p ro z í s k á v á n í p o d n i k a t e l s k é h o úvěru Bakalářská práce
Autor: Jiří Beránek Vedoucí práce: Ing. Martina Policarová Jihlava 2012
Anotace Cílem bakalářské práce je přiblížení procesu získávání podnikatelského úvěru a získání dalších informací k jeho poskytnutí. Teoretická část práce se zabývá podnikatelskými úvěry obecně. Jsou popsány hlavní druhy úvěrů a jejich základní rozdělení. V praktické části je představena firma TranSun s. r. o., která se fiktivně snaží získat podnikatelský úvěr. Zbývající část práce tvoří informace získané na základě konzultací v několika bankovních institucích a jejich následné vyhodnocení.
Klíčová slova: Úvěr, podnikatelský úvěr, půjčky, banka, nabídka, žádost o poskytnutí úvěru
Annotation The main aim of this thesis is approach to process of obtaining a business loan and obtaining more informations. Theoretical part of this thesis deals with business loans in general. There are describes the main kinds of loans and their basic division. In the practical part of this thesis is introduced TranSun s. r. o. that tries to obtain business loan fictitiously. The remaining parts of this thesis are acquired informations from different banks and their evaluation.
Key words Credit, business loan, loans, bank, offer, request for loan
Poděkování
Touto cestou bych rád poděkoval paní Ing. Martině Policarové za odborné vedení práce, Bc. Richardovi Vostrému, DiS., Ing. Pavlovi Kopečnému a Ing. Liborovi Novotnému za jejich ochotu a čas ke konzultacím a velmi cenné informace k mé bakalářské práci.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), u výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.
V Jihlavě dne 11.05.2012 ……………………………... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 1 Podnikatelský úvěr .................................................................................................... 11 1.1 Rozdělení podnikatelských úvěrů ......................................................................... 11 1.1.1 Úvěr na provozní potřeby ............................................................................... 12 1.1.2 Úvěr na investice ............................................................................................ 12 1.1.3 Účelové úvěry ................................................................................................. 13 1.2 Nejčastější druhy bankovních úvěrů ..................................................................... 13 1.2.1 Kontokorentní úvěr ......................................................................................... 13 1.2.2 Kreditní karta pro podnikatele ........................................................................ 13 1.2.3 Lombardní úvěry ............................................................................................ 13 1.2.4 Eskontní úvěry ................................................................................................ 15 1.2.5 Spotřební úvěry a půjčky ................................................................................ 15 1.2.6 Emisní půjčky ................................................................................................. 15 1.2.7 Hypoteční úvěry ............................................................................................. 15 1.2.7.1 Hypoteční úvěr na výstavbu nebo pořízení nemovitosti ............................. 16 2 Získání podnikatelského úvěru................................................................................. 17 2.1 Žádost o poskytnutí úvěru ..................................................................................... 17 2.1.1 Podnikatelský záměr ....................................................................................... 18 2.1.2 Ekonomické výkazy ....................................................................................... 18 2.1.3 Zajištění úvěru ................................................................................................ 18 2.2 Úvěrové riziko ....................................................................................................... 19 2.2.1 Riziko nesplnění závazku ............................................................................... 19 2.2.2 Inherentní riziko produktu .............................................................................. 19 2.3 Úvěrový rámec ...................................................................................................... 20
2.4 Úvěrová smlouva .................................................................................................. 20 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 21 3 TranSun s. r.o. ............................................................................................................ 21 3.1 Firma Sunoco ........................................................................................................ 21 3.1.1 Trh a zákazníci firmy...................................................................................... 22 3.1.2 Dodavatelé ...................................................................................................... 22 3.1.3 Konkurence firmy ........................................................................................... 22 3.1.4 Obrat firmy v letech 2008-2010 ..................................................................... 23 3.1.5 Cíle a vize firmy ............................................................................................. 23 4 Základní kritéria a požadavky k podnikatelskému úvěru ..................................... 24 5 Československá obchodní banka, a.s........................................................................ 25 5.1 Nabídka provozního úvěru .................................................................................... 25 5.2 TranSun s. r. o. u ČSOB ........................................................................................ 26 5.3 Schvalovací proces ................................................................................................ 26 5.4 Platební styk .......................................................................................................... 26 5.5 Možné výhody....................................................................................................... 27 5.6 Obecné podmínky ................................................................................................. 27 6 Komerční banka, a. s. ................................................................................................ 28 6.1 Nabídka provozního úvěru .................................................................................... 28 6.2 TranSun s. r. o. u Komerční banky ....................................................................... 28 6.3 Schvalovací proces - doklady................................................................................ 28 6.4 Ostatní informace .................................................................................................. 29 7 Česká spořitelna, a. s. ................................................................................................ 30 7.1 Nabídka provozního úvěru .................................................................................... 30 7.2 Ostatní informace .................................................................................................. 30 8 Jednotlivé žádosti o poskytnutí úvěru ...................................................................... 31 8.1 Žádost o poskytnutí úvěru u ČSOB ...................................................................... 31
8.2 Žádost o poskytnutí úvěru u Komerční banky ...................................................... 32 8.3 Žádost o poskytnutí úvěru u České spořitelny ...................................................... 33 8.4 Porovnání žádostí .................................................................................................. 33 9 Vyhodnocení základních informací k jednotlivým nabídkám úvěrů .................... 35 9.1 Finančně nejvýhodnější úvěr................................................................................. 36 10 Závěr ......................................................................................................................... 38 Použitá literatura .......................................................................................................... 41 Internetové zdroje ......................................................................................................... 41 Seznam tabulek ............................................................................................................. 42 Seznam příloh ................................................................................................................ 43
Úvod Téma mé bakalářské práce zní: „Podklady pro získávání podnikatelského úvěru“. Jak již téma napovídá, bude mým stěžejním tématem práce podnikatelský úvěr. V teoretické části práce se zaměřím na bankovní úvěry, konkrétně na úvěry podnikatelské. Přiblížím podnikatelský úvěr jako takový a současně nastíním jejich základní rozdělení. Poté stručně popíšu jejich smysl a účel pořízení, kdy se nejvíce rozepíšu u úvěru na provozní potřeby, protože právě tento druh bývá nejčastější a budu s ním „operovat“ v praktické části také já. Další část teoretické části práce pak tvoří popis získání podnikatelského úvěru. Zde se zaměřím na to, kdo může o podnikatelský úvěr požádat a jakým způsobem. V dílčích částech procesu získání podnikatelského úvěru popíši samotnou žádost o podnikatelský úvěr – resp. doklady, které jsou nutné k samotnému získání; podnikatelský záměr – kdy vysvětlím o, co konkrétně se jedná; ekonomické výkazy, které je nutné doložit k žádosti o podnikatelský úvěr – zejm. výkaz rozvahy, zisků a ztrát a cash flow; způsob zajištění úvěru – nejčastější možnosti samotného zajištění, protože právě zajištění úvěru bývá jednou z prvních otázek bankovních institucí při žádosti
o
podnikatelský
úvěr.
V neposlední
řadě
zmíním
úvěrové
riziko
a jeho druhy, úvěrový rámec, který zajišťuje maximální možný debet na účtu, a nastíním problematiku úvěrové smlouvy. Úvodem praktické části bakalářské práce bude představení firmy TranSun s. r. o., pro kterou se budu snažit získat nejvýhodnější podnikatelský úvěr. Stručně nastíním historii firmy Sunoco, zmíním nejvýznamnější zákazníky a trh firmy, její dva jediné dodavatele a u závěru kapitoly, která představuje firmu TranSun s. r. o., popíši základní cíle a vize firmy. Druhá část praktické části bakalářské práce bude věnována samotnému procesu získávání podnikatelského úvěru. V této části vycházím výhradně z konzultací s pracovníky jednotlivých bankovních institucí, kteří mi poskytli podrobné informace o získání konkrétního podnikatelského úvěru. Základní bod pro všechny konzultace tvořila mnou zadaná kritéria, požadavky a informace o firmě. Se získanými informacemi k podnikatelskému úvěru, které přiblížím, budu poté pracovat tím způsobem, že je vyhodnotím, porovnám a popíšu a vyvodím z nich závěry.
9
Závěr práce se pak bude zabývat samotným hodnocením získaných informací a jejich shrnutím. Zároveň porovnám „nejvýhodnější“ podnikatelský úvěr a mj. zhodnotím přístup jednotlivých bankovních institucí, resp. jejich zástupců a mou spokojenost s jejich jednáním – jako spokojenost potencionálního klienta. Věřím, že práce splní všechny cíle a očekávání.
10
TEORETICKÁ ČÁST Bankovní úvěry a podobné formy financování jsou řazeny k nejdůležitějším obchodům bankovních institucí. Existuje celá řada úvěrů, které obecně můžeme rozdělit do tří základních skupin. První skupinu tvoří peněžní úvěry, které obvykle poskytují peníze v bezhotovostní podobě. Takovéto úvěry se přímo odráží v bankovní bilanci a ovlivňují její likviditu. Řadíme sem např. hypoteční, eskontní, spotřební a kontokorentní úvěry. Do druhé skupiny pak patří závazkové úvěry a záruky. V případě čerpání takových úvěrů se banka zavazuje za klienta splnit jeho závazky (pokud tak klient neučiní sám). Jedná se o akceptační nebo avalový úvěr a různé druhy bankovních záruk. Poslední základní skupinu bankovních úvěrů tvoří alternativní formy financování, které jsou získávány za předpokladu splnění určitých podmínek. (Revenda, 2000)
1 Podnikatelský úvěr Podnikatelské úvěry jsou zpravidla používány k realizaci nových investicí podniku nebo k vyřešení nedostatku peněžních prostředků. Financování pomocí podnikatelského úvěru je vždy individuální záležitostí. Jde o to, ke kterému účelu úvěr slouží. Úvěry jsou poskytovány fyzickým a právnickým osobám. Jednotlivé úvěry se od sebe liší, ale u většiny bankovních institucí je třeba splnění podobných podmínek. Podmínky, které musí být splněny se liší typem daného úvěru a požadavků bank.
1.1 Rozdělení podnikatelských úvěrů Podle časového horizontu:
krátkodobé (doba splatnosti do 1 roku)
střednědobé (doba splatnosti od 1 do 4 let)
dlouhodobé (doba splatnosti nad 4 roky)
Podle subjektu:
podnikající fyzická osoba
právnická osoba (malé, střední a velké firmy)
11
Podle účelu úvěru:
na provozní potřeby
na investice
účelové (konkrétní potřeby podniku)
Většina typů úvěrů má možnost jednorázového nebo postupného čerpání. Bývá dána pevná nebo pohyblivá úroková sazba. Nejčastější měnou čerpaných úvěrů je česká koruna. Využíváno bývá také euro, dolar nebo švýcarský frank (někdy také kombinace jmenovaných měn). (Jiříček, 2010) Mezi výhody podnikatelských úvěrů patří především „překonání“ aktuálních finančních problémů firmy (podniku), jistá finanční rezerva na nečekané výdaje, vyplacení dlužných mezd apod.
1.1.1 Úvěr na provozní potřeby Účelem pořízení úvěru na provozní potřeby je možnost krytí pohledávek od dodavatelů v ČR i v zahraničí, často bývá používán také k pořízení hmotného i nehmotného majetku. Čerpání úvěru může být jednorázově nebo postupně. Při čerpání úvěru na provozní potřeby bankovní instituce přímo nevyžadují zastavení nemovitosti. U takovýchto druhů úvěru bývá nejčastěji používána avalová směnka, což je směnka, která bývá podepsaná třetí osobou – ručitelem. Co se splatnosti týká, spadají provozní úvěry většinou do krátkodobých úvěrů (z hlediska rozdělení časového horizontu). Nejčastějšími formami provozních úvěrů – resp. úvěru na provozní potřeby jsou kontokorentní a revolvingové úvěry nebo kreditní karty pro podnikatele. Častým způsobem jeho zajištění je pak avalová směnka, která bance ručí tím, že v případě nesplacení půjčky, za předem stanovených podmínek, má banka nárok na majetek žadatele. (Zdroj: konzultace v bankách)
1.1.2 Úvěr na investice Investiční úvěry slouží především k dlouhodobým investicím jako je např. nákup strojů, vybavení, rozšíření prostor…Cílem takových investic bývá zpravidla rozvoj podniku nebo rozšíření jeho aktivit. Investiční úvěry jsou nejčastěji střednědobé, někdy také 12
dlouhodobé. Jejich výše se odvíjí od finanční situace žadatele a většinou bývá poskytována jako účelový úvěr. Tyto úvěry mohou být v podobě hypotéčního úvěru nebo dlouhodobého účelového úvěru. (Zdroj: konzultace v bankách)
1.1.3 Účelové úvěry Účelové úvěry slouží k zajištění financování konkrétní potřeby firmy jako např. nákup cenných papírů, nákup zboží, dodavatelské a odběratelské úvěry, které jsou založené na základě směnek aj. (Zdroj: konzultace v bankách)
1.2 Nejčastější druhy bankovních úvěrů Existuje celá řada bankovních úvěrů. Mezi nejčastěji používané patří kontokorentní, lombardní, eskontní úvěry, spotřební úvěry a půjčky a hypoteční úvěry.
1.2.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěry spadají do kategorie krátkodobých úvěrů. Jsou podmíněny kreditním zůstatkem, kdy alespoň jednou za rok musí nějaký vykazovat. V případě překročení úvěrového rámce (ten určuje maximální možný debet na účtu) mívají takovéto úvěry poměrně vysoké úroky a sankce. Výhodou kontokorentního úvěru je možnost čerpání finančních prostředků podle potřeby. (Rejnuš, 2010)
1.2.2 Kreditní karta pro podnikatele Kreditní podnikatelská karta bývá používána jako finanční rezerva bez ohledu na stávající stav aktuálních finančních prostředků ve firmě. Používá se podobně jako platební karta s tím rozdílem, že peníze jsou čerpány z banky a není třeba prokazovat účel čerpání peněz. (Zdroj: konzultace v bankách)
1.2.3 Lombardní úvěry Lombardní úvěry patří, stejně jako úvěry kontokorentní, do kategorie krátkodobých úvěrů. Bývají uzavírány na konkrétní částku se stanovenou lhůtou splatnosti. K získání lombardního úvěru je třeba zastavit movité věci nebo práva. Pokud jsou lombardní úvěry požadovány na delší období, mohou být poskytovány formou tzv. „revolvingového úvěru“. Ten se individuálně přizpůsobuje požadavkům a možnostem 13
daného žadatele. Nejčastějším způsobem uzavření takového úvěru je uzavření úvěrové smlouvy s proměnlivou úrokovou sazbou. (Rejnuš, 2010) Lombardní úvěry jsou používány k několika účelům:
úvěr na cenné papíry
úvěr na zboží
úvěr na pohledávky
další úvěry
1.2.3.1 Úvěr na cenné papíry Při poskytnutí takového úvěru je bankou poskytován úvěr do výše tržní hodnoty zastavených cenných papírů. Samozřejmě záleží na druhu cenných papírů, jejich bonitě, likviditě… V případě poklesu jejich tržní ceny může banka po klientovi požadovat zvýšení zástavy. (Rejnuš, 2010) 1.2.3.2 Úvěr na zboží V tomto případě zastavuje žadatel své zboží. Celá zástava funguje tím způsobem, že část skladištního listu, který se na základě žádosti vystaví, má v držení banka, zbývající část majitel zboží. Ten se svým zbožím může disponovat pouze při předložení obou částí skladištních listů. (Rejnuš, 2010) 1.2.3.3 Úvěr na pohledávky U tohoto typu úvěru jsou zastavovány pohledávky žadatele. Aby mohl dlužník splatit pohledávky vůči svým odběratelům, postoupí je po uzavření úvěrové smlouvy obchodní bance. (Rejnuš, 2010) 1.2.3.4 Další druhy úvěrů Další druhy lombardních úvěrů fungují na stejném principu. Zástavou je vždy konkrétní movitá věc nebo právo. Může se jednat např. o úvěry na vkladní knížky, životní pojistky aj. (Rejnuš, 2010)
14
1.2.4 Eskontní úvěry Eskontní úvěr je krátkodobý. Banka jej poskytuje prostřednictvím směnky – jako převoditelného dluhového cenného papíru. Tento druh úvěru funguje na základě toho, že banka koupí směnku od jejího majitele před termínem její splatnosti. Tímto krokem zároveň vzniká pohledávka novému majiteli směnky (bance). Protože ale daná směnka není v daný moment splatná, sráží z ní banka danou peněžní část – tzv. „diskont“, který poté předkládá k proplacení směnečnému dlužníkovi. Základ pro stanovení výše úroku u tohoto úvěru jsou dohodnuté podmínky mezi bankou a žadatelem. V případě odmítnutí směnky může banka požadovat její proplacení od předchozího majitele. (Revenda, 2000)
1.2.5 Spotřební úvěry a půjčky Spotřební úvěry a půjčky bývají poskytovány především fyzickým osobám k uspokojování jejich potřeb. Spotřební úvěry jsou nejčastěji poskytovány v hotovosti nebo ve formě kontokorentu. (Zdroj: konzultace v bankách)
1.2.6 Emisní půjčky Emisní půjčka je dlouhodobým typem úvěru. Základem této půjčky je odkoupení dluhopisů, které dlužník vydává za účelem získání finančních zdrojů. Výhodou emisní půjčky je to, že ten kdo poskytuje emise, může díky této formě získat velké a dlouhodobé finanční zdroje. Na druhé straně věřitelé zase mohou v případě potřeby prodat zakoupené obligace na sekundárním trhu cenných papírů. (Rejnuš, 2010)
1.2.7 Hypoteční úvěry Hypoteční úvěry jsou dlouhodobé finanční úvěry, které bývají poskytovány na základě zastavení nemovitosti. K získání hypotečního úvěru je zapotřebí splnění mnoha podmínek jako např. předložení dokladu o vlastnictví zastavené nemovitosti, odhad ceny nemovitosti aj. Podle účelu poskytnutí hypotečního úvěru rozlišujeme hypoteční úvěr na výstavbu nebo pořízení nemovitosti nebo americkou hypotéku. (Revenda, 2000)
15
U podnikatelské hypotéky bývá nízká úroková sazba (díky silnému zajištění úvěru). Výše úvěrové částky se pohybuje kolem 70 % odhadní hodnoty zajištěné nemovitosti. (Zdroj: konzultace v bankách)
1.2.7.1 Hypoteční úvěr na výstavbu nebo pořízení nemovitosti Hypoteční úvěr na výstavbu nebo pořízení nemovitosti je účelový úvěr k získání financí na výstavbu nebo zakoupení předem dané nemovitosti. Úroková sazba bývá u tohoto druhu úvěru většinou nižší. Podle doby trvání úvěru ale může být fixní, variabilní nebo kombinovaná. (Revenda, 2000) 1.2.7.2 Americká hypotéka Protože americká hypotéka nemá daný účel poskytnutí úvěru, bývá u něj úroková sazba vyšší. (Revenda, 2000)
16
2 Získání podnikatelského úvěru Podnikatelské úvěry jsou určeny podnikatelům, kteří mají právo podnikat na území České republiky, většinou zde musí mít i trvalý pobyt. Firma (podnik) musí mít ukončená nejméně dvě daňová období, nesmí být v konkursu nebo v procesu likvidace a musí mít kladný hospodářský výsledek. Zároveň je požadováno, aby žadatel nebyl dlužníkem vůči Finančnímu úřadu, Správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Žadatelé musí splnit podmínky stanovené pro získání úvěru – nejen co se týká předmětu úvěru, ale také z hlediska plánování zdrojů k jeho splácení. Samotné úvěrové řízení, které má většina bankovních institucí podobné, se skládá z několika kroků:
vypsání žádosti o poskytnutí úvěru
zpracování podnikatelského záměru
předložení ekonomických výkazů a prognóz
vypracování návrhu na poskytnutí úvěru
uzavření úvěrové smlouvy
sepsání zajišťovacích dokumentů
monitoring úvěrového obchodu
U některých úvěrů je nutné vlastnit jisté procento vlastních zdrojů nebo mít účet vedený u dané banky, u které je žádáno o úvěr. Většina věřitelů se často zaměří také na historii již udělených úvěrů a půjček. Proto je důležité vlastnit dobře propracovaný podnikatelský záměr a finanční plán. Výhodou je mít jasnou představu a cíle a v neposlední řadě mít dobrou platební morálku. Pro banku představuje dobrá platební morálka dostatečné krytí účtů, pravidelné a trvalé platby a celkový obrat a zůstatky na účtu.
2.1 Žádost o poskytnutí úvěru K žádosti o poskytnutí úvěru je nutné doložit údaje o právní subjektivitě (obchodní jméno, sídlo, IČ), živnostenské oprávnění, koncesní listinu, výpis z obchodního rejstříku, osvědčení profesní komory, registrace na OÚ (soukromí zemědělci), zřizovací listinu, stanovy (družstva), údaje o požadovaném úvěru (výše, splatnost, rozvrh splátek), 17
návrhové zajištění (předmět, výše, vlastník), přehled závazků a pohledávek a doklady o uhrazení finančních závazků firmy (celní, daňové, sociální), podnikatelský záměr, finanční plán, materiály týkající se zajištění, bankovní reference na společnost a její vlastníky, doklad o zajištění odbytu produkce aj. – dle konkrétního úvěru a instituce. (Jiříček, 2010)
2.1.1 Podnikatelský záměr Podnikatelským záměrem se rozumí podrobný dokument popisující základní cíle a vize firmy, který obsahuje název podnikatelského plánu, osobní a profesní údaje žadatele (žadatelů), motivaci k založení a charakteristiku podniku, jeho činnost a předmět podnikání, popis projektu a jeho cíle. Součástí podnikatelského záměru je také marketingový plán, který zahrnuje zhodnocení a segmentaci trhu, informace o dodavatelích a odběratelích, propagaci, reklamu a podporu prodeje. (Jiříček, 2010)
2.1.2 Ekonomické výkazy Co se týče ekonomických výkazů, vyžaduje banka roční výkaz podnikání za poslední 2 roky (někde i delší časové období – podle banky). Spadá sem výkaz rozvahy, výkaz zisků a ztrát, cash flow. Tyto výkazy musí být aktuální k měsíci podání žádosti. Subjekty, které vedou daňovou evidenci, musí předložit také aktuální doklad z účetní závěrky a roční daňová přiznání. Dalšími doklady jsou daňové výkazy za poslední 2 roky činnosti a ekonomická prognóza. U ekonomické prognózy předkládá klient bance predikci ve tvaru plánové rozvahy, výsledovky a cash flow po dobu trvání úvěru. Subjekty s daňovou evidencí předkládají plánový přehled o majetcích a závazcích, výkaz o příjmech, výdajích a hospodářském výsledku. (Jiříček, 2010)
2.1.3 Zajištění úvěru Bankovní instituce nabízí dva druhy bankovních úvěrů z hlediska zajištění. A to nezajištěný a zajištěný úvěr. Snadněji žadatel získá samozřejmě úvěr zajištěný, kde má banka jistou záruku. Výhodou takových úvěrů je nižší úroková sazba, nevýhodou pak delší schvalovací proces. Nezajištěné úvěry mají vyšší úrokovou sazbu a žadatel by měl vykazovat vyšší ziskovost a rozvoj podnikání.
18
K zajištění úvěru je zapotřebí doložení jeho zajištění podle účelu a druhu úvěru. V případě hypotečních úvěru je dokládáno zástavní právo k nemovitosti (doloží se znalecký odhad, výpis z listu vlastnictví a katastrálního úřadu, nabývací tituly – kupní, dědické, darovací, věcná břemena), v případě lombardních úvěrů se dokládá zástavní právo k věci movité (auto, stroje…), zástavního práva k pohledávce na účtu (vkladovém, vkladní knížce), zástavní práva k CP (akcie, obligace) nebo ručení třetí osobou (fyzická nebo právnická osoba). (Jiříček, 2010)
2.2 Úvěrové riziko Úvěrové riziko vzniká v případě, kdy žadatel nebo obchodní partner nedodrží podmínky finanční transakce a bance tak vzniká finanční ztráta. Úvěrové riziko závisí na kvalitě a struktuře rozvahových aktiv a mimobilančních obchodů banky. Vzniká na základě platební neschopnosti nebo nevůle dlužníků. Příčiny úvěrového rizika můžeme rozdělit na interní (ty závisí na rozhodnutích banky) nebo externí (jsou dány vývojem hospodářství, politickou situací a podobnými faktory. (Revenda, 2000) Rozlišujeme riziko nesplnění závazku druhou stranou a inherentní riziko produktu
2.2.1 Riziko nesplnění závazku Riziko nesplnění závazku zahrnuje také riziko zákazníka, kdy zákazník není schopný platit bance včas. Dalším bodem, které riziko nesplnění závazku zahrnuje je riziko země. Splácení závisí na ekonomické situaci země a daných subjektů ve vztahu k zahraničním podnikům. Častým rizikem v této oblasti bývá také nadměrná orientace bank na konkrétní odvětví nebo malý počet klientů. (Revenda, 2000)
2.2.2 Inherentní riziko produktu Inherentní riziko produktu je určováno výší ztráty v případě nesplnění závazku klientem (nebo partnerem). Toto riziko „ukazuje“ jaká bude výše ztráty a co bude její příčinou. Spadají sem rizika jistin a úroků, náhradního obchodu a riziko zajištění. (Revenda, 2000)
19
Úvěrovým rizikům se banky snaží bránit různými prostředky – jako např. zástavami nemovitostí, postoupením pohledávek, ručením aj.
2.3 Úvěrový rámec Úvěrový rámec určuje maximální možný debet na účtu. Bývá předem dohodnutý a banky často umožňují jeho krátkodobé překročení. To ale pro uživatele účtu znamená vyšší úrokové náklady (v podobě sankce). Každý úvěrový rámec mívá pak individuální podmínky jeho užívání. Výšku uvěrového rámce je možné měnit, stejně tak objem finančních prostředků, které jsou uživateli k dispozici. (Revenda, 2000)
2.4 Úvěrová smlouva Žádost o úvěr musí schválit úvěrový výbor banky. V případě, že je žádost schválena, dochází k podpisu úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva bývá zpravidla písemná a banka se v ní zavazuje, že poskytne finanční prostředky žadateli (do určité, předem stanovené výše). Žadatel se naopak zavazuje k vrácení poskytnutých prostředků a zaplacení sjednaných úroků. Úvěrovou smlouvu (typ smlouvy o půjčce) upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů.
20
PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části se po představení firmy zaměřím na proces získání podnikatelského úvěru a vyhodnocení získaných informací od jednotlivých zástupců bankovních institucí. Východiskem pro tuto část mé bakalářské práce je znalost firmy a konzultace s bankovními poradci v několika bankách. Oslovil jsem pět institucí: Komerční banku, a. s.1, Českou spořitelnu, a. s.2, Československou obchodní banku, a. s.3, Raiffeisenbank a Waldviertler Sparkasse von 1842 AG. Protože nejpružněji reagovaly první tři zmíněné banky, budu v další části pracovat pouze na základě konzultací a získaných informací právě z těchto tří bank.
3 TranSun s. r.o. Společnost TranSun s. r. o. je výhradním dovozcem a distributorem značek PETRONAS LUBRICANTS BELGIUM a ELKALUB – Chemie Technik GMbH pro Českou a Slovenskou republiku. V oblasti maziv podniká od roku 1990. Od svého založení firma roste. Obchoduje mj. prostřednictvím rozsáhlé dealerské sítě, která tvoří přibližně 60 % tržeb. Firma působila nejdříve jako společnost Transa s. r. o., nyní má nové majitele, změnila název, IČ a DIČ.
3.1 Firma Sunoco „Bylo to na konci 19. století, kdy legendární John D. Rockefeller kontroloval 90% ropných rafinérií v USA. Mezi několika málo rafinériemi, které nekontroloval, byla právě ta Josepha Newtona Pewa, Sr., zakladatele SUN OIL COMPANY (dnešní SUN Inc.). Ze skromných začátků (pár pronájmů ropných vrtů poblíž Limy, Ohio), se SUNOCO rozrostlo a stalo se světovým zpracovatelem a obchodníkem s ropnými produkty. (Je SUNOCO velké?, sunoco.cz) Sunoco je čtvrtý největší zpracovatel ropy na základové oleje pro automobilová a průmyslová maziva v USA. Díky více než 100leté zkušenosti v tomto oboru u nás má 1
Dále také jako „KB“. Dále také jako „ČS“. 3 Dále také jako „ČSOB“. 2
21
stále prioritu proces zlepšování technologií a výrobků. Chtěli bychom stále být v popředí těch společností, které zasvětily svou práci vytváření lepšího života zákazníkům. Přinášet vám lepší oleje, to je dobrý začátek. Všude, kam se podíváte, lze používat průmyslová maziva SUNOCO. Jsou používána např. k ulehčení chodu vřeten při výrobě přízí, k přenosu tepla v kovoobráběcím průmyslu, k zabránění pěnění papírových směsí při výrobě papíru, k renovaci asfaltových povrchů i jako základ pro výrobu barev. SUNOCO je rovněž hlavním dodavatelem vosků výrobcům svíček, nátěrových hmot a pastelek.“ (Sunoco. Sunoco historie značky: Je sunoco velké? [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: www.sunoco.cz)
3.1.1 Trh a zákazníci firmy Mezi zákazníky firmy patří především ti, kteří se zabývají automobilovým, strojírenským,
polygrafickým,
potravinářským
a
farmaceutickým
průmyslem.
Nejvýznamnějšími zákazníky jsou naši dealeři, kteří zboží prodávají servisům nebo je mají pro vlastní potřebu. K výrazným odběratelům patří společnosti: Bosh, Toyota Tsusho Europe, Knorr Bremse, Nestlé, Heidelberg, manroland, KBA, Motorpal, Tenneco aj.
3.1.2 Dodavatelé Protože je firma Sunoco TranSun s. r. o. výhradní dovozce značek SUNOCO a ELKALUB, pro Českou a Slovenskou republiku, má jediné dva dodavatele a to Petronas Lubricants Belgium (SUNOCO) a Chemie Technik GmBH (ELKALUB). Petronas Lubricants Belgium dodává oleje a maziva pro automobilový a strojní průmysl. Chemie Technik GmBH dodává vysokovýkonná maziva pro strojní, potravinářský, farmaceutický a především polygrafický průmysl.
3.1.3 Konkurence firmy Protože se společnost TranSun s. r. o. zabývá prodejem olejů a maziv, je konkurence velká. Na trhu existuje celé spektrum různých olejů a maziv, které jsou značkové, ale
22
vyskytují se i tzv. „no name“ oleje a maziva, které jsou velmi levné a způsobují tak ještě větší konkurenci, která vyvíjí tlak na cenu.
3.1.4 Obrat firmy v letech 2008-2010 Pro představu a povědomí o ekonomické aktivitě firmy uvádím také její obrat a počet zaměstnanců v letech 2008-2010. Tabulka č. 1: Počet zaměstnanců a obrat firmy v letech 2008-2010 Rok
Počet zaměstnanců
Obrat
2008
15
28 565 754 Kč
2009
15
21 081 200 Kč
2010
13
23 980 024 Kč
Zdroj: vlastní
3.1.5 Cíle a vize firmy Cílem každé firmy je maximalizace zisku, nejinak je tomu v tomto případě. Dalším cílem společnosti je udržet každoroční růst objemu prodejů maziv, což není v současné situaci zrovna nejlehčí úkol. Výsledky analýz však naznačují, že je tento cíl s maximálním úsilím všech zaměstnanců splnitelný. Podíl na tom má i intenzifikace prodejů
základových
olejů.
Kvalita
základových
olejů
Sunoco
je
sice
neoddiskutovatelná, zde se však také odráží vysoká odborná zdatnost celého prodejního týmu společnosti, neboť cenovou válku s dodavateli neznačkových olejů podřadné kvality (většinou deklarovaných jako “prvotřídní“) je možné vyhrát jen dlouhodobou fundovanou prací se zákazníkem. Společnost se také snaží maximálně se věnovat své dealerské síti tak, že pořádá obecné odborné vzdělávání, pravidelné dealerské dny, školení subdealerských sítí a průběžně jsou vydávány interní informace. Vizí firmy je zaměření se na nové firmy, vzdělávání prodejců a na těsnější svazky s českým průmyslem.
23
4 Základní kritéria a požadavky k podnikatelskému úvěru U každé z oslovených bank byly zadány stejné požadavky a informace k získání podnikatelského úvěru. Jednalo se o tyto body:
podnikatelský úvěr poskytnutý na dovoz olejů a maziv
výše úvěru 2 mil Kč
doba splácení 5 let
jištění možné několika způsoby – směnky, zásoby, nemovitosti
Dále byly poskytnuty a předloženy následující informace o firmě TranSun s. r. o.:
firma funguje od 01. 01. 2011, změnila pouze název a majitele
výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2011
výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2012 (výhled)
rozvaha v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2011
rozvaha v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2012 (výhled)
přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2011
Základní doklady a podklady, které banky k žádosti o úvěr potřebují, byly uvedeny již v kapitole č. 2, proto se k nim nebudu vracet. Při žádosti o poskytnutí úvěru jsem poskytnul informace, které jsou uvedeny výše. Rozvaha v plném rozsahu k 31. 12. 2011 a výkaz zisků a ztrát jsou přílohou této práce.
24
5 Československá obchodní banka, a.s. Na základě předložených a poskytnutých informací by byl bankou ČSOB poskytnut kontokorentní úvěr na provozní potřeby. Podnikatelský úvěr je zde, stejně jako v mnoha dalších bankách, podmíněn také běžným účtem.
5.1 Nabídka provozního úvěru Limit úvěru by činil 2.000.000 Kč (dle zadaných požadavků), kdy by splatnost úvěru byla na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce z obou zúčastněných stran. Úrok úvěru je v tomto případě 3,82 % p. a., kdy 3 % činí marže banky a 0,82 % je 7D PRIBOR 4 k datu uzavření smlouvy. Poplatek za vyhotovení úvěru u ČSOB není. Poplatek za poskytnutí úvěru činí 10.000 Kč (jedná se o jednorázovou platbu při podpisu smluvní dokumentace). Poplatek za revizi úvěru je 10.000 Kč z toho důvodu, že by smlouva byla uzavřená na dobu neurčitou. Některé banky, které uzavírají smlouvu v takovýchto případech na dobu určitou – 1 rok, poplatek za roční revizi úvěru nemají, je ale nutné smlouvu prodloužit (opět na další rok) a znovu zaplatit 10.000 Kč za poskytnutí úvěru. Takovýto poplatek je dán zákonem a každá banka jej má nastavený jiným způsobem. Poplatek za vedení účtu činí 500 Kč/měsíc a závazková provize je ve výši 0,80 % p. a. Závazkové provize jsou uplatňovány pouze z nečerpaného limitu úvěru. Splácení úvěru by v tomto případě probíhalo na základě každého příchodu finančních prostředků na běžný účet a zajištění úvěru by poskytovala blankosměnka 5 s avalem, pohledávky z obchodního vztahu a vedení platebního styku přes účty ČSOB v poměrné výši.
4
PRIBOR – „Prague InterBank Offered Rate“ – pražská mezibankovní nabídková sazba, úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Používá se často jako referenční, např. ve výši 3% nad sazbou PRIBOR. Vyhlašuje jej Česká národní banka. Proslýchá se, že se jeho výše bude zvedat. 5 Blankosměnka = „čistá“ směnka. Je velmi riskantní, ale u bank bývá zaručeno její využití max. do výše úvěru.
25
5.2 TranSun s. r. o. u ČSOB Společnost TranSun s. r. o. u ČSOB vystupuje jako podnik na pomezí mikro a malé firmy. Hranice pro takové rozdělení se u této banky pohybuje na 15.000.000 Kč, kdy obrat firmy TranSun činí 12.000.000 Kč za rok. Při úvěrech poskytnutých ČSOB mikrofirmám 6 činí výše úvěru cca 6 %, není zde účtována závazková provize a poplatek za roční provizi.
5.3 Schvalovací proces Při žádosti o podnikatelský úvěr není vždy třeba projít „schvalovacím procesem“. Velkou roli zde hraje historie firmy (její stáří). K žádosti je nutné doložit daňová přiznání, výkazy zisků a ztrát a rozvahy za poslední 2 účetní období. Protože firma TranSun s. r. o., která pod tímto názvem funguje až od 01. 01. 2011, je mladou firmou, muselo by se v tomto případě schvalovat, zda má nárok na podnikatelský úvěr ve výši 2.000.000 Kč. Při poskytování podnikatelského úvěru hraje jednu z největších rolí právě historie firmy, která je zároveň největším rizikem pro banku. Pravděpodobnost schválení úvěru ve výši 2.000.000 Kč se tak pohybuje kolem 60 %. Naproti tomu podnikatelský úvěr ve výši 1.500.000 Kč by mohl být firmě poskytnut s pravděpodobností 95 %. Při schvalovacím procesu u ČSOB jsou firmy děleny do tzv. „3 prostředí“ – právě podle historie. Firma TranSun s. r. o. podle hodnocení zástupce banky „stojí“ ve 2. prostředí.
5.4 Platební styk K poskytnutí podnikatelského úvěru je třeba plnit platební styk v poměrné výši, kdy má každá banka jiné podmínky. ČSOB nepožaduje 100 % platební styk klienta. Vyhovující je platební styk pohybující se kolem 70 %. Pokud o úvěr žádá firma, která má velmi dobrou bonitu, postačí této bance platební styk převyšující 50 %. 6
Každá z bank má svá vlastní kritéria pro rozdělení mikrofirem a malých až středních podniků
26
TranSun s. r. o. by měla vykazovat platební styk kolem 70 %, protože se jedná o mladou firmu, ale v případě, že by se dokázala kontinuita s předchozí firmou Transa s. r. o., byly by podmínky platebního styku výhodnější.
5.5 Možné výhody V případě čerpání podnikatelského úvěru je možné získat některé výhody, jako např. snížení závazkové provize, snížení úroku nebo změna způsobu jištění. Velmi dobře na banku působí, pokud dá klient do zástavy např. nemovitost, která je hodnotou vyšší jak čerpaný úvěr. Na základě takové zástavy banka ví, že klient čerpá úvěr na základě přesvědčení o svém dobrém záměru a může tak klientovi vyjít vstříc např. snížením úrokové sazby.
5.6 Obecné podmínky Nabídka podnikatelského úvěru poskytnutého ČSOB je platná 30 dnů. K uzavření je třeba projednání a podpis dokumentace, která je standardní pro takový druh obchodu a přijatelná pro klienta i banku. Taková dokumentace obsahuje běžná ustanovení a specifická ujednání obsažená v konkrétní smlouvě. Zajištění úvěru je sjednáváno individuálně v příslušné smlouvě. V případě, že by před podpisem smlouvy došlo k neočekávaným změnám tržních podmínek, si banka vyhrazuje právo změnit či zrušit tuto nabídku. Pokud by se vyskytla významná změna v ekonomické nebo finanční situaci dlužníka, banka si vyhrazuje právo revidovat ty podmínky, které byly touto změnou ovlivněny před přijetím této nabídky.
27
6 Komerční banka, a. s. Na základě zadaných informací byl Komerční bankou nabídnut také provozní úvěr. Stejně jako u ČSOB je poskytnutí úvěru podmíněno běžným účtem.
6.1 Nabídka provozního úvěru Výše úvěru činí 2.000.000 Kč a jeho splatnost je vázaná na dobu 5 let. Objevuje se zde cena za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr, která je ve výši 0,3 % z celkové částky úvěru, tj. 6.000 Kč. Poplatek za realizaci úvěru je 0,6 % z celkové výše úvěru, tj. 12.000 Kč. Úroková sazba je v tomto případě pohyblivá ve výši 1M PRIBOR (momentálně 0,96 %) + 3 % p. a. Komerční banka si také účtuje poplatek za rezervaci zdrojů (v jiných bankách uváděno také jako závazková provize) ve výši 0,9 %, tj. 18.000 Kč, který se platí v případě nečerpání úvěru. Poplatek za správu úvěru činí 600 Kč/měsíc. Splácení úvěru by v tomto případě fungovalo na základě pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru. Zajištění úvěru by poskytovala blankosměnka, zástavní právo k nemovitosti a zástava pohledávek z obchodního styku.
6.2 TranSun s. r. o. u Komerční banky Firma TranSun s.r.o. je u Komerční banky považována za malou firmu (dle velikosti zisku), proto úroková sazba činí v tomto případě 3,96 %.
6.3 Schvalovací proces - doklady Schvalovací proces u Komerční banky probíhá na základě schválení žádosti o úvěr a dalších příslušných dokladů. Vedle žádosti musí forma TranSun s.r.o. předložit také výpis z obchodního rejstříku, přiznání k dani z příjmu, účetní závěrku, aktuální výkazy v rozsahu rozvahy a výkazu
28
zisků a ztrát, rozbor pohledávek, závazků a dodavatelsko-odběratelských vztahů7. Tyto dokumenty požadují zpravidla všechny banky. U podnikatelského úvěru Komerční banka na rozdíl od ČSOB požaduje podnikatelský záměr. Další dokumenty, které jsou třeba k žádosti o poskytnutí úvěru jsou prognózové výkazy, doklady prokazující splnění všech závazků vůči správcům daní, pojistné smlouvy na objekt úvěru, vlastnické vztahy a majetkové podíly
8
, prohlášení
o vlastnictví majetku a závazcích a další – např. zástavy9. V případě dokladů sloužících k zajištění úvěru banka vyžaduje u nemovitostí nabývací tituly, výpis z katastru nemovitostí, snímek za katastrální mapy, ocenění nemovitosti, doklad o výši účetní hodnoty a pojistné smlouvy.
6.4 Ostatní informace Co se týče platebního styku, je Komerční banka nekompromisní a musí být 100 %. U předložení výkazů stačí předložit pouze 1 rok zpětně. Komerční banka preferuje zajištění úvěru nemovitostmi nebo aval směnkou. Na schválení žádosti o podnikatelský úvěr má velký vliv rating firmy.
7
Rozbor dodavatelsko-odběratelských vztahů obsahuje přehled nejvýznamnějších dodavatelů firmy za posledních 12 měsíců, přehled významných odběratelů (opět za období 12 měsíců), podíl tržeb realizovaných v zahraničí a podíl dodávek ze zahraničí. 8 U Komerční banky se jedná o formuláře, které obsahují údaje o vlastnících nebo akcionářích – jejich podíly na základním kapitálu, hlasovacích právech… Dále údaje o jejich vlastním kapitálu a čistém zisku. Formulář obsahuje v neposlední řadě také údaje o vedení společnosti a počtu zaměstnanců. 9 Ostatní doplňující údaje – jako např. zástavy představují např. finanční závazky jako neodčerpané úvěry v jiných bankách, závazky z finančního leasingu, vydaná ručitelská prohlášení, bankovní záruky vystavené z příkazu klienta, soudní spory aj. Mohou obsahovat také zástavu majetku za vlastní závazky a za závazky 3. osob.
29
7 Česká spořitelna, a. s. V souvislosti s předanými informacemi byl Českou spořitelnou nabídnut provozní úvěr na nákup zásob.
7.1 Nabídka provozního úvěru Úvěr bude čerpán do výše 2.000.000 Kč, kdy doba jeho splatnosti činí 1 rok, ale je možné každý rok úvěr prodloužit. Česká spořitelna si stejně jako Komerční banka účtuje poplatek za vyřízení úvěru a to 0,5 % z výše úvěru (minimálně 5.000 Kč), v tomto případě 10.000 Kč. Úroková sazba je v tomto případě pohyblivá a ve výši 6,90 % p. a., kdy na výši sazby má vliv hodnocení klienta zajištění úvěru. Poplatek za správu účtu činí 300 Kč/měsíc. Úvěr by byl splácen pravidelně v měsíčních splátkách. Zajištění úvěru by bylo poskytnuto nemovitostmi.
7.2 Ostatní informace U České spořitelny je třeba k žádosti o podnikatelský úvěr předložit potvrzení o bezdlužnosti od finančního úřadu, VZP a OSSZ. Důležitým dokumentem je také podnikatelský záměr. Splácení úvěru by v tomto případě fungovalo na základě pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru. Zajištění úvěru by poskytovala blankosměnka, zástavní právo k nemovitosti a zástava pohledávek z obchodního styku. Z výše úrokové sazby, která je u ČS nejvyšší, je zřejmé, že firma TranSun s. r. o. je zde považována za mikrofirmu. Hranicí mezi mikro a malou firmou je u České spořitelny obrat 30.000.000 Kč za rok. Protože u České spořitelny spadá forma TranSun do kategorie mikrofirem, neplatí tak poplatek za rezervaci zdrojů.
30
8 Jednotlivé žádosti o poskytnutí úvěru Protože mi všechny tři dotčené bankovní instituce poskytly žádosti o úvěr, vynasnažím se je stručně přiblížit.
8.1 Žádost o poskytnutí úvěru u ČSOB Československá obchodní banka požaduje v úvodu žádosti uvést identifikační údaje klienta, jako obchodní jméno, IČ, právní formu, sídlo, místo podnikání, korespondenční adresu, osoby oprávněné jednat (jméno, příjmení, titul, funkce, tel. kontakt, e-mail) a popis činnosti. Další část žádosti tvoří výběr požadovaného produktu, kdy jsou k dispozici následující:kontokorentní, revolvingový, účelový nebo hypoteční úvěr, kreditní karty s úvěrovým limitem, bankovní záruky, akreditivy, závazkový limit a další. Třetí část žádosti se zabývá profilem podnikání firmy a požaduje údaje jako datum začátku podnikání, počet dodavatelů, počet odběratelů, počet zaměstnanců, export v posledním celém roce (v tis. Kč) a konkurenční podniky. U hlavních dodavatelů a odběratelů banka požaduje také údaj o jejich obchodním jménu, zemi podnikání, IČ, % podílu a platební podmínky. Závěr třetí části zahrnují mj. informace o pohledávkách za vlastníky – obchodní jméno (nebo jméno a příjmení), IČ, splatnost, výše (v tis. Kč); závazky za vlastníky – obchodní jméno (popř. jméno a příjmení), IČ, splatnost a výše v tis. Kč; pohledávky a závazky více než 3 měsíce po splatnosti – ty, co významně ovlivňují solventnost klienta. Předposlední část žádosti tvoří prohlášení klienta, kde klient výslovně prohlašuje, že poskytl finanční zbožové nebo jiné úvěry či půjčky (kromě krátkodobých obchodních úvěrů vyplývajících z běžných dodávek zboží nebo služeb v rámci předmětu podnikání klienta a nejvýše v obvyklém rozsahu a lhůtách splatnosti) pouze třetím osobám – bance. Takové údaje jsou pak uvedeny právě v této části žádosti, která obsahuje druh úvěru půjčky (poskytnuto komu – obchodní jméno/ jméno a příjmení, IČ), výše úvěru/půjčky, měna (CZK, EUR…), konečná splatnost, druh zajištění aj.
31
Zároveň klient prohlašuje, že nemá závazky po splatnosti vůči státu (zejm. vůči finančním úřadům, České správě sociálního zabezpečení a celním úřadům) a nemá závazky po splatnosti vůči svým ostatním věřitelům, které by měly negativní vliv na schopnost klienta dostát jeho platebním závazkům ze smlouvy (existuje zde možnost výjimky, je pak nutné uvést označení věřitele – obchodní firma, IČ… apod.). Dále klient prohlašuje, že není proti němu vedeno nebo nehrozí soudní, rozhodčí či jiné řízení, jehož výsledek by mohl negativně ovlivnit jeho podnikatelskou činnost nebo mohl mít negativní vliv na jeho schopnost dostát platebním závazkům vyplývajícím ze smlouvy a není mu známo, že by takovéto řízení bylo vedeno nebo hrozilo třetím osobám, které zajišťují pohledávky banky vůči klientovi, nebo bylo vedeno nebo hrozilo třetím osobám, za které poskytl klient jakékoliv zajištění jejich závazků. Následuje také prohlášení o tom, že klient neposkytl zajištění za závazky třetích osob a jeho majetek není zastaven nebo zastižen jinými věcnými právy. Dále klient také prohlašuje, že nečerpá úvěry, půjčky, ani finanční výpomoci od jiných bank, peněžních ústavů nebo třetích subjektů. Závěr žádosti o poskytnutí úvěru tvoří souhlas klienta se zpracováním osobních údajů a souhlas s všeobecnými podmínkami ČSOB. Dále pak prohlášení, že všechny uvedené údaje jsou úplné, správné a aktuální.
8.2 Žádost o poskytnutí úvěru u Komerční banky Úvod žádosti o podnikatelský účet u Komerční banky tvoří, stejně jako u ČSOB, identifikace klienta, která zahrnuje název obchodní firmy, sídlo, IČ a údaje z obchodního rejstříku. Následují údaje o požadovaném úvěru – účel úvěru, výše úvěru, typ úvěru (na oběžné prostředky, provozní a investiční potřeby, revolvingový úvěr, úvěr na investice, kontokorentní nebo hypoteční úvěr), způsob jeho čerpání a termín čerpání. Další část tvoří údaje o splácení úvěru – jakým způsobem bude úvěr splácen, předpokládaná výše úrokové sazby a způsob splácení úroků.
32
Závěrečná část žádosti zahrnuje údaje o zajištění úvěru. Součástí žádosti je také mj. čestné prohlášení, zahrnující informace o závazcích, zajištění úvěru, „bezúhonnosti“ firmy aj. Samostatnými přílohami žádosti jsou doklady opravňující k podnikatelské činnosti (výpis z obchodního rejstříku), účetní výkazy podle formy účetnictví (přiznání k dani, účetní závěrka…), a další (podnikatelský záměr, prognózované výkazy, pojistné smlouvy na objekt úvěru aj.). Samostatnou přílohou je také formulář „Prohlášení o vlastnictví majetku a závazcích“.
8.3 Žádost o poskytnutí úvěru u České spořitelny Stejně jako u předchozích dvou žádostí, tvoří i zde úvod žádosti základní informace o žadateli (jméno a příjmení/název, adresa/sídlo, místo podnikání, IČ/rodné číslo…). Celou žádost pak tvoří dvě hlavní části, z nichž první obsahuje údaje o účelu a struktuře požadované transakce jako např. účel úvěru, původ a rozsah cizích zdrojů, způsob čerpání, návrh na splácení úvěru a jeho splatnost, zajištění transakce – druh zajištění aj. Zbývající část zahrnuje údaje o žadateli – druh činnosti podnikání, datum zahájení činnosti, předmět podnikání podle Obchodního rejstříku, podnikatelské aktivity, silné a slabé stránky, úspěchy a neúspěchy, vlastnickou strukturu organizace, management, počet zaměstnanců, informace o pohledávkách a závazcích (komplexně), úvěrovou historii a profesní životopis.
8.4 Porovnání žádostí Všechny žádosti mají podobnou formu a liší se pak konkrétními údaji. U některých bank bývají dílčí informace přímo součástí žádosti, u jiných „pouze“ přílohou. Zajímavé je, že při žádosti o úvěr je zapotřebí podnikatelského záměru u KB a ČS, kdy ČSOB takový dokument striktně nevyžaduje. Překvapující je také zjištění, že u ČS jsou některé informace o firmě přímo součástí žádosti (např. silné a slabé stránky, úspěchy/neúspěchy…)10, kdy v ostatních bankách bývají tyto informace součástí dotazníkového šetření.
10
SWOT analýza firmy je jednou z příloh bakalářské práce.
33
Nicméně požadavky a informace v žádostech mají u všech bank podobnou strukturu a charakter.
34
9 Vyhodnocení základních informací k jednotlivým nabídkám úvěrů Tabulka č. 2: Přehled základních informací k úvěru
BANKA ČSOB
KB
ČS
Výše úvěru
2.000.000 Kč
2.000.000 Kč
2.000.000 Kč
Poplatek za zpracování žádosti o úvěr
zdarma
0,3 % - 6.000 Kč
zdarma
Cena za správu úvěru
500 Kč/měsíc
600 Kč/měsíc
300 Kč/měsíc
Cena za realizaci úvěru
10.000 Kč
0,6 % - 12.000 Kč
0,5 % - 10.000 Kč
Cena za rezervaci zdrojů
10.000 Kč
0,9 % - 18.000 Kč
není
Úroková sazba
3% + 7D PRIBOR (3,82 % p.a.)
3% + 1M PRIBOR (3,96 % p.a.)
6,90 % p. a.
každým příchodem finančních prostředků na běžný účet
pravidelné měsíční splátky
pravidelné měsíční splátky
Způsob splácení
Zajištění úvěru
blankosměnka blankosměnka, s avalem, nemovitosti, pohledávky pohledávky z obchodního z obchodního styku vztahu, nemovitosti Zdroj: vlastní
nemovitosti
Výše podnikatelského úvěru je ve všech bankách díky zadaným kriteriím stejná – tzn. 2.000.000 Kč. Poplatek za zpracování žádosti o úvěr si účtuje pouze Komerční banka. Poplatek za správu úvěru se liší v řádech stokorun, kdy si nejméně účtuje Česká spořitelna (300 Kč/měsíc). Cena za realizaci úvěru je daná zákonem, jak bylo zjištěno při osobní konzultaci v ČSOB. ČSOB i ČS má poplatek stejný – tj. 10.000 Kč. Naproti tomu v Komerční bance zaplatíme ještě o 2.000 Kč víc, tj. 12.000 Kč. Poplatek za 35
rezervaci zdrojů bude účtován v Československé obchodní bance a v Komerční bance, protože u těchto dvou institucí zastává firma TranSun s. r. o. pozici malé firmy. U ČSOB je úroková sazba stanovena ve výši 3,82 % p.a., u Komerční banky je úroková sazba vyšší o 0,14 %, tj. 3,96 % p. a. V České spořitelně je firma považována za mikrofilmu (v ČSOB a KB je TranSun malou firmou), proto je zde úroková sazba daleko vyšší a to 6,90 % p. a. U způsobu splácení preferuje Česká spořitelna společně s Komerční bankou měsíční splátky, oproti tomu ČSOB dává přednost splácení každým příchodem finančních prostředků na běžný účet. Zajištění úvěru by u všech bank proběhlo bez problému na zástavní právo k nemovitosti, kdy Česká spořitelna společně s Komerční bankou upřednostňují právě tento typ zajištění. Vedle nemovitostí připouští Komerční banka, stejně jako ČSOB blankosměnku a zástavu pohledávek z obchodního styku.
9.1 Finančně nejvýhodnější úvěr Tabulka č. 3: Přehled poplatků úvěrů
Banka ČSOB
KB
ČS
0
6.000
0
Cena za správu
500 Kč/měsíc
600 Kč/měsíc
300 Kč/měsíc
úvěru
tj. 6.000 Kč/rok
tj. 7.200 Kč/rok
tj. 3.600 Kč/rok
10.000 Kč
12.000 Kč
10.000 Kč
10.000 Kč
18.000 Kč
0
3,82 %
3,96 %
6,90 %
tj. 76.400Kč/rok
tj. 79.200 Kč/rok
tj. 138.000 Kč
102.400 Kč
122.400 Kč
151.600 Kč
Poplatek za zpracování
Cena za realizaci úvěru Cena za rezervaci zdrojů Úrok
Celkem za rok
Zdroj:vlastní
36
Jak vyplývá z tabulky, nejvýhodnějším úvěrem pro firmu by byl podnikatelský úvěr od Československé obchodní banky, a. s. Největší rozdíl najdeme v úrokových sazbách. Zásadní je úroková sazba České spořitelny, která je o 3,08 % vyšší jak úroková sazba u ČSOB. Nastavením vnitřních standardů ČS spadá firma TranSun s. r. o. do mikrofirem. Díky tomu sice neplatí žádný poplatek za zpracování úvěru a ani žádný poplatek za rezervaci zdrojů, nicméně spadá do vyšší úrokové sazby, která má za následek vysoké roční poplatky oproti jiným bankám. Nejlevnější správa účtu je v tomto případě zanedbatelná. Pokud by ale úroková sazba ČS byla ve stejné výši jako úroková sazba ČSOB, nejvýhodnějším úvěrem by byl podnikatelský úvěr od ČS a to za předpokladu, že by cena za realizaci zdrojů činila 10.000 Kč podle zákona a nebyly by stanoveny žádné další poplatky. V tom případě by poplatky za roční vedení účtu činily 100.000 Kč (90.000 Kč – úrok, realizace, vedení + 10.000 Kč – cena za rezervaci zdrojů). V případě, že by úroková sazba byla u ČS stejná jako u Komerční banky, činily by roční poplatky u ČS 102.800 Kč, což je o 400 Kč více než u ČSOB. Nicméně se jedná pouze o hypotézy, proto je nejvýhodnějším podnikatelským provozním úvěrem úvěr od ČSOB.
37
10 Závěr Základním cílem práce bylo seznámení se s podnikatelským úvěrem, typy podnikatelských úvěrů a získání podkladů pro podnikatelský úvěr, resp. zjistit, jakých podkladů je zapotřebí právě k získání podnikatelského úvěru a jakým způsobem funguje proces samotného získání úvěru. V úvodu práce jsem se věnoval samotné teorii podnikatelských úvěrů. Nastínil jsem problematiku podnikatelského úvěru a jeho základní rozdělení – tzn. Podnikatelský úvěr na provozní potřeby, investice a účelové úvěry. Nejčastějším podnikatelským úvěrem bývá právě úvěr na provozní potřeby, se kterým jsem se zabýval v práci také já, protože právě úvěr na provozní potřeby byl jednou ze základních informací, které jsem zadával bankám při požadavku k získání informací k získání podnikatelského úvěru. Dále jsem v práci velmi stručně uvedl nejčastější druhy bankovních úvěrů (kontokorentní, lombardní…) a zmínil potřebné doklady k žádosti o podnikatelský úvěr (živnostenské oprávnění, koncesní listinu, výpis z obchodního rejstříku, osvědčení profesní komory, přehled závazků a pohledávek, registrace na OÚ…). Závěr teoretické části tvoří samotný proces získávání podnikatelského úvěru. Zde uvádím, co má obsahovat žádost o poskytnutí úvěru, zmiňuji se o podnikatelském záměru, ekonomických výkazech a zajištění úvěru. Vedle žádosti o podnikatelský úvěr popisuji úvěrové riziko, úvěrový rámec a úvěrovou smlouvu. To vše jen okrajově, protože při skutečném čerpání a procesu získávání podnikatelského úvěru je vše stanoveno individuálně podle klienta a podmínek jednotlivých bankovních institucí. V praktické části začínám stručným seznámením s firmou TranSun s. r. o., kde popisuji její oblast podnikání, trh a zákazníky, dodavatele, konkurenci firmy, její cíle a vize. Na základní údaje o firmě navazuje kapitola č. 4, ve které jsem uvedl základní kritéria a požadavky k podnikatelskému úvěru. S těmito informacemi jsem oslovil 5 bankovních institucí, kdy jsem poté úzce spolupracoval se třemi z nich. Jednalo se Československou obchodní banku, a. s., Komerční banku, a. s. a Českou spořitelnu, a. s. Ve zmíněných bankách jsem se několikrát sešel s jejich zástupci, kteří mi na základě konzultací a mých dotazů sdělili veškeré informace, které pak tvořily podklady k druhé části mé bakalářské práce. V praktické části jsem tedy nepoužil žádnou literaturu a vycházel pouze ze získaných podkladů.
38
Ve všech bankách jsem se dozvěděl, jaký úvěr bych mohl získat na základě mnou předaných informací o firmě TranSun s. r. o. Takové informace jsem poté vyhodnotil, sjednotil a sepsal do dalších kapitol. Kapitola č. 5 se zabývá nabídkou úvěru od ČSOB, kde je popsána samotná nabídka (splatnost, poplatky, úroková sazba…), schvalovací proces, kterým by musela firma TranSun projít, četnost platebního styku, možné výhody a další. Kapitola č. 6 popisuje nabídku danou Komerční bankou, kde jsou jednotlivé části kapitoly podobné jako ty v kapitole zabývající se nabídkou ČSOB. Kapitola č. 7 líčí nabídku provozního úvěru u České spořitelny. K závěru bakalářské práce jsou přiblíženy jednotlivé žádosti bank k podnikatelskému úvěru. Tímto jsou také mj. nastíněny požadavky k samotnému získání úvěru a další potřebné doklady. Závěry z jednotlivých bank – resp. závěry z jednotlivých nabídek konkrétních bankovních institucí popisuje kapitola č. 9, kde jsou mj. pro lepší orientaci vloženy dvě tabulky, popisující základní údaje z nabídek. Při žádosti o poskytnutí úvěru a získávání informací o úvěrech vyšlo také najevo, že úvěr s dobou splatnosti na 5 let (na použití nákupu zásob), což byl můj požadavek za firmu, není možný, protože zásoby jsou rychloobrátkové zboží, které na skladě nemusí např. za 3 měsíce již být. Proto je poskytován úvěr na provozní potřeby (v tomto případě na nákup zásob) s dobou splatnosti 1 rok. Na základě získaných nabídek a porovnaných informací vyšlo najevo, že nejvýhodnější provozní podnikatelský úvěr by byl poskytnut ČSOB. Co se týče spokojenosti s poskytováním informací v jednotlivých bankách, z pohledu klienta, byl jsem ve všech bankách spokojen s vstřícností a ochotou jejich zástupců. Nejvíce mě ale potěšil nadmíru ochotný přístup pana Bc. Richarda Vostrého, DiS. v ČSOB, který mi nejen vše důkladně vysvětlil, ale také sám kontaktoval a navrhoval další různá možná řešení. Nejen, že podnikatelský úvěr od ČSOB vyšel nejlépe, výborně hodnotím také přístup bankovního poradce této instituce, a proto bych se za firmu rozhodl právě podnikatelský úvěr od ČSOB a zároveň bych také ČSOB a pana Vostrého doporučil i dalším zájemcům o podnikatelský úvěr.
39
Domnívám se, že cíl práce byl splněn. Neboť práce popisuje jak teoreticky, tak prakticky samotný proces získávání podnikatelského úvěru. Ba navíc jsou poskytnuty informace nejen o procesu získání, ale také interní informace o podnikatelských úvěrech z jednotlivých bank, byť jen komplexně.
40
Použitá literatura FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2.přepr. a dopl.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999, 214 s. ISBN 80-716-9812-1. JIŘÍČEK, Petr. Studijní materiály ke kurzu Peníze, banky a finanční trhy [online]. Jihlava, Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010, aktualizováno 30.10.2011 [cit. 30. 4. 2012]. Dostupný z WWW:
KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 811 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9. REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2. rožšířené vydání. Ostrava-Přívoz: KEY Publishing s.r.o., 2010. ISBN 978-80-7418-080-4. REVENDA, Zbyněk. A KOLEKTIV. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vydání. Praha: Management Press, 2000, 634 s. ISBN 80-726-1031-7. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. ISBN 80-86929-01-9.
Internetové zdroje Sunoco.cz [online]. 2010-2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupný z WWW:
41
Seznam tabulek Tabulka 3 Počet zaměstnanců a obrat firmy v letech 2008-2010………………………22 Tabulka 4 Přehled základních informací k úvěru………………………………………34 Tabulka 3 Přehled poplatků úvěrů……………………………………….……………..35
42
Seznam příloh /1/ Příloha č. 1 – SWOT analýza firmy TranSun s. r. o. /2/ Příloha č. 2 – Rozvaha ke dni 31. 12. 2011 /3/ Příloha č. 3 – Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2011
43
Příloha č. 1 – SWOT analýza firmy TranSun s. r. o silné stránky
slabé stránky
speciální služby pro zákazníky
nedostatečné pokrytí trhu
segmentace výrobků
malá propagace
rozšiřovaní nabídky produktů
slabá marketingová strategie
kvalifikovaní pracovníci
spolupráce s koncernem Petronas
obchodní značka
distribuční síť
výhodné sídlo firmy
příležitosti
hrozby
zánik některých olejářských firem
konkurence
obchod se zahraničím
vývoj obchodních partnerů
obchod přes internet (E-shop)
cenová válka
oslovení nových zákaz. segmentů
Příloha č. 2 - Rozvaha ke dni 31. 12. 2011
Příloha č. 3 – Výkaz zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2011
