VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Možnosti rozvoje přírodního parku Kersko-Bory jako významné oblasti turistického regionu Bakalářská práce
Autor: Martin Parýzek Vedoucí: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Copyright © Martin Parýzek
Anotace PARÝZEK, Martin: Možnosti rozvoje přírodního parku Kersko-Bory jako významné oblasti turistického regionu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011.
Bakalářská práce na téma Možnosti rozvoje přírodního parku Kersko-Bory jako významné oblasti turistického regionu se zabývá zhodnocením současného stavu cestovního ruchu a možnostmi jeho dalšího rozvoje v přírodního parku Kersko-Bory jako významné oblasti turistického regionu Střední Čechy – Polabí. Cílem práce je vytvořit určitá doporučení, která by vedla k rozvoji cestovního ruchu v přírodním parku Kersko-Bory.
Klíčová slova: Střední čechy – Polabí, přírodní park Kersko-Bory, možnosti rozvoje
Annotation PARÝZEK, Martin: Possibilities of developing in natural park Kersko-Bory as an important part of the tourist region. Kersko-Bory. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of the work Doc. RNDr. Jiří Vaniček, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2011.
This bachelor thesis with the subject of Possibilities of developing in natural park Kersko-Bory as an important part of the tourist region deals with evaluating the current status of tourism and thepossibilities of its further development in the natural park Kersko – Bory as an important area of the tourist region of Střední Čechy – Polabí. The goal is to establish some recommendations that would lead to the development of tourism in a natural park-Kersko Bory.
Key words: Middle czech – Polabí, natural park Kersko-Bory, possibilities of developing
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za vedení a odbornou pomoc při psaní bakalářské práce. Díky patří také mé rodině a přátelům, kteří se mnou měli trpělivost v průběhu psaní bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).
Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 6. 5. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................... 7
2
Charakteristika turistického regionu Střední Čechy – Polabí ............................. 8 2.1
Geografie ............................................................................................................ 8
2.2
Přírodní atraktivity .............................................................................................. 9
2.2.1
Hubáčkovy tůně .......................................................................................... 9
2.2.2
Polabské hůry ............................................................................................ 10
2.2.3
Mydlovarský luh ....................................................................................... 10
2.3
Kulturně-historické atraktivity ......................................................................... 10
2.3.1
Lidová architektura ................................................................................... 11
2.3.2
Hrady a zámky .......................................................................................... 13
2.3.3
Technické památky ................................................................................... 17
2.3.4
Kulturní atraktivity ................................................................................... 18
2.4 3
Materiálně technická základna a dopravní infrastruktura................................. 20 Charakteristika přírodního parku Kersko-Bory ................................................ 21
3.1
Geografie .......................................................................................................... 22
3.2
Přírodní předpoklady ........................................................................................ 23
3.3
Kulturně-historické předpoklady ...................................................................... 26
3.4
Materiálně technická základna ......................................................................... 29
3.5
Dopravní dostupnost ......................................................................................... 34
3.6
Dotazníkové šetření .......................................................................................... 35
3.7
SWOT analýza .................................................................................................. 43
3.8
Postoj zastupitelů obce Hradištko..................................................................... 44
3.9
Zlatý pruh Polabí o. p. s. ................................................................................... 45
3.10 Možnosti rozvoje cestovního ruchu v přírodním parku Kersko-Bory .............. 48 3.11 Návrh pobytu v přírodním parku Kersko-Bory ................................................ 50 4
Závěr ................................................................................................................. 51
Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 53 Seznam obrázků, grafů a tabulek .................................................................................... 54 Seznam příloh ................................................................................................................. 55
6
1 Úvod Cílem této bakalářské práce je zhodnocení současného stavu a dalších možností potencionálního rozvoje přírodního parku Kersko-Bory jako významné oblasti turistického regionu Střední Čechy - Polabí. Zjistit postoje občanů k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti. Ověřit postoje představitelů místní samosprávy na cestovní ruch. Teoretická část se zabývá charakteristikou turistického regionu Střední Čechy – Polabí, jeho geografickým vymezením, popisem přírodních i kulturně-historických atraktivit v blízkosti přírodního parku Kersko-Bory. Nedílnou součástí každého regionu je i materiálně technická základna a dopravní infrastruktura spolu s dopravní dostupností tohoto turistického regionu z ostatních koutů České republiky. Praktická část je zaměřena na názory obyvatel oblasti přírodního parku Kersko-Bory, které byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření. Zjišťoval se především jejich pohled na cestovní ruch v této oblasti a možnosti jeho potencionálního rozvoje. Praktická část dále obsahuje SWOT analýzu oblasti, přehled přírodních, kulturněhistorických atraktivit a složení materiálně technické základny. Dalším zkoumaným subjektem byly orgány místní samosprávy v souvislosti s ochranou životního prostředí a rozvojem cestovního ruchu v oblasti parku.
7
2
Charakteristika turistického regionu Střední Čechy –
Polabí Turistický region Střední Čechy – Polabí, s rozlohou 277 428 ha, je jednou ze tří turistických oblastí Středočeského kraje. Ten byl rozdělen kvůli jeho rozloze do tří marketingových oblastí. Pomineme-li oblast severovýchodu (Polabí), které se budeme věnovat po zbytek práce, pak sem patří ještě oblast Střední Čechy – Jih a oblast Střední Čechy – Západ. Popis Polabí je rozdělen do jednotlivých kapitol dle typu atraktivit. Vybrány byly pouze ty, které se nacházejí v blízkosti přírodního parku Kersko-Bory (do 20 km)
2.1 Geografie „Polabí zahrnuje úvaly při Labi a dolním Poohří a plošiny nebo tabule okrajových pásem. Náleží k němu i Pražská kotlina s malou rozlohou lesů. K úvalům v údolí Labe Obrázek 1: Soutok Labe s Cidlinou
patří i Pardubická kotlina (200 až
(Zdroj: http://www.smidlib.estranky.cz/clanky/typyna-vylety/podebrady.html)
250 m n. m.), kde je nejvyšším místem vypreparovaný vulkanický suk Kunětické hory (295 m n. m.), a terasové náplavy jsou kryty vátými písky vytvářejícími často přesypy. Dále Nymburská kotlina, která je rozsáhlou Polabí;
sníženinou Mělnická
středního
kotlina
při
soutoku Labe a Vltavy (156 m n. m.), kde jsou význačným prvkem váté písky, a Terezínská kotlina s podobným reliéfem. Dolní Poohří tvoří křídová pahorkatina Klapská a křídová tabule Perucká, která výrazně přechází do třetihorní Žatecké pánve.
8
K jižnímu okrajovému pásmu patří Podřipsko, což je křídová, převážně opuková plošina, hojně krytá terasami a sprašemi, obklopující čedičovou kupu Říp (459 m n. m.). Brandýskou kotlinu tvoří spraše, křída a břidlice, které přecházejí do Pražské kotliny. Českobrodskou kotlinu a Chrudimské Polabí představují slíny a spraše. Severní okrajové pásmo, k němuž patří kromě Mělnicko–jizerské plošiny zejména rozsáhlá soustava plošin označovaná jako Boleslavsko–hradecké Polabí, tvoří jednak slínové plošiny (Nymburská, Chlumecká, Mladoboleslavská), jednak sprašové (Jičínská, Bydžovská) a písčité plošiny (Loučeňská), které přecházejí do pahorkatin.“ [1]
2.2 Přírodní atraktivity V této kapitole se budeme věnovat hlavním přírodním atraktivitám v okolí kerského lesa (do 20 km). Výčet přírodních atraktivit Kerska je uveden, spolu s jejich popisem, v kapitolách níže. Celou oblast protíná jedna z našich největších řek Labe, která v Polabí dosahuje své nejnižší nadmořské výšky (153.1 m n. m.) a obklopují jí úrodné nížiny. V těchto nížinách se pěstují převážně brambory, řepka, kukuřice, zelí a jiné zemědělské rostliny. V severní až severozápadní části oblasti Polabí přechází rovinatá krajina v lehce kopcovitou s několika pískovcovými útvary (oblast Českého ráje a Kokořínska).
2.2.1 Hubáčkovy tůně Tůně u obce Káraný jsou skupinou slepých ramen Labe. Celý komplex tůní leží přibližně 12 kilometrů od kerského lesa. Hubáčkovy tůně se rozprostírají na pravém břehu Labe na ploše o velikosti 21 ha. „V současné době tyto vodní plochy již nejsou spojeny s tokem řeky a jsou od ní zcela odděleny. K největším tůním patří v západní části oblasti Václavka a Homolka. Ve středu oblasti pak najdeme Byšičskou tůň a ve východní části tůň Kozí chlup. Celý prostor Hrbáčkových tůní byl v roce 1989 vyhlášen přírodní rezervací a pro svůj význam byla rezervace zařazena mezi Evropsky významné lokality Natura 2000. Kolem severního okraje přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně byla vyznačena naučná stezka Údolím Labe mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem.“ [2]
9
2.2.2 Polabské hůry Jedná se o tři hůrky na katastrálním území obcí Semice, Přerov nad Labem a Bříství, které svou vzdáleností od Kerska nepřesáhnou 5 kilometrů. Všechny tyto hůrky jsou útočištěm pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. Na Břístevské hůrce je navíc zřícenina malého hradu. Místní tuto zříceninu nazývají kaplička. Z všech vrcholků hůrek je pěkný výhled na okolní krajinu. Výškové rozpětí hůrek je od 191 do 237 m n. m. Dohromady hůry zabírají plochu velkou přes 24 ha. V roce 2009 byly hůrky navrhnuty a zapsány na seznam evropských významných lokalit Natura 2000.
2.2.3 Mydlovarský luh Mydlovarský luh je nejpřístupnější z obce Šnepov, která leží mezi obcemi Ostrá a Kostomlaty nad Labem. Od kerského lesa je luh vzdálený v podstatě jeden kilometr, ovšem vzdušnou čarou. Vzdálenost po komunikacích je okolo 9 kilometrů, protože nejbližší most přes řeku Labe je u obce Litol (část města Lysá nad Labem). Mydlovarský luh je chráněn od roku 1989 jako přírodní výtvor od roku 1992 pak jako přírodní rezervace. Les je nejenom významnou lokalitou pro ohrožené druhy rostlin a živočichů, ale nachází se zde i zřícenina hradu Mydlovary datovaného již od roku 1280.
2.3 Kulturně-historické atraktivity V oblasti Polabí je mnoho kulturně-historických atraktivit. Nachází se zde památky lidové architektury, hrady a zámky, památky technické, v Kutné hoře památky patřící na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a mnoho dalších. Samozřejmostí jsou i kulturní atraktivity v podobě muzeí, galerií, divadel, kin a jiných subjektů. V podkapitolách níže jsou uvedeny pouze ty kulturně-historické atraktivity, které jsou v dosahu přírodního parku Kersko-Bory, avšak nenacházejí se v obcích, na jejichž katastru se park nachází.
10
2.3.1 Lidová architektura Přerov nad Labem Adresa: Polabské muzeum, 289 16 Přerov nad Labem, okr. Nymburk, Skanzen v Přerově nad Labem patří do sbírky Polabského národopisného muzea. Přerov nad Labem leží 3 kilometry od obce Semice. Skanzen byl zprovozněn a otevřen v roce 1967 tehdejšími pracovníky, již zaniklého, střediska krajské památkové péče. Skanzen je souborem několika domů lidové architektury typické pro střední Polabí. Celkem soubor obsahuje 31 větší nebo menších objektů. Některé jsou přímo ze Přerova a další byly dovezeny do skanzenu z okolních obcí a měst např.: • z Mrzek u Kolína, • z Poděbrad, • z Českého brodu, • z osady Draho u Nymburka, • z Kozovaz, • z Budiměřic, • z Břístve u Rožd'alovic, • a dalších. Skanzen disponuje prostory, kde se konají různé výstavy především o svátcích. Aktuální výstavou je „Jaro na vsi“, která je v provozu od 7. 5. 2011. Muzeum je otevřeno od 18. 3. do 31. 10. denně od 9.00 do 17.00 hodin. V pondělí je zavírací den. Mimo sezonu je muzeum otevřeno na vánoční výstavy od pátku do neděle od 9.00 do 16.00 hodin. Vstupné do muzea není velké. Dospělí si památky prohlédne za 60,- Kč, studenti, senioři a děti od 6 do 15 let za 30,- Kč. Výhodné je rodinné vstupné, které činí 150,- Kč pro 2 dospělé a 2 až 3 děti ve věku uvedeném výše.
11
Muzeum lidových staveb Kouřim Adresa: Muzeum lidových staveb v Kouřimi Ruská ulice, Areál Na Hrázce, Kouřim K dalším místům s výskytem lidové architektury je městečko Kouřim. Kouřim je vzdálena asi 14 kilometrů od obce Poříčany. Skanzen je situován na kopci zvaném „Na hrázce“. V kouřimském skanzenu jsou stavby, které byly přenesené ze zátopové oblasti vodní nádrže Želivka. Muzeum bylo zpřístupněno veřejnosti roku 1976 a dnes se v něm nachází lidová architektura prakticky z celých Čech např.: • z Jílového u Děčína, • z Bradlecké Lhoty. V roce 1995 se rozhodlo o „oživení“ skanzenu. Při akcích typu masopust, „Na květnou neděli“, „Před pomlázkou“, oslavy letnic nebo Svatohavelské císařské posvícení je skanzen jedním velkým divadlem plným herců ztvárňujících řemeslníky, obchodníky nebo šarlatány. Od listopadu do března je skanzen uzavřen veřejnosti. Výjimkou v otevírací době v zimních měsících je období od 27. 11. do 24. 12. kdy je otevřeno od úterý do neděle od 10.00 do 16.00 hodin. 24. 12. je otevřeno jen do 14.00 hodin. Otevírací doba v ostatních měsících je uvedena v následující tabulce. Tabulka 1: Otevírací doba kouřimského skanzenu Zdroj: http://www.skanzenkourim.cz/pro-navstevniky/oteviraci-doba/ duben, říjen
pátek - neděle 10.00 – 16.00
květen, červen, září úterý - neděle 10.00 – 17.00 červenec, srpen
úterý - neděle 10.00 – 18.00
12
Vstupné do skanzenu v Kouřimi je stejné jako v Přerově nad Labem. Dospělí platí 60,Kč, děti, důchodci a studenti 30,- Kč. Děti do 6 let, ZTP a ZTPP mají vstup zdarma. Rodinné vstupné činí 150,- Kč (2 dospělí a 2 až 4 děti).
2.3.2 Hrady a zámky Záměk Loučeň Adresa: Loučeň 1, 289 37 Loučeň, okr. Nymburk, Loučeň je vesnice vzdálená 20 kilometrů od Sadské a zámek je její chloubou. Současný barokní zámek byl vybudován v letech 1704 až 1713. V zámku je možné projít komorní, nebo velkou expozici. Komorní expozice je umístěna v přízemí zámku a reflektuje historii zámku a obce Loučeň. Velká expozice připomíná slávu rodu ThurnTaxisů, kteří zámek vlastnili a podnikali v poštovních službách. Tehdejšímu poštovnictví je zasvěcena část velké expozice. Dále můžeme vidět interiér zámku (jídelnu, studovnu, porcelánový servis a mnoho obrazů připomínající dřívější život na zámku). Tabulka 2: Otevírací doba zámku Loučeň Zdroj: http://www.zamekloucen.cz/oteviraci-doba
Leden, únor Březen, duben * Květen
víkendy + jarní prázdniny 4. - 13. 2. denně víkendy a velikonoční prázdniny 21. - 25. 4. 2011
10.00 - 16.00 10.00 – 17.00
denně kromě pondělí
10.00 – 17.00
denně
9.00 – 18.30
denně
10.00 – 17.00
Červen, červenec, srpen Září Říjen, listopad, prosinec
víkendy a podzimní prázdniny, otevřeno též o státním svátku 17. listopadu a o Vánocích denně od 25. do 31. 12.
13
10.00 – 17.00
Tabulka 3: Vstupné do parku s labyrinty Zdroj: http://www.zamekloucen.cz/vstupne
Osoba
Cena
Dospělí
90,- Kč
Děti do 12 let v doprovodu rodičů
zdarma
Děti starší 12 let v doprovodu rodičů
50,- Kč
Děti bez doprovodu rodičů
50,- Kč
Studenti
50,- Kč
Důchodci
50,- Kč
Roční vstupné jednotlivec
400,- Kč
Roční vstupné rodina
1 500,- Kč
Tabulka 4: Vstupné na komorní expozici Zdroj: http://www.zamekloucen.cz/vstupne
Osoba
Cena
Dospělí dobové interiéry
120.- Kč
Děti do 12 let v doprovodu rodičů
zdarma
(mimo dětských prohlídek) Děti starší 12 let v doprovodu rodičů
80.- Kč
Děti bez doprovodu rodičů
80.- Kč
Studenti a důchodci
80.- Kč
Děti do 12 let v doprovodu rodičů -
40.- Kč
dětská prohlídka
14
Tabulka 5: Kombinované vstupné (park a expozice) Zdroj: http://www.zamekloucen.cz/vstupne
Osoba
Cena
Dospělí
160.- Kč
Děti do 12 let v doprovodu rodičů
zdarma
Děti starší 12 let v doprovodu rodičů
100.- Kč
Děti bez doprovodu rodičů
100.- Kč
Studenti
100.- Kč
Důchodci
100.- Kč
V areálu zámku najdeme i ubytování v hotelu Maxmilián s kapacitou 126 lůžek, která jsou rozdělena do různých kategorií. Dále najdeme v areálu Rychlé občerstvení, zámeckou vinárnu, restauraci hotelu Maxmilián a restauraci Vtipná kaše. Středověké opevnění v Nymburce Adresa: TIC, Náměstí Přemyslovců 165, 288 28 Nymburk, „Se založením města začalo i budování důmyslného obranného systému - dnes významného dokladu středověkého opevnění. Řeka Labe a dva vodní příkopy doplněné dvojnásobným pásem hradebních zdí město zcela obklopovaly. Hradební opevnění bylo v první řadě symbolem městských svobod, míru, práv a ústavy. Z původních cihlových hradeb se zachovala jen část vnitřní zdi na východní a západní straně města. Opevnění na východě prošlo v letech 1905 až 1909 rekonstrukcí podle projektu arch. Ludvíka Láblera. Bylo opraveno 205 metrů hradeb. Výška hradby je 6,2 m, ozubí má výšku 1 m, 6 věží vystupuje nad terén 15,5 metru.“ [3] Okolí hradeb je obklopeno veřejným parkem. Vstupné na hradby neexistuje a otevírací doba není zavedena.
15
Poděbrady Adresa: TIC, Jiřího nám. 1/I, 290 01 Poděbrady, Další město blízké kerskému lesu jsou Poděbrady. V Poděbradech najdeme zámek, náměstí se sochou Jířího z Poděbrad a lázeňskou kolonádu. Poděbrady jsou známé lázeňské letovisko, kde se léčí především osoby s potížemi oběhového systému. V letní sezóně jezdí na řece Labi výletní loď Král Jiří. Jízdní řád lodi je dostupný na webových stránkách společnosti (www.kraljiri.cz). Ta nabízí hodinové okružní cesty, jednosměrné plavby na soutok Labe s Cidlinou a plavby na objednávku. V tabulkách níže je uveden ceník. Tabulka 6: Ceník hodinové okružní plavby Zdroj: http://www.kraljiri.cz/cenik
dospělí
140,-Kč
senioři a studenti
110,-Kč
děti a ZTP
70,-Kč
Tabulka 7: Ceník jednosměrné plavby Zdroj: http://www.kraljiri.cz/cenik
dospělí
70,-Kč
senioři a studenti
55,-Kč
děti a ZTP
35,-Kč
Tabulka 8: Ceník plaveb na objednávku Zdroj: http://www.kraljiri.cz/cenik
plavba
3.900,-Kč za hodinu
přeplavba
3.100,-Kč za hodinu
16
2.3.3 Technické památky Polabí nemá moc technických památek oproti např. Moravskoslezskému kraji (bývalé doly), či obecně pohraničí, kde se nachází množství bunkrů atd. Navzdory této realitě se i v tomto regionu dá najít několik velmi zajímavých technických památek. Turecká věž v Nymburce Bývalá vodárna je k vidění jižně od Náměstí Přemyslovců, pochází z roku 1597. Věž sousedí s již nefunkční mlýnem, který pomocí lopatkového kola posouval vodu právě do věže. „Vodárna byla v provozu až do začátku první světové války.“ Věž je bohužel veřejnosti uzavřena díky probíhající rekonstrukci, nicméně do konce roku ji chce radnice zprovoznit. Rozhledna Romanka u Hrubém Jeseníku Rozhledna se nachází asi kilometr za obcí Hrubý Jeseník. „Má trojúhelníkový půdorys a je vertikálně rozčleněna do několika pater s vyhlídkovými plošinami. Na nejvyšší plato ve výšce 26 metrů vede 116 schodů.“[4] Stavba započala v roce 2002 a skončila o 8 měsíců později. Rozhledna byla otevřena v březnu 2003. V následující tabulce je uvedena otevírací doba. V období duben až červen a září až říjen jsou návštěvy ve všední den pouze po dohodě s místním zastupitelstvem. Tabulka 9: Otevírací doba rozledny Zdroj: vlastní tvorba
duben-červen červenec-srpen září-říjen
otevřeno sobota a neděle 10.00-13.00, 14.00-17.00 otevřeno denně
10.00-13.00, 14.00-17.00
otevřeno sobota a neděle 10.00-13.00, 14.00-17.00
17
2.3.4 Kulturní atraktivity Muzeum Bohumila Hrabala Nymburk Adresa: Vlastivědné muzeum v Nymbuce, Tyršova ulice 174, Toto muzeum bylo zřízeno nedlouho po smrti pana Bohumila Hrabala, který žil a tvořil svá díla v kerském lese. Expozice zachycuje momenty ze života a tvorby Bohumila Hrabala a jeho pracovnu doplněnou o dobové předměty. Muzeum je otevřeno denně od 9.00 do 16.00 mimo pondělí a soboty. Telefonicky lze dohodnout prohlídku i mimo návštěvní dny. Muzeum MOTO & VELO v Přerově nad Labem Adresa: Muzeum moto velo, Tomáš Moravec, č.p. 27 Přerov nad Labem 289 16 „Soukromé muzeum historických bicyklů a motorek pana Tomáše Moravce bylo otevřeno 1. 6. 1998. Zakladatelem sbírky je sběratel a cyklistický závodník pan Jaroslav Vavřík (1913-1997). Jeho sbírka byla mnohokrát úspěšně vystavována v Čechách i v zahraničí. Například v Miloticích u Kyjova, v Muzeu Hlavního města Prahy, v Národním technickém muzeu Košice a Spišské Nové Vsi. Muzeum nyní vystavuje více než 70 jízdních kol a 60 motocyklů s řadou unikátů.“ [4] Vstupné do objektu je 50,- Kč pro dospělé a 25,- Kč pro seniory a děti. Otevírací doba Muzea je uvedena v tabulce níže. Tabulka 10: Otevírací doba muzea MOTO-VELO Zdroj: vlastní tvorba
duben-říjen
úterý- neděle, 9.00- 17.00
prosinec
úterý- neděle, 10.00- 16.00
18
Botanicus Ostrá Adresa: Botanicus, spol. s r. o., Ostrá 8, 289 22 Lysá nad Labem, Firma Botanicus vystupuje jako bio farma, která pěstuje své vlastní byliny a plodiny, z nichž vyrábí biokosmetiku. Součástí areálu v Ostré jsou různorodé zahrady, historické centrum s ukázkou starých řemesel, přírodní bludiště, chov hospodářských zvířat, dvacet včelích úlů a mnoho dalšího. Pravidelně se zde konají akce v duchu staročeských řemesel a oslav. Botanicus také pořádá divadelní představení. Vstupné do objektu a otevírací doba je uvedena v tabulkách níže. Tabulka 11: Otevírací doba Botanicu Zdroj: vlastní tvorba
duben
10.00 - 16.00
květen
10.00 - 16.00
červen
10.00 - 16.00
červenec
10.00 - 17.00
srpen
10.00 - 17.00
září
10.00 - 16.00
říjen
10.00 - 16.00
Tabulka 12: Vstupné do objektu Zdroj: vlastní tvorba
Kategorie dospělí děti, studenti, důchodci
Ceny
Ceny vstupného při
vstupného
historických slavnostech
95,- Kč
195,- Kč
55,- Kč
100,- Kč(děti do 15 let 60,- Kč)
mateřské školy
30,- Kč
---
rodinné vstupné (2+2)
---
430,- Kč
19
2.4 Materiálně technická základna a dopravní infrastruktura Díky poloze, kterou turistický region Polabí disponuje (východ od Prahy), má i rozvinutou materiálně technickou základnu a dopravní infrastrukturu. Můžeme říci, že zdrojem rezidentních či zahraničních turistů pro tento region je především Praha. Dopravní dostupnost z Prahy je prakticky dokonalá, na severní část regionu Polabí se dostaneme přes Mladoboleslavskou dálnici a na jeho východní část přes Královéhradeckou dálnici. Z nich je dostupnost jednotlivých turistických cílů obsloužena skrze silnice prvních, druhých a třetích tříd, jejichž hustota je dostačující. Budeme-li se bavit o různých typech ubytovacích zařízení, restauracích, nebo společensko-zábavních zařízeních, pak se jedná opět o poměrně hustou síť s různou kvalitou a sortimentem poskytovaných služeb. Znovu je to dáno blízkostí Prahy a hustotou osídlení Středočeského kraje obecně.
20
3 Charakteristika přírodního parku Kersko-Bory Tato část bakalářské práce se věnuje přírodnímu parku Kersko-bory a jeho předpokladům k cestovnímu ruchu. Obsahem kapitol uvedených níže jsou: • geografie, • přírodní předpoklady, • kulturně-historické předpoklady, • materiálně technická základna, • dopravní dostupnost • dotazníkové šetření, • SWOT analýza, • postoj zastupitelů obce Hradištko, • Zlatý pruh Polabí o. p. s., • návrh rozvoje cestovního ruchu v přírodním parku, • návrh pobytu v přírodním parku Kersko-Bory.
21
3.1 Geografie Přírodní park Kersko-Bory (dále jen Kersko) je situován v samotném srdci turistického regionu Střední Čechy – Polabí. Jedná se o rozsáhlé zalesněné území, které se rozkládá na 37,5 km2. Kersko leží v polabské nížině podél levého břehu Labe a zasahuje do katastru obcí Hradištko, Písty, Poříčany, Sadská, Semice, Velenka a Zvěřínek. Obrázek 4 ukazuje hranice přírodního parku. Obrázek 2: mapa přírodního parku Kersko-Bory Zdroj: http://ftp.aspi.cz/opispdf/kraje/2010/ks03-10.pdf
22
Les je smíšený, v některých částech převládají jehličnany (především borovice a smrky, kterým se velmi daří na písčito-hlinitém podloží) a v dalších zase listnáče, zejména pak duby, břízy a topoly. Jak již bylo zmíněno, Kersko má písčito-hlinité podloží, které je zapříčiněno hlavně dolním tokem řeky Labe. V lesích převládá písek. Na polích poté černozem vhodná k zemědělství.
3.2 Přírodní předpoklady Hlavním přírodním předpokladem Kerska je jeho zalesněné území, které najdeme necelých 25 kilometrů za východním okrajem Prahy. Roku 1990 bylo vyhlášeno Středočeským krajem za přírodní park. Ochrana Kerska je definována ustanovením Středočeského kraje č. 12/2010 ze dne 15. 3. 2010: „Přírodní park Kersko-Bory se zřizuje z důvodu ochrany krajinného rázu krajiny s významnými soustředěnými přírodními a estetickými hodnotami, s výrazným harmonickým měřítkem, zejména rozlehlými lesními komplexy Kerského lesa a lesa Bory, přecházejícími do otevřených prostor zemědělské polabské krajiny s jedinečnou krajinnou dominantou kostela sv. Apolináře na sadském kopci.“ [6] Již víme na jakém území se Kersko rozkládá a co je v něm chráněno. Nyní se podívejme na konkrétní přírodní atraktivity. Slatinná louka u Velenky „Nedaleko od Hrabalovy chaty se vlévá do Labe nevelký Velenský potok. Předtím se ale jednou hezky zaklikatí a o kousek dál na své cestě dokonce napojí malý rybníček. Místo je to poklidné a pro nás je jistě zajímavé, že v jeho těsné blízkosti se nachází cenná botanická lokalita. Úzká a rozlohou nevelká vlhká louka na břehu potoka je skromným pozůstatkem dříve rozlehlejších slatinných luk. V roce 1972 byla vyhlášena za národní přírodní památku. Zcela nejvzácnějším rostlinným druhem je bezpochyby lněnka bezlistenná. Tato louka je totiž posledním místem výskytu tohoto druhu u nás. Drobná bylina není jedinou
23
bylinou rostoucí na této louce, dalšími jsou kosatec sibiřský, mečík bahenní nebo dnes již poměrně neobvyklý kamýšek obecný. Na jaře zde rozkvétá prstnatec májový a vstavač obecný, později v létě pak hvozdík pyšný“ [7] Slatinná louka u Velenky take patří do soustavy chráněných uzemí evropského významu Natura 2000. Památné borovice Kerský les je plný krásných stromů. Mezi nimi však najdeme dvě borovice, které se vymykají svojí monumentálností. Říká se jim Krásna Pepina a Švarná Tonka. Ze Švarné Tonky v Kersku zbylo jen 400 let staré torso. Krásná Pepina stále roste, s její výškou 34 m přerůstá ostatní stormy v jejím okolí. Odborníci odhadují její stáří na 270 let. O obou “dámách“ se zmiňuje i Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek. Svícnový smrk Svícnový smrk bohužel dopadl podobně jako Švarná Tonka. I o něm se psal Bohumil Hrabal „…gigantický smrk starý asi dvě stě let… jeho spodní větve se podobají sloním chobotům a z jednoho toho kořene – větve vyrůstá vzhůru devět smrků, takže celý ten obrovský smrk se podobá devíti-ramennému jehličnatému svícnu…“ [Bohumil Hrabal] Josefovský pramen „Vyvěrající přírodní uhličitá voda, zvaná Kerka, má podobné složení jako Sadka nebo Poděbradka. Patří mezi alkalicko-muriatické kyselky, obsahuje jód, lithium a je slabě radioaktivní. Odborníci doporučují konzumovat tuto vodu pouze krátkodobě a příležitostně (max. 440 l/rok). Pramen byl navrtán pro majitele kerského polesí firmou Artesia v roce 1934 a byl pojmenován jako „Svatojosefský.“ Voda nyní vyvěrá z hloubky 81 m a má teplotu 9º C. Obdobný pramen byl navrtán v Kersku ještě v roce 1935. Vrt do hloubky 72 metrů tehdy provedla firma Křivan a pramen byl nazván „Štědrovečerní.“ Tento vrt se v současné době nevyužívá.“ [8]
24
Řeka Labe Řeka Labe míjí Kersko při svém levém břehu a doplňuje tak charakteristický ráz krajiny. Řeka je v dolním toku klidná a vytváří několik slepých ramen vhodných k rybaření, podél řeky vedou cyklistické stezky, které vedou k městům Nymburk, Poděbrady, nebo na druhou stranu k Lysé nad Labem. Kerské rybníčky Další lokalitou, která patří do soustavy chráněných uzemí evropského významu Natura 2000, jsou Kerské rybníčky. Jedná se o soustavu dvou malých, vzájemně propojených rybníků. Vlévá se do nich velenský potok a jsou útočištěm pro jednu z nejvýznamějších populace čolka velkého ve středních Čechách. Písečný přesyp u Píst I písečný přesyp u Píst je součástí soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. „V těsné blízkosti obce Písty se nachází na ploše 3,7 hektaru jeden z posledních dochovaných písečných přesypů ve středním Polabí. Nalézá se v nadmořské výšce 180 až 190 m, za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena už v roce 1951. Tato dosud pohyblivá duna se zde vytvořila během čtvrtohor. Labe, které zde několikrát změnilo své řečiště, přineslo do tohoto prostoru značné množství štěrku, štěrkopísku a písku. Geologický podklad tvoří vlastně štěrkopísková terasa, ze které byly působením větru vyvanuty nejjemnější částice písku, které se na terase nakupily v podobě nánosů vátého písku. Z typických pískomilných rostlin se na této lokalitě vyskytuje například paličkovec šedavý, vzácná kostřava písečná, smělek sivý, chmerek vytrvalý, kolenec Morisonův a možná i velmi vzácný kolenec pětimužný. V blízkém okolí přesypu najdeme i vřes obecný a pavinec horský.
25
Vrchol přesypu a jeho severní svah byl v minulosti nevhodně zalesněn, setkáme se tady s řadou druhů dřevin, nejnápadnější jsou porosty borovice lesní, trnovníku akátu i břízy bělokoré. Lokalita je velmi cenná i pro svou mykoflóru. Roste tu například hvězdovka límečková, kořenitka nadmutá nebo vzácná škárka hvězdicovitá.“ [9]
3.3 Kulturně-historické předpoklady „Název Kersko je odvozen od středověké tvrze a vsi Kří, též Keřsko, která stávala v sousedství Hradištka již ve 14. Století. Během husitských válek, na přelomu let 14201421, padla ovšem za oběť řádění Zikmundových vojsk. Na místě vypáleného Kří založila pak poděbradská vrchnost rybník, dle velikosti šestý největší mezi 38 rybníky celého poděbradského panství. Po jeho zániku se tu rozkládá rozsáhlé polesí, které se po roce 1918 dostalo do majetku sadského velkostatkáře barona Josefa Hyrosse. Ten ho v roce 1934 s velkorysým záměrem vzniku „lesního městečka“ nechal rozparcelovat sítí pravoúhlých alejí a postupně rozprodal. Tak vznikla chatová a vilová osada Kersko, dnes označována jako „Přírodní park Kersko – Bory“.“ [10] Na kostelíku Jedná se o parcelu, na které se stál kostelík Božího těla (postaven ve 14. stol.) spolu se hřbitovem, kde občané Hradištka pochovávali své mrtvé. V 18. století byl zchátralí kostelík zbořen, o století později zde kníže Filip Hohenlohe z Schillingsfürstu nechal postavit želený kříž. Lokalita se nachází při hlavní silnici z Hradištka směrem do Semic před odbočkou k josefskému prameni po levé straně. Menhir Jde o megalitický kultovní památník, jak praví slovník cizích slov. Kerský menhir je vysoký okolo 75 cm a je z hrubozrnného pískovce. O tom kolik centimetrů zasahuje do země, či jak a odkud byl na místo dopraven, panují dohady. Někdo říká, že byl dopraven po řece, jiný zase že po souši. Jedni tvrdí, že se jedná o pískovec od Brandýsa
26
nad Labem, druzí zas že je z nedaleké Sadské. O tom k jakému účelu menhir sloužil, se také debatuje. Jednou domněnkou je, že zde fungoval jako dopravní mezník na Labi a také na bývalé cestě k Nymburku. Druhou možností se nabízí jako místo starého keltského hřbitova, či rituálního místa. Hrabalova chata (Hrabal) Oblast Kerska je neodmyslitelně spjata se spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Bohumil Hrabal si zde roku 1965 pořídil chatu, na kterou jezdil prakticky do konce svého života a kde čerpal náměty pro své knihy. Film z prostředí kerského lesa, Slavnosti sněženek režírovaný Jiřím Menzlem, byl natočen dle stejnojmenné Hrabalovy předlohy. Hrabalova chata se nachází na pravé straně u konce Kerska směrem k Semicím. Lesní ateliér Kuba Majitelé tohoto ateliéru dali myšlenku zařídit Hrabalovu stezku po místech, které měl Hrabal rád. Lesní ateliér Kuba je dílnou a zároveň obchodem keramických výrobků. Každoročně se koná, na pozemku ateliéru, slavnost „Hrabalovo Kersko“. Součástí slavnosti je vycházka právě po Hrabalově stezce. Otevírací doba ateliéru je uvedena v následující tabulce. Tabulka 13: Otevírací doba ateliéru Kuba Zdroj: vlastní tvorba
Kersko
Ateliér Kuba
Pondělí
zavřeno
Úterý
10.00-12.00, 12.30-17.00
Středa
10.00-12.00, 12.30-17.00
Čtvrtek
10.00-12.00, 12.30-17.00
Pátek
10.00-12.00, 12.30-17.00
Sobota
10.00-17.00
Neděle
10.00-17.00
27
Hradištko Zajímavostí v Hradištku jsou dva domy, které mají rám u vchodových dveří z gotických kleneb z bývalého kostelíku Božího těla z Kerska. Jedná se o domy č. p. 25 a 37. Za všimnutí stojí i hrob spisovatele Bohumila Hrabala nacházejícího se na zdejším hřbitově. Písty S kulturních atraktivit obce Písty jmenujme kostelík sv. Ducha, který je dnes domem č. 1., a kapličku, která kostelík po jeho zrušení nahradila. Písečný přesyp je hlavní atraktivitou Píst, o něm už bylo psáno výše. Poříčany V obci Poříčany, která se nachází jižně od kerského lase najdeme barokní kostel Narození Panny Marie z 18. století. Po celé obci se nachází desítky secesních vilek z přelomu 19. a 20. století. Sadská Ve městě Sadská můžeme najít kostel sv. Apolináře, kapli Bolestné Panny Marie (obě stavby z 18. Století), dále barokní zvonici u náměstí, památník obětem 1. sv. války, budovu školy z počátku 20. století, mariánský sloup z 18. století, radnici z 19. století, budovu spořitelny (moderní architektura), Krodeškovu a „Paroubkovskou“ kapličku. Semice Hlavní kulturní památkou v Semicích je kostel sv. Máří Magdalény z 18. století. Další ukázkou kulturního dědictví je několik stavení a vjezdů k domům ve stylu selského baroka. V části obce (zvané Kouty) se v minulosti našlo několik archeologických předmětů z počátku osídlení Semic. Každoročně se v Semicích koná běh Semicemi a plesy zdejších spolků.
28
Velenka Hlavní dominantou obce Velenka je kostel sv. Petra v okovech. Nachází se zde i ukázka lidové architektury (dvě stavení pod kostelem s valbovými střechami a branami se známkami baroka), památník ke zrušení nevolnictví, památník obětem 1. a 2. sv. války. V obci se pravidelně konají společenské akce (masopust, posvícení, myslivecký či hasičský ples) Zvěřínek V obci Zvěřínek toho z kulturních atraktivit moc není. Najdeme zde pouze zvoničku z poloviny 19. století. V roce 1936 byl v obci odhalen pomník padlým ve sv. válkách.
3.4 Materiálně technická základna Jelikož je Kersko poměrně malou oblastí a v jeho okolí se nachází převážně malé obce, pak zde nemůžeme hledat špičkové hotely, či moderní restaurace. To ovšem neznamená, že se v okolí Kerska nedá ubytovat či najíst. V odstavcích níže najdeme informace o poskytovaných službách a otevíracích dobách jednotlivých provozoven rozdělených podle obcí. Z města Sadská byly vybrány jen některé podniky s lepší úrovní poskytovaných služeb. V uvedených hospodách a restauracích se vaří převážně česká kuchyně, výjimkou je pizzerie La Barca v Sadské, která nabízí i italskou kuchyni. Samostatný odstavec je věnován ubytování v Kersku. Hradištko Hostinec U němců má otevřeno pouze od pátku do neděle. V pátek je otevřen od 17.00 do půlnoci. V sobotu a v neděli se otevírá již před polednem v 11.00 a zavírá se o půlnoci v sobotu a v neděli ve 20.00. Hospoda U Kocánků je otevřen každý den od 11.00. V pondělí až čtvrtek a neděli se zavírá ve 22.00, v pátek a sobotu je otevírací doba prodloužena do půlnoci.
29
Potraviny v Hradištku jsou otevřeny většinou jen v dopoledních hodinách od 7.00. Ve všední den potraviny zavírají většinou ve 14.00 (pondělí, pátek v 12.00 a v sobotu v 11.00). Výjimkou je Pátek, kde je otevřeno i odpoledne od 14.00 do 16.00. Zavíracím dnem je neděle. Kersko Restaurace U pramene je zavřena každé pondělí a úterý. Ve středu, čtvrtek a neděli je otevřeno od 11.00 do 21.00. V pátek a sobotu je otevírací doba prodloužena do 24.00. Restaurace Hájenka je otevřena od pondělí do soboty od 11.00 do 22.00. V neděli se zkracuje zavírací doba na 20.00. Motorest Ohio leží přibližně v polovině kerského lesa po levé straně hlavní silnice směrem na Poděbrady. Je to jediná provozovna, kde se dá najíst po celý den. Podnik je totiž vedený jako non-stop. Kvalita služeb v tomto podniku nedosahuje kvalit ostatních restaurací v Kersku. Písty V obci Písty najdeme jen jeden hostinec a diskontní prodejnu potravin Jednota. Hostinec U Kyselů leží u slepého ramene řeky Labe v poklidné části obce. Od pondělí do pátku je otevřen od 16.00 do 22.00 (v pátek do 23.00). V sobotu je hostinec otevřen od 11.00 do 23.00 a v neděli od 11.00 do 22.00. Prodejna potravin Jednota je zavřena každou středu a neděli. V ostatních dnech se otevírá od 7.00 a zavírá v 16.00. V sobotu je otevírací doba zkrácena do 11.00. Poříčany V obci se nachází jedna hospoda, jeden bar a dvě prodejny potravin. Hostinec U Hrázdů je otevřen od pátku do pondělí většinou v odpoledních hodinách. V ostatní dny má zavřeno.
30
Country bar U supa má otevřeno od pondělí do pátku, vždy od 15.00 do 23.00 (pátek do 1.00). V sobotu a v neděli je otevřeno od 11.00 do 23.00. Obě prodejny potravin v Poříčanech mají velmi podobnou otevírací dobu. Otevřeny jsou celý týden s tím, že od pondělí do pátku je otevřeno od 6.30 do 17.00 s polední přestávkou od 12.00 do 14.00. V sobotu a neděli jsou provozovny otevřeny od 7.00 do 10.00. Sadská V tomto městě s populací lehce přesahující 3 000 stálých obyvatel najdeme mnoho stravovacích i společenské-zábavních zařízení. Jsou zde restaurace, bary, herny, vinárny a několik prodejen s potravinami. Níže se budeme věnovat pouze kvalitnějším z nich. Pizzeria La barca má otevřeno každý den vždy od 10.00 do 23.30, mimo pondělí kdy se otevírací doba zkracuje do 22.00. Bowling Sadská nabízí stravovací, sportovní i relaxační služby. Provozovna je otevřena každý den od 11.00 (sobota, neděle od 10.00) do 22.00 (pátek, sobota do půlnoci). Hostinec Rybářka je hospůdka u sadského jezera. Otevřena je hlavně v letní sezoně každý den vždy od 14.00 do 22.00. Diskontní prodejna Norma je otevřena každý den se stejnou otevírací dobou od 7.00 do 20.00. Restaurace hotelu Modrá hvězda otevírá každý den od 10.30 a zavírá ve 23.00. V pátek a sobotu je otevírací doba prodloužena do 1.00. Semice V Semicích můžeme najít tři hospody a jednu prodejnu potravin. Stará hospoda je otevřena od úterý do pátku od 15.00 do 21.00 (pátek do 23.00). V sobotu je otevřeno od 11.00 do 23.00 a v neděli od 11.00 do 21.00. V pondělí je zavřeno.
31
Sport bar je otevřen každý den od 11.00 do 22.00. Hostinec Sokolovna, oblíbený mezi tamními sportovci, se otevírá v odpoledních hodinách po celý týden. Potraviny mají otevřeno od 6.30 do 17.30 ve všední dny. V sobotu je otevírací doba od 7.00 do 11.30 a v neděli od 7.30 do 11.00. Velenka V obci se nachází pouze jedna hospoda s názvem „Hospůdka U mě“. Ta má v pondělí zavřeno. Od úterý do soboty je otevírací doba od 16.00 do 21.00 (pátek, sobota do 23.00). V neděli se otevírá od 11.00 do 21.00. Potraviny v obci jsou otevřeny každý den mimo neděli. Otevírací doba je od 6.00 do 17.00 ve všední dny s polední přestávkou od 11.00 do 14.00. O víkendu je otevřeno jen v sobotu dopoledne. Zvěřínek Hospoda Na rozcestí je otevřena po celý týden vždy od 11.00 do 22.00 Ubytování Ubytovací kapacity nejsou v Kersku ani v okolních obcích nijak veliké. Přímo v Kersku jsou Bungalovy Kersko a potom v Sadské hotel Ostrov garni a hotel Modrá hvězda. Bungalovy nabízejí ubytování ve čtyřech samostatných jednotkách. Všechny bungalovy mají tři ložnice po dvou postelích. Celková kapacita tohoto ubytovacího zařízení činí 24 lůžek (plus možnost 8 přistýlek). V areálu se nachází i školící místnost s kapacitou 40 míst. Vybavení bungalovů je poměrně bohaté (kuchyň, lednička, mikrovlnná trouba, klimatizace, sociální zařízení) Do vybavení areálu také patří internet, parkování pro 15 – 30 vozů, občerstvení, půjčovna kol, ping pong, zázemí pro děti a prodej jednodenních rybářských lístků. Bungalovy jsou otevřeny v sezoně od 1. dubna do 17.
32
října, mimo na sezonu pak záleží na domluvě. V následující tabulce je uveden ceník služeb. Tabulka 14: Ceník ubytování v bungalovech Zdroj: vlastní tvorba
Osoba
Cena/noc
dospělí
300,- Kč
děti do 3 let
zdarma
děti 4-6 let
150,- Kč
Děti nad 7 let
300,- Kč
pronájem školící místnosti/den 9.00-
2000,- Kč
21.00 od týdenních pobytů je cena za osobu a noc 250,- Kč, příplatek za klimatizaci a topení je 150,- Kč/den
Hotel Ostrov garni je 3* hotel situovaný poblíž centra města. Hotel má 10 pokojů a celkovou kapacitu 20 lůžek s možností 5 přistýlek. Všechny pokoje disponují přípojkou na internet, televizí, sociální zařízením. 2 apartmány mají k dispozici i kuchyň s vybavením. V ceně ubytování je snídaně a používání internetu. Ubytování s domácími mazlíčky je možné za poplatek 120,- Kč. Ostatní ceny za ubytování jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 15: Ceník ubytování hotelu Ostrov garni Zdroj: vlastní tvorba
Pokoj Apartmán 2 osoby
Cena 1600,- Kč
Dvoulůžkový pokoj
1200,- Kč
Přistýlka
300,- Kč
Ubytování zvířete
120,- Kč
33
Hotel Modrá hvězda najdeme cestou k sadskému jezeru. Hotel má 34 lůžek. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením a na přání i televizí. Hotelová kuchyň funguje od 9.00 – 21.00. Ceny jsou smluvní.
3.5 Dopravní dostupnost Kersko má výhodnou polohu vůči Praze. Z Prahy do Kerska dojíždí nejvíce návštevníků a turistů, proto se v této kapitole budeme zabývat dopravní dostupností Kerska z hlavního města. Kersko protíná silnice č. 611 a na jižní straně dálnice D11. Obě tyto tepny vedou k západní straně Prahy – Černý most. Pokud se po nich vydáme autem, pak hranici Kerska dosáhneme přibližně do půl hodiny, respektive do 15 minut. Autobus č. 398 odjíždí z Černého mostu směrem ke Kersku minimálně jednou za hodinu ve všední dny a o víkendu jednou za dvě hodiny. Totéž platí i pro cesty zpět do Prahy. Vystoupit můžeme buď v obci Velenka, v Sadské, nebo přímo v Kersku na zastávce „Hradištko-Kersko hl. silnice“. Z Masarykova nádraží v Praze se dá dojet osobními vlaky českých drah do obce Poříčany, nebo do Lysé nad labem. Vlaky jezdí oběma směry každou hodinu, někdy i častěji. Z Poříčan a z Lysé nad Labem můžeme pokračovat buď po vlastní ose (na kole), nebo autobusy č. 429 (do obce Velenka) a č. 411 (do obce Semice). Oba autobusy navazují na vlakové spojení ve svých městech. Problém nastává o víkendech, kdy autobus č. 429 nejezdí a autobus č. 411 jezdí směrem k Lysé a zpět jen zřídka. Oblast Kerska je díky rovinatému terénu vhodná pro cykloturistiku. Tzv. Labská stezka. je cyklostezkou vedoucí od Vrchlabí podél pravého břehu řeky Labe až k jejímu ústí do Německa. Dalo by se říct, že je pro Kersko výhodné. Ovšem zde je jádro problém. Jak už bylo řečeno, stezka vede po pravém břehu Labe, ale Kersko se nachází na břehu levém. Nejbližší mosty přes Labe jsou u Lysé nad Labem (8 km) a v Nymburce (9,5 km). Pokud tedy cyklista nepřejde po těchto mostech na levý břeh řeky, tak Kersko mine a už se mu nemusí chtít vracet. Řešením by byla lávka přes řeku na úrovni obcí Šnepov a Hradištko.
34
3.6 Dotazníkové šetření Tato kapitola se zabývá názorem rezidentů na cestovní ruch v oblasti přírodního parku Kersko-Bory. Celkem bylo osloveno 150 respondentů. Respondenti byli vybrání tak, aby měli vztah ke Kersku. Největší část respondentů byla přímo z Kerska (60), zbytek respondentů (90) zahrnuje obyvatele obcí, do jejichž katastru obce Kersko zasahuje. 1)
Jaký je Váš vztah k tomuto místu?
Tabulka 16: Vztah respondentů ke Kersku Zdroj: vlastní tvorba
Odpověď mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě jsem vlastníkem rekreačního objektu
% 54%
44%
jiný
2%
Celkem
100%
Jelikož se jedná o dotazování rezidentů, není překvapivé, že většina respondentů má trvalé bydlišti, nebo jsou vlastníky rekreačního objektu právě v Kersku. Pouze 2 % respondentů zaškrtlo odpověď jiný, která automaticky znamená, že byl respondent vyřazen z dalšího dotazování.
35
2)
Jak dlouho již v tomto místě pobýváte (trvale nebo přechodně)?
Graf 1: Délka pobytu v Kersku Zdroj: vlastní tvorba
Z tabulky vyplývá, že nad 50 % dotazovaných pobývá v Kersku déle než 20 let. Poměrně velké procento bydlí v oblasti od 1 do 10 let. Jasně tak vidíme, že Kersko nabývá na popularitě a stěhuje se sem více nových lidí. Celou tabulku si ještě zopakujme v přehledném grafu. 3)
Víte o tom, že oblast Kersko-Bory byla prohlášena v roce 1990 přírodním parkem?
Graf 2: Povědomí respondentů o přírodním parku Zdroj: vlastní tvorba
Četnost jednotlivých odpovědí v tomto případě byla opravdu překvapující. Zjistilo se, že většina respondentů se dozvídá poprvé o prohlášení Kerska za přírodní park.
36
Konkrétně 63 % lidí, dalších 17 % respondentů to ani nezajímá, což je ještě překvapivější. Zbytek, tedy 20 % má alespoň povědomí o zřízení přírodního parku. 4)
Máte představu, jaké výhody to Vašemu místu bydliště přináší?
Tabulka 17: Výhody spjaté s přírodním parkem Zdroj: vlastní tvorba
Odpověď nevím tuším, ale nevím nic konkrétního
% 79% 14%
vím, jako příklad uvedu
7%
Celkem
100%
Když už se respondenti dozvěděli, že Kersko bylo vyhlášeno přírodním parkem, tak si většina z nich nedovedla představit, jaké výhody to přináší. 14 % dotazovaných tušilo a pouhých 7 % uvedlo konkrétní příklad. V podstatě jedinou konkrétní odpovědí byla ochrana přírody. 5)
Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu místu bydliště přináší?
Tabulka 18: Nevýhody spjaté s přírodním parkem Zdroj: vlastní tvorba
Odpověď nevím tuším, ale nic konkrétního vím, jako příklad uvedu Celkem
% 96% 2% 2% 100%
Drtivá většina dotazovaných odpověděla, že neví, jaké nevýhody by to mohlo přinášet. Zdůvodňovali to tím, že pokud se jedná o ochranu přírody, pak žádné nevýhody být nemohou. 3 % dotazovaných odpovědělo, že tuší. Další 3 % uvedlo jako hlavní nevýhodu jednání s úřady ohledně stavebních úprav svých pozemků.
37
6)
Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že oblast Kersko-Bory je prohlášena za přírodní park?
Tabulka 19: Jednání s úřady a přírodní park Zdroj: vlastní tvorba
Odpověď ne ano Celkem
% 98% 2% 100%
Tato otázka se vlastně týkala pouze 3 % dotazovaných, kteří odpověděli na předchozí otázku pozitivně. Hlavním důvodem, který uváděli, byly komplikace s úpravou svých pozemků ve vztahu s úřady. 7)
Domníváte se, že prohlášení oblasti Kersko-Bory za PP bylo pro Vaše místo bydliště přínosem?
Graf 3: Přínos vyhlášení za přírodní park Zdroj: vlastní tvorba
58 % dotazovaných odpovědělo, že prohlášení oblasti Kerska za přírodní park bylo rozhodně přínosem, Dalších 28 % si myslí, že spíše ano a 12 % nedovede posoudit situaci. Pouhá 2 % respondentů příliš nemyslí, že by vyhlášení přírodního parku mělo nějaký větší význam nebo přínos pro jejich okolí.
38
8)
Setkal jste se ve Vašem místě bydliště s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout přírodní park Kersko- Bory a jeho atraktivity?
Tabulka 20: Návštěvníci Kerska Zdroj: vlastní tvorba
Odpověď velmi často občas zřídka Celkem
% 82% 9% 10% 100%
Většina dotazovaných zvolila odpověď velmi často, konkrétně 82 %. Svojí odpověď podpořili tvrzením, že v létě. 9 % odpovědělo občas. V tomto případě se jednalo o respondenty, kteří nebydlí přímo u hlavních atraktivit Kerska. Odpověď zřídka a nikdy odpovídali obyvatelé okolních obcí, kteří snad ani netuší, že v Kersku a okolí existuje vůbec nějaký cestovní ruch. 9)
Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo obce zajímá o problémy spojené s ochranou tohoto přírodního parku?
Graf 4: Angažovanost zastupitelstva z pohledu ochrany přírody Zdroj: vlastní tvorba
39
Bylo zajímavé sledovat odpovědi na tuto otázku. 29 % dotazovaných míní, že se zastupitelstvo stará o ochranu přírody. Přibližně stejné množství respondentů, tedy 31 %, poukazuje na lhostejnost zastupitelstva k ochraně přírody. Množina 40 % respondentů nedovede posoudit angažovanost zastupitelstva v ochraně přírody přírodního parku Kersko-Bory. Je to dokladem prakticky nulové informovanosti rezidentů o ochraně přírody v jejich místě bydliště. 10) Můžete charakterizovat Váš vztah k místu, kde trvale nebo občas bydlíte? Tabulka 21: Vztah rezidentů k místu bydliště Zdroj: vlastní tvorba
Odpověď
%
jsem na své místo bydliště hrdý a rád zde bydlím
82%
jsem celkem spokojen s bydlením v tomto místě je tu bydlení jako v každém jiném místě Celkem
14%
4% 100%
Pozitivní informací z této otázky je, že místní jsou na své trvalé (přechodné) bydliště hrdí. V Kersku žije 82 % hrdých obyvatel, dalších 14 % je celkem spokojeno a ostatních 6 % si myslí, že je zde stejné bydlení jako všude jinde. Spokojenost s bydlení v této lokalitě je podstatným předpokladem k rozvíjení turismu v přírodním parku, protože jedině spokojený rezident dokáže mířit pozitivní energii směrem k návštěvníkům a dotvářet celkovou tvář atmosféry kerského lesa.
40
11) Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Graf 5: Názor rezidentů na podporu cestovního ruchu Zdroj: vlastní tvorba
Tato otázka nám dotváří obraz o názoru rezidentů na cestovní ruch v Kersku. Vyplývá nám, jakým způsobem si respondenti představují podporu rozvoje cestovního ruchu. Každý respondent mohl zaškrtnou více odpovědí. Pouze 3 % odpovědí mělo negativní postoj k rozvoji cestovního ruchu. Zbytek respondentů mířil své odpovědi především na zlepšení stavu silnic a veřejných prostranství, konkrétně 34% odpovědí. Následovala odpověď „zlepšit pořádek a vzhled“ s 24 %. Je třeba říct, že tyto dvě nejčastější odpovědi trápí většinu České republiky. Třetí nejčastější odpovědí bylo zřízení informačního střediska a s tím spojené vydání propagačních materiálů (šestá nejčastější odpověď). Dohromady obsáhly 21 % z celkového počtu odpovědí. Možnost „přispět občanům na opravy domů“ obsadila se 7 % pátou příčku v četnosti odpovědí. V této otázce měli dotazovaní možnost vymyslet svou vlastní odpověď. Nebylo to nezanedbatelné množství (11 %). Mnoho respondentů se shodlo na zlepšení materiálnětechnické základny, nebo vytvoření lepšího značení po Kersku.
41
12)
Údaje o Respondentech
Tabulka 22: Údaje o respondentech Zdroj: vlastní tvorba
Otázka pohlaví
věk
vzdělání
Odpověď muž žena
% 56% 44%
Celkem do 17 let 18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více
100% 3% 31% 18% 20% 18% 10%
Celkem základní/vyučen střední vysokoškolské
100% 31% 33% 36%
Celkem trvale zde nebydlím v tomto místě kde dojíždím za prací pracujete nepracuji
100% 27% 18% 48% 7%
Celkem zaměstnanec
100% 46%
soukromý podnikatel
26%
v domácnosti, zaměstná- mateřská dovolená ní Student(ka) v důchodu nezaměstnaný(á) Celkem
1% 21% 4% 2% 100%
Výše uvedená tabulka nám ukazuje demografické a z části sociální složení celkového počtu dotazovaných.
42
3.7 SWOT analýza Silné stránky • Výhodná poloha vůči Praze (viz kapitola 3.2), • skvělá dopravní dostupnost (viz kapitola 3.5), • příroda a její ochrana (viz kapitola 3.2), • dobré turistické značení. Slabé stránky • Prakticky nulový cestovní ruch v zimních měsících • nedostatečná kapacita a kvalita ubytovacích zařízení (viz kapitola 3.4) • nedostatečná kvalita stravovacích služeb (viz kapitola 3.4) • labská cyklostezka vedená po pravém břehu Labe. (viz kapitola 3.5) • malá spolupráce přilehlých obcí na podpoře cestovního ruchu (viz kapitola 3.8) Příležitosti • Podpora cestovního ruchu v zimních měsících, • zkvalitnění služeb ve stravovacích zařízeních, • zkvalitnění či vznik nových ubytovacích kapacit. Ohrožení • Konkurence ze strany stávajících a nově vznikajících turistických lokalit, • nerozvíjení turistické infrastruktury (značení, informace).
43
3.8 Postoj zastupitelů obce Hradištko Největší část území Kerska zasahuje do katastru obce Hradištko. Z toho důvodu byla vybrána právě tato obec k získání postojů zastupitelstva k cestovnímu ruchu v oblasti. Rozhovor probíhal s místostarostkou paní Janou Kubovou. Paní Jana Kubová je, společně s manželem, provozovatelkou lesního ateliéru Kuba. Rozhovor měl za cíl zjistit, jakým způsobem se obec angažuje v podpoře cestovního ruchu v Kersku. Z rozhovoru vyplynulo, že podnět pro vybudování Hrabalovy stezky dali právě manželé Kubovi. Realizace, spolu se značením alejí, informačními tabulemi a ukazateli, byla provedena na náklady obce Hradištko. Zjistilo se, že Hrabalova stezka měla být, ve spolupráci s gymnáziem v Nymburce, předělána na naučnou stezku. Z tohoto projektu ovšem sešlo ze strany nymburského gymnázia. Nicméně myšlenka byla zachována a v příštím roce se obec pokusí o realizaci projektu znovu. Obec Hradištko je také členem svazku obcí Sdružení obcí Kersko. K tomuto sdružení patří ještě město Sadská a obec Třebestovice. Za projektem cyklostezky z Třebestovic do Sadské stojí toto sdružení. Projekt je momentálně po fázi výběru dodavatele stavby a v nejbližší době bude realizován. Další informací bylo, že na správě Středočeského kraje padl nápad na zpřístupnění řeky Labe pro výletní lodě od Brandýsa n. L. až do Kolína s pravidelným jízdním řádem. Je však otázkou času, zda tento nápad bude jednou skutečností. Z rozhovoru byly získány i některá číselná data o Kersku. V současnosti je v Kersku 500 rekreačních objektů, ve kterých na stálo žije 118 obyvatel. Bylo podotknuto, že trvale žijících obyvatel v Kersku je víc, protože mnoho z nich zde nemá nahlášené trvalé bydliště, ovšem po většinu roku zde bydlí. V létě se v rekreační oblasti pravidelně střídá 2000 lidí. V rozhovoru se mluvilo i o novém územním plánu obce Hradištko, který upravuje i několik pravidel ohledně spravování soukromých parcel v přírodním parku. Bylo
44
zjištěno, že pokud chce majitel vykácet stromy z celé parcely, musí o to nejprve zažádat na okresním katastrálním úřadu Nymburk. Povolení k vykácení je však podmíněno opětovnou výsadbou minimálně 50 % z původního porostu na parcele. Dalším opatřením před nekontrolovatelným odlesňováním Kerska je prodej parcel. V územním plánu je napsáno, že je povoleno prodávat pouze parcely o minimální výměře 2 800 m2.
3.9 Zlatý pruh Polabí o. p. s. Adresa sídla: Loučeň 1, 289 37 Loučeň, „Zlatý pruh Polabí je obecně prospěšnou společností, která působí v oblasti podpory cestovního ruchu pro tu část Středočeského kraje, která je na severovýchod od Prahy a nese označení Polabí. Byla založena podnikateli v cestovním ruchu roku 2005 a ve spolupráci s Krajským úřadem Středočeského kraje a Českou centrálou cestovního ruchu vytváří marketingovou podporu této destinace, propaguje a podporuje vytváření nových jednotlivých cílů a turistických produktů. Na základě konkrétních partnerských smluv spolupracuje s turistickými informačními centry a dalšími subjekty cestovního ruchu, ať již s podnikateli nebo zástupci měst a obcí.“ [11]
45
Jak už bylo uvedeno výše, tak Zlatý pruh Polabí spolupracuje s obcemi, městy a jednotlivými podnikateli. Vydává tištěné publikace o Polabí, které jsou tematicky rozděleny takto: • 70 tipů na výlet v Polabí, • Image Katalog, • Polabské kalendárium 2010, • Katalog služeb 2010, • Polabím na lodi, • Mapa nejzajímavějších míst Polabí, • Miniskládačka s mapou - Polabí Gold Turistik, • 50 tipů na výlet v Polabí, • 12 nejkrásnějších výletů z Prahy do Polabí, • Polabím na lodi, • Polabím na kole, • Katalog služeb na každý rok.
46
„Zdrojem příjmů Zlatého pruhu Polabí jsou prostředky: • ze schváleného rozpočtu Zlatého pruhu Polabí, o.p.s., • z finančního podílu měst a obcí na rozvoji cestovního ruchu v TO Polabí, • z finančního podílu podnikatelů v cestovním ruchu v TO Polabí, • z dobrovolných příspěvků partnerů Zlatého pruhu Polabí, o.p.s., • z dobrovolných příspěvků podnikatelských subjektů, • z finanční podpory Státního programu podpory domácího cestovního ruchu, • z Grantového a dotačního řízení Středočeského kraje, • z finanční podpory Státního programu regionálního rozvoje, • z jiných dotací a grantů, • ze sponzorských darů, • z drobných dodatkových příjmů.“ [12] Doposud Zlatý pruh Polabí realizoval, nebo bude realizovat projekty za souhrnnou částku 2 892 619, 46 Kč. Tyto peníze byly, nebo budou využity na informační hnědé cedule, překlady turistických průvodců, vytváření nových průvodců po Polabí, atd. Konkrétní tabulka se všemi projekty včetně jednotlivých cen projektů je dostupná na webových stránkách Zlatého pruhu Polabí (www.polabi.com, sekce o Polabí, podsekce projekty)
47
3.10 Možnosti rozvoje cestovního ruchu v přírodním parku KerskoBory Výše uvedené informace týkající se přírodního parku Kersko-Bory nám ukazují, že se jedná o oblast s poměrně velkým potenciálem pro cestovní ruch. Zejména pro některé formy cestovního ruchu. Nedá se předpokládat, že by se Kersko mohlo rovnat turistickým regionům, kam turisté jezdí na týden či 14 dní. Kersko bylo, je a bude místem pro jednodenní nebo maximálně víkendový odpočinek hlavně pro rezidenty z České republiky. Nalákat zahraničního turistu do oblasti Kerska nebude do budoucna zřejmě hlavním cílem. To je dáno především nedostatečnou materiálně-technickou základnou, která nesplňuje standard, který zahraniční turista najde v Praze nebo ve větších městech. Kersko jde a mělo by jít cestou „exkluzivní“ klidné destinace pro obyvatele relativně blízkých měst (především Praha, ale i Hradec Králové, Mladá Boleslav a další) a tuto vizi dále prosazovat a rozšiřovat v povědomí potencionálních návštěvníků. Lidé, kteří vlastní chatu, nebo rodinný domek v Kersku, již pochopili vhodnost Kerska pro cykloturistiku, pěší turistiku, houbaření a rekreaci. Kersko má i své jednodenní „příznivce“, kteří ho navštěvují kvůli lesnímu ateliéru Kuba, nebo houbaření. Díky výbornému
dopravnímu
spojení
(hlavně
z Prahy)
v souvislosti
s dopravními
komunikacemi, se zde lidé častokrát zastavují občerstvit do místních restaurací. Všechna tato tvrzení v odstavci platí pro letní měsíce. V zimě jsou restaurace otvírány jen o víkendech a navštěvuje je jen pár místní. V Kersku prakticky neexistuje cestovní ruch v zimních měsících. Při dostatečné sněhové nadílce je Kersko ideální destinací pro rekreační klasické lyžování díky rovinatému terénu. Nízké teploty nemusí být jen nepřítelem turismu v Kersku. Pokud teploty dosahují mrazu, pak v Sadské zamrzá jezero, které je upravováno a dá se na něm nádherně bruslit. Tyto všechny skutečnosti se však neobjevují v žádném turistickém průvodci ani webových stránkách. Je jasné, že alespoň malá zmínka o tomto potenciálu by přilákala určité procento návštěvníků i v zimě. Díky
48
příhodné poloze ku Praze a dopravní dostupnosti se dá počítat poměrně s velkým množstvím potencionálních návštěvníků i v zimních měsících. Přilákat návštěvníky v zimních měsících by se líbilo i zdejším provozovatelům restaurací a ateliéru. Ti by měli vymýšlet a dostat do povědomí lidí různé pravidelné akce. V zimě se zde nabízí např. zabijačkové hody. Pojďme, ale zpět k hlavní turistické sezóně v oblasti, tedy létu. Některé formy cestovního ruchu, které jsou hojně provozovány návštěvníky v létě, jsme již jmenovali. Zaměřme se teď na nové formy vhodné k realizaci právě v této oblasti, které by nějakým způsobem neohrožovali ochranu přírody v oblasti. Dle charakteru oblasti se nabízí rozvinutí agroturistiky. V okolí Kerska je mnoho malých podnikatelů, provozujících hospodářství. Další možností je hipoturistika (trávení volného času na koni a starání se o ně). Tento potenciál mají obce Velenka, Semice a Hradištko, kde se nacházejí majitelé většího počtu koní. Ovšem je jen na těchto majitelích zda potenciál turismu ve svých koních objeví a zda najdou potřebné finance. Další možností by mohlo být rybaření s ohledem na přítomnost řeky Labe, sadského jezera i ostatních potoků. Již jsme se bavili o využití potenciálu mimo letní sezónu i dalších vhodných formách cestovního ruchu přírodního parku Kersko-Bory. Zásadním problémem je neexistence jakéhokoliv souhrnného průvodce o přírodním parku. Většina průvodců je totiž spojována s životem Bohumila Hrabala. Jistě je potřeba tuto osobu zmínit, protože díky jeho předloze k filmu Slavnosti sněženek zná Kersko prakticky celá Česká republika, ale důležitější je pojmout Kersko jako větší celek než jen les. Vytvořit průvodce, který bude mapovat i okolní obce a jejich historii. Vytvořit průvodce, který se bude věnovat i sebemenším zajímavostem v blízkém okolí, tak aby oslovil co největší množinu potencionálních návštěvníků. V konečné fázi umístit tohoto průvodce do informačních center v Praze, Poděbradech, Nymburce, atd. a do obcí spjatých s Kerskem. Také by bylo potřeba vytvořit jednotné webové stránky o přírodním parku Kersko-Bory, které dosud neexistují. V obou těchto případech by měli spolupracovat obce, na jejichž území se rozkládá přírodní park, spolu s marketingovou agenturou Zlatý pruh Polabí o. p. s.
49
3.11 Návrh pobytu v přírodním parku Kersko-Bory Návrh byl zpracován pro pěší turisty a pro cykloturisty na letní sezonu. Ubytování je zajištěno v bungalovech, odkud je i výchozí místo výletů. Cena za ubytování 300,Kč/noc. Pobyt pro pěší turistiku byl koncipován tak, aby turista viděl veškeré atraktivity přírodního parku a okolních obcí (viz. 3.2, 3.3, 3.4). Pobyt pro cykloturistu zahrnuje návštěvu i vzdálenějších míst a měst v okolí Kerska (viz. 2.3.1, 2.3.2, 2.3.3, 2.3.4) Tabulka 23: Pobyt pro pěšího turistu Zdroj: vlastní tvorba
Den
Pobyt pro pěšího turistu
Km
1.
Příjezd na ubytování v odpoledních hodinách, procházka po kerském lese (Hrabalova stezka), večeře v restauraci Hájenka
3
2.
Snídaně v bungalovech, výlet po polabských hůrkách (Semice, Přerov nad Labem, Starý Vestec), návštěva přerovského skanzenu, návrat na ubytování přes obec Velenka. Večer posezení v restauraci U pramene.
20
3. 4.
Snídaně v bungalovech, výlet přes Hradištko do Píst (písečný přesyp), z Píst přes obec Zvěřínek do Sadské. Ze Sadské do obce Poříčany. Z Poříčan přes obce Chrást a Velenka zpět na ubytování. Možnost posezení v jedné z kerských restaurací. Odjezd z ubytování do 10.00.
24 0
Tabulka 24: Pobyt pro cykloturisty Zdroj: vlastní tvorba
Den 1.
2.
3. 4.
Pobyt pro cykloturistu Příjezd na ubytování v odpoledních hodinách, výlet přes Přerov nad Labem (skanzen) do Čelákovic a Káraného (Hubáčkovy tůně). Návrat na ubytování. Večeře v restauraci Hájenka. Snídaně v bungalovech, celodenní výlet podél Labe přes Lysou nad Labem (zámecká zahrada) do Šnepova (Mydlovarský luh). Poté přes Nymburk (opevnění) do Poděbrad. Návrat přes Sadskou a Hradištko na ubytování. Posezení v restauraci U pramene. Snídaně v bungalovech, celodenní výlet přes Velenku, Poříčany do Kouřimi (skanzen), návrat přes Sadskou a Hradištko na ubytování. Možnost posezení v jedné z kerských restaurací. Odjezd z ubytování do 10.00
50
Km 13
48
50 0
4 Závěr Tato práce byla zaměřena na zhodnocení současného stavu a dalších možností rozvoje přírodního parku Kersko-Bory jako významné oblasti turistického regionu Střední Čechy - Polabí. Práce zjišťuje postoje občanů a postoje představitelů místní samosprávy k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti. Práce se týkala přírodního parku Kersko-Bory. Park leží v okrese Nymburk v turistickém regionu Střední Čechy – Polabí. Práce zpracovavá podrobnou charakteristiku přírodního parku Kersko-Bory. Byly zpracovány předpoklady pro cestovní ruch. Dotazníkovým šetřením se zjistil názor rezidentů na cestovní ruch a jeho možnosti rozvoje. Z dotazníku vyplynulo, že většina obyvatel oblasti si přeje nárůst turistů. Hlavním návrhem na rozvoj oblasti ze strany dotazovaných bylo zlepšení stavu silnic a veřejných prostranství. Dalším návrhem poté bylo zlepšit čistotu a celkový vzhled oblasti. Na druhou stranu respondenti prakticky nevědí, že oblast Kersko-Bory byla vyhlášena přírodním parkem a jaké výhody jim to přináší. Prostřednictvím rozhovoru se zastupiteli obce Hradištko bylo zjištěno, že je snaha okolních obcí (především Hradištka) podpořit cestovní ruch v přírodním parku. Na základě výše uvedených informací byly vytvořeny návrhy možností rozvoje cestovního ruchu v přírodním parku Kersko-Bory. Jak už bylo uvedeno výše, Kersko by mělo jít cestou lukrativní lokality pro obyvatele přilehlých měst, zejména Prahy. Hlavní možností rozvoje cestovního ruchu v oblasti se poté jeví zlepšení silničních i turistických komunikací a zlepšení stravovacích služeb. Výstavba nových, či renovace stávajících, ubytovacích zařízení je spjata s celkovým zlepšením služeb v Kersku.
51
Nedílnou součástí pro podporu zlepšení služeb cestovního ruchu je vytvoření spolupráce mezi obcemi. Tato spolupráce existuje, jak už bylo výše zmíněno. Ovšem týká se jen 3 obcí (Sadská, Hradištko, Třebestovice). Je potřeba zapojit do spolupráce ostatní obce v okolí Kerska (Písty, Zvěřínek, Velenka, Poříčany, Semice). Na základě takto vytvořené kooperace spolupracovat se společností Zlatý pruh Polabí na propagaci celé oblasti (nejenom kerského lesa, ale i obcí). Součástí této propagace by měl být i souhrnný průvodce pro celou oblast včetně informacích o okolních obcích a materiálnětechnické základně. Jinou možností pro rozvoj oblasti je vytvořit zázemí pro formy cestovního ruchu, které se v oblasti nevyskytují a tyto formy nově propagovat. Bavíme se zde o rozvoji agroturistiky a hipoturistiky. Byl vypracován návrh pobytu pro pěší turisty a cykloturisty.
52
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje [8], [10] ČERNÝ, Ing. Jiří; ŘEHOUNEK, Jan. Z Nymburka do Kerska po stopách Bohumila Hrabala. Druhé vydání. Nymburk: Ing. Ivan Ulrych - VEGA-L, 2005. Josefovský pramen, s. 16. ISBN 80-86757-32-3.
Internetové zdroje [1] Polabí: Geografické členění [online], 2007 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW:
[2]
Hubáčkovy tůně
[online],
2011
[cit.
2011-05-02].
Dostupné
z WWW:
[3] Středověké opěvnění [online], 2010 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: [4] ROZHLEDNA "ROMANKA" [online], 2007 [cit. 2011-05-01] Dostupné z WWW [5]
Historie
[online],
2010
[cit.
2011-05-01]
Dostupné
z
WWW
[6] Vymezení přírodního parku a jeho poslání [online], 2010 [cit. 2011-05-02] Dostupné z WWW [7] Kersko, Slatinná louka u Velenky – národní přírodní památka [online], 2010 [cit. 2011-04-22] Dostupné z WWW
53
[9] Písečný přesyp u Píst – přírodní památka [online], 2007 [cit. 2011-04-22] Dostupné z WWW [11] O Zlatém pruhu Polabí, o. p. s. [online], 2011 [cit. 2011-04-24] Dostupné z WWW [12] Status fondu cestovního ruchu Polabí [online], 2011 [cit. 2011-05-03] Dostupné z WWW
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázek 1: Soutok Labe s Cidlinou .................................................................................. 8 Obrázek 2: Mapa přírodního parku Kersko-Bory ........................................................... 22
Graf 1: Délka pobytu v Kersku ....................................................................................... 36 Graf 2: Povědomí respondentů o přírodním parku ......................................................... 36 Graf 3: Přínos vyhlášení za přírodní park ....................................................................... 38 Graf 4: Angažovanost zastupitelstva z pohledu ochrany přírody ................................... 39 Graf 5: Názor rezidentů na podporu cestovního ruchu ................................................... 41
Tabulka 1: Otevírací doba kouřimského skanzenu ......................................................... 12 Tabulka 2: Otevírací doba zámku Loučeň ...................................................................... 13 Tabulka 3: Vstupné do parku s labyrinty ........................................................................ 14 Tabulka 4: Vstupné na komorní expozici ....................................................................... 14 Tabulka 5: Kombinované vstupné (park a expozice) ..................................................... 15 Tabulka 6: Ceník hodinové okružní plavby .................................................................... 16 Tabulka 7: Ceník jednosměrné plavby ........................................................................... 16 Tabulka 8: Ceník plaveb na objednávku......................................................................... 16 Tabulka 9: Otevírací doba rozledny................................................................................ 17 Tabulka 10: Otevírací doba muzea MOTO-VELO ........................................................ 18 Tabulka 11: Otevírací doba Botanicu ............................................................................. 19
54
Tabulka 12: Vstupné do objektu ..................................................................................... 19 Tabulka 13: Otevírací doba ateliéru Kuba ...................................................................... 27 Tabulka 14: Ceník ubytování v bungalovech ................................................................. 33 Tabulka 15: Ceník ubytování hotelu Ostrov garni.......................................................... 33 Tabulka 16: Vztah respondentů ke Kersku ..................................................................... 35 Tabulka 17: Výhody spjaté s přírodním parkem ............................................................ 37 Tabulka 18: Nevýhody spjaté s přírodním parkem ......................................................... 37 Tabulka 19: Jednání s úřady a přírodní park................................................................... 38 Tabulka 20: Návštěvníci Kerska ..................................................................................... 39 Tabulka 21: Vztah rezidentů k místu bydliště ................................................................ 40 Tabulka 22: Údaje o respondentech................................................................................ 42 Tabulka 23: Pobyt pro pěšího turistu .............................................................................. 50 Tabulka 24: Pobyt pro cykloturisty ................................................................................ 50
Seznam příloh Příloha č. 1: Výňatek z nařízení Středočeského kraje č. 12/2010 za dne 15. 3. 2010 Příloha č. 2: Dotazník pro obyvatele oblasti přírodního parku Kersko-Bory
55
Čl 2 Podmínky ochrany přírodního parku (1) K zajištění ochrany krajinného rázu přírodního parku, bude nezbytný předchozí souhlas orgánu ochrany přírody (§ 12 odst. 2 zákona ã. 114/1992 Sb.) pro činnosti, které by mohly způsobit zničení, poškození nebo rušení stavu území přírodního parku nebo jeho části zejména v případech: a) provádění terénních úprav1) mimo zastavěná území, b) zřizování, změny či rušení vodních nádrží nebo tůní, c) likvidace mezí a remízů, rozorávání luk a změna, jejich vodního režimu, d) zalesňování pozemků mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo zakládání plantáží dřevin (např. vánočních stromků nebo rychle rostoucích dřevin pro energetické účely), 1)
§ 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
e) umisťování staveb, zejména vertikálních (stožáry, větrné elektrárny, signální věže, rozhledny aj.), f) budování nebo zkapacitňování nadzemních elektrických vedení, g) změna druhu pozemku. (2) V případě pochybností o nezbytnosti předchozího souhlasu dle odst. 1, je rozhodující vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Čl. 3 Hospodaření v přírodním parku (1) Zřízením přírodního parku není dotčen běžný způsob obhospodařování pozemků. (2) V případech, kdy způsob hospodaření musí být schválen (např. LHP), řídí se způsob hospodaření pravidly schváleného dokumentu. Příloha č. 1: Výňatek z nařízení Středočeského kraje č. 12/2010 za dne 15. 3. 2010
D O T A Z N Í K (typ BP – A) PRO OBYVATELE OBLASTI PŘÍRODNÍHO PARKU KERSKO-BORY 1. Jaký je Váš vztah k tomuto místu? mám zde trvalé bydliště a bydlím mám zde trvalé bydliště jsem vlastníkem rekreačního zde ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu objektu
Jiný *)
*) Pokud vztah k místu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru.
2.
Jak dlouho již v tomto místě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let
nad 30 let
3. Víte o tom, že oblast Kersko-Bory byla prohlášena v roce 1990 přírodním parkem? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu místu bydliště přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu místu bydliště přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6.
Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že oblast Kersko-Bory je prohlášena za přírodní park? ne pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................
7.
Domníváte se, že prohlášení oblasti Kersko-Bory za PP bylo pro Vaše místo bydliště přínosem? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit
8.
Setkal jste se ve Vašem místě bydliště s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout přírodní park Kersko- Bory a jeho atraktivity? velmi často občas zřídka nikdy
9.
Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo obce zajímá o problémy spojené s ochranou tohoto přírodního parku? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
ano
10. Můžete charakterizovat Váš vztah k místu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své místo jsem celkem je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději bydliště hrdý a rád zde spokojen s bydlením v každé jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam bydlím v tomto místě místě jinam jinam 11. Co by měla Vaše obec udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat sem jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny o místě informační středisko přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 12. Údaje o Vás: muž pohlaví věk vzdělání kde pracujete zaměstnazaměstnec nání Místo:
zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto místě dojíždím za prací nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměststudent(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená naný Tazatel:
Příloha č. 2: Dotazník pro obyvatele oblasti přírodního parku Kersko-Bory
Datum: