VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Cvičení v šestinedělí u žen po operativním porodu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Cvičení v šestinedělí u žen po operativním porodu

Bakalářská práce

Autor: Marie Poláková Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková, Dis. Jihlava 2014

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá tématem Cvičení v šestinedělí u žen po operativním porodu. Práce je rozčleněna do dvou celků, na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou čtenáři krátce seznámeni s fyziologickým porodem, císařským řezem, klešťovým porodem a porodem pomocí vakuumexktraktoru. Nejvíce se autorka soustředí na rehabilitační cvičení po jednotlivých typech porodů. V praktické části jsou zpracovány výsledky kvantitativního výzkumu v dané problematice. Výzkum probíhal formou anonymního dotazníku.

Klíčová slova Operativní porod, císařský řez, extrakční operace, kleště, rehabilitace, cvičení, šestinedělí

Annotation Bachelor's thesis is focused on exercise in the postpartum period in women after a surgical delivery. The thesis is divided into two parts, the theoretical part and the practical part. The theoretical part deals with a physiological childbirth, a cesarean section, a forceps delivery and a childbirth using vacuumextraction. Most of all the author focuses on rehabilitation exercises for different types of births. The results of quantitative research in this field are presented in the practical part. The method of quantitative research was used in form of an anonymous questionnaire.

Keywords A surgical delivery, a cesarean section, extraction operations, forceps, rehabilitation, exercises, confinement.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla především poděkovat Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady, připomínky a čas, který mi při psaní práce věnovala. Poděkování patří i všem respondentkám, které mi dotazník vyplnily. Dále bych ráda poděkovala MUDr. Romanu Peschoutovi a rehabilitační sestře Mileně Fikerové za poskytnutí odborných rad.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ………………………………… Podpis

Obsah 1

2

ÚVOD ................................................................................................................................................ 8 1.1

CÍL VÝZKUMU ................................................................................................................................ 9

1.2

HYPOTÉZY...................................................................................................................................... 9

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 10 2.1

POROD.......................................................................................................................................... 10

2.1.1

Definice porodu ................................................................................................................. 10

2.1.2

Porodní doby ...................................................................................................................... 10

2.1.3

Trvání porodu..................................................................................................................... 10

2.2

CÍSAŘSKÝ ŘEZ – SECTIO CAESAREA ............................................................................................. 11

2.2.1

Historie císařského řezu ..................................................................................................... 11

2.2.2

Současnost císařského řezu ................................................................................................ 11

2.2.3

Císařský řez na přání .......................................................................................................... 12

2.2.4

Spontánní porod po císařském řezu ................................................................................... 12

2.3

PORODNICKÉ KLEŠTĚ ................................................................................................................... 13

2.3.1 2.4

VAKUUMEXTRAKCE ..................................................................................................................... 14

2.4.1

Frekvence užití a světové trendy ........................................................................................ 15

2.4.2

Indikace a kontraindikace .................................................................................................. 15

2.5

DALŠÍ PORODNICKÉ OPERACE ...................................................................................................... 16

2.6

PORODNÍ PORANĚNÍ U VAGINÁLNÍCH PORODŮ ............................................................................. 16

2.6.1

Uzurace .............................................................................................................................. 16

2.6.2

Trhliny ............................................................................................................................... 16

2.6.3

Stresová inkontinence moči u žen po porodu ..................................................................... 17

2.7

ZMĚNY U ŽENY V OBDOBÍ ŠESTINEDĚLÍ ........................................................................................ 17

2.7.1

Involuční změny na reprodukčních orgánech .................................................................... 18

2.7.2

Změny psychiky ................................................................................................................. 18

2.8

REHABILITACE PO PORODU........................................................................................................... 19

2.8.1

Podmínky ke cvičení .......................................................................................................... 19

2.8.2

Rehabilitace po vaginálním porodu ................................................................................... 20

2.8.3

Rehabilitace po vaginálních extrakčních operacích ........................................................... 20

2.8.4

Rehabilitace u poporodních komplikací ............................................................................. 21

2.8.5

Rehabilitace před a po císařském řezu ............................................................................... 22

2.8.6

Redukce váhy po porodu.................................................................................................... 24

2.9 3

Porodnické kleště v současnosti ......................................................................................... 13

EDUKACE ..................................................................................................................................... 25

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 26 3.1

METODIKA VÝZKUMU .................................................................................................................. 26

6

3.2

CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ A VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .................................... 27

3.3

PRŮBĚH VÝZKUMU ....................................................................................................................... 27

3.4

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT ..................................................................................................... 27

3.5

VÝSLEDKY VÝZKUMU .................................................................................................................. 27

3.6

DISKUSE ....................................................................................................................................... 43

3.6.1

Vyhodnocení hypotézy 1 ................................................................................................... 44

3.6.2

Vyhodnocení hypotézy 2 ................................................................................................... 45

3.6.3

Vyhodnocení hypotézy 3 ................................................................................................... 46

3.6.4

Vyhodnocení hypotézy 4 ................................................................................................... 48

3.6.5

Vyhodnocení 1. – 4. hypotézy ........................................................................................... 50

3.6.6

Vyhodnocení hypotézy 5 ................................................................................................... 52

3.6.7

Vyhodnocení hypotézy 6 ................................................................................................... 54

3.6.8

Vyhodnocení hypotézy 7 ................................................................................................... 55

3.6.9

Vyhodnocení hypotézy 8 ................................................................................................... 56

3.6.10

Vyhodnocení hypotézy 9 ............................................................................................... 57

3.6.11

Závěr k diskusi .............................................................................................................. 58

3.7 4

NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ................................................................................... 59

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 60

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................... 62 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 65 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 66 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................................. 66

7

1 Úvod Těhotenství, porod a mateřství patří k vrcholným zážitkům v životě každé ženy. Právě v tomto období ji čeká nejvíce životních změn. Jak žena všechny tyto změny zvládne, do jisté míry závisí na jejích schopnostech adaptace. Na kladné prožití tohoto období má zásadní vliv její identifikace s ženskou rolí, motivace k mateřství, vztah k nenarozenému dítěti, síla partnerského vztahu, sociální a ekonomické podmínky, ve kterých žije. Porod a jeho prožívání se stává zážitkem, který žena nikdy nezapomene a který do jisté míry ovlivňuje i další prožívání života. Operační porod, hlavně ten akutní (neplánovaný), je velkým zásahem do psychiky ženy. Vše dopadá v tomto případě jinak, než si žena plánovala a představovala. Žena je najednou postavena do několika nových rolí. Je to role čerstvé matky, mnohdy postrádající praktické dovednosti v péči o své novorozené dítko, ale ocitá se v roli čerstvé operantky, která má spoustu starostí sama se sebou. Mnoho žen v tuto chvíli psychicky strádá, protože cítí, že zklamaly jako ženy, které nedokázaly naplnit své nejvyšší poslání – porodit samy své dítě. V tomto poporodním období se žena stává ještě více citlivou a vnímavou ke všem změnám ve svém okolí. Ranné šestinedělí bývá často označováno za super jiný stav a to právem. Čerstvá matka citlivěji, než kdy jindy, vnímá verbální a nonverbální komunikaci ze strany svého nejbližšího okolí, ke kterému se musí počítat i všichni zdravotníci, tj. lékaři, porodní asistentky a rehabilitační pracovníci. V tuto chvíli musíme mít vždy na mysli, že žena nemá jenom genitál či čerstvou operační ránu, ale má především i duši. Je to osobnost, která má své bio-psycho-sociální potřeby. Nezastupitelnou úlohu v pooperačním období má krom jiného i rehabilitace, jejíž hlavní význam je léčebný, preventivní a estetický. Léčebné rehabilitaci se na oddělení šestinedělí většinou věnuje rehabilitační pracovnice, ale setkáváme se i s porodnicemi, kde tuto úlohu přebírají speciálně proškolené porodní asistentky. Na tomto místě je nutno připomenout, že opakování je matka moudrosti, neboť žena je v poporodním období zavalena spoustou nových vědomostí a poznatků jak v péči o sebe, tak o své dítě. Jen správně cílenou, vědomou a opakovanou edukací dokážeme ženě předat nezbytné vědomosti týkající se rehabilitace po porodu.

8

Výzkumné šetření této bakalářské práce je zaměřeno na fungování rehabilitace a její úrovně na oddělení šestinedělí v různých nemocnicích. Soustředí se nejen na způsob a četnost edukace v oblasti rehabilitace, ale i na to, jak ji hodnotí samy ženy. Součástí výzkumu je i průzkum, zda se ženy po propuštění z porodnice nadále rehabilitaci věnují, jakou formu cvičení preferují, nebo zda další cvičení považují již za zbytečné.

1.1 Cíl výzkumu 

Zmapovat, jak funguje edukace cvičení po operativních porodech na oddělení šestinedělí z pohledu ženy v různých typech nemocnic.



Zjistit, zda ženy v šestinedělí po propuštění z nemocnice cvičí.



Vytvořit edukační materiál pro ženy po operativním porodu.

1.2 Hypotézy 

Hypotéza 1: Více než 40 % žen, které rodily v krajské nemocnici, bylo seznámeno se cvičením po operativním porodu prostřednictvím zdravotníka.



Hypotéza 2: Více než 35 % žen, které rodily v krajské nemocnici, hodnotí edukaci cvičení, která u nich proběhla, jako plně vyhovující.



Hypotéza 3: Více než 40 % žen, které rodily v okresní nemocnici, nebyly seznámeny se cvičením po operativním porodu.



Hypotéza 4: Méně než 40 % žen, které rodily ve fakultní nemocnici, hodnotí úroveň rehabilitace, která u nich proběhla, jako nedostatečnou.



Hypotéza 5: Více než 40 % žen se věnovalo nějaké formě cvičení v průběhu těhotenství, ale po propuštění z porodnice cvičilo už méně než 40 % žen.



Hypotéza 6: Více než 60 % žen by po propuštění z porodnice preferovalo cvičení v domácím prostředí.



Hypotéza 7: Ženy, které mají nižší úroveň vzdělání, se budou v průběhu těhotenství méně zajímat o poporodní cvičení.



Hypotéza 8: Více než 70 % žen, které rodily potřetí či více, nebude z časových důvodů po propuštění z porodnice cvičit.



Hypotéza 9: Více než 50 % žen by uvítalo edukační materiál o cvičení po porodu.

9

2 Teoretická část 2.1 Porod 2.1.1 Definice porodu Jako porod označujeme každé ukončení těhotenství, při kterém je narozen živý novorozenec s minimální hmotností 500 g, nebo přežije-li novorozenec i s menší hmotností alespoň 24 hodin. U mrtvě narozeného plodu je podmínkou minimální hmotnost 500 g. Narození plodu s nižší porodní hmotností než je uvedeno označujeme jako potrat (Čech a kol., 2006). Roztočil blíže specifikuje, že plod s porodní hmotností menší než 500 g je označován za novorozence pouze tehdy, pokud projevuje alespoň jednu známku života déle než 24 hodin. Za známky života označujeme akci srdeční, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulzaci pupečníku (Roztočil a kol., 2008).

2.1.2 Porodní doby Porod dělíme na několik etap: Doba otevírací (první doba porodní) začíná nástupem pravidelných děložních kontrakcí a končí plným rozvinutím, zánikem branky, kdy dochází ke spojení dutiny a pochvy v jednu trubici. Doba vypuzovací (druhá doba porodní) začíná zánikem branky a končí vypuzením plodu, v případě vícečetného těhotenství až po vypuzení posledního plodu. Doba k lůžku (třetí doba porodní) začíná v okamžik porození plodu a končí porodem placenty. Poporodní doba (čtvrtá doba porodní) začíná porodem placenty a trvá 2 hodiny (Zwinger et al., 2004).

2.1.3 Trvání porodu Průběh a délku porodu ovlivňuje několik faktorů, mezi které řadíme: paritu a věk rodičky, časové intervaly mezi porody, vztah mezi velikostí plodu a porodními cestami, gestační stáří, stav výživy a únavu rodičky, ženin psychický stav a její připravenost na porod, medikace užívané během porodu, uložení hlavičky plodu a v neposlední řadě

10

i polohu matky v průběhu porodu. Porod prvorodiček trvá zhruba 6-12 hodin, délka porodu vícerodiček je 3-9 hodin (Roztočil a kol., 2008).

2.2 Císařský řez – Sectio Caesarea 2.2.1 Historie císařského řezu Patří mezi nejstarší operace na světě. Tato operace byla známá u starých národů již ve starověku, vzácně se prováděla na mrtvých a umírajících ženách. Operaci znal i židovský Mishnah (140 let př. n. l.). Niddah v Talmudu nepožadoval pro ženy, které rodily břichem, rituální čištění (Doležal, 2008). Takto měl na svět přijít i biskup Gerhard II. z Kostnice. Křesťanská kultura podporovala řez na mrtvé ženě k vybavení plodu a zejména jeho možnosti ho pokřtít. Hlavně díky tomu se postupně propracovávaly techniky řezu k rychlému průniku do dělohy. Císařský řez se ve svých počátcích dělal bez umrtvení, otevřenou laparotomií a bez zásad asepse (Peschout, 2008).

2.2.2 Současnost císařského řezu Císařský řez je dnes nejčastější operací, která slouží k vybavení plodu. V roce 2010 byla frekvence ukončení těhotenství císařských řezem v České republice 22 % (ve 2. polovině 80. let okolo 8 %). Příčiny vzestupu počtu císařských řezů jsou: vzestup vícečetných těhotenství, vzestup těhotenství u starších a polymorbidních žen, pokles počtu vaginálních porodů konce pánevního, pokles počtu vaginálních porodů po předchozím císařském řezu (Pařízek a kol., 2012) Indikace k této operaci lze rozdělit na indikace z hlediska matky, z hlediska plodu a na indikace smíšené. Podmínky k císařskému řezu: 

živý plod (císařský řez k vybavení mrtvého plodu či sectio caesarea minor, tj. do 24. týdne těhotenství, lze provést výhradně z indikace život ohrožujícího stavu těhotné ženy),



hlavička plodu není pevně fixována v malé pánvi (Pařízek a kol., 2012).

Císařský řez dělíme dle přístupu do dutiny děložní: 

sectio caesarea abdominalis (transperitonealis či extraperitonealis), 11



sectio caesarea vaginalis - dnes se již neprovádí (Pařízek a kol., 2012).

Císařský řez se provádí buď v těhotenství, nebo až v průběhu porodu, tj. po nástupu děložních kontrakcí a lze ho rozdělit na císařský řez: 

neurgentní – předem plánovaný císařský řez



urgentní – neplánovaný



hyperakutní císařský řez – sebemenší časová prodleva ohrožuje matku či plodu na životě (Pařízek a kol., 2012).

2.2.3 Císařský řez na přání Nejčastěji se s ním setkáváme u VIP osob, které na porodníka vyvíjí velký společenský tlak a ten mu často podlehne. Další velkou skupinu tvoří ženy z programu IVF. Jde o ženy stigmatizované vlastní bolestnou cestou k těhotenství a své obavy o další osud svůj i dítěte přenášejí na porodníka. V neposlední řadě sem můžeme zařadit i skupinu starších prvorodiček tj. žen, které rodí své první dítě až po 35. roce života. Toto přání mají ale i ženy s předchozím porodnickým nezdarem či porodem nějak poškozeného plodu. Obecně lze říci, že císařský řez na přání žádají ženy, které žijí ve městech, jsou vzdělané a zaměřené na kariéru. Nebo jsou to naopak ženy, které jsou zklamané z partnerství, často nezaměstnané, postrádají pocit sociální podpory. Velkým průlomem v otázce císařského řezu na přání se stalo přijetí psychologické indikace jako doporučené indikace na konferenci ČGPS v Českém Krumlově v květnu 2004 (Peschout, 2008). Výhody císařského řezu jsou snížení inkontinence močové, inkontinence stolice a snížení počtu případných extrakčních operací, při kterých je žena vystavena riziku většího porodního poranění svalstva hráze, krvácení, vzniku píštělí a velkých krevních ztrát (Peschout, 2008). Proti císařskému řezu na přání ale hovoří všechna rizika vyplývající z velké břišní operace (embolizace, krvácení, infekce), ale i riziko anesteziologické tvořící jednu velkou skupinu rizik (Peschout, 2008).

2.2.4 Spontánní porod po císařském řezu „Jednou císařský řez, vždy císařský řez.“ (Hanáček, 2008, str. 16) To je památná věta Edwina Craiga z roku 1916. Do 70. let minulého století byl vždy císařský řez jasnou indikací k provedení dalšího císařského řezu. V roce 1923 Schnell publikoval jako první 12

úspěšně odvedené vaginální porody po předchozím císařském řezu. Počátkem 80. let v USA

inicioval

Národní

institut

zdraví

konferenci,

kde

bylo

doporučeno

znovuzavedení VBAC (vaginální porod po císařském řezu) do praxe a to díky vzestupu počtu studií bezpečně odvedených porodů. Ale po několika kazuistikách ruptur děložních při porodu s vážnými komplikacemi pro plod i matku došlo bohužel opět k poklesu zájmu o tuto techniku (Hanáček, 2008). V současné době platí několik kontraindikací k vaginálnímu porodu po předchozím císařském řezu. Mezi ně patří jiný než supracervikální transverzální řez na děloze, více než jeden císařský řez v anamnéze, ruptura děložní po předchozím císařském řezu, jiná porodnická kontraindikace ke spontánnímu porodu, operace na děloze s větším poškozením stěny děložní, císařský řez v anamnéze před 18 - 24 měsíci, ultrazvukem změřená jizva pod 3,5 mm, ultrazvukový odhad váhy plodu nad 4 000 g, odmítnutí VBAC pacientkou. Úspěšnost VBAC se pohybuje mezi 50 - 85 % (Hanáček, 2008).

2.3 Porodnické kleště Porodnické kleště (forceps) patří společně s vakuumextraktorem, Kristellerovou expresí a zmenšovacími operacemi (jsou reliktem klasického porodnictví) mezi extrakční porodnické operace. Porodnické kleště slouží jednak k extrakci hlavičky plodu, tak svým mechanismem působí částečně i k rotaci hlavičky při průchodu porodním kanálem (Roztočil, 2009). První porodnické kleště zkonstruoval anglický porodník Petr Chamberlen kolem roku 1600. Umožnily porodníkovi ukončit nepostupující porod tahem za hlavičku, aniž by použil její předchozí zmenšení, které se do té doby běžně používalo (Roztočil, 2009).

2.3.1 Porodnické kleště v současnosti Podle místa aplikace rozeznáváme kleště: 

Vysoké – slouží k extrakci hlavičky nevstouplé do porodních cest, pro své vysoké procento komplikací jsou nahrazeny dnes již císařským řezem.



Střední – provádí se, pokud je hlavička vstouplá alespoň malým oddílem do pánevní úžiny či šíře, VB hlavičky je 2 cm nad pánevním dnem a rotace hlavičky je 45 stupňů či méně.



Východové – hlavička dosáhla již pánevního dna, šev šípový je v přímém průměru (Roztočil, 2009). 13

V současné době používané kleště v ČR jsou Simpsonovy (východové nebo-li školní), Kjellandovy, které mají posuvný zámek a Breussovy kleště (viz Příloha l). Porodnické kleště se skládají ze dvou kleštin. Každá kleština má distální část, tzv. lžíci. Proximálně se kleštiny zužují a vytvářejí krček, na který navazuje zámek, který posléze přechází v rukověť (Roztočil, 2009). Podmínky pro použití kleští u porodu: 

hlavička plodu je vstouplá alespoň malým oddílem,



porodní branka je zašlá a neexistuje překážka mezi dutinou děložní a pochvou,



odteklá plodová voda,



živý plod,



není nepoměru mezi hlavičkou a porodními cestami (Roztočil, 2009).

Jako podmínku pro použití kleští uvádí Doležal a kol. (2007), že hlavička musí být vstouplá alespoň velkým oddílem. Frekvence klešťových porodů v ČR se pohybuje okolo 1-3 % a to díky častému použití Kristellerovy exprese. Pro srovnání je incidence klešťových porodů ve Spojených státech 23 % a v Evropě nad 10 % (Roztočil, 2009). Indikace pro použití kleští u porodu jsou buď ze strany plodu, kdy se nejčastěji jedná o akutní hypoxii ve II. době porodní, nebo indikace ze strany matky: 

nepostupující porod ve II. době porodní,



fyzická a psychická vyčerpanost matky,



nespolupracující rodička,



nemožnost použít břišní lis,



horečka za porodu,



silné krvácení ve II. době porodní (Peschout, 2009).

2.4 Vakuumextrakce Vakuumextrakce je vedle klešťového porodu další možností operačního ukončení vaginálního porodu. Jde o metodu sloužící k usnadnění porodu hlavičky. Rokem 1849 se datují moderní dějiny vakuumextrakce, kdy James Simpson, porodník z Edinburghu, sestrojil tzv. „suctoin tractor“. Poměrně brzy však upadl v zapomnění. Další etapa rozvoje vakuumextrakce začala rokem 1953, kdy zásluhou Malströma ze Švédska byl 14

sestrojen

kovový

vakuumextraktor

(VEX).

VEX

užívaný

v současnosti

je

z poloměkkých a měkkých pelot (viz Příloha 2). Skládá se ze zařízení, které je schopno vyvolat podtlak a z peloty, která se aplikuje na hlavičku plodu. Tyto dvě části jsou spojeny hadicí, která je opatřena ventily k regulaci tlaku. Novinkou jsou vakuumexktraktory k jednorázovému užití (Šimetka, 2009).

2.4.1 Frekvence užití a světové trendy WHO předpokládá, že cca 5 % vaginálních porodů potřebuje být z nějakého důvodu ukončeno porodnickou vaginální operací – VEX nebo kleštěmi. V 70. letech minulého století byl VEX preferován zejména ve Švédsku a Dánsku. Od začátku 90. let rostla jeho obliba i v západní Evropě, Africe a Asii. V 2. polovině 90. let je v USA a Velké Británii prováděno 2x více VEX než forcepsů. Česká republika je známá jako země s raritně nízkým užíváním VEX (0,7 % porodů v roce 2008), na druhé straně stojí Austrálie a Kanada, kde frekvence užití dosahuje téměř 15 % (Šimetka, 2009).

2.4.2 Indikace a kontraindikace Indikace ze strany matky: 

prodloužená II. doba porodní,



potřeba snížené zátěže rodičky (oční vady, kardiopatie, neurologické onemocnění apod.),



„ochrana dělohy“ - např. u vaginálních porodů žen s jizvou na děloze po předchozím císařském řezu (Pařízek a kol., 2012).

Indikace ze strany plodu: 

předpokládaná tíseň plodu,



speciální situace - usnadnění porodu hlavičky u císařského řezu (Pařízek a kol., 2012).

Kontraindikace: 

nejsou splněny podmínky k provedení extrakční operace,



nezralost plodu (pod 36. týden těhotenství),



předem známé onemocnění plodu - je porucha mineralizace kostí nebo krvácivé onemocnění plodu (Pařízek a kol., 2012),

15



jiné komplikace, které neumožňují dokončení porodu vaginální cestou (Pařízek a kol., 2012).

2.5 Další porodnické operace Mezi další porodnické operace patří cerkláž, dilatace porodních cest, porodnické obraty, exprese plodu, extrakce plodu a dnes již nepoužívané zmenšovací operace. Mezi operace III. doby porodní patří Credého hmat, manuální vybavení placenty, digitální revize dutiny děložní a instrumentální revize dutiny děložní (Roztočil a kol., 2008).

2.6 Porodní poranění u vaginálních porodů 2.6.1 Uzurace Tato poranění vznikají z nekrózy tkáně, která byla vystavena dlouhotrvajícímu tlaku, který dal podnět ke vzniku ischemie. Naléhající část plodu při postupu pánví komprimuje poševní stěnu, uretru, močový měchýř a děložní hrdlo proti kostěné pánvi. Příkladem může být hluboký příčný stav, kdy hlavička plodu uvízne na pánevním dně a nerotuje. Tkáň ležící mezi hlavičkou a sponou je dlouhodobě stlačená, ischemická. Výsledkem je nekróza. Po jejím rozpadu dochází ke vzniku píštělí (vezikovaginální, uretrovaginální, retrovaginální), které se projevují několik dní po porodu tím, že odtéká moč pochvou (Čech a kol., 2006).

2.6.2 Trhliny Drobné trhliny (ruptury) okrajů hrdla vznikají téměř u každého porodu, ale mnohem závažnější jsou ruptury, které jdou někdy po celé délce hrdla až do klenby. Příčinou v těchto případech bývá rigidní či jizevnaté hrdlo po předchozí operaci na hrdle (Čech a kol., 2006). Izolované trhliny pochvy vídáme po porodu jen zřídka, neboť obvykle jsou spojeny se současným poraněním hráze. Špatně ošetřená trhlina pochvy může vyústit až v retroperitoneální hematom (Čech a kol., 2006). Příkladem trhliny vulvy jsou drobné trhlinky na kůži malých stydkých pysků, které často nevyžadují ani chirurgické ošetření (Čech a kol., 2006). Nejčastějším příkladem porodního poranění jsou ruptury hráze. Postihují obvykle všechny vrstvy tvořící hráz (kůži, podkoží, svalstvo tvořící diaphragma urogenitale, pars

16

pubococcygea a musculus levator ani) a zároveň část pochvy. Na hrázi potom rozeznáváme: 

ruptury 1. stupně – postižena je kůže, podkoží a část poševní stěny,



ruptura 2. stupně – postižena je kůže, podkoží a svaly hráze,



ruptura 3. stupně – k poranění 2. stupně se přidává ještě přetržení musculus sphincter ani, tento stupeň se dále dělí na rupturu inkompletní - stěna střeva není porušena a rupturu kompletní - je porušena i stěna konečníku (Čech a kol., 2006).

Nejvzácnějším příkladem trhlin je ruptura dělohy (Čech a kol., 2006). Jako možné negativní vlivy vaginálně vedeného porodu na pánevní dno uvádí Krofta (2009) dělení do čtyř oblastí: vliv porodu na funkci nervových struktur pánevního dna, vazivových a svalových struktur pánevního dna a na funkci análního svěrače. Kašíková (2008) uvádí, že v průběhu vaginálního porodu může dojít i k poškození orgánů malé pánve.

2.6.3 Stresová inkontinence moči u žen po porodu Stresová inkontinence je stav mimovolného úniku moči při současném zvýšení nitrobřišního tlaku, jakým je kašel, kýchnutí, skok či změna polohy. Je prokázána přímá souvislost výskytu inkontinence a vaginálního porodu. Podle odhadů WHO trpí močovou inkontinencí 5-8 % obyvatelstva ve všech zemích světa. V České republice je kolem 45 let postiženo stresovou inkontinencí asi 20 % žen (Krčmář, 2010). Krofta a Feyereisl (2010) uvádějí, že na vzniku poruchy udržení moči má vliv více rizikových faktorů. Mezi ně patří ženské pohlaví, dále to je vyšší věk ženy (zejména po menopauze), obezita, kouření, kvalita pojivové tkáně a v neposlední řadě i těhotenství, vaginální porod a vyšší věk matky v období prvního vaginálního porodu.

2.7 Změny u ženy v období šestinedělí V období šestinedělí, které trvá do 42. dne po ukončení těhotenství a porodu, probíhají v těle ženy změny, které se mohou zařadit do tří skupin: 

celý organismus včetně pohlavních orgánů se vrací do stavu před otěhotněním,



hojí se poranění, která vznikla během porodu,



mléčná žláza zahajuje svou činnost (Slezáková, 2011). 17

2.7.1 Involuční změny na reprodukčních orgánech 

klesá hmotnost dělohy přibližně na 80 g (těsně po porodu děloha váží asi 1 kg),



fundus děložní se snižuje asi o 1 cm za 24 hodin, po týdnu se nachází ve výši 2 prstů nad sponou stydkou,



kontrakce a refrakce svaloviny děložní způsobují bolest, která je silně vnímána zejména vícerodičkami při kojení,



děložní hrdlo se postupně uzavírá a zcela uzavřeno je po 3 týdnech,



probíhá reepitalizace děložního čípku,



pochva zůstává méně pružná, slizniční řasy jsou vyhlazené,



po porodu hrozí pokles poševních stěn, který se spolupodílí na pozdějším sestupu pánevních orgánů,



u zevních rodidel mizí prosáknutí, vulva mírně zeje (Slezáková, 2011).

Tabulka 1 Charakter očistků v průběhu šestinedělí

Název očistků

Charakter očistků

Období šestinedělí

Lochia cruenta (rubra)

krev

první hodiny po porodu

Lochia sanguinolenta

vodnatě krvavé

v 1. týdnu

Lochia seropurulenta

nažloutlé

ve 2. týdnu

Lochia serosa (alba)

bělavé

ve 3. týdnu

Lochia mucosa

hlen

od 4. týdne

(Zdroj: Slezáková, L. a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví, 2011)

2.7.2 Změny psychiky Poporodní blues u rodiček v prvních dnech po porodu má výskyt 50 - 80 %. Intenzita příznaků je mírná a vymizí většinou spontánně v průběhu 1 až 2 týdnů. Poporodní deprese se manifestuje u 10 - 20 % rodiček v průběhu prvního roku po porodu. Tato porucha již vyžaduje komplexní léčbu, která zahrnuje nejen režimová opatření, ale i psychoterapii a v indikovaných případech i farmakoterapii. Poporodní psychózy se vyskytují v průběhu prvních 4 týdnů po porodu. Jejich výskyt je vzácný (0,1 - 0,3 % rodiček), ale vyžaduje psychofarmakologické ovlivnění (Izáková, 2013). 18

2.8 Rehabilitace po porodu I fyziologické procesy, jako je těhotenství a šestinedělí, mají přímý vliv na strukturu pohybového aparátu a naopak. Léčebná rehabilitace po porodu má důležitou úlohu nejen jako součást léčby, ale také jako prevence. S rehabilitačním cvičením se začíná za 12 až 24 hodin po porodu. Kontraindikací jsou horečnaté stavy a symfyzeolýza a odchylky od fyziologicky probíhajícího šestinedělí. Cíle cvičení: 

povzbuzení krevního oběhu a prevence tromboembolické nemoci,



urychlit zavinování dělohy,



posílit svaly, které byly těhotenstvím a porodem poškozeny či přetěžovány,



pomocí aktivace prsního svalstva povzbudit laktaci (Kolář, 2009).

Volejníková (2005) se stejně jako Roztočil (2008) zmiňují ještě o jednom cíli rehabilitačního cvičení v šestinedělí, tj. urychlení návratu do dobré psychické a fyzické kondice. Obecně lze říci, že oslabené svaly je potřeba posílit a naopak přetěžované uvolnit. Výhodu mají ty matky, které byly aktivní, cvičily a byly v dobré tělesné kondici již v těhotenství. Pravidelným cvičením po porodu se rychleji vrátí i správné držení těla (Pařízek, 2005).

2.8.1 Podmínky ke cvičení Nedělka cvičí na rovném lůžku, ze kterého odstraníme polštář a přikrývku. Cvičí se ve vyvětraném pokoji, pokud to okolnosti dovolí, je lépe cvičit i při otevřeném okně. Je nutné, aby žena měla před cvičením vyprázdněný močový měchýř. Nejvhodnější doba ke cvičení je ráno ještě před snídaní. Cvičení by nemělo trvat déle než 20 minut, v průběhu cvičení se opakuje každý cvik 5-10 x. V případě, že je nedělka unavená, je cvičební jednotka prokládána dechovým cvičením a relaxací. Cvičení nedělek je rozděleno do tří skupin. První skupinu tvoří ženy první den po porodu, druhou skupinu ženy, které jsou 2. a 3. den po porodu a ve třetí skupině jsou ženy 4. a další dny po porodu (Volejníková, 2005). Lépe je cvičit po kojení, ne s plnými a těžkými prsy (Pařízek, 2005).

19

2.8.2 Rehabilitace po vaginálním porodu Cvičí ženy po vaginálním porodu, ale i ženy po extrakčních vaginálních operacích. První den po porodu se cvičí pouze vleže na zádech. Zařazují se: 

dechová cvičení – hrudní i břišní,



cviky v malých kloubech dolních končetin,



cviky na posílení svalstva pánevního dna,



cviky na zpevnění prsního svalstva,



polohování vleže na břiše s polštářem pod žaludkem pro rychlejší zavinování dělohy (Volejníková, 2005).

Druhý a třetí den po porodu se opakují cviky prvního dne. Cvičení je intenzivnější se zaměřením hlavně na svalstvo pánevního dna. Dále se zařazují: 

cviky velkých kloubů dolních končetin vleže na boku a na břiše,



pokračuje se v polohování (Volejníková, 2005).

Čtvrtý den po porodu se zopakuje cvičení z předešlých dnů, cvičí se už i ve stoji a zařazují se ještě: 

cviky k posílení přímých a šikmých břišních svalů,



cviky na správné držení těla tj. vyrovnání nadměrného prohnutí bederní páteře (Volejníková, 2005).

2.8.3 Rehabilitace po vaginálních extrakčních operacích Je stejná jako po vaginálním porodu, ale je kladen větší důraz na posílení svalstva pánevního dna. Jeho posílení je neoddiskutovatelně hlavním faktorem prevence pozdějších následků, jakými jsou inkontinence moče, plynů a stolice. Cílem rehabilitace je ženu naučit cvičební jednotku a praktikovat ji nejen během pohybu v porodnici, ale hlavně dlouhodobě v domácím prostředí. Léčebné rehabilitační metody mají v tomto případě účinek nejen léčebný, ale i kosmetický, psychologický a sexuální. Rehabilitace si klade za cíl urychlit involuční procesy na rodidlech, snížit otoky a bolestivost, zvýšit tonus pánevního a peritoneálního svalstva, ale zároveň i příznivě působit na vertebrální a břišní svalové skupiny. Ochabnutí svalstva pánevního dna je časté zejména u žen po rychlých vaginálních extrakčních operacích. S přibývajícími léty k němu dochází

20

hlavně u necvičících žen a žen s nadváhou. Dalším rizikovým faktorem je dlouhé sezení, nečinnost, statická námaha a nadváha (Roztočilová, Roztočil, 2009). Mezi metody používané v rehabilitaci se v tomto případě řadí aktivní posílení svalů pánevního dna, které se dělí do 4 fází. Mezi ně patří uvědomování si svalů pánevního dna, vyloučení ostatních svalových skupin při stahování pánevního dna, základní trénink svalů pánevního dna a vědomé a aktivní používání tohoto svalstva ve stresujících situacích. Další podpůrnou metodou rehabilitace je elektrostimulace buď vaginálně zavedenou sondou, nebo sondou přes stěnu břišní. Venušiny kuličky se svým mechanickým dráždivým účinkem jsou domácím způsobem aktivního posilování. Rehabilitace pánevního dna má smysl ale jen tehdy, pokud je používána celoživotně (Roztočilová, Roztočil, 2009).

2.8.4 Rehabilitace u poporodních komplikací Symfyzeolýza Rozestup spony stydké je zapříčiněn gestačním uvolněním spojů a vazů v oblasti pánve, uvolněním sakroilikálních kloubů, oslabením vazů a svalů pánevního dna. Cílem rehabilitace v tomto případě je posílit svalstvo hýžďové a břišní, svaly pánevního dna a hluboký stabilizační systém. Výraznou bolestivost lze zmírnit fixací pánevních kostí speciálním ortopedickým pásem. Při úplné symfyzeolýze je zpočátku kontraindikací i stát či sedět (Kolář et al., 2009). Diastáza břišních svalů Po porodu se někdy objeví rozestup přímých břišních svalů v linea alba (viz obr. 3). Cílem rehabilitace je správná aktivace hlubokého stabilizačního systému a šikmých břišních svalů. Nejzásadnější je posílení musculus transverzus abdominis, který má přímý vliv na stabilizaci lokalizace orgánů a zabraňuje jejich vstupu do prostoru mezi přímé břišní svaly (Kolář et al., 2009). Úspěšnost konzervativní léčby je v používání břišního pásu, který fixuje břišní svaly během celého dne. Na noc je možné ho odložit, ale cvičení probíhá vždy s tímto pásem (Roztočil et al., 2008).

21

2.8.5 Rehabilitace před a po císařském řezu Předoperační příprava Když je to možné, zahajuje se rehabilitace již před plánovaným operačním výkonem. Žena je seznámena s typem operace a se cvičením, které bude v období rekonvalescence provádět. Tato příprava se skládá z: 

nácviku prohloubeného výdechu,



tromboembolické prevence (flexe a extenze prstů dolních končetin, dorzální a plantární flexe nohou, krouživé pohyby v hlezenních kloubech, střídavě přitlačovat a uvolňovat podkolenní jamku),



nácviku odkašlávání s fixací rány,



nácviku přetáčení na bok a vstávání z lůžka (Kolář et al., 2009).

Cvičení v den operace Pacientka je pod vlivem analgetik a anestetik, proto je cvičení krátké, ale může se několikrát opakovat. Indikaci či případnou kontraindikaci k rehabilitaci určí operatér. Zařazuje se: 

odkašlávání s fixací rány,



dechová gymnastika s prodlouženým výdechem (organismus se tak lépe zbaví anestetik),



tromboembolická prevence (Kolář et al., 2009).

První den po operaci Cvičí se vleže na zádech a na boku, cvičení by mělo probíhat alespoň 15 minut třikrát denně. Zařazuje se: 

cvičení z předchozího dne,



dechová gymnastiku se souhybem horních končetin,



aktivní pohyby ve větších kloubech dolních končetin,



izometrická cvičení hýžďových a stehenních svalů,



otáčení na bok a vstávání z lůžka (Kolář et al., 2009).

22

Druhý den po operaci Je nutné vyhnout se cvikům, které vedou k intenzivnější aktivaci břišních svalů. Postupuje se následovně: 

opakuje se cvičení z předchozích dní,



zařazují se cviky na posílení pánevního dna,



cviky na zlepšení prokrvení v oblasti pánve,



pohyby v kyčelních kloubech většího rozsahu (Kolář et al., 2009).

Třetí a následující dny po operaci se zařazuje: 

opakování cvičení z předchozích dnů,



cvičení a polohování vleže na břiše, které vede k protažení břišních svalů a jizvy, prevence srůstů, zlepšení střevní peristaltiky,



péče o jizvu,



chůze, ale bez anteflexe trupu (Kolář et al., 2009).

Před propuštěním z nemocnice by měla být žena informována o nutnosti pravidelného cvičení v domácím prostředí po dobu dvou měsíců (Kolář et al., 2009). Roztočilová (2009) blíže specifikuje rozdíly v posilování břišního svalstva. Uvádí, že nedělky s Pfannestielovým řezem by měly být schopny posilování šikmých i přímých břišních svalů 4. pooperační den a 5. pooperační den by měla být nedělka schopna cvičení ve stoje. Naopak ženy s provedenou dolní střední laparotomií by neměly zvyšovat intraabdominální tlak před 14. pooperačním dnem. Ale i v tomto případě se ženy musí věnovat rehabilitaci pánevního dna a to ještě před posilováním břišních svalů. Význam časné rehabilitace Právě časnou rehabilitací mohou být snížena rizika dvou pooperačních komplikací po císařském řezu. Jde o tvorbu a hromadění hlenu v bronších a tromboembolickou nemoc. Tromboembolická nemoc může v krajních případech vyústit ve smrt rodičky. Přetrvávající hlen v dýchacích cestách způsobuje nejen patologickou funkci respiračního traktu, ale může rozvinout bronchopneumonii (Roztočilová, 2008).

23

Časná tělesná aktivita stimuluje cévní cirkulaci, která vede ke snížení ztuhlosti svalstva a bolestivosti. Zvyšuje nejen činnost ledvin, vyprazdňování močového měchýře, ale i motilitu zažívacího traktu. Podílí se na hojení laparotomie a napomáhá rychlejšímu vylučování anestetik z organismu. Pokud nedělka začíná s rehabilitací před nástupem pooperační ztuhlosti svalstva, dokonce to snižuje i její spotřebu analgetik. Než nedělka začne chodit, je nutná předchozí rehabilitace jak pánevního dna, tak dolních končetin, napomůže tak znovuzískání správného držení těla (Roztočilová, 2008). Sportovní aktivity doma po císařském řezu Ke sportovním aktivitám se žena musí vracet postupně. Nejprve by měla začít s poporodními cviky, neboť posílení svalů pánevního dna a břišních svalů je nezbytným předpokladem, aby se později mohla věnovat dalším sportovním aktivitám a nevystavovala se zbytečně riziku úrazů. Pro ženy, které potřebují ke cvičení povzbudit, je ideální cvičení ve speciálních kurzech pro ženy po porodu. Za dva až tři týdny po návratu z porodnice může začít žena s chůzí, kterou bude postupně prodlužovat. Chůze je komplexním cvičením, protože se při ní zapojují i svaly břicha, zad a nohou. Další komplexní aktivitou, která pomůže ženě vrátit zpět její postavu je plavání, o jejím začátku ale rozhoduje lékař. Nejvhodnějším stylem plavání je kraul či prsa. Aerobik, běh a všechny sporty, při nichž se skáče, vyžadují silnější svaly pánevního dna a větší výdrž. Proto je zařazujeme čtyři až pět měsíců po porodu. Nejdůležitější je vracet se ke sportovním aktivitám postupně a s ohledem na fyzickou zdatnost (Dumoulin, 2006).

2.8.6 Redukce váhy po porodu Každá žena, která porodila, touží po tom ztratit přebytečné kilogramy. Tak jako probíhá těhotenství u každé ženy jinak, tak je tomu i s hubnutím po porodu. Některé ženy získají během pár týdnů svoji původní váhu, pro některé znamená hubnutí dlouhodobé problémy s přebytečnými kilogramy. Pro redukci váhy po porodu platí ale jiná pravidla než u klasického hubnutí (Divišová a kol., 2011). Pět základních pilířů hubnutí: 

nespěchejte,



zapomeňte na diety (jsou nevhodné pro kojící ženy),



buďte trpělivá (nastavte si reálný plán), 24



ptejte se odborníků či výživových poradců,



hýbejte se (Divišová a kol., 2011).

2.9 Edukace Edukace ve zdravotnictví znamená výchovu a vzdělávání jedince. Ženu v šestinedělí můžeme edukovat v oblasti životosprávy, péči o své tělo či operační ránu, v oblasti léčebné rehabilitace či v péči o novorozence. Je možné použít různé formy a edukační metody, ale vždy s přihlédnutím k tomu, co je pro ženu v danou chvíli nejefektnější. Je nutné myslet na to, že čerstvá operantka, žena pod vlivem anestetik či analgetik, velké porodní poranění, neklidné dítě, psychický stav šestinedělky a další jsou faktory, které mohou znesnadňovat naši edukaci. Hlavní edukační zásadou je, že věnujeme klientce tolik času, kolik potřebuje s ohledem na její individuální možnosti (Juřeníková, 2010). Mezi hlavní zásady psychologického přístupu k ženě po porodu patří vytvoření pozitivního vztahu mezi zdravotníkem a novopečenou matkou, snížení ženina strachu a úzkosti z nezvládnutí rodičovské role a péče o dítě, ohleduplné, taktní a odborné jednaní ze strany zdravotníků, poskytnout ženě dostatek informací o zdravotním stavu a průběhu léčby, zvláště pak v pooperačním stádiu, umožnit ženě pravidelný kontakt s blízkými osobami, pomoci ženě při identifikaci s ženskou rolí a vytvoření takových podmínek, během kterých by si měla osvojit a plnit všechny sociální role, které s ženstvím souvisejí (Zacharová, Hermanová, Šrámková, 2007).

25

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Předložená práce je teoreticko-praktická. Jedná se o kvantitativní metodu výzkumu, který byl proveden pomocí techniky anonymního dotazníku. O výzkumu můžeme mluvit jako o souboru koordinovaných činností, které přináší nové poznatky. Jedním z projevů vzdělanosti a kulturní úrovně státu je právě podpora výzkumu. V případě dotazníku jde o standardizovaný soubor otázek, které jsou předem připraveny na určitém formuláři. V úvodu dotazníku je vysvětlení, za jakým účelem a proč respondent dotazník vyplňuje. V případě, že se jedná o dotazník anonymní, je důležité i potvrzení tohoto faktu. Technika dotazníku je charakterizována nepřítomností výzkumníka při vyplňování otázek. Formulace otázek dotazníku musí být jednoznačná, jedině tak je dosaženo bez obtíží pravdivé odpovědi. Výhodou dotazníku je možnost hromadného počítačového zpracování (Kutnohorská, 2009). Autorka před vlastním výzkumem provedla pilotní šetření u pěti respondentek po operativním porodu. Cílem bylo zjistit, zda ženy otázkám rozumí a chápou jejich obsah. Následně byly dvě otázky v dotazníku upraveny pro lepší srozumitelnost. Výsledky této malé studie nebyly zařazeny do výsledného výzkumného šetření. Dotazník (viz Příloha 3) se skládá ze 14 uzavřených a polootevřených otázek. První otázky jsou obecné, zabývají se věkem, bydlištěm a nejvyšším dosaženým vzděláním respondentek. V 6. až 8. otázce se autorka ptá na druh operačního porodu, typ nemocnice, ve které ženy rodily a proč si právě tuto porodnici vybraly. V otázce 9, 10, 11, 12 a 13 se ženy vyjadřují k pohybové aktivitě v průběhu těhotenství, zda se samy aktivně dopředu zajímaly o cvičení po porodu, jakou formou byly na oddělení šestinedělí seznámeny se cvičením po porodu a jak tuto edukaci v průběhu hospitalizace hodnotí. V poslední čtrnácté otázce si maminky vybírají formu cvičení, která by jim po propuštění z porodnice nejvíce vyhovovala. Autorka si stanovila tři cíle a k těmto cílům devět hypotéz, ke kterým se řadí jednotlivé položky v dotazníku. K cíli č. 1 se vztahují první čtyři hypotézy. Ke druhému cíli bakalářské práce se opět vztahují 4 hypotézy, v tomto případě jde o 5. – 8. hypotézu. K poslednímu, třetímu cíli se vyjadřuje 9. hypotéza. 26

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorek respondentek tvořily ženy, které přivedly na svět své dítě za pomoci operativního porodu. Nejčastěji se jednalo o plánovaný či akutní císařský řez, ale mezi respondentkami nechyběly ani ženy, které měly v anamnéze klešťový porod či porod pomocí vakuumextraktoru. Elektronická forma dotazníku, která byla předem prodiskutována a schválena vedoucím práce, byla umístěna na diskusním fóru webových stránek. Výběr respondentek byl proto nahodilý. Tento způsob autorce umožnil srovnání úrovně léčebné rehabilitace po operativním porodu v různých typech nemocnic. Dotazník vyplnily ženy, které rodily ve fakultní, krajské, okresní, soukromé či jiné nemocnici, což bylo cílem autorky. Ženy zcela dobrovolně a anonymně vyplnily dotazník, v němž se vyjadřovaly nejen k úrovni léčebné rehabilitace po svém porodu. Celkem bylo vyplněno 122 dotazníků, ale 1 dotazník nemohl být pro chybné vyplnění následně zpracován. Celkové číslo výzkumného vzorku tvořilo tedy 121 dotazníků.

3.3 Průběh výzkumu Výzkumné šetření probíhalo elektronickou formou na diskusním fóru webových stránek www.porodnice.cz od prosince 2013 do února roku 2014.

3.4 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracována pomocí technologií Microsoft Excel 2010, Microsoft Word 2010, Google Chrom.

3.5 Výsledky výzkumu Pro přehlednost jsou zpracovaná data znázorněna v grafech a doplněna krátkým komentářem.

27

Otázka č. 1: Jaký je Váš věk?

8%

1% 23%

23% do 20 let 21 - 30 31 - 35 36 - 40 41 a více

45%

Graf 1 Věk respondentek

Z celkového počtu 121 (100 %) respondentek byla 1 (1%) žena ve věku do 20 let, 28 (23 %) žen ve věkovém rozmezí 21 - 30 let, 54 (45 %) žen ve věkové kategorii 31 - 35 let, 28 (23 %) ve věku 36 - 40 let a 10 (8 %) žen bylo v nejvyšší věkové kategorii 41 let a více.

28

Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

2%

7%

36%

základní střední bez maturity střední s maturitou 45%

vyšší odborné vysokoškolské

11%

Graf 2 Vzdělání respondentek

Z celkového počtu 121 (100 %) respondentek mají 2 (2 %) ženy pouze základní vzdělání. 8 (7 %) žen uvádí střední vzdělání bez maturity, 55 (45 %) žen vystudovalo střední školu s maturitou a 13 (11 %) žen dosáhlo vzdělání na vyšší odborné škole. Vysokou školu vystudovalo 43 (36 %) žen.

29

Otázka č. 3: Kde bydlíte?

1% 32%

na vesnice ve městě jiné 67%

Graf 3 Bydliště respondentek

Z celkového počtu 121 (100 %) respondentek bydlí 39 (32 %) žen na vesnice a 81 (67 %) žen ve městě. Pouze 1 (1 %) žena zvolila možnost jiné. Jako své bydliště uvedla městskou část.

30

Otázka č. 4: Operační porod byl Vaším kolikátým porodem?

10%

27% prvním druhým 63%

třetím a více

Graf 4 Pořadí operačního porodu

Jak znázorňuje graf 4, z celkového počtu 121 (100 %) respondentek uvedlo 76 (63 %) žen, že operační porod byl celkově jejich prvním porodem a u 33 (27 %) žen byl operační porod jejich druhým porodem. U 12 (10 %) žen se jednalo o poslední možnost odpovědi a to, že operační porod byl celkově třetím a více.

31

Otázka č. 5: Jaký byl Váš věk v době operačního porodu?

6%

2% 2% 49% do 20 let 21 - 30 31 - 35

41%

36 - 40 41 a více

Graf 5 Věk v době operačního porodu

Graf 5 znázorňuje věk žen v době operačního porodu. Nejmenší početní zastoupení je v nejmladší a v nejstarší nabízené věkové kategorii. 2 % (2 respondentky) respondentek zvolilo možnost do dvaceti let, stejné procento, tj. 2 % (3 respondentky) respondentek spadají do věkové kategorie 41 a více let. Poměrně nízký počet žen spadá i do věkové kategorie 36 – 40 let, tj. 6 % (7 respondentek). Ve věkové kategorii 31 – 35 let je 41 % (50 respondentek) respondentek. Největším počtem žen je naopak zastoupena druhá nejmladší věková skupina 21 – 30 let, ve které je 49 % (59 respondentek) všech respondentek.

32

Otázka č. 6: Jaký byl Váš operační porod?

6%

2%

47%

plánovaný císařský řez akutní císařský řez klešťový porod

45%

vakuumextrakce (zvon)

Graf 6 Druh operačního porodu

Z celkového počtu 121 (100 %) respondentek měl největší početní zastoupení plánovaný císařský řez, který podstoupilo 57 (47 %) žen. O něco menší skupina, tj. 54 (45 %) žen přivedlo své dítě na svět díky akutnímu císařskému řezu. Možnost klešťového porodu v této otázce zastupuje 7 (6 %) respondentek a porod pomocí vakuumextrakce pouze 3 (2 %) respondentky.

33

Otázka č. 7: V jaké porodnice jste přivedla na svět své dítě?

2%

6% 28%

26%

ve fakultní v krajské v okresní v soukromé jiné

38%

Graf 7 Typ porodnice

28 % žen (34 respondentek) uvedlo, že přivedlo své dítě na svět ve fakultní nemocnici. Nejvíce dětí přišlo na svět v krajské nemocnici. Tuto možnost zvolilo z celkového počtu 121 respondentek (100 %) 46 z nich, tj. 38 % respondentek. Okresní nemocnice má s 26 % (31 žen) také poměrně vysoké zastoupení. V soukromé porodnici porodily pouze 3 ženy (2 % respondentek). Jak vyplývá z grafu 7, 7 žen (6 %) zvolilo možnost odpovědi „jiné“ a blíže specifikovaly místo porodu svého dítěte. Jednalo se o porodnice v Náchodě, Podolí, dvakrát byla zmíněna porodnice ve Vrchlabí, dále městská a oblastní nemocnice. 1 z respondentek, která vyplnila dotazník, porodila v zahraničí, a to ve Francii.

34

Otázka č. 8: Dle kterých kritérií jste zvolila právě tento typ porodnice?

blízkost bydliště

40%

20%

dobré reference na porodnici od známých či médií

11%

byla mi sympatická menší porodnice je synonymem domácího prostředí

6% 6% 17%

větší nemocnice je zárukou kvalifikovanější péče

jiné

Graf 8 Kritéria pro výběr porodnice

V osmé otázce ženy volily, jaké kritérium bylo pro ně zásadní při výběru porodnice. Byl zde i prostor pro napsání jiného kritéria. Z celkového počtu 121 (100 %) odpovědí zvítězila se 49 hlasy (40 %) porodnice v blízkosti bydliště rodiček. 21 žen (17 %) dalo při výběru porodnice na dobré reference od známých či médií. 7 žen (6 %) volilo možnost sympatické nemocnice a stejné početní zastoupení, tj. 7 žen (6 %) bylo také u možnosti, že menší porodnice je synonymem domácího prostředí. Větší nemocnice se svou zárukou kvalifikovanější péče zvítězila ve 13 případech (11 %). Poměrně vysoké zastoupení je u odpovědí „jiné“, a to 24 (20 %) odpovědí. V tomto případě ženy volily porodnici, kde rodily, z několika jiných důvodů. Cituji některé odpovědi: „Porodnici mi doporučil můj gynekolog.“ „Šla jsem rodit do porodnice, kde pracuje můj známý.“ „Rodila jsem v porodnici, ve které sama pracuji.“ „Z důvodů komplikací v těhotenství jsem byla do této porodnice odeslána, neměla jsem možnost volby.“ „Měla jsem s touto porodnicí u předchozího porodu velice dobrou zkušenost.“

35

Otázka č. 9: Využila jste nějakou formu cvičení již v průběhu těhotenství?

ne, neměla jsem zájem 19%

38% ne, v místě bydliště nebyla možnost ano, cvičení pro těhotné pod dohledem zdravotníka

11%

ano, pilátes či jóga pod odborným vedením

2%

ano, cvičila jsem sama dle DVD, letáků či internetu

14% 16%

jiné

Graf 9 Cvičení v těhotenství

U této otázky měly ženy možnost volit nejen z nabízených možností, ale i vyjádřit svůj názor. Celkem bylo k hodnocení 121 (100 %) odpovědí. V 38 % (46 odpovědí) byla zvolena možnost, že ženy necvičily, protože neměly zájem a v 16 % (19 odpovědí) ženy necvičily, neboť v místě bydliště nebyla možnost. Cvičení pro těhotné pod dohledem zdravotníka navštěvovalo 14 % (17) žen. Pouze 2 % dotazovaných, tj. 3 ženy uvedly, že v těhotenství docházely na pilates či jógu pod odborným vedením. Cvičení o samotě v domácím prostředí dalo přednost 11 % (13 žen). Tyto ženy cvičily podle instrukcí DVD, letáků či internetu. Odpověď „jiné“ zvolilo 23 (19 %) žen. 3 ženy, z této poměrně velké skupiny, chodily soukromě plavat a 2 ženy uvádějí, že by se cvičení rády věnovaly, ale mají doma další malé dítě, takže to z časových důvodů nezvládly. Ostatní ženy z této skupiny se nevěnovaly žádné sportovní aktivitě buď ze zdravotních důvodu, nebo z důvodu rizikového těhotenství.

36

Otázka č. 10: Zajímala jste se v průběhu těhotenství o případné cvičení po porodu?

13%

52%

15%

ne, o tom jsem nepřemýšlela ano, ale není žádná nabídka poporodního cvičení uvítala bych edukační materiál

21%

jiné

Graf 10 Zájem těhotných o cvičení po porodu

Desátou otázkou autorka zjišťovala, zda se ženy již v průběhu těhotenství zajímají o cvičení po porodu. Respondentky měly opět možnost volit z nabízených možností či vyjádřit vlastní názor. K hodnocení bylo 121 (100 %) odpovědí. Více než polovina z nich, 63 (52 %) odpovědí, se připojila k první možnosti, že se v průběhu těhotenství nezajímaly o cvičení po porodu. Ve 21 % (25 odpovědí) ženy uvádějí, že se již v těhotenství zajímaly o cvičení po porodu, ale bohužel nenašly žádnou nabídku tohoto cvičení, zatímco 15 % (18 odpovědí) žen by dalo přednost edukačnímu materiálu. Ženy v 13 % (15 odpovědí) zvolily možnost odpovědi „jiné“. Osm žen z této skupiny uvádí, že již v průběhu těhotenství samy aktivně vyhledávají knihy, brožury popř. DVD, které se týkaly poporodního cvičení, zatímco 5 žen přiznává, že na tuto aktivitu v průběhu těhotenství nenašlo čas, protože doma mají další malé děti a jsou plně vytíženy. Jedna žena z této skupiny měla v těhotenství psychické problémy, a proto se o žádné následné cvičení po porodu aktivně nezajímala. Překvapivé je, že pouze l respondentka zmiňuje, že poporodní cvičení zná již z předchozí gravidity. 37

Otázka č. 11: Byla jste v průběhu pobytu na oddělení šestinedělí seznámena se cvičením po operativním porodu?

ne 13%

46%

4%

ano, probíhalo zde cvičení pod dohledem porodní asistentky ano, probíhalo zde cvičení pod dohledem rehabilitační sestry ano, dle DVD

32% 5%

jiné

Graf 11 Způsob cvičení během hospitalizace

V jedenácté otázce se respondentky vyjadřovaly ke způsobu cvičení v průběhu jejich hospitalizace na oddělení šestinedělí. Jak znázorňuje graf 11, z celkového počtu 121 respondentek (100 %) 55 žen (46 %) nebylo vůbec edukováno, 41 respondentek (32 %) cvičilo na oddělení šestinedělí pod dohledem rehabilitační sestry a 6 respondentek (5 %) cvičilo pod dohledem porodní asistentky. Pět respondentek (4 %) uvádí, že byly se cvičením po porodu seznámeny, ale jen prostřednictvím DVD. 16 odpovědí (13 %) je zařazeno k odpovědi „jiné“. Sedm respondentek této skupiny udává, že dostaly pouze informační brožuru bez dalšího vysvětlení a 3 respondentky se nemohly ani jedenkrát zúčastnit cvičení s rehabilitační sestrou, i když na oddělení probíhalo, neboť tou dobou docházely na neonatologické oddělení za svým dítětem. Dalších 5 respondentek z této skupiny byly v průběhu hospitalizace seznámeny rehabilitační sestrou se cvičením po porodu, ale pouze jedenkrát, což hodnotí jako nedostatečné. Velice zajímavá byla odpověď jedné ženy. Viz citace: „O cvičení 38

po porodu jsem se něco dozvěděla jen díky studentce, která byla na tomto oddělení na praxi. Díky tomu ještě dnes cvičím, protože ostatní se o mě vůbec nezajímali.“

39

Otázka č. 12: Připadla Vám edukace cvičení v průběhu hospitalizace dostatečná?

ano, plně vyhovující 5% 25% částečně, uvítala bych cvičení častěji během dne 41% 17%

ne, dostala jsem jen leták se cvičením bez vysvětlení ne, vůbec jsem nebyla edukována

12% jiné

Graf 12 Spokojenost žen s edukací cvičení

Graf 12 znázorňuje, jak samy ženy hodnotí spokojenost s úrovní rehabilitace v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí. Z celkového počtu 121 (100 %) odpovědí se pouze 30 (25 %) žen vyjadřuje o úrovni edukace cvičení jako plně vyhovující. Ve 21 (17 %) případech jsou ženy s edukací spokojeny jen částečně, neboť by uvítaly cvičení častěji během dne, a 14 respondentek (12 %) uvádí, že dostaly v průběhu hospitalizace pouze informační leták bez dalšího vysvětlení či názorné ukázky. Největší počet odpovědí je u odpovědi „ne, vůbec jsem nebyla edukována“, a to dokonce v 50 (41 %) případech. Pouze 6 (5 %) žen zvolilo možnost odpovědi „jiné“ a dopsaly svůj názor. Zde se většina žen shoduje v tom, že byly po porodu tak psychicky a fyzicky vyčerpané, že o žádném cvičení neuvažovaly, ale zároveň ani nebyly poučeny. Autorka cituje jednu zajímavou odpověď: „Když jsem se zeptala, řekli mi, že se mám podívat do letáků na pokoji, byla jich tam spousta. Já porodila dvojčata, takže na letáky čas fakt nebyl. Ještě mi řekli, že zatím cvičit nemám, až dýl po porodu… Teď mám mega břicho a nemůžu se ho zbavit.“ 40

Otázka č. 13: Pokračovala jste sama aktivně ve cvičení po propuštění z porodnice?

ne, z časových důvodů

12% 7%

36%

23% 7% 12%

2%

ne, připadalo mi to již zbytečné ne, nevěděla jsem, že mám ve cvičení pokračovat ještě doma ne, nevěděla jsem co a jak přesně cvičit, uvítala bych informační materiál ano, občas - přivítala bych informační materiál ano, pravidelně jiné

Graf 13 Četnost cvičení po propuštění z porodnice

Cílem otázky č. 13 bylo zjistit, zda se ženy samy aktivně věnují léčebnému cvičení po propuštění z porodnice. Jak lze vyčíst z grafu 13, z celkového počtu 121 (100 %) žen 44 (36 %) respondentek necvičilo z časových důvodů, 8 (7 %) respondentek necvičilo, neboť jim to připadalo již zbytečné a 3 (2 %) respondentky vůbec netušily, že by měly ve cvičení ještě doma pokračovat. 15 (12 %) žen necvičilo, protože nevěděly co a jak cvičit, ale uvítaly by informační materiál, dle kterého by cvičily. Pravidelnému cvičení po propuštění z porodnice se věnovalo pouze 9 (7 %) žen, občas si zacvičilo 28 (23 %) žen, ale i tyto ženy by uvítaly informační materiál se cvičební jednotkou, aby mohly cvičit efektivněji. Odpověď „jiné“ zvolilo 14 (12 %) žen. Z toho 4 ženy by rády cvičily, ale nemohly, neboť se k jejich pooperačnímu stavu přidružily další komplikace. Další 2 ženy se cvičení po porodu věnovaly, ale až po uplynutí šestinedělí. Jak zdůrazňuje zbývajících 8 žen, cvičily pravidelně, ale jen díky aktivnímu vyhledávání informací z knih, letáků či informačních brožur, neboť v porodnici nedostaly informace o cvičení po porodu. 41

Otázka č. 14: Jaká forma rehabilitačního cvičení by Vám po propuštění z porodnice nejvíce vyhovovala?

doma dle DVD 4%

6%

6%

doma dle informačních brožur doma v rámci návštěvní služby po porodu skupinové na ambulanci rehabilitačního oddělení

23%

44% 17%

individuální na ambulanci rehablitačnío oddělení jiné

Graf 14 Způsob cvičení po propuštění z porodnice

V poslední otázce dotazníku ženy volily způsob cvičení v šestinedělí, který by jim nejvíce vyhovoval. Jak znázorňuje graf 14, nejvíce žen, z celkového počtu 121 (100 %) respondentek, by se cvičení věnovalo nejraději v domácím prostředí. Cvičení doma dle DVD by vyhovovalo 53 (44 %) respondentkám, cvičení v domácím prostředí dle informačních brožur by zvolilo 21 (17 %) respondentek a 28 (23 %) ženám by vyhovovalo cvičení pod dohledem porodní asistentky v rámci návštěvní služby po porodu. Skupinové cvičení na ambulanci rehabilitačního oddělení by uvítalo pouze 7 (6 %) žen a o dvě ženy méně, tedy 5 (4 %) žen by volilo individuální cvičení, které by též probíhalo na ambulanci rehabilitačního oddělení. 7 (6 %) respondentek připsalo v odpovědi „jiné“ svůj názor. Shodně by těmto ženám vyhovovalo odborně vedené skupinové cvičení s možností hlídání dětí.

42

3.6 Diskuse Na začátku bakalářské práce byly stanoveny 3 cíle a k nim vytvořeno 9 hypotéz. Účelem bakalářské práce bylo tyto cíle naplnit a pomocí dotazníkovému šetření stanovené hypotézy potvrdit či vyvrátit. Cíl 1: Zmapovat, jak ženy vnímají fungování edukace cvičení po operativním porodu na oddělení šestinedělí v různých typech nemocnic. 

Hypotéza 1: Více než 40 % žen, které rodily v krajské nemocnici, bylo seznámeno se cvičením po operativním porodu prostřednictvím zdravotníka.



Hypotéza 2: Více než 35 % žen, které rodily v krajské nemocnici, hodnotí edukaci cvičení, která u nich proběhla, jako plně vyhovující.



Hypotéza 3: Více než 40 % žen, které rodily v okresní nemocnici, nebyly seznámeny se cvičením po operativním porodu.



Hypotéza 4: Méně než 40 % žen, které rodily ve fakultní nemocnici, hodnotí úroveň rehabilitace, která u nich proběhla, jako nedostatečnou.

Cíl 2: Zjistit, zda ženy v šestinedělí po propuštění z nemocnice cvičí. 

Hypotéza 5: Více než 40 % žen se věnovalo nějaké formě cvičení v průběhu těhotenství, ale po propuštění z porodnice cvičilo už méně než 40 % žen.



Hypotéza 6: Více než 60 % žen by po propuštění z porodnice preferovalo cvičení v domácím prostředí.



Hypotéza 7: Ženy, které mají nižší úroveň vzdělání, se budou v průběhu těhotenství méně zajímat o poporodní cvičení.



Hypotéza 8: Více než 70 % žen, které rodily potřetí či více, nebude z časových důvodů po propuštění z porodnice cvičit.

Cíl 3: Vytvořit edukační materiál pro ženy po operativním porodu. 

Hypotéza 9: Více než 50 % žen by uvítalo edukační materiál o cvičení po porodu.

Pro větší přehlednost a názornost jsou hypotézy znázorněny graficky.

43

3.6.1 Vyhodnocení hypotézy 1 Hypotéza 1: Více než 40 % žen, které rodily v krajské nemocnici, bylo seznámeno se cvičením po operativním porodu prostřednictvím zdravotníka. K této hypotéze se vztahovala 7., 8. a 11. otázka v dotazníku.

13%

0% ne 39% ano, probíhalo zde cvičení pod dohledem zdravotníka jiné dle DVD

48%

Graf 15 Seznámení s rehabilitací v krajské nemocnici

46 žen (100 %) z krajských nemocnic odpovídalo na otázku, zda byly v průběhu pobytu na oddělení šestinedělí seznámeny se cvičením po operativním porodu. V osmnácti případech (39 %) seznámeny nebyly. 22 žen (48 %) bylo s rehabilitací seznámeno prostřednictvím zdravotníka a 6 žen (13 %) zvolilo možnost odpovědi „jiné“. Ani jedna žena nezvolila možnost, že byla seznámena se cvičením dle DVD, proto je v grafu nulové zastoupení. 6 žen (13 %) zvolilo možnost odpovědi „jiné“. Jak ale lze vyčíst z grafu 15, seznámeno se cvičením po operativním porodu prostřednictvím zdravotníka bylo 48 % respondentek. Tato hypotéza se potvrdila. Švecová (2011) uvádí, že osoba, která poskytla ženám informace o cvičení po císařském řezu, byla ve 28 % porodní asistentka.

44

3.6.2 Vyhodnocení hypotézy 2 Hypotéza 2: Více než 35 % žen, které rodily v krajské nemocnici, hodnotí edukaci cvičení, která u nich proběhla, jako plně vyhovující. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 7, 8 a 12 z dotazníku.

ano, plně vyhovující 7% 30% 30%

22%

11%

částečně, uvítala bych cvičení častěji během dne ne, dostala jsem jen leták se cvičením bez vysvětlení ne, vůbec jsem nebyla edukována jiné

Graf 16 Spokojenost s edukací v krajských nemocnicích

Z celkového počtu 46 respondentek (100 %), které rodily v krajské nemocnici, hodnotí 14 žen (30 %) způsob edukace se cvičením, která u nich proběhla, jako plně vyhovující a 10 žen (22 %) by tuto edukaci hodnotilo jako částečně vyhovující. Ale i tak je zde vidět vysoký počet žen, tj. 14 (30 %), které nebyly vůbec edukovány a 5 respondentek (11 %) dostalo jen leták bez dalšího vysvětlení. Tři ženy (7 %) zvolily možnost odpovědi „jiné“. Zde nezbývá než konstatovat, že tato hypotéza se nepotvrdila. Autorka k této hypotéze nenašla žádný podobný výzkum, se kterým by mohla své výsledky porovnat.

45

3.6.3 Vyhodnocení hypotézy 3 Hypotéza 3: Více než 40 % žen, které rodily v okresní nemocnici, nebyly seznámeny se cvičením po operativním porodu. K vyhodnocení této hypotézy opět posloužily otázky z dotazníku. Jednalo se o otázky č. 7, která zjišťovala typ nemocnice, a otázku č. 11, která u respondentek zjišťovala, zda byly v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí seznámeny se cvičením po operativním porodu.

ne 16% 3%

16% 65%

0%

ano, probíhalo zde cvičení pod dohledem porodní asistentky ano, probíhalo zde cvičení pod dohledem rehabilitační sestry ano, dle DVD jiné

Graf 17 Seznámení s rehabilitací v okresní nemocnici

Jak lze vyčíst z grafu 17, z celkového počtu 31 žen (100 %), které rodily v okresní nemocnici, 20 žen (65 %) nebylo žádným způsobem edukováno. Žádné ženě se nedostalo cvičení pod dohledem porodní asistentky, proto je u této kolonky v grafu číslo 0 %, a 5 žen (16 %) cvičilo pod dohledem rehabilitační sestry. 1 žena (3 %) byla o cvičení po porodu poučena dle DVD. Odpověď „jiné“ v okresních nemocnicích zvolilo 5 žen (16 %). Tato hypotéza se potvrdila.

46

Na tomto místě by chtěla autorka poukázat na špatnou úroveň rehabilitační péče o ženy po operativním porodu v okresních nemocnicích. Pravdou ale zůstává, že se jedná o velmi malý vzorek žen (31), ale i přesto je vysoké číslo nepoučených klientek alarmující. Můžeme se zde domnívat, že je to např. špatnou finanční situací, která v malých nemocnicích panuje. Ale to jsou jenom dedukce. Proč tomu tak skutečně je, by bylo určitě vhodné dále prozkoumat. Švecová (2011) uvádí, že z celkového počtu 28 žen (100 %) bylo o cvičení po císařském řezu informováno 18 žen (64 %) a 10 žen (36 %) informováno není. Švecová ale ve svém výzkumu nemá ženy děleny do skupin dle druhu nemocnice, ve které rodily.

47

3.6.4 Vyhodnocení hypotézy 4 Hypotéza 4: Méně než 40 % žen, které rodily ve fakultní nemocni, hodnotí úroveň rehabilitace, která u nich proběhla, jako nedostatečnou. K poslední hypotéze, která se váže k 1. cíli této bakalářské práce, opět posloužily otázky č. 7, 8 a 12 z dotazníku.

ano, plně vyhovující 9%

15% 20%

47% 9%

částečně, uvítala bych cvičení častěji během dne ne, dostala jsem jen léták se cvičením bez vysvětlení ne, vůbec jsem nebyla edukována jiné

Graf 18 Spokojenost s edukací ve fakultních nemocnicích

Na 12. otázku v dotazníku: „Připadala Vám edukace cvičení v průběhu hospitalizace dostatečná?“ odpovědělo celkem 34 žen (100 %), které rodily ve fakultních nemocnicích. Pět žen (15 %) hodnotí úroveň jako plně vyhovující a 7 žen (20 %) jako částečně vyhovující. 16 žen (47 %) nebylo v tomto typu nemocnice vůbec edukováno o cvičení po porodu a 3 ženy (9 %) dostaly pouze leták, který se týkal poporodního cvičení, ale bez dalšího vysvětlení. Autorka předpokládala, že nespokojených žen bude ve fakultních nemocnicích méně než 40 %, ale skutečný počet žen, kterým způsob edukace nevyhovoval, je daleko vyšší. Tato hypotéze se nepotvrdila. 48

Na nedostatečnou edukaci na odděleních poukazuje i výzkum Komendové (2012), která uvádí, že pouze 10 % jejích respondentek získalo informace o posilování pánevního dna po porodu na oddělení šestinedělí.

49

3.6.5 Vyhodnocení 1. – 4. hypotézy Pro ucelený přehled jsou níže vypracované grafy, které obsahují data vztahující se ke způsobu edukace v jednotlivých typech nemocnic a spokojenosti klientek s ní. To bylo prvním cílem této bakalářské práce. Do grafu nejsou zařazeny odpovědi žen, které rodily v soukromé porodnici. V tomto případě se jednalo o velmi malý vzorek, tvořily ho pouze 3 respondentky.

Data od 7 respondentek, které zvolily možnost

odpovědi „jiné“ u typu porodnice, ve které rodily, nejsou také zanesena, protože jmenovaly konkrétní nemocnice.

Relativní četnost (%)

70

65

60 50

44

39 41

40 30

24 16

20 10 0

24

0

4

16

13

8 3

0

3

Okresní Krajská Fakultní

Způsob poučení

Graf 19 Způsob rehabilitace v jednotlivých nemocnicích

Jak lze vyčíst z grafu 19, ve všech třech typech nemocnic je poměrně vysoký počet žen, kterým se nedostalo v průběhu jejich hospitalizace na oddělení šestinedělí žádné edukace o cvičení po operativním porodu. Jednalo se o 65 % žen v okresních, 39 % žen v krajských a 41 % žen v nemocnicích fakultních. Pro případné potvrzení či vyvrácení výše uvedeného, by musel být samozřejmě zpracován větší vzorek respondentek, který by měl stejné početní zastoupení v jednotlivých kategoriích. Ale i tato předložená čísla mohou poukazovat na nedostatečnost v péči o ženu 50

po operativním porodu. A právě v případě operativního porodu jsou tato čísla alarmující, neboť zde má léčebná rehabilitace své nezastupitelné místo, jak bylo popsáno v teoretické části.

70

65 56

Relativní četnost (%)

60 50 41 40

26

30 20

30

29 29

Okresní Krajská Fakultní

15 9

10 0

Plně vyhovující Nedostatečná Jiné Úroveň rehabilitace z pohledu žen

Graf 20 Spokojenost žen s edukací poporodní rehabilitace

Jak je patrné z grafu 20, ani ženy nejsou plně spokojeny s probíhajícím způsobem edukace na nemocničních odděleních. Podklady k vypracování tohoto grafu autorka čerpala ze 7. a 12. otázky dotazníku. V kolonce nedostatečná rehabilitace jsou zpracována data od žen, které hodnotily spokojenost probíhající rehabilitace na odděleních odpověďmi – „ne, vůbec jsem nebyla edukována“ + „ne, dostala jsem jen leták bez vysvětlení“. Jde o 65 % žen v okresních, 41 % žen v krajských a 56 % žen ve fakultních nemocnicích. Jako plně vyhovující hodnotí probíhající edukaci o cvičení na odděleních 26 % žen v okresních, 30 % žen v krajských a 15 % žen ve fakultních nemocnicích.

51

3.6.6 Vyhodnocení hypotézy 5 Hypotéza 5: Více než 40 % žen se věnovalo nějaké formě cvičení v průběhu těhotenství, ale po propuštění z porodnice cvičilo už méně než 40 % žen. K vyhodnocení první části této hypotézy posloužila otázka č. 9 z dotazníku.

19% 54% ne, necvičila ano, cvičila jiné 27%

Graf 21 Cvičení v těhotenství

Jak lze vyčíst z grafu 21, 54 % žen z celkového počtu 121 respondentek (100 %) v průběhu těhotenství necvičilo. Nějaké formě cvičení se v průběhu těhotenství věnovalo 27 % žen a 19 % žen zvolilo možnost odpovědi „jiné“. První část hypotézy se nepotvrdila. Druhá část hypotézy 5 se domnívá, že po propuštění z porodnice cvičilo méně než 40 % žen. K vyhodnocení této části hypotézy sloužila otázka č. 13 v dotazníku. Jak je patrné z grafu 22 (viz str. 53), v šestinedělí po propuštění z nemocnice cvičilo pouze 30 % žen, 58 % žen necvičilo a 12 % žen zvolilo jinou odpověď. Tato část hypotézy se potvrdila.

52

12%

58%

ne, necvičila ano, cvičila

30%

jiné

Graf 22 Cvičení po propuštění z nemocnice

Dle autorčina výzkumu se cvičení v těhotenství věnovalo 27 % žen. Z výzkumu Komendové (2012) vyplývá, že v těhotenství 69 % žen ze 100 respondentek navštěvovalo cvičení pro těhotné. Nejnavštěvovanější bylo cvičení na velkém míči a

jóga.

Naopak

Bejdáková

(2006)

uvádí,

že

v průběhu

těhotenství

cvičí

50 % žen a nejoblíbenějšími aktivitami těhotných žen je speciální cvičení pro těhotné v rámci kurzů. To je mnohdy ještě doplněno o další sportovní aktivitu, a to plavání, cvičení doma, gravidjógu a chůzi. Dotazníkové šetření prováděla Bejdáková v čekárnách poraden pražských ambulantních gynekologů, na těhotenském cvičení a plavání. Naopak autorčinu skupinu respondentek tvořily ženy, které prodělaly operační porod. Mnohdy se jednalo o ženy, které měly rizikové těhotenství a operační porod měly předem naplánovaný. A proto se v průběhu těhotenství sportovním aktivitám nemohly či raději nechtěly věnovat. To může být důvodem rozdílných čísel.

53

3.6.7 Vyhodnocení hypotézy 6 Hypotéza 6: Více než 60 % žen by v šestinedělí po propuštění z nemocnice preferovalo cvičení v domácím prostředí.

6% 10%

doma na rehabilitaci jiné

84%

Graf 23 Forma cvičení po propuštění z porodnice

Jak znázorňuje graf 23, 84 % žen z celkového počtu 121 respondentek (100 %) by v šestinedělí po propuštění z porodnice preferovalo cvičení v domácím prostředí. Tato hypotéza se potvrdila. Nejvíce by ženy upřednostnily cvičení v domácím prostředí dle DVD, doma v rámci návštěvní služby po porodu, či formou informačních brožur. Jak uvádí Slaníková (2013) ve své bakalářské práci, domácí trénink by po porodu upřednostnilo 49 % dotazovaných žen. I tato skupina žen dala domácímu cvičení přednost před cvičením ve skupině v tělocvičně či v posilovně.

54

3.6.8 Vyhodnocení hypotézy 7 Hypotéza 7: Ženy, které mají nižší úroveň vzdělání, se budou v průběhu těhotenství méně zajímat o poporodní cvičení. Podklady k vyhodnocení této hypotézy autorka čerpala v 2. a 10. otázce z dotazníku.

Relativní četnost (%)

120 100

100 100 100

100

100

100

80 63

60

60

53

48

40

Počet žen celkově

20

Ženy, které nemají zájem o cvičení

0

Stupeň dosaženého vzdělání

Graf 24 Zájem o poporodní cvičení v průběhu těhotenství

Jak je patrné z grafu 24, čím mají ženy nižší vzdělání, tím se i méně zajímají o poporodní cvičení. To je potvrzeno ve všech stupních vzdělání. Tato hypotéza se potvrdila. Autorka nenašla žádnou podobnou hypotézu pro srovnání.

55

3.6.9 Vyhodnocení hypotézy 8 Hypotéza 8: Více než 70 % žen, které rodily potřetí či více, nebude z časových důvodů po propuštění z porodnice cvičit. K této hypotéze se vztahují otázky č. 4 a 13 z dotazníku. Autorka se soustředila pouze na skupinu žen, které rodily potřetí či více, a jejich odpovědi, zda samy aktivně pokračovaly ve cvičení po propuštění z porodnice.

ne, z časových důvodů 17%

58%

8%

ne, připadalo mi to již zbytečné ne, nevěděla jsem, že mám ve cvičení ještě pokračovat ne, nevěděla jsem co cvičit ano, občas - přivítala bych informační materiál

17%

ano, pravidelně

0%

jiné

Graf 25 Poporodní cvičení u žen, které rodily potřetí

Jak znázorňuje graf 25, z celkového počtu 12 žen (100 %), které rodily potřetí či více, 7 žen (58 %) necvičilo z časových důvodů. U 2. až 4. možnosti odpovědi není zařazena ani jedna respondentka, proto tato možnost není ani znázorněna v grafu. Tato hypotéza se nepotvrdila. Pro tuto hypotézu autorka nenašla srovnání.

56

3.6.10 Vyhodnocení hypotézy 9 Hypotéza 9: Více než 50 % žen by uvítalo edukační materiál o cvičení po porodu. K této hypotéze se vztahuje poslední, tj. 14. otázka v dotazníku, která a jaká forma rehabilitačního cvičení by ženám po propuštění z porodnice vyhovovala.

6% 10%

doma dle edukačního materiálu doma v rámci návštěvní služby po porodu

23% 61%

na ambulanci rehabilitačního oddělení jiné

Graf 26 Způsob cvičení po propuštění z porodnice

Jak lze vyčíst z grafu, 61 % žen z celkového počtu 121 žen (100 %) by rádo cvičilo doma dle edukačního materiálu. 23 % žen by také rádo cvičilo doma, ale pod dohledem v rámci návštěvní služby po porodu. 10 % žen by rádo navštěvovalo ambulanci rehabilitačního oddělení, pouze 6 % žen zvolilo odpověď „jiné“. Tato hypotéza se potvrdila.

57

3.6.11 Závěr k diskusi Na tomto místě lze konstatovat, že se autorka ke všem 9 hypotézám vyjádřila. Celkově byly 2 hypotézy vyvráceny. Jedna hypotéza se potvrdila pouze částečně a 6 hypotéz bylo potvrzeno.

58

3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Jak vyplývá z výzkumu, ženy nejsou spokojeny s úrovní rehabilitace po porodu, která je v našich nemocnicích. Mnohdy se ani jedenkrát za dobu své hospitalizace nesetkají s praktickým cvičením či názornou ukázkou, jak správně rehabilitaci provádět. V mnohých porodnicích chybí i jakýkoliv edukační materiál. V některých porodnicích se nachází edukační materiál se cvičební jednotkou po spontánním porodu, ale už ne po operativním. Mnohdy se ale jedná jen o špatnou organizaci práce na oddělení šestinedělí. Ženy se v dotazníku zmiňují, že na oddělení rehabilitace probíhá, ale ony tou dobou odcházejí na neonatologické oddělení za svým dítětem, a proto se jí nemohou zúčastnit. Ale již se jim nikdo nevěnuje, když se na oddělení vrátí. Zde mají ženy, u kterých nedošlo ke komplikacím v poporodním období, výhodu. Samozřejmě, že péče o ženu po porodu je náročná. Každý zdravotník, který se o tyto ženy stará, musí být zároveň i dobrý organizátor. Neboť na šestinedělí se setkává hned několik lékařských týmů. Jedná se o tým porodnický, dětský, rehabilitační a v případě komplikací se může do péče o ženu a její dítě zapojit i neonatologický či jiný specializovaný tým. Jedná se o operaci a ta s sebou nese další komplikace a další péči navíc. Přesto ale nesmí být „pouhé“ cvičení po porodu opomenuto nebo odsunuto na „druhou kolej“. Ideální řešení stávající situace spatřuje autorka této bakalářské práce v trvalé přítomnosti rehabilitačního pracovníka na oddělení šestinedělí. Ten by se ženám mohl věnovat v průběhu celého dne. Samozřejmostí každé porodnice by měl být dostupný edukační materiál o cvičení po porodu. A to jak po spontánním, tak i operačním. Edukační materiál pro ženy po císařském řezu (viz Příloha 4), který autorka vytvořila, by mohl sloužit nejen ženám po operaci. Další využití tohoto edukačního materiálu může být v gynekologických ordinacích, kde se často rozhoduje o plánovaném císařském řezu. Ženy by tedy dopředu mohly být seznámeny se cvičební jednotkou po této operaci.

59

4 Závěr Autorka si předem stanovila 3 cíle své bakalářské práce. Prvním cílem bylo zmapovat, jak ženy vnímají fungování edukace cvičení po operativním porodu na oddělení šestinedělí v různých typech nemocnic. K tomuto cíli se vztahovala 1. – 4. hypotéza a postupně se k danému cíli vyjádřily. Pro celkové shrnutí lze říci, že ženy nejsou spokojeny s úrovní rehabilitace v našich nemocnicích. Je vysoký počet žen, kterým se v průběhu hospitalizace nedostalo dokonce žádné edukace po operativním porodu. Jednalo se o 65 % žen v okresních, 39 % žen v krajských a 41 % žen v nemocnicích fakultních. Logicky je potom nízký počet žen, jež hodnotí způsob rehabilitace, který u nich proběhl, jako vyhovující. Jednalo se v tomto případě o 26 % žen v okresních, 30 % žen v krajských a 15 % žen ve fakultních nemocnicích. V obou případech jde o čísla, nad kterými je potřeba se zamyslet. Zároveň si je autorka ale vědoma, že šlo o malý vzorek respondentek v jednotlivých kategoriích. Zajímavé by určitě bylo zpracovat vzorky alespoň od sta žen v jednotlivých typech porodnic. To by mohlo být předmětem dalšího zkoumání. Druhým cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy v šestinedělí po propuštění z nemocnice cvičí. Dle dat z tohoto výzkumu cvičí doma pravidelně pouze 7 % žen a občas si doma zacvičilo 23 % žen. Celkově tedy po propuštění z nemocnice cvičilo pouze 30 % žen. Třetím cílem autorky bylo vytvořit edukační materiál pro ženy po operativním porodu. Vytvořený edukační materiál (Příloha 4) je součástí přílohy této bakalářské práce a je vytvořen pro ženy po císařském řezu, neboť má ze všech operačních porodů nejvyšší početní zastoupení. Zde se potvrdila i vhodně zvolená poslední, tj. 9. hypotéza. Ta předpokládala, že více než 50 % žen by uvítalo edukační materiál po operativním porodu. Skutečný počet žen byl 61 %. Na tomto místě si autorka troufá říci, že všechny tři předem stanovené cíle své bakalářské práce splnila.

60

Jak vyplývá z celosvětového trendu, počet operativních porodů bude i v naší zemi narůstat. Pryč je doba, kdy indikaci k císařskému řezu stanovoval pouze lékař. Moderní žena 21. století se aktivněji zapojuje do péče o své těhotenství a mnohdy ona sama rozhoduje o tom, že právě v jejím případě bude proveden císařský řez. Stává se nejen klientkou, ale i partnerem lékaře. Počet císařských řezů na přání bude mít v budoucnu asi nezadržitelný vzestupný trend. Je to dáno i tím, že rodí ženy starší, vyzrálejší a ženy, které se chtějí spolupodílet na rozhodování o tom, co se s nimi bude dít. A proto by měli zdravotníci stále více soustředit svou pozornost na důslednou a kvalitně odvedenou nejen pooperační péči ale i pooperační rehabilitaci. Rehabilitace po porodu by měla mít v porodnicích své výsostné a nezastupitelné místo. Ale bohužel prostor pro ni se vytrácí. Dříve ženy nakojily svá novorozená dítka a dětská sestra jim je přinesla opět až k dalšímu kojení. Byly omezené návštěvy pouze na určité dny v týdnu. Samozřejmě na psychiku ženy to nemělo dobrý vliv, ale ženy zde měly prostor a čas samy na sebe a hlavně na rehabilitaci. Cvičilo se na pokojích za asistence rozhlasu a stálé kontroly rehabilitační pracovnice a to i několikrát v průběhu dne. Dnešní situace je naprosto odlišná. Během dne se na pokojích žen vystřídá hned několik vizit a to hlavně díky rooming-in systému. Ženy doprovází svá dítka na další speciální vyšetření, kterých stále přibývá, je kladen důraz na kojení dle přání dítěte, ženy se nesmí při kojení rušit a standardem jsou neomezené návštěvy. Ale nějak se vytratil prostor pro rehabilitaci. Ta je bohužel odsunuta do pozadí a není na ni kladen takový důraz, jako dříve. Ženy ovšem mají právo být řádně a názorně poučeny a seznámeny s léčebnou rehabilitací, neboť jejím správným a včasným užitím se dá předejít dalším komplikacím v jejich pooperačním stavu.

61

Seznam použité literatury BEJDÁKOVÁ, J. Cviční a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné, zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 133 s. ISBN 80-247-1214-8. ČECH, E. a kol. Porodnictví. 2. přepracované a doplnění vyd. Praha: Grada, 2006, 544 s. ISBN 80-247-1303-9. DIVIŠOVÁ, M. a kol. Zdravé hubnutí po porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 104 s. ISBN 978-80-247-3630-3. DOLEŽAL, A. a kol. Porodnické operace. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 376 s. ISBN 978-80-247-0881-2. DOLEŽAL, A. Historie císařského řezu do XX. století. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2008, roč. 17, č. 1, s. 5-11, ISSN 1211-1058. DUMOULIN, Ch. Ve formě po porodu: cvičení a praktické rady. Vyd. 1. Překlad Kateřina Bodnárová. Praha: Portál, 2006, 95 s. ISBN 80-7367-080-1. HANÁČEK, J. Pokus o spontánní porod versus elektivní císařský řez u žen po předchozím porodu císařským řezem. In Moderní babictví: odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2008, č. 16, s. 16-21. ISSN 1214-5572. IZÁKOVÁ, L. a kol. Výskyt depresívnych príznakov v poporodnom období. In Psychiatrie pro praxi. 2013, roč. 14, č. 1, s. 26-29. ISSN 1213-0508. JUŘENÍKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2. KAŠÍKOVÁ, E. Pánevní dno a porod. In Moderní babictví: odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2008, č. 16, s. 22-25. ISSN 1214-5572. KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Galén, 2009, 713 s. 97880-7262-657-1.

62

KOMENDOVÁ, J. Pohybová aktivita v průběhu těhotenství a šestinedělí [online]. 2012 [cit. 2014-04-25]. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce. Dostupné z: . KRČMÁŘ, M. Stresová inkontinence moči u žen po porodu. [online.] 2010 [2014-0218]. Dostupné z: http://zdraví.e15.cz/clanek/sestra/stresova-inkontinence-moci-u-zenpo-porodu-455784. KROFTA, L. Poranění pánevního dna v souvislosti s vaginálně vedeným porodem. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2009, roč. 18, č. 3, s. 317-329. ISSN 1211-1058. KROFTA, L. a J. FEYEREISL Průvodce ženy s močovou inkontinencí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010, 39 s. ISBN 978-80-204-2280-4. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 175 s. ISBN 978-80-247-2713-4. PAŘÍZEK, A. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén, 2006, 414 s. ISBN 80-7262411-3. PAŘÍZEK, A. a kol., Kritické stavy v porodnictví. Praha: Galén, 2012, 285 s. ISBN 978-80-7262-949-7. PESCHOUT, R. Forceps (porodnické kleště), část II. In Moderní babictví: odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2009, č. 17, s. 9-11. ISSN 1214-5572. PESCHOUT, R. Psychologická indikace seu císařský řez na přání. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2008, roč. 17, č. 1, s. 23-27. ISSN 1211-1058. ROZTOČIL, A. Porodnické kleště. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2009, roč. 18, č. 3, s. 245-256. ISSN 1211-1058. ROZTOČIL, A. a kol. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2.

63

ROZTOČILOVÁ, S. a A. ROZTOČIL Fyzioterapie po vaginálních extrakčních operacích. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2009, roč. 18, č. 3, s. 339-343. ISSN 1211-1058. ROZTOČILOVÁ, S. Rehabilitace a císařský řez. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2008, roč. 17, č. 1, s. 70-78. ISSN 12111058. SLANÍKOVÁ, T. Domácí trénink pro ženy po porodu [online.] 2013 [cit. 2014-04-25]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Pavlína Vaculíková. Dostupné z . SLEZÁKOVÁ, L. a kol. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 269 s. ISBN 978-80-247-33-73-9. ŠIMETKA, O. Vakuumextrakce. In Moderní gynekologie a porodnictví: časopis pro celoživotní vzdělávání lékařů. 2008, roč. 18, č. 3, s. 257-265. ISSN 1211-1058. ŠVECOVÁ, L. Cvičení žen po porodu [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Zdravotně sociální

fakulta.

Vedoucí

práce

Drahomíra

Filausová,

Dostupné

z: . VOLEJNÍKOVÁ, H. Cvičení v práci porodní asistentky. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2005, 51 s. ISBN 80-7013351-1. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ M. a J. ŠRÁMKOVÁ Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 232 s. ISBN 978-80-247-2068-5. ZWINGER, A. et al. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2004, 532 s. ISBN 80-7262257-9.

64

Seznam grafů Graf 1 Věk respondentek ................................................................................................ 28 Graf 2 Vzdělání respondentek ........................................................................................ 29 Graf 3 Bydliště respondentek ......................................................................................... 30 Graf 4 Pořadí operačního porodu.................................................................................... 31 Graf 5 Věk v době operačního porodu............................................................................ 32 Graf 6 Druh operačního porodu ...................................................................................... 33 Graf 7 Typ porodnice ...................................................................................................... 34 Graf 8 Kritéria pro výběr porodnice ............................................................................... 35 Graf 9 Cvičení v těhotenství ........................................................................................... 36 Graf 10 Zájem těhotných o cvičení po porodu ............................................................... 37 Graf 11 Způsob cvičení během hospitalizace ................................................................. 38 Graf 12 Spokojenost žen s edukací cvičení .................................................................... 40 Graf 13 Četnost cvičení po propuštění z porodnice ........................................................ 41 Graf 14 Způsob cvičení po propuštění z porodnice ........................................................ 42 Graf 15 Seznámení s rehabilitací v krajské nemocnici ................................................... 44 Graf 16 Spokojenost s edukací v krajských nemocnicích .............................................. 45 Graf 17 Seznámení s rehabilitací v okresní nemocnici................................................... 46 Graf 18 Spokojenost s edukací ve fakultních nemocnicích ............................................ 48 Graf 19 Způsob rehabilitace v jednotlivých nemocnicích .............................................. 50 Graf 20 Spokojenost žen s edukací poporodní rehabilitace ............................................ 51 Graf 21 Cvičení v těhotenství ......................................................................................... 52 Graf 22 Cvičení po propuštění z nemocnice ................................................................... 53 Graf 23 Forma cvičení po propuštění z porodnice ......................................................... 54 Graf 24 Zájem o poporodní cvičení v průběhu těhotenství ............................................ 55 Graf 25 Poporodní cvičení u žen, které rodily potřetí .................................................... 56 Graf 26 Způsob cvičení po propuštění z porodnice ........................................................ 57

65

Seznam příloh Příloha 1: Forceps Příloha 2: VEX Příloha 3: Dotazník Příloha 4: Cvičení po císařském řezu – brožura k bakalářské práci

Seznam zkratek WHO – světová zdravotnická organizace VEX – vakuumextraktor VBAC – vaginální porod po císařském řezu VB – vedoucí bod

66