VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Adam Horák

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2010

Adam Horák

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vývoj trhu leteckých společností Bakalářská práce

Autor: Adam Horák Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Místo: Jihlava Rok: 2010

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Abstrakt HORÁK, Adam: Vývoj trhu leteckých společností. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 78 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj trhu leteckých společností. Je rozdělena na dvě části. Teoretická část obecně charakterizuje letectví, jeho historii a bezpečnost a představuje hlavní rozdíly mezi klasickými a nízkonákladovými leteckými společnostmi. Praktická část je věnována dotazníkovému průzkumu a zjištění některých skutečností ohledně letecké dopravy. Závěr práce je věnován celkovému zhodnocení. Klíčová slova: Letectví. Letecké společnosti. Aerolinie. Nízkonákladové společnosti. Historie letectví. Bezpečnost letectví.

Abstract HORÁK, Adam: Airlines market development. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department

of Tourism. Consultant:

Mgr.

Eva

Horňáková.

Level

of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2010. 78 pages.

My bachelor thesis focuses on airlines market development, and it is divided into two parts. The theoretical part generally characterizes aviation, its history and safety and presents the main differences between classic and low cost airlines. The practical part of my thesis is focused on questionnaire survey and finding some facts about aviation. The end of my thesis is devoted to a general evaluation.

Key words: Aviation. Airlines. Low cost airlines. Aviation history. Aviation safety.

Předmluva Výběr vhodného tématu bakalářské práce je velice důleţitý pro její obhajobu. Student by tedy tuto skutečnost neměl podceňovat a měl by se zabývat takovou problematikou, k níţ má blízko, která ho zajímá a baví, a ke které má moţnost sehnat dostatek informací. Kdyţ jsem se tedy před rokem ohledně výběru tématu musel rozhodnout já, rozmýšlel jsem se několik dnů. Nakonec jsem si vybral téma „Vývoj trhu leteckých společností“, o kterém jsem byl přesvědčen, ţe je pro mě tím nejvhodnějším. Ve své práci se mimo jiné snaţím vysvětlit hlavní rozdíly mezi klasickými a nízkonákladovými leteckými společnostmi. Trochu nemilým překvapení pro mě bylo, ţe problematice nízkonákladových leteckých společností se dosud ţádný autor nijak specificky nevěnoval (alespoň já jsem ţádnou publikaci na toto téma nenašel). Čerpal jsem tedy hlavně z internetových zdrojů a vlastních zkušeností. Aţ na tento menší problém byl však celý průběh psaní práce poměrně hladký. V závěru bych velice rád poděkoval vedoucí své práce Mgr. Evě Horňákové za její pomoc, ochotu, odborné rady a také za trpělivost, kterou se mnou po dobu těch několika měsíců měla.

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 7 Teoretická část .......................................................................................................... 8

I. 1

Charakteristika letectví .......................................................................................... 8

1.1 Historie a současnost letectví ......................................................................... 8 1.2 Bezpečnost letectví ....................................................................................... 12 2 Klasické letecké společnosti ................................................................................ 13 2.1 Vznik prvních klasických aerolinií ............................................................... 13 2.2 Nejvýznamnější klasické aerolinie ............................................................... 15 3 Nízkonákladové letecké společnosti .................................................................... 17 3.1 Vznik prvních nízkonákladových aerolinií .................................................. 19 3.2 Nejvýznamnější nízkonákladové aerolinie ................................................... 20 4 Budoucnost leteckých společností ....................................................................... 21 Praktická část .......................................................................................................... 24

II. 1

Rozbor první části dotazníku ............................................................................... 26

2

Rozbor druhé části dotazníku .............................................................................. 42

Zhodnocení hypotéz ........................................................................................................ 54 3

SWOT analýza letecké dopravy .......................................................................... 55

Závěr ............................................................................................................................... 57 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 58 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 62 Přílohy............................................................................................................................. 64 Příloha 1 – Seznam všech existujících klasických leteckých společností ...................... 64 Příloha 2 – Seznam všech existujících nízkonákladových leteckých společností .......... 74 Příloha 3 – Pouţitý dotazník ........................................................................................... 75

Úvod Letecká doprava hraje v cestovním ruchu stále významnější roli. Ceny letenek se často dostávají pod hranici tisíce korun a vyuţívat leteckou dopravu si tedy můţe dovolit čím dál tím více lidí. Jelikoţ jsem student Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch, a problematika leteckých společností, zejména pak těch nízkonákladových, mě velmi zajímá, zvolil jsem si jako téma své bakalářské práce „Vývoj trhu leteckých společností“. Hlavními cíly této práce jsou utřídění informací o vývoji leteckých společností a letectví vůbec, vysvětlení hlavních rozdílů mezi klasickými a nízkonákladovými leteckými společnostmi a představení těch nejvýznamnějších z nich, dále nastínění předpokládaného budoucího vývoje leteckých společností a potvrzení či vyvrácení čtyř hlavních hypotéz, které jsem si před začátkem své práce stanovil. Mimo zhodnocení těchto hypotéz chci také zjistit, jaké je mezi lidmi povědomí o nízkonákladových leteckých společnostech. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V první kapitole teoretické části je popsána charakteristika letectví, jeho historie a současnost a také bezpečnost letectví. Druhá kapitola je věnována klasickým leteckým společnostem – jejich charakteristice, vývoji a představení nejvýznamnějších zástupců. Ve třetí kapitole je popsáno to samé, tentokrát ale o nízkonákladových leteckých společnostech. Poslední, čtvrtá, kapitola teoretické části se zabývá budoucností leteckých společností. Praktickou část tvoří SWOT analýza letecké dopravy a zpracování a rozbor dotazníků, pomocí kterých jsem před zahájením samotné práce provedl dotazníkový průzkum za účelem zhodnocení mnou stanovených hypotéz a zodpovězení dalších otázek. V první kapitole praktické části se věnuji vyhodnocení první části dotazníku, která je zaměřena na to, zda lidé vnímají leteckou dopravu jako bezpečnou, jestli se létat bojí a zda při vyuţívání letecké dopravy někdy narazili na nějaký problém či nepříjemnost. Druhá kapitola praktické části zpracovává druhou a zároveň poslední část dotazníku, která se týká nízkonákladových leteckých společností, četností a důvody vyuţívaní letecké dopravy a hlavními navštěvovanými destinacemi. V této kapitole také naleznete zhodnocení čtyř hlavních hypotéz. Závěrečná třetí kapitola je věnována SWOT analýze letecké dopravy. 7

I. Teoretická část 1 Charakteristika letectví Letectví je významným odvětvím, které značně napomohlo rozvoji cestovního ruchu zejména na středně dlouhé a dlouhé vzdálenosti a významnou roli také sehrálo během druhé světové války. Obor komerční letecké dopravy přináší důleţitý společenský a hospodářský prospěch. Tím, ţe umoţňuje flexibilní dopravu mezi dvěma určitými místy, zvyšuje mobilitu občanů, produktivitu podniků a regionální soudrţnost.[1] Obor všeobecného letectví poskytuje nezbytné sluţby ve velmi rozličných oblastech, od pátracích a záchranných akcí přes hašení poţárů, řízení dopravy a kartografii aţ po rekreační a sportovní letectví.[1]

1.1 Historie a současnost letectví Lidé po dlouhá staletí touţili ovládnout vzduch, dávno před tím, neţ se provedení skutečného ustáleného pilotovaného letu stalo realitou [Lowe, 2008, s. 9]. Jedněmi z hlavních průkopníků byli Leonardo da Vinci, jehoţ studie otevřely nový pohled na letectví [Niccoli, 2003, s. 12] a Angličan George Cayley, který jako první identifikoval a popsal základní aerodynamické síly a navrhl letadlo, jeţ mělo základní elementy moderního letadla.[2] Počátky letecké dopravy sahají do epochy balónů, kterou zahájil v roce 1783 francouzský průkopník vzduchoplavby Jacques Mongolfier a jeho bratr Josef [Široký, 2009, s. 129]. Následoval vznik vzducholodí, kterou jako první sestrojil Francouz Henri Giffard v roce 1852. Vzducholoď byla poháněna malým parním strojem. Tento pohon se však ukázal jako nevyhovující, a tak v roce 1898 sestrojil Brazilec Albert Santos-Dumond vzducholoď se spalovacím motorem [Niccoli, 2003, s. 24]. První let letadlem byl uskutečněn 17. 12. 1903 bratry Wilburem a Orwillem Wrightovými. Let tehdy trval 12 vteřin a letadlo uletělo dráhu 36 metrů. V roce 1908 byl proveden první let s cestujícími. Další období bylo charakterizováno nástupem letadel a letecká vlna se dostala i k nám. První naše letadla stavěli od roku

8

1909 inţenýr Jan Kašpar a jeho bratranec Evţen Čihák. Od roku 1911 podnikali úspěšné dálkové lety mezi českými městy [Široký, 2009, s. 129].

Obr. č.1: Jan Kašpar se svým letounem

Konec přepravy vzducholoděmi nastal po nehodě Zeppelinu „Hindenburg“ v roce 1937. Při upoutání ke stoţáru na letišti v Lakehurstu explodovala. Po této nehodě přestaly mít letecké společnosti zájem o tyto dopravní prostředky [Široký, 2009, s. 129].

9

Obr. č.2: Exploze vzducholodě Zeppelin

Druhá světová válka znamenala útlum pro cestovní ruch ve své podstatě, došlo však k rychlému vývoji a modernizaci nových letadel a zrodu velmi zkušených pilotů. Čeští piloti hráli v průběhu druhé světové války významnou roli, působili v řadě zahraničních jednotek, přičemţ asi nejdůleţitější zastoupení měli v jednotkách britského letectva RAF. Mezi nejúspěšnější české letce patřili Karel Kuttelwascher, Jose František, Alois Vašátko, František Peřina, Otto Simík a další.[3] Aţ do druhé světové války se leteckou dopravou výhradně přepravovaly osoby a poštovní zásilky. Základní změny ve vývoji letecké dopravy nastaly aţ po skončení této války. Výrobci letadel vyuţili zkušenosti ze stavby válečných letadel pro nové konstrukce těch civilních [Široký, 2009, s. 129]. Letecká doprava vstoupila v padesátých letech do nové éry, kdyţ se na běţných linkách začaly stále častěji objevovat proudové stroje. Postaraly se především o výrazně rychlejší cestování.[4] Ještě na počátku 60. let byly u prvních tryskových osobních letadel (Caravelle, Boeing 707 a 727) relativně malé nákladové prostory. Aţ stavba velkoprostorových letadel druhé generace (Boeing 747, Airbus) byla koncipována pro přepravu zboţí 10

na paletách v jejich širokém trupu. Vyuţitím a vytíţením nákladového prostoru letadel se často dosahovalo skutečné rentability letů [Široký, 2009, s. 129]. Další rozšíření přepravní nabídky nastalo v polovině 70. let. Osobní letadla typu Boeing 747 byla stavěna tzv. „Kombi“. Umoţňovala leteckým společnostem na hlavní palubě za oddíly pro cestující přepravovat kontejnerové a paletové jednotky se zboţím. Tak vznikly leteckým společnostem moţnosti přizpůsobit prostor hlavní paluby pro přepravu osob a nákladů dle poţadavků na přepravu ovlivněnou sezónními vlivy, případně při přepravě na kratší vzdálenosti, kdy nebyl prostor pro cestující dostatečně vyuţit [Široký, 2009, s. 129]. Začátkem 70. let bylo po 15 letech vývoje na trh uvedeno nadzvukové letadlo Concorde. První běţní cestující jej mohli začít vyuţívat od ledna 1976. Například cesta z Paříţe do New Yorku se z běţných 6 aţ 8 hodin zkrátila na 3,5 hodiny. Cena letenek ale byla značně vyšší. 25. července roku 2000 došlo k nehodě Concordu během vzletu z letiště Charlese de Gaulla v Paříţi, při které zemřelo 113 osob. Po této tragédii byl provoz Concordu dočasně přerušen, poté znovu obnoven v listopadu 2001 a v roce 2003 pro malý zájem cestujících (z důvodu letecké krize způsobené událostmi 11. září 2001) definitivně zrušen.[4]

Obr. č.3: Nadzvukové letadlo Concorde

11

V současné době světem výrobců letadel hýbe boj dvou největších konkurentů – amerického Boeingu, který se ve vývoji svého posledního modelu Dreamliner B787 zaměřil na ekonomičnost a ekologičnost, a evropského konsorcia Airbus S.A.S., jenţ zvolil cestu velkokapacitních strojů A380, největších osobních dopravních letadel na světě [Široký, 2009, s. 130].

1.2 Bezpečnost letectví Letecká doprava je dle statistik nejbezpečnějším druhem dopravy, má totiţ nejniţší počet úmrtí na celkový počet přepravených osob [Široký, 2009, s. 129]. V roce 2008 došlo k 28 leteckým nehodám, při kterých zemřelo 539 osob. V přepočtu připadá jedno úmrtí na 1,3 miliónu letů. "Zatímco v roce 2007 zemřelo na světě při leteckých nehodách 730 osob, vloni to bylo pouze 539 osob, coţ znamená meziroční pokles o 25 procent," vysvětluje Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.[5] V posledním desetiletí byl nejbezpečnější rok 2004, kdy při leteckých nehodách na světě zahynulo 434 osob. Bezpečnost letecké dopravy se v tomto desetiletí výrazně zvýšila. V 90. letech minulého století totiţ docházelo v průměru k 1128 úmrtí ročně.[5] Mnoho lidí však leteckou dopravu jako bezpečnou nevnímá a létat se bojí, někteří mají z létání dokonce fobii, kvůli které leteckou dopravu nevyuţívají. Jako hlavní důvod tohoto strachu je zejména fakt, ţe při letecké dopravní nehodě dochází obvykle k velkým ztrátám na ţivotech. V praktické části své práce budu podrobněji zkoumat, zda většina lidí povaţuje leteckou dopravu za bezpečnou či naopak a jaké procento lidí se létat bojí a popřípadě kvůli tomuto strachu leteckou dopravu nevyuţívá. Shrnutí první kapitoly Letectví zaznamenalo od svých prvopočátků značný vývoj, kdyţ přes epochy balónů a vzducholodí dospělo aţ k dnešním supermoderním letounům. S vývojem nových strojů dochází také ke stálému zlepšování bezpečnostních podmínek, a tak si letecká doprava stále drţí a upevňuje pozici nejbezpečnějšího druhu dopravy.

12

2 Klasické letecké společnosti Klasické letecké společnosti jsou letecké firmy, které "nejsou nízkonákladové" a pořádají pravidelné lety a tarify. Jedním z hlavních poznávacích detailů klasických leteckých firem je "full service" - tedy komplexní servis. V ceně letenky máte jak moţnost přepravy zavazadla (v nákladovém prostoru, ne pouze příručního na palubu), tak stravování na palubě, výběr místa k sezení a další sluţby.[6] Mezi další charakteristiky těchto společností patří i větší flexibilita při změnách rezervace případně při nákupu. U těchto letů je například větší lhůta pro uhrazení rezervace a širší moţnosti změny či storna rezervace.[6] Klasické letecké firmy také nabízejí moţnosti různých přestupů a návazností. U těchto společností si můţete v rezervačním systému najednou objednat letenku s přestupy, dokonce i se změnou dopravce na cestě - letecké společnosti spolupracují v několika aliancích, kde si, lidově řečeno, pomáhají s přepravou cestujících na některých trasách.[6] Výše popsané výhody se samozřejmě odráţí v ceně, která bývá u klasických letů o něco (a často i o mnoho) vyšší neţ u nízkonákladových leteckých společností.[6]

2.1 Vznik prvních klasických aerolinií Aţ do první světové války povaţovali lidé letadla především za nástroj slouţící k projevení sportovního hrdinství a za zbraň pro neohroţené válečníky, v obou případech to byl dopravní prostředek určený pro elitu a vyhrazený několika neohroţeným duším. Tuto situaci radikálně změnila první světová válka. V roce 1918 zde byly tisíce vycvičených a zkušených pilotů a z vojenských přebytků se začaly prodávat tisíce letadel. Létání se stále více rozšiřovalo a začala se zvaţovat moţnost jeho komerčního vyuţití [Niccoli, 2003, s. 64]. Civilní letectví vzniklo v poválečné Evropě spíše z nutnosti, neţ díky příleţitosti. Po válce bylo totiţ zničeno mnoho ţelezničních tratí a cesty, při nichţ bylo nutné překonávat moře, byly pomalé a pro pozemní dopravní prostředky příliš komplikované. Amerika naopak vyuţívala vynikající nepoškozenou ţelezniční síť

13

a v porovnání s charakteristikami tehdejších letadel si zde ţeleznice nadále udrţovala vyšší úroveň [Niccoli, 2003, s. 64]. Francie, Velká Británie a Německo zaţily vznik prvních leteckých společností jen v rozmezí několika měsíců na počátku roku 1919. První pravidelná letecká přeprava byla zavedena v Německu, kde vzducholodě Zeppelin spojovaly Berlín s Výmarem. Brzy následovaly francouzské a anglické společnosti s letouny na tratích Paříţ - Brusel a Paříţ – Londýn [Niccoli, 2003, s. 64]. Prvními z britských společností byly Aircraft Transport, Handley Page Transport, Instone Air Line a Daimpler Airway. V Nizozemsku je následovala společnost KLM, v Belgii SNETA, ve Francii Farman, Latécoére a Aéropostale a v Německu Junkers a Deutscher Aero Lloyd. V průběhu let mnohé z těchto leteckých společností zanikly nebo vzájemně splynuly v důsledku poţadavků trhu i vlád daných zemí. V roce 1924 se spojily britské společnosti a vytvořily Imperial Airways. O dva roky později se spojily německé společnosti a vytvořily jedinou společnost Deutsche Luft Hansa Aktiengesellschaft, známou spíše jako Lufthansa. V roce 1933 také vznikla Air France spojením společností Aéropostale, Farman a Air Orient. Po celé Evropě se objevovaly další společnosti: Det Danske Luftfartselskab v Dánsku, linee Aeree d´Italia v Itálii, Sabena v Beligii, Iberia ve Španělsku, Finnair ve Finsku atd. [Niccoli, 2003, s. 66]. Mezitím začalo civilní letectví zapouštět kořeny i v Americe. První leteckou společností poválečného období byly Aeromarine West Indies Airways, které vznikly v roce 1920, ale roku 1923 zastavily provoz kvůli finančním těţkostem. V letech 1925 a 1926 vznikly mezi jinými i Stout Air Services, Florida Airways, Western Air Express, Pacific Air Transport a Ford Air Transport [Niccoli, 2003, s. 71]. V průběhu dalších let došlo ke vzniku nových a slučování stávajících společností. V roce 1933 dominovaly americkému trhu čtyři hlavní společnosti – American Airways, TWA, Eastern Air Transport a United Air Lines, na mezinárodních linkách drţel monopol Pan American [Niccoli, 2003, s. 77 - 78]. V Československu je moţné datovat pokusy soukromých společností provozovat pravidelnou leteckou dopravu jiţ od roku 1920. Jednalo se např. o První praţský letecký podnik Falco či Ikarus nebo brněnský Aero-Lloyd. V roce 1922 fúzovaly Falco a Ikarus v Československou leteckou akciovou společnost, která chtěla provozovat lety mezi Prahou a Dráţďanami. Tento záměr se však neuskutečnil. V květnu 1923 vznikla 14

z popudu ministerstva veřejných prací domácí letecká společnost Československé státní aerolinie (ČSA) a v roce 1928 zaloţily Škodovy závody Československou leteckou společnost (ČLS). Po roce 1945 se však jediným provozovatelem civilní letecké dopravy staly Československé aerolinie [Hlavačka, 2002, s. 26 a 32]. Letecké společnosti vznikaly mimo Evropy a Severní Ameriky samozřejmě i na ostatních kontinentech. Mezi nejstarší z nich patří např. ruská Aeroflot, kolumbijská Avianca, mexická Mexicana, indická Air-India, egyptská EgypAir a mnoho dalších.

2.2 Nejvýznamnější klasické aerolinie Na nebi v současné době operuje velká spousta klasických leteckých společností. Nejvíce osob přepravila v loňském roce americká společnost American Airlines, a to celkem 99 038 000 pasaţérů, v Evropě kralovala Air France-KLM s 69,2 miliony přepravených osob, ČSA má na svém kontě 5,5 milionů přepravených pasaţérů.[7] V této podkapitole si představíme nejvýznamnější klasické letecké společnosti, jejich úplný seznam naleznete v příloze. Největší evropskou klasickou aerolinií, co do počtu přepravených osob za rok, je německá Lufthansa, která sice v roce 2009 přepravila druhé největší mnoţství osob, ale poté odkoupila největší rakouskou aerolinii Austrian Airlines, coţ ji zajistilo prvenství.[8] V těsném závěsu je společnost Air France-KLM, která vznikla spojením francouzského leteckého přepravce Air France s nizozemským konkurentem KLM.[9] Třetí příčka patří britské společnosti British Airways, kterou následuje španělská Iberia, italská Alitalia a dánsko-norsko-švédská SAS. Společnost ČSA se, co do počtu přepravených osob, řadí na evropském trhu na 15. místo. V Severní Americe přepravila nejvíce cestujících za rok 2009 společnost American Airlines následovaná společností Delta Airlines, která v roce 1991 převzala krachující Pan American. Mezi další významné severoamerické přepravce dále patří United Airlines, US Airways, Northwest Airlines, Continental Airlines, Air Canada a další. Ve Střední Americe kralují mexické společnosti Aeroméxico a Mexicana, v Jiţní Americe brazilské TAM a VARIG, chilská LanChile Airlines a kolumbijská Avianca.

15

Na asijském trhu vedou v počtu přepravených osob japonské společnosti Japan Airlines a ANA, následují jihokorejská Korean Air, čínská China Southern Airlines, thajská Thai Airways International, malajská Malaysia Airlines a mnoho dalších. Největšími africkými leteckými společnostmi jsou jihoafrická South African Airways a EgyptAir, na australském kontinentu jsou to australská Qantas Airways a novozélandská Air New Zealand.

Shrnutí druhé kapitoly Klasické letecké společnosti začaly vznikat ihned po konci první světové války a jsou to společnosti, které pro své zákazníky, v rámci ceny letenky, zajišťují komplexní servis. V současnosti jsou nejvýznamnějšími světovými klasickými aeroliniemi společnosti American Airlines, Lufthansa a Air France – KLM.

16

3 Nízkonákladové letecké společnosti Nízkonákladové letecké společnosti jsou letecké firmy, které se od těch klasických liší značným omezením sluţeb, ale zároveň podstatně niţšími cenami. V ceně letenky, kterou si koupíme u většiny nízkonákladových leteckých společností, je zahrnuta pouze přeprava. Jakékoli další sluţby, např. občerstvení během letu nebo jiné sluţby, se platí zvlášť.[10] Levné aerolinky nabízejí pouze lety bez přestupů. Pokud vyuţijete dvou na sebe navazujících letů, které jsou provozovány levnou aerolinkou (a mohou být oba lety zajištěny tou samou), musíte si nejprve vyzvednout svá zavazadla z prvního letu a pak je znovu nechat odbavit na let následující.[10] Nevýhodou některých nízkonákladových společností je skutečnost, ţe létají na vzdálenější letiště, která nejsou příliš frekventovaná a jsou hůře dopravně dostupná z přilehlých měst. Důvodem vyuţití těchto odlehlejších letišť jsou niţší letištní poplatky. Toto však není pravidlem. Obvykle i levné aerolinky létají na běţně vyuţívaná letiště.[10] Většina nízkonákladových aerolinek nevystavuje papírové letenky, ale elektronické. Cestující si letenku zpravidla zarezervuje přes internet na webových stránkách společnosti. Platbu provede také přes internet pomocí platební karty. Většinou je nutné mít embosovanou platební kartu a také je třeba si u banky aktivovat sluţbu placení přes internet. Nejčastěji jsou přijímány debetní či kreditní karty společností Visa, Eurocard/Mastercard, American Express a Diners Club. Po zaplacení obdrţí zákazník potvrzení rezervace letu na svou e-mailovou adresu. Toto potvrzení obsahuje jednak všechny důleţité informace o letu a dále rezervační kód, kterým se cestující prokáţe při odbavení na letišti.[10] Kromě principu nízké ceny za letenku a platby za doplňkové sluţby je také dobré vědět, ţe nízkonákladové letecké společnosti nenabízí tu nejlevnější cenu letenky na celé letadlo. Nejlevnější cenu vydají pouze na určitý počet míst, další místa jsou za draţší tarif, další za ještě draţší apod. Můţe tedy dojít k tomu, ţe letíte s nízkonákladovou aerolinií a přesto platíte regulérní cenu letenky. Platí tedy, ţe čím dříve letenku koupíte, tím niţší bude její cena.[11]

17

Další omezení, která s cestováním s nízkonákladovými leteckými přepravci souvisí, jsou následující: Sedadlo si nevyberete - na rozdíl od klasických aerolinek si nemůţete přát letenku na místo do uličky nebo k okénku. Pokud ano, tak za příplatek.[12] Vysoký poplatek za změnu letenky - pokud si přejete posunout odlet třeba o jeden týden a letenku uţ máte zakoupenou, připravte se, ţe budete muset hodně připlatit. Obvykle se spíše vyplatí koupit letenku novou, neţ ţádat o změnu. Některé společnosti dokonce jakoukoli změnu nenabízejí. Pokud letenku chcete zrušit, peníze zpět nedostanete.[12] Zpoždění nebo zrušení letu - zpoţdění odletu bývá téměř pravidlem a počítejte i s několika hodinami. Společnosti navíc mají právo let zrušit a vrátit vám peníze, nebo nabídnout náhradní letecký spoj. Kterou z moţností vyberou je na nich.[12] Poplatky za platbu kartou uhradíte vy - kaţdý obchodník, který přijímá platební karty, odvádí vydávajícím společnostem (nejčastěji VISA nebo MasterCard) poplatek z kaţdé transakce v objemu několika procent z celkové ceny. Nízkonákladové společnosti tento poplatek přenáší na vás. Obvykle tedy počítejte s příplatkem cca 5EUR k ceně letenky.[12] Stále existuje velká část potenciálních zákazníků nízkonákladových aerolinek, kteří se bojí o bezpečnost, neboť si myslí, ţe dosaţení nízké ceny je docilováno např. nákupem starších typů letadel a jejich nedostatečnou údrţbou. Opak je pravdou, většina nízkonákladových společností vlastní nejnovější stroje, které mají nízkou spotřebu a díky tomu jsou schopní létat co nejlevněji. Letadla jsou obvykle vybavena úsporně a často je přidáno několik sedadel navíc na úkor pohodlí.[12]

18

3.1 Vznik prvních nízkonákladových aerolinií Vznik nízkonákladových aerolinií se datuje na začátek 70. let v USA, kde začala létat společnost Southwest Airlines. Ta své letenky nabízela za cenu, která byla výrazně niţší, neţ za kterou je nabízeli klasičtí dopravci. Díky tomu se cestování letadlem stalo dostupnějším pro širší vrstvy obyvatelstva.[13] V Evropě se první společnost objevila na začátku 90. let – záhy poté, co došlo k deregulaci letecké dopravy. Tím prvním pionýrem byla irská společnost Ryanair, která vznikla v roce 1991 [13], kdy představila levné lety mezi Anglií a Irskem. Tímto krokem doslova odstartovala revoluci v leteckém průmyslu. Brzy následovaly další společnosti jako například poměrně známý EasyJet, zaloţen v roce 1995.[14] Do Prahy začala jako první létat společnost Go, která byla později pohlcena právě Easyjetem.[13] První českou nízkonákladovou aerolinií byla společnost SmartWings, která byla zaloţena v roce 2004. V roce 2007 vznikla nízkonákladová letecká společnost Click4Sky řízená společností ČSA. Na konci roku 2009 byl však provoz této společnosti ukončen.[15] V roce 2001 byla zaloţena slovenská společnost SkyEurope, která se postupem času stala největší nízkonákladovou společností ve střední a východní Evropě. V srpnu 2009 však z důvodu váţných finančních potíţí zkrachovala.[15] Letecká doprava s nízkonákladovými dopravci se brzy stala velmi populární a v současné době patří mnozí nízkonákladoví přepravci k největším leteckým společnostem vůbec.[13]

19

3.2 Nejvýznamnější nízkonákladové aerolinie Největším nízkonákladovým leteckým přepravcem je, v celosvětovém měřítku, americká společnost Southwest Airlines, která byla s počtem 101 911 000 přepravených osob v roce 2007 dokonce největší leteckou společností vůbec.[16] Celosvětově druhým největším, a v Evropě největším nízkonákladovým leteckým dopravcem, je irský Ryanair, který v roce 2009 přepravil 66 miliónu osob.[17] Druhou příčku v Evropě okupuje britská společnost EasyJet s počtem 40 miliónů přepravených osob za rok. Mezi další významné severoamerické nízkonákladové aerolinie patří kanadská WestJet a americká JetBlue Airways, v Evropě je to pak např. německá AirBerlin, britská Flybe, španělská Vueling či maďarsko-polská Wizz Air. Ve Střední Americe najdeme velmi málo nízkonákladových přepravců, např. mexické společnosti ClickMexicana nebo InterJet. V Jiţní Americe patří mezi hlavní nízkonákladové letecké společnosti brazilská Gol nebo kolumbijská EasyFly. Největší asijskou nízkonákladovou aerolinií je malajská AirAsia, která provozuje další dvě dceřiné společnosti – Thai AirSia a Indonesia AirAsia.[18] Dalším významným asijským nízkonákladovým přepravcem je společnost Air Arabia se sídlem ve Spojených arabských emirátech a singapurská Tiger Airways. V Africe patří mezi hlavní nízkonákladové letecké přepravce jihoafrické společnosti FlyMango a 1time nebo marocké Jet4you a Atlas Blue. Na australském kontinentu si můţete vybrat např. z nabídky australských společností Jetstar Airways a Virgin Blue či novozélandské Pacific Blue.

Shrnutí třetí kapitoly Nízkonákladové letecké společnosti jsou charakteristické tím, ţe za cenu letenky poskytují pouze omezené sluţby. Cena letenky však bývá značně niţší neţ u jejich klasických konkurentů. První nízkonákladová společnost vznikla na počátku 70. let a dnes mezi nejvýznamnější patří Southwest Airlines, Ryanair, EasyJet či AirAsia.

20

4 Budoucnost leteckých společností Ještě před pár lety v prostředí leteckého průmyslu platilo, ţe u zákazníků můţe uspět jedině firma, která nabízí maximální pohodlí a špičkový servis. Cena téměř nehrála roli. Dnes je tomu právě naopak. Pro klienty je směrodatná v první řadě právě cena. A tak letecké společnosti usilují hlavně o to, aby náklady byly co nejniţší.[17] Jak výrazně se situace změnila dokládá i chování velkých leteckých společností. Například evropská jednička Lufthansa nedávno oznámila, ţe si chce vzít příklad z nízkorozpočtových aerolinií a zvýšit počet sedadel ve svých letadlech, sníţit ceny a omezit servis. A podobný krok se chystají učinit i další velké koncerny.[17] Hlavní pohnutky, které zavedené letecké společnosti k takovým opatřením vedou, jsou dvě: razantní nástup nízkonákladových leteckých společností a hospodářská krize. Podle odhadů Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu IATA vykáţou její členské aerolinky (celkem se jedná o 230 firem, které představují 93 procent mezinárodní přepravy) za rok 2009 ztráty v souhrnné výši závratných jedenácti miliard dolarů.[17] A ani letos nemá být situace ještě zcela stabilizovaná. IATA vzhledem k rostoucím cenám leteckého paliva kerosinu a stagnujícím výnosům dokonce zvýšila svou původní prognózu ztrát pro rok 2010 z 3,8 miliardy dolarů na 5,6 miliardy dolarů.[17] Moţností, jak se z obtíţné situace dostat co nejrychleji a nejlépe, mají firmy několik. Jakousi první pomocí na rány způsobené krizí je sniţování nákladů, které se nevyhne ţádné velké společnosti.[17] Dvojka na evropském trhu, koncern Air France-KLM, letos propustí 1700 lidí. Za první půli účetního roku 2009/2010, který končí posledním březnem 2010, společnosti klesl obrat o dvacet procent na 10,78 miliardy eur a provozní ztráta dosáhla 573 milionů (zatímco v předchozím roce to byl ještě zisk 176 milionů eur).[17] Ještě drastičtější zásahy chystají konkurenční British Airways. Do konce března zruší 4900 pracovních míst, coţ je o 1200 více, neţ se původně čekalo. V první polovině fiskálního roku dosáhly před zdaněním ztráty 324 milionů eur a obrat meziročně klesl o 13,7 procenta na 4,1 miliardy liber.[17] 21

Sniţování nákladů samo o sobě nestačí. Aby účinky ozdravné kúry za pár měsíců nevyprchaly, budou koncerny muset zapracovat i na strategii. Nutí je k tomu krize, ale také levnější konkurence nízkonákladových aerolinek, jako jsou Ryanair či EasyJet. Ty jim odčerpávají hlavně cestující na kratších a středních tratích, zatímco dlouhé cesty zůstávají doménou zavedených kolosů. A v mnoha ohledech byly v poslední době také jejich spásou.[17] Celkový podíl nízkonákladových firem na evropském trhu činí asi 28 procent a dále roste. Evropskou jedničkou, co do počtu přepravených osob, je nyní nízkonákladový irský Ryanair, s nímţ v roce 2009 letělo 66 milionů cestujících (pro srovnání: sluţeb British Airways vyuţilo v témţe období zhruba 34 milionů osob). Úspory navíc do náručí nízkonákladových aerolinií ţenou i sluţebně cestující zákazníky.[17] A právě to pro firmy jako Lufthansa či Air France-KLM představuje velký problém. Pro ně hráli firemní cestující ve vyšších cenových kategoriích první a business třídy dosud hlavní roli. Byli zárukou vysokých marţí a na mezinárodních spojích se donedávna podíleli aţ jednou třetinou na celkovém obratu aerolinií. Podle odhadů IATA ale počet pasaţérů v nákladnějších třídách letos klesl aţ o dvacet procent. Jediná moţnost je tedy sníţení cen – i za cenu omezení některých sluţeb.[17] Ani sniţovat ceny ale nestačí. Důleţitá je také koncentrace na trhu. Přibývá fúzí nebo alespoň pokusů navázat spolupráci s konkurenty. Jedině tak aerolinie mohou svým zákazníkům nabídnout dostatečně atraktivní dopravní síť, která je důleţitá zejména pro ceněné cestující ze sféry byznysu.[17] Díky spolupráci je navíc moţné sniţovat náklady. Sdruţení Star Alliance vedené Lufthansou například ušetřilo svým členům 600 tisíc dolarů na takové maličkosti, jako je společná výroba přívěsků na kufry pro stálé zákazníky. Uspořit je ale moţné i více, například díky společnému vyuţívání letištních center pro pasaţéry.[17] Jednou z prvních fúzujících společností byla Air France, která před pěti lety převzala nizozemského konkurenta KLM. Tím si Francouzi zajistili přístup ke strategicky důleţitému letišti Amsterdam Schiphol a navíc se na čas stali největší aerolinkou v Evropě. Posléze koncern získal i 25 procentní podíl v italské Alitalii.[17]

22

Nyní je ale na evropské špičce Lufthansa, která během několika měsíců získala podíl hned v několika menších konkurentech, belgické Brussels Airlines nebo britské British Midland. Zcela pohltila rakouské Austrian Airlines a před několika lety i švýcarský Swiss Air.[17] Pozadu nezůstaly ani konkurenční British Airways, které pracují na dokončení fúze se španělskou Iberií. Nabídka obou firem se velmi dobře doplňuje, zatímco Španělé jsou jedničkou na trasách směrem do Latinské Ameriky, jsou Britové naopak silní směrem do USA a Asie. Vše zamýšlejí korunovat posílením spolupráce s American Airlines, coţ by s sebou neslo další výhody při létání přes Atlantik.[17] Aerolinie, či přinejmenším jejich část, krizi přeţijí. Potřeba cestovat totiţ ani kvůli ní zcela nezmizí. V roce 2012 je ale čeká další zásah. Právě od té doby totiţ vstoupí v platnost jejich povinnost podílet se na obchodování s emisními povolenkami. Celkové náklady firem se podle studie Merrill Lynch mohou vyšplhat aţ na tři miliardy eur.[17] Velkou ranou budou povolenky zejména pro nízkonákladové dopravce, kteří své ceny kalkulují do posledního centu. Na rozdíl od svých tradičních konkurentů mají totiţ jen velmi omezený prostor převést finanční zátěţ, jiţ povolenky přinesou, na koncové zákazníky.[17] V brzké době se také chystá rozšíření evropské vysokorychlostní ţelezniční sítě, která by se měla do roku 2020 zdvojnásobit. Tento druh dopravy by tak mohl přebrat letecké dopravě určitý podíl klientů, zejména pak na kratší vzdálenosti. Jak se však tento záměr podaří je zatím ve hvězdách.[19]

Shrnutí čtvrté kapitoly V současné době zaţívají letecké společnosti (a samozřejmě nejen ty) finanční krizi. Pro její zvládnutí, a to zejména u klasických leteckých společností, je nezbytné sniţování nákladů, a tím i sníţení cen letenek. Naopak u nízkonákladových leteckých společností se dá očekávat mírný nárůst cen. Další moţnost, jak krizi ustát, je spolupráce leteckých společností či jejich fúzování po vzoru Air France – KLM.

23

II. Praktická část Před zahájením psaní této práce jsem si stanovil čtyři základní hypotézy, které jsem se rozhodl potvrdit či vyvrátit dotazníkovým průzkumem. Jsou to: Hypotéza č. 1:

I kdyţ je dle statistik letecká doprava nejbezpečnějším druhem dopravy, minimálně 50% lidí si myslí opak a létat se bojí.

Hypotéza č. 2:

Většina lidí preferuje nízkonákladové letecké společnosti před klasickými, a to zejména z důvodu ceny.

Hypotéza č. 3:

Lidé, vyuţívající leteckou dopravu, cestují převáţně do Evropy.

Hypotéza č. 4:

Nejčastějším důvodem leteckých cest je dovolená.

Za účelem potvrzení či vyvrácení těchto hypotéz budu vycházet ze zpracování vyplněných dotazníků, které jsem sám vytvořil a rozdělil na dvě části. První část je zaměřena na to, zda lidé vnímají leteckou dopravu jako bezpečnou, jestli se létat bojí a zda při vyuţívání letecké dopravy někdy narazili na nějaký problém či nepříjemnost. Druhá část dotazníku se týká nízkonákladových leteckých společností, četností a důvody vyuţívaní letecké dopravy a hlavními navštěvovanými destinacemi. Dotazník se skládá celkem z 23 otázek a 5 podotázek. Dotazníkový průzkum jsem provedl v průběhu ledna a února 2010. Celkem jsem rozeslal 260 dotazníků, ze kterých se mi vyplněných vrátilo zpět 114. Respondenty jsou muţi i ţeny ve věku od 18 do 65 let. Dotazníky byly určeny jak pro respondenty, kteří jiţ někdy v ţivotě leteckou dopravu vyuţili, tak i těm, kteří nikdy neletěli. Pro ty však byly k zodpovězení určeny pouze 4 otázky. Jak velké mnoţství respondentů leteckou dopravu vyuţilo či nevyuţilo ukazuje následující graf.

24

Graf č. 1 – Poměr respondentů, kteří vyuţívají / nevyuţívají leteckou dopravu

Z grafu č. 1 můţeme vidět, ţe leteckou dopravu vyuţilo celkem 80% respondentů (tj. 91 ze 114). Kompletní dotazník tedy zodpovědělo 91 lidí, coţ by mělo dostačovat ke stanovení skutečnosti odpovídajících a nezkreslených závěrů.

25

1 Rozbor první části dotazníku Otázka č. 1 – Který druh dopravy je podle Vás nejbezpečnější? Graf č. 2 – Graf k otázce č. 1 první části dotazníku

Graf č. 2 nám ukazuje, ţe 65% respondentů povaţuje za nejbezpečnější druh dopravy dopravu leteckou, která je dle statistik skutečně nejbezpečnější. Na druhém místě, s 23%, se z pohledu bezpečnosti umístila doprava vlaková. 9% lidí dále povaţuje za nejbezpečnější dopravu lodní. Autobusovou dopravu označilo za nejbezpečnější 2% a automobilovou (motocyklovou) pouze 1% respondentů.

26

Otázka č. 2 – Který druh dopravy je podle Vás nejnebezpečnější? Graf č. 3 - Graf k otázce č. 2 první části dotazníku

U druhé otázky se respondenti se statistikami ztotoţnili více, kdyţ statisticky nejnebezpečnější druh dopravy, tedy dopravu automobilovou (motocyklovou), jako nejnebezpečnější označilo 90% lidí, coţ můţeme vyčíst z grafu č. 3. Ostatní druhy dopravy získaly téměř shodně 2 aţ 3%. Jako zajímavost můţu zmínit, ţe jako nejnebezpečnější označili leteckou dopravu celkem tři lidé, z nichţ všichni se bojí létat jen trochu a dva jiţ někdy leteckou dopravu vyuţili.

27

Otázka č. 3 – Bojíte se létat? Graf č. 4 – Graf k otázce č. 3 první části dotazníku

Z grafu č. 4 je vidět, ţe většina respondentů, celkem 56%, se bojí létat jen trochu. Dalších 33% se nebojí létat vůbec. 7% lidí se bojí létat velmi, ale přesto létá a 4% respondentů z důvodu velkého strachu z létání leteckou dopravu nevyuţívá.

28

Otázka č. 4 - Pokud jste někdy během letu zažili nepříjemnou (nebezpečnou) situaci, jakou? Graf č. 5 - Graf k otázce č. 4 první části dotazníku

Graf č. 5 nám ukazuje, ţe 68% respondentů jiţ během letu zaţilo nějakou nebezpečnou či nepříjemnou situaci. 45% ze všech dotazovaných zaţilo turbulence a dalších 12% bouřku. Nevolno během letu se udělalo 8% lidí. 2% dotazovaných někdy letěly na palubě s nebezpečným či opilým cestujícím. 1%, v tomto případě jediný člověk, uvedl jinou situaci, konkrétně let velmi starým letadlem. Naopak s ţádnou podobnou situací nemá zkušenost 32% dotazovaných.

29

Otázka č. 5 - Pokud jste někdy během letu museli využít některý ze záchranných prostředků, jaký? Graf č. 6 - Graf k otázce č. 5 první části dotazníku

Z grafu č. 6 vidíme celkem jednoznačný výsledek, a to, ţe 99% všech dotazovaných nikdy nebylo během letu v situaci, ţe by muselo vyuţít jakýkoliv ze záchranných prostředků. To se přihodilo pouze jednomu respondentovi (1%), který během letu v důsledku nevolnosti musel vyuţít pytlík.

30

Otázka č. 6 - Zažili jste někdy během letu nouzové mezipřistání? Graf č. 7 - Graf k otázce č. 6 první části dotazníku

Obdobný výsledek jako z předchozího grafu můţeme vidět i v grafu č. 7. 98% respondentů totiţ nikdy nouzové mezipřistání nezaţilo. 2% dotazovaných (2 lidé) však ano. Zajímavostí je, ţe jedním z nich je respondent, který na otázku č. 3 – Bojíte se létat? – odpověděl „velmi, přesto létám“. Nabízí se tedy otázka, zda tento strach nezapřičinila či neupevnila právě zkušenost s nouzovým přistáním.

31

Otázka č. 7 - Stalo se Vám někdy, že Vaše zavazadlo bylo příliš velké nebo těžké? Graf č. 8 - Graf k otázce č. 7 první části dotazníku

Jak vidíme z grafu č. 8, 69% respondentů problém s příliš velkým či těţkým zavazadlem nikdy nezaţilo. 31% dotazovaných však jiţ někdy tento problém mělo. Na to, jak personál tuto situaci řešil, se zaměřila následující podotázka a výlsedek nám ukáţe graf č. 9.

32

Podotázka č. 7.1 - Pokud ano, jak personál situaci řešil? Graf č. 9 - Graf k podotázce č. 7.1 první části dotazníku

Graf č. 9 nám ukazuje, ţe u většiny respondentů (56 %) z těch, kteří někdy měli problém s příliš velkým či těţkým zavazadlem, personál tento fakt toleroval. Čtvrtina (25%) dotazovaných však jiţ musela za nadbytečnou váhu či rozměr zaplatit příplatek. U 13% lidí byla situace vyřešna tím, ţe věci z příliš těţkého zavazdla přemístili do zavazadel dalších, která tak těţká nebyla. 6% respondentů muselo nechat nějaké věci na letišti. Ţádným jiným způsobem u nikoho z dotazovaných tato situace řešena nebyla.

33

Otázka č. 8 - Stalo se Vám někdy, že Váš let měl více jak hodinové zpoždění? Graf č. 10 - Graf k otázce č. 8 první části dotazníku

Z grafu č. 10 můţeme vidět, ţe více jak hodinové zpoţdění není v letecké dopravě ţádnou vyjímkou, neboť u 41% respondentů uţ někdy jejich let takovéto zpoţdění nabral. 59% dotazovaných však zatím podobnou situaci nezaţilo. Jeden z respondentů mi dokonce odpověděl, ţe jeho let měl naopak hodinový předstih. Zde je tedy vidět, ţe doporučení být na letišti alespoň 2 hodiny před odeltem má svůj důvod. Jakékoliv zpoţdění, zejména pak více jak hodinové, je jistě pro kaţdého cestujícího nepříjemné. Rozladění takových zákazníků se však dá alespoň částečně zmírnit, pokud se personál jménem společnosti za zpoţdění omluví a vysvětlí, proč vlastně ke zpoţdění došlo. Zda se takového přístupu respondentům, kteří více jak hodinové zpoţdění zaţili, dostalo, nám ukáţe následující graf.

34

Podotázka č. 8.1 - Pokud ano, dostalo se Vám omluvy a zdůvodnění? Graf č. 11 - Graf k podotázce č. 8.1 první části dotazníku

Z grafu č. 11 je vidět, ţe většině respondentů, tedy 77%, se při více jak hodinovém zpoţdění personál za zpoţdění omluvil a zpoţdění zdůvodnil. U 23% dotazovaných však k omluvě ani zdůvodnění nedošlo.

35

Otázka č. 9 - Stalo se Vám někdy, že Váš let byl zrušen? Graf č. 12 - Graf k otázce č. 9 první části dotazníku

Z grafu č. 12 vyplývá, ţe zrušení letu příliš častou situací není, neboť 91% respondentů ji nikdy nezaţilo. Při častém vyuţívání letecké dopravy, a zejména nízkonákladových aerolinií, kde je riziko zrušení letu větší neţ u klasických leteckých společností, je však reálná šance, ţe nás tato nepříjemnost potká. Z 9% dotazovaných, kteří někdy zrušení letu zaţili, jich totiţ více jak 60% procent jiţ v ţivotě letělo dvanáct a vícekrát. To, jak společnost situaci se zrušeným letem řešila, se dozvíme ze zpracování odpovědí na následující podotázku.

36

Podotázka č. 9.1 - Pokud ano, jak společnost situaci vyřešila? Graf č. 13 - Graf k podotázce č. 9.1 první části dotazníku

Graf č. 13 nám ukazuje, ţe nejčastější kompenzací za zrušený let, a to u 37 % respondentů, bylo zajištění letu náhradního, obvykle od jiné společnosti. 25% dotazovaných uvedlo, ţe jim byly vráceny peníze a stejnému mnoţství lidí byl nabídnut jiný termín. Jiným způsobem byla tato situace řešena u 13% respondentů, kdy byla zakoupena letenka od splečnosti SkyEurope, a to večer před oficiálním oznámením krachu této společnosti. Jelikoţ platba byla provedena bankovním převodem, stihlo se ještě transakci stornovat. To, ţe by zrušení letu společnost nijak neřešila, se nepřihodilo nikomu.

37

Otázka č. 10 - Pokud jste někdy měli problém při osobní kontrole, jaký? Graf č. 14 - Graf k otázce č. 10 první části dotazníku

Z grafu č. 14 vidíme, ţe problémy při osobní kontrole jsou poměrně běţné, protoţe se přihodily téměř polovině dotazovaných (49%). 25% respondentů se při osobní kontrole muselo kvůli detektoru kovu z části vysvléct a 21% muselo na letišti nechat nějakou nepovolenou věc (ve většině případů to byly tekutiny). 3% lidí uvedlo jiný problém, jmenovitě to byla např. detailní kontrola obsahu zavazadla či nutnost zapnout notebook.

38

Otázka č. 11 – Ztratilo se Vám někdy během letu (nebo na letišti) zavazadlo? Graf č. 15 - Graf k otázce č. 11 první části dotazníku

Ztráta zavazadla je narozdíl od problémů při osobní kontrole vzácnějším jevem, jak můţeme vidět z grafu č. 15. Pouze 7% respondentů odpovědělo na otázku č. 11 kladně, zbytku (93%) se zavazadlo na letišti či během letu nikdy neztratilo. Jak se situace v případě ztráty zavazadla vyřešila nám zodpoví následující podotázka a ukáţe graf č. 16.

39

Podotázka č. 11.1 – Pokud ano, jak se situace vyřešila? Graf č. 16 - Graf k podotázce č. 11.1 první části dotazníku

Z grafu č. 16 vyplývá docela příjemné zjištění. I kdyţ se několika dotazovaným (7%) zavazadlo na letišti jiţ někdy ztratilo, ve všech případech (100%) se opět našlo a bylo navráceno jeho majiteli. Není tedy nutné se ztráty zavazadla nijak zvlášť obávat.

40

Otázka č. 12 - Pokud jste někdy měli problém při vstupní kontrole na letišti v cizí zemi, jaký? Graf č. 17 - Graf k otázce č. 12 první části dotazníku

Jak vidíme z grafu č. 17, ţádný problém při vstupní kontrole na letišti v cizí zemi nemělo 87% respondentů. Naopak 9% dotazovaných si však muselo projít velmi detailní aţ poniţující kontrolou, další 4% měly problém s domluvou. Nikdo z respondentů nebyl vykázán zpět ani neuvedl jiný problém.

41

2 Rozbor druhé části dotazníku Otázka č. 1 - Víte o tom, že existují nízkonákladové letecké společnosti, které mají značně levnější letenky na úkor komfortu? Graf č. 18 - Graf k otázce č. 1 druhé části dotazníku

Graf č. 18 nám ukazuje, ţe většina respondentů, tedy 84%, nízkonákladové letecké společnosti zná. Zajímávým a trochu zaráţejícím zjištěním, tedy alespoň pro mě, bylo, ţe 3 dotazovaní z těch, kteří o existenci nízkonákladových společností nevědí, jsou studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch.

42

Podotázka č. 1.1 - Pokud ano, které znáte? Graf č. 19 - Graf k podotázce č. 1.1 druhé části dotazníku

Jak můţeme vyčíst z grafu č. 19, z nízkonákladových leteckých společností zná nejvíce respondentů společnosti

Ryanair a EasyJet, které získaly shodně 19%

a potvrdili tak svou pozici evropských nízkonákladových jedniček. Pomyslné třetí a čtvrté místo obsadila společnost Wizzair (15%) a česká firma SmartWings (15%). 9% dotazovaných dále zmínilo společnost Click4Sky, která však jiţ jako nízkonákladový letecký přepravce od přelomu roku 2009/2010 nepůsobí. 8% lidí také zavzpomínalo na zkrachovalou slovenskou společnost SkyEurope. Dalších 9% respondentů uvádělo společnosti jiné, jako např. Baboo, BMI Baby, Aer Lingus, Asia Air, Jet2 a další. Pouze 6% dotazovaných si na ţádnou nízkonákladovou leteckou společnost nevzpomnělo.

43

Otázka č. 2 – Využili jste někdy k přepravě klasickou leteckou společnost? Graf č. 20 - Graf k otázce č. 2 druhé části dotazníku

Jak je vidět z grafu č. 20, s běţnými leteckými společnostmi má zkušenost většina (81%) respondentů. Z toho také vyplývá, ţe 19% dotazovaných vyuţívá pouze nízkonákladové aerolinie.

44

Otázka č. 3 – Využili jste někdy k přepravě nízkonákladovou leteckou společnost? Graf č. 21 - Graf k otázce č. 3 druhé části dotazníku

Graf č. 21 je jiţ, narozdíl od grafu předchozího, značně vyváţenější. Sluţeb nízkonákladových leteckých přepravců jiţ někdy vyuţilo 55% respondentů. 45% dotazovaných však s těmito přepravci ţádnou zkušenost nemá.

45

Otázka č. 4 - Využíváte častěji nízkonákladové nebo běžné letecké společnosti? Graf č. 22 - Graf k otázce č. 4 druhé části dotazníku

Z grafu č. 22 vyplývá mírná převaha vyuţívání sluţeb klasických leteckých společností

(49%

respondentů).

Naopak

44%

dotazovaných

vyuţívá

častěji

nízkonákladové aerolinie. 7% lidí pak oba typy leteckých společností vyuţívá zhruba nastejno.

46

Otázka č. 5 - Co je pro Vás při létání důležitější? Graf č. 23 - Graf k otázce č. 5 druhé části dotazníku

I přes to, ţe většina lidí vyuţívá spíše klasické letecké společnosti, je pro ně při vyuţívání sluţeb leteckých přepravců nejdůleţitější cena (79% respondentů), jak můţeme vidět z grafu č. 23. Komfort je nejdůleţitější pro 6% dotazovaných a 15% lidí odpovědělo, ţe je jim to jedno.

47

Graf č. 6 - Za jakou nejnižší cenu (v Kč) včetně všech poplatků se Vám podařilo zakoupit zpáteční letenku? Graf č. 24 - Graf k otázce č. 6 druhé části dotazníku

Graf č. 24 nám ukazuje před pár lety ještě nemyslitelnou věc, a to, ţe celkem 46% respondentů se podařilo koupit zpáteční letenku za méně neţ 1500 Kč. Se zpáteční letenkou v cenovém rozpětí 1001 Kč – 1500 Kč letělo 8% dotazovaných, 501 Kč – 1000 Kč pak za zpáteční letenku zaplatilo 18% lidí, 201 Kč – 500 Kč stačilo na letenku tam i zpět 9% respondentů, v cenovém rozmezí 51 Kč – 200 Kč jiţ letěla 2% dotazovaných a za neuvěřitelných 0 Kč – 50 Kč se zpáteční letenku podařilo zakoupit 9% lidí. Čtyři z nich dokonce uvedli, ţe letenku koupili za pouhých 50 haléřů. Více jak 1500 Kč pak za letenku tam i zpět zaplatilo 54 % respondentů.

48

Graf č. 7 – Kdyby neexistovaly levné letenky nízkonákladových leteckých společností, využívali byste leteckou dopravu méně často? Graf č. 25 - Graf k otázce č. 7 druhé části dotazníku

Z grafu č. 25 je vidět, ţe neexistence nízkonákladových leteckých společností by neměla vliv na četnost vyuţívaní sluţeb leteckých přepravců u 37% respondentů. Naopak 33% dotazovaných by však v takovém případě cestování letadlem omezilo. Zbylých 30% lidí neví.

49

Graf č. 8 – Kolikrát v životě jste letěli? Graf č. 26 - Graf k otázce č. 8 druhé části dotazníku

Lidé vyuţívají leteckou dopravu stále častěji, coţ je patrné i z grafu č. 26. Zatím1–3x jiţ vyuţilo sluţeb leteckých přepravců 35% respondentů. 4-7x cestovalo s leteckými společnostmi 31% dotazovaných. 15% lidí letělo 8-11x a 19% respondentů se dopravovalo letadlem jiţ více neţ 12x.

50

Otázka č. 9 – Jak často v průměru létáte? Graf č. 27 - Graf k otázce č. 9 druhé části dotazníku

Z grafu č. 27 vyplývá, ţe největší část respondentů (44%) vyuţívá letecké společnosti méně jak jednou za rok. 34% dotazovaných pak létá v průměru jednou ročně. Jednou za půl roku vyuţívá sluţeb leteckých přepravců 15% lidí a alepsoň jednou za tři měsíce cestuje letadlem 7% respondentů.

51

Otázka č. 10 – Jaké kontinenty jste letadlem navšívili? Graf č. 28 - Graf k otázce č. 10 druhé části dotazníku

Graf č. 28 nám ukazuje, ţe nejčastějším cílem leteckých cest jsou země Evropy. Ty navštívilo 59% respondentů. Druhou nejvyhledávanější destinací je Afrika, kam se letecky podívalo 19% dotazovaných. Třetí příčku v návštěvnosti obsadila Asie, do které letadlem vycestovalo 12% lidí. 8% respondentů dále letecky navštívilo Severní Ameriku a shodně 1% návštěvnosti získala i Střední Amerika a Austrálie. Nikdo z dotazovaných však nikdy nenavštívil Jiţní Ameriku.

52

Otázka č. 11 – Co je nejčastějším důvodem Vašich leteckých cest? Graf č. 29 - Graf k otázce č. 11 druhé části dotazníku

Z grafu č. 29 můţeme vidět, ţe u 70% respondentů je nejčastějším důvodem leteckých cest dovolená. Dalším nejčastějším důvodem (u 10% dotazovaných) je návštěva známých nebo příbuzných. Shodně 9% lidí uvedlo jako jeden z hlavních důvodů cestování leteadlem studijní a pracovní cesty. 2% respondentů uvedla důvod jiný, jmenovitě např. nakupování nebo kulturní vyţití.

53

Zhodnocení hypotéz Na základě výše zpracovaných dotazníků mohu provést zhodnocení stanovených hypotéz. Hypotéza č. 1:

I kdyţ je dle statistik letecká doprava nejbezpečnějším druhem dopravy, minimálně 50% lidí si myslí opak a létat se bojí.

To, ţe si alespoň 50% lidí myslí, ţe letecká doprava je nebezpečná, se mi nepotvrdilo, protoţe 65% respondentů označilo leteckou dopravu jako nejbezpečnější a pouze 3% lidí ji označili jako nejnebezpečnější. Druhá část hypotézy, tedy ţe se minimálně 50% lidí bojí létat, se mi však potvrdila. Velmi se bojí létat 11% respondentů a 56% má strach z létání alespoň trochu. Celkem 67% dotazovaných má tedy určitý strach z létání.

Hypotéza č. 2:

Většina lidí preferuje nízkonákladové letecké společnosti před klasickými, a to zejména z důvodu ceny.

Je pravda, ţe při cestování letadlem je pro většinu lidí nejdůleţitější cena, nepotvrdilo se však, ţe většina z nich preferuje nízkonákladové letecké společnosti. Tato hypotéza se tedy nepotvrdila.

Hypotéza č. 3:

Lidé, vyuţívající leteckou dopravu, cestují převáţně do Evropy.

Nejčastějším cílem všech leteckých cest jsou země Evropy, které navštívilo 59% respondentů. Tato hypotéza tedy byla potvrzena.

Hypotéza č. 4:

Nejčastějším důvodem leteckých cest je dovolená.

U 70% dotazovaných je nejčastějším důvodem vyuţívání letecké dopravy dovolená. Tato hypotéza tedy byla rovněţ potvrzena.

54

3

SWOT analýza letecké dopravy

Silné stránky Nejsilnější stránkou kaţdé letecké společnosti je produkt sám o sobě – cestování letadlem. Vyuţívání letecké dopravy, i přes občasné poklesy, stále roste, a to jednak v důsledku přírůstku obyvatelstva a také díky zvýšené preferenci létání.[20] Další silnou stránkou letecké dopravy je její bezpečnost (jedná se o nejbezpečnější druh dopravy) a rychlost (zejména na střední a dlouhé vzdálenosti). Zaměstnanci leteckých společností a letišť jsou vysoce kvalifikovaní a zkušení.[20] Letecké společnosti mají moţnost segmentace trhu, a to i na stejných trasách. To aeroliniím umoţňuje stanovení různých úrovní sluţeb a s tím souvisejících různých úrovní cen.[20]

Slabé stránky I přes to, ţe je letecká doprava statisticky nejbezpečnějším druhem dopravy, mnoho lidí kvůli velkému strachu z létání tento druh dopravy nevyuţívá. Provoz letadel je velmi nákladný a vyţaduje velké kapitálové investice. Návratnost investic můţe být odlišná (niţší), neţ bylo plánováno.[20] Letecká doprava je velmi závislá na počasí. Příkladem můţe být situace z dubna 2010, kdy byl z důvodu výbuchu sopky na Islandu provoz většiny leteckých dopravců cca na týden přerušen a ekonomický dopad pro letecké společnosti byl větší neţ po událostech z 11.září 2001.[21] Rozloţení pracovníků ve velkých zeměpisných oblastech vyţaduje neustálou komunikaci a monitoring. Vlivem např. špatného počasí však můţe dojít k výpadkům.[20] Podnikatelské prostředí se můţe rychle měnit. Letecké společnosti pak mají problémy s rychlým přizpůsobením, zejména v závislosti na nájemních smlouvách, personálních závazcích a dalších faktorech.[20]

55

Příležitosti Neustálý růst trhu leteckého průmyslu nabízí příleţitost pro expanzi na nových destinacích.[20] Technologický rozvoj můţe vést jednak k úspoře nákladů, např. díky sníţení spotřeby paliva, ale také ke zvýšení příjmů – zákazník si připlatí např. za vyuţívání internetu během letu.[20] Spolupráce s jinými dopravci a společná koordinace letových plánů můţe zvýšit počet cestujících.[20]

Hrozby Spotřeba pohonných hmot je pro letecké společnosti největším nákladem. Zvyšování jejich ceny tak můţe aerolinie značně ohrozit.[20] Letecká neštěstí nebo teroristické útoky můţou negativně ovlivnit míru vyuţívání letecké dopravy [20], viz. letecká krize po 11.září 2001. Vládní zásahy mohou vést k zavedení nových nákladných pravidel či k přilákání nových konkurentů.[20]

56

Závěr Bakalářská práce má za cíl zmapovat vývoj trhu leteckých společností od jejich prvopočátku aţ do současnosti, popsat jejich současný stav a nastínit předpokládaný budoucí vývoj. Dalším cílem této práce je také vysvětlit hlavní rozdíly mezi klasickými a nízkonákladovými společnostmi a představit jejich nejvýznamnější zástupce. Za tímto účelem jsem čerpal z několika titulů, zejména z knih Historie letectví od Riccarda Niccoliho a Technologie dopravy od Jaromíra Širokého, ale vyuţíval jsem i řady internetových zdrojů. Po prostudování výsledků mého snaţení bych zhodnotil splnění těchto cílů jako úspěšné. Dalším cílem bakalářské práce bylo provést rozsáhlý dotazníkový průzkum mezi více jak stovkou respondentů obou pohlaví a věkového rozpětí od 15 do 65 let a zjistit, jaké je mezi nimi povědomí o nízkonákladových leteckých společnostech a pomocí zpracovaných výsledků z vyplněných dotazníků dále zjistit pravdivost čtyř hypotéz, které jsem si před zahájením této práce stanovil. Dvě z těchto hypotéz se mi zcela potvrdily, třetí byla potvrzena pouze z části a čtvrtá hypotéza byla vyvrácena. Mým hlavním cílem však nebylo za kaţdou cenu obhájit pravdivost mých hypotéz, ale na základě jejich porovnání s odpověďmi respondentů se dopracovat k výsledkům, které odpovídají skutečnosti. Tento cíl jsem, podle mého názoru, také splnil. Posledním cílem této práce bylo vypracování SWOT analýzy letecké dopravy. To, jak dobře jsem tento úkol zvládl, nechám na posouzení ostatním. Jako bonus jsem ještě vypracoval kompletní seznam všech existujících klasických i nízkonákladových leteckých společností. Závěrem bych uţ jen dodal, ţe jsem velmi rád za téma, které jsem si vybral. Psaní této bakalářské práce mě velmi obohatilo, dozvěděl jsem se spoustu nových věcí ohledně leteckých společností i letectví vůbec a z výsledků dotazníkového průzkumu vzešla spousta uţitečných, a pro mě někdy velmi zajímavých, informací. Domnívám se, ţe práce by mohla být rozšiřujícím materiálem při studiu v rámci provozu cestovního ruchu, ale budu jen rád, pokud si práci se zájmem přečte kdokoliv.

57

Seznam použité literatury Tištěná literatura FLACK, Jeremy. Aerolinie světa a jejich letadla. 1. vyd. Praha: Naše vojsko s.r.o., 2008. ISBN 978-80-206-0940-3 HLAVAČKA, Milan. Doprava. 1. vyd. Praha: Scientia, spol. s r.o., 2002. ISBN 807183-252-9 LOWE, Malcolm V. Encyklopedie letectví. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, spol. s r.o., 2005. ISBN 80-7234-407-2 LOWE, Malcolm V. Svět letectví. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, spol. s r.o., 2008. ISBN 978-80-255-0018-7 NICCOLI, Riccardo. Historie letectví. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, spol. s r.o., 2003. ISBN 80-7234-307-6 ŠIROKÝ, Jaromír. Technologie dopravy. 1. vyd. Pardubice: Institut Jana Pernera, o.p.s., 2009. ISBN 978-80-86530-53-6 VESELÝ, Jaroslav. Technologie dopravy. 1. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, n.p., 1987. ISBN 04-318-87

58

Internetové zdroje [1] Evropský parlament [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-26] [2] Letectví [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-25] [3] 2. světová válka [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-28] [4] SkyFliers [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-25] [5] Hledej ubytování [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-26] [6] Prodej letenek [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-28] [7] Česká televize [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-28]

59

[8] ČT24 [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-28] [9] Letenkář [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-02-28] [10] Orbion letenky [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [11] Prodej letenek [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [12] Nízkonákladové letecké společnosti [online] Dostupné z WWW: < http://www.lowcost-airlines.info/> [cit. 2010-03-02] [13] FinExpert.cz [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [14] Cestovatele.com [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [15] Flylowcostairlines.org [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02]

60

[16] Ihned.cz [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [17] Ihned.cz [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [18] Flylowcostairlines.org [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-02] [19] ČD - Telematika [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-03-03] [20] eHow [online] Dostupné z WWW: [cit. 2010-04-25] [21] Kurzy.cz [online] Dostupné

z WWW:


islandske-sopky-na-leteckou-dopravu-bude-vetsi-nez-11-zari/> [cit. 2010-04-25] [22] Airways.cz [online] Dostupné z WWW: < http://aerolinie.airways.cz/countries-index.php> [cit. 2010-05-06]

61

Seznam ilustrací Obrázky Obr. č. 1:

Jan Kašpar se svým letounem

Převzato z Obr. č. 2:

Exploze vzducholodě Zeppelin

Převzato z Obr. č. 3:

Nadzvukové letadlo Concorde

Převzato z

Grafy Graf č. 1:

Poměr respondentů, kteří vyuţívají / nevyuţívají leteckou dopravu

Graf č. 2:

Graf k otázce č. 1 první části dotazníku

Graf č. 3:

Graf k otázce č. 2 první části dotazníku

Graf č. 4:

Graf k otázce č. 3 první části dotazníku

Graf č. 5:

Graf k otázce č. 4 první části dotazníku

Graf č. 6:

Graf k otázce č. 5 první části dotazníku

Graf č. 7:

Graf k otázce č. 6 první části dotazníku

Graf č. 8:

Graf k otázce č. 7 první části dotazníku

Graf č. 9:

Graf k podotázce č. 7.1 první části dotazníku

Graf č. 10:

Graf k otázce č. 8 první části dotazníku

Graf č. 11:

Graf k podotázce č. 8.1 první části dotazníku

Graf č. 12:

Graf k otázce č. 9 první části dotazníku

Graf č. 13:

Graf k podotázce č. 9.1 první části dotazníku

Graf č. 14:

Graf k otázce č. 10 první části dotazníku

Graf č. 15:

Graf k otázce č. 11 první části dotazníku

Graf č. 16:

Graf k podotázce č. 11.1 první části dotazníku 62

Graf č. 17:

Graf k otázce č. 12 první části dotazníku

Graf č. 18:

Graf k otázce č. 1 druhé části dotazníku

Graf č. 19:

Graf k podotázce č. 1.1 druhé části dotazníku

Graf č. 20:

Graf k otázce č. 2 druhé části dotazníku

Graf č. 21:

Graf k otázce č. 3 druhé části dotazníku

Graf č. 22:

Graf k otázce č. 4 druhé části dotazníku

Graf č. 23:

Graf k otázce č. 5 druhé části dotazníku

Graf č. 24:

Graf k otázce č. 6 druhé části dotazníku

Graf č. 25:

Graf k otázce č. 7 druhé části dotazníku

Graf č. 26:

Graf k otázce č. 8 druhé části dotazníku

Graf č. 27:

Graf k otázce č. 9 druhé části dotazníku

Graf č. 28:

Graf k otázce č. 10 druhé části dotazníku

Graf č. 29:

Graf k otázce č. 11 druhé části dotazníku

Ilustrace, u nichţ není uvedeno, odkud jsou převzaty, vyhotovil autor.

Seznam příloh Příloha č. 1:

Seznam všech existujících klasických leteckých společností Převzato z

Příloha č. 2:

Seznam všech existujících nízkonákladových leteckých společností Převzato z http://aerolinie.airways.cz/

Příloha č. 3:

Pouţitý dotazník

63

Přílohy Příloha 1 – Seznam všech existujících klasických leteckých společností A Abaeté Linhas Aéreas - Brazílie ADA - Kolumbie ADC Airlines - Nigérie Adria Airways - Slovinsko Aegean Airlines - Řecko Aer Arann - Irsko Aero - Mapiex Aero - Panama AERO - Nigérie

Aerosur - Bolívie Aerosur Paraguay - Paraguay Aerosvit Ukrainian Airlines - Ukrajina Aero-Tropics Air Services - Austrálie Aerovista Airlines - Kyrgyzstán African Express Airways - Keňa Afriqiyah Airways - Libye Afrique Air Affaires - Mali

Aero Cuahonte - Mexiko

Afrique Airlines - Benin Agni Air - Nepál Aigle Azur - Francie

Aero Lanka - Srí Lanka

Air 26 - Angola

Aero Mongolia - Mongolsko

Air Affaires Gabon - Gabon Air Aland - Finsko

Aero California - Mexiko

Aero Regional Paraguay - Paraguay Aero Service - Kongo Aerobratsk - Rusko Aerocaribbean - Kuba Aerocondor - Portugalsko Aerocondor Perú - Peru Aerodomca - Dominikánská republika Aeroeste - Bolívie Aeroflot - Rusko Aeroflot-Nord - Rusko Aerogal - Ekvádor Aerolineas Argentinas - Argentina Aerolineas Sosa - Honduras Aerolineas Sudamericanas - Bolívie Aeromar - Mexiko AeroMéxico - Mexiko AeroMéxico Connect - Mexiko Aeromost - Ukrajina Aeronica - Nikaragua Aeropelican Air Services - Austrálie Aeroperlas Airlines - Panama Aeropostal (Alas de Venezuela) - Venezuela AeroRepública - Kolumbie AeroStar - Brazílie

Air Algerie - Alţírsko Air Alps Aviation - Rakousko Air Armenia - Arménie Air Astana - Kazachstán Air Atlantic Congo - Kongo Air Austral - Francie Air Bagan - Myanmar Air Baltic - Lotyšsko Air Bashkortostan - Rusko Air Botswana - Botswana Air Burkina - Burkina Faso Air Burundi - Burundi Air Caledonie - Francie Air Canada - Kanada Air Canada Jazz - Kanada Air Caraibes - Francie Air Central - Japonsko Air Class Lineas Aéreas - Uruguay Air Comet - Špaňelsko Air Corridor - Mosambik Air Creebec - Kanada Air Do - Hokkaido International Airlines - Japonsko Air Dolomiti - Itálie

Air Europa - Špaňelsko Air Express Tanzania - Tanzánie Air France - Francie Air Gemini - Angola Air Greenland - Dánsko Air Guinee Express - Guinea

Air North - Kanada Air Norway - Norsko Air Nostrum - Špaňelsko Air One - Itálie Air Pacific - Fidţi Air Panama - Panama

Air Guyane Express - Francie Air Horizon - Togo Air Chathams - Nový Zéland Air China - Čína Air Iceland - Island Air India - Indie Air India Express - Indie Air India Regional - Indie

Air Philippines - Filipíny Air Rarotonga - Nový Zéland Air Regional - Indonésie Air Saint Pierre - Francie Air Santo Domingo - Dominikánská republika Air Sao Tome & Principe – Sv. Tomáš a Princův o. Air Senegal International - Senegal Air Service Gabon - Gabon

Air Inter Ivoire - Pobřeţí slonoviny Air Inuit - Kanada Air Italy - Itálie Air Ivoire - Pobřeţí slonoviny Air Jamaica - Jamajka Air Jamaica Express - Jamajka Air Japan - Japonsko

Air Seychelles - Seychely Air Sinai - Egypt Air Slovakia BWJ - Slovensko Air St. Thomas - USA Air Sunshine - USA Air Sylhet - Velká Británie Air Tahiti - Francie

Air Kenya - Keňa Air Kiribati - Kiribati Air Koryo - KLDR Air Labrador - Kanada Air Libya - Libye Air Link - Austrálie Air Macau - Čína Air Madagaskar - Madagaskar

Air Tahiti Nui - Francie Air Tanzania - Tanzánie Air Tindi - Kanada Air Transat - Kanada Air Uganda - Uganda Air Vallée - Itálie Air Vanuatu - Vanuatu Air Wisconsin - USA

Air Malawi - Malawi Air Mali International - Mali Air Malta - Malta Air Mandalay - Myanmar Air Marshall Islands - Marshallovy ostrovy Air Mauritius - Mauricius Air Memphis - Egypt

Air Zimbabwe - Zimbabwe Air2there - Nový Zéland Airblue - Pakistán Aires Colombia - Kolumbie Airfast Indonesia - Indonésie Airlinair - Francie Airlines of Carriacou - Grenada

Air Midwest - USA Air Mikisew - Kanada Air Minas Linhas Aéreas - Brazílie Air Moldova - Moldavsko Air Moorea - Francie Air Namibia - Namibie Air New Zealand - Nový Zéland Air Nippon - Japonsko

Airlines of South Australia - Austrálie Airlines of Tasmania - Austrálie Airlines PNG - Papua-Nová Guinea Airlink - JAR Airlink - Papua-Nová Guinea Airnorth - Austrálie AirSea Lines - Řecko Airtransse - Japonsko

Air Nippon Network - Japonsko Air Niugini - Papua-Nová Guinea

Airwaves Airlink - Zambie Aklak Air - Kanada

Alajnihah Airways - Libye Alania - Rusko Alaska Airlines - USA Alaska Central Express - USA Albanian Airlines - Albánie Albarka Air - Nigérie

Austrian Airlines - Rakousko Austrian Arrows - Rakousko Avcom - Guatemala Aviacsa - Mexiko Avianca - Kolumbie Aviaprad - Rusko

Alberta Citylink - Kanada Alitalia - Itálie Alitalia Express - Itálie Allegiant Air - USA Allied Air - Nigérie Amakusa Airlines - Japonsko Amaszonas Línea Aérea - Bolívie America Air - Brzílie

AVIES Air Company - Estonsko Avior Airlines - Venezuela Avirex Gabon - Gabon AZAL Azerbaijan Airlines - Ázerbajdţán Azmar Airlines – Irák

American Airlines - USA American Eagle Airlines - USA ANA - Japonsko Ándalus Líneas Aéreas - Špaňelsko Andes Líneas Aéreas - Argentina Antrak Air - Ghana Aria Air - Írán Ariana Afghan Airlines - Afghánistán Arik Air - Nigérie Arkefly Curaçao - Nizozemské Antily Arkia Israeli Airlines - Izrael Armavia Aircompany - Arménie ASA - USA Aserca Airlines - Venezuela Asia Avia Airlines - Indonésie Asia Pacific Airlines - Papua-Nová Guinea Asiana Airlines - Jiţní Korea Associated Aviation - Nigérie Athens Airways - Řecko Atlant Soyuz Airlines - Rusko Atlantic Airlines - Velká Británie Atlantic Airlines de Honduras - Honduras Atlantic Airways - Dánsko Atlantic Express - Velká Británie Atlasjet International Airways - Turecko ATSA - Aero Transporte - Peru Atyrau Airways - Kazachstán Augsburg Airways - Německo Aurigny Air Services - Velká Británie Aus-Air - Austrálie Austasia Airlines - Austrálie Austral Lineas Aereas - Argentina

B BA Connect - Velká Británie Bahamasair - Bahamy Bangkok Airways - Thajsko Barents Air Link - Švédsko Batavia Air - Indonésie Bearskin Airlines - Kanada Belau Air - Palau Belavia - Bělorusko Bellview Airlines - Nigérie Bellview Airlines (SL) - Sierra Leone Benin Airlines - Benin Benin Golf Air - Benin Bering Air - USA Berjaya Air - Malajsie Berkut Air Services - Kazachstán Berytos Airways - Libanon BH Airlines - Bosna a Hercegovina Big Sky Airlines - USA Big Sky Express - Austrálie Biman Bangladesh Airlines - Bangladéš Binter Canarias - Špaňelsko Blekingeflyg - Švédsko Blue Islands - Velká Británie Bmi - Velká Británie Bmi Regional - Velká Británie Boston-Maine Airways - USA Bravo Airlines - Špaňelsko Bravo Airlines - Zair Brindabella Airlines - Austrálie Brit Air - Francie British Airways - Velká Británie British International Helicopters - Velká Británie Brussels Airlines - Belgie Buddha Air - Nepál

Bulgaria Air - Bulharsko Buraq Air – Libye C CAA - Zair Calm Air - Kanada Cameroon Airlines - Kamerun Canadian North Airlines - Kanada

Croatia Airlines - Chorvatsko Cruiser Linhas Aereas - Brazílie Cubana de Aviacion - Kuba Cyprus Airlines - Kypr Czech Airlines (ČSA) - Česká republika D Daallo Airlines - Dţibutsko

Cape Air - USA Capital Airlines - Nigérie Cardig Air - Indonésie Cargoitalia - Itálie Caribair - Dominikánská republika Caribbean Airways - Trinidad a Tobago Caribintair - Haiti

Dabube Wings - Slovensko Daghestan Airlines - Rusko Daily Air - Tchaj-wan Dana Air - Nigérie Danish Air Transport - Dánsko Darwin Airline - Švýcarsko Dasab Airlines - Nigérie

Carpatair - Rumunsko Casino Express Airlines - USA Caspian Airlines - Írán Cathay Pacific - Čína Cayman Airways - Kajmanské ostrovy CCM Airlines - Francie Cebu Pacific Air - Filipíny Central Connect Airlines - Česká republika

Delta Air Lines - USA Destination Air Shuttle - Thajsko Direct Fly - Polsko Direktflyg - Švédsko Dirgantara Air Services - Indonésie Divi Divi Air - Nizozemské Antily Djibouti Airlines - Dţibutsko Dniproavia - Ukrajina

Central Mountain Air - Kanada Centre Avia - Rusko Cielos Airlines - Peru Cimber Sterling - Dánsko Cirrus Airlines - Německo City Airline - Švédsko City Connexion Airlines - Burundi

Donavia - Rusko Donbassaero - Ukrajina DOT LT - Litva Dragonair - Čína Druk Air - Bhútán Dutch Antilles Express - Nizozemské Antily E Eagle Air - Nový Zéland

CityJet - Irsko CiTylinK - Ghana CivisAir - Maďarsko Coastal Aviation - Tanzánie Colgan Air - USA Comair - JAR Comair - USA CommutAir - USA Comores Aviation - Komory Contact Air - Německo Continental Airlines - USA Continental Micronesia - USA Conviasa - Venezuela Copa Airlines - Panama Copterline - Finsko Coptrade Air Transport - Súdán Corporate Air - Filipíny Cosmic Air - Nepál

Eagle Air - Uganda Eagle Air Iceland - Island Eagle Air Services - Kanada East African Safari Express - Keňa Eastern Airways - Velká Británie Eastern Australia Airlines - Austrálie EasyJet Switzerland - Švýcarsko Egyptair - Egypt El Al Israel Airlines - Izrael ElbaFly - Itálie E-Liner Airways - Nizozemské Antily Emirates - SAE Enimex - Estonsko Equflight Service - Kongo Era Aviation - USA Eritrean Airlines - Eritrea Estonian Air - Estonsko

Ethiopian Airlines - Etiopie Etihad Airways - SAE Euroair - Řecko Euro-Asia Air - Kazachstán Eurofly - Itálie Euroguineana de Aviacion - Rovníková Guinea

Gotlandsflyg - Švédsko Grand China Express - Čína Great Barrier Airlines - Nový Zéland Great Lakes Airlines - USA Grenada Airways - Grenada Grenadine Airways - Svatý Vincenc a Grenadiny

EuroLOT - Polsko Eurowings - Německo Eva Air - Tchaj-wan Executive Airlines - USA Express.net Airlines - USA ExpressJet Airlines - USA Eznis Airways – Mongolsko

Gulf Air - Omán Gulfstream International Airlines – USA H HAC - Japonsko Hageland Aviation Services - USA Hainan Airlines - Čína Halcyon Air/Bissau Airways - Guinea - Bissau Harbour Air Seaplanes - Kanada

F Far Eastern Air Transport - Tchaj-wan Finnair - Finsko Finncomm Airlines - Finsko First Air - Kanada Flamingo Airlines - Keňa Fly Lappeenranta - Finsko Flying Dragon Airlines - Nepál

Hawaiian Airlines - USA Hawkair - Kanada Heli Air Monaco - Monako Hewa Bora Airways - Zair Hex'Air - Francie Highland Airways - Velká Británie Hong Kong Airlines - Čína Hong Kong Express - Čína Horizon Air – USA Ch Chabahar Airlines - Írán Chalair Aviation - Francie Cham Wings Airlines - Sýrie Chang'an Airlines - Čína Chanchangi Airlines - Nigérie Chautauqua Airlines - USA

Flyjämtland - Švédsko Flysmaland - Švédsko Freebird Airlines - Turecko Freedom Air - USA Freedom Air Services - Nigérie Freedom Airlines - USA Friendly Island Airways - Tonga Frontier Flying Service - USA Fuji Dream Airlines – Japonsko G Gabon Airlines - Gabon Gadair European Airlines - Špaňelsko Garuda Indonesia - Indonésie Gazpromavia - Rusko GENSA - Brazílie Georgian Airways - Gruzie Georgian National Airlines - Gruzie GeorgiaSkies - USA Ghadames Air Transport - Libye Ghana International Airlines - Ghana GMG Airlines - Bangladéš Golden Air - Švédsko Golden Airways - Ghana Gomelavia - Bělorusko Gorkha Airlines - Nepál

China Airlines - Tchaj-wan China Eastern Airlines - Čína China Southern Airlines - Čína China Xinhua Airlines - Čína Chongqing Airlines – Čína I Iberia – Špaňelsko Iberworld Airlines - Špaňelsko Ibex Airlines - Japonsko ICARO - Ekvádor Icelandair - Island Imair Airlines - Ázerbajdţán Inaer - Špaňelsko Indian Airlines - Indie Indochina Airlines - Vietnam Innu Mikun Airlines - Kanada Insel Air - Nizozemské Antily Inter Air South Africa - JAR

Inter Island Airways - USA Interlink Airlines - JAR International AirLink - Jamajka InterSky - Rakousko Iran Air - Írán Iran Aseman Airlines - Írán

KLM Royal Dutch Airlines - Nizozemsko KMV Avia - Rusko Kokshetau Airlines - Kazachstán Korean Air - Jiţní Korea Korek Airlines - Irák Kostroma AviaEnterprise - Rusko

Iraqi Airways - Irák IRS Airlines - Nigérie Island Air - USA Island Aviation Services - Maledivy Islandsflug - Island Islas Airways - Špaňelsko Islena Airlines - Honduras Isles of Scilly Skybus - Velká Británie

Kuban Airlines (ALK) - Rusko Kullaflyg - Švédsko Kunpeng Airlines - Čína Kurdistan Airlines - Irák Kuwait Airways - Kuvajt Kyrgyzstan - Kyrgyzstán Kyrgyzstan Airlines – Kyrgyzstán

Israir - Izrael ItAli Airlines - Itálie Itek Air - Kyrgyzstán Ivoirienne de Transport Aeriens - Pobřeţí slonoviny Izair - Turecko Izhavia – Rusko J Jagson Airlines - Indie

L L.A.B. Flying Service - USA LAC - Zair LADE - Argentina LAI - Venezuela LAM - Mosambik LAN Airlines - Chile LAN Argentina - Argentina

J-Air - Japonsko JAL Express - Japonsko JALways - Japonsko Japan Air Commuter - Japonsko Japan Air Lines - Japonsko JAT Airways - Srbsko Jeju Air - Jiţní Korea

LAN Ecuador - Ekvádor LAN Express - Chile LAN Peru - Peru LANICA - Nikaragua Lao Airlines - Laos LASER Airlines - Venezuela Lauda Air - Rakousko

Jet Airways - Indie JetConnect - Nový Zéland Jin Air - Jiţní Korea Joy Air - Čína JTA - Japonsko Jubba Airways - Somálsko Juneyao Airlines - Čína Jupiter Airlines – SAE K Kam Air - Afghánistán Kartika Airlines - Indonésie Kenmore Air - USA Kenn Borek Air - Kanada Kenya Airways - Keňa Kibris Turkish Airlines (KHTY) - Turecko King Island Airlines - Austrálie Kish Air - Írán KLM cityhopper - Nizozemsko

LC Busre - Peru LGW - Německo LIAD - Antigua a Barbuda Libyan Airlines - Libye Líneas Aéreas Azteca - Mexiko Lintas Nusantara Airways - Indonésie Linus Airways - Indonésie Lion Air - Indonésie Loganair - Velká Británie LOT Polish Airlines - Polsko LTA - Venezuela Lufthansa - Německo Lufthansa CityLine - Německo Lufthansa Italia - Itálie Luxair - Lucembursko Lydd Air - Velká Británie Lynx Air International – USA

M

N

Macair Airlines - Austrálie Macedonian Airlines - Makedonie Mackenzie Air Service - Kanada MAE - Mali Magnicharters - Mexiko

Nacional de Aviacion Colombia - Kolumbie National Airways Cameroon - Kamerun Nationale Regionale Transport - Gabon Nationwide Airlines - JAR Nature Air - Kostarika

Mahan Air - Írán Malaysia Airlines - Malajsie MALÉV Hungarian Airlines - Maďarsko Malmö Aviation - Švédsko Mandala Airlines - Indonésie Mandarin Airlines - Tchaj-wan Manu'a Air Transport - Západní Samoa Manx2 - Velká Británie

Nayzak Air Transport- Libye NCA - Japonsko Nepal Airlines - Nepál New England Airlines - USA Next Jet - Švédsko NHT Linhas Aéreas - Brazílie Nigerian Eagle Airlines - Nigérie North American Airlines - USA

Marsland Aviation - Súdán Martinair - Nizozemsko Master Airways - Srbsko Mauritania Airways - Mauritánie MAXjet Airways - USA Mayan World Airlines - Guatemala MEA - Libanon

North Coast Aviation - Papua-Nová Guinea North Wright Airways - Kanada Northwest Airlines - USA Northwest Regional Airlines - Austrálie Northwestern Air - Kanada NT Air - Kanada Nuevo Continente – Peru O OceanAir Linhas Aéreas - Brazílie O'Connor Airlines - Austrálie OKAir - Čína OLT - Německo Olympic Air - Řecko Oman Air - Omán Onur Air - Turecko

Med Airways - Libanon Meridiana - Itálie Merpati Nusantara Airlines - Indonésie Mesa Airlines - USA Mesaba Airlines - USA Mesopotamia Air - Irák MEX - Mosambik Mexicana - Mexiko MIAT - Mongolian Airlines - Mongolsko Mid Airlines - Súdán Midwest Airlines - USA MLDR Airlines - Indie MNG Airlines - Turecko Moldavian Airlines - Moldavsko Mombasa Air Safari - Keňa

Orenair - Rusko Orient Thai Airlines - Thajsko Our Airline - Nauru Overland Airways – Nigérie P Pacific Blue Airlines - Nový Zéland Pacific Coastal Air - Kanada Pacific Island Aviation - USA

Montenegro Airlines - Černá Hora Moscovia Airlines - Rusko Motor Sich - Ukrajina Mount Cook Airline - Nový Zéland Mountain Air - Nový Zéland Mudan Airlines - SAE Mustique Airways - Svatý Vincenc a Grenadiny Myanma Airways - Myanmar

Pacific Sun - Fidţi Palestinian Airlines - Izrael (Palestina) Palmair European - Velká Británie Pan Am Clipper Connection - USA Pantanal Linhas Aéreas - Brazílie Pawa Dominicana - Dominikánská republika Payam Air - Írán PB Air - Thajsko

Myanmar Airways International - Myanmar Myrtle Beach Direct Air – USA

Peace Air - Kanada Peau Vava'u - Tonga

Pegasus Airlines - Turecko Pelican Air Services - JAR Pelita Air - Indonésie PenAir - USA Perimeter Aviation - Kanada Perle Airways - Haiti

Robin Hood Aviation - Rakousko Roraima Airways - Guyana Rossiya Airlines - Rusko Royal Air Maroc - Maroko Royal Airlines - Pakistán Royal Bengal Airlines - Velká Británie

Perm Airlines - Rusko PGA Portugalia Airlines - Portugalsko Philippine Airlines - Filipíny PIA - Pakistán Piedmont Airlines - USA Pinnacle Airlines - USA PLUNA - Uruguay PMTair - Kambodţa

Royal Brunei Airlines - Brunej Royal Falcon - Jordánsko Royal Jordanian Airline - Jordánsko Royal Khmer Airlines - Kambodţa Royal Phnom Penh Airways - Kambodţa Royal Tongan Airlines - Tonga Rutaca Airlines - Venezuela Rwandair Express – Rwanda S S7 Airlines - Rusko SAEREO - Ekvádor Safi Airways - Afghánistán Saha Air Lines - Írán Sakaviaservice - gruzie SAL Express - Svatý Tomáš a Princův ostrov SAM - Kolumbie

Polet Airlines - Rusko Polynesian Airlines - Západní Samoa Polynesian Blue - Západní Samoa Porter Airlines - Kanada Precision Air - Tanzánie Principal Airlines - Chile Privatair - Švýcarsko Proflight Air Services - Zambie Pronto Airways - Kanada Provincial Airlines - Kanada PSA Airlines - USA Puma Air – Brazílie Q Qantas Airways - Austrálie QantasLink - Austrálie Qatar Airways - Katar Quantum Air - Špaňelsko Queensland Regional Airlines QuikAir – Kanada R RAK Airways - SAE Regional - Francie Regional Air Lines - Maroko Regional Air Services - Tanzánie Regional Aviation Group - Papua-Nová Guinea Regional Paraguaya - Paraguay RegionalLink - Austrálie RegionAvia - Rusko Republic Air - Mexiko Republic Airlines - USA Rex - Regional Express - Austrálie Riau Airlines - Indonésie RICO Linhas Aéreas - Brazílie

Samoa Aviation - Západní Samoa Sansa Regional Airlines - Kostarika SAP - Dominikánská republika Saravia - Rusko SAS Norge - Norsko SAS Scandinavian Airlines - Švédsko SAT Airlines - Rusko SATA Air Acores - Portugalsko SATA International - Portugalsko SATENA - Kolumbie Saudi Arabian Airlines - Saúdská Arábie Sawan Airlines - Irák Sayakhat Air Company - Kazachstán SBA Airlines - Venezuela SCAT - Kazachstán Scenic Airlines - USA Scot Airways - Velká Británie Seaborne Airlines - USA SETE Taxi Aéreo - Brazílie Sevenair - Tunisko SGA Airlines - Thajsko Shaheen Air International - Pakistán Shan Xi Airlines - Čína Shandong Airlines - Čína Shanghai Airlines - Čína

Shantou Airlines - Čína Shanxi Airlines - Tchaj-wan Sharp Airlines - Austrálie Shenzhen Airlines - Čína Shuttle America - USA Sierra Pacific Airlines - USA

Sun Country Airlines - USA Sunair - Nový Zéland Sun-Air of Scandinavia - Dánsko Sundsvallsflyg - Švédsko SunExpress - Turecko Sunshine Express Airlines - Austrálie

Sichuan Airlines - Čína Silk Air - Singapur Silver Sky Lineas Aéreas - Argentina Singapore Airlines - Singapur Sita Air - Nepál Skippers Aviation - Austrálie Sky Airline - Chile Sky Express - Řecko

Sunstate Airlines - Austrálie Sunu Air - Senegal Surinam Airways - Surinam Sverigeflyg - Švédsko Swanberg Air - Kanada Swazi Express Airways - Svazijsko Swaziland Airlink - Svazijsko Swiss - Švýcarsko Syrianair – Sýrie T TAAG Angola Airlines - Angola TACA - Salavador TACA Costa Rica - Kostarika TACA Peru - Peru TACV - Cabo Verde Airlines - Kapverdy TAF Linhas Aéreas - Brazílie

Skymark Airlines - Japonsko Skyservice Airlines - Kanada SkyValue - USA Skyway Airlines - USA Skyways - Švédsko Skywest Airlines - USA SNA - Japonsko Sol America Airways - Venezuela SOL Lineas Aéreas - Argentina Solomon Airlines - Šalamounovy ostrovy Somon Air - Tádţikistán Soriano Aviation - Filipíny Sosoliso Airlines - Nigérie Sounds Air - Nový Zéland South African Airways (SAA) - JAR South African Express Airways - JAR South Airlines - Ukrajina South East Asian Airlines - Filipíny South Pacific Express - USA Space World International Airlines - Nigérie Spanair - Špaňelsko Sprint Air - Polsko SriLankan Airlines - Srí Lanka Sriwijaya Air - Indonésie STA - Mali STA - Mosambik Star African Air - Somálsko Starline KZ - Kazachstán Stewart Island Flights - Nový Zéland Sudan Airways - Súdán Sun Air - Egypt Sun Air - Fidţi

TAG - Guatemala Tajikistan Airlines - Tádţikistán TAM - Bolívie TAM Linhas Aéreas - Brazílie TAM Paraguay - Paraguay TAME - Ekvádor TAP Air Portugal - Portugalsko TAROM Romanian Air Transport - Rumunsko Tatarstan Airlines - Rusko Tavrey Airlines - Ukrajina Tbilaviamsheni Georgia - Gruzie TEAM - Brazílie Ted Airlines - USA Teebah Airlines - Jordánsko Thai Airways - Thajsko Tiara Air - Aruba Tikal Jets Airlines - Guatemala Tobago Express - Trinidad a Tobago Tomskavia - Rusko Top Air - Indonésie Tortug Air - Haiti TOTAL Linhas Aéreas - Brazílie Toumai Air Tchad - Čad Trans Air - USA Trans Air Benin - Benin

Trans Air Congo - Kongo Trans Guyana Airways - Guyana Trans Island Air 2000 - Barbados Trans Nation Airways - Etiopie Trans States Airlines - USA Transaero Airlines - Rusko

Vieques Air Link - USA Vietnam Airlines - Vietnam Vildanden - Norsko VIM Airlines - Rusko VIP Ecuador - Ekvádor Virgin America - USA

TransAirWays - Mosambik TransAsia Airways - Tchaj-wan Transaven Airlines - Venezuela Transavia Airlines - Nizozemsko Transportes Aéreos Cielos Andinos - Peru Transportes Aereos de Timor - Východní Timor Transwest Air - Kanada Travel Express Aviation Services - Indonésie

Virgin Atlantic Airways - Velká Británie Vladivostok Avia - Rusko VLM Airlines - Belgie VolAir - Dominikánská republika Voli Regionali - Itálie Voronezhavia - Rusko VRG Linhas Aérea - Brazílie Vyborg – Rusko W Wasaya Airways - Kanada Wataniya Airways - Kuvajt WDA - Zair Welcome Air - Rakousko West Coast Air - Kanada Wideroe - Norsko Winair - Nizozemské Antily

Travelspan Guyana - Guyana Trawel Fly - Itálie TRIP - Brazílie Tropic Air - Belize TUIfly - Německo Tulpar Air Service - Kazachstán Tunisair - Tunisko Turkish Airlines - Turecko Turkmenistan Airlines - Turkmenistán Turks & Caicos National Airlines - Turks a Caicos Twin Jet – Francie U UE Air - Čína Ukraine International Airlines - Ukrajina UM Air - Ukrajina Uni Air - Tchaj-wan United Airlines - USA United Eagle Airlines - Čína Ural Airlines - Rusko US Airways - USA UTA - Guinea UTair Aviation - Rusko Uzbekistan Airways – Uzbekistán V V Australia - Austrálie VARIG - Brazílie Varsity Express - Velká Británie

Windjet - Itálie Wingo - Finsko Wings Abadi Airlines – Indonésie X Xiamen Airlines - Čína XL Airways France – Francie Y Yakutia Airlines - Rusko Yamal Airlines - Rusko Yangon Airways - Myanmar Yangtze River Express Airlines - Čína Yemenia - Jemen Yer-Avia - Arménie Yeti Airlines – Nepál Z Zagros Airlines - Írán Zambezi Airlines - Zambie Zanair - Tanzánie Zest Airways - Filipíny

Příloha 2 – Seznam všech existujících nízkonákladových leteckých společností 1Time - JAR Aer Lingus - Irsko Air Arabia - SAE Air Berlin - Německo Air Next - Japonsko Air Southwest - Velká Británie AirAsia - Malajsie AirAsia X - Malajsie AirTran Airways - USA Anadolu Jet - Turecko Angkor Airlines - Kambodţa ATA Brasil - Brazílie Atlas Blue - Maroko Avolar - Mexiko Baboo - Švýcarsko Blue 1 - Finsko Blue Air - Rumunsko Blu-Express - Itálie Bmi baby - Velká Británie CanJet Airlines - Kanada Citilink Garuda Indonesia - Indonésie Click Mexicana - Mexiko Eastar Jet - Jiţní Korea EasyFly - Kolumbie EasyJet - Velká Británie Felix Airways - Jemen Firefly - Malajsie Flex Linhas Aereas - Brazílie Fly540 - Keňa Flybe - Velká Británie flydubai - SAE Frontier Airlines - USA Germania - Německo Germanwings - Německo Go Air - Indie GOL Transportes Aéreos - Brazílie Helvetic Airways - Švýcarsko Iceland Express - Island IndiGo Airlines - Indie Indonesia AirAsia - Indonésie InterJet - Mexiko Jazeera Airways - Kuvajt Jet2 - Velká Británie

Jet4You - Maroko JetBlue Airways - USA JetLite - Indie Jetstar Airways - Austrálie Jetstar Asia Airways - Singapur Jetstar Pacific Airlines - Vietnam Kingfisher Airlines - Indie Kingfisher Red - Indie Kulula.com - JAR Mango - JAR Mihin Lanka - Srí Lanka Nas Air - Saúdská Arábie Niki - Rakousko Nok Air - Thajsko Norwegian - Norsko On Air - Itálie One-Two-Go - Thajsko Paramount Airways - Indie Ryanair - Irsko Sama Airlines - Saúdská Arábie SkyExpress - Rusko Skywest Airlines - Austrálie Smart Wings - Česká republika Southwest Airlines - USA SpiceJet - Indie Spirit Airlines - USA Spirit of Manila Airlines - Filipíny Spring Airlines - Čína Starflyer - Japonsko Thai AirAsia - Thajsko Tiger Airways - Singapur Tiger Airways Australia - Austrálie Valuair - Singapur Virgin Blue - Austrálie Viva Aerobus - Mexiko Viva Macau - Čína Volaris - Mexiko Vueling Airlines - Špaňelsko Webjet Linhas Aéreas - Brazílie West China Airlines - Čína WestJet - Kanada Wizz Air - Maďarsko Wizz Air Bulgaria - Bulharsko

Příloha 3 – Použitý dotazník Váţená paní, váţený pane, jmenuji se Adam Horák, studuji Vysokou školu Polytechnickou v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Dotazník, který se Vám dostal do rukou, by mi měl pomoci ke zpracování bakalářské práce, jejíţ téma je „Vývoj trhu leteckých společností“. Prosím o spolupráci, kterou mi poskytnete vyplněním následujících otázek. Děkuji za Váš čas. Vyplňte, prosím, následující údaje: Pohlaví: Věk: Povolání: Jiţ jsem letěl: ANO x NE (zvýrazněte) Ty, kteří nikdy neletěli, poprosím o zodpovězení pouze těchto otázek: část 1. – otázka č. 1, 2, 3 a část 2. – otázka č. 1. Ostatní poprosím o zodpovězení celého dotazníku. Dále se věnujte samotnému dotazníku. Postup při vyplňování dotazníku je jednoduchý. Zvýrazněte vţdy jednu odpověď. Tam, kde je to napsáno, můţete zakrouţkovat i více odpovědí, nebo odpověď vypsat na vymezené místo. Děkuji.

Část 1. 1)Který druh dopravy je podle Vás nejbezpečnější? a)automobilová (motocyklová) d)lodní

b)autobusová

c)vlaková

e)letecká

2)Který druh dopravy je podle Vás nejnebezpečnější? a)automobilová (motocyklová) d)lodní

b)autobusová

c)vlaková

e)letecká

3)Bojíte se létat? a)Vůbec ne

b)jen trochu

c)ano, velmi, přesto létáte

d)ano, velmi, proto nelétáte

4) Pokud jste někdy během letu zažili nepříjemnou (nebezpečnou) situaci, jakou? (můžete označit více možností) a) turbulence b)bouřka

c)nevolnost

d)opilý (nebezpečný) cestující

e)jiná – jaká? (doplňte) 5)Pokud jste někdy během letu museli využít některý ze záchranných prostředků, jaký? (můžete označit více možností) a)záchranná vesta

b)dýchací maska

c)nouzový východ

d)pytlík na zvracení

e)jiný – jaký? (doplňte) 6) Zažili jste někdy během letu nouzové mezipřistání? a)ano b)ne 7)Stalo se Vám někdy, že Vaše zavazadlo bylo příliš velké nebo těžké? a)ano b)ne 7.1)Pokud ano, jak personál situaci řešil? (můžete označit více možností) a)bylo to tolerováno b)museli jste zaplatit příplatek nechat na letišti

c)museli jste něco

d)jinak – jak? (doplňte)

8)Stalo se Vám někdy, že Váš let měl více jak hodinové zpoždění? a)ano b)ne 8.1)Pokud ano, dostalo se Vám omluvy a zdůvodnění? a)ano b)ne 9)Stalo se Vám někdy, že Váš let byl zrušen? a)ano b)ne 9.1)Pokud ano, jak společnost situaci vyřešila? (můžete označit více možností) a)vrátili Vám peníze b)zajistili Vám náhradní let c)nabídli Vám jiný termín e)jinak – jak? (doplňte)

d)nijak

10)Pokud jste někdy měli problém při osobní kontrole, jaký? a)kvůli detektoru kovu jste se museli z části vysvléct zavazadla vyndat a odevzdat nepovolenou věc

b)museli jste ze

c)jiný – jaký? (doplňte)

11) Ztratilo se Vám někdy během letu (nebo na letišti) zavazadlo? a)ano b)ne 11.1)Pokud ano, jak se situace vyřešila? (můžete označit více možností) a)zavazadlo se našlo a bylo Vám zasláno kompenzace

b)zavazadlo se nenašlo, ale dostalo se Vám

c)zavazadlo se nenašlo a nedostalo se Vám ţádné kompenzace

d)jinak – jak? (doplňte) 12)Pokud jste někdy měli problém při vstupní kontrole na letišti v cizí zemi, jaký? (můžete označit více možností) a)problém s domluvou s úředníkem z důvodu neznalosti jazyka se vrátit zpět do výchozí země d)jiný – jaký? (doplňte)

b)museli jste

c)poniţující podrobná kontrola

Část 2. 1)Víte o tom, že existují nízkonákladové letecké společnosti, které mají značně levnější letenky na úkor komfortu? a)ano b)ne 1.1)Pokud ano, vypište, které znáte. 2)Využil jste někdy k přepravě běžnou leteckou společnost? a)ano b)ne 3)Využil jste někdy k přepravě nízkonákladovou společnost? a)ano b)ne 4)Využíváte častěji nízkonákladové nebo běžné letecké společnosti? a)nízkonákladové

b)běţné

c)zhruba nastejno

5)Co je pro Vás při létání důležitější? a)cena

b)komfort

c)je mi to jedno

6) Za jakou nejnižší cenu (v korunách) se Vám podařilo zakoupit zpáteční letenku? a)do 50,-

b)do 200,-

c)do 500,-

d)do 1000,-

e)do 1500,-

f)více

7)Nebýt levných letenek nízkonákladových společností, létali byste méně často? a)ano

b) moţná

c)ne

8)Kolikrát v životě jste letěli? a)1-3x

b)4-7x

d)12 a vícekrát

c)8-11x

9)Jak často v průměru létáte? a)alespoň 1x za 3 měsíce

b)1x za půl roku

c)1x za rok

d)měna jak 1x za rok

10) Jaké kontinenty jste letadlem navštívili? (můžete označit více možností) a)Evropa

b)Severní Amerika

f)Austrálie

g)Afrika

c)Střední Amerika

d) Jiţní Amerika

e)Asie

11) Co je nejčastějším důvodem Vašeho cestování? (můžete označit 2 možností) a)dovolená

b)studijní cesty

příbuzných (známých) e)jiný důvod – jaký? (doplňte)

c)pracovní cesty

d)návštěva