Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vysoká škola logistiky o.p.s.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Přerov 2012

Simona Kravcová

Vysoká škola logistiky o.p.s.

Analýza výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí Visegrádské čtyřky (Bakalářská práce)

Přerov 2012

Simona Kravcová

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušila autorská práva ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své

práce v knihovně Vysoké školy

logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely.

Přerov 25. dubna 2012

……………………………. podpis

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat paní Mgr. Djamile Bekheddě za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky při zpracování této bakalářské práce a za věnovaný čas během konzultací. Dále bych chtěla poděkovat svojí rodině za podporu během tvorby této práce.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá analýzou výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí V4 a zhodnocením jeho současného stavu. První část se zabývá popisem a charakteristikou jednotlivých destinací V4 z hlediska cestovního ruchu a marketingové aktivity na italském trhu. Druhá část se zabývá analýzou výjezdového cestovního ruchu z Itálie do destinací V4, nabídkou zájezdů italských tour operátorů a dopravou z Itálie do jednotlivých destinací. Výsledky a zhodnocení současného stavu italského výjezdového cestovního ruchu do zemí V4 na základě dotazníkového šetření jsou shrnuty ve třetí části.

Abstract The Bachelor project deals with the analysis of outgoing tourism from Italy to the Visegrad group countries and its assessment of contemporary situation. The first part deals with description and characterization of V4 destinations from the point of tourism and marketing activities in Italian market. The second part deals with the analysis of outgoing tourism from Italy to the V4 countries, deals with the package offers by tour operators and transport from Italy to the individual countries. The results and the assessment of contemporary situation of Italian outgoing tourism to the V4 countries are summarized based on survey.

OBSAH Úvod ............................................................................................................................................. 9 1 Země V4 z hlediska cestovního ruchu .................................................................................. 11 1.1 Obecné informace o V4 .................................................................................................... 12 1.2 Základní charakteristika destinací V4 ............................................................................... 13 1.2.1 Česká republika .......................................................................................................... 13 1.2.2 Slovensko ................................................................................................................... 13 1.2.3 Polsko ......................................................................................................................... 14 1.2.4 Maďarsko ................................................................................................................... 14 1.3 Země V4 z pohledu cestovního ruchu ............................................................................... 15 1.3.1 Česká republika .......................................................................................................... 17 1.3.2 Slovensko ................................................................................................................... 20 1.3.3 Polsko ......................................................................................................................... 22 1.3.4 Maďarsko ................................................................................................................... 24 1.4 Dostupnost destinací V4 ................................................................................................... 26 1.4.1 Česká republika .......................................................................................................... 26 1.4.2 Slovensko ................................................................................................................... 28 1.4.3 Polsko ......................................................................................................................... 29 1.4.4 Maďarsko ................................................................................................................... 30 1.5 Marketingové aktivity destinací V4 na italském trhu ....................................................... 32 2 Analýza výjezdového cestovního ruchu z Itálie do destinací V4 ........................................ 35 2.1 Výjezdový cestovní ruch Itálie.......................................................................................... 35 2.2 Výjezdový cestovní ruch z Itálie do destinací V4 ............................................................. 37 2.2.1 Návštěvnost v destinacích V4 .................................................................................... 38 2.2.2 Přenocování v destinacích V4 .................................................................................... 39 2.2.3 Délka pobytu v destinacích V4 .................................................................................. 39 2.2.4 Návštěvnost míst v destinacích V4 ............................................................................ 40 2.3 Analýza nabídky cestovních kanceláří v Itálii .................................................................. 42 2.3.1 Téma programů/zájezdů ............................................................................................. 42 2.4 Doprava z Itálie do destinací V4 ....................................................................................... 46 2.4.1 Letecká doprava ......................................................................................................... 46 2.4.2 Silniční doprava ......................................................................................................... 48 2.4.3 Ţelezniční doprava ..................................................................................................... 49 3 Zhodnocení současného stavu výjezdového cestovního ruchu v Itálii do zemí V4 ........... 50 Doporučení a závěr ................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................................... 57

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................... 63 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................... 64 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................... 65

Úvod Tématem této bakalářské práce je výjezdový cestovní ruch z Itálie do zemí Visegrádské čtyřky (V4). Deset let navštěvuji několikrát do roka Itálii jako turistka a zároveň obdivovatelka nesčetného mnoţství historických památek, rozmanité nádherné přírody a pohodové mentality obyvatel Itálie. Mám spoustu přátel v jednotlivých regionech Apeninského poloostrova a za tuto dobu jsem zjistila, ţe mnoho Italů zná Českou republiku a Slovensko hlavně díky Praze a Bratislavě. Mnozí však stále mají tendenci tyto dnes jiţ samostatné země nazývat jako Československo. Častokrát jsem byla překvapena neznalostí zeměpisné polohy zemí V4, ačkoliv je dělí od Itálie pouze jeden, maximálně dva státy. Vzhledem k tomu, ţe je Česká republika jedním ze členů V4, zaměřila jsem bakalářskou práci na celou tuto skupinu zemí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit povědomí o zemích V4 mezi italskými obyvateli, jejich zájem a motivaci k návštěvě a současný stav výjezdového cestovního ruchu z Itálie do jednotlivých destinací. Součástí bakalářské práce je analýza výjezdového cestovního ruchu Itálie, a popis jednotlivých zemí V4 z hlediska cestovního ruchu, kterými jsou Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. V první kapitole prezentuji obecné informace týkající se Visegrádské čtyřky, dále jsem se zaměříla na základní charakteristiku destinací V4, popis turistických atraktivit (přírodní a kulturní potenciál) a dopravní dostupnost v jednotlivých destinacích. Součástí první kapitoly jsou marketinkové aktivity destinací V4 na italském trhu a formy propagace pro výjezdový cestovní ruch z Itálie do těchto zemí. Druhá kapitola zahrnuje zjištění současného stavu výjezdového cestovního ruchu Itálie. V další části této kapitoly jsem uvedla přehled výjedového cestovního ruchu z Itálie do destinací V4 včetně statistických dat týkající se návštěvnosti, přenocování, délky pobytu a návštěvnosti míst v destinacích V4. V této kapitole prezentuji nabídku cestovních kanceláří v Itálii, které mají na programu zájezdy do všech čtyř destinací, konkrétně jsem se zaměřila na témata programů do České republiky. V závěru kapitoly jsem rozvedla způsoby dopravy z Itálie do destinací V4, které zahrnují leteckou dopravu, silniční dopravu a ţelezniční dopravu.

9

Předmětem třetí kapitoly je primární analýza dat zpracovaná na základě dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na italské turisty a zhodnocení celkového stavu výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí V4. Informace, podklady a statistická data pro tuto práci jsem čerpala z oficiálních italských internetových zdrojů, z osobních konzultací s italskými tour operátory, literatury zapůjčené z knihovny VSLG a Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

10

1 Země V4 z hlediska cestovního ruchu „Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Doba pobytu mimo běžné životní prostředí je v domácím turismu do šesti měsíců, v mezinárodním turismu do jednoho roku.“1 Destinace cestovího ruchu jsou představovány infrastrukturou a sluţbami, které jsou koncentrovány v určitém místě nebo teritoriu a jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu daného místa. Atraktivity představují podstatu a motivaci návštěvy dané destinace. Sluţby v destinacích zahrnují ubytování, stravování, sportovní aktivity a zábavu. Prosazení destinace na mezinárodním trhu vyţaduje min. 5 000 kvalitních lůţek, min. 600 000 přenocování a marketingový rozpočet ve výši cca 25 mil. Kč.2 Marketing destinace je podle Seatona a Bennetta zaloţen na těchto prvcích: „za prvé je to filozofie orientace na zákazníka, za druhé analytické postupy a koncepty nutné k rozvíjení filozofie, za třetí techniky sběru dat, za čtvrté plánovací funkce a okruh strategických rozhodnutí, za páté organizační struktura nutná pro uskutečnění plánu“.3 Vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace umoţňují realizační předpoklady, které vytváří spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi destinacemi. Tyto vztahy se realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a infrastrukturou cestovního ruchu. Hmotné prostředky, které se podílejí na tvorbě a realizaci sluţeb pro účastníky cestovního ruchu, a slouţí výhradně potřebám cestovního ruchu, tvoří materiálně-technickou základnu. Základní úlohou materiální základny je vytváření předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizaci sluţeb. Mezi její hlavní sloţky patří zprostředkování, doprava, ubytování, stravování, sportovně-rekreační sluţby, kulturně-společenské sluţby, obchodní sluţby, zařízení komunálních sluţeb, infrastruktura.4 1

Palatková, M.: Mezinárodní cestovní ruch. Grada, Praha 2011, s. 11. Palatková, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Grada, Praha 2006, s. 16-19. 3 Tamtéţ s. 23-24 4 Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2008, s. 43. 2

11

Velikost a charakter destinace závisí na motivaci cesty do destinace a na vzdálenosti mezi výchozím místem a destinací. Návštěvník posuzuje destinaci jako celek a vnímá ji jako celkový záţitek. Na základě nabídky sluţeb určuje, které teritorium bude destinací. Vymezení destinace můţe vypadat odlišně na trhu sousedních zemí a jinak na trzích mimoevropských. Čím vzdálenější je zdrojový trh od destinace, tím větší je teritorium vnímané destinace. Na druhou stranu silné a mezinárodně nebo globálně známé destinace menšího rozměru jsou vnímány samy o sobě bez ohledu na vzdálenost zdrojového trhu díky významnému potenciálu, silnému komunikačnímu mixu a dalším příčinám. Motivace souvisí s vnímáním destinace a s předpoklady pro realizaci turizmu. Důvod návštěvy destinace je dána produkty, které destinace nabízí.5

1.1 Obecné informace o V4 Visegrádská čtyřka (V4) je neoficiální označení čtyř postkomunistických zemí ve střední Evropě – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Visegrádská skupina vznikla z úsilí zemí střední Evropy o spolupráci společného zájmu v rámci celoevropské integrace během setkání prezidenta Československé federativní republiky Václava Havla, premiéra Maďarska Józsefa Antalla a prezidenta Polska Lecha Walesy pořádaného v severomaďarském městě Visegrád 15. února 1991. Na tomto setkání byla podepsána deklarace blízké spolupráce čtyř středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po přijetí zemí skupiny V4 do Evropské unie v roce 2004 výrazně vzrostly zahraničně-politické aktivity V4 a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Skupina V4 se snaţí podporovat spolupráci se všemi zeměmi a zajímá se o demokratický rozvoj všech částí Evropy. Přáním skupiny V4 je přispívat k budování evropské bezpečnostní architektury zaloţené na efektivní, funkčně se doplňující a vzájemně posilující kooperaci a koordinaci mezi existujícími evropskými i transatlantickými intitucemi. Pro zachování a šíření kulturní soudrţnosti hodlá skupina V4 při své spolupráci podporovat sdílení

5

Palatková, M.: Marketingový management destinací. Grada, Praha 2011, s. 13-15.

12

hodnot v oblasti kultury, vzdělávání, vědy a výměny informací. Veškeré aktivity Visegrádské skupiny jsou směřovány k posílení stability v regionu střední Evropy.6

1.2 Základní charakteristika destinací V4 1.2.1 Česká republika Česká republika leţí v srdci Evropy a vznikla v roce 1993 rozdělením Československé federativní republiky. Hlavním městem je Praha a celkový počet obyvatel činí 10,5 milionů7 (2011). Úředním jazykem je čeština. Česká republika sousedí s Německem, Polskem, Rakouskem a Slovenskem. Svojí rozlohou 78 866 km2 se řadí mezí malé státy.8 Z geografického hlediska je rozdělena do čtrnácti územněsprávních celků řízených krajskými samosprávami. Měnou je koruna. Státní zřízení je parlamentní demokracie. Hlavou státu je prezident volený na pět let (od r. 2003 Václav Klaus). V roce 2004 se Česká republika zařadila mezi země Evropské unie, je členem NATO, OSN, UNWTO9, OECD10, a dalších světových organizací.11 1.2.2 Slovensko Slovensko leţí ve středovýchodní Evropě. Slovenská republika vznikla 1. ledna 1993 rozdělením Československé federativní republiky. Hlavní město je Bratislava a celkový počet obyvatel Slovenska je 5,4 milionů12 (2011). Úředním jazykem je slovenština. Hraničí s Maďarskem, Polskem, Českou republikou, Rakouskem a Ukrajinou. Celková rozloha země je 48 845 km2.13 Slovensko je rozděleno do osmi krajů. Měnou je euro (od 1. 1. 2009). Státní zřízení je parlamentní demokracie. Hlavou státu je prezident volený na pět let (od r. 2009 Ivan Gašparovič). Je členem Evropské unie, NATO, OSN, UNWTO, OECD a dalších významných světových organizací.14

6

URL: [cit. 2011-12-04] URL: [cit. 201112-04] 8 URL: [cit. 201112-04] 9 Světová organizace cestovního ruchu 10 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 11 URL: [cit. 2011-12-11] 12 URL: [cit. 2011-12-11] 13 URL: [cit. 2011-12-11] 14 URL: [cit. 2011-12-17] 7

13

1.2.3 Polsko Polsko leţí ve středovýchodní Evropě u Baltského moře. Hlavním městem je Varšava, kde zasedá polská vláda a probíhá většina významných událostí země. Polsko má 38,1 milionů15 obyvatel (2011) a úředním jazykem je polština. Hraničí s Německem, Českou republikou, Slovenskem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou, Ruskem a přes mořskou hranici s Dánskem a Švédskem. Celková rozloha Polska zaujímá 312 679 km2 a je rozděleno na 16 vojvodství.16 Současnou měnou je zlotý. Polsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, který je volen na pětileté bodobí (od r. 2010 Bronislaw Komorowski).17 Polsko je členem Evropské unie, NATO, OSN, UNWTO, OECD a dalších institucí. V současné době je z hlediska velikosti a počtu obyvatelstva šestou největší zemí v EU.18 1.2.4 Maďarsko Maďarsko leţí ve střední Evropě, v Karpatské pánvi. Hlavním městem je Budapešť. Maďarsko má 10 milionů19 obyvatel (2011). Úředním jazykem je maďarština. Leţí na hranicích se Slovenskem, Rakouskem, Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem, Rumunskem a Ukrajinou. Celková rozloha činí 93 000 km2. Země je rozdělena na 19 ţup a území hlavního města. Státním zřízením je parlamentní demokracie. Prezident je volen parlamentem na pětileté období (od r. 2010 Pál Schmitt). Měnou je maďarský forint. Maďarsko je členem Evropské unie, NATO, OSN, UNWTO, OECD a dalších světových organizací.20 Tabulka č. 1

Základní informace o destinacích V4 Česká republika

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Hl. město

Praha

Bratislava

Varšava

Budapešť

Rozloha (km2)

78 866

48 845

312 679

93 000

Počet ob. (mil.)

10,5

5,4

38,1

10

Úřední jazyk

Čeština

Slovenština

Polština

Maďarština

Koruna (CZK)

Euro (EUR)

Zlotý (PLN)

Forint (HUF)

Měna Vlastní zpracování 15

URL: [cit. 2011-12-17] URL: [cit. 2011-12-17] 17 URL: [cit. 2012-02-09] 18 URL: [cit. 2011-1217] 19 URL: [cit. 2011-12-17] 20 URL: [cit. 2011-12-17] 16

14

1.3 Země V4 z pohledu cestovního ruchu Pro spolupráci zemí V4 v odvětví cestovního ruchu byl vytvořen projekt European Quartet, který sdruţuje národní turistické centrály zemí V4. Je významný pro rozvoj příjezdového cestovního ruchu do středoevropského regionu zejména ze vzdálených zemí. Toto uskupení posiluje spolupráci v rámci marketingových plánů vţdy na příslušný rok. Propagační materiály se orientují na tématiku regionálního zaměření V4, UNESCO, statistické broţury V4 a propagační film o zemích V4 v příslušných jazykových mutací. Země V4 prezentují společně šest produktových skupin: hlavní města, historická města, UNESCO památky, ţidovské památky, lázně a MICE (kongresový a incentivní turizmus). Ve vybraných destinacích organizují země V4 společně účast na veletrzích cestovního ruchu a workshopech.21 Koordinovaná spolupráce V4 plyne z potřeby oslovit vzdálené destinace a představit jednotnou a efektivní formou teritorium střední Evropy.22 Podle průzkumu vnímání Evropy v USA a Kanadě z roku 2004, který uskutečnila Evropská komise turismu (ETC), jsou země Visegrádské čtyřky spojovány s hudbou, specifickým jazykem, gastronomií, architekturou. Kaţdá ze zemí byla vnímána odlišně. Region V4 byl vnímán jako „šedý“, jako zóna postsovětská spojená se dvěma světovými válkami, nepříznivým počasím, niţší kvalitou sluţeb za niţší cenu a region zaostalejší. Na druhou stranu povaţovali tento region za novou příleţiost seznámit se s něčím originálním a autentickým. Česká republika byla v rámci V4 vnímána nejvíce pozitivně, Slovensko nebylo často zmiňováno.23 Vzdálenost destinace od zdrojového trhu je pro cestovní ruch velmi podstatná.24 V rámci mimoevropské propagace se země V4 prezentují společně za středoevropský region. Na evropském trhu (včetně Itálie) jsou si vzájemně konkurencí. Metody hodnocení a měření konkurenceschopnosti v turismu vycházejí ze samotného pojetí a definování konkurenceschopnosti a dělí se do dvou skupin:

21

Kalman, M. a kolektiv.: Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007, s. 93. 22 Informace na základě emailu Dott. Luboše Rosenberga ze zahraničního zastoupení v Itálii. Ente Nazionale Ceco per il Turismo – Czech Tourism. 23 Palatková, M.: Marketingový management destinací. Grada, Praha 2011, s. 32-33. 24 Tamtéţ s. 33.

15

1. Metody vycházející z měření na bázi převáţně objektivních dat (finanční ukazatele, parametry infrastruktury pro turismus, technologická vyspělost destinace, otevřenost destinace a další). 2. Metody vycházející z měření na bázi subjektivních dat, zaloţené na kvalitativním marketingovém

výzkumu

(průzkum

zaměřený

na

vnímání

a

posouzení

konkurenceschopnosti určité destinace). Objektivní metody hodnocení a měření konkurenceschopnosti se dělí do tří okruhů: - analýza přínosů a nákladů - hodnocení zdrojů - multifaktorová srovnávání a řazení. Jednou z metod hodnocení konkurenceschopnosti v cestovním ruchu je hodnocení zdrojů vycházející z posuzování jednotlivých znaků. Metoda hodnocení zdrojů je zaloţena na předpokladu, ţe určité sluţby v cestovním ruchu vyţadují určitou kombinaci zdrojů a určité zdroje jsou vyuţitelné při kombinaci nabídky více sluţeb. Zdrojem konkurenční výhody je optimální volba a kombinace zdrojů.25 Z geologického hlediska představuje územní organizace syntetické vyjádření vlivů

dílčích

rekreačních

potenciálů,

působících

ve

formě

přírodních

a

socioekonomických podmínek a předpokladů. Cílem přírodních a kulturně-historických předpokladů je vyhodnotit potenciál krajiny pro cestovní ruch. Na základě rozboru přírodních a antropogenních předpokladů je stanovena pro uvaţovaný záměr nejvýhodnější lokalita.26 Z hlediska významu pro cestovní ruch mají všechny čtyři země značný potenciál. Mohou nabídnout zajímavé historické atraktivity, lázeňská i přímořská střediska, lyţařské a turistické moţnosti, rekreaci a přírodní krásy.27 Ochrana přírody a krajiny je součástí péče o ţivotní prostředí. Podle charakteru a velikosti se rozlišují velkoplošná a maloplošná území. Mezi velkoplošná území se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti. Mezi maloplošná území patří národní

25

Palatková, M.: Mezinárodní cestovní ruch. Grada, Praha 2011, s. 160-161. Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2008, s. 45. 27 Štýrský, J. – Šípek, J.: Geografie cestovního ruchu Evropy a světa. Gaudeamus, Hradec Králové 2009, s. 126. 26

16

přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Některá zvláště chráněná území jsou zařazena mezi biosférické rezervace a mokřady. Kulturně-historické předpoklady se dělí na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a na sportovní podniky.28

1.3.1 Česká republika Česká republika láká velkým mnoţstvím přírodních a historických atraktivit.29 V České republice existuje přes 2 200 samostatných maloplošných chráněných území (1,2 rozlohy státu). Celkově je chráněno cca 15% území státu.30 Česká republika má mezinárodně chráněná území, mezi které patří biosférické rezervace UNESCO – Pálava, Třeboňsko, Křivokládsko, Šumava, Bílé Karpaty, Krkonoše. V rámci UNESCO jsou chráněny také mokřady. V České republice se vyskytuje 12 RS31 mokřadů zaujímající plochu 54 681 ha – Krkonošská rašeliniště, Krušnohorská rašeliniště, Lednické rybníky, Říčky Libechovka a Psovka, Litovelské Pomoraví, Mokřady dolního Podyjí, Novozámecký a Břehyňský rybník, Poodří, Podzemní Punkva, Šumavská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Třeboňské rybníky. Jedinečnost přírody České republiky vedla ke zřízení čtyř národních parků – Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí, Národní park České Švýcarsko.32 Významné oblasti z pohledu geologických věd jsou geoparky. Prvním geoparkem v České republice je Český ráj (2005), který nabízí lokality geologického, archeologického a kulturního významu. Druhým českým národním geoparkem je Geopark Egeria (2010), který zahrnuje vzácné geologické památky na Karlovarsku.33 V České republice se v současnosti nachází 25 chráněných krajinných oblastí. Jde o rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou – Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivokládsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, 28

Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2008, s. 37-41. Štýrský, J. – Šípek, J.: Geografie cestovního ruchu Evropy a světa. Gaudeamus, Hradec Králové 2009, s. 129. 30 Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2008, s. 37. 31 Ramsarská úmluva – mezivládní dohoda o ochraně a rozumném vyuţití mokřadů 32 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 152. 33 URL: [2012-0304] 29

17

Luţické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Třeboňsko, Ţďárské vrchy, Ţelezné hory, Šumava.34 Národní přírodní rezervace jsou nejpřísněji chráněná maloplošná území s přírodními hodnotami národního a mezinárodního významu. V České republice se nachází více jak 100 NPR.35 K turisticky atraktivním patří např. Adršpašsko-teplické skalní město, Broumovské stěny, přírodní jezera ledovcového původu Černé a Čertovo na Šumavě36, Boubínský prales, Soos, Kaňon Labe, Lednické rybníky, Radhošť, Býčí skála, Vývěry Punkvy, Ţofínský prales a další.37 Národních přírodních památek je v České republice vyhlášeno více neţ 100. Jedná se o přírodní útvary menší rozlohy s národním nebo mezinárodním vědeckým, ekologickým nebo estetickým významem. Patří zde např. – Babiččino údolí, Pravčická brána, Venušiny misky, Čertova zeď, Chropyňský rybník, Rešovské vodopády, Svatošské skály, Ţelezná hůrka, Zlatý vrch, Zbrašovské aragonitové jeskyně a další.38 Česká republika patří mezi významné rybníkářské oblasti v Evropě. Mezi nejznámější rybniční koupaliště patří Máchovo jezero, Bezdrev, Dvořiště, Hejtman v jiţních Čechách; Medlov, Sykovec a Velké Dářko na Českomoravské vrchovině. Na území České republiky vyvěrá velký počet minerálních pramenů, které se vyuţívají k léčebným účelům. Mezi turisticky nejnavštěvovanější české lázně patří v západních Čechách Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Jáchymov, na Moravě Luhačovice a Teplice nad Bečvou.39 Česká republika disponuje velkým mnoţstvím kulturně-historických památek a památek UNESCO. V České republice se celkově eviduje 36 000 objektů. Z celkového počtu 2 200 hradů a zámků se zájem soustřeďuje na 200 zámků, 60 hradů, 100 zřícenin a 35 městských památkových rezervací.40 V České republice je 12 kulturních památek zařazených na seznamu UNESCO historické jádro Prahy (1992), historické jádro Českého Krumlova (1992), historické

34

Vitáková, M.: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007, s. 24. 35 Tamtéţ s. 24. 36 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 151. 37 URL: [cit. 2012-03-04] 38 URL: [cit. 2012-03-04] 39 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 151. 40 Tamtéţ s. 152.

18

jádro Telče (1992), poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994), Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995), kulturní krajina Lednice-Valtice (1996), vesnice Holašovice (1998), zahrady a zámek v Kroměříţi (1998), zámek v Litomyšli (1999), sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000), vila Tugendhat v Brně (2001), ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003).41 Mezi národní kulturní památky (celkem 40 259)42 patří Praţský hrad, Staroměstská radnice, Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie v Praze, hrad a zámek v Českém Krumlově, Karlštějn, zámky Hluboká a Lednice, hrad a pevnost Špilberk v Brně, hrad Bezděz, Křivoklád, Kokořín, Švihov, Zvíkov, zříceniny hradů Ţebrák a Točník, zřícenina hradu Přimba, Trosky, zámek Červená Lhota, Jindřichův Hradec, Konopiště, Krásný Dvůr, Libochovice, Ploskovice a řada dalších.43 V České republice se nachází velký počet církevních památek – chrám sv. Víta v Praze, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře; kláštery Broumov, Kladruby u Stříbra, Rajhrad u Brna, Sázavský klášter a další. Mezi vyhlášená poutní místa patří například Svatá Hora u Příbrami, Jablonné v Podještědí, Velehrad u Uherského Hradiště, Svatý Hostýn, Svatý Kopeček u Olomouce. Z technických památek můţeme jmenovat Karlův most v Praze, nejstarší kamenný most v Písku, dřevěné kryté mosty v Českém Krumlově, řetězový most ve Stádlci, koněspřeţní ţeleznici České Budějovice – Linec, moderní průmyslové závody (automobilka Mladá Boleslav), Vítkovické ţelezárny a další.44 V České republice je vyhlášeno 123 památkových rezervací. Jedná se především o historická jádra měst a vesnic, mezi které patří městské památkové rezervace např. Praha (Staré město, Malá Strana, Hradčany), České Budějovice, Františkovy Lázně, Terezín, Plzeň, Kutná hora, Český Krumlov, Hradec Králové, Olomouc, Květná zahrada a Podzámecká zahrada v Kroměříţi, Mikulov, Brno; vesnické památkové rezervace jsou Holašovice, Lhota, Hlinsko-Betlém, Rumburk, Pavlov, Příkazy, RymiceHejnice a další.45

41

Vitáková, M.: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007, s. 26-27. 42 URL: [cit. 2012-03-27] 43 URL: [cit. 2012-03-04] 44 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 153. 45 URL: [cit. 2012-03-12]

19

Architektonické a jiné folklórní hodnoty jsou soustředěny ve skanzenech. Mezi nejvýznamnější patří Valašské muzeum v přírodě v Roţnov pod Radhoštěm, Polabský skanzen v Přerově nad Labem, skanzen jiţní Moravy ve Stráţnici, skanzen Vysočiny v oblasti Veselého Kopce u Chrudimi.46

1.3.2 Slovensko Slovensko má různorodé přírodní podmínky a velké mnoţství kulturních památek pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi přírodními památkami v seznamu UNESCO jsou zapsané jeskyně a propasti Slovenského krasu – Ochtinská aragonitová jeskyně, Domica, Gombasecká jeskyně, Krásnohorská jeskyně, Jasovská jeskyně (1995) a Dobšinská ledová jeskyně (2000), karpatské pralesy v Bukovských a Vihorlatských horách (2007). Do biosférické rezervace UNESCO byly zařazeny sopka Poľana jako součást CHKO a Bílé Karpaty, NP Poloniny. Na Slovensku mají zřízené tři geoparky – Banskobystrický geopark bohatý na nerostné suroviny, Banskoštiavnický geopark a Novohradský geopark na hranicích Slovenska a Maďarska (2010).47 Slovensko má 9 národních parků - Národní park Malá Fatra, Vel´ká Fatra, Národní park Nízké Tatry, Tatranský národní park, Pieninský národní park, Poloniny, Muránská planina, Národní park Slovenský ráj a Slovenský kras. Chráněných krajinných oblastí je na Slovensku celkem 14 a zaujímají 13% území státu – Kysuce, Polána, Stráţovské vrchy, Štiavnické vrchy, Východní Karpaty, Bílé Karpaty, Cerová vrchovina, Dunajské luhy, Horná Orava, Malé Karpaty, Ponitril, Vihorlat, Záhoril, Zatorica.48 Mezi národní přírodní rezervace na Slovensku patří Haligovské skály, Průlom Lesnického potoka, Průlom Dunaje, Děvínská Kobyla, Drevenik a další. Na Slovensku se nachází 220 národních přírodních rezervací a 355 přírodních rezervací. Z přírodních rezervací regionálního významu jsou známé přírodní rezervace Malé jezera, Kamjenska tisina, Fialková dolina a další.49 46

Hrala, V.: Geografie cestovního ruchu. Idea Servis, Praha 2002, s. 141. URL: [cit. 2012-03-04] 48 URL: [cit. 2012-03-04] 49 URL: [cit. 2012-03-04] 47

20

Na Slovensku se vyskytuje 45 národních přírodních památek, např. Aksamitka, Bystrianská jeskyně, Devínska hradná skala, Dobšinská ládová jeskyně, Domica, Gombasecká jeskyně, Spišský hrad, Vrbické pleso, Skalistý potok a další. Z přírodních památek jsou známé Jezero, Děvínská lesostep aj.50 Mezi nejznámější vodní plochy na Slovensku patří Slnečné jazerá, Zemplínská Šírava, Oravská vodní nádrţ a Liptoská Mara.51 K přírodním lokalizačním podmínkám patří i prameny léčivých vod, které umoţnily vznik lázní (Bardejovské Kúpele, Dudince, Piešťany, Trenčianské Teplice, Rajské Teplice, Sliač). Dlouholetou tradici mají klimatické lázně (Štrbské Pleso, Starý Smokovec).52 Slovensko disponuje velkým mnoţstvím kulturně-historických památek a památkami UNESCO. Na Slovensku se zachovalo 109 hradů a zámků a 435 kostelů.53 Na seznamu UNESCO je zapsáno 5 kulturních památek – Spišský hrad a Spišská kapitula (1993), historické město Bánská Štiavnica (1993), lidové stavby Vlkolínec (1993), historické jádro města Bardejov (2000), dřevěné kostely Karpatského oblouku – kostely v Hervartově a Tvrdošíně, evangelické kostely v Keţmarku, Leštinách a Hronseku, grékokatolické v Budruţale, Ladomírovej a Ruskej Bystrej (2008), historické jádro města Levoča (2009).54 K národním kulturním památkám patří hrady a zámky, muzea, galerie, církevní památky. V Bratislavě se nachází Bratislavský hrad, Michalská brána, Grasalkovičův palác, Slovenská národní galerie, Slovenské muzeum a Slovenské národní divadlo. Mezi další hrady a zámky například patří Trenčínský hrad, Oravský hrad v Oravském Podzámku, Bojnický zámek, zříceniny Devínského hradu, Čachtického hradu a Širišského hradu55, Strečno, Lietava, Hrušov, Súlov a Vršatec. Spišský hrad je povaţován za nejrozsáhlejší ve střední Evropě. V Trnavě vyniká komplex barokních budov s mnoha památkami. V Nitře je centrum Nitranského kníţectví a sídlo panovníků Velké Moravy.56

50

URL: [cit. 2012-03-04] Hrala, V.: Geografie cestovního ruchu. Idea Servis, Praha 2002, s. 87. 52 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 181. 53 Tamtéţ s. 182. 54 URL: < http://www.slovakia.travel/portal.aspx?l=1&smi=8017&ami=8017> [cit. 2012-03-04] 55 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 182. 56 Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2008, s. 106-107. 51

21

Církevní památky – gotický dóm sv. Martina, kaple sv. Jana a kostel bývalého kláštera klarisek v Bratislavě, gotický kostel sv. Jakuba v Levoči, Spišská kapitula s románskou katedrálou sv. Martina, gotický chrám sv. Egidia v Bardejově, dóm sv. Aneţky v Košicích. Směrem k východním hranicím je ukázka cenných dřevěných kostelů (tzv. Gotická cesta).57 Mezi významná poutní místa patří Levoča, Litmanová. Mezi technické památky patří např. mosty, vodní mlýny, lesní ţeleznice. Nejzajímavější jsou Štiavnické tajchy, Dubnické opálové doly, solný důl v Solivaru.58 Historické jádro Bratislavy a městský hrad v Banské Bystrici patří mezi památkové rezervace. Městských památkových rezervací je 18 – např. Keţmarok s četnými renesančními, barokními a klasicistními stavbami; Bardejov s 237 cennými objekty; jádro města Košice s dómem, radnicí a paláci. Bánská Štiavnica, Nitra, Trenčín, Trnava. Rezervace lidové architektury – kamenná obydlí v Brhlovcích, soubor malovaných dřevěných domů v Čičmanech, dřevěné lidové stavby v Podbieli. Patří zde také skanzeny. Na Slovensku je přes 50 sakrálních staveb (artikulární kostely ve Spiši a v Liptově, dřevěné kostelíčky na severovýchodním Slovensku).59 Slovensko patří mezi země rozlohou malé, ale velmi bohaté na turistické atraktivity a moţnosti zábavy a rekreace.

1.3.3 Polsko Polsko patří mezi turisticky atraktivní země. Má pestrou přírodu a cenné kulturně-historické památky díky bohaté historii. Za účelem ochrany přírodního bohatství bylo vytvořeno 23 národních parků a mnoho chráněných krajinných oblastí. Do biosférické rezervace UNESCO jsou zapsány prastaré lesní porosty v Národním parku Babia Góra, dále Bělověţský národní park, Tatranský národní park, Krkonošský národní park, Kampionský národní park. Do Ramserské úmluvy o ochraně mokřadů jsou zapsány Slowińský národní park, Národní park Polesí, Narewský národní park, Wigerský národní park, Biebrzanský národní park a Národní park Ústí Warty. Bělověţský prales je přírodní památkou zapsanou na seznamu UNESCO (1979). 57

Tamtéţ s. 106-107 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 182. 59 Tamtéţ s. 183. 58

22

Dalšími národními parky Polska jsou Velkopolský národní park, Świetokrzyský národní park, Roztoczanský národní park, Magurský národní park, Národní park Stolové hory, Gorecký národní park, Drawenský národní park, Wolinský národní park, Pieninský národní park, Ojcowský národní park, Národní park Tucholské hory, Bieszczadský národní park (součástí Mezinárodní biosférické rezervace Východní Karpaty).60 Polsko má s Německem společný geopark Muskauer Arch. Polsko disponuje díky bohaté historii velkým mnoţstvím kulturně-historických památek. Má zařazeno 12 kulturních památek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z historicko-kulturních památek se zde řadí historické jádro v Krakově (1978), solný důl ve Wieliczce (1978), koncentrační tábory v Auschwitz-Birkenau (1979) historické jádro Varšavy (1980), Zamoście (1992) a Toruně (1997), křiţácký hrad v Malborku (1997), kaple Kalwarie Zebrzydowské (1999), kostely Míru ve Svídnici a Jaworu (2001), dřevěné kostelíky Malopolska a Podkarpatského regionu (2003), Muzakowski park (2004), Hala století ve Vratislavi (2006).61 Mezi národní kulturní památky patří paláce, historické dvory a církevní stavby. Ve Varšavě bylo zrekonstruováno historické Staré město a královský zámek. Historicky cenné památky jsou soustředěny v Krakově (královský zámek Wawel, budova Jagellonské univerzity, trţní a radniční budova Sukienica), v Poznani (renesanční radnice), Vratislavi (gotická radnice a katedrála), Toruni (gotická radnice a měšťanské domy, hradby, hrad řádu německých rytířů, rodiště M. Koperníka).62 Z církevních památek najdeme gotické kostely ve Starém Městě, mariánský kostel v Krakově, gotická katedrála na Wawelu, kostel sv. Jakuba v Sandomierzi, kaple sv. Trojice v Lublině, bazilika v Licheni, kostel sv. Alţběty ve Wroclawi, dřevěné kostelíky na vesnicích a malých městech. Poutními místy Polska jsou Čenstochová, Licheň, hora Grabarka, Górka Klasztorna. Z technických památek se zachovaly Elblasko-Ostródzký kanál, Augustinský kanál, ţelezniční most v Boleslawci, most v Tczevě, Staropolský průmyslový obvod (kolosální vodní kolo v Sielpi, hutní pec na dřevěné uhlí v Chlewiskách).63 Místní lidovou architekturu nabízí unikátní skanzen v Sanoku.64 60

URL: [cit. 2012-03-05] URL: [cit. 2012-03-05] 62 Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky, Přerov 2008, s. 105. 63 URL: [cit. 2012-03-05] 61

23

Pro pobytovou rekreaci, rybolov a vodní sporty poskytuje široké moţnosti oblast Mazurských a Pomořanských jezer. Mimořádný význam mají horské oblasti Krkonoš (Jelenia Góra, Karpacz) a Vysokých Tater (Zakopane), které přitahují v létě milovníky horolezectví, horských túr a v zimě lyţování. Dlouholetou tradici mají v Polsku lázně. Nejvíce je navštěvované pobřeţí Baltského moře v oblasti Gdaňské zátoky, kde se nachází přímořské lázně Sopoty, Ustka nebo Hel.65 Největší jsou lázně Ciechocinek a Inowroclaw u Kujawy.66 1.3.4 Maďarsko

Cestovní ruch se soustřeďuje především u stepního jezera Balaton a jeho zázemí (letní rekreace, vodní sporty, pěší turistika, jízdy výletními loděmi).67 Do mezinárodní biosférické rezervace UNESCO je zapsán NP Hortobágy (1999), na kterém se nachází také chráněné mokřady zapsané v Ramserské úmluvě. Dále jsou na seznamu přírodních památek UNESCO zapsány – jeskyně Aggtelekského a Slovenského krasu (1995, 2000). V Maďarsku je 10 národních parků – Národní park Hortobágy, Národní park Kiskunság, Národní park Körös-Maros, Národní park Bükk, Národní park oblasti Aggtelek, Dunajsko-Drávský národní park, Dunajsko-Ipolský národní park, Národní park Fertö-Hanság, Národní park Örség, jezero Balaton a okolí. Balaton je největší vodní plocha ve střední Evropě (596 km2). Nejvýznamnější střediska jsou Balatonfüred, Tihány, Siofók, Keszthely a Hévíz. V okolí Balatonu jsou rozsáhlé vinice s produkcí známých značek vín. V Maďarsku je velké mnoţství chráněných krajinných oblastí, např. – CHKO Buda, Ósca, Vértes, Sopron, Tihany Kaliské pánve, Kis-Balaton, Mátra, Karancs-Medves, Kelet-Csertát, Zempelén, Martily. Z přírodních rezervací můţeme jmenovat Dinnyés-Fertö, Vrch Jakab, jeskyně Abaliget a údolí Melegmány, Szársomlyó a další.68 Turisticky přitaţlivý je tok Dunaje mezi Ostřihomí a Budapeští. Oblíbenou oblastí krátkodobé rekreace je Velencké jezero leţící nedaleko Budapešti. 64

Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 175. Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky, Přerov 2008, s. 140. 66 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 173. 67 Horák, S.: Geografie cestovního ruchu v Evropě. Radek Drahný, Trutnov 2006, s. 40. 68 URL: [cit. 2012-03-05] 65

24

V zemi je velké mnoţství minerálních termálních vod, které jsou uţívány v lázeňských střediscích (Budapešť, Héviz, Miskolc-Tapolca, Bükfürdö).69 Maďarsko nabízí více neţ 100 termálních lázní.70 Ke kulturním památkám UNESCO se v Maďarsku řadí město Budapešť (1987), vesnice Hollókö a okolí (1987), městečko benediktinské opatství Pannonhalma (1996), Národní park Hortobágy - Puszta (1999), raně křesťanská nekropole v Pětikostelí – Pécs (2000), kulturní krajina Neziderského jezera (2001), Tokajská vinohradská kulturní krajina (2002).71 Národní kulturní památky se nachází v řadě historických měst. Mimořádné postavení zaujímá Budapešť s mnoţstvím památek a atraktivit (vykopávky z římské doby – vojenský tábor Aquincum, obnovený hrad, monumentální budova parlamentu, galerie, divadla, muzeum výtvarného umění v Budapešti). Města Šoproň, Ostřihom, se výrazně uplatňovala v dějinách země, Pécs (románský kostel, mešita paši Kasina Gházího), Eger (minaret, proslulé vinné sklepy – víno Bikavér).72 Mezi paláce se řadí Esterházy v Tertodu, Festetický palác v Keszthely.73 Církevní památky – klasicistická katedrála v Egeru, Ostřihomská katedrála, mešita Jakov Ali Hassan v Pécs, katedrála sv. Petra v Pécs, Pannonhalma. Nejstarší poutní místo je Máriagyüt. Szeged - velkolepý dóm.74 Tabulka č. 2

Turistický potenciál zemí V4 Česká republika

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Přírodní památky UNESCO

-

2

1

1

Biosférické rezervace UNESCO

6

2

5

1

Národní parky

4

9

23

10

Geoparky

2

3

1

1

Chráněné krajinné oblasti

25

14

419

23

Kulturní památky UNESCO

12

5

12

7

Vlastní zpracování

69

Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky, Přerov 2008, s. 107. Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 161. 71 URL: [cit. 2012-02-09] 72 Schejbal, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky, Přerov 2008, s. 107. 73 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 162. 74 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 162. 70

25

1.4 Dostupnost destinací V4 Doprava je organizované přemísťování věcí a osob dopravními prostředky po dopravních cestách. Doprava představuje důleţitý faktor cestovního ruchu. Cestovní ruch vyuţívá všechny dostupné druhy přepravy, jejichţ výběr se řídí poţadavky zákazníků a přepravní vzdáleností. Mezi poţadavky zákazníků patří cena, rychlost, pohodlí přepravy a s ní spojené sluţby.75 Logistika přepravy turistů v destinaci zahrnuje dopravní systémy pro rekreační cestování. Cílem je zajistit poţadované sluţby a sníţit automobilovou dopravu v destinaci. Přeprava osob je zajišťována veřejnou dopravou pravidelnou, nepravidelnou a dopravou soukromou. Doprava je nezbytnou sloţkou logistiky destinace. Dopravu je nutno realizovat tak, aby byly chráněny atraktivní objekty a úseky (historické centrum, význačné architektonické a kulturní stavby, původní přírodní prostředí). Dopravní systém v lokalitě zahrnuje logisticky zaměřené turistické společnosti a další společnosti, spjaté s turizmem na území destinace. Doprava do oblasti resortu často vrcholí v určitých sezónách a obdobích týdne. Návštěvníci mají zvláštní poţadavky na dopravu (např. pohyb mezi dopravními terminály, ubytováním, restauracemi a obchody, turistickými atrakcemi apod.). Programy dopravy v destinaci mohou zahrnovat různé nabídky. To vyţaduje koordinaci pro zajištění poţadavků turistů a dobrý marketing.76 1.4.1 Česká republika 1. Letecká doprava V České republice se letecká doprava dělí na mezinárodní a vnitrostátní leteckou dopravu. Vnitrostátní doprava se uskutečňuje mezi vzdálenými většími městy (Praha-Ostrava). V mezinárodní letecké dopravě netvoří česká letiště uzlové body mezinárodní přepravy. Největším mezinárodním letištěm je Praha-Ruzyně. Dalšími letišti pro mezinárodní provoz jsou Ostrava-Mošnov, Brno-Tuřany, Karlovy Vary, Pardubice. Největší českou leteckou společností jsou České aerolinie (ČSA).77

75

Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky, Přerov 2009, s. 85. Tamtéţ s. 114-115. 77 URL: [cit. 2012-01-29] 76

26

2. Silniční doprava V České republice je silniční doprava nejvyuţívanější způsob dopravy. Silniční síť je poměrně hustá, ale nekvalitní a nestačí hustotě provozu. Skládá se z dálnic, rychlostních silnic pro motorová vozidla, hlavních mezinárodních silnic I. třídy, silnic II. a III. třídy a ostatních silnic.78 V ČR je zhruba 58 000 km silnic včetně 850 km dálnic a rychlostních silnic.79 3. Železniční doprava V České republice patří ţelezniční doprava mezi druhý nejpouţívanější způsob dopravy osob a lze ji vyuţít na kratší, střední i delší vzdálenosti. Česká ţelezniční síť patří v Evropě k nejhustším a pomalu se modernizuje na úroveň západní Evropy. Délka ţelezničních tratí v ČR činí 9 500 km. Ţelezniční síť v ČR tvoří síť evropských koridorů určené pro rychlostní dopravu (160/200 km/h). Na ni navazuje systém vnitřní elektrifikované ţelezniční sítě určené pro rychlíkovou dopravu a nejmenší význam má síť regionálních ţelezničních tratí. Největším ţelezničním dopravcem jsou České dráhy (ČD) a nedávno vstoupil na české ţeleznice i soukromý dopravce Student Agency. V nákladní ţelezniční dopravě je největším přepravcem ČD Cargo.80 4. Vodní doprava V České republice jsou splavné dva vodní toky – Labe od Chvaletic a Vltava od Prahy do Radotína. Říční doprava slouţí v cestovním ruchu (parníky) a k přepravě rozměrných nákladů. Významnými říčními přístavy jsou Chvaletice, Lovosice, Kolín, Mělník, Ústí nad Labem, Děčín, praţské přístavy na Vltavě (Radotín, Smíchov, Libeň, Holešovice).81 Osobní vodní doprava je také vyuţívána k rekreačním účelům na velkých vodních plochách - Slapech, Lipně, Brněnské přehradě. Turistické plavby se provozují i na umělém Baťově kanálu z Otrokovic do Rohatce u Hodonína po řece Moravě.82

78

URL: [cit. 2012-01-29] URL: [cit. 2012-0209] 80 URL: [cit. 2012-01-29] 81 URL: [cit. 2012-01-29] 82 Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2009, s. 149. 79

27

1.4.2 Slovensko 1. Letecká doprava Na Slovensku slouţí mezinárodní letecké dopravě letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači, Ţilině a Popradě. Největším letištěm je Letiště M. R. Štefánika v Bratislavě. Vzhledem k velikosti země nemá letecká doprava na Slovensku velký význam ve vnitrostátní přepravě. Leteckou přepravu zabezpečují zahraniční letecké společnosti.83 2. Silniční doprava Silniční síť na Slovensku je hustá a dobře udrţovaná. Tvoří ji dálnice, silnice pro motorová vozidla, státní silnice I. a II. třídy a vedlejší silnice. Z 18 000 km veřejných silničních komunikací tvoří cesty I. třídy přibliţně 17%. Síť dálnic v současnosti měří přes 350 km a neustále se rozšiřuje, délka silnic je 43 800 km. Dálnice jsou na Slovensku zpoplatněné.84 Slovensko patří mezi evropské státy s nejrozvinutější autobusovou dopravou. Konfigurace terénu je příznivější ve směru západ – východ. Silnice napříč Slovenskem ve směru jih – sever musí překonávat horské hřebeny.85 3. Železniční doprava Ţelezniční síť na Slovensku s délkou přes 3 600 km spojuje většinu slovenských měst. Nyní jsou tratě z 40% elektrifikovány. Osobní přepravu provozuje Ţelezniční společnost Slovensko, a. s. Z vnitrostátních linek je nejvýznamnější tzv. severní transverzála, vedoucí z Bratislavy přes Ţilinu a Poprad do Košic.86 4. Vodní doprava Na Slovensku má pro vodní dopravu význam řeka Dunaj, která je nejvýznamnější říční dopravní tepnou. Řeky Dunaj a Váh se vyuţívají pro dopravu nákladů a turistickou přepravu. Také se vyuţívá ploch velkých přehradních nádrţí. Největší přístavy jsou Bratislava a Komárno.87 Zajímavou vyhlídkovou plavbou je splav 83

URL: [cit. 2012-02-09] 84 URL: [cit. 2012-02-09] 85 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 183. 86 URL: [cit. 2012-01-29] 87 URL: [cit. 2012-01-29]

28

řeky na vorech, která je oblíbenou tradicí. Nejatraktivnější je splav Dunaje v Pieninském národním parku.88 1.4.3 Polsko 1. Letecká doprava Polsko má výhodné letecké spojení s nejdůleţitějšími městy v Evropě i na dalších kontinentech. Největší je mezinárodní letiště Frederika Chopina ve Varšavě. Mezinárodní letiště se nachází také v Krakově, Gdaňsku, Katovicích, Poznani a dalších velkých městech.89 Vnitrostátní lety provozuje národní letecká společnost LOT a společnost Direct Fly. Jejich linky spojují velká polská města.90 2. Silniční doprava Silniční doprava v Polsku je velmi hustá. Delší úseky spojují sever s jihem a východ se západem. Dálniční úseky vedou z Lodţe do Bielska Bialé a od hranice s Německem do Krakova, z Lodţe do Nowego Tomyśla. Za průjezd dálnicemi jsou vybírány dálniční poplatky. Kromě dálnic existuje také řada rychlostních silnic. Délka silniční sítě je 375 000 km a dálnic 650 km.91 3. Železniční doprava Polské vlaky zvláště na mezinárodních trasách prezentují akceptovatelnou evropskou úroveň, co se týká pohodlí i bezpečnosti. Ţelezniční síť je hustší v západní části země. V Polsku je 19 400 km ţelezničních tratí, z toho 9 000 je elektrifikováno. Hustota ţelezniční sítě činí 7,8 km na 100 km2. Národním ţelezničním přepravcem je státní podnik Koleje Państwowe (PKP).92 4. Vodní doprava Vodní doprava v Polsku je vyuţívána hlavně na severu země. Rozvinutá je říční síť uvnitř státu směrem k Baltskému moři. Vnitrozemská plavba se provozuje na Visle,

88

URL: [cit. 2012-02-09] URL: [cit. 2012-01-29] 90 URL: [cit. 2012-01-29] 91 URL: [cit. 2012-02-09] 92 URL: [cit. 2012-02-02] 89

29

Odře a Nise.93 V provozu jsou trajektové linky z Polska do Švédska, Finska a Dánska. Hlavními přístavy v Polsku jsou Gdaňsk, Gdyně, Štětín a Svinoústí.94 1.4.4 Maďarsko 1. Letecká doprava Maďarským nejvýznamnějším letištěm je mezinárodní letiště Ferihegy v Budapešti. Vnitrostátní letecká doprava byla zrušena vzhledem k velikosti země. Lety maďarské národní letecké aerolinie Malév byly zastaveny v únoru 2012. V současnosti provozuje mezinárodní lety v Evropě nízkonákladová maďarská letecká společnost Wizzair.95 2. Silniční doprava V Maďarsku silniční síť o celkové délce 30 000 km obstarává nákladní a osobní dopravu. Délka dálnic a rychlostních silnic je 890 km. Maďarsko má kvalitní infrastrukturu, která se neustále rozvíjí. Existuje zde celkem pět zpoplatněných dálnic. Dálnice jsou označeny písmenem M, mezinárodní silniční tahy písmenem E. Z osmi hlavních silničních tepen jich má sedm počátek v Budapešti. Vedlejší silnice niţší třídy jsou označeny dvouciferným nebo víceciferným číslem.96 3. Železniční doprava Maďarsko má velmi hustou ţelezniční síť. Celková délka ţelezniční sítě je 7 930 km. 98

Start.

97

Hlavním osobním ţelezničním přepravcem v Maďarsku je společnost Máv-

Maďarská ţelezniční síť se rozbíhá po celém území státu z jednoho středu,

kterým je Budapešť a má přímé spojení po ţeleznici s 25 hlavními městy Evropy.99 Turisticky je populární trasa mezi ţupními městy a jezerem Balaton.100

93

URL: [cit. 2012-01-29] URL: [cit. 2012-01-29] 95 URL: [cit. 2012-02-14] 96 URL: [cit. 2012-02-09] 97 URL: [cit. 2012-0209] 98 URL: [cit. 2012-02-02] 99 URL: [cit. 2012-02-02] 100 Hamarnehová, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008, s. 162. 94

30

4. Vodní doprava V Maďarsku vyuţívá lodní doprava 1 300 km splavných vod, které se pouţívají také k osobní dopravě. Velké říční přístavy jsou ve městech Budapešť, Győr, Komárom, Dunaújváros, Baja, Szolnok, Szeged. Vodní doprava se vyuţívá především k turistické přepravě po Dunaji a Balatonu. Konají se vyhlídkové plavby po Dunaji.101 Na trase Budapešť - Bratislava - Vídeň je v provozu lodní linka.102 Tabulka č. 3

Letecká doprava

Mezinárodní letiště Největší letiště Národní letecká společnost Vlastní zpracování

Česká republika

Slovensko

Polsko

Maďarsko

5

6

5

1

Praha Ruzyně

Bratislava M. R. Štefánika

Varšava F. Chopina

Budapešť Ferihegy

ČSA

-

LOT

Wizzair

Tabulka č. 4

Železniční doprava

Délka tratí (km) Osobní Nákladní

Česká republika

Slovensko

Polsko

Maďarsko

9 500

3 600

19 400

7 930

ČD

ZSSK

PKP

MÁV Start

ČD Cargo

ZSSK Cargo

PKP Cargo

MÁV Cargo


Tabulka č. 5

Silniční doprava

Délka sítě (km) Dálnice (km)

Česká republika

Slovensko

Polsko

Maďarsko

58 000

43 800

375 000

30 000

850

350

650

890


101 102

URL: [cit. 2012-01-29] URL: [cit. 2012-01-29]

31

1.5 Marketingové aktivity destinací V4 na italském trhu Zahraniční zastoupení cestovního ruchu ze zemí V4 v Itálii mají Česká republika (agentura Czech Tourism), Polsko (Polská turistická agentura) a Maďarsko (Maďarská turistická agentura). Slovensko nemá své zastoupení na italském trhu cestovního ruchu.103 Czech Tourism je příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR), která propaguje Českou republiku jako atraktivní turistickou destinaci. Zastupuje Českou republiku ve dvacetišesti104 zemích světa. V Itálii je Česká republika prezentována jako vyspělá turistická země prostřednictvím agentury Czech Tourism se sídlem v Miláně. Hlavní témata propagovaná na italském trhu cestovního ruchu jsou pracovní cesty (kongresová a incentivní turistika), dovolená, UNESCO, města Praha a Brno, školní turistika, itineráře (hrady a zámky, památky UNESCO, Jantarová stezka…), církevní turistika, aktivní dovolená a agroturistika, caravaning, lázeňství a wellness, golf. Strategií Czech Tourismu v Itálii je cílený turizmus a pozornost se zaměřuje k jednotlivým produktům. Potenciál má na italském trhu Praha, kraje Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Jihočeský, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský. Mezi hlavní komunikační nástroje cestovního ruchu na italském trhu patří spolupráce s touroperátory (TO), spolupráce s novináři, rozesílání broţur, propagace v odborném tisku, účast na veletrzích a workshopech.105 Slovenská agentura pro cestovní ruch je státní příspěvková organizace specializovaná na marketing a propagaci cestovního ruchu Slovenské republiky. Přispívá k tvorbě pozitivního obrazu Slovenska v zahraničí a podporuje prodej produktů.106 Slovensko má oficiální zastoupení v sedmi zemích.107 Slovenská agentura pro cestovní ruch (SACR) realizuje na italském trhu marketingové aktivity individuálně bez svého zahraničního zastoupení v oblasti cestovního ruchu.

103

URL: [cit. 2012-03-05] 104 URL: [cit. 2012-03-05] 105 URL: [cit. 2012-03-05] 106 URL: [cit. 2012-03-05] 107 URL: < http://www.sacr.sk/zahranicne-zastupenia/novinky/> [cit. 2012-03-05]

32

Hlavní témata propagovaná na italském trhu jsou termální prameny a lázně, wellness zařízení, nedotčené hory a národní parky, památky UNESCO, malebné venkovské architektury, kultura a náboţenská turistika.108 Mezi hlavní komunikační nástroje vyuţívané ze strany SACR na italském trhu patří účast na veletrzích a výstavách cestovního ruchu, prezentace pro odbornou veřejnost, infocesty zástupců italských touroperátorů a médií na Slovensko, inzerce v katalozích leteckých společností, propagace prostřednictvím webových stránek a spontánní publicita.109 Polská turistická organizace pro cestovní ruch je vládní organizace. Cílem je podporovat Polsko jako atraktivní zemi pro turisty s vysokými standardy sluţeb za příznivé ceny a zvýšit zájem o polská města a regiony. Zastupuje Polsko ve čtrnácti zemích světa.110 Hlavní témata propagovaná na italském trhu jsou aktivní cestovní ruch, turistické zajímavosti měst a regionů včetně památek UNESCO, kultura, historická města, pracovní cesty a obchodní cestovní ruch, lázně, gastronomie. V Itálii má Polská turistická organizace sídlo v Římě. Mezi hlavní komunikační nástroje cestovního ruchu na italském trhu patří propagační kampaně, semináře, školení a publikace o Polsku. Maďarská agentura pro cestovní ruch je státní podnik a má zastoupení v devatenácti zemích.111 Jejím posláním je umístit Maďarsko jako turistickou destinaci v mezinárodním měřítku.112 Maďarská agentura pro cestovní ruch v Itálii má sídlo v Miláně a má za úkol poskytovat podrobné turistické informace veřejnosti a médiím. Maďarské národní turistické sdruţení vyvinulo rozsáhlý a komplexní marketingový plán na podporu cestovního ruchu v zemi na období 2005-2013. Strategie se soustředí na vývoj těchto produktů: lázeňská turistika a wellness, kulturní a poznávací cestovní ruch, kongresová turistika, příroda, gastronomie a víno.

108

URL: [cit. 2012-02-14] Informace na základě emailu Ing. Donovala z odboru analýz a tvorby produktů. Slovenská agentura pro cestovní ruch [cit. 2012-02-28]. 110 URL: [cit. 2012-03-05] 111 URL: [cit. 2012-03-05] 112 URL: [cit. 2012-03-05] 109

33

Italský zástupce Maďarska se účastní italských veletrhů, pořádá akce zaměřené na jednotlivé produkty a destinace a plánuje kaţdý rok reklamní kampaň v médiích a na webových stránkách. Pořádají se studijní cesty pro novináře a provozovatele turistického sektoru, tiskové konference k poskytování informací sdělovacím prostředkům o Maďarsku a jedná se s cestovními kancelářemi. Agentura rovněţ distribuuje svůj vlastní informační materiál s obecnými a specifickými informacemi (regionální a tématické broţury) cestovním kancelářím a veřejnosti (průvodce – Tutto Ungheria). Propagační materiály obsahují kromě fotografií, turistických informací a itinerářů také úplný seznam italských tour operátorů, kteří se zaměřují na turismus v Maďarsku.113 Tabulka č. 6

Nejvýznamnější veletrhy cestovního ruchu v Itálii 2012 Název

Místo

Datum

BIT

Milano

16. 02. – 19. 02.

www.bit.fieramilano.it

Vacanze Weekend

Padova

31. 03. – 01. 04.

www.vacanzeweekend.it

BMT, b2b

Neapol

30. 03. – 01. 04.

www.bmtnapoli.com

Travel Expo

Palermo

13. 04. – 15. 04.

www.travelexpo.it

Parma

08. 09. – 16. 09.

www.ilsalonedelcamper.it

Bergamo

28. 09. – 29. 09.

www.nofrillsexpo.com

Rimini

18. 10. – 20. 10.

www.ttgincontri.it

Il Salone del camper b2c

NoFrills, b2b TTG INCONTRI, b2b

Odkaz

Zdroj: URL: [cit. 2012-02-21]

113

URL: [cit. 2012-02-14]

34

2 Analýza výjezdového cestovního ruchu z Itálie do destinací V4 2.1 Výjezdový cestovní ruch Itálie „Výjezdový cestovní ruch je cestovní ruch domácích účastníků (rezidentů) mimo ekonomické území sledované země.“114 Itálie patří k zemím s výrazným výjezdovým cestovním ruchem. Podle údajů italského národního institutu výzkumu cestovního ruchu (ISNART), Italové v roce 2011 uskutečnili celkem 96 mil. rekreací z toho 19,8 mil. v zahraničí. V první půli roku 2011 se uskutečnilo 51,7% rekreací (leden – červen) a v druhé půli roku 41,3% (červenec – prosinec). Graf č. 1

Vlastní zpracování (zdroj: http://www.isnart.it/bancadati/> [cit. 2012-03-09])

Při výběru dovolené v zahraničí preferují téměř z 80% evropské destinace, Ameriku (7,1%), asijské destinace (6,3%), Afriku (6,3%) a Oceánii (0,6%). Mezi nejnavštěvovanější země v Evropě patří podle statistických údajů z roku 2011 (ISNART) Francie (16,7%) a Španělsko (16,4%), dále následuje Velká Británie (6,9%), Německo (6,4%), Rakousko (5%) a Řecko (4,7%). U mimoevropských cest je na 114

Schejbal, C.: Typologie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2008, s. 60.

35

prvním místě USA (2,8%) a Egypt (2,6%).115 Podrobný přehled nejvíce navštěvovaných zemí italskými turisty v letech 2010-2011 je uveden v příloze 1. Měsíce s největším počtem výjezdů jsou na jaře březen (7,6 mil.) a duben (9,1 mil.), v létě červen (10,2 mil.), červenec (10,5 mil.) a srpen (16,9 mil.). Při cestě do zahraničí si Italové nejčastěji vybírají kulturně-poznávací turizmus (60,8%) a z turistických produktů přímořské oblasti (36,6%). Méně časté jsou pobyty na horách (9%), v přírodě, u jezer a v lázních. Detailní turistické cíle jsou součástí přílohy 2. Italští turisté volí zahraniční destinace nejčastěji za účelem poznávání nových míst a krás přírody (19,7%), poznání historie, kultury a umění (17,2%), návštěvy přátel a příbuzných (17,6), a také z důvodu výhodných cenových nabídek (17%) a zábavy (14,2%). Jsou velmi rozšířeny kombinace sluţebních cest s rekreací, kongresová a incentivní turistika.116 Aţ čtvrtina všech zahraničních cest Italů se uskutečňuje z pracovních důvodů. Jedná se o 15 mil. cest vázaných na segment business travel, z toho 6% MICE.117 V roce 2011 jezdili Italové průměrně do zahraničí na 1 týden (7 dní). Přehled průměrného počtu dní v zahraničí je součástí přílohy 3. Důleţitým zdrojem informací pro výběr rekreace v určité destinaci je internet. V roce 2011 vyuţilo výhodné aktuální nabídky a akce na internetu 33,2% Italů plánujících cestu do zahraničí. Dále si italští turisté vybírají rekreaci v zahraničí na základě svých zkušeností z předcházejících let (29,7%), na doporučení známých (33,7%), méně vyuţívají nabídek z katalogů a cestovních kanceláří (3,7%). V průměru jezdí 12,7% italských turistů do zahraničí jako jednotlivci, 44,8% v páru (bez dětí), 11,5% s rodinou nebo přáteli a dětmi do 6 let. Co se týká výběru ubytování, většina Italů preferuje ubytování v hotelu (55,2%), dále u přátel a rodiny (15,1%), 8,3% vyuţívá moţnosti ubytování v apartmánu a 5,1% v Bed&Breakfast.

115

URL: [cit. 2012-03-06] URL: [cit. 2012-02-18] 117 URL: < http://czechtourism_cz.cattani.netservis.cz/zahr-zastoupeni/seznam-zahranicnichzastoupeni/zahranicni-zastoupeni-v-italii/flash-news.html> [cit. 2012-02-18] 116

36

Průměrné výdaje italských turistů za rekreaci v zahraničí činí 1085 €. Zhruba 31% z celkové částky zaplatí za ubytování, cca 30% výdajů stojí cesta a skoro 39% útraty připadne v cílové destinaci.118

2.2 Výjezdový cestovní ruch z Itálie do destinací V4 Druhy cestovního ruchu vyjadřují motivaci účastníků vedoucí k účasti na cestovním ruchu. Rozlišujeme tyto druhy cestovního ruchu: rekreační, kulturně-poznávací, sportovněturistický, lázeňsko-léčebný, sportovně-rekreační, specifické formy cestovního ruchu, profesionálně zaměřená turistika, společensky orientovaný cestovní ruch, venkovská turistika, agroturistika a ekoturistika, návštěvy sportovních akcí, náboţenská turistika, pobyty s vytvářením iluze dobrodruţství nebo historických období, ostatní formy cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu vyjadřují způsob realizace z hlediska prostorového, doby trvání, sezónnosti, cestovního stylu a způsobu organizace. Člení se podle místa realizace, délky pobytu, způsobu zabezpečení, věkových skupin, způsobu dopravy, počtu účastníků, způsobu financování.119 U návštěv destinací V4 dávají italští turisté přednost krátkodobé dovolené (city break). Nejčastěji plánují dovolenou v období svátků a prodlouţených víkendů (tzv. ponte). Pozitivní je růst počtu přímých leteckých spojení mezi Itálií a destinacemi V4.120 Italský turizmus se orientuje na kulturně-poznávací turismus (návštěva hlavních měst, hrady a zámky), rekreaci, lázeňství, agroturistiku, návštěvu příbuzných, studium, sportovně-rekreační turismus, náboţenskou turistiku, kongresovou a incentivní turistiku a další.121

118

URL: [cit. 2012-03-06] Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2009, s. 16-17. 120 URL: [cit. 2012-02-21] 121 URL: [cit. 2012-0218] 119

37

Italové jsou nároční na kvalitu poskytovaných sluţeb. Nejvíce ocení dobrou kuchyni, levné nákupy a pohodlí během pobytu. Potenciál trhu tvoří senioři (venkovská turistika)122, studenti, mladí lidé a rodiny s dětmi. Italové patří mezi náročnější klientelu, která vyţaduje profesionalitu a vysoký standard sluţeb. Vyhledávají ubytování vyšší kategorie. Při výběru ubytování preferují čtyřhvězdičkové hotely (55%) a hotely nejvyšší kategorie (10%).123

2.2.1 Návštěvnost v destinacích V4 Nejvíce italských turistů navštívilo v roce 2010 Českou republiku (332 551), to představuje 44% všech italských turistů, kteří navštívili země V4. Na druhém místě se umístilo Polsko s 194 929 italskými turisty (26%), na třetím místě bylo Maďarsko s 178 206 italskými turisty (23%) a na čtvrtém místě se umístilo Slovensko s 54 439 italskými turisty (7%). V roce 2011 přicestovalo do České republiky 343 767 italských turistů a do Polska 208 737 italských turistů. Statistické údaje k ostatním dvěma zemím V4 za rok 2011 zatím nebyly zveřejněny.124 Graf č. 2

Vlastní zpracování (zdroj: URL: < http://www.tourmis.info> [cit. 2012-03-06])

122

URL: [cit. 2012-02-29] URL: [cit. 2012-02-19] 124 URL: [cit. 2012-03-06] 123

38

2.2.2 Přenocování v destinacích V4 V roce 2011 se v České republice uskutečnilo 965 291 přenocování, v Maďarsku 463 000 a v Polsku 54 508 přenocování. Za rok 2010 v České republice 947 233 přenocování, na Slovensku 118 579 přenocování, v Polsku 430 417 přenocování a v Maďarsku 479 631 přenocování. Dosud nebyly zveřejněny statistické údaje u zemí, u kterých v grafu dané hodnoty chybí. 125 Graf č. 3


2.2.3 Délka pobytu v destinacích V4 Většina italských turistů přijíţdí do destinací V4 na krátkodobou dovolenou a prodlouţený víkend. Průměrná doba pobytu italských turistů v zemích V4 se pohybuje okolo 2-3 dní. V České republice v letech 2009-2010 činila průměrná délka pobytu 2,8 dny; v letech 2007-2008 byl průměrný počet dní 2,9. Na Slovensku 2,2 dny v období 2009-2010 a 2,1 dny v období 2007-2008. V Polsku byla v roce 2007 a 2010 průměrná délka pobytu 2,2 dny a 2,3 dny v letech 2008-2009. V Maďarsku byla průměrná délka pobytu 2,7 dní v letech 2009-2010 a 2,6 dní v letech 2007-2008.126 Po rok 2011 byla zveřejněna průměrná délka pobytu pouze v České republice (2,8 dny) a v Polsku (2,2 dny). 125 126

URL: [cit. 2012-03-06] URL: < http://www.tourmis.info/> [cit. 2012-03-10]

39

Graf č. 4

Vlastní zpracování (zdroj: URL: < http://www.tourmis.info/> [2012-03-10])

2.2.4 Návštěvnost míst v destinacích V4 K nejnavštěvovanějším místům destinací V4 patří především hlavní města Praha, Bratislava, Varšava a Budapešť za účelem poznávání historie a kultury, v návaznosti na kulturní akce, významné výstavy, sportovní události a svátky. Vyhledáván je kulturně poznávací turismus, návštěva lázní, obchodní cesty, agroturismus a náboţenský cestovní ruch. Nejvíce italských turistů navštívilo Prahu v roce 2008 (312 545 turistů), Bratislavu v roce 2010 (35 368 turistů) a Budapešť v roce 2007 (138 627 turistů). Návštěvnost Budapeště italskými turisty v letech 2010 – 2011 a Prahy v roce 2007 nebyla zveřejněna. Údaje o návštěvnosti Varšavy nejsou k dispozici.

40

Graf č. 5


V České republice kromě Prahy má velkou oblibu u italských turistů jihomoravská metropole Brno a jeho historické jádro, Špilberk a brněnský autodrom.127 Mezi další navštěvované destinace patří Jihočeský kraj (Český Krumlov, České Budějovice), Plzeňský kraj a Západočeské lázně, Hradecko (Hradec Králové), Střední Morava (Olomouc), Východní Morava (Zlín a Kroměříţ). Turistickým cílem italských návštěvníků na Slovensku je vedle hlavního města Bratislavy Nitra, Piešťiany, Košice, Poprad, Ţilina a další města a regiony. Slovensko láká také především přírodními krásami země národních parků, hor, lázněmi.128 Podrobný přehled návštěvnosti Slovenska (podle okresů) je uveden v příloze 4. V Maďarsku kromě Budapeště jsou preferované destinace Balaton, Szentendre, Pecs, Szeged, Gyor, Sopron.129 V Polsku je turistickým cílem hlavně Krakov, Wieliczka, Zakopane, Osvětim, Gdaňsk, Vratislav (80%), Czestochowa, pobřeţí Baltského moře (20%), Wroclaw (15%), Toruň (8%) a národní parky (10%).130

127

URL: [cit. 2012-03-06] 129 URL: [cit. 2012-0306] 130 URL: [cit. 2012-0219]

41

2.3 Analýza nabídky cestovních kanceláří v Itálii Předmětem činnosti cestovní kanceláře je nabídka a zajištění komplexu sluţeb, které zahrnují dopravu, ubytování, stravování, návštěvu turistických atraktivit a další. Cestovní kancelář vytváří a nabízí jako svůj produkt balík sluţeb, který zahrnuje celý komplex sluţeb pro zajištění konkrétního programu. Balík sluţeb je nabízen klientům prostřednictvím katalogů, inzerce a masmedií. Kaţdý produkt musí obsahovat typ zájezdu, název zájezdu, termín konání zájezdu, program zájezdu, rozsah sluţeb a cenu. V posledních letech je stále důleţitější nabídka sluţeb přizpůsobitelných na míru a pruţnost poskytování sluţby. Cestovní kanceláře se zabývají při zajišťování programů nákupem ubytovacích a dopravních sluţeb, nákupem dalších sluţeb cestovního ruchu a vytvářením kombinací sluţeb a jejich balíčků. Zaměřují se na nabídku programů a sluţeb, jejich kombinací a bezplatnou informační a propagační činností. Prodej komplexní turistické nabídky probíhá prostřednictvím přímého nebo nepřímého prodeje.131

2.3.1 Téma programů/zájezdů Nabídka turistických programů a produktů je pro potenciálního klienta nejvyšší moţnou sluţbou. Tvorba a nabídka programů a produktů je důleţitá pro zákazníka i organizátora. Z pozice organizátora je důleţitá z důvodu nabídky turistických atraktivit, zvyšování poptávky mimo sezonu, atraktivnosti pro nové cílové trhy, spojení nabídky programu se společenskou, kulturní nebo sportovní akcí a další. Zákazníkovi odpadá potřeba vlastní organizace a plánování pobytu. Zároveň mu je po celou dobu pobytu zajištěna stejná kvalita sluţeb. Klienti, kteří si vyberou sluţby cestovní kanceláře, preferují moţnost výběru produktu dle připravených tématických okruhů, ale často mají zájem připravený program upravit dle aktuální situace. Klient potřebuje cítit určitou volnost v rozhodování a organizátor musí být připraven tuto situaci akceptovat. Příprava, tvorba a vlastní realizace turistických programů a produktů závisí na propojení základní a doprovodné infrastruktury, organizační struktury se zázemím, kvality

131

Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2009, s. 69-73.

42

lidských zdrojů a marketingovou podporou při jejich nabídce a prodeji. Na základě těchto základních atributů cestovního ruchu se mohou turistické programy vytvářet. Produkt cestovního ruchu by měl obsahovat název, který výstiţně charakterizuje daný produkt s ohledem na lokalitu a obsah produktu. Název by měl přilákat cílovou skupinu turistů a zaujmout výsadní postavení na trhu cestovního ruchu. Mělo by být zřejmé, pro jakou klientelu je daný program nebo produkt určen.132 Mezi témata programů a zájezdů italských cestovních kanceláří do zemí V4 patří školní cesty, náboţenský turizmus, lázeňský turizmus, golfový turizmus, návštěva historckých atraktivit, aktivní turizmus, sport (maraton, Velká cena Moto GP), festivaly, svátky a další. Jsou organizovány zájezdy do jednotlivých destinací V4 nebo kombinace zájezdů do více zemí. Do České republiky133 a Maďarska134 organizuje zájezdy více neţ 200 italských tour operátorů a do Polska více neţ 100135. Nejméně zájezdů je organizováno na Slovensko. Pro mou bakalářskou práci jsem vybrala celkem 24 italských cestovních kanceláří, které nabízí zájezdy do všech čtyř destinací V4. Kompletní přehled těchto cestovních kanceláří je součástí přílohy 5. Česká republika v nabídce italských cestovních kanceláří Z vybraných 24 italských cestovních kanceláří, jsem popsala témata zájezdů do České republiky. Mezi tyto zájezdy patří školní cesty, kulturně-poznávací turizmus, náboţenská turistika a sportovní turizmus. Víkendové (tzv. ponte) a vícedenní zájezdy do Prahy organizují tyto cestovní kanceláře: Almarsea Viaggi, Cobianchi – Austria Vacanze, Coctail T. O. Gruppo Interstudio Viaggi, La Trottola, New Way Travel – Quena Tours, Olympia Viaggi, Experience Travel Team - Caldana.

Cestovní kanceláře Agestour – Solaris T. O., CAP Viaggi, Kinos Viaggi – Eirene Travel

132

Galvasová, I. a kolektiv.: Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 264. 133 URL: [cit. 2012-04-8] 134 URL: [cit. 2012-04-8] 135 URL: [cit. 2012-04-8]

43

San Marino Viaggi e vacanze pořádají zájezdy do Prahy během Velikonoc, Vánoc a na Silvestra. Agesind Viaggi organizuje eurovíkendy do Prahy, a kulturně poznávací zájezdy na téma „Praha a Čechy“. V nabídce má také školní turistiku, kterou organizuje do Prahy nebo kombinaci Prahy a jiných evropských měst (Vídeň, Dráţďany a Krakov).136 Aurora Viaggi organizuje kulturně-poznávací zájezdy pro italské turisty do České republiky (návštěvy historických památek a okolí) na téma „Praha a poklady jihu Čech“. V tomto případě někdy bývá na programu zájezdu i prohlídka církevních památek. Náboţenskou turistiku ale tato agentura neorganizuje. Návštěvy historických hradů, zámků a pevností bývají součástí klasického zájezdu.137 CAP Viaggi organizuje zájezdy do Prahy během Velikonočních a Vánočních svátků (Vánoční trhy). Dále má v nabídce kulturně-poznávací turizmus: zájezdy Praha – Český Krumlov – Karlovy Vary, zájezd na téma „Praha a Čechy“. Nabízí i kombinované zájezdy Praha – Vídeň – Budapešť.138 Estland má v nabídce zájezdy do České republiky na téma „Praha a Čechy + hrady“ a skupinové zájezdy do Prahy.139 Experience Travel Team – Utat organizuje kulturně-poznávací zájezdy do Prahy a okolí „Praha – Zlaté město“, „Praha a české hrady“. Další moţností jsou kombinované zájezdy Praha – Budapešť – Bratislava – Vídeň.140

Evviva Viaggi má v nabídce tyto témata zájezdů do České republiky: „Magická Praha“, „Velký okruh po Čechách“. Zájezd do České republiky je moţný kombinovat se zájezdy do Rakouska, Německa a Budapeště.141

136

URL: [cit. 2012-04-09] URL: [cit. 2012-04-09] 138 URL: [cit. 2012-04-09] 139 URL: [cit. 2012-04-09] 140 URL: [cit. 2012-0409] 141 URL: [cit. 2012-04-09] 137

44

Larus organizuje zájezdy „Praha a české hrady“, Praha – Bratislava – Budapešť.142 Nord Ovest Viaggi má v nabídce zájezdy do Prahy a do celé České republiky. Dále je moţné navštívit Prahu a zároveň Polsko.143 Podium Network má ve své nabídce tyto témata zájezdů do České republiky: „Praha – Zlaté město“, „Praha a lázeňská města“, „Morava“, Praha – Brno – Bratislava.144 Experience Travel Team – Caldana nabízí širokou nabídku témat kulturněpoznávacích zájezdů do České republiky: „Čechy: lázně a hrady“, „Praha a české hrady“, „Praha – Kutná Hora – Terezín“, „Praha a Česká republika“, z nabídky náboţenské turistiky můţeme jmenovat „Z Prahy do Brna po stopách svatých Cyrila a Metoděje“, „Praha a Čechy od jihu ke znovuobjevení Mariánského kultu“.145 Brevivet se specializuje na náboţenskou turistiku a do České republiky nabízí zájezd na téma „Pojetí víry v Čechách a na Moravě“. V nabídce jsou také školní zájezdy do Prahy a zájezdy Praha – Budapešť.146 Funactive Tours a Girolibero organizují cykloturistiku z Prahy do Dráţďan a do Vídně.147

142

URL: [cit. 2012-04-09] 143 URL: [cit. 2012-04-09] 144 URL: [cit. 2012-04-09] 145 URL: [cit. 2012-04-09] 146 URL: [cit. 2012-04-09] 147 URL:
45

2.4 Doprava z Itálie do destinací V4 Přeprava turistů je obvykle zajišťována cestovními kancelářemi ve spolupráci s leteckými, ţelezničními, autobusovými a lodními dopravními společnostmi. Na zajišťování přepravy se podílejí i cestovní agentury, turisticky orientované obchodní společnosti a organizátoři velkých speciálních akcí. Silniční doprava se dělí na dopravu v extravilánu (dálnice, silnice 1, 2 a 3 třídy) a intravilánu (města, zastavěné obce, průmyslové zóny). Ţelezniční doprava se dělí na tratě mezinárodní, celostátní a regionální. Leteckou dopravu dělíme podle typu vzdušného prostoru, v němţ je provozována. „Logistika v osobní dopravě zahrnuje prognózování, plánování, organizaci, operativní řízení a následnou kontrolu všech činností mezi subjekty vstupujícími do přepravního procesu na straně nabídky. Tím vytváří předpoklady pro zabezpečení dostatečně rychlé, spolehlivé, pohodlné a bezpečné přepravy cestujících a jejich zavazadel za odpovídající cenu při využití spolupráce mezi všemi dopravními obory. Logistický řetězec v osobní dopravě zahrnuje také čekací doby v terminálech, přesuny při přestupech, dopravu na počáteční místo a z koncového místa dopravy a také získání informací o dopravě a nákup dopravní ceniny.“148

2.4.1 Letecká doprava Letecká doprava je v cestovním ruchu nejrozšířenějším druhem dopravy na střední a velké vzdálenosti. V dnešní době patří mezi nejbezpečnější a nejpohodlnější způsob dopravy osob a je součástí velké části prodávaných produktů. Pro turisty jsou přínosem nízkonákladové letecké společnosti, které minimalizují své provozní náklady, čímţ dosahují niţších cen letenek na rozdíl od běţných dopravců. Mezi procedury letecké přepravy osob patří odbavení, pasová kontrola, bezpečnostní kontrola, nástup do letadla, přelet a sluţby, výstup z letadla, pasová a celní kontrola.149 Nejrychlejší a nejpohodlnější způsob jak se přepravit z Itálie do zemí V4 je letadlem. Pravidelné lety z Itálie do České republiky provozují společnosti ČSA150 148

Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2009, s. 82-83. Tamtéţ s. 86-87. 150 URL: [cit. 2012-03-16] 149

46

a Alitalia151 (Řím, Milán-Praha). Charterové lety provozují nízkonákladové společnosti Wizzair152 (Řím, Bari, Benátky, Milán, Neapol-Praha; Řím-Brno), Smart Wings153 (Cagliari, Olbie, Katánie, Lamezia, Neapol, Řím-Praha), Easy Jet (Milán-Praha), Ryanair154 (Milán-Brno). Při cestování na Slovensko upřednostňují italští turisté letiště ve Vídni, které je od hlavního města metropole vzdálené jen 50 km a zároveň má pravidelné autobusové spojení.155 Pravidelné lety do Vídně provozuje italská letecká společnost Alitalia (ŘímVídeň; Milán-Vídeň). Z Říma a Milána do Bratislavy provozují charterové lety nízkonákladová společnost Ryanair. Od dubna 2012 provozuje charterové lety společnost Danube-Wings (Benátky-Bratislava).156 Lety z Itálie do Polska provozuje italská letecká společnost Alitalia (Řím-Varšava) a polská letecká společnost LOT157 (Řím, Milán-Varšava). Nízkonákladové společnosti Wizzair (Řím Fiumicino, Milán, Boogna-Varšava; Bologna-Vratisav; Bologna, Milán Bergamo, Řím Ciampino-Katovice; Řím Fiumicino-Poznaň) a Ryanair (Řím Ciampino, Milán Bergamo-Varšava Modlin; Řím Ciampino, Milán Bergamo, BolognaPoznaň; Řím Ciampino, Milán Bergamo, Bologna, Pisa, Trapani, Cagliari-Krakov; Řím Ciampino, Milán Bergamo, Bologna, Treviso, Pisa-Vratislav). Pravidelné lety z Říma do Budapešti provozuje italská letecká společnost Alitalia. Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizzair spojuje Řím Fiumicino, Miláno Bergamo, Bolognu, Pisu, Neapol, Bari a Catanii s Budapeští. Nízkonákladová společnost Ryanair provozuje lety mezi Itálii a Budapeští (MilanoBergamo, Treviso, Bologna, Pisa, Řím Ciampino-Budapešť).158 Nová letecká společnost Volotea provozuje od dubna 2012 lety mezi Benátkami a Budapeští.159

151

URL: [cit. 2012-03-16] URL: [cit. 2012-03-16] 153 URL: [cit. 2012-03-16] 154 URL: [cit. 2012-03-16] 155 URL: [cit. 2012-03-16] 156 URL: [cit. 2012-03-16] 157 URL: [cit. 2012-03-16] 158 URL: [cit. 2012-03-16] 159 URL: [cit. 2012-03-16] 152

47

2.4.2 Silniční doprava Patří

k nejrozšířenějším

způsobům

dopravy,

umoţňuje

snadný

přesun

z výchozího do cílového místa a nabízí moţnost pohybu v cílové destinaci. Silniční doprava se dělí na hromadnou a individuální. Autobusová doprava se dělí na pravidelnou a nepravidelnou. Kvalitní a odpovídající dopravní infrastruktura je důleţitá pro bezproblémové fungování dopravy. Mezi negativní stránky silniční dopravy patří například hluk, přílišné zatěţování hlavních tras, ekologické zatíţení území zplodinami, rozšiřování dálnic apod.160 Autobusová doprava je levným způsobem dopravy z Itálie do zemí V4. Při volbě autobusové dopravy je moţné vyuţít sluţby například společnosti Student Agency a společnosti Eurolines, která zajišťuje přepravu téměř po celé Evropě. Dopravu z Itálie do České republiky zajišťuje společnost Student Agency z italských měst (Neapol, Řím, Bologna, Benátky, Milán) přes Vídeň dvakrát týdně.161 Také společnost Eurolines provozuje autobusové spoje z významných měst Itálie do Prahy, Brna, Ostravy a Olomouce. Autobusové spojení z Itálie na Slovensko vede přes Vídeň do Bratislavy a do Košic. Cestování do Polska je směrované přes Vídeň, Bratislavu do Katovic a Varšavy. Do Maďarska se cestuje přes Slovinsko do Budapešti.162 Cestování autem je podobné trasám vlaků nebo autobusů. V Itálii se hlavní dálniční tepna křiţuje ve městě Bologna. Odtud vedou na sever dva hlavní směry – západní směr a východní směr. Při návštěvě České republiky (západní směr) Verona – Bolzano – Innsbruck – Mnichov – Plzeň – Praha; (východní směr) Benátky – Udine – Graz – Vídeň – Brno nebo z Vídně směr Bratislava při cestě na Slovensko. Při návštěvě Maďarska směr Benátky – Trieste – Ljubljana – Budapešť. Druhá moţnost je delší trasa přes Vídeň, ale stále velmi pohodlná po dálnici aţ do Budapeště.163

160

Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2009, s. 92-94. URL: [cit. 2012-03-16] 162 URL: [cit. 2012-03-16] 163 URL: [cit. 2012-03-16] 161

48

Výhodou při cestování autem je svoboda rozhodování při volbě zastávek a prohlídek místních zajímavostí. Kvalita cestování autem je shodná s kvalitou informací a přípravou na cestu. Při cestování dvou a více osob jedním autem je nezanedbatelná i ekonomická stránka.

2.4.3 Železniční doprava V současnosti dochází k modernizaci a automatizaci ţelezničních tratí. Cílem je zvýšit přepravní rychlost a propustnost tratí. Roste snaha o zavádění vysokorychlostních a komfortně vybavených dálkových spojů a turistickou přepravu.164 Cestování vlakem je pohodlné a bezpečné. Pokud jde o cenu, jsou moţnosti vyuţití slevy InterRail. Cena za jízdu vlakem bývá zpravidla nejdraţší variantou. Při pouţití vlaku z Itálie do České republiky se nabízí nejjednodušší a nejrychejší trasa: Řím – Bologna – Benátky – Villach – Vídeň – Břeclav – Ostrava Řím – Bologna – Benátky – Villach – Vídeň – Břeclav – Brno – Praha. Turisté jedoucí do Prahy mohou vyuţít přímý spoj vlaku EC (Euro City) z Villachu do Prahy. Přímý vlak EC jede přímo i z Villachu do Ostravy. V denní době jezdí v trase Benátky – Villach autobus místo vlaků. Pří jízdě do Prahy je někdy rychlejší spojení přes Řím – Bologna – Tarvisio – Innsbruck – Salzburg – Linz – České Budějovice – Praha nebo Řím – Bologna – Tarvisio – Innsbruck – Mnichov – Praha. Turisté se záměrem navštívit Slovensko vyuţívají trasu přes Vídeň do Bratislavy. Podmínky cestování jsou podobné jako při cestě do České republiky nočním vlakem EN (Euro Night) z Říma do Vídně, popřípadě z Benátek do Vídně a v denní době z Villachu do Vídně a dále do Bratislavy. Pro návštěvu Polska jsou dvě varianty po stejné trase jako při cestě do České republiky. Z Říma do Vídně nočním vlakem EN, popřípadě z Benátek do Vídně a s přestupem na přímý vlak do Katovic a Varšavy. V ranní době jezdí přímý vlak EC z Villachu do Katovic a Varšavy. Řím – Bologna – Benátky – Vilach – Vídeň – Břeclav – Ostrava – Katovice – Varšava.

164

Schejbal, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o. p. s., Přerov 2009, s. 88.

49

Při cestě do Maďarska je moţnost cestovat přímým vlakem v nočních hodinách z Benátek přes Ljubljanu do Budapešti. Ostatní spojení jsou směr Vídeň. Přestupuje se ve stanici Viener a dále přes Sopron do Budapešti.165 Pro dálkové vlakové spoje platí, ţe vlak jedoucí jedním směrem mívá alternativní spojení i zpět po stejné trase. Tabulka č. 7

Průměrná doba přepravy v hodinách z Itálie do destinací V4 Letadlo

Automobil

Autobus

Vlak

ČR

2

13

22

18

Slovensko

2

11

17

15

Polsko

2,5

19

28

24

Maďarsko

1,5

12

19

17


3 Zhodnocení současného stavu výjezdového cestovního ruchu v Itálii do zemí V4 V rámci průzkumu současného stavu výjezdového cestovního ruchu italských turistů do zemí V4 jsem oslovila cílovou skupinu turistů prostřednictvím dotazníkového šetření. 1. Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit motivaci a důvody návštěvy zemí V4 italských turistů, a také do jaké míry vnímají destinace V4 z pohledu atraktivnosti. Dotazníkem byli osloveni italští turisté, kteří navštívili země V4. Z celkového počtu 367 dotazovaných respondentů (rozeslané dotazníky, šetření v terénu) odpovědělo na dané otázky 110. Šetření probíhalo v období od ledna 2012 do dubna 2012. Na základě výsledků dotazníkového šetření jsem provedla analýzu současného výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí V4.

165

URL: [cit. 2012-03-16]

50

2. Metodologie Obsahová struktura dotazníkového šetření: - sociodemografické údaje: pohlaví, věk, dosaţené vzdělání, místo trvalého pobytu, profese, příjem - charakteristika pobytu: navštívená destinace, způsob dopravy, typ ubytování, důvod návštěvy, délka pobytu - doplňková charakteristika: názory na atraktivnost destinace, budoucí návštěva destinací, způsob zajištění pobytu 3. Metoda výzkumu Sběr dat byl realizován prostřednictvím strukturovaných dotazníků přes internet (emaily, facebook) a osobně v Itálii. Dotazník obsahoval celkem 15 otázek včetně demografických údajů. Hodnocení dotazníků je provedeno kvantitativní analýzou, jedná se tedy o statistické vyjádření odpovědí respondentů. Detailní výsledky dotazníkového šetření jsou součástí přílohy 7. 4. Demografie italských turistů Dotazníkového šetření se zúčastnilo 110 respondentů z toho 45 ţen a 65 muţů. Jednalo se pouze o turisty, kteří navštívili některou ze zemí V4. Respondenti pochází z těchto italských regionů: Abruzzo (2%), Basilicata (6%), Kalábrie (11%), Kampánie (5%), Emilia Romagna (11%), Friuli (2%), Lazio (14%), Liguria (4%), Lombardia (6%), Piemonte (4%), Puglia (15%), Sardínie (2%), Sicílie (8%), Toskánsko (3%), Trentino (2%), Umbria (1%), Veneto (5%). Důvodem proč byly nejvíce zastoupeny regiony Lazio, Puglia, Kalábrie a Emilia Romagna je osobní dotazníkové šetření právě v těchto regionech.

51

Graf č. 6 – Počet respondentů z italských reginů


Největší počet respondentů bylo ve věku 26 – 35 let (42%), za touto skupinou následovala druhá největší skupina ve věku 36 – 45 let (22%) a 21% dotazovaných bylo ve věku 18 – 25 let. Snahou dotazníkového šetření bylo postihnout všechny věkové kategorie. U skupin do 18 let, 46 – 55 let, 56 a více let bylo zastoupení niţší. 74% respondentů má středoškolské vzdělání a 21% respondentů má vysokoškolské vzdělání. Zbývajících 5% má základní vzdělání a jedno 1% vybralo moţnost jiného vzdělání. Z profesí zastupují největší skupinu dělníci (29%), turisté pracující ve sluţbách (22%) a úředníci (13%). Na otázku měsíčního příjmu odpovědělo 81 respondentů. Měsíční příjem 55% dotazovaných činí 1 000 – 2 000 Eur, 16% respondentů má měsíční příjem do 1 000 Eur, 3% nad 2 000 Eur a 1% do 500 Eur. 13% respondentů nechtělo na tuto otázku odpovědět a zbývajících 13% se řadí do skupiny student, důchodce, nezaměstnaný.

52

5. Vyhodnocení ostatních dat dotazníkového šetření Dotazníkové šetření ukázalo, ţe ze čtyř zemí je nejnavštěvovanější italskými turisty Česká republika (35%), na druhém místě je Maďarsko (26%), na třetím místě je Polsko (25%) a nejméně navštěvovanou destinací je Slovensko (14%). U této otázky byl celkový počet odpovědí 133, protoţe někteří respondenti navštívili více neţ jednu destinaci V4. Graf č. 7


V destinacích V4 jsou nejnavštěvovanější hlavní města. V České republice navštívilo Prahu 54% dotazovaných respondentů, druhým nejnavštěvovanějším městem je Brno (16%), následuje Olomouc, Zlín, Kroměříţ, Přerov, Luhačovice, Pardubice a České Budějovice. Na Slovensku je Bratislava (80%) hlavním cílem italských turistů. Z dalších měst byly zmíněny Liptov, Spišská Nová Ves a pohoří Vysoké Tatry. V Polsku navštívilo Varšavu 59% italských turistů, Krakov 34%. Z dalších měst navštívili dotazovaní respondenti Rzeszow a Osvětim. V Maďarsku Italové nejvíce navštěvují Budapešť (86%), následuje Gyor, Veszprem, Debrecín, Miškolc a Balaton. Při volbě dopravy z Itálie do zemí V4, převaţuje letecká doprava (74%). Méně častý je výběr automobilové (11%) a autobusové dopravy (10%). Ţelezniční dopravu vyuţilo jen 5% Italů.

53

Graf č. 8


Italštní turisté preferují ubytování v hotelu (68%), následuje ubytování v apartmánu (19%), penzionu (4%) a 9% dotazovaných vyuţilo jiného druhu ubytování (hostely, ubytování u přátel a příbuzných). Převaţujícím důvodem návštěvy destinací V4 je poznání (43%), návštěva přátel a příbuzných (18%), zábava (16%), práce (9%) a relaxace (9%). Za poznáním (návštěvy turistických atraktivit, historie, architektura, kultura apod.) jezdí nejvíce italských turistů do Polska, dále do České republiky, Maďarska, na posledním místě je Slovensko. Za zábavou (společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot, dobré jídlo, pití apod.) jezdí nejvíce italských turistů do České republiky a do Maďarska. Dalším z motivů návštěvy destinací V4 je návštěva přátel a příbuzných, práce (sluţební cesta, školení, konference, obchod apod.). Za relaxací (rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky apod.) nejvíce respondentů vycestovalo na Slovensko, dále potom do Polska a do České republiky. Turistiku a sport (pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyţování apod.) vyhledali italští turisté v České republice a na Slovensku. Graf č. 9 – Důvod návštěvy destinací V4


54

Polovina italských turistů (50%) navštěvují destinace V4 na 3-4 dny, 43% turistů na více jak 5 dní, 6% na 2 dny a 1% na 1 den. Sluţby cestovní kanceláře vyuţilo 8% Italů, zbývajících 92% si zájezd zajistilo samo. Cestovní kanceláře, jejíţ sluţby vyuţili dotazovaní respondenti, jsou následující: Azpitour (do Maďarska), Maba&Miba (do České republiky), Blue Panorama (do České republiky a na Slovensko), Vivere e viaggiare (na Slovensko), Viaggi di Dany (do Polska). Jedné dotazované respondentce zajišťovala zájezd do Maďarska švédská cestovní kancelář. Jeden dotazovaný respondent, který navštívil Polsko a dva respondenti, kteří navštívili Českou republiku, vyuţili nabídky cestovních kanceláří, ale jejich název neuvedli. V České republice je pro 22% italských turistů atraktivní historie, dále je zaujala česká kultura (18%), architektura (15%), zábava a noční ţivot (12%). Místní lidé, česká kuchyně a tradice oslovilo 9% italských turistů. Téměř polovinu Italů (44%) oslovila na Slovensku kultura a 12% příroda a slovenská kuchyně. Dále byly zmiňovány tradice (16%), architektura (4%), lidé (8%) a zábava (4%). V Polsku je pro italské turisty atraktivní kultura (31% a tradice (26%), historie (19%), architektura, místní kuchyně, lidé a příroda (5%). V Maďarsku zaujala italské turisty historie (31%), zábava (18%), příroda (10%). Maďarskou kuchyni a architekturu zmínilo 8% italských turistů. Maďarské lázně zaujaly 6% Italů a kulturu 10%. 83% dotazovaných italských turistů by v budoucnu navštívilo některý ze států V4 (který doposud nenavštívili). 3% dotazovaných nemá zájem cestovat do jiných destinací V4. 14% na danou otázku odpověděli moţná (doposud nad touhle alternativou neuvaţovali). Všechny čtyři země by nejčastěji navštívili hlavně kvůli nové zkušenosti, historii, kultuře, poznání, turistice, zábavě, ze zvědavosti, ale také jednoduše kvůli tomu, ţe rádi cestují a chtějí poznat způsob ţivota v těchto zemích. Jiní v návštěvě zemí V4 vidí příleţitost navštívit své přátele, kteří z těchto zemí pochází. Jeden z důvodů návštěvy České republiky bylo často zmiňováno Moto GP v Brně a v Maďarsku jezero Balaton. 55

Doporučení a závěr Během zpracování této bakalářské práce, jsem se ujistila, ţe země V4 jsou bohaté z hlediska přírodního a kulturně-historického potenciálu. Spojuje je společná kultura, historie a podobná mentalita obyvatel. Mezi italskými turisty destinace V4 nepatří mezi příliš vyhledávané. Dávají přednost státům jiţní a západní Evropy. Podle statistických údajů je ze čtyř zemí V4 nejvíce navštěvována Česká republika, dále Polsko, Maďarsko a nejméně italských turistů přijíţdí na Slovensko. V těchto zemích jsou hlavním cílem návštěvy ve většině případů hlavní města. Tato skutečnost se také potvrdila v dotazníkovém šetření. Nicméně za posledních pět let se počet italských turistů v destinacích V4 sniţuje. V rozmezí pěti let (2007 – 2011) bylo nejvíce příjezdů zaznamenáno v roce 2007 a poté začal příjezdový cestovní ruch z Itálie do těchto destinací klesat. Počet přenocování italských turistů v České republice v období posledních pěti let poklesl o více jak 200 000. U ostatních zemí jsou zaznamenány niţší rozdíly. Je to dáno tím, ţe většina italských turistů navštěvuje hlavní města těchto zemí jednou, maximálně dvakrát. Pomocí dotazníkového šetření jsem zjistila, ţe mezi hlavní důvody návštěvy destinací V4 patří poznání, zábava, návštěva příbuzných a známých. Polovina respondentů pobývá v destinacích 3-4 dny, 43% respondentů uvedla pobyt na 5 a více dnů, čímţ se dotazníkové šetření liší s údaji sekundární analýzy, kde je uváděna průměrná déka pobytu 2-3 dny. Při zpracování bakalářské práce se mi nepodařilo zjistit všechny statistické údaje k analýze výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí V4, proto v některých letech tyto údaje nejsou uvedeny. Týká se to návštěvnosti hlavního města Polska v bodě 2.2.4, ke kterému jsem nezískala statistické údaje z jednotlivých let, protoţe nebyly dosud zveřejněny. Podle mého názoru by k opětnému zvýšení návštěvnosti těchto destinací přispěla propagace nových produktů zaměřena na italské turisty prostřednictvím nabídek na internetu a cestovních kanceláří. V současné době je v zájmu tour operátorů všech čtyř zemí rozšířit náboţenskou turistiku, coţ si myslím, ţe je velmi atraktivní pro italský turizmus. Další výhodou destinací V4 jsou přímá letecká spojení nízkonákladových společností, pravidelné linky z Itálie do hlavních měst a relativně nízké náklady na pobyt. 56

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura: [1]

GALVASOVÁ I. A KOLEKTIV.: Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008. 268 s.

[2]

HAMARNEHOVÁ, I.: Geografie cestovního ruchu Evropa. Aleš Čeněk s. r. o., Plzeň 2008. 271 s. ISBN: 978-80-7380-093-2

[3]

HORÁK, S.: Geografie cestovního ruchu v Evropě. Radek Drahný, Trutnov 2006. 187 s. ISBN:80-903734-1-0.

[4]

HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. Idea Servis, Praha 2002. 168 s. ISBN: 80-85970-43-0.

[5]

KALMAN, M. A KOLEKTIV.: Národní a regionální politiky a strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007, 103 s.

[6]

PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Grada, Praha 2006, 341 s. ISBN: 80-247-1014-5.

[7]

PALATKOVÁ, M.: Marketingový management destinací. Grada, Praha 2011. 207 s. ISBN: 978-80-247-3749-2.

[8]

PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch. Grada, Praha 2011. 221 s. ISBN: 978-80-247-3750-8.

[9]

SCHEJBAL, C.: Geografie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s, Přerov 2008. 140 s. ISBN: 978-80-87179-01-7.

[10] SCHEJBAL, C.: Logistika cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov 2009. 149 s. ISBN: 978-80-87179-09-3. [11] SCHEJBAL, C.: Typologie cestovního ruchu. Vysoká škola logistiky o.p.s., Přerov 2008, 97 s. ISBN: 978-80-87179-03-1. [12] ŠTÝRSKÝ, J.; ŠÍPEK, J.: Geografie turismu Evropy a světa. Gaudeamus, Hradec Králové 2009. 215 s. ISBN: 978-80-7435-007-8 [13] VITÁKOVÁ M.: Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2007. 72 s.

Internetové zdroje: [1]

Agesind Viaggi [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: .

[2]

Airways [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: .

[3]

Alitalia [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: .

[4]

Aurora Viaggi [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: .

[5]

Austrian National Tourist Office [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: .

[6]

Brevivet [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: .

[7]

Caldana [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: .

[8]

Cap Viaggi [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. .

[9]

Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: .

Dostupné

[10] Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné .

z WWW:

z WWW:

[11] Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z WWW: . [12] Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z WWW: . [13] Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: .

[14] Czechtourism [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: . [15] Česká republika a Evropská unie [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z WWW. [16] České dráhy a. s. [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW: .

[17] ČSA [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: . [18] Estland [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. .

Dostupné

z WWW:

[19] Eurolines [online]. 2012 .

Dostupné

z WWW:

[cit.

2012-03-16].

[20] European Quartet [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW: . [21] Evropská Unie [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. .

Dostupné

z WWW:

[22] Evropská Unie [online]. 2011 [cit. 2011-12-17]. Dostupné z WWW: . [23] Evropská Unie [online]. 2011 [cit. 2011-12-17]. Dostupné z WWW: http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/poland/index_cs.htm>. [24] Evropská Unie [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Dostupné z WWW: . [25] Evviva Viaggi [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: . [26] Funactive [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: .

[27] Geografický web [online]. 2012 [cit. 2012-01-29]. Dostupné z WWW: . [28] Geoparky SR [online]. 2012 .

[cit.

2012-03-04].

Dostupné

z WWW:

[29] Hungary [online]. 2012 [cit. 2012-03-05].

Dostupné

z WWW:

[30] Hungary [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. .

Dostupné

z WWW:

[31] Chráněná území v ČR [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: . [32] Instituto Nazionale Ricerche Turistiche [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: . [33] Idos jízdní řády [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: . [34] I-RU.CZ [online]. 2012 [cit. 2012-01-29]. Dostupné

z WWW:

[35] Larus [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: . [36] Lidová architektura [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: . [37] LOT – Polish Airlines [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: . [38] Maďarsko [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné .

z WWW:

[39] Maďarsko [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. .

Dostupné

z WWW:

[40] Maďarsko [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. .

Dostupné

z WWW:

[41] Maďarsko [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: . [42] Maďarsko. Světadíly [online]. 2012 [cit. 2012-01-29]. Dostupné z WWW: . [43] Maps Google [online]. 2012 .

[cit.

2012-03-16].

Dostupné

z WWW:

[44] Národní památkový ústav [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW: . [45] Národní památkový ústav [online]. 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z WWW: . [46] Nord Ovest Viaggi [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: . [47] Osservatorio nazionale del turismo 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: . [48] Podium Network [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: . [49] Polonia Travel [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW: . [50] Polska [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z WWW: . [51] Polsko Travel [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné .

z WWW:

[52] Polsko Travel [online]. 2012 [cit. 2012-01-29]. .

z WWW:

Dostupné

[53] Polsko Travel [online]. 2011 [cit. 2011-12-17]. Dostupné z WWW: . [54] Polsko Travel [online]. 2012 [cit. 2012-03-05]. .

Dostupné

z WWW:

[55] Polsko Travel [online]. 2012 [cit. .

2012-03-05].

Dostupné

z WWW:

[56] Polsko Travel [online]. 2012 [cit. .

2012-03-05].

Dostupné

z WWW:

[57] Ryanair [online]. 2012 .

[cit.

2012-03-16].

Dostupné

z WWW:

[58] Slovacchia Group [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z WWW: . [59] Slovakia Travel [online]. 2011 .

[cit.

2011-12-17].

Dostupné

z WWW:

[60] Slovakia Travel [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. .

Dostupné

z WWW:

[61] Slovakia Travel [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné .

z WWW:

[62] Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2012 [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW: . [63] Slovane [online]. 2012 [cit. 2012-01-29]. .

Dostupné

z WWW:

[64] Slovensko [online]. 2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné .

z WWW:


z WWW:


z WWW:

[67] Smart Wings [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. .

Dostupné

z WWW:

[68] Stay Poland [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. .

Dostupné

z WWW:

[69] Student Agency [online]. 2012 [cit. .

2012-03-16].

Dostupné

z WWW:

[70] Turisimo [online]. 2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné .

z WWW:

[71] Turisimo [online]. 2012 [cit. .

z WWW:

2012-01-29].

Dostupné

[72] Turismo slovacco [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: . [73] Turistické regiony ČR [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Dostupné z WWW: . [74] UAMK [online]. 2012 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z WWW: . [75] Ufficio Turistico Ungherese [online]. 2012 [cit. 2012-03-06]. Dostupné z WWW: . [76] Ufficio Turistico Ungherese [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z WWW: . [77] Ufficio Turistico Ungherese [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z WWW: . [78] Ufficio Turistico Ungherese [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z WWW: . [79] Experience Travel Team – Utat [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: . [80] Visegrad Group [online]. 2011 [cit. 2011-12-04]. Dostupné z WWW: . [81] Wizzair [online]. 2012 .

[cit.

2012-03-16].

Dostupné

z WWW:

[82] Zarabiaj na turyctyce [online]. 2012 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z WWW: .

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Rekreace italských turistů v zahraničí 2010-2011 ....................................................... 35 Graf č. 2 Příjezdy z Itálie do destinací V4 v letech 2007-2011 .................................................. 38 Graf č. 3 Počet přenocování italských turistů v destinacích V4 v letech 2007-2011 .................. 39 Graf č. 4 Průměrná délka pobytu italských turistů v destinacích V4 .......................................... 40 Graf č. 5 Návštěvnost hlavních měst V4 italskými turisty 2007-2011 ....................................... 41 Graf č. 6 Počet respondentů z italských reginů ........................................................................... 52 Graf č. 7 Návštěvnost destinací V4 ............................................................................................. 53 Graf č. 8 Volba dopravy do destinací V4 .................................................................................... 54 Graf č. 9 Důvod návštěvy destinací V4 ...................................................................................... 54

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7

Základní informace o destinacích V4 ................................................................... 14 Turistický potenciál zemí V4 ............................................................................... 25 Letecká doprava ................................................................................................... 31 Ţelezniční doprava ............................................................................................... 31 Silniční doprava.................................................................................................... 31 Nejvýznamnější veletrhy cestovního ruchu v Itálii 2012 ..................................... 34 Průměrná doba přepravy v hodinách z Itálie do destinací V4 .............................. 50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Nejnavštěvovanější destinace italských turistů v letech 2010-2011 ........................ 66 Příloha č. 2 Cílová destinace (produkty) rekreace italských turistů ............................................ 67 Příloha č. 3 Průměrná délka pobytu: porovnání v letech 2010-2011 .......................................... 68 Příloha č. 4 Počet Italských návštěvníků ubytovaných na Slovensku v roce 2010 ..................... 69 Příloha č. 5 Seznam italských CK organizující zájezdy do zemí V4 .......................................... 70 Příloha č. 6 Dotazník – motivace návštěvy zemí V4 italskými turisty ....................................... 73 Příloha č. 7 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření ........................................................ 75

Příloha č. 1 Graf č. 1

Vlastní zpracování (URL: [2012-04-03])

Příloha č. 2 Tabulka č. 1

Cílové destinace (produkty) rekreace italských turistů: porovnání v letech 2010/2011 2010

2011

Rozdíl v %

Města kultury a umění

57,3

61,1

3,9

Moře

35,3

36,6

1,3

Hory

10,2

9,0

-1,2

Venkov

6,6

5,3

-1,4

Jezero

3,3

3,3

0,1

Archeologick místa

4,3

4,6

0,3

Lázně

1,7

1,5

-0,2

Jiné

1,9

0,7

-1,2

Vlastní zpracování (URL: [2012-04-03)]

Graf č. 2 – Cílové produkty rekreace italských turistů

Vlastní zpracování (URL: [2012-04-03)]

Příloha č. 3 Tabulka č. 2

Průměrná délka pobytu: porovnání v letech 2010/2011 2010

2011

Leden

6

7,5

Únor

6,3

6,2

Březen

5,5

5,5

Duben

6,1

5,7

Květen

5,3

6,3

Červen

6,1

5,7

Červenec

8,2

8,4

Srpen

9,4

9,1

Září

8,1

8

Říjen

6,7

5,3

Listopad

5,9

6,1

Prosinec

7

8,3

6,9

7

Průměr (%)


Graf č. 3 – Průměrná délka pobytu v zahraničí podle měsíců


Příloha č. 4 Graf č. 4

Vlastní zpracování (zdroj: Statistický úřad SR, 2012)

Příloha č. 5 Seznam italských cestovních kanceláří organizující zájezdy do zemí V4 (témata zájezdů do ČR) Cestovní kancelář

Agesind Viaggi

Agestour – Solaris T. O. Almarsea Viaggi Aurora Viaggi

Brevivet

CAP Viaggi Coctail T. O. Gruppo

Internetová adresa

www.agesindviaggi.it

www.agestour-solaris.com www.almarseaviaggi.com www.auroraviaggi.com

www.brevivet.it

www.capviaggi.it

www.cocktailviaggi.it

Téma zájezdu - Víkend v Praze (ponte) - Svobodná Praha - Praha a Čechy (Praha, hrady Karlštejn, Český Šternberk, Konopiště, Kutná Hora) - Školní turistka - Praha (Praha, české hrady, Kutná Hora, Terezín) Praha – Velikonoce Praha - Praha a poklady jihu Čech (Český Krumlov, České Budějovice, hrad Konopiště, Praha) - Náboţenská turistika - Pojetí víry v Čechách a na Moravě (Praha, Kutná Hora, Luhačovice, Velehrad, Kroměříţ, Svatý Hostýn, Olomouc, Ţďár nad Sázavou) - Školní turistika – Praha Praha - Velikonoce Praha - Český Krumlov - Karlovy Vary Praha – Čechy (České Budějovice, Český Krumlov) Praha – Vánoční trhy Praha (ponte)

Kombinované zájezdy (Česká republika a další města v Evropě) - Praha a Vídeň - Praha a Budapešť - Školní turistika - Praha a Vídeň, Praha a Dráţďany, Praha a Krakov

- Praha a Budapešť

Praha – Vídeň - Budapešť

Estland

www.estland.it

Experience Travel Team Caldana

www.caldana.it

Experience Travel Team - Utat

www.utat.it

Evviva Viaggi

Funactive Tours

www.evvivaviaggi.com

www.funactive.it

- Praha - Praha a Čechy (Praha, Karlovy Vary, Český Krumlov, Kutná Hora) + hrady - Praha Speciál - Víkend v Praze - Čechy: lázně a hrady (Praha, Karovy Vary, Plzeň, Český Krumlov, Hluboká, České Budějovice, Karlštejn, Konopiště) - Praha a české hrady - Praha – Kutná Hora – Terezín - Praha a Česká republika (Praha, Tábor, zámek Hluboká, Český Krumlov, České Budějovice, Telč, Lednice, brno, Kroměříţ, Olomouc, Litomyšl, Kutná Hora) - Náboţenská turistika: - Z Prahy do Brna po stopách svatých Cyrila a Metoděje - Praha a Čechy od jihu ke znovuobjevení Mariánského kultu - Praha – Zlaté město - Praha a české hrady - Magická Praha - Velký okruh po Čechách (České Budějovice, Praha, hrady a poklady Čech – Karlovy Vary, Karlštejn, Český Krumlov) Cykloturistika z Prahy do Dráţďan

- Praha a Vídeň od Vltavy k Dunaji - Praha a Budapešť - Praha a Dráţďany od Vltavy k Labi

Praha – Budapešť – Bratislava – Vídeň - Česká republika a Rakousko - Česká republika – Rakousko – Německo - Praha – Vídeň - Budapešť

Girolibero Kinos Viaggi – Eirene Travel La Trottola

www.girolibero.it www.kinosviaggi.com www.trottolaviaggi.com

Cykloturistika Praha – Vídeň Praha – Velikonoce Praha

Larus

www.larus.it

Praha a české hrady

Praha – Bratislava – Budapešť Praha – Vídeň

New Way Travel – Quena Tours

www.newwaytravel.it

Praha

Praha – Krakov – Budapešť

- Česká republika (Český Krumlov, Kutná Hora, Ţďár nad Sázavou, Brno, Olomouc, Svatý Kopeček, Velehrad, Kroměříţ, Svatý Hostýn, Lednice, Valtice, Mikulov, Bratislava) - Česká republika (Český Krumlov, Karlštejn, Konopiště, Praha, Trezín, Plzeň) - Praha Praha - Praha – Zlaté město - Praha a lázeňská města - Praha - Morava (Brno, Telč, Znojmo, Blansko, propast Macocha, zámek Lednice, Bratislava) - Praha (ponte) - Praha - Silvestr

- Praha a Polsko (Praha, Hradec Králové,Czestochova, Krakov, Wadovice, Kalvaria Zebrzydowska, Lagiewniki, Wieliczka, Bratislava)

Nord Ovest Viaggi

Olympia Viaggi

Podium Network

San Marino Viaggi e vacanze Vlastní zpracování

www.nordovestviaggi.com

www.olympia.it www.podiumnetwork.com

www.sanmarinoviaggivacanze.com

Praha – Brno – Bratislava

Příloha č. 6 Dotazník - motivace návštěvy zemí V4 italskými turisty Tento dotazník bude slouţit jako příloha bakalářské práce na Vysoké škole logistiky v Přerově – obor Logistika cestovního ruchu. Cílem tohoto dotazníku je stanovit profil italských turistů cestujících do zemí V4 (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko). 1. Navštívil/a jste některou z těchto destinací? Česká republika Slovensko Polsko Maďarsko 2. Jaké místo (zajímavost) jste navštivil/a v daném státě? Česká republika: Slovensko: Polsko: Maďarsko: 3. Jaký typ dopravy jste zvolil/a? Česká republika: letadlo Slovensko: letadlo Polsko: letadlo Maďarsko: letadlo

vlak vlak vlak vlak

autobus autobus autobus autobus

auto auto auto auto

4. Jaký typ ubytování jste zvolil/a? Česká republika: hotel Slovensko: hotel Polsko: hotel Maďarsko: hotel

pension pension pension pension

apartmán apartmán apartmán apartmán

jiné ……………….. jiné ……………….. jiné ……………….. jiné ………………..

jiné jiné jiné jiné

5. Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy destinace je: (vyberte pouze jednu odpověď): ČR SR PL HU Poznání – návštěvy turistických atraktivit, historie, architektura, kultura apod. Relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky apod. Turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyţování Zdraví – lázně, rehabilitace, léčení apod. Práce – sluţební cesta, školení, konference, obchod apod. Zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot, dobré jídlo, pití apod. Nakupování Návštěva příbuzných nebo známých 6. Jak dlouhý byl Váš pobyt v dané zemi? Česká republika: 1 den 2 dny Slovensko: 1 den 2 dny Polsko: 1 den 2 dny

3-4 dny 3-4 dny 3-4 dny

5 dní a více 5 dní a více 5 dní a více

Maďarsko:

1 den

2 dny

3-4 dny

5 dní a více

7. Co je podle Vás ve vybrané destinaci atraktivní? Česká republika: Slovensko: Polsko: Maďarsko: 8. Zajišťovala Váš pobyt cestovní kancelář? Česká republika: Ano (která) Ne Slovensko: Ano (která) Ne Polsko: Ano (která) Ne Maďarsko: Ano (která) Ne 9. Navštívil/a byste v budoucnu některý ze států V4 (ve kterém jste ještě nebyl/a)? Ano (který a z jakého důvodu) Ne Moţná (který a z jakého důvodu)

Demografické údaje: 10. Pohlaví muţ

ţena

11. Věk méně neţ 18 let 36 – 45

18 – 25 46 – 55

26-35 56 a více

12. Ve kterém regionu Itálie ţijete? 13. Dosaţené vzdělání základní středoškolské

vysokoškolské

jiné

14. Jaké je Vaše profese? (odvětví)

15. Jaký je Váš měsíční příjem? do 500 eur do 1000 eur nad 2000 eur nechci odpovědět

Děkuji, ţe jste si našli čas na vyplnění dotazníku.

1000 - 2000 eur student, důchodce, nezaměstnaný

Příloha č. 7 Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření Celkový počet odpovědí se u otázek liší, protoţe někteří respondenti navštívili více neţ jednu destinaci V4. 1. Navštívil/a jste některou z těchto destinací? Tabulka č. 1

Česká republika Slovensko Polsko Maďarsko Vlastní zpracování

Graf č. 1


46 19 33 35

35% 14% 25% 26%

2. Jaké místo (zajímavost) jste navštívil/a v daném státě? Tabulka č. 2

ČR Praha 40 54% Brno 12 16% Olomouc 6 Přerov 4 Zlín 5 Kroměříž 3 Luhačovice 1 Č. Budějovice 1 74 43%

Slovensko Bratislava 16 80% Myjava 1 Vysoké Tatry 1 Spišská Nová Ves


Graf č. 2


1 Liptov 1

20 12%

Polsko Varšava 24 59% Krakov 14 34% Rzeszow 2 Osvětim 1

Maďarsko Budapešť 32 86% Debrecín 1

41 24%

37 22%

Veszprem 1 Gyor 1 Miškolc 1 Balaton 1

3. Jaký typ dopravy jste zvolil/a? Tabulka č. 3

ČR 42 3 3 2 0 50

Letadlo Vlak Autobus Auto Jiné Celkem

Slovensko 15 2 3 2 0 22

Polsko 26 2 5 2 0 35

Maďarsko 24 0 3 10 0 37

Celkem 107 7 14 16 0

% 74% 5% 10% 11% 0%

Polsko 26 0 3 5 34

Maďarsko 27 1 8 1 37

Celkem 93 5 26 12

% 68% 4% 19% 9%


Graf č. 3


4. Jaký typ ubytování jste zvolil/a? Tabulka č. 4

Hotel Penzion Apartmán Jiné Celkem Vlastní zpracování

ČR 27 3 13 3 46

Slovensko 13 1 2 3 19

Graf č. 4


5. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy destinace je (vyberte pouze jednu odpověď) Tabulka č. 5

Poznání Relaxace Turistika a sport

Zdraví Práce Zábava Nákupy Návštěva příbuných a známých

ČR 19 3 4 0 3 11 1

Slovensko 5 4 1 0 3 2 0

Polsko 25 3 0 0 3 2 0

Maďarsko 10 2 0 0 4 7 0

Celkem 59 12 5 0 13 22 1

% 43 9 4 0 9 16 1

5

7

2

11

25

18


Graf č. 5 – Důvod návštěvy destinací V4


6. Jak dlouhý byl Váš pobyt v dané zemi? Tabulka č. 6

1 den 2 dny 3-4 dny 5 dní a více zpracování Vlastní

ČR 0 2 21 24

Slovensko 0 2 12 4

Polsko 1 1 14 18

Maďarsko 0 3 20 11

Celkem 1 8 67 57

% 1% 6% 50% 43%

Graf č. 6


7. Co je podle Vás ve vybrané destinaci atraktivní? Tabulka č. 7

ČR Architektura 11 15% Historie 16 22% Jídlo 7 9% Kultura 13 18% Lázně 0 0% Lidé

Slovensko Architektura 1 4% Historie 0 0% Jídlo 3 12% Kultura 11 44% Lázně 0 0% Lidé

Polsko Architektura 2 5% Historie 8 19% Jídlo 2 5% Kultura 13 31% Lázně 0 0% Lidé

Maďarsko Architektura 4 8% Historie 16 31% Jídlo 4 8% Kultura 5 10% Lázně 3 6% Lidé

Celkem 18 9% 40 21% 16 8% 42 22% 3 2%

7 9% Práce 2 3% Příroda 1 1% Relax 1 1% Tradice 7 9% Zábava Zábava 9 12%

2 8% Práce 0 0% Příroda 3 12% Relax 0 0% Tradice 4 16% Zábava 1 4%

2 5% Práce 0 0% Příroda Přírodaradice 2 5% Relax 0 0% Tradice 11 26% Zábava 2 5%

1 2% Práce 1 2% Příroda 5 10% Relax 1 2% Tradice 2 4% Zábava 9 18%

12 6% 3 2% 11 6% 2 1% 24 13% 21 11%

Vlastní zpracování Graf č. 7 – Atraktivita destinací


8. Zajišťovala Váš pobyt cestovní kancelář? Tabulka č. 8

Ano Ne Vlastní zpracování

ČR 4 44

Slovensko 2 16

Polsko 2 31

Maďarsko 2 32

Celkem 10 123

% 8% 92%

Graf č. 8


9. Navštívil byste v budoucnu některý ze států V4 (ve kterém jste ještě nebyl/a)? Tabulka č. 9

91 3 15

Ano Ne Možná

83% 3% 14%

Vlastní zpracování Graf č. 9


10. Pohlaví Tabulka č. 10

Muž Žena Celkem Vlastní zpracování

65 45 110

59% 41% 100%

Graf č. 10


11. Věk Tabulka č. 11

do 18 18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více Vlastní zpracování

Graf č. 11


4 23 46 24 7 5

4% 12% 42% 22% 6% 5%

12. Ve kterém regionu Itálie žijete? Tabulka č. 12

Abruzzo Basilicata Kalábrie Kampánie Emilia Romagna Friuli Lazio Liguria Lombardie Marche Molise Piemonte Puglia Sardinie Sicílie Toskánsko Trentino Umbria Valle DÁosta Veneto

2 7 12 6 12 2 15 4 7 0 0 4 17 2 9 3 2 1 0 5

2% 6% 11% 5% 11% 2% 14% 4% 6% 0% 0% 4% 15% 2% 8% 3% 2% 1% 0% 5%

Vlastní zpracování Graf č. 12 – Počet respondentů z italských regionů


13. Dosažené vzdělání Tabulka č. 13

Základní Středoškolské Vysokoškolské Jiné

5 81 23 1

5% 74% 21% 1%


Graf č. 13


14. Jaká je Vaše profese? (odvětví) Tabulka č. 14

Advokát Archeolog Bankéř Dělník Doktor Doprava Důchodce Umělec Instruktor Manaţer Nezaměstnaný Podnikatel Průmysl Řezník Sluţby Soudce Student Školství Úředník Ţena v domácnosti Vlastní zpracování

2 1 2 31 1 1 4 1 1 3 3 4 1 1 24 1 9 1 14 3

2% 1% 2% 29% 1% 1% 4% 1% 1% 3% 3% 4% 1% 1% 22% 1% 8% 1% 13% 3%

Graf č. 14 – Profese


15. Jaký je Váš měsíční příjem? Tabulka č. 15

do 500 do 1 000 1 000 - 2 000 nad 2 000 nechci odpovědět student, důchodce Vlastní zpracování Graf č. 15 – Měsíční příjem


1 17 60 3 14 14

1% 16% 55% 3% 13% 13%

Simona Kravcová

Autor (vypracoval) Název BP

Analýza výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí Visegrádské čtyřky Logistika cestovního ruchu

Studijní obor

2012

Rok obhajoby BP Počet stran

56

Počet příloh

7

Vedoucí BP

Mgr. Djamila Bekhedda

Oponent BP

Bakalářská práce se zabývá analýzou výjezdového cestovního ruchu z Itálie do zemí V4 a zhodnocením jeho současného

stavu.

charakteristikou Anotace

První

část

jednotlivých

se

zabývá

destinací

popisem

V4

a

z hlediska

cestovního ruchu a marketingové aktivity na italském trhu. Druhá část se zabývá analýzou výjezdového cestovního ruchu z Itálie do destinací V4, nabídkou zájezdů italských tour operátorů a dopravou z Itálie do jednotlivých destinací. Výsledky

a

zhodnocení

současného

stavu

italského

výjezdového cestovního ruchu do zemí V4 na základě dotazníkového šetření jsou shrnuty ve třetí části. Klíčová slova

cestovní ruch, V4, cestovní kancelář, destinace, turista

Místo uložení

ITC (knihovna) Vysoké školy logistiky v Přerově

Signatura

Vysoká škola logistiky o.p.s. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents