Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta. Institucionální rámec zdravotního pojištění v ČR (případová studie hospodaření VZP a OZP)

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Obor: Ekonomie

Institucionální rámec zdravotního pojištění v ČR (případová studie hospodaření VZP a OZP) bakalářská práce

Autor: Lucie Rypáčková Vedoucí práce: doc. Ing. Zdeněk Chytil, CSc. Rok: 2012

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Lucie Rypáčková V Prachaticích, dne 13. 5. 2012

2

Poděkování: Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Zdeňku Chytilovi, CSc. za jeho ochotu, odborné připomínky a cenné rady při vypracování této práce.

3

Abstrakt Tato práce zkoumá vliv institucionálního rámce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) na jejich hospodaření. Rozdíly v institucionálním postavení VZP a OZP vyplývají z dvojí právní úpravy zdravotních pojišťoven v České republice. Bylo zjištěno, že VZP se svým institucionálním postavením blíží státní instituci v porovnání s OZP. Teorie zabývající se rozdíly mezi státním a soukromým vlastnictvím předpokládají nižší efektivnost u státních firem než u soukromých. S ohledem na teoretické předpoklady je stanovena hypotéza, že institucionální rámec VZP zesiluje tendenci k nehospodárnosti. Hypotéza je verifikována na základě dat z výročních zpráv VZP a OZP a pomocí zvolených ukazatelů (např. provozní náklady, produktivita práce). Bylo dokázáno, že institucionální rámec VZP zesiluje tendenci k nehospodárnému vynakládání zdrojů.

Klíčová slova soukromé vlastnictví, státní vlastnictví, institucionální rámec, zdravotní pojišťovny

JEL klasifikace K200, I100, I130

4

Abstract This paper examines the impact of an institutional framework on the performance of Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) and Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců

bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP). The differences in the institutional status of VZP and OZP are the result of the dual legislation of health insurance companies in the Czech Republic. It was found that institutional status of VZP is more like a state-owned institution in comparison with OZP. Theories dealing with the differences between state and private ownership assume lower efficiency of state-owned companies than private companies. In accordance with the theoretical assumptions is given the hypothesis that the institutional framework of VZP reinforces a tendency to inefficiency. The hypothesis is verified using data from the annual reports of VZP a OZP and using selected indicators (for example: operating costs, labor productivity). It has been proven that the institutional framework of VZP reinforces the tendency for wasteful spending of resources.

Key words private ownership, public ownership, institutional framework, health insurance companies

JEL Classification K200, I110, I130

5

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 7 Soukromé versus státní vlastnictví ....................................................................... 9

1. 1.1

Přehled empirických prací ............................................................................ 9

1.2

Rozdíly mezi soukromým a státním vlastnictvím z pohledu teorie ............ 10

1.2.1 Teorie vlastnických práv ........................................................................... 11 1.2.2 Teorie veřejné volby ................................................................................. 12 1.2.3 Teorie zastupování .................................................................................... 13 1.2.4 Shrnutí teoretických přístupů .................................................................... 15 Institucionální postavení zdravotních pojišťoven .............................................. 16

2.

Analýza institucionálního postavení VZP a OZP ....................................... 18

2.1

2.1.1 Podmínky založení .................................................................................... 18 2.1.2 Podmínky zániku ...................................................................................... 18 2.1.3 Další dílčí rozdíly...................................................................................... 19 2.1.4 Corporate governance VZP a OZP ........................................................... 20 2.1.5 Shrnutí analýzy ......................................................................................... 22 Aplikační část ..................................................................................................... 24

3. 3.1

Hypotéza ..................................................................................................... 24

3.2

Metoda a zvolené ukazatele ........................................................................ 24

3.3

Data ............................................................................................................. 26

3.4

Provozní náklady ........................................................................................ 26

3.5

Produktivita práce ....................................................................................... 28

3.6

Dlouhodobý hmotný majetek ...................................................................... 30

3.7

Rezervní fond .............................................................................................. 31

3.8

Závazky vůči zdravotnickým zařízením ..................................................... 32

3.9

Kontrolní činnost a pohledávky za plátci pojistného .................................. 33

3.10

Vyhodnocení analýzy a verifikace hypotézy .............................................. 35

Závěr ............................................................................................................................. 37 Seznam použité literatury a jiných zdrojů .................................................................... 39 Seznam grafů ................................................................................................................ 42 Seznam tabulek ............................................................................................................. 42

6

Úvod Mnoho teoretických a empirických prací se zabývá otázkou soukromého a státního vlastnictví. Zkoumají mj. vliv rozdílných institucionálních forem, jichž mohou firmy nabývat, na jejich výkonnost a efektivnost. Zaujala mě možnost aplikace této problematiky na systém zdravotního pojištění, a proto chci v případové studii týkající se dvou zdravotních pojišťoven zjistit, zda i v této oblasti platí obecné teoretické závěry ohledně vlivu vlastnické struktury na hospodaření institucí. V roce 2012 působí

v České republice celkem 8 zdravotních pojišťoven,

jejichž činnost však neupravuje společný zákon. Samostatnou právní úpravu, jež zakládá rozdílné institucionální postavení zdravotních pojišťoven, mají největší zdravotní pojišťovna Všeobecná zdravotní pojišťovna, a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Zvláštní zákon upravující činnost Všeobecné zdravotní pojišťovny poskytuje této pojišťovně specifické postavení mezi ostatními zdravotními pojišťovnami. Výhradní postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny spočívá mj. v tom, že je jedinou pojišťovnou se státní garancí. Za pozornost stojí skutečnost, že ze všech zdravotních pojišťoven se právě Všeobecná zdravotní pojišťovna v minulosti opakovaně potýkala s finančními problémy a nejčastěji se o ní v médiích hovoří v souvislosti s vyčerpáním rezerv a hrozící neschopností hradit své závazky vůči zdravotnickým zařízením. Problematika zdravotních pojišťoven a jejich dvojí právní úpravy je v současné době aktuální tématem. Obsahem projektu Zefektivnění fungování zdravotních pojišťoven, jež je součástí pilíře zdravotnictví Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, je mj. zrovnoprávnění postavení zdravotních pojišťoven, což by mělo zefektivnit jejich fungování.1 V teoretické části práce bude s využitím poznatků teorie vlastnických práv, teorie veřejné volby a teorie zastupování posuzován vliv vlastnické struktury na výkonnost podniku. Cílem empirické práce bude dokázat platnost teoretických závěrů na příkladu zdravotních pojišťoven. Budou analyzovány rozdíly v institucionálním postavení zdravotních pojišťoven a zkoumán možný dopad těchto rozdílů na jejich hospodaření - konkrétně na hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny a Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, jež bude v této práci zastupovat zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. 1

Vláda ČR: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020

7

Práce je rozdělena do třech hlavních kapitol. V první kapitole budou představeny empirické práce a teorie zabývající se komparací státního a soukromého vlastnictví a vlivem vlastnické struktury na výkonnost firmy. Konkrétně se jedná o teorii vlastnických práv, teorii veřejné volby, teorii zastupování a s ní související problematiku corporate governance. Ve druhé kapitole budou analyzovány nejpodstatnější rozdíly v institucionálním rámci zdravotních pojišťoven a bude posuzováno, zda se Všeobecná zdravotní pojišťovna, jíž zákon poskytuje určitá zvýhodnění oproti Oborové zdravotní pojišťovně, přibližuje svým institucionálním postavením státním institucím či nikoliv. Ve třetí části bude na datech verifikována hypotéza stanovená na základě zjištění z teoretické části práce. Budou popsány vybrané ekonomické ukazatele, pomocí nichž bude sledováno a komparováno hospodaření zvolených zdravotních pojišťoven. Vzhledem k funkci zdravotních pojišťoven a dostupnosti dat nelze použít v empirických pracích obvyklé ukazatele, ale je nezbytné jejich volbu redukovat a přizpůsobit potřebám dané problematiky. Data pro tuto práci jsou čerpána z výročních zpráv a účetních výkazů Všeobecné zdravotní pojišťovny a Oborové zdravotní pojišťovny.

8

1.

Soukromé versus státní vlastnictví

1.1

Přehled empirických prací Problematika vlastnické struktury a jejího vlivu na efektivnost firmy začala hlouběji

poutat pozornost ekonomů od 60. a 70. let 20. století. Od té doby vznikají empirické studie zabývající se testováním Alchianovy (1965) předpovědi, že státem vlastněné podniky budou neodmyslitelně méně efektivní než soukromé firmy. Mnoho empirických prací se zabývá rozdíly mezi státními a soukromými firmami a vlivem těchto rozdílů na výkonnost a efektivnost firmy. Jen v několika studiích dosahují podniky ve státním vlastnictví vyšší efektivnosti než soukromé firmy. Např. Fecher a kol. (1993) porovnávají efektivnost u 327 francouzských pojišťoven poskytujících životní a neživotní pojištění. Ve svém modelu zohledňují mj. institucionální formu (státní, družstevní, akciové a zahraniční pojišťovny) a docházejí k závěru, že státní pojišťovny jsou více efektivní oproti ostatním institucionálním typům. Naopak většina studií dochází ke konsensu, že státní firmy poskytují horší služby a jsou méně efektivní než soukromé firmy. Mueller (1997) sumarizoval v knize Public Choice výsledky studií porovnávajících efektivnost soukromého a státního vlastnictví a pouze ve dvou případech byla zjištěna vyšší efektivnost státního vlastnictví. Obdobné shrnutí provedl ve své práci Villalonga (1999) a zjistil, „ že ve 104 případech byla prokázána vyšší efektivnost u soukromých firem a ve 14 jejich nižší efektivnost oproti státním podnikům. Ve 35 studiích nebyly zaznamenány výrazné diference v efektivnosti státních a soukromých firem.“2 Dewenter a Malatesta (2001) provedli srovnání 500 největších světových firem z různých odvětví, z nichž část byla vlastněná státem a část byla v soukromém vlastnictví. Ve vzorku byly nejvíce zastoupeny firmy z Velké Británie a Japonska. Těžební průmysl byl nejčastějším druhem odvětví ve vzorku. U firem byly zkoumány 3 hlavní aspekty – rentabilita, výše zadlužení a produktivita práce. „Výsledky prokázaly jasnou tendenci státních firem být méně ziskové než soukromé firmy. Soukromé firmy dosáhly více než dvakrát vyšší rentability tržeb.

2

Villalonga, 1991, str. 46

9

Největší rozdíly byly zjištěny v rentabilitě vlastního kapitálu, jejíž průměrná hodnota u soukromých firem byla 0,089, což je mnohem více než průměr u státních firem (– 0,007).“3 Státní firmy dosáhly rovněž horších výsledků i v dalších ukazatelích – liabilities/ assets, employees/ sales, employees/ assets. Boardman a Vining (1989) testují vliv vlastnické struktury na výkonnost největších světových společností. Jako příklady soukromých firem zastoupených ve vzorku jmenujme společnosti Nestlé a Nissan, státní podniky reprezentovaly např. British Coal Board, Petroleos de Venezuela. Autoři zjistili „v průměru o 14,5 % nižší rentabilitu vlastního kapitálu u státních podniků oproti soukromým firmám. Největší rozdíl byl zaznamenán ve výši čistého zisku – soukromé firmy vydělaly v průměru 57 milionů dolarů a státní dosáhly průměrné ztráty ve výši 28 milionů dolarů.“4 Ramaswamy (2001) provedl srovnání výkonnosti u 110 indických průmyslových podniků, z nichž polovina byla ve státním vlastnictví a druhá polovina v soukromém. Jako ukazatele výkonnosti byly zvoleny rentabilita tržeb, rentabilita investic a provozní efektivnost měřená náklady na prodané zboží. U státních podniků činila rentabilita tržeb – 0,1482 (u soukromých 0,0948), rentabilita investic – 0,1672 (u soukromých 0,2565) a byla u nich zjištěna vyšší hodnota (0,8357) indikátoru provozní efektivnosti oproti soukromým firmám (0,6733). „Výsledky ukazují, že státní firmy nedosahují takové výkonnosti jako jejich protějšci v soukromém sektoru.“5 Ramaswamy tak dospěl ke stejnému závěru jako většina ostatních empirických prací.

1.2

Rozdíly mezi soukromým a státním vlastnictvím z pohledu teorie Většina empirických prací při hledání příčin, jež mohou způsobovat nižší efektivnost

u státních firem, vychází z poznatků teorie vlastnických práv, teorie veřejné volby a teorie zastupování. Každý z těchto teoretických konceptů vysvětluje rozdíly mezi soukromým a státním vlastnictvím z vlastního úhlu pohledu. Jednotlivé přístupy budou představeny v této subkapitole.

3

Dewenter, Malatesta, 2001, str. 322 Boardman, Vining, 1989, str. 13 5 Ramaswamy, 2001, str. 995 4

10

1.2.1 Teorie vlastnických práv Teorie vlastnických práv předpokládá, že větší efektivnosti bude dosahováno u firem, jež mají dominantního vlastníka s právem na reziduální zisk. Vlastnictví je důležitý faktor, protože uděluje právo na získání výhod, jako jsou např. zisk a jiné benefity plynoucí z držby aktiv, inovační činnosti a zvyšování efektivnosti. Byrokraté mají kontrolní práva nad veřejným vlastnictvím, ale nejsou držiteli vlastnických práv a tudíž nemají přímý prospěch ze zisků generovaných snižováním nákladů. Teorie vlastnických práv vidí hlavní nevýhodu státních firem v rozptýlenosti vlastnictví mezi všechny občany (Backx, Carney, Gedailovic, 2002). „Jelikož žádný jednotlivec či skupina nemůže jednoznačně těžit ze zisků státních firem, nemá nikdo motivaci sledovat rozhodnutí manažerů zodpovědných za chod podniku.“6 Li, Xu (2002) upozorňují, „ že ani politici nečelí silným pobídkám ke sledování řízení podniku, nemají-li nárok na část zisku plynoucího ze snižování nákladů.“7 Podle Shleifera (1998) naopak „ soukromé vlastnictví zesiluje motivace vlastníka ke snižování nákladů, zavádění inovací, protože má právo těžit z těchto opatření.“8 U zdravotních pojišťoven, jejichž institucionální postavení je analyzováno v této práci, je vymezení vlastnických vztahů poměrně komplikované a nepřehledné. Zdravotní pojišťovny nejsou ani státními ani soukromými podniky, ale mají specifickou institucionální formu. Jsou ustanoveny jako veřejnoprávní organizace neziskového charakteru. Zdravotní pojišťovny jako veřejnoprávní organizace de facto nikomu nepatří a neexistuje tak subjekt, který by jednak nesl odpovědnost za hospodaření pojišťovny a zároveň byl reziduálním vlastníkem, u nějž lze podle teorie vlastnických práv očekávat největší zájem na zvyšování efektivnosti firmy a kontrole jednání manažerů. Navíc, zdravotní pojišťovny jako neziskové organizace fungují na principu, kdy vytvořený zisk jsou povinny vracet zpět do zdravotnictví na zkvalitnění lékařské péče pro své pojištěnce. Skutečnost, že cílem pojišťovny není maximalizace zisku, z něhož by manažeři mohli nést podíl, může oslabovat jejich motivace k hospodárnému vynakládání finančních prostředků a peněžní prostředky mohou být čerpány na jiné účely, než na které jsou primárně určeny.

6

Backx, Carney, Gedajlovic, 2002, str. 4 Li, Xu, 2002, str. 7 8 Shleifer, 1998, str. 137 7

11

1.2.2 Teorie veřejné volby Jako důsledek slabého zájmu politiků i občanů o kontrolu státních podniků stoupenci školy veřejné volby upozorňují na skutečnost, že se politikům a úředníkům může otevírat prostor pro nahrazení firemních cílů svými vlastními. Cílem politika je maximalizace voličských hlasů a k jeho dosažení bude pravděpodobně využívat všechny dostupné prostředky, včetně státních podniků. Shleifer a Vishny (1994) uvádějí příklady, kterak mohou politici využívat státní podniky ke zvýšení volebních preferencí. Nejčastěji se podle jejich názoru jedná o nadbytečné vytváření pracovních míst přinášející politikům oblibu, ale současně zapříčiňující neefektivnost státních podniků. Dokumentují to na příkladu státních a soukromých aerolinií, kdy provozní náklady státních leteckých společností byly o 48 % vyšší než u privátních z důvodů nadměrné zaměstnanosti. To, jakou měrou budou politici využívat státní podniky k naplnění svých cílů, závisí na několika podmínkách (Shirley, Walsh, 2000). „ Zaprvé míra takového chování bude přímo úměrná nedokonalosti politických trhů. Na dokonalém politickém trhu jsou politici loajální k občanům a jednají výhradně v jejich zájmu. Druhá podmínka souvisí s institucionálním rámcem, tedy jak snadno mohou politici manipulovat s rozpočty daných firem či jak opoziční politici mohou blokovat jejich rozhodnutí. Třetí faktor se týká vztahu mezi vládou a firmou. Pokud je podnik řízen přímo ministerstvem, které jmenuje manažery, pak politické ovlivňování chodu podniků bude snadnější, než když řízení podniku probíhá prostřednictvím správní rady, ve které je stát zastoupen jako majoritní akcionář. Čtvrtým determinantem politických intervencí je rozmach korupce v daném prostředí. Vzhledem k tomu, že úplatky mohou usnadnit vyjednávání mezi politikem a manažerem podniku, politické ovlivňování bude jednodušší v prostředí, kde jsou takovéto aktivity běžné a netrestané“.9 V případě zdravotních pojišťoven se politikům nabízí poměrně široký prostor pro sledování vlastních cílů. Činnost zdravotních pojišťoven totiž podléhá silné státní regulaci a politici jako tvůrci legislativy mají možnost ovlivňovat rozpočty pojišťoven např. tím, že vyhláškou stanovují maximální objem provozního fondu, který může pojišťovna v daném roce naplňovat.10

9

Shirley, Walsh, 2000, str. 27 Vyhláška č. 418/2003 Sb.

10

12

Politici mohou ovlivňovat hospodaření pojišťoven dále tím, že zasedají v jejich dozorčích a správních radách. Podílejí se tak mj. na schvalování zdravotně pojistného plánu, nákupu nemovitostí, použití prostředků rezervního fondu. Vzhledem k míře korupce11 je v České republice platný také teoretický předpoklad, podle nějž bude k využívání státních podniků politiky docházet v prostředí, kde je korupce běžným jevem. Stejně jako politici, maximalizují svůj vlastní užitek také manažeři státních firem a státní zaměstnanci. W. Niskanen (1971) rozpracoval model chování byrokracie a definoval užitkovou funkci byrokrata. Cílem byrokrata je maximalizovat rozpočet úřadu, aby mohl naplnit svou užitkovou funkci. Užitková funkce byrokrata zahrnuje tyto proměnné: U = f (plat, počet podřízených, vedlejší benefity, vliv a společenské postavení, snadnost řízení) Manažeři zdravotních pojišťoven mohou docílit navýšení příjmů plynoucích do pojišťovny, jejichž prostřednictvím mohou naplňovat vlastní užitkovou funkci, především vyjednáváním s politiky a tlakem na změnu legislativy. Mohou volat např. po navýšení odvodů na zdravotní pojištění, zvýšení platby státu za státní pojištěnce nebo změně přerozdělování pojistného, jež považují za nezbytné k zajištění proplácení zdravotní péče. 1.2.3 Teorie zastupování Ústřední tématem teorie zastupování je otázka pobídek motivujících manažera k tomu, aby jednal v souladu s cíli vlastníka. Základním kamenem teorie zastupování je tzv. principal-agent problem neboli problém pána a správce. Jensen a Meckling přicházejí s otázkou

nesouladu

zájmů

mezi

vlastníkem

(pánem)

a

manažerem

(správcem)

a teorie zastupování se stává odrazovým můstkem pro modelování optimálního systému řízení a kontroly firmy (corporate governance). Jensen a Meckling (1976) definují vztah agentury jako „ kontrakt, v rámci kterého deleguje vlastník část své autority na manažera. Vycházíme-li z předpokladu, že oba účastníci vztahu maximalizují svůj užitek, je pravděpodobné, že manažer nebude vždy jednat v nejlepším zájmu vlastníka.“12 Lze očekávat, že pokud se osobní cíle manažera liší od cílů společnosti, bude jednat v souladu s vlastními cíli, naskytne-li se mu k tomu příležitost. 11

Podle výsledků CPI (Indexu vnímání korupce) v roce 2011 obsadila ČR v evropském žebříčků 24. místo ze 30 sledovaných zemí a 57. místo ve světovém srovnání. Hodnota CPI pro ČR od roku 2007 klesá, až na hodnotu 4,4 v roce 2011 (10 označuje zemi téměř bez korupce). 12 Jensen, Meckling, 1976, str. 5

13

Ekonomická teorie rozlišuje tři základní mechanismy corporate governance, jež mají poskytnout vlastníkovi ochranu proti špatnému managementu a eliminovat nebo alespoň omezit problém pána a správce. Jedná se o monitoring manažera, možnost převzetí firmy a hrozbu bankrotu (Shirley, Walsh, 2000). První způsob zahrnuje nástroje, pomocí nichž vlastníci sledují jednání manažera a pobídky, jimiž ho motivují k odpovědnému hospodaření (např. zakotvení závislosti platu na výkonnosti firmy). Účinnost monitoringu je limitována existencí asymetrických informací mezi vlastníkem a manažerem, „ jež mohou manažerům poskytnout značnou volnost při sjednávání kontraktů. Manažeři jsou najímáni právě z toho důvodu, že mají více informací o řízení společnosti než vlastníci. A tak i přes důkladný monitoring vlastníky, se mohou manažeři odchylovat od maximalizace zisku vyjednáváním tzv. měkkých cílů.“13 Pomocí nich pak maximalizují vlastní užitek. „ Monitoring je ochotněji a lépe prováděn v případě koncentrovaného vlastnictví, protože široce rozptýlené vlastnictví vyvolává problém free-ridingu.“14 To znamená, že u minoritních vlastníků se může projevovat sklon k tomu, chovat se jako černý pasažér a přenechávat kontrolu jiným. Naopak pokud je vlastnictví rozloženo mezi několik velkých akcionářů, lze u nich předpokládat větší motivaci k monitoringu manažerů. Z toho vyplývá, že nižší úroveň monitoringu lze očekávat u podniků ve státním vlastnictví oproti soukromým firmám. Hrozba převzetí je považována za jeden z nejúčinnějších mechanismů corporate governance, který motivuje manažery k udržení finanční stability firmy. Pokud budou manažeři firmu špatně řídit, vlastníci mohou projevit nespokojenost odprodáním svého podílu, což se projeví v poklesu ceny akcií. Nízké ceny akcií mohou využít jiné subjekty a převzít vlastnictví firmy, které je následně doprovázeno i výměnou managementu. Jelikož u státních podniků není prodání akcií možné (s výjimkou úplné privatizace), nečelí manažeři hrozbě nepřátelského převzetí. To staví státní podniky do nevýhody oproti soukromým podnikům. Kay a Thompson (1986) považují „ hrozbu převzetí a bankrotu za základní prostředky, jakými může trh vyvíjet tlak na soukromé podniky k maximalizaci zisku.“15

13

Shirley, Walsh, 2000, str. 30 Backx, Carney, Gedailovic, 2002, str. 5 15 Kay, Thompson, 1986, str. 21-22 14

14

Pokud žádná z uvedených metod corporate governance nezajistí efektivní řízení firmy, nemůže ztrátová firma v konkurenčním prostředí dlouhodobě přežít. Riziko definitivního bankrotu firmy je pro manažery soukromých firem největší hrozbou a zároveň největší motivací k efektivnímu řízení firmy. Naopak u podniků ve státním vlastnictví je bankrot nemožný a jsou pro ně typická měkká rozpočtová omezení. Kornai (1998) popisuje měkká rozpočtová omezení jako „ fenomén, kdy státní agentury opakovaně zachraňují firmy, u nichž příjmy nestačí na pokrytí nákladů.“16 U manažerů očekávajících státní dotace v případě ztráty se pak projevuje sklon k nehospodárnému jednání, což může vést k nižší efektivnosti státních firem. 1.2.4 Shrnutí teoretických přístupů Teorie vlastnických práv zdůrazňuje, že v případě státního vlastnictví neexistuje jasně definovaný subjekt – vlastník s právem na reziduální zisk, jenž má největší motivaci k zajištění efektivního fungování firmy a k provádění kontrolní činnosti managementu. Z toho důvodu může docházet k nižší efektivnosti u státních podniků oproti soukromým firmám. Podle teorie veřejné volby mohou politici a byrokraté využívat státní podniky k maximalizaci vlastního užitku a sledování vlastních cílů, jež se odlišují od cílů společnosti, a to může vést k nižší efektivnosti firem ve státním vlastnictví. Hlavní rozdíl mezi soukromým a státním vlastnictvím vidí teorie zastupovaní v odlišné schopnosti řešit problém odděleného vlastnictví a řízení. Neexistence mechanismů corporate governance (zejména hrozby převzetí a bankrotu) je dle teorie zastupování příčinou nižší efektivnosti u státních firem. Každý z popsaných ekonomických směrů tak dochází odlišným pohledem ke stejnému závěru, totiž, že státní firmy mají obvykle větší tendenci k neefektivnímu vynakládání zdrojů než soukromé firmy. Tento závěr potvrzuje i většina empirických prací, jejichž shrnutí bylo provedeno v úvodu této práce. To ovšem neznamená, že neefektivně nemohou fungovat i soukromé firmy. Existují však určité limity, které u státních podniků nenalezneme. V konkurenčním prostředí budou neefektivní firmy vytlačeny z trhu úspěšnějšími firmami či v případě dlouhodobé neschopnosti plnit své závazky jsou soukromé firmy nuceny ukončit svou činnost. Neefektivní státní podniky naopak mohou být dotovány ze státního rozpočtu a uměle tak udržována jejich existence. 16

Kornai, 1998, str. 12

15

Institucionální postavení zdravotních pojišťoven

2.

Základní funkcí zdravotních pojišťoven je vybírat zdravotní pojištění a zajišťovat za vybrané prostředky úhrady zdravotní péče tak, aby vybrané pojistné bylo vynakládáno účelně a efektivně. Zdravotní pojišťovny se ze všech zdrojů nejvíce podílejí na financování zdravotnictví v České republice (dále ČR). Z fondů zdravotních pojišťoven je financováno 78 % z celkových výdajů veřejného zdravotnictví a z toho důvodu je důležité sledovat, jak zdravotní pojišťovny hospodaří se svěřenými prostředky.17 Jak bylo uvedeno, zdravotní pojišťovny mají zvláštní institucionální formu veřejnoprávní organizace, na rozdíl od klasických komerčních pojišťoven, jež mají nejčastěji právní

formu

akciových

společností

nebo

společností

s ručeným

omezením.

Navíc v České republice existuje dvojí právní úprava zdravotních pojišťoven. Za prvé se jedná o zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, a za druhé o zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Tato dvojí právní úprava způsobuje, že existují rozdíly v institucionálním postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a tzv. zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Jako analyzované instituce byly pro tuto práci zvoleny dvě konkrétní zdravotní pojišťovny – již zmíněná Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (dále VZP) a Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (dále OZP), která zastupuje zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (dále ZZP). Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Do roku 1989 bylo zdravotnictví direktivně řízeno státem a financováno ze státního rozpočtu. V rámci přechodu na nový systém zdravotnictví po roce 1989 byla státem zřízena VZP, která začala spravovat fond všeobecného zdravotního pojištění tvořený penězi vyčleněnými ze státního rozpočtu. Svou činnost zahájila VZP 1. 1. 1992 a během prvních dvou let byla povinna uzavřít smlouvu s každým zdravotnickým zařízením a zároveň každé zdravotnické zařízení bylo povinno uzavřít smlouvu s VZP. VZP vznikla jako první zdravotní pojišťovna v ČR a před vznikem dalších pojišťoven u ní byli pojištěni všichni občané. 17

ČSÚ: Výsledky zdravotnických účtů ČR 2000 až 2010

16

Od té doby si VZP udržuje dominantní postavení mezi ostatními zdravotními pojišťovnami. Ke konci roku 2010 bylo u VZP pojištěno 6 271 186 osob, což představuje 60 % všech účastníků veřejného zdravotního pojištění.18 VZP se od prvních let svého fungování potýkala s problémem bilanční nerovnováhy v hospodaření. Tento problém byl opakovaně řešen státními dotacemi, odkupem pohledávek za neplatiče pojistného Českou konsolidační agenturou (např. v roce 2001 v hodnotě 3,7 mld. Kč)19, změnou přerozdělování pojistného. Špatná finanční situace VZP vyvrcholila v roce 2005, kdy pojišťovna platila zdravotnickým zařízením s dvouměsíčním zpožděním a evidovala dluh ve výši 18 mld. Kč (Holub, 2006). Na VZP byla uvalena nucená správa, která měla prošetřit hospodaření pojišťovny. Jako hlavní viník byla označena politická reprezentace, která nebyla schopna stanovit jasná a transparentní pravidla a zadlužení VZP bylo opět řešeno finanční injekcí ze státního rozpočtu. Vyčerpané rezervy hlásila VZP také v roce 2011 a opět hrozilo zpožďování plateb za lékařskou péči. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Za účelem vytvořit konkurenční prostředí byl přijat zákon č. 280/1992 Sb., který umožnil vznik dalších zdravotních pojišťoven (ZZP). Jejich počet na trhu se v průběhu let měnil, maxima dosáhl v roce 1995 v počtu 27. V roce 2012 působí v ČR kromě OZP dalších 7 ZZP. OZP vznikla zapsáním do obchodního rejstříku 29. 10. 1992. Zakladatelským subjektem pojišťovny je Svaz bank a pojišťoven. Pojišťovna byla určena především pro pracovníky v oboru bankovnictví, pojišťovnictví a dalších příbuzných oborech, postupem času se však stala otevřenou i pro širší veřejnost. OZP je třetí největší ZZP s počtem 694 792 pojištěnců v roce 2010 a počet jejích klientů se rok od roku zvyšuje. Z dostupných zdrojů nebylo zjištěno, že by se OZP za dobu svého fungování dostala do vážných finančních problémů, které by ohrozily její existenci. Finanční stabilitu zdravotní pojišťovny nejlépe zachycuje ukazatel závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti, který vypovídá o tom, jak je pojišťovna schopna plnit svou primární funkci, tedy hradit zdravotní péči za své pojištěnce. OZP za období analyzované v této práci (roky 2001-2010) neevidovala žádné takové závazky (více str. 33).

18 19

Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2010 Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny za rok 2001

17

2.1

Analýza institucionálního postavení VZP a OZP

2.1.1 Podmínky založení VZP získala oproti ostatním zdravotním pojišťovnám velkou konkurenční výhodu tím, že byla zřízena státem jako první zdravotní pojišťovna v ČR a zpočátku u ní byli automaticky zaregistrováni všichni občané. Postupně vznikající ZZP se následně snažily odlákat pojištěnce od VZP a tvořit si vlastní pojistný kmen. V obchodním rejstříku je jako zakladatel OZP uveden Svaz bank a pojišťoven. Dochází zde

však

k absenci

standardního

vztahu

mezi

zakladatelem

a

řídícími

orgány,

jelikož zakladatel je od pojišťovny majetkově i manažersky oddělen. Pro založení ZZP je nutné požádat Ministerstvo zdravotnictví o udělení licence. V době vzniku OZP byla pojišťovna povinna složit kauci ve výši 50 mil. Kč a během prvního roku činnosti získat do svého portfolia 50 000 pojištěnců (od roku 2009 činí kauce 100 mil. Kč a počet pojištěnců 100 000). VZP je tedy pojišťovnou, jež byla zřízena státem. K tomu, aby mohla vzniknout OZP, bylo nejprve nutné splnit podmínky stanovené v zákoně (obdobné jako u standardních obchodních společností).20 Právě podmínky založení jsou základním atributem, z něhož vyplývá institucionální postavení dané společnosti. 2.1.2 Podmínky zániku Největší rozdíl v institucionálním postavení VZP a OZP spočívá v tom, že v případě platební neschopnosti VZP zaručuje uhrazení jejích závazků stát. V zákoně je stanoveno: „v případě platební neschopnosti Pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční výpomoci.“21 VZP je zdravotní pojišťovnou se státní garancí, která nemůže podle současné právní úpravy zbankrotovat. Tento zvláštní statut VZP bývá zdůvodňován nutností existence „pojišťovny poslední instance“, která přijme pojištěnce ve výjimečných případech (Důvodová zpráva, 2008).

20 21

§ 2-4 zák. č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR

18

Naopak v případě platební neschopnosti OZP může být pojišťovna zrušena, a to buď bez likvidace, nebo s likvidací, a následně zaniknout. OZP tedy není oproti VZP pojišťovnou se státní garancí. 2.1.3 Další dílčí rozdíly V legislativě upravující činnost VZP a OZP lze najít další dílčí rozdíly. Na rozdíl od OZP může VZP naplňovat fond prevence sloužící k poskytování nadstandardních služeb pojištěncům i v případě deficitu základního fondu zdravotního pojištění. OZP (a tedy i ostatní ZZP) může fond prevence naplňovat pouze pod podmínkou bilanční rovnováhy. VZP tak získává oproti ostatním zdravotním pojišťovnám značnou konkurenční výhodu, jak bude dále vysvětleno. Činnost zdravotních pojišťoven je regulována státem, který zákonem stanovuje parametrické nastavení zdravotního pojištění a podmínky jeho poskytování.22 Stát určuje cenu zdravotního pojištění a fixně stanovená sazba pojistného vylučuje možnost tvorby vlastních pojistných plánů a tak mezi zdravotními pojišťovnami neprobíhá cenová konkurence. Stejně jako cena je i rozsah služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění stanoven zákonem.23 Nabídka zdravotních pojišťoven se tak stává homogenní a pojištěncům tolik nezáleží na tom, jaká zdravotní pojišťovna jim ho poskytne. Z výše uvedeného vyplývá, že hlavním, a v podstatě i jediným, nástrojem konkurence mezi zdravotními pojišťovnami zůstává nabídka služeb nad rámec zdravotního pojištění. Rozsah nadstandardních služeb závisí jednak na objemu prostředků, který pojišťovně zůstane po uhrazení zdravotní péče určené zákonem, ale rovněž na efektivnosti pojišťovny. Prostředky ušetřené např. na provozních nákladech může pojišťovna přesunout na rozšíření zdravotní péče hrazené svým pojištěncům. I přes výhodu, jíž se VZP od státu dostává, zaostává v nabídce těchto služeb za svými konkurenty.24

22

zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění 23 § 13 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 24 komparace provedena prostřednictvím Průvodce zdravotním pojištění

19

Další odlišnost spočívá v povinnosti zápisu do obchodního rejstříku, kterou VZP na rozdíl od OZP nemá. Se zápisem do obchodního rejstříku souvisí povinnost zveřejňovat některé listiny (např. výroční ekonomické výkazy). V případě VZP nejsou kromě výročních zpráv k dispozici další účetní výkazy zachycující její hospodaření.25

2.1.4 Corporate governance VZP a OZP Jak bylo popsáno v první kapitole, funkcí corporate governance, neboli systému řízení a kontroly společnosti, je motivovat manažera k jednání v zájmu vlastníka a odrazovat ho od sledování vlastních cílů. V této subkapitole bude porovnána účinnost základních mechanismů corporate governance u VZP a OZP.

Monitoring U zdravotních pojišťoven, jak již bylo uvedeno, neexistuje vlastník, v jehož zájmu by bylo monitorovat chování manažerů. Roli vlastníka by v případě zdravotních pojišťoven měly zastupovat správní a dozorčí rada, které jmenují ředitele pojišťovny (manažera). Mezi nejdůležitější činnosti správní rady patří schvalování návrhu zdravotně pojistného plánu a účetních závěrek, nákup nemovitostí, použití prostředků rezervního fondu. Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a na celkové hospodaření pojišťovny. Funkci vlastníka tedy plní rady tím, že se podílejí na schvalování nejdůležitějších dokumentů a kontrolují činnost managementu. Zákonné podmínky týkající se složení správní a dozorčí rady jsou pro VZP a OZP odlišné. Správní radu VZP tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Dozorčí radu VZP tvoří 3 členové, které navrhuje ministr financí, ministr práce a sociálních věcí a ministr zdravotnictví. Dalších 10 členů dozorčí rady volí Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Správní radu OZP tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Dozorčí radu OZP tvoří stejně jako v případě VZP 3 členové navržení výše uvedenými ministry a dále 6 členů volených zaměstnavateli a pojištěnci zaměstnanecké pojišťovny.

25

Při sběru dat pro tuto práci jsem narazila na neochotu ze strany VZP (na rozdíl od OZP) poskytnout starší výroční zprávy, jež nejsou k dispozici na internetových stránkách, a účetní výkazy podrobněji zachycují hospodaření VZP. Podle zák. č 106/ 1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsou pojišťovny jako veřejnoprávní organizace povinny tyto informace poskytovat.

20

První odlišností je počet členů ve správních a dozorčích radách – 43 u VZP a 24 u OZP. V porovnání s OZP je vedení VZP nadměrně byrokratizované, což zhoršuje jeho rozhodovací schopnost. Podstatnější rozdíl je v tom, že všichni členové VZP jsou dosazováni politickými orgány. Zastoupení v radách OZP mají i zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců. Toto složení by mělo zaručovat vyváženost zájmů státu, pojištěnců a zaměstnavatelů. Oproti OZP mají politici větší možnost prostřednictvím VZP sledovat své vlastní politické zájmy. Navíc zde dochází k jednoznačnému střetu zájmů, kdy na jedné straně poslanci a další zástupci státu provádějí regulaci a kontrolní činnost pojišťoven, ale současně jsou v čele jejího vedení. U OZP je monitoring prováděn z více stran, nejen státem, ale i zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců, a proto lze v jejím případě očekávat efektivnější kontrolní činnost. Činnost vedoucích orgánů VZP negativně hodnotí Zpráva vyšetřovací komise.26 Komise byla ustanovena v roce 2005, kdy na VZP byla uvalena nucená správa kvůli vysokému zadlužení. V Závěrečné zprávě se např. uvádí, že část členů správní rady při nestanovené odpovědnosti za hospodaření prosazovala spíše svoje partikulární zájmy, než oprávněné zájmy těch skupin, které v radě zastupovala. Podle Zprávy selhala také dozorčí rada VZP, která neplnila povinnosti určené zákonem. Její funkce byla víceméně formální, protože členům dozorčí rady nehrozily ze zákona žádné sankce. Převzetí Zdravotní

pojišťovny

svou

právní

formou

nejsou

předmětem

obchodování

na kapitálovém trhu. Manažeři nejsou pod tlakem změny kontrolního balíků akcií a nemůže dojít ke klasickému nepřátelskému převzetí. Pokud však OZP nebude plnit svou funkci a nebude schopna hradit zdravotní péči za své pojištěnce, bude muset být sloučena s jinou pojišťovnou, anebo v rámci její úplné likvidace převezme pojištěnce VZP. Podle současné právní úpravy nemůže nechat stát VZP zaniknout a ani dovolit její převzetí jinou pojišťovnou. Manažeři OZP jsou tak pod větším tlakem převzetí a ztráty svého postu, což by pro ně mělo být motivací k efektivnějšímu řízení pojišťovny.

26

Zpráva vyšetřovací komise PSP ČR k prošetření hospodaření VZP ze dne 6. 12. 2005

21

Bankrot Podle ekonomické teorie je pro manažery možnost úplného bankrotu největší hrozbou a zároveň i motivací. VZP na rozdíl od OZP nemůže zaniknout a nečelí takovým tvrdým rozpočtovým omezením jako OZP a ostatní ZZP. Důkazem toho jsou dotace ze státního rozpočtu, které VZP v minulosti opakovaně získávala. Stát, pokud nezmění platnou zákonnou úpravu, je povinen v případě vážných problémů poskytnout VZP finanční pomoc, jelikož je zákonem vázán k zaručení její existence. Vědomí toho může oslabovat motivace manažerů VZP k efektivnímu hospodaření. Výsledky komparace corporate governance VZP a OZP sumarizuje následující tabulka.

VZP

OZP stát

Monitoring

stát

zaměstnavatelé pojištěnci

Převzetí

ne

ano

Bankrot

ne

ano Zdroj: vlastní zpracování

Účinnější systém řízení a kontroly, jež má motivovat manažery k jednání v zájmu firmy a odrazovat je od sledování vlastních cílů, lze očekávat u OZP. VZP na rozdíl od OZP nečelí hrozbě převzetí a bankrotu, jejichž pozitivní vliv na chování manažerů zdůrazňuje teorie zastupování. Rovněž zákonem stanovené složení nejvyšších dozorčích orgánů dává politikům u VZP větší příležitost k uplatňování vlastních cílů, jelikož nemusí svá rozhodnutí diskutovat se zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců, tak jak je tomu v případě OZP. 2.1.5 Shrnutí analýzy V zákonech upravujících činnost VZP a OZP byly nalezeny odlišnosti, které zakládají nerovné postavení mezi těmito subjekty poskytujícími veřejné zdravotní pojištění. Nejpodstatnějším rozdílem mezi pojišťovnami je fakt, že VZP byla založena státem a stát svou finanční pomocí v případě ekonomických problémů zabraňuje jejímu zániku a zaručuje její existenci. Naproti tomu OZP nedisponuje státní garancí a v případě platební neschopnosti jí hrozí zánik. 22

Na základě výše uvedeného se lze domnívat, že se VZP svým institucionálním postavením přibližuje státní instituci. Vycházíme-li ze závěrů empirických prací a teoretických předpokladů stanovených v první kapitole, lze očekávat u VZP větší sklon k nehospodárnému vynakládání zdrojů než u OZP. K této domněnce vede také méně účinné corporate governance v případě VZP, kdy kromě absence hrozby převzetí a bankrotu, je jednání managementu monitorováno pouze politiky a byrokraty.

23

3.

Aplikační část

3.1

Hypotéza V aplikační části práce bude potvrzena či vyvrácena hypotéza:

Institucionální rámec VZP, jejíž postavení se blíží státní instituci, zesiluje tendenci k nehospodárnosti. Hypotéza je stanovená na základě analýzy rozdílů v institucionálním postavení VZP a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Rozdíly vyplývají z odlišné právní úpravy vztahující se na VZP a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, jež jsou v této práci zastoupeny OZP. Na OZP se vztahují odlišná kritéria než na VZP, která se svým institucionálním postavením přibližuje státní instituci.

3.2

Metoda a zvolené ukazatele Verifikace stanovené hypotézy bude provedena komparací vybraných ekonomických

ukazatelů, pomocí nichž bude sledováno hospodaření zvolených zdravotních pojišťoven. Dewenter a Malatesta (2001) např. využívají při srovnání výkonnosti soukromých a státních firem ukazatele ziskovosti, výše zadlužení a produktivity práce. Boardman a Vining (1989) porovnávají rentabilitu, tržby, celková aktiva, produktivitu práce. Davies (1971) při komparaci soukromých a státních aeroliniích pracuje s výší příjmů, objemem přepraveného nákladu a počtem pasažérů v přepočtu na jednoho zaměstnance. Při výběru ukazatelů pro komparaci hospodaření zdravotních pojišťoven je nutné brát v úvahu několik skutečností. První z nich je, že zdravotní pojišťovny jsou ustanoveny jako neziskové organizace. Z důvodu, že cílem pojišťoven není maximalizace zisku, nemá význam zařazovat ukazatele rentability. Ve výročních zprávách pojišťoven nejsou ani vykazovány údaje potřebné ke zjišťování rentability.27 S ohledem na tuto skutečnost bylo nutné zvolit jiné, níže uvedené ukazatele a metodu jejich zpracování.

27

Pro měření rentability jsou nejčastěji používány ukazatele: EBIT (zisk před započtením úroků a daní, tzv. provozní zisk), EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, tzv. hrubý provozní zisk), ROE (rentabilita vlastního kapitálu – EBIT/vlastní kapitál), ROS (rentabilita tržeb – EBIT/tržby), ROI (rentabilita investic – EBIT/investice).

24

Druhá odlišnost oproti jiným podnikům je v tom, že zdravotní pojišťovny mají pouze minimální vliv na výši příjmů z pojistného a nákladů na zdravotní péči. Výše vybraného pojistného v daném roce je ovlivněna vývojem makroekonomických ukazatelů (nominální mzda, míra nezaměstnanosti), počtem pojištěnců a jejich strukturou, legislativním nastavením (výše odvodu pojistného na zdravotní pojištění a platba státu za státní pojištěnce). Náklady na zdravotní péči jsou ovlivňovány především počtem pojištěnců a jejich věkovou strukturou, způsobem a výší úhrad za poskytnutou péči, zaváděním vysoce nákladných léčeb, rozšiřováním indikací. V mnoha empirických pracích vystupuje proměnná měřící tržní podíl firmy na trhu. V případě zdravotních pojišťoven však tento ukazatel není dostatečně vypovídající. Je to z toho důvodu, že nabídka zdravotních pojišťoven je téměř identická, a proto pojištěnci nemají většinou závažný důvod ke změně pojišťovny. Navíc zákon umožňuje změnu pojišťovny pouze jednou ročně k 1. lednu a zájemce se musí k nové pojišťovně přihlásit nejpozději půl roku před plánovanou změnou. I proto nedochází k výrazným přesunům pojištěnců mezi pojišťovnami, jak lze také pozorovat na vývoji počtu pojištěnců VZP a OZP. Přestože VZP každoročně eviduje mírný úbytek pojištěnců a OZP naopak přírůstek, jejich podíl na trhu se za posledních 10 let dramaticky nezměnil a neustále převažuje dominance VZP. Při výběru vhodných ukazatelů je nutné vycházet ze základní funkce zdravotní pojišťovny. Hlavním cílem pojišťovny by mělo být alokovat co největší podíl z vybraných prostředků do zdravotnictví na zkvalitnění zdravotní péče pro své pojištěnce. K dosažení toho je mj. nezbytné, aby pojišťovna hospodařila efektivně a neplýtvala veřejnými prostředky na vlastní provoz. To znamená, že pojišťovna by měla fungovat při co nejnižších provozních nákladech a nejvyšší produktivitě práce. Dále by pojišťovna neměla plýtvat prostředky na vlastní sídla a pobočky, které nejsou nezbytně nutné k zajištění chodu pojišťovny. Pojišťovna by měla dbát na udržování dostatečných rezerv. Díky existenci rezerv je pak schopna proplácet lékařskou péči i v případě mimořádného zvýšení nákladů na zdravotní péči a zabránit tak vzniku závazků vůči zdravotnickým zařízením. Právě pomocí ukazatele závazků vůči zdravotnickým zařízením lze nejlépe sledovat finanční situaci pojišťovny. Pozornost by rovněž měla být věnována důkladné kontrolní činnosti poskytovatelů zdravotní péče a plátců pojistného a dále vymáhání dlužného pojistného. Schopnost provádění těchto činností se pak odráží ve stavu pohledávek po lhůtě splatnosti.

25

Pro komparaci hospodaření VZP a OZP proto byly zvoleny následující ekonomické ukazatele: provozní náklady, produktivita práce, výše dlouhodobého hmotného majetku, tvorba rezervního fondu, výše závazků vůči zdravotnickým zařízením, kontrolní činnost, výše pohledávek za plátci pojistného.

3.3 Data Data jsou čerpána z výročních zpráv a účetních výkazů VZP a OZP, jež jsou zdravotní pojišťovny podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinny zveřejňovat. Vývoj zvolených ekonomických ukazatelů je sledován za období 2001–2010. Volba ukazatelů byla značně limitována omezeností a problémem komparativnosti údajů publikovaných ve výročních zprávách.

3.4 Provozní náklady Provozní fond zdravotní pojišťovny se používá k úhradě provozních výdajů, na převody do fondu reprodukce majetku a na příděly do sociálního fondu. Hlavním zdrojem příjmů provozního fondu je příděl finančních prostředků ze základního fondu zdravotního pojištění (dále ZFZP) a jeho výše je stanovena vyhláškou.28 Limit nákladů se vypočítává z příjmů pojišťovny za daný rok násobených koeficientem, který vychází z počtu pojištěnců. Zdravotní pojišťovny nemusí využívat povolený limit do maximální výše a na provozní náklady mohou uvolnit nižší částku. Následující tabulka ukazuje, jaké procento z maximálního limitu nákladů VZP a OZP čerpaly v letech 2007 – 2010. Tabulka 1: Čerpání limitu provozních nákladů

Rok

2007 2008 2009 2010

VZP Maximální limit nákladů (% z rozvrhové základny) 3,34 3,35 3,11 3,36

Skutečný čerpaný limit (%) 3,34 3,35 3,11 3,36

OZP Maximální limit nákladů (% z rozvrhové základny) 3,68 3,68 3,42 3,18

Skutečný čerpaný limit (%) 2,83 3,05 3,38 2,39

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

28

Vyhláška č. 418/2003 Sb., okruh a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění

26

VZP v každém roce využila celý limit k převodu do provozního fondu na rozdíl od OZP, která tak mohla ušetřené finanční prostředky převést na jiné účely. Podle informací z výročních zpráv OZP byly prostředky používány na posílení ZFZP a rezervního fondu. Provozní výdaje Tento ukazatel zahrnuje pouze vývoj výdajů pojišťovny na provozní činnost bez započítání přídělů do ostatních fondů. Graf 1: Provozní výdaje

VZP příděl provozní výdaje

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP

OZP příděl provozní výdaje

2001

2003

2005

2007

2009

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv OZP

Z grafů je patrné, že provozní výdaje vykazují stejný trend jako výše přídělů do provozního fondu, které rostou s každoročně se navyšujícími příjmy obou pojišťoven. Výjimkou byly u VZP roky 2009 a 2010. Rok 2009 byl ovlivněn probíhající ekonomickou krizí, která se odrazila v nižším přídělu ze ZFZP z titulu nižšího výběru pojistného. Druhým faktorem byla dohoda mezi zdravotními pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví o omezení tvorby provozního fondu v letech 2009 a 2010 v zájmu posílení ZFZP v podmínkách hospodářské krize.

27

VZP reagovala na daný ekonomický vývoj úspornými opatřeními ve všech oblastech čerpání, které se projevily poklesem provozních výdajů v roce 2010. Stejný vliv měla uzavřená dohoda na tvorbu provozního fondu OZP v roce 2009. Na grafu pro OZP lze vidět ještě výrazný propad v tvorbě provozního fondu v roce 2006. Tento pokles byl způsoben změnou ve způsobu přerozdělování vybraného pojistného, která se projevila výrazným snížením příjmů. Provozní náklady na 1 pojištěnce S výjimkou roku 2001 vykazovala VZP vyšší provozní náklady na 1 pojištěnce než OZP ve sledovaném období. V případě VZP byly tyto náklady v roce 2010 téměř dvojnásobné oproti roku 2001 a jejich průměrná výše za sledované roky byla 483 Kč. U OZP došlo k nárůstu nákladů o 32 % a průměrná hodnota byla 385 Kč. Graf 2: Provozní náklady na 1 pojištěnce 700

600 500 400

VZP

300

OZP

200 100 0

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP, (údaje na svislé ose v Kč)

Produktivita práce Srovnání produktivity práce zdravotních pojišťoven bude provedeno pomocí ukazatelů: počet zaměstnanců a počet pojištěnců na 1 zaměstnance. Tabulka 2: Počet zaměstnanců 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

VZP

4 927

4 921

4 977

4 916

4 891

4 788

4816

4 735

4 555

4 493

OZP

250

298

286

296

309

315

324

338

353

376

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

28

Vývoj počtu zaměstnanců vykazuje u obou pojišťoven stejný průběh jako vývoj počtu pojištěnců. V případě VZP docházelo od roku 2001 do roku 2010 k postupnému snižování počtu zaměstnanců. Počet zaměstnanců VZP od začátku do konce sledovaného období klesl o 9 % při současném poklesu počtu pojištěnců o 13 %. OZP zvýšila počet svých pracovníků o 50 %, počet pojištěnců se zvýšil o 69 %. Průměrný počet zaměstnanců VZP byl 4802 a u OZP 315. Graf 3: Vývoj počtu zaměstnanců a počtu pojištěnců

VZP pojištěnci

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

zaměstnanci

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních práv VZP

OZP pojištěnci

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

zaměstnanci

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních práv OZP

Počet pojištěnců na 1 zaměstnance Obecně lze říci, že pracovník je tím produktivnější, čím větší agendu (=více pojištěnců) dokáže obstarat. Průměrný počet pojištěnců na 1 zaměstnance byl za sledované období u VZP 1 381 a u OZP 1 941. Zaměstnanci OZP tak dosahují vyšší produktivity práce než jejich kolegové ve VZP a to o 40 %.

29

Graf 4: Počet pojištěnců na 1 zaměstnance 2 500 2 000 1 500 VZP

1 000

OZP

500 2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

0

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

3.5 Dlouhodobý hmotný majetek Mezi dlouhodobý hmotný majetek jsou zařazeny provozní budovy a pozemky, jež zdravotní pojišťovna vlastní. Data jsou čerpána z rozvah, ve kterých je nakoupený dlouhodobý hmotný majetek vykazován v pořizovacích cenách. Srovnání tohoto ukazatele bylo zařazeno také z důvodu častého obviňování VZP z plýtvání penězi na své nemovitosti a z předražených staveb svých poboček. Jako příklad lze uvést otevření nové pobočky v Jihlavě v roce 2011. VZP se rozhodla pro stavbu moderní budovy za přibližně 120 mil. Kč a to i přes nepříznivý vývoj ZFZP v době ekonomické krize (Šetření podle VZP, 2011).

Tabulka 3: Dlouhodobý hmotný majetek jedn.

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

VZP

mil.

2 885

2 996

3 420

3 553

3 776

3 678

3 508

3 703

4 131

4 151

OZP

mil.

310

221

224

284

283

280

280

263

270

275

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

Je zřejmé, že VZP kvůli rozsahu své činnosti, počtu pojištěnců a zaměstnanců potřebuje více budov než OZP. VZP disponuje rozsáhlejší sítí poboček v celkovém počtu 184, OZP jich má 24. Z tabulky vyplývá, že hodnota dlouhodobého hmotného majetku VZP se rok od roku zvyšovala. VZP buďto pořizovala nové nemovitosti, nebo stávající zhodnocovala, a to i přes nepříznivý vývoj pojistného v posledních letech.

30

Průměrná výše dlouhodobého hmotného majetku VZP přepočteného na 1 pojištěnce činila za sledované období 543 Kč, v případě OZP 455 Kč. OZP vykazuje ustálenou hodnotu dlouhodobého hmotného majetku ve sledovaném desetiletí, přičemž jeho hodnota dokonce mírně klesala a to se projevuje i v nižších hodnotách dlouhodobého hmotného majetku na 1 pojištěnce. Graf 5: Výše dlouhodobého hmotného majetku na 1 pojištěnce 800 700 600 500 400 300 200 100 0

VZP OZP

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP, (údaje na svislé ose v Kč)

3.6 Rezervní fond Rezervní fond slouží ke krytí schodku ZFZP a k hrazení zdravotní péče v případě výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof. VZP i OZP by měly dodržovat zákonem stanovenou výši rezervního fondu, která činí 1,5 % (do roku 2004 3 %) průměrných ročních výdajů ZFZP zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky.29 Rezervní fond se tvoří převodem části zůstatku ZFZP a dále např. výnosy z cenných papírů, úroky z bankovního účtu rezervního fondu. Ve sledovaném období dokázala naplnit VZP rezervní fond do zákonem stanovené výše pouze v letech 2007 – 2010. V letech 2001 – 2006 tuto povinnost nesplnila kvůli napjatosti bilance ZFZP, jak je uvedeno ve výročních zprávách. Podle informací získaných z výročních zpráv OZP, postupovala pojišťovna při tvorbě rezervního fondu v každém roce podle zákona.

29

§ 18 zák. č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

31

V následující tabulce je uveden zůstatek rezervního fondu ke konci každého roku přepočtený na 1 pojištěnce a představuje tak finanční rezervu na 1 pojištěnce, kterou zdravotní pojišťovna drží pro případné nadměrné čerpání ZFZP. Velmi nízkou úroveň rezerv udržovala VZP zvlášť v letech 2001 – 2003, tedy v období, kdy nenaplňovala zákonem stanovenou výši. Tabulka 4: Rezervní fond jedn.

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

VZP

Kč

30,2

40,8

5,5

219,5

229,5

245,1

262,3

286,7

312,4

327,6

OZP

Kč

234,3

656,6

577,7

158,4

189,9

174,9

217,5

223,3

231,2

248,7

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

3.7 Závazky vůči zdravotnickým zařízením Závazky vznikají v případě, kdy zdravotní pojišťovna vyčerpá všechny rezervy a nemá finanční prostředky na hrazení zdravotní péče zdravotnickým zařízením. Dlouhodobá neschopnost hradit své závazky je příčinou zániku pojišťovny. Stav závazků (zejména po lhůtě splatnosti) je tak jedním z nejdůležitějších ukazatelů hospodaření pojišťovny. Následující tabulka obsahuje celkovou hodnotu závazků VZP a OZP k poslednímu dni sledovaného období a výši závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti. Průměrná výše celkových závazků VZP za sledované období byla 16 940 mil. Kč. Hospodaření VZP negativně ovlivňoval velký objem závazků po lhůtě splatnosti, který evidovala v letech 2002 - 2006. Právě v těchto letech nenaplňovala VZP rezervní fond do potřebné výše a kvůli vyššímu než předpokládanému nárůstu nákladů na zdravotní péči nebyla schopna hradit závazky ve lhůtě splatnosti. K eliminaci těchto závazků v roce 2007 došlo díky vyšším než plánovaným příjmům z výběru pojistného. Příčinou nárůstu příjmů byl vyšší růst ekonomiky ČR, především vyšší nárůst mezd a nižší nezaměstnanost. Průměrná výše celkových závazků OZP představovala 980 mil. Kč. OZP neevidovala během celého sledovaného období závazky po lhůtě splatnosti. Jak stojí ve výroční zprávě, OZP hradí tradičně své závazky včas ve správné výši a ve lhůtách splatnosti (Výroční zpráva OZP, 2010).

32

Tabulka 5: Závazky vůči zdravotnickým zařízením Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

VZP Závazky celkem (mil). 10 020 14 417 18 485 21 613 22 585 16 658 15 045 14 500 16 552 19 522

Závazky po lhůtě splatnosti (mil.) 0 2 545 5 578 9 292 10 613 2 427 0 0 0 0

OZP Závazky celkem (mil.) 479 573 741 721 1 017 977 1 092 1 196 1 195 1 810

Závazky po lhůtě splatnosti 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

3.8 Kontrolní činnost a pohledávky za plátci pojistného Kontrolní činnost představuje pro zdravotní pojišťovny jednu z možností, jakou mohou alespoň částečně ovlivňovat výši svých příjmů a nákladů. Kontrolou správnosti a oprávněnosti vyúčtování zdravotní péče mohou pojišťovny čelit nadbytečnému vykazování lékařské péče zdravotnickými zařízeními, jež jim navyšuje náklady. Příjmovou stranu ovlivňují pojišťovny kontrolou plátců pojistného. V následující tabulce je provedeno srovnání počtu kontrol plátců pojistného, které zdravotní pojišťovny provedly mezi lety 2007 – 2010. Tabulka 6: Počet provedených kontrol plátců pojistného VZP

OZP

2007

95 277

58 969

2008

104 657

118 360

2009

103 322

83 144

2010

103 991

164 136

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

Průměrný počet provedených kontrol VZP za období 2007-2010 činil 101 812 a u OZP 106 152. OZP tedy provedla více kontrol a to při výrazně nižším počtu plátců pojistného.

33

Jako nedostatečnou shledává kontrolní činnost VZP také Zpráva vyšetřovací komise z roku 2005. Podle šetření komise byla kontrolní činnost vnitřní i vnější na všech úrovních nedostatečná. Nízká efektivita kontrolních mechanismů neodpovídala ani rozsahu činností VZP, ani celkovému objemu bilanční sumy. Kontrolní činnost musí být doprovázena účinným systémem vymáhání dlužného pojistného, pomocí něhož může pojišťovna snižovat výši pohledávek za plátci pojistného. Výše pohledávek je dále ovlivněna aktuální kondicí národního hospodářství a z ní vyplývající finanční situací plátců pojistného a obecným povědomím o povinnostech vyplývajících z veřejného zdravotního pojištění pro plátce. Následující tabulky evidují celkovou hodnotu pohledávek k poslednímu dni sledovaného období, výši pohledávek za plátci pojistného po lhůtě splatnosti a výši pohledávek přepočtenou na 1 pojištěnce. Tabulka 7: Pohledávky za plátci pojistného Rok

VZP Pohledávky celkem (mil).

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

22 383 24 854 30 167 32 346 33 708 37 994 40 451 40 398 40 133 25 832

Pohledávky po lhůtě splatnosti (mil.) 15 941 17 192 21 121 22 028 23 874 26 882 29 925 30 321 30 063 14 535

OZP Pohledávky celkem (mil.) 661 720 1 195 1 497 1 480 1 747 1 868 1 941 2 006 2 466

Pohledávky po lhůtě splatnosti (mil.) ? ? ? ? ? 1 475 1 599 1 675 1 891 1 162

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP

Průměrná výše celkových pohledávek VZP činila 32 827 mil. Kč a výraznou část z nich tvořily pohledávky po lhůtě splatnosti. VZP se v letech 2002-2006 dostávala do druhotné platební neschopnosti, kdy objem pohledávek po lhůtě splatnosti převyšoval objem závazků po lhůtě splatnosti a to vedlo ke zpožděnému proplácení zdravotní péče. Průměrná výše celkového objemu pohledávek OZP byla 1 558 mil. Kč. Do roku 2005 nelze z výročních zpráv a účetních výkazů zjistit výši pohledávek po lhůtě splatnosti, jelikož výkazy nebyly tak podrobně zpracovávány.

34

Na následujícím grafu jsou znázorněny rozdíly ve výši celkových pohledávek přepočtených na 1 pojištěnce, kdy výše pohledávek VZP převyšovala v každém roce sledovaného období pohledávky OZP. Průměrná hodnota pohledávek VZP na 1 pojištěnce za sledované období byla 4985 Kč a v případě OZP 2499 Kč. Graf 6: Výše pohledávek na 1 pojištěnce 7000 6000 5000 4000

VZP

3000

OZP

2000 1000 0 2001

2003

2005

2007

2009

Zdroj: Zpracováno dle dat z Výročních zpráv VZP a OZP (údaje na svislé ose v Kč)

3.9 Vyhodnocení analýzy a verifikace hypotézy V aplikační části práce bylo porovnáváno hospodaření VZP a OZP prostřednictvím zvolených ekonomických ukazatelů. Bylo zjištěno, že VZP dosáhla vyšších provozních nákladů přepočtených na jednoho pojištěnce. Jejich výše se za sledované desetiletí zdvojnásobila a průměrná hodnota byla 483 Kč. U OZP došlo k nárůstu o 32 % a průměrná výše činila 385 Kč. OZP dosahovala vyšší produktivity práce než VZP. Průměrný počet pojištěnců přepočtený na jednoho zaměstnance byl za sledované období u OZP 1 941 a u VZP 1 381. VZP každoročně navyšovala svůj dlouhodobý hmotný majetek a to i přes vážné finanční problémy, se kterými se potýkala. Průměrná výše dlouhodobého hmotného majetku přepočteného na 1 pojištěnce byla u VZP 543 Kč a u OZP 455 Kč. Hodnota dlouhodobého hmotného majetku OZP se ve sledovaném období dokonce mírně snižovala. VZP v letech 2001-2006 nenaplňovala rezervní fond do zákonem stanovené výše a ve stejném období evidovala závazky po lhůtě splatnosti, docházelo tedy ke zpoždění v proplácení zdravotní péče. OZP řádně plnila podmínky při tvorbě rezervního fondu a hradila své závazky ve lhůtě splatnosti.

35

Co se týče kontrol plátců pojistného, vykonala OZP vyšší počet kontrol než VZP a to při nižším počtu plátců. Výše celkových pohledávek VZP přepočtených na jednoho pojištěnce převyšovala v každém roce sledovaného období pohledávky OZP. Z výše uvedeného vyplývá, že OZP dosáhla ve všech sledovaných ukazatelích lepších výsledků než VZP. V komparaci s OZP docházelo u VZP k nehospodárnému vynakládání zdrojů (zvlášť v oblasti hmotného majetku) a neplnění zákonných povinností (tvorba rezervního fondu). Na základě poznatků získaných v analýze nezamítám stanovenou hypotézu a dospěla jsem k závěru, že institucionální rámec VZP, jejíž postavení se blíží státní instituci, zesiluje tendenci k nehospodárnému vynakládání zdrojů.

36

Závěr V práci byly analyzovány rozdíly v institucionálním postavení zdravotních pojišťoven v České republice, které vznikají z důvodu rozdílné právní úpravy vztahující se na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Byl zkoumán dopad těchto odlišných zákonných podmínek na hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, jež je jednou ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven působících v České republice. Teoretické koncepty (teorie vlastnických práv, teorie veřejné volby, teorie zastupování) i empirické studie, jež byly v práci představeny, předpokládají u podniků ve státním vlastnictví větší sklon k neefektivnímu vynakládání zdrojů než u soukromých firem. Usuzují tak na základě neexistence jasného vlastníka u státních firem, jež je držitelem reziduálního zisku a je tak nejvíce motivován k efektivnímu řízení firmy a ke kontrole managementu. U politiků a byrokratů se neprojevuje tak silný zájem o efektivní hospodaření, ba naopak mohou státní podniky využívat k uskutečňování vlastních cílů a zájmů. Dále manažeři státních podniků nečelí na rozdíl od manažerů soukromých firem hrozbě převzetí a bankrotu, jež je ekonomickou teorií považována za jeden z klíčových faktorů motivujících manažery k odpovědnému řízení firmy. Dále byl analyzován institucionální rámec VZP a OZP a bylo zjištěno, že VZP se svým institucionálním postavením v porovnání s OZP přibližuje státní instituci. Hlavním důvodem vedoucím k tomuto závěru je, že VZP byla zřízena státem a stát také zaručuje uhrazení jejích závazků v případě platební neschopnosti. Podle současné zákonné úpravy VZP nemůže na rozdíl od OZP a ostatních zdravotních pojišťoven zbankrotovat. Na základě teoretických předpokladů byla stanovena hypotéza, že institucionální rámec VZP, jejíž postavení se blíží státní instituci, zesiluje tendenci k nehospodárnému vynakládání zdrojů. K tomuto předpokladu vede i méně účinný systém corporate governance v případě VZP, kdy kromě absence hrozby převzetí a bankrotu, je nejvyšší rozhodovací a kontrolní moc soustředěna pouze v rukou politiků a byrokratů (zatímco u OZP se podílejí i zástupci zaměstnavatelů a pojištěnců). Tato hypotéza byla verifikována v empirické části pomocí vybraných ekonomických ukazatelů zachycujících hospodaření VZP a OZP (provozní náklady, produktivita práce, hospodaření s dlouhodobým hmotným majetkem, tvorba rezervního fondu, stav závazků vůči zdravotnickým zařízením, počet provedených kontrol plátců pojistného a výše pohledávek za plátci pojistného). 37

Ve všech sledovaných ukazatelích dosáhla VZP horších výsledků. Na základě výsledků analýzy nebyla zamítnuta hypotéza a byl potvrzen předpoklad stanovený v teoretické části práce, že institucionální rámec VZP zesiluje tendenci k nehospodárnému vynakládání zdrojů. Svou prací se tak připojuji k závěru většiny empirických prací, že u podniků ve státním vlastnictví nebo institucí se jim blížících se obvykle projevuje větší sklon k neefektivnímu hospodaření než u soukromých firem.

38

Seznam použité literatury a jiných zdrojů ALCHIAN, ARMEN: Some Economics of Property Rights, Il Politico 30, 1965, str. 816-829 BACKX, Mattijs – CARNEY, Michael – GEDAJLOVIC, Eric: Public, private and mixed ownership modes and the performance of international airlines, Journal of Air Transport Management, 2002, str. 1-23, citace 28. 4. 2012 dostupné na: BOARDMAN, Anthony E. – VINING, Aidan R.: Ownership and Performance in Competitive Environments: A Comparison of the Performance of Private, Mixed, and StateOwned Enterprises, Journal of Law and Economics, Vol. 32., No. 1, 1989, str. 1-33, citace 17. 4. 2012, dostupné na: < http://www.jstor.org/stable/725378>

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Výsledky zdravotnických účtů ČR 2010-2012, citace 11. 4. 2012, dostupné na: DAVIES, David G: The Efficiency of Public versus Private Firms, the Case of Australia´s Two Airlines, Journal of Law and Economics, Vol. 14, No 1., 1971, str. 149-165, citace 15. 4. 2012, dostupné na: DEWENTER, Kathryn L. – MALATESTA, Paul H: State-Owned and Privately Owned Firms: An Empirical Analysis of Profitability, Leverage, and Labor Intensity, The American Economic Review, Vol. 91, No. 1, 2001, str. 320-334, citace 17. 4. 2012, dostupné na: < http://www.jstor.org/stable/2677913> FECHER F. a kol.: Productive Performance of the French Insurance Industry, Journal of Productivity Analysis, Vol. 4, 1993, str. 77-93, citace 4.5 2012, dostupné na: < http://ehis.ebscohost.com.ezproxy.vse.cz> HOLUB, Petr: Za dluh VZP nebude nikdo potrestán, Aktuálně.cz, 2. 5. 2006, citace 12. 4. 2012, dostupné na: JENSEN, Michael C. - MECKLING, William H.: Theory of the Firm: Managerial Behavior,Agency Costs and Ownership Structure, Journal of Financial Economics,Vol. 3, No. 4, 1976, str. 1-78, citace 19. 4. 2012, dostupné na: < http://www.sfu.ca/~wainwrig/Econ400/jensen-meckling.pdf>

39

KAY, J. A. – THOMPSON, D. J.: Privatisation: A Policy in Search of a Rationale, Vol. 96, No. 381, 1986, str. 18-32, citace 4.5 2012, dostupné na: < http://www.jstor.org/stable/2233423 > KORNAI, János: The Place of the Soft Budget Constraint Syndrome in Economic Theory, Journal of Comparative Economics, Vol. 26, 1998, str. 11-17, citace 4.5 2012, dostupné na: < http://www.kornai-janos.hu> LI, Wei – XU, Lixin C: The Impact of Privatization and Competition in the Telecommunications Sector around the World, Darden Business School Working Paper, No. 02-13, 2002, str. 1-42, citace 29. 4. 2012, dostupné na: MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Důvodová zpráva k zákonu o zdravotních pojišťovnách, 2008, citace 13. 4. 2012, dostupné na: < http://www.mzcr.cz > MOJE AMBULANCE: Průvodce zdravotním pojištěním, 2012, citace 14. 4. 2012, dostupné na: < http://www.pruvodcezp.cz/ > MUELLER, Dennis C: Public Choice II, Cambridge: Cambridge University Press, 1997, str. 261-266. ISBN: 0-521-37952-0. NISKANEN, William: Bureaucracy: A Final Pespective. Reflection of a Political Economist, 2008, str. 189-205, citace 2.5.2012 , dostupné na: RAMASWAMY, Kannan: Organizational Ownership, Competitive Intensity, and Firm Performance: An Empirical Study of the Indian Manufacturing Sector, Strategic Management Journal, Vol. 22, No. 10, 2001, str. 989-998, citace 18.4 2012, dostupné na: SHIRLEY, Mary – WALSH, Patrick: Public versus Private Ownership: The Current State of the Debate, Policy Research Working Paper, 2000, str. 1-72, citace 1.5 2012, dostupné na: SHLEIFER, Andrei: State versus Private Ownership, The Journal of Economic Perspectives, Vol. 12, No. 4, 1998, str. 133-150, citace 28. 4. 2012, dostupné na: < http://www.jstor.org/stable/2646898> SHLEIFER, Andrei – VISHNY, Robert W.: Politicians and Firms, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 109, No. 4, 1994, str. 995-1025, citace 1. 5. 2012, dostupné na: < http://www.jstor.org/stable/2118354>

40

TRANSPARENCY INTERNATIONAL ČR: Index vnímání korupce 2011, 1. 12. 2011, citace 13. 5. 2012, dostupné na: VILLALONGA, Belén: Privatization and efficiency: differentiating ownership effects from political, organizational, and dynamic effects, Journal of Economic Behaviour & Organization, Vol. 42, 2000, str. 43-74, citace 16.4 2012, dostupné na VLÁDA ČR: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020, 2011, str. 20-25, citace 7. 5. 2012, dostupné na: Zpráva vyšetřovací komise PS PČR k prošetření hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, 6. 12. 2005, citace 13. 4. 2012, dostupné na:

Výroční zprávy VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2001, Praha 2002 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2002, Praha 2003 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2003, Praha 2004 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2004, Praha 2005 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2005, Praha 2006 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2006, Praha 2007 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2007, Praha 2008 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2008, Praha 2009 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2009, Praha 2010 VZP ČR: Výroční zpráva Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 2010, Praha 2011 dostupné na: < http://www.vzp.cz/o-nas/dokumenty/vyrocni-zpravy>

41

OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2001, Praha 2002 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2002, Praha 2003 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2003, Praha 2004 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2004, Praha 2005 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2005, Praha 2006 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2006, Praha 2007 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2007, Praha 2008 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2008, Praha 2009 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2009, Praha 2010 OZP: Výroční zpráva OZP za rok 2010, Praha 2011 dostupné na: < http://www.ozp.cz/index.php?vyrocni_zpravy>, < http://www.justice.cz>

Seznam grafů Graf 1: Provozní výdaje Graf 2: Provozní náklady na 1 pojištěnce

27 28

Graf 3: Vývoj počtu pojištěnců a počtu zaměstnanců Graf 4: Počet pojištěnců na 1 zaměstnance Graf 5: Výše dlouhodobého hmotného majetku na 1 pojištěnce

29 30 31

Graf 6: Výše pohledávek na 1 pojištěnce

35

Seznam tabulek Tabulka 1: Čerpání limitu provozních nákladů Tabulka 2: Počet zaměstnanců Tabulka 3: Dlouhodobý hmotný majetek Tabulka 4: Rezervní fond Tabulka 5: Závazky vůči zdravotnickým zařízením Tabulka 6: Počet provedených kontrol plátců pojistného Tabulka 7: Pohledávky za plátci pojistného

42

26 28 30 32 33 33 34