Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice na životní prostředí

Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice na životní prostředí

Ing. Hana Henyšová Poradenství v životním prostředí

červen 2010

Změna č. 1 ÚPO Jindřichovice

VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Návrh změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice Stupeň:

Návrh

Obec:

Jindřichovice IČ: 00259373

Pořizovatel:

Obecní úřad Jindřichovice Jindřichovice 232 358 01 Kraslice

Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice na životní prostředí Zhotovitel:

Ing. Hana Henyšová autorizovaná osoba podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, č.j. 32407/ENV/06 ze dne 11.5.2006

IČ:

64854931

Adresa:

nám. Krále Jiřího z Poděbrad 32 350 02 Cheb tel.: 354 432 152, 606 406 452 e-mail: [email protected]

Datum:

červen 2010

Podpis:

Ing. Hana Henyšová – Poradenství v životním prostředí

2



OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 4 Předmět hodnocení ..................................................................................................................... 4 Obsah hodnocení ........................................................................................................................ 9 1. Zhodnocení vztahu změny územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.............................................................................. 10 1.1. Koncepce na národní úrovni ...................................................................................... 10 1.2. Koncepce na úrovni kraje .......................................................................................... 10 1.3. Koncepce na místní úrovni ........................................................................................ 10 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla zpracována změna územně plánovací dokumentace .................... 11 2.1. Ovzduší ...................................................................................................................... 11 2.2. Hluk ........................................................................................................................... 11 2.3. Voda........................................................................................................................... 11 2.4. Horninové prostředí ................................................................................................... 12 2.5. Příroda a krajina......................................................................................................... 12 2.6. Osídlení...................................................................................................................... 13 2.7. Kulturní památky ....................................................................................................... 13 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny...................................................................... 14 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.............................................................................................. 15 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant změny územně plánovací dokumentace na životní prostředí ........................................................................ 16 5.1. Způsob hodnocení...................................................................................................... 16 5.2. Výsledky hodnocení .................................................................................................. 17 5.3. Shrnutí........................................................................................................................ 20 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod hodnocení včetně jejich omezení ........................................................................................................... 21 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí............ 22 8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do změny územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ........................................................................................................................ 23 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů změny územně plánovací dokumentace na životní prostředí ............................................................................................................... 24 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ....................................................................... 25 Podklady................................................................................................................................... 26 Příloha ...................................................................................................................................... 26 Seznam nejčastěji použitých zkratek........................................................................................ 27


3



Úvod Usnesením Zastupitelstva obce Jindřichovice č. 126/09 ze dne 8.10.2009 bylo schváleno pořízení a projednání změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice (dále též ÚPO). Koncept změny č. 1 ÚPO nebude pořizován. Na základě posouzení obsahu návrhu zadání změny č. 1 ÚPO Jindřichovice stanovil Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, požadavek na vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životní prostředí (stanovisko Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, zn.: 949/ZZ/10 ze dne 26.2.2010). Na zpracování variantního řešení změny Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, požadavek neuplatnil.

Předmět hodnocení Předmětem hodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životní prostředí je návrh změny zpracovaný podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatelem návrhu změny je Ing. arch. Vladimír Bredler, autorizovaný architekt. Stávající ÚPO byl zpracováván v rozmezí let 2003 až 2006 a schválen Zastupitelstvem obce Jindřichovice dne 30.11.2006 usnesením č. 6a/06-9a/06. Změna č. 1 ÚPO Jindřichovice spočívá v novém vymezení 21 funkčních ploch (dílčí části změny). Důvodem pro pořízení změny jsou tyto záměry: dílčí část změny číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

označení 1/BV.1.1 1/BV.1.2 1/BV.1.3 1/BV.1.4 1/BV.1.5 1/BV.1.6 1/OV1 1/OV2 1/OV3 1/OV4

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

1/SR 1/V1 1/V2 1/Z1 1/Z2 1/Z3 1/Z4 1/Zd 1/ZPF1 1/ZPF2 1/ZPF3

funkční vymezení plochy využití dle ÚPO ostatní veřejná zeleň ostatní veřejná zeleň ostatní veřejná zeleň plocha ZPF ostatní veřejná zeleň smíšená rekreace bydlení venkovské ostatní veřejná zeleň ostatní veřejná zeleň býv. dobývací prostor (kamenolom „Démon“) komunikace smíšená plocha ZPF plocha ZPF bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské --kamenolom Rotava bydlení čisté bydlení venkovské bydlení čisté

katastrální území

navrhované využití bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské občanská vybavenost (hasičská zbrojnice) občanská vybavenost („U Májky“) občanská vybavenost (rokle) trampská osada Mezihorská

Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Mezihorská Mezihorská Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h Jindřichovice v K.h. Mezihorská

rekreace výroba specifická (obnovitelné zdroje) výroba specifická (obnovitelné zdroje) ostatní veřejná zeleň ostatní veřejná zeleň zahrada veřejná zeleň (rokle) zdroj pitné vody plocha ZPF plocha ZPF plocha ZPF

Háj u Jindřichovic Jindřichovice v K.h. Heřmanov v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h. Jindřichovice v K.h.


4



Změna č. 1 ÚPO Jindřichovice – řešené území – obsahuje následující dílčí části: 1. Dílčí část č. 1/BV.1.1 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/BV.1.1 zahrnuje pozemek p.p.č. 222 (orná půda) a části pozemků p.p.č. 223 a 3258 (TTP). Celková výměra území změny je 0,33 ha a leží mimo zastavěné území obce (ZÚO). Jedná se funkční změnu z plochy ostatní veřejné zeleně na území bydlení vesnického (BV.1). Území změny navazuje na v ÚPO navrženou lokalitu č. 22 a vhodně uzavře celou lokalitu podél stávající obslužné komunikace na jižním okraji zástavby. 2. Dílčí část č. 1/BV.1.2 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/BV.1.2 zahrnuje pozemky nebo části pozemků p.p.č. 250, 252, 1022/1, 1025/1, 1025/2 a 3477 (TTP), 1024/1, 1024/2 (orná půda) a st.p.č. 253 a 254 (zastavěná plocha a nádvoří) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,61ha a leží částečně v ZÚO částečně mimo ZÚO. Jedná se funkční změnu z plochy ostatní veřejné zeleně na území bydlení vesnického (BV.1). Území změny navazuje na v ÚPO navrženou lokalitu č. 20 a stávající vesnickou zástavbu a vhodně doplní celou lokalitu mezi stávajícími silnicemi II/210 a III/21037. 3. Dílčí část č. 1/BV.1.3 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/BV.1.3 zahrnuje pozemek p.p.č. 3222/3 (orná půda) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,19 ha a leží v zastavěném území obce. Jedná se funkční změnu z plochy ostatní veřejné zeleně na území bydlení vesnického (BV.1). Území změny navazuje na stávající vesnickou zástavbu obce, která je podél silnice II/210 a vhodně uzavře celou lokalitu na její severozápadní straně. 4. Dílčí část č. 1/BV.1.4 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/BV.1.4 zahrnuje část parcely p.p.č. 3516 (ostatní plocha) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 1,46 ha a leží mimo zastavěné území obce. Jedná se funkční změnu z plochy ZPF na území bydlení vesnického (BV.1). Území změny navazuje na stávající hřiště na kopanou a spolu se stávající vesnickou zástavbou na druhé straně obslužné komunikace vhodně uzavře celou lokalitu ze západní strany. 5. Dílčí část č. 1/BV.1.5 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/BV.1.5 zahrnuje parcelu p.p.č. 682 (ostatní plocha) v katastrálním území Mezihorská. Celková výměra území změny je 0,29 ha a leží mimo zastavěné území.


5



Jedná se funkční změnu z plochy ostatní veřejné zeleně na území bydlení vesnického (BV.1). Území změny navazuje na v ÚPO navrženou lokalitu č. 31 a vhodně jí doplní na její jihovýchodní straně. 6. Dílčí část č. 1/BV.1.6 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/BV.1.6 zahrnuje p.p.č. 685/1 (TTP) a část p.p.č. 685/7 (TTP) v katastrálním území Mezihorská. Celková výměra území změny je 0,83 ha a nachází se mimo zastavěné území obce. Jedná se o funkční změnu z území smíšeného využití s vyšším podílem rekreace (SR) na území bydlení vesnického (BV.1) v ÚPO navržené lokality č. 31. 7. Dílčí část č. 1/OV1 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/OV1 zahrnuje pozemky nebo části pozemků st.p.č. 160/1 (zastavěná plocha a nádvoří), p.p.č. 284 (TTP) a p.p.č. 3239/1 (ostatní plocha) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,24 ha. Pozemky leží v zastavěném území obce. Jedná se funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) a plochy dopravy na plochu občanského vybavení. Území změny se dotýká v ÚPO Jindřichovice navržené lokality č. 16, která se částečně zmenší. Vymezením nové plochy pro občanské vybavení č. 1/OV 1 získá obec Jindřichovice potřebnou plochou pro umístění nové hasičské zbrojnice v centru obce. 8. Dílčí část č. 1/OV2 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/OV2 zahrnuje pozemky p.p.č. 42/2, 49/1 a 49/4 (TTP) a p.p.č. 55/1 (zastavěná plocha a nádvoří) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,90 ha a leží v zastavěném území. Jedná se funkční změnu z ostatní veřejné zeleně na plochu občanského vybavení s převahou zeleně. Vymezením nové plochy pro občanské vybavení s převahou zeleně č.1/OV2 získá obec Jindřichovice vhodnou a potřebnou plochou pro pořádání kulturních a společenských akcí v centru obce. 9. Dílčí část č. 1/OV3 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/OV3 zahrnuje pozemky p.p.č. 301/1, 302/2 (ostatní plocha) a p.p.č. 303 (TTP) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,41 ha a leží mimo zastavěné území. Jedná se funkční změnu z ostatní veřejné zeleně na plochu občanského vybavení s převahou zeleně. Vymezením nové plochy pro občanské vybavení s převahou zeleně č. 1/OV3 získá obec Jindřichovice vhodnou plochou pro shromažďování, sportovní a volnočasové aktivity občanů obce.


6



10. Dílčí část č. 1/OV4 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/OV4 zahrnuje pozemky st.p.č. 81 (zastavěná plocha a nádvoří) a p.p.č. 286/2, 338/2 a 339 (ostatní plochy) v katastrálním území Mezihorská. Celková výměra území změny je 4,9 ha a leží mimo zastavěné území. Jedná se funkční změnu z přírodních ploch na plochu občanského vybavení s převahou zeleně. Plocha je v současné době využívána jako občasné trempské tábořiště, které je využíváno se souhlasem majitele lesa tj. Lesy ČR. Změnou funkčního využití budou moci být využívány limity stanovené obecně závaznou vyhláškou Obce Jindřichovice č. 2/2006 a užívání území tím regulováno v zájmu obce. Rozsah využívání území nepřesáhne stávající stav a neohrozí průběh hospodaření v lese ani narušení přírodního prostředí. 11. Dílčí část č. 1/SR ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/SR zahrnuje část parcely p.p.č. 192/24 (TTP) v katastrálním území Háj u Jindřichovic. Celková výměra změny je 0,012 ha a leží v zastavěném území. Jedná se o funkční změnu z ostatní komunikace na území smíšeného využití s vyšším podílem rekreace (SR). Nové funkční využití sjednotí celou soukromou parcelu p.p.č.192/24 v jeden kompaktní celek. 12. Dílčí část č. 1/V1 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/V1 zahrnuje pozemky nebo části pozemků p.p.č. 3564, 3577, 3583, 3594, 3617, 3630, 3660 (TTP) a 3566, 3567 (ostatní plocha) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 72,7 ha a leží mimo zastavěné území. Jedná se funkční změnu z ploch zemědělského půdního fondu (TTP) na specifickou plochu výroby, kde se předpokládá umístění deseti stožárů větrných elektráren (nejbližší vzdálenost od zástavby cca 750 m). Nová plocha navazuje na území větrných elektráren v k.ú. Stará u Jindřichovic, kde v současné době již probíhá výstavba (navrženo v ÚPO Jindřichovice). Vymezením nových ploch pro vybudování větrných elektráren nebudou dotčena společná zařízení v KPÚ 13. Dílčí část č. 1/V2 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/V2 zahrnuje část parcely p.p.č. 347/1 (TTP) v katastrálním území Heřmanov. Celková výměra území změny je 14,5 ha a leží mimo zastavěné území. Jedná se funkční změnu z ploch zemědělského půdního fondu (TTP) na specifickou plochu výroby, kde se předpokládá umístění fotovoltaické elektrárny a pod vrcholem kopce Větrník umístění jedné větrné elektrárny (vzdálenost od zástavby cca 350 m).


7



14. Dílčí část č. 1/Z1 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/Z1 zahrnuje část parcely p.p.č. 209 (TTP) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,14 ha mimo zastavěné území. Jedná se o funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) na plochu ostatní veřejné zeleně. V původním ÚPO obce Jindřichovice byla tato lokalita označena č. 23. 15. Dílčí část č. 1/Z2 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/Z2 zahrnuje pozemek p.p.č. 3214/6 (zahrada) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,025 ha v zastavěném území obce. Jedná se o funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) na plochu ostatní veřejné zeleně pro probíhající vedení inženýrských sítí. 16. Dílčí část č. 1/Z3 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/Z3 zahrnuje část parcely p.p.č. 21/2 (zahrada) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,15 ha v zastavěném území obce. Jedná se o funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) na plochu zeleně soukromé a vyhrazené a navrácení tak do ZPF (zahrada). V původním ÚPO obce Jindřichovice byla tato lokalita označena jako č. 15. Nové funkční využití změny navrátí plochu do ZPF (zahrada) a bude kompenzovat zábor ZPF v nově navrhovaných lokalitách. 17. Dílčí část č. 1/Z4 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/Z4 zahrnuje pozemky p.p.č. 3506, 3495, 3664 a 3665 (ostatní plochy) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra změny je 3,49 ha mimo zastavěné území obce. Jedná se o funkční změnu z ploch přírodních na plochu ostatní veřejné zeleně, která bude využívána jako veřejné prostranství v návaznosti na novou plochu občanského vybavení OV3. 18. Dílčí část č. 1/Zd ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/Zd zahrnuje pozemky p.p.č. 2630, 2644/4, 3487 a 3488 (ostatní plochy) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 14,8 ha mimo zastavěné území obce. Jedná se funkční změnu z plochy přírodní na plochu zeleně soukromé a vyhrazené z důvodu toho, že obec uvažuje s využitím vodní plochy v zatopeném lomu Rotava, jako rezervního zdroje pitné vody pro vlastní obec tak i další okolní obce (provedené zkoušky potvrdily vhodnost tohoto záměru). Proto je nutné tento zdroj chránit změnou funkčního využití okolních ploch a stanovením ochranného pásma vodního zdroje.


8



19. Dílčí část č. 1/ZPF1 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č.1/ZPF1 zahrnuje pozemek p.p.č. 2027/5 (TTP) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,36 ha mimo zastavěné území. Jedná se o funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) na plochu zemědělského půdního fondu (TTP). Plocha navazuje na stávající pozemky zemědělského půdního fondu. Nové funkční využití změny bude kompenzovat zábor ZPF v nově navrhovaných lokalitách. 20. Dílčí část č. 1/ZPF2 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/ZPF2 zahrnuje část parcely p.p.č. 3600 (TTP) a p.p.č. 3682 (ostatní plocha) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,38 ha mimo zastavěné území. Jedná se o funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) na plochu zemědělského půdního fondu (TTP) a navrácení tak do ZPF. Plocha navazuje na stávající pozemky zemědělského půdního fondu. Nové funkční využití změny bude kompenzovat zábor ZPF v nově navrhovaných lokalitách. 21. Dílčí část č. 1/ZPF3 ÚPO Jindřichovice: Řešené území změny č. 1/ZPF3 zahrnuje parcelu p.p.č. 2409 (TTP) v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách. Celková výměra území změny je 0,73 ha mimo zastavěné území. Jedná se o funkční změnu z území bydlení vesnického (BV.1) na plochu zemědělského půdního fondu (TTP) Plocha navazuje na stávající pozemky ZPF. Nové funkční využití změny bude kompenzovat zábor ZPF v nově navrhovaných lokalitách.

Obsah hodnocení Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územních plánů na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životní prostředí je věnována zvýšená pozornost dílčím částem změny, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, to je zejména nově vymezeným funkčním plochám určeným pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí je zaměřeno především na hodnocení vlivů změny ÚPO na biotopy, půdu, vodu, krajinu, imisní a hlukovou situaci v dané lokalitě vzhledem k zasaženému území a populaci a dále na opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů.


9



1. Zhodnocení vztahu změny územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Dále jsou uvedeny důležité dokumenty, které mohou mít vztah k posuzované změně č. 1 ÚPO Jindřichovice a k řešenému území.

1.1. Koncepce na národní úrovni

Státní politika životního prostředí České republiky Státní energetická koncepce České republiky

Republikové koncepce obsahují z hlediska životního prostředí obecné cíle. Posuzovaná změna ÚPO není s výše uvedenými celostátními koncepcemi v rozporu.

Politika územního rozvoje České republiky 2008

Politika územního rozvoje České republiky 2008 byla schválena usnesením vlády České republiky č. 929 dne 20.7.2009. V politice územního rozvoje se dotýká Karlovarského kraje rozvojová oblast „OB12 Rozvojová oblast Karlovy Vary“, rozvojová osa „OS7 Rozvojová osa Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb – hranice ČR/Německo (Nürnberg)“ a koridory dopravní a technické infrastruktury. Řešené území není dotčeno vymezenými rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami, specifickými oblastmi ani plochami a koridory dopravní a technické infrastruktury.

1.2. Koncepce na úrovni kraje

Územní plán velkého územního celku Karlovarsko – sokolovské aglomerace

Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Karlovarsko – sokolovské aglomerace byl schválen usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje č. ZK/48/01/2001 ze dne 25.10.2001. Z ÚP VÚC nevyplývají pro řešené území žádné přímé požadavky. Posuzované změny se týkají následující limity uváděné v ÚP VÚC: poddolované území, zasahující do plochy 1/V1, poddolované území v ploše 1/Zd, plochou 1/Bv4 prochází vedení elektrické sítě VVN, část řešeného území se nachází v CHOPAV Krušné hory.

Územní plán velkého územního celku (zásady územního rozvoje) Karlovarského kraje

Zásady územního rozvoje (dále též ZÚR) Karlovarského kraje jsou v současné době ve stadiu rozpracovanosti. Je schválen koncept řešení. Ze ZÚR Karlovarského kraje vyplývá podpora umístění specifické plochy výroby energie z obnovitelných zdrojů v ploše 1/V1. Celé řešené území plochy V1 je zahrnuto do ploch vhodných pro umístění větrných elektráren.

1.3. Koncepce na místní úrovni Na místní úrovni nebyly zpracovány žádné koncepční dokumenty.


10



2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla zpracována změna územně plánovací dokumentace 2.1. Ovzduší Stávající stav Ovzduší – na území obce Jindřichovice se nenachází velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Kvalitu ovzduší ovlivňuje především vytápění tuhými palivy, mobilní zdroje (doprava na silnicích především na II/210, II/219, II/222) a velké zdroje znečišťování ovzduší, které se nachází mimo správní území obce Jindřichovice (elektrárna Vřesová, povrchová těžba hnědého uhlí apod.). Řešené území patří do oblasti s dobrou kvalitou ovzduší, respektive nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, které byly vymezeny odborem ochrany ovzduší MŽP na základě dat za rok 2007. Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné významné změny oproti stávajícímu stavu.

2.2. Hluk Stávající stav Hlavním zdrojem hluku ve správním území obce je hluk z dopravy (především z dopravy po silnicích II/210, II/219 a II/222). Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné významné změny oproti stávajícímu stavu.

2.3. Voda Stávající stav Území odvodňuje Chodovský a Novohorský potok a četné menší vodní toky (dílčí povodí Ohře, hlavní povodí Labe). V území je nízký podíl vodních ploch. Část řešeného území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory. Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné změny oproti stávajícímu stavu.


11



2.4. Horninové prostředí Stávající stav Podle geomorfologického členění náleží řešené území do provincie Česká vysočina, subprovincie Krušnohorská soustava, oblasti Krušnohorská hornatina, celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina a okrsku Jindřichovická vrchovina (I3A-2A-c). Geologicky je území tvořeno krystalinikem Krušných hor. V území se nachází ložisko nevyhrazených nerostů č. 5218300 (granit) a poddolovaná území: Rotava 2 č. 187, Jindřichovice 2 č. 189, Loučná 1 č. 202, Jindřichovice č. 206, Rotava 4 č. 211 a Heřmanov č. 232. Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné změny oproti stávajícímu stavu.

2.5. Příroda a krajina Stávající stav Na území obce se nenachází žádná zvláště chráněná území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, evropsky významné lokality, ptačí oblasti ani přírodní park. Nachází se zde významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, údolní nivy, vodní plochy atd). V území je vysoký podíl lesů (58,8 %) a trvalých travních porostů (86,5% ze zemědělské půdy). Jedná se převážně o biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem (lesy s převážně nevhodnou druhovou skladbou lesních porostů, intenzivně využívané louky a pastviny). V ÚPO Jindřichovice je vymezen územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Územím obce prochází převážně po lesních porostech osa nadregionálního biokoridoru K 3 Studenec – Jezeří. Ochranná zóna v šířce 2 km zasahuje území od osy severně do Jindřichovic a Mezihorské, od osy jižní až za hranice obce. V tomto prostoru se všechny prvky ÚSES nižších úrovní stávají zároveň součástí nadregionálního biokoridoru. Nacházejí se zde dále následující prvky regionální úrovně ÚSES: Regionální biocentrum 1678 Nad silnicí Regionální biocentrum 10 107 Mokřady u Skřiváně Regionální biocentrum 10 108 Novohorský potok Regionální biokoridor 981 Hatě – Studenec Regionální biokoridor 20 006 Fojtovský vrch – Mokřady u Skřiváně Regionální biokoridor 20 109 Mokřady u Skřiváně – Nad silnicí Regionální biokoridor 20 114 Mokřady u Skřiváně – K 3 Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné změny oproti stávajícímu stavu.


12



2.6. Osídlení Stávající stav V obci Jindřichovice žilo v roce 1930 3400 obyvatel (z toho v Háji 324, Heřmanově 171, Hradecké 204, Jindřichovicích 1934, Loučné 203, Mezihorské 375 a v Poušť 189). Podle údajů na webových stránkách obce Jindřichovice byly k 1.1.2008 v obci registrováno 488 trvale žijících obyvatel. Hustota osídlení je velmi nízká (11 obyvatel na km2). Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné změny oproti stávajícímu stavu.

2.7. Kulturní památky Stávající stav V Jindřichovicích se nachází tyto nemovité kulturní památky: kostel sv. Martina (je zapsán ve státním seznamu památek pod rejstříkovým číslem 37517/4-607) socha sv. Jana Nepomuckého na návsi (r.č.: 40100/4-609) smírčí kříž na jihovýchodním okraji obce (r.č.: 20208/4-4988) zámek č.p. 1 (r.č.: 17475/4-606) fara č.p. 111 (r.č.: 36396/4-608) mauzoleum západně nad vsí (r.č.: 45129/4-610) Předpokládaný vývoj bez uplatnění změny ÚPO Nenastaly by žádné změny oproti stávajícímu stavu.


13



3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Uplatněním posuzované změny ÚPO mohou být ovlivněny následující složky životního prostředí: Půda – zábor zemědělské půdy, zástavba ostatních ploch, změna využívání území Příroda – vliv na faunu, flóru a biotopy Krajina – fragmentace krajiny, vliv na ráz krajiny Voda – zásah do CHOPAV Krušné hory Ovzduší – čistota ovzduší (vznik nových stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší) Hluk – hluková situace v území (vznik nových stacionárních zdrojů hluku) Charakteristika možných vlivů dílčích částí změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na složky životního prostředí a odhad jejich velikosti a významnosti je uvedena v kapitole 5 tohoto hodnocení.


14



4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti V řešeném území se nenachází žádná zvláště chráněná území, evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Podle stanoviska Krajského úřadu Karlovarského kraje (č.j.: 757/ZZ/10 ze dne 10.2.2010) nemůže mít změna č. 1 ÚPO Jindřichovice významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.


15



5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant změny územně plánovací dokumentace na životní prostředí 5.1. Způsob hodnocení Změna č. 1 ÚPO Jindřichovice je hodnocena z hlediska dopadů na jednotlivé složky životního prostředí. Pro hodnocení byla převzata stupnice hodnocení a soubor kritérií vypracovaný RNDr. Křivancem (metodika: „Hodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí“ tvoří přílohu tohoto hodnocení). Vzhledem k hlavnímu smyslu vyhodnocení (posoudit vhodnost a přijatelnost návrhů) jsou posuzovány pouze negativní vlivy. Pozitivní vlivy mohou být pomocným měřítkem, zpravidla jsou významné v oblastech, které nejsou vyhodnotitelné v rámci životního prostředí (ekonomický rozvoj obce, zaměstnanost apod.). Pro posouzení vlivů byla zvolena pětibodová stupnice (tříbodové stupnice jsou podle autora metodiky pro posouzení příliš hrubé a jemnější stupnice nejsou vhodné kvůli příliš velkým neurčitostem). Stupnice hodnocení vlivů je uvedena v následující tabulce: stupnice pro posouzení vlivů – systém rating 0

bez vlivu

-1

velmi mírně nepříznivý vliv

-2

mírně nepříznivý vliv

-3

středně nepříznivý vliv

-4

výrazně nepříznivý vliv

-5

velmi výrazně nepříznivý vliv

Základním výsledkem hodnocení je tabulka, kde každá dílčí část změny má přiřazeno bodové hodnocení podle předem stanovených kritérií. Jednotlivé stupně jsou interpretovány takto: Stupně -1 a -2 indikují obvyklé vlivy, kterým se není třeba dále věnovat – tzv. standardní záměry. Stupně -3 a -4 upozorňují na situaci, kdy výsledná podoba záměrů může vyžadovat dílčí úpravy nebo podrobnější šetření, pro něž není v současné fázi dostatek informací (např. proces EIA, tj. posouzení podle zákona 100/2001 Sb.) – tzv. potenciálně problémové záměry. Stupeň -5 ukazuje na záměry, které lze obvykle doporučit jen za určitých podmínek nebo v případě zásadních vlivů je nelze doporučit vůbec – tzv. problémové záměry. U návrhů, kde některé vlivy dosáhly stupně -3 až -5 se posuzuje význam jednotlivých vlivů v celkovém kontextu, zda jsou vlivy technicky či jinak řešitelné, jaké jsou možnosti jejich kompenzace, jaká jsou vyjádření příslušných orgánů apod.


16



5.2. Výsledky hodnocení Posuzovaná změna je předložena pouze v jedné variantě. Hodnocení vlivů dílčích částí změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životního prostředí je uvedeno v následující tabulce. hodnocení vlivů na životní prostředí změna č. 1 ÚPO Jindřichovice

ovzduší

vodu

půdu a území

fragmentaci krajiny

biotopy, rostlinné a živočišné druhy

ekologickou stabilitu

ÚSES

krajinný ráz

geomorfologické a geologické lokality

ZCHÚ

vlivy širšího dosahu

vlivy na

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0

-1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -4 -4 0 0 0 -2 -1 0 0 0

-1 0 0 -1 -1 0 0 0 0 0 0 -3/-4 -3/-4 0 0 0 -1 0 0 0 0

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -2 -2 0 0 0 -2 -2 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 -1 -1 0 0 0 -2 -2 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 -1 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1/-4 -1/-4 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -2 -2 0 0 0 0 0 0 0 0

dílčí část změny

číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

označení 1/BV.1.1 1/BV.1.2 1/BV.1.3 1/BV.1.4 1/BV.1.5 1/BV.1.6 1/OV 1 1/OV 2 1/OV 3 1/OV4 1/SR 1/V1 1/V2 1/Z1 1/Z2 1/Z3 1/Z4 1/Zd 1/ZPF1 1/ZPF2 1/ZPF3

Komentář Dílčí části změny č. 1 – 11 a 14 – 21 patří mezi standardní záměry, které není třeba v rámci hodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životní prostředí dále zkoumat. Dílčí části změny č. 12 a 13, změny č. 1/V1 a 1/V2, patří do kategorie potenciálně problémových záměrů. Změna č. 1/V1 v katastrálním území Jindřichovice v Krušných horách řeší funkční změnu z ploch zemědělského půdního fondu na specifickou plochu výroby (předpokládá se zde umístění deseti stožárů větrných elektráren). Změna č. 1/V2 v katastrálním území Heřmanov řeší funkční změnu z ploch zemědělského půdního fondu na specifickou plochu výroby, kde se předpokládá umístění fotovoltaické elektrárny a jedné větrné elektrárny. Ing. Hana Henyšová – Poradenství v životním prostředí

17



V souvislosti s těmito záměry je navrženo doplnění obecně závazné vyhláška obce Jindřichovice č. 2/2006 o závazných částech územního plánu obce Jindřichovice o článek 9a. Podle tohoto článku bude na území „specifické plochy výrobní“ přípustné umisťovat zařízení větrné elektrárny, zařízení fotovoltaické elektrárny a stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury a podmíněně přípustné umisťovat stavby sloužící pro obsluhu dotčeného území (sociální zařízení, oplocení atd.). Z tohoto důvodu byly změny č. 1/V1 a č. 1/V2 ve výše uvedené tabulce posouzeny tak, jako by se na obou lokalitách (specifických plochách výroby) plánovala výstavba větrných i fotovoltaických elektráren a to bez ohledu na skutečné záměry investora. Podle výsledku hodnocení budou mít tyto záměry výrazně nepříznivý vliv na půdu a území, středně (v případě výstavby větrných elektráren) až výrazně (v případě výstavby fotovoltaických elektráren) nepříznivý vliv na fragmentaci krajiny a velmi mírně (v případě výstavby fotovoltaických elektráren) až výrazně (v případě výstavby větrných elektráren) nepříznivý vliv na krajinný ráz. Vliv změny č. 1/V1 a 1/V2 na půdu a území Podle výsledku hodnocení budou mít tyto záměry výrazně nepříznivý vliv na půdu a území. Změny funkčního využíti území 1V/1 a 1/V2 se dotýkají plochy zemědělské půdy o celkové výměře 86,7 ha. dílčí část změny (označení) 1/V1 1/V2 celkem

plocha změny (ha) 72,2 14,5 86,7

z toho výměra podle tříd ochrany půdy (ha) I. II. III. IV. V. 5,8 20,2 32,9 13,3 2,7 7,0 4,8 5,8 2,7 27,2 32,9 18,1

Skutečný zábor půdy však bude mnohonásobně menší. Výměra pozemku potřebná k výstavbě jednoho stožáru větrné elektrárny se pohybuje okolo 400 m2 (v případě změny 1V/1 by se tedy jednalo o zábor cca 0,4 ha a u změny 1/V2 o zábor 0,04 ha). Přístupové komunikace budované při výstavbě větrných elektráren jsou zpravidla stavbami dočasnými. Po dokončený výstavby elektrárny se dočasné cesty odstraní, dotčené pozemky se rekultivují a lze na nich opět zemědělsky hospodařit. Fotovoltaické elektrárny jsou budovány zpravidla jako stavby dočasné. Při výstavbě se neprovádí skrývka ornice. Fotovoltaická panely se umísťují na nosníky z různých materiálů (dřevěné, ocelové, železobetonové apod.). Celá stavba se k povrchu upevňuje pouze na několika místech, tak aby se zabránilo převrácení. Půda mezi panely je zpravidla zatravněná. Z výše uvedeného vyplývá, že v souvislosti se změnou funkčního využíti území a realizací záměru dojde k relativně malému záboru půdy a k částečnému omezení zemědělské výroby. Ekologická funkce půdy, jako základní složky životního prostředí, však zůstane zachována. Po skončení životnosti bude zařízení elektráren odstraněno a dotčené zemědělské pozemky budou rekultivovány a lze na nich opět zemědělsky hospodařit.


18



Vliv změny č. 1/V1 a 1/V2 na fragmentaci krajiny Podle výsledku hodnocení budou mít tyto záměry středně (v případě výstavby větrných elektráren) až výrazně (v případě výstavby fotovoltaických elektráren) nepříznivý vliv na fragmentaci krajiny. V případě větrných elektráren je nepříznivě hodnocena skutečnost, že záměr expanduje do volné krajiny. Průchodnost krajiny však nebude výstavbou elektráren významně ovlivněna. V souvislosti s výstavbou fotovoltaických elektráren a jejich oplocením vznikají ve volné krajině bariery. Krajina se stává neprůchodnou pro volně žijící živočichy, zvěř i člověka. Při výstavbě větších ploch fotovoltaických elektráren je třeba stavbu rozdělit na menší oplocené segmenty. Velikost segmentů přizpůsobit konkrétnímu stanovišti na základě doporučení zoologů. Vliv změny č. 1/V1 a 1/V2 na ráz krajiny Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů je krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Podle výsledku hodnocení budou mít změny č. 1/V1 a 1/V2 v případě fotovoltaických elektráren velmi mírně nepříznivý vliv a v případě větrných elektráren velmi výrazně nepříznivý vliv na krajinný ráz. Větrná elektrárna je technickým zařízením, které se v krajině projeví jako nepřehlédnutelný artefakt. Výška větrných elektráren zpravidla výrazně převyšuje obvyklou výšku vertikál v krajině a upoutává pozornost při vnímání krajiny. Rotující vrtule upoutává pozornost mino směry hlavních pohledů v krajině na větší vzdálenost než statický stožár o stejných výškových parametrech. V řešeném území nebudou mít větrné elektrárny významný vliv na významné krajinné prvky, zvláště chráněná území ani kulturní dominanty krajiny. Záměr bude mít významný vliv na harmonické měřítko a estetické hodnoty krajiny. Rozhodnutí o tom, zda se jedná o únosné zatížení území ve smyslu ustanovení zákona o životním prostředí bude možné učinit až na základě hodnocení konkrétních záměrů. Vliv změny č. 1/V1 a 1/V2 na biotopy a na rostlinné a živočišné druhy Vzhledem k tomu, že se v bezprostředním okolí řešeného území nevyskytují přírodní stanoviště významnější z hlediska ochrany přírody lze předpokládat, že změna funkčního využíti území a výstavba větrných elektráren nebude mít významný vliv na chráněné druhy rostlin ani živočichů. Míru vlivu stavby na rostliny a živočichy bude možné posoudit, a případná opatření navrhnout, až v dalším řízení po provedení biologického průzkumu.


19



Vliv změny č. 1/V1 a 1/V2 na hlukovou situaci Provoz větrných elektráren je zdrojem hluku. Zařízení větrných elektráren je řešeno vyspělou technologií tak, aby vznik hluku byl již minimalizován. Dle doporučení specialistů Ústavu fyziky atmosféry AV ČR je vhodné větrné elektrárny umístit minimálně 300 m od jednotlivě stojících domů a minimálně 500 m od okraje souvislé zástavby, pak by měly být nepříznivé vlivy hluku podlimitní. Řešené území tyto požadavky splňuje. Vliv větrných elektráren na hlukovou situaci v dotčeném území bude možné přesněji vyhodnotit až na základě posouzení konkrétního záměru.

5.3. Shrnutí Na základě provedeného hodnocení dopadů všech dílčích částí změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životního prostředí je možné doporučit změnu ÚPO ke schválení. Největší vliv na životní prostředí budou mít změny 1/V1 a 1/V2, které řeší změnu využití území z ploch zemědělského půdního fondu na specifickou plochu výroby. Na specifických plochách výroby bude možné umisťovat větrné a fotovoltaické elektrárny. Výstavba větrných elektráren a v tomto případě i výstavba fotovoltaických elektráren podléhá zjišťovacímu řízení podle přílohy č. 1 kategorie II bodu 3.2 a bod 1.2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Záměry bude možné realizovat pouze za předpokladu, že bude prokázáno, že v souvislosti s jejich realizací nedojde k poškozování životního prostředí a veřejného zdraví.


20



6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod hodnocení včetně jejich omezení Změna č. 1 ÚPO Jindřichovice je předložena pouze v jedné variantě. Jedinou další možnou variantou je varianta nulová, bez změny územního plánu. V případě nulové varianty by se rozvoj obce řídil platným ÚPO z roku 2006. Z hlediska vlivů na životní prostředí jsou obě řešení přijatelná. Stávající ÚPO však již nevyhovuje současným potřebám obce. Použitá metoda hodnocení vlivů na životní prostředí (rating systém) je podrobně popsána v předchozí kapitole a v příloze č. 1. Obecně se používá v procesu EIA, kde přináší dobré výsledky i při porovnávání variant. Metoda je dobře srozumitelná i pro veřejnost.


21



7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření, podmínky a návrhy, za kterých se doporučuje akceptovat posuzovanou změnu č. 1 ÚPO Jindřichovice, jsou popsány v kapitole 5.


22



8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do změny územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Posuzovaná dokumentace (změna č. 1 ÚPO Jindřichovice) je zpracována pouze v jedné variantě. Koncepce na národní úrovni – obsahují z hlediska životního prostředí obecné cíle. Posuzovaná změna ÚPO není s výše uvedenými celostátními koncepcemi v rozporu, nemá s nimi přímou vazbu. Karlovarského kraje se dotýká Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená v roce 2009. Řešené území však není, v koncepcí vymezenými, rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami, specifickými oblastmi ani plochami a koridory dopravní a technické infrastruktury dotčeno. Koncepce na úrovni kraje – vazbu na řešené území má ÚP VÚC Karlovarsko – sokolovské aglomerace a ZÚR Karlovarského kraje. Vazby vytváří zejména síť technické infrastruktury, dopravy, územního systému ekologické stability krajiny atd. Posuzovaná změna ÚPO akceptuje požadavky vyplývající z těchto koncepcí. Koncepce na místní úrovni – na místní úrovni nejsou zpracovány žádné koncepční materiály.


23



9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů změny územně plánovací dokumentace na životní prostředí Vzhledem k rozmanitosti jednotlivých dílčích návrhů změny č. 1 ÚPO Jindřichovice, k jejich rozmístění ve správním území obce a k jejich charakteristice je obtížné stanovit vhodný soubor ukazatelů pro sledování vlivů změny ÚPO na životní prostředí. Ukazatele by měly být snadno zjistitelné, jednoduše interpretovatelné a srozumitelné i pro veřejnost. Jako vhodné indikátory je možné použít emise látek znečišťujících ovzduší za určité časové období (např. PM10, SO2, NOx, NH3, VOC, CO2 v t/rok) a hladinu hluku (akustického tlaku) ve vybraných referenčních bodech u obytné zástavby. Sledování kvality místního ovzduší a místní hlukové situace je však poměrně nákladné. Pro ochranu přírody nejsou podobné monitorovací ukazatele ani přímo stanovitelné. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se pro sledování vlivů změny ÚPO navrhuje následující omezený soubor ukazatelů: hladina hluku v referenčních bodech vybraných v souvislosti s výstavbou větrných elektráren rozsah záboru zemědělské půdy a ostatních ploch rozsah a stav stávajících a nově založených ploch zeleně počet vykácených dřevin a rozsah náhradních výsadeb Sledování vlivu ÚPO na životní prostředí by mělo být prováděno periodicky po celou dobu platnosti územně plánovací dokumentace.


24



10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předmětem posouzení je dokumentace, změna č. 1 ÚPO Jindřichovice, zpracovaná podle stavebního zákona. Stávající ÚPO z roku 2006 již nevyhovuje současným potřebám obce. Změna č. 1 ÚPO Jindřichovice spočívá v novém vymezení 21 funkčních ploch (dílčí části změny). Návrh změny č. 1 ÚPO je zpracován pouze v jedné variantě V rámci „Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice na životní prostředí“ byly hodnoceny vlivy všech dílčích částí změny č. 1 na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, vodu, půdu, přírodu, krajinu a vlivy širšího dosahu). Vyhodnocení předpokládaných vlivů změny č. 1 ÚPO Jindřichovice na životní prostředí bylo provedeno pomocí bodového systému (rating) podle předem připravených kritérií pro jednotlivé vlivy. Na základě provedeného hodnocení dopadů dílčích částí změny č. 1 ÚPO na složky životního prostředí byly zjištěny záměry, které nebudou mít žádný vliv na životní prostředí, ale i záměry s významným dopadem na životní prostředí. Podrobné hodnocení vlivů změny na životní prostředí je uvedeno v kapitole 5 tohoto hodnocení. Z hodnocení vyplývá, že změna č. 1 ÚPO Jindřichovice není v rozporu s cíli ochrany životního prostředí za předpokladu, že budou dodržena navržená doporučení a příslušné právní předpisy. Změnu č. 1 územního plánu Jindřichovice je možné schválit a vydat souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb.


25



Podklady 1. Zadání změny č. 1 ÚPO Jindřichovice (schválené Zastupitelstvem obce Jindřichovice dne 18.3.2010 pod usnesením č. 29/10), Bc. Jaromír Trtík, březen 2010 2. Zadání změny č. 1 ÚPO Jindřichovice, Vyhodnocení požadavků krajského úřadu a dotčených orgánů, podnětů sousedních obcí a připomínek, Bc. Jaromír Trtík, březen 2010 3. Opatření obecné povahy o vydání změny č. 1 ÚPO Jindřichovice, dílčí části změny č. 1 až 21, Ing.arch Vladimír Bredler, květen 2010 4. Územní plán obce Jindřichovice, listopad 2006 5. Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje, Průzkumy a rozbory, U-24 s.r.o., Atelier pro urbanismus a územní plánování Praha, duben 2003 6. Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje, Koncept řešení, Ing.arch. Pavel Koubek, UK-24, Urbanistický ateliér, Praha červen 2005 7. Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek a energetická koncepce Karlovarského kraje, III. etapa – návrhová část, ATEM – Ateliér ekologických modelů, září 2003 8. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Kraslice, Agrourbanistický atelier Praha, říjen 2008 9. Veřejně dostupné informace o dotčeném území a řešené problematice (webové stránky Karlovarského kraje, obce Jindřichovice, MŽP ČR, ČÚZK /katastr nemovitostí/, Portál veřejné správy atd.) a příslušné právní předpisy

Příloha Soubor kritérií pro hodnocení vlivů na životní prostředí


26



Seznam nejčastěji použitých zkratek BC BK BPEJ BV ČOV EIA EVL CHKO CHOPAV NN NTL OV STL TI ÚPO ÚPN SÚ ÚP VÚC ÚSES VN VP VTL V ZCHÚ ZPF ZÚO ZÚR ŽP

biocentrum biokoridor bonitovaná půdně ekologická jednotka plochy bydlení vesnického čistírna odpadních vod environmental impact assessment = posouzení vlivů na životní prostředí Evropsky významné lokality chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod nízké napětí nízkotlaký (plynovod) plochy občanského vybavení středotlaký (plynovod) plochy technické infrastruktury územní plán obce územní plán sídelního útvaru územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability krajiny vysoké napětí plochy výroby průmyslové vysokotlaký (plynovod) plochy výroby specifické zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zastavěné území obce zásady územního rozvoje životní prostředí


27


PŘÍLOHA

HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (RNDr. Jan Křivanec, srpen 2008 ) Výběr vhodného systému hodnocení územně plánovací dokumentace je poměrně nesnadnou záležitostí související s extrémní rozdílností jednotlivých dokumentací. Byl proto vybrán jako nejvhodnější a pro veřejnost nejpochopitelnější systém relativních jednotek (systém rating). Systém spočívá v tom, že každému očekávanému vlivu je přiřazena číselná hodnota podle předem stanovených kritérií. Vzhledem k hlavnímu smyslu vyhodnocení (posoudit vhodnost a přijatelnost návrhů) jsou posuzovány pouze negativní vlivy. Pozitivní vlivy mohou být pomocným měřítkem, zpravidla jsou významné v oblastech, které nejsou vyhodnotitelné v rámci životního prostředí (ekonomický rozvoj obce, zaměstnanost). Pro posouzení vlivů byla zvolena pětibodová stupnice – tříbodové stupnice jsou pro posouzení příliš hrubé a jemnější stupnice nejsou vhodné kvůli příliš velkým neurčitostem.

STUPNICE PRO POSOUZENÍ VLIVŮ – SYSTÉM RATING: 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivu velmi mírně nepříznivý vliv mírně nepříznivý vliv středně nepříznivý vliv výrazně nepříznivý vliv velmi výrazně nepříznivý vliv

Kritéria pro zařazení vlivu do určitého stupně byla zpracována tak, aby bylo v maximální míře omezeno subjektivní vnímání a posuzování vlivů. Soubor kritérií zahrnuje všechny základní vlivy na složky životního prostředí – např. ovzduší, vodu, půdu a území, přírodu, krajinu a další. Do hodnocení nejsou zařazeny vlivy, které v současné fázi nelze objektivně ohodnotit a jejich hodnocení by bylo jen spekulativní (např. vlivy na veřejné zdraví).

SOUBOR KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ VLIVŮ Vlivy na ovzduší a klima 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů vlivy jednotlivých vytápěných objektů soustředění jednotlivých vytápěných objektů, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 1 ha plošně rozsáhlé objekty s možnými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 2 ha, vlivy studených startů vozidel plošně rozsáhlé objekty s předpokládanými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 2 ha, vlivy studených startů vozidel plošně rozsáhlé objekty s předpokládanými vlivy technologie, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 10 ha, vlivy studených startů vozidel

1


PŘÍLOHA

Vlivy na režim a kvalitu povrchových a podzemních vod 0 -1 -2

-3

-4

-5

bez vlivů jednotlivé objekty na místě stávajícího vsakování dešťových vod soustředění jednotlivých objektů na místě stávajícího vsakování dešťových vod, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků s vracením vody do oběhu plošně rozsáhlé objekty, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody plošně rozsáhlé objekty, vznik technologických odpadních vod, znečišťování dešťových vod, činnosti snižující dlouhodobě průtoky vodních toků s vracením vody do oběhu plošně rozsáhlé objekty, zastavěná a zpevněná plocha ≥ 10 ha, vznik technologických odpadních vod, znečišťování dešťových vod, činnosti snižující dlouhodobě průtoky vodních toků se spotřebou vody

Vlivy na půdu a území 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů zábor ostatních ploch ≥ 1 ha, zábor ZPF nebo odlesnění ≤ 0,9 ha zábor ZPF ≥ 1 ha, nevyužívané nebo udržované, odlesnění ≥ 1 ha na přírodní plochu zábor ZPF ≥ 1 ha, produkčně využívané, odlesnění ≥ 1 ha na zpevněnou nebo zastavěnou plochu zábor ZPF ≥ 5 ha, nevyužívané nebo udržované, se vzácnými nebo jinak cennými půdními typy či druhy, odlesnění ≥ 5 ha zábor ZPF ≥ 5 ha, produkčně využívané, se vzácnými nebo jinak cennými půdními typy či druhy, odlesnění ≥ 10 ha nebo odlesnění ≥ 5 ha na nepříznivých stanovištích

Souhrn vlivů na přírodu Vlivy na fragmentaci krajiny 0 -1 -2 -3 -4 -5

plocha obklopena z více než 50 % stávající zástavbou či komunikacemi plocha obklopena z méně než 50 % stávající zástavbou či komunikacemi, nedělí nebo neizoluje přírodní prvky plocha obklopena z méně než 50 % stávající zástavbou či komunikacemi, dělí nebo izoluje přírodní prvky plocha je ve volné krajině, nedělí nebo neizoluje přírodní prvky plocha je ve volné krajině, dělí nebo izoluje přírodní prvky plocha je ve volné krajině, tvoří bariéru s rozměry delšími než 1 km

Vlivy na biotopy, rostlinné a živočišné druhy 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů zásah do biotopů umělých, druhově chudých zásah do biotopů umělých, druhově bohatších; možnost zasažení přilehlých přírodních biotopů zásah do biotopů přírodních, druhově chudších zásah do biotopů přírodních, druhově bohatších zásah do biotopů přírodních, se vzácnými nebo zvláště chráněnými druhy

2


PŘÍLOHA

Vlivy na ekologickou stabilitu 0 -1 -2 -3 -4 -5

poškození ploch ekologicky bezvýznamných poškození ploch ekologicky málo významných, bez perspektivy nebo s velmi vzdálenou perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky málo významných, s perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky středně významných, bez perspektivy nebo s velmi vzdálenou perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky středně významných, s perspektivou zvýšení ekologické stability poškození ploch ekologicky významných

Vlivy na územní systémy ekologické stability 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s prvkem ÚSES, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s prvkem ÚSES, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah prvku ÚSES nepřesahující 50 % plochy (u biokoridoru šířky) prvku, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah prvku ÚSES přesahující 50 % plochy (u biokoridoru šířky) prvku nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace prvku ÚSES

Vlivy na významné krajinné prvky 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s VKP, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s VKP, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah VKP nepřesahující 50 % plochy prvku, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah VKP přesahující 50 % plochy prvku nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace prvku

Vlivy na krajinný ráz 0 -1 -2

-3 -4 -5

bez narušení krajinného rázu v kontaktu nebo těsné blízkosti stávajících přírodních nebo kulturních krajinných znaků, bez projevu v dálkových pohledech dílčí zakrytí dominantních míst nebo narušení stávajících přírodních nebo kulturních krajinných znaků z méně než 25 %, místní narušení dálkových pohledů bez změny krajinného obrazu částečné zakrytí nebo poškození dominantních míst nebo krajinných znaků z méně než 50 %, místní narušení dálkových pohledů bez změny krajinného obrazu zakrytí nebo poškození dominantních míst nebo krajinných znaků z více než 50 %, výrazné narušení dálkových pohledů se změnou krajinného obrazu úplné zakrytí nebo zničení dominantních míst nebo krajinných znaků, zásadní narušení dálkových pohledů s úplnou změnou krajinného obrazu

3


PŘÍLOHA

Vlivy na geologické, paleontologické a geomorfologické lokality 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s lokalitou, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s lokalitou, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah lokality nepřesahující 50 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah lokality přesahující 50 % plochy nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace lokality

Vlivy na zvláště chráněná území 0 -1 -2 -3 -4 -5

bez vlivů bez kontaktu s územím, ale s možností nepřímého ohrožení v kontaktu s územím, možnost přímého i nepřímého ohrožení zásah území nepřesahující 50 % plochy, bez zásahu do jádrového či jinak cenného území zásah lokality přesahující 50 % plochy nebo zásah do jádrového či jinak cenného území likvidace lokality

Vlivy širšího dosahu 0 -1 -2 -3

-4

-5

bez vlivů zátěž způsobuje téměř výhradně osobní doprava zátěž způsobuje převážně osobní doprava v kombinaci s lehkou nákladní dopravou zátěž způsobuje osobní a lehká nákladní doprava, možnost vlivu technologií, možnost vyvolání místně omezených nebezpečných jevů (požárů, eroze, sesuvů, povodní apod.) zátěž způsobuje těžká nákladní doprava, předpoklad vlivu technologií, možnost vyvolání nebezpečných jevů (požárů, eroze, sesuvů, povodní apod.) na rozsáhlých územích zátěž způsobuje těžká nákladní doprava, předpoklad průjezdu přes centrum obce nebo obytné a rekreační lokality, předpoklad vlivu technologií

KOMENTÁŘ Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na ovzduší sledují předpokládaný rozsah vytápění a možnosti znečišťování ovzduší vlivem technologií nebo soustředěného výskytu studených startů vozidel. Vlivy na klima sledují předpokládaný rozsah zastavěných a zpevněných ploch. Hodnotí se jen vlivy vznikající přímo na místě, emise z dopravy jsou zařazeny do vlivů širšího dosahu. Vlivy na vodu Nehodnotí se vznik splaškových vod, jejichž likvidace je technicky snadno řešitelná. Hodnoceny jsou technologické odpadní vody vzhledem k očekávaným složitějším způsobům jejich čištění.

4


PŘÍLOHA

Ovlivnění režimu vod se hodnotí podle očekávaného rozsahu zástavby – ve všech případech jde o místa, kde v současné době probíhá vsakování dešťové vody a tento stav bude narušen. Dále se sleduje i odběr vody a jeho charakter (trvání, spotřeba vody nebo vracení vody do oběhu). Vlivy na půdu a území Hodnotí se nejprve plocha záboru půdy a následně u zemědělské půdy způsob jejího využívání. Jako nejmenší ztráta se hodnotí zábor nevyužívané nebo jen udržované zemědělské půdy, která neslouží k zemědělské produkci. Významnými ztrátami jsou potom zábory produkčně využívané (nebo využitelné) půdy a zábory půd se vzácnými charakteristikami. U odlesnění se sleduje hlavně rozsah, kromě rozsahu dále i charakter odlesněných ploch. Souhrn vlivů na přírodu a krajinu Vlivy na fragmentaci krajiny Sleduje se nejprve návaznost na stávající zástavbu a komunikace, tím se hodnotí, nakolik záměr expanduje do volné krajiny. Dále se sleduje rozdělování do té doby souvislých přírodních prvků (ploch nebo linií) a vytváření bariér mezi nimi. Přírodními liniovými prvky se rozumí např. meze, vodní toky, stromořadí, pásy křovin, za přírodní plochy se považují lesy, louky a pastviny, vodní plochy a mokřady, nálety dřevin, travnatá lada. Vlivy na biotopy, rostlinné a živočišné druhy Sledují se biotopy rozdělené na umělé a přírodní. Za umělé se považují pole, intenzivní louky a pastviny, lesní monokultury, plochy zeleně v sídlech, vodní toky a plochy se zpevněnými břehy. Přírodními biotopy jsou extenzivní a kulturní louky a pastviny, lada, lesy a rozptýlená zeleň s převahou původních dřevin, porosty křovin, vodní toky a plochy bez zpevněných břehů, skály, sutě, mokřady. Vlivy na ekologickou stabilitu Ekologický význam jednotlivých ploch byl určen dle metodiky vymezování ÚSES pomocí standardní stupnice, kde stupeň 0 znamená plochy zcela nestabilní (např. zpevněné) a 5 označuje plochy nejstabilnější (např. skalní útvary). Pro zjednodušení a lepší vysvětlení pro veřejnost byly použity termíny plochy ekologicky bezvýznamné, málo a středně významné a významné. Vzhledem k tomu, že ekologická stabilita se může v čase rychle měnit, je do hodnocení agregováno i časové hledisko – sleduje se možnost a pravděpodobnost zvýšení ekologické stability v případě, že by se způsob využívání nebo nevyužívání plochy nezměnil. Vlivy na územní systém ekologické stability Sleduje se možnost ohrožení prvků ÚSES zvnějšku a intenzita případného přímého zásahu, kde se hodnotí rozsah zasaženého území a ohrožení funkce prvku (zasažení jádrového území). Vlivy na významné krajinné prvky Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES.

5


PŘÍLOHA

Vlivy na krajinný ráz Hodnocení vlivů na krajinný ráz je obecně obtížně uchopitelnou disciplínou, dokladem toho je i existence a vytváření četných metodických návodů a postupů. Pro posouzení dotčených lokalit není zcela vhodný žádný stávající postup. Problematické je hodnocení estetických hodnot jako vysoce subjektivní záležitost. Extrémně subjektivní by dále bylo i hodnocení vlivů nové zástavby, o níž mnoho nevíme („má větší hodnotu stávající louka nebo horská chata?“). Větší důraz než na krajinný ráz by měl být následně věnován architektonickým kvalitám budoucích staveb. Z výše uvedených důvodů bylo hodnocení upraveno tak, aby byly co nejvíce eliminovány subjektivní náhledy. Hodnotí se vlivy na dominantní místa, stávající přírodní a kulturní krajinné znaky a narušení dálkových pohledů. Přírodními krajinnými znaky jsou lesy, louky a pastviny, vodní toky s přírodě blízkým charakterem, mokřady, rozptýlená zeleň, skály a sutě. Kulturními krajinnými znaky jsou kromě památek a historických míst i tradiční zástavba místa nebo krajinné úpravy (historické cesty, pomníky, kříže). U dominantních míst a krajinných znaků se hodnotí stupeň zakrytí, poškození nebo zničení. Ovlivnění dálkových pohledů se hodnotí podle rozsahu „zakryté“ krajiny (která už po výstavbě nebude viditelná) a podle intenzity změny krajinného obrazu. Krajinným obrazem je vlastně charakter viditelné části krajiny. Příklad změny krajinného obrazu: nezastavěná zemědělská krajina se může změnit na krajinu průmyslovou, městskou apod. u krajinného obrazu se zjednodušeně sleduje, kolik zůstane z původní krajiny. Vlivy na geologické, paleontologické a geomorfologické lokality Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES. Vlivy na zvláště chráněná území Hodnotí se stejným způsobem jako vlivy na ÚSES. Vlivy širšího dosahu Tyto vlivy jsou zaměřeny na ovlivnění širšího území, a to na zatěžování emisemi a hlukem z dopravy a technologií. Hodnotí se očekávaný převažující způsob silniční dopravy (osobní, lehká a těžká nákladní) a u těžké nákladní se posuzují i předpokládané hlavní směry příjezdů ve vztahu k centru obce a hlavním obytným a rekreačním územím. Dále je sledována možnost vzniku nebezpečných jevů podle jejich očekávaného rozsahu.

VÝSLEDKY Základním výsledkem rating systému je tabulka, kde každý dílčí návrh nebo soubor návrhů má přiřazeno bodové hodnocení podle výše uvedených kritérií. Jednotlivé stupně jsou interpretovány takto: Stupně -1 a -2 indikují obvyklé vlivy, kterým se není třeba dále věnovat – tzv. standardní záměry.

6


PŘÍLOHA

Stupně -3 až -4 upozorňují na situaci, kdy výsledná podoba záměrů může vyžadovat dílčí úpravy nebo podrobnější šetření, pro něž není v současné fázi dostatek informací (např. proces EIA) – tzv. potenciálně problémové záměry. Stupně -4 a -5 ukazují na záměry, které lze obvykle doporučit jen za určitých podmínek nebo v případě zásadních vlivů je nelze doporučit vůbec – tzv. problémové záměry. Návrhy nebo soubory návrhů (standardní záměry), které dosáhly u všech vlivů pouze stupňů 1 a -2, se dále nesledují. V těchto případech jde o běžné vlivy objevující se u každé nové činnosti, pro jejichž posuzování není proces SEA určen. Tyto změny se proto považují za přijatelné v té podobě, v které byly uvedeny v návrhu územního plánu. U ostatních se dále posuzuje význam jednotlivých vlivů v celkovém kontextu, zda jsou vlivy technicky či jinak řešitelné, jaké jsou možnosti jejich kompenzace, jaká jsou vyjádření příslušných orgánů apod. Konečným výsledkem hodnocení je výrok ve smyslu: A) návrh nebo soubor návrhů se považuje za akceptovatelný v rozsahu dle návrhu územního plánu při splnění případně navrhovaných podmínek nebo opatření, B) návrh nebo soubor návrhů není v plném rozsahu dle návrhu územního plánu akceptovatelný, pro jeho akceptování se považuje za nutné provést navrhovanou úpravu, C) návrh nebo soubor návrhů není v navržené podobě akceptovatelný a navrhuje se jeho vypuštění nebo přesunutí.

7

Vyhodnocení vlivů návrhu změny č. 1 územního plánu obce Jindřichovice na životní prostředí

Recommend Documents