Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Pedagogická fakulta

Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci School (Career) Counselling at Basic Schools Focusing on Professional Orientation and Influence of the School on this Orientation Teze disertační práce

Brno 2014

Školitel: prof. PhDr. Josef Maňák, CSc.

Vypracovala: PaedDr. Mgr. Libuše Ďurišová

Bibliografický záznam ĎURIŠOVÁ, Libuše. Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2014. 251 s. Školitel prof. PhDr. Josef Maňák, CSc.

ABSTRAKT Disertační práce zpracovává problematiku kariérového poradenství na základních školách, zaměřuje se na vytváření profesní orientace u žáků druhého stupně a mapuje vliv školy na tuto orientaci. V teoretické části je charakterizován pojmový aparát, podán stručný přehled teorií volby povolání a kariérního vývoje, uvedeny poznatky o období dospívání s ohledem na kariérové rozhodování a shrnuta volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání v domácích a zahraničních výzkumných šetřeních. V empirické části je popsána a zdůvodněna volba smíšené strategie a rozebrána metodologie a techniky realizovaného výzkumu. Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat kariérové poradenství na základních školách z pohledu žáků a z pohledu kariérových poradců a zjistit míru vlivu základní školy na kariérové rozhodování a volbu další vzdělávací a profesní dráhy. Klíčová slova: kariérové teorie, období dospívání, základní škola, žák, kariérová výchova, profesní orientace, kariérové rozhodování, kariérové poradenství, kariérový poradce, volba další vzdělávací dráhy, smíšená strategie, kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum, obsahová analýza, dotazník, ohnisková skupina.

ABSTRACT This dissertation handles the issue of career counselling at basic schools, it focuses on creating of professional orientation of pupils of the second stage and shows the influence of school on this orientation. The theoretical part characterizes the conceptual apparatus, it gives a brief overview of career choice theories and career development, gives knowledge of the adolescence period with regard to career decision-making and it summarizes the choice of further education and future occupation in domestic and foreign research investigations. The empirical part describes and justifies the choice of a mixed research strategy, it discusses the methodology and techniques of the implemented research. The aim of the research investigation was to analyze the career counselling at basic schools from the pupils´ point of view and from the point of view of school/career counsellors and to find out the degree of basic school influence on career decision-making and the choice of further education and career course. Keywords: career theories, period of adolescence, basic school, pupil, career education, professional orientation, career decision-making, career counselling, career counsellor, choice of further education, mixed research strategy, quantitative research, qualitative research, content analysis, questionnaire, focus group.

2

OBSAH ÚVOD …………………………………………………………………………………………………….….………… 4 1. CÍL, STRUKTURA A OBSAH DISERTAČNÍ PRÁCE ………………………… …………….….... 5 2. STRUČNÝ PŘEHLED TEORIÍ VOLBY POVOLÁNÍ A KARIÉRNÍHO VÝVOJE ……….…… 7 3. OBDOBÍ ADOLESCENCE …………………………………………………………………..…………….. 8 4. VOLBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL JAKO JEJICH ŽIVOTNÍ VÝVOJOVÁ ÚLOHA …………….………………………………... 8 5. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ ASPIRACE ŽÁKŮ …………..…..… 9 6. VOLBA DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ DRÁHY A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ VE VYBRANÝCH VÝZKUMNÝCH ŠETŘENÍCH ……………………………………..……….……. 10 7. VÝZKUMNÝ PROCES ………………………………………………………………………….……..……. 12 7.1 Cíl disertační práce …………………………………………………………………………………. 12 7.2 Výzkumný problém a jeho začlenění do teoretického kontextu ………….…… 12 7.3 Východiska a cíle výzkumného šetření …………………………………….……………… 12 7.4 Základní výzkumná otázka ……………………………………………………….……………… 13 7.5 Výběr a zdůvodnění výzkumné strategie …………………………………………………. 13 7.6 Volba výzkumného vzorku ………………………………………………………………………. 14 7.7 Rozsah výzkumného vzorku ……………………………………………………………..…….. 14 7.8 Výzkumné metody ……………………………………………………………………..…………… 15 7.9 Techniky výzkumného šetření ……………………………………………………………..….. 15 8. OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU ………………………………………………………………………….. 16 8.1 Kvantitativní obsahová analýza …………………………………………..………..………. 16 8.1.1 Kdo nejvíce ovlivnil žákův výběr dalšího vzdělávání ……………………. 16 8.1.2 Co sehrálo významnou roli při rozhodování ……………………………..…….. 17 8.1.3 S kým se žák nejčastěji radil …………………………………………………………… 18 8.1.4 Kdo žákovi při jeho rozhodování nejvíce pomohl ………………………….. 18 8.2 Kvalitativní obsahová analýza ………………………………………………………..……… 19 8.2.1 Kvalita výzkumu ………………………………………………………………………….. 19 8.3 Poznatky získané obsahovou analýzou textu ………………………………………..… 20 9. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ …………………………………………………………………………………. 22 9.1 Analýza dat dotazníkového šetření žáků 9. ročníků základních škol …………. 22 9.2 Analýza dat dotazníkového šetření kariérových poradců ………………………… 23 10. OHNISKOVÉ SKUPINY …………………………………………………………………….……………….. 24 10.1 Počet a zaměření ohniskových skupin …………………………………………….…….. 25 10.2 Počet účastníků, místo, čas a průběh ohniskových skupin …………………….. 25 10.3 Rozbor dat …………………………………………………………………………….………………. 26 10.4 Vymezení optimálního stavu, problémů a překážek …………………….……….. 26 10.5 Odpověď na otázku: „Může škola ovlivnit volbu vzdělávací a profesní dráhy?“ 27 11. SHRNUTÍ A ZÁVĚR VÝZKUMNÉ ČÁSTI ………………………………………….………………….. 28 12. PŘÍNOSY A DOPORUČENÍ DISERTAČNÍ PRÁCE ………………………………………………… 30 12.1 Přínos pro teorii ……………………………………………………………………………………. 30 12.2 Doporučení pro praxi …………………………………………………………………..……….. 30 12.3 Přínos pro vědu a výzkum ……………………………………………………..……………… 31 ZÁVĚR …………………………………………………………………………………………………………..………. 32 RESUMÉ ………………………………………………………………………………………………………….……. 33 SUMMARY …………………………………………………………………………………………………………….. 34 VÝBĚR Z POUŽITÉ LITERATURY ………………………………………………………………..……………. 35 ŽIVOTOPIS AUTORKY A PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH PRACÍ …………………………………… 38

3

ÚVOD Trh práce je dynamickým fenoménem, ve kterém se odráží vzdělanostní struktura obyvatelstva, struktura hospodářských sektorů, vznik a zánik podnikatelských subjektů a řada dalších společenských vlivů. Zavádějí se nová povolání, překonaná zanikají a mnohá zásadně mění svůj charakter. Plánování kariérové dráhy se proto stává náročnější a je k tomu stále více potřeba odborné poradenské pomoci (Freibergová, 2005, s. 5). Profese, povolání, práce a vytváření hodnot jsou jedny z nejdůležitějších oblastí, které dávají smysl životu každého jedince. Ovlivňují jeho spokojenost, životní styl a dokonce i způsob, jakým tráví svůj volný čas. Optimální pracovní zařazení znamená pro člověka nalezení takové práce, která mu umožní využít v plné míře svých nejlepších vlastností a schopností. Úspěšné řešení otázky výběru další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáky základních škol má tedy v konečném důsledku vliv na kvalitu celého jejich života. První rozhodování o budoucí profesi a kariérní dráze se uskutečňuje na konci základní školy. Žákům se při něm věnují výchovní – kariéroví poradci, kteří jim poskytují informace o jednotlivých typech středních škol, o jejich požadavcích, možnostech uplatnění po skončení studia atd. (Vendel, 2008, s. 15). Vytváření profesní orientace a volba povolání je procesem, který probíhá u člověka v podstatě po celý jeho život a patří k nejobtížnějším a nejkomplikovanějším. Základní osou tohoto procesu je utváření profesního cíle a snaha o jeho dosažení. Hlavním úkolem pak postupné utváření a rozvíjení reálných představ a osobních vlastností důležitých pro jeho realizaci. Hlavní složkou je postupné rozvíjení vlastního sebepoznávání a nepřeceňovaného sebehodnocení a včasné vytváření podmínek pro rozvíjení vlastností významných pro další studijní či pracovní vývoj (Fontana, 2003). V současné době dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí, ke změnám na trhu práce, zvyšuje se nezaměstnanost postihující všechny věkové skupiny včetně mladistvých. Jedním z důvodů selhávání mladistvých na trhu práce může být jejich nedostatečná připravenost na odpovědné rozhodování o volbě profesní dráhy a nízká schopnost realisticky hodnotit existující možnosti uplatnění zvolené profese na trhu práce. Z hlediska zajištění trvalého rozvoje ekonomiky i celé společnosti je důležité, aby budoucí pracovní síla, která vstoupí na trh práce, byla již v rámci vzdělávacího procesu připravována tak, aby byla dobře uplatnitelná, schopná pružně se adaptovat na nové podmínky, reagovat na měnící se požadavky a potřeby trhu práce a připravená dále se rozvíjet a vzdělávat (Ďurišová, 2012, s. 9). Tato skutečnost vyvolala potřebu systematicky připravovat žáky na volbu povolání již během povinné školní docházky. Rozhodování vycházejících žáků o budoucí profesi je velmi náročné, neboť v tomto věku nejsou pro zodpovědnou volbu ještě dostatečně zralí (srov. Taxová, 1987; Čačka, 2000; Vágnerová, 2012 aj.). Proto vyhledávají radu či pomoc ve svém okolí. Jednou z hlavních institucí, která podle Hlaďa (2009, s. 10) dlouhodobě sehrává v této oblasti významnou roli, je rodina. I když jsou rodiče považováni za jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující volbu dalšího vzdělávání vycházejících žáků a jejich budoucí profesi, zahraniční i domácí studie potvrdily, že nejsou vždy adekvátně informováni o tom, jak svým dětem při tomto důležitém životním rozhodnutí efektivně pomáhat. Protože v České republice je vycházejícím žákům k dispozici mnoho škol se stovkami studijních i učebních oborů, je důležitá úzká spolupráce rodičů s kariérovým poradcem, který se problematice kariérového poradenství věnuje. Kromě rodiny má tedy v oblasti profesní orientace žáků a volby jejich dalšího vzdělávání své nezastupitelné místo také škola.

4

1. CÍL, STRUKTURA A OBSAH DISERTAČNÍ PRÁCE Obecným cílem této disertační práce je hlubší poznání a důkladnější pochopení problémů, které souvisí s kariérovým poradenstvím na základních školách, analýza jeho implementace v současných podmínkách, objasnění role základní školy při utváření profesní orientace žáků a míry jejího vlivu na tuto orientaci i volbu jejich další vzdělávací dráhy. Z tohoto obecného cíle pak vycházejí jednotlivé dílčí cíle. Disertační práce obsahuje úvod, 13 kapitol, závěr, shrnutí v českém a anglickém jazyce, seznam použité literatury, seznam grafů, tabulek a obrázků, seznam publikovaných prací autorky a přílohy. Prvních 6 kapitol je věnováno teoretické části, dalších 6 kapitol objasňuje metodologii výzkumného šetření, jsou analyzována získaná data, která jsou následně interpretována. Poslední kapitola uvádí přínosy disertační práce. Na konci jsou zařazeny přílohy. Součástí práce je také přehled publikační činnosti autorky. První kapitola s názvem Terminologie definuje a podrobněji popisuje základní pojmy používané v této disertační práci. Základními pojmy jsou: kariéra spolu s etapami jejího vývoje, kariérové poradenství, jeho charakteristika, vznik a vývoj ve světě i u nás, jeho systém, cíle a úkoly. Dále je v kapitole věnována pozornost kariérové diagnostice jako důležitému nástroji kariérového poradenství, kariérové výchově a jejímu zakotvení v legislativních a kurikulárních dokumentech, profesní orientaci, jejím cílům a etapám vedoucím ke kariérovému rozhodování a volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání. Druhá kapitola uvádí Stručný přehled teorií volby povolání a kariérního vývoje. Protože nejsou teorie vývoje kariéry v české odborné literatuře dostatečně reflektovány, zaměřuje se na jejich popis a zejména na jejich význam a kritické zhodnocení. Vzhledem k omezenému rozsahu jedné kapitoly nebylo možné předložit vyčerpávající přehled s podrobným popisem všech existujících kariérových teorií. Vybrány byly pouze ty, jejichž hlavní myšlenkové proudy souvisí s rozhodováním žáků o další vzdělávací dráze a budoucím povolání. První část kapitoly je věnována členění těchto teorií. Ty jsou následně rozděleny do tří skupin a stručně popsány. První skupinu tvoří teorie přiřazování, které jsou nazývány také teoriemi přizpůsobení se člověka prostředí nebo také teorie rysů a faktorů. Mezi jejich nejznámější autory patří: Parsons, Holland a Myersová-Briggsová. Do druhé skupiny jsou zařazeny vývojové teorie s nejznámějšími představiteli Ginzbergem, Superem a Gottfredsonovou. Třetí skupina teorií zdůrazňuje sociální vlivy a jsou zde zařazeni: Bandura, Krumboltz, Roeová, Savickas aj. Třetí kapitola je věnována Období adolescence, které časově a terminologicky vymezuje. Následně charakterizuje ranou adolescenci a popisuje komplexní proměnu dospívajících, tedy jejich tělesný i pohybový vývoj v tomto období a vývoj jejich poznávacích i psychických procesů, jako např. vnímání, představy, pozornost, paměť, myšlení aj. Dále poskytuje informace o vývoji jejich osobnosti se zaměřením na sebeuvědomování, sebepoznávání, sebepojetí a sebehodnocení, jakožto důležitých prvků pro kariérní rozhodování a další vzdělávací a profesní aspirace. Závěr kapitoly je věnován socializaci pubescenta, jeho zájmům, profesním plánům a životním perspektivám. Čtvrtá kapitola Volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků základních škol jako jejich životní vývojová úloha se zabývá otázkou kariérové zralosti a etapami vývojového procesu volby povolání. Soustředí se na volbu optimální vzdělávací a profesní dráhy a upozorňuje na problémy související s kariérovým rozhodováním. Pátá kapitola má název Faktory ovlivňující vzdělávací a profesní aspirace žáků základních škol. Tyto faktory jsou v kapitole rozděleny na:

5

 

vnitřní = schopnosti, vědomosti a dovednosti, zájmy, rysy osobnosti, temperament a charakter, postoje a systémy hodnot a výkon, vnější = rodiče a rodina, masmédia, přátelé, vrstevníci a vrstevnické skupiny a škola.

Následně je podána charakteristika těchto faktorů s důrazem na školu, jejíž vliv na profesní orientaci a volbu budoucího povolání je předmětem výzkumné části této disertační práce. Šestá kapitola Volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání ve výzkumných šetřeních již jen doplňuje některé autory a závěry jejich výzkumů z oblasti volby vzdělávací a profesní dráhy, které nebyly využity v jednotlivých kapitolách. V sedmé kapitole nazvané Výzkumný proces je stanoven obecný a dílčí cíle disertační práce, vymezen výzkumný problém a jeho začlenění do teoretického kontextu, popsána východiska práce a cíle výzkumného šetření. Je formulována základní výzkumná otázka a z ní vycházející dílčí výzkumné otázky vztahující se k problematice utváření profesní orientace žáků základních škol, službám poskytovaným v rámci kariérového poradenství na základních školách a míře vlivu základní školy na další studijní a profesní dráhu žáků. Je uvedena volba a zdůvodnění výzkumné strategie, popsán výzkumný vzorek, jeho rozsah a reprezentativnost, jsou charakterizovány výzkumné metody a techniky výzkumného šetření. Osmá kapitola je věnována Obsahové analýze textu. Charakterizuje podstatu této výzkumné techniky, jejímž cílem bylo nalézt odpovědi na otázky: „kdo ovlivnil žákovu volbu další vzdělávací dráhy“, „co sehrálo významnou roli v jeho rozhodovacím procesu“, „s kým se nejčastěji radil“, „kdo mu nejvíce pomáhal“ a „jak by mělo kariérové poradenství na základních školách vypadat“. Odpovědi se hledaly jak pomocí kvantitativní, tak také kvalitativní analýzy. Získaná data byla porovnávána s výsledky dříve uskutečněných výzkumů. V deváté kapitole s názvem Dotazníkové šetření je provedena analýza empirických dat získaných dotazníkovým šetřením mezi žáky 9. ročníků a kariérovými poradci základních škol okresu Zlín, komparace těchto dat s výsledky jiných, v České republice již provedených, výzkumných šetření a jejich následná interpretace. Desátá kapitola Ohniskové skupiny popisuje původ této výzkumné techniky, její podstatu a význam. Poskytuje údaje o výběru účastníků, jejich počtu, místu, čase, charakterizuje role jednotlivých účastníků ve skupině. Analyzuje vzájemné působení v ohniskové skupině, a to z hlediska mimoskupinových i vnitroskupinových interakcí, popisuje komunikační funkce. Získaná data rozebírá a se zaměřením na cíl disertační práce, tedy odpověď na otázku, zda základní škola může či nemůže u žáků ovlivnit volbu jejich další vzdělávací a profesní dráhy, je z pohledu žáků i pedagogů interpretuje. Jedenáctá kapitola podává podrobné Odpovědi na výzkumné otázky. Dvanáctá kapitola Shrnutí a závěr výzkumné části rekapituluje výsledky kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy textu, analýzy dat dotazníkových šetření a analýzy ohniskových skupin. Třináctá kapitola uvádí Přínosy disertační práce pro teorii, praxi i vědu a výzkum. V Závěru jsou shrnuty teoretické poznatky i nálezy výzkumného šetření. Autorka se zde zabývá i otázkou, do jaké míry se jí podařilo naplnit cíl výzkumu a zamýšlí se nad možnostmi dalšího zkoumání. Na konci disertační práce je seznam tabulek, grafů a schémat, seznam publikovaných prací autorky a přílohy, které obsahují dotazník pro žáky 9. ročníků základních škol a dotazník pro kariérové poradce.

6

2. STRUČNÝ PŘEHLED TEORIÍ VOLBY POVOLÁNÍ A KARIÉRNÍHO VÝVOJE V této kapitole je podán stručný přehled kariérových teorií, které jsou rozděleny do několika skupin podle jejich charakteristických znaků. První část je věnována teoriím přiřazování, které se zaměřují na obsah. Jejich společným znakem je soulad vnitřních faktorů jedince, kterými jsou např. nadání, schopnosti, zájmy, rysy osobnosti aj., s požadavky konkrétních profesí. Aby kariérové rozhodnutí bylo úspěšné, mělo by být založeno na nalezení shody mezi oběma faktory. Stejně jako při volbě povolání lze tento přístup aplikovat i při výběru další vzdělávací dráhy. Žáci končící základní školu by měli znát nejen své dispozice, ale i systém dalšího vzdělávání a jeho požadavky. Své osobnostní předpoklady by pak měli srovnat s požadavky středních škol a snažit se najít v maximální možné míře vzájemnou shodu tak, aby byli v dalším vzdělávání spokojení a úspěšní. K pochopení procesu volby dalšího vzdělávání a budoucího povolání u vycházejících žáků významně přispívají také vývojové teorie, které jsou založené na poznatku, že jedinec je rozvíjen prostřednictvím prožívání různých životních etap. Volba další vzdělávací dráhy není proto z hlediska těchto teorií jednorázovým aktem, ale představuje dynamický proces skládající se z mnoha navzájem propojených kroků, které jsou uskutečňovány v delším časovém období. Poznatek, že kariérový vývoj je dlouhodobým procesem, vedl k jeho podrobnějšímu zkoumání v jednotlivých vývojových obdobích. Na jeho základě je možné konstatovat, že utváření vztahu k práci a povolání má své kořeny již v raném dětství. Vzhledem k tomu, že tyto životní vývojové etapy do určité míry korespondují s biologickým věkem, lze mezi nimi nalézt takovou, která se vztahuje k období rané adolescence, v níž dochází u většiny žáků českých základních škol k volbě další vzdělávací dráhy. V dětském věku žáci věří, že si mohou zvolit jakékoliv povolání. S přibývajícím věkem opouštějí fantazijní představy a postupně se seznamují s jednotlivými profesemi, i když při zvažování budoucího povolání ještě neberou dostatečně v úvahu všechny požadavky světa práce. Pod tlakem vnějších faktorů si začínají uvědomovat, že je při volbě dalšího vzdělávání nutné brát v úvahu nadání, vlastní schopnosti, vědomosti a dovednosti vyjádřené v tomto období školním prospěchem, že se musí zajímat o kritéria stanovená pro přijetí na vybranou střední školu, na požadavky budoucího povolání atd. Žáci v období rané adolescence nejsou pro zodpovědné rozhodování a volbu ještě dostatečně zralí. Nízká úroveň kariérové zralosti pubescentů zvyšuje pravděpodobnost, že jejich volba nebude adekvátní jejich schopnostem, dovednostem, zájmům aj., bude nesamostatná, uskutečněná na základě působení sociálního okolí − rodiny, školy, vrstevníků apod. Další skupinu teorií představují teorie zdůrazňující sociální faktory a působení prostředí, ve kterém žáci vyrůstají. Rodinné prostředí, interpersonální vztahy, postoje rodičů a styly výchovy se odrážejí ve formování potřeb, postojů a zájmů žáků, které následně ovlivňují jeho volbu další vzdělávací dráhy. Představitelé těchto teorií vyjmenovávají také další možné kategorie vlivů, např. vzdělávací instituce, přátele, vrstevníky, masmédia, trh práce, socioekonomický status aj. Podstatu volby další vzdělávací dráhy žáků základních škol lze chápat jako syntézu výše popsaných teoretických přístupů a lze ji definovat jako dlouhodobý rozhodovací proces založený na poznávání, během kterého žáci za podpory svého sociálního okolí usilují o nalezení shody mezi svými předpoklady pro vytyčené vzdělávací či profesní cíle a požadavky vzdělávacího systému a světa práce (Hlaďo,2009, s. 47).

7

3. OBDOBÍ ADOLESCENCE V období adolescence, která představuje specifickou životní etapu s typickými znaky a kterou je účelné rozdělit na ranou a pozdní, dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální. Nejnápadnější v rané adolescenci je tělesná proměna, spojená s pohlavním dozráváním. Mění se výška i tvar těla, fyzická zdatnost, obratnost i síla, nápadnější jsou sekundární pohlavní znaky. Změna zevnějšku je doprovázena i změnou chování. V rámci celkového vývoje dochází také ke změně způsobu myšlení a emočního prožívání. Pubescenti jsou schopni uvažovat abstraktně, hypoteticky, dostávají se do stádia formálních logických operací, dovedou experimentovat s vlastními úvahami, kombinovat je a integrovat v jeden celek, rozvíjí se flexibilita jejich myšlení. Zlepšuje se u nich odhad vlastních schopností a dovedností. V oblasti zapamatování a vybavování dospívající používají účinnější strategie. To vše jim umožňuje přemýšlet o vlastní budoucnosti. V souvislosti s hormonálním dozráváním se mění citové prožívání, emoční reakce bývají sice intenzivní, ale krátkodobé a značně proměnlivé. Rozvíjejí se volní vlastnosti, začíná se zlepšovat sebekontrola a vytrvalost, postupně i schopnost sebeovládání. Socializační rozvoj dospívajících je ovlivněn jejich novými kompetencemi, které se projevují i ve způsobu zpracování různých sociálních vlivů. V průběhu dospívání jedinci mění názor na jiné lidi, proměnou prochází jejich sebeuvědomování, sebepoznávání, sebepojetí a sebehodnocení. Pubescenti se postupně odpoutávají od rodiny, snaží se od rodičů odlišit, jsou k nim kritičtí, odmítají formální rodičovskou autoritu. Stále většího významu nabývají vrstevníci, skupinová identita jim slouží jako zdroj jistoty. Dospívající získávají nové role, mnohé z dřívějších se ve svém obsahu mění. Mění se u nich také postoj ke škole, dochází k diferenciaci v oblasti profesních zájmů i profesní přípravy a s tím souvisejícího sociálního postavení. Období rané adolescence je označeno jako fáze, ve které dochází ke ztrátě dosavadní jistoty a k hledání a vytváření nové vlastní identity, chápané jako prožívání a uvědomování si sebe samého, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních. Významnou součástí nové identity se může stát nejen profesní role, k níž jedinec směřuje, ale také jeho identifikace s rodinou, nebo vztahy k jiným lidem. V období pubescence dále dochází k postupnému přechodu od krátkodobé k perspektivní orientaci a formování životních plánů. Orientace na budoucnost již neleží v obecné rovině, ale je spjata s konkrétními úkoly kariérového rozhodování. Hartung, Porfeli a Vondracek (2005, s. 385419) konstatují, že na začátku pubescence se objevuje vědomé, koncentrované a dynamické zkoumání světa práce a vzdělávání a cílově směřované srovnávání získaných informací s vlastními předpoklady. V závěru tohoto období se pubescenti v souvislosti se zakončením povinné školní docházky rozhodují o své další vzdělávací dráze a budoucím povolání. Z výše uvedeného vyplývá, že dospívání není jen nějakým přípravným obdobím následujícího životního uplatnění, ale samo o sobě představuje svébytnou fázi života každého jedince.

4. VOLBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL JAKO JEJICH ŽIVOTNÍ VÝVOJOVÁ ÚLOHA Volbou další vzdělávací dráhy a budoucího povolání činí pubescenti svůj první krok do světa dospělých. Z hlediska osobního i společenského je důležité, aby tento krok byl správný, neboť chybná volba může zapříčinit mnoho problémů v dalším životě mladého člověka.

8

Hlavní rizika volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání dnešních žáků, kteří končí povinnou školní docházku a opouštějí základní školu, vyplývají z jejich nízké připravenosti pro toto důležité rozhodnutí (srov. Hlaďo, 2008). Za nepříznivé faktory lze považovat malou informovanost o světě práce a jednotlivých povoláních, tj. o nezbytných podmínkách zdravotních, požadovaných znalostech, dovednostech a především o skutečném výkonu povolání a jeho perspektivách na trhu práce, neznalost vzdělávacího systému, tj. jeho struktury, nabídky, nároků jednotlivých typů a stupňů škol, formálního a neformálního kurikula apod., nedostatečný stupeň sebepoznání, tj. přehled o vlastních schopnostech, o nadání, způsobilosti, fyzických a psychických předpokladech, krátkodobou perspektivní orientaci, tj. zaměření převážně na bezprostřední cíle a nejasné představy o vlastní budoucnosti, tj. absenci životních plánů (Hlaďo, 2009, s. 61-62). Aby volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání byla co nejoptimálnější, k tomu potřebují pubescenti informace dvojího druhu: o vzdělávacím systému a o světě práce. V rámci sebeobslužnosti poskytuje jedinci nesmírné možnosti nejen Internet, ale také denní tisk, rozhlas a televize, dále dny otevřených dveří jednotlivých typů škol i informace příbuzných, starších kamarádů a okolí. Do rezortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spadá nejen výchovné poradenství na základních školách, kde důležité informace poskytují výchovní – kariéroví poradci, kteří by měli umět kvalifikovaně poradit jak samotným žákům, tak jejich rodičům, ale také pedagogicko-psychologické poradny, v nichž provádějí kariérové poradenství psychologové. Ti na základě provedených testů vypracují profil žadatele, který odpovídá jeho nadání, preferencím a povahovým vlastnostem, a doporučí mu vhodnou budoucí profesi. Na úřadech práce, které spadají do rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, je zřízeno informační a poradenské středisko, jež poskytuje žákům základních i středních škol maximum informací, které potřebují pro své rozhodování týkající se volby dalšího vzdělávání a budoucího povolání. Kariérové poradenství při rozhodování žáků na konci jejich docházky do základní školy by v dnešní době nemělo být jednorázovou záležitostí rezortu školství nebo rezortu práce a sociálních věcí, ale mělo by pokračovat v průběhu celého pracovního života každého jedince.

5. FAKTORY OVLIŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ ASPIRACE ŽÁKŮ Na vzdělávací a profesní aspirace žáků základních škol působí řada faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin: vnitřní a vnější. Vnitřní faktory lze charakterizovat jako soubor činitelů převážně dispozičního charakteru, které ovlivňují orientaci osoby na určitou oblast profesí a které mají vliv na volbu profese a následné kariéry (Kapová, 2007, s. 137), k nimž přibývá ještě kvalifikační potenciál. Těmito činiteli jsou především: zájmy (např. o techniku, o přírodu, o počítače, o hudbu apod.), schopnosti (např. zručnost, rychlost úsudku, talent na jazyky, schopnost jednat s lidmi apod.), vlastnosti (např. obětavost, důslednost, systematičnost, netrpělivost, konfliktní povaha apod.), vědomosti a dovednosti, postoje a hodnoty, tělesné předpoklady (např. fyzická síla, fyzická vytrvalost, obratnost apod.), výkonnost, zdravotní omezení (např. alergie, vady zraku, epilepsie, postižení páteře, různá trvalá onemocnění). Kvalifikační potenciál, který se vytváří v průběhu života, představuje: stupeň a obor dosaženého vzdělání, absolvované kurzy a zkoušky, dosavadní praxe a odborné zkušenosti, jazykové dovednosti, zahraniční stáže, řidičský průkaz pro různé typy vozidel, jiné speciální znalosti a dovednosti (např. ovládání určitého softwaru, obsluha určitých strojů apod.). Za vnější faktory lze považovat potenciál světa práce, jehož znaky lze rozdělit do dvou skupin: znaky charakterizující přímo obsah práce a znaky související s výkonem práce. Znaky cha-

9

rakterizující přímo obsah práce podávají o každé práci základní informace, které umožňují udělat si o ní poměrně jasný obrázek. Ke znakům souvisejícím s výkonem práce patří nabízená struktura profesí a její proměny, poptávka po příslušném povolání na trhu práce, mzda, pracovní doba, možnosti dalšího odborného růstu, společenská prestiž jednotlivých povolání, úroveň poradenských služeb a profesních informací. Vzdělávací a profesní aspirace pubescentů z vnějších faktorů nejvíce ovlivňuje konkrétní sociální a výchovné prostředí, ve kterém dospívající jedinec žije a v němž se rozvíjí, které tvoří především rodina a škola. Na průběhu přípravy k volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání se nemůže ovšem podílet pouze rodina. Důležitou úlohu zde má i výchovný – kariérový poradce, který by měl rodičům vysvětlit záměry a obsah přípravy, a pokusit se je získat pro spolupráci. Rodiče i kariérový poradce by se měli zajímat o názor dítěte při rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy, měli by mu předkládat konkrétní informace z oblasti vzdělávání i povolání a srovnávat je s jeho osobnostními charakteristikami a konkrétními předpoklady, měli by se snažit respektovat jeho stanovisko, a pokud s ním nebudou souhlasit, vyslechnout důvody, které dítě k jeho rozhodnutí vedou a tyto důvody skutečně objektivně analyzovat.

„Společná výchovná úloha rodičů a školy, jejímž cílem je vytvoření zdravé jedinečné osobnosti dítěte, vyžaduje od obou stran smysluplné společné působení a vzájemnou podporu.“ Karel Rýdl

6. VOLBA DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ DRÁHY A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ VE VYBRANÝCH VÝZKUMNÝCH ŠETŘENÍCH Bylo jen otázkou času, kdy se poradenství v otázkách volby vzdělávací a profesní dráhy dostane jako jeden z nástrojů politik sociálního a ekonomického rozvoje do popředí zájmu. Získává stále větší prioritu a podporu, a to nejen na národních úrovních, ale i na úrovni významných mezinárodních organizací. Nejvýznamnějším mezníkem změny v chápání poradenských služeb v oblasti volby vzdělávací a profesní dráhy se podle Freibergové (2005, s. 5) stalo dotazníkové šetření o stavu poskytování informačních a poradenských služeb realizované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které proběhlo ve 37 zemích. Dotazníky pokrývaly celé spektrum problematiky a odkryly mnohá slabá místa v poskytování informačních a poradenských služeb. Ke zlepšení situace v oblasti zkvalitnění struktur poradenských systémů na místní, regionální, národní i nadnárodní úrovni přispělo také vydání dvou dokumentů: „Rezoluce o upevňování politik, systémů a praxe celoživotního poradenství Rady Evropské unie“, podle níž by členské státy měly zajistit účinnou spolupráci mezi poskytovateli poradenství na všech úrovních a podporovat školy v tom, aby vedly mladé lidi k samostatnému učení a usměrňování vlastních vzdělávacích a kariérních cest (Draft, 2004, s. 9), a „Příručky pro tvůrce politik v oblasti kariérového poradenství“, která se zabývá vytvářením komplexního celoživotního rámce tohoto poradenství (Career, 2004). Také v České republice se zejména od počátku tohoto století postupně zvyšuje počet výzkumných projektů, které se přímo nebo nepřímo dotýkají problematiky volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků základních škol (např. Výzkum, 2003; Pražská, 2005; Smetáčková, 2007; Trhlíková, Vojtěch a Úlovcová, 2008; Hlaďo, 2009; Šťastnová a Drahoňovská, 2012 aj.).

10

Z výzkumu provedeného Národním ústavem odborného vzdělávání v roce 2003 vyplynulo, že značný vliv na rozhodování žáků o volbě další vzdělávací a profesní dráhy má rodinné prostředí, přičemž významnou úlohu zde hrají také zkušenosti a doporučení přátel. Výzkum dále poukázal na skutečnost, že tyto zdroje vlivů jsou v řadě případů pro respondenty významnější než např. informace a doporučení výchovných poradců. Zabezpečení potřebných informačních a poradenských služeb a intenzita spolupráce realizovaná ve školním prostředí se odvíjí od osobního nasazení výchovného poradce, který je klíčovým článkem poradenského systému k volbě vzdělávací a profesní dráhy. Jeho přístup výrazně determinuje úroveň kariérového poradenství na základních školách. Výstupy tohoto výzkumu ukázaly, že pro kvalitní plnění úkolů vyplývajících z výchovného a obzvláště kariérového poradenství je třeba na školách v první řadě řešit nedostatečnou časovou kapacitu výchovného poradce (Výzkum, 2003). Cílem projektu Pražské skupiny školní etnografie a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky bylo zmapování konfigurací faktorů, které ovlivňují žáky základních škol při hledání odpovědi na otázku: „Kam dál po deváté třídě?“ a následné zhodnocení úspěšnosti těchto absolventů na jejich nových působištích. Z provedeného longitudinálního výzkumného šetření vyplynulo, že profi-volba je na každé škole silně ovlivněna její konkrétní profilací a sociokulturním složením žáků, kteří se zde učí, a že společným problémem, s nímž se děti nejen na zkoumaných pražských školách, ale zřejmě na všech školách v republice potýkají, je „hledání svého zájmu“. Proto skupina navrhla, aby se ve školách od sedmého ročníku mapovaly individuální koníčky a zájmy žáků a pořádaly exkurze, které by žáky seznámily s praxí jimi tušených profesí. Tím by základní škola mohla pozitivně ovlivňovat úspěch jedince v jeho budoucím pracovním zařazení, což výzkumné šetření této skupiny potvrdilo (Pražská, 2005). V roce 2006 proběhl výzkum vztahu gender – kariérové poradenství, jehož cílem bylo: zmapovat hlavní činnosti a formy práce výchovných poradců s ohledem na to, zda jsou cílovou skupinou chlapci či dívky, zmapovat převládající přístup a konkrétní aktivity v kariérovém poradenství, identifikovat shody a rozdíly při podpoře volby povolání u chlapců a u dívek, identifikovat vlastnosti vnímané výchovnými poradci jako předpoklady pro úspěšný výkon funkce a zasadit je do genderového kontextu a zjistit obsah genderových představ výchovných poradců (Smetáčková, 2007). I tento výzkum (ve shodě s výzkumem z roku 2002/2003) prokázal, že nejčastěji probíraným problémem je volba dalšího vzdělávání a pracovní dráhy, a že žáci vnímají výchovného poradce většinou jako člověka, který jim poskytne informace o dnech otevřených dveří a brožurkách s popisem škol, ale nikoliv člověka, na kterého by se obrátili, pokud váhají s rozhodnutím. V roce 2011 proběhlo na základních a středních školách výzkumné šetření na téma: „Jak si žáci vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru?“, které se uskutečnilo v rámci projektu „Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy, VIP Kariéra II – KP“. Šetření se uskutečnilo v Praze a ve třech krajích: Plzeňském, Ústeckém a Moravskoslezském. Jeho cílem bylo zjistit, kdo a do jaké míry žáky základních a středních škol při jejich volbě další vzdělávací či pracovní dráhy ovlivňuje, kde žáci hledají informace, jak s informacemi, které naleznou, pracují, zda kariérové poradenství poskytované žákům ve školách plní očekávanou funkci a jak sami žáci tuto službu vnímají (Šťastnová a Drahoňovská, 2012).

11

7. VÝZKUMNÝ PROCES Úkolem této kapitoly je nastínění metodologického pozadí a popis celého procesu výzkumného šetření, které je věnováno kariérovému poradenství na základních školách se zaměřením na utváření profesní orientace žáků a zejména vliv školy na tuto orientaci.

7.1 Cíl disertační práce Obecným cílem této disertační práce, stanoveným na základě dlouhodobého a systematického studia odborné, zejména zahraniční literatury jako zdroje teoretického poznání, je hlubší seznámení se a důkladnější pochopení problémů, které souvisí s kariérovým poradenstvím na základních školách, analýza jeho implementace v současných podmínkách, objasnění role základní školy při utváření profesní orientace žáků a míry jejího vlivu na tuto orientaci i volbu další vzdělávací dráhy a budoucího povolání.

7.2 Výzkumný problém a jeho začlenění do teoretického kontextu Výzkumným problémem výzkumného šetření bylo odhalení překážek a potíží souvisejících s kariérovým poradenstvím na základních školách, objasnění role základní školy při utváření profesní orientace žáků a zjištění, do jaké míry u žáků ovlivňuje nejen tuto orientaci, ale i volbu jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání. Teoretický rámec pro odhalení překážek a potíží i objasnění role základní školy tvoří vymezení a charakteristika kariérového poradenství, jeho systém, cíle a úkoly, zakotvení kariérové výchovy v legislativě a kurikulárních dokumentech, teorie zabývající se volbou povolání a vývojem kariéry a vývojová specifika rané adolescence. Složitý proces utváření profesní orientace i volby dalšího vzdělávání a budoucí profese probíhá pod vlivem mnoha faktorů s možností jeho ovlivnění ze strany školy.

7.3 Východiska a cíle výzkumného šetření Výzkumné šetření bylo zaměřeno na získání aktuálních informací týkajících se volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků základních škol. Na základě hlubšího studia odborné literatury z oblasti teorií volby povolání a vývoje kariéry, současného systému, cílů a úkolů kariérového poradenství na základních školách a mnoha faktorů, které ovlivňují složitý proces utváření profesní orientace, bylo cílem výzkumného šetření: charakterizovat podmínky a zázemí pro poskytování kariérového poradenství na základních školách (1), získat reálný obraz o funkčnosti a úrovni kariérových služeb (2), sumarizovat poskytované služby v této oblasti (3), provést jejich komparaci s výsledky dřívějších výzkumů (4), identifikovat nejčastěji používané nástroje při poskytování kariérového poradenství (5), odhalit problémy související s kariérovým poradenstvím (6), porozumět rozhodování žáků o další vzdělávací dráze (7), selektovat a analyzovat faktory, které profesní orientaci i vzdělávací a profesní aspirace žáků nejvíce ovlivňují (8), zjistit, jakých poradenských služeb žáci 9. ročníků základních škol využívají (9), objasnit roli základní školy při utváření profesní orientace žáků (10), pokusit se vyjádřit míry vlivu školy na toto utváření a následnou volbu další vzdělávací, popř. profesní dráhy (11) a navrhnout změny, které lze v oblasti kariérového poradenství v základních školách provést (12) včetně způsobu provedení (13).

12

7.4 Základní výzkumná otázka Z obecného a specifických cílů disertační práce a cíle výzkumného šetření vyplynula následující základní výzkumná otázka: Jak je na základních školách vnímána a utvářena profesní orientace žáků, kdo a do jaké míry žáky při jejich volbě další vzdělávací dráhy ovlivňuje, kde žáci hledají informace a jak s nimi pracují, jakou podporu v oblasti kariérového poradenství poskytuje škola, jak tuto podporu žáci vnímají, zda kariérové poradenství na základní škole plní svou funkci a do jaké míry škola ovlivňuje u žáků výběr jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání.

7.5 Výběr a zdůvodnění výzkumné strategie Vzhledem k mnoha cílům výzkumu, z čehož vyplynulo více forem sběru dat i jejich povaha, byla pro tuto disertační práci zvolena kombinovaná (smíšená) strategie, a to z těchto důvodů: 

V části týkající se podpory poskytované v oblasti kariérového poradenství se pracuje nejen s číselnými hodnotami, ale také s větším množstvím informací i respondentů s cílem prozkoumat, jak se změnila situace v kariérovém poradenství na základních školách okresu Zlín v roce 2012/2013 proti výsledkům celostátního šetření z roku 2002/2003 (Výzkum, 2003), zda je využíváno všech možností daných legislativou a kurikulárními dokumenty, od kterého ročníku začínají kariérové poradci se žáky pracovat, jakých zdrojů v poradenském procesu využívají, do jaké míry se podílejí na realizaci vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ aj. Zkoumání existence určitých jevů a možnosti jejich změn vyžaduje kvantitativní přístup.

 Důvodem pro výběr kvalitativního přístupu je cíl výzkumu, jehož podstatou je zjistit, jak je na základních školách vnímána a utvářena profesní orientace žáků, jakou podporu v oblasti kariérového poradenství škola žákům poskytuje a do jaké míry u nich ovlivňuje výběr jejich dalšího vzdělávání a budoucího povolání, dále pak analýza textových dokumentů a dat získaných z ohniskových skupin. Kvalitativní přístup nezůstává na povrchu, nýbrž provádí podrobnou komparaci případů, sleduje jejich vývoj a zkoumá příslušné procesy (Hendl, 2008, s. 51). Argumentem pro volbu kvalitativního přístupu byla skutečnost, že umožňuje porozumět zkoumanému fenoménu a získat o něm detailní informace. Pro volbu tohoto přístupu sehrál určitou roli také fakt, že kvalitativního výzkumu je možné využít nejenom k vytváření nové teorie, ale rovněž pro prohloubení již existujících teorií. Hendl (2008, s. 279) rozlišuje kombinování se simultánním nebo sekvenčním charakterem. Pro tuto disertační práci byl zvolen sekvenční způsob výzkumu se smíšenými metodami, protože výsledky jednoho přístupu byly podstatné pro uplatnění dalšího přístupu. První etapu tvořilo shromažďování kvalitativních dat, na něj navázaly dvě etapy sběru kvantitativních dat a závěrečnou etapou bylo opět shromažďování kvalitativních dat. Celý výzkumný proces pak podrobně ukazuje následující tabulka:

13

Tabulka 1: Strategie sekvenčního způsobu výzkumu se smíšenými metodami etapa 1 sběr kvalitativních dat – žáci 1. ročníku SŠ

etapa 2 sběr kvantitativních dat – žáci 9. ročníků ZŠ

obsahová statistické analýza zpracování textových a analýza dokumentů dotazníků 2010 2011/2012 Zdroj: [vlastní zpracování]

etapa 3 sběr kvantitativních dat – kariéroví poradci ZŠ

statistické zpracování a analýza dotazníků 2012/2013

etapa 4 etapa 5 sběr kvalitativních dat - žáci 4. ročníku SŠ (účastníci souborná 1. etapy), kariéroví analýza poradci a učitelé ZŠ kvantitativních a ohnisková skupina kvalitativních - analýza diskuse dat

2013/2014

2014

7.6 Volba výzkumného vzorku Pro první etapu nebyl použit žádný výběr. Protože do prvních ročníků středních škol nastupují žáci, kteří jsou absolventy různých základních škol okresu Zlín, byli do první etapy výzkumného šetření zapojeni studenti prvního ročníku pouze jedné zlínské střední školy. V této škole pak proběhla i čtvrtá etapa. Ve druhé etapě výzkumného procesu tvořili základní soubor všichni žáci 9. ročníků základních škol okresu Zlín. Tento základní soubor by byl velmi početný a vyčerpávající šetření by z časových důvodů nebylo možné provést, proto byl použit výběrový soubor určený na základě stratifikovaného výběru. Základní soubor byl rozdělen na dva podsoubory. Jeden tvořili žáci základních škol ve Zlíně, druhý žáci mimozlínských škol. Z každého podsouboru byly náhodným výběrem (losováním) určeny dvě základní školy. Výzkumný vzorek tedy tvořili všichni žáci 9. ročníků vybraných čtyř základních škol zlínského okresu. Základní soubor pro třetí etapu výzkumného šetření tvořili kariéroví poradci všech základních škol okresu Zlín.

7.7 Rozsah výzkumného vzorku Při výzkumu je důležité nejen správně zvolit jednotky výběrového souboru, ale také stanovit jeho rozsah. Někteří autoři (např. Johnson a Christensen, 2012) upozorňují na možnost akceptování kvantitativního kritéria pro reprezentativnost vzorku, kdy doporučují následující procentuální podíl zkoumané populace jako velikost vzorku:      

do100 ………………….………. 80 % do 1000 ……………………….. 40 % do 10 000 …………………….. 7,5 % do 100 000 ……………........ 1,5 % do 1 000 000 ……………….. 0,25 % do 10 000 000 ……………… 0,075 %

14

V průběhu 2. etapy výzkumného šetření byl celkový počet žáků 9. ročníků všech základních škol okresu Zlín 1.752 (Počty žáků podle, 2011). Podle Johnsona a Christensena (2012) by velikost reprezentativního vzorku v tomto případě měla činit 7,5 % z čísla 1.752, což představuje 131 respondentů. V rámci disertační práce bylo pro účely výzkumného šetření osloveno 200 žáků 9. ročníků čtyř vybraných základních škol okresu Zlín. Osm z nich se výzkumu nezúčastnilo. Zbývajících 192 respondentů představuje 10,96 % základního souboru, a tudíž splňuje podle Johnsona a Christensena (2012) kritérium reprezentativního vzorku. V průběhu 3. etapy výzkumu působilo na Zlínsku 42 úplných základních škol (Počty žáků v ZŠ, 2013). V jejím rámci byli osloveni kariéroví poradci 34 škol a požádáni o spolupráci. Nebyl osloven výchovný poradce působící na církevní škole (na webových stránkách školy nebyl uveden kontakt) a výchovní poradci na školách praktických a speciálních. Z oslovených 34 poradců se výzkumu zúčastnilo 29, což je 85,29 % a podle Johnsona a Christensena (2012) je i zde splněna podmínka reprezentativnosti vzorku.

7.8 Výzkumné metody K obecně platným metodám, které byly v této práci využity, patří logické metody vycházející ze základů formální logiky. Jsou jimi: analýza dostupných informačních zdrojů, obsahová analýza, syntéza, indukce a dedukce, abstrakce, konkretizace a generalizace, konzultace s vědeckými pracovníky aj. (Hendl, 2005). V práci je uplatněna také metoda teoreticko-historická, která zahrnuje systematické studium primárních historických pramenů a odborné literatury, na jehož základě byly v práci popsány konkrétní teorie volby povolání a kariérního vývoje vzniklé v uplynulých sto letech, následně provedeno jejich třídění, analýza, odhalení jejich vztahů a zákonitostí a jejich interpretace do současných podmínek, z čehož pak lze stanovit určité prognózy dalšího vývoje v krátkodobé perspektivě. Metodou srovnávací byly stanoveny shody nebo odchylky zjištěných historických poznatků a jevů se současnými. Dalšími z metod použitých v této disertační práci jsou metody statistické, z nichž byla v této práci použita varianta výběrového šetření, které zkoumá reprezentativní vzorek.

7.9 Techniky výzkumného šetření Technikami výzkumného šetření se rozumí konkrétní formy získávání potřebných informací. Pro tuto disertační práci byly zvoleny tyto postupy (techniky) sběru empirických dat:     

sekundární analýza dat a výstupů projektu „Kariérové poradenství v ČR“, který byl realizován v letech 2002-2003, sekundární analýza dat a výstupů projektu „Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy, VIP Kariéra II – KP“ realizovaného v letech 2010-2012, obsahová analýza textu, dotazník, polostrukturovaná ohnisková skupina.

15

8. OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU Obsahová analýza je součástí jak kvantitativních, tak kvalitativních výzkumů a je vhodné ji využít k odhalení základních obsahových charakteristik, významu, trendů nebo témat vyskytujících se ve zkoumaných dokumentech. Podstatou obsahové analýzy je rozčlenění a kódování textu pomocí stanovených analytických kategorií, které jsou postaveny na teoretickém základě tak, aby reprezentovaly vztahy mezi proměnnými vyjádřenými v hypotézách a korespondovaly s výzkumnými otázkami (Klapko, 2013, s. 140). V první etapě výzkumného šetření byl uplatněn následující postup: 71 žákům prvního ročníku jedné ze zlínských středních škol byl zadán úkol napsat esej na téma: „Jak probíhal na základní škole výběr mé další vzdělávací dráhy“. V jednotlivých textech se pak hledaly odpovědi na následující otázky vztahující se k tématu i cíli této disertační práce:     

Kdo nejvíce ovlivnil žákovu volbu (výběr) budoucí kariéry? Co sehrálo významnou roli při tomto rozhodování (volbě, výběru)? S kým se žák nejčastěji radil? Kdo žákovi při jeho rozhodování nejvíce pomohl? Jak by mělo podle žáků kariérové poradenství na základní škole vypadat?

Z analýzy textů se pak vynořovaly kategorie a subkategorie témat, na jejichž základě byly vytvořeny dotazníky pro žáky 9. ročníků základních škol i dotazníky pro kariérové poradce, a které také určily základní směry diskuse ohniskových skupin. Podobným způsobem postupovali výzkumníci Pražské skupiny školní etnografie (2005), kteří nechali žákům napsat esej o své dosavadní školní kariéře a plánech do budoucna.

8.1 Kvantitativní obsahová analýza Kvantitativní obsahová analýza je pečlivě strukturovaným procesem, podléhajícím explicitně formulovaným pravidlům (Schulz a kol., 2011; Klapko, 2013, s. 140). Podle Kerlingera (1972, s. 528) ji lze mimo jiné použít k určení relativní převahy nebo frekvence různých komunikačních fenoménů, tendencí, stylů aj. Podstatou je segmentace zkoumaného materiálu na kódovací jednotky (identifikační proměnné), kterými je minimální část textu spadající pod jednu kategorii a nesoucí určitý význam. Následuje popis kódovacích jednotek prostřednictvím analytických kategorií a jejich kvantifikace. V této práci byla za kódovací jednotky zvolena jednotlivá klíčová slova korespondující s výše uvedenými otázkami a vztahující se k problematice profesní aspirace žáků základních škol, volby jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání, která byla následně přiřazována k jednotlivým částem esejí. Následovala jejich kategorizace a stanovení výskytu kategorií pomocí absolutní a relativní četnosti.

8.1.1 Kdo nejvíce ovlivnil žákův výběr dalšího vzdělávání Při identifikaci osob, které nejvíce ovlivňují rozhodování žáků základních škol „kam dál?“, jednoznačně dominovala varianta „já sám/sama - moje rozhodnutí“. Takto svou volbu vnímalo asi 60 % oslovených žáků. Na druhém místě se umístili rodiče, když 39,29 % žáků připustilo, že měli na jejich rozhodování nějaký vliv. Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že žáci základ-

16

ních škol přisuzují při volbě další vzdělávací a profesní dráhy více než 1,5 krát větší vliv sobě než rodičům, což koresponduje s výsledky jak českých, tak i zahraničních výzkumů. Další sociální zdroje vyplynuvší z obsahové analýzy esejí měly na rozhodování žáků již výrazně menší vliv. Vrstevníkům, pedagogům, sourozencům a dalším osobám přikládají žáci základní školy při svém rozhodování menší váhu. 21,43 % žáků uvedlo, že jejich volbu další vzdělávací dráhy ovlivnili vrstevníci (kamarádi, spolužáci), 14,29 % žáků při rozhodování přiznalo vliv také pedagogům a 10,71 % sourozencům. Z těchto dat lze usoudit, že vrstevníci žáky při rozhodování o vyšším sekundárním vzdělávání ovlivňují více než učitelé a sourozenci. U dalších osob (prarodiče, příbuzní, profesionální kariéroví poradci) se míra jejich vlivu pohybovala na méně než 10 %. Kariérovému poradci přisoudilo největší vliv 7,14 % žáků, stejný počet žáků = 7,14 % ovlivnil při jejich rozhodování třídní učitel. Pro 1 žáka = 3,37 % byli rozhodujícím činitelem prarodiče a pro 1 žáka = 3,37 % příbuzní. Stejně tak pro 1 žáka = 3,37 % pracovníci pedagogickopsychologické poradny a pro 1 žáka = 3,37 % pracovníci úřadu práce, tedy institucí zabývajících se kariérovým poradenstvím. Činnost výchovného poradce, který na školách působí většinou také jako kariérový poradce, byla ze všech forem kariérového poradenství vnímána jako nejúčinnější. Celkově lze konstatovat, že více než polovina žáků (57,14 %) označila jako nejvýznamnější vnější faktor působící na jejich rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze rodinu a více než třetina žáků (35,71 %) osoby ze svého okolí.

8.1.2 Co sehrálo významnou roli při rozhodování Na rozhodování žáků o jejich dalším vzdělávání a budoucí profesi většinou působí několik faktorů současně. Pro přehlednost bývají rozdělovány na vnější a vnitřní. Dělicí čára mezi nimi ale neexistuje, neboť vnitřní faktory se vyvíjejí, transformují a socializují pod vlivem vnějších okolností. U jednotlivých autorů zabývajících se kariérovým rozhodováním a profesním vývojem lze nalézt různá seskupení jak vnitřních, tak i vnějších faktorů, které mají vliv na rozhodování pubescentů o jejich další vzdělávací dráze. Mezi nejvýznamnější patří: schopnosti, vědomosti, dovednosti a zájmy. Kvantitativní obsahová analýza esejí poskytla následující výsledky: zájmy jako rozhodující činitel při volbě další vzdělávací a profesní dráhy uvedlo 22,54 % žáků, podle svých schopností se rozhodovalo 15,49 % žáků, dosažené školní výsledky sehrály při rozhodování roli u 23,94 % žáků, jiné faktory uvedlo 5,63 % žáků. Nejvíce žáků = 32,39 % si svou další vzdělávací dráhu zvolilo na základě svých představ o tom, co by chtěli v budoucnu dělat. Lze tedy konstatovat, že představy žáků o budoucím povolání/zaměstnání sehrávají 2krát větší roli než jejich schopnosti a cca 1,5krát větší roli než jejich zájmy nebo vědomosti a dovednosti. Vnější atributy, např. sídlo SŠ nebo forma přijímacího řízení se jako jeden z činitelů ovlivňující rozhodování mladých lidí o dalším vzdělávání v našem výzkumném šetření také objevily. Pro 39,44 % žáků základních škol byla prvořadá samotná oblast dalšího vzdělávání (zaměření SŠ, sídlo SŠ, forma přijímacího řízení, podmínky přijetí aj.), což plně potvrzuje závěry Vendela (2008, s. 70). Důležitou roli při volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání sehrává u žáků základních škol také vykonávané povolání rodičů, úroveň jejich dosaženého vzdělání, rodinné prostředí, styl výchovy, postoje rodičů k práci a jednotlivým povoláním aj. V rámci našeho šetření byl věnován prostor také identifikaci žáků s povoláním někoho z rodiny. Kvantifikací dat získaných obsahovou analýzou esejí bylo zjištěno, že povolání v rodině sehrálo významnou roli při rozhodování o další vzdělávací dráze pouze u 11,27 % žáků, což je o 14 % méně, než uvádějí Šťastnová a Drahoňovská (2012, s. 9). Naše empirická data dále ukázala, že ke ztotožnění s povoláním pra-

17

rodičů stejně jako s povoláním příbuzných došlo pouze u 1,41 % žáků. Přesto lze konstatovat, že při rozhodování žáků o budoucí profesi širší rodina hraje určitou roli. Mezi nejčastěji uváděné informační zdroje, které mají pro vycházející žáky při volbě jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání velký význam, patří masmédia (Výzkum, 2003). V souvislosti se získáváním informací zajímaly také nás zdroje, ze kterých žáci čerpají potřebné informace pro výběr školy. Kvantifikací empirických dat získaných obsahovou analýzou esejí bylo zjištěno, že masmédia sehrála určitou roli u 35,21 % žáků, z toho internet u 19,72 %, tištěná média u 12,68 %, akustická a obrazová média pouze u 2,82 %. I když internet uvedlo méně respondentů, než jsme očekávali, přesto lze jeho postavení považovat za dominantní. Potvrzuje se, že se stává stále více oblíbeným a jedinečným zdrojem informací. Ve srovnání s internetem jsou informace získané z ostatních masových komunikačních prostředků, zejména akustických a obrazových, žáky hodnoceny jako méně přínosné. Dále bylo zjištěno, že pro 11,27 % žáků byly rozhodujícím faktorem propagační akce, zejména burza škol (4,23 %) a náborové akce pracovníků střeních škol (7,04 %). Pedagogickopsychologická poradna a úřad práce, stejně jako povolání příbuzných nebo prarodičů sehrály při rozhodování významnou roli pouze u 5,64 % žáků.

8.1.3 S kým se žák nejčastěji radil Na základě analýzy výzkumů různých autorů lze konstatovat, že v oblasti poskytování kariérových informací hrají významnou roli také vrstevníci a vrstevnické skupiny. I z naší analýzy vyplynulo, že pro 32,39 % žáků jsou nejčastějším zdrojem rad a informací vrstevníci (kamarádi a spolužáci), což jednoznačně koreluje se závěry Taylorové (1992), že vrstevníci a vrstevnické skupiny hrají prvořadou roli především v oblasti poskytování kariérových informací, i se závěry Hlaďa (2009, s. 69), že vrstevníci jsou významnějším zdrojem informací než učitelé a kariéroví poradci. Z naší obsahové analýzy vyplynulo, že učitelé byli podstatným zdrojem informací pro 14,09 % žáků a kariérový poradce pro 12,86 % žáků. To znamená, že vrstevníci byli jako význačný zdroj informací označeni 2,5krát častěji než výchovní poradci a 2,3krát častěji než učitelé. Ačkoli několik realizovaných výzkumů uvedlo vliv školy na volbu další vzdělávací dráhy a budoucí profese jako okrajový (srov. např. Výzkum, 2003; Trhlíková, Vojtěch a Úlovcová, 2008), tento fakt výsledky našeho šetření nepotvrdily. Že škola, resp. pedagogičtí pracovníci sehrávají při kariérovém rozhodování významnou roli, vyplynulo z esejí 28,18 % žáků. Pedagogičtí pracovníci (28,18 %) spolu s rodiči (33,80 %) tak představují významný zdroj kariérových informací, které působí na formování vzdělanostních a profesních aspirací žáků. Při rozhodování o budoucí vzdělávací a profesní dráze rodiče mohou svým dětem poskytnout podporu jak výchovou, tak i vzorem nebo informacemi, ale podpora vzděláváním a vybavením jedinců příslušnými kompetencemi náleží pouze škole.

8.1.4 Kdo žákovi při jeho rozhodování nejvíce pomohl Pomoc rodičů při volbě další vzdělávací dráhy je ovlivňována mnoha faktory, a to nejen vzděláním rodičů či informovaností o typech středních škol a jejich zaměření aj., ale také tím, jak pubescenti vnímají roli rodičů a do jaké míry jsou ochotni jejich rady a pomoc akceptovat. Pokud jde o pomoc při rozhodování „kam dál“?, bylo zjištěno, že žáci vnímají přibližně stejnou měrou jak pomoc rodiny, tak pomoc pedagogických pracovníků. Shodně s Hlaďem a Drahoňovskou (2012, s. 15) lze konstatovat, že pomoc ze strany třídních učitelů (uvedlo 20 %) je žáky oceňována více, než pomoc kariérových poradců (uvedlo 14 %). Toto zjištění plně potvr-

18

zuje fakt, že třídní učitel je v užším kontaktu jak s žáky, tak s rodiči, a při volbě dalšího vzdělávání a budoucího povolání sehrává významnější roli než výchovný – kariérový poradce, neboť je lépe obeznámen jak se studijními předpoklady žáka, tak s rodinnými či sociálními poměry rodiny. Kvalitní propagace kariérového poradenství by měla být součástí internetových stránek každé školy a měla by obsahovat srozumitelný popis poskytovaných služeb, jejich význam pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy, potřebné kontakty včetně vyhovujících úředních hodin.

8.2 Kvalitativní obsahová analýza Kvalitativní obsahová analýza se snaží udržet výhody kvantitativní obsahové analýzy, zejména předem připravený postup sběru a analýzy dat, systematičnost výzkumu, změření četností kategorií, zevšeobecňování závěrů nebo použití kategorií jako jádra analýzy. Zároveň ale směřuje k porozumění výpovědím v kontextu a v procesuálním vývoji (Mayring, 2010). Podstatou kvalitativní obsahové analýzy je zmenšit množství textu při zachování zásadního obsahu, získaná data propojit, vhodným způsobem doplnit a následně interpretovat (Klapko, 2013, s. 141).

8.2.1 Kvalita výzkumu Při zajištění kvality výzkumu je nutné přihlédnout ke zvláštnostem kvalitativní výzkumné strategie. Aby kvalita takto koncipovaného výzkumu byla zajištěna, je nutné dodržovat určitá pravidla. V této práci byla snaha dodržet čtyři kritéria kvality: důvěryhodnost, přenositelnost, spolehlivost a potvrditelnost. Důvěryhodnost je podobná validitě používané u kvantitativního výzkumu. I u kvalitativního přístupu je potřeba dokázat, že předmět zkoumání byl přesně identifikován a popsán (Hendl, 2005, s. 339). Naší snahou bylo zajistit důvěryhodnost délkou výzkumného šetření (sběr a postupná analýza dat probíhala po dobu 4 let), konzultacemi s vědeckými pracovníky, kteří se výzkumu neúčastnili a kteří nezávisle na sobě posuzovali projekt výzkumného šetření i jeho dílčí výsledky, čímž poskytli zpětnou vazbu poukazující na klady i nedostatky, triangulací (pro ověření poznatků bylo použito více metod sběru dat) a užitím přímých citací v textu práce. Za důležité techniky kritéria přenositelnosti považuje Švaříček (2007, s. 36) zdokumentování celého výzkumného procesu a spojení jeho výsledků s již realizovanými výzkumy. V této práci jsou použity obě tyto techniky. Celý výzkumný proces byl podrobně zachycen a přímo v jednotlivých kapitolách jsou analyzována získaná data, je popsáno, k čemu se dospělo, a provedeno srovnání s výsledky výzkumného šetření z roku 2003 (Výzkum, 2003), s výsledky Šťastnové a Drahoňovské (2012) a s výsledky Hlaďa a Drahoňovské (2012). K zajištění spolehlivosti existují podle Švaříčka (2007, s. 41) tyto techniky: konzistence otázek, přepis nahrávek rozhovorů a konzistence při kódování. Spolu s Rubinem a Rubinovou (2012) doporučuje Švaříček kritérium spolehlivosti nahradit kritériem správnosti a pečlivosti. Správnost postihuje přesnost kvalitativního výzkumu (výzkumník by měl pracovat jen s těmi informacemi, které získal, a neměl by je doplňovat vlastními), pečlivost spočívá v doložení způsobu, jakým byli vybráni účastníci výzkumu a jak byl složen celý obraz studie včetně jejích závěrů. Při analýze našeho výzkumného šetření se pracovalo pouze s daty, která byla získána v průběhu výzkumu (zajištěna správnost) a celá studie byla podrobně popsána (zajištěna pečlivost).

19

Potvrditelnost je analogií objektivity. Lze jí dosáhnout zprávou obsahující dostatečné množství informací, aby bylo možné posoudit nejen adekvátnost procesu zkoumání, ale i získané poznatky (Hendl, 2005, s. 340). Závěrečná zpráva z výzkumného šetření by proto měla zahrnovat hrubá data včetně jejich sběru, popis a zdůvodnění metodologie, cíle výzkumu, informace o pilotáži a průběhu vlastního výzkumu, o použitých analytických postupech aj. (Hendl, 2005, s. 340). Aby bylo splněno kritérium potvrditelnosti, v jednotlivých kapitolách byl co nejpřesněji popsán celý výzkumný proces a prezentována hrubá data, která jsou odlišena kurzívou, aby bylo možné objektivně posoudit adekvátnost interpretací.

8.3 Poznatky získané obsahovou analýzou textu Na základě obsahové analýzy se lze domnívat, že někteří žáci ještě v 9. ročníku nevědí, co by chtěli v životě dělat, čím se zabývat, proto hledají někoho, kdo by jim poradil nebo pomohl. Na tuto skutečnost upozorňují také Doubek a Levínská (Pražská, 2005), kteří uvádějí, že hlubší a trvalejší zájmy má jen málo žáků. Naopak někteří žáci již mají v otázce volby zcela jasno. Při řešení výběru střední školy se mladí lidé nechávají ovlivnit živými, reálnými lidmi. I když především rodiče jsou uváděni jako nejvýraznější faktor působící na rozhodování, jejich přímý vliv na výběr střední školy připustilo jen velmi málo žáků. Volba další vzdělávací a profesní dráhy může být tedy zcela náhodná, ovlivněná blízkou nebo cizí osobou, ale také ryze vlastním rozhodnutím vycházejícím z dosavadních zkušeností a korespondujícím s aktuálním zájmem. Poznání zájmů, tedy toho, co žáky přitahuje a co je baví dělat, je jednou ze základních podmínek úspěšného kariérového poradenství. Žáci si své představy vytvářejí mnohdy bez přiměřených vědomostí o tom, jaké požadavky různé typy středních škol kladou na své studenty, a bez náležitých znalostí vlastních předpokladů si vybírají školu podle jejích vnějších atributů, aby jejich vstup do vyššího stupně vzdělávání byl co nejjednodušší. Na rozhodovací proces tedy působí celá řada faktorů. K významným formálním faktorům patří: internet, burzy škol, dny otevřených dveří aj. Protože se žáci nejlépe orientují v prostředí, které dobře znají, mezi neformálními faktory sehrávají důležitou roli osoby z žákova blízkého i vzdálenějšího okolí. Nejčastěji jsou to rodiče, kamarádi nebo učitelé, tedy zdroje, s nimiž se osobně setkávají. Specifickou roli v procesu rozhodování zastávají také sourozenci. Zejména starší sourozenci jsou nejen důležitým zdrojem informací o středních školách, ale také zdrojem, který ovlivňuje formování představ a plánů, jež se vztahují ke vzdělávání a profesi. Volí-li si mladý člověk povolání, činí tím svůj krok do světa dospělých. Patnáctiletí žáci, kteří končí povinnou školní docházku, nemají příliš zkušeností a nejsou ještě tak osamostatnění, aby při rozhodování o dalším vzdělávání a budoucím povolání nepotřebovali radu či pomoc, i když to mnohdy popírají a dávají najevo, že je to jejich život a jejich rozhodnutí. Mnozí tedy správně vnímají, že jde o jejich budoucnost, ale současně je patrné, že si uvědomují, že rodiče za ně stále nesou odpovědnost a jejich rozhodnutím se podřizují. Najdou se ale i žáci, kteří svou budoucnost v rukou rodičů zcela ponechávají. Celkově lze konstatovat, že se rodiče tématu dalšího vzdělávání po ukončení základní školy věnují velmi výrazně. V období pubescence dochází u žáků k postupnému odpoutávání se od rodičů a významnou roli v jejich životě začínají hrát vrstevníci. Žáci se snaží mezi svými vrstevníky nalézt někoho, komu by mohli plně důvěřovat, s nímž by mohli sdílet své vnitřní pocity (Hlaďo a Drahoňovská, 2012, s. 14). S kamarády a spolužáky probírají možnosti dalšího vzdělávání a své představy navzájem konfrontují. Vrstevníci se tak stávají důležitým zdrojem rad, i když spíše jen v oblasti informací.

20

V rámci rozhodovacího procesu při přechodu žáků mezi nižším a vyšším sekundárním vzděláváním jsou významným zdrojem rad také učitelé a kariéroví poradci. Učitelé posuzují žáky v jednotlivých předmětech a jsou schopni diagnostikovat nejen úroveň jejich vědomostí a dovedností, ale také úroveň jejich nadání, projevy jejich zájmů i vzdělávacích obtíží. Díky tomu jsou schopni poskytnout žákům kvalifikovanou radu týkající se možnosti jejich dalšího studia, popř. i budoucí profese. Zejména učitelé s delší pedagogickou praxí mají značné zkušenosti a mohou žákům nejen poradit, ale i pomoci. V předmětech, které vyučují, mají dostatek příležitostí působit na žáky, systematicky u nich rozvíjet zájem, poskytovat informace o oborech, které s předmětem souvisí nebo z něj vycházejí, o náplni a perspektivách jednotlivých profesí apod. Na rozhodování o dalším vzdělávání a budoucím povolání by se tedy měli spolupodílet učitelé všech vyučovacích předmětů. Nejčastěji uváděnými zdroji pomoci při výběru dalšího vzdělávání a budoucí profese je rodina a škola. Z kvantitativní obsahové analýzy vyplynulo, že 45 % žáků uvedlo jako nejčastější zdroj pomoci rodinu a 35 % školu. Působení rodičů, jejich rady a pomoc jsou dominantní. Také členové širší rodiny mohou u žáků formovat postoje ke vzdělávání, práci i jednotlivým povoláním. Úloha školy je však při volbě další vzdělávací a profesní dráhy důležitá a v určitém ohledu i nezastupitelná. Učitelé pomáhají jedincům s utvářením reálného profesního cíle a perspektivy a vybavují je kompetencemi potřebnými pro sebepoznávání, plánování a rozhodování (Hlaďo a Drahoňovská, 2012, s. 15). Protože ve škole stráví žáci velké množství času, mají učitelé značný potenciál, aby se stali klíčovým zdrojem informací, rad a pomoci. Je jen ke škodě věci, že někteří učitelé i výchovní – kariéroví poradci považují rozhodování žáků o dalším vzdělávání za soukromou záležitost, v níž by měli mít monopolní postavení pouze rodiče, a škola by do tohoto postavení neměla vstupovat. S negativy týkající se práce učitelů i kariérových poradců bylo možné se v textech několikrát setkat. V podmínkách současné školní praxe představuje výchovný - kariérový poradce klíčový článek v poskytování poradenských služeb. Jeho hlavní devizou při realizaci poradenské činnosti je nepochybně možnost každodenního a bezprostředního kontaktu se žáky i ostatními vyučujícími. Zajímalo nás tedy, jak žáci práci kariérových poradců nejen hodnotí, ale také jaké jsou jejich představy o ideálním poradci. Z kvantitativní obsahové analýzy vyplynulo, že žáci se na kariérového poradce obracejí především s žádostmi o informace týkající se možností jejich dalšího studia. Proto ve svých představách na prvním místě většinou uvádějí erudovanost kariérového poradce, jeho orientaci v profesní problematice a schopnost poskytnout správné a srozumitelné informace. Kromě odbornosti a poskytování kvalitních informací část žáků uvedla, že od kariérového poradce očekává schopnost testovat jejich zájmy a schopnosti, správně vyhodnotit jejich předpoklady a na základě toho doporučit vhodný studijní obor nebo vhodné povolání. V esejích žáků je zřetelně kladen důraz nejen na odborné, ale současně také na sociální kompetence kariérového poradce. Velký počet žáků považuje za velmi důležitou vlastnost poradce nejen schopnost porozumět problémům, ochotně naslouchat, argumentovat a přesvědčovat, ale také schopnost respektovat jejich názor. Na základě žáky uvedených indicií je možné kariérového poradce popsat následovně: Kariérový poradce je člověk, který má porozumění pro mladé lidi, je ochoten jim naslouchat, poradit a pomoci. Respektuje vlastní názor žáků, je komunikativní, se schopností argumentace a přesvědčování. Má odpovídající vzdělání a odborné i sociální kompetence, dobře se orientuje v problematice kariérového poradenství. Je schopen poskytnout žákům správné a srozumitelné informace a doporučit další možnosti jejich získání. Umí pracovat s testy, na jejichž základě dokáže vyhodnotit studijní i profesní předpoklady žáků a doporučit jim vhodné varianty dalšího směřování.

21

9. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření, které proběhlo mezi žáky 9. ročníků vybraných základních škol a mezi kariérovými poradci všech základních škol okresu Zlín, představuje dominantní část celého výzkumného projektu.

9.1 Analýza dat dotazníkového šetření žáků 9. ročníků základních škol Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat vize žáků i jejich rodičů ve vztahu k profesní budoucnosti, zjistit faktory ovlivňující rozhodování žáků a zdroje, z nichž žáci čerpají informace týkající se další vzdělávací a profesní dráhy, zhodnotit úroveň kariérového vzdělávání a kariérového poradenství na základních školách a míru vlivu základní školy na profesní orientaci a volbu další vzdělávací dráhy očima žáků. Pro sběr empirických dat týkajících se žáků základních škol, kteří v daném školním roce navštěvovali 9. ročník, byla zvolena technika tištěného dotazníku. K jeho sestavení byly použity mimo jiné i výsledky, získané kvantitativní i kvalitativní obsahovou analýzou esejí. Pro zajištění funkčnosti a spolehlivosti výzkumného nástroje bylo použito tzv. pilotního ověření, které proběhlo v prvním ročníku jedné ze zlínských středních škol, jehož cílem bylo odstranění případných nejasností ve formulacích otázek. Stěžejním tématem tohoto šetření byla volba dalšího vzdělávání a budoucího povolání žáků základních škol. Cílem bylo zmapovat pohled žáků na tento rozhodovací proces. Konkrétně: zjistit, kdo o volbě rozhoduje a do jaké míry rodiče s vlastním rozhodnutím žáka souhlasí, vymezit představy rodičů a žáků o jejich budoucí profesi a určit, jak se shodují či rozcházejí, posoudit pomoc okolí žáka na jeho rozhodování, určit, které formální a neformální zdroje informací žáci při volbě využívají, vyhodnotit efektivitu kariérového vzdělávání na základních školách z pohledu žáků, zjistit, do jaké míry se kryjí zájmy a studijní předpoklady žáků s jejich výběrem střední školy, a v neposlední řadě charakterizovat individuální kariérové poradenství na základních školách a vliv školy na volbu další vzdělávací dráhy z pohledu žáků. Žáci jsou při volbě vyššího sekundárního vzdělávání významným subjektem. Shodně se domnívají, že o volbě střední školy a budoucího povolání rozhodují sami na základě vlastních představ, což v dotazníku potvrdilo 60 % z nich. Pokud jsou představy žáků reálné a jsou v souladu i s představami rodičů, tito s výběrem dalšího vzdělávání bez výhrad souhlasí. V našem výzkumném šetření se 67 % dotázaných žáků rozhodlo pro střední vzdělávání zakončené maturitní zkouškou na některé z odborných škol. S vlastním výběrem další vzdělávací dráhy svých potomků se ztotožnilo 88 % rodičů. I když mnozí žáci tvrdí, že výběr střední školy byl jejich vlastním rozhodnutím, na základě dalších otázek položených v dotazníku se potvrdilo, že žáci jsou při volbě dalšího vzdělávání přeci jen svými rodiči ovlivněni a při rozhodování upřednostňují jejich pomoc. Velký význam přisuzují žáci také pomoci od kamarádů. Při volbě vyššího sekundárního vzdělávání a budoucí profese jsou žáky základních škol využívány různé formální i neformální zdroje informací. Mezi nejvýznamnější zdroje z hlediska míry využívání i efektivity při poskytování informací patří internet, kamarádi a škola, na kterou si žák chce podat přihlášku. Internet, jako nejčastěji využívaný zdroj informací, uvedlo v našem šetření 70 % žáků, kamarády téměř 46 % a ve škole, na níž by chtěli pokračovat ve studiu, získalo v rámci dne otevřených dveří potřebné informace 44 % žáků. Vzdělávací oblast „Člověk a svět práce“ vybavuje žáka takovými kompetencemi, na jejichž základě by se měl dokázat správně a samostatně rozhodovat. Kromě poskytování informací je při výuce pozornost věnována sebepoznávání, utváření a rozvíjení praktických dovedností

22

a žádoucích osobních vlastností důležitých pro plánování budoucnosti a začlenění do pracovního života. Výchovní – kariéroví poradci i třídní učitelé, i když se na zájmy, jako jeden z vnitřních faktorů ovlivňujících výběr dalšího vzdělávání, dotazují, poskytují především informace o vzdělávací nabídce a poradenství popř. pomoc v oblasti volby dalšího studia. Testování studijních předpokladů žákům spíše zprostředkovávají skrze pedagogicko-psychologické poradny nebo úřady práce. Tento fakt z našeho šetření také vyplynul. Lze konstatovat, že výběr vyššího sekundárního vzdělávání je v souladu se zájmy u 80 % žáků, což je jistě pozitivní zjištění. Úroveň i kvalita kariérového poradenství se na jednotlivých základních školách liší. O volbě další vzdělávací a profesní dráhy hovořil výchovný poradce průměrně s více než 90 % žáků. Situace týkající se rozhovorů výchovných – kariérových poradců s rodiči je z našeho pohledu i pohledu samotných žáků nepříznivá. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že výchovný poradce hovořil s rodiči jen asi poloviny žáků (50,52 %) končících povinnou školní docházku a rozhodujících se o dalším vzdělávání. Jednou z příčin tohoto stavu může být časové zaneprázdnění kariérového poradce způsobené vysokým počtem hodin přímé výuky, popř. výkonem dalších funkcí, nebo také povrchnost jeho práce v oblasti kariérového poradenství poskytovaného rodičům žáků. Další příčinu lze spatřit také v nedostatečné informovanosti rodičů o poradenských službách školních poradců a vůli rodičů jejich služeb využívat. Propagace poradenských služeb ve škole by měla směřovat nejen k žákům, ale hlavně k jejich rodičům. Názor žáků 9. ročníků, zda škola může či nemůže ovlivnit přání a vizi rodičů týkající se jejich dalšího vzdělávání, není zcela jednoznačný. I když více než polovina žáků (54,16 %) si myslí, že škola může ovlivnit představy rodičů o jejich dalším studiu, více než třetina žáků (36,98 %) je opačného názoru. Pouze kvalitní a systematickou prací výchovných – kariérových poradců, třídních učitelů a dalších pedagogů lze změnit pohled žáků a jejich rodičů na roli školy a poradenských služeb při volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání.

9.2 Analýza dat dotazníkového šetření kariérových poradců Pro sběr empirických dat týkajících se kariérových (výchovných) poradců byla zvolena technika elektronického dotazníkového šetření. Pro sestavení dotazníku bylo využito nejen výsledků, získaných obsahovou analýzou esejí, ale také výsledků dotazníkového šetření žáků 9. ročníků základních škol. Dotazníky byly respondentům zaslány přímo na jejich emailové adresy uvedené na webových stránkách jednotlivých úplných základních škol okresu Zlín. Důvodem pro dotazníkové šetření v elektronické podobě byly téměř nulové finanční náklady, jednoduchá distribuce i snazší zpracování primárních dat. Aby byla zajištěna správnost, srozumitelnost a vhodnost formulace otázek, použilo se tzv. pilotáže, které se zúčastnili výchovní – kariéroví poradci a několik dalších pedagogů tří zlínských středních škol. Tím byla zabezpečena také platnost a spolehlivost výzkumného nástroje. Dotazníkové šetření kariérových poradců základních škol okresu Zlín bylo zaměřeno na šest oblastí: profil kariérového poradce, jeho materiální a informační zázemí, podíl na kariérovém vzdělávání žáků, spolupráce s rodiči a spolupráce s ostatními subjekty. Cílem bylo charakterizovat kariérového poradce z hlediska pohlaví, věku, délky pedagogické a poradenské praxe, absolvovaného specializačního studia, souběžně vykonávaných činností a podílu na kariérovém vzdělávání žáků vlastní školy, zmapovat materiální podmínky, propagaci a dostupnost kariérového poradenství ve vlastní škole poradce včetně jeho konzultačních hodin, zjistit, jakých informačních zdrojů k poradenské činnosti využívá a s kterými subjekty při této činnosti spolupracuje a vyhodnotit spolupráci kariérového poradce s rodiči žáků.

23

Kariérovému poradenství se na základních školách věnuje ředitelem určený pedagog, zpravidla výchovný poradce, který má osobnostní předpoklady, splňuje kvalifikační požadavky a spolupracuje zejména s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky. V okrese Zlín působí ve funkci kariérového poradce převážně ženy středního a staršího věku (nad 40 let) a pedagogickou praxí delší než 20 let, z nichž většina absolvovala specializační studium výchovného poradenství. Kariérové poradenství vykonávají nejčastěji souběžně s prací učitelky a velmi často také působí jako výchovné poradkyně. Významnější rozdíly mezi poradci byly zaznamenány pouze v délce jejich poradenské praxe. K výraznému zlepšení proti roku 2003 i proti roku 2012 došlo v materiálním zázemí kariérových poradců, a to zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, kdy stálý přístup na internet mají všichni poradci, tedy 100 %. Kariéroví poradci nejčastěji využívají webové stránky úřadů práce, středních škol a stránek, kde lze nalézt různé testy týkající se vědomostí, schopností, zájmů apod. Vedle materiálního zázemí a dobrých pracovních podmínek se zlepšila také propagace a dostupnost kariérového poradenství ve školách. Pozitivně je kariérovými poradci hodnocena jak jejich prostorová, tak i časová dostupnost. S činností kariérového poradce na základní škole souvisí také příprava a realizace vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“, jejíž součástí je vzdělávací obor „Svět práce“, který je závazný pro 8. a 9. ročník. Přímou výukou se na jeho realizaci podílí více než polovina kariérových poradců, zbývající část alespoň pomáhá radami svým kolegům, kteří se na přímé výuce podílejí. Asi třetina poradců participuje na přípravě a tvorbě školního vzdělávacího programu ve vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“. Na více než polovině škol je vzdělávací obor „Svět práce“ vyučován v rámci běžných vyučovacích předmětů a na třetině škol probíhá výuka ve specializovaných předmětech. Za slabou stránku kariérového poradenství na zlínských základních školách lze považovat podíl kariérových poradců na přímé výuce tohoto oboru a zejména na tvorbě školních vzdělávacích programů ve vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“. Spolupráci s rodiči sice považuje více než 90 % kariérových poradců za dostačující. To ale neodpovídá výsledkům našeho šetření, v němž téměř polovina žáků uvedla, že poradce s jejich rodiči nehovořil. Z dalších subjektů kariéroví poradci nejčastěji spolupracují se středními školami (další vzdělávaní) a úřady práce (profesní situace na pracovním trhu).

10. OHNISKOVÉ SKUPINY Kvantitativní a kvalitativní analýza textu (esejí) a analýza dotazníkových šetření byla doplněna ještě diskusí, k níž bylo použito ohniskových skupin, aby byly zajištěny co nejhodnotnější údaje. Cílem bylo získat data odrážející šíři i různorodost nápadů a názorů vybraných žáků a postojů výchovných – kariérových poradců i učitelů k jádru této disertační práce, zda základní škola může či nemůže u svých žáků nějakým způsobem ovlivnit volbu jejich další vzdělávací a profesní dráhy. Ohnisková skupina (angl. focus group) představuje podle Morgana (2001, s. 13) výzkumnou metodu, pomocí které se získávají data za využití skupinových interakcí, které samovolně vznikají a probíhají v debatě na předem určené téma. Podstatou ohniskové skupiny je zaměření diskuse = ohniska, které se odvíjí od cílů výzkumu a výzkumných otázek. Miovský (2006, s. 175) doplňuje, že ohniskem je určitá tematická oblast, která musí být ohraničená a všem srozumitelná, kterou vždy volí výzkumník. Srovnání názorů a zkušeností účastníků je pak cenným zdrojem jejich vhledu do daného tématu. Protože otázky členů skupiny totiž není možné předvídat a naprogramovat, jako je tomu například ve strukturovaném interview, je ohnisková skupina kvalitativním výzkumem v pravém smyslu slova.

24

10.1 Počet a zaměření ohniskových skupin Ohniskovou skupinu lze podle Štainera (2014, s. 4) využít samostatně a postavit na ní celou analýzu výzkumného šetření, ale také souběžně s dotazníkovým šetřením. V našem případě byla ohnisková skupina využita po dotazníkovém šetření a jeho vyhodnocení jednak k ověření získaných dat, ale také k doplnění jejich interpretace. Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetření proběhlo jak mezi žáky, tak mezi výchovnými – kariérovými poradci, byly použity dvě ohniskové skupiny tvořené žáky, jako přímými uživateli služeb kariérového poradenství na základních školách, a kariérovými poradci a učiteli, jako odborníky, kteří jsou profesně se zkoumanou problematikou spjati, setkávají se se žáky, znají jejich problémy a pomáhají jim je řešit. Každá z těchto dvou skupin nahlíží na stejnou problematiku z různých úhlů. Odborníci z institucionálního pohledu, uživatelé z pohledu každodenního života a jeho problémů. Vynechání jedné z uvedených skupin by mohlo vést k přehlédnutí některých závažných faktů.

10.2 Počet účastníků, místo, čas a průběh ohniskových skupin V odborné literatuře (srov. Morgan, 2001; Miovský, 2006; Švaříček a Šeďová, 2007 aj.) je možné se setkat s velkými rozdíly v uváděném ideálním počtu účastníků ohniskové skupiny. Naše ohnisková skupina žáků byla realizována se třemi dívkami a třemi chlapci (genderové vyvážení) jedné ze zlínských středních škol, kteří byli vybráni záměrně na základě názorů, jež prezentovali ve svých esejích. Ohnisková skupina odborníků čítala také 6 členů, kterými byli: výchovný - kariérový poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů, asistentka pedagoga a tři učitelky. Všichni působí na jedné ze základních škol, v níž proběhlo dotazníkové šetření žáků 9. ročníků a kde se také kariérový poradce zúčastnil dotazníkového šetření. Účast v každé výzkumné skupině byla zcela dobrovolná. Účastníci obou ohniskových skupin sešli v budově školy, v místnosti určené pro rozhovory s rodiči, která byla vybavena mimo jiné oválným konferenčním stolkem a křesly, která bylo možné postavit kolem stolku tak, že na sebe všechny v nich sedící osoby dobře viděli. Doporučená celková délka ohniskové skupiny se pohybuje v rozmezí 1,5 až 2 hodiny. Vzhledem k počtu účastníků, množství témat a jejich komplexnosti může být délka i kratší, což byl také náš případ, neboť moderátor obou skupin a výzkumník byla jedna a tatáž osoba, díky čemuž měla přehled o všech diskusích a mohla snadno přenášet témata z jedné diskuse do dalších a naopak vyhnout se tématům, která už byla dostatečně prozkoumána. Čas pro diskusi byl stanoven na 45 minut, tedy dobu jedné vyučovací hodiny. Ohnisko diskuse bylo zaměřeno na téma korespondující s názvem této disertační práce, zda základní škola může či nemůže u žáka ovlivnit volbu jeho dalšího vzdělávání a budoucího povolání. Protože bylo potřeba kromě tohoto klíčového tématu do diskuse zakomponovat další okruhy otázek, kterými by se nejen ověřily a doplnily dotazníkovým šetřením získané poznatky, ale zjistily také názory aktérů na dané téma, nejvhodnější podobou se jevila polostrukturovaná ohnisková skupina, v níž pořadí ani přesné znění otázek není závazné, v jejím průběhu je možné měnit míru strukturovanosti, badatel je výrazně více součástí interakce a úroveň diskuse lze kreativně přizpůsobovat aktuálnímu vývoji situace. Výzkumník si před zahájením debaty dohodl s pomocným moderátorem, který nebyl členem skupiny, jejich vzájemné působení. V průběhu diskuse si oba vedli záznamové archy, do kterých zapisovali vše zajímavé, co při rozhovorech postřehli. Ukázalo se, že data získaná v interview jsou bohatší, než se původně předpokládalo, neboť interakce probíhala nejen mezi výzkumníkem a účastníky, ale zejména mezi účastníky navzájem.

25

Členové skupin byli upozorněni, že se bude pořizovat stenografický záznam všech odpovědí, u nichž budou uváděna jejich křestní jména. Proto byli požádáni o souhlas a seznámeni s možností účast ve skupině odmítnout. Ještě před zahájením byli všichni seznámeni s pravidly, která byla převzata od Vávrové a Gavory (2014, s. 110). Po zahájení pokračovalo interview úvodní diskusí a motivací, poté se přešlo k jádru diskuse a závěrem k jejímu ukončení. Stenografický záznam diskuse byl následně převeden do písemné podoby a doplněn poznámkami ze záznamových archů, které se týkaly převážně neverbálních projevů, jež mohly mít buď nějaký význam (nervózně žmoulala kapesník; při hovoru se díval stranou apod.), nebo přibližovaly celkovou atmosféru (potlesk, smích apod.).

10.3 Rozbor dat Rozbor dat probíhal od samého počátku jejich sběru v ohniskových skupinách. Již v průběhu realizace skupinového interview aktuálně získávané informace ovlivňovaly zaměření a strukturu dalších, moderátorem kladených otázek. Podobným způsobem informace získané v ohniskové skupině žáků přímo určily následnou strukturu dotazování v ohniskové skupině odborníků. Po skončení hlavní fáze sběru dat byla získaná data podrobena stěžejnímu rozboru, který se zakládal na redukci jejich množství, na induktivním vyvození obecnějších schémat a na jejich verifikaci. Kategoriální systém, ve kterém by se jednotlivým kategoriím přiřazovaly výpovědi žáků i odborníků, nebyl vytvořen předem. Základní tematické okruhy byly do diskuse vnášeny přímo výzkumníkem. Snahou bylo, aby kódy vyplynuly až z přepisu stenografického záznamu. Rozdíly mezi oběma skupinami byly pouze v tom, jak byla tato témata účastníky uchopena a kam směřovala diskuse. Průběžná verifikace probíhala po celou dobu analýzy dat, kdy byly generalizované pojmy a vztahy mezi nimi neustále srovnávány s písemnou podobou stenografického záznamu. Dalším velmi podstatným zdrojem ověřování platnosti byla různá úroveň dat poskytovaných účastníky: od popisu konkrétních situací poradenského procesu přes jejich vlastní interpretace těchto situací až ke shrnujícímu popisu kariérového poradenství jako celku.

10.4 Vymezení optimálního stavu, problémů a překážek Z empirických dat získaných v ohniskové skupině žáků (přímí uživatelé služeb kariérového poradenství) bylo možné vymezit, jak si představují optimální, žádoucí stav kariérového poradenství na základních školách: Ve školách bude dostatečná nabídka kariérových služeb pro všechny žáky i jejich rodiče, každý zájemce o tuto službu se bude mít na koho obrátit, kariéroví poradci jako poskytovatelé těchto služeb budou mít nejen odpovídající odborné a sociální kompetence, ale také dostatek přesných, srozumitelných a přehledných informací, které budou hlavně aktuální, spolupráce s rodiči žáků bude vycházet z potřeb a nebude pouze formální záležitostí. Také z dat získaných v ohniskové skupině odborníků bylo možné vydedukovat, jak si představují optimální, žádoucí stav kariérového poradenství na základních školách: Kariérový poradce bude mít dostatek času pro poskytování poradenských služeb všem žákům i jejich rodičům, což předpokládá vykonávání pouze této funkce a současně omezení vyučovací

26

povinnosti minimálně na polovinu, kariérovým poradcům budou úřadem práce a dalšími institucemi, které se na kariérovém poradenství přímo či nepřímo podílejí, poskytovány aktuální informace týkající se situace ve vyšším sekundárním vzdělávání a na trhu práce v daném regionu, odborem školství, mládeže a sportu příslušného krajského úřadu budou pořádány pravidelné schůzky všech kariérových poradců základních škol daného kraje, které budou sloužit nejen k výměně zkušeností, ale také k jednání s představiteli odboru a dalších institucí a řešení aktuálních, důležitých problémů či požadavků. Z dat získaných v obou ohniskových skupinách se podařilo identifikovat některé problémy a překážky vyskytující se v kariérovém poradenství na základních školách. Uživatelé poradenských služeb v základních školách, a to jak žáci, tak také jejich rodiče, nemají kariérové poradenství s čím srovnávat, proto se přizpůsobují stávajícímu stavu. O poradenských službách poskytovaných jinými subjekty mnohdy ani nevědí. To souvisí s informovaností, která na některých školách není zcela optimální. Existují sice plošně šířené informace, ale ty jsou obecné a rychle zanikají. Poskytované informace by měly být konkrétní a adresné. Služby v oblasti kariérového poradenství nejsou přívětivé, ani není jasně definován minimální standard, který by měl být poskytován. Aby poradenské služby byly přívětivé, muselo by se za stávajícího stavu v základních školách kariérovému poradenství věnovat buď více pedagogů, aby na jednoho kariérového poradce připadal pouze určitý počet žáků (v ohniskové skupině odborníků se shodli na maximálním počtu deset), nebo jeden pedagog, ale bez přímé vyučovací povinnosti, který by mohl současně působit i jako výchovný poradce. Jen tak by bylo možné soustavně se žákům věnovat a provázet je celým rozhodovacím procesem až do jeho ukončení. Na rozšíření a zkvalitnění služeb v oblasti kariérového poradenství základní školy nemají dostatek finančních prostředků, které pravděpodobně ani v nejbližších letech nebudou navýšeny. Jako je v současné době možné absolvovat na mnohých univerzitách specializační studium výchovného poradenství, mělo by také existovat specializační studium kariérového poradenství, nebo alespoň by měl probíhat průběžný doškolovací proces zaměřený na nastavení kvality poradenských služeb a informovanost. Z analýzy dat ohniskové skupiny odborníků vyvstala také potřeba setkávat se na společných konferencích pořádaných v rámci kraje, jejichž cílem by byla nejen výměna zkušeností, ale byl by zde také prostor pro setkání s odborníky působící v oblasti kariérového poradenství, jejichž účast by mohla vnést jiné náhledy na diskutovaná a řešená témata, nebo se zástupci regionálních firem. Kariéroví poradci základních škol by tak měli příležitost osobně se seznámit a navázat neformální kontakty.

10.5 Odpověď na otázku: „Může škola ovlivnit volbu vzdělávací a profesní dráhy?“ Respondenti obou ohniskových skupin se shodli, že vycházející žáci mají stále ještě nízkou úroveň sebepoznání, nedostatečný všeobecný přehled i málo zkušeností a nestabilní zájmy, proto je jejich rozhodování dost obtížné. Při volbě dalšího vzdělávání a budoucího povolání jsou ovlivňováni celým komplexem činitelů, mezi nimiž k nejvýznamnějším patří rodiče a škola. Při přípravě žáků na volbu povolání má základní škola nezastupitelnou roli. Podle respondentů z ohniskové skupiny odborníků by mělo být jejím hlavním cílem v této přípravě formování postojů žáků k práci, k profesím a k zodpovědné volbě povolání. Měla by informovat žáky o světě práce a pracovním trhu, pomoci jim vytvořit reálný profesní cíl a vybavit je potřebnými kompetencemi. Respondenti ohniskové skupiny odborníků poukázali dále na „Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání“, v němž je zakotvena mimo jiné vzdělávací oblast „Člověk a svět práce“, která postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání zá-

27

kladních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření jejich životní a profesní orientace. Cíleně by se tato vzdělávací oblast měla zaměřovat na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplnit tak celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. V závislosti na věku je v základních školách postupně budován systém, který poskytuje žákům důležitou orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a informacích významných pro vlastní profesní zaměření. Tím jim pomáhá při odpovědném rozhodování o další vzdělávací dráze a budoucím povolání. Jeden z pedagogů ohniskové skupiny odborníků vyslovil názor, že by výuka vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ měla probíhat alespoň ve spolupráci s kariérovým poradcem, když už by se poradce sám na výuce nepodílel, s čímž ostatní respondenti souhlasili. Učitelé ani kariérový poradce žákům budoucí povolání nevybírají, ale ve spolupráci s rodiči a dalšími institucemi (např. úřadem práce nebo pedagogicko-psychologickou poradnou) jim mohou naznačit směr, kterým by se měli ubírat. V ohniskové skupině žáků někteří uvedli, že si zvolili danou střední školu právě proto, že to chtěli rodiče. S podobným vyjádřením se setkali i Trhlíková, Vojtěch, Úlovcová (2008, s. 10), kdy 40 % studentů středních škol uvedlo, že danou školu chtěli rodiče. Účastníci obou ohniskových skupin se shodli, že základní škola obsahem vzdělávání, rozvíjením vědomostí a dovedností, podporou zájmové činnosti aj. může u žáků přímo či nepřímo ovlivnit volbu jejich dalšího vzdělávání a budoucí profese. Skupina odborníků se však domnívá, že výběr typu střední školy je výhradně na rodičích a škola by do jejich rozhodnutí neměla zasahovat. Žáci sice připouštěli, že při jejich směřování do učební nebo maturitní úrovně vzdělání sehrávají mnohdy významnou roli přání rodičů, přesto se shodli v názoru, že volba další vzdělávací dráhy a školy, na které se toto vzdělávání uskuteční, by měla být pouze záležitostí jich samotných, neboť se jedná o jejich budoucí život. Základní škola by však měla žáky v rozhodnutí, které odpovídá jejich reálným možnostem, podpořit a rodiče v případě nutnosti přesvědčit.

11. SHRNUTÍ A ZÁVĚR VÝZKUMNÉ ČÁSTI Výzkumné šetření přineslo zajímavá zjištění týkající se jak služeb kariérového poradenství na základních školách, tak informačních, materiálních, vzdělávacích a časových potřeb samotných výchovných – kariérových poradců. Z provedených analýz a jejich interpretací lze vyslovit několik závěrů: 







Vliv rodinného prostředí i blízkého okolí na rozhodování žáků o dalším vzdělávání a budoucím povolání je značný. 40 % žáků potvrdilo vliv rodičů, 33 % se řídilo jejich radami a 65,5 % přijalo jejich pomoc. Většina žáků základních škol se domnívá, že při výběru své budoucí vzdělávací či profesní dráhy mají mít hlavní slovo oni sami. Na základě vlastního rozhodnutí uskutečnilo výběr 60 % žáků. Jen nepatrná část žáků základních škol (8,45 %) se identifikuje s povoláním svých rodičů. Většina z nich chce dělat něco jiného. Pokud je tato volba reálná a odpovídá představám rodičů, ti s ní souhlasí. Při rozhodování o dalším vzdělávání a budoucí profesi se žáci základních škol spoléhají nejvíce sami na sebe a na své rodiče. Do určité míry mají na jejich rozhodování vliv také zkušenosti a doporučení kamarádů. Tyto podněty jsou v řadě případů pro žáky významnějšími zdroji než např. informace a doporučení výchovných – kariérových poradců nebo

28











poradců z pedagogicko-psychologických poraden či úřadů práce. Je zřejmé, že nejméně vlivu připisují žáci institucím poskytujícím kariérové poradenství, tedy škole, pedagogicko-psychologickým poradnám a úřadům práce. Část žáků základních škol využívá v rámci rozhodovacího procesu pomoc odborníků. Těmito odborníky jsou nejčastěji třídní učitelé (využilo 20 % žáků) nebo kariéroví poradci (využilo 14 % žáků). Pokud žáci potřebují odbornou pomoc, pak se nejraději obracejí na školu, tedy na třídního učitele, výchovného – kariérového poradce nebo na některého jiného učitele. Z toho vyplývá, že žáci vyhledávají pomoc tam, kde to znají, kde se mohou obrátit k někomu známému. Pomoc školy je tedy ze všech institucí označována jako nejúčinnější. Pokud má být pomoc kariérového poradenství na základní škole účinná, je nutné pracovat s rodiči žáka a současně je nezbytné poskytovat co nejvíce informací prostřednictvím vlastních webových stránek na internetu, kde si je zájemci mají možnost rychle vyhledat. Při svém rozhodování o tom, kam dál po skončení školy, využívají žáci základních škol informací, které získají z internetu, ze školy, kam se hlásí, a také od kamarádů. Žáci při vyhledávání informací o možnostech svého dalšího působení využívají hlavně ty informační zdroje, o kterých se dozvěděli ve škole od kariérového poradce či ze vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“. Škola se tak jeví jako rozhodující činitel při pomoci žákům orientovat se v záplavě informací, které obzvláště na internetu, jehož role je v současné době naprosto neopominutelná, na zájemce čekají. Klíčovým článkem poradenského systému k volbě další vzdělávací a profesní dráhy na základních školách by měla být právě osoba výchovného – kariérového poradce, jehož individuální přístup významně determinuje úroveň celého kariérového poradenství ve škole. Toto zjištění klade vysoké požadavky především na flexibilitu a na odbornou erudici kariérového poradce, jejíž významnou součástí by vedle odborných znalostí měly být také sociální kompetence. Právě výsledky kvalitativní analýzy a jejich interpretace potvrdily, že sociální kompetence jsou významnými determinantami kariérového poradenství, tedy že ovlivňují, zda se žáci na poradce vůbec obrátí či nikoli. V tomto směru je znepokojující zjištění, že radu nebo pomoc kariérového poradce přijala méně než pětina z celkového počtu respondentů.

V souhrnném pohledu lze na základě výsledků našich výzkumných šetření konstatovat, že ačkoliv existující systém kariérového poradenství v základních školách funguje relativně dobře, není dostatečně zabezpečena především jeho časová kapacita a nesplňuje také všechny náročné požadavky, které jsou v současné době na proces volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání kladeny. Projevuje se tedy nejen deficit v zabezpečení požadované kvality, ale také v efektivní distribuci těchto služeb zejména rodičům žáků končících povinnou školní docházku. Z analýzy dat vyplynulo, že téměř s polovinou rodičů (49,5 %) žáků končících povinnou školní docházku kariérový poradce vůbec nehovořil. Je tedy evidentní, že roli výchovného – kariérového poradce v základních školách je třeba transformovat, což prakticky znamená řešit především již zmíněnou nedostatečnou časovou kapacitu pro plnění úkolů vyplývajících jak z výchovného, tak i kariérového poradenství. Nedostatečná časová kapacita výchovných – kariérových poradců se objevila již v závěrech výzkumného šetření, které bylo u nás provedeno v roce 2003 (Výzkum, 2003, s. 70). Za více než deset let, které od tohoto výzkumu uplynuly, k rozšíření časové kapacity nedošlo.

29

12. PŘÍNOSY A DOPORUČENÍ DISERTAČNÍ PRÁCE Disertační práce je zaměřena na kariérové poradenství na základní škole se zaměřením na profesní orientaci a na prozkoumání vlivu školy na tuto orientaci. Z výsledků práce lze vyvodit přínosy pro teorii, praxi i vědu a výzkum.

12.1 Přínos pro teorii V teoretické části práce byla provedena podrobnější analýza dostupných literárních pramenů týkajících se teorií volby povolání a kariérního vývoje a vývojového období dospívání. Na základě této analýzy byl vytvořen teoretický koncept, z něhož lze dedukovat několik hlavních přínosů:     

shromáždění a utřídění dostupných teoretických poznatků z oblasti teorií volby povolání a kariérního vývoje, z nichž některé dosud nebyly přeloženy do češtiny, zhodnocení myšlenkového dědictví odborníků, kteří se v minulosti volbou povolání a kariérním vývojem zabývali, nebo kteří se jím zabývají v současné době, vytvoření stručného komplexního přehledu kariérových teorií, zmapování situace týkající se kariérového vzdělávání a kariérového poradenství na základních školách, publikování dílčích poznatků v odborných časopisech i na odborných konferencích (viz Přehled publikovaných prací autorky).

12.2 Doporučení pro praxi Ve výzkumné části práce bylo popsáno a analyzováno kariérové vzdělávání a kariérové poradenství na základních školách jak z pohledu žáků, tak i z pohledu výchovných – kariérových poradců. Z toho vyplývá několik doporučení pro praxi: 



  

Zlepšit na základních školách výuku vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména její povinné části Svět práce, a vypracovat systém hodnocení kvality vzdělávání v této oblasti. Výchovní – kariéroví poradci stráví většinu času řešením problémů s učením a chováním menšiny žáků, a to na úkor pomoci ostatním žákům s jejich volbou další vzdělávací dráhy a budoucí profese. Proto oddělit výchovné a kariérové poradenství: za výchovné poradenství by odpovídal výchovný poradce, za kariérové poradenství by odpovídal kariérový poradce. Nezaměřovat kariérové poradenství na nejbližší volbu dalšího vzdělávání, ale na dlouhodobé plánování profesní dráhy. Pověřovat prací kariérového poradce učitele s minimálně pětiletou praxí na základní škole. Stejně jako u výchovného poradenství vytvořit i pro kariérové poradce specializační studium nebo alespoň v rámci současného specializačního studia pro výchovné poradenství samostatný program vedoucí k plné kvalifikaci kariérového poradce a tím zároveň zlepšit přístup ke kvalitnímu dalšímu vzdělávání pro stávající pracovníky. Délka studia by měla odpovídat době nezbytné pro získání klíčových kompetencí a dovedností potřebných pro

30

 



tuto profesi. Náklady spojené s tímto studiem hradit kariérovým poradcům z dotací nebo finančních prostředků zřizovatelů. Diverzifikovat formy poskytování kariérového poradenství. Pokud nebude odděleno kariérové poradenství od výchovného, tak alespoň konzultační hodiny, během kterých se mohou žáci obrátit s žádostí o radu na kariérového poradce, oddělit od času určeného výchovnému (psychologickému) poradenství. Posilovat zapojení regionálních zaměstnavatelů do volby dalšího vzdělávání a budoucí profese vycházejících žáků a při plánování nabídky vyššího sekundárního vzdělávání zavést cílené pobídky pro školy, zaměstnavatele i žáky.

12.3 Přínos pro vědu a výzkum Pro pedagogiku jako vědu může být přínosem:     



zpracovaný přehled teorií volby povolání a kariérního vývoje, prozkoumání průběhu rozhodovacího procesu žáků 9. ročníků základních škol, zmapování, jak je na základních školách žáky vnímáno a využíváno kariérové poradenství, kde žáci hledají potřebné informace a jak s nimi pracují, zmapování pohledu kariérových poradců na současné problémy kariérového poradenství na základních školách, analýza kariérového poradenství na základních školách jak z pohledu žáků, tak z pohledu výchovných – kariérových poradců, a na jejím základě vyslovená doporučení pro zlepšení stávající situace, zjištění, do jaké míry škola u žáků ovlivňuje výběr jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání.

Vzhledem k tomu, že kariérové poradenství i volba další vzdělávací dráhy a budoucí profese úzce souvisí s ekonomií, lze vyslovit i přínosy pro tuto vědu:  

prozkoumání, jak kariéroví poradci spolupracují s úřady práce a regionálními firmami, zjištění, jak v poradenství využívají aktuálních informací o nabídkách a poptávce trhu práce poskytovaných úřadem práce a informací o konkrétních profesních požadavcích poskytovaných regionálními firmami.

31

ZÁVĚR Téma této práce je stále aktuální a poutá pozornost mnoha odborníků u nás i v zahraničí. U žáků, kteří končí povinnou školní docházku, sice vzrůstá pocit autonomie a samostatnosti, ale v nových situacích, ve kterých se ještě neumí orientovat a nemají potřebné zkušenosti, vyhledávají rady a pomoc ve svém okolí. Touto novou situací je i rozhodování o dalším vzdělávání a budoucí profesi. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol je ovlivňována mnoha faktory, mezi nimiž nelze opomenout zejména představy a osobní kritéria. Žáci se rozhodují na základě svých představ, cílů, zájmů a schopností tak, aby byly v souladu s vnějšími podmínkami vyššího sekundárního vzdělávání a světa práce. Průběh rozhodovacího procesu i jeho konečný výsledek jsou však ve velké míře ovlivněny působením rodičů a blízkého okolí žáka. Z našeho šetření vyplynula řada dílčích nedostatků kariérového poradenství na základních školách, které by bylo potřeba řešit. Jedná se zejména o časovou kapacitu poradců. Při poskytování kariérového poradenství na základních školách je třeba mít také na zřeteli, že vliv rodiny je neopominutelný. Proto je nutné s rodiči žáků úzce spolupracovat. Pouze kvalitní a systematickou prací lze změnit subjektivní pohledy žáků i rodičů na roli školy a jejích poradenských služeb v náročném přechodovém stadiu mezi nižším a vyšším sekundárním vzděláváním. Cíle stanovené pro tuto disertační práci byly splněny. Byl identifikován a charakterizován rozsah a obsah kariérového poradenství na základních školách okresu Zlín. Data z jednotlivých etap výzkumného šetření byla srovnána s výsledky výzkumů provedených v roce 2002/2003 (srov. Výzkum, 2003) a v roce 2012 (srov. Hlaďo a Drahoňovská, 2012; Drahoňovská a Eliášková, 2011; Šťastnová a Drahoňovská, 2012), přičemž bylo zjištěno, že k výraznému zlepšení proti roku 2003 i proti roku 2012 došlo jak v materiálním zázemí kariérových poradců, a to zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, kdy stálý přístup na internet má 100 % poradců, tak také v oblasti pracovního prostředí. Vedle materiálního zázemí a dobrých pracovních podmínek se zlepšila i propagace a dostupnost kariérového poradenství. Za slabou stránku lze považovat nízký podíl kariérových poradců na přímé výuce vzdělávacího oboru „Svět práce“ a na tvorbě školních vzdělávacích programů ve vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“. Kde se situace za deset let nezlepšila, ale naopak zhoršila, je časová přetíženost poradců spojená s mírou vyučovací povinnosti a plněním dalších úkolů vyplývajících z jejich pedagogické činnosti. Analýza dat dále poskytla stěžejní informace o tom, kdo a co žáky v rozhodovacím procesu nejvíce ovlivňuje. Bylo potvrzeno, že nejvýznamnějším činitelem jsou rodiče žáků. Z ostatních vlivů je třeba uvést působení kamarádů a spolužáků, kteří žáky ovlivňují více než učitelé. Dále byly nalezeny a popsány informační zdroje, kterých žáci v rámci rozhodovacího procesu využívají, ale také zdroje, které využívají výchovní – kariéroví poradci k podpoře jak profesní orientace žáků, tak v celém poradenském procesu. Z analýzy výzkumných dat vyplynulo nejen to, zda jsou na základních školách zjišťovány faktory ovlivňující profesní orientaci žáků a volbu jejich dalšího vzdělávání a kdo tyto faktory zjišťuje, ale také to, jak je těchto zjištění v kariérovém poradenství využíváno. Snahou také bylo objasnit roli základní školy při utváření profesní orientace žáků a při jejich kariérovém rozhodování a pokusit se vystihnout míru jejího vlivu na toto rozhodování. Hlaďo (2009, s. 160) sice uvádí, že rozhodování vycházejících žáků o další vzdělávací dráze je podle vyjádření rodičů považováno za jejich privátní záležitost, v němž by měla mít rodina monopolní postavení a škola by do něj neměla vstupovat. S tímto vyjádřením rodičů nelze souhlasit. Rodiče a škola by měli při volbě další vzdělávací a profesní dráhy úzce spolupracovat, protože každý z těchto subjektů má v rozhodovacím procesu svou nezastupitelnou roli.

32

RESUMÉ Tato práce zpracovává problematiku kariérového poradenství na základních školách, vytváření profesní orientace u žáků druhého stupně a vlivu školy na tuto orientaci. V teoretické části jsou vymezeny a charakterizovány základní pojmy vztahující se k dané problematice a podán stručný přehled kariérových teorií. Základem teorií přiřazování je soulad vnitřních faktorů jedince s požadavky konkrétních profesí. Žáci končící základní školu by tedy měli znát jak své dispozice, tak i systém dalšího vzdělávání a jeho požadavky. Své osobnostní předpoklady by pak měli srovnat s požadavky středních škol a snažit se najít v maximální možné míře vzájemnou shodu tak, aby byli v dalším vzdělávání spokojení a úspěšní. K pochopení procesu volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání u vycházejících žáků významně přispívají také vývojové teorie založené na poznatku, že jedinec je rozvíjen prostřednictvím prožívání různých životních etap. Tyto životní vývojové etapy korespondují s biologickým věkem a lze mezi nimi nalézt takovou, která se vztahuje k období rané adolescence, v níž dochází u většiny žáků českých základních škol k volbě další vzdělávací dráhy. Žáci si začínají uvědomovat, že je při volbě dalšího vzdělávání nutné brát v úvahu nadání, vlastní schopnosti, vědomosti a dovednosti vyjádřené v tomto období školním prospěchem, že se musí zajímat o kritéria stanovená pro přijetí na vybranou střední školu, o požadavky budoucího povolání atd. Z teorií zdůrazňujících sociální faktory a působení prostředí, ve kterém žáci vyrůstají, vyplývá, že největší vliv na žáky má rodina a rodinné prostředí, tedy interpersonální vztahy, postoje rodičů a styly výchovy, které následně ovlivňují jejich volbu další vzdělávací dráhy. Na kariérové teorie navazuje charakteristika období adolescence s akcentem na ranou adolescenci (pubescenci), v níž se každý jedinec výrazně mění. Toto období je označeno jako fáze, ve které dochází ke ztrátě dosavadní jistoty a k hledání a vytváření nové vlastní identity, chápané jako prožívání a uvědomování si sebe samého, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních. Významnou součástí nové identity se stává také profesní role, k níž jedinec směřuje. V empirické části je popsána a zdůvodněna volba smíšené strategie a rozebrána metodologie a techniky realizovaného výzkumu. Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat kariérové poradenství na základních školách z pohledu žáků a z pohledu kariérových poradců a zjistit míru vlivu základní školy na kariérové rozhodování žáků a volbu jejich další vzdělávací a profesní dráhy. Jako techniky sběru dat byly zvoleny: obsahová analýza textu, dotazník a ohnisková skupina. Úroveň i kvalita kariérového poradenství se na jednotlivých základních školách liší. K výraznému zlepšení proti roku 2003 i proti roku 2012 došlo v materiálním zázemí kariérových poradců, a to zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vedle materiálního zázemí a dobrých pracovních podmínek se v základních školách zlepšila také propagace a celková dostupnost kariérového poradenství. Základní škola je spolu s rodiči jedním ze stěžejních faktorů, které ovlivňují volbu dalšího vzdělávání a budoucí profese. Vliv školy vyplývá z jejího pojetí a funkce. Rozdílný je již pohled na míru jejího vlivu. Pedagogové se domnívají, že volba dalšího vzdělávání je výhradně na rodičích a škola by jim k tomu měla poskytnout pouze potřebné materiály a informace. Naopak žáci se domnívají, že výběr střední školy je výhradně jejich záležitostí a škola by jim v případě neshod s rodiči měla pomoci. Rodiče a škola by tedy měli při volbě další vzdělávací a profesní dráhy úzce spolupracovat, protože každý z těchto subjektů má v rozhodovacím procesu svou nezastupitelnou roli.

33

SUMMARY This dissertation handles the issue of career counselling at basic schools, the formation of professional orientation for pupils of the second stage and the influence of the school on this orientation. The theoretical part defines and characterizes the fundamental concepts related to the given issue and gives a brief overview of career theories. The basis of the matching theories is the consistency of internal factors of an individual with the requirements of specific professions. The pupils, who are leaving basic school, should know not only their disposition, but also the system of further education and its requirements. Their personal prerequisites should then be compared with the requirements of the secondary schools and they should try to find to the maximum possible extent the mutual consent so that they would be happy and successful in further education. Development theories, which are based on the recognition that the individual is developed through experiencing various life stages, significantly contribute to understanding the process of further education and future profession choice in leaving school pupils. These life development stages correspond with the biological age and among them it is possible to find one that relates to the period of early adolescence, in which the choice of further education occurs in majority of pupils at Czech basic schools. Pupils are beginning to realize that in the choice of further education they must take into account their talent, their own abilities, knowledge and skills, that are expressed in this period by the school results that they must be concerned about the criteria for acceptance to the selected secondary school, about the requirements for a future profession, etc. From the theories, which emphasize social factors and the effect of the environment in which pupils grow up, it is apparent that the greatest impact on the pupils is made by the family and family environment, this means interpersonal relationships, attitudes of parents and styles of education, which subsequently affect their choice of further education. The career theories are followed by the characteristics of the period of adolescence, with a focus on early adolescence, in which each individual is changing significantly. This period is designated as a phase in which there is a loss of current security and searching and creation of a new self-identity, which is understood as a way of experiencing and awareness of yourself, your uniqueness and differences from others. A professional role,to which an individual is moving,becomes a significant part of the new identity, too. The empirical part of this dissertation describes and justifies the choice of a mixed strategy and discusses the methodology and techniques of the implemented research. The aim of the research investigation was to analyze the career counselling at basic schools from the pupils´ point of view and from the point of view of career guidance counsellors and to find out the degree of basic school influence on career decision-making and the choice of further education and career course. As the data collection techniques were chosen: a content analysis of the text,a questionnaire and a focus group. The level and quality of career counselling are different at individual basic schools. A significant improvement against the year 2003 as well as against the year 2012 occurred in the material background of career guidance counsellors, especially in the field of information and communication technologies. Next to the material background and good working conditions at basic schools, publicity and overall availability of career counselling improved, too. Basic school along with parents is one of the key factors that influence the choice of further education and future profession. The influence of school is apparent from its concept and function. A view on the level of its influence is different. Teachers believe that the choice of further education is solely the responsibility of parents, and the school should only provide them necessary materials and information. On the contrary, the pupils believe that the choice

34

of secondary school is solely in their affairs and the school should help them in the case of disagreements with their parents. Parents and school should cooperate in the choice of further education and career because each of these entities has its irreplaceable role in decision-making process.

VÝBĚR Z POUŽITÉ LITERARURY 1. Career Guidance – A handbook for policy-makers. [online]. Francie, Paříž: OECD, 2004. 76 s. ISBN 92-64-01519-1. [cit. 8. 7. 2013]. Dostupné z: http://www.oecd.org/education/country-studies/34060761.pdf 2. ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2000. 377 s. ISBN 80-7239-060-0. 3. ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti: volba povolání, kariéra a profesní úspěch. 1. vyd. Praha: Management Press, 2010. 217 s. ISBN 978-80-7261-220-8. 4. DOUBEK, David a LEVÍNSKÁ, Markéta. Profi-volba v Růžové třídě. In: PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Profi-volba z deváté třídy. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005. 159 s. ISBN 80-7290-214-4. 5. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Využitelnost prvků Baťova systému podnikového vzdělávání v současných podmínkách: disertační práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky, 2012. 197 s. Školitel prof. Ing. František Trnka, CSc. 6. FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 384 s. ISBN 807178-063-4. 7. FREIBERGOVÁ, Zuzana, ed. Poradenství pro volbu povolání a zaměstnání na úřadech práce v České republice. [online]. 1.vyd. Praha: Národní vzdělávací fond, 2005. 65 s. ISBN 8086728-25-0. [cit. 8. 7. 2013]. Dostupné z: http://old.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/euroguidance/cz/poradenstvi_urady_prace.pdf 8. HARTUNG, Paul J., PORFELI, Erik J. a VONDRACEK, Fred W. Child Vocational Development: A Review and Reconsideration. Journal of Vocational Behavior. USA, Florida, Orlando: Academic Press, 2005, 66(3), s. 385-419. ISSN 0001-8791. 9. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. 10. HLAĎO, Petr a DRAHOŇOVSKÁ, Petra. Rozhodování žáků základních a středních škol o dalším studiu a práci v pohledu žáků i jejich rodičů: Analýza vlivů sociálního okolí a využívání informačních zdrojů na základě dotazníkového šetření [on line]. 1.vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012. 44 s. [cit. 24. 7. 2013]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.pdf 11. HLAĎO, Petr. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, 2009. 230 s. Školitel: doc. PhDr. Zdeněk Friedmann, CSc. 12. HLAĎO, Petr. Svět práce a volba povolání: studijní text pro učitele [online]. ©2008 [cit. 20. 12. 2013]. Brno: Masarykova univerzita, Katedra technické a informační výchovy. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wtech/elearning/ 13. KAPOVÁ, Jana. Pojem profesijného zamerania a jeho činitele. [on line]. In: KUBÁNI, Viliam, ed. Psychologická revue II. ©2007, s. 136-148. ISBN 978-80-8068-674-1. [cit. 15. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.pulib.sk/elpub2/FHPV/Kubani3/

35

14. KERLINGER, Fred N. Základy výzkumu chování: pedagogický a psychologický výzkum. 1. vyd. Praha: Academia, 1972. 705 s. Bez ISBN. 15. KLAPKO, Dušan. Obsahová analýza textu. In: GULOVÁ, Lenka a ŠÍP, Radim, eds. Výzkumné metody v pedagogické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, s. 139-167. ISBN 978-80-247-43684. 16. MAYRING, Philipp. Qualitative Inhaltsanalyse: Grundlagen und Techniken. 11. aktualisierte und überarbeitete Auflage. Deutschland/Schweiz, Wienheim/Basel: Beltz Verlag, 2010. 144 s. ISBN 978-3-407-25533-4. 17. MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. 1. vyd. Tišnov: Sdružení SCAN, 2001. 99 s. ISBN 80-85834-77-4. 18. MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4. 19. Počty žáků v ZŠ ve školním roce 2013-2014 (k 30. 9. 2013) [online]. Zkola: Informační a vzdělávací portál školství Zlínského kraje. ©19. 12. 2013. ISSN 1804-9974. [cit. 27. 12. 2013]. Dostupné z: http://www.zkola.cz/management/oos/adresare/Documents/Počty žáků v ZŠ ve školním roce 2013-2014 (k 30. 9. 2013).xls 20. Počty žáků podle druhů škol (MŠ, ZŠ a ZUŠ) a školských zařízení (SVČ) [online]. Zkola: Informační a vzdělávací portál školství Zlínského kraje. ©2003-2012. ISSN 1804-9974. [cit. 25. 6. 2011]. Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/oddeleniorganizacniaspravni/adresareprehledya statistickeinformace/17508.aspx 21. PRAŽSKÁ SKUPINA ŠKOLNÍ ETNOGRAFIE. Profi-volba z deváté třídy. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005. 159 s. ISBN 80-7290-214-4. 22. RUBIN, Herbert J. a RUBIN, Irene S. Qualitative Interviewing: The Art of Hearing Data. 3rd Edition. USA, California, Thousand Oaks: SAGE Publications, Inc., 2011. 288 s. ISBN 978-14129-7837-8. 23. SCHULZ, Winfried a kol. Analýza obsahu mediálních sdělení. 3. nezměněné vyd. Praha: Karolinum, 2011. 149 s. ISBN 978-80-246-1980-4. 24. SMETÁČKOVÁ, Irena, ed. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. 76 s. ISBN 978-80-87110-00-3. 25. ŠTAINER, Martin. Ohnisková skupina v komunitním plánování sociálních služeb. [online]. Olomouc: EDUKOL, vzdělávací a poradenské sdružení s.r.o., 2014. 13 s. [cit. 25. 8. 2014]. Dostupné z: http://www.edukol.cz/publikace/ohniskova_skupina_v_komunitnim_planovani_socialnich _skupin.pdf 26. ŠŤASTNOVÁ, Pavlína a DRAHOŇOVSKÁ, Petra. Jak žáci základních a středních škol vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru: Analýza výsledků dotazníkových šetření žáků základních a středních škol. [on line]. 1.vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012. 40 s. [cit. 11. 7. 2014]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/AnalyzaKP_ZSaSS_pro_www.pdf 27. ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0. 28. TAXOVÁ, Jiřina. Pedagogicko-psychologické zvláštnosti dospívání. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 273 s. Bez ISBN. 29. TAYLOR, Monica J. Post-16 options: young people's awareness, attitudes, intentions and influences on their choice. Research Papers in Education. USA, New York; UK, London: Taylor & Francis, 1992, 7(3), s. 301-335. ISSN 0267-1522 (Print), 1470-1146 (Online).

36

30. TRHLÍKOVÁ, Jana, VOJTĚCH, Jiří a ÚLOVCOVÁ, Helena. Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce: sonda založená na šetření absolventů středních škol, kteří se zúčastnili jako patnáctiletí výzkumu PISA-2003 a vybraného vzorku jejich zaměstnavatelů. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 38 s. Bez ISBN. 31. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I.: dětství a dospívání. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1. 32. VÁVROVÁ, Soňa a GAVORA, Peter. Analýza komunikace ohniskové skupiny ve výchovném ústavu. Studia paedagogica. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pedagogických věd, 2014, 19(2), s. 105-121. ISSN 1803-7437; 2336-4521 (online). 33. VENDEL, Štefan. Kariérní poradenství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-1731-9. 34. Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních a středních školách v ČR: souhrnná zpráva. [online]. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2003. 87 s. [cit. 8. 6. 2012]. Dostupné z: http://vzdelavani.unas.cz/zprava.pdf

37

ŽIVOTOPIS

Osobní informace Jméno a příjmení PaedDr. Mgr. Libuše Ďurišová Adresa Okružní 4735, 760 05 Zlín E-mail [email protected]

Vzdělání Datum (od – do) 2008 - 2012 Název vzdělávací instituce Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati Zlín Studijní program P6208 Ekonomika a management Studijní obor 6208V038 Management a ekonomika Dosažený titul Ph.D. Datum (od – do) Název vzdělávací instituce Studijní obor Vykonané zkoušky Dosažený titul

1983 Pedagogická fakulta Ostrava Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů Státní rigorózní zkouška PaedDr.

Datum (od – do) Název vzdělávací instituce Studijní obor Aprobace Dosažený titul

1975 - 1979 Pedagogická fakulta Ostrava Učitelství pro školy I. cyklu Matematika – tělesná výchova Mgr.

Pracovní zkušenosti Datum (od – do) 08/96 - dosud Zaměstnavatel Střední škola obchodně technická Zlín Pozice učitelka Datum (od – do) 09/1981 – 07/1996 Zaměstnavatel Základní škola Trnava u Zlína Pozice učitelka Datum (od – do) 08/1979 – 08/1981 Zaměstnavatel Základní devítiletá škola Brumov-Bylnice Pozice učitelka

38

Další vzdělávání, vybrané kurzy a školení

2010 Vzdělávací program k nové maturitě – certifikát pro hodnotitele ústní i písemné části státní maturitní zkoušky z německého jazyka a osvědčení pro zadavatele. 2005 – 2007 Kurz anglického jazyka (akreditováno MŠMT ČR) „Brána jazyků“ v rozsahu 90 hodin - osvědčení o získání jazykové úrovně A2. 2007 Vzdělávací seminář německého jazyka v Míšni v rozsahu 80 hod. – osvědčení. 2003 Vzdělávání učitelů cizích jazyků (akreditováno MŠMT ČR) – osvědčení. 1990 – 1995 Rekvalifikační kurz jazyka německého pro učitele – státní závěrečná zkouška – vysvědčení.

Konference Název, datum a místo konání Konference Training and Development Forum 2014: Praha, 22. října 2014 Téma příspěvku Baťa – inspirace pro firemní vzdělávání – aktivní vystoupení Název, datum a místo konání Mezinárodní vědecká konference „Výchova, vzdělávání a pedagogický pragmatismus: Obecně pedagogická a historická analýza pedagogického pragmatismu a příklad zlínského pokusného školství a Baťova školství“: Zlín, 29. – 30. května 2014 Téma příspěvku Baťův systém podnikového vzdělávání – historické aspekty a aktuální možnosti využití – aktivní vystoupení Název, datum a místo konání

8. ročník Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky: Zlín, 19. dubna 2012 Téma příspěvku Computer Games and Their Use in Education in the Future – aktivní vystoupení

Název, datum a místo konání

7. konference s mezinárodní účastí Škola a zdraví 21: Brno, 27. – 29. června 2011 Téma příspěvku Masarykova pokusná diferencovaná měšťanská škola ve Zlíně (1929-1945) jako škola podporující zdraví

Název, datum a místo konání

7. ročník Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky: Zlín, 12. dubna 2011

39

Téma příspěvku Learning by Doing at Masaryk´s Experimental Differential School in Zlin and Its Legacy Today – aktivní vystoupení Název, datum a místo konání 6. ročník Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky: Zlín, 15. dubna 2010 Téma příspěvku Baťův podnik jako stále platný příklad uplatňování znalostního managementu – aktivní vystoupení Název, datum a místo konání

Mezinárodní konference „Tradice veřejného demokratického vzdělávání v českých zemích“: Olomouc, 12. listopadu 2009 Téma příspěvku Zlínské školství v období 20. a 30. let XX. století – aktivní vystoupení

Název, datum a místo konání 16. konference ČPdS a FHS UTB: Zlín, 4. a 5. února 2009 Téma příspěvku Matematická gramotnost-jedna z klíčových schopností člověka moderní doby – aktivní vystoupení

Dovednosti a kompetence Jazyky německý - aktivně slovem i písmem, státní zkouška 1995 anglický - slovem i písmem, základní znalosti, úroveň A2 ruský - slovem i písmem, maturitní zkouška 1975 Počítačové dovednosti Windows Vista, Internet Firefox, Word, Excel Power Point Řidičský průkaz Skupina B

Datum: 30. listopadu 2014

40

PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH PRACÍ AUTORKY 1. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Josef Úlehla a české reformní hnutí. Moderní vyučování. Kladno: AISIS, 2009, VIII(5), s. 12. ISSN 1211-6858. 2. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Matematická gramotnost - jedna z klíčových schopností člověka moderní doby. In: RYBIČKOVÁ, Marta a HLADÍK, Jakub, eds. Škola v proměnách: Učitel-žák-učivo: sborník z 16. konference ČPdS a FHS UTB: Zlín, 4. a 5. února 2009 [CD-ROM]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, © 2009, s. 176-180. ISBN 978-80-7318-904-4. Dostupné také z: http://www.cpds.cz/sbor09.htm 3. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Vendel, Š. (2008). Kariérní poradenství. Recenze. Pedagogická orientace. 2009, 19(4), s. 122-125. ISSN 1211-4669; ISSN 1805-9511 (on line). 4. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Kooperativní výuka. [online]. Paidagogos-časopis pro pedagogiku a s ní související vědy. Olomouc: Paidagogos - společnost pro filosofii, teorii a praxi výchovy a vzdělávání, roč. 2010, č. 1. ISSN 1213-3809. Dostupné z: http://www.paidagogos.net/ 5. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Střední všeobecné a odborné školy ve Zlíně v období 1918-1945. In: KAŠPÁRKOVÁ, Svatava a kol. Vliv sociálního programu T. Bati a J. A. Bati na vzdělanost zlínského regionu. Historická tradice a současnost. Brno: Paido, 2010, s. 77-93; 119-120. ISBN 978-80-7315-195-9. 6. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Baťův podnik jako stále platný příklad uplatňování znalostního managementu. In: Sborník 6. mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky: Zlín, 15. dubna 2010 [CD-ROM]. Zlín: Univerzita T. Bati, © 2010. ISBN 978-807318-922-8. 7. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Zlínské školství v období 20. a 30. let XX. století. [online]. e-Pedagogium. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, roč. 2010, č. III, s. 9-18. ISSN 12137499. Dostupné z: http://www.pdf.upol.cz/rychle-odkazy/casopis-e-pedagogium/ 8. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Nadaní žáci v Masarykově pokusné diferencované škole měšťanské ve Zlíně. In: ŠIMONÍK, Oldřich, ed. Talent a nadání ve vzdělávání: sborník referátů z mezinárodního semináře: Brno, 7. září 2010 [CD-ROM]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, © 2010, s. 63-65. ISBN 978-80-210-5330-4. 9. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Kariérní orientace žáků ZŠ a volba jejich další životní dráhy v poradenském procesu-možnosti pro sociálního pedagoga. In: CHUDÝ, Štefan, NEUMEISTER, Pavel, JŮVOVÁ, Alena a kol. Vybrané diskurzy teorie a praxe ve vzdělávání a uplatnění sociálních pedagogů v kontextu pomáhajících profesí. Brno: Paido, 2010, s. 100-111. ISBN 978-807315-212-3. 10. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Learning by Doing at Masaryk´s Experimental Differential School in Zlin and Its Legacy Today. In: Sborník 7. Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky: Zlín, 12. dubna 2011 [CD-ROM]. Zlín: Univerzita T. Bati, © 2011. ISBN 978-80-7454-013-4. 11. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Volný čas a jeho výchovné zhodnocování se zaměřením na tuto problematiku v „baťovském“ Zlíně. In: KAŠPÁRKOVÁ, Svatava a kol. Výchova školní a mimoškolní na pokusných reformních měšťanských školách a možnosti výchovného zhodnocení volného času ve Zlíně. Brno: Paido, 2011, s. 34-71. ISBN 978-80-7315-218-5. 12. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Založit profesní vzdělávání na znalostech nebo zkušenostech? Lifelong Learning. Brno: Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity, 2011, 1(1), s. 22-32. ISSN 1804-526X.

41

13. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Odraz rozvoje firmy Baťa ve struktuře vzdělávacího systému ve zlínském regionu v letech 1894-1948. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky, 2011, 199 s. ISBN 978-80-7454-128-5. 14. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Masarykova pokusná diferencovaná měšťanská škola ve Zlíně (19291945) jako škola podporující zdraví. In: ŘEHULKA, Evžen, ed. Studie k výchově ke zdraví: Škola a zdraví pro 21. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD, 2011, s. 47-60. ISBN 978-80-210-5722-7. 15. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Computer Games and Their Use in Education in the Future. In: Sborník 8. Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky: Zlín, 19. dubna 2012 [CD- ROM]. Zlín: Univerzita T. Bati, © 2012. ISBN 978-80-7454-013-4. 16. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Využitelnost prvků Baťova systému podnikového vzdělávání v současných podmínkách: disertační práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Fakulta managementu a ekonomiky, 2012, 197 s. Vedoucí práce: prof. ing. František Trnka, CSc. 17. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Využitelnost prvků Baťova systému podnikového vzdělávání v současných podmínkách = Bata's system of corporate education elements and their applicability in current conditions: teze disertační práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2013. 52 s. ISBN 978-80-7454-255-8. 18. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Teoretická výuka a praktická profesní příprava v baťovském vzdělávacím systému a jejich vztah k současnému učňovskému školství. In: Sborník přednášek 22. ročníku konference s mezinárodní účastí Kvalita-Quality 2013: Ostrava, 14. – 15. května 2013 [CD- ROM]. Ostrava: DTO CZ, s. r. o., © 2013, s. D/10-25. ISBN 978-80-02-02463-7. 19. ĎURIŠOVÁ, Libuše. Baťův systém podnikového vzdělávání – historické aspekty. In: Sborník přednášek z Mezinárodní vědecké konference „Výchova, vzdělávání a pedagogický pragmatismus: Obecně pedagogická a historická analýza pedagogického pragmatismu a příklad zlínského pokusného a Baťova školství“ 2014: Zlín, 29. – 30. května 2014. (v tisku)

42