VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“
VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“ Hlavní řešitel: doc. Jiří Nekvapil, CSc. (ÚLUG)
Souhrn Smyslem tohoto sociolingvisticky orientovaného vnitřního výzkumného záměru (VVZ) je navázat na dosavadní práci evropského projektu LINEE – Languages in a Network of European Excellence, a to jak po organizační, tak po tematické stránce. Novým aspektem je to, že dosavadní výzkumná témata budou rozpracována, další aktuální budou přidána a všechna výzkumná témata, zakotvená v empirickém výzkumu, budou důsledně propojena s teorií jazykového managementu. Tato teorie, rozpracovávaná pražským týmem ve spolupráci se zahraničními badateli v Evropě, Austrálii a Japonsku, se zabývá vznikáním a řešením jazykových problémů na různých úrovních sociálního života (od individuálních komunikačních aktů až po jejich provázanost s institucemi různé komplexity). Jedním ze základních cílů VVZ je tuto teorii, coby teorii jazykových problémů, dále propracovat, a to zejména se zřetelem k jejímu vysvětlovacímu potenciálu dynamiky sociálního jednání orientovaného na jazyk a komunikaci. Druhým základním cílem je studovat jazykový management v nejrůznějších konkrétních „jazykových situacích“ (jako je např. monolingvní či multilingvní komunikace na pracovišti, ve škole, v domácnosti, v médiích apod.). Předkládaný VVZ má tedy důsledně vycházet z jednoty teoretického a empirického výzkumu.
Východisko Předkládaný VVZ navazuje na tzv. síť excelence LINEE (Languages in a Network of European Excellence, www.linee.info), která byla podporována v průběhu posledních čtyř let Evropskou komisí jako projekt 6. rámcového programu (viz Nekvapil a kol., 2008). Tohoto projektu, jehož cílem byla analýza mnohojazyčnosti v Evropě, se zúčastnilo devět univerzit z různých evropských zemí a jeho výsledkem bylo vytvoření sítě bezmála sta evropských výzkumníků (jsou tu však i přesahy do řady zemí mimoevropských jako např. USA, Kanada, Austrálie, Spojené arabské emiráty). Odborníci z FFUK (celkem sedm) se podíleli na pracovních balíčcích, které se zabývaly tématy jako např. angličtina v mezinárodní komunikaci, dorozumívání v nadnárodních podnicích, jazykové chování vietnamské komunity v ČR, jazykové právo, jazyková situace na Těšínsku nebo také jazyková politika v oblasti nápisů a dopravního značení v multilingvních městech. Tento výzkum vedl ke vzniku řady studií, které už byly nebo budou brzy zveřejněny v prestižních mezinárodních publikacích (z již publikovaných viz např. Nekvapil – Sherman, 2009b, 2009c). Explicitně formulovaným zájmem Evropské komise je to, aby účastníci projektu v nějaké míře rozvíjeli vytvořenou síť i poté, co byla ukončena její podpora ze strany Evropské komise, a rovněž aby předali nabyté zkušenosti a dosažené vědecké standardy do lokálních národních kontextů. A právě toto je jedním z cílů navrhovaného VVZ. 1
VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“
Druhým stimulem vedoucím k formulaci tohoto VVZ je teorie jazykového managementu a její aplikace, kterými se stejná skupina odborníků z FFUK zabývá již po několik let ve spolupráci s odborníky z Austrálie a Japonska. Také tato práce přináší výsledky relevantní v mezinárodním kontextu (z poslední doby viz např. Nekvapil – Sherman, 2009a) a byla rovněž aplikována v rámci výzkumu projektu LINEE. Za zmínku přitom stojí nepochybně i to, že rozvíjení teorie jazykového managementu je specifickým pokračováním tradice Pražské lingvistické školy (viz už klasické práce J. V. Neustupného). Pokud jde o organizační stránku, tento VVZ je budován jako víceméně otevřená organizační struktura, do níž mohou různí jednotlivci (z různých filologií i nefilologických oborů) vstupovat se svými různými jazykovými, komunikačními, ale i sociokulturními tématy, přičemž soudržnost těchto výzkumných témat je dána specifickou perspektivou teorie jazykového managementu. Smyslem aplikace této teorie však nemá být jen zaujetí určité analytické perspektivy na zkoumané jevy, ale – jak už řečeno – i samo propracování této teorie. Teorie jazykového managementu bude tedy v předkládaném VVZ fungovat nejen jako zastřešující obecná metodologie, ale i jako zastřešující teoretické téma. Základními pojmy, které vymezují poměrně širokou teoretickou perspektivu a výzkumný zájem takto koncipovaného VVZ, jsou tyto: sociální jednání, sociální interakce, komunikační chování, komunikační akt, generování komunikačního aktu/promluv, jazyková percepce, postoje, hodnocení, normy v sociální interakci, jazyková kultivace, procesy standardizace, osvojování si jazyka, jazyková změna a vývoj jazyka. Sám pojem jazykového managementu lze pak ve stručnosti vysvětlit takto: Lidé jazyk nejen užívají (mluví a píší pomocí jazyka), ale někdy také s jazykem samotným různým způsobem zacházejí, „spravují“ ho, regulují. Činí tak – ať už vědomě či nevědomě – na základě porovnávání situace, v níž se právě nacházejí, s normami komunikace nebo obecně společenskými normami. Zřetelné je to například při opravování sebe nebo druhých v řeči nebo při korigování textů. Tento druh činnosti – která je orientována na jazyk sám – je právě „jazykový management“. Jazykový management však nezahrnuje jen opravování jednotlivých jazykových prvků v konkrétních promluvách, ale i další činnosti, jejichž cílem je změna jazyka či komunikace anebo naopak zachování jazykových a komunikačních norem. Jazykovým managementem je tedy například i individuální rozhodnutí přihlásit se na jazykový kurz majoritního nebo cizího jazyka, vydání nových pravidel pravopisu, prohlášení nějakého jazyka za úřední jazyk státu atd. Jednou z předností teorie jazykového managementu je to, že s její pomocí lze transparentně sledovat vzájemnou souhru různých úrovní analýzy, hlavně vztahy mezi tzv. makrosociálními a mikrosociálními přístupy. Další její přednost vyplývá z toho, že perspektiva teorie jazykového managementu vybízí ke sledování procesuálního charakteru zacházení s jazykem a poskytuje k tomu nosné konceptuální nástroje (viz dále).
2
VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“
Obsah a cíle Organizační struktura VVZ je inspirována samotnou strukturou teorie jazykového managementu, ale i organizační strukturou projektu LINEE, což v úhrnu znamená, že je rozdělena do několika jasně diferencovaných pracovních balíčků. Elementární vztahy mezi nimi vystihuje níže uvedené schéma:
Pracovní balíčky (PB) 1–3 se zaměřují na tři základní komponenty teorie jazykového managementu (JM). Úkolem výzkumníků do nich zapojených je empirický výzkum a analýza výzkumných témat, které budou výzkumníci vztahovat k zastřešující teorii, ať už ve smyslu jejího rozpracování nebo dílčí korekce. Pracovní balíček č. 1 se soustřeďuje na procesuální charakter jazykového managementu, který je konceptualizován jako sled několika fází lidského jednání v reakci na vyskytnuvší se odchylky od norem jednání. Jestliže se takové odchylky v komunikaci vyskytnou, pak 1) mohou být komunikanty povšimnuty (fáze povšimnutí), 2) mohou být hodnoceny (negativně, neutrálně či pozitivně) (fáze hodnocení), 3) může být vytvořen či zvolen „plán“ za účelem jejich úpravy (fáze plánu úpravy) 4) a ten může být realizován (fáze implementace). Výzkum v tomto pracovním balíčku se tedy zaměří na dynamičnost sociálního jednání orientovaného na jazyk. To zahrnuje i výzkum působení takového jednání na změnu a následnou stabilizaci komunikačních aktů i struktury jazyka. Pracovní balíček č. 2 se zabývá souvztažností (propojeností) jednoduchého jazykového managementu na úrovni promluvy, který se odehrává v rámci jedné komunikační události, a organizovaného jazykového managementu, který má oproti jednoduchému jazykovému managementu následující vlastnosti: 3
VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“
a) akty organizovaného jazykového managementu jsou trans-situační, tj. vztahují se k několika (mnoha) komunikačním situacím, resp. událostem; b) organizovaný jazykový management probíhá v rámci víceméně organizované sociální sítě, která může mít i charakter instituce; c) o jazykovém managementu samém se explicitně komunikuje; d) organizovaný jazykový management je v mnohem větší míře utvářen na základě teorií a ideologií; e) předmětem organizovaného jazykového managementu jsou nejen individuální promluvy, ale i jazyk jako systém. Cílem tohoto pracovního balíčku tedy bude přispět k řešení otázky vzájemného působení mikro a makrosociálních jevů, která je v současné světové sociologii a sociolingvistice velmi aktuální. Pracovní balíček č. 3 se věnuje vztahům mezi jazykovým, komunikačním a socio-kulturním či socioekonomickým managementem. Řada studií zabývajících se jazykovým managementem dokládá, že jazykové problémy nejsou jen úzce jazykové nebo komunikační povahy, že managementový akt zaměřený na jeden z aspektů sociální interakce ovlivňuje i ostatní aspekty sociální interakce. Tedy například čistě jazykový management, jako je kodifikace gramatických tvarů, ovlivňuje komunikaci a může mít dopad i na sociokulturní a ekonomické aspekty sociální interakce. Podobně i určitý ekonomický zásah se může promítnout do oblasti komunikace a může se týkat i vývoje jazykového systému. Tento pracovní balíček má tedy za cíl důkladně prozkoumat tyto souvislosti a vzájemnou podmíněnost různých rovin sociální interakce při managementu jazykových problémů. Pracovní balíček č. 4 navazuje na poznatky z předcházejících balíčků založených na empirickém výzkumu, integruje je a využívá k vývoji samotné teorie. Kontinuálním důsledkem vyvíjející se teoretické platformy jsou poslední dva pracovní balíčky. Pracovní balíček č. 5 vychází ze společenské odpovědnosti vědců vůči jejich výzkumným subjektům a širší společnosti. Práce v tomto balíčku spočívá ve veřejných přednáškách či v přednáškách a publikacích zaměřených na samotné subjekty výzkumu, např. příručky a jiné materiály pro školy nebo pro zaměstance státního sektoru. Navazujeme tím na publikace jako např. Nekvapil – Sloboda – Wagner (2009). V rámci pracovního balíčku č. 6 bude organizováno školicí centrum, zejména pro doktorandy. Ústav lingvistiky a ugrofinistiky (ÚLUG) je už od roku 2003 nositelem několika grantů, jejichž účelem je vychovat sociolingvisticky orientované doktorandy (GAČR, LINEE, nositel doc. Nekvapil). V rámci těchto grantů vznikly semináře, odborné přednášky a zejména každoroční letní škola výše uvedeného evropského projektu LINEE (k prvnímu ročníku pořádanému v Praze viz Sherman – Engelhardt, 2010). ÚLUG je ostatně koncipován jako pracoviště, kde se školí a budou školit doktorandi nejen z různých kateder FFUK, ale také z jiných institucí ČR. Počítáme s obhajobou minimálně tří sociolingvistických doktorských disertací během pěti let existence VVZ. ÚLUG se také stane místem krátkodobých pobytů doktorandů ze 4
VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“
zahraničních institucí, jak je tomu ostatně v rámci projektu LINEE již nyní, a nadále počítáme s organizací každoroční jednotýdenní letní školy pro evropské doktorandy.
Výzkumné oblasti a metody Navrhovaná organizační struktura nabízí prostor pro výzkumníky z jiných pracovišť - jednak pro různá filologická pracoviště (např. romistika, slavistika, germanistika, anglistika, romanistika), jednak pro celou škálou jiných oborů (fonetika, sociologie, psychologie, ekonomie apod.), kteří by prováděli tematicky specifikovaný empirický výzkum a současně tak přispívali k rozpracování jednotlivých aspektů teorie jazykového managementu. Oblasti výzkumu nejsou a priori omezené. Počítá se především s pokračováním témat, jejichž výzkum byl zahájen v rámci LINEE. Těmi jsou mj. prostředí etnických komunit, jazyková politika a kultura v různých institucích, jazyk a komunikace v nadnárodních podnicích, jazykové právo či jazyk ve vzdělávací oblasti, včetně užívání konkrétních jazykových prvků v těchto a jiných multilingvních nebo monolingvních doménách a situacích. Z metodologického hlediska je zde však jisté omezení, které je dáno konceptuálním zaměřením teorie jazykového managementu – předpokládá se, že data budou primárně tvořit záznamy přirozeně se odehrávajících interakcí, dále různé druhy rozhovorů (včetně polostrukturovaných interview), psané texty, etnografické pozorování, focus groups, fotografie nápisů rozmístěných v prostoru, ale také dotazníky a experimenty zaměřené odpovídajícím způsobem na dynamickou povahu jazykového managementu.
Výstupy 1) knižní monografie 2) články v prestižních domácích i zahraničních časopisech 3) disertační práce – minimálně tři během pěti let 4) diplomové a bakalářské práce – minimálně pět během pěti let 5) web – další vývoj internetových stránek o jazykovém managementu
Tým Hlavní řešitel:
Jiří Nekvapil (ÚLUG)
Vědečtí pracovníci:
Tamah Sherman (ÚLUG), Marián Sloboda (ÚLUG)
Další interní pracovníci (dosud známá jména):
Vít Dovalil (ÚGS), Mira Nábělková (ÚSVS), Zuzana Čengerová (ÚRS), Viktor Elšík (ÚLUG), Ivana Bozděchová (ÚČJTK) 5
VVZ „Jazykový management v jazykových situacích“
Doktorandi: (dosud známá jména):
Namiko Sakamoto, Trang Nguyên Thi Thu, Karla Provázková, Zuzana Martykánová
Externí pracovníci:
Ivo Vasiljev, Oliver Engelhardt, Dagmar Sieglová
Odkazy NEKVAPIL, J. – DOVALIL, V. – SHERMAN, T. – SLOBODA, M. – VASILJEV, I. (2008): LINEE: Sociolingvistický projekt 6. rámcového programu EU (jak funguje a jaké jsou zkušenosti s tzv. network of excellence). Jazykovědné aktuality, 45, č. 3–4, s. 111–131. NEKVAPIL, J. – SHERMAN, T. (ed.) (2009a): Language Management in Contact Situations: Perspectives from Three Continents. Frankfurt am Main: Peter Lang. NEKVAPIL, J. – SHERMAN, T. (2009b): Pre-interaction management in multinational companies in Central Europe. Current Issues in Language Planning, 10, s. 181–198. NEKVAPIL, J. – SHERMAN, T. (2009c): Czech, German and English: Finding their place in multinational companies in the Czech Republic. In: Stevenson, P. – Carl, J. (ed.), Language, Discourse and Identity in Central Europe. Houndmills, Basingstoke: Palgrave MacMillan, s. 122–146. NEUSTUPNÝ, J. V. – NEKVAPIL, J. (2003): Language management in the Czech Republic. Current Issues in Language Planning, 4, s. 181–366. (Přetištěno v Baldauf, R. B. – Kaplan, R. B. (ed.), Language Planning and Policy in Europe, Vol. 2: The Czech Republic, The European Union and Northen Ireland. Clevedon, Buffalo, Toronto: Multilingual Matters, 2006, s. 16–201.) NEKVAPIL, J. – SLOBODA, M. – WAGNER, P. (2009): Mnohojazyčnost v České republice: Základní informace – Multilingualism in the Czech Republic: Basic Information. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. SHERMAN, T. – ENGELHARDT, O. (2010): 3rd LINEE Training Institute, Prague, June 22–26, 2009. Slovo a slovesnost, 71 (v tisku).
6