Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra ekonomických studií
Vratné obaly ve společnosti KU a.s. Bakalářská práce
Jaroslav Kašjak, DiS. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Kuncová, Ph.D.
Jihlava 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Vratné obaly ve společnosti KU a.s.“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martiny Kuncové, Ph. D. za pouţití pramenů uvedených v seznamu literatury.
V Pelhřimově dne 11. 5. 2012
Jaroslav Kašjak, DiS.
2
Poděkování Tímto děkuji Ing. Martině Kuncové, Ph.D. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za konzultace, rady a připomínky, které mi byly poskytnuty v průběhu jejího zpracování. Dále bych rád poděkoval společnosti Kostelecké uzeniny a.s., která mi propůjčila interní materiály a dovolila uvést praktické znalosti vztahující se k toku vratných obalů a na jejichţ podkladě je zpracována praktická část bakalářské práce.
3
Abstrakt Kašjak, J. Vratné obaly ve společnosti KU a.s. Bakalářská práce. Jihlava. 2012 Bakalářská práce se zabývá problematikou vratných obalů ve společnosti Kostelecké uzeniny a.s. Teoretická část se zaměřuje na pasivní prvky v logistice, mezi něţ patří mimojiné obaly, a na teorii informačních systémů. V praktické části se věnuji představení společnosti, systému pohybů vratných obalů a hodnotím předávání informací týkajících se vratných obalů napříč celou společností.
Klíčová slova Logistika, pasivní prvky, vratné obaly, přepravní prostředky, informační systém, tok informací, koncepce řízení, podnikové procesy
Abstract Kašjak, J. Returnable containers in the company KU a.s. Bachelor work. Jihlava. 2012 This bachelor work deals with the issue of returnable containers used in the company Kostelecke uzeniny, a.s. The theoretical part refers to the logistics passive elements which includes also containers and the theory of information systems. In the practical part I introduce the company and the system of returnable containers circulation. Afterwards I evaluate the information flows concerning the returnable containers in the entire company.
Key words Logistics, passive elements, returnable containers, means of transport, information system, information flow, management concepts, business processes
4
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 A – TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 10 1 Pasivní prvky logistických systémů ....................................................................... 10 1.1
Materiál ............................................................................................................ 10
1.2
Přepravní prostředky, manipulační a přepravní jednotky ................................ 11
1.3
Obaly a informace ............................................................................................ 13
1.4
1.3.1
Funkce obalů ........................................................................................ 13
1.3.2
Druhy obalů ......................................................................................... 14
Odpady ............................................................................................................. 15
2 Teorie informačních systémů ................................................................................. 17 2.1
Úvod do problematiky ..................................................................................... 17
2.2
Data .................................................................................................................. 17
2.3
Informace ......................................................................................................... 17
2.4
Znalost ............................................................................................................. 18
3 Informační systém................................................................................................... 19 3.1
Informace v procesně řízených organizacích ................................................... 19
3.2
Koncepce řízení podnikových procesů ............................................................ 20
3.3
3.2.1
ERP koncepce ...................................................................................... 20
3.2.2
CRM koncepce .................................................................................... 20
3.2.3
SCM koncepce ..................................................................................... 22
Klasifikace informačních systémů ................................................................... 22 3.3.1
Provozní úroveň ................................................................................... 23
3.3.2
Znalostní úroveň .................................................................................. 23
3.3.3
Řídící úroveň........................................................................................ 24
3.3.4
Strategická úroveň ............................................................................... 24
B – PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 25 4 Základní údaje o společnosti a předmět podnikání ............................................. 25 4.1
Představení společnosti .................................................................................... 25
4.2
Postavení společnosti na trhu ........................................................................... 25
5
5 Obalové hospodářství společnosti.......................................................................... 27 5.1
Úvod do problematiky ..................................................................................... 27
5.2
Skladování ....................................................................................................... 28
5.3
Nákup ............................................................................................................... 28
5.4
Likvidace ......................................................................................................... 28
6 Systém pohybů vratných obalů ............................................................................. 29 6.1
Popis schématu ................................................................................................ 30
6.2
Popis pohybů vratných obalů ........................................................................... 31 6.2.1
Expedice přímo z provozů ................................................................... 31
6.2.2
Závozy přes reexpediční sklad ............................................................. 33
6.2.3
Převozy mezi lokalitami ...................................................................... 33
6.2.4
Dodavatelské pohyby ........................................................................... 34
6.2.5
Spolupráce s obchodními partnery ...................................................... 37
7 Tok informací pro optimalizaci množství obalů .................................................. 39 7.1
Schéma toku informací a jeho popis ................................................................ 39 7.1.1
Informační systém................................................................................ 40
7.1.2
Obalový technik ................................................................................... 44
7.1.3
Obchodní oddělení a management společnosti .................................... 44
7.1.4
Nákup ................................................................................................... 44
7.1.5
Výroba a expedice ............................................................................... 45
7.1.6
Doprava ................................................................................................ 45
8 Hodnocení toku informací...................................................................................... 46 8.1
Hodnocení účasti oddělení na jednotlivých procesech .................................... 47 8.1.1
Stanovení předpokladů ........................................................................ 47
8.1.2
Vlastní hodnocení ................................................................................ 47
8.1.3
Výsledky hodnocení ............................................................................ 49
8.2
Role nejvýznamnějších úseků v jednotlivých procesech ................................. 49
8.3
Nedostatky v toku informací a jejich řešení .................................................... 52 8.3.1
Kvalita toku informací mimo IS .......................................................... 56
Závěr .............................................................................................................................. 57 Použité zdroje ................................................................................................................ 60
6
Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 62 Seznam schémat ............................................................................................................ 63 Seznam obrázků ............................................................................................................ 63 Seznam tabulek ............................................................................................................. 64 Seznam příloh ................................................................................................................ 65
7
Úvod Téma bakalářské práce „Vratné obaly ve společnosti Kostelecké uzeniny a.s. (KU)“ jsem si zvolil z důvodu, ţe v dané společnosti jiţ několik let pracuji na pozici obalového technika a chtěl bych zlepšit systém toku obalů za předpokladu včasných informací z ostatních úseků společnosti. Cílem práce je popis systému oběhu vratných obalů a popis toku informací o vratných obalech směrem k odpovědným osobám, ze kterých vyplyne návrh na zlepšení, které by mělo slouţit pro lepší rozhodování odpovědných zaměstnanců při zajišťování plynulého chodu společnosti v problematice vratných obalů. Vše bude demonstrováno na vybraném druhu vratného obalu. Bakalářská práce je zpracována na základě informací z odborné literatury, interních zdrojů společnosti Kostelecké uzeniny a.s. a z Internetu. Práce je zpracována několika metodami. V teoretické i praktické části pouţívám nejčastěji metodu analýzy a syntézy neboli vytvoření celkového obrazu o zkoumaném jevu. Při porovnání a hodnocení rolí jednotlivých úseků v procesech týkajících se toku informací o vratných obalech pouţívám metodu komparace. Teoretická část se zaměřuje na pasivní prvky logistických systémů, jimiţ jsou kromě materiálu, přepravních prostředků a odpadů také vratné obaly. Dále je zde nastíněna teorie informačních systémů včetně definic vybraných pojmů. Budu se zabývat tím, co jednotlivé informační systémy tvoří, co je jejich základem a smyslem. V této části také pojednávám o třech koncepcích řízení podnikových procesů a jejích výhodách. Na závěr teoretické části je popsána klasifikace informačních systémů dle toho, pro koho jsou určitá data k dispozici. Praktická část charakterizuje společnost Kostelecké uzeniny a.s. a její postavení na trhu v rámci České republiky. Uvádím zde také dodavatele, společnosti ve skupině a konkurenční společnosti. Praktická část se dále zaměřuje na obalové hospodářství společnosti a s ním související činnosti, jako například nákup vratných obalů, jejich skladování a případná likvidace. Prostřednictvím schémat zde popisuji celý systém pohybů vratných obalů se zaměřením na tok informací z jednotlivých úseků společnosti, které jsou zainteresovány do problematiky obalů. Jednotlivé pohyby vratných obalů,
8
jako například expedice z provozů, závozy z reexpedičních skladů a další, jsou podrobně vysvětleny v následující kapitole. Vzhledem k tomu, ţe pro optimalizaci obalového materiálu je stěţejní včasný tok informací ze zainteresovaných úseků, praktická část práce se zaměřuje také na pouţívané informační systémy, a to vnitřní i vnější. Dále se zabývám zodpovědnostmi jednotlivých úseků ve vztahu k toku obalového materiálu. Následně těmto úsekům přiřazuji jednotlivé procesy týkající se toku vratných obalů a zhodnotím jejich vzájemnou propojenost a důleţitost. Tomu předchází subjektivní stanovení předpokladů a samotné hodnocení účasti oddělení na jednotlivých procesech vyhodnotím. Předchozí analýza bude slouţit k tomu, abych určil, v jakých oblastech lze tok informací z jednotlivých oddělení zlepšit a spolupráce kterých oddělení je pro optimalizaci vratných obalů stěţejní.
9
A – TEORETICKÁ ČÁST 1 Pasivní prvky logistických systémů V této kapitole se zaměřím na popis teorie pasivních prvků logistických systémů. Jelikoţ mezi tyto prvky patří i obaly a obalový materiál, budu popisovat zejména tyto prvky logistických systémů. Jedna z mnoha definic říká: „Pasivními prvky můžeme nazývat manipulovatelné, přepravované nebo skladovatelné kusy, jednotky nebo zásilky.“ [3] Jelikoţ mezi dodavateli a odběrateli v rámci logistického řetězce putují pasivní prvky v reţimu směny oběma směry, je moţné označovat tyto prvky také jako zboţí. Mezi pasivní prvky logistických systémů dle Josefa Sixty [3] patří: Materiál Přepravní prostředky Obaly Odpady Některé zdroje uvádí jako další pasivní prvek pojem informace. Informace jsou přenášeny v logistickém řetězci právě pomocí ostatních prvků, zejména obalů. Proto informace jako samostatnou část členění pasivních prvků neuvádím.
1.1 Materiál Materiálem můţeme nazývat surovinu, základní a pomocný materiál, hotové výrobky, ale i obaly a odpad. Můţeme ho dělit na pevný, kapalný a plynný, ale i dle způsobu přemístění, zda jsou tyto části přemisťovány po kusech či v různých manipulačních a přepravních jednotkách. V rámci logistiky se řeší několik základních otázek: co, jak, kolik, čím, kde a kdy přemístit, zmanipulovat, skladovat atd. Je proto nutné správně daný materiál klasifikovat a vytvořit tzv. manipulační skupinu. To znamená, ţe se materiál rozdělí podle různých společných vlastností do skupin. Celý smysl přerozdělení a vytvoření skupin tkví ve zjednodušení manipulace s materiály a v jasném definování informací k dalšímu postupu, např. jakou manipulační a přepravní techniku k dané skupině pouţít.
10
Rozdělení do manipulačních skupin můţe být mnoho a kaţdá společnost můţe mít vlastní členění a vlastní systém manipulace. Příklady členění kusového materiálu do manipulačních skupin podle tvaru podle polohy při přepravě podle hmotnosti a objemu podle druhu podle fyzikálních nebo chemických vlastností atd.
1.2 Přepravní prostředky, manipulační a přepravní jednotky Materiál, surovina, zboţí a další výstupy podniku jsou přepravovány v rámci logistického řetězce k zákazníkům nebo do distribučních center obchodních řetězců. Je s nimi manipulováno a zacházeno podle jejich charakteru a klasifikace. Je tedy nutné v rámci logistického systému správně určit manipulační a přepravní jednotky tak, aby celý systém, který se týká i vnitropodnikové přepravy, fungoval. Manipulační jednotka Různé mnoţství stejného materiálu tvoří jednu manipulační jednotku. Při přepravě je tedy s touto manipulační jednotkou počítáno jako s jediným kusem. Přepravní jednotka Přepravní jednotkou se rozumí mnoţství materiálu zahrnuté do manipulační jednotky, které lze bez dalších úprav přepravovat pomocí přepravních prostředků. Přepravní prostředky Přepravní prostředky jsou rozděleny do tří řádů. Jsou rozděleny podle jednotlivých typů manipulačních jednotek. Pro jednodušší manipulaci s materiálem mají přepravní prostředky schopnost vytvářet manipulační a přepravní jednotky vyšších řádů, které poté tvoří nové manipulační a přepravní jednotky. Pro lepší průběh logistického řetězce zejména při mezinárodních obchodních stycích se jednotlivé jednotky standardizovaly na obecné a globálně uznávané jednotky. Hovoříme zde o tzv. rozměrové unifikaci podle mezinárodních standardů ISO. 11
Typy prostředků dle Josefa Sixty [3] I. Řád V tomto řádu se tvoří základní manipulační jednotky, které v dalším kroku společně s ostatními stejnými jednotkami tvoří manipulační jednotky vyšších řádů.
Bedny ukládací – slouţí k uskladnění materiálu ve výrobě a pro manipulaci s materiálem ve výrobním procesu.
Přepravky – slouţí k uskladnění materiálu
Obrázek č. 1: Přepravka E1
ve výrobě, pro manipulaci s materiály ve výrobním
procesu,
ale
materiálu,
zboţí a výrobků ke všem
jednotlivým
článkům
a obchodního
řetězce.
i
k
distribuci
logistického Mohou
být
Zdroj: [5]
samostatnou jednotkou, nebo společně s dalšími přepravkami stejného druhu mohou tvořit jednotky vyšších řádů. II. Řád Ve druhém stupni kompletace přepravních prostředků dochází ke spojení prostředků předchozího řádu v jeden celek, který se poté pouţije pro tvorbu prostředků vyššího řádu, nebo se pouţije pro přesun materiálu jiţ jako konečná jednotka.
Palety – tento asi nejrozšířenější přepravní prostředek
spoluvytváří
a dopomáhá
Obrázek č. 2: Paleta H1
kompletovat manipulační jednotky niţších řádů a s dalšími paletami stejného typy tvoří
také
jednotky
vyšších
řádů.
Uplatňuje se v celém výrobním procesu
Zdroj: [5]
jako pomůcka pro snadnější přepravu materiálu v rámci podniku, pro přepravu k prodejci, a v oborech podnikání jako je například stavebnictví, i ke konečnému zákazníkovi.
Přepravníky – jsou určené k přepravě kapalného, kašovitého nebo sypkého materiálu. Jsou také vhodné ke skladování materiálu, ale větší uplatnění mají při přepravě materiálu uvnitř výrobního procesu daného podniku. 12
–
Roltejnery
přepravní
prostředek
Obrázek č. 3: Roltejner CC Roll
opatřený čtyřmi kolečky, jeţ je vhodný pro
skladování,
přesuny
ukládání
materiálu
i
pro
a výrobní přepravu
z výrobního podniku.
Kontejnery
–
slouţí
k opětovnému
pouţívání při přepravě větších i menších manipulačních jednotek. Kontejner můţe
Zdroj: [8]
v určitých částech logistického procesu nahrazovat jednotky niţších řádů, čímţ dochází k úspoře těchto jednotek díky větším objemovým moţnostem kontejnerů. III. Řád V tomto řádu jsou jiţ zkompletovány veškeré přepravní prostředky do jednoho celku.
Výměnné nástavce – jsou prostředkem nejvyššího řádu. Jsou to zpravidla konstrukce, které se dají připojit nebo připevnit k dopravnímu prostředku, jako například nákladní automobil či vlaková souprava.
1.3 Obaly a informace Obal je nedílnou součástí kaţdého výrobku a kaţdého materiálu. Podle obalu lze lehce rozpoznat, o jaké zboţí se jedná a co obal obsahuje. Pro příjemce odběratele i konečného spotřebitele je obal hlavně nositelem informací.
1.3.1 Funkce obalů Podle Josefa Sixty [3] existují tři základní funkce obalů. Je to funkce ochranná, manipulační a informační. Vedlejší funkce jako např. grafická, prodejní a ekologická, jsou funkcemi méně důleţitými. Ochranná funkce Tato funkce obalu zajišťuje obsahu ochranu před škodlivými vlivy z vnějšku. Zabraňuje vniknutí neţádoucích látek k výrobku, před mechanickým poškozením a před klimatickými a biologickými vlivy, jakými jsou prudké změny teploty, moţnost kontaminace cizími látkami, vlhkost atd.
13
Manipulační funkce Funkce manipulační je velmi blízká funkci ochranné, kde materiály spolu s obaly tvoří manipulační jednotky. Tato funkce je důleţitá pro tok výrobků a materiálů v rámci logistického řetězce. S obaly a s materiálem uvnitř musí být moţno lehce a bezpečně manipulovat v celém průběhu přepravy. Obal musí splňovat také poţadavky na ergonomičnost. Ve velké části přesunů, zejména v potravinářském průmyslu, dochází k výměně obalů kus za kus a prázdné obaly musí být lehce stohovatelné. Informační funkce Informační funkce je zaměřena zejména na konečného zákazníka, který je posledním článkem logistického řetězce. Z obalu se dozví vše potřebné o výrobku nebo materiálu, který je v obalu obsaţen. Jsou tam uvedena data o době trvanlivosti výrobku a o jeho sloţení. Informační funkce obalu se v mnoha případech můţe sdruţovat i s funkcí prodejní, jejíţ vlastnosti si jsou s funkcí informativní velmi blízké. Funkce je vyuţitelná pro prodejce, kteří jsou schopni i díky informacím na obale identifikovat daný výrobek. Příkladem mohou být čárové kódy, které jsou nositeli velkého mnoţství informací. Slouţí jednak pro identifikaci zboţí ve skladech obchodníka i výrobce, ukrývá v sobě informace o daném zboţí a při prodeji je jejich funkce zase v usnadnění přenosu cenových informací. Mimo čárových kódů slouţí k přenosu informací i další elektronické prostředky typu radiofrekvenční identifikace, které však slouţí v prodejnách spíše k zabezpečovacím prvkům kaţdého výrobku, nebo jako varianta k čárovým kódům.
1.3.2 Druhy obalů V logistické praxi rozlišujeme zpravidla tři druhy obalů, v závislosti na tom, jaké plní funkce:
spotřebitelský obal,
distribuční obal a
přepravní obal. [3]
14
Spotřebitelský obal Tento druh obalu slouţí pro jeden druh výrobku nebo pro malou skupinu výrobků. Jiţ podle názvu je tento obal určen výrobkům, které se dostanou ke konečnému spotřebiteli. U tohoto druhu obalu se spojuje funkce informační s funkcí ochrannou. Informační funkce je zde proto, aby se zákazník dozvěděl potřebné informace o výrobku, dobu trvanlivosti, datum výroby a další informace. Pro prodejce jsou na obale uvedené informace ve smyslu čárových kódů, které slouţí pro snímání cen při prodeji a pro skladovou evidenci. Distribuční obal Distribuční obal je předěl mezi obaly spotřebitelskými a obaly přepravními. Pouţívá se při přesunech zboţí mezi výrobcem a odběratelem, kterým je zpravidla prodejce nebo distribuční centrum. Distribuční obaly mají za úkol chránit výrobky při přepravě proti vnějším vlivům, nebo umoţňují lepší manipulaci jednotek vyšších řádů. Obvykle se tímto obalem rozumí kupříkladu smršťovací fólie omotaná okolo palety s kartonovým zboţím a další. Přepravní obal Přepravní obal plní zejména funkce ochranné a manipulační. Přepravní obaly tvoří přepravní a manipulační jednotky. Jeho základní a hlavní funkcí je zajistit bezpečné přemístění zboţí v rámci výrobního podniku nebo od dodavatele k odběrateli. Jsou to veškeré druhy obalů uvedené v předchozích částech se všemi příslušnými funkcemi.
1.4 Odpady V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na ekologické chování podniků, je řešení otázky odpadů nedílnou součástí i logistických procesů. Jestliţe zboţí, výrobky a materiály jsou přepravovány v obalech, musí zákonitě vznikat odpad z těchto obalů. Týká se to obzvláště obalů jednorázových, které plní funkci ochrannou, jako jsou například různé smršťovací folie, papírové proloţky a kartony, dřevěné latě, polystyrénové výplně atd. [3] Kupujícímu či odběrateli tak vzniká problém, jak s tímto odpadem dále nakládat. Záleţí pak na dohodě mezi kupujícím a prodávajícím. Některé společnosti mají nastavený
15
systém zpětného odběru těchto odpadů od odběratele, jiné nechávají tento problém na kupujícím. V kaţdém případě je nutné dodrţovat při likvidaci nutná ekologická nařízení a směrnice. Existují i společnosti, které tento odpadní materiál vykupují, následně ho buď recyklují, nebo zlikvidují cestou nejméně zatěţující ţivotní prostřední. Zejména to platí pro výrobky z plastů a jiných podobných materiálů, které by na skládkách nebo při neřízeném spalování neúměrně zatěţovaly ţivotní prostředí.
16
2 Teorie informačních systémů 2.1 Úvod do problematiky Pro další postup v této práci je důleţité vymezit několik základních pojmů, které jsou podstatné pro výklad. Pojmy jako data, informace a znalost jsou součástí našeho denního ţivota. Pouţíváme je denně, aniţ bychom se pozastavili nad jejich významem a smyslem. Smyslů a významů buď existuje více, nebo jsme o těch pravých významech prozatím neměli tušení. V následujícím textu se pokusím význam těchto pojmů osvětlit a nahlédnout na ně z hlediska problematiky informačních systémů.
2.2 Data Pro potřebu vyuţití v informačních systémech společností jsou data souborem údajů o určitém jevu a určité situaci. Jakákoli data však sama o sobě nic neznamenají, nýbrţ potřebují být prezentována v určitém kontextu - jen tak vzniká z dat informace. Ta je dále pouţitelná pro další zpracování.
2.3 Informace Pojem informace má několik významů a snad pro kaţdý obor má i vlastní chápání tohoto pojmu. Jiné chápání je v oblastech jako např. biologie, oblast techniky, jiné jsou společenské informace. Z hlediska, kterým se zabývá tato práce, tedy ve smyslu ekonomického chápání tohoto pojmu lze rozlišit tři významy: všeobecný, distribuovaný a kybernetický [1]. Všeobecný význam je nějaké obecné sdělení nebo zpráva, která je předávána mezi populací a je brána jako fakt. Distribuovaný význam znamená, ţe pojem informace je chápan jako předávání zpráv jakéhokoli významu od jednoho subjektu k druhému. Příkladem tohoto významu mohou být informace předávané různými typy médií. Kybernetický význam informace představuje obecný význam pro řízení strojů a zařízení. Slouţí k ovládání strojů a zařízení, které obsluhuje člověk a jeho prostřednictvím jsou do strojů informace vkládány, aby vykonávaly potřebné úkony.
17
2.4 Znalost Znalost vzniká v okamţiku, kdy jsou informace vyuţívány pro určitý účel a pro určitá sdělení. Znalost nám dává moţnost posuzovat jevy, data a informace pro objevení dalších znalostí. Jedině poznáním a objevením znalosti můţeme získat moudro, jak ukazuje následující schéma. To platí v ţivotě soukromém i profesním. V profesním ţivotě jsou navíc znalosti, vyplývající z předchozích definic, důleţité pro správné budování informačních systémů ve společnostech a firmách. Jedině znalostmi, které vyplývají z dobré organizace pracovních a provozních procesů, lze dosáhnout úspěchu mezi širokou konkurencí na různých trzích. Všechny tyto pojmy tedy tvoří informační systém. V další kapitole popíši jednotlivé části informačních systémů jejich definice a základ jejich fungování. Schéma č. 1: Základní pojmy informačních systémů a jejich vývoj
Zdroj: [19]
18
3 Informační systém Informační systém je velmi široký pojem, pro objasnění uvedu několik definic. Definice: „Informační systém představuje konzistentní uspořádanou množinu komponent spolupracující za účelem tvorby, shromažďování, přenášení a rozšiřování informací. Prvky informačního systému tvoří lidé, respektive uživatelé informací, a informatické zdroje. Komponenta je tvořena jedním nebo více prvky.“ [1] „Podnikový informační systém vytvářejí lidé, kteří prostřednictvím dostupných technologických prostředků a stanovené metodologie zpracovávají podniková data a vytvářejí z nich informační a znalostní bázi organizace sloužící k řízení podnikových procesů, manažerskému rozhodování a správě podnikové agendy.“ [4] Jak je uvedeno v předchozích definicích informačního systému, celý systém vytváří a spravují jeho uţivatelé a správci. Ti jsou zodpovědní za jeho chod, tvoří a uţívají ho a zaleţí jen na nich, jak kvalitní systém vytvoří, jaká data budou do něho zadávat a jak je poté budou vyuţívat. Jestliţe bude informační systém špatný, budou špatná i data v něm a informace z takového systému nebudou uţivatelům slouţit tak, jak by slouţila data správná. Kvalita systému se tedy nakonec musí zákonitě projevit ať uţ negativně nebo pozitivně na firemních financích a na celkovém stavu fungování firmy.
3.1 Informace v procesně řízených organizacích Jedním z hlavních základních kamenů úspěšné společnosti v jakékoli oblasti podnikání je její schopnost řízení interních procesů, které vedou k cílovému bodu - finálnímu produktu nebo sluţbě. Právě k této strategii jsou vyuţívány informační systémy. Díky nim je pak dle Petra Sodomky [4] moţné definovat tři hlavní procesy podniku: řídící, hlavní a podpůrné. Řídící procesy Mezi řídící procesy patří procesy typu strategického plánování, řízení kvality, stanovování odpovědností a pravidel pro poskytnutí informací. Jejich úkolem je dále rozvíjet a řídit výkony společnosti.
19
Hlavní procesy Hlavní procesy představují činnosti, které se týkají samotného smyslu existence společnosti. Spadá sem řízení výroby, nákup, obchodní činnosti, logistika, ale také komunikace se zákazníky a odběrateli, kteří zpětnou vazbou napomáhají k správnému chodu firmy. Výstupem hlavních procesů jsou výrobky nebo sluţby. Podpůrné procesy Tato část procesního schématu se zabývá podporou ostatních procesů pro jejich správné fungování. Patří sem oblast lidských zdrojů a personalistika, různá interní i externí hodnocení, vnitřní i vnější audity, jejich analýza a z nich vyplývající opatření pro další zlepšování všech procesů.
3.2 Koncepce řízení podnikových procesů 3.2.1 ERP koncepce ERP = Enterprise Resource Planning = systém plánování podnikových zdrojů Tato koncepce se zabývá otázkou automatizace konkrétních oblastí podnikových procesů, které bezprostředně souvisí s jeho výrobní činností. Z celé řady uvedu jen některé, jako například: logistika, výroba, distribuce, marketing, prodej, fakturace, účetnictví a mnohé další. ERP koncepce tyto oblasti a procesy vzájemně integruje a při správném zavedení do chodu společnosti má koncepce následující výhody [10]: vede ke zvýšení efektivnosti výroby má významný vliv na konkurenceschopnost podniku centralizuje pracovní toky dokumentů (workflow) zvyšuje bezpečnost předávaných informací sniţuje chybovost v procesech
3.2.2 CRM koncepce CRM = Customer Relationship Management = systém řízení vztahu se zákazníky
20
Ze získaných dat o zákazníkovi se tvoří databáze, která vede k lepšímu porozumění potřeb zákazníka. Firma sleduje jeho zvyklosti při nákupech, objednávání zboţí a komunikaci se společností. Právě poznání zákazníka můţe pomoci vytvořit databázi. Tato koncepce tedy udrţuje a lze říci i „tvoří“ spokojeného zákazníka. Zahrnuje firemní procesy týkající se marketingu, prodeje, zákaznického servisu nebo platebních procesů. Dle Libora Gály, Jana Poura a Zuzany Šedivé v jejich publikaci Podniková informatika [1] se CRM koncepce dále rozděluje podle oblastí na operativní, analytickou a kooperační. Operativní CRM Operativní CRM podporuje zejména tzv. „business” procesy. Jsou to procesy, které souvisejí s prodejem zboţí a výrobků, s podporou prodeje a marketingem a s dalšími sluţbami, které společnost zákazníkovi poskytuje. Databáze jsou tvořeny na základě komunikace se zákazníkem. Podporují také zautomatizování prodejních procesů. Analytické CRM Tento přístup analyzuje časosběrná data o zákaznících. Firma na základě výsledků analýz pak upravuje své chování vůči zákazníkovi. Úpravy se mohou týkat tvorby cen výrobků, ale i vývoje produktů nových. Výsledky slouţí k lepší orientaci společnosti na trhu z pohledu, který ukazuje, jak je který zákazník spolehlivý a rentabilní a zda se firmě vyplatí takového zákazníka získat nebo si ho i nadále udrţovat. Kooperační (kolaborativní) CRM Kooperační koncepce CRM se věnuje komunikaci organizace s jejím okolím. Podporuje komunikaci se zákazníky na základě moderních komunikačních technologií, jako jsou například různé web-konference nebo e-mailová komunikace. Podnik usiluje o loajalitu svého zákazníka tím, ţe buduje kvalitní dodavatelsko-odběratelské vztahy. Na základě takto získaných informací je pak ve společnosti koordinována komunikace se zákazníkem. Na následujícím obrázku jsou jednotlivé typy CRM koncepce uvedeny, vzájemně propojeny, a tak správně plní své funkce. Jednotlivé typy se vzájemně podporují a vytváří tak systém řízení vztahu podniku se zákazníkem.
21
Schéma č. 2: CRM koncepce a její prvky
Zdroj: [14]
3.2.3 SCM koncepce SCM = Supply Chain Management = systém řízení dodavatelského řetězce Tato koncepce zajišťuje řízení procesu dodavatelského řetězce a zároveň se zabývá i procesy, které vedou k začlenění organizace do vybraného řetězce. Dotýká se procesů v logistice, ve skladování, ve výrobě a v plánování prodeje. Po zprovoznění SCM koncepce dochází k propojení informačního systému (IS) organizace i IS dodavatelů a odběratelů. Propojením obou systémů dojde k urychlení reakcí na přání či poţadavky jakékoli ze stran. To ve výsledku povede k úspoře času a nákladů na vyřízení kaţdé dodávky [4].
3.3 Klasifikace informačních systémů V kaţdém podniku je nastaven jiný informační systém a v kaţdém takovém systému jsou rozdělovány informace podle důleţitosti a podle toho, kdo tyto informace poţaduje, tedy podle důleţitostí pro různé stupně managementu a jeho rozhodovacích pravomocí. Petr Sodomka ve své publikaci Informační systémy v podnikové praxi [4] rozděluje informační systémy do několika takových úrovní – viz. následující obrázek č. 4.
22
Obrázek č. 4: Informační pyramida podle organizačních úrovní podniku
Zdroj: [13]
3.3.1 Provozní úroveň Provozní úroveň je definována jako ta nejzákladnější. Na tomto stupni je řešena výroba a realizace dodávek, objednávek a výroby. Pokrývá kaţdodenní provoz, hlídá skladové zásoby, obchodní transakce a realizaci dodávek. Informace plynoucí z této úrovně musí být jasně srozumitelné, velmi lehce dohledatelné, přesné a co moţná nejvíce aktuální. Slouţí zejména zaměstnancům na úrovních technickohospodářských pracovníků a zaměstnanců v běţném provoze, pro účetní, fakturantky a další.
3.3.2 Znalostní úroveň Znalostní úroveň informačních systémů řídí zejména tok dokumentů v organizaci. Zahrnuje v sobě koncepce typu CRM, SCM a další spolu s kancelářskými aplikacemi v osobních počítačích jednotlivých zaměstnanců, které vytvářejí firemní sítě. Zkušenosti a znalosti jednotlivých zaměstnanců o hospodaření podniku, o vztazích s dodavateli a odběrateli a další podobné znalosti jsou v rámci této úrovně předávány manaţerům na všech úrovních a technickohospodářským pracovníkům.
23
3.3.3 Řídící úroveň Řídící úroveň slouţí pro potřeby vrcholového a středního managementu. Na této úrovni rozhodování je nutná podpora právě pro správná rozhodnutí managementu. Proto informační systém v této úrovni podává potřebné informace manaţerům společnosti, kteří na základě těchto informací řídí výrobní proces správným směrem. Je tedy řešen správný chod výrobních procesů za pomocí reportů vkládaných do informačního systému společnosti. Stejně důleţitými operacemi jsou různé analýzy a předpovědi moţného vývoje.
3.3.4 Strategická úroveň Tato úroveň slouţí pro potřeby vrcholového managementu. Informační systémy podávají informace strategického významu ve smyslu odhalení a pozorování dlouhodobých trendů ve vnitřním i vnějším okolí organizace. Informační systém by měl být nápomocen odhalovat změny v okolích organizace a určovat směřování podniku. Pro správné fungování podniku a jeho procesů je nesmírně důleţité, aby všechny tyto koncepce byly nastaveny správně a byly obsluhovány těmi správnými lidmi. Jedině tak jsou informace a znalosti z něj vyplývající prospěšné pro chod celé organizace.
24
B – PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část vychází především z vlastních zkušeností, a to vzhledem k tomu, ţe jiţ šest let pracuji v Kosteleckých uzeninách a.s. na pozici obalového technika. Avšak interní zdroje společnosti jsou v této části taktéţ vyuţity - podobně jako webové stránky společnosti, ze kterých jsem čerpal především obrázkovou dokumentaci.
4 Základní údaje o společnosti a předmět podnikání 4.1 Představení společnosti Kostelecké uzeniny a. s. jsou společností s pětadevadesátiletou historií. V roce 1917 byla společnost zaloţena jako „Továrna na uzeniny a konservy v Kostelci, spol. s r.o.“, vyrábějící tradiční masné a uzenářské výrobky. Dalšími důleţitými historickými mezníky je rok 1948, kdy došlo ke znárodnění společnosti a rok 1992, kdy byla společnost zprivatizována a vznikla akciová společnost. Od roku 2003 je společnost součástí skupiny AGROFERT HOLDING a.s. Roku 2010 se společnost po fúzi spojila se společností Maso Planá nad Luţnicí a.s. (MP). Dnes jsou Kostelecké uzeniny a.s. největším producentem masných výrobků v České republice. Ročně zásobují trh více neţ 65 000 tunami masa a uzenin. Produkce Kosteleckých uzenin zahrnuje v současné době výrobky z vepřového a hovězího masa a kompletní sortiment masných výrobků.
4.2 Postavení společnosti na trhu KU společně s více neţ 120 subjekty ze sektoru chemie, zemědělství a potravinářství tvoří základ budované skupiny Agrofert. Tato skupina je dnes obratově největší skupinou v českém zemědělství a druhou největší v české chemii. Společnost působí na trhu s potravinami po celé České republice a na Slovensku. Své výrobky mimo jiné vyváţí i do Maďarska, Polska a Rakouska. Mezi hlavní zákazníky patří velké obchodní řetězce, drobné podniky s potravinami a další různá řeznictví a uzenářství.
25
Firmy jako součást holdingu Agrofert v potravinářském sektoru:
KMOTR – Masna Kroměříţ, a. s.
KRAHULÍK - Masozávod Krahulčí, a.s. firmy společnosti AGROPOL – Vodňanská drůbeţ a. s., Promt Modřice a.s. Procházka spol. s r.o. Animalco, a. s. a další Nejvýznamnější konkurenční firmy:
Schneider – masokombinát Plzeň s. r. o.
Masný průmysl Krásno Jan Prantl – Masný průmysl Ţirovnice LE & CO - Ing. Jiří Lenc, s.r.o. Beskydské uzeniny, a. s. VAHALA a spol., s.r.o. a další Dodavatelé suroviny a masa do výroby:
Animalco a.s.,
Danish Crown Tönnies Fleisch Vodňanská drůbeţ a.s. a další Další nezbytnou součástí chodu společnosti jsou dodavatelé materiálu pro balení a expedici výrobků, jako jsou např. Obaly Morava a.s., PPO plastové obaly s.r.o. a další.
26
5 Obalové hospodářství společnosti 5.1 Úvod do problematiky Obalové hospodářství je nedílnou součástí logistického systému společnosti Kostelecké uzeniny a.s. a jejich provozů v Kostelci u Jihlavy a v Plané nad Luţnicí. Zahrnuje veškeré vratné obaly pouţívané k expedici zboţí ke konečnému zákazníkovi, obaly pro skladování zboţí a pro přepravu zboţí, výrobků a polotovarů mezi jednotlivými úseky a provozy společnosti, stejně tak k přepravě suroviny do výroby. Pojmem vratné obaly jsou míněny přepravky, palety a jiné materiály uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 1: Vratné obaly pouţívané ve společnosti Kostelecké uzeniny a.s. Používané vratné obaly 90013
PALETA DŘEVĚNÁ
90016
PALETA UMĚLÁ
90017
BOX UMĚLÝ
90022
EUROPALETA F/Z
90044
PALETA PLASTOVÁ H1
91111
PŘEPRAVKA E2
91113
PŘEPRAVKA E3
91114
PŘEPRAVKA E1
91400
TESCO PŘEPRAVKA M ZELENÁ "172"
91401
TESCO PŘEPRAVKA L ČERVENÁ "70"
91402
TESCO PŘEPRAVKA XL MODRÁ
91540
PŘEPRAVNÍ VOZÍK ROLLY
91541
PŘEPRAVKA CC 7 TYP 1
91542
PŘEPRAVKA CC 11 TYP 2
91543
PŘEPRAVKA CC 17 TYP 3
91544
PŘEPRAVKA CC 15 TYP 4
92223
PŘEPRAVKA EU13
92225
PŘEPRAVKA EXTERNÍ 0.675KG
92226
EXTERNÍ PŘEPRAVKA "PŘEROV" (1,6 KG) Zdroj: [5]
27
5.2
Skladování
V provoze v Kostelci je skladování uskutečňováno v jednom centrálním uzavřeném skladu, coţ je místo, kam se poprvé vrací obaly zpět do společnosti. Odtud se tyto obaly posunují přes speciální umývací stroj po systému pásů do výroby a do expedic. Z důvodu rozsáhlosti podniku bývají obaly převáţeny dále do ostatních výrobních částí společnosti. V provoze Planá nad Luţnicí je skladování podobné. Také existuje jedno centrální místo, kam se obaly od zákazníků vrací. Jen systém další distribuce po podniku je odlišný a z velké části více automatizovaný. Z mycího zařízení je rozveden systém pásů po výrobních úsecích, ale z hlediska menší kapacity skladovacích prostor jsou vedeny dopravníky i do speciální místnosti, kde se v dalším systému dopravníkových pásů obaly skladují a v případě potřeby jsou přes dopravníkové pásy distribuovány zpět do výrobních úseků.
5.3 Nákup Nové obaly se nakupují na základě zvýšené potřeby výroby a expedice před nejvýznamnějšími svátky v roce, kdy se zvyšuje skladová zásoba výrobků a zboţí na skladech expedice. Dále také při prodeji dluţných obalů zákazníkovi anebo po likvidaci většího mnoţství poničených obalů.
5.4 Likvidace Likvidace obalů se liší dle materiálu, ze kterého je obal vyroben. Obaly z plastických hmot jsou likvidovány společnostmi, které se zabývají ekologickou likvidací, nebo i samotnou výrobou těchto obalů. Obaly ze dřeva, jako jsou například europalety, jsou buďto opravovány přímo v podniku, nebo jsou likvidovány jako odpadový materiál. Stejně tak je nakládáno s ostatními materiály.
28
6 Systém pohybů vratných obalů Systém pohybů vratných obalů ve společnosti je vcelku sloţitý. Na následujícím schématu ho popíši a vysvětlím a v následujících kapitolách uvedu praktické zkušenosti s pohyby vybraného vratného obalu, kterým je nejčastěji pouţívaná přepravka E2. Na schématu je několik objektů, které vstupují do celého koloběhu. Tyto objekty dodávají, odebírají, skladují, vracejí a přepravují vratné obaly se zboţím nebo surovinou. Ve společnosti se evidují vratné obaly dvěma způsoby: 1. evidenčním způsobem, kdy se otevře pouze evidenční saldo bez finančních dopadů, 2. fakturačním způsobem, kdy se s vydanými obaly vystaví faktura a tento pohyb vstupuje do účetnictví. Schéma č. 3: Subjekty zainteresované do systému pohybů vratných obalů
Zdroj: [5]
29
6.1 Popis schématu Ve schématu jsou u skladu MP uvedeny pouze dva vstupy a výstupy. Ve skutečnosti jsou z této lokality uskutečňovány stejné pohyby jako v lokalitě KU. Dva pohyby jsou zde uvedeny pouze pro zjednodušení celého schématu. KU/MP KU či MP je označení domovských skladů/lokalit v Kostelci a v Plané nad Luţnicí, odkud se expedují výrobky přímo k zákazníkům a odběratelům, na reexpediční sklady, k obchodním partnerům a zpět. Reexpedice Reexpedice je sklad, který slouţí pro převoz ke konečným zákazníkům ve vzdálenějších oblastech. Existují různé typy reexpedic: vlastní se zaměstnanci KU, cizí s pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci KU najatí dopravci – to jsou firmy, které zajišťují rozvoz zboţí ke konečným zákazníkům v případě, kdy není z jakýchkoli důvodů k dispozici doprava vlastní. Jelikoţ ve spoustě případů jsou tyto dopravy pouze jednosměrné a většina odběratelů má nastaven systém vracení obalů tak, ţe nevedou saldo a obaly ihned vrací, musí se saldo v současném systému vést jako dluh lokality daného dopravce. Odběratel Odběratelem se rozumí konečný zákazník nebo distribuční centra obchodních řetězců. Dodavatel Dodavatel je osoba nebo společnost, která dodává do společnosti surovinu nebo materiál do výroby. Obchodní partner Obchodní partner je osoba nebo společnost, se kterou je vedena úzká spolupráce na dodávání zboţí ke koncovým zákazníkům, a to v obou směrech. Konkrétně se jedná o rozvoz cizího zboţí pro obchodního partnera nebo naopak či rozvoz vlastního zboţí obchodním partnerem. 30
Odběratel partnera Odběratel obchodního partnera, je osoba nebo společnost, která nemusí být současně odběratelem domácí společnosti, ale zboţí obchodního partnera společně s obaly vstupují do evidence společnosti.
6.2 Popis pohybů vratných obalů 6.2.1 Expedice přímo z provozů Prvním případem pohybu vratných obalů je expedice přímo z provozů společnosti ke koncovému zákazníkovi. Tyto obaly jsou tím nejjistějším mnoţstvím, které se vrátí v daný den a prakticky se všemi lze počítat i do dalších dní. Jsou to běţné rozvozové obaly, které tvoří základ dalších expedičních dnů. Tyto obaly jsou sledovány informačním systémem i fyzickým dozorem pracovníků odpovědných za daný materiál – obalovými techniky. I na tyto obaly je však důleţité mít vytvořenu alespoň jednodenní zásobu. Rozdíl tedy můţe vznikat minimální, a to dvěma způsoby: rozdíl u zákazníka - je vedena evidence vratných obalů, ztráta při rozvozu odcizením nebo znehodnocením - odcizení vratných obalů je řešeno s řidičem, rozbité obaly jsou odstraněny z oběhu a připraveny k likvidaci. Denně je průměrně vyexpedováno přes 1500 ks
Obrázek č. 5: Přepravka E2
přepravek E2 ke koncovým zákazníkům. Jedná se vesměs o menší obchody, samoobsluhy, případně přímo zaváţené supermarkety. Toto mnoţství tvoří základ plánu pro zajištění plynulého chodu výrobních procesů Zdroj: [5]
ve společnosti.
Následující graf č. 1 zobrazuje souhrnné počty všech denně vyexpedovaných přepravek E2 v období od konce února do konce dubna. Z údajů můţeme vysledovat měnící se počty expedovaných přepravek v týdení i denní periodě.
31
1 288 1 201
De n / týde n
18. týden 2012
Zdroj: vlastní zpracování za použití interních zdrojů společnosti [5]
17. týden 2012 16. týden 2012 15. týden 2012 14. týden 2012 13. týden 2012 12. týden 2012
1 321
1 623
9 242 7 730 6 966 8 338 7 535 9 269 6 741 8 166
11. týden 2012
1 505
9 594 8 321 7 919
10 746 7 743
1 697
11 172 7 625 8 581
42 610 44 151 40 235 42 465 39 744
P oč e t vye x pe dova nýc h pře pra ve k E 2
10. týden 2012
9 737 5 927 7 407 1 220
33 898
10 861
8 240
1 238
49 579 46 389 Suma/týden (ks) Vyexpedované přepravky/den (ks)
Graf č. 1: Vyexpedované přepravky E2
47 270
32
22.4.2012 21.4.2012 20.4.2012 19.4.2012 18.4.2012 17.4.2012 16.4.2012 15.4.2012 14.4.2012 13.4.2012 12.4.2012 11.4.2012 10.4.2012 9.4.2012 8.4.2012 7.4.2012 6.4.2012 5.4.2012 4.4.2012 3.4.2012 2.4.2012 1.4.2012 31.3.2012 30.3.2012 29.3.2012 28.3.2012 27.3.2012 26.3.2012 25.3.2012 24.3.2012 23.3.2012 22.3.2012 21.3.2012 20.3.2012 19.3.2012 18.3.2012 17.3.2012 16.3.2012 15.3.2012 14.3.2012 13.3.2012 12.3.2012 11.3.2012 10.3.2012 9.3.2012 8.3.2012 7.3.2012 6.3.2012 5.3.2012 4.3.2012 3.3.2012 2.3.2012 1.3.2012 29.2.2012 28.2.2012 27.2.2012 26.2.2012 25.2.2012 24.2.2012 23.2.2012 22.2.2012 21.2.2012 20.2.2012
Z grafu je patrný postupný nárůst počtu expedovaných přepravek v týdnech před Velikonocemi a jeho skokové sníţení v týdnu po skončení těchto svátků. Následný opětovný růst je způsoben dozásobením obchodů po svátcích a jiţ dalším zvýšeným odběrem před květnovými svátky, které tradičně zahájí „pálení čarodějnic“ 30. 4. a nárůstem poptávky po uzeninách vhodných ke grilování a opékání.
6.2.2 Závozy přes reexpediční sklad Zboţí se s obaly převeze na externí sklad, kde se poté expeduje ke konečným zákazníkům. Také vracení obalů probíhá nejdříve přes reexpediční sklad, aţ poté do domácího skladu. I zde je tedy potřeba vytvořit si skladovou zásobu kvůli vykrytí následujícího expedičního dne, respektive dní, jelikoţ obaly se při prvozávozu nevrátí ihned zpět se závozovým autem. Velmi záleţí na závozových dnech kaţdé jednotlivé reexpedice. Většinou je systém nastaven na denní svoz mimo víkendů, v některých případech jen třikrát do týdne. I v tomto případě mohou vznikat rozdíly. U dovezených a odvezených obalů je systém nastaven tak, ţe prvotním dluţníkem je zákazník, na kterého je vystaven doklad. Pokud on obal vrátí, je poté systémově dluh převeden na reexpediční sklad a ten je pak dluţníkem společnosti KU. Po dovozu obalů do domácího skladu v Kostelci je dluh reexpedičního skladu odtíţen. Evidence na zákazníky je vedena vţdy podle vrácených a správně vyplněných obalů. Na reexpediční sklady je denně odváţeno přes 3000 přepravek E2. Přepravky jsou sváţeny s denním zpoţděním. Při plánování potřebného mnoţství přepravek se musí počítat s tím, ţe při silnějších závozových dnech (běţně je jím středa a dny před svátky, nebo dny před významnými dny v roce v kaţdém z ročních období) bude spotřebováno více přepravek a méně se jich vrátí. Informace o počtech přepravek jsou uvedeny v IS a jsou lehce dostupné.
6.2.3 Převozy mezi lokalitami Pohyb je uskutečňován mezi lokalitami KU a MP, kdy kolují obaly se zboţím pro rozvozy ke konečným zákazníkům, respektive s materiálem a surovinou pro výrobu a jako zásoba na sklady jednotlivých lokalit. Tento případ funguje také na bázi reexpedice, jen s tím rozdílem, ţe není vedeno vzájemné saldo mezi jednotlivými lokalitami, ale jen evidence pohybů pro lepší orientaci v celkovém toku vratných obalů a pro moţnost optimálního řízení celého procesu. Dluhy vůči zákazníkům jsou vedeny 33
u obou lokalit stejně, tedy na základě vrácených dokladů. Tyto obaly lze počítat stejně jako obaly, které se z dané lokality vyexpedovaly přímo k zákazníkovi. Ve většině případů se vrátí zpět. Denně je mezi oběma výrobními středisky převezeno v průměru 5000 přepravek E2. Také zde existují rozdíly v jednotlivých dnech. Kromě svátků a dalších významných dní zde hraje roli i zaměření jednotlivých provozů. Provoz v Plané je zaměřen výhradně na zpracování syrového masa. Expedice zpracovaného masa probíhá v obalech odlišných od
provozu
v KU.
Rozbourané
maso
na
různých
typech
háků
a
maso
„balíčkované“ (balené v plastových vaničkách a sáčcích) v přepravkách typu E1. Přepravka E2 je zde při expedicích vyuţita minimálně. Slouţí tedy k přesunům zpracovaného masa do výroby v Kostelci, kde je zboţí pouţito ve výrobě nebo je dále uchováváno ve skladech. Informace o počtu převezených obalů jsou v IS lehce dostupné.
6.2.4 Dodavatelské pohyby Jedná se o pohyb, kdy dodavatel suroviny nebo zboţí doveze i s obaly. Ty poté poţaduje prázdné zpět. I zde se nám vynořuje otázka optimální zásoby pro hladký průběh ostatních výrobních a expedičních procesů. V momentě, kdy obaly se surovinou dorazí do podniku, nastává několik moţností, jak s nimi bude ve firmě nakládáno. Podle toho se opět musí řídit stav obalů na skladě. Pro představu uvedu příklad. Dojede deset přepravek typu E2 s jakýmkoli materiálem. Tyto bude samozřejmě dodavatel poţadovat zpět. Tedy měla by nastat výměna kus za kus. Fyzicky tomu tak skutečně je, ale při pohledu do hloubky procesu zjišťujeme, ţe po přijetí obalů není materiál v nich ihned zpracován a tentýţ obal není ihned k dispozici. Putuje na sklad bez dalšího zpracování a musí být při vrácení nahrazen jiným. Ten zase musí být nahrazen dalším pro potřeby výroby atd. Na jeden přijatý obal jsou tedy třeba další dva. Opět je tedy nutná zásoba. Dodavatelský pohyb je z hlediska přepravek velmi propojen s převozy mezi lokalitami. 90 % nákupů od dodavatelů je směřováno do provozu v Plané a zbytek pro potřebu okamţitého zpracování do provozu v Kostelci. Denně se do obou provozů dodá v průměru okolo 1500 přepravek E2 se surovinou do výroby.
34
Na počet dodaných a vrácených přepravek má velký podíl prodejní cena masa na trzích. Kdyţ je cena na trhu příznivá, předpokládá se velký nákup masa od dodavatelů, kdyţ bude cena vyšší, roste počet zpracování ţivého dobytka. Při zvýšeném nákupu od dodavatelů (cca přes 1500 ks přepravek E2 denně) je situace toku obalů komplikovaná tím, ţe dodavatelé poţadují přepravky zpět. Pohyb ± 1500 ks se zdá být nepodstatný, je však nutné dodat, ţe obaly se dodavatelům vrací ihned, kdeţto vyprázdnění dodaných obalů pro jejich další vyuţití je zpoţděno výrobními procesy i o několik dní a přepravka není ihned k dispozici. Dalším aspektem je, zda se nakoupená surovina bude ihned zpracovávat, nebo bude uskladněna pro pozdější vyuţití. V praxi to znamená vyuţití mrazírenských skladů, odkud se přepravky nevrátí minimálně několik týdnů. Data o vydaných obalech jsou v obou provozech zadávána ihned při příjmu zboţí, stejně tak data o obalech vydaných. Informace o nakládání se surovinou nejsou v IS, ale měly by být poskytovány managementem společnosti, nebo odpovědnými zaměstnanci, aby nedošlo k neočekávanému výpadku v toku obalů. Na následujícím grafu č. 2 jsou uvedeny denní nákupy od dodavetelů masa. Dodávky jsou rozděleny do celého týdne, se závozovými dny od neděle do čtvrtka. Graf zobrazuje dvouměsíční období od konce února do konce dubna. Z grafu je patrné, ţe nárůst dodávek suroviny byl navýšen v období před velikonočními svátky z důvodu zvýšené výroby. Růst a vývoj výroby zobrazuje graf č. 3 v kapitole 7.1.5. Porovnání obou grafů ukazuje nárůst poţadavků na výrobu v předvelikonočním období a potvrzuje tak návaznost obou procesů.
35
764 648
De n / týde n
18. týden 2012
Zdroj: vlastní zpracování za použití interních zdrojů společnosti [5]
17. týden 2012 16. týden 2012 15. týden 2012 14. týden 2012 13. týden 2012
433 188 1 166 991
12. týden 2012
76 112 1 382
709
1 941 1 468 2 677
11. týden 2012
314 605
1 384
1 142 708 932
990
3 606 5 191 5 135
1 143
10. týden 2012
793 432
50
1 196
4 044 4 198 4 415 5 979
Suma/příjem/týden (ks)
Graf č. 2: Dodavatelé masa - nákup v přepravkách E2
Suma/příjem/den (ks) P oč e t přija týc h pře pra ve k E 2
4 866
36
22.4.2012 21.4.2012 20.4.2012 19.4.2012 18.4.2012 17.4.2012 16.4.2012 15.4.2012 14.4.2012 13.4.2012 12.4.2012 11.4.2012 10.4.2012 9.4.2012 8.4.2012 7.4.2012 6.4.2012 5.4.2012 4.4.2012 3.4.2012 2.4.2012 1.4.2012 31.3.2012 30.3.2012 29.3.2012 28.3.2012 27.3.2012 26.3.2012 25.3.2012 24.3.2012 23.3.2012 22.3.2012 21.3.2012 20.3.2012 19.3.2012 18.3.2012 17.3.2012 16.3.2012 15.3.2012 14.3.2012 13.3.2012 12.3.2012 11.3.2012 10.3.2012 9.3.2012 8.3.2012 7.3.2012 6.3.2012 5.3.2012 4.3.2012 3.3.2012 2.3.2012 1.3.2012 29.2.2012 28.2.2012 27.2.2012 26.2.2012 25.2.2012 24.2.2012 23.2.2012 22.2.2012 21.2.2012 20.2.2012
6.2.5 Spolupráce s obchodními partnery Zboţí v obalech se dováţí k obchodnímu partnerovi, který se dále chová jako reexpediční sklad. Stejné platí i naopak. Obchodní partner zaveze své zboţí i se svými doklady do společnosti, odtud je vše najednou rozváţeno stejnými rozvozy. Počty obalů jsou navzájem porovnávány a rozdíly se vrací. Počet přepravek je při tomto pohybu menší, průměrně okolo 800 vyexpedovaných přepravek E2 denně a cca 400 přepravek E2 přijatých a přidaných k domácím rozvozům. Počty expedovaného zboţí v přepravkách, které je rozváţeno obchodním partnerem, jsou pokryty systémově. Pohyb do podniku od obchodních partnerů, jeho zboţí a počty přepravek jiţ jdou mimo systém, a tak je pro evidenci a přehled o jejich toku podstatné zadávání správných informací do IS. Do toku přímo z jednotlivých výrobních lokalit se přiřazují i toky k větším zákazníkům, neţli jsou menší prodejci a „drobní zákazníci“. Jsou tu zastoupeny i centrální velkosklady obchodních řetězců. Není to pravidlem u všech obchodních řetězců, ale i zde je nutno počítat s dostatečnou zásobou vratných obalů, zejména v případě silných odběrových dnů, kterými jsou různé akce, svátky a volna v průběhu roku. V tyto dny je nutno si ke vší zásobě obalů pro následující den připočítat i to, ţe obal se nevrátí ihned, ale aţ za několik dní, kdy se do centrálního skladu řetězce začnou vracet obaly z jeho prodejen. Zde je obzvláště důleţitá velká zásoba a nepřipravenost na tyto akce můţe způsobit váţné trhliny v chodu celého výrobního procesu a následně neočekávané finanční ztráty v podobě prostojů vlastních zaměstnanců a sankcí ze strany odběratele. K tomu je třeba připočítat i přepravky, které spotřebuje výroba a expedice při balení zboţí, jelikoţ část jiţ naplněných přepravek je připravena k expedici, ale samotná expedice z podniku se uskuteční aţ v následujících dnech. Informace o počtech přepravek jsou uvedeny v informačním systému a jsou lehce dostupné. Další moţností je najmutí cizího dopravce na závoz do reexpedičního skladu nebo na distribuční centrum řetězce. Jelikoţ z ekonomického hlediska je v tomto případě cizí sluţba levnější neţ vlastní, je doprava najímána z větší části jednosměrně. Není to však jen z důvodu sníţení nákladů, ale převáţně z důvodu nahrazení technického výpadku vlastních vozidel. Proto je potřeba mít další zásobu i na tento výpadek.
37
Jak je vidět z předchozích odstavců, koloběh obalového materiálu ve společnosti je velmi komplikovaný a správná a hlavně včasná informace je jedním z nejdůleţitějších předpokladů plynulého toku vratných obalů. Ideální a moţná i snový případ kaţdého zaměstnance, který se vratnými obaly ve svém zaměstnání zabývá, je vţdy mít obaly výměnou zpět v co nejkratším moţném termínu. To však podle mých zkušeností nikdy nenastane, protoţe vţdy se najde nějaké to „ale“, které roztočí kolotoč vzájemných dluhů a které můţe kaţdé firmě značně zkomplikovat existenci.
38
7 Tok informací pro optimalizaci množství obalů V předchozí části pojednávám o skladové zásobě a její optimalizaci. V případech, kdy se výše uvedené problémy nakumulují, vzniká dosti sloţitý problém, jakým způsobem zajistit dodatečné obaly. Ve své práci se zaměřuji na okolí a podmínky, které vedou k procesům optimalizace skladových zásob, tedy na správnou komunikaci mezi jednotlivými odděleními společnosti.
7.1 Schéma toku informací a jeho popis Následující schéma popisuje tok informací, které jsou podstatné pro práci obalových techniků, tudíţ pro správný tok obalového materiálu. Samozřejmě tok informací v rámci celé společnosti je daleko komplikovanější a propojenější. Prakticky všechny části tohoto schématu se navzájem ovlivňují, jednotlivé úseky si předávají informace mezi sebou. Informace pro chod a správné fungování podniku si jednotlivé úseky předávají různými způsoby - od ústních předání na poradách, přes telefonickou a e-mailovou komunikaci aţ po čerpání z informačních systémů. Schéma č. 4: Tok informací mezi jednotlivými subjekty společnosti
Nákup Obchodní
suroviny
úsek Management
IS
Doprava
Výroba Expedice
Obalový technik
Zdroj: vlastní zpracování 39
7.1.1 Informační systém Nejdůleţitějším článkem v tomto schématu je dle mého názoru informační systém. Informační systém a vlastně celý systém vnitřní komunikace ve společnosti je pevně zakotven do schématu podnikových procesů, které je uvedeno na schématu č. 5. Tyto procesy pak zapadají do integrovaného systému managementu, který firma vyuţívá a který je zaloţen na základě schématu procesů. Schéma toku informací řadím do části hlavních procesů ve firmě. Jedná se totiţ o komunikaci uvnitř výrobního procesu a s výrobou jako takovou je pevně spjatý. Na schématu č. 5 jsou uvedeni, mimo firemních oddělení a činností, i zákazníci a dodavatelé, tedy externí subjekty, které do procesu komunikace taktéţ vstupují. Předávají informace z vnějšku a naopak z vnitřku informace poţadují. Z důvodu těchto poţadavků se zavádějí jak informační systémy interní, tak i informační systémy externí. Schéma č. 5: Systém řízení procesů ve společnosti
Zdroj: [5] 40
Interní informační systémy Interní informační systémy slouţí zejména pro vedení záznamů o výrobě a skladových poloţkách, slouţí k účetním operacím a evidenci materiálu, zboţí a suroviny, ze kterých poté odpovědní pracovníci uvádějí celý proces výroby do chodu, od dovozu suroviny aţ po vyexpedování a fakturaci.
SAP Systém SAP je ve společnosti zaveden od roku 2005 a slouţí zejména pro zpracování účetních operací a vedení skladových zásob v elektronické podobě. Tento systém slouţí tedy zejména účetním účelům. Operace v systému SAP zachycují pouze finanční stránku všech procesů se společnosti. Obrázek č. 6: Grafická ukázka systému evidence obalů v systému SAP
Zdroj: [5]
Diamac Informační systém Diamac je určený pro střední a velké podniky a velmi dobře se hodí pro podniky v potravinářském průmyslu. Je graficky velmi jednoduchý, avšak uţivatelsky náročný na zadání přesného kódu poţadované transakce. Ve firmě je zaveden jiţ od druhé poloviny devadesátých let.
41
Systém je zaloţen na jednotlivých transakcích, které jsou označeny trojmístným kódem sloţeným z písmen a číslic. Jednotlivé transakce jsou pak buď rozděleny do více tiskových forem, nebo jsou samostatné s dalšími funkcemi. Systém slouţí ke všem výrobním procesům. Od příjmu suroviny na sklady, přes vytváření objednávek, zadávání rozvozů, tvorby a tisku dodacích listů aţ po evidenci obalů. pro evidenci obalů je tento systém zásadní a jinde kromě Diamacu systém evidence obalů není. Se systémem SAP je propojen několika transakcemi, které převádí data do SAPu. Nejednotnost systémů by měla v brzké době skončit, ve druhé polovině roku 2012 by měl být Diamac plně nahrazen vylepšeným systémem SAP. Veškeré funkce, které doposud systém Diamac vykonával, by měl SAP plně nahradit. V současnosti však musí být zatím na 100% vyuţíván tok informací z obou systémů. Následující obrázek č. 7 zobrazuje grafickou ukázku systému evidence obalů v systému Diamac. Obrázek č. 7: Grafická ukázka systému evidence obalů v systému Diamac
Zdroj: [5]
Externí informační systémy Informační systémy pro komunikaci s vnějším prostředím spravují zejména předvýrobní a povýrobní část procesu výroby.
42
EDI EDI je systém elektronické výměny dat, který funguje na principu komunikace různých informačních systémů u různých obchodních subjektů. Dochází k předávání informací a dokumentů z obchodního styku v elektronické podobě. Dokumenty a výstupy ze systému jsou stejné pro všechny subjekty v systému. Tím se celá dokumentace vzájemných obchodů zjednodušuje. Díky elektronické podobě např. faktur a dobropisů, dochází také k úspoře nákladů na administrativu spojenou s běţnou fakturační agendou. MD Logistika, TESCO portál Obaloví technici vyuţívají při své práci také tyto systémy. Jedná se o informační systémy zákazníků, které slouţí k plánování a řízení podnikových procesů. Tyto systémy jsou příkladem podnikové koncepce dle metody SCM, o které pojednávám v teoretické části. Podnik se aktivně zapojuje do dodavatelského řetězce a aktivně vstupuje do komunikace se zákazníkem. Metoda je zaloţena na přístupu do aplikace dodavatele, přes kterou jsou objednávány dodávky zboţí a výrobků. Na základě těchto informací je optimalizována výroba, objem zásob ve skladu výrobků a v neposlední řadě i tok obalů a zásoby tohoto materiálu pro bezproblémové vyexpedování zboţí. Jiţ vyexpedované dodávky mohou být přes tuto aplikaci sledovány, a jelikoţ se jedná o systém obchodního řetězce, lze sledovat zboţí a obalový materiál aţ na místo určení, tedy do konkrétního obchodu daného řetězce a zpět přes centrální sklad do domácího skladu. Obrázek č. 8: Grafická ukázka systému evidence obalů v systému TESCO portál
Zdroj: [5] 43
7.1.2 Obalový technik Pozice spadá do úseku logistiky, pod oddělení dopravy. Základním posláním pozice je zajištění obalového materiálu pro chod celé společnosti. Mimo starosti o obaly v provoze Kostelec je třeba zajišťovat i obalový materiál pro provoz v Plané nad Luţnicí. K tomuto patří i fyzická kontrola vracejících se obalů z rozvozů, kontrola dodacích listů, správa informačního systému, udrţování fyzického skladu obalového materiálu, odsouhlasování a kontrola vzájemných sald se zákazníky společnosti. Mým úkolem na pracovišti kromě výše zmíněného je koordinace činností kolegů, kteří obsazují směny, dále komunikace s nadřízenými a plnění jimi zadaných úkolů. Kaţdodenní činností je dále správa účetního skladu obalového materiálu, odsouhlasení sald klíčových zákazníků a dodavatelů a reprezentace úseku obalů při jednání s vedením společnosti. Kaţdý měsíc se zpracovávají inventury obalového materiálu.
7.1.3 Obchodní oddělení a management společnosti Obchodní oddělení neboli oddělení klíčových manaţerů realizuje cíle vrcholného managementu. Pracovníci tohoto úseku dojednávají zcela konkrétní podmínky s obchodními partnery, dodavateli a zákazníky společnosti, například podmínky, za kterých se bude zboţí expedovat a platební podmínky. Nastavují tedy pravidla a řídí dodavatelsko-odběratelské vztahy. Z této části schématu plynou informace potřebné pro komunikaci s vnějším okolím. Úloha managementu společnosti v toku informací je zejména v přerozdělování důleţitých informací jednotlivým článkům celého schématu. Právě tento článek nejvíce ovlivňuje ostatní skupiny. Management zajišťuje podmínky pro chod společnosti a zajišťuje informace o tom, co, jak, z čeho, pro koho a kolik se toho bude vyrábět.
7.1.4 Nákup Do sekce nákupu spadají oddělení, která se zabývají nákupy materiálů a suroviny, potřebné pro provoz, expedici a výrobu ve společnosti. Veškeré tyto věci jsou samozřejmě dopravovány v obalech, které jsou z větší části vratné. Tato oddělení tedy předávají informace o velikosti budoucích dodávek. Informace jsou podávány s předstihem, aby bylo moţné zajistit obaly pro vrácení, nejlépe ihned po sloţení dodávky. V případě nárůstu těchto dodávek jsou potom informace poskytnuté
44
s předstihem, právě o velikostech dodávek, velmi důleţité pro zajištění dostatečného mnoţství obalů pro vrácení dodavatelům.
7.1.5 Výroba a expedice Interní informace plynoucí z výrobních a expedičních úseků obsahují také velmi důleţitá data, bez nichţ se nedá tok obalů ve společnosti řídit. Je důleţité mít informace o rozsahu výroby, většinou v tunách výrobku, který je v daný okamţik produkován. Přes výrobu se dostává zboţí i s obaly na jednotlivé expedice, kde je přijímáno na sklady. Na těchto skladech se buď na čas uskladní pro pokrytí předpokládaných objednávek, nebo je rovnou expedováno ke koncovým zákazníkům. Díky systému pohybu obalů mají jednotlivé expedice za úkol i příjem obalů do informačního systému při dovozu zboţí nebo suroviny do podniku. Graf č. 3: Výroba uzenin v týdnech od 1. 1. 2012 P lán výroby uz enin [tis íc e tun]
828 plán výroby (tis. tun)
648 561
551
570
554
583
588
583
575 516
537
523
518 481
463
260
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden týden 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 K a le ndá řní týde n
Zdroj: vlastní zpracování za použití interních zdrojů společnosti [5]
7.1.6 Doprava Oddělení dopravy je středisko, ve kterém se slévají informace z celého podniku. Proto je komunikace s tímto oddělením pro správná rozhodnutí velmi důleţitá. Oddělení dopravy plánuje a realizuje veškerou dopravu z podniku a zpět. Základem činnosti je plánování tras rozvozů zboţí. Finálním výstupem jsou poté data, která se přelévají do IS v podobě, která je pro informace o toku obalů velmi podstatná. Zde se totiţ zakládají jednotliví zákazníci a jejich objednávky do takzvaných jízd a rozvozů. V informačním systému jsou tak k dispozici obalovým technikům veškeré důleţité informace, tedy mnoţství obalů na jednotlivou jízdu a k jednotlivým zákazníkům.
45
8 Hodnocení toku informací V této kapitole se budu zabývat jednotlivými rolemi oddělení, které jsou uvedeny ve schématu pohybu obalů. V následující kapitole k nim budu přiřazovat jednotlivé procesy a zhodnotím jejich vzájemnou důleţitost. Procesy, které jsem vybral, jsou podle mého názoru jedněmi z nejdůleţitějších pro rozhodování o toku vratných obalů a o vytvoření zásoby obalů na skladě KU. Evidence a systémové záznamy Evidence je proces, při kterém přes informační systémy podniku vznikají data. Ta jsou poté dále zpracována. Jednotlivé subjekty tato data do systému nalévají a vzniká tak soustava vzájemně propojených a na sebe navazujících informací. Evidencí a systémovými záznamy se v tomto případě rozumí zadávání mnoţství jednotlivých obalů do IS při výdeji a příjmu samotných obalů, příjmu dodávek se zboţím a obaly, expedici zboţí atd. Odsouhlasení dluhů Na evidenci navazuje odsouhlasení dluhů. Na základě dat z IS jsou pravidelně zpracovávána salda odběratelů a zákazníků. Ta jsou posléze zpracovávána a při zjištění rozdílů nebo na základě ţádosti partnera je prováděna vzájemná kontrola. Vrácení dlužných obalů Po zajištění odsouhlasených sald je řešena otázka vrácení obalů. U drobnějších zákazníků či dluhů se toto řeší při jednotlivých dalších závozech, v případě větších dluhů je vypraveno vozidlo k zákazníkovi pro vyzvednutí dluţných obalů, v ideálním případě v době závozu zboţí. Musí být ovšem hleděno na rentabilitu svozu, protoţe prázdné auto k dluţníkovi přímo z podniku nikdo nikdy nevyšle. Vrácení obalů od takovýchto odběratelů se řeší při závozu k jinému zákazníkovi, který se nachází poblíţ. Zaleţí také na dohodě s dluţníkem, jelikoţ v mnoha případech je dluh vyrovnán finančně. Nákup nových a likvidace rozbitých obalů Při nákupu nových obalů se vychází zejména z potřeb výrobních procesů, tedy například v důsledku navýšení výroby nebo skladových zásob zboţí. Dále se nakupují nové obaly poté, co odběratelé, kteří mají nastaven oběh obalů na bázi fakturace, dluh
46
finančně vyrovnají. Při rozhodování o případném nákupu obalů je taktéţ nutné brát v potaz počty nevrácených obalů, které jsou vyfakturovány zákazníkovi, u něhoţ je nastaven oběh obalů na bázi evidence a jiţ se u něj nepředpokládá, ţe obaly vrátí. Likvidace rozbitých obalů mnohdy předchází nákupu nových obalů. Záleţí na druhu obalů, jakým způsobem se bude likvidovat, nebo zda se naopak bude opravovat. Obaly z plastu jsou většinou likvidovány odbornou firmou, které se zpracováním a výrobou těchto obalů zabývá a kde je také moţnost nové obaly zakoupit. Na druhé straně dřevěné palety jsou v podniku opravovány a jsou následně opět pouţity v provozu. Inventarizace Inventarizace je proces, do kterého je zapojena celá společnost a při kterém jsou zjišťovány rozdíly fyzických stavů a stavů účetních. Případné rozdíly jsou zaúčtovány do nákladů (manka) či výnosů (přebytky) tak, aby účetní stav odpovídal stavu skutečnému.
8.1 Hodnocení účasti oddělení na jednotlivých procesech V kaţdé firmě se na vybraných procesech podílí více či méně pouze některá oddělení. Pro optimální tok vratných obalů je nutná spolupráce všech oddělení vyjmenovaných v 7.1. Účast jednotlivých oddělení je samozřejmě odlišná, proto ji budu v následujícím textu hodnotit. Poté se zaměřím na efektivnější spolupráci s odděleními, u kterých se dosáhlo nejvyšší zainteresovanosti při toku obalového materiálu.
8.1.1 Stanovení předpokladů Na základě skutečnosti, ţe všechna oddělení zadávají data ohledně toku obalů do informačního systému, lze předpokládat, ţe nejdůleţitější roli ve vybraných procesech bude mít právě IS. Naopak nejmenší význam bych předpokládal u výrobních oddělení a expedic. Ostatní úseky jsou podle mého názoru značně vyrovnané, i kdyţ úseku dopravy bych přikládal vyšší váhu neţ zbývajícím úsekům.
8.1.2 Vlastní hodnocení Hodnocení navazuje na schéma toku informací, uvedené v předchozím textu. Stupnice hodnocení je šestidílná a jednotlivá hodnocení jsou dále rozdělena na další dvě části, na více a méně podstatnou (označeno symboly „+” a „-”). Kaţdému oddělení budou
47
u jednotlivých procesů přiřazena dílčí hodnocení, načeţ z celkového bodového hodnocení zjistím výsledky a vyvodím doporučení a následná opatření. Tabulka č. 2: Hodnocení účasti oddělení na procesu Stupnice hodnocení
Slovní popis účasti oddělení na procesu
1
Nezbytné
2 3 4 5 6
Části stupnice (důleţitost)
Bodové hodnocení
+
1
-
2
+
3
-
4
+
5
-
6
+
7
-
8
+
9
-
10
+
11
-
12
Důleţitá Potřebná Doplňující Informativní Zbytné Zdroj: vlastní zpracování
V následující tabulce č. 3 jsou uvedena oddělení, u nichţ hodnotím důleţitost zainteresovanosti v jednotlivých procesech dle svých dosavadních zkušeností. Nejniţší součet bodového hodnocení znamená, ţe v uvedených procesech jsou daná oddělení nejvíce zainteresovaná a informace z těchto oddělení jsou velmi podstatné a důleţité pro fungování toku obalů. Tabulka č. 3: Subjektivní hodnocení účasti oddělení v jednotlivých procesech
Management
Obchod
Evidence a systémové záznamy Odsouhlasování dluhů Vrácení dlužných obalů Nákup nových a likvidace rozbitých obalů
8 5 7
6 5 10
Výrobní oddělení + expedice 1 11 12
2
3
Inventarizace
7
Celkové bodové hodnocení
29
Procesy / oddělení
Nákup
Doprava IS + IT
12 10 12
3 11 1
1 1 5
12
7
5
6
11
7
12
12
1
35
43
54
32
14
Zdroj: vlastní zpracování
V tabulce uvádím všechna oddělení, která nejvíce ovlivňují tok obalového materiálu a včasnost a přesnost informací pro správné rozhodnutí obalového technika. Prvek
48
obalového technika není uveden v tabulce z toho důvodu, ţe zaštiťuje veškeré sledované procesy. Při hodnocení by dosáhl u jednotlivých procesů jednoho bodu, čímţ by získal celkové bodové hodnocení 5 bodů. Tímto by se sice potvrdila nepostradatelnost obalového technika ve firmě, ale nemělo by to ţádnou vypovídající hodnotu, jelikoţ hodnotíme vztah okolních subjektů k němu.
8.1.3 Výsledky hodnocení Výsledek zkoumání jednoznačně přiřadil nejdůleţitější roli informačnímu systémů. Došlo tedy k potvrzení domněnky, ţe kvalitní IS je pro firmu velmi důleţitý a v uvedených procesech je jeho role nejvýznamnější. Další v pořadí důleţitosti je management. Očekával jsem ale, ţe druhým nejvýznamnějším oddělením bude úsek dopravy. Ale právě vrcholoví manaţeři a manaţeři na vedoucích pozicích určují směřování společnosti a dávají smysl a řád jednotlivým procesům. Tvoří jakýsi pomyslný rámec, proto je hodnocení procesů u tohoto úseku vcelku vyrovnané a nejsou zde ţádná velká rozpětí v hodnocení, jako tomu je u ostatních částí. Následuje úsek dopravy. Z hlediska hodnocení se umístil na třetím místě, s čímţ jsem v předpokladech nepočítal. Ovšem jeho role při inventarizaci obalů a odsouhlasení sald dluţných obalů je opravdu zanedbatelná. Nejmenší důleţitost v tomto hodnocení nabyly úseky výroby a expedice a úsek nákupu. To ovšem neznamená, ţe by své role v rámci toku obalového materiálu neměly vykonávat. Jsou pro celkový chod stejně důleţité jako ostatní a jen v kooperaci s dalšími mohou vytvořit fungující celek.
8.2 Role nejvýznamnějších úseků v jednotlivých procesech Z kaţdého procesu jsem vybral výsledky s nejlepšími hodnotami, kde dílčí hodnocení dosáhlo maximální výše 5 bodů. V tabulce č. 4 jsou tedy označené výsledné hodnoty jednotlivých úseků v daných procesech. Role těchto oddělení následně popíši v souvislosti s procesy.
49
Tabulka č. 4: Nejvíce zainteresovaná oddělení v jednotlivých procesech
Management
Obchod
Výrobní oddělení + expedice
Evidence a systémové záznamy
8
6
1
12
3
1
Odsouhlasování dluhů
5
5
11
10
11
1
Vrácení dlužných obalů Nákup nových a likvidace rozbitých obalů
7
10
12
12
1
5
2
3
12
8
5
6
Inventarizace
7
11
7
12
12
1
Celkové bodové hodnocení
29
35
43
54
32
14
Procesy / oddělení
Nákup
Doprava IS + IT
Zdroj: vlastní zpracování
Evidence - systémové záznamy Úseky výroby a expedice jsou zodpovědné za správné záznamy o vyexpedovaném mnoţství obalů s výrobky společnosti. Tyto záznamy tvoří základ pro evidenci a vytváření sald. Stejně tak je kaţdá expedice zodpovědná za příjem obalů do systému při příjmu zboţí a obalů na příslušnou expedici. Jak bylo popsáno v předchozí kapitole, jedná se o rozvoz zboţí obchodních partnerů a příjem dodávek zboţí a suroviny pro výrobu a další zpracování. IS je u tohoto procesu nositelem dat a informací a bez vytvoření systémových záznamů by nemohl systém evidence fungovat. Oddělení IT pak tento systém spravuje. Úsek dopravy má svou roli ve smyslu přerozdělování zpracovaných rozvozů do jízd a přiřazuje jednotlivým rozvozům a jízdám expediční lokality, tedy přiřazuje jim systémově reexpedice (externí sklady), odkud se bude převáţet zboţí ke koncovým zákazníkům. Tím se poté systémově docílí vedení salda vůči těmto reexpedicím. Evidence a systémové záznamy jsou nejdůleţitější procesem v celém toku obalů a informací o nich. Tvoří základ všech ostatních výše uvedených procesů, a proto je velmi důleţitá správnost zadávaných údajů. Z tohoto důvodu je právě této části toku informací věnována větší pozornost. Možné chyby, jejich odhalení a nápravná opatření Jak jiţ bylo uvedeno, za systémové záznamy jsou odpovědné osoby při příjmu a výdeji obalů v celém podniku. U obalových techniků vychází jejich odpovědnost uţ z popisu jejich
pracovní
činnosti,
ovšem
ostatní 50
oddělení
tuto
odpovědnost
sdílejí
i s odpovědností za činnosti související s jejich pracovním zařazením. Na následujícím příkladu budu popisovat moţné chyby v evidenci, jejich následky a řešení. Se všemi uvedenými případy jsem se ve své praxi jiţ setkal. Jejich objevení je vţdy z části dílem náhody a z části dílem zkušenosti a znalosti dané problematiky. Chyby v záznamech o expedici a příjmu obalů:
záměna druhu obalu
neuvedení obalu do expedičních dokladů špatný počet uvedených obalů špatný příjem do systému evidence špatný výdej ze systému evidence neuvedení příjmů/výdejů v systému evidence Těmto chybám je potřeba předcházet, jelikoţ následky mohou mít velký vliv na fungování celé společnosti. Následky chybných záznamů:
zkreslení informací o toku obalového materiálu
špatné vedení vzájemného salda nedostatečná zásoba obalů na skladě nevykrytí smluvených dodávek zboţí zkreslení inventurních stavů a celkového hospodářského výsledku společnosti atd. V poslední době jsou tyto chyby vcelku časté, zejména opomenutí zápisu přijatých obalů do systému evidence. Do této doby probíhala dohoda pouze ústní formou a s pracovníky na příjmu zboţí, kdo a jak by měl zboţí společně s obaly přijímat. Důvodem je také nejasné určení odpovědnosti za tyto zápisy a prakticky ţádná vymahatelnost. Budou tedy muset být přijata následující opatření. Návrhy opatření:
určení jedné odpovědné osoby za příjem obalů na příslušném pracovišti
opětovné přeškolení pracovníků
dosáhnout vymahatelnosti odpovědnosti formou „třikrát a dost“(dvakrát upozornění dotyčné osoby, potřetí bude řešeno přes vedoucí pracovníky a nadřízené) 51
Odsouhlasování dluhů V procesu odsouhlasování dluhů má hlavní úlohu IS. Stejně tak jako v předchozím odstavci i zde záleţí na datech z IS. Jsou z něj data čerpána a posléze porovnávána s daty, které zasílá do společnosti odběratel či jiné další subjekty s vedeným saldem. Úloha managementu je zde na stejné úrovni jako oddělení obchodu. V tomto procesu se jejich úlohy překrývají. Základem je zde poskytnutí informací o kontaktních osobách, způsobu a termínech odsouhlasování. Vracení dlužných obalů Tento proces je zcela závislý na oddělení dopravy. Jsou předávány zejména informace o tom, kam které auto při rozvozech zboţí pojede, zda bude vysláno pro dluţné obaly, nebo bude muset být vrácení domluveno na jiný termín z důvodu poruchy vozidla, z důvodu dovozu jiných výrobních materiálů pro potřebu podniku atd. Opět je zde potřeba funkčnosti IS, ve kterém jsou uvedena data o jízdách. Nákup nových a likvidace rozbitých obalů U těchto činností je role managementu téměř vyrovnaná s rolí obchodního oddělení. Tato dvě oddělení zajišťují obchodní podmínky, za jakých se budou obaly nakupovat nebo likvidovat podle podnikových nařízení a směrnic. Úsek dopravy má zde úlohu zprostředkovatele svozu a odvozu obalů, poskytuje informace, zda je moţnost obaly odvézt. Inventarizace Inventarizace je závislá hlavně na datech z IS, proto je v hodnocení na nejvyšší příčce. Informace z IS tvoří základ pro její zpracování a pro porovnání se stavem fyzicky napočítaným. Data z IS jsou zejména stavy obalových kont se zákazníky a odběrateli, ale i stavy účetních skladů podniku. Vzájemné porovnání dodá výsledek inventarizace.
8.3 Nedostatky v toku informací a jejich řešení Obaloví technici mají k dispozici celý informační systém a mohou mít veškeré potřebné informace, kdyţ o ně budou aktivně usilovat. Dat v informačním systému však je
52
mnoho a mohlo by dojít ke ztrátě orientace při vyhledávání jednotlivých částečných informací při vytváření uceleného přehledu o toku obalů. Pomocným nástrojem pro sledování toku a zajištění přehledu o vratných obalech obalovými techniky by měla být následující tabulka. Tabulka č. 5: Tabulka pro sledování toku vratných obalů Datum: ………………….
Obal
Řidič
Místo
Doprava
určení
Sklad Zákazník
Předpoklad - domluveno
Reex. Sklad 1
Eur
E1
E2
H1 CC7 CC11 CC15 Domluveno
560
ok
KU/MP
Reex. Sklad 2
380
ok
KU/MP
Reex. Sklad 3
1085
ok
KU/MP
Reex. Sklad 4
1056
ok
KU/MP
1025/1320
ok
KU/MP
DC Obch. Řetězce 2 (Sk)
X/1200
ok
KU/MP
DC Obch. Řetězce 3
700/800
ok
KU/MP
DC Obch. Řetězce 4
X
DC Obch. Řetězce 1
KU/MP
Odběratel 1
584/1320
ok
KU/MP
Odběratel 2
852/X
X
KU/MP
Rozvozy (drobní)
1658
ok
KU/MP
Nákup obalů
1800
ok
KU/MP KU/MP KU/MP KU/MP
Dovezeno
KU/MP
Reex. Sklad 1
KU/MP
Reex. Sklad 2
KU/MP
Reex. Sklad 3
KU/MP
Reex. Sklad 4
KU/MP
DC Obch. Řetězce 1
KU/MP
DC Obch. Řetězce 2 (Sk)
KU/MP
DC Obch. Řetězce 3
KU/MP
DC Obch. Řetězce 4
KU/MP
Odběratel 1
KU/MP
Odběratel 2
KU/MP
Rozvozy (drobní)
KU/MP
Nákup obalů
KU/MP
Převoz KU/MP
KU/MP KU/MP
Zdroj: vlastní zpracování
53
Tabulka č. 5, kterou jsem vytvořil v programu Excel, poslouţí k plánování svozu obalů z reexpedičních skladů od drobných i významných zákazníků, z reexpedičních skladů, při případných nákupech atd. Důvodem vzniku tabulky je nastavení současného informačního systému, který neumoţňuje vytvořit jednoduchý přehled tohoto typu a stejná časová náročnost v případě pokusu o převod dat z IS do formátu Excel. Smyslem této tabulky je: rychlý přehled o dovezených a odvezených obalech předání informací ve směnném provozu rychlé zjištění, zda byly obaly dovezeny
podklad k zajištění obalů do výrobních procesů
Pohyby obalů samozřejmě budou i nadále zajišťovány a evidovány do IS, toto by však mělo urychlit přístup k poměrně čerstvým informací (rámec několika dnů), kdy bude potřeba rychle například zjistit zda obaly byly dovezeny či nikoliv. Dohledávání dat starších a ve větším rozsah poté bude opět otázkou hledání v IS. S posledním bodem je spojena nutnost dalších informací: o plánu výroby
o velikosti dodávek suroviny
Pro názorný příklad jsem tabulku vyplnil údaji o pohybech přepravky E2. Mnoţství je odhad zvýšeného poţadavku na jednodenní vykrytí výroby a dalších poţadavků. Vycházel jsem ze svých vlastních zkušeností z praxe. Předpoklad je: Výroba 140 tun = potřeba cca 9000 přepravek E2 Smluvené vrácení dluhu dodavateli – 1320 přepravek E2 Další potřeba pro provoz společnosti - 1200 přepravek E2 Informace o moţnosti nakoupení přepravek z dluhu odběratele, který zaplatil fakturu za dluţné obaly Na skladě obalů zbylo po noční směně fyzicky - 1l00 přepravek E2
Akce byla nahlášena týden dopředu
54
Z uvedených předpokladů vyplývá: Celková potřeba pro daný den je 9000 + 1200 + 1320 = 11520 přepravek E2 Průběh dne: Jisté obaly z reexpedic – počet přepravek plus 10 % = 3300 přepravek E2 Sklady obchodního řetězce – 1320 + 800 = 3320 přepravek E2 Odběratel – 1320 přepravek E2 Rozvozy – 1700 přepravek E2 Nákup – 3000 přepravek E2
Celkem je předpokládaný svoz: 1100 + 3300 + 3320 + 1320 + 1700 + 1800 = 12540 přepravek E2
V uvedeném příkladu byl předpoklad na potřebu přepravky E2 v podniku 11520 ks. Díky včasné informaci o zvýšení výroby před odběratelskou akcí se zejména nákupem nových obalů podařilo výrobní den zajistit. Přepravky byly nakoupeny na základě odsouhlaseného salda a zajištění dopravy do podniku. Odběratelská akce byla včasně nahlášena (týdenní předstih), tudíţ se nákup obalů mohl domluvit. Další návrhy a předpoklady pro plynulý tok obalů Jestliţe se v následujících měsících spustí nový IS na bázi SAPu, je potřeba s dostatečným předstihem naplánovat a zkonsolidovat procesy, které se týkají toku obalů a veškerých úkonů s tím spojených. Mimo zaškolení pracovníků v ovládání nového systému by to měly být tyto procesy: Tabulka č. 6: Přerozdělení činností mezi obalovými techniky Činnosti / obalový technik (OT)
OT 1
Salda distribučních center
OT 2
OT 3
OT 4
X
Salda drobných zákazníků
X
Salda dodavatelů masa
X
Salda reexpedic (skladů)
X
Vyrovnávání denních rozvozů (IS) a rozdílů ve vrácených obalech
X
X
X
Kontrola dodacích listů
X
X
X
Fyzická kontrola řidičů
X
X
X
X
Zajišťování svozů obalů
X
X
X
X
Zjišťování potřeb výroby
X
Sledování stavu skladů
X
Zdroj: vlastní zpracování
55
Přerozdělení činností jednotlivým obalovým technikům podle tabulky Týdenní report o stavech skladů se zboţím a obaly – lze i nyní, musí se zajistit transakce v SAPu Zajištění denní informovanosti o velkosti výroby – lze i nyní, musí se zajistit transakce v SAPu
8.3.1 Kvalita toku informací mimo IS V předchozích částech je popsán tok informací v rámci elektronického informačního systému. Chyby však mohou nastat i v toku informací, které nejsou součástí elektronického IS. Následky pak mohou být velmi podobné jako v případě chybných záznamů do systému evidence, např.:
nedostatečná komunikace uvnitř organizační struktury shora i zdola
nejasné a nepřesné zadávání úkolů
nedostatečná kontrola
minimální delegace úkolů
nedostatečná zpětná vazba atd.
Těmto a ostatním chybám se můţeme vyhnout při aktivním vyhledávání informací a správnou komunikací s ostatními úseky společnosti. Společnost se také snaţí předcházet těmto spíše osobním nedostatkům tím, ţe organizuje školení s profesionálními lektory převáţně na témata jako například Vedení a řízení lidí, Komunikace, Delegování, Organizace času a práce apod. Vedení společnosti si uvědomuje, ţe v rámci firemní komunikace nejde jen o to kritizovat práci kolegů a upozorňovat na jejich chyby, ale i hledět na moţnosti zlepšení svých aktivit a povinností. Jedním ze základních pravidel etického kodexu zaměstnance je respekt k práci ostatních, důsledná komunikace, návrhy nápravných opatření a jejich realizace.
56
Závěr Cílem práce byl popis systému oběhu vratných obalů a popis toku informací o vratných obalech směrem k odpovědným osobám, ze kterých měl vyplynout návrh na zlepšení. To by mělo slouţit pro lepší rozhodování odpovědných zaměstnanců při zajišťování plynulého chodu společnosti v problematice vratných obalů s přidáním příkladů u konkrétního druhu obalu. Pro příklady o mnoţství expedovaných obalů jsem pouţil přepravku E2, která je nejvyuţívanějším obalem v potravinářském průmyslu. Tyto informace slouţí v mé práci pro dokreslení sloţitosti celé problematiky, je totiţ nutné dodat, ţe systém jednotlivých pohybů platí i pro ostatní druhy obalů, které společnost pouţívá. Stejnou logiku lze pouţít i v toku informací o obalech. Popis pohybu vratných obalů byl popsán na schématu č. 1 a posléze doplněn o schéma toku informací (č. 2). Tato dvě schémata vytvářejí celkový obraz o tocích ve společnosti, jednotlivé toky materiálu a toky informací spolu navzájem souvisejí a ovlivňují se. Tok informací by nemohl fungovat bez toku obalů a naopak. Proto jsem tyto toky podrobil dalšímu zkoumání. K oddělením, která jsou v informačních tocích zainteresována, jsem přiřadil procesy, které nejvíce souvisí s plynulostí a správností toků informací. Pro hodnocení úloh jednotlivých oddělení v procesech jsem pouţil vlastní, tedy subjektivní hodnocení. Tok informací směřuje do jednoho cíle, kterým je informační systém. Obodováním a následným vyhodnocením u vybraných procesů jsem dospěl k potvrzení mého předpokladu o důleţitosti správného fungování informačního systému ve vztahu k obalům. Informační systém je tvořen nejen interními systémy typu SAP a Diamac, ale i systémy externími, které napomáhají spoluvytvářet především správný tok informací o vratných obalech. Mezi zkoumané procesy jsem zařadil evidenci a systémové záznamy, odsouhlasení dluhů, vrácení dluţných obalů, nákup nových a likvidaci rozbitých obalů a inventarizaci. Jsou to procesy, které slouţí obalovým technikům ke správným rozhodnutím pro optimalizaci zásob obalového materiálu. Dalšímu zkoumání byly podrobeny role jednotlivých oddělení, které ovlivňují zkoumané toky informací v jednotlivých procesech a hodnotil jsem ty nejvýznamnější v kaţdém procesu. Nejdůleţitějším procesem pro fungování ostatních je proces 57
Evidence a systémové záznamy. Od tohoto se odvíjejí všechny ostatní, a proto je jeho správnost extrémně důleţitá. Hlavní roli v tomto procesu hraje jiţ zmiňovaný IS, ale také Výrobní oddělení a expedice a vysoké hodnoty získalo i oddělení Dopravy. Je tedy opravdu důleţité, aby údaje o pohybu obalů a veškeré systémové záznamy byly sledovány denně a denně vyhodnocovány. Na kaţdé expedici a na kaţdém úseku musí být vymáhána odpovědnost, kterou tato oddělení mají, a měly by být přesně určené osoby, které tuto odpovědnost ponesou. V současné době je sice odpovědnost definována, ale v mnoha případech je obtíţné domoci se správného fungování celého procesu. U ostatních procesů není role daných oddělení tak významná. Za zmínku stojí například role obchodního oddělení a managementu společnosti při nákupu a likvidaci obalů a role oddělení dopravy při vracení dluţných obalů zpět do společnosti. Tyto dva procesy však ve společnosti zabezpečují jiná oddělení ve spolupráci s obalovými techniky a fungují v praxi bez problémů. Toky informací k odpovědným osobám pracují tedy bez velkých komplikací. V poslední části hodnocení problematiky jsem navrhl jednoduchou tabulku pro sledování toků vratných obalů, která by měla slouţit k většímu přehledu o počtu obalů v jednotlivých pohybech. Jak je uvedeno v praktickém příkladu, bude si moci obalový technik zaznamenat z IS ty informace, které jsou pro řízení toků obalů podstatné a pouţít je v případu, který jsem uvedl jako ukázkový příklad. Tabulka však nemůţe nahradit informační systém, je jen nástrojem, který by měl dopomoci ke stabilizaci oběhu obalů uvnitř společnosti. V praktické části je uvedena i trojice grafů. Ty zobrazují vyexpedované přepravky, počet přepravek dovezených od dodavatelů masa a suroviny a objednávky na výrobu uzenin. Všechny grafy zachycují období Velikonoc a na kaţdém je zřetelně vidět, jak na sebe výrobní procesy navazují. Před kaţdým náročnějším dnem z hlediska počtu obalů stoupají poţadavky na výrobu, k tomu je potřeba větší zásoba surovin a ukončuje to i vyšší počet expedovaných obalů. Výsledkem pro lepší organizaci toku obalového materiálu by mělo platit pravidlo, ţe 14 dní aţ 3 týdny před takovými dny, by se měla začít tvořit dostatečná zásoba obalů a měly by začít být sledovány ukazatele, které jsem graficky znázornil ve své práci. Nejlépe však dlouhodobě a průběţně.
58
Dalším návrhem pro změnu v obalovém hospodářství podniku bude tabulka č. 6, která se zabývá přerozdělením činností mezi obalovými techniky. V současné době mají obaloví technici rozděleny své role vcelku nejednoznačně. Kaţdý má svoji úlohu v týmu, ale není jasné, za jakou ucelenou oblast je kdo zodpovědný. Svoji váhu mají jistě i personální změny z konce minulého roku a přidání nových spřátelených společností, ale s ohledem na blíţící se změnu IS je revize nutná. Kaţdý bude mít svůj úsek, za který bude zodpovědný. Kaţdá činnost bude muset být alespoň částečně zastupitelná v případě nemoci nebo dovolených. Na konci praktické části se zabývám tokem informací mimo informační systém. Značné rezervy jsem shledal v osobních dovednostech zaměstnanců na vedoucích pozicích, které se týkají zejména dovedností komunikačních a špatná komunikace je také jedním z aspektů, které správný tok veškerých podstatných informací brzdí. Nicméně řada školení, která ve společnosti na toto téma v poslední době probíhají, ukazují, ţe vrcholové vedení společnosti si tento problém uvědomuje a snaţí se jej řešit. Obalové hospodářství společnosti Kostelecké uzeniny a.s. je velmi sloţitý „organismus“, ve kterém je nutností, aby kaţdý jednotlivý článek fungoval s co moţná nejmenší chybovostí. Jisté ulehčení a sjednocení toku informací, sjednocení komunikace ve společnosti
a
ujednocení
procesů
shledávám
v brzké
implementaci
nového
informačního systému SAP. Ten bude zahrnovat i funkce, které současná verze SAPu neuměla a tyto funkce nahrazoval IS Diamac. V současnosti je systém v poslední fázi testování a příprav na spuštění, testy naznačují moţné zlepšení celého procesu. Prozatím je však nutné pracovat v současných podmínkách.
59
Použité zdroje Odborná literatura [1]
GÁLA, Libor, Jan POUR a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2472615-1
[2]
LAMBERT, Douglas M. Logistika: [příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboţí]. Vyd. 2. Brno: CP Books, 2005, 589 s. ISBN 80-2510504-0
[3]
SIXTA, Josef. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005, 315 s. ISBN 80-251-0573-3
[4]
SODOMKA, Petr. Informační systémy v podnikové praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 351 s. ISBN 80-251-1200-4
Jiné zdroje [5]
Interní zdroje společnosti Kostelecké uzeniny a.s.
Webové stránky [6]
Kostelecké uzeniny a.s. [online]. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: www.kosteleckeuzeniny.cz
7]
Maso Planá [online]. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: www.masoplana.cz
Dokumenty na webových stránkách [8]
CC
Rolly.
Container
Centralen.
[online].
[cit. 2012-04-13]
Dostupné
z: http://www.container-centralen.co.uk/cc%20products/cc%20rolly.aspx [9]
CRM (Customer Relationship Management). Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://managementmania.com/customer-relationship-management
[10] Enterprise resource planning. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Enterprise_resource_planning [11] Informační technologie. [online] [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://informacnitechnologie.studentske.cz/2008/11/kolaborativn-st-crm.html
60
[12] Logistický management. [online] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: im2-fimuhk.wikispaces.com/file/view/MNGI_17_Logisticky_management.doc [13] Řízení
informačních
systémů
[online]
[cit. 2012-04-14].
Dostupné
z: http://dspace.upce.cz/ bitstream/10195/29543/1/KrouzkovaZ_Rizeni%20informacnich_RB_2008.pdf [14] Řízení vztahů se zákazníky. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/ wiki/%C5%98%C3%ADzen%C3%AD_vztah%C5%AF_se_z%C3%A1kazn%C3 %ADky [15] Skladové hospodářství. Tvorba a modely zásob. Institut dopravy, VŠB-TU Ostrava [online] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.id.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady%20logistiky_6.pdf [16] Stručná historie systémů ERP. HN ihned [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c3-18324610-500000_d-strucna-historie-systemu-erp [17] Supply Chain Management. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2012-04-13].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Supply_Chain_Management [18] Zásobovací logistika konkrétního podniku. [online] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/73476/esf_m/Diplomova_prace.pdf [19] Znalosti.
SMEP.
[online]
[cit. 2012-04-13].
Dostupné
z: http://www3.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=78&idkapitola=14
61
Seznam použitých zkratek CRM
Customer Relationship Management (systém řízení vztahu se zákazníky)
ČSN
Česká státní norma
ERP
Enterprise Resource Planning (systém plánování podnikových zdrojů)
IS
Informační systém
KU
Kostelecké uzeniny a.s.
MP
Maso Planá nad Luţnicí a.s.
OT
Obalový technik
SCM
Supply Chain Management = systém řízení dodavatelského řetězce
62
Seznam schémat Schéma č. 1
Základní pojmy informačních systémů a jejich vývoj
str. 18
Schéma č. 2
CRM koncepce a její prvky
str. 22
Schéma č. 3
Subjekty zainteresované do systému pohybů vratných obalů
str. 29
Schéma č. 4
Tok informací mezi jednotlivými subjekty společnosti
str. 39
Schéma č. 5
Systém řízení procesů ve společnosti
str. 40
Seznam obrázků Obrázek č. 1
Přepravka E1
str. 12
Obrázek č. 2
Paleta H1
str. 12
Obrázek č. 3
Roltejner CC Roll
str. 13
Obrázek č. 4
Informační pyramida podle organizačních úrovní podniku
str. 23
Obrázek č. 5
Přepravka E2
str. 31
Obrázek č. 6
Grafická ukázka systému evidence obalů v systému SAP
str. 41
Obrázek č. 7
Grafická ukázka systému evidence obalů v systému Diamac
str. 42
Obrázek č. 8
Grafická ukázka systému evidence obalů v systému TESCO str. 43 portál
63
Seznam tabulek Tabulka č. 1
Vratné obaly pouţívané ve společnosti Kostelecké uzeniny str. 27 a.s.
Tabulka č. 2
Hodnocení účasti oddělení na procesu
Tabulka č. 3
Subjektivní
hodnocení
účasti
oddělení
str. 48 v jednotlivých str. 48
procesech Tabulka č. 4
Nejvíce zainteresovaná oddělení v jednotlivých procesech
str. 50
Tabulka č. 5
Tabulka pro sledování toku vratných obalů
str. 53
Tabulka č. 6
Přerozdělení činností mezi obalovými techniky
str. 55
Seznam grafů Graf č. 1
Vyexpedované přepravky E2
str. 32
Graf č. 2
Dodavatelé masa – nákup v přepravkách E2
str. 36
Graf č. 3
Výroba uzenin v týdnech od 1. 1. 2012
str. 45
64
Seznam příloh Příloha č. 1
Výrobky společnosti Kostelecké uzeniny a.s.
65