VOLNÝ ČAS ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH V OLOMOUCKÉM KRAJI

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

VOLNÝ ČAS ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH V OLOMOUCKÉM KRAJI Bakalářská diplomová práce

Autorka: Zuzana Studihradová Rekreologie - Pedagogika volného času Vedoucí práce: PaedDr. Zbyněk Janečka, Ph.D. Olomouc 2013

Prohlášení autorky

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením PaedDr. Zbyňka Janečky, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 28.6.2013

…………………………….

2

Poděkování

Zde bych ráda poděkovala PaedDr. Zbyňkovi Janečkovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a poskytování cenných rad při konzultacích. Dále bych chtěla poděkovat všem pracovníkům organizací, se kterými jsem prováděla rozhovor. Velké díky patří mé rodině a přátelům za podporu a trpělivost. 3

ABSTRAKT: Jméno a příjmení autora: Zuzana Studihradová Název bakalářské práce: Volný čas zrakově postižených v Olomouckém kraji Pracoviště: Katedra Aplikovaných pohybových aktivit Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Zbyněk Janečka, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2013 Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na možnosti trávení volného času zrakově postižených v Olomouckém kraji. Cílem práce je zmapovat celkovou nabídku a vytvořit aktuální přehled informací

o

volnočasových

aktivitách

pro

zrakově

postižené

v

Olomouckém

kraji. Podnětnými východisky byly teoretické znalosti z odborné literatury, praktické poznatky a rozhovory s pracovníky organizací zabývající se touto činností. Tato práce deskriptivního charakteru by mohla sloužit jako příručka zrakově postiženým, jejich rodinám a blízkým, ale také pracovníkům organizací, kteří s těmito klienty pracují. Výsledkem této práce je snaha o ucelený soubor informací v dané problematice.

Klíčová slova: Volnočasové aktivity, zrakové postižení, oftalmopedie, zrak, sport, organizace pro zrakově postižené

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

4

ABSTRACT: Author´s first name and surname: Zuzana Studihradová Title of the master thesis: The study of leisure time activities of visually impaired people in the Olomouc region Department: Department of Adapted physical activities Supervisor: PaedDr. Zbyněk Janečka, Ph.D. The year of presentation: 2013 Abstract: My bachelor‘s thesis focuses on the possibilities for spending leisure time for the visually impaired people of the Olomouc Region. The purpose of this thesis is to discern the overall range of leisure activities for the visually impaired and create a current overview of this information. The resources of this thesis are mainly practical knowledge, interviews with staff in organizations engaged in this activity, and literaray sources. The structure of this work is such that it could be used as a guide to leisure activities by the visually impaired, or by their families, loved ones, or people who work with them as clients in this organization. I have summarized the information into a single file that presents this information and the results of my research.

Keywords: Leisure activities, visual impairment, oftalmopedie, vision, sport, organization for the visually impaired people

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

5

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………….........8 PŘEHLED POZNATKŮ.............................................................................................................9 1 ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ…………………………………………………….......................10 1.1 Zrak a jeho význam.................................................................................................10 1.2 Specifičnost výchovy zrakově postižených.............................................................10 1.3 Anatomie zrakového orgánu………………………………………………............11 1.4 Rozdělení zrakového postižení……………………………………………............11 1.5 Desatero pro kontakt s nevidomým.........................................................................13 2 VOLNÝ ČAS ………………………………………………………………........................15 2.1 Volný čas a jeho stručná historie…………………………………….....................15 2.2 Definice volného času……………………………………………….....................15 2.3 Funkce volného času………………………………...............................................16 2.4 Faktory ovlivňující volný čas..................................................................................17 3 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ……………………….........20 3.1 Dovednosti důležité ke kvalitnímu trávení volného času........................................20 3.2 Význam a funkce volného času zrakově postižených ……………………............20 3.3 Rozdělení volnočasových aktivit............................................................................20 3.3.1 Společensko-vědní aktivity......................................................................21 3.3.2 Pracovně-technické aktivity.....................................................................21 3.3.3 Přírodovědecké, ekologické aktivity........................................................22 3.3.4 Esteticko-výchovné aktivity.....................................................................22 3.3.5 Tělovýchovné, sportovní a turistické aktivity...........................................22 3.4 Sportovní disciplíny pro nevidomé a slabozraké....................................................23 4 CÍLE A ÚKOLY………………………………………………………………………….....27 4.1 Hlavní cíl……………………………………………………………………….....27 4.2 Úkoly práce…………………………………………………………………….....27 4.3 Vědecká otázka........................................................................................................27 5 METODIKA ..........................................................................................................................28 5.1 Metody zkoumání ...................................................................................................28 5.2 Techniky .................................................................................................................28 5.3 Cílová skupina práce ..............................................................................................29 5.4 Cílová skupina k získávání informací ....................................................................29 6

5.5 Cílová lokalita ........................................................................................................29 6 ORGANIZACE PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ S CELOREPUBLIKOVOU PŮSOBNOSTÍ..........................................................................................................................31 6.1 Vzdělávací systém pro zrakově postižené v ČR…….............................................31 6.2 Podpůrná zařízení pro zrakově postižené v ČR……..............................................32 7 NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ V OLOMOUCKÉM KRAJI.........................................................................................................40 7.1 Nabídka volnočasových aktivit Základní školy prof. V.Vejdovského pro zrakově postižené v Olomouci ...............................................................................................................40 7.2 Nabídka volnočasových aktivit TyfloCentra Olomouc, o.p.s. ...............................41 7.3 Nabídka volnočasových aktivit SONS ČR.............................................................42 7.4 Centrum APA FTK UP v Olomouci........................................................................45 7.5 Možnosti neorganizovaného volného času ............................................................45 7.5.1 Hry a hračky.............................................................................................45 7.5.2 Sportovní aktivity.....................................................................................47 7.5.3 Výpočetní technika a internet...................................................................47 7.5.4 Zvukové knihovny v Olomouckém kraji..................................................48 7.6 Organizace s volnočasovou nabídkou pro širokou veřejnost .................................48 7.6.1Střediska volného času v Olomouckém kraji............................................49 8 DISKUSE A VÝSLEDKY ....................................................................................................51 9 ZÁVĚR…………………………………………………………………………………......54 10 SOUHRN……………………………………………………………………………….....55 11 SUMMARY..........................................................................................................................56 REFERENČNÍ SEZNAM…………………………………………………….........................57

7

ÚVOD "Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné." Antoine de Saint-Exupéry Téma bakalářské práce s názvem Volný čas zrakově postižených v Olomouckém kraji, jsem si vybrala především proto, protože jsem učila žáky ve Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené. Toto téma je mi velice blízké a chtěla jsem zmapovat nabídku možností trávení volného času v Olomouckém kraji, která bude sloužit jako příručka nejen osobám zrakové postižených, ale také jejich rodičům a blízkým, dále také pracovníkům organizací, které s těmito osobami spolupracují. „Zrak je jedním ze základních smyslů člověka, jimž získává většinu informací o okolním světě“ (Květoňová, 1994, 6). Z tyflopedického hlediska nemůžeme říct, že každý jedinec, který trpí zrakovou vadou, je i zrakové postižený. Za zrakově postiženého jedince považujeme toho, který má i po korekci vady problémy v běžném životě (Ludíková, Stoklasová, 2006). Volný čas osob se zrakovým postižením bývá ovlivněn nedostatečností zrakového vnímání. Smysluplné zapojení do volnočasových aktivit osob se zrakovým postižením napomáhá především k jejich seberealizaci, samostatnosti a sebedůvěře. V první části uvádím přehled poznatků. Vymezuji pojem zrakové postižení, popisuji anatomii zrakového orgánu a rozděluji zrakové postižení. Dále vymezuji pojem volný čas a jeho stručnou historii, funkci a faktory ovlivňující volný čas. Obsáhleji se věnuji volnočasovým aktivitám zrakově postižených, rozděluji volnočasové aktivity a popisuji sportovní disciplíny pro nevidomé a slabozraké. Druhé praktická část je zaměřena na možnosti trávení volného času. Popisuji zde vzdělávací systém a podpůrná zařízení pro zrakově postižené v České republice, dále uvádím volnočasovou nabídku v Olomouckém kraji. V závěrné části na základě získaných poznatků a informací odpovídám na vědeckou otázku a vytvářím doporučení do praxe.

"Víte co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět." Helen Kellerová

8

PŘEHLED POZNATKŮ

9

1 ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ 1.1 Zrak a jeho význam Oftalmopedie, jak uvádí Květoňová (1994), je jedna z disciplín speciální pedagogiky, která se zabývá rozvojem, výchovou, a vzděláním zrakově postižených osob. Cílem oftalmopedie je optimální rozvoj osobnosti zrakově hendikepovaného jedince, příprava na povolání, pracovní zařazení a společenské uplatnění. Oftalmopedie (z řeckého oftalmos – oko, paidea – výchova) je pojem, který je znovu zaváděn a nahrazován dříve užívaným termínem tyflopedie (z řeckého tyflos – slepý, paidea – výchova). Termín tyflopedie se začal nahrazovat, protože terminologicky se týká nevidomých, což nezahrnuje další zraková postižení, která jsou také předmětem daného oboru. Zrak je jedním ze základních smyslů člověka, kterým získáváme většinu informací o okolním světě, jak dále uvádí Květoňová (1994). Také Šikl (2012) uvádí, že zrak dominuje mezi smysly, jak potvrzují základní biologické ukazatele: – Celých 70% z celkového počtu smyslových receptorů člověka se soustřeďuje v očích. – Přibližně jeden milion neuronů se podílí na zpracování zrakového podnětu ještě před dosažením primární zrakové kůry (např. zpracování sluchového podnětu pouze třicet tisíc neuronů). – Až 30% povrchu mozkové kůry zabírají oblasti určené primárně ke zpracování zrakového podnětu a pokrývají značnou část týlního, temenního a spánkového laloku. – Až 60 % energie mozkové kůry je věnováno zpracování zrakového podnětu. 1.2 Specifičnost výchovy zrakově postižených Je nutné vytvářet a rozvíjet běžné komunikační dovednosti a návyky při sebeobsluze specifickými metodami a cestami. Osobám těžce zrakově postiženým, resp. nevidomým, chybí od narození zraková vazba. Nemohou napodobovat ani odezírat na základě zrakového vnímání. To, co se učí vidící děti nepozorovaně a nezáměrně, musí být zrakově postiženým zpřístupněno jinými prostředky. Například jde o to, aby nevidomý byl otočen obličejem k tomu, s nímž mluví, aby dokázal potlačit tzv. slepecké zlozvyky. I tyto drobnosti mohou být brzdou v integraci zrakově postižených (Květoňová, 1994).

10

1.3 Anatomie zrakového orgánu Zrakový orgán nám umožňuje vnímat světlo, barvy, pohyb a prostorové rozložení předmětu. Skládá se z oční koule, která se nachází v dutině očnice. Stěnu oka tvoří tři obaly – zevní vazivová vrstva (bělima), střední vrstva (cévnatka) a vnitřní vrstva (sítnice s receptory). Bělima přechází v přední části oka do rohovky. Cévnatka vpředu pokračuje jako řasnaté tělísko, na které navazuje kruhový terčík, který je uložený před čočkou (duhovka). Ve středu duhovky je kruhový otvor (zornice). V sítnici jsou uloženy tyčinky a čípky, receptory schopné reagovat na světelné záření. Tyčinky nám umožňují vnímat světla, čípky barevné vidění. Rohovka, čočka, komorová voda a sklivec jsou prostředí, kterými prochází světelné paprsky a lomí se tak, aby odraz předmětu vznikal přesně na sítnici. Nevnikne-li obraz na sítnici, vidíme předmět neostře, rozmazaně nebo dvojitě (Trnka 2012 in Dylevský 1990).

Obrázek 1. – Řez oční koulí (http://slovnikonline.com/img/oko.jpg, 2012). 1.4 Rozdělení zrakového postižení Kraus a kol. (1997) uvádějí příčiny zrakového postižení na: 1)

Vrozené

- dědičné změny - změny na podkladě intrauterinní infekce 2)

Získané

- náhlé – úrazy, vaskulární léze - postupné – retinopatie, záněty, nádory, intoxikace, odchlípnutí sítnice, glaukom, senilní katarakta, senilní degenerace sítnice.

11

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala následující klasifikaci zrakového postižení: V tomto dělení je důležitá hodnota zrakové ostrosti, respektive významné snížení této hodnoty.

Druh zdravotního postižení Střední slabozrakost Silná slabozrakost

Popis zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10 1/10, kategorie zrakového postižení zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 10/20, kategorie zrakového postižení 1 a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum

Těžce slabý zrak

menší než 3/60 (0,05) minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 1/50, kategorie zrakového postižení 2 b) koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů a) zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02),

Praktická nevidomost

1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální b) ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4

Úplná nevidomost

ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5

Tabulka 1. - Klasifikace zrakového postižení (http://www.sons.cz/klasifikace.php, 2013)

Definice dle Krause a kol. (1997) A) Slabozrakost je ireverzibilní pokles zrakové ostrosti na lepším oku pod 6/18 až 3/60 včetně. Z praktického hlediska dělíme slabozrakost na: 12

1) těžkou – pod 6/60 do 3/60 2) lehkou – do 60 včetně B) Nevidomost 1) Praktická nevidomost: a) pokles centrální zrakové ostrosti pod 3/60 do 1/60 včetně, b) binokulární zorné pole menší než 10°, ale větší než 5° kolem centrální fixace. 2) Skutečná nevidomost: a) pokles centrální zrakové ostrosti pod 1/60 – světlocit, b) binokulární zorné pole 5° a méně i bez porušení centrální fixace. 3) Plná nevidomost: světlocit s chybnou světelnou projekcí až do ztráty světlocitu (amauróza). Klasifikace podle IBSA (Mezinárodní organizace sportu zrakově postižených): Písmeno B je označením Blind – nevidomý, číselný index udává stupeň postižení. B1 – úplná slepota, neschopnost rozeznávat objekty ani kontury z jakékoliv vzdálenosti, bez světlocitu až světlocit B2 – schopnost rozeznávat předměty nebo kontury, zraková ostrost do vizu 2/60 s horní hranicí zrakového pole 5° B3 – zraková ostrost 2/60 až 6/60 nebo omezení zrakového pole v rozmezí 5-20° 1.5 Desatero pro kontakt s nevidomým Při setkání s nevidomými občany upadají mnohdy ostatní lidé do rozpaků. K odstranění zbytečných zábran při takových setkáních přijměte několik užitečných rad: 1.

Mějte na paměti, že nevidomí jsou zcela normální lidé, kteří mají různé

přednosti i nedostatky jako každý jiný. I mezi nimi jsou lidé výjimeční, inteligentní i méně nadaní.

13

2.

Při setkání s nevidomým se chovejte přirozeně a nevnuceně. Pomozte tam, kde

je to nutné, a to způsobem taktním a nenápadným. Pomoc však nevnucujte. 3.

Vyvarujte se projevům soucitu - o ten dnešní nevidomí naprosto nestojí. S

velkým povděkem ale vždy uvítají i sebemenší pomoc, která jim přijde vhod ve ztížených podmínkách. Nepřipusťte ani podceňující nebo snižující výroky, vždyť nevidomí mají právo na úctu a uznání stejně jako všichni ostatní. 4.

Nevidomého, kterého znáte, pozdravte vždy sami jako první, i když je mladší

než vy,a k pozdravu připojte i jeho jméno, aby věděl, že pozdrav patří jemu. 5.

Když vstoupíte do místnosti, kde se nachází nevidomý, dejte se zřetelně

poznat. Pokud vás nepozná podle hlasu, povězte svoje jméno. Tichý pohyb neznámé osoby v jeho okolí působí pochopitelně nepříjemně. Rovněž upozorněte na to, že místnost opouštíte. 6.

Velmi nepříjemně na nevidomého působí, projednáváte-li jeho záležitosti

nikoli přímo s ním;ale s jeho průvodcem. Průvodce nevidomého pouze doprovází, nikoli zastupuje. 7.

Když se nevidomý octne na ulici, na nádraží apod. v orientačních těžkostech,

zeptejte se ho, zda mu můžete nějak pomoci. Velký hluk, prudký déšť i sníh velmi zhoršují nevidomému orientaci v prostoru. Potom stačí, když nevidomému nabídnete, aby se lehce zavěsil do vaší paže, protože takto může snadno jít krůček za vámi, sledovat směr vašich pohybů a na vše včas reagovat. 8.

Při nástupu do dopravních prostředků netlačte nikdy nevidomého před sebou,

ale jděte sami první. Nevtlačujte nevidomého na sedadlo, stačí, když položíte jeho ruku na opěradlo. Při vstupu do auta položte jeho ruku na horní rám dveří. 9.

Když nevidomý vstoupí do restaurace bez průvodce, jistě ocení pomoc při

vyhledávání věšáku a volného místa u stolu. S jídlem si poradí sám, stačí, když mu povíte, jak je jídlo na talíři uspořádané. Určitě uvítá informace o tom, co všechno je na stole (sklenice s vodou, váza, popelník atd.), a kdo u stolu sedí spolu s ním . 10.

Když budete nevidomého doprovázet delší dobu, popište mu hlavní rysy okolí,

vybavení místnosti a osoby, které se kolem nacházejí. Při popisování se nemusíte vyhýbat optickým dojmům a barvám (http://www.sons.cz/desatero_k.php, 2013).

14

2 VOLNÝ ČAS Volný čas (angl. leisure time, něm. freizeit, franc. le loisir) je definován velkým množstvím odborníků, jejichž názory se určitým způsobem prolínají, překrývají, ale i odlišují. 2.1 Volný čas a jeho stručná historie První zmínky o volném čase položil řecký filozof Aristoteles, který chápe volný čas jako čas na rozumování, čtení veršů, setkávání s přáteli, poslouchání hudby. Jedná se o čas na vědu, filozofii a na vážné věci, nemá nic společného s "dolce farniente" (sladké nicnedělání), lenošením a nudou. Ve středověku byl volný čas chápán jako časový úsek, který je věnován rozjímání a modlitbám, ale také zábavám, hrám a tancům. V době renesance byl volný čas značně potlačen. Renesance viděla v práci hlavní dominantu života a varovala před zahálkou a leností. Odpočinek musí být takový, aby člověk byl schopen dále pracovat. V devatenáctém století významně přispěl k objasnění problematiky volného času Karel Marx. Volný čas zařazuje do sféry lidské svobody, svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci chápe jako říši nutnosti, volný čas jako říši svobody. Ve dvacátém století došlo k významné změně. S narůstajícím technologickým rozvojem docházelo ke zkracování pracovní doby, usnadňování pracovních povinností a tím k nárůstu volného času. Významný francouzský sociolog volného času Joffre Dumazedier (1915) rozlišuje "volný čas" a "mimopracovní dobu". Mimopracovní dobu chápe jako čas osvobozený od práce přesčasové a času stráveného dojížděním za prací. Volný čas je podle něj jen určitou částí mimopracovní doby, do které dále patří osobní potřeby a povinnosti – biologické potřeby (strava, hygiena, spánek) a povinnosti rodinné (vaření, úklid, nákup, péče o děti). Joffre Dumazedier uvádí, že volný čas je svobodnou volbou, je nezainteresovaný tj. nemá v podstatě žádný zištný, utilitární, ideologický, přesvědčovací, politický, duchovní cíl a uspokojuje osobní potřeby. Základní funkcí volného času je odpočinek, rozptýlení a rozvoj osobnosti (Hodaň, Dohnal, 2005). Volný čas prošel ve 20. století prudkým vývojem, podstatně vzrostl jeho rozsah a dosah, vliv a význam pro život jednotlivce, skupin, generace i společnosti. V důsledku vývoje společnosti i volného času samého se proměňovaly obsahy i způsoby jeho realizace (Hájek & kol., 2003). 2.2 Definice volného času Volný čas je významnou součástí našeho života. Není proto překvapivé, že se stal bodem pozornosti mnoha vědců a odborníků. V současné době existuje mnoho definic a

15

charakteristik volného času. Pojem volný čas je každým z nás chápán jinak. Zde uvádím některé z nich. Volný čas je obecně chápán jako čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, které vyplívají z jeho společenského začlenění, dělby práce a z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému (Velký sociologický slovník, 1996). Vážanský (1995) uvádí dva hlavní směry v chápání termínu volný čas. První směr je negativní, volný čas znamená zbývající dobu celkového denního průběhu po práci, studiu, úkolech a po uspokojení fyziologických potřeb. Druhý směr je pozitivní, kdy volný čas je charakterizován jako disponibilní časový prostor vycházející ze svobodného rozhodnutí. Spousta (1996) chápe volný čas jako čas zbytkový, který zbývá po splnění všech povinností – pracovních, studijních, rodinných i po uspokojení všech fyziologických potřeb. Podle Páskové a Zelenky (2002) lidé nevykonávají ve volném čase činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování rodinného a biofyzikálního systému. Pod pojem volný čas zahrnují Pávková a kol. (2008) odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, dobrovolnou společensky prospěšnou činnost, ale i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. 2.3 Funkce volného času Volný čas během historie měnil svou funkci. Jak již bylo zmíněno, tak ve starověku a středověku měl volný čas sloužit převážně pro náboženské, sociální, rekreační a edukační potřeby. Joffre Dumazedier (1915) rozdělil funkce volného času na odpočinek (prostor pro zotavení), rozptýlení (zábava) a rozvoj vlastní osobnosti (prostor pro vzdělávání). Německý pedagog volného času H. W. Opaschowski (in Vážanský, 1995) stanovil přehled osmi stěžejních potřeb a z toho osm základních funkcí volného času. 1.

Potřeba zotavení, osvěžení, zdraví a dobrého pocitu = funkce rekreace

(zotavení, sexuální potřeby, odpočinek, spánek, dobrý zdrav. stav) 2.

Potřeba vyrovnání, rozptýlení a potěšení = funkce kompenzace (vědomé

užívání života, odstranění námahy, uvolnění se od úkolů, pocit bezstarostnosti a nezatíženosti) 3.

Potřeba poznání a dalšího poznání = funkce edukace (úsilí poznat a užít nové,

potřeba učení a aktivizace vlastních možností jednání, výměna rolí a učení se jednat v rolích) 4.

Potřeba klidu, pohody, rozjímání a sebevědomí = funkce kontemplace (mít a

získat čas pro sebe samého, autoreflexe, porozumět sobě samému, nalezení identity)

16

Potřeba sdělení, kontaktu a družnosti = funkce komunikace (sdělovací potřeba,

5.

touha nebýt sám, pospolitost, objevení času pro jiného, empatie, láska, něžnost, sexuální kontakty) Potřeba společnosti, kolektivního vztahu a tvoření skupin = funkce integrace

6.

(potřeba podpory a skupinové atmosféry, společné prožívání, uznání, vztahy v rodině, skupinový pocit) Potřeba účastenství, angažovanosti a sociálního sebepojetí = funkce

7.

participace (účast, podíl a spolupůsobení na dění, spolurozhodování, kooperace, spoluzodpovědnost, spoluúčast) Potřeba kreativního rozvoje, uplatnění a účasti na kulturním životě = funkce

8.

enkulturace (prosazování vlastních myšlenek a různých řešení problémů, schopnost vyjádření, fantazie, spontaneita, aktivní účast a podíl, kulturní činnosti a iniciativy) Rekreace, kompenzace, edukace a kontemplace znázorňují více individuální funkce, zatímco komunikace, integrace, participace a enkulturace spíše všeobecné funkce. Obě skupiny však tvoří jednotu, založenou na vztahu jedince a společnosti. V současné době dominují rekreačně-kompenzační volnočasové aktivity. Musíme však přihlížet i k ostatním potřebám. Roger Sue, současný francouzský sociolog volného času, uvádí funkce volného času následovně: 

psychosociologická funkce - uvolnění, zábava, rozvoj



sociální funkce – vyjadřuje ji socializace do různých sociálních skupin,

představuje symbolickou příslušnost k některé sociální skupině  terapeutická funkce - obsahem této dimenze je zdravý životní styl, zdravotní stav a prevenci před nemocemi 

ekonomická funkce -výdaje účastníků vynakládané na aktivity volného

času 2.4 Faktory ovlivňující volný čas Šerák (2009) ve své publikaci uvádí, že volný čas je doba, kdy člověk žije sám pro sebe a může se svobodně realizovat. S postupným dospíváním jedince a s vyhraňujícím se zájmem nabývá na významu. Na podobu prožívání volného času mají vliv mnohé sociální, politické, ekonomické, demografické, kulturní a další specifické faktory, které mohou volný čas

17

podporovat nebo omezovat. Jeho prožívání rovněž záleží na zaměření, typu osobnosti, typu výchovy, na společenském prostředí, kulturních tradicích apod. Věk, pohlaví, vzdělání, profese jsou dalšími určujícími faktory. Zde si přiblížíme některé z významných faktorů: 

Věk Jak uvádí Šerák, lidé jsou nejaktivnější kolem svých 17 let, kdy vrcholí

frekvence řady jejich aktivit. Rovněž se zde utváří specifické kulturně-společenské zaměření a životní styl. V dalších letech, vlivem přibývajících pracovních a rodinných povinností, četnost volnočasových aktivit klesá. Změna nastává velmi často až v období sénia, kdy lidé mají více času na koníčky a jejich seberealizaci. 

Pohlaví Ženy se více soustředí na rodinu a domov a na rozdíl od mužů častěji navštěvují

kulturní akce, divadla, knihovny atd. Muži se více věnují sportovním činnostem, ale i sebevzdělávání. 

Sociální skupina Každá ze sociálních skupin (rodina, kamarádi, profesní skupina) má svůj vlastní

systém hodnot a norem, které ovlivňují i náplň volného času. Pravděpodobně nejvýznamnější je působení rodiny. 

Bydliště Způsoby trávení volného času ve městě a na venkově se vlivem deurbanizace

stále více stírají, avšak stále jsou rozdíly mezi těmito dvěma póly. Ve městech je nabídka možností trávení volného času určitě širší a pestřejší než na venkově. 

Profese Existují poměrně velké rozdíly v trávení volného času mezi různými profesemi.

Jinak tráví volný čas zemědělci, dělníci, státní zaměstnanci či podnikatelé. 

Vzdělání Šerák uvádí, že s výší vzdělání klesá sledovanost televizních pořadů a pasivní

nečinnost. Vzdělaní lidé jsou více zaměřeni na všestranný rozvoj, mají bohatší a vyspělejší zájmy a potřeby. Vliv vzdělávání na prožívání činností ve volném čase a

18

jejich skladbu je pro tuto skupinu významnější, než například výška příjmů a je odrazem určitého životního stylu. Podle Veselé (1996) můžeme rozdělit faktory rozhodující o trávení volného času následovně. Pohlaví, věk, zdravotní stav, rodinný stav, povolání, vzdělání, bydliště, materiální zajištění jedince, roční období, pracovní a volný den, hodnotová orientace, rodinné klima, celková úroveň kultury člověka a společnosti.

19

3 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH 3.1 Dovednosti důležité ke kvalitnímu trávení volného času Důležitým předpokladem samostatného života a tím i kvalitního trávení volného času zrakově hendikepovaných je mobilita. Pro každého člověka, včetně zrakově postižených jedinců je samostatnost velice důležitá. Už od narození vedeme jedince k samostatnosti a trénujeme sebeobsluhu. Dále tato výchova návazně pokračuje v mateřské či základní škole. U zrakově postižených se těmto aktivitám věnujeme několikanásobně více, neboť je to dlouhodobá a důsledná práce. Ideálním prostředkem může být i hra. Taková aktivita by u jedince měla vzbudit zájem, radost a měl by vidět, že dělá pokroky (Vachulová & kol., 1987). Úspěšnost v každodenní orientační praxi má významný a pozitivní vliv na psychiku zrakově postiženého jedince a ovlivňuje také utváření osobnosti. Naopak problémy nezvládání samostatnosti výrazně komplikují jeho sociální vztahy a znemožňují samostatný život ve společnosti (Wiener, 1998). 3.2 Význam a funkce volného času zrakově postižených Volný čas u osob se zrakovým postižením je ovlivněn především nedostatečností zrakového vnímání. Jedinec často nemůže plně využít svůj zrak vzhledem k závažnosti zrakové vady. Při dodržení doporučení ze stran oftalmologů, především dodržování zásad zrakové hygieny, je poté možno, byť v omezené míře, spoustu zájmů vykonávat. Problémem je i velmi malá nabídka volnočasových aktivit pro jedince se zrakovým postižením. Osoby se zrakovým postižením se nemusí věnovat jen aktivitám, které jsou určené právě jim. Tím jsou myšleny specifické sportovní aktivity, jako je showdown nebo goalball. Tyto osoby mohou přece vykonávat v podstatě stejné aktivity jako intaktní populace. Mohou se věnovat například četbě literatury, jízdě na kole, práce s hlínou, nebo třeba lyžování, jen s některými úpravami (Finková, Růžičková & Stejskalová, 2012). 3.3 Rozdělení volnočasových aktivit Existuje mnoho rekreačních a volnočasových aktivit, které jsou přizpůsobené pro osoby se zrakovým postižením. K dispozici je široká škála rekreačních, sociálních, kulturních, pracovních a uměleckých aktivit (http://www.visionaware.org/section.aspx?FolderID=8&SectionID=119, 2013).

20

Ludíková, Stoklasová (2006) dělí volnočasové aktivity do pěti základních oblastí zájmů, a to jak pro zdravé, tak i pro zrakově postižené jedince. Jsou to tyto:  společensko-vědní,  pracovně-technické,  přírodovědně,

ekologické,

 esteticko-výchovné,  tělovýchovné,

sportovní a turistické.

3.3.1 Společensko-vědní aktivity Tato oblast zahrnuje aktivity, které vedou k poznání a rozšiřování aktuálního společenského dění , ale i historii. Aktivity v této oblasti jsou poměrně dobře dostupné a není nutné významně upravovat prostředí a podmínky. Zrakově postiženým lze doporučit zejména: - zájmové studium cizích jazyků - individuální či společné sběratelství - publicistiku či vydávání vlastních periodik - šachy - četba literatury - deskové hry a hračky 3.3.2 Pracovně-technické aktivity Do této oblasti řadíme aktivity, které napomáhají k systematickému zdokonalování manuálních dovedností, obohacování vědomostí o technické poznatky a aplikace těchto poznatků v praxi. Tyto zájmové činnosti mohou také přispět k profesní orientaci žáků. Zrakově postiženým můžeme doporučit zejména: - modelářské kroužky - informační a výpočetní techniku - domácí práce - trénování sebeobsluhy - vaření - ruční práce

21

3.3.3 Přírodovědecké, ekologické aktivity Zde řadíme činnosti, které vedou k rozšiřování vědomostí o dění v přírodě, prohlubují vztah k přírodě, ale také mohou vzbuzovat zájem o pěstitelství a chovatelství. Tyto aktivity jsou zaměřeny teoreticky i prakticky a ideální je propojení obou dohromady. Zrakově hendikepovaným z této oblasti můžeme doporučit: - pěstitelství - chovatelství - ekologické kroužky 3.3.4 Esteticko-výchovné aktivity Tyto činnosti jsou zaměřeny na rozvíjení výtvarného, hudebního, literárního, dramatického a hudebně-pohybového projevu, na kulturu chování, výchovu vkusu a rozvíjení tvořivosti. Hudební aktivity jsou pro zrakově postižené velmi vhodné a také oblíbené. Zrakově postiženým můžeme dále doporučit: - výtvarně zájmové činnosti - hudební zájmové činnosti (sólový nebo sborový zpěv, hra na hudební nástroj) - hudebně pohybové činnosti - tanec - aktivní poslech hudby, návštěva divadla - literárně-dramatické zájmové činnosti - recitace, moderování, imitátorství 3.3.5 Tělovýchovné, sportovní a turistické aktivity U uvedené aktivity je velmi důležité dbát na bezpečnost a na zásady zrakové hygieny. Někteří jedinci mohou mít určitá omezení v realizaci pohybových aktivit. Tato omezení doporučuje lékař vzhledem k diagnóze jedince. Aktivity dělíme na: - individuální sporty - kolektivní sporty - turistické kroužky

22

3.4 Sportovní disciplíny pro nevidomé a slabozraké Sporty, které jsou provozovány v rámci ČSZPS v České republice: - Atletika - mezi paralympijské technické disciplíny se řadí skok daleký, trojskok, skok vysoký, vrh koulí, hod oštěpem, hod diskem a pětiboj. Mezi paralympijské běžecké disciplíny řadíme běhy na 100 m, 200 m, 400 m, 800 m, 1500 m, 5000 m, 10000 m, maratón, štafety 4 x 100 m a 4 x 400 m. Specifikou atletiky u osob se zrakovým postižením je využíváním zvukového navádění při skokových disciplínách, doprovod traséra při běžeckých disciplínách a při hodech může být k dispozici asistent. Sportovci kategorie B1 používají tmavé brýle (Janečka & kol., 2012).

Obrázek 2. Běh s trasérem (http://www.fsps.muni.cz/impact/aplikovana-telesnavychova/historie-apa/, 2013). - Bowling - hraje se na bowlingových dráhách, které jsou opatřené výsuvnými zábranami podél dráhy, kategorie B1 využívá asistenta. - Cyklistika - cyklisté se zrakovým postižením jezdí na tandemových kolech, kde kolo řídí vidící pilot a zrakově postižený jede vzadu. Tandemová cyklistika je nejen soutěžní disciplínou ale často je využívaná rekreačně.

Obrázek 3. Tandemové kolo (http://www.cyklobares.cz/pujcovna-tandemovych-kol, 2010).

23

Fotbal - futsal pro nevidomé je paralympijským sportem a vychází z tradičního pojetí futsalu. Hrají dvě družstva o čtyřech hráčích a brankář. Hřiště je ohraničeno mantinely a ke hře se používá ozvučený míč. Hráči mají ve hře neprůhledné klapky. Zrak ve hře používá jen brankář, který také naviguje spoluhráče. Pomáhají mu v tom další dva pasivní účastníci hry, trenér a navigátor za brankou. Nejdůležitějším slovem hry je "Voy" neboli "Já jdu", které hráč musí

zřetelně

a

včas

vyslovit

vždy,

když

se

pohybuje

směrem

k

míči

(http://www.teiresias.muni.cz/futsal-pn/main.php?strana=futsal, 2012).

Obrázek 4. Fotbal nevidomých (http://www.teiresias.muni.cz/futsalpn/main.php?strana=futsal, 2012). - Goalball - je kolektivní dynamická hra pro zrakově postižené. Hraje se ozvučeným míčem v tříčlenných družstvech, na ploše o rozměrech volejbalového hřiště. Cílem hry je vstřelení gólu do soupeřovy branky. Všichni hráči hrají s klapkami na očích (Janečka & kol., 2012).

Obrázek 5. Goalball (http://www.paralympic.org/news/step-closer-goalball-quarterfinals, 2012).

24

- Judo - bylo původně používáno k rozvoji prostorové orientace, posílení sebedůvěry, sebevědomí a nezávislosti, ale postupem času se rozvinulo na soutěžní úroveň. Cílem v tomto bojovém umění je překonat a imobilizovat protivníka (http://www.tyflonet.cz/volnocasoveaktivity/sportovni-organizace, 2010). - Kuželky - kuželky zrakově postižených je sportem, který se hraje závodně i rekreačně a to i v pokročilém věku. K orientaci ve hře se zde využívá náhozové desky a také asistenta (http://www.sport-nevidomych.cz/index.php?dir=sporty&spr=kuzelky&page=popis, 2013). - Lyžování běžecké - běh na lyžích se zrakově postiženými se liší tím, že sportovec má traséra, který ho na trati vede. Většinou jede jako první a navádí ho hlasem, také je vhodné, aby byl trasér ozvučen, např. rolničkami na hůlkách. V závodech kategorie B1 má opět neprůhledné klapky (Janečka & kol., 2012).

Obrázek 6. Běh na lyžích s trasérem (http://www.tandemteam.cz/sporty/lyzovani/beh-nalyzich-praxe/, 2012). - Lyžování sjezdové - při sjezdovém lyžování je také nutný trasér u všech kategorií. Při rekreačním lyžování je kontakt s trasérem pomocí tyče či provazu, při závodech vede trasér lyžaře jen podle hlasu. Důležité je viditelné označení obou osob, většinou reflexní vestou s nápisem slabozraký, nevidomý a trasér (Janečka & kol., 2012).

Obrázek 7. Sjezdové lyžování s trasérem (http://www.tandemteam.cz/sporty/lyzovani/sjezdove-lyzovani/, 2012). 25

- Plavání - je paralympijským sportem a plavou se všechny plavecké způsoby včetně štafet. Sportovci kategorie B1 musí používat neprůhledné plavecké brýle a je zde asistence druhé osoby, která plavce upozorní na obrátku poklepem speciálně upravené hole (Janečka & kol., 2012). - Showdown - je specifickým sportem pro zrakově postižené, který bývá přirovnávám ke stolnímu tenisu. Hraje se na obdélníkovém stole, na jehož kratších stranách jsou umístěny brankové jamky. Stůl rozděluje středová deska, pod kterou se kutálí ozvučený míček o průměru 6 cm. Hráči ke hře používají pálku, ochranou rukavici a neprůhledné brýle. Cílem hry je umístit míček do soupeřovy branky (Janečka & kol., 2012).

Obrázek 8. Showdown ( http://www.tandemteam.cz/sporty/showdown/, 2012). - Střelba - simulovaná zvuková střelba se provádí z pistole ráže 9 mm a ke střelbě je používán trenažér, který pracuje na principu dopadu a odrazu laserového paprsku na plochu terče. Střelci mají ve všech zrakových kategoriích neprůhledné brýle a zaměřují na střed podle výšky tónu, který dostávají do sluchátek (Janečka & kol., 2012). - Šachy - při této hře se používá šachovnice s otvory, do kterých jsou zasouvány figurky s kolíky. Černé figurky jsou označeny, aby hráč rozeznal barvu. Během hry se hlásí každý tah a používají se ozvučené či hmatové hodiny (http://www.sport-nevidomych.cz/index.php?dir=sporty&spr=sachy&page=popis, 2013). - Veslování - při této disciplíně se často využívá veslařského trenažéru, na kterém se pořádají i turnaje. Při veslování na vodě je přítomný asistent (http://www.1czpjc.cz/category/souteze-a-zavody/veslovani, 2012). - Vzpírání - silový trojboj zrakově postižených sportovců rozdělujeme na dřep, bench press a mrtvý tah. Soutěží se v těchto kategoriích dle věku, pohlaví a váhové kategorie. Soutěžící mohou závodit od 14 let a na každou disciplínu mají tři pokusy (http://www.sportnevidomych.cz/index.php?dir=sporty&spr=vzpirani&page=popis, 2013).

26

4 CÍLE A ÚKOLY 4.1 Hlavní cíl práce: Zmapovat nabídku volnočasových aktivit pro zrakově postižené v Olomouckém kraji.

4.2 Úkoly práce: 1.

Ze všech dostupných zdrojů vytvořit aktuální přehled informací o

volnočasových aktivitách pro zrakově postižené. 2.

Vyhledat organizace, které nabízejí volnočasové aktivity pro osoby se zrakovým

postižené v Olomouckém kraji. 3.

Vyhledat organizace, které nabízejí volnočasové aktivity dostupné i pro osoby

se zrakovým postižením.

4.3 Vědecká otázka Je dostatek volnočasových nabídek pro osoby se zrakovým postižením v Olomouckém kraji?

27

5 METODIKA Pro svou bakalářskou práci deskriptivního charakteru jsem zvolila metodu empirického šetření, kde jsem použila sociologické metody a techniky. 5.1 Metody zkoumání V bakalářské práci byly použity tyto metody: - metoda teoreticko-empirická - metoda historická - metoda dotazovací - metoda introspektivní 5.2 Techniky - techniky práce s odbornou literaturou Odborná literatura a Word Wide Web sloužili jako hlavní zdroje informací pro zmapování dané problematiky. - interview „Interview je metoda shromažďování dat o pedagogické realitě, která spočívá v bezprostřední verbální komunikaci výzkumného pracovníka a respondenta“ (Chráska, 2007, 182). V podobném významu se používá také obsahově širšího českého výrazu rozhovor. Rozhovor se řadí mezi explorativní metody. Pro svou práci jsem zvolila techniku polostrukturovaného interview. Toto interview je kompromisem mezi strukturovaným a nestrukturovaným interview a je nejrozšířenější podobou interview. Respondentům se nabízí k jednotlivým otázkám vždy několik alternativ odpovědí, ale navíc se od nich požaduje zdůvodnění nebo vysvětlení (Chráska, 2007). Nejdříve se vytvoří určité schéma, které představují okruhy otázek při interview. Změna otázky nebo její pořadí se obvykle změní podle situace. Definuje se tzv. jádro interview (minimum otázek, které musí tazatel probrat) a další doplňující otázky vhodné k upřesnění původního zadání (Miovský, 2006). Průběh rozhovorů byl zaznamenán na digitální rekordér MP3 a následně zpracován pro úkoly práce.

28

Připravené otázky k rozhovoru: – Jaké jsou cíle a poslání Vaší organizace? – Jaká je Vaše cílová skupina klientů? – Nabízí Vaše organizace pravidelné volnočasové aktivity? Jaké a jak často? – Nabízí Vaše organizace nepravidelné volnočasové aktivity? Jaké a jak často? – Je o Vaši nabídku zájem klientů? – Spolupracujete i s jinými organizacemi? Kterými?

5.3 Cílová skupina práce Tato práce byla zaměřena pro zrakově postižené, jejich rodiny, blízké, ale také pracovníky organizací, které s těmito osobami spolupracují. Cílová skupina není omezena ani věkem, ani pohlavím. 5.4 Cílová skupina k získávání informací K získávání informací ke zpracování této práce jsem oslovila pracovníky center, které se věnují zrakově postiženým v Olomouckém kraji. 5.5 Cílová lokalita Výzkum byl prováděn v Olomouckém kraji. Olomoucký kraj leží ve střední části Moravy a zasahuje i do její severní části. Skládá se z 5 okresů - Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk (http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje, 2013).

29

Obrázek 8. Mapa Olomouckého kraje (http://nd01.jxs.cz/249/625/bed9e20cfa_304964_o2.jpg, 2012).

30

6

ORGANIZACE

PRO

ZRAKOVĚ

POSTIŽENÉ

S

CELOREPUBLIKOVOU

PŮSOBNOSTÍ V ČR funguje spousta organizací (institucí, škol, ústavů, nadací atd.), které se věnují zrakově postiženým spoluobčanům a pomáhají jim v jejich nelehkém životní osudu. Některé mají hlavní sídlo (většinou v Praze) a pak další pobočky po republice, které se starají o jednotlivé kraje. Jiné mají jen hlavní sídlo, ale působí po celé ČR, např. organizují různé pobyty, nebo třeba nadace pomáhají také v rámci celé ČR. 6.1 Vzdělávací systém pro zrakově postižené v ČR V dnešní době je zcela běžná integrace dětí se zrakovým postižením do běžných škol. Tento způsob zdělávání hendikepovaných žáků mnohdy převyšuje vzdělávání ve speciálních školách. Důvodem zařazení dětí do běžných škol může být velká vzdálenost speciálních škol od místa bydliště žáka, a s tím spojené ubytování na internátu a odloučení od rodiny. Speciální školy mají dnes problém naplnit své třídy a musí dokazovat, že nabízí opravdu speciální péči, kterou nemůže nabídnout běžná škola. Žáci a jejich rodiče mají v současnosti na výběr mezi čtyřmi možnostmi, vzdělávat se ve speciální škole, běžné škole, ve speciální třídě při běžné škole nebo také mohou zvolit možnost domácího vzdělávání. Předškolní vzdělávání - Mateřské školy pro zrakově postižené - Třídy pro zrakově postižené při běžné mateřské škole - Integrace v běžné mateřské škole Základní vzdělávání - Základní školy pro zrakově postižené - Třídy pro zrakově postižené při běžné základní škole - Integrace v běžné základní škole (Vyhláška č. 73 / 2005 Sb.) Středoškolské vzdělávání Po ukončení povinné školní docházky se může zrakově postižený dále vzdělávat na střední škole pro zrakově postižené nebo na běžné střední škole. Nabídka středních škol pro zrakově postižené v ČR zahrnuje:

31

- střední odborné učiliště pro zrakově postižené - odborné učiliště pro zrakově postižené - praktická škola pro zrakově postižené - gymnázium pro zrakově postižené - střední odborná škola pro zrakově postižené - konzervatoř pro zrakově postižené Vysokoškolské vzdělávání Studenti se zrakovým postižením dnes běžně studují na vysokých školách. Na některých z nich fungují podpůrné zařízení pro handicapované studenty. Jsou to např.: Carolina při UK a Tereza při ČVUT v Praze, Centrum pomoci handicapovaným při UP v Olomouci, Teiresiás v Brně (http://www.helpnet.cz/zrakove-postizeni/skolstvi-vzdelavani/strediska-podpory-zrakovepostizenych-studentu-vs, 2012). 6.2 Podpůrná zařízení pro zrakově postižené v ČR Státní podpora „Stát prostřednictvím zákona definuje při splnění podmínek finanční podporu osobám se zdravotním postižením určenou ke zmírnění důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování.“ (Bubeníčková, Karásek & Pavlíček, 2012, 121). Dále existuje v České republice mnoho nadací a nadačních fondů , které pomáhají v zdravotní a sociální pomoci, které dále uvádím. Středisko rané péče Střediska rané péče u nás zřizuje občanské sdružení Společnost pro ranou péči. Jedná se o nestátní organizaci, která poskytuje odborné služby rané péče, podporu a pomoc rodinám, ve kterých se narodilo dítě se zrakovým postižením. Tato organizace je s celorepublikovou působností, její střediska se nacházejí v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Olomouci. Služby rané péče jsou sestavovány na základě analýzy potřeb individuální rodiny. Služby jsou poskytovány zdarma převážně v přirozeném prostředí dítěte, kterému se věnují od narození po nástup do MŠ či stacionáře. Střediska nabízejí tyto formy pomoci: – Terénní forma: 1x za 1-3 měsíce (rodinná konzultace v domácím prostředí). – Ambulantní forma: dle potřeb klientů jako doplněk terénní formy. 32

– Semináře pro rodiče: přednáška s tématem 1-3x za rok setkávání rodičů 2-3x za rok svépomocné skupiny 1-2x za rok víkendové rehabilitační pobyty (http://ranapece.cz/, 2009). Speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené (SPC) Jedná se o poradenské zařízení, které podporuje a provází rodiny dětí se zrakovým postižením a se souběžným postižením více vadami. Věnuje se zrakově dětem od 3 let, žákům, studentům a jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení a všem ostatním, kteří jsou zapojeni při integraci zrakově postižených. Tyto centra působí po celé ČR, fungují v Praze, Berouně, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Moravské Třebové, Brně, Jihlavě, Olomouci, Zlíně a Opavě. Služby SPC jsou určeny: – dětem, žákům a studentům se zrakovým postižením od 3 do 18 let a jejich rodinám – školám a jiným výchovně vzdělávacím zařízením, kde jsou zrakově postižené děti integrovány – studentům SŠ a VŠ se zaměřením na speciální pedagogiku Všechny služby SPC jsou zdarma a nabízejí např. – odborné individuální poradenské služby u klientů nebo ambulantně – vyhledávání vhodné školy, či jiného zařízení pro integrované vzdělávání – zraková terapie – nácvik prostorové orientace, samostatného pohybu a sebeobsluhy – výuka čtení a psaní bodového písma – informace o kompenzačních pomůckách a nácvik práce s nimi (http://www.tyflonet.cz/vzdelavani/spc, 2010, http://www.zrakol.cz/spc, 2013, http://www.skolajj.cz/spc/, 2013). Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) Nejlépe tuto organizaci vystihuje její motto: „Nejsme organizace, která za nevidomé rozhoduje a jedná; jsme nevidomí občané, kteří rozhodují a jednají sami za sebe. Zásady našeho počínání jsou: svépomoc, partnerství, solidarita, úcta k lidské důstojnosti, svobodná volba, zdravý rozum.“ (SONS). Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky je občanským 33

sdružením, které sdružuje přes 12 tisíc těžce zrakově postižených občanů, jejich rodinných příslušníků a příznivců. V roce 1989 vznikla první samostatná a nezávislá organizace Česká unie nevidomých a slabozrakých. V 90. letech 20. století vznikla Společnost nevidomých a slabozrakých ČR. V roce 1996 se obě organizace domluvily na sloučení a založily společnou celonárodní organizaci, která nese název Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, ta funguje od 1.1.1997. Tato organizace je celostátně působící a jejím hlavním cílem je sdružovat lidi se zrakovým postižením a poskytovat jim její služby. Dnes SONS provozuje: - Střediska integračních aktivit (24 regionálních pracovišť) - Metodické centrum sociálně právního poradenství - Metodické centrum pro odstraňování architektonických bariér - Tyflokabinet -metodické centrum tyflotechnických pomůcek - Oddělení digitalizace a technické podpory - Středisko výcviku psů - Redakce časopisu Zora - Prodejny tyflopomůcek Olomouc, Praha - Oddělení zahraničních styků a kultury (http://www.sons.cz/, 2013).

TyfloCentrum, o.p.s. Tyflocentrum je místo, kde nevidomí a slabozrací lidé tráví svůj čas. Je to obecně prospěšná společnost poskytující celou škálu sociálních služeb pro zrakově hendikepované od 15let. V České republice při organizaci Svazu invalidů vznikl tzv. Tyflokabinet. Místo, poskytující informace o kompenzačních pomůckách pro nevidomé. Svaz invalidů také publikoval informace ve svém odborném časopise s názvem Tyflologické listy. O úpravu se zasloužil prof. Ján Jesenský, CSc. Další realizací se zabývá Tyfloservis. Od roku 2000 vznikaly postupně krajské TyfloCentra, které jsou v dnešní době v Brně, Hradci Králové, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Ústí nad Labem, Zlíně a Tyflokabinet v Českých Budějovicích. Tyto Krajské centra mají pod sebou i regionální střediska, aby byli blíž svým klientům.

34

Služby, které poskytují, jsou zaměřeny zejména na: - dispenzarizaci postižených občanů slepotou, - základním poradenstvím, - sociálně právní službou, - službou asistenční, jako je přečítání, doprovody apod. - odstraňování bariér - podpora při volnočasových činnostech, jejich zajištění. Rámcovou náplní jsou: školicí střediska - technické poradenství denní centra - aktivizační a vzdělávací programy. TyfloCentrum Olomouc, o. p. s. provozuje prodejnu a půjčovnu kompenzačních pomůcek. Tato služba je v rámci Olomouckého kraje a půjčovny fungují v regionálních střediskách, které jsou Prostějov, Přerov a Šumperk. Jako doplňková činnost TyfloCentra Olomouc vznikla roku 2011 sociální firma ERGONES. Která pomáhá svým klientům a dalším zdravotně postiženým s uplatněním na trhu práce. Téměř 85% zaměstnanců jsou totiž osoby se zdravotním postižením. Tato firma nabízí své služby např. v těchto oblastech: grafiky a tisku, reklamy na webu, výuka cizích jazyků, úklidových a domácích pracích atd. (www.tyflocentrum.cz, 2011, http://www.tyflocentrumol.cz/app/sekce/20/o_tyflocentru, http://ergones.cz/home-ergones/, 2013). Tyfloservis, o.p.s. Tyfloservis je odborné středisko, které poskytuje služby slabozrakým a nevidomým lidem. V České unii nevidoucích a slabozrakých lidí vznikl Tyfloservis v roce 1991. Postupně byly zakládány nové pracoviště v krajích, na konečných dvanáct. Tyfloservis byl do roku 2000 součástí Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Po tomto roce začalo tzv. osamostatnění a byla založena organizace, která sídlila v Praze. Tato obecně prospěšná společnost je nyní samostatnou societou a řídí pobočky po celé naší zemi. Mezi hlavní činnosti organizace patří sociální rehabilitace nevidomých a slabozrakých, zdravotně edukační pomoc, dle § 70 zákona 108/2006 Sb. Tato pomoc se poskytuje uživatelům ve věku 15 let a starším. Nabízeny jsou služby terénní a ambulantní. Využívány jsou také ve formě kurzů, vzhledem k dlouhodobé péči nebo prostřednictvím Služby mohou být posky-

35

továny formou kurzů nebo jednorázových zásahů. Poradenství, výběr pomůcek i rehabilitační kurzy jsou poskytovány bezplatně. Tyto služby zahrnují: - četbu a výuku Braillového písma - nácvik v přirozeném prostředí a prostorové samostatnosti - výuku sebeobsluhy - výuku podpisu - nacvičování práci s PC - edukace při používání pomůcek ke kompenzaci postižení. Služby poskytují: - proškolení jak používat optické a optoelektronické pomůcky - proškolení jak obsluhovat selfmonitoring (teploměr, přístroj na měření tlaku a cukru) - uspořádání pracovního klima z hlediska nejvýhodnějších podmínek pro zrakové pohodlí - možnosti rozšiřování vidění. Mezi další aktivity patří i činnost osvětová, která seznamuje veřejnost s problematikou lidí se zrakovým onemocněním. Zavádění nových pomůcek pro tuto skupinu lidí. V neposlední

řadě

jsou

vytvářeny

podklady

pro

nové

pravidla

a

činnost

poradenská

(http://www.tyfloservis.cz/sluzby-pro-zrakove-postizene.php, 2011). Český svaz zrakově postižených sportovců, o.s. (ČSZPS) ČSZPS je specifická sportovní instituce, jejíž činnost je zaměřena a specializována na sport zrakově postižených v České republice. Vznikla v roce 1929 a má sídlo v Praze. Sdružuje a registruje zrakově postižené sportovce a pořádá pro ně soutěže, turnaje, závody, ale také sportovní soustředění dětí i dospělých (http://www.sport-nevidomych.cz/index.php?page=o_cszps, 2013). Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina, o.p.s. Toto středisko je v ČR jediné svého druhu, sídlí v Praze a funguje již 17 let a nabízenými programy si prošlo cca 850 klientů. Nevidomým a těžce zrakově postiženým osobám umožňuje absolvovat rehabilitace, sociálně terapeutických dílen a pracovní rehabilitace, na které navazuje rekvalifikace s následným pracovním uplatněním. Z rekvalifikačních kurzů nabízí

např. obsluha osobního počítače, masérský kurz, košíkář a ruční

tkaní

(http://www.dedina.cz/index.html, 2010). 36

Dům sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené ve Vlaštovičkách u Opavy Je jedním z více středisek Charity Opava. Toto středisko nabízí služby chráněného bydlení a sociální rehabilitace, které jsou zaměřeny pro těžce zrakově postižené nebo lehce mentálně postižené dospělé osoby z celé ČR. Cílem tohoto zařízení je co nejvíce klienty osamostatnit a začlenit do běžné společnosti (http://www.charitaopava.cz/?page=texty&id=14&IIgen=11, 2010). Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením v Brně - Chrlicích Toto centrum je zaměřené na pomoc a podporu těžce zrakově postiženým osobám nad 18 let, kteří nejsou zcela soběstační, potřebují pomoc a podporu další fyzické osoby a zároveň jsou v sociálně těžké situaci, se kterou si momentálně nejsou schopni poradit. Pomoc je zde nabízena ve formě služeb pobytových v Domově pro osoby se zdravotním postižením nebo formou odlehčující služeb, které mohou být pobytové i ambulantní. Dále centrum nabízí sociálně rehabilitační služby, zdravotní služby, pomoc speciálního pedagoga, rekvalifikaci na PC, přípravu na samostatné bydlení a fakultativní služby. Pro zlepšení životních podmínek a prohloubení péče o klienty tohoto centra byl

zřízen Nadační fond Slunečnice

(http://www.centrumchrlice.cz/index.html, 2013). Domov pro zrakově postižené Palata, Praha Je pobytové centrum pro zrakově hendikepované klienty, kteří z důvodu snížené soběstačnosti nemohou či nechtějí žít ve svých domovech. Dále také pro zrakově postižené seniory,

kteří

už

nejsou

schopni

samostatného

života

ve

vlastní

domácnosti

(http://www.palata.cz/cilova-skupina-osob.html, 2013). Občanské sdružení Manus, o.p.s. Toto sdružení sídlí v Brně, ale své služby nabízí klientům v rámci celé ČR. Funguje pro pomoc hmotně, zdravotně a duševně strádajícím lidem a specializuje se na integraci zrakově postižených formou letních táborů dětem do 15 let, volnočasových projektů pro vidící a nevidomou mládež a další aktivity. Bližší informace k letním táborům naleznete na webové stránce http://centrumpronevidome.cz/tabory/ (http://www.brno.braillnet.cz/manus/maninfo.htm, 2001).

37

Nadace a nadační fondy, které pomáhají zrakově postiženým Světluška Světluška je dlouhodobý projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu. Vznikla v roce 2003 na pomoc těžce zrakově postiženým dětem a dospělým a její patronkou je zpěvačka Aneta Langerová. Mezi její hlavní aktivity patří např. každoroční koncert Světlo pro Světlušku, na kterém vystupuje nejen Aneta Langerová a další známé osobnosti, ale také zrakově postižení zpěváci. Další významnou aktivitou je Kavárna POTMĚ, což je vlastně originální projekt jak ukázat a představit svět nevidomých. Jde o autobus, který objíždí celou ČR, ve kterém je absolutní tma a funguje zde kavárna pro širokou veřejnost, kde vás obslouží zrakově postižení (http://svetluska.centrum.cz/sbirka.phtml, 2011).

Nadace Leontinka Zřizovatelem nadace je společnost EXX, s.r.o. a zakladatelem je majitel společnosti Jindřich Lukavský, kterému se narodila dcera Leontinka, která je na jedno oko slepá. Nadace vznikla na pomoc zrakově postiženým dětem a studentům, kterým chce umožnit integraci do společnosti, vzdělání a společenské, sportovní i volnočasové aktivity (http://www.nadaceleontinka.cz/o-nadaci/, 2013). Nadace Profesora Vejdovského Tato nadace vznikla ve spolupráci se Speciální školou pro zrakově postižené v Litovli a je zaměřena na děti se zrakovým postižením. Stala se i iniciátorem pro vznik ojedinělého projektu a výstavbu nové a nejmodernější budovy pro zrakově postižené a přesun školy z Litovle do Olomouce. Tato nadace přispívá například na kompenzační pomůcky, činnost neziskových organizací, přepis knih do bodového písma, výcvik prostorové orientace, zdělávání zrakově postižených i jejich pedagogů (http://www.npv.wz.cz/prispev.html, 2011).

Nadace Charty 77 Konto bariéry je stěžejní projekt této nadace a její patronkou je zpěvačka Lucie Bílá. Působí u nás již 20 let a hlavním cílem je zkvalitnění života hendikepovaných spoluobčanů a podpora jejich integrace (http://www.kontobariery.cz/Projekty/Konto-Bariery.aspx, 2012).

38

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Nadaci založila v roce 1992 Olga Havlová. Jejím posláním je podpora nestátních neziskových organizací v oblasti zdravotní, sociální, humanitární a vzdělávací, pokud směřují k důstojnému začlenění osob se zdravotním postižením, opuštěných dětí, nemocných a starších občanů. Do své pomoci zahrnuje celou ČR a sleduje aktuální společenskou potřebu (http://www.vdv.cz/uvod/, 2013). Divoké husy Nadace Divoké husy je česká nestátní nezisková organizace, která byla založena v roce 1997. Podporuje nestátní neziskové organizace, které působí v sociální, zdravotní a humanitární oblasti a to tím, že zdvojnásobuje výnosy benefičních akcí do výše 60 000 Kč a tím organizace motivuje (http://divokehusy.cz/o_nas/o_nadaci/, 2013). Nadační fond Mathilda Tento nadační fond se zaměřuje na podporu projektů, které pomáhají těžce zrakově postiženým, zejména ve vzdělávání, integraci a sociálních službách. Dlouhodobě podporují projekty zaměřené na výchovu a výcvik vodících psů a následně jejich držitelů, dále také podporují Tyfloservis, o.p.s., Centrum pomoci Mathilda a Digitální knihovnu pro zrakově postižené (http://www.mathilda.cz/onas.php, 2013).

39

7 NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ V OLOMOUCKÉM KRAJI 7.1 Nabídka volnočasových aktivit Základní školy prof. V. Vejdovského pro zrakově postižené v Olomouci Základní škola v rámci internátu nabízí několik volnočasových kroužků pro žáky školy. Všechny kroužky jsou pravidelné, zdarma a fungují během školního roku. Žáci mají na výběr z těchto kroužků:  Hra na hudební nástroje - ve škole probíhá výuka na hudební nástroje pod vedením kvalifikovaných pedagogů, kteří mají vztah nejen k hudbě, ale i dětem. Tato výuka probíhá individuálně a po vyučování. Škola nabízí tyto možnosti: - Hra na zobcovou flétnu, ta je také zařazena do povinné výuky v 1.třídě. - Hra na klavír - Hra na klávesy - Hra na flétnu - zobcovou, příčnou - Hra na kytaru - Hra na bicí  Keramika - Náplní hodin je tvoření z hlíny - práce se šablonou, vykrajování z plátu, modelování z hroudy, válečková technika, zdobení engobami nebo glazování. K vybavení dílny patří hrnčířský kruh a keramická pec.  Šachový kroužek - Šachy jsou na této škole velice oblíbenou hrou a mají zde historii více než třicet let. Je zde k dispozici šachová herna vybavená moderní počítačovou technikou, nástěnnými magnetickými šachovnicemi, odbornou literaturou a veškerým šachovým materiálem. Šachisté této školy se účastní mnoha turnajů v ČR i zahraničí. Tři šachisté dokonce reprezentovali Českou republiku v minulých letech na mistrovství světa zrakově postižených v kategorii juniorů.  Showdown - velmi populární hra, podobná stolnímu tenisu, hraje se a speciálním dřevěném stole, který je ohraničený mantinely. Používají se dřevěné pálky a ozvučený míček. Slovo show-down (šoudaun) v překladu znamená "kdo z koho". Cílem hry je vstřelit soupeřovi 40

branku. Soutěžící hrají s klapkami, což umožňuje spravedlivý souboj osob se zrakovým postižením i osob bez zrakové vady.  Goalball – je kolektivní dynamická hra pro zrakově postižené. Hraje se ozvučeným míčem v tříčlenných družstvech, na ploše o rozměrech volejbalového hřiště. Cílem hry je vstřelení gólu do soupeřovy branky. Všichni hráči hrají s klapkami na očích.  Sportovní kroužek – V tomto kroužku se děti mohou naučit základy rozcvičky, základy gymnastiky a atletiky, podporují svůj rozvoj obratnosti, mohou si zahrát házenou, malou kopanou, zaskákat si na trampolínách, ale také děti chodí bruslit, plavat a jezdit na tandemovém kole. Všechny aktivity jsou individuálně upravené pro zrakově postižené. (ústní sdělení pracovníka SPC Olomouc, duben 2013, www.zrakol.cz, 2013) 7.2 Nabídka volnočasových aktivit TyfloCentra Olomouc, o. p. s. Služby jsou poskytovány osobám se zrakovým postižením od 15 let a to zdarma. TyfloCentrum své klienty informuje vydáváním časopisu Majáček, který je klientům rozesílán mailem, dále je k dispozici ke stažení na webových stránkách TyfloCentra, nebo ho mohou najít v tištěné podobě na pobočce. Většiny akcí se účastní klienti pokročilého věku a v průměru 10 klientů na akci, s výjimkou výletů a soustředění, kde bývá účast větší. Pravidelné akce jsou zejména přes školní rok, v době prázdnin je nabídka upravena spíše na jednodenní výlety. TyfloCentrum úzce spolupracuje se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých, která v Olomouci sídlí v jedné budově. Týdenní kluby - konají se jednou týdně v průběhu školního roku, vždy v úterý na dvě hodiny. Jsou vždy tematické a témata se opakují, nebo se dělají na přání klientů. Témata jsou následující:  čtenářský - jeden nebo více lidí předčítá ostatním z vybrané literatury  filmový - promítání filmů pro zrakově postižené  besedy - se zajímavými hosty na různá témata, např. informace a použití nových kompenzačních pomůcek, finanční poradenství, besedy se známými hosty  novinky v technice - informace o nových kompenzačních pomůckách  výtvarný - výtvarná tvorba dle aktuálního období

41

 muzikoterapie - terapie s pomocí hudby a pohybu Dále TyfloCentrum pořádá různé výlety a to:  jednodenní (v rámci týdenního klubu) - za kulturou (výstavy, divadla, besedy, aj.) - za sportem - turistické, cyklistické  týdenní soustředění - rekondiční, pobytové, poznávací, turistické, cyklistické - cca pro 30 lidí, placené cca 2-3 tisíce (dotovaná cena) - většinou se konací na území ČR a účastní se i rodiny klientů Centrum také nabízí vzdělávací kurzy, dle zájmu klientů:  Kurz trénování paměti  Keramika pro začátečníky i pokročilé  Pletení z pedigu - je umělý materiál podobný proutí, pletení košíků apod.  Plavání  Zvuková střelba (ústní sdělení pracovnice TyfloCentra Olomouc, duben 2013, www.tyflocentrum-ol.cz, 2013). 7.3 Nabídka volnočasových aktivit SONS ČR Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky je občanským sdružením, které sdružuje přes 12 tisíc těžce zrakově postižených občanů, jejich rodinných příslušníků a příznivců. V ČR má SONS 24 oblastních poboček, v Olomouckém kraji jich je 5 a to ve městech Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Všechny tyto pobočky úzce spolupracují s příslušnými TyfloCentry a hlavním cílem je vytvářet prostor pro činnost zájmových skupin a klubů, pro kulturní, sportovní a jiné aktivní využívání volného času zrakově postižených. Dále také pobočky nabízí půjčovnu kompenzačních pomůcek.

42

SONS pracoviště Jeseník Tato oblastní odbočka informuje své klienty pomocí SONS novin, které vydává s aktuálními informacemi a volnočasovou nabídkou na dva měsíce dopředu. Pravidelná setkání klientů zde probíhají každou středu od 14 do 17.30 hodin. Téma setkání se pravidelně každý týden střídají. Čtenářský klub - probíhá první středu v měsíci a náplní je předčítání z knih, recitace, poslech zábavných pořadů, hudební poslech, čtení časopisů ZORA, přednášky na různá témata aj. Sebeobsluha - probíhá druhou středu v měsíci a je to klub zaměřený na přípravu levných a chutných pokrmů, které si dokáže každý vyrobit sám. Důraz je kladen především na samostatnost a konečný estetický vzhled výrobků. Klub šikula - se koná třetí středu v měsíci a je zaměřen na práci ve skupině, vzájemný respekt. Vyrábí se zde například šperky z korálků, vánoční a velikonoční věnce a ozdoby, plete se z pedigu a nebo také batikují. Výrobky pak slouží k prezentaci a propagaci odbočky. Estetično a rozvoj osobnosti - koná se čtvrtou středu v měsíci a klub je zaměřen na zdravou výživu, léčebné čaje, potravinové doplňky, péči o pleť, nehty, numerologii, ezoteriku, směřující k vlastnímu zvýšení sebedůvěry a sebepoznání. Jedná se o přednášky odborníků na dané téma. Dále také odbočka pořádá jednodenní výlety za kulturou (výstavy, přednášky, kulturní akce), za relaxací (např. do solné jeskyně), ale také víkendové ozdravné pobyty. Pracovníci se nabídku přizpůsobit požadavkům klientům (ústní sdělení pracovnice SONS pracoviště Jeseník, červen 2013). SONS pracoviště Olomouc Časopisem Informátor SONS informuje své klienty oblastní pobočka v Olomouci, který vydává několikrát do roka (většinou 3-4 krát). Klienti ho mohou dostávat pomocí mailu, nebo si ho stáhnout na webových stánkách TyfloCentra Olomouc. Dočteme se z něj nové informace o provozu a službách pobočky, ale také zde najdeme aktuální volnočasovou nabídku a připravované akce. Pravidelné setkávaní členů probíhá během školního roku a to ve čtvrtky od 14 do 16.30 hodin. Nabídka SONS se snaží nekonkurovat TyfloCentru a nabízí akce v jiných termínech a na jiná témata. Setkávání se zaměřují zejména na zdravotní osvětu, ale také jsou zde přednášky na různá témata (např. řešení krizových situací). Dále zde probíhá třeba tzv. "bleší trh" na výměnu věcí, ale často jen posezení u kávy a povídání s ostatními. Také tato pobočka nabízí jednodenní rekreační výlety do okolí, za kulturou, ale také víkendové 43

rehabilitační pobyty v lázních a týdenní rekreační pobyt, a to zejména v letních měsících, kdy nejsou pravidelná čtvrteční setkání (ústní sdělení pracovnice SONS pracoviště Olomouc, červen 2013). SONS pracoviště Prostějov Časopis Semtamník, který vydává prostějovská pobočka, na nadcházející dva měsíce, informuje klienty nejen o aktuálních informacích pobočky, nabízených volnočasových akcí, ale najdeme zde i novinky z blízkého okolí, právní poradnu, inzeráty klientů a nabídku kulturních akcí. V klubovně SONS Prostějov probíhá několikrát měsíčně pletení z pedigu, tvoření z keramické hlíny, či rehabilitační cvičení pro posílení tělesné kondice a zraku. Také se zde pořádají besedy na různá témata (např. o cestování, o čaji), promítání filmů. Dále nabízejí různorodé výlety do okolí (na kozí farmu, do solné jeskyně, zoo, aquaparku, muzea, na koncerty, na hrady a zámky aj.), ale také se často s klienty schází v kavárně. Kromě jednodenních výletů jezdí s klienty i na týdenní rekreační pobyt. Tato pobočka také úzce spolupracuje s TyfloCentrem Prostějov, který nabízí kurzy němčiny a angličtiny, výuku na PC a pletení na jehlicích. Také spolu pro své klienty pořádají taneční ples (ústní sdělení pracovnice SONS pracoviště Prostějov, červen 2013). SONS pracoviště Přerov Také pracoviště informuje své klienty prostřednictvím svého časopisu, který se jmenuje Zpravodaj, ve kterém můžeme najít kromě aktuálních informací o středisku, nabízených volnočasových akcí také zprávy o uplynulém období a informace ze sociální oblasti. Přerovská pobočka nabízí hned několik pravidelných kroužků: Střelecký kroužek - kde se klienti učí a trénují střelbu laserovou pistolí, Výtvarný kroužek - který nabízí pletení košíků, tkaní a výrobu předmětů z papíru, Počítačový klub - v kterém se klienti učí nebo zdokonalují v práci na PC, Šachový kroužek, Střeďásek a posezení u kávy. Kromě těchto pravidelný kroužků pobočka pořádá i besedy, chodí s klienty na bowling, keramiku, exkurze, navštěvují muzea, ale také jezdí na turistické výlety, pořádají sportovní odpoledne a také posezení a opékání párků. Aktivity jsou vybírány s ohledem na předchozí zkušenosti, ohlasy a přání klientů (ústní sdělení pracovnice SONS pracoviště Přerov, červen 2013). SONS pracoviště Šumperk Pobočka v Šumperku vydává časopis Zvoneček, kterým informuje své klienty o akcích 44

na budoucí dva měsíce. Každý pátek od 14 do 17 hodin si v klubovně mohou klienti zahrát showdown, ale také stolní hry. V průběhu školního roku se zde pravidelně opakují tyto volnočasové akce a aktivity: keramika, klub zdraví, cvičení pilates, tvořivá dílna, simulovaná střelba, klub Zábřeh a klub Mohelnice, posezení u kávy, kroužek šikovných rukou, klub vaření, besedy na různá témata, výlety do solné jeskyně nebo na bowling. Dále je zde možnost masáží. Pravidelné akce jsou doplněny o výlety, které také naplňují letní období, jsou to výlety např. do aquaparku, na kozí farmu, na hrady a zámky, do kina, lázní, probíhají i zdravotní přednášky či posezení a grilování. V průběhu prázdnin je zde i nabídka týdenního rekondičního pobytu na dvoukolech (ústní sdělení pracovnice SONS pracoviště Šumperk, červen 2013). 7.4 Centrum aplikovaných pohybových aktivit (APA) FTK UP v Olomouci Centrum vzniklo na podporu pohybových aktivit zdravotně postiženým osob. Funguje v rámci celé ČR, včetně Olomouckého kraje. Centrum APA nabízí metodickou podporu a poradenství v oblasti sportu a rekreace, organizuje letní a zimní kurzy, zprostředkovává instruktorské asistence, bezplatně zapůjčuje sportovně kompenzační pomůcky a individuálně spolupracuje se zdravotně postiženými. (ústní sdělení pracovníka Centra APA, červen 2013, http://www.apa.upol.cz/web/index.php/sluby-pro-veejnost.html) 7.5 Možnosti neorganizovaného volného času Kromě organizovaných akcí a aktivit různých organizací mohou zrakově postižení vyplnit volný čas i svépomoci nebo s rodinou či přáteli. Možností je v dnešní době celá řada. Pro všechny věkové kategorie jsou vhodné hry a hračky ať už speciálně vytvořené pro zrakově postižené nebo běžné dostupné hry, které jsou často také vhodné. Mezi sportovní aktivity vhodné pro zrakově postižené a jejich rodiny patří cyklistika na tandemových kolech, turistika, ale také horolezectví. Velmi často tito lidé tráví svůj volný čas i na internetu, poslechem hudby či literatury. Všechny tyto aktivity směřují k integraci zrakově postižených do společnosti. Zde je také velice důležité zmínit, že k aktivnímu trávení volného čase jedince vede zejména rodina, proto je velice individuální, jak později jedinec svůj volný čas naplňuje. 7.5.1 Hry a hračky: Hmatové a zvukové hry a hračky pro zrakově postižené jsou vhodné jak pro zábavu, tak pro rozvoj kompenzačních smyslů (hmatu a sluchu) a poznávacích procesů (vnímání, představivosti, učení, myšlení a řeči). V dnešní době je na trhu celá řada her a hraček vyrobená

45

přímo pro osoby s těžkým zrakovým postižením. Jsou to stolní hry (Člověče, nezlob se, Šachy, Mlýn, Pyramida, Boj o most, Hmatové pexeso aj.), karetní hry (Kanasta, Mariáš) a také hlavolamy a hmatolamy. Ke sportovním hrám se využívají ozvučené míče a pomůcky. Stolní hry jsou tvořeny s různě označenými figurkami s kolíky, které se zasouvají do dírek na hrací desce, dále se používají hmatové kostky, které mají vystouplé body. Karty jsou hmatově označeny v protilehlých rozích. Kromě speciálně vytvořených her můžeme často použít i běžné hry, nebo je lehce upravit (Bubeníčková, Karásek & Pavlíček, 2012). Speciálně vytvořené hry, hračky a pomůcky pro zrakově postižené můžeme zakoupit v prodejnách

Tyflopomůcek

-

SONS

ČR,

nebo

na

jejich

webových

stránkách

(http://www.tyflopomucky.cz/). Prodejna Tyflopomůcek je i v Olomouci. Pobočky TyfloCenter a SONS ČR nabízejí svým klientům zapůjčení pomůcek.

Obrázek 9. Člověče, nezlob se pro zrakově postižené

Obrázek 10. Pyramida pro zrakově postižené

46

7.5.2 Sportovní aktivity Zrakově postižení mohou sami či s pomocí svých blízkých aktivně provozovat některé sporty, a to například cyklistiku na tandemových kolech, turistiku a lezení na stěně. Cyklistika - řada rodin se zrakově postiženým jedincem má vlastní tandemové kolo, které si mohou zakoupit v cyklistických prodejnách cca za 20tisíc korun. Další možností je zapůjčení těchto kol v běžných půjčovnách pro širokou veřejnost, ale také v pobočkách TyfloCenter a SONS ČR za menší poplatek. V Olomouci může nabídnout zapůjčení těchto kol i Centrum APA. Pokud jedinec nemá ke sportu vidícího jezdce, může využít také rotopedu v domácím prostředí. Turistika - samostatný pohyb a orientaci i v náročnějším terénu zvládají i slabozrací. Lidé se zbytky zraku a nevidomí mohou jít s průvodcem, který jim podává informace o stavu terénu a okolním prostředí. Dnes již existují i speciální turistické trasy pro nevidomé, kde stezky

nabízí

sloupky

s

Braillovým

písmem

(http://www.tyflonet.cz/volnocasove-

aktivity/sportovni-organizace, 2010). Horolezectví - doporučeným postupem je lezení těžce zrakově postiženého s dvěma asistenty. Jeden jistí a kontroluje lano shora a druhý leze zajištěn v blízkosti postiženého. V případě potřeby naviguje a pomáhá s nalezením vhodné varianty cesty. V dnešní době je na výběr umělá horolezecká stěna, lezení ve volné přírodě nebo také možnost lezení v lanových centrech (http://www.tyflonet.cz/volnocasove-aktivity/sportovni-organizace, 2010). 7.5.3 Výpočetní technika a internet: Počítače se speciálním vybavením pro zrakově postižené jsou významnou kompenzační pomůckou pro nevidomé a slabozraké. Díky výpočetní technice mají uživatelé možnost informace nejen pasivně přijímat (tedy číst nebo poslouchat), ale také snadno vytvářet a editovat. Počítačové pomůcky mohou využívat další smysly ke kompenzaci zrakového postižení: - zvětšení obrazu (softwarové lupy), - zpřístupnění alternativním způsobem pomocí sluchu (hlasové výstupy) a hmatu (hmatové výstupy) (Bubeníčková, Karásek & Pavlíček, 2012). V dnešní době se výpočetní technika a internet velice často využívá i k trávení volného času, zejména prostřednictvím různých seznamek a dnes velice oblíbených sociálních sítí. Ne jinak je tomu u zrakově postižených spoluobčanů. Řada z nich se registruje na světoznámý facebook, ale zcela nevidomí používají také sociální síť Klango, určenou přímo jim. Zajímavé 47

odkazy na webové stránky věnující se zrakově postiženým v Olomouckém Kraji najdeme na níže uvedené webové adrese: http://www.tyflocentrum-ol.cz/app/sekce/23/zajimave_odkazy. 7.5.4 Zvukové knihovny v Olomouckém kraji: V Olomouckém kraji fungují čtyři zvukové knihovny, které mohou využívat nejen zrakově postižení. Dále funguje digitální knihovna zrakově postižených Mathilda. - Vědecká knihovna Olomouc - Městská knihovna Šumperk - Městská knihovna Bruntál - Městská knihovna Prostějov Digitální knihovna zrakově postižených Mathilda Pomocí webových stránek knihovny (http://www.dkzp.cz/document_root/) si čtenáři mohou stahovat z více než 9000 knižních titulů v digitální podobě. Knihy jsou zde určeny výhradně registrovaným zrakově postiženým čtenářům. Knihovna neustále nabídku literatury rozšiřuje a aktualizuje (http://www.mathilda.cz/onas.php, 2013). 7.6 Organizace s volnočasovou nabídkou pro širokou veřejnost Zrakově postižení se s individuální žádostí mohou obracet i na organizace nabízející volnočasovou nabídku pro širokou veřejnost. V rámci integrace mohou navštěvovat běžné kroužky již na svých školách nebo se obrátit na jiné organizace, dle svého zdravotního stavu. Tato spolupráce je velice individuální, záleží především na stupni zrakového postižení a také samostatnosti jedince. Organizace mohou a nemusí jedince do svých kroužků přijmout. Volnočasová nabídka je v tomto směru velice široká a různorodá. Pro zrakově postižené budou spíše vhodnější umělecké směry než třeba sportovní. Vhodné typy kroužků jsou popsány výše v kapitole 4. Mezi organizace zabývající se volným časem patří střediska volného času, nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží, sportovní kluby a základní umělecké školy. Nyní uvádím přehled středisek volného času v Olomouckém kraji i s odkazem na webové stránky s nabídkou aktivit. Dále uvádím seznam nestátních neziskových organizací pracující s dětmi a mládeží v Olomouckém kraji. Sportovních klubů je v Olomouckém kraji přes 200 a základních uměleckých škol 34.

48

7.6.1 Střediska volného času v Olomouckém kraji Střediska volného času - zřizovatel kraj -

Dům dětí a mládeže Litovel, http://ddmlitovel.cz/krouzky.htm

-

Dům dětí a mládeže Magnet, Mohelnice, http://ddm.mohelnice.sweb.cz/

-

Dům dětí a mládeže Olomouc, http://www.ddmolomouc.cz/krouzky/

-

Dům dětí a mládeže Vila Tereza, Uničov,

http://www.ddm-unicov.cz/index.php?nid=6835&lid=cs&oid=1106461 -

Dům dětí a mládeže a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Vila

Doris Šumperk, http://doris.cz/ -

Středisko volného času ATLAS a BIOS, Přerov, http://svcatlas-bios.cz/doc/cenik.pdf

Střediska volného času - zřizovatel obec -

Centrum volného času, Vrbátky,

http://www.vrbatky.cz/index.php?nid=1105&lid=cs&oid=1512697 -

Dům dětí a mládeže Hranice, příspěvková organizace,

http://www.ddm.hranet.cz/krouzky/ -

Dům dětí a mládeže Krasohled Zábřeh, http://ddm.zabreh.cz/krouzky/o-kroucich

-

Dům dětí a mládeže ORION, Němčice nad Hanou, okres Prostějov,

http://www.ddmorion.cz/index.php?nid=1109&lid=cs&oid=96386 -

Dům dětí a mládeže Šternberk, příspěvková organizace,

http://www.ddmsternberk.cz/index.php?nid=8421&lid=cs&oid=1642902 -

Dům dětí a mládeže U radnice Šumperk, http://www.ddmuradnice.cz/krouzky.html

-

Městský dům dětí a mládeže Kojetín, okres Přerov,

http://www.kojetin.cz/ddm/index.php?pages=krouzky -

Sportcentrum - dům dětí a mládeže Prostějov, příspěvková organizace,

http://www.sportcentrumddm.cz/?page_id=20 -

Středisko volného času DUHA Jeseník, http://www.duhajes.cz/17276/zajmove-utvary/

-

Středisko volného času Mateřídouška, Přerov,

http://zsms-materidouska.webnode.cz/svc/ -

Středisko volného času Lipník nad Bečvou, p.o., http://www.svclipnik.cz/krouzky.php

Střediska volného času - zřizovatel církev a soukromá osoba -

COMMUNIO- středisko volného času Církevního gymnázia Německého řádu

-

Středisko pro volný čas dětí a mládeže OÁZA, Cyrilometodějské gymnázium a

mateřská škola v Prostějově

49

-

Středisko volného času Sluníčko, Lipník nad Bečvou, Základní škola a Mateřská škola s.r.o.

Nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží -

Asociace malých debrujárů o.s.

-

Duha 7KOSTKA

-

Duha Křišťál Lutín

-

Duha Tuláci Olomouc (duha - sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi)

-

Duha Velká Medvědice

-

Hnutí DUHA Olomouc

-

JUNÁK - svaz skautů a skautek ČR, středisko 712 18 - "QUERCUS" Dub nad

Moravou -

JUNÁK - svaz skautů a skautek ČR, okres Prostějov

-

Klub Salesiánského hnutí mládeže Prostějov

-

Občanské sdružení Gaudolino

-

Oblastní spolek Českého červeného kříže Olomouc

-

Oddíl mladých ochránců přírody (MOP) Rejsci

-

Pionýrská skupina Dvanáctka

-

Pionýrská skupina Kojetín

-

Pionýrská skupina Kopeček

-

Pionýrská skupina Plši Soběchleby

-

Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody Iris

-

Sarkander - sdružení dětí a mládeže

-

Základní článek Hnutí Brontosaurus Baobab Jeseník

-

Základní článek Hnutí Brontosaurus Žirafa

Informační centra pro mládež -

Informační centrum pro mládež Olomouc

-

Informační centrum pro mládež Prostějov

(Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Olomouckého kraje, 2009).

50

8 DISKUSE A VÝSLEDKY Na základě sběru informací navštívených organizací a rozhovorů jsem zjistila, že v Olomouckém kraji působí čtyři organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro zrakově postižené. První z nich je Základní škola prof. V. Vejdovského pro zrakově postižené, která nabízí aktivity pro žáky školy. Tato nabídka je jediná v Olomouckém kraji, která nabízí své služby zrakově postiženým dětem a mládeži do 15 let. Jak vyplynulo z rozhovoru s pracovníkem SPS Olomouc, škola má problém své třídy naplnit a také o volnočasovou nabídku žáci nemají velký zájem. V dnešní době se mnoho rodičů rozhodlo pro možnost integrace svých dětí na běžnou školu v okolí svého bydliště. Důležitým bodem v rozhodování je vzdálenost speciální školy od bydliště postiženého. Speciální škola nabízí pro své žáky internátní ubytování, avšak zejména mladší děti nezvládaní celotýdenní odloučení od rodičů. Často se rodiče rozhodnou pro integraci, ale na druhý stupeň žádají přechod na speciální školu. Jak také uvádí paní Mlčáková (pracovnice SPC Olomouc) v publikaci Integrace - jiná cesta III , takový přechod je pro žáky cesta z izolace mezi zdravými žáky. Ve speciální škole evidentně ožívá, je mezi svými a je mu věnována individuální péče. Nezřídka se tito žáci zapojují i do volnočasových kroužků (Vyskočilová, 2010). Možnost a podstata integrace je velice složitá otázka a velmi dobře ji vystihuje Spurník (pracovník SPC Olomouc), také v publikaci Integrace - jiná cesta III. "Nemůžeme pouze začleňovat děti s postižením do škol běžného typu, aniž bychom se zabývali tím, jaké jim poskytneme speciální pomůcky, postupy a metodiku a jak jim zajistíme srovnatelný přístup k poznání. To je výzva pro obě strany: speciální školy musí dokázat, že jsou opravdu speciální, tedy že mohou nabídnout něco, co ty "normální", běžné školy neumějí, a běžně školy musí ukázat, že jsou skutečně normální, že tedy dokáží z přijetí jednotlivce vyvodit i příslušné závěry a opatření."(Vyskočilová, 2010, 65). Z vlastních zkušeností a rozhovorů vyplývá, že pro zrakově postiženého jedince je důležitý kontakt jak se zdravou populací, tak se stejně či podobně postiženými jedinci. Další organizace zabývající se volným časem zrakově postižených osob je TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. s pobočkami v Prostějově, Přerově a Šumperku. Oblastní pobočky TyfloCentra úzce spolupracují s oblastními odbočkami SONS ČR, která je třetí organizací v Olomouckém kraji. Oblastní pobočky mají pracoviště v Jeseníku, Olomouci, Prostějově, Přerově a Šumperku. Tyto organizace nabízí své služby klientům od 15 let. V jejich nabídce najdeme jak pravidelné aktivity, tak akce a výlety jednodenní, víkendové a celotýdenní. V rozhovorech pracovnice uváděly, že jejich služby využívají zejména starší klienti. 51

V průměrech mají cca 10 klientů na pravidelných setkáních, výletů se jich zúčastňuje daleko více. Obě organizace mají často hodně společných klientů, kteří tak získávají širší volnočasovou nabídku. Pracovnice dále uváděly, že na základě zpětné vazby, přání a poptávky klientů, vytvářejí program na nadcházející období. Dále zde funguje Centrum APA, které pomáhá a podporuje neorganizované a nepravidelné volnočasové aktivity. Pořádá nepravidelné kurzy. Zrakově postižené osoby, jejich blízcí a spolupracující organizace se mohou na Centrum APA obracet s individuální žádostí a prosbou. Další možností jsou neorganizované aktivity, které jsou vhodné pro osoby se zrakovým postižením. V dnešní době mají na výběr celou řadu speciálně upravených her, hraček a pomůcek, ale také mohou využívat běžnou nabídku s malou úpravou. Sportovní aktivity už také byly přizpůsobeny postiženým a mezi nejběžnější patří cyklistika na tandemových kolech, turistika a horolezectví. Velice často také tráví svůj volný čas na internetu s pomocí speciálně upravených počítačů. Zvukové knihovny, které fungují v Olomouckém kraji, nabízí možnost poslechu hudby a literatury. S dnešní možností integrace uvádím i seznam institucí nabízející volnočasovou nabídku pro širokou veřejnost, na kterou se zrakově postižení mohou obracet s individuální žádostí. V rámci integrace mohou žáci navštěvovat běžné kroužky na svých školách, nebo se obrátit právě na uvedené organizace. Tato možnost je velmi individuální a obě strany, jak strana postiženého, tak organizace, musí zohlednit jeho zdravotní stav a samostatnost. Domnívám se, že by organizace měly být otevřené a nápomocné zrakově postiženým jedincům, ale stává se, že tomu tak bohužel není. V neposlední řadě bych chtěla odpovědět na vědeckou otázku, jestli je dostatek volnočasových nabídek pro osoby se zrakovým postižením v Olomouckém kraji. Z výzkumu vyplynulo, že nabídka volnočasových aktivit a služby pro zrakově postižené od 15 let je v celém kraji dostatečně pokryta. Tyto služby zajišťují oblastní pobočky TyfloCentrum a SONS ČR, které spolu úzce spolupracují. Z rozhovorů vyplynulo, že tato klientela nabídku velmi často využívá a je s ní spokojena. Je zajímavé, že nabídky nevyužívají mladší klienti (15-25 let). Pro zrakově postižené do 15 let je volnočasová nabídka pouze na Základní škole prof. V.Vejdovského pro zrakově postižené v Olomouci a to jen pro žáky školy. Z rozhovoru s pracovníkem SPC Olomouc vyplynulo, že nabízené kroužky na škole nejsou často naplněny a žáci nemají velký zájem o aktivní trávení volného času. Důležitým faktorem ve vybudování vztahu k aktivnímu trávení volného času je rodina, která dítě vychovává, a s tím je i spojena nabídka neorganizovaného volného času. Žáci v integraci na běžných školách mají možnost 52

navštěvovat kroužky na své škole, nebo se individuálně obracet na organizace nabízející volnočasovou nabídku pro širokou veřejnost. Proto se domnívám, že je nabídka dostačující, jen by stálo za zvážení, kdyby oblastní pobočky TyfloCenter a SONS ČR vytvořily nabídku i pro klienty do 15 let. Dále bych doporučila organizacím pracujícími se zrakově postiženými i vstřícnější podporu rodin k aktivnímu trávení volného času. Dalším problémem je nezájem a malá účast klientů ve věkovém rozmezí 15 - 25 let. A jak také sama pracovnice TyfloCenta Olomouc k této problematice uvádí, hodlají se na tuto věkovou kategorii v nejbližší budoucnosti zaměřit. Doporučila bych proto i ostatním pobočkám, v budoucnosti věnovat pozornost věkové skupině. Z vlastní zkušenosti bych pro tuto věkovou skupinu doporučila inovovat a zmodernizovat stávající nabídku tak, aby byla pro klienty atraktivnější. Například více adrenalinových aktivit s možnosti navázání nových mezilidských vztahů.

53

9 ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabývala volným časem zrakově postižených v Olomouckém kraji. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se mimo jiné zaměřila na zrakové postižení a jeho rozdělení, volný čas a jeho stručnou historii, dále jsem se obsáhleji věnovala volnočasovým aktivitám pro zrakově postižené. V druhé části jsem popsala vzdělávací systém a podpůrná zařízení pro zrakově postižené v České republice, dále jsem sestavila volnočasovou nabídku pro Olomoucký kraj. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat nabídku volnočasových aktivit pro zrakově postižené v Olomouckém kraji. Tento cíl jsem splnila. V praktické části uvádím přehled nabídky pro zrakově postižené, možnosti neorganizovaného volného času a dále také seznam organizací s volnočasovou nabídku pro širokou veřejnost v daném regionu. Dle získaných informací a výsledků z výzkumu bylo zjištěno, že volnočasová nabídka pro zrakově postižené od 15 let v Olomouckém kraji je dostačující. Podílí se na ni oblastní pobočky TyfloCentra a SONS ČR. Pro děti a mládež do 15 let nabízí volnočasové aktivity pouze Základní škola prof. V.Vejdovského pro zrakově postižené v Olomouci a to jen pro žáky školy a navíc není zcela využita. Žáci v integraci mají možnost navštěvovat kroužky na svých školách, nebo se obrátit na organizace nabízející volnočasovou nabídku pro širokou veřejnost. Domnívám se proto, že je nabídka dostačující, avšak doporučila bych pobočkám TyfloCenter a SONS ČR vytvořit nabídku i pro klienty mladší 15 let. Dále bych doporučila organizacím, které spolupracují se zrakově postiženými, podporovat rodiny k aktivnímu trávení volného času.

54

10 SOUHRN Volnočasové aktivity jsou pro zrakově postižené velice důležité, přispívají totiž k posílení sebevědomí, sebedůvěry a samostatnosti jednotlivce, pro kterého je důležité setkávání jak s běžnou populací, tak se stejně nebo podobně postiženými jedinci. Cílem práce bylo zmapovat nabídku volnočasových aktivit pro zrakově postižené a Olomouckém kraji a vytvořit její přehled. V první části práce uvádím teoretická východiska. Vymezuji pojem zrakové postižení a jeho rozdělení, volný čas jeho stručnou historii a funkce. Dále jsem podrobněji rozepsala volnočasové aktivity zrakově postižených. Druhá praktická část je zaměřena na vzdělávací systém a podpůrná zařízení pro zrakově postižené v České republice a následně na volnočasovou nabídku v Olomouckém kraji. Uvádím i možnosti neorganizovaného volného času. Tato práce by mohla být přínosem pro zrakově postižené, jejich rodiny a blízké, ale také všechny organizace s těmito osobami spolupracující.

55

11 SUMMARY The way how visually impaired people use to spend their leisure time is very important. Leisure time activities help in the building of self-confidence and self-dependence of individuals. They benefit from meeting other people with the same handicap and ordinary people too. The aim of this thesis was to examine and organize various offerings of leisure time activities for visually impaired people in the Olomouc region and summarize it. In first chapters of the thesis, I set up theoretical grounds. I'm defining the terminology of visual impairment and its categories; then leisure time with its purpose and history. This chapter continues with the detailed description of how visually impaired people use to spend their leisure time. The main part of the thesis is focused on the education system and supporting institutions for visually impaired people in Czech Republic, and more specifically - offerings of leisure time activities in the Olomouc region. I'm presenting ways of spending leisure time without any organization too. This thesis should be benefical for visually impaired people, their families and relatives; last but not least particular organizations which are engaged in working with these individuals.

56

REFERENČNÍ SEZNAM 1. Centrum zdravotně postižených jižních Čech. (2012). Retrieved 11. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.1czpjc.cz/category/souteze-a-zavody/veslovani American Foundation for the Blind. (2013). Retrieved 11. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.visionaware.org/section.aspx?FolderID=8&SectionID=119 Bartoš, V. (2004). Kapitoly z výchovy mimo vyučování a pedagogiky volného času. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta. Bubeníčková, H., Karásek, P., & Pavlíček, R. (2012). Kompenzační pomůcky pro uživatele se zrakovým postižením. Brno: TyfloCentrum Brno. Centrum Chrlice. (2013). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.centrumchrlice.cz/index.html Český statistický úřad. (2013). Retrieved 22. 5. 2013 from the World Wide Web: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje Český svaz zrakově postižených sportovců. (2013). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web:http://www.sport-nevidomych.cz/index.php?page=o_cszps Český svaz zrakově postižených sportovců. (2013). Retrieved 10. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.sportnevidomych.cz/index.php?dir=sporty&spr=kuzelky&page=popis Český svaz zrakově postižených sportovců. (2013). Retrieved 11. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.sport-nevidomych.cz/index.php?dir=sporty&spr=sachy&page=popis Český svaz zrakově postižených sportovců. (2013). Retrieved 11. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.sportnevidomych.cz/index.php?dir=sporty&spr=vzpirani&page=popis Dědina, o.p.s. (2010). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.dedina.cz/index.html Domov Palata. (2013). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.palata.cz/cilova-skupina-osob.html Finková, D., Růžičková, V., & Stejskalová, K. (2012). Mimoškolní aktivity a speciálněpedagogické působení na osoby se zrakovým postižením. [Computer software]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Futsal pro nevidomé. (2012). Retrieved 10. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.teiresias.muni.cz/futsal-pn/main.php?strana=futsal 57

Hájek, B., & kol. (2003). Pedagogika volného času. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Hájek, B., & kol. (2004). Děti, vedoucí a volný čas. Praha: Institut dětí a mládeže MŠMT. Hodaň, B., Dohnal, T. (2005). Rekreologie. Olomouc: Hanex. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. Charita Opava. (2010). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.charitaopava.cz/?page=texty&id=14&IIgen=11 Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada. Informační portál Helpnet.cz. (2012). Retrieved 3. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.helpnet.cz/zrakove-postizeni/skolstvi-vzdelavani/strediska-podpory-zrakovepostizenych-studentu-vs Informační portál Tyflonet. (2010). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.tyflonet.cz/vzdelavani/spc Informační portál Tyflonet. (2010). Retrieved 10. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.tyflonet.cz/volnocasove-aktivity/sportovni-organizace Janečka, Z., & kol. (2012). Vybrané kapitoly ze sportu osob se zdravotním postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Kraus, H., & kol. (1997). Kompendium očního lékařství. Praha: Grada. Květoňová, L. (1994). Základy oftalmopedie. Brno: Masarykova univerzita. Ludíková, L., Stoklasová, V. (2006). Tyflopedie pro výchovné pracovníky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Nadace Divoké husy. (2013). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://divokehusy.cz/o_nas/o_nadaci/ Nadace Charty 77. (2012). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.kontobariery.cz/Projekty/Konto-Bariery.aspx Nadace Leontinka. (2013). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.nadaceleontinka.cz/o-nadaci/ Nadace Olgy Havlové. (2012). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.vdv.cz/uvod/ Nadace prof. Vejdovského. (2011). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.npv.wz.cz/prispev.html Nadační fond Mathilda. (2013). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.mathilda.cz/onas.php 58

Občanské sdružení Manus. (2001). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.brno.braillnet.cz/manus/maninfo.htm Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Olomouckého kraje. (2009). Děti, mládež a volný čas v Olomouckém kraji. Olomouc: FGP Studio Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. (2013). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.sons.cz Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. (2013). Retrieved 10. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.sons.cz/desatero_k.php Společnost pro ranou péči. (2009). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://ranapece.cz/ Spousta, V. (1994). Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita. Spousta, V. (1996). Metody a formy výchovy ve volném čase. Brno: Masarykova univerzita. Světluška. (2011). Retrieved 6. 6. 2013 from the World Wide Web: http://svetluska.centrum.cz/sbirka.phtml Šerák, M. (2009). Zájmové vzdělávání dospělých. Praha: Portál. Šikl, R. (2012). Zrakové vnímání. Praha: Grada. Škola Jaroslava Ježka. (2013). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.skolajj.cz/spc/ Trnka, V. (2012). Charakteristika a organizace sportu osob se zrakovým postižením v České republice. Praha: Nakladatelství Karolinum TyfloCentrum.cz. (2011). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: www.tyflocentrum.cz TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. (2013). 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.tyflocentrum-ol.cz TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. (2013). 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.tyflocentrum-ol.cz/app/sekce/20/o_tyflocentru, http://ergones.cz/home-ergones/ Tyfloservis. (2011). 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.tyfloservis.cz/sluzbypro-zrakove-postizene.php Valuchová, J., Vachule, R., & kol. (1987). Hry pro těžce zrakově postižené děti. Praha: Vydavatelství a nakladatelství NOVINÁŘ. Vážanský, M., Smékal, V. (1995). Základy pedagogiky volného času. Brno: Nakladatelství Paido. Vyskočilová, A. (2010). Integrace - jiná cesta III, Sborník příspěvků ze semináře Olomouc 9.4.2010. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury. 59

Wiener, P. (1998). Prostorová orientace zrakově postižených. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Základní škola prof. V. Vejdovského pro zrakově postižené. (2013). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.zrakol.cz Základní škola prof. V. Vejdovského pro zrakově postižené. (2013). Retrieved 5. 6. 2013 from the World Wide Web: http://www.zrakol.cz/spc

60