Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví

Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví Chotíkov, 24. září 2008 MUDr. Miroslav Šuta odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: [email protected]

Znečištění ovzduší (kontext) • způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů ročně • zkracuje život každému Evropanovi v průměru o 8,6 měsíce • snižuje HDP EU o desítky miliard euro ročně • zkracuje život každému obyvateli ČR o více než 10 měsíců! • v České republice dýchalo v roce 2005 vzduch zamořený prachem více než povolují zákonné limity 66% obyvatel MUDr. Miroslav Šuta

http://suta.blog.respekt.cz

Oxidy dusíku (NOx) • ze spalovacích procesů (reakce kyslíku s dusíkem) • zánětlivé reakce ve sliznicích dýchacích cest (záněty průdušek) • snížení počtu některých bílých krvinek (T lymfocytů) a následné narušení imunity • vnímavější skupiny - astmatici, bronchitici – více ohroženy MUDr. Miroslav Šuta


Ozón (O3) • druhotné znečištění (komplex fotochemických reakcí) • buněčné a strukturální změny vedoucí k narušení samočisticí schopnosti plic • snížení průměrní kapacity plic • dráždění očí, nosu a krku • kašel, bolesti na hrudi • zvýšení produkce hlenu • únava, malátnost, nevolnost MUDr. Miroslav Šuta


Prachové částice I • zdroj: spalovací procesy (energetika, lokální topeniště, spalování odpadů, doprava zejména dieselové motory), hornictví, cementárny, metalurgie • účinky: závisí na velikosti a složení částic (těžké kovy, aromatické uhlovodíky atd.) • koncentrace v interiéru závisí na hladině v zevním ovzduší (cca 60% u PM10, více u jemných frakcí) MUDr. Miroslav Šuta


Prachové částice II • rozhoduje velikost a složení částic • měří se PM10 a PM2,5 • s klesající velikostí částic roste hloubka průniku • expozici ovlivňuje i hloubka a intenzita dýchání MUDr. Miroslav Šuta


Prachové částice III

MUDr. Miroslav Šuta


Prachové částice IV



Prachové částice V Účinky krátkodobého vystavení prachu: • zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic • nepříznivé účinky na kardiovaskulární (srdečně-cévní) systém • zvýšení spotřeby léčiv a počtu hospitalizací • zvýšení úmrtnosti MUDr. Miroslav Šuta


Prachové částice VI Účinky dlouhodobého vystavení prachu: • snížení plicních funkcí u dětí i dospělých • růst onemocnění dolních cest dýchacích • zvýšení počtu chronických obstrukčních nemocí plic • snížení předpokládané délky dožití (v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění) MUDr. Miroslav Šuta


Prachové částice VII Zvýšení průměrné roční koncentrace PM2,5 o 10μg/m3 zvyšuje dle WHO: • celkovou úmrtnost populace o 6 % (2-11 %) • úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění o 12 % WHO Air Quality guideline (AQG) - cílové hodnoty – PM10 20 μg/m3 – PM2,5 10 μg/m3 = nejnižší roční koncentrace, která (s více než 95% spolehlivostí) zvyšuje celkovou kardiopulmonální a plicní nádorová úmrtnost (Poppe et al., 2002) MUDr. Miroslav Šuta


Polyaromatické uhlovodíky (PAU) • zdroje: spalovací procesy (energetika, doprava, lokální topeniště), metalurgie, chemický průmysl • rozsáhlá škála látek, mnohé jsou karcinogeny, mutageny, endokrinní disruptory • po biotransformaci elektrofilní metabolity – vazba na DNA • nejlépe prozkoumán benzo-a-pyren – pravděpodobný karcinogen (skupina 2A) MUDr. Miroslav Šuta


Polyaromatické uhlovodíky II • v roce 2005 byl v České republice na 80% stanic překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren 1ng/m3 • nejvýznamněji v Ostravě (roční průměr 9,2 ng/m3 ) a v Karviné (3,1 ng/m3) • k překročení ročního imisního limitu došlo rovněž na stanicích v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Mostě, Teplicích a Kladně MUDr. Miroslav Šuta


Polyaromatické uhlovodíky III



Persistentní organické látky (POPs) Příklady významných POPs: • polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/Fs) • polychlorované bifenyly (PCBs) • polybromované difenylétery (PBDE, BFRs) • DDT, lindan … MUDr. Miroslav Šuta


Příčiny znepokojení Kombinace problematických vlastností: • persistence (schopnost dlouhodobě přetrvávat v prostředí) • bioakumulace (schopnost hromadit se v živých organismech) • toxicita (jedovatost) • PBT – prioritní v rámci OSPAR, REACH MUDr. Miroslav Šuta


Fenomén DDT – 1945



Dioxinové látky a jejich zdroje • • • • • • •

spalovaní odpadů hutnictví energetika výroba chlóru a chlorovaných pesticidů výroba chlorfenolů a chlorbenzenů výroba ethylendichoridu (EDC) a PVC požáry, domácí topeniště … MUDr. Miroslav Šuta


Zdravotní účinky dioxinů (US EPA) • karcinogen skupiny A dle IARC (2,3,7,8 TeCDD) • imunitní systém: potlačení buněčné i humorální imunity, růst vnímavosti k infekčním chorobám, autoimunitní choroby • mužský reprodukční systém: snížení počtu spermií, atrofie varlat a jejich abnormální struktura, feminazace a snížení velikostí genitálií • ženský reprodukční systém: pokles plodnosti, dysfunkce vaječníků, endometrióza MUDr. Miroslav Šuta


Zdravotní účinky dioxinů II • vývojové poruchy: vrozené vývojové vady, narušení sexuálního a nervového vývoje • hormonální systém: narušení funkcí steroidních hormonů a receptorů (androgeny, estrogeny a glukokortikoidy), hormony štítné žlázy, insulin, melatoin • jiné vlivy: orgánová toxicita (játra, slezina, brzlík, kůže), cukrovka, narušení metabolismu cukrů a tuků MUDr. Miroslav Šuta


PoIychlorované bifenyly (PCB) • • • • • •

oslabení imunity poruchy nervového systému narušení funkce štítné žlázy narušení reprodukčních funkcí vnikají placentou do vyvíjejícího se plodu narušení vývoje mozku dětí: ovlivnění vizuálního rozpoznávání, horší krátkodobá verbální paměť a schopnost učit se, nižší IQ a schopnost porozumět čtenému textu MUDr. Miroslav Šuta


Dioxinové látky v krvi (ČR, 2002) (v pg TEQ/g tuku) 60 50 40 30 20 10 0

Neratovice


Libiš

Tišice

Benešov


Dioxinové látky v krvi 60

(pg TEQ/g tuku)

50 40 30 20 10 0

Neratovice Libiš

Tišice Benešov USA ŠpanělskoKanada Korea Japonsko Belgie Švédsko Belgie 1995-7 1993 1992 1996 98-02 1999 herbicidyspalovna



Polybromované difenylétery (PBDE) • Použití: zpomalovače hoření - textil, elektronika, nábytek, podlahové krytiny, balící a izolační materiály, automobily • Účinky: – interakce s hormony štítné žlázy – ovlivnění vývoje mozku a kostry • Regulace: – zákaz panta- a oktaBDE v EU – spor o dekaBDE (zákaz - Švédsko, Norsko) MUDr. Miroslav Šuta


PBDE, tyroxin a PCB



Hladiny DDT a HCB v mateřském mléce Zdroj: The Tips of Iceberg, State of knowladge on POPs in Europe nad the Arctic, 1999

1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0

Běl

CZ

FO

F


D

I

Kaz

N

Rus SK

Es

Sv

UK


Děkuji Vám za pozornost! MUDr. Miroslav Šuta odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika e-mail: [email protected]



Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví

Recommend Documents