Vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích
Bakalářská práce
Monika Ramsová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: Email:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor’s dissertation
The Influence of Religion of Ethics and Etiquette in the Arabic Countries
Monika Ramsová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism studies
Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: Email:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s paragrafem 47b zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
……………………………………….. Jméno a příjmení autora
V Praze dne 19.11.2015
Dovoluji si poděkovat vedoucí své bakalářské práce za konstruktivní připomínky, ochotu a čas, který mi věnovala. Také bych ráda poděkovala Islámské nadaci v Praze za poskytnutí věrných informací a možnost spoluúčasti v modlitebnách.
Abstrakt
RAMSOVÁ, Monika. Vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Tématem bakalářské práce je zhodnocení vlivu náboženství na etiku a etiketu v arabských zemích. Jejím cílem je provedení podrobné analýzy interakce náboženství ve vybraných arabských zemích na etiku a etiketu, se zaměřením na obchodní jednání. Práce má tři části, nejdříve jsou teoreticky popsána důležitá data a údaje o náboženství arabských zemích, o původu islámu, o životu proroka Mohameda (Muhammada), o koránu, jež je ekvivalentem naší Bible. S ohledem na šíři tohoto tématu se tato práce konkrétně zaměřuje na obchodní jednání od začátku až do konce a to se všemi náležitostmi, které k obchodnímu styku patří. Analytická část práce je zaměřena na dotazníkovém šetření, kdy je pro komplexnost této práce provedeno orientační šetření, které má zjistit názor veřejnosti na tuto problematiku. Poslední část této práce plyne z předchozích dvou částí, jsou zde zpracovány návrhy, které mohou odstranit slabé stránky a nedostatky současné situace v ohledu na téma této práce. Práce je ucelenou příručkou, která může velmi dobře pomoci každému podnikateli, který se rozhodne pro rozšíření své podnikatelské činnosti do arabských zemí.
Klíčová slova: arabské země, etika, etiketa, islám, prorok Muhammad, náboženství.
Abstract
RAMSOVÁ, Monika. The influence of religion on the development of ethics and etiquette in Arab countries. [Bachelor thesis] Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. Bachelor thesis is mainly focused on the evaluation of the impact of religion on ethics and etiquette in Arab countries. Its aim is to carry out a detailed analysis of the interaction of religion in Arab countries on the ethics and etiquette, with a focus on business. The work has three parts when the first is a theory describing the important data and information on the religion of the Arab countries on the origin of Islam, life of Prophet Muhammad, the Koran, which is the equivalent of our Bible. Given the breadth of this topic, this work specifically focuses on trade negotiations from beginning to the end with all the essentials that belong to business relations. The analytical part focuses on a survey when the complexity of the work carried indicative of investigations to determine public opinion of this issue. The last part of this work stems from two previous parts which are processed as proposals that can address the weaknesses and shortcomings of the current situation regards to the topic of this work. This thesis is a comprehensive manual that may very well help every entrepreneur who decides to extend its activities in Arab countries.
Keywords: Arab countries, ethics, etiquette, Islam, the prophet Muhammad, religion.
OBSAH
OBSAH .................................................................................................................................. 7 ÚVOD .................................................................................................................................... 9 1
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 1.1
1.1.1
Vymezení arabských zemí ............................................................................. 11
1.1.2
Vznik islámu .................................................................................................. 12
1.1.3
Prorok Mohamed ........................................................................................... 13
1.1.4
Korán ............................................................................................................. 14
1.1.5
Pět pilířů víry ................................................................................................. 15
1.1.6
Korán a jeho vliv na právní normy ................................................................ 17
1.2
3
Etiketa v obchodním jednání v arabských zemích s ohledem na vliv náboženství... ............................................................................................................................... 19
1.2.1
Vliv náboženství na vyhledávání vhodného obchodního partnera ................ 19
1.2.2
Vliv náboženství na charakter komunikace ................................................... 23
1.2.3
Vliv náboženství na vnímání času ................................................................. 24
1.2.4
Vliv náboženství na dary v obchodním jednání............................................. 24
1.2.5
Vliv náboženství na obchodní večeři ............................................................. 25
1.2.6
Vliv náboženství na odívání v rámci obchodního jednání ............................. 26
1.2.7
Vliv náboženství na postavení ženy jakožto obchodního partnera ................ 26
1.3
2
Náboženství arabských zemí ................................................................................. 11
Etika v obchodním jednání v arabských zemích s ohledem na vliv náboženství . 27
1.3.1
Vliv náboženství na korupční jednání ........................................................... 28
1.3.2
Vliv náboženství na diskriminace .................................................................. 29
1.3.3
Vliv náboženství na finanční úroky ............................................................... 30
1.3.4
Vliv náboženství na dodržování slibů ............................................................ 31
1.3.5
Vliv náboženství na obchodní taktiku a strategii ........................................... 31
ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 32 2.1
Metodika dotazníkového šetření ........................................................................... 32
2.2
Znění dotazníku ..................................................... Error! Bookmark not defined.
2.3
Vyhodnocení šetření.............................................................................................. 32
NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................... 44
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 49 7
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................... 51 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 55
8
ÚVOD Tématem bakalářské práce je „Vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích“. Předmětem zájmu této práce je charakteristika vzniku a původu islámu, pilíře víry a normy, které z islámského náboženství vychází. Podnětem pro napsání práce na toto téma je, že veřejnost vidí především islámské extremisty, kteří vyvolávají nepokoje, a kteří nedovedou pochopit mentalitu evropského obyvatelstva. Kultura lidí arabských zemí je naprosto odlišná od naší, stejně jako podstata náboženství. Proto je důležité občany informovat o rozdílech a vysvětlit jim, že se nemusí obávat odlišné kultury a mentality. Z islámského náboženství plyne etika a etiketa, která je dodržována muslimy, a která je bezesporu velmi zajímavá. Toto téma je velmi obsáhlé a široké, na jeho kompletní popis není v rámci bakalářské práce dostatečný prostor. Proto zde budou zmíněna základní nejdůležitější fakta a poznatky. Bude se jednat o zásadní informace, které jsou veřejnosti málo známé, avšak které mají významný vliv na to, jak se muslimové chovají a proč se tak vlastně chovají. Cílem této práce je provést analýzu interakce náboženství arabských zemí na etiku a etiketu v obchodním jednání. Uzavřít obchodní kontrakt se zahraničními firmami je pro mnoho podniků stěžejní a cílové, avšak vždy je nutno respektovat pravidla a tradice obchodního partnera. Islámské náboženství praktikované v arabských zemích je natolik složité, že je vhodné zpracovat tuto práci jako ucelenou příručku, která dá návod každému manažerovi či podnikateli, který se rozhodne vést obchodní partnerství s osobou praktikující islám. Hypotézy této práce mohou být stanoveny následovně: H1: vstup západního podnikatele na trh arabských zemí je složitější, než vstup na jakýkoliv jiný trh, protože v arabských zemích je obchodní jednání od začátku do konce ovlivněno náboženstvím, H2: etika a etiketa v arabských zemích je ovlivněna pouze náboženstvím, nikoliv tradicemi a historickým vývojem, H3: silný podíl českých obyvatel má strach z islámského náboženství a obyvatel arabských zemí.
9
Metodika práce je popsána v následujících bodech. •
Prostudování sekundárních zdrojů, jako je korán a odborné články
•
Sekundární analýza je založená na studiu důvěryhodné odborné literatury
a internetových zdrojů •
Syntéza získaných informací
•
Komparace
•
Deskriptivní statistika
•
Dedukce
Tato práce je rozdělena do tří základních částí. První kapitola teoreticky identifikuje náboženství arabských zemí, tedy jejich vymezení, vznik a původ islámu, život proroka Muhammada, korán apod. Dále se zabývá již konkrétně vlivem tohoto náboženství na etiku a etiketu v obchodním jednání, styku, stolování, předávání darů, odívání a mnohé další. Druhá analytická kapitola je věnována dotazníkovému šetření, které má zjistit názor veřejnosti na problematiku náboženství arabských zemí. Třetí kapitola je návrhová, kdy jsou z dat získaných v prvních dvou kapitolách zpracovány ucelené návrhy na zlepšení stávající situace.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Náboženství arabských zemí Stejně jako je tomu na celém světě, i v arabských zemích se objevují více náboženství, která se od sebe odlišují. Ve valné většině však převažuje v rámci arabských zemí islám, v některých arabských státech je ale i mnoho křesťanů. Problémem je míra tolerance jednotlivých náboženských směrů vůči sobě navzájem. V některých zemích je postoj k jiným vyznáním liberální (Egypt, Tunis), v jiných je naopak velmi striktní. Tato práce se s ohledem na omezený počet stran a šíři tohoto tématu zaměří pouze na islám, který je v arabských zemích nejčastěji vyznávaným náboženstvím.
1.1.1 Vymezení arabských zemí Arabské státy jsou sdružením zemí s ohledem na kulturní faktor, který je zde klíčový (např. politický systém nehraje přílišnou roli). Na prvním místě stojí vždy víra a náboženství, která je základem všeho dění. I v oblasti etického chování a etikety hraje jediný zdroj norem právě náboženství, z něhož vyplývá veškeré chování obyvatelstva a životní rytmus. Oblast těchto států se rozkládá na kontinentech Afrika a Asie, kde je úředním jazykem arabština. Oblasti se dělí na tři základní části: Perský záliv, oblast úrodného půlměsíce a arabská Afrika. (Khidayer, 2011) Perský záliv Základním kamenem arabského světa a muslimské víry je právě oblast Perského zálivu, srdcem tohoto území je Saúdská Arábie. Právě zde se totiž nachází dvě základní poutní místa muslimů: Mekka, Medína. Patří sem Spojené arabské emiráty, Jemen, Kuvajt a Katar, Bahrajn. (Khidayer, 2011) Úrodný půlměsíc Skupina arabských zemí zahrnutých do této oblasti spojují obdobné dialekty a společná historie, značně se odlišuje od zbylých zemí. Do této oblasti se zahrnuje např. Palestina, Irák, Libanon. (Khidayer, 2011)
11
Dále je to Jordánsko, malé arabské království, na jehož území se nachází město Petra a krásná fauna a flóra, především podmořská. Díky tomu je jižní část zálivu Rudého moře oblíbeným místem turistů. (Mašek, 2005) Poslední zemí tohoto území je Sýrie, která je známá svým hlavním městem, damaškem, tkaninám z hedvábí či lnu. (Khidayer, 2011) Arabská Afrika S ohledem na společné vyznání, kulturu, jazyk a historii je největší podíl zemí řazen do oblasti arabská Afrika. Egypt je často destinací turistů a je považován za nejstarší kulturní dědictví lidstva, říši faraonů a bohatou historickou studnici. Nachází se zde pyramidy, egyptské muzeum, protéká zde řeka Nil. Súdán je považován za zemi grepů a arašídů, protéká jím Nil a nachází se na karavanní cestě o hlavní trase Dar bal-arbaín. (Khideyer, 2011) Maroko je země mešit paláců, mnoha obchůdků a řemeslníků, ve které se skrývá jedinečný aktivní život. (Luraghi, 2012) Každý člověk, který vyznává islám, je muslim. K islámu může konvertovat jakákoliv osoba a sama se tím stane muslimem. V arabských zemích je naprostá většina muslimů, nalézt zde můžeme ale i křesťanství a židovství. Islám je druhé největší náboženství na světě po křesťanství, první místo si ale drží v nejrychleji se šířící náboženství na světě. Lze předpokládat, že během 40 let vzroste počet muslimů ze 1,6 mld. na 2,6 mld. (http://www.pewforum.org/2015/04/02/religious-projections-2010-2050/)
1.1.2 Vznik islámu Na Arabském poloostrově žily arabské kmeny nejdříve kočovným životem a věnovaly se chovu dobytka a dálkovému obchodu. Již v této době byla Mekka jedním z nejvýznamnějšího arabských měst, ovládal ji rod Kurajšovců, z něj pocházel Mohamed, který žil v letech 570 – 632 a v roce 610 vystoupil s novým náboženským učením. Podle něj se mu zjevil jediný Bůh Alláh a učinil ho prorokem, musí tedy odmítat staré polyteistické kultury, zveřejňovat svá vidění za pomoci básnických textů. (Brown, 2009) 12
Když Mohamed zemřel, muslimům vládl Abú Bakr (632 – 634) a Umar (634 – 644), ti dobyli Byzantskou říši Sýrii, Palestinu a Egypt. Roku 644 byl zavražděn Umar a muslimové se rozdělili do dvou táborů: šíité a sunnité. (Kovář, 2011) Sjednocené arabské kmeny, které spojovalo nové náboženství, v 7. století zahájily expanzi, v rámci které dokázaly ovládnout oblasti Blízkého východu a pobřeží severní Afriky. (Kaderka, 2011) Příchod islámu s sebou přinesl mimo jiné i vznik dálkového obchodu s otroky, protože přes Saharu napojil kontinent na Střední východ, Arabský poloostrov a Indický oceán. (Reid, 2011) Dále islám zprostředkoval Evropě znalosti z oblasti lékařství a matematiky. Po menším úpadku šíření islámu došlo ke značnému oživení vlivu islámu za pomoci islámského fundamentalismu, který vede k četným mezikulturním konfliktům. Islám totiž zasahuje do života společnosti, jeho radikální vyznavači nerespektují odlišnost jiných osob. (Jandourek, 2012) V dnešní době muslimové považují islám za jedinečné náboženství, jediné správné, za říši, která se vyvíjela za pomoci válek a bojů, a která do budoucna jen poroste a bude jí věřit celý svět. (Brandie, 2012) Někteří muslimové a autoři, kteří popisují islám, toto náboženství doslova romantizují, považují ho za jediný možný správný životní styl. (Sharafuddin, 1996)
1.1.3 Prorok Mohamed Prorok Mohamed (Muhammad) byl zakladatelem islámu a začal ho se svými stoupenci šířit. Každý muslim k němu pociťuje úctu, protože je považován za vyvoleného, který komunikoval s Alláhem a stvořil islámské náboženství, které považuje za svou svatou knihu Korán. „Byl přirozeně vybrán jako božsky inspirovaný filosof – král, který překročil omezení svého vlastního já a osobnosti a stal se tudíž vynikajícím meziprostorem mezi materiálním světem a světem mimo prostor a čas.“ (Haeri, 1977, s. 28) Ač Mohamed znal pohanské představy o bozích a duši a posmrtném životě a seznámil se s dogmatem a principem křesťanství a židovství, nikdy nečetl křesťanskou bibli nebo židovskou tóru. (Yahya) Mohamed často meditoval a v rámci těchto meditací měl vidění a dospěl tak k závěru, že je prorokem jediného boha, který ho oslovil: „Dnešního dne jsem 13
pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství.“ (Korán 5:3, 1991) Ač byl Mohamed v bitvě v údolí ´Uhud v roce 625 těžce zraněn, dál bojoval a snažil se se svým vojskem muslimů dále šířit islám a získávat nová území. (Gülen, 2015) Proroka Mohameda však s posvátným textem Koránu neseznámil přímo Bůh (stejně jako Mojžíše nebo Ježíše Krista), ale archanděl Gabriel. Toto setkání se nekonalo na zemi, ale Mohamed byl odvezen k setkání na nebesa, v dnešní terminologii bychom Mohameda označili jako tiskového mluvčího Boha. (Kandert, 2010) Mohamed pobuřoval vyšší vrstvu svými výroky, kdy požadoval od bohatých lidí příspěvky ve prospěch chudých. Tento neúspěch a nepochopení Mohameda neodradilo, naopak ho to přesvědčilo, že hlásá správné věci. (Holá, 2011)
1.1.4 Korán Korán je svatou knihou, která věřícím ukazuje etické a společenské normy, kterými je třeba se řídit. V koránu najdeme také morální patenty, které Arabové naplňují bez ohledu na cokoliv, nebo snad na nesouhlas okolního světa. (Rodwell, 2012) „Toto písmo, o němž pochyby není, je vedením pro bohabojné.“ (Korán 2:2, 1991) „Korán
výslovně
nařizuje
muslimům,
aby
se
řídili
vírou
Abrahámovou.“
(Berry, 2012, s. 127) Ač mnoho lidí považuje korán za nesrozumitelný, podle muslimů je pochopitelný pro toho, kdo zná historická fakta vývoje islámu. Podle nich totiž již v období za Mohamedova života koránu rozuměli i nevzdělaní a negramotní Arabové, kteří o něm dokázali dlouhé hodiny debatovat. (Arberry, 1996) Korán vznikl až několik let po Mohamedově smrti (zde je opět příležitost pro ty, kteří nevěří tomu, že korán byl sepsán Mohamedem). (Warner, 2015) Podle muslimů je korán natolik originální, že ho sice překládat lze, ale tyto překlady se nikdy nevyrovnají originálu, proto je nelze plnohodnotně citovat. (Kokaisl, 2009) Islámské právo vychází právě z Koránu, dále z knihy zvané sunna. Korán a sunnu ale není možno směšovat, korán je totiž vždy primární v rámci všech oblastí života. (Potměšil, 2012) 14
Korán se rozděluje na 114 súr, které se uspořádávají podle délky veršů od nejdelší po nejkratší. Výjimkou je úvodní súra, neboli „Otvíratelka Knihy“, která se liší od ostatních stylem, jakoby jejím autorem nebyl Bůh. Muslimové ji považují za Mohamedovu modlitbu, je stejně významná jako „Otče náš“ pro křesťany. Muslimové musí súru denně odříkat vícekrát mnohokrát, doprovází všechny obřady (narození dítěte, pohřeb, svatba). Korán také stanovuje rozdíly mezi pohlavím, muž je autoritou, obrazem a odleskem slávy Boží, žena je stvořena pro muže. Korán přikazuje ženám zahalovat se: „pokrývka hlavy je symbolem podřízenosti žen muži a Bohu“. (Azim, 2010, s. 37) Korán jakožto představitel tradičního islámu však nezná sebevražednou vraždu, kterých je v dnešní době celá řada. (Kuras, 2007)
1.1.5 Pět pilířů víry Základem mnohých vyznání je číslo pět, který symbolizuje mnoho významných prvků. Je to například pěticípá hvězdy, dokonalé číslo symbolizující člověka, pět lidských smyslů, pět elementů světa. Křesťané pod číslem pět vidí symbol pěti Kristových ran. Pro muslimy je to pět pilířů islámu. (Princ Michael of Albany, 2010) Každý muslim má tedy pět hlavních povinností vůči Bohu, tyto povinnosti jsou pilířem této víry: •
vyznání víry v jedinečnost Alláha a jeho proroka Mohameda,
•
každodenní vykonávání modlitby,
•
rozdávání almužny,
•
pouť do Mekky pro ty, kteří jsou toho schopni,
•
půst v měsíci ramadánu.
Podle muslimů je život předem nepánován osudem, moudrost roste s věkem a muži a ženy jsou naprosto rozdílné osobnosti. Arabská společnost je silně konzervativní, vyžaduje konformitu a úctu k tradicím. (Gullová, 2013) První základní podmínkou je víra v Boha jakožto v jediného stvořitele, který je nejmocnější, vševědoucí, slávyplný a dokonalí. Jedná se o nekompromisní monoteismus, na základě kterého je odmítána křesťanská víra jako polyteistická. Muslimové dále věří v anděly boží, což jsou neposkvrněné bytosti tvořené světlem. Dále v džiny, vytvoření 15
z ohně bez kouře a v démony, což jsou zlí džinové. Třetí místo zaujímá víra v proroky a apoštoly boží: Adam, Noe, Abraham, Mojžíš, Ježíš, Mohamed. Kristus si i zde tedy udržuje čestné místo. Čtvrtým bodem je víra v Písmo boží a zahrnuje prvních pět knih Mojžíšových, Žalmy Davidovy a evangelia (ty muslimové považují za překroucená a nehodná své původní inspirace). Všechny tyto knihy ale překonává korán, který je věčným slovem božím. Korán je tak významný, že mešity krášlí kachle a mozaiky, na kterých jsou vyryty citáty z koránu. Muslimové věří ve vzkříšení mrtvých, po Soudném dnu budou muslimové navždy odměněni stavem blaženosti. Nevěřící a hříšníci budou potrestáni. (Hindley, 2009) Každodenní modlitby jsou odrazem pravidelné bohoslužby v islámu, jde o povinný kultový projev. Aby mohla být tato modlitba vykonána, je nezbytně nutné provést rituální čistotu těla a nasměrovat se k Mekce. Denně se provádí pět modliteb. •
„modlitba západu slunce salát al-magrib,
•
večerní salát al-išá,
•
ranní za svítání salát as-subh,
•
polední salát ad-duhr,
•
odpolední salát al-asr.“
Zvláštností je, že muslimové počítají modlitby západem slunce, i když se život tohoto dne už uzavírá. Časy modliteb jsou odlišné, určuje je postavení astronomických těles, ohlašuje ji muezzin z mešity. (Khidayer, 2013) Podle islámské víry a koránu musí dobrý muslim plnit všechny příkazy tohoto náboženství, dodržovat pět pilířů islámu, šest podmínek víry a do půlnoci vyslovovat jména Boží. A to vše každý den až do své smrti. (Ümit, 2014) Někdy je uváděn šestý pilíř, který je založen na svaté vále, tedy džihádu, kdy muslimové obrací nevěřící na víru, ti, kteří odmítnou, nemají dále právo žít. Islámská teologie rozlišuje dva druhy: džihád velký (džihád akbar) a džihád malý (džihád askar). Velký je bojem ducáním, malý je bojem tělesným a právě tento malý se označuje jako svatá válka. Velký džihád má větší váhu (Müller, 2005)
16
1.1.6 Korán a jeho vliv na právní normy Náboženké právo, které je v rámci islámu právoplatné, se nazývá „šaría“. Je založeno na Božském řádu, který byl přikázán lidstvu Bohem a to prostřednictvím proroka Mohameda. Šaría je rozsáhlou soustavou zákonů, některé země ji vnímají jako jedinou ústavu a právní předpisy, dle kterých je nutno žít. Šaría vymezuje práva, povinnosti a míru odpovědnosti za činy. To vše dle jednotlivých kategorií osob. Když se dítě narodí, získává určitá práva a to právo na ochranu života a na dědictví. Lidé se dále rozdělují do tří základních skupin dle náboženského vyznání a společenského postavení. Na vrcholu pyramidy se nachází svobodný muslim – muž, který dosáhl dospělosti (věk patnácti lunárních let) a je duševně zdravý. O stupeň níže stojí svobodná muslimka – žena, která dosáhla dospělosti. Žena je v rámci právních úkonů počítána jako přesně polovina muže. V některých oblastech je zákon k ženě shovívavější (trestní nebo obchodní právo), naopak v oblasti manželství je žena naprosto podřízená svému muži a má minimum práv. Muž ji může jakkoliv kdykoliv trestat, žena má od něj právo na výživné a na spravedlivé rozdělení majetku. Poslední skupinu tvoří otroci, ti nemají téměř žádná práva, v arabských zemích je instituce otroctví zrušena, proto nemá smysl se jí zabývat. Právní normy ve velkém měřítku upravují rodinné právo, přičemž neexistují žádné výjimky, není možno dělat změny a každý muslim musí rodinné právo striktně uctívat. Rodina je totiž základem patriarchátu, hlavou rodiny je (jak vyplynulo z předchozího odstavce) muž. Svobodný muslim může mít čtyři ženy, všechny musí ve sejné míře spravedlivě uživit. Existuje více způsobů, jak může manželství zaniknout, nejčastěji je tomu u muslimů úmrtím jednoho z manželů. Rozvoj je sice dovolen, ale častý nebývá, protože s ním korán nesouhlasí. Vybízí ke smíření a odpuštění, rozvoj je striktně krajní řešení. Také je možné se z manželství vykoupit, nebo nechat manželství prohlásit za neplatné soudcem. Právo manželku zapudit má muž kdykoliv, kdy to uzná za vhodné. (Haeri, 1997) Veškerá práva má v rámci manželství muž a může je uplatňovat na ženě. Může jí zakázat vycházet z domu, stýkat se s příbuznými atd. Korán sice původně vyžadoval od muslimů monogamii, polygamii dovoloval pouze v období náročných válek. Muslimové si však myslí, že je polygamie moudrá volba, monogamii považují za pokryteckou a schvalují polygamii kdykoliv, nejen ve válce. Avšak s ohledem na povinnost uživit všechny 17
manželky spravedlivě, je polygamie stále méně častá: „avšak bojíte-li se, že nebudete spravedliví, tedy si vezměte jen jednu.“ (Korán 3:4, 1991) Mezi další právní oblast, která vychází z koránu, je dědické právo. Ženy sice mají právo dědit, avšak žena je jen polovinou muže, což její dědictví podstatně zmenšuje. Z koránu vychází i trestní právo, tresty z něj taktéž vychází, nejen vymezení prohřešků. Proti Božímu zákonu se lze provinit nejsilněji smilstvím, křivým nařčením ze smilstva, opilstvím, krádeží, loupežným přepadením s následkem smrti, odpadlictvím od islámu. Existuje řada trestných činů, které se v arabských zemích tvrdě trestají, avšak v zákonech evropských zemí vůbec nejsou považovány za protizákonné. Muslimové nepovažují za trest odnětí svobody, do vězení se umisťuje člověk, který čeká na rozhodnutí o trestu. Za nejběžnější tresty se v islámu považuje ukamenování, bičování, určitý počet ran holí apod. Pokud je obviněná osoba shledána vinou za krádež, je trestem utětí pravé ruky v zápěstí. V případě, že tato osoba krádež opakuje, postupně se utínají zbývající končetiny. V případě, že dojde k trestnému činu, u kterého Korán nestanovuje přesně trest, bývá uplatněna zásada krevní msty. To lze zjednodušeně nazvat jako „oko za oko, zub za zub“. Tuto pasáž sice lze nalézt i v křesťanské bibli, avšak zde je více prosazováno smíření, odpuštění, zatímco islám rovnou trestá. Skupina právních norem, která v evropských zemích vůbec neexistuje, se týká zákazu konzumace nečistých pokrmů: vepřové maso, krev, zdechliny. Pokud muslim požívá zvíře, musí být toto zvíře usmrceno přesně daným rituálním způsobem. To spočívá v podříznutí krční tepny zvířete. Jen v případě hrozby smrti hladem může muslim požít i jinak usmrcené zvíře. Muslimové tato nařízení plní, vepře považují za nečisté zvíře, pociťují k němu odpor. Muslim má zakázáno požívat alkoholické nápoje. Korán definuje dále právní normu v oblasti lichvářství: „Bůh však dovolil prodávání a zakázal lichvu“. Každá půjčka na úrok nebo nespravedlivá dohoda se považuje za lichvu. To silně omezuje arabské bankovnictví, které se nemůže rozvíjet, protože zákaz úroků znemožňuje fungování bank. Zakládány jsou bezúrokové banky, které nemohou nabízet některé z běžných služeb. (Korán 2:275, 1991)
18
Některé země ale postupně přebírají západní typ legislativy, ustupují od náboženského práva šaría. V zemích ležících na Arabském poloostrově a v Afghánistánu je toto nepředstavitelné.
1.2 Etiketa v obchodním jednání v arabských zemích s ohledem na vliv náboženství Etiketa je prvkem, na který má vliv mnoho různých faktorů, např. tradice, historie, ekonomická situace apod. V této části práce bude hodnocen vliv islámského náboženství na etiketu v rámci obchodního jednání arabského podnikatele s podnikatelem západních zemí. Etiketu lze charakterizovat různými definicemi, každá je mírně odlišná. „Etiketa je souhrn správných forem společenského styku, včetně pravidel, která tyto formy styku předpisují.“ Dále můžeme etiketu popsat následovně: „Soustava pravidel a zvyklostí upravujících společenské chování a chování v pracovním styku. Každá společenská skupina se řídí obecně uznávanými pravidly chování, která vycházejí z právních norem, které se též vynucují.“ Jedná se tedy o zvyklosti, které jedinec respektuje pod tlakem referenční skupiny. Etiketa se mění také dle vrstev, záleží tedy na společenském a finančním měřítku, na situaci, na neočekávaných vlivech apod. Pravidla etikety by měl ovládat každý člověk, protože pouze etiketa může zajistit více lidem, kteří žijí pohromadě, řád a pořádek. (Gullová, 2013) Etiketa tedy znamená vážit si sám sebe, ale zároveň respektovat soubor pravidel, která upravují vztahy k ostatním lidem. Název vychází z francouzského slova éstiquer, tedy vyvěsit – pravidla e pravidelně vyvěšovala na zámcích a dvorech jako závazné nařízení. Etiketa není zákonem, za její porušení neexistuje trest, který schvaluje legislativa západních zemí. (Špačková, 2009)
1.2.1 Vliv náboženství na vyhledávání vhodného obchodního partnera Když podnikatel dospěje k závěru, že chce navázat vztah s jinými obchodními partnery v arabské zemi, musí si uvědomit, že vstup na tento trh se silně odlišuje od vstupu na trh evropský. Nezbytné je zajistit si tzv. „agenta“, který jednoduší vstup podnikatele ze západu. Ten je schopen nalézt vhodného obchodního partnera s ohledem na specifika podnikání. Poté pomáhá při navázání vzájemného kontaktu. Zásadní je důvěra arabského 19
partnera k západnímu podnikateli. Agent proto nejdříve arabskému podnikateli předá informace o dané společnosti, podá příslušné reference. Až poté dojde k přímé komunikace mezi arabským a západním podnikatelem. Ta probíhá prostřednictvím telefonního rozhovoru, písemné nebo elektronické komunikace. Až dojde k navázání základního vztahu a získání důvěry tímto způsobem, dojde k osobnímu kontaktu. První seznamovací fáze častokrát trvá velmi dlouho, je ale nezbytná a je nevhodné snažit se ji uspěchat. Korán totiž muslimům přikazuje být při jednání s čími lidmi obezřetní, protože ti mohou chtít muslima obelstít a svést ho na špatnou cestu. Toto si věřící přejali i do obchodního partnerství, proto jsou silně nedůvěřiví, vyčkávaví a trpěliví. Až dospějí k závěru, že mohou obchodnímu partnerovi důvěřovat, jsou ochotni postoupit dále. (Zamykalová, 2003) „A najdete i jiné pokrytce, kteří chtějí získat důvěru vaši i důvěru svého lidu. Kdykoliv se pokusí vás svést k odpadnutí, budou v tom odraženi.“ (Korán 4:91 – 4:93, 1991) Následuje fáze, kdy se obchodní partneři domlouvají na osobním obchodním jednání. Velmi významná je volba data uskutečnění první schůzky. Zde se setkáváme se silně odlišnými názory. Muslimové rozhodně nepovedou obchodní jednání v pátek, protože tento den se věnují modlitbám v mešitě. Ještě méně vhodné je toto jednání domluvit v období ramadánu či jiných náboženských či státních svátků. Pracovní týden v arabských zemích začíná nedělí a končí čtvrtkem. (Zamykalová, 2003) Až nyní se dostáváme k prvnímu obchodnímu jednání a jeho průběhu. K tomuto jednání může dojít často až měsíce po navázání prvního kontaktu. První fází schůzky je pozdrav. Obvyklé je podání pravé ruky, Arabové jsou velmi kontaktní, výjimkou není pozdrav objetím nebo polibkem na tvář. To je samozřejmě vhodné jen u osob stejného pohlaví a až v okamžiku, kdy se mezi osobami vytvoří důvěrný vztah. Na první schůzce je to tedy málo nepravděpodobné. V rámci celého obchodního jednání je důležité udržovat oční kontakt, což symbolizuje čestnost a upřímnost. Před zahájením konverzace o obchodních záležitostech, dochází k běžné společenské konverzaci, která by neměla být uspěchána. Muslim se ptá na to, jakou měl západní podnikatel cestu, na jeho zdraví atd. Ač možná pro západního podnikatele je taková společenská konverzace ztrátou času a nepříjemných zásahem do osobního života, pro muslima má velký význam. Buduje si tak důvěru a přátelský vztah. Arabové neschvalují ideu, která je běžná v Evropě, tedy že obchoduje podnik s podnikem. Podle Arabů obchoduje člověk s člověkem, proto je nutné navazovat 20
a udržovat osobní pozitivní vztahy. Obchodní partner muslima se musí aktivně do společenského rozhovoru zapojit, musí však stále myslet na to, že některá témata jsou naprosté tabu: politika, sex a také náboženství. Ač muslimové mezi sebou navzájem rádi diskutují o náboženství, Evropan se takto může dostat do nepříjemné situace. Jakoukoliv kritiku, odmítnutí či snad nepochopení v oblasti víry znamená naopak znesváření a nepřátelství. Dotazy na rodinu sice přípustné jsou, ale není vhodné se ptát na ženy – manželku, sestru, dospělou dceru (na dítě ano), nebo jakoukoliv i cizí ženu. Vybrat téma rozhovoru tedy není jednoduché. Po zdvořilostní konverzaci dochází k samotnému jednání o předmětu obchodní spolupráce, na kterou by měl být západní podnikatel velmi kvalitně připraven. Musí znát údaje o muslimovi, se kterým navazuje obchodní vztah, správnou výslovnost jeho jména, jeho tituly atd. Nejvíce se muslim urazí, pokud je jeho jméno vysloveno nepřesně, zkomoleně. To by ho mohlo rozhořčit až natolik, že odstoupí od uzavření obchodu. S ohledem na velkou úctu ke vzdělávání je kladen důraz i na používání titulů. Celou situaci může zjednodušit samotný arabský partner, který na počátku navrhne oslovení, které má západní obchodník používat (a často se to také stává). Součástí jednání je výměna vizitek, která Arabovi vypoví také o západním podnikateli mnohé. Vizitku je možno předat pravou rukou nebo oběma rukama (nikdy ne levou, i pokud je západní podnikatel levák, levá ruka je pro muslima nečistá). To je zakořeněno hluboko v náboženství, Korán popisuje celý výčet věcí, které jsou nečisté a tedy i zakázané). Formát arabských vizitek je velmi podobný vizitkám z Evropy, často Arabové předávají oboustrannou vizitku, kde na jedné straně jsou údaje v arabštině, na druhé straně obvykle v angličtině. Arabský jazyk je složitý, což si sami muslimové uvědomují, proto z praktických důvodů volí tuto variantu. Hostující partner, tedy muslim, nabídne protějšku občerstvení. Důrazně je zakázáno požadovat nebo konzumovat alkohol, to náboženství zakazuje. Avšak konzumace nealkoholických nápojů nebo konzumace pokrmů (které Korán nezakazuje), je povolena. Evropský partner by se měl připravit na to, že jednání může být i vícekrát přerušeno vstupy podřízených pracovníků arabského partnera, telefonními hovory, modlitbou apod. Nikdy však není vhodné projevit netrpělivost nebo rozhořčení, spíše je dobré vymezit si na obchodní jednání s muslimem více času. (Zamykalová, 2003) 21
Kritika je v oblasti obchodního jednání velmi složitou záležitostí, protože muslimové je přijímají téměř vždy negativně. Proto je nezbytné kritiku zaobalit do jiné podoby, například jako inovativní návrh na zlepšení situace, což arabskému partnerovi přinese výhody. Nevhodné je také přiznat, že západní podnikatel něco neví, nezná, není schopen toho docílit. Takový negativismus je považován, stejně jako otevřená konfrontace nebo útok na obchodní strategii, za striktně nevhodný a ukončující veškeré obchodní vztahy. Arabský partner naprosto všechny výše zmíněné prvky toleruje a řídí se jimi. Nikdy nepřizná, že něco nedokáže, raději slíbí něco, o čem ví, že to nedokáže splnit, než aby „ztratil tvář“. Někteří často používají slova „možná“, neboli „inšaallah“, tak se vyhýbá přímému odmítnutí. Ač západnímu podnikateli tento princip „zachování tváře“ připadá nečestný, korán ho nepovažuje za nemorální, tudíž dovolený a muslimové ho často používají. Dalším prvkem, který je silně ovlivněn náboženstvím, je smlouvání o ceně. Muslimové jsou si vědomi toho, že sám Mohamed byl výborným obchodníkem a ovládal umění smlouvat o cenu. Proto to považují za jeden ze základních aspektů obchodování. Evropský partner by proto měl ihned na počátku stanovit vyšší cenu, aby mohl udělat muslimovi ústupek, který je vyžadován. (Němec, 2008) Než se obchodní kontrakt opravdu uzavře, předchází mu mnoho zdlouhavých jednání a celá řada řešení různých problémů. Často se arabský partner rozhodne těsně před podepsáním smlouvy, že je smlouva nevýhodná a že požaduje měnu. O těchto nových požadavcích se poté opakovaně jedná, což celý proces významně prodlouží, protože muslimové rádi mění požadavky i vícekrát. Ze všech výše uvedených odstavců plyne, že pro západního obchodníka je jednání s Araby nekonečné, zdlouhavé, nelze ho uspíšit a je nutno respektovat celou řadu odlišností. Každý, i sebemenší, chybný krok může znamenat ztrátu důvěru a ohrožení celého několika měsícového jednání. Arabové mají často pocit, že se je jejich obchodní partner snaží využít, proto je jakákoliv forma nátlaku nepovolená. Smlouva by měla být vždy uzavírána v písemné podobě, měla by být pečlivě sepsána. V rámci západní civilizace je naprosto přirozené, že každá dohoda musí být sepsána a podepsána. V arabských zemích je toto chápáno ale jinak. Arabové chápou smlouvu jako prohlášení úmyslu a úpravu rámce vztahu. Nikoliv jako detailně závazný a neporušitelný 22
dokument. Proto pro ně nemá písemná smlouva velký význam, považují ji za informativní prostředek. Více, než uzavření smlouvy, pro ně znamená podání ruky, ústní slib a pohled z očí do očí. Proto muslimský partner často smlouvu nedodržení dle znění smlouvy. Proto je vhodné volit nevratné možnosti, například v případě platby neodvolatelný dokumentární akreditiv apod. (Zamykalová, Gullová, Müllerová, 2005)
1.2.2 Vliv náboženství na charakter komunikace Vliv náboženství na charakter komunikace není příliš velký, nemá přímou souvislost, tak jako obchodní jednání, zákony apod. Komunikace s obchodním partnerem vychází z lidových tradic, Arabové uznávají kolektivismus. I přesto zde ale bude způsob komunikace arabských obchodních partnerů stručně zmíněn, aby byla tato práce kompletní a ucelená. Arabská kultura je považována za kontaktní, z čehož plyne i způsob komunikace. V západní kultuře je zvykem dopřávat partnerovi v komunikaci osobní prostor, tedy držet si fyzický odstup. Arabové toto nedodržují, upřednostňují malou interpersonální vzdálenost, což často připadá západnímu obchodnímu partnerovi silně nevhodné, vyvolává to v něm nepříjemné pocity. Muslimové to nepovažují za nevhodné, je to znak jejich kultury, nejedná se o žádný vedlejší úmysl. Velmi rozmanitá je neverbální komunikace, obzvláště gestikulace. Gesta o Arabech vypoví mnoho, dávají tak najevo své postoje a pocity. Některá gesta si však nelze vysvětlit stejně, jako v západních zemích. Odlišnosti jsou výrazné, proto dostat se do nevhodné a trapné situace je jednoduché. Západní partner, který nezná význam gest, by je raději neměl vůbec používat. Kupříkladu pohyb rukou, kdy západní člověk spojí palec a ukazováček v kroužek a pokyne jím před sebe, si vysvětlujeme jako význam uznání, něco se povedlo dobře, je to vynikající. V arabských zemích je toto gesto velmi nemravné. Zvyk Evropanů, kdy zatnou pěst a palcem ukážou nahoru, je pro Araby gestem odmítnutí, nikoliv gestem souhlasu. Také je neslušné sedět s nohama překříženýma před sebe, pokynout na někoho bradou, ukazovat na cokoliv prstem. Je více než nutné nastudovat si před jednáním s Araby význam různých neverbálních gest a raději se jich celkově vyvarovat. Výhodou je samozřejmě znát smysl gest, protože tak obchodník pochopí, co chce muslim naznačit. Typické je, že muži a méně vzdělaní Arabové gestikulují více, než ženy a lidé více vzdělaní. (Zamykalová, 2003) 23
1.2.3 Vliv náboženství na vnímání času Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, je naprosto neslušné a urážející snažit se Araba popohnat k rychlejšímu jednání. Podle jejich přísloví spěch stvořil ďábel, ale pozvolnost Alláh. Proto je vnímání času mezi Araby odlišné, než vnímání času mezi západními obchodními partnery. Ti by si toto měli dopředu uvědomit a vše si pečlivě nastudovat. Arabové čas vnímají benevolentnější, odsun záležitosti na zítřejší den rozhodně neznamená, že ji Arab vyřeší skutečně zítra, spíše ji vyřeší prostě někdy. Pokud se slíbená věc nesplní, pak si to muslim vysvětlí tak, že Alláh prost nechtěl, aby se to stalo. To je silně zakotvené v arabském náboženství a muslimové proto dávají věcem volný průběh, věří, že osud rozhodne sám. V rámci obchodního jednání je dobré předpokládat, že muslim slíbenou věc nesplní. Neobvyklé také není zpoždění, se kterým se Arab dostaví na sjednanou schůzku. Toto zpoždění často netrvá jen několik minut, ale i hodiny. To opět vede k nutnosti vynahradit si na takové jednání dostatek času. Arabové žijí chaotickým způsobem života, časté jsou dopravní zácpy, neočekávané skutečnosti. Ač se muslim za zpoždění omluví, nepovažuje toto zpoždění za prohřešek, omlouvá se spíše formálně, pro pořádek. I přesto ale arabský obchodník vyžaduje od svého západního partnera přesnost. Zpoždění je hrubým prohřeškem, který vede ke ztrátě důvěry. Arab nehodlá na západního podnikatele nikdy čekat. (Němec, 2008)
1.2.4 Vliv náboženství na dary v obchodním jednání Předávání darů v rámci obchodního jednání není nutné, západní země to považují za slušnost, avšak Arabové to nevyžadují. Darovaný předmět ale přijmou, korán jim to nezakazuje, vnímají ho pozitivně a mají z něj radost. Podstatné je pečlivě zvážit hodnotu daru, vysoká hodnota není žádoucí, dar může být považován za úplatek. Pokud se západní partner rozhodne předat dar, může se jednat i o dar pro rodinu obchodního partnera. Před volbou konkrétního daru by západní podnikatel měl vzít v úvahu nejen příležitost, při které dar předává, ale také náboženství. Vhodným darem je kvalitní parfém, čokoláda, ručně tkaný koberec, cukroviny, křišťál apod. Naopak zakázán je alkohol nebo výrobky z vepřového masa. Korán přísně zakazuje jejich konzumaci a muslimové to striktně ctí. Z náboženství také plyne nevhodnost darů, jako je nůž nebo ostrý předmět (symbol 24
ukončení přátelského vztahu, vyobrazení lidského těla – obrazy, sochy (veřejné projevování sexuality je naprosto nepřípustné), vyobrazení psa (Arabové psa považují za nečisté zvíře, stejně jako vepře), peníze (považováno za úplatek). Také v případě květin je nutné dbát za zvolený typ květiny, vyvarovat by se západní partner měl květinám bílé barvy a jasmínu. Dary je nutno předat oběma rukama, rozbalují se až v nepřítomnosti darující osoby. (Zamykalová, 2003)
1.2.5 Vliv náboženství na obchodní večeři V rámci obchodní večeře se opakovaně dostáváme k problému, který zde byl již několikrát naznačen. Korán zakazuje některá jídla a alkohol. Nečistý pokrm je ten, který obsahuje vepřové maso, vnitřnosti nebo krev (z jakéhokoliv zvířete): „Bůh zakázal vám jedině zdechliny, krev, vepřové maso a to, co bylo zasvěceno někomu jinému než Bohu.“ (Korán 2:168/173, 1991) Z odmítání krve také plyne speciální způsob usmrcování zvířat, kdy se podřízne krční tepna takovým způsobem, aby naprosto všechna krev odtekla pryč. Nelze konzumovat alkohol a to v jakékoliv podobě, tedy ani pokrmy obsahující alkohol: „Dotazují se tě na víno a na hru majsir. Rci: V obou je pro lidi hřích těžký i užitek, avšak jejich hřích je větší než užitek.“ (Korán 2:216/219, 1991) Pravidla stolování jsou také specifická, zvykem je sedět v tzv. tureckém posedu na zemi kolem nízkých stolů. Pokud se jednání bude účastnit západní žena, měla by tedy přijít oděna vhodně s ohledem na tento fakt, tedy v kalhotách. Má-li přece jen sukni, měla by sedět s nohama složenýma pod tělem, pevně přimknutýma k sobě. Než dojde ke konzumaci pokrmů, je nutné si umýt obě ruce v misce s vodou. Poté se vyslovuje poděkování Alláhovi za štědrost. Toto poděkování se nikdy neopomíjí, ani v rámci obchodního jednání, proto by s ním západní partner měl počítat. Obvykle poděkování zní dle koránu takto: „Jezte tedy z toho, nad čím bylo vysloveno jméno Boží, věříte-li v Jeho znamení!“ (Korán 6:118, 1991) Korán považuje levou ruku za nečistou, proto se jídlo nabírá vždy pouze pravou rukou. I v arabských zemích není vhodné ukusovat chléb, ale láme se na malé kousky, může se s ním nabrat pokrm a poté se vloží do úst.
25
Základem pokrmů je vždy rýže a rybí maso, Arabové mají rádi polévky, ostré koření a hodně zeleniny. Mezi nejčastější nápoje patří čaj s mlékem a káva. Někdy se může západní podnikatel setkat s tím, že muslim se striktně nedrží zákazu alkoholu, jak mu to přikazuje korán. Na obchodní schůzce se tedy alkohol může objevit, hostitel ho hostům nabídne sám, požadovat ho ale bez pobídnutí je velká troufalost. Z koránu také plyne podávání pokrmů, ty se servírují nejdříve hostům, poté se postupuje od nejstaršího po nejmladší. (Zamykalová, 2003)
1.2.6 Vliv náboženství na odívání v rámci obchodního jednání Odívání se v arabských zemích silně přizpůsobilo zvyklostem západních zemí, muž nosí klasický oblek, bílou košili a boty západního stylu. Obvykle jsou šity přímo na míru. Klasické muslimské oblečení se v rámci obchodního styku nepoužívá. Menší problém nastává v okamžiku, kdy se obchodním partnerem Araba stává západní žena podnikatelka. Ta musí brát v úvahu místní zvyklosti. Není nezbytně nutné pořizovat si tradiční burku, kterou musí nosit muslimské ženy, ale je optimální se dostatečně zahalit a nevolit přiléhavé či vyzývavé oblečení. Záleží na konkrétní arabské zemi, v rámci některých je uvolněnost v odvání volnější, jinde striktnější. Vhodný je šátek na hlavu, dlouhé rukávy a dostatečně dlouhá sukně nebo kalhoty (minimálně po kolena). Jak bylo již zmíněno, odívání mužů korán neupravuje, u žen je tomu ale odlišně: „řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví. A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje na ňadra svá.“ (Korán 24:30, 24:31, 1991). Uchování počestnosti lze tedy provést za pomoci vhodné oděvu: „Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy.“ (Korán 33:59, 1991)
1.2.7 Vliv náboženství na postavení ženy jakožto obchodního partnera Jak vyplynulo z mnohých předchozích údajů, ženy nejsou rovnoprávným partnerem muže, podle koránu je žena polovinou muže. V okamžiku, kdy s arabským obchodníkem chce vyjednávat západní žena, je to problém. Arab ji nikdy nedokáže uznávat jako rovnocenného partnera, přátele, nedokáže s ní vést běžnou společenskou konverzaci a vést 26
obchodní jednání tak, jak bylo popsáno v kapitole 1.2.1. V arabských zemích jsou role muže a ženy jasně rozděleny a to právě na základě náboženství. Uvolnění těchto zásad je nemožné, málo pravděpodobné. Proto se s arabskou ženou jako obchodním partnerem setkat nelze. Podle náboženského práva šaría musí obživu rodiny zajistit muž, žena se stará o domácnost a děti. Dojde-li náhodou k situaci, kdy žena nějaký majetek vlastní, pak nemá povinnost ho použít ve prospěch rodiny. Ženy toto respektují, nemají zájem pracovat nebo dokonce snad budovat kariéru. Získat si jako západní žena respekt muslima je téměř nemožné, výjimky však existují. (Zamykalová, 2003) Arabové mají na ženy vyhraněné názory, lpí na jejich zahalování, naprosto odsuzují potraty, antikoncepci nebo jakékoliv právo ženy rozhodovat o svém těle nebo životě. (Václavík, 2010)
1.3 Etika v obchodním jednání v arabských zemích s ohledem na vliv náboženství Etika se stejně jako náboženství vyvíjela po celou řadu let a její principy se měnily. Etika se zabývá člověkem jako individualitou, který však respektuje obecný prospěch, bere ohled na cíle jiných osob. Etické chování tedy vede k lepšímu životu na světě, protože každá osoba respektuje ostatní lidi. Základem etiky je morálka, kdy se člověk rozhoduje mezi dobrem a zlem. Jedná se sice o odlišné pojmy, ale lze zjednodušeně říci, že ten, kdo nerespektuje morálku, nedokáže se ani chovat eticky. (Jankovský, 2003) Na etiku můžeme nahlížet z různých úhlů pohledů. Náboženská etika spočívá ve vděčnosti člověka vůči Bohu. Člověk by měl poděkovat za svou vlastní existenci, existenci světa, rodiny, štěstí, lásky. Za oběti pro Boha neočekává žádný užitek. Naopak v mnohých náboženstvích je vyžadována nezištná lásky, kdy člověk dává, ale nic neočekává. V rámci každého náboženství je etika jiná. Vychází z knihy, kterou se daná skupina věřících řídí, v případě této práce se jedná o korán. Ten stanovuje etické principy náboženství, které prochází napříč celou arabskou společností. (Despinoza, 2006) V oblasti náboženské etiky hovoříme o etice heteronomní, kdy jsou etické zásady stanoveni člověku jako individualitě z vnějšku. Vlastní etické zásady jsou pro člověka autonomní. Sociální etika se zaměřuje na skupiny lidí, které mají něco společného. Profesní etika je také důležitá, protože v rámci 27
některých zaměstnání existuje etické kodexy, které je nutno dodržovat. (Munzarová, 2005) Etika se formuje do etických norem, které nejsou vynutitelné, ale lidé je přijímají, protože se do nich dokážou vcítit. Souvisí s jejich svědomím a mravními zásadami. (Čipáková, 2005) To, jak se chováme a jak mluvíme s jinými lidmi, závisí na tom, jak cítíme morálku a etiku. Nahoře vidíme etický ideál chování a jednání, zatímco dole na obrázku je zobrazena morálka, která může být neetickým chováním. Každý člověk vidí morálku jinak, co někdo považuje za morální, jiný vidí jako silně nemorální – jedná se zde o subjektivní dojem. Etické normy a principy mohou být u každého člověka jiné a při rozhodování o komunikaci s jiným člověkem, vždy zvažujeme následující: •
fakta,
•
principy a hodnoty, na nichž je mravní argumentace postavena,
•
konkrétní situace.
Vztah etiky a komunikace můžeme zkoumat třemi přístupy: •
deskriptivní etika – popisuje mravní rozhodnutí a hodnoty, které zastává konkrétní společnost. To souvisí s faktory odpovědnými za proměnu morálních představ a předpokladů:
•
normativní etika – orientuje se na normativní prvky, podle kterých se lidé řídí,
•
analytická etika – rozbor etických pojmů a výroků, nalézání formálních kritérií pro odlišení morálky od ostatních forem společenského vědomí. (Seknička, 2007)
1.3.1 Vliv náboženství na korupční jednání Korán považuje za hříšné jakékoliv podvodné jednání s účelem obohatit se. Proto tento zákaz uvádí ve více částech, například i takto: „Nepohlcujte vzájemně majetky své podvodným způsobem! Nedávejte z nich dary soudcům, abyste tak hříšně připravili lidi o část majetku, jsouce si toho vědomi.“ (Korán 2:188, 1991) Původ výslovného zákazu korupčního jednání bezesporu je náboženský, a ač muslimové 28
ctí svou svatou knihu striktně, často je možno se s úplatky v arabských zemích setkat, především ve státní správě. Silná byrokracie arabských zemí je důvodem častých úplatků, protože jakékoliv vyřízení úřední záležitosti trvá velmi dlouho. Na úřadech jsou neustále dlouhé fronty a i jednoduché požadavky se záměrně rozdělují na mnoho dílčích úkolů, což celý proces významně a zbytečně prodlužuje. Z toho důvodu muslimové (i přes výslovný zákaz koránu) chtějí urychlit celé úřední jednání a nabídnou i tento nečestný způsob řešení. Ve státní sféře arabských zemí je zaměstnáno zbytečně mnoho úředníků. A aby měl každý z těchto úředníků práci, musí se každá úřední záležitost rozdělit na mnoho úkonů. Zaměstnanci státní sféry mají nízké mzdy, což právě vede k braní úplatků. Problém nabízení a přijímání úplatků sice Korán odsuzuje, ale pokud nezakročí v této záležitosti stát, nejspíše se v budoucnosti nic nezmění. (Němec, 2008)
1.3.2 Vliv náboženství na diskriminace V dnešní době má výraz diskriminace negativní zabarvení, protože je synonymem odlišování jednoho člověka od druhého kvůli jeho odlišnosti. Za takovou odlišnost lze považovat v podstatě cokoliv. V arabských zemích má každý podnik jasně definovanou organizační strukturu a vztah nadřízení – podřízený je striktně vymezen a jedná se o čistě pracovní vztah. Přátelství nadřízeného s podřízeným neexistuje, podřízení pociťují k autoritám silnou úctu. Korán přesto ale říká, že před Alláhem si jsou rovni všichni věřící, bez ohledu na majetek, společenské postavení apod. Avšak naopak korán také říká, že je přirozené, že mezi lidmi panují majetkové nerovnosti. Zde vidíme to, že si korán mírně odporuje, muslimové to ale vysvětlují tak, že si je rovný každý muslim vzájemně a před Alláhem, ať už má mnoho majetku, nebo žádný. V arabských státech můžeme nalézt diskriminaci v rámci obchodního styku především na základě pohlaví. (Čaník, 2006) Pohlaví Diskriminace souvisí s postavením žen ve společnosti, tento problém byl již v rámci této práce zmíněn mnohokrát. Žena je jen polovina muže a je muži silně podřízená. V závislosti 29
na konkrétní arabské zemi se někde od striktních rozdělení rolí mužů a žen pomalu odstupuje. Ve většině arabských zemí v současnosti tvoří pracující ženy jen velmi mizivé procento z celkové zaměstnanosti. A toto minimum žen, které chtějí pracovat, a jejich muž jim to dovolí, mají na výběr jen nepatrný počet pracovních pozic. Jednou z mála možností je školství, zde je nejvíce zaměstnaných žen. Naopak téměř nikdy se s ženou není možno setkat ve státní správě. Žena nemá šanci na profesionální vzestup. Stejně i v oblasti mezd se setkáváme s nerovnými podmínkami pro ženy a muže. Ženy mají často poloviční platy, než muži. (Čaník, 2006) Sexuální obtěžování Druhá forma diskriminace na pracoviště je v oblasti sexuálního obtěžování. Náboženství islám přísně zakazuje jakékoliv sexuální obtěžování, ať už se jedná pouze o formu slovní narážky nebo o pokus o znásilnění: „A nepřibližujte se k cizoložství, neboť to ohavnost je i špatná cesta.“ (Korán 17:32 – 34, 1991) Korán nalezneme celou řadu veršů, které pojednávají o cizoložství, hovoří se zde i o sexuálních aktivitách mezi osobami, které spolu nejsou spřízněny příbuzenským vztahem. Korán tedy přísně zakazuje jakýkoliv sexuální styk, který neprobíhá mezi manželi. Komplikací ale je nutnost svědectví čtyř osob, které dosvědčí, se k něčemu takovému došlo. Obtěžovaná nebo znásilněná osoba (samozřejmě žena) jen těžko nalezne takový počet svědků, kteří to budou ochotni dosvědčit. Pak se jedná o křivé obvinění a pomluvu, což je koránem tvrdě trestáno. Sexuální obtěžování v rámci obchodní sféry není často, protože (jak již bylo uvedeno) zde pracuje minimum žen.
1.3.3 Vliv náboženství na finanční úroky Arabské země přísně dodržují zákaz lichvy a hazardu, jak to káže korán. Lichva není myšlena jen jako půjčka s úrokem, ale jedná se i o nevýhodnou formu směny, kdy je jedna strana silně znevýhodněna: „Ti, kdož pohlcují zisk z lichvy, vstanou z mrtvých jako ten, koho satan potřísnil svým dotykem. A to proto, že říkali: „Vždyť prodávání je podobné lichvě!“ Bůh však dovolil prodávání a zakázal lichvu.“ (Korán 2:275, 276, 1991) V kapitole 1.1.6 je zmíněno, jak toto omezuje bankovní systém. Ale jsou možnosti, jak 30
obejít toto omezení. Banky začínají nabízet klientům podíl na zisku z investic. Také si účtují finanční poplatky za veškeré administrativní úkony. Toto povoleno je a umožňuje to bankám uhradit náklady a dosáhnout alespoň nějakého zisku. Pokud se na tento náboženský problém podíváme z pohledu západního podnikatele, znamená to pro něj výhodu. Muslim totiž nemůže obchodovat způsobem, který by pro západního podnikatele znamenal ztrátu, nebo podvod. (Haeri, 1997)
1.3.4 Vliv náboženství na dodržování slibů Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.2.1, muslimové často porušují dohody a písemné smlouvy, protože je nepovažují za stěžejní. Je to z toho důvodu, že náboženství jim to v podstatě dovoluje: „Bůh vás nepotrestá za nevážnost řeči v přísahách, ale potrestá vás za to, co srdce vaše si vysloužila. Bůh věru je odpouštějící, laskavý.“ (Korán 2:225, 1991) Muslim věří, že bůh si nepřál, aby se tato okolnost udála, tak se prost nestala.
1.3.5 Vliv náboženství na obchodní taktiku a strategii Každý obchod má nějaké obchodní taktiky, které realizuje se snahou dosáhnout stanoveného cíle. Taková obchodní strategie není vždy morální nebo etická. Také muslimští obchodníci mají ve zvyku používat taktiku, která není příliš slušná. Například vystupňovávají situaci na poslední chvíli před sepsáním smlouvy. To je ale v rozporu s tím, co říká korán: „Vy, kteří věříte! Nepohlcujte si vzájemně majetky své podvodným způsobem, jiné je, jde-li o obchod na základě vzájemného souhlasu.“ (Korán 4:29 – 33, 1991) Arabský obchodní partner získá touto taktikou výhody, které původně smlouva neobsahovala. Podpis smlouvy symbolizuje souhlas obou stran s podmínkami, ale etické toto jednání rozhodně není. Západní podnikatel by v tomto případě s muslimem vůbec neměl diskutovat a požadavek okamžitě odmítnout. (Zamykalová, 2003)
31
2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Metodika dotazníkového šetření Pro účely analytické části této práce bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo distribuováno elektronickou cestou a šířeno za pomoci sociálních sítí. Výběr respondentů se zaměřoval na oblast podnikatelů, živnostníků, OSVČ apod. První tři otázky dotazníku jsou identifikační a dotazují se na pohlaví, věk a pracovní pozici respondentů. Otázka náboženského vyznání zde nebyla uvedena, protože se jedná o silně indiskrétní dotaz, volba víry je osobní věc každého a nikdo nemá právo svobodu volby vyznání kritizovat nebo napadat. Následuje druhá část dotazníku a to znalostní, kdy respondenti odpovídají na otázky týkající se faktů o náboženství, přirozeně je zde dotazování zaměřeno na islám. Třetí část dotazníku zjišťuje osobní názor respondentů na danou problematiku. Poslední otázka je otevřená a respondenti se zde mohou jakkoliv vyjádřit.
2.2 Vyhodnocení šetření Toto dotazníkové šetření bylo vypracováno a uveřejněno v měsíci září a říjnu 2015 a jeho cílem bylo zjistit názor veřejnosti na islámské náboženství a etiku a etiketu v arabských zemích. S ohledem na konkrétnější zaměření této práce byla snaha oslovit co nejvíce podnikatelů, kteří by na otázky odpověděli. Ač bylo získáno pouze 115 vyplněných dotazníků, lze si udělat alespoň základní obraz o názoru společnosti na tento problém. Dotazník byl distribuován elektronicky, šířen byl za pomoci sociální sítě Facebook, bylo osloveno 200 přátel s prosbou o vyplnění dotazníku a jeho další sdílení. První skupina otázek byla identifikační, tedy otázky zjišťovaly osobní údaje o respondentech. Druhá skupina obsahovala otázky znalostní a poslední třetí skupina otázky zaměřené na názor respondentů. V této části práce budou otázky vyhodnoceny za pomoci tabulek a grafů, budou uvedeny absolutní i relativní hodnoty. Budou stručně popsány, využita tedy bude deskriptivní statistika. 1. Uveďte Vaše pohlaví. První otázka zjišťovala pohlaví respondentů, cílem bylo získat reprezentativní vzorek obyvatelstva. 32
Tabulka 1: Pohlaví respondentů Pohlavní respondentů muž žena
Počet odpovědí 55 60
Zdroj: vlastní zpracování V rámci tohoto šetření bylo osloveno celkem 55 mužů, což činí 48 % a 60 žen, což je 52 %. Vidíme tedy, že počty respondentů s ohledem na pohlaví jsou téměř vyrovnané, což je optimální stav. 2. Věková kategorie respondentů Druhá identifikační otázka se oslovených respondentů dotazovala na jejich věk. Věkové kategorie zde byly rozděleny do 6 skupin. Tabulka 2: Věk respondentů Věk respondentů méně než 21 let 21 – 30 let 31 – 40 let 41 – 50 let 51 – 60 let 61 let a více
Počet odpovědí 5 23 32 31 19 5
Zdroj: vlastní zpracování Osob mladších než 21 let bylo osloveno 4 %, osob ve věku 21 – 30 let bylo osloveno 20 %, ve věkové kategorii 31 – 40 let zodpovědělo na otázky 28 % obyvatelstva, ve věku 41 – 50 let se vyjádřilo 27 % respondentů, věk 51 – 60 let přiznalo 17 % respondentů a pouhá 4 % respondentů byla starší 61 let. 3. Jaká je Vaše současná pracovní pozice? V rámci získávání vyplněných dotazníků byla vyvinuta snaha oslovit o nejvíce respondentů, kteří se živí jako podnikatelé, majitelé firem, osoby samostatně výdělečně činné apod. Je to z toho důvodu, že téma této práce se konkrétně zaměřovalo na vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v oblasti obchodních styků a jednání.
33
Tabulka 3: Pracovní pozice respondentů Pracovní zařazení jsem majitel firmy, podnikatel, živnostník, OSVČ jsem zaměstnanec – dělník jsem zaměstnanec – administrativní pozice jsem nezaměstnaný/á jsem ekonomicky neaktivní (mateřská dovolená, invalidní důchod, student, penzijní důchod apod.)
Počet odpovědí 31 29 36 8 11
Zdroj: vlastní zpracování Dotazníkem bylo osloveno 27 % podnikatelů, 25 % zaměstnanců na dělnické pozici, 31 % zaměstnanců na administrativní pozici, 7 % nezaměstnaných osob a 10 % osob v jiné situaci (mateřská dovolená, student, invalidní důchod apod.). 4. Jaké je nejčastější náboženské vyznání v arabských zemích? První a nejspíše nejjednodušší znalostní otázka se dotazovala respondentů na to, jaké je podle nich nejčastější náboženské vyznání v arabských zemích. Na výběr byly zvoleny nejobvyklejší a neznámější druhy náboženství, o kterých nejspíše každý někdy slyšel. Jednalo se o křesťanství, židovství, islám, buddhismus a ateismus. S těmito náboženstvími je ve znalostí části dotazníku pracováno i nadále. Správná odpověď je označena tučně. Tabulka 4: Nejčastější náboženské vyznání v arabských zemích Nejčastější vyznání v arabských zemích? křesťanství židovství islám buddhismus ateismus
Počet odpovědí 3 11 100 0 1
Zdroj: vlastní zpracování Žádný z oslovených respondentů netypoval buddhismus, jen 1 respondent odhadoval, že se jedná o ateismus (tedy neuznávání žádného z náboženství). Že se jedná o křesťanství, odhadovala 3 % oslovených, že o židovství si myslelo 9 % oslovených. Správnou odpověď islám uvedla valná většina respondentů a to 87 %.
34
5. Spojte, prosím, druh náboženství a jejich nejznámější svatou knihu (některá náboženství mají více svatých knih) Další otázka požadovala po respondentech přiřazení správné svaté knihy ke konkrétnímu náboženství. V následující tabulce č. 5. jsou již náboženství uvedena správně do kontextu se svatou knihou. Vidíme počet odpověď u každého spojení. Tabulka 5: Náboženství a svatá kniha Přiřazení správné svaté knihy k náboženství
Počet odpovědí 115 71 115 44
křesťanství - bible židovství - tóra, tanach, talmud islám - korán buddhismus - théraváda, mahájána Zdroj: vlastní zpracování
Naprosto správně dokázali přiřadit všichni respondenti křesťanství s biblí a islám s koránem. Správně spojilo židovství s tórou, tanachem a talmudem 71 respondentů, zbylých 44 respondentů tyto knihy přiřadilo k buddhismu. 6. Jak se jmenuje legislativa, tedy právoplatné zákony, které striktně vychází z náboženství islámu a svaté knihy Koránu, jež je v současné obě závazná? Jen v málokterých zemích z náboženství vychází současná platná legislativa, kterou všichni musí dodržovat. Přesně tak tomu je právě v arabských zemích v rámci islámu. Tabulka 6: Legislativa islámu Název zákonu vycházejících z islámského koránu šaháda zakát hadži šária džihád
Počet odpovědí 0 2 1 95 17
Zdroj: vlastní zpracování Správnou odpověď šária uvedlo 82 % oslovených. Mylně odpovědělo 18 % respondentů, z toho 15 % uvedlo název džihád, což je ale synonymum pro svatý boj.
35
7. Ze kterého náboženství vznikla před několika tisíci lety povinnost zahalovat ženy? Mezi nečastěji diskutovanou záležitost v rámci islámského náboženství patří zahalování žen. Ty člověk na veřejnosti nevidí jinak, že pečlivě zahalené do šátků, závojů, burky apod. Některé striktní muslimky na veřejnosti ukazují jen oči a i ty skrývá jemná průhledná látka. Tabulka 7: Povinnost zahalování žen Z jakého náboženství kdysi vzešla povinnost zahalovat ženy? křesťanství židovství islám buddhismus
Počet odpovědí 14 3 98 0
Zdroj: vlastní zpracování Ač islám silně vyžaduje zahalování žen, není to korán, z něhož vzešla povinnost ženy neustále a kompletně halit. Korán sice ženám přikazuje cudný oděv, říká jim, aby přitáhly své šátky k tělu, avšak nenutí je k neustálému zahalování. Tato povinnost vyplynula až časem, muslimové si ji převzali a trvají na ní. Vznikla ale v rámci křesťanské bible, což ví jen málokdo. To se potvrdilo také v této otázce, kdy mylně odpovědělo 85 % respondentů a to odpovědí islám. Pouhých 12 % respondentů odpovědělo správně a to křesťanství. 8. Pro muslimy (vyznavače islámu) je striktně stanovena povinnost se modlit a při modlitbě vykonávat přesně danou pohybovou skladbu. Kdo je oproštěn od povinnosti pohybu při modlitbě? Každý muslim má povinnost se 5x denně modlit a v rámci modliteb provádět pohybovou skladbu, kdy si ve správný okamžik kleká, stoupá, klaní se apod. Ač se nejedná o náročnou fyzickou aktivitu, pro některé jedince může být nepříjemná.
36
Tabulka 8: Pohybová skladba při modlitbě Zrušení povinnosti pohybové skladby při modlitbě děti těhotné ženy kdokoliv, kdo se necítí dobře staří nemocní lidé
Počet odpovědí 22 36 10 47
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťovala, která skupina je dle názoru respondentů osvobozena od povinnosti tuto skladbu provádět. Správnou odpověď staří a nemocní lidé uvedlo nejvíce respondentů a to 41 %, což je ale poměrně nízké procento správné odpovědi. Mylné odpovědi uvedlo 59 % respondentů: děti uvedlo 19 %, těhotné ženy uvedlo 31 % a kohokoliv, kdo se necítí dobře, uvedlo 9 % respondentů. 9. Jakých je pět pilířů islámské víry? Každý islám se musí řídit pěti pilíři víry, které nesmí nikdy opomenout. Tato otázka zjišťovala, jaké jsou dle respondentů tyto pilíře. Tabulka 9: Pět pilířů islámské víry Počet odpovědí Pět pilířů islámské víry vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; půst 60 v měsíci ramadánu; pouť do Mekky; náboženská daň vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; svatý 11 boj - džihád; pouť do Mekky; náboženská daň – almužna vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; půst 39 v měsíci ramadánu; pouť do Mekky; svatý boj - džihád vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; půst 5 v měsíci ramadánu; svatý boj – džihád; zahalování žen Zdroj: vlastní zpracování Správně odpovědělo pouze 52 % respondentů, ostatní odpovědi byly špatné a jednalo se o různě nakombinované skutečné pilíře, jeden byl odstraněn a byl vložen špatný prvek. Nejčastěji si respondenti mylně mysleli, že mezi pilíře patří i džihád.
37
10. Jaký názor má islámská legislativa a korán na muslimské ženy? Poslední znalostní otázka zjišťovala, zda respondenti vědí, jak islám, korán a šária hodnotí muslimské ženy. Tabulka 10: Kolik muže je žena Podle Koránu a práva je muslimská žena žena je rovnocenná muži žena je 1/2 muže žena je 1/3 muže žena je 1/4 muže
Počet odpovědí 0 77 32 6
Zdroj: vlastní zpracování Podle této otázky bylo zjištěno, že každý respondent ví, že islám ženy podceňuje, považuje je za méněhodnotné a diskriminuje je. Nikdo mylně neuvedl, že žena je rovnocenná muži. 67 % respondentů správně uvedlo, že žena je jen 1/2 muže. Zbytek respondentů odpověděl špatně – 28 % respondentů že žena je 1/3 muže a 5 % respondentů, že žena je 1/4 muže. 11. Je podle Vašeho názoru správné, aby náboženství mělo vliv na stát, zákony, společenské dětí a veškerý lidský život? Otázkou č. 11. začala část dotazníku, která měla zjistit osobní názory respondentů na problematiku islámu, etiky, etikety a obchodního jednání v souvislosti s těmito pojmy. První otázky zjišťovala, zda podle názoru respondentů má náboženství ovlivňovat celou společnost a veřejný život. V arabských zemích tomu tak bezesporu je, zatímco v evropských zemích ne. Tabulka 11: Vliv náboženství na společnost Má náboženství určovat veškerý život? rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
Počet odpovědí 0 2 7 47 59
Zdroj: vlastní zpracování
38
Žádný z respondentů neuvedl, že by náboženství rozhodně mělo určovat i veškerý život v zemi. Pouze 2 % respondentů odpovědělo, že spíše ano. K této otázce se nedokázalo vyjádřit 6 % respondentů. Negativní odpověď uvedlo celkem 92 % respondentů – striktně ne uvedlo 51 % a spíše ne uvedlo 41 %. 12. Považujete etiku, etiketu a mravnostní principy za důležité pro lidskou společnost i jedince? Tato otázka zjišťovala, zda má etika, etiketa a mravnost důležité postavení v celé lidské společnosti i v životě jedince. Tabulka 12: Důležitost etiky a etikety Je etika a mravnost důležitá pro společnost jako celek i jedince? rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
Počet odpovědí 77 35 1 2 0
Zdroj: vlastní zpracování Podle 67 % respondentů jsou pojmy jako etika, etiketa a mravnostní kodex rozhodně důležité pro celou lidskou existenci, 30 % respondentů to považuje za spíše důležité. Jen jeden respondent se nedokázal vyjádřit a pouzí dva respondenti si myslí, že spíše důležité nejsou. Striktní ne neuvedl nikdo. 13. Myslíte si, že i obchodní jednání by se mělo řídit etikou, etiketou a mravnostními principy? Nejen v běžném osobním a společenském životě by se měla etika, etiketa a mravnost uplatňovat, ale také v pracovním a obchodním jednání by se tyto normy měly ctít.
39
Tabulka 13: Obchodní jednání a etika Má se obchodní jednání řídit etikou, etiketou a morálkou? rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne rozhodně ne
Počet odpovědí 45 46 12 10 2
Zdroj: vlastní zpracování Podle 39 % respondentů by etika a další prvky měly být rozhodně vždy uplatněné i v obchodním jednání, tentýž názor jen s uvedením spíše má 40 % respondentů. Vyjádřit se nedokázalo 10 % respondentů. Celkem 11 % respondentů je negativního názoru, podle nich obchodní jednání s etickým chováním nesouvisí. 14. Mělo by mít náboženství vliv na etiku a etiketu? V přímém kontextu s tématem této práce je otázka č. 14., která se dotazuje na to, zda má náboženství ovlivňovat etiketu a etiku každé společnosti. Náboženství zde nebylo upřesněno, jedná se o všeobecný pojem, nikoliv o konkrétní typ náboženství. Tabulka 14: Vliv náboženství na etiku Má mít náboženství vliv na etiku a etiketu? ano ne
Počet odpovědí 31 84
Zdroj: vlastní zpracování Podle 73 % respondentů nemá mít náboženství žádný vliv na etiku a etiketu fungující ve společnosti. Opačný názor, že vzájemné působení je žádoucí, má 27 % respondentů. Podle těchto respondentů je vhodné, aby náboženství a svatá kniha ovlivnily i etické normy. Zde se jedná opět o čistě osobní názor s ohledem na životní zkušenosti, znalosti a samozřejmě samotnou víru respondentů. Očekáván spíše ale byl větší podíl odpovědi „ne“. 15. Považujete běžné úroky, se kterými pracují bankovní a další instituce za špatnou věc? Korán zakazuje, pro Evropany naprosto běžnou a samozřejmou věc, jako jsou úroky. To 40
způsobuje problémy s finančním systémem, v podstatě zde neexistuje bankovní trh a služby v dnešní moderní podobě. A to přesto, že úroky jsou staré tisíce let a jsou naprosto běžný prostředkem používaným ve finančnictví. Tabulka 15: Vhodnost bankovních úroků Jsou bankovní úroky špatné? ano ne
Počet odpovědí 11 104
Zdroj: vlastní zpracování Podle 90 % oslovených respondentů úroky nejsou špatné, jedná se o běžný prvek, který je přijímán každým. A to nejspíše proto, že někdy člověk úroky musí platit, jindy je získává. Jedná se o spravedlivý prvek vyjádření hodnoty peněz. Pouhých 10 % oslovených s úroky nesouhlasí. 16. Schvalujete diskriminaci jakéhokoliv typu? Diskriminace je zásadním problémem islámu podle široké veřejnosti, nikoliv však podle samotných muslimů. Ti považují fakt, že žena není rovnocenná muži, za optimální, nedokážou si představit, že žena by měla stejná práva, nebo by byla snad dokonce společensky na vyšší úrovni, než je muž. V Evropě je diskriminace již odsuzována nejen morálně, ale i zákonem. Tabulka 16: Diskriminace Je diskriminace správná? ano ne
Počet odpovědí 5 110
Zdroj: vlastní zpracování Podle vyhodnocení této otázky bylo zjištěno, že 96 % respondentů nepovažuje diskriminaci za správnou věc. Bohužel se zde ale našla 4 % respondentů, kteří diskriminaci schvalují. Je lhostejné, zda se jedná o diskriminaci žen, Rómů, židů, postižených či jakýchkoliv jiných osob. Každý člověk si je roven, a proto je diskriminace naprosto nepřípustná.
41
17. Pociťujete strach, když se setkáte s muslimem? Poslední uzavřená otázka má také přímou souvislost s hypotézou této práce, která byla stanovena v úvodu. Pojednáváno zde tedy je o strachu z arabských obyvatel, tedy z muslimů, jež vyznávají islám a za svou svatou knihu považují Korán. Tabulka 17: Strach z muslimů Strach z muslimů a islámu ano ne
Počet odpovědí 105 10
Zdroj: vlastní zpracování V rámci této otázky byl zjištěn fakt, že 91 % respondentů z muslimů a islámského náboženství opravdu strach pociťuje. Pouze 9 % respondentů strach necítí. 18. Máte-li zájem, zde je prostor, abyste se jakkoliv vyjádřili k dané problematice. Na poslední otevřenou otázku se vyjádřil pouze 1 respondent, muž ve věku 31 – 40 let, podnikatel. Ten uvádí: „za obchodního partnera bych si muslima nikdy nezvolil, měl bych strach z nedodržování obchodních podmínek a ze silných odlišností těchto lidí a nás, moderních a rozumně smýšlejících Evropanů. Situace s muslimy je vážná a zahajovat s nimi obchodní kontrakty je nyní nevhodné.“.
Závěrem analytické části lze říci, že česká veřejnost opravdu má nedostatečné povědomí o islámském náboženství, že některé názory jsou způsobené zkresleným vnímáním koránu a muslimů. Tato neznalost může vést k neshodám a sporům mezi lidmi jednotlivých etnických skupin. Obzvláště důležité je to v případě obchodních partnerů, protože jak bylo dokázáno, náboženství hraje v případě obchodního jednání v arabských zemích důležitou roli. Pokud podnikatel nezná zvyklosti, pak je navázání obchodního vztahu nemožné. Mnoho Čechů (92 % respondentů – striktně ne uvedlo 51 % a spíše ne uvedlo 41 %) však nesouhlasí s tím, aby náboženství zasahovala do oblasti zákonů, norem nebo oficiálního obchodního jednání. Podle západních zvyklostí je třeba dodržovat pravidla etiky a etikety, která jsou všeobecně známá, v případě jednání se zahraničními obchodníky je nutno se přizpůsobit tamním zvykům. Také fakt, že respondenti pociťují z muslimů strach, vede 42
k tomu, že tito lidé jsou často nepochopeni, náboženství je bez podrobnější znalosti zavrhováno. Než člověk něco odmítne, měl by o tom mít znalosti a vlastní zkušenosti. Z toho všeho plyne nutnost změny. Jen tak budou moci podnikatelé z ČR navazovat kvalitní a dlouhodobé obchodní vztahy s Araby.
43
3 NÁVRHOVÁ ČÁST Lze konstatovat, že vliv náboženství na etiku a etiketu muslimů je silný, v rámci obchodních jednání se muslimové řídí koránem a je pro ně silně důležitý. Jedná se o specifické náboženství s názory, které mnoho českých podnikatelů vůbec nezná. Tuto neznalost lze potvrdit z výsledků znalostní části provedeného dotazníku. Je kontraproduktivní provádět návrhy, které by snad ovlivnily náboženství nebo etiku v arabských zemích. Doporučit však lze západním podnikatelům to, aby si velmi pečlivě a detailně nastudovali etiku a etiketu arabských zemí, než zahájí obchodní styky. Je však přirozené, že běžný podnikatel nemá čas na to, aby si šel do knihovny půjčit odborné knihy, korán, ten studoval, dělal si z něj výpisy apod. Vhodnější by byla existence ucelené příručky, která krok po kroku povede západního podnikatele obchodním jednáním s muslimem. Návrhem je zde tedy ucelený projekt, kdy by organizace CzechInvest měla na vlastní náklady vypracovat kompletní, přehlednou a jasnou příručku, která dá návod českým podnikatelům a ukáže jim, jak získat významné zakázky s často vysokým ziskem s arabským obchodním partnerem. Tato příručka by mohla mít podobu kapitol 1.2 a 1.3 této práce, s tím rozdílem, že by byla podrobnější a detailnější. Tento návrh nebyl v rámci této práce s CzechInvest projednán, jedná se pouze o doporučení, které plyne z prvních dvou částí této práce. Zpracování takové příručky lze považovat za ucelený projekt, v rámci kterého je nutno dbát na všechny faktory a dodržet všechny náležitosti. Nezbytné je zjistit za pomoci dotazníkového šetření zájem podnikatelů o existenci takové příručky, vše pečlivě prostudovat a naplánovat. Následující tabulka zobrazuje pracovní procesy, které musí proběhnout, aby byly příručky úspěšně zpracovány a mohly být distribuovány zájemcům.
44
Tabulka 18: Časová analýza projektu Značení procesu A B C D E F G H I J
Doba trvání Předcházející procesu ve činnost dnech
Proces Zjištění potřeby zpracovat ucelenou příručku Studium odborné literatury Studium statistik Sestavení a zveřejnění dotazníkového šetření Zjištění cen na trhu, provedení finanční analýzy Provedení rizikové a časové analýzy Vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření Podrobné zpracování publikace Kontrola a schválení publikace Tisk a svázání publikace
4 2 2
A A
2
B, C
4 4
A, B, C, D E
6 3 3 2
F G G I
Zdroj: vlastní zpracování Jak vidíme, činností je mnoho a časový horizont je taktický, proto je dobré provést také analýzu kritické cesty, kdy se naleznou časové rezervy v jednotlivých činnostech. Pokud totiž CzechInvest provede dotazníkové šetření a v rámci odezvy potvrdí podnikatelům, že taková příručka ke konkrétnímu datu vznikne, je nezbytné termín vydání dodržet. Jak vidíme, mimo kritickou cestu se nachází pouze činnost H, tedy podrobné zpracování příručky. Zde je časová rezerva 2 dny, všechny ostatní činnosti se se svým začátkem ani koncem nesmí zpozdit. Obrázek 1: Vyobrazení kritické cesty
Zdroj: vlastní zpracování 45
Mezi další nezbytnou záležitost patří vyhodnocení rizik projektu. Těch lze na počátku zpracování takové publikace nalézt 5, všechna rizika jsou uvedena v následující tabulce č. 20. Každé riziko má uvedeno písmenné označení rizika, pravděpodobnost výskytu a závažnost. Tabulka 19: Rizika projektu Označení rizika A B
Riziko Překročení finančních plánů Překročení časových plánů Nedostatek relevantních a přesných znalostí pro zpracování příručky Nezájem ze strany potenciálních klientů Chyby v příručce
Pravděpodobnost Závažnost výskytu 2 5 2 4
C
4
4
D E
2 2
5 3
Zdroj: vlastní zpracování Hodnocení 1 znamená minimální pravděpodobnost/závažnost, hodnocení 2 znamená nízkou
pravděpodobnost/závažnost,
hodnocení
3
znamená
střední
pravděpodobnost/závažnost, hodnocení 4 znamená vysokou pravděpodobnost/závažnost a hodnocení 5 znamená maximální pravděpodobnost/závažnost.
Obrázek 2: Riziková matice
Zdroj: vlastní zpracování 46
Proti každému riziku je možno se bránit, tedy provést eliminaci těchto rizik. Někdy je eliminace snadná a téměř bez nákladů, jindy složitá a nákladná. Za nejdůležitější analýzu každého projektu považujeme finanční vyhodnocení, tedy vyčíslení nákladů. V tomto případě lze nalézt čtyři základní náklady: provedení dotazníkového šetření; mzdové náklady na zaměstnance, který bude projektu věnovat svůj veškerý pracovní čas; tisk publikací a svázání publikací. S ohledem na dotazníkové šetření a odezvy na dotazník CzechInvest rozhodne, kolik těchto příček vydá a za jakou cenu. Prvotní výtisk by mohl být proveden v nákladu 100 ks. Tabulka 20: Náklady projektu Faktor
Náklady v Kč
Provedení dotazníkového šetření Mzdové náklady Tisk 100 ks publikací Svázání 100 ks publikací
5 000 30 000 5 000 10 000
Celkem
50 000
Zdroj: vlastní zpracování Stejně jako u jakéhokoliv jiného projektu, nejvyšší náklady i zde tvoří mzdy. Je nutno kvalitně zaplatit zaměstnance, který se bude na celém projektu podílet. Tento zaměstnanec nejspíše pocítí silný tlak, bude nucen vyhledávat si nové informace, studovat knihy, bude komunikovat s podnikateli apod. Mzdové náklady zde tvoří 60 % všech nákladů. Svázání 100 ks publikací činí 20 % nákladů. Provedení dotazníkového šetření a tisk publikací tvoří oba zvlášť 10 % nákladů. Celková částka nákladů je 50 000 Kč, což je sice náklad vysoký, ale zpracování takovéto příručky nebude mít jen finanční hodnotu, ale především morální.
47
Graf 1: Podíl nákladů jednotlivých činností
Náklady projektu
20%
10%
Provedení dotazníkového šetření Mzdové náklady
10%
Tisk 100 ks publikací Svázání 100 ks publikací
60%
Zdroj: vlastní zpracování Pokud by CzechInvest stanovil cenu této příčky na pouhých 100 Kč a všech prvních 100 ks výtisků prodal, získal by celkem 10 000 Kč. Lze předpokládat, že o tuto příručku nebudou mít zájem jen podnikatelé, ale i široká veřejnost, jako např. studenti. V rámci této práce nebyly osloveny žádné potenciální subjekty, které by měly zájem o vydání nebo následnou koupi publikace.
48
ZÁVĚR Důvodem zvolení tématu této práce, kterým je vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích, je nedostatek ucelených informací, které jsou veřejnosti zdarma přístupné. To vede k nedostatečnému povědomí o arabské kultuře, náboženství a etice a často dochází k odsuzování této skupiny věřících. Neznalost tohoto náboženství byla potvrzena v dotazníkovém šetření, které bylo v rámci této práce zpracováno. Cílem práce bylo provést analýzu interakce náboženství arabských zemí na etiku a etiketu v obchodním jednání. Tento cíl byl naplněn prostřednictvím studia odborné literatury, koránu a komparací všech získaných dat. Práce se zaměřila na vliv náboženství v oblasti obchodní etiky a etikety. Byly vyňaty příslušné úryvky z koránu a ty byly okomentovány a to v souladu s odbornými názory, na které bylo řádně odkazováno. Dotazníkové šetření potvrdilo jak neznalost Čechů, tak také jejich odmítavý postoj k islámskému náboženství. Faktem je, že problém vlivu islámu na život muslimů je složitý. V některých oblastech se muslimové striktně řídí koránem a každý sebemenší přestupek tvrdě trestají. Na straně druhé pasáže z koránu, které se jim nehodí, jednoduše ignorují a nerespektují. Tato bakalářská práce v úvodu stanovovala tři hypotézy. H1: vstup západního podnikatele na trh arabských zemí je složitější, než vstup na jakýkoliv jiný trh, protože v arabských zemích je obchodní jednání od začátku do konce ovlivněno náboženstvím. Tuto hypotézu je možno bez jakýchkoliv pochyb potvrdit. Celé obchodní jednání se řídí islámským náboženstvím a koránem a každý prohřešek proti islámu znamená zrušení obchodního kontraktu. S ohledem na složitost, striktnost a především silnou odlišnost arabské kultury od evropské má každý západní podnikatel velmi složitý úkol, v případě, že se rozhodne navázat zde obchodní vztahy. H2: etika a etiketa v arabských zemích je ovlivněna pouze náboženstvím, nikoliv tradicemi a historickým vývojem. Hypotézu lze vyvrátit. Ač většina etických norem a základů lidského chování a jednání je podmíněno koránem a islámem, existují také oblasti, které nevychází z náboženství, ale i z tradic. Těchto oblastí sice není mnoho, ale jsou.
49
H3: silný podíl českých obyvatel má strach z islámského náboženství a obyvatel arabských zemí. Hypotézu lze potvrdit. Dotazníkové šetření potvrdilo, že Češi nemají pozitivní názor na muslimy a islám, což je podmíněno také současnou situací. Tato práce byla vypracována jako určitá příručka, která dokáže pomoci každému, kdo se hodlá účastnit obchodního jednání v některé z arabských zemí. Práce samozřejmě s ohledem na omezený počet stran vynechává určité detaily, i tak však poslouží velmi dobře jako ucelený přehled a návod, jak vést obchodní jednání s muslimem. Je složité pochopit důležitost koránu pro muslima, protože nevěřící osoba nedokáže přiznat existence Boha. Avšak závěrem lze zhodnotit, že vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích je opravdu velmi silný.
50
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]
ARBERRY, A. J. The Koran Interpreted. 1. vyd. USA: Simon and Shuster, 1996. 708 s. ISBN 978-06-848-2507-6.
[2]
AZIM, Sherif Abdel. Ženy v islámu versus ženy v židovsko-křesťanské tradici. 1. vyd. Kanada: Islamic Propagation in Rabw, 2010. 77 s. ISBN 978-80-904-37371.
[3]
BERRY, Steve. Alexandrijská knihovna. 1. vyd. Praha: Domino, 2012. 455 s. ISBN 978-80-730-3738-3.
[4]
BROWN, Daniel. A New Introduction to Islam. USA: John Wiley and Sons, 2009. 360 s. ISBN 978-14-0515-807-7.
[5]
ČANÍK, Petr; ŘEZBOVÁ, Libuše; VAN ZAVREL, Tomáš. Metody a nástroje podnikatelské etiky. Praha: Oeconomica, 2006. 123 s. ISBN 80-245-1143-6.
[6]
ČIPÁKOVÁ, Jana. Etika: základní etické předpoklady a formy chování v pracovním a společenském styku. Praha: Sting, 2005. 48 s. ISBN 80-8634-249-2.
[7]
DESPINOZA, Benedictus. The Ethics. Teddington: Echo, 2006. 156 s. ISBN 140680-683-8.
[8]
GULLOVÁ, Soňa. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 336 s. ISBN 978-80-247-8288-1.
[9]
GÜLEN, Fethullah. Lásky a Tolerance. 1. vyd. USA: Tughra Books, 2011. 286 s. ISBN 978-15-978-4860-2.
[10]
HINDLEY, Geoffrey. Saladin a počátky džihádu. 1. vyd. Praha: Baronet Publishers, 2009. 256 s. ISBN 978-80-738-4203-1.
[11]
HOLÁ, Lenka. Mediace v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 272 s. ISBN 978-80-247-7537-1.
[12]
JANDOUREK Jan. Slovník sociologických pojmů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 58 s. ISBN 978-80-247-3679-2.
51
[13]
JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Triton, 2003. 223 s. ISBN 80-7254-329-6.
[14]
KADERKA, Michal; AUBRECHT, Radek. Maturitní otázky – Dějepis. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011. 176 s. ISBN 978-80-53-1548-4.
[15]
KANDERT, Josef. Náboženské systémy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 200 s. ISBN 978-80-247-3166-7.
[16]
KHIDAYER, Emíre. Arabský svět - jiná planeta? 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 244 s. ISBN 978-802-0424-952.
[17]
KHIDAYER, Emíre. Arabský svět - jiná planeta? 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 248 s. ISBN 978-80-204-2495-2.
[18]
KOKAISL, Petr. Geografie náboženství: úvod do problematiky studia světových náboženských systémů. Praha: Provozně ekonomická fakulta, 2009. 265 s. ISBN 978-80-213-1935-6.
[19]
KORÁN. 1. vyd. Překlad: Hrbek Ivan. Praha: Odeon, 1991. 794 s. ISBN 80-2070444-2.
[20]
KOVÁŘ, Petr. Témata – všeobecný přehled. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011. 471 s. ISBN 978-80-253-1577-4.
[21]
KURAS, Benjamin. Evropa snů a skutečností. 1. vyd. Praha: Baronet Publishers, 2007. 181 s. ISBN 978-80-721-4971-1.
[22]
HAERI, Šajch Fadhlalla. Základy islámu: Tradice, historie, vývoj, současnost. Praha: Votobia, 1997. 235 s. ISBN 80-7198-212-1.
[23]
LURAGHI, Elena; RANDO, Cinzia; PETTINAROLI Ettore. 52 úžasných dovolených. V Praze: Slovart, 2012. 367 s. ISBN 978-80-7391-664-0.
[24]
MARGOLIOUTH, G. The Koran. 3. vyd. USA: Courier Corporation, 2012. 528 s. ISBN 978-04-8611-484-2.
[25]
MAŠEK, Tomáš; SEKYROVÁ, Petra. Malá ilustrovaná encyklopedie zeměpisu. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2005. 320 s. ISBN 80-735-2287-X. 52
[26]
MUNZAROVÁ, Marta. Zdravotnická etika od A do Z. Praha: Grada Publishing, 2005. 153 s. ISBN 978-80-247-1024-2.
[27]
MÜLLER, Zdeněk. Svaté války a civilizační tolerance. 1. vyd. Praha: Indiana University, 2005. 131 s. ISBN 978-80-700-1355-2.
[28]
Ottův slovník naučný: Ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Sv. XXVII. Praha: Paseka, Argo, 1999. 547 s. ISBN 80-7203-007-8
[29]
POTMĚŠIL, Jan. Šária – úvod do islámského práva. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 224 s. ISBN 978-80-47-8062-7.
[30]
Princ Michael of Albany; SALHAB, Walid Amine. Templáři a tajná moudrost islámu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 245 s. ISBN 978-80-247-3222-0.
[31]
RATLIFF, Brandie. Byzantium and Islam. USA: Metropolitan Museum of Art, 2012. 332 s. ISBN 978-15-8839-457-6.
[32]
RICH, Artur. Etika hospodářství. 1. vyd. Praha: ISE, 1994. 248 s. ISBN 80-8524161-7.
[33]
REID, Richard James. Dějiny moderní Afriky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 331 s. ISBN 978-80-247-3079-0.
[34]
SEKNIČKA, Pavel. Etické řízení ve firmě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1621-3.
[35]
SHARAFUDDIN, Mohammed. Islam and Romantic orientalism. 2. vyd. USA: I. B. Tauris, 1996. 256 s. ISBN 978-18-6064-026-1.
[36]
ŠPAČKOVÁ, Alena. Moderní rétorika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 141 s. ISBN 978-80247-2965-7.
[37]
VÁCLAVÍK, David. Náboženství a moderní česká společnost. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 243 s. ISBN 978-80-247-2468-3.
[38]
WARNER, Bill. Právo šaría pro nemuslimy. 1. vyd. USA: CSPI International, 2015. 30 s. ISBN 978-80-880-8905-6.
53
[39]
YAHYA, Harun. Jak pošetilí vysvětlují korán? 1. vyd. A9 Group. 95 s.
[40]
ÜMIT, Ahmet. Istanbulské memento. Praha: Host, 2014. 576 s. ISBN 978-80-7491374-7.
[41]
NĚMEC, Petr. Byznys ve stínu půlměsíce. Praha: Ekonom: týdeník vydavatelství Economica, 2008. Roč. 33, s. 37 – 38. ISSN 1210-0714.
[42]
ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Jednáme s arabskými partnery. Praha: Kancelář, 2000. Roč. 3., sv. 3., s. 38 – 39. ISSN 1212-1010.
[43]
ZAMYKALOVÁ, Miroslava; GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Problematika mezikulturních rozdílů v mezinárodním jednání a podnikání. Praha: Acta Economica Pragensia, 2005. Roč. 13, č. 2, s. 147 – 157.
[44]
PewResearchCenter. The Future of World Religions: Population Growth Projections, 2010 – 2050 [online]. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné na internetu: http://www.pewforum.org/2015/04/02/religious-projections-2010-2050/
[45]
ŽUFAN, Jan, Jan HÁN a Monika KLÍMOVÁ. Kapitoly z personálního a interkulturního managementu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 138 s. ISBN 978-80-7478-328-9.
54
PŘÍLOHY Příloha 1: Vývoj počtu věřících ve světě
Zdroj: http://www.pewforum.org/2015/04/02/religious-projections-2010-2050/
55
Příloha 2: Vyhodnocení věřících jednotlivých náboženství
Zdroj: http://www.pewforum.org/2015/04/02/religious-projections-2010-2050/
56
Příloha 3: Znění dotazníku
Vážení, jsem studentkou Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o., katedry cestovního ruchu a v současné době pracuji na své závěrečné práci s tématem: Vliv náboženství na vývoj etiky a etikety v arabských zemích. Ráda bych Vás požádala o pravdivé vyplnění následujících otázek, které poslouží pouze pro účely zpracování mé práce. Dotazníky jsou anonymní. Děkuji a přeji příjemný den. Monika Ramsová
Otázky identifikační 1. Uveďte Vaše pohlaví. a) muž b) žena 2. Uveďte věkovou kategorii, do které spadáte: a) méně než 20 let b) 21 – 30 let c) 31 – 40 let d) 41 – 50 let e) 51 – 60 let f) 60 let a více 57
3. Jaká je Vaše současná pracovní pozice? a) jsem majitel firmy, podnikatel, živnostník, OSVČ b) jsem zaměstnanec – dělník c) jsem zaměstnanec – administrativní pozice d) jsem nezaměstnaný/á e) jsem ekonomicky neaktivní (mateřská dovolená, invalidní důchod, student, penzijní důchod apod.)
Otázky znalostní 4. Jaké je nejčastější náboženské vyznání v arabských zemích? a) křesťanství b) židovství c) islám d) buddhismus e) ateismus 5. Spojte, prosím, druh náboženství a jejich nejznámější svatou knihu (některá náboženství mají více svatých knih) a) křesťanství
Tóra, Tanach, Talmud
b) židovství
Korán
c) islám
Bible
d) buddhismus
Théraváda, Mahájána
6. Jak se jmenuje legislativa, tedy právoplatné zákony, které striktně vychází z náboženství islámu a svaté knihy Koránu, jež je v současné obě závazná? 58
a) šaháda b) zakát c) hadži d) šaría e) džihád 7. Ze kterého náboženství vznikla před několika tisíci lety povinnost zahalovat ženy? a) křesťanství b) židovství c) islám d) buddhismus 8. Pro muslimy (vyznavače islámu) je striktně stanovena povinnost se modlit a při modlitbě vykonávat přesně danou pohybovou skladbu. Kdo je oproštěn od povinnosti pohybu při modlitbě? a) děti b) těhotné ženy c) kdokoliv, kdo se necítí dobře d) staří nemocní lidé 9. Jakých je pět pilířů islámské víry? a) vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; půst v měsíci ramadánu; pouť do Mekky; náboženská daň – almužna pro chudé b) vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; svatý boj džihád; pouť do Mekky; náboženská daň – almužna pro chudé c) vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; půst v měsíci 59
ramadánu; pouť do Mekky; svatý boj - džihád d) vyznání víry v Alláha jako jediného Boha; modlitba 5x denně; půst v měsíci ramadánu; svatý boj – džihád; zahalování žen 10. Jaký názor má islámská legislativa a korán na muslimské ženy? a) žena je rovnocenná muži b) žena je 1/2 muže c) žena je 1/3 muže d) žena je 1/4 muže Otázky názoru 11. Je podle Vašeho názoru správné, aby náboženství mělo vliv na stát, zákony, společenské dětí a veškerý lidský život? a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne 12. Považujete etiku, etiketu a mravnostní principy za důležité pro lidskou společnost i jedince? a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne 60
13. Myslíte si, že i obchodní jednání by se mělo řídit etikou, etiketou a mravnostními principy? a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne 14. Mělo by mít náboženství vliv na etiku a etiketu? a) ano b) ne 15. Považujete běžné úroky, se kterými pracují bankovní a další instituce za špatnou věc? a) ano b) ne
16. Schvalujete diskriminaci jakéhokoliv typu? a) ano b) ne 17. Pociťujete strach, když se setkáte s muslimem? a) ano b) ne 18. Máte-li zájem, zde je prostor, abyste se jakkoliv vyjádřili k dané problematice.
61
................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................
62