BLANSKO Klamova huť Poslední z železářských provozů na blanenském salmovském panství a jedinou, která se do dneška zachovala je Clamova huť (tzv. Klamovka). Byla vystavěna jako jediná při řece Svitavě, kde bylo využito staršího vodního díla původně mlýna (1763), později hamru a válcovny. Podmínkou povolení stavby bylo použití koksu jako výhradního paliva. V roce 1875 bylo v huti kromě vysoké pece s výtahovou věží a ve slévárně šedé litiny dvojice kuploven. Provoz huti , jejíž roční produkcí bylo 60 000 centů surového železa, výrobním artiklem slévárny byla hlavně komerční a stavební litina. Výroba byla ukončena roku 1892, stejně jako ve starší Mariánské huti v údolí říčky Punkvy. V tomto údolí přetrvaly do dneška strojírny a slévárna šedé litiny. Řada uměleckých odlitků, jako kašny a skulptury zdobí dodnes Blansko, případně jeho okolí. V místním zámku je instalována expozice blanenské litiny. Dnes budova slouží jako příležitostná výstavní expozice umělecké litiny. PŘÍSTUP: Objekt je přístupný pouze po dobu pořádání výstav. Více informací: http://www.cestovatel.cz/clanky/klamova-hut-klamovka Stará huť Adamov (Huť Františka) Objekty Staré huti jsou pozůstatkem hutnického komplexu zbudovaného v polovině 18. století knížecím rodem Liechtensteinů. Huť navázala na starší tradici hutní výroby v Adamově, blízkého středověkého Althamru. Nejstarší doklady místního železářství však pocházejí z raného středověku od slovanských hutníků (8.–11. století). Vysoká pec zde pracovala od roku 1746, podnik se zaměřoval na výrobu pro armádu a potřeby knížecího velkostatku. Výroba byla pro nerentabilnost ukončena roku 1877. Areál ve správě Technického muzea v Brně, které po rekonstrukci objektů zřídilo v budově bývalé modelárny expozici historie místního železářství. Součástí aktivit muzea jsou experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryty při archeologických výzkumech v okolí na více jak patnácti lokalitách. Hutí a jejím okolím prochází naučné stezky Cesty železa Moravským krasem. OTEVÍRACÍ DOBA: duben–říjen: úterý–neděle, svátky od 9.00 do 17.00 h, v jiné dny na objednávku Více informací: http://www.technicalmuseum.cz/adamov-pamatka Větrný mlýn Kořenec Větrný mlýn holandského typu, vystavěn z kamene roku 1866, dnes bez větrných lopat, kterých bylo původně atypických 6. Vnitřní mlecí zařízení zachováno, stavba renovována, v ní soukromé muzeum majitele ing. Doubka. PŘÍSTUP: Mlýn je užíván jako soukromý rekreační objekt a jeho vnitřek je přístupný veřejnosti jen v rámci národopisných slavností konaných v obci Kořenec.
Více informací: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006011901 Větrný mlýn Rudice Zděný větrný mlýn holandského typu na okraji obce nad krasovým údolím Rudického propadání. Byl vystavěn roku 1865 a pracoval do dvacátých let minulého století. V přízemí obydlí mlynáře, v pozdější době využíván k rekreačním účelům. Dnes péčí obce v objektu a jeho okolí expozice mající vztah k zaniklým výrobním činnostem a přírodním zajímavostem okolní oblasti Moravského krasu. OTEVÍRACÍ DOBA: květen–září: úterý až neděle Více informací: http://www.rudice.cz BRNO-MĚSTO Brněnská přehrada (Vodní nádrž Brno-Kníničky) Přehrada vytvářející vodní nádrž byla vystavěna v letech 1936 až 1940. Objekty díla, vedle vlastní přehradní zdi, tvoří vodní elektrárna pod pod přehradou a průběžná elektrárna pod zdrží jezu v Brně Komíně. Projekt vodního díla byl zpracován v letech 1926 a 1927 na brněnské technice pod vedením prof. Bažanta, který byl přepracován podle poznatků ze stavby přehrady ve Vranově nad Dyjí. Architektonický projekt hráze zpracoval arch. Jaroslav Grunt. Generálním dodavatelem stavební části byla firma Mueller a Kapsa z Prahy, návodní tabulové uzávěry dodaly Vítkovické železárny, Kaplanovu vertikální turbínu a technologie strojírny ČKD Blansko. Na jaře roku 1945 chtěla ustupující německá vojska vyhodit horní část hráze do povětří. Nad přepady byly umístěny protitankové miny a čekalo se na chvíli, kdy přes hráz budou přejíždět sovětské tanky. Zásluhou hrázného Šikuly a jeho druhů, kteří ruské velení včas varovali, se tanky do léčky nenechaly vlákat. Tím bylo zabráněno odpálení min a následnému poškození statiky hráze. PŘÍSTUP: Přehrada je běžně přístupná. Více informací: http://www.brnenskaprehrada.cz Městská elektrárna Brno Roku 1898 byla zřízena nová městská elektrárna na Radlasu v blízkosti městské plynárny. Stavba nahradila původní elektrárnu na ulici Ponávka č. 37 z roku 1882, která sloužila k osvětlení Nového městského divadla dodaného firmou Edison. Provoz elektrárny byl vybaven třemi kotly Babcock Wilcox, třemi tandemovými parními stroji Colman o výkonu 900 HP a třemi generátory na střídavý proud od firmy Schuckert o úhrnném výkonu 600 kVA. Zvýšená potřeba elektrické energie spojená s tramvajovou dopravou a celkovou elektrifikací města si vyžádaly další rozšíření technického vybavení elektrárny, roku 1899 kompaundním parním strojem systém Lenz, roku 1901 Lavalovou parní turbínou, roku 1903 Parsonsovou turbínou a roku 1908 parní turbínou vyrobenou v První
brněnské strojírně. Roku 1912 město uzavřelo smlouvu se společností Oelag vlastnící Oslavanskou elektrárnu o odběru elektrického proudu z tamní elektrárny. Městská elektrárna sloužila nadále pouze pro potřebu městské tramvajové dopravy. PŘÍSTUP: Objekt je přístupný v rámci provozu. Více informací: http://www.zmehistory.cz/ZME1.htm Teplárna Brno Brněnská metropole byla na počátku 20. století významným střediskem textilního průmyslu. Působila zde řada významných továren, které ke své výrobě neodmyslitelně potřebovaly elektřinu a teplo (páru). Tehdejší spotřeba páry dokonce převyšovala potřebu tehdejšího New Yorku. Neustále se zvyšující potřeba energií vedla podniky k úvahám o výstavbě vlastních závodních elektráren, což bylo méně efektivní řešení ve srovnání s návrhem vystavět v Brně teplárnu s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Aby nová teplárna nezaostávala za světovým vývojem, bylo důležité vyřešit základní schéma teplárny. Soutěž přinesla 9 alternativních řešení, v rámci kterých byla navrhována i netradiční řešení. Vítězné řešení se později dokonce stalo základem pro výstavbu dalších československých tepláren (Náchod, Olomouc, Dvůr Králové). Výkopové práce byly zahájeny 1. dubna 1929 na ulici Špitálka. Z důvodu nevhodného půdního složení musel být stavební pozemek zpevněn 7000 kusy pilotů. Teplárna o celkovém výkonu 185 t/hod byla spuštěna za pouhých 20 měsíců od zahájení prvních stavebních prací. Brněnská metropole se mohla pochlubit první teplárnou svého druhu v tehdejším Československu, se schopností využít až 80 % energie uvolněné při spalování vstupního paliva. Díky výstavbě teplárny mohlo být navíc z centra Brna odstraněno 68 kouřících továrních komínů, což významně přispělo k ozdravení brněnského ovzduší. PŘÍSTUP: Objekt je přístupný v rámci provozu. Více informací: http://www.teplarny.cz/stranka/10/historie VIDA! (Zábavní vědecký park Brno) Od 1. prosince 2014 otevřel zvídavým návštěvníkům své brány brněnský zábavní park, kde se věda stává doslova hrou. Chcete se projet na laně jako cirkusový artista nebo zažít na vlastní kůži zemětřesení? Tyto a dalších na sto padesát vědou nabitých „atrakcí“ čekají na každého, kdo si přijde vyzkoušet a ochytat vědu na vlastní kůži. Na cedulky „Dotýkati se exponátů zakázáno“ zapomeňte, zde platí přesně opačné pravidlo: „Dotýkati se exponátů přísně doporučeno“. Expozice VIDA! se skládá ze čtyř tematických částí – Planeta, Civilizace, Člověk a Mikrosvět. „Pátou“ částí je pak dětské science centrum určené pro děti od dvou do šesti let. Vše doplňují labodílny určené ve všední dny pro školní exkurze a o víkendu přístupné na speciální vstupenku a Divadlo vědy, které několikrát denně uvádí představení plné zábavných pokusů.
OTEVÍRACÍ DOBA: pondělí až neděle od 10 do 18 hodin Více informací: http://www.vida.cz BRNO-VENKOV Důl Kukla (Permonium Oslavany) Ve svahu nad levým břehem řeky Oslavy byla v letech 1856–94 ražena dědičná štola směrem ke Zbýšovu. Důl Kukla vybudován severně obce jako větrná a čerpací jáma dolu Františka.V roce 1910–13 důl prohlouben pro zásobování tepelné elektrárny v místě a moderně technicky vybaven. Vystavěna těžní věž a provozní objekt ze železobetonové skeletové konstrukce podle projektu brněnské firmy AST s atypicky umístěným těžním strojem v horním podlaží těžní věže. Výroba zastavena roku 1973, jáma zasypána 2006. Dne 1. 5. 2012 byla těžní věž zpřístupněná turistům, milovníkům industriálních památek a návštěvníkům vyhledávajícím zábavu a adrenalinové zážitky. Naleznou zde netradiční obřadní síň, muzeum oslavanských pověstí nebo kavárnu na otevřené terase s obří lanovkou. OTEVÍRACÍ DOBA: mimo listopad a prosinec v sobotu, v neděli a ve státní svátky, v červenci a srpnu i pondělí až pátek Více informací: http://www.vezkukla.cz, http://www.permonium.cz Důl Simson ve Zbýšově u Brna Z jednoho z hlubinných dolů rosicko-oslavanské uhelné pánve založeného v roce 1848 se zachovala těžní věž ocelové příhradové konstrukce z roku 1902 nad jámovou budovou z roku 1848, která je jednou z nejstarších svého druhu v české republice. Důl se nachází uprostřed obce a jeho vlastníkem je město Zbýšov, které opravilo stylovou budovu při dolu k obytným účelům. PŘÍSTUP: K věži je volný přístup Více informací: www.rosicko-oslavansko.cz/13-historie/30-prehled-dolu/25-dul-simson.html Hamr Lesní Hluboké Ve staré železářské oblasti při říčce Bitýšce se pod skálou Bochník (Pecen) nacházejí relikty hamru, jehož provoz je potvrzen prameny k roku 1689. Později byl přestavěn a roku 1779 pronajat J.V. Homoláčovi. Z tohoto období je znám i inventář tohoto zkujňovacího hamru, jehož čtvercová budova byla částečně zahloubena do terénu a při němž byl přeložen tok Bitýšky. Objekt zaniklý po skončení výroby roku 1855 byl archeologicky zkoumán Technickým muzeem v Brně. PŘÍSTUP:
Objekt je volně přístupný v krajině. Více informací: http://www.lesnihluboke.cz Jarošův mlýn Veverská Bítýška Mlýn na západním okraji obce na Bílém potoce byl vystavěn a vybaven mlýnským zařízením v roce 1938. čtyřpodlažní budova je vybavena vzorovým mlecím zařízením pardubické firmy Prokop a synové, které tvoří 4 válcové stolice a čisticí stroje. Zařízení bylo dodáno a instalováno ve lhůtě šesti týdnů. Pohání je dvojice Francisových vertikálních turbin. OTEVÍRACÍ DOBA: únor–prosinec: pátek až neděle, červenec a srpen i úterý až čtvrtek Více informací: http://www.jarosuvmlyn.cz Kovárna Těšany Současnou podobu vtiskla vesnické kovárně přestavba v 18. století, na ni navázala renovace objektu v první polovině 70. let minulého století, při níž byla zřízena expozice kovářství a venkovského bydlení, později i expozice kolářství. Celek odpovídá svým uspořádáním ukázce života v polovině 19. století. V objektu kovárny, která je ve správě Technického muzea v Brně, jsou pořádány setkání a soutěže kovářů a kulturní akce pořádané obcí Těšany. OTEVÍRACÍ DOBA: duben, květen, říjen: soboty, neděle a svátky 9–17 hodin červen–září: úterý–neděle, svátky 9–17 hodin Více informací: http://www.technicalmuseum.cz/kovarna-v-tesanech Šmelcovna (Železářská huť Javůrek) Huť známá jako Šmelcovna založena v údolí Bílého potoka (dříve Bitýšky) v roce 1745 na místě středověké úpravny místních stříbronosných rul. Majitel veverského panství hrabě Prosper ze Sinzendorfu dal vystavět vysokou pec zpracovávající místní ložiska železné rudy a zásobující další hamry v okolí. Roku 1780 byla huť do té doby provozovaná v režii panství pronajata J. V. Homoláčovi, po němž se vystřídala řada dalších nájemců až do roku 1874, kdy byl provoz huti ukončen a její objekty postupně zbourány a rozebrány (vysoká pec roku 1855). Zůstaly zachovány pouze části opěrných zdí a část zdiva pomocného objektu při levém břehu dnes suchého náhonu pod bývalým rybníkem, západně dnešní osady, vzniklé na místě zaniklé huti. V okolí četné stařiny dokládající dolování. PŘÍSTUP: Volně přístupné v krajině. Více informací: http://www.obecjavurek.cz BŘECLAV
Větrný mlýn Klobouky u Brna Dřevěný větrný mlýn beraního typu na návrší nad městečkem byl přenesen roku 1982 z Pacetluk a na místní trati U větřáku roku 1985 renovován. Připomíná tak původních šest větrných mlýnů tvořících kdysi dominantu městečka. Nejstarší zmínka pochází z roku 1748. Poslední z místních mlýnů byl zakoupen roku 1934 místní Občanskou záložnou, válečnými událostmi v roce 1945 byl zničen. OTEVÍRACÍ DOBA: květen až září: sobota a neděle Více informací: www.kloboukyubrna.eu/mesto-klobouky-u-brna/informace-o-meste/vetrny-mlyn Vodní elektrárna Lednice Nachází se v Lednickém parku na břehu Zámecké Dyje. Byla zbudována Lichtenšteiny ve dvacátých letech minulého století a byla jednou z prvních vodních elektráren v regionu. Zásobovala proudem zámek a přilehlé hospodářské budovy. Dne slouží jako letní bufet a přístaviště. Vlastní turbína byla opravena a nachází se jako exponát uvnitř objektu. PŘÍSTUP: Objekt je přístupný v rámci prohlídky Lednického parku Více informací: http://www.turistika.cz/mista/lednice-vodni-elektrarna-turbina Vodní mlýn Nejdek Nachází se na severním okraji malé osady Nejdek, která leží severozápadně od jihomoravské obce Lednice. Tento krásný barokní vodní mlýn prošel v nedávné době nákladnou rekonstrukcí. PŘÍSTUP: Objekt je v soukromém vlastnictví, areál mlýna není přístupný. Více informací: http://www.turistika.cz/mista/nejdek-vodni-mlyn HODONÍN Průžkův mlýn ve Strážnici Jedna z nejstarších dochovaných staveb Strážnice, o které se píše již v roce 1543, má historické architektonické prvky: mohutné nosné trámy a dřevěný mlýnský mučící pranýř s letopočtem 1601. Původně vodní mlýn postupně prošel přestavbou zařízení na parní na konci 19. stol. a posléze na elektrický válcový mlýn ve 30. letech 20. stol. Interiér je kompletně vybaven mlýnským zařízením ze 30. let 20. století. Mlýn mlel do roku 1975. Dnes je v mlýně otevřena muzejní expozice mlynářství. OTEVÍRACÍ DOBA:
přes letní sezonu o víkendech od 10 do 18 hodin Více informací: http://www.straznice-mesto.cz/pruzkuv-mlyn/d-1267 Větrný mlýn Kuželov Je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů tzv. holandského typu. Byl pravděpodobně postaven v roce 1842 a více než sto let sloužil zemědělcům z Kuželova, Hrubé Vrbky a dalších vesnic. V roce 1946 ustala jeho činnost úplně. Celý areál je ponechán v původním prostředí s téměř zachovanou původní architekturou umožňující ukázkový provoz. V přilehlých obytných a hospodářských budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení a místního způsobu malovýrobního hospodaření z přelomu 19. a 20. století. Je zde vystaven soubor zemědělského nářadí a zařízení dokumentující tradiční zemědělské výrobní postupy. Součástí expozice je i ukázka různých nástrojů používaných k údržbě strojního zařízení mlýna, kterou většinou prováděl sám mlynář. OTEVÍRACÍ DOBA: duben, květen, říjen: soboty a neděle, svátky 9–17 hodin červen–září: úterý–neděle, svátky 9–17 hodin Více informací: http://www.technicalmuseum.cz/vetrny-mlyn-v-kuzelove Větrný mlýn Starý Poddvorov Menší celodřevěný mlýn německého typu. Mlýn byl postaven v roce 1870, k mletí obilí sloužil až do roku 1949. Mlýn byl v historii opakovaně rekonstruován, k té vůbec největší došlo v roce 2003, kdy se podařilo zachovat také původní technické vybavení mlýna. Stavba je technickou památkou. V letním období zde můžete navštívit muzeum. OTEVÍRACÍ DOBA: v letním období v sobotu a v neděli od 10 do 17 hdin Více informací: http://www.poddvorov.cz/informace-o-obci/zajimavosti/vetrny-mlyn Vodní elektrárna Veselí nad Moravou Pro zásobování svého mlýna a místní obce elektrickým proudem zřídil mlynář J. Janiš roku 1906 elektrárnu, kterou roku 1913 koupil majitel velkostatku hrabě Bedřich Chorynský. Roku 1915 byla elektrárna rozšířena a vybavena vertikální turbínou pohánějící třífázový generátor firmy AEG pro střídavý proud o výkonu 175 kW a napětí 6000 V. Zařízení je plně funkční. PŘÍSTUP: Elektrárna prochází opravou, měla by být v dohledné době otevřena prohlídkám. Více informací: http://www.veseli-nad-moravou.cz
VYŠKOV Větrný mlýn Chvalkovice Větrný mlýn holandského typu se nachází asi 500 m východně od obce na kótě 384. Zdivo je netradičně z cihel, to dokazuje, že mlýn je mladšího data. Kuželová střecha je krytá šindelem. Mlýn začal mlet v roce 1873, prvním mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Po něm mlynářské řemeslo převzal v roce 1920 syn Jan. Přelomem v dějinách Vítkova větřáku je rok 1918, kdy mlecí zařízení přestalo vyhovovat zvýšeným nárokům na množství semletého zrna. Vzrostlý borovicový les zamezil přístupu převládajícím větrům. Podnikavý mlynář instaloval do mlýna benzínový motor, cena benzínu ale neúnosně vzrostla. Proto předělal motor na koks, který využíval k pohonu mlecího stroje koksový plyn s podporou energie přehřáté vodní páry. Po tomto, na tehdejší dobu jistě pokrokovém zlepšováku, nenajdeme dnes bohužel již žádnou stopu. Z nařízení protektorátních úřadů byl roku 1941 provoz mlýna ukončen. Současný majitel, pravnuk posledního mlynáře začal z rozsáhlými opravami. V roce 2004 získal mlýn novou šindelovou střechu včetně krovů. PŘÍSTUP: Objekt je volně přístupný v krajině, jde však o soukromý objekt bez možnosti pravidelné prohlídky. Více informací: http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2005123101 Větrný mlýn Ruprechtov Zděný větrný mlýn je vybavený Halladayovou větrnou turbinou a regulačním zařízením přístupným ze střešní plošiny. Mlýn byl vystavěn roku 1873 Cyrilem Wágnerem, který nahradil roku 1882 větrnou smrští zničená klasická křídla větrným kolem moderní konstrukce. K ověření funkce větrného motoru mu pomohly funkční modely, na jejichž základě instaloval volnoběžnou větrnou turbinu zdvojnásobující výkon mlýna. Po častých změnách majitelů ve 20. století byl provoz mlýna pro jeho polohu blízko střelnice užívané Wehrmachtem zastaven. Po roce 1948 byl poslední majitel J. Tesař vystěhován, zařízení chátralo. Péčí restituenta byla původní provozu neschopná pohonná jednotka rozebrána a nahrazena funkční kopií původního motoru zhotoveného podle originální dokumentace. PŘÍSTUP: Objekt bývalého mlýna je využíván k rekreačním účelům. Přístupno po domluvě, v říjnu otevřen pro veřejnost. Více informací: http://www.mlynruprechtov.cz
Vodní nádrž Opatovice Vodárenská nádrž Opatovice na řece Malá Haná se nachází v blízkosti stejnojmenné obce. Oblast Vyškovska a Bučovicka potřebovala ve druhé polovině
minulého století nové zdroje vody pro rozvoj průmyslu a bytovou zástavbu. Vhodnou lokalitou pro novou vodárenskou nádrž byl profil na řece Malá Haná, jejíž povodí zasahuje do zalesněné části Drahanské vrchoviny bez významných zdrojů znečištění. Hlavním účelem nádrže je zajištění vody pro zásobování obyvatelstva, proto v jejím okolí byla v roce 1986 vyhlášena pásma hygienické ochrany a vyloučena rekreace. Ze zásobního objemu v nádrži se odebírají přibližně 2 mil. m³ vody ročně pro úpravu na pitnou vodu. Dalším významným účelem je zajišťování minimálního průtoku v toku pod hrází. Od roku 2008 je tento průtok využit při výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně o výkonu 5,5 kW. PŘÍSTUP: Přehrada není volně přístupná, Povodí Moravy pořádá na Světový den vody exkurze. Více informací: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/opatovice/
ZNOJMO Památník Prokopa Diviše v Příměticích u Znojma Drobná stavba památníku od brněnského architekta Bohuslava Fuchse pochází z roku 1936 a je zajímavým architektonickým detailem obce. Uvnitř se nachází expozice připomínající život Prokopa Diviše, zejména jeho bádání a objevy na poli fyziky, lékařství a hudby. Památník doplňuje model nejproslulejšího Divišova vynálezu – prvního uzemněného bleskosvodu na světě. OTEVÍRACÍ DOBA: květen až září po domluvě, pro skupinu minimálně pěti osob Více informací: http://www.znojmuz.cz Přehrada Jevišovice Vodní dílo na říčce Jevišovce je první moravskou zděnou přehradou a jednou z nejstarších v Evropě. byla vybudována v letech 1894 až 1896. Je zděná z lomového kamene,její výška dosahuje 13,8 m, délka koruny 122 m. Jako spodní výpusti slouží tři průchodné štoly vyzděné z kvádrů uzavírané na návodní straně litinovými plochými stavidly ovládané ručně z koruny hráze. V roce 1951 byla hráz zvýšena o 1,5 m a vylámáno ve skále nové odpadní koryto. PŘÍSTUP: Přehrada je volně přístupná. Více informací: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/jevisovice, http://www.jevisovice.cz Přehrada Vranov nad Dyjí
Gravitační přehradní hráz z litého betonu a hydrocentrálou na řece Dyji, je jednou z prvních staveb svého druhu v českých zemích. Původní projekt z let 1908–1911 byl přepracován a realizován v období let 1930–1933. Těleso přehradní hráze dosahuje délky 293 m , její výška je plných 54 m. Elektrárna byla osazena třemi Francisovými turbinami. PŘÍSTUP: Přehrada je volně přístupná Více informací: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/vranov Větrný motor Vedrovice Větrná turbína pro pohon čerpadla vody pro místní sdružení zřízené v obci v letech 1912–1914. Výrobek hranické firmy Kunz pracoval do roku 1947. Zachováno oběžné kolo s plechovými lopatkami na stožáru příhradové konstrukce. PŘÍSTUP: K věži je volný přístup. Více informací: http://www.vedrovice.cz/vetrne_kolo.php Větrný motor Višňové Větrná turbina pohánějící vodní čerpadlo vystavěná roku 1910 pro potřebu velkostatku. Výrobek drážďanské firmy R. Brauns pod názvem Herkules. Po roce 1918 motor využívalo do roku 1948 Vodovodní sdružení. Zachováno oběžné kolo s plechovými lopatkami, kormidelní zařízení a příhradový stožár spolu se zděnou válcovou cisternou. PŘÍSTUP: K věží je volný přístup Více informací: http://www.visnove.cz Vodní mlýn ve Slupi Monumentální budova pozdně renesančního velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly na spodní vodu vznikla v první čtvrtině 17. století na tzv. Mlýnském náhonu využívajícím vodu řeky Dyje. mlýn se stal roku 1970 majetkem státu, dnes ve správě Technického muzea v Brně. v letech 1981–1983 byl mlýn expozičně upraven a zpřístupněn veřejnosti. Těžiště prohlídky je ve výrobních prostorách mlýna, kde jsou zabudována čtyři komplexní technologické celky, na nichž je možno v ukázkovém provozu sledovat celý proces mletí obilí. OTEVÍRACÍ DOBA: duben–říjen: úterý–neděle, svátky 9–17 hodin Více informací: http://www.technicalmuseum.cz/slup-pamatka, http://www.slup.cz
