Veřejné zájmy a veřejná politika První lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček
O čem bude tato přednáška? Příklady konfliktů veřejných a soukromých zájmů Co jsou veřejné zájmy? Co je veřejná politika? Základní pojmy Polity, policy, politics Otcové zakladatelé
Příklady konfliktů veřejných a soukromých zájmů P 1:
P 3:
P 2:
P 4, 5, 6….
Zájmy veřejné, skupinové a soukromé - střety V jakých hodnotových kontextech může operovat zástupce občanů – volený poslanec? Vlastní svědomí (zvnitřněné hodnoty) Veřejné zájmy, vyjádřené např. v obecných programových dokumentech (vládní prohlášení, program politické strany) Skupinové zájmy (lobbying, korupce) Prospěch vlastní politické strany a/nebo poškození ostatních Vlastní prospěch
Veřejné zájmy… "Dospělí lidé, chce se věřit, sdílejí shodné veřejné zájmy. Veřejný zájem se však u nich směšuje, a někdy je v rozporu, s jejich soukromými a speciálními zájmy. Je-li tomu tak, lze říci, že veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně, racionálně, jednali nezaujatě a s dobrými úmysly." (Walter Lippmann, Essays in the Public Interest Philosophy. Boston, Little, Brown and Co. 1955, str. 42)
Veřejné zájmy - kontext Ve společnosti mezi sebou vzájemně soupeří různé hodnotové orientace a vize, což se projevuje i v rozdílném hodnotovém ukotvení různých veřejných politik. Např. diskuse o podobě státního rozpočtu (vyrovnaný za všech okolností vs. podpora vědy a školství i za cenu rozpočtového deficitu)
Někteří teoretici vycházející z metodologického individualismu a filozofického objektivismu pojem veřejných zájmů odmítají jako zavádějící (Kinkor 1996).
Znaky veřejných zájmů Týkají se kvality života občanů dané společnosti nebo jiných hodnot, které občané považují za důležité; mohou být vztaženy ke kvalitě či efektům fungování společnosti jako celku; jsou historicky podmíněny fází civilizačního vývoje, mohou se měnit; vstupují na pole, v němž se střetávají s diferencovanými individuálními, skupinovými, institucionálními zájmy a jsou zde identifikovány, formulovány, uznávány a realizovány. Přijatá rozhodnutí ovlivňují způsob tvorby, rozdělování a užití veřejných statků, ovlivňují kvalitu života velkých sociálních skupin a uspokojování funkčních potřeb celé společnosti; týkají se aktuálních sociálních problémů nebo možné budoucnosti (reaktivní versus aktivní veřejná politika - např. uplatňování konceptu udržitelnosti rozvoje); odpovědnost za jejich realizaci často přesahuje kompetenční rámec jedné instituce, jednoho resortu, v éře globalizace často i jednoho státu.
Veřejný zájem – příbuzné pojmy Obecné blaho, obecné dobro, společné dobro (sociální nauka katolické církve) Společné blaho (Martenas 1991) Nadindividuální zájem (Ochrana 1999) Obecný zájem (Lisabonská smlouva)
Otázka k zamyšlení Jsou pokusy o regulaci internetu ve veřejném zájmu?
Co je veřejná politika? Teorie… Veřejnou politiku (jako vědní disciplínu) vymezujeme jako disciplínu, propracovávající a aplikující výkladové rámce sociologie, ekonomie, politických věd, práva, teorie řízení a dalších oborů k analýze a prognóze procesů formování a uplatňování veřejných zájmů vážících se na řešení diferencovaných sociálních problémů. Věnuje se přitom především institucionálnímu zprostředkování těchto procesů veřejným, občanským a do jisté míry i komerčním sektorem v poloze, která je využitelná politickou praxí. (Potůček 2015.)
…i praxe Poslání veřejných politik lze rozumět jako úsilí řešit sociální problémy a uspokojovat tím veřejné zájmy. Například rodinná politika jako sociální praxe reaguje na sociální problémy, dané výskytem dysfunkcí či projevy rozpadu rodin v situaci, kdy společnost formuluje dobré fungování rodin jako veřejný zájem. Významná rozlišení veřejné politiky jako sociální praxe (na příkladu rodinné politiky): Preventivní versus reaktivní (předmanželské poradny vs. náhradní rodinná péče) Podle uplatňovaných regulačních principů či nástrojů (rodinné právo, dětské přídavky, předškolní zařízení, výchova k rodičovství) Globální/EU/národní/lokální (rodinná politika se realizuje především na národní úrovni, někdy i a na úrovni kraje či obce) Podle zúčastněných aktérů (ministerstva, organizace občanského sektoru poskytující služby, církve, školy, policie, soudy, samotní členové rodin) Podle věcného zaměření (budoucí rodiny, rodiny s nezaopatřenými dětmi, rodiny s handicapovaným členem, neúplné rodiny)
Veřejná politika - rozlišení Liberální veřejná politika zasahuje až tam, kde prosazování individuálního/skupinového zájmu ohrožuje uznaný veřejný zájem. Paternalistická veřejná politika prosazuje uznaný veřejný zájem bez ohledu na měnící se povahu sociálních problémů či újmu individuálních zájmů.
Interdisciplinarita veřejné politiky Příklady témat Filozofie logika, hodnoty a etika, teorie spravedlnosti Sociologie porozumění společnosti jako celku, třídně sociální struktura, sociální status, sociální problémy, sociální zájmy, sociální vyloučení Ekonomie instrumentální racionalita, institucionální ekonomie, analýza nákladů a výnosů, politická ekonomie, hospodářská politika Politologie politické procesy, politické instituce a aktéři Veřejná správa role byrokracie ve formování politiky a v implementaci rozhodnutí Právní vědy právo jako normativní a regulatorní rámec Teorie řízení procesy rozhodování a realizace rozhodnutí (Potůček 2015)
Otázka k zamyšlení Proč má veřejná politika širší záběr než veřejná správa?
…pojmový trs “veřejný”… Veřejná politika zahrnuje do své pojmové výbavy několik sousloví, jejichž společným jmenovatelem je adjektivum veřejný. veřejný zájem, veřejné záležitosti
Sociologie, politické vědy
veřejný prostor
Politické vědy, teorie komunikace
veřejný sektor, veřejné finance, veřejné statky
Ekonomie
veřejné právo, veřejné zájmy
Právo
VLÁDNUTÍ
Veřejná politika
Pojmy
vs.
English
Česky
Public affairs, issues
Veřejné záležitosti
Public interests
Veřejné zájmy
Public tasks
Veřejné úlohy
Polity
Obecná idea a strukturálně-funkční rámec politického procesu; „Volba společnosti“ Politický proces střetávání a vyrovnávání zájmů
Politics Public policy (policy, policy science, policy studies) Policy analysis
Veřejná politika
Policy research
Veřejně politický výzkum
Political science
Politologie, politické vědy
Governance
Vládnutí
Government
Vláda
Analýza politiky
Polity, policy, politics! „Politický řád tvoří rámec (polity), v němž na základě strategie politického konfliktu a konsenzu (politics) vzniká materiální politika (policy).“ (Fiala, P., K. Schubert. 2000. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Praha, Barrister & Principal. s. 19.)
Polity
Obecné ukotvení, zaměření dané společnosti, „volba společnosti“
Policy
Nejblíže českému pojmu „veřejná politika“ (sledující veřejné zájmy)
Politics
Procesy střetávání a řešení zájmových konfliktů aktérů prostřednictvím politických institucí
Úkol Zkuste zařadit následující příklady:
zavedení školného na VŠ, přijetí nové ústavy, zamítnutí návrhu státního rozpočtu v parlamentu. Polity Policy Politics
Otcové zakladatelé, jejich pokračovatelé a hlavní přínosy Arrow, Kenneth J.
Logika kolektivního výběru
Axelrod, Robert
Kooperativní/nekooperativní jednání aktérů v interakci
Dahl, R.A.
Teorie demokracie, polyarchie
Dahrendorf, Ralf
Individuální práva a sociální závazky; sociální liberalismus
Dror, Yehezkel
Racionální model veřejné politiky; kapacity vládnutí
Dunn, William
Koncept policy analysis
Easton, David
Politický systém
Etzioni, Amitai
Etika v ekonomice
Fischer, Hugh, Forrester, John
Argumentační obrat v analýze politik
Otcové zakladatelé, jejich pokračovatelé a hlavní přínosy Heclo, Hugh; Owen E. Hughes
Politické sítě; tematické sítě
Kingdon, John W.
Teorie nastolování agend; teorie tří proudů
Laswell, Harold
Politická studia & analýzy politik
Lindblom, Charles E.
Inkrementální model veřejné politiky, vztah trhu a státu
Lowi, Theodore J.
Model politických arén
Ostrom, Elinor
Rámec institucionální analýzy a rozvoje
Peters, Guy
Institucionalismus; horizontální vládnutí
Rose, Richard
Občané ve veřejné politice; implementace veřejně politických programů
Sen, Amartya
Cílové funkce veřejné politiky; lidský potenciál; modely rozvoje
Otcové zakladatelé, jejich pokračovatelé a hlavní přínosy Sabatier, Paul A.
Teorie advokačních koalic
Simon, Herbert
Humánní aspekty fungování byrokratických aparátů
Schneider, Anne L., Ingram, Helen M.
Sociální konstrukce cílových skupin
Weimer, David L.; Aidan R. Vining
Vztah trhu, státu a občanského sektoru
Wildavsky, Aaron
Analýza politik; implementace; etika vztahu analytiků a politiků
Wilenski, Harold
Srovnávací analýza; fenomén korporativismu
Všechny tyto autory spojuje produktivní snaha překročit hranice mezi jednotlivými vědními disciplínami.
Literature in English Dunn, W. 1981. Public Policy Analysis. Englewood Cliffs (NJ): Prentice Hall. Howlett, M., M. Ramesh. 1995. Studying Public Policy. Oxford: Oxford University Press. Lindblom, Ch., E. Woodhouse. 1993. The Policy-Making Process. Englewood Cliffs (NJ): Prentice Hall. Lippmann, W. 1955. Essays in the Public Interest Philosophy. Boston: Little, Brown and Co. Martenas, S. J. 1991. „Beyond Scandals & Statutes: Ethics in Public Administration.“ University of Virginia News Letter 67 (9). Parsons, W. 1995. Public Policy. Edward Elgar: Cheltenham. Peters, B. G. 1993. American Public Policy. Chatham: Chatham House. Potůček, M., L. Leloup, G. Jenei, L. Váradi (eds.). 2003. Public Policy in Central and Eastern Europe: Theories, Methods, Practices. 1st ed. Bratislava: NISPAcee. Potůček, M. 2007. „Czech public policy as a scientific discipline and object of research.“ Central European Journal of Public Policy 1 (1): 102-121. Routledge Handbook of Public Policy. 2013. Routledge: London and New York.
Literatura česky Fiala, P., K. Schubert. 2000. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Praha, Barrister & Principal. Kinkor, J. 1996. Trh a stát: k čemu potřebujeme filozofii. Praha: Svoboda. Novotný, V. 2012. Vývoj českého studia veřejných politik v evropském kontextu. Praha, Karolinum 2012. Ochrana, F. 1999. „Metodologická východiska definování pojmu veřejný zájem“. Pp. 67-79 in: Sborník referátů z teoretického semináře pořádaného katedrou veřejné ekonomie ve spolupráci s Asociací veřejné ekonomie. Brno: Masarykova Univerzita. Potůček, M. a kol. 2005 (reedice 2010). Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M. 2007. „Česká veřejná politika jako vědní disciplína a jako předmět zkoumání.“ Teorie vědy 16 (2): 93-118. Potůček, M. a kol. 2015. Veřejná politika. Praha: C.H. BECK. Veselý, A., M. Nekola (eds.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
