Vážení přátelé, Tématický zájezd do Švýcarska v měsíci červnu. Účast na mezinárodním semináři ve Slovenské republice a na 33. a 34. zasedání EFEE

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA

1

S L O V O PREZIDENT A PREZIDENTA Vážení přátelé, jsme opět u konce již třetího roku nového milénia. Hlavním úkolem v tomto roce bylo uspořádání druhé světové konference o výbušninách. Tomuto úkolu jsme na svých zasedáních věnovali hlavní pozornost. Kromě toho jsme se zúčastnili připomínkového řízení k zákonu č. 228 ze dne 4. 7. 2003, který vstoupí v platnost 1. 1. 2004. Byli jsme požádáni MV-ČR o připomínky popřípadě doplňky k otázkám pro získání oprávnění zbrojního průkazu skupiny F. Na poli mezinárodním jsme se zúčastnili 31. zasedání výboru EFEE, které se konalo ve dnech 17. – 18. 5. v Oslu. Jedním z bodu jednání byla informace o stavu přípravy druhé světové konference. Komise projednala další žádosti o udělení evropského certifikátu. Česká republika předložila čtyři žádosti. V současné době již tento certifikát má 11 členů naší společnosti. V dalším bodě zasedání byla řešena otázka spolupráce s komisařem rady EU v otázkách výroby, dopravy a trhací technice. 2. zasedání EFEE se uskutečnilo po skončení světové konference 13. září. V předvečer zasedání došlo v hotelu KAMPA k významnému setkání členů Světové federace I.S.E.E., kterou vedl prezident pan R. Tom Wattz, USA, členů E.F.E.E., kterou vedl prezident pan Ing. Rémy Müller a Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku. 32. zasedání vyslovilo vysoké uznání Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku za uspořádání druhé světové konference, která byla absolutně perfektní, sjednotila trhací techniku v nejdůležitějších tématech.

Bylo zdůrazněno, že volba místa konání konference byla správná a myšlenka spojit východ se západem bližší spoluprací se jistě podařila. Takto hodnotil na závěr jednání o konferenci prezident EFEE pan Ing. Rémy Múller. Třetí světová konference se bude konat ve dnech 7. – 10. 6. 2005 v Brightonu UK. 33. zasedání EFEE se bude konat ve dnech 4. - 5. 6. 2004 v Moskvě. Vážení přátele, je před námi rok 2004. Na zasedání výboru společnosti bylo rozhodnuto, že příští rok se uskuteční tyto akce: • Mezinárodní seminář a valná hromada společnosti s volbou výboru. • Tématický zájezd do Švýcarska v měsíci červnu. • Účast na mezinárodním semináři ve Slovenské republice a na 33. a 34. zasedání EFEE. O těchto akcích Vás budeme prostřednictví časopisu informovat. Na závěr mi dovolte, abych poděkoval výboru společnosti, redakční radě, sponzorům a Vám všem, kteří nám v naší práci pomáháte a na svých pracovištích dosahujete vysoké odborné výsledky.

Přejí Vám a Vašim blízkým radostné, spokojené vánoce a Nový rok 2004

OBS AH ČÍSLA OBSAH Slovo prezidenta ........................................................................................................................................................................ 1 Druhá světová konference o výbušninách a trhací technice ................................................................................................ 2 Ohlédnutí za konferencí (z pohledu Austinu) ......................................................................................................................... 6 50 let od první rozbušky .......................................................................................................................................................... 7 Perunit 28E ............................................................................................................................................................................... 8 Pyrotechnika K historii výcviku pyrotechniků a řízení i tvorbě pyrotechnického systému ..................................................................... 9 Z dějin pyrotechnické činnosti na českém území o historii výcviku pyrotechniků - odborníků na zneškodňování výbušnin a munice, a o řízení této činnosti ........................................................................................... 9 Důvodová zpráva ..................................................................................................................................................................... 20 Jubilea v roce 2004 ................................................................................................................................................................. 21 Galerie osobností z trhacích prací .......................................................................................................................................... 22 Oznámení ................................................................................................................................................................................. 23 Plošná propagace našich sponzorů ......................................................................................................................................... 24

2


DR UHÁ SSVĚT VĚT O VÁ K ONFERENCE DRUHÁ VĚTO KONFERENCE O VÝBUŠNINÁCH A TRHA CÍ TRHACÍ TE CHNICE TECHNICE 1 0. – 1 2. ZÁŘÍ 2003, PRAHA , HO TEL PPYRAMID YRAMID A 12. HOTEL YRAMIDA

Konferenci zahájil v kongresovém sále HOTELU PYRAMIDA pan Roger Holmberger, předseda výboru tech. skupiny EFEE, ŠVÉDSKO, který představil garanta 2. světové konference zástupce MINISTERSTVA OBCHODU A PRŮMYSLU pana Doc. Ing. Zdenka Vorlíčka, CSc., z ČESKÉ REPUBLIKY. Zdravici k 2. svět. konferenci přednesli: • pan René Müller, předseda EFEE, ŠVÝCARSKO • pan Jan Klusáček, prezident STTP, ČESKÁ REPUBLIKA Posléze pan Roger Holmberger představil: • organizační výbor a jeho předsedu pana Jana Klusáčka, Česká republika • technický výbor a jeho předsedu pana Rogera Holmbergera, Švédsko Sponzory konference byli Austin Detonator, Metrostav, Explosive service, Energie stavební a báňská, Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku, Internationál Society of Explosives Engineers, Dorica, Deutscher spreng – verband e.V., Hydro, NFF, Westspreng GmbH – DYNO - Dyno Nobel. Pracovní program technického výboru byl rozdělen do 19 skupin – sekcí. V těchto oborných sekcích bylo odpřednášeno více než 80 přednášek z celého světa a to v hlavních dominujicích oblastech: Zákony – EU a jejich harmonizace • Zdraví, bezpečnost a ochrana životního prostředí • Nejnovější vývoj v technice, výrobě, technologii a její aplikaci ve vrtné, trhací technice a získané zkušenosti.

Více než 413 delegátů ze 44 zemí bylo seznámeno v přednáškách se současnou světovou úrovní v oblasti výbušnin a trhací techniky. Nutno zdůraznit, že přijelo 70 delegátů mimo evropských zemí, většinou z USA, dále z Australie, Canady, Jižní Afriky, Brazilie, Čile, Indie, Izraele, Jižní Koreje, Taivanu, Spojených Arabských emirátů, Jordánska, Malezie, Maroka, Peru, Saudské Arábie a Jordánska. V průběhu tří dnů pracovního programů – přednášek, a Světové výstavy, která byla součástí 2. světové konference navštívilo 500 odborníků, kteří vysoce hodnotili úroveň vystavovatelů. Kromě pracovního programu konference byly zajištěny doprovodné akce, návštěva Plzně, Karlových Varů, Karlštejna, plavba po Vltavě, návštěva Pražského hradu, koncertů a slavnostní společenská večeře, která se konala v prostorách ŽOFINA doprovázena kulturním programem.

PR O JEV G ARANT A 2. S VĚT O V É RO GARANT ARANTA K ONFERENCE MINIS TERS T V A OBCHODU A PRŮMY PRŮMYSS L U Doc. Ing. Zdeněk VORLÍČEK, CSc. Vážené dámy a pánové, vážení zahraniční hosté, je pro mě ctí jménem Ministerstva průmyslu České republiky, že Vás mohu přivítat v našem hlavním městě - stověžaté Praze – příležitosti dnes zahajované světové konference o výbušninách a trhacích pracích, která reprezentuje setkání odborníků v oblasti využívání výbušnin v civilní trhací technice.

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA I v našem státě, jehož historie má dlouhou a často velmi pohnutou historii, je tradice používání výbušnin mnohasetletá. Uvádí se, že vůbec první odstřel pro civilní účely byl proveden při ražbě Horní Bobří štoly roku 1627 u Báňské Šťavnice na území dnešní Slovenské republiky, a to tyrolským horníkem Kašparem Weindlem. Podle záznamů na Horním soudě byl k odstřelu použit černý trhací prach, do té doby používaný téměř výhradně pro vojenské účely. Odtud se tento způsob používání černého trhacího prachu rozšířil po celé Evropě, kolem roku 1700 byl již v hornictví všeobecně zaveden a do poloviny 19. století byl prakticky jedinou výbušninou používanou v civilní i vojenské trhací technice. Jsem mezi odborníky, a proto nemusím zdůrazňovat, jak je práce při výrobě i při používání černého trhacího prachu nebezpečná, přesto jeho nasazení v hornictví i v ostatních oborech průmyslové činnosti výrazně přispělo ke zvýšení produktivity práce a hospodářských výsledků. Druhé významné období rozvoje prostředků trhací techniky, to je trhavin, rozněcovadel a pomůcek, jakož i technologie trhacích prací v tehdejším Československu bylo ve 2. polovině minulého století. Izolace Československa od svobodného světa, potíže popř. i embargo dovozu vyspělých technologií na jedné straně a tlak na zvyšování efektivity práce a provozu, vedly k používání výbušnin do řady méně tradičních oborů. Mohu vzpomenout, že chemické explozivní energie výbušnin se používalo v zemědělství při rozmetání statkových hnojiv na polích, při hloubení vodních melioračních příkopů, v lesnictví při hašení lesních požárů a výstavbě odvodňovacích příkopů, v hutnictví k odpichování vysokých pecí, ve strojírenství k tváření a plátování kovů výbuchem, ve vodním hospodářství k prohlubování koryt a splavňování řek a odstraňování hotových bariér, v energetice pro hloubení jam pro stožáry elektrických vedení, v naftovém průmyslu k perforaci pažnic v roponosných horizontech a k likvidaci havarovaných vrtů a dále též při odstřelování nebezpečných horských lavin. Výčet není asi úplný a omlouvám se těm odborníkům, kteří propracovali a úspěšně používali v té době některé další technologie civilní trhací techniky, že jsem jejich obor nevzpomenul. Doménou i v té době však zůstávaly klasické průmyslové obory používání výbušnin k trhacím pracím, kterými byla těžba rud, uranu a skalních hornin, podzemní a povrchové inženýrské stavitelství jako např. ražba tunelu, metra, podzemních zásobníků plynu apod. a stavební práce a destrukce objektů. Počtu oborů průmyslové činnosti, ve kterých se používaly výbušniny k trhacím pracím odpovídá pochopitelně i objem a sortiment jejich výroby. V té době lze odhadnout, že se u nás využívalo nejméně 34 druhů povrchových, důlních a důlněbezpečných trhavín, 15 druhů el. rozněcovadel, kolem 7 druhů bleskovic včetně důlně

3 bezpečné a celá řada různých pomůcek pro trhací práce od pneumatických nabíjecích zařízení pro sypké i náložkované trhaviny až po specielní důlně bezpečné roznětnice. Objem výroby a spotřeby trhavin v té době lze odhadnout kolem 30.000 tun ročně včetně přípravy jednoduchých trhavinovaných směsí dusičnan amonný a palivo, které bylo dovoleno zhotovovat na místě použití. V 90. letech minulého století padla železná opona, svobodný svět se otevřel tehdejšímu Československu a to se otevřelo jemu. Došlo k postupnému rušení neefektivních provozů, uzavírce ztrátových dolů a omezení extenzivního hospodářství. To se projevilo i poklesem objemu spotřeby výbušnin k trhacím pracím. Podle údajů v Hornických ročenkách vydávaných Českým báňským úřadem se v České republice pohybovala spotřeba trhavin od 12.570 tun v r. 1992 do 14.170 v r. 2002 s vrcholem 15.600 tun v r. 1998 a rozněcovadel od 8,2 mil. v r. 1992 do 2,7 mil. v r. 2002 s vrcholem 5,9 mil. v r. 1995. Výraznější pokles spotřeby rozněcovadel je dán zejména snížením odpalovaných náloží v uhelném hornictví a zavedením nových technologií roznětu např. (Indetshock). Pokud jde o předpisovou oblast, podařilo se již v r. 1965 sjednotit do té doby roztříštěné dílčí rezortní předpisy, které často stejnou činnost upravovaly rozdílně. Stalo se tak vyhláškou tehdejšího Ústředního báňského úřadu č. 65 r. 1965. Týž úřad vydal v r. 1996 vyhlášku č. 246, které kromě rozdělení výbušnin do jednotlivých charakteristických tříd stanovuje základní parametry výbušnin, výbušných předmětů a pomůcek k jejich použití a hlavně podrobně upravuje metodiky jejich zkoušení a vyhodnocování. Vyhláška závazně stanovuje více než 54 závazných metodik včetně matematicko-statistického hodnocení výsledků odolnosti zkoušených výbušnin (trhavin a rozněcovadel), proti zapálení výbušného prostředí, metanovzdušných směsí a výbušných směsí uhelného prachu se vzduchem. Pokud je mně známo, podobný komplexní předpis dosud ani ve státech Evropské unie neexistuje. Jedním ze závažných problémů, který v současné době řeším, je zajištění, aby zejména při povrchových trhacích pracích nedošlo k rozletu úlomků výbuchem rozpojovaného materiálu za hranici tzv. bezpečnostního okruhu. Přesto, že tento problém je z hlediska technických i právních norem dostatečně řešen, vyskytnou se případy ohrožení osob a majetku za touto hranicí. Stanovení velikosti a uzavírku bezpečnostního okruhu odpovídá právnická, resp. fyzická osoba provádějící odstřel, ale v hustotě osídleném území naší země se projevují tlaky na minimalizace velikosti bezpečnostního okruhu se všemi riziky s tím spojenými a zatím jsme nenašli odpovídající technické řešení, jak případy nadměrného rozletu eliminovat. Jsou ještě další problémy, na které bych mohl upozornit a kterými se bude ještě vaše konference zabývat. Ty se však již vymykají z obsahu tohoto mého úvodního referátu, jehož cílem bylo seznámit Vás, zahraniční odborníky v oblasti výroby a používání výbušnin v civilní trhací

4


technice, alespoň ve stručnosti s vývojem a stavem trhacích prací na území našeho státu.

Děkovný dopis pana Mark P Hatt zástupce EFEE Velká Britanie org. dopis

Přeji Vaší konferenci úspěšné projednání zadaných problémů, širokou výměnu zkušenosti, navázání nových osobních a odborných kontaktů a spokojený a šťastný pobyt v naší zemi.

Dear Jan,

Děkuji za Vaši pozornost.

C O ŘEKLI O K ONFERENCI KONFERENCI

Re: EFEE World Conference and EFEE Council Meeting On behalf of the UK Institute of Explosives Engineers, thank you for your colleagues in the Czeck Association for organising a very successful World Conference. Everything seemed to run very smoothly with the presentation of the papers for the 420 participants, as well as the good selection of exhibitors in the tent in the car park. The evening event in the Zofin Paláce was a stunning success. I know everybody put an awful lot of work into setting up and preparing the Conference, which I am sure was not easy at times, but the end result was defmitely worth the effort.

Děkovný dopis Ing. Remi Müler, prezident EFEE org. dopis Lieber Jan Klusacek und Team Herzlichen Dank für die Fotos. Bei, dieser Gelegenheit möchte ich Dir, dem Organisationskommittee, allen Helfern, dem tschechischen Sprengverband usw. usw. usw. meinen aufrichtigen Dank aussprechen. Die Tagung war absolut perfekt. Sie hat die Sprengtechnik zu einem wichtigen Thema vereint. Auch denke ich, dass die Wahl des Tagungsortes in Prag richtig war. Die Idee das Ost und West näher zusammenrückt, ist sicherlich gelungen. Ich denke an die 450 Teilnehmer und 31 Aussteller. Die nächsten Tagungsorte werden sich bemühen müssen, den selben Standard zu erreichen.

My thanks to you and your organisation also for arranging for all the necessary rooms for the Council meetings and Committee meetings, which all seemed to be fairly successful again. We all háve a great deal of work to do in the forthcoming years if EFEE is going to expand and represent the Explosives Users throughout Europe. We have more busy times ahead. Once again, very many thanks indeed for organising a most successful event in Prague.

Mark P Hatt UK EFEE Representative

Noch einmal meinen herzlichsten Dank für all Eure Leistungen und Aufopferungen in einer guten Sache. Překlad

Mit freundlichen Grüssen

Drahý Jene, Remy Müller Pastpräsident EFEE

Překlad Milý Jene Klusáčku, týme STTR Srdečný dík za fotografie. Při této přiležitosti bych rád tobě a organizačnímu výboru a všem Tvým spolupracovníkům české STTP vyslovil můj upřimný dík. Konference byla absolutně perfektní, sjednotila trhací techniku v nejdůležitějšách tématech. Také si myslím, že volba místa konání konference do Prahy byla správná. Myšlenka spojit východ se západem bližší spoluprácí se jistě podařila. Myslím, že hovořím za všech 450 účastníků a 31 vystavovatelů. Příští místa konání světové konference se budou muset velmi snažit, aby v budoucnosti dosáhli stejného standardu. Ještě jednou můj srdečný dík za Vaše snažení a obětování se pro dobrou věc podařilo. Ing. Remi Müller, prezident EFEE, Švýcarsko

Jménem britského Institutu of Explosives Engineers děkuji Tobě i Tvým kolegům v České společnosti za organizaci a velký úspěch světové konference. Prezentace přednášek pro 420 účastníků proběhla velice hladce, stějně jako byl dobrý výběr vystavovatelů ve výstavním stanu na parkovišti. Večeře v paláci Žofín byla úžasným úspěchem. Vím, že každý vložil ohromný kus své práce do přípravy a realizace Konference a vím, že to nebylo občas snadné, ale konečný výsledek stál rozhodně za vynaložené úsilí. Moje poděkování Tobě a Tvé organizaci a také za zajištění všech nezbytných místnosti pro zasedání Rady a zasedání odborných komisi, která také proběhla s úspěchem. My všichni máme před sebou v nadcházejících letech velký kus práce, pokud se má EFEE rozšířovat a prezentovat uživatele výbušnin v rámci Evropy. Máme před sebou velice aktivní období. Ještě jednou, skutečně mnoho díků za organizaci nejuspěšnější akce v Praze. Mark P Hatt představitel EFEE Velká Britanie


5

Co řekl o konferenci Ing. Radovan Poděl, CSc., předseda

Tyto možnosti byly bohužel naší generací odepřeny a tak jsme

rady starších STTP

byli odkázáni jen na vlastní znalosti získané praxí matematiku,

Je třeba si uvědomit, že právě důsledná a cílevědomá práce dvou generací českých odborníků a jimi dosažené výsledky, byly rozhodujícími skutečnostmi na mezinárodním kolbišti, které vedly EFEE o pověření STTP k uspořádání druhé světové konference

fyziku a chemii. Často jsme si vypomáhali odborným odhadem a vypěstovaným citem. Hlavním přínosem je, že odborné závěry většiny přednášek týkajících se našich oblastí jednoznačně potvrdily správnost našich výsledků a hmatatelně je potvrdily nezvratnými výsledky měření a odbornými závěry.

o výbušninách v České Republice. Vedení nabylo přesvědčení o našich schopnostech, organizačně zabezpečit tak prestižní akci, ale součastně posvětilo i vysokou

Mé stanovisko k výsledkům dalšího rozvoje našeho oboru je ale velmi opatrné - ani příliš optimistické ani pesimistické.

odbornou úroveň jež dosáhli naši odborníci jak na poli vývoje

Více méně se přikláním k názoru, že již téměř vše (s vyjímkou

a výroby výbušnin, tak i zejména v oboru trhací techniky za

dalšího vývoje ve výbušinářství a v pomůckách), což mělo být

uplynulých padesát let. Já osobně tuto akci považuji za vyvrcholení

vyzkoušeno – tak již vyzkoušeno bylo a dnes již prokázáno.

a uznání i své odborné kariéry a s pocitem dobře vykonané práce budu nadále sledovat dění v našem oboru s plnou důvěrou ve schopnosti a přičinlivosti našich nástupců.

Dále je nutno zdokonalovat některé technologie, pracovní metody, vylepšovat mechanizaci. Za nejdůležitější považuji správně určit hranice ekonomické výslednosti a zejména rychlosti průběhu mezi naší činností a všudypřítomnou a stále zdokonalovanou

Ať se nám daří. Ing. Radovan Poděl, CSc.

mechanizací, jež je dnes jistou módou využivající mj. i velkou

předseda rady starších

těžkopádnost při schvalování odstřelů. Věřím v jistotu převahy našeho oboru zejména při povrchové těžbě surovin, skalních výlomech, ražení podzemních staveb ve velmi pevných horninách, v destrukcich specielních staveb a ještě v mnoha dalších oborech,

Co bych chtěl podotknout k odborné úrovni a k dalšímu rozvoji trhací techniky. Pozorně jsem sledoval přednášky zaměřené především na výzkum v oboru šíření výbuchových účinků ve hmotě a vlastní trhací techniku. Prožíval jsem hlubokou satisfakci a uspokojení, že

ale již ne v tak výhradním postavení. Doporučuji střizlivé odborné uvažování, správná rozhodnutí beroucí v úvahu všechny okolnosti a osobně věřím v trvalý význam trhací techniky a s tímto optimistickým přesvědčením vstupme do současně začínajicího století.

náš výzkum byl nejen důsledný, ale i správně nasměrovaný, což přednesené přednášky jednoznačně potvrdily na příklad: • Teoretické závěry o šíření výbuchu v pevném i kapalném prostředí – pásmo působení (intenzity) výbuchu. • Vliv volných stěn na usměrnění působení výbuchem. • Spolupůsobení sousedních náloží – poměr mezi záběrem a roztečí. • Bezzálomové ražení – válcové zálomy, kanadský zálom atd. • Vytváření vzduchových bublinových clon, jako účinné ochrany před nežádoucími účinky výbuchu pod vodou. A ještě další. Mnoho z toho je obsaženo již v našich střelmistrovských skriptech, z let padesátých a učebnicových textech z postgraduálu v Pardubicích z let šedesátých. Zásadní pokrok spatřuji v tom, že dnešní odbornící „badatelé“ mají k dispozici celou škálu zařízení, precizní metody vyhodnocování a grafické znázornění pro měření výbuchových tlaků rychlosti šíření seismických vln a jejich účinků na podloží a stěny.

ZÁVĚR KE K ONFERENCI KONFERENCI Podle hodnocení EFEEa došlých dalších dopisů organizačnímu výborů a STTP byli všichni delegáti spokojeni a nutno ještě zvláště poděkovat panu Dr. Novosadovi a jeho skupině Orgit, sponzorům. Všichni své náročné úkoly s úspěchem splnili.

6


OHLÉDNUTÍ ZA K ONFERENCÍ (Z POHLEDU AUS TINU) KONFERENCÍ MgA . Magda TOME ČK OVÁ TOMEČK ČKO

Na přelomu ročních dob léta a podzimu, přesně 10. - 12. září 2003, proběhla v Praze v hotelu Pyramida 2. světová konference společnosti EFEE (European Federation of Explosive Engineers). Jedná se o konferenci, která navazuje na tradici založenou v roce 2001 v Mnichově a jejímž cílem je umožnit setkání odborníků, společností a institucí působících v oblasti trhavin, trhacích prací, přepravy nebezpečného zboží a dalších souvisejících činností. Tato akce je jakousi mladší sestrou

Jak viděl konferenci Austin Je jisté, že se pohybujeme ve vysoce specializovaném oboru, který se tak často neprezentuje na veřejnosti jako jiné a neoplývá množstvím konaných konferencí a výstav na mezinárodní úrovni. Proto jistě všichni zainteresovaní přivítali, že Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku, zastřešující české specialisty zabývající se výbušninami a prováděním odstřelů pro průmyslové využití, mohla uspořádat konferenci v naší zemi.

konference ISEE konanou každoročně v USA. Obecně lze říci, že v současné době zaznamenáváme neobvyklý Konference s doprovodnou výstavou se zúčastnilo více než 500 specialistů z celého světa, tj. uživatelé, výrobci trhavin, iniciačních prostředků a vrtacích zařízení, vědečtí pracovníci a další profesionálové pracující ve stavebním a báňském průmyslu.

pohyb v oblasti výrobních kapacit pro výrobu trhavin a rozbušek ve střední Evropě. Dochází k pohybu a restrukturalizaci v České republice, na Slovensku, ale i v Polsku a Německu. Firmy, zejména ty ve střední Evropě, procházejí privatizací nebo ji připravují,

Hlavním cílem konference byla prezentace nejnovějších výzkum-

některé již dostaly své nové vlastníky, a tito usilují o zvýšení

ných prací a poznatků z oblasti výbušnin a provádění odstřelů,

výkonnosti svých firem a zlepšení pozic na trzích. Tyto firmy ve

dále nastínění nových oblastí pro budoucí spolupráci.

většině případů procházejí procesem, který byl v Austin Detonator zahájen na jaře roku 1999 a stále probíhá. Konkurence se bude zvyšovat a bude proto potřeba ještě pečlivěji vyhodnocovat pohyby

Projednávanými tématy byly:

a situaci na trhu.

• předpisy Evropské unie a harmonizování norem; Konference a jednání s obchodními partnery a kolegy z oboru • zdraví, bezpečnost a pracovní prostředí; • technický rozvoj – výrobky a procesy;

přinesla mnoho zajímavého jak v oblasti obchodu, tak informace technické a technologické, informace o pravděpodobném vývoji v oblasti iniciačních systémů i plánů jednotlivých firem na nejbližší

• rozvoj vrtání, nabíjení a iniciování výbušnin;

období. Velmi vysoce lze hodnotit organizaci celé akce, zajištění jak hlavního programu tak všech odborných i doprovodných

• zkušenosti z provádění trhacích prací; • řízení trhacích prací;

společenských akcí. Organizátoři konference se svého úkolu zhostili na výbornou.

• detekce výbuchů pro účely bezpečnosti, tedy všechno témata aktuální, zajímavá a podnětná.

Pro všechny účastníky byla konference jistě přínosem v mnoha oblastech, od možnosti setkání se stálými a potenciálními zákazníky, autoritami v oboru z mnoha zemí, dodavateli a kon-

Doprovodné výstavy se zúčastnilo přes 30 významných dodavatelů

kurencí, porovnání úrovně výrobků a služeb s konkurencí až

technologií a služeb, z nichž mnoho působí nad rámec evropského

po zachycení nejnovějších trendů v oboru.

kontinentu. Jejich výrobky, zařízení, přístroje a technologické celky poskytly delegátům konference možnost spatřit nejnovější inovace a technologie. Z výrobců rozbušek se výstavy účastnili zejména silní „hráči“ evropského a světového významu (Austin Powder, Davey Bickford, Dyno Nobel Europe, Orica Germany).


7

50 LET OD PR VNÍ R O ZBUŠKY! PRVNÍ RO MINISERIÁL Z HIS OB Y INICIÁ Z HISTT ORIE VÝR VÝROB OBY INICIÁTT ORŮ VE VSETÍNĚ MgA . Magda TOME ČK OVÁ TOMEČK ČKO

Společnost Austin Detonator si v letošním roce připomíná

Elektrická pilule:

50 let od zahájení výroby rozbušek. Rádi bychom čtenářům

Vývojem elektrické pilule byl pověřen ing. Kulhánek, který

Zpravodaje přiblížili postupně různé etapy z historie výroby

pracoval až do odchodu do důchodu (1985) jako vedoucí OTPV

rozbušek a prostřednictvím krátkých příspěvků se ohlédli

pyro v provozu 400 výroby. Elektrická pilule byla konstrukčně

za uplynulými léty. Dnes se podíváme na rok 1953:

řešená s primární a sekundární pilulovou třaskavou složí:

Vývoj civilních rozbušek začal v letech 1948 – 49 tím, že navázal na výrobu vojenských rozbušek a zápalek. Ale až v roce 1953

• primární roznětná slož na bázi pikraminanu olovnatého namočená na odporový drátek;

se elektrické rozbušky poprvé objevily ve výrobním plánu Zbrojovky Vsetín. V tomto roce však nebyla vyrobena ani jedna rozbuška pro prodej.

• sekundární zážehová slož na bázi pikraminanu olovnatého, zirkonia a oxidu olovnatého (pro některé účely se používala sekundární zážehová slož na bázi dřevného

První elektrické rozbušky DEČ v roce 1953 měly následující

uhlí a chlorečnanu draselného).

znaky: Elektrická pilule v provedení mosazných pocínovaných lamel Elektrická rozbuška DEČ (důlní elektrická časovaná)

fixovaných sponkou pilule tvořenou izolačním papírem a ocelovou objímkou a s odporovým drátkem chromnikl 20/80 (výrobce

• počet stupňů zpoždění 5s krokem 1s, dutinka ocelová • sekundární náplň TNT s iniciační mohutností č.8

f. Braun – Braun, byl do republiky dovážen v diplomatických kufřících z Rakouska). Skelet elektrické pilule byl vyráběn na výsekových lisech

• primární náplň 0,5 g třaskavé rtuti. Technologie byla primitivní, reakce probíhala v 70litrových skleněných demižonech. • zpožďovací slož na bázi manganistan draselný – antimon (ing. J. Ptáček a J. David).

f. Schaffler získaných jako válečné reparace z pobočného závodu f. Schaffler z oblasti Znojma. Můstek pilule byl na lamely připojen letováním. Hlavičku pilule chránila papírová izolační trubička. • Těsnění rozbušky z PVC Ø 6,3 s dvěma otvory pro vodiče, sekané po 10 mm.

Tato zpožďovací slož se udržela až do roku 1980, nikdy se však nepodařilo odstranit její největší nedostatek a to selhávky

• Přívodní vodiče se smyčkovaly ručně a na elektrickou piluli byly letovány.

způsobené uhasnutím sloupce lisované slože v průběhu hoření. • zpožďovací element vyráběný třískově na soustružnických automatech z oceli z plného materiálu • třaskavá rtuť byla dávkovaná do tenkostěnné objímky a zalisovaná na sekundární náplň TNT. Před nalisováním pouzdra zpožďovače byl na objímku nadávkován černý prach, který zajišťoval přenos zážehu ze zpožďovací slože na třaskavou rtuť v objímce.

• Štítek přívodních vodičů byl plechový a byl umístěn na konci přívodních vodičů.

Náběh sériové výroby je registrován od března 1954. V roce 1954 bylo vyrobeno celkem 123 000 kusů elektrických rozbušek typu DEČ (důlní elektrická časová). Prodejní cena rozbušky byla stanovena na 6,18 Kč/kus.

8


NO V Á PRŮMY SL O V Á TRHA VIN AD YN AMIT O VÉHO TTYPU YPU NOV PRŮMYSL SLO TRHAVIN VINA DYN YNAMIT AMITO PER UNIT ® 28 E PERUNIT Ing. Iv oV AR GA Ivo VAR ARG Explosia, a.s., Pardubice - Semtín V rámci řešení projektu výzkumu a vývoje č. FD-K/031 Náhrada aromatických nitrolátek v průmyslových trhavinách dynamitového typu hrazeného Ministerstvem průmyslu a obchodu bylo v období let 2000 – 2002 připraveno celkem 110 laboratorních vzorků želatinovaných trhavin, kde byly látky podezřelé z nebezpečných vlastností pro lidský organismus dinitrotoluen a trinitrotoluen nahrazeny jinými látkami.

kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečných chemických látek a přípravků. Významně menší budou náklady na zajištění vyhovujících hygienických podmínek pracovního prostředí pro zaměstnance i vliv výroby nové trhaviny na životní prostředí. Nová trhavina Perunit® 28 E svými výbušninářskými vlastnostmi překonává podobné typy trhavin (želatinované trhaviny vyráběné v SRN s názvem EURODYN 2000 nebo AMMON GELIT TDF), neboť uvedené trhaviny nejsou v tuzemsku schváleny v průměrech pod 50 mm, zatímco trhavina PERUNIT 28 E spolehlivě detonuje v papírových náložkách o průměru 28 mm.

Na základě laboratorních výzkumů bylo navrženo 17 provozních vzorků, u nichž byla zkoumána výrobní schůdnost a vybušninářské a fyzikální parametry. Byla vyvinuta plastická trhavina dynamitového typu bez přídavku dinitrotoluenu s názvem Perunit® 28 E, jejíž výbušninářské vlastnosti jsou srovnatelné s průmyslovou trhavinou stejného typu Perunit® 20 a Perunit® 28.

Tuto trhavinu můžete objednávat již nyní od okamžiku, kdy pro její odběr získáte povolení příslušného orgánu státní báňské správy. Vývojové práce rovněž ukázaly další možnosti pokračování vývoje ekologických trhavin.

Na základě toxikologického a ekologického zhodnocení, provedeného autorizovanou osobou bude trhavina Perunit® 28 E významně méně nebezpečná pro lidské zdraví pro absenci specifických účinků na lidské zdraví, nebude vykazovat karcinogenní potenciál ani podezření na mutagenní účinky. Posouzení bylo provedeno v souladu se zákony č. 258/2001 Sb. o ochraně veřejného zdraví, nařízení vlády č. 178/2001 Sb. o ochraně zdraví zaměstnanců, zákona č. 157/1998 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a nařízením vlády č. 258/2001 Sb.,

V letošním roce tak byla díky finanční podpoře ze strany MPO uvedena na trh nová plastická trhavina dynamitového typu Perunit® 28 E bez dinitrotoluenů, jejíž výbušninářské vlastnosti jsou plně srovnatelné s dosud vyráběnou trhavinou Perunit® 28. Výsledky řešení uvedeného projektu byly v letošním roce navrženy do soutěže „Česká hlava“. Tato nominace je nepochybně významným oceněním výsledků řešení.

Dále uvedená tabulka uvádí přehled parametrů vyráběných trhavin:

Parametr

Jednotka

Detonační rychlost

%O2 l/kg kJ/kg K

v Ø 65 mm

m/s

v Ø 28 mm

m/s

Přenos detonace Trauzlova zkouška Brizance dle Hesse RPS v balistickém moždíři Hustota

PERUNIT 28

PERUNIT 20

Maximální hodnoty naměřené u AO

Minimální hodnoty dle TDV


+2,13 861 4627 3487 6200

+2,13 861 4627 3487 6227

+0,85 815 4563 3380 6000

+1,15 820 4630 3180 4800

2400

2576

2100

2000

2 365 14 76 1,30

12 420 16 94 1,43

2 360 12 76 1,30

1 340 12 73 1,25


Výbuchové charakteristiky stanovené výpočtem Kyslíková bilance Měrný objem zplodin výbuchu Výbuchové teplo Výbuchová teplota

PERUNIT 28 E

cm ml mm % g/cm3


9

P YR O TE CHNIKA YRO TECHNIKA K HIS T ORII VÝCVIKU PPY YR O T E CHNIKŮ A ŘÍZENÍ RO I T V ORBĚ PPY YR O T E CHNICKÉHO S Y S TÉMU RO Ing. Jan POK ORNÝ POKORNÝ

ÚV ODNÍ SL OVO ÚVODNÍ SLO Dne 9. listopadu 2003 uplynulo 84 let od zahájení profesionálního vzdělávání pyrotechniků na území Československé republiky. Toto výročí se vztahuje na všechny vojenské, policejní, i civilní pyrotechniky. První část názvu STTP „pro trhací techniku“, je zviditelněna tím nejlepším, co se v republice v oboru trhacích prací, trhací techniky a vzdělávání střelmistrů i technických vedoucích odstřelů dosud uskutečnilo a stále uskutečňuje. Tak se docílilo postupně i toho, že STTP se stala řádným členem Evropského svazu střelmistrů – EFEE (European Federation of Explosives Enginners) a ve STTP je i několik členů s Evropským certifikátem střelmistra. Vyvrcholením dosavadní činnosti STTP na tomto poli bylo její pověření Evropským svazem střelmistrů, organizačně zajistit „2. světovou konferenci výbušnin a trhací techniky“ (2nd world conference of explosives and blasting), která se s úspěchem uskutečnila v Praze ve dnech 10. – 12. září 2003. Zbývající část názvu STTP „a pyrotechniku“, je v pozadí nejen v názvu Společnosti, ale i ve svém dosavadním zviditel-

nění. Přitom ve STTP je organizováno mnoho kvalifikovaných pyrotechniků, ať už bývalých příslušníků ozbrojených sil (držitelů oprávnění z Martina nebo z Opavy) nebo civilních pyrotechniků (držitelů oprávnění z Poličky). K radikálnímu zlepšení dosavadního stavu se pyrotechnici - členové výboru na jeho jednání dne 5. června 2003 dohodli, na jejich zviditelnění. Prvním počinem byla spolupráce při přípravě novely zákona č. 119/2202 Sb., o zbraních a střelivu, která dovolí soukromým subjektům vyhledávat, zviditelňovat a zajišťovat nevybuchlou munici. Její ničení je pak prováděno pyrotechniky Policie ČR. Dále v článcích na pokračování ve Zpravodaji seznámíme členy STTP s prací „K historii výcviku pyrotechniků a řízení jejich činnosti“ na českém území, kterou autoři připravují k vydání jako publikaci k 90-tému výročí zahájení tohoto výcviku v roce 2009. Zásluhou autorů článků se tak všichni budeme moci seznámit a poučit z práce našich předchůdců, ale i současníků. Výcvik pyrotechniků má v naší republice dlouhé a hluboké profesionální kořeny, je na čem stavět a pokračovat tak v tradici českých pyrotechniků.

Z DĚJIN PPYR YR O TE CHNICKÉ ČINNOS TI N A ČESKÉM ÚZEMÍ O HIS T ORII YRO ORNÍKŮ N A ZNEŠK ODŇO V ÁNÍ VÝCVIKU PPYR YR O TE CHNIKŮ – ODB YRO ODBORNÍKŮ NA ZNEŠKODŇO ODŇOV VÝBUŠNIN A MUNICE, A O ŘÍZENÍ TÉT O ČINNOS T I TÉTO Ing. Emil KULF ÁNEK a Mgr KULFÁNEK Mgr.. Jan HAAS

I. ÚV ODEM ÚVODEM Ze slovníku spisovné češtiny ACADEMIA vyplývá, že: pyrotechnika – označuje obor zabývající se výrobou, používáním a zneškodňováním výbušnin, pyrotechnik – je označením odborníka v pyrotechnice. Ze stejného slovníku dále vyplývá, že oba pojmy jsou odvozeny z výrazu „Pyrrhovo vítězství“, kterým je cca od roku 278 př. Kr. označováno - vítězství získané s více než velkými oběťmi.

Pyrrhos – épeirský král, který v letech 282 – 272 př.Kr. pomáhal jihoitalským řekům z městského státu Tarentum v jejich válce proti vzmáhajícímu se Římu. K předmětnému vítězství došlo v roce 279 př. Kr. u Auscula, kde Pyrrhos sice zvítězil nad římským vojskem, ale s velkými vlastními ztrátami. V masovém měřítku se výroba, používání a zneškodňování výbušnin začaly rozvíjet koncem 19. století. Souvisí to zejména s vývojem zbraní a střeliva. V pěchotní a dělostřelecké munici se postupně na celém světě začalo přecházet od sférických k válcovým a ogiválním střelám a granátům. Vynalezené

10


bezdýmné střelné prachy a trhaviny vedly k jejich použití jako náplní do munice. Začaly tak vytlačovat černý střelný prach, který se používal více jak půl tisíciletí. Počátek změn nastává v době kdy se začínají zkoušet tehdy známé nové výbušné látky. Ze střelivin to byla například střelná bavlna neboli nitrocelulóza, k jejímuž objevu se v roce 1846 hlásili hned tři badatelé – v květnu v Basileji profesor Christian Friedrich Schoenbein (*1799 – †1868), v srpnu ve Frankfurtu nad Mohanem profesor R. Böttger a v říjnu v Braunschweigu profesor Otto. Prvé pokusy s bavlnou (Lenkovy a dalších) nevedly k žádným využitelným výsledkům. Střelná bavlna samovolně vybuchovala a při vysoké rychlosti hoření vznikalo velké množství plynných produktů, jejich tlaku neodolaly hlavně v té době známých palných zbraní. Teprve na základě pokusů, které prováděl Abel, se začalo používat želatinování nitrocelulózy. To byla cesta, která vedla k výrobě zrnkového prachu. V roce 1882 Reid a Johnson vyrobili první lovecký prach. Roku 1884 je následoval Duttenhofer v Rottweilu a v roce 1886 P.M.E. Vieille ve Francii. Roku 1889 Alfréd Nobel použil jako součást střelného prachu, kromě nitrocelulózy i nitroglycerín. Od této doby se nitrocelulózový a nitroglycerínový střelný prach začínají vyrábět hromadně ve velkém. Pro srovnání je uváděna balistická výkonnost pušek:

2. Od 60 / 70 let 19. století do konce I. světové války v roce 1918 3. Od vzniku Československa 28. 10. 1918 až do 15. 03. 1939 (meziválečné období) 4. Období II. světové války 1939 až 1945 5. Od konce II. světové války v roce 1945 do rozdělení Československa resp. České a Slovenské federativní republiky dnem 31. 12. 1992 6. Od vzniku samostatné České republiky dnem 1. ledna 1993 do současnosti Z dosud uvedeného popisu vyplývá, že výraz PYROTECHNIK by měl být všeobecným označením odborníka zabývajícího se výrobou, používáním a zneškodňováním výbušnin a to i v tom případě, zabývá-li se jen dvěma nebo pouze jednou z uvedených disciplin. V praxi se však k označení odborníků zabývajících se jenom výrobou výbušnin, žádný speciální výraz nepoužívá. Pro označení odborníků a specialistů zabývajících se používáním výbušnin se užívají výrazy STŘELMISTR, VEDOUCÍ TECHNICKÉHO ODSTŘELU, nebo ve vojenské terminologii výraz ŽENISTA. Výrazem PYROTECHNIK jsou (v českých zemích již více než 80 let) označováni odborníci a specialisté zabývající se zneškodňováním výbušnin a munice.

Zpracovávaná publikace se zabývá historií třetího, pátého a šestého 1740 100 až 200 m.s-1 -1 období v té oblasti pyrotechniky, 1841 280 m.s Náboje s černým prachem 1870 340 m.s-1 která souvisí s výcvikem specialistů -1 1884 430 m.s na ničení výbušnin a munice - pyro-1 1892 620 m.s techniků. To znamená s organizová-1 Náboje s bezdýmým prachem 1930 cca 800 m.s ním této činnosti, vlastním školením -1 současnost cca 1000 m.s a výcvikem pyrotechniků a s ukázkami praktické likvidace munice a ostatních výbušin na území Z trhavin to byl v roce 1867 dynamit Alfréda Nobela a kyseliČech, Moravy a Slezska od vzniku Československé republiky na pikrová, jejíž výbušné vlastnosti využil pro munici v roce v roce 1918 do současnosti, kromě let II. světové války. Do1855 poprvé Eugéne Turpin. Kyselina pikrová byla pod různými posud se takovouto historií, jako samostatným tématem nikdo názvy – ekrazit v Rakousko-Uhersku, melinit ve Francii, lydit literárně nezabýval, proto nebylo na koho navázat. Pramenná ve Velké Británii, šimose v Japonsku – používána téměř všemi základna ke zvolenému tématu je rozsáhlá a různorodá. Její státy světa. Dále to byl například trinitrotoluol, vynalezený již zpracování je proto značně náročné. S jakým výsledkem se dříve, ale hojně začal být používán až od roku 1891, kdy došlo daří toto téma zpracovat z hlediska zachování historické ke zlepšení technologie jeho výroby. Mezi dalšími představiteli objektivity, posoudí čtenáři. Zejména pyrotechnici, kteří tuto nových druhů trhavin by mohl být jmenován hexanitrodifenylamin, činnost vykonávají. Mnozí z nich zůstávají přitom ostatním nebo také tetranitrometylanilin, apod. lidem neznámí, přestože řada pyrotechniků (i v době hlubokého míru) obětovala a stále obětuje své životy pro klidný a spokojený život těch druhých. Druh prachu v nábojích

Rok

CHR ONOL OGIE DĚJIN PR OFESIONÁLNÍ CHRONOL PROFESIONÁLNÍ P Y R O T E CHNIKY N A ČESKÉM ÚZEMÍ Dějiny pyrotechniky lze rozlišovat podle různých kritérií. Pro potřeby připravované publikace rozdělili autoři dějiny profesionální pyrotechniky na českém území do šesti období: 1. Od vynálezu černého prachu v Evropě až do 60 / 70 let 19. století

Balistická výkonnost (V25)

Vzhledem k tomu, že výcvik prvních profesionálních pyrotechniků - odborníků na ničení výbušnin a munice je úzce spjat s armádou, byly ke zpracování kapitol zabývajících se obdobím do roku 1939 využity jako prameny dokumenty, nacházející se především ve Vojenském ústředním archivu a ve Vojenském historickém muzeu. Jedním z takových dokumentů je kronika Zbrojního učiliště z Plzně, která byla založena

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA 20. prosince 1928 rozkazem tehdejšího velitele Zbrojního učiliště podplukovníka Ing. Ladislava Jandy. Vedením kroniky byl pověřen nadporučík zbrojní správní služby Jan Špalek. Kronika představuje základní zdroj informací, především o školení vojenských pyrotechniků z let 1918 až 1939. Ke kronice patří i velké album fotografií. Dalším pramenem jsou dokumenty z věcných a jmenných rejstříků Hlavního štábu Ministerstva národní obrany, v nichž je zachycena písemná komunikace mezi jednotlivými odděleními II. odboru (odbor dělostřelecký a zbrojní) a Zbrojním učilištěm v Plzni, dále s Vojenskou muniční továrnou v Poličce, pobočným závodem Škodových závodů v Nýřanech a dalšími institucemi. Zpracování kapitol zabývajících se obdobím od roku 1945 (tzn. pátým a šestým obdobím) bylo provedeno formou volného zápisu vzpomínek a pamětí některých účastníků popisovaných dějů, tak jak si je pamatují, nebo jak je někde zanechali v písemné podobě. Podklady o výcviku vojenských pyrotechniků pocházejí od pamětníků, absolventů nebo učitelů z Martina (Slovenská republika), kam bylo Zbrojní učiliště z Plzně přemístěno. Z pozdějších let až do současnosti byly podklady čerpány od pamětníků, bývalých příslušníků Generálního štábu resp. Ministerstva obrany, a dále z Opavy ve Slezsku, která se stala třetím centrem výcviku vojenských pyrotechniků. Podklady o historii výcviku civilních pyrotechniků pocházejí od pamětníků z Českého báňského úřadu. Podklady o policejních pyrotechnicích pocházejí od pamětníků bývalých příslušníků Kriminalistické ústředny, Kriminalistického ústavu a Pyrotechnického odboru Policejního prezidia ČR.

II. VÝR OBA VÝBUŠIN A S TŘELIV A TŘELIVA V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETE C H I. SVĚTOVÉ V ÁLKY 1 9 1 4 AŽ 1 918 VÁLKY 19 19 Nové objevy v oboru vojenských výbušin na konci 19. století nevedly k většímu zapojení chemického průmyslu na našem území. Naopak, došlo k poklesu významu např. také nejstarší české dynamitky v Zámcích poblíž Roztok u Prahy. Továrna byla pobočkou firmy Dynamit Nobel a byla založena jako vůbec první v Rakousko-Uhersku v roce 1870 samotným Alfredem Nobelem společně s Augustem Schrammem. Na tuto skutečnost mělo vliv mimo jiné i rozšiřování továrny Dynamit Nobel v Bratislavě. Ze soukromých továren se přesouvala výroba do státních podniků, řízených vojenskou správou. I když výroba výbušin na našem území klesala, do dějin jejich vývoje se zapsala celá řada českých techniků. V Praze na technických školách přispěli k vysoké úrovni výuky o výbušinách profesor chemie na české technice Dr. Bohuslav Rýman (*1852 - †1910), na německé technice profesor W. Fr. Gintl (*1843 - †1908). V armádě se o rozvoj v oboru výbušin zasloužil pražský rodák generál Ph. Hess (*1845 - †1919), který byl prvním velitelem rakousko-uherské vojenské vzduchoplavby a tvůrcem světlometných jednotek. Ve vývoji výbušin patřil k nejvýznamnějším

11 českým technikům také generál Ing. Karel Esop (*1863 †1935), který prosadil ve Vojenském technickém komitétu jako hlavní trhavinu trinitrotoluen (TNT) namísto kyseliny pikrové - ekrazit. Stal se také autorem zkoušky trhaviny při které se měří její brizance tzv. Esopova brizanční zkouška (1903), jako první v Rakousko-Uhersku provedl trhání skal komorovými podkopy. Během 1. světové války, v letech 1915 až 1918, řídil vojenskou továrnu na trhaviny v Blumau a zaměstnával v ní české inženýry. V Blumau a Wöllersdorfu působil mezi českými inženýry během války také Ing. Čeněk Kratochvíl, který po válce vstoupil do Československé armády, kde se stal prvním přednostou odboru třaskavin na tehdejším Ministerstvu národní obrany, také tam působil Ing. Antonín Aleš, pozdější ředitel semptínské Explosie. Výrobní praxi zde získal i Dr. Jan Šedivý, další z pozdějších ředitelů semptínské Explosie. Při zahájení I. světové války 28. července 1914, bylo RakouskoUhersko poměrně málo připravené. To se týkalo především dělostřelectva a munice. V armádě se během války používalo 45 typů moderních děl, 53 typů starších děl, 6 typů protiletadlových kanonů a 14 typů minometů, což je celkem 131 typů různých typů děl a minometů. Pokud jde o množství, měla rakousko-uherská armáda v roce 1914 celkem 4.054 mobilních děl a další 3.000 v pevnostech. Na jedno dělo bylo v průměru 500 ran, což bylo velmi málo. Proto hned v prvním měsíci války žádalo rakousko-uherské velení o výrobu 377.000 ks a na dalších 2,5 měsíce o 633.000 ks dělostřeleckých granátů. Tyto požadavky byl průmysl schopen splnit jen z 90%. Navíc spotřeba dělostřelecké munice převyšovala výrobu o 60% a v některých rážích dokonce o 100%. Obdobná situace však byla i ve většině ostatních válčících zemí. V zimě 1914 až 1915 nastala u hlavních válčících zemí (Rakousko-Uhersko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie) krize z nedostatku střeliva. Výstižně tuto situaci vyjádřil tehdejší britský ministr financí Lloyd George, který v prosinci 1914 v Dolní sněmovně prohlásil: „Co uskrblíme na materiálu, to promrháme na životech, to je velká lekce muničního zásobování.“ Tato situace vedla rakousko-uherské velení k vypracování programu výroby dělostřeleckých nábojů do listopadu roku 1915. V roce 1916 měl být v Rakousku-Uhersku přijat německý tzv. „Hindenburgův program“. Tento program totální mobilizace průmyslu a pracovních sil, měl Německu a Rakousko-Uhersku napomoci ke konečnému vítězství. Podle tohoto programu měla měsíční výroba v roce 1916 činit 1,971.740 dělostřeleckých granátů. Z toho lehkých - 1,768.000, hrubých 199.000 a těžkých 4.740 ks. V roce 1917 už měla měsíční produkce dosáhnout 3,937.300 dělostřeleckých granátů. Z toho lehkých - 3,544.000, hrubých - 368.000 a těžkých - 25.300 ks. V praxi však průmysl 100% výroby nedosáhl ani jednou. Hlavní příčinou bylo nedostatečné zásobování průmyslu surovinami. Mezi jednu z příčin lze započítat i vyřazení muniční továrny Škodových závodů v Bolevci u Plzně způsobené nežádoucím výbuchem dne 25. května 1917. Z uvedených a dalších důvodů, vyplýval nedostatek střeliva pro akce chystané na frontách. Například při jedenácté ofenzívě v Itálii na Soči v době od 12. srpna do 6. září 1917 bylo vystříleno

12


přes 2,000.000 granátů z 1.454 děl. Přičemž v té době byla průměrná měsíční výroba 1,400.000 dělostřeleckých granátů. V Rakousko-Uhersku bylo celkem 556 firem, na území Čech, Moravy a Slovenska z tohoto počtu jich bylo celkem 192, tj. 34,53%. Přímých dodavatelských firem pověřených výrobou munice a jejich součástek bylo v Rakousko-Uhersku celkem 316, z toho v českých zemích 75, tzn. 23,73% a na Slovensku 9, tzn. 2,85%. Subdodavatelů bylo celkem 240, z toho 107, tzn. 44,58% v českých zemích a 1, tzn. 0,41% na Slovensku. Na výrobě a kompletaci střeliva se v Rakousko-Uhersku podílely téměř všechny strojírny. K největším patřily strojírny ve Wöllersdorfu s denní kapacitou 40.000 ks granátů, dále Weiss-Manfred v maďarském Czepelu s 28.000 ks granátů denně a Böhler ve Felixdorfu s 10.000 ks granátů denně. Zapalovače do těchto granátů se vyráběly především v Hirtenbergu a v několika dalších menších podnicích - např. Sellier a Bellot v Praze na Žižkově, který vyráběl pouze pyrotechnické slože k zapalovačům nebo Georg Roth ve Vídni. Nábojnice vyráběl především vídeňský Arsenal, Weiss-Manfred, Enzesfeld a Berndorf. Řada menších podniků vyráběla součástky munice, které se pak kompletovaly. Pro ukázku je uváděn přehled kompletované munice v roce 1918:

Místo

Počet dělníků

Počet granátů vyrobených 1 dělníkem /ks/

Wöllersdorf

4.349

24

Enzesfeld

2.448

10

Weiss-Manfred

3.697

17

Böhler

1.497

19

Pestszentlörinz

1.027

13

Komárno

505

15

Bolevec

754

5

Dne 1. srpna 1915 byla v Bratislavě uvedena do provozu továrna na ballistitový střelný prach, jehož výrobu jako první v Rakousko-Uhersku zavedl v Blumau, do armády povolaný profesor organické chemie na české technice v Brně Ing. Dr. Cyrill Krauz (*1883 - †1942). Továrna v Bratislavě patřila firmě Dynamit Nobel. Vyráběl se zde prach především pro námořnictvo. Továrna byla jednou z největších v Rakousko-Uhersku. Od založení do 30. dubna 1918 se v továrně vyrobilo 10,062.483 kg střelného prachu: • 1915 - 1,751.435 kg;

Pro ženijní účely se v továrně vyráběl také ekrazit. Za dobu války se jej v továrně vyrobilo 886.853 kg: • 1914 - 26.922 kg; • 1915 - 281.525 kg; • 1916 - 274.256 kg; • 1917 - 144.428 kg; • 1918 - 159.722 kg. Vedle velkých podniků na výrobu výbušin existovala i skupina drobných výrobců, kteří vyráběli především černý prach. Největší „práchovny“ byly v Radvani na Slovensku. Založeny byly za vlády císařovny Marie Terezie 1740 až 1780. V průběhu I. světové války byly pověřeny výrobou prachu pro vojenské účely. Výroba to byla manufakturní přičemž hlavním zdrojem energie byla voda. Roční produkce se pohybovala od 35 do 40.000 kg. Další menší práchovna na Slovensku byla v Gulvaši u Prešova. V českých zemích v průběhu války vyráběla černý prach práchovna v údolí na Bílém potoce u Veverské Bitýšky, založená již v roce 1740. Všechny práchovny zanikly s cechem prachařů v roce 1923 založením továrny Explosia v Semtíně u Pardubic. V roce 1915 se u válčících stran objevuje nový druh munice – chemické střelivo. Přestože použití takovéhoto střeliva odporuje haagské konvenci z roku 1899, zcela neočekávaně a ve velkém měřítku použili chemickou munici Němci v bitvě u Yprů ve Flandrech dne 22. dubna 1915. Na vývoji chemické munice se intenzivně pracovalo i ve Francii. Ta ji použila poprvé při velkém náporu Němců na Verdun na jaře roku 1916. Od této doby se datuje velký rozmach výroby a používání plynového střeliva. V rámci Rakousko-Uherska se výrobou chemického střeliva zabývala továrna v maďarském Pestszentlörinzu. Do konce války zde bylo vyrobeno 1,365.488 ks těchto dělostřeleckých granátů při průměrné týdenní kapacitě 20.000 až 25.000 ks. Následující tabulka uvádí přehled chemické munice vyrobené v Pestszentlörinzu. Přehled chemické munice vyrobené v Pestszentlörinzu:

Označení granátů Náplň granátů Vyrobeno (ks) Modrý kříž

Clark I, II

Žlutý kříž

Dick

203.382 37.920

Zelený kříž

Difosgen

11.036

Granáty C

Bromcyan

644.839

Granáty B

Bromaceton

467.831

• 1916 - 4,112.435 kg; • 1917 - 3,147.810 kg; • 1918 do 30. 04. - 1,050.854 kg. Továrna vyráběla také trhavinu TNT v celkovém objemu 4,327.676 kg: • 1916 - 1,152.854 kg; • 1917 - 1,860.878 kg; • 1918 - 313.944 kg.

Na počátku války v Blumau, Trofaiachu a v Ústí nad Labem vyráběla výbušiny firma „Erste östereichische Actiengesellschaft für die Gewinnung chemischer und metallurgischer Producte“. Firma byla založena roku 1856 ve Vídni. V roce 1859 byla přejmenována na výše uvedený název – v překladu „Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu“. Na základě nedostatku střeliva na frontách byla měsíční kapacita zvýšena z 210t na 3.400t střelného prachu a z 537t na 5.130t ostatních výbušných

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA látek. Ale ani u této firmy nebylo během války z nedostatku surovin dosaženo 100% výroby. Důležitá byla i výroba pěchotního střeliva do ručních zbraní. Na počátku války měla rakousko-uherská armáda k dispozici do těchto zbraní celkem 258,000.000 nábojů. Generální štáb požadoval týdenní produkci 24,000.000 nábojů. Tento požadavek byl plněn na 100 % pouze v prvních měsících války, pak poměrně rychle výroba klesala, především pro nedostatek surovin - střelného prachu, uhlí apod. Na rozdíl od střeliva do dělostřeleckých zbraní, výroba stačila pokrýt spotřebu armády na frontách. Například při desáté ofenzívě na Soči v květnu a červnu 1917 bylo během 25 dnů vystříleno celkem 130,000.000 nábojů což v denním průměru představovalo 150 nábojů na pušku a 6.000 nábojů na kulomet. Za celou dobu války bylo vyrobeno přibližně 4,5 miliardy nábojů z nichž spotřebovány byly 4 miliardy. Mezi největší výrobce střeliva do ručních pěchotních zbraní patřily továrny ve Wöllersdorfu, Weiss-Manfred v Czepelu, Hirtenbergu a dále Georg Roth v Lichtenworthu a v Bratislavě. Na konci války v roce 1918 se v muničních skladech po celém Rakousko-Uhersku nacházelo z produkce těchto továren 880,000.000 nábojů.

Bolevec – pátek 25. května 1917 K dosud největší tragédii na českém území způsobené výbuchem trhavin a munice došlo v pátek 25. května 1917. Tento den lze považovat za „černý pátek“ v dějinách české pyrotechniky. Škodovy závody v Plzni vlastnily v Bolevci továrnu na výrobu a kompletaci munice. Do té doby zde bylo zhotovováno na 50 druhů dělostřeleckých nábojů v rážích 37 až 305 mm. Vzhledem k velké spotřebě dělostřeleckého střeliva na frontách se i v této továrně rozšiřovala výroba. V uvedený květnový den roku 1917 zde pracovalo celkem 2.580 zaměstnanců Škodových závodů, z nichž 862 bylo mužů a 1.718 žen. Dále se v objektu nacházelo 354 dělníků stavební firmy Alexandr, strážní jednotka se 42 muži maďarské národnosti a 24 četníků. O samotném průběhu neštěstí je záznam v knize Františka Janáčka – „Největší zbrojovka monarchie. Škodovka v dějinách, dějiny ve Škodovce. 1859 – 1918“, kapitola „V průsečíku bolevecké katastrofy“, str. 392: „Ve 13.32 hod. se Plzeň a její okolí otřásla mohutným výbuchem a následnou sérií silných detonací. Ze střech padala krytina, tříštila se skla v oknech, sypala se omítka. Šlo o explozi, která tentokrát skutečně proměnila celou muniční továrnu v jediný oblak ohně, dýmu a prachu, z něhož lítaly cihly, kusy dřev a země a ohnivé náboje. Rozpoutal se požár, který přeskakoval z budovy na budovu. Explodovaly desítky střel a šířily zkázu stovky metrů daleko. Vybuchovala nová a nová skladiště. Právě skutečnost, že odbavovací sklady byly přeplněné, že armáda nestačila munici odvážet, že se hotové náboje a granáty ukládaly přímo v dílnách, se staly jednou z příčin mimořádného rozsahu katastrofy. Nešlo přitom o žádné malé množství hotových dělostřeleckých granátů a nábojů do minometů i jiného střeliva. Jen

13 od 1. ledna do 25. května se v boleveckém zařízení vyrobilo za 55,962.700 korun, tj. za 11,2 milióny měsíčně. Některé z nábojů byly časované, takže explodovaly ve vzduchu a střepiny masakrovaly prchající dělníky. Komplex muničky měl přitom pouze dva hlavní vchody. Někteří lidé si v panice sami způsobovali těžká zranění i smrt na ostnatých drátech ohrady. Další nebezpečnou past vytvářel lesní požár kolem závodu. Na místo přispěchali zdravotníci, požárníci a vojenská pohotovost. Nemohli se však přiblížit do takové vzdálenosti, aby získali přehled co se děje. Opakující se výbuchy držely totiž celou plochu továrny a její široké okolí dlouhé hodiny pod nepřetržitou bubnovou palbou. Před třetí hodinou došlo k dalším mohutným detonacím, po nichž vystoupily k nebi sloupy dýmu vysoké stovky metrů, to explodovala skladiště se sedmnácti tisíci kilogramy střelného prachu a jejich výbuch demoloval další objekty vzdálené i přes sto metrů. V Plzni ustal normální život. Zavíraly se závody, obchody, úřady i školy. Obyvatelé z blízkých osad ve strachu utíkali do polí a lesů. Dosud totiž nevyletěl do povětří poškozený a požárem obklopený hlavní sklad trhavin. K tomu naštěstí nedošlo. Hrůzy téměř nepřetržitých výbuchů a praskotu střel trvaly do druhého dne i když se jejich frekvence začala od večera snižovat. Teprve 26. května ráno se však mohli hlídky, i tak ještě ohrožované trvajícími explozemi, odvážit do bližšího okolí i do vlastních objektů továrny. Naskytl se jim hrůzný obraz. Mezi rozvalinami budov, zpřeráženými stromy, na rozervané a spálené zemi leželo mnoho mrtvých, často i jen porůznu rozmetaných částí lidských těl. Muniční továrna přestala fakticky existovat. Kromě zásob střel a trhavin bylo zničeno 58 objektů.“ Potud citace. Počet zraněných a mrtvých byl značný. Lékařské ošetření bylo poskytnuto 689 lidem, z toho bylo 668 zaměstnanců Škodových závodů (419 žen a 249 mužů), dále 12 zaměstnanců firmy Alexandr, 3 vojínové strážního oddílu a 6 četníků. Dalších 210 osob vyhledalo pomoc v nemocnici a na radnici v Plzni. Celkový počet obětí byl 195 osob (z toho 97 mužů a 98 žen). Při odklizovacích pracích přišlo o život dalších deset osob. Jejich totožnost se nedala přesně zjistit, neboť ze zohavených zbytků těl nešlo rozeznat jedná-li se o muže či ženu. Nevybuchlá munice byla rozmetána v širokém okolí. Docházelo k dalším zraněním a úmrtím, hlavně mezi dětmi. Například 26. května byl výbuchem granátu zabit školák u obce Košutky. Dne 8. června v Třemošné, našla skupina dětí nevybuchlý granát jehož exploze několik dětí zranila a jednu desetiletou dívenku zabila. Dne 29. května 1917 se konal první pohřeb obětí na boleveckém hřbitově s přísným vyloučením veřejnosti. Neobyčejně silné stráže bránily davům lidí přiblížit se ke hřbitovu. Pohřbu se zúčastnil i arcivévoda Karel Albrecht. Pohřby obětí probíhaly až do srpna. Do společného hrobu byli pochováni mrtví a jejich části ve 143 rakvích. Příčina výbuchu nebyla nikdy zjištěna. Objevila se však řada dohadů. Z Vídně nařízené vyšetřování se zabývalo hledáním viníků a údajných původců atentátu. Objevila se ničím nepo-

14 dložená teorie o objevení letadla v kritické době nad továrnou. Vzhledem k množství trhavin a munice lze soudit, že k výbuchu došlo především díky nedodržování bezpečnostních předpisů a celkově neutěšené bezpečnostní situaci v továrně. Měsíční produkce byla 150.000 nábojů, což bylo podstatně víc, než na kolik byla projektována. Vojenská správa nestačila odvážet vyrobenou munici a tak se před výbuchem nacházelo v prostorách podniku na 300.000 nábojů. Ve skladech bylo zhruba 70.000 kg střelného prachu a obrovské množství dynamonu. Vzhledem k velkému množství zničené munice podnikala správa Škodových závodů kroky k další výrobě munice. Byla shromážděna poškozená munice, která se upravovala k dalšímu použití. Avšak oproti množství zničené munice bylo 2.537 ks opravených nábojů v rážích od 47 do 120 mm velmi nepatrné množství.

III. ČESK O S L O VENSK O OD 28. ŘÍJN A III. ČESKO VENSKO 1 9 1 8 DO 1 5. BŘEZN A 1 939 15. BŘEZN 19 Z toho co zde bylo dosud uvedeno je patrné, že to byla právě I. světová válka a události které ji provázely, zejména množství nevybuchlé munice na bývalých evropských bojištích a v týlových prostorech kde se výbušiny a munice vyráběly, která se stala tím startovním impulsem a vyvolala masovou potřebu odborných specialistů, kteří by uměli takovouto munici zneškodňovat. Těmito odborníky se stávali zpravidla vojenští specialisté. V některých zemích měli k této činnosti blíže specialisté ženijního vojska. Zejména v zemích, kde probíhaly frontové linie I. světové války a zneškodňování nevybuchlé munice bylo spojeno i s jejím vyhledáváním v terénu. Tehdejší země Koruny české byly v období I. světové války zeměmi týlovými. Vlastní bojová činnost se zde nevedla. Výbušiny a munice se zde ale vyráběly. Byl zde i relativní dostatek lidí s technickým vzděláním. Proto bylo zcela logické, že v Českých zemích se zneškodňováním nevybuchlé munice začali profesionálně jako první zabývat vojenští specialisté zbrojní služby. S vyhlášením samostatného Československa dne 28. října 1918 se začíná odvíjet i historie českých profesionálních pyrotechniků – odborníků na zneškodňování výbušin a munice. Ale nepředbíhejme. Neúspěchy rakouské c.k. armády na ruské frontě v roce 1914 a protahující se dodávky z dosud dominujícího vídeňského Arsenalu, donutily vojenské velení k objednání dělostřeleckého materiálu také ve Škodových závodech v Plzni. Z toho ovšem vyplynul požadavek na školené odborníky zbrojní služby. Vojenské velení tedy zřídilo v Plzni informační kurs pro vyšší důstojníky tzv. Artillerieinspizierende, později Artilleriemeisterschule a Waffenmeisterschule. Kursy byly vybaveny z prostředků Škody Plzeň. Učebny byly umístěny v nouzových dřevěných barácích v Korandově ulici, kde kursy probíhaly až do konce války. O událostech 28. října 1918 hovoří jejich přímí účastníci v kronice pozdějšího Zbrojního učiliště

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA v Plzni. „Tento den zastihl frekventanty zbrojních kursů v každodenní práci. Početní stav se pohyboval okolo 1.200 frekventantů a ostatních příslušníků kursů. V 0900 hodin ráno se konal pravidelný raport u velitele. Když se dostavili sokolové se členy plzeňského Národního výboru, oznámili veliteli, kapitánu dělostřelectva Schneiderovi, počátek státního převratu. Příchozí s velitelem poměrně dlouho rozmlouvali. V době tohoto jednání telefonoval posádkový důstojník do Prahy, aby jej spojili do Vídně. Na základě obdržených informací a rozkazů velitel školy nařídil nástup všech gážistů a mužstva na nádvoří a oznámil jim historickou událost. Mužstvo se pak rozjelo z Plzně na všechny strany. Čeští instruktoři výcviku se ihned přihlásili do služeb nového státu. Zabezpečili zásoby školy a převezli je do tehdejších kasáren 35. pěšího pluku. Tyto události však měly za následek nucenou přestávku ve výuce a to téměř až do konce roku 1919. V tomto roce byly zřízeny prozatímní kursy pouze pro dělmistry, kterých bylo potřeba k vojenským jednotkám na Slovensku v hraničním sporu s Maďarskem.

Zahájení výcviku vojenských pyrotechniků Výnosem ministra národní obrany, byla dne 9. listopadu 1919 zřízena Československá dělostřelecká mistrovská škola v Plzni při vojenském kontrolním orgánu ve Škodových závodech. Jejím velitelem byl ustanoven nadporučík dělostřelectva Jan Liška. Kromě různých zbrojních kursů, jako např. kursy pro důstojníky správní a technické zbrojní služby, kursy pro dělostřelecké mistry apod., byly zřízeny i pyrotechnické kursy. Den 9. listopad 1919, můžeme tedy považovat za oficiální den zahájení výcviku českých a slovenských profesionálních pyrotechniků – odborníků na zneškodňování výbušnin a munice (kdo byl tím, koho poprvé napadlo takové kursy organizovat, to se zjistit nepodařilo). Kursy organizačně zajišťovalo Ministerstvo národní obrany. Frekventanty povolávalo nejprve dělostřelecko - zbrojní oddělení (od roku 1928 1. oddělení /dělostřelecké/) II. odboru zbrojního a dělostřeleckého MNO. Pyrotechnických kursů se zúčastňovali zpravidla důstojníci technické zbrojní služby, ale mohli se jich zúčastnit také příslušníci zbraní a jiných služeb. Kurs se dělil na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se konala ve škole v Plzni. Praktická část se konala v muniční továrně, nejprve v Nýřanech u Plzně, později ve Vojenské muniční továrně č. 1 v Poličce. První prozatímní kurs pro pyrotechniky (resp. pro mistry ohňostrůjce, jak byl tento první kurs nazván) byl zahájen 15. května 1920 v délce šesti měsíců. Ohňostrůjce – jedna ze specifických hodností zavedených v císařském (rakouském) a později v císařsko-královském (rakousko-uherském) dělostřelectvu. Ve vojenském slangu se ještě v průběhu I. světové války užíval zkomolený německý výraz fojverkr. Byla to hodnost odpovídající šikovateli pěchoty nebo strážmistrovi jízdy, tzn. přibližně praporčická a v podstatě nejvyšší poddůstojnická hodnost.

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA Prvního prozatímního kursu pro pyrotechniky se zúčastnilo 11 nižších důstojníků. Výuka a výcvik v pyrotechnické činnosti se týkaly především vojenské munice a to jak rakousko-uherské tak i kořistní, která po skončení války zůstala ve skladech na našem území ve velkém množství. Největší sklad byl v Olomouci. Současně s tímto kursem probíhaly i další kursy v různých zbrojních specializacích. V roce 1921 byly ve škole uskutečněny další prozatímní kursy, všechny v délce šesti měsíců - mezi nimi opět kurs pyrotechnický. Velitelem tohoto kursu byl major dělostřelectva Ing. Karel Novák, který byl od 1. října 1921 až do 30. června 1922 i velitelem Československé dělostřelecké mistrovské školy. V červenci 1922 byl převelen na Ministerstvo národní obrany do Prahy. Od 1. října 1922 byly ve škole zahájeny podle předepsaných osnov pravidelné devítiměsíční kursy. V tomto roce ani v roce 1923 se pyrotechnické kursy nekonaly. Došlo však ke změně velitele školy, po majoru Novákovi byl do této funkce ustanoven major Ing. Vladimír Haak. K 1. dubnu 1923 byla provedena reorganizace technické zbrojní služby a škola dostala nový název Zbrojní škola. V roce 1924 byly do programu školy znovu zavedeny pyrotechnické kursy. V tomto roce proběhly dva kursy – jeden tříměsíční, který byl více zaměřen na všeobecnou muniční problematiku, v kursu byla přednášena konstrukce, činnost a použití dělostřelecké munice, tohoto kursu se zúčastnilo 14 nižších důstojníků; - druhý kurs byl šestiměsíční pyrotechnický, zúčastnilo se jej 8 vyšších důstojníků a 15 důstojníků nižších. V roce 1925 se ve škole uskutečnil pyrotechnický kurs, kterého se zúčastnili 2 vyšší a 20 nižších důstojníků. V roce 1926 v průběhu konání dalšího pyrotechnického kursu, kterého se zúčastnili 2 vyšší a 21 nižších důstojníků, došlo k další reorganizaci technické zbrojní služby. Škola obdržela k 1. dubnu tohoto roku nový název Zbrojní učiliště (vydržel až do roku 1949). V roce 1927 začaly pyrotechnické kursy nabývat na pravidelnosti, kursu v tomto roce se zúčastnilo 9 nižších a 2 vyšší důstojníci. V roce 1928 vypovědělo město Plzeň Škodovým závodům dřevěné budovy v Korandově ulici, kde byla škola až dosud umístěna. Velitelství Zbrojního učiliště se přemístilo do budovy doplňovacího velitelství v Tylově ulici č. 39, učebny kursů byly umístěny do dvorní budovy. V tomto roce došlo k další změně velitele školy. Podplukovník Ing. Vladimír Haak byl převelen k Vojenskému technickému úřadu v Praze Břevnově a na funkci velitele Zbrojního učiliště byl ustanoven podplukovník Ing. Ladislav Janda. V několika následujících letech jsou informace nejasné, útržkovité. Například v roce 1929 byli frekventanti pyrotechnického kursu na exkursi v Nýřanech. V roce 1930 se pyrotechnického kursu s povolením ministra národní obrany zúčastnil také jugoslávský důstojník nadporučík Kosta Perič, který byl v tomto roce členem přejímací komise jugoslávské armády ve Škodových závodech. V květnu téhož roku byli frekventanti na praxi v Polič-

15 ce a na exkurzi v Nýřanech. Ve školním roce 1930/1931 byli frekventanti na exkurzi ve Vojenském technickém ústavu v Praze. O školním roce 1932/1933 se kromě toho, že se pyrotechnický kurs konal, nepodařilo prozatím zjistit nic dalšího. Ve školním roce 1934/1935 se pyrotechnický kurs měl původně konat od 11. března do 8. června 1935, ale rozkazem ministra národní obrany byl přeložen na termín od 3. ledna do 18. května 1935. V této době pyrotechnický kurs dobu trvání 4,5 měsíce. K 19. listopadu 1935 byl vypracován přehled škol a kursů, které měly být zřízeny při mobilizaci. Pozoruhodné je, že Hlavní štáb Československé armády v té době nepředpokládal při mobilizaci s organizováním pyrotechnických kursů ani přes zkušenosti z I. světové války. V dalších letech jsou informace o výcviku pyrotechniků již ucelenější. Ve školním roce 1935/1936 se konal 4,5 měsíční pyrotechnický kurs v době od 30. září 1935 do 15. února 1936, z toho teoretická část 3 měsíce ve Zbrojním učilišti, praktická část 1,5 měsíce ve Vojenské muniční továrně č. 1 v Poličce. V roce 1936 vydalo Ministerstvo národní obrany směrnici Sm 205 o odborných školách a kursech ve které byl specifikován i účel pyrotechnických kursů takto: „… vycvičit frekventanty, důstojníky technické zbrojní služby na pyrotechniky. Toto odvětví služební činnosti vyžaduje zevrubné znalosti všech druhů munice a třaskavin, způsobu jejich výroby, dopravy a uložení, znalosti všech předpisů bezpečnostních, jakož i praktické znalosti ničení nevybuchlých střel, ručních granátů a jiné munice.“ Ve školním roce 1936/1937 se konal další 4,5 měsíční pyrotechnický kurs od 5. října 1936 do 20. února 1937. Teoretická část, která trvala 3 měsíce proběhla ve Zbrojním učilišti a praktická část v trvání 1,5 měsíce ve Vojenské muniční továrně č. 1 v Poličce. Dne 15. dubna 1937 byl do funkce velitele Zbrojního učiliště ustanoven podplukovník inženýr technické zbrojní služby Jindřich Škrla, který velel učilišti až do 27. dubna 1939, kdy dostal dovolenou na dobu neurčitou. V tomto roce byl organizován ještě jeden pyrotechnický kurs v době od 3. května do 15. září. Ve školním roce 1938/1939 se konal 4,5 měsíční pyrotechnický kurs v době od 2. května do 16. září 1938, z toho teoretická i praktická část podle stejných zásad jako předchozí 4,5 měsíční kurzy. Tento ročník byl ve Zbrojním učilišti velmi silně obsazen – různých kursů se účastnilo celkem 456 frekventantů. Ve Zbrojním učilišti se nekonala jen výuka a výcvik. Velení učiliště pořádalo i různé společenské a sportovní akce. Například 7. prosince 1937 byl uspořádán večírek k oslavě svátku svaté Barbory, patronky to dělostřelectva a zbrojnictva. Zúčastnili se jej příslušníci Zbrojního učiliště, Zbrojního technického úřadu č. 1, Divizní zbrojnice č. 2, penzisté a záložníci technické zbrojní služby a někteří přední úředníci Škodových závodů. Dne 21. září 1938 byla z důvodů ohrožení celistvosti republiky vyhlášena částečná mobilizace. Ve Zbrojním učilišti byly hned na druhý den tj. 22. září, s okamžitou platností zrušeny všechny

16 kursy. Frekventanti se vrátili ke svým útvarům. Dne 24. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace, která se týkala i Zbrojního učiliště. Velitel podplukovník Jindřich Škrla byl odvelen. Na jeho místo (do 16. října kdy se vrátil) byl dočasně ustanoven štábní kapitán technického zbrojnictva Josef Šimandl. Dne 15. března 1939, pět minut po sedmé hodině ranní, bylo Zbrojní učiliště obsazeno německým Wehrmachtem a byla přerušena veškerá výuka. Obnovena byla 17. března. Osobní spisy frekventantů uložené v trezoru velitele učiliště, byly na jeho příkaz tajně vyjmuty a zničeny. Dne 6. dubna 1939 uspořádal velitel učiliště, večírek na rozloučenou v plzeňské Měšťanské besedě.

Praktická pyrotechnická činnost od roku 1919 do roku 1939 V popisovaném období organizovala výcvik a měla profesionální specialisty schopné zneškodňovat nevybuchlou munici tzn. pyrotechniky, a to je třeba zdůraznit, jen a pouze armáda. Tehdejší policejní resp. četnický sbor pyrotechniky neměl a k různým případům byli povoláváni pyrotechnici vojenští. Z vojenských druhů zbraní a ostatních služeb nikdo jiný než technická zbrojní služba, pyrotechniky neškolil, ani ženijní vojsko. Ministerstvo národní obrany, se zaváděním ženijních min zabývalo pouze okrajově. Ženisté byli cvičeni především v ničení a trhání. Například v roce 1933 výcvik u ženijní roty ženijních pluků byl rozdělen takto: 50% výcvik na vodě, 20% pěchotního výcviku a strážní služby, 18% pozemní výcvik a jenom 12% bylo určeno k výcviku v trhání a ničení. V sestavě armády byly zbrojnice. Byla to zařízení pro skladování výzbroje a také munice. Zbrojnice byly zemské, divizní a později sborové. Zemská zbrojnice I (ZZ I), byla v Praze na Ořechovce a měla odbočku v Hostivicích u Prahy ve směru na Plzeň. Zemská zbrojnice II (ZZ II), byla v Olomouci s odbočkami v Brně a Hranicích na Moravě. Zemská zbrojnice III (ZZ III), byla v Leopoldově na Slovensku s detašovaným správním oddělením v Trenčíně. Divizní zbrojnice č. 2, byla v Plzni, č. 3, v Terezíně, č. 4 v Josefově, č. 5 v Rudolfově, z popudu hraběte Josefa Václava z Liechtensteina, za vlády císařovny Marie Terezie, zde byla založena vůbec první dělostřelecká škola v habsburské monarchii, č. 11 v Košicích a č. 12 v Ružomberoku. Ve všech těchto zbrojnicích bylo v roce 1928 celkem 17 tabulkových míst pro pyrotechniky. Další uplatnění nacházeli vojenští pyrotechnici ve Vojenských muničních továrnách č. 1 v Poličce a č. 2 v Bohuslavicích nad Vláří, které byly vybudovány v první polovině 20. let. Kromě praktické činnosti v armádě, zasahovali vojenští pyrotechnici také v civilním sektoru. Za všechny ostatní lze uvést jeden případ na který vzpomíná bývalý učitel pyrotechnických kursů ve zbrojním učilišti, plukovník ve výslužbě Antonín Brych, který absolvoval pyrotechnický kurs v září 1937. V roce 1938 měla česká fašistická organizace Vlajka, založená v roce 1930, přibližně 2.000 členů. Ve svém programu měla mimo

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA jiné i boj proti židům. Na podzim roku 1938 zemřel v Plzni živnostník židovského původu, který měl být pochován na židovském hřbitově. Den před pohřbem chtěli dva členové organizace Vlajka umístit na hřbitov podomácku vyrobenou časovanou bombu. „Pokud se pamatuji, byla to ocelová roura o průměru 120 mm, dlouhá 600 mm, na jedné straně opatřena zašroubovanou železnou zátkou. Naplněná byla šupinkovým tritolem promíseným sekaným železem. Na druhém konci byla jímka se 100g náložkami, iniciovaná elektrickým palníkem, k němuž bylo napojeno kabelové vedení k hodinovému strojku a k baterii“ ……… vzpomíná Antonín Brych a pokračuje ……. „Při umisťování nálože došlo ke zkratu v hodinovém strojku, v době kdy oba účastníci atentátu stáli přímo nad náloží. Byl jsem tehdy pověřen náčelníkem posádky případ likvidovat za přítomnosti plzeňské policie. Oba účastníci atentátu byli na místě usmrceni. Jejich těla byla rozmetána po hřbitově, chodidlo jednoho z nich bylo nalezeno 15m za hřbitovní zdí. Stejná nálož byla tehdy nalezena plzeňskými kriminalisty v tehdejším hotelu Smitka, v jednom z hostinských pokojů“ ..…… končí své vyprávění Antonín Brych. Podle různých svědectví bylo v uvedené době podobných nástrah a bomb instalováno mnoho, nejvíce na Chebsku a Karlovarsku. Na jejich likvidaci se podíleli pyrotechnici divizí. Nálože byly většinou v plechovkách. Jako trhaviny bylo používáno tritolu, kyseliny pikrové apod., které pocházely většinou z Nýřan a dalších muničních továren.

IV . ČE CHY A MORA V A V LETE CH V. ČE MORAV ÁLKY 1 939 AŽ 1 945 VÁLKY 1939 19 2. S VĚT O VÉ V Toto období v dějinách profesionální pyrotechniky na území Čech a Moravy představuje kapitolu vyžadující samostatné zpracování. V protektorátu Čechy a Morava, který byl vyhlášen dnem 15. března 1939, po okupaci ozbrojenými silami nacistického Německa, vstoupil dnem 9. července 1941 v platnost zákon č. 827 z 26. června 1935. Zákon byl vydán Oberkomandem Luftwaffe (Velitelství letectva) v Německu a týkal se válečné organizace Luftwaffe, mimo jiné i ničení nevybuchlé munice a leteckých pum. Pod velení Luftwaffe patřila v té době skupina Luftschutztruppe. Této skupině byly podřízeny jednotky Luftschutzabteilunge, Nebelabteilunge, Luftschutzabteilungestabe a Sprengkommandos. Do těchto jednotek byli povoláváni i tehdejší občané protektorátu. Byli školeni ve vyhledávání a ničení, především letecké munice. Předmětem této publikace je především zaznamenání profesionální pyrotechnické činnosti v samostatném Československu, resp. České republice. Pyrotechnickou činnost v období od 15. března 1939 do 8. května 1945, na území Čech a Moravy, organizovaly a prováděly orgány tehdejšího nacistického Německa, jehož historiografie není v této práci zaznamenávána.

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA V . ČESK OSL O VENSK O (ČESKÁ . ČESKOSL OSLO VENSKO A SL O VENSKÁ FEDERA TIVNÍ REPUBLIKA) SLO FEDERATIVNÍ V LETE CH 1 9 45 AŽ 1 992 LETECH 19 1992

17 Hostivice, 13. září 1945, 14.45 hod. Ve druhém pyrotechnickém kursu, při praktickém výcviku v Hostivicích u Prahy, došlo k dosud největšímu neštěstí v dějinách československé profesionální pyrotechnické činnosti.

Jedenáctého května 1945 v západních Čechách, kapitulací německé vojenské jednotky v obci Milín, byla ukončena II. světová válka v Evropě. Na rozdíl od I. světové války, tentokrát na území Čech, Moravy i Slovenska probíhaly frontové linie. Na mnoha místech proto zůstalo velké množství nevybuchlých leteckých pum, dělostřeleckých granátů, nastražené munice nejrůznějších typů, jednotlivých ženijních min i celých minových polí, dokonce i nezabezpečená polní skladiště různých druhů munice. Neodborná manipulace při jejich odstraňování byla a mnohdy ještě stále je, příčinou těžkých i smrtelných zranění.

Ve čtvrtek 13. září 1945, ve 1445 hodin, při praktickém výcviku frekventantů, došlo k nekontrolovanému výbuchu. Na místě bylo usmrceno 12 důstojníků a další 2 podlehli svým zraněním v nemocnici SANOPS na Smíchově – štábní kapitán Václav Vokurka, kapitán Karel Barták, kapitán Leopold Čížek, kapitán Josef Malý, kapitán František Kolek, kapitán Josef Kadeřábek, kapitán Vincenc Kotál, kapitán Karel Skopal, kapitán Karel Matoušek, kapitán Miroslav Petráš, kapitán Emil Procházka, kapitán Miloslav Záruba, kapitán Jaroslav Schwarz a kapitán Josef Smetana (všichni v hodnostech in memoriam). Dalším pěti těžce zraněným frekventantům kursu zůstaly trvalé násled-

O velkém množství munice, pozůstatků II. světové války na

ky. Nečekaný výbuch přežili následující frekventanti - Boudný,

našem území, podávají svědectví různá hlášení docházející na

Havlíček, kapitán Salák, nadporučík Josef Hruška, Kolc, poručík

tehdejší Velitelství dělostřelectva Ministerstva národní obrany

Kopka, Nechanický, Procházka a poručík Jan Vaněk.

obnoveného Československa. Několik příkladů pro ukázku: „V okruhu železničního traťového velitelství Hradec Králové a Brno se k 9. srpnu 1945 nacházelo v různých železničních stanicích celkem 359 vagónů munice a trhavin, vagóny byly postupně předisponovány do muničního skladu v Chotěboři-Bílku. Na dělostřelecké střelnici v Jincích bylo 100 vagónů neroztříděné munice. Ve Veselí nad Lužnicí v lese Klobásná bylo 200 vagónů neroztříděné munice. V prostoru Janovice-Manělovice bylo 31 vagónů a v prostoru samoty Roudná u Sedlčan 38 vagónů munice. Přibližně 300 vagónů munice se nacházelo v okolí Hoštejna, kde bylo polní skladiště Schörnerovy armády. Dalších 600 tun munice se nacházelo ve volné přírodě v prostorech Malacky a Veľké Leváre“. Popisovaný stav byl jedním z hlavních důvodů k urychlení obnovy výcviku armádních pyrotechniků již krátce po květnu 1945. Úkolem zahájení jejich centrálního výcviku bylo pověřeno velitelství nově budovaného Zbrojního

Vyšetřovací komisi vedl velitel Zbrojního učiliště podplukovník Ing. Jindřich Škrla. Zdrojem informací byly výpovědi přeživších účastníků kursu, výsledky ohledání místa výbuchu a prozkoumání střepin na místě výbuchu. Příčina výbuchu nebyla nikdy zjištěna. Výcvik zneškodňování munice vedl diplomovaný pyrotechnik nadporučík Václav Vokurka. Centrum výbuchu bylo na demonstračním stolku, u kterého se prováděl výklad o deadjustaci německé 10 kg pumy s elektrickým zapalovačem, o anglické prstencové pumě a o německých pancéřových pěstích. Podle svědectví přeživších frekventantů se v okamžiku výbuchu u demonstračního stolku nikdo nenacházel. Vyšetřovací komise proto nemohla nikoho ze zúčastněných obvinit ze zanedbání povinností. Zahynuvším důstojníkům byl v pátek 21. září 1945 vystrojen v Praze státní pohřeb. Smuteční průvod byl vypraven z kasáren na Smíchově a ubíral se Prahou směrem k divadlu na Vinohradech, kde byly ostatky předány rodinám.

učiliště, které bylo dočasně umístěno u Výzkumného technického ústavu Praha, v budově „K“ Generálního štábu v Praze-

Událost v Hostivicích u Prahy nebyla bohužel v té době jediná.

Dejvicích. Velitelem učiliště byl ustanoven jeho poslední před-

Ke smrtelnému úrazu došlo také ve Vojenské muniční továrně

válečný velitel podplukovník Ing. Jindřich Škrla, povolaný zpět

č. 1 v Poličce, kde při ničení trofejní munice zbrojním odděle-

do činné služby v červenci 1945.

ním pěšího vojska dne 6. srpna 1945 zahynuli dva lidé. Do konce roku 1945 zahynulo při pyrotechnických pracích 51

První dva jednoměsíční pyrotechnické kursy byly zřízeny v červenci až září 1945. Teoretická výuka probíhala v prostorách u Vojenského technického ústavu Praha a praktická část na okraji Prahy poblíž Hostivic, kde v objektu bývalé Zemské

vojenských pyrotechniků, z toho 27 důstojníků a 11 rotmistrů. Zraněno bylo celkem 43 pyrotechniků, z toho těžce zraněno bylo 7 důstojníků a 9 rotmistrů a lehce zraněno 7 důstojníků a 10 rotmistrů.

zbrojnice č. I, se nacházelo policejní skladiště různých druhů munice, zejména německé výroby, svezené sem ze středních Čech. Také v Bratislavě proběhl v době od 6. do 15. srpna 1945

Obnovení výcviku pyrotechniků ve Zbrojním učilišti

krátkodobý kurs pro třídění a ničení nevybuchlé munice,

Neštěstí k nimž docházelo při likvidaci munice a zejména

kterého se zúčastnilo 11 nižších důstojníků a 13 rotmistrů.

událost v Hostivicích ovlivnily další přípravu nových pyrotech-

18


niků. Došlo k přemístění výcviku pyrotechniků do Plzně kde

v tomto roce přišla do učiliště první četa akademiků druhého

bylo budováno nové Zbrojní učiliště, opětovně zřízené

ročníku, která byla školena již speciálně na technický směr.

Ministerstvem národní obrany dnem 15. 11. 1945. Zbrojní

Těmto prvním frekventantům však byl velením armády odmít-

učiliště bylo dislokováno v kasárnách Zdeňka Kaplíře ze

nut charakter absolventů vojenské akademie. Vedle základního

Sulovic. Úkolem učiliště bylo pokračovat ve školení důstojníků,

školení jsou ve Zbrojním učilišti organizovány kursy pyrotech-

rotmistrů a poddůstojníků zbrojní služby, přičemž z počátku

niků, vojenských akademiků a kursy ŠDZ - škola důstojníků

byl učební program zaměřen čistě na školení a výcvik pyrotech-

v záloze se speciálním úkolem v oblasti technické zbrojní služby.

niků. Samotná obnova učiliště probíhalo s velkými obtížemi, zejména materiálními. Zbrojní učiliště se budovalo v prostorách, které silně utrpěly válečnými událostmi. Přímo v areálu, kde bylo učiliště rozmístěno, se nacházelo 14 zásahů leteckých pum, čímž byly značně poškozeny ubytovací prostory. V samém prvopočátku, se daly používat pouze 2 místnosti. Jedna z nich sloužila jako kancelář a druhá jako učebna. Velitelský a učitelský

V letech 1947 – 1949 se výuka vyznačuje převážně živelným procesem školení. Frekventanti učiliště, včetně pyrotechnických kursů jsou vyučováni bez ohledu na budoucí specializaci všem známým druhům zbraní i munice, ať už to byly tehdejší sovětské, německé, anglické, francouzské, italské nebo čs. armády z období před II. světovou válkou. Naprostý nedostatek se projevo-

sbor se také potýkal s nedostatkem zkušeností a znalostí

val u výcvikových pomůcek, jako např. obrazy, řezy municí,

o konstrukci válečného materiálu. Během školení, zejména

nebo výkresy. Řada výcvikových pomůcek byla zhotovována

v pyrotechnických kursech, se objevovaly stále nové a nové

během vyučování samotnými učiteli za pomoci frekventantů.

typy munice. Proto učitelé museli (v rozporu s pozdější, jednou

V srpnu 1948 odchází velitel Zbrojního učiliště plukovník Ing.

z nejdůležitějších bezpečnostních zásad) přímo na „funkčním“

Jindřich Škrla do důchodu a velení v učilišti vykonával z po-

materiálu získávat znalosti formou samostudia a bezprostředně

věření zástupce velitele učiliště podplukovník Josef Šimandl.

tyto znalosti předávat frekventantům jednotlivých kursů. Velitelem prvního pyrotechnického kursu byl ustanoven major technické zbrojní služby Josef Šimandl – zástupce velitele

Turčianský Svätý Martin

Zbrojního učiliště. Po celou dobu konání tohoto pyrotechnického

Dne 1. září 1949 je podplukovník Josef Šimandl ustanoven

kursu i později byly hledány nové a nové formy výuky a studia,

velitelem Zbrojního učiliště. Dne 29. září 1949 pak bylo učiliště,

kterými by daný úkol tzn. „vycvičit kvalifikované pyrotechniky“

z tehdejších strategicko-technických důvodů přemístěno z Plzně

mohl být splněn. Zbrojní učiliště i přes těžkosti, jejichž pouhý

do Turčianského Svätého Martina (dále jen Martin), na

zlomek je výše uveden, plnilo své poslání a v krátké době z něj

Slovensku. Pro frekventanty Zbrojního učiliště se musela

vycházejí první kvalifikovaní absolventi, pyrotechnici. V dubnu

v Martině vybudovat nová učebně výcviková základna, včetně

1946 byla zřízena Odbočka Zbrojního učiliště v Poličce, kde

potřebného vybavení pro výcvik pyrotechniků. Specializované

se v prostorách bývalé Vojenské muniční továrny č. 1, nachá-

odborné učebny munice a pyrotechniky byly vybudovány přímo

zela vojenská základna se skladovou a výrobní činností. Místní

v areálu na okraji Martina, kde bylo učiliště rozmístěno. Ostré

podmínky v Poličce, lépe vyhovovaly potřebám praktického

cvičiště se stálou trhací jámou bylo vybudováno v katastru

výcviku frekventantů pyrotechnických kursů. Do 15. května

obce Sučany nedaleko Martina. S odbornými učiteli technické

1946, kdy bylo velitelství učiliště přemístěno z Prahy do Plzně,

zbrojní služby to byl dobrý základ pro pokračování v kvalifiko-

bylo Zbrojní učiliště v Plzni i Odbočka Zbrojního učiliště

vaném výcviku profesionálních pyrotechniků. Velením pyrotech-

v Poličce, řízeny z velitelství učiliště v Praze. Školení důstojníků

nických kursů byl pověřen tehdy kapitán Antonín Brych. Vzhle-

zbrojní služby i v ostatních odbornostech bylo v učilišti zahájeno

dem k velkému množství nevybuchlé munice z II. světové války,

dnem 1. října 1946.

nacházející se volně v přírodě ve Středoslovenském kraji zvláště

Do pyrotechnických kursů byli povoláváni výhradně důstojníci

v okresech Zvolen, Poprad, Orava a Banská Bystrica, byl prak-

technické zbrojní služby s několikaletou praxí. Výcvik a vlastní

tický výcvik frekventantů prováděn nejen na cvičební trhací

ničení nevybuchlé munice se zpočátku prováděly podle prvo-

jámě u obce Sučany, ale přímo v terénu.

republikového předpisu, který byl v roce 1947 novelizován II.

V Martině v rámci Zbrojního učiliště existovala i Zbrojní

odborem MNO, MNO čj. 10485, hlavní štáb/3. oddělení VV

vojenská akademie (ZVA), jejímž velitelem byl major Vladimír

čl. 211/1947. Tento předpis nesl evidenční značku Ma-II-50, později Mat-děl-VII-1 a název „Ničení nevybuchlé munice“. Předpis byl základní normou pro výcvik všech pyrotechniků.

Kovařík. Příprava vojenských akademiků ve školním roce 1949 – 1950 a 1950 – 1951 probíhala tak, že posluchači absolvovali první ročník ve Vojenské akademii v Hranicích na Mora-

V roce 1946 byl prosazován požadavek, aby Zbrojní učiliště bylo

vě a druhý ročník, specializaci zbrojní služby ve Zbrojní vojenské

zrovnoprávněno s tehdejší vojenskou akademií. Proto také

akademii v Martině. V roce 1950 byl poprvé a naposled přijat


19

první ročník vojenských akademiků v Martině. V průběhu jejich

František Michalík, podplukovník Ing. Josef Hanuljak, podplu-

studia byla Zbrojní vojenská akademie zrušena a přešla na

kovník Jaromír Šíbl, podplukovník Josef Sudický, podplukovcník

systém učiliště. Od roku 1952 byla zavedena specializovaná

Jiří Vágner, podplukovník František Jelínek, podplukovník Ivan

příprava frekventantů učiliště již v průběhu jejich základního

Dulla, podplukovník Ing. Gabriel Jasenák, major Ing. Štěpán

3-letého školení počínaje školním rokem 1953 - 1954. Vedle

Brablec a další.

tohoto základního školení, zůstaly i nadále zachovány účelové kursy a úzkým zaměřením a specializací, jako byly například

Do roku 1950 pocházelo nejvíce frekventantů pyrotechnických

kursy pyrotechniků.

kursů, včetně jejich učitelů, z řad příslušníků výzbrojní služby (obdobně jako před rokem 1939). Postupně se při organizaci programů školení a výcviku pyrotechniků stále více a častěji

Přestože škola v Martině, postupně měnila své názvy ze „Zbrojní

rozvíjela úzká spolupráce se specialisty i jiných druhů vojsk.

učiliště“ na:

Jejich příslušníci se stávali také frekventanty pyrotechnických

• Dělostřelecko-technické učiliště (DTU), /léto 1953/;

kursů a někteří, zejména specialisté ženijního vojska i učiteli v těchto kursech.

• Dělostřelecké technické učiliště (DTU), /srpen 1957/; v srpnu 1959 bylo Učiliště PVO sloučeno s DTU se sídlem v Martině, velitelem nového učiliště byl ustanoven technik plukovník Josef Vrbenský;

Školení a výcvik pyrotechniků s nejvyšší kvalifikací byl organizován v rámci vyšší školy důstojníků v kursech, nejprve 10-ti měsíčních a později zaměřených pouze na pyrotechniku 5-ti měsíčních. V jednom kursu bylo školeno průměrně 15 až 20

• Vyšší dělostřelecké učiliště (VDU), /červenec 1962/; sloučením

frekventantů. Při ukončení kursu, po složení závěrečné zkoušky,

Dělostřeleckého učiliště v Hranicích na Moravě a DTU

získali úspěšní frekventanti průkaz s kvalifikací „odborný

v Martině. Plukovník Josef Vrbenský odchází do důchodu

pyrotechnik“, jako doklad o absolvování nejvyššího pyrotech-

a velitelem nového učiliště je ustanoven plukovník Rudolf

nického výcviku. Platnost průkazu s oprávněním vykonávat

Starý, po jeho odchodu do důchodu je v červenci 1970

pyrotechnické práce a činnosti v něm uvedené, ve vojenských

velitelem učiliště ustanoven plukovník gšt. Emil Koštěk.

i mimovojenských prostorech byla pětiletá. Po uplynutí této

/souběžně se základním systémem výuky probíhalo ve VDU

doby se pyrotechnik, který chtěl i nadále vykonávat pyrotech-

školení ve Vojenské odborné škole – VOŠ, později od roku

nické práce, musel dostavit k přezkoušení, které bylo stejně

1967 ve Vojenské střední odborné škole - VSOŠ/;

náročné jako závěrečné zkoušky při ukončení kursu. V letech 1950 až 1992 bylo v Martině vyškoleno a vycvičeno přibližně

• Vysoká vojenská velitelsko - technická škola (VVVTŠ), /červen 1972/; souběžně s Vojenskou střední odbornou školou; • a nakonec Vojenské učiliště (VU) /od září 1979/; v rámci Vojenského učiliště působí od září 1979 „Vojenská střední odborná škola“ a od roku 1982 „Dvouletá důstojnická škola“ se zaměřením na obor munice - pyrotechnická činnost. V roce 1984 je velitelem Vojenského učiliště ustanoven plukovník Ing. Jan Turek.

1.000 odborných pyrotechniků. Pro potřeby útvarů a jednotek, k likvidaci nevybuchlé munice při výcviku, byly zřízeny další dva typy kursů – 1-měsíční pro odbornost „vojskový pyrotechnik“ a 2-týdenní pro odbornost „pomocný pyrotechnik“. Pomocný pyrotechnik byl oprávněn ničit pouze nevybuchlé ruční granáty a munici do ráže 20mm, jen na vojenských cvičištích (házelištích). Vojskový pyrotechnik měl oprávnění obdobné jako odborný pyrotechnik s omezením tohoto oprávnění pouze na vojenské prostory. Školení a výcvik pomocných a vojskových pyrotechniků mohli organizovat i ná-

Centrální školící zařízení sloužící k přípravě a výcviku pyro-

čelníci správ výzbrojní služby vyšších vojenských velitelství

techniků zůstávalo ve škole zachováno. Školení a výcvik pyro-

„Vojenské okruhy“. Průkazy pyrotechniků však byly vždy jed-

techniků mohli absolvovat jednak vlastní posluchači učiliště

notné. Byly vydávány zástupcem školícího zařízení v Martině,

z oboru – muniční technici a dále vojáci z povolání a občanští

který se vždy zúčastňoval závěrečných zkoušek takovýchto

zaměstnanci z rezortu Ministerstva národní obrany. Později

kursů. Do roku 1992 bylo souhrnně vyškoleno a vycvičeno

se kursů mohli zúčastňovat i specialisté z Pyrotechnické služby

přibližně 800 pomocných a přibližně 600 vojskových pyro-

rezortu Ministerstva národní bezpečnosti resp. Ministerstva

techniků.

vnitra. Na výuce a výcviku ve škole v Martině se postupně, v různých letech podíleli:

pokračování příště

20


DŮV ODO V Á ZPRÁV A DŮVODO ODOV ZPRÁVA Ing. Jan POK ORNÝ POKORNÝ

Vláda České republiky usnesením č. 64 ze dne 16. ledna 2002

nění podle zákona č. 61/1988 Sb.) a provádějí tuto

uložila ministru vnitra zpracovat a vládě předložit návrh zákona,

činnost na základě povoleni k jiným podnikatelským

kterým se mění zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních

aktivitám, kde nejsou pro tuto činnost požadovány

a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších

dostatečné odborné znalosti a stanovena příslušná

předpisů. Vzhledem k tomu, že Parlament České republiky

oprávnění a povinnosti.

schválil nový zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o

Policie České republiky je v současné době jedinou složkou,

změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu

která má zákonné oprávnění k provádění pyrotechnické asanace

(zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb.,

na veřejných a soukromých prostranstvích a objektech. Policie

a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění

České republiky však nedisponuje dostatečnými prostředky

pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

(personálními i materiálně technickými), které by ji umožnily

podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zajistit úkoly související s pyrotechnickou asanací těchto prosto-

ve znění zákona č. 320/2002 Sb., (zákon o zbraních), který

rů a objektů.

k 31. prosinci 2002 zrušil zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů, je třeba s účinností od 1. ledna 2004 novelizovat již nový zákon o zbraních.

K právnímu vymezeni vstupu soukromých podnikatelských subjektů do provádění hloubkového pyrotechnického průzkumu na veřejně přístupných a soukromých místech a objektech byla jako optimální a nejrychlejší varianta řešeni zvolena nove-

Úkol ke zpracování návrhu zákona o zbraních vyplynul z nezbyt-

lizace zákona o zbraních. Navrhovaná novela zákona o zbraních

nosti řešit problematiku pyrotechnické asanace soukromých

stanoví zejména podmínky pro získání oprávnění k vykonávání

a veřejných prostor, zejména v oblastech se zvýšeným výskytem

pyrotechnického průzkumu, přičemž budou využita ustanovení

nevybuchlé munice nebo střeliva. Jde především o bývalé vo-

o zbrojních průkazech a licencích, dále pak stanovit nová opráv-

jenské újezdy, které byly nebo budou předány k civilnímu

nění a povinnosti při provádění pyrotechnického průzkumu.

využití. V současné době některé stavební úřady při povolování

K dozoru nad dodržováním povinností návrh novely zákona

staveb v částečně pyrotechnicky asanovaném území (např.

o zbraních využívá ustanovení o výkonu dozoru. Kladem navrho-

Mladá a Ralsko) vzhledem k nebezpečnosti stavebního území

vaného řešení je, že v nejvyšší možné míře využívá stávající

ukládají stavebníkovi jako podmínku stavebního povolení pro-

ustanovení zákona o zbraních tak, aby pyrotechnický průzkum

vedení hloubkového pyrotechnického průzkumu staveniště před

prováděly pouze osoby nejen odborně způsobilé, ale i zdravotně

zahájením zemních prací.

způsobilé, bezúhonné a spolehlivé a bylo v maximální míře

Z provedené analýzy právního stavu a skutkového stavu vyplývá, že: • Armáda České republiky je oprávněna provádět pyrotechnickou asanaci pouze ve vojenských prostorech a objektech; • Policie České republiky je oprávněna provádět pyrotechnickou činnost na veřejných a soukromých prostranstvích a objektech a • soukromé podnikatelské subjekty nemají oprávněni k vykonávání pyrotechnické asanace (s výjimkou opráv-

eliminováno riziko ohrožení života, zdraví nebo majetku. Navrhovaná právní úprava je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Řešená problematika není právem Evropských společenství upravena. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet.


21

JUBILEA V R OCE 2004 ROCE 35 - 1 969 1969 Ing. Barbušin Miroslav

60 - 1 94 4 19 25.10.1969

40 - 1 96 4 196 964

Ing. Krajča Miloslav

09.01.1944

Ing. Bernard Josef

05.01.1944

Ing. Štefaňak Jan

07.01.1944

Ing. Svoboda Karel

29.02.1944

Ing. Havran Jiší

29.05.1964

Macoun Luděk

22.03.1944

Ing. Štainer Miroslav

01.07.1964

Ing. Albrecht Jaroslav

17.04.1944

Ing. Těšitel Milan

02.05.1944

Koudelka Petr

14.06.1944

Franěk Václav

02.08.1944

Diviš Boris

06.10.1944

45 - 1 959 1959 Trnka Lubomír

08.06.1959

50 - 1 95 4 195 954

65 - 1 939 1939

Ing. Chlebík Jan

20.01.1954

Sehnalík Václav

30.03.1954

Hošek Petr

15.05.1954

Ing. Jakubček Eduard

19.10.1954

55 - 1 9 49 19

Ing. Frúhbauer Miroslav

14.01.1939

Ing. Drechsler Bohumil

20.01.1939

Nekarda Dušan

25.05.1939

Haas Bohumír

14.07.1939

Roubal Miroslav

21.09.1939

Volek Petr

03.10.1939

Ing. Čížek Zdeněk

22.11.1939

Ing. Klíč Robert

20.03.1949

Pícha Bohuslav

22.04.1949

Stanko Vladislav

11.05.1949

Švancer Milan

26.05.1949

Ing. Ješina Antonín

13.06.1949

Ing. Juránek Oldřich

05.07.1934

Tešnar Lubomír

08.10.1949

Klusáček Jan

05.08.1934

Solař Miroslav

08.10.1949

Ing. Kubát Petr

04.11.1949

Doubner Milan

23.11.1949

Ing. Bilka Josef

07.12.1949

Ing. Hrbek Petr

10.12.1949

70 - 1 93 4 193 934

75 - 1 929 1929 Ing. Fukátko Radim, CSc.

07.03.1929

22


G ALERIE OSOBNOS TI Z TRHA CÍCH PRA Z TRHACÍCH PRACC Í „Druhá světové konference v Evropě o výbušninách“ úspěšně skončila s výborným zhodnocením Europian Federation of Explosives Engineriners nejen pro „Společnost trhací techniky a pyrotechniky“, ale i pro celou výbušinářskou veřejnost v České republice. Famosní přítomnost nás přivedla k vzpomínkám na minulost a na osobnosti naších průkopníků, odborníků z této oblasti, kteří své intelektuální záměry k výbušninám přispěli k úrovní, která je považována za efektivní a bez problémová pro vstup do EU. Činnost ve výbušninách a jejich aplikaci v naších zemích nebyla tak jednoduchá a měla své úskalí. Vytvořit teoretické, praktické a výrobní základy činnosti v této sféře bylo náročné a zavazující, aby byla na úrovni okolních států v Evropě.

Jednou z osobností byl pan Ing. JUDr. Jiří Lukeš, narozen 5. 12. 1928, na jehož nedožitých 75 let vzpomínáme s úctou.

pro vývoj trhací techniky, technologii a praktická činnost technických vedoucích odstřelů. V tomto prostředí Ing. JUDr. Lukeš nabýval praktických znalostí v oboru TP při odborných debatách. Pečlivým studiem odborné literatury ze všech oblastí trhacích prácí se vypracoval na vedoucího pracoviště „Výzkumu rozpojování hornin“, při generálním ředitelství průmyslu kamene. Po vyřešených technických úkolech a organizačních změnách na generálním ředitelství průmyslu kamene, odešel k státní báňské správě na „Ústřední báňský úřad“ v Praze. Na ÚBÚ měl za úkol sjednotit předpisy o trhacích pracích tak, aby vznikl obecný předpis BP „65“/65, tzv. Josefský patent (k poctě vedoucího odboru Ing. Josefa Bartoše). Po realizaci uvedeného předpisu se mnoho odborníků shodlo, že vydaný předpis byl v dané době nejlepší a mohl by dominovat i v současnosti. Zásluhy na jeho formování a jeho aplikaci do praxe nikdy nepopíral a byl hrdý, že i on mohl přispět k bezpečnosti v tak rizikové práci, jako jsou výbušniny. Jeho vysoký intelekt, vše strané záliby, obzvláště knihy a shroVyrůstal v rodině nadlesního v okolí Bohdanče, kde rovněž vystudoval gymnasium. Ve studiu pokračoval na KU v Praze,

mážděné technické materiály, které mají i dnes pozoruhodnou hodnotu, ukazuji nám, že směr, který si on dal, byl naplněn.

na fakultě právní, kterou ukončil v roce 1951. Po studiích učil

Máme se od něho hodně co učit, jak jeho logice, aplikaci přírod-

jako asistent katedry společenských věd na VÚT na fakultě

ních věd a diplomacii v prosazování rizikové technologie TP.

inženýrských staveb. Snažil se vždy působit na své žáky, přátele, spolupracovníky Ve studiu dále pokračoval na téže fakultě, kterou dokončil

a vlivné osobnosti, aby nebyli brzdou vývoje, pokroku k tak

v roce 1956. Svou technickou činnosti začal v roce 1957 jako

rizikové technologii.

investiční referent v ÚV Svazarmu. Zde se seznámil s činnosti této organizace.

Své záměry dělal technicky, bezpečně a srozumitelně na podkladě ověřených, praktických předpisů, které zajišťovaly

V roce 1959 odešel do Povltavského průmyslu kamene - PPK

úspěchy a zdary v oblasti trhacích prací.

závod Destrukce. Sídlo tohoto závodu byla ulice Charvátová, později Malé nám., dům „Jana a Johany Riditěvých“ shodou

O Ing. JUDr. Jiřím Lukešovi by se hodně dalo vyprávět, psát

okolnosti tento dům byl vedle domu první pražské prodejny

o jeho zálibách, životních příbězích, veselých i smutných, které

výbušnin. Nutno poznamenat, že v tomto domě vznikly základy

ho doprovázely po celý jeho život v oboru trhacích prací.


23

O ZNÁMENÍ Oznamujeme, že náš dlouhodobý čestný člen Společnosti trhací techniky a pyrotechniky, zemřel náhle a neočekávaně dne 30. září 2003

pan

Ing. K ar el Hošek Kar arel

Společnost trhací techniky a pyrotechniky projevuje tichou vzpomínku.

24


P L OŠNÁ PR O PPA A G A C E N AŠICH SPONZ O R Ů

EXPL OSIVE SER VICE, a. s. EXPLOSIVE SER OSIVE SERVICE, VICE, a. sídlo:

Novotného lávka 5/976,

webové stránky:

Praha 1, PSČ: 116 68

http://www.explosive-service.cz

tel./fax: +420 257940285

E-mail: [email protected]

IČO: 48588261

Naše firma EXPLOSIVE-Service a. s., je privátní akciovou společností, v čele které stojí předseda představenstva Ing. Pavel Bůžek.

Organizace společnosti je rozdělena do následujících středisek: • středisko provádění trhacích prací, vrtání a destrukcí - ředitel Ing. Pavel Kopka; • středisko výzkumu, vývoje a výroby výbušnin - ředitel Vladimír Gurský; • středisko nákupu, prodeje výbušnin, servisu trhacích prací a silniční motorové dopravy ADR – ředitel Michal Makovička; • středisko zahraničního obchodu - ředitel Dr. Pavel Zaťko; • středisko výškových prací a sanace – ředitel Ing. Pavel Buřič.

Profil společnosti: Společnost provádí trhací práce, stavební destrukce, výzkum, vývoj a výrobu, nákup a prodej výbušnin, sanaci staveb včetně použití horolezecké techniky, silniční automobilovou dopravu ADR. Explosive Service a.s. se snaží problémy těžby na povrchových lomech řešit komplexně a nabízí služby od projektování trhacích prací, vrtací práce, dodávku trhavin vlastních i od tradičních výrobců až po provedení clonových odstřelů. Firma rozšířila i svůj vozový park a skladové kapacity a je schopna na místo odstřelu dovézt automobily ADR v požadovanou hodinu jakékoliv množství a druh trhavin a rozněcovadel.


25

Vážení zákazníci,

Austin Detonator s.r.o. je součástí holdingu Austin Powder Company (APC), celosvětově působícího amerického výrobce a distributora průmyslových výbušnin a trhacích prací, jehož tradice sahá do roku 1833. Společnost patří mezi známé světové výrobce průmyslových rozbušek. Významné postavení zaujímá zejména na trhu elektrických rozbušek pro použití v dolech, podzemním stavitelství a při destrukčních pracích. Prioritou společnosti je bezpečnost zaměstnanců, zákazníků a partnerů. Základním zájmem je uspokojovat potřeby zákazníků a zvyšovat úroveň výrobků a služeb. V posledních letech se prosazujeme na domácím i zahraničním trhu s neelektrickými rozbuškami, systémem INDETSHOCK. K jeho zavádění u zákazníků zabezpečujeme servisní činnost, která spočívá v: • Návrhu časování pro konkrétní odstřel na základě parametrů dodaných zákazníkem • Specifikace sortimentu zákazníkovi pro vystavení objednávky • Vykonání instruktážního odstřelu spojeného se zaškolením zúčastněných v dopředu sjednaném termínu • Vyhodnocení průběhu nabíjení, odstřelu a stanovení dalšího postupu • Konzultační a technické pomoci v dalším období

V zájmu lepšího zvládnutí systému INDETSHOCK vydala firma uživatelskou příručku, která byla poskytnuta zákazníkům a v případě potřeby je ještě k dispozici pro další zájemce.

Aktuality roku 2002 1. V roce 2002 již nebude na trhu typ rozbušek METRO-S a METRO-SICCA-S, který je přesně stanoven kombinací časových stupňů rozbušek DEM, DED a DEP. Ještě větší variabilitu časování budeme schopni zabezpečit volnou vhodnou kombinací těchto typů a stupňů dle vašich požadavků. 2. V průběhu roku budou doplněny návody na používání rozbušek INDETSHOCK o možnost iniciace systému pomocí zážehové rozbušky č. 8 (Sellier & Bellot Vlašim). 3. Ve stádiu ověřování je zcela nový typ povrchové rozbušky s konektorem pro systém INDETSHOCK. Přínosem bude jednodušší manipulace při spojování a snížení střepinového efektu. V případě úspěšných zkoušek a po schvalovací proceduře by se měla objevit na trhu v druhé polovině r. 2002 4. Upozorňujeme ctěné zákazníky, že minimální dodací lhůta je 30 dní od obdržení objednávky.

Austin Detonator s.r.o. Jasenice 712 755 01 Vsetín IČO: 25689916 č. tel.: 571 404 152, 571 404 005, fax: 571 431 926, 571 431 954 e-mail: [email protected] WWW stránka: www.austin.cz

26


Austin Detonator s. r. o., dceřinná společnost americké korporace Austin Powder Co., Cleveland, Ohio – v rámci rozvoje svých obchodních a servisních aktivit v tuzemsku a zahraničí hledá na pozici:

TE CHNICKÁ PODPORA / PR ODEJ TECHNICKÁ PRODEJ (Zabezpečování servisní činnosti při trhacích pracích u zákazníků)

Náplň činnosti: • Zavádění nových výrobků firmy u zákazníků • Komplexní poradenství pro výkon trhacích prací • Zabezpečování prezentace společnosti

Požadavky: • Vysokoškolské resp. středoškolské vzdělání se zaměřením na hornictví případně výbušniny • Střelmistrovský průkaz nebo Oprávnění TVO, není podmínkou • Praxe v oboru • Aktivní znalost anglického jazyka, znalost dalších evropských jazyků výhodou • Ochota cestovat • Samostatnost • Zkušenost s jednáním se zákazníky • Řidičský průkaz skupiny B • Časová flexibilita – častý pobyt na tuzemských a zahraničních cestách

Zájemci se zúčastní výběrového řízení, kde budou konzultovány další podrobnosti a podmínky zaměstnání.

Přihlášky se stručným životopisem zasílejte do 31. 12. 2003 na adresu: Bc. Jana Potěšilová Personální útvar Austin Detonator s.r.o. Jasenice 712 755 01 Vsetín e-mail: [email protected]

O termínu výběrového řízení budou všichni přihlášení včas informováni


27

KA TEDRA GE O TE CHNIKY A PODZEMNÍHO SSTT A VITELS KATEDRA GEO TECHNIKY VITELSTT VÍ Adresa:

VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební Krásnopolská 21/4086, 708 00 Ostrava-Pustkovec

Telefon/fax:

596 910 257

http: //www.vsb.cz/cz/fakulty/fast/fast.htm

ZÁKLADNÍ ÚD A JE: ÚDA Vedoucí katedry: Doc. Ing. Jiří Horký, CSc.

tel.: 596 991 945 e-mail: [email protected]

Kontaktní osoby: Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.


Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc.


ZAMĚŘENÍ KA TEDR Y: KATEDR TEDRY Katedra je pedagogicky i vědecko-výzkumně zaměřena na problematiku obecné geotechniky (mechanika zemin, stabilita svahů a sanace poruch provádění podzemních objektů v podzemním inženýrském stavitelství i důlní výstavbě, trhací práce a rozpojování hornin, ražení a hloubení podzemních děl, geotechnické stavby, úprava vlastností hornin a zemin, statické výpočty konstrukcí podzemních děl, geotechnický monitoring a inverzní analýza) a geotechnických konstrukcí. V pedagogické činnosti katedra garantuje studijní obor inženýrského studia 36-19-08 GEOTECHNICKÉ A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ, který je realizován kreditním způsobem, jež umožňuje vhodnou volbou volitelných předmětů akcentovat užší specializaci v dané problematice. Obor je zaměřen na navrhování a technologii výstavby podzemních objektů včetně výztužních konstrukcí. Studium se zabývá také zakládáním

staveb, sanací. poruch zemních konstrukcí, zpevňováním hornin a zemin a environmentální geotechnikou. Rovněž je možno je zaměřit na investiční hornické objekty (překopy, jámy, štoly, zásobníky, chodby a jiné). V postgraduálním, doktorském studiu je katedra garantem studijního oboru 21-12-09 HORNINOVÉ INŽENÝRSTVÍ, který je logickým pokračováním výše uvedeného inženýrského studia, přičemž prohlubuje jeho poznatky a klade důraz na samostatnou vědeckou práci doktoranda. Obsah oboru odpovídá studijním směrům rozvíjeným ve vyspělých zemích, jakými jsou např. Rock Engineering, Felsbau, apod. Katedra rovněž spolugarantuje doktorský studijní obor 21-3309 HORNICKÉ A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ.

LAB ORA TEDR Y: LABORA ORATT OŘE KA KATEDR TEDRY • Laboratoř geotechniky ke stanovení fyzikálně-mechanických, fyzikálně-chemických popisných pevnostních a přetvárných vlastností zemin (oedometry s předním a zadním zatěžováním, prosévací přístroj, acidimetr, propustoměr, Attebergův přístroj, termostaty, sušáky, penetrometr, přístroj CBR, betonoskop, dynamická penetrační souprava, dynamometr, deformometr, zatěžovací desky – statická a dynamická, Proctor, krabicový smykač, triaxial apod.). • Laboratoř matematického modelování pro: - numerické 2D a 3D výpočtové systémy: FLAC, UDEC, FEAT, EXAMINE 3D, PHASE 2D, TUNNEL, SBETA, GEM 22, DSC, PLAXIS 2D a 3D; - geotechnické výpočty: GEOSTAR, GEO 36, UNWEDGE, SWEDGE, ROCKDATA;

- vlastní software: úlohy inverzní analýzy – INVERZ 1-4, INVERZET, MERENI, EKVIVAL; analytické výpočty napěťo-deformační situace v horninovém masivu kolem podzemních děl – MUSCH, a ve výztuži podzemních děl – TUNKOT. • Laboratoř geotechnického monitoringu Součástí nově budované laboratoře geotechnického monitoringu jsou následující monitorovací zařízení: inklinometr, extenzometr, konvergometr, piezometr, plochý dynamometr (tlaková buňka), náklonoměr, dilatometr a zařízení pro sledování teplotních projevů. Organizačně zde patří i laboratoř technické seismicity zatím vybavená seismickou aparaturou GER-16 (Švýcarsko) a příslušným počítačovým software, budovaná ve spolupráci s Ústavem geoniky AV ČR.

28 ZAMĚŘENÍ VÝZKUMNÝCH AK TIVIT TIVIT:: • rozpojování hornin a trhací práce; • výstavba a sanace podzemních děl v obtížných podmínkách;

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA • GA 103/98/0138 Mechanika podzemních konstrukcí – ukončeno; • GA 201494/00 Výzkum stochastických metod určování velikosti zatížení a únosnosti výztuže podzemních děl – v řešení;

• vyztužování podzemních děl; • statické výpočty výztuží podzemních děl a stability horni- nového masivu; • geotechnické stavby; • chování a změny horninového prostředí následkem antropogenních a přírodních činitelů; • inverzní analýza; • geotechnický monitoring; • úprava vlastností zemin a hornin, kotvení hornin, vyztužování zemin.

NABÍZENÉ SL UŽB Y PR O PRAXI: SLUŽB UŽBY PRO • poradenství v oblastech: rozpojování hornin a trhací práce, výstavba a sanace podzemních děl, vyztužování podzemních děl, seismické vlivy odstřelů; • výpočty, dimensování a posuzování výztužních konstrukcí podzemních děl; • výpočty geotechnických konstrukcí: pažení stavebních jam, podzemních stěn, opěrných zdí, základových konstrukcí apod.; • posuzování stability zemních svahů, skalních stěn, zářezů, násypů a návrhy sanací poruch těchto konstrukcí; • modelování chování horninového prostředí následkem antropogenních vlivů a přírodních činitelů vč. návrhů systému geotechnického monitoringu • stanovení geotechnických charakteristik horninového prostředí postupy inverzní analýzy; • laboratorní měření z oblasti mechaniky zemin.

REFERENCE: Kolektiv katedry byl a je úspěšným řešitelem grantových úkolů GAČR a úkolů specifikovaného výzkumu MŠMT (CEZ): • GA 103/96/0755 Výzkum metod řešení stability podzemních děl při členěném výlomu a fázovém způsobu vyztužování – ukončeno; • GA 103/98/0135 Výzkum a vývoj metod inverzní analýzy geomechanických jevů v podzemních dílech – ukončeno;

• GA 201495/00 Výzkum metod parciálního předepínaného zpevňování horninového masivu v okolí podzemních děl jako prostředek optimalizace zatížení výztuže – ukončeno; • CEZ 20003 Výzkum vybraných problémů realizace podzemních a likvidace důlních děl ve složitých přírodních podmínkách – v řešení; • Kromě řešení řady výzkumných úkolů a projektů v rámci GAČR, MŠMT aj. byla katedra řešitelem desítek projektů a odborných posouzení pro praxi v oblasti hornické geotechniky a podz. stavitelství v letech 1959-2001.


29

KA TEDRA SSTT A VEBNÍCH HMO KATEDRA HMOTT A HORNICKÉHO SSTT A VITELS VITELSTT VÍ Adresa:

VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba

Telefon/fax:

597 321 954

e-mail:

[email protected]

www:

http://www.fast.vsb.cz/depts/223/default.htm

ZÁKLADNÍ ÚD A JE: ÚDA Vedoucí katedry:

Ing. Jiří Lukš


Zástupce vedoucího:

Ing. Iveta Skotnicová, Ph. D.


Kontaktní osoba:

Prof. Ing. Jindřich Cigánek, CSc.


ZAMĚŘENÍ KA TEDR Y: KATEDR TEDRY Katedra je pedagogicky i vědecko-výzkumně zaměřena na problematiku následujících oblastí: • pokračující útlum hornictví v ČR a z toho plynoucí požadavky na vývoj spojený s technickými a bezpečnostními otázkami; • vývoj nových hmot pro vyplňování likvidovaných důlních děl; • řešení tepelně technických, akustických a světelně technických vlastností stavebních konstrukcí a budov; • vývoj a výzkum v oblasti výroby a využití vysokopevnostních konstrukčních betonů a vláknobetonů; • využití diagnostických metod na posuzování staveb z hlediska jejich dalšího využití a návrhu na odstranění.

provozní funkce ve výrobnách stavebních hmot a ve zkušebnách hmot i stavebních dílců nebo celých konstrukcí. Mohou však nalézt uplatnění i ve výzkumných a vývojových útvarech. Katedra rovněž garantuje studijní obor doktorského studia „Hornické a podzemní stavitelství“, který navazuje na studijní obory magisterského studia Průmyslové a pozemní stavitelství, Geotechnické a podzemní stavitelství a Stavební hmoty a diagnostika staveb. Je vědeckým ekvivalentem těchto oborů s prohloubeným teoretickým vzděláním. Studijní obor je zaměřen na široké spektrum staveb podzemních a geotechnických, na výstavbu dolů a trhací techniku, na hornické a ekologické stavby, stavby na poddolovaném území i na stavební prvky, stavební suroviny, stavební hmoty a díla. Rovněž zahrnuje problematiku stavebních asanací a rekultivací území dotčených hornickou činností, bezpečnou a stavebně odůvodněnou racionální stavební likvidací dolů a na zahlazení báňské činnosti.

Pedagogická činnost V pedagogické činnosti katedra garantuje studijní obor magisterského studia „Stavební hmoty a diagnostika staveb“. Obor je zaměřen na navrhování a technologii výroby klasických i nových stavebních materiálů a jejich jakostní kontroly. Dále na diagnostiku stavebních konstrukcí, zejména na posuzování kvality použitých stavebních materiálů, které mohou být v průběhu času poškozeny, ale také posuzování dalších užitných vlastností staveb, jako jsou tepelně technické vlastnosti, akustika vnitřních a vnějších prostor, posuzování světelně technických otázek apod. Absolventi oboru jsou připravováni pro

Vědecko-výzkumná činnost Kolektiv katedry je úspěšným řešitelem grantových úkolů GA ČR a spolupracuje na úkolu institucionálního výzkumu (CEZ): • Projekt GAČR 103/99/1274 „Výzkum kompozitních materiálů na bázi vláknobetonů vhodných pro konstrukci geotechnických bezpečnostních objektů v extrémních tlakových podmínkách“ (roky 1999 - 2000) – ukončeno. • Projekt CEZ 29003 „Výzkum vybraných problémů realizace podzemních a likvidace důlních děl ve složitých

30

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA přírodních podmínkách“ (roky 1999-2001), část týkající se likvidace důlních děl – ukončeno. Kromě řešení řady výzkumných úkolů a projektů v rámci GAČR, MŠMT aj. je katedra řešitelem desítek projektů a odborných posouzení pro praxi v oblasti stavebních hmot a hornického stavitelství.

Hlavní zaměření katedry je ve směrech: a) hornického stavitelství a využití stavebních materiálů v hornictví;

d) výroby stavebních hmot a stavebních dílů; e) diagnostického posuzování staveb a stavebních materiálů; f) demolice staveb; g) zpracování a využití druhotných surovin.

Katedra zabezpečuje výuku oboru 36-18-8, který je řešen kreditním studiem, umožňujícím širokou volbu speciálních předmětů v oblasti využití stavebních hmot.

b) betonářské technologie a technologie maltovin; c) fyziky stavebních hmot se zaměřením na tepelné a akustické vlastnosti staveb;

LAB ORA TEDR Y: LABORA ORATT OŘE KA KATEDR TEDRY Laboratoř prostředí staveb

Laboratoř stavebních hmot

je vybavena zařízením pro výpočet a měření tepelně technických, akustických a světelně technických veličin (měřící přístroj ALMEMO s příslušenstvím, dvoukanálový kmitočtový analyzátor 2260D s příslušenstvím, bezkontaktní infrateploměr, digitální hlukoměr, stůl s chladícím zařízením atd.). Laboratoř úzce spolupracuje s fakultní laboratoří stavebních hmot.

Katedra zajišťuje provoz laboratoří stavebních hmot, které jsou zaměřeny na výzkum a vývoj stavebních materiálů a využití odpadových surovin. Laboratoře jsou zaměřeny na zkoušky • kameniva; • cementů a malt; • betonu, zdiva, keramiky. nedestruktivními a destruktivními metodami na moderních laboratorních zařízeních. Laboratoře jsou pověřeny ČBÚ jako zkušební laboratoře pro zkoušky průkazní i kontrolní zásypových materiálů používaných při likvidaci důlních děl.

KA TEDRA ZABEZPE ČUJE VÝUKU: KATEDRA ZABEZPEČUJE a) pro všechny katedry fakulty

b) pro obor 36-18-8

• Stavebních hmot;

• Technická měření a diagnostiku staveb;

• Technologie betonu a maltovin;

• Trhací práce a destrukce na stavbách;

• Zkoušení stavebních materiálů a výrobků.

• Demolice staveb; • Prostředí staveb.

KA TEDRA N ABÍZÍ SL UŽB Y: KATEDRA NABÍZÍ SLUŽB UŽBY • laboratorní ověřování fyzikálně mechanických vlastností stavebních hmot destruktivními i nedestruktivními metodami; • provádění průkazních kontrolních zkoušek stavebních materiálů;

• provádění diagnostického měření na stavbách; • poradenství v oblasti trhacích prací na stavbách a odstraňování staveb.


31

UNIVERZIT A PPARDUBICE ARDUBICE UNIVERZITA

FAKUL OTE CHNOL OGICKÁ FAKULTT A CHEMICK CHEMICKOO-TE TECHNOL CHNOLOGICKÁ KA TEDRA TE ORIE A TE CHNOL OGIE VÝBUŠIN KATEDRA TECHNOL CHNOLOGIE http://www.upce.cz/~kttv; Tel.: 466 038 023; Fax: 466 038 024

V roce 2000 uplynulo 50 let od založení nynější Fakulty che-

• bezpečnostního inženýrství, zabývajícího se řešením

micko-technologické Univerzity Pardubice. V rámci této fakulty

analýzy rizika a bezpečnosti chemických technologií

působila od roku 1953 Katedra technologie výbušin, nyní

(techniky hodnocení rizika, základní koncepty analýzy

Katedra teorie a technologie výbušin (KTTV). Pracovišti

rizika a následků průmyslových havárií).

Katedry od jejího vzniku prošlo 302 posluchačů magisterského studia a to nejen z Česka a Slovenska, ale i Afganistanu, Slovinska a Maďarska, a bylo na nich obhájeno 51 disertací.

Pro zvládnutí magisterského studia ve studijním oboru „Teorie a technologie výbušnin“ jsou potřebné dobré znalosti z chemie,

Katedra je v současnosti jedním ze dvou pracovišť tohoto druhu

zejména organické, fyziky, matematiky, fyzikální chemie, chemic-

ve státech NATO. Stejný rozsah „Rozpojování hornin výbu-

ké informatiky a anglického jazyka, velmi vítané jsou i znalosti

chem“, které je realizované ve spolupráci s Českým báňským

z chemického inženýrství, makromolekulární chemie, zpracování

úřadem, a které je uznáváno jako doplňující studium k poža-

polymerů, technologie kompozitních materiálů a ruského jazy-

davkům na kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkouš-

ka. Podmínkou přijetí do magisterského studia na KTTV je

ku „technického vedoucího odstřelu“. Přednášky zde jsou stu-

úspěšné absolvování prvých třech ročníků studia (složení první

dia, jako na KTTV, v Evropě realizuje Wojskowa akademia

státní zkoušky) na Fakultě chemicko-technologické Univerzity

techniczna ve Varšavě, Menděleevova Chemicko-technologická

Pardubi- ce, nebo VŠCHT Praha a nebo CHTF STU Bratislava

univerzita v Moskvě, Kazaňská státní univerzita v Kazani a Polytechnický institut v Sankt Peterburgu.

Absolventem magisterského studia KTTV je inženýr-výbušinář, schopný samostatně řešit anebo řídit problémy a procesy výzku-

V současné době KTTV zajišťuje výuku ve studiu magisterském

mu, vývoje, výroby a zpracování energetických materiálů

(inženýrském), doktorském a licenčním. V akademickém roce

s možností uplatnění se i v příbuzných oborech, jako jsou trha-

2000/2001 navštěvuje uvedené formy studia celkem 59

cí práce, vojenské a jim odpovídající technologie, policie, bez-

posluchačů, z toho je 15 občanů SR.

pečnostní inženýrství a státní správa (Báňské úřady a pod.)

Studijní obor „Teorie a technologie výbušin“ je oborem

a v současnosti již i orgány NATO.

multi- disciplinárním. Má zaměření „Technologie výbušin“ (2842-8/01) a „Bezpečnostní inženýrství“ (28-42-8/02). Sestává z následujících oblastí:

Do doktorského studia, které v interní formě trvá 3 roky a v kombinované 5 až 7 let, jsou přijímáni absolventi vysokých škol přírodovědního a technického zaměření. Studijní plány jsou

• chemicko-technologické, kam patří chemie a technolo-

sestavovány individuálně, především podle vědeckého zaměření

gie individuálních výbušných substancí (obecně energetic-

uchazeče nebo podle přání zaměstnavatele uchazeče. Absolvováním

kých materiálů) a speciální analytická chemie výbušin

tohoto studia získá absolvent hodnost „doktor“, ve zkratce PhD,

- jde převážně o speciální chemii a technologii sloučenin

uváděné za jménem.

dusíku, • výbušinářsko-technologické, kam patří technologie vojenských a průmyslových trhavin, technologie hnacích hmot, třaskavin a rozněcovadel, technologie pyrotechnických výrobků, ale také technologie zpracování nebo likvidace delaborovaných vojenských trhavin; tato oblast nese charakteristické rysy technologie kompozitních materiálů, • fyziky výbuchu, kam patří teorie výbuchu, teorie působení výbuchu, technologie trhacích prací, základy konstrukce munice a zbraní,

Čtyřsemestrové licenční studium (rekvalifikace a další zvyšování kvalifikace specialistů z odborné praxe) na KTTV probíhá formou doplňkové hospodářské činnosti Univerzity na základě hospodářských smluv s uchazeči, resp. s jejich zaměstnavateli. Cena tohoto studia se pro občany Česka a Slovenska pohybuje okolo 40 tis. Kč a doposud je absolvovalo více jak 250 posluchačů, v tom i studenti z Egypta. Jsou realizovány dva kurzy studia: • „Teorie a technologie výbušnin“, jehož absolvováním získá posluchač odbornou způsobilost pro realizační,

32

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA kontrolní a řídící činnost v oblasti výzkumu, vývoje,

existují těsné kontakty se slovenským průmyslem oboru

výroby, zpracování, testování, skladování, přepravy

a Armádou SR, rozvíjí se spolupráce s vědecko-pedagogickými

a prodeje energetických materiálů. Studium poskytuje

pracovišti energetických materiálů v Polsku a s holandskou

základní informace z teorie, chemie a technologie ener-

státní organizací pro aplikovaný výzkum TNO. Je třeba zmínit

getických materiálů, ale i z oblasti ochrany různých

i publikační a konzultační spolupráci s instituty oboru Ruské

objektů před výbuchy plynů, par nebo disperzí hoř-

akademie věd a China Academy of Engineering Physics.

lavých prachů, o problematice zkoušení a speciální analýze výbušin, o základech balistiky, konstrukce munice a zbraní.

Zájem o studium, zejména doktorské, na katedře po roce 1995 přesahuje její prostorové, přístrojové i personální možnosti. Částečné zmírnění tohoto problému má přinést výstavba

• „Rozpojování hornin výbuchem“, které je realizované ve spolupráci s Českým báňským úřadem, a které je

speciálních laboratoří, zahájená za podpory MPO ČR v tomto roce.

uznáváno jako doplňující studium k požadavkům na kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkoušku

Pracoviště KTTV se nacházejí v Technologickém pavilonu

„technického vedoucího odstřelu“. Přednášky zde jsou

FCHT v obci Doubravice u Pardubic. Z hlavního nádraží ČD

zaměřeny na teorii výbušin, působení výbuchu na okolní

Pardubice jsou dosažitelné trolejbusem č. 3 (stanice Semtín).

média, prostředky trhací techniky, technologii vrtání,

Telefonický kontakt je možný na čísle 466 038 023, nebo

bezpečnost práce a právní aspekty provádění trhacích

prostřednictvím faxu 466 038 024, nebo na e-mailové adrese:

prací, technologii trhacích prací na povrchu, při destruk-

[email protected].

cích a v podzemí, trhací techniku při povrchovém i hlubinném dobývání uhlí.

Velký význam má vědecko-výzkumná aktivita Katedry, realizovaná v úzké návaznosti na potřeby státních orgánů, průmyslu anebo Armády ČR. V oblasti spolupráce KTTV se zahraničím


33 UNIVERZIT A PPARDUBICE ARDUBICE UNIVERZITA

Katedra teorie a technologie výbunin 532 10 Pardubice http://www.upce.cz/~kttv

12. běh licenčního studia

R O ZPO JO V ÁNÍ HORNIN VÝBUCHEM ZPOJO JOV 2002-2004

Obsah:

1.0 Základní charakteristika a cíle studia 2.0 Organizace licenčního studia 3.0 Účast v licenčním studiu 4.0 Informace o učebním plánu

Předkládá:

Prof. Ing. Svatopluk Zeman, DrSc.

Zpracoval:

Kolektiv vyučujících v licenčním studiu

Licenční Studium

R O ZPO JO V ÁNÍ HORNIN VÝBUCHEM ZPOJO JOV 1 . Základní char akt eris tik a a cíle sstudia tudia charakt akteris eristik tika

nizováno Univerzitou Pardubice, Fakultou chemicko-tech-

Licenční studium „Rozpojování hornin výbuchem“ je určeno pro další vzdělání a rekvalifikaci pracovníků z oblasti trhací

nologickou a po administrativní stránce je zajišťováno Katedrou teorie a technologie výbušnin.

techniky. Podle opatření č. 8/1994 předsedy Českého báňského úřadu, čj. 736/94 ze dne 13. dubna 1994, je uznáváno jako „odpovídající doplňující studium“ k požadavkům na kvalifikaci a odbornou způsobilost žadatelů o zkoušku technického vedou-

2.2 Licenční studium trvá 4 semestry a má rozsah 400 výuko-

cího odtřelů, resp. závodního lomu. K těmto zkouškám se mohou přihlásit posluchači licenčního studia, kteří splňují ostatní podmínky pro získání oprávnění TVO, resp. závodního lomu.

2. Or ganizace licenčního sstudia tudia Organizace 2.1 Licenční studium „Rozpojování hornin výbuchem“ je orga-

vých hodin. 2.3 Licenční studium je organizováno formou distančního studia s dvou nebo třídenním soustředěním v každém měsíci. Po skončení jednotlivých semestrů se konají dílčí předmětové zkoušky. Na začátku 4. semestru je zadáno téma závěrečné písemné práce. 2.4 Během studia se uskuteční jedna nebo více exkurzí do průmyslových závodů, lomů nebo výzkumných ústavů.

34 2.5 Výuka je v potřebném rozsahu zabezpečena učebními texty. 2.6 Studium je ukončeno závěrečnou zkouškou před komisí. Závěrečná zkouška se skládá z obhajoby závěrečné práce a ústní zkoušky z profilujících předmětů. 2.7 Absolventi studia, kteří splňují ostatní podmínky, se mohou přihlásit ke zkouškám TVO, resp. závodního lomu. Tyto zkoušky proběhnou podle příslušných právních předpisů před komisí jmenovanou Českým báňským úřadem. 2.8 Doklady o absolvování licenčního studia a o vykonání závěrečných zkoušek vydává děkanát FCHT.

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA 4. Inf or mace o uč ebním plánu Infor ormace učebním 4.1 Přednášky jsou zaměřeny na teorii výbuchu, teorii působení výbuchu na okolní média, prostředky trhací techniky, technologii vrtání, bezpečnost práce a právní aspekty provádění trhacích prací, technologii trhacích prací na povrchu, při destrukcích a v podzemí, trhací techniku při povrchovém i hlubinném dobývání uhlí. Kromě toho jsou do výuky zařazeny přednášky z důlní aerologie, fyziky a mechaniky hornin ze základů geologie užitkových nerostů, z problematiky měřičských prací při projektování odstřelů a výpočetní techniky. 4.2 Učitelé a externí spolupracovníci k zajištění LS

2.9 Doklad o získání způsobilosti podle bodu 2.7 jsou vydávány příslušnými orgány státní správy Vedení:

Ing. Václav Tamchyna, CSc.

Administrativa:

Helena Opatřilová

Odborná garance:

Doc. Ing. Pavel Vávra, CSc., docent KTTV

3. Účas tudiu Účastt v licenčním sstudiu 3.1 Do licenčního studia jsou přijímáni absolventi vysokých škol, středních odborných škol s maturitou nebo středních všeobecně vzdělávacích škol s maturitou (gymnázium) 3.2 Přijímání uchazečů o studium se provádí na základě přijímacího pohovoru. 3.3 Počet účastníků v jednom kurzu je omezen na 16 posluchačů. 3.4 Do studia jsou přijímáni posluchači děkanem Fakulty chemicko-technologické po úspěšném přijímacím pohovoru a po zaplacení vložného ve výši 40 000,- Kč. 3.5 Předpokládaný začátek studia je září nebo říjen 2002.

Prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., předseda ČBÚ


35 VVUÚ, a.s. Ostrava-Radvanice, Pikartská 1337/7, PSČ 716 07 firma zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 315 IÈO: 45193380; DIÈ: 388-45193380 Hornictví, stavebnictví, geotechnika, zkuebnictví, strojírenská výroba a ochrana obyvatelstva

ZKUŠEBNÍ LAB ORA CÍ TE CHNIKY LABORA ORATT OŘE VÝBUŠNIN VÝBUŠNIN,, TRHA TRHACÍ TECHNIKY VÉ OCHRANY A PR O TIVÝBUCHO PRO TIVÝBUCHOVÉ jsou souèástí

Akreditované zkuební laboratoøe è. 1025 a Autorizované osoby AO 214

VÝBUŠNINY A PR OS TŘEDKY TRHA CÍ TE CHNIKY PROS OSTŘEDKY TRHACÍ TECHNIKY Zkoušky všech typů rozněcovadel, trhavin, bleskovic a zápalnic, zařízení pro mechanizované nabíjení trhavin do vývrtů, mísících a nabíjecích vozidel pro výrobu trhavin na místě spotřeby, výbušných předmětů pro civilní účely, roznětnic, ohmmetrů, měřičů izolace, obalů ucpávek a pomůcek pro trhací práci, stanovení výbuchových a fyzikálně-chemických charakteristik výbušnin.

!

'

%

$

$

$

"

$

#

!

%

$

"

' !

!

"

' &

$

$

" &

% '

!

$

!

#

$

TRHA CÍ PRÁCE TRHACÍ

#

!

# "

!

"

$

Návrhy vrtných a roznětných schémat pro úsporu trhavin při ražení a pro práce v extrémních podmínkách dolů, nepravidelnosti trhacích prací, ekologie trhacích prací, bezvýlomové trhací práce, trhací práce pomocí příložných náloží v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů a prachů a v blízkosti objektů a zařízení.

PR O TIVÝBUCHO V Á OCHRAN A , POKUSNÉ ŠT OL Y ŠTRAMBERK PRO TIVÝBUCHOV OCHRANA ŠTOL OLY Ověřování příčin a následků výbuchu uhelného prachu nebo metanovzdušných, respektive vícesložkových výbušných směsí, dynamika výbuchu, posuzování odolnosti stavebních objektů a systémů ochran proti tlakové a tepelné expozici prachovzdušných nebo plynných směsí včetně experimentálního ověřování, posuzování a ověřování materiálů a konstrukcí protivýbuchových uzávěr, hrázových dveří, hrázových objektů a tlakově odolných dveří, posuzování postřiků dobývacích a razicích kombajnů pro eliminaci rizika zapálení metanovzdušné směsi, posuzování výbuchuvzdornosti hrázových objektů a zařízení, posuzování projektů skladů výbušnin.

Kontakt: Ing. Jindřich Jarosz, CSc., Tel.: 596 252 354, Fax: 596 252 149, E-mail: [email protected] Ing. Petr Šelešovký Tel.: 596 252 232, Fax: 596 252 149, E-mail: [email protected]

36


Istrochem, a.s. Bratislava je chemický podnik s 129 ročnou tradíciou výroby výbušnín. Jej začiatky sú neoddelitelne spojené s menom švédskeho vynálezcu Alfréda Nóbela, ktorý tu dňa 23. októbra 1873 založil účastinnú spoločnosť Dynamit Nobel. Spočiatku bola výroba orientovaná na produkciu vojenských výbušnín a surovín pre ich výrobu. Po druhej svetovej vojne sa v Bratislave vyrábajú už iba priemyselné trhaviny. V súčastnosti je Istrochem, a.s. Bratislava výrobcom širokého sortimentu plastických, poloplastických a sypkých priemyselných trhavín. Zárukou vysokej kvality výrobkov je technologické zariadenie pochádzajúce od renomovaných výrobcov Niepmann a Nitro Nobel ako aj systém riadenia kvality podľa ISO 9002 certifikovaný francúzskou spoločnosťou Bureau Veritas Quality International.

ŽELA TÍNO V ANÉ BANSK O-SKALNÉ TRHA VINY ŽELATÍNO TÍNOV BANSKO-SKALNÉ TRHAVINY • DANUBIT 2 je beztritolová bansko-skalná želatínová trhavina určená pre hromadnú ťažbu surovín na povrchu i v podzemí bez nebezpečenstva výbuchu plynov, pár alebo prachu. • DANUBIT 3 je želatínová bansko-skalná trhavina s vyšším obsahom nitroesterov určená pre všetky druhy trhacích prác na povrchu i v podzemí bez nebezpečenstva výbuchu plynov, pár alebo prachu. • DANUBIT-GEOFEX 2 je želatínová bansko-skalná trhavina pre špeciálne účely. Trhavina je určená predovšetkým pre geologický a seizmický prieskum, pre počin iných druhov trhavín (trhaviny typu DAP, emulzné trhaviny) ako aj na sekundárne rozpojovanie hornín pomocou príložnej nálože.

SYPKÉ BANSK O-SKALNÉ TRHA VINY BANSKO-SKALNÉ TRHAVINY • DAP 2 je sypká bansko-skalná trhavina určená pre ťažbu hornín na povrchu i v podzemí v prodtredí bez nebezpečenstva výbuchu plynov, pár alebo prachu. NOVINKA • DAP 4 je sypká bansko-skalná trhavina so zvýšeným energetickým účinkom určená pre ťažbu v tvrdých horninách na povrchu i v podzemí.

BANSK O-BEZPE ČNÉ TRHA VINY BANSKO-BEZPE O-BEZPEČNÉ TRHAVINY • Slavit V je poloplastická bansko-bezpečná protiplynová trhavina I. kategórie určená na trhacie práce v uhlí v plynujúcich uhoľných baniach. • Harmonit AD je poloplastická bansko-bezpečná protiplynová trhavina II. kategórie so zvýšenou bezpečnosťou v antideflagračnej úprave. Trhavina je určená na trhacie práce v uhlí v plynujúcich uhoľných baniach. • Carbodanubit je plastická bansko-bezpečná protiprachová trhavina určená predovšetkým na trhacie práce v neplynujúcich uholných baniach.

SYPKÉ PO VR CHO VÉ TRHA VINY POVR VRCHO CHOVÉ TRHAVINY • Polonit V je sypká povrchová trhavina určená pre komorové a clonové odstrely hromadnej ťažby vo všetkých horninách. • DAP 1 je sypká povrchová trhavina určená pre komorové a clonové odstrely hromadnej ťažby hornín na povrchu. • DAP 3 je sypká povrchová trhavina granulovanej konzistencie určená pre komorové a clonové odstrely hromadnej ťažby hornín na povrchu.

ISTROCHEM, a.s. Nobelova 34, 836 05 Bratislava tel: +421 249512218, 2936, fax: +421 249512370, www.istrochem.sk


37 BAR T OŠ – ENGINEERING Ing. LLuděk uděk Bar t oš

znalec v oboru seismické účinky technických otřesů a trhací práce, poradenská činnost, úřední měření 602 00 Brno, Nerudova 8 E-mail: [email protected]

Tel./Fax: 549 248 565 Mobil: 602 738 407(8)

NABÍDKA PRA CÍ PRACÍ • Poradenství pro trhací práce a inženýrskou seismiku • posudky vlivu technických otřesů • od trhacích prací, dopravy, beranění pilot činnosti strojů • podzemních i povrchových skladů výbušnin • stanovení dynamické odolnosti staveb, inženýrských sítí a zařízení dle ČSN 730040 • přípustných fyziologických účinků dle HP 37/1977 (hluk a vibrace) • výpočty mezních náloží pro trhací práce • bezpečných vzdáleností pro trhací práce a další zdroje otřesů • pásma trvalých deformací v hornině • návrhy technologických postupů trhacích prací • vrtných schémat • speciálních technologií - řízený výlom, předstřel horniny při zakládání • zpracování „Návrhů trhacích prací“ • návrhů opatření k řešení střetů zájmů při trhacích pracích • dokumentace stavebních objektů (inventarizace) • autorský dozor při provádění navržených trhacích prací

• Znalecká posouzení v oboru stavebnictví, specializace - trhací práce a seismické účinky technických otřesů - pro řízení před soudy, státními orgány, při sporech o náhradu škod, míry zavinění apod.

• Měření technických otřesů, akustických a tlakovzdušných účinků, bludných proudů, deformací (měření jsou vykonávána špičkovou měřicí technikou v subdodávce fy MET-ROCK s.r.o. Brno) • Úřední měření technických otřesů - jsou průkazem pro soudní spory, při uplatňování náhrady škod apod. • Kontrolní měření - potvrzují správnost technologických postupů, dodržení přípustných hodnot apod.

• Provedení trhacích prací velkého a malého rozsahu při - stavebních pracích, destrukcích a těžbě v lomech

• Vypracování technické dokumentace projekt odstřelů velkého rozsahu • technologických postupů trhacích prací.

• Činnost prováděnou hornickým způsobem při dobývání ložisek nevyhrazených nerostů • při podzemních a zemních stavebních pracích • při podzemních sanačních pracích.

38


ÚD A JE O SPOLE ČNOS TI: ÚDA SPOLEČNOS Obchodní jméno

CEMDEST s.r.o.

Sídlo

Bieblova 24, 702 00 Moravská Ostrava

IČO

61945714

DIČ

388-61945714

Bankovní spojení

Komerční banka a.s., pobočka Hranice

Číslo účtu

19-6354450217/0100

Zapsaná do obchodní rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě dne 20. ledna 1995, oddíl C, vložka 12810.

Společnost CEMDEST s.r.o. byla založena v roce 1995 za účelem privatizace části podniku Cement Hranice a.s. Od července 1996 začala provádět vrtné a trhací práce v lomech Skalka a Černotín pro tuto akciovou společnost. Společnost CEMDEST s.r.o. se díky kvalifikaci svých zaměstnanců a svého strojního parku začala zaměřovat i na bourací a destrukční práce pro další organizace. V loňském roce jsme prováděli vrtné a trhací práce v kamenolomech Bohučovice a Nejdek společnosti Kamenolomy ČR s.r.o. (GOS Granit Ořechov). Společnost CEMDEST s.r.o je v řízení o udělení certifikace jakosti systému dle normy ČSN EN ISO 9001:2000.

NABÍDKA PRA CÍ A SL UŽEB: PRACÍ SLUŽEB: • Vrtné a trhací práce v lomech včetně vedení související dokumentace a zaměření, zpracování GPO. • Vedení a kontrola lomů - funkce závodního lomu. • Demoliční a destrukční práce (včetně povolení od příslušných správních orgánů). • Zemní a výkopové práce. • Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou.

REFERENCE: • Cement Hranice a.s.

• Semperflex Optimit a.s.

• Aliachem a.s., Fatra o.z.

• Kamenolomy ČR s.r.o. (GOS Granit Ořechov)

• OKD Rekultivace a.s.

KONT AK TNÍ SPO JENÍ: KONTAK SPOJENÍ: Provozovna: areál CEMENT Hranice a.s., Bělotínská cesta, P.O.BOX 116, 753 01 Hranice Tel./fax/záznamník:

581 651 200

Pan Jiří Bertók

603 247 823

Ing. Milan Záruba

603 212 632

Ing. Vladimír Jurásek

603 212 631


39 EXPL OSIA A . S .

Akciová společnost Explosia, která byla založena v roce 1998 a v letošní době prošla významnými organizačními změnami, navazuje na více než 80 let tradice výroby výbušin v Pardubicích – Semtíně. Zatímco v roce 2000 bylo vzpomenuto významné výročí – 80 let od založení firmy, letošní rok znamená další významný přelom v historii firmy – obnovení právní subjektivity Explosie. Cílem uvedených změn je převedení majetkových práv k Explosii na stát, ve smyslu vládního usnesení č. 89/2002, kterým vláda ČR schválila po téměř roční přípravě a řadě složitých jednání změnu vlastnické struktury „Výrobně obchodní jednotky Explosia“, která byla jednou z organizačních částí AliaChem a.s. Součástí Explosie a.s. je i Výzkumný ústav průmyslové chemie, který zabezpečuje výzkum a vývoj v oboru výbušin, vázaný na výrobní kapacity Explosie a.s. Uvedené usnesení vlády reagovalo především na aktuální požadavek zabezpečení vlivu státu v konkrétním segmentu obranného průmyslu a zajištění kontroly nad výrobou výbušin. Jeden z rozhodujících kroků, vedoucích k naplnění již uvedeného vládního usnesení proběhl 31. 5. 2002, kdy byla podepsána smlouva o vkladu části podniku a navýšení základního jmění dceřinné společnosti AliaChemu - Explosie a.s., která působila pouze jako obchodní společnost. Od 1. 6. 2002 tedy vystupuje Explosia a.s. samostatný právní subjekt. Vlastní proces převodu vlastnických práv k Explosii a.s. na budoucího vlastníka, tj. stát, který v tomto procesu zastupuje firma Strojírny Košíře a.s., si vyžádá samozřejmě určitý čas a nemálo úsilí, spojeného se stabilizací ekonomické situace Explosie a.s. a s vytvořením nových smluvních vztahů vůči AliaChemu a dalším obchodním partnerům. Mezi hlavní úkoly, které čekají nové vedení společnosti Explosia a.s.patří především vytvoření podmínek k bezproblémovému pokračování výroby a obchodní činnosti a stabilizace finanční situace nové společnosti. Strategie společnosti Explosia, směřující k naplnění podnikatelského záměru, respektuje možnosti uplatnění výrobků Explosie na trhu a zahrnuje i nově připravovaný aktivní přístup k potenciálním zákazníkům na trhu v ČR i v zahraničí v oblasti dvou hlavních vyráběných skupin výrobků, průmyslových trhavin a širokého sortimentu bezdýmných prachů. Samo projednávání i výsledné rozhodnutí o převzetí Explosie státem vyvolalo na počátku roku značný zájem domácích i zahraničních médií, spojený samozřejmě především s výrobním programem Explosie. Z tohoto důvodů považujeme za nezbytné oslovení všech stávajících obchodních partnerů, které chceme seznámit s realizací změn ve firmě a především intenzivní hledání možností rozšíření obchodních aktivit. V příštích číslech Zpravodaje bychom proto rádi čtenáře informovali podrobněji o výrobním sortimentu průmyslových trhavin a nabízených službách Explosie a.s.

Ing. David Jung obchodní ředitel 466 825 338 [email protected] Explosia a.s. 532 17 Pardubice Semtín

Doc. Ing. Ladislav Lehký, CSc. ředitel VÚPCH 466 825 700 ladislav.lehký@explosia.cz Explosia a.s. 532 17 Pardubice Semtín

40



41

Profil společnosti

Společnost DESTRUKCE Třebíč, s.r.o. resp. Její zaměstnanci jsou členy následujících organizací a sdružení:

DESTRUKCE Třebíč, s.r.o.

člen České společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku v Praze člen sdružení Těžební unie

SOLAŘ Miroslav

člen předsednictva České společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku v Praze

Sídlo:

Valeč 81, 675 53 Valeč u Hrotovic, okr. Třebíč

Spojení:

tel./fax: 568 863 181, mobil: 602 542 288, e-mail: [email protected]

KREJČÍŘ Josef, Ing.

člen České společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku v Praze

Pracoviště:

Račerovická ul. 1042, 674 01 Třebíč

Spojení:

tel./fax: 568 842 417, mobil: 602 522 332, e-mail: [email protected]

Hlavní druhy činnosti pro která, společnost vlastní živnostenská oprávnění, koncesní listiny a oprávnění vydaná Státní báňskou správou: • hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem; • trhací práce velkého i malého rozsahu včetně zajištění potřebných projektů a povolení; • vrtací práce pro odstřely strojní i ruční pr. vrtu 26 – 105 mm; • komplexní dodávky rozpojení skalních hornin trhacími pracemi v kamenolomech i na stavbách, při výlomu silnic, dálnic; • rozpojení skalních hornin pomocí hydraulických kladiv bez použití trhavin; • profesionální provedení ohňostrojů velkých i malých včetně všech tříd, malé ohňostroje při oslavě narozenin; • provádění komplexních zemních prací včetně odvozu; • skladování a prodej průmyslových trhavin a rozněcovadel; • vnitrostátní nákladní doprava nebezpečných věcí dle normy ADR; • těžká nákladní doprava stavebních strojů podvalníkem ZREMB do 27 tun.

DESTRUKCE Třebíč, s.r.o. provádí v současné době výše uvedené práce na celém území České republiky, vhodné i pro zahraniční spolupráci.

42


MNOHO ÚSPĚCHŮ V R OCE 200 4 ROCE 2004 PŘEJE RED AK CE SSTTP TTP REDAK AKCE

ZPRA V OD AJ ZPRAV ODA PO ZNÁMKY POZNÁMKY

43

44 PO ZNÁMKY POZNÁMKY


ANKETA Společnost trhací techniky a pyrotechniky, vyzývá své příznivce a členy k posouzení navržených aktivit v roce 2004.

ZÁJEZD ŠVÝC A R S K O KO Chceme uskutečnit týdenní zájezd do Švýcarska v termínu - červen 2004 (přibližné datum 21. - 26. 6. 2004) Zvolte Ano

G

Ne

G

V případě Vašeho kladného rozhodnutí předběžně objednávám: Účastník - spoluúčastník: Příjmení, jméno, titul: ...................................................................................................................................................................................... Adresa bydliště: ................................................................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................................................................................... Telefon: ...................................................................................... Mobil: ............................................................................................................ Vaši informaci zdvořile zašlete do 31. ledna 2004 na kontaktní adresu: Jan Klusáček, prezident STTP, Explosive Service, a.s. V dolích 68, 159 00 Praha 5 - Velká Chuchle Tel./fax: 257 940 285

SEMINÁŘ STTP uskuteční mezinárodní seminář v roce 2004 (v termínu měsíce září). Zdvořile žádáme Vaše stanovisko k místu konání za podmínek (jednací místnost pro 200 osob, hotelové zařízení s ubytováním, spojením silnici, autobusem, vlakem, přijatelné ceny za ubytování, občerstvení, v horských a lázeňských hotelech) s tímto návrhem řešení: Stabilní lokalitu navrženého místa konání semináře pro rok 2004 a další léta: ......................................................................................... ........................................................................................................................................................................................................................... Obměnná lokality navrženého místa konání semináře pro rok 2004: ......................................................................................................... ........................................................................................................................................................................................................................... pro rok 2005: .................................................................................................................................................................................................... ........................................................................................................................................................................................................................... Váše vyjádření k předloženému návrhu zašlete do 31. ledna 2004 na kontaktní adresu: Jan Klusáček, prezident STTP, Explosive Service Vdolích 68, 159 00 Praha 5 – Velká Chuchle Tel./fax: 257 940 285

Vážení přátelé, Tématický zájezd do Švýcarska v měsíci červnu. Účast na mezinárodním semináři ve Slovenské republice a na 33. a 34. zasedání EFEE

Recommend Documents