Roèník 20
Èíslo 5
24. 5. 2015
V modlitbì není podstatné mnoho pøemýšlet, ale mnoho milovat. (svatá Terezie z Avily) PUTOVÁNÍ Jedním z èastých projevù køesanského (a jistì nejen køesanského) života je putování, poutì. Putuje se už odedávna, a už pìšky nebo za pomocí rùzných dopravních prostøedkù. Smyslem køesanských poutí nemá být poznávání nových míst (i když i to tam patøí), ale pøedevším touha nìjak novì uchopit svou víru jakožto živý vztah k živému Pánu. V tomto úsilí nám pomáhá pøíklad a pøímluva svìtcù a svìtic, jimž jsou jednotlivá poutní místa zasvìcena. A Královnou všech svatých je Panna Maria, a proto jsou mariánská poutní místa obzvláštì oblíbená a vyhledávaná. Poutní místa jsou místa zvláš silnì „promodlená“, protože mnoho generací køesanù na tato místa pøicházelo a pøichází s modlitbou a v modlitbì. Myslím si, že tato promodlenost poutních míst je tím dùležitých impulsem a dnes už nezáleží až tak úplnì na tom, zda se tam nìkdy udál nìjaký zázrak èi zjevení, které dalo tomuto místu vzniknout. V uplynulých nedávných dnech jsme se zástupci naší farnosti, kteøí velmi rychle s nadšeným zájmem obsadili nabídnutý autobus, putovali do svìtovì známé Medugorje, která se nachází v Bosnì – Hercegovinì. Toto místo vdìèí za svùj vznik coby poutního místa zjevením Panny Marie, která údajnì trvají již od roku 1981 až dosud. Promiòte mi to slovo „údajnì“, ale použil jsem ho vzhledem k tomu, že církev se dosud oficiálnì nevyjádøila k pra-
vosti tìchto zjevení. To podstatné však na tomto místì dnes je, dle mého názoru, že je to místo skuteènì promodlené, že se zde udìlují v hojné míøe svátosti, že zde spoustu poutníkù nalézá povzbuzení ve své víøe èi dokonce zakouší obrácení a znovuobjevení Boha. Pokud pominu projevy nìkterých služebníkù církve èi poutníkù, kteøí až pøíliš jednostrannì zdùrazòují a vyzdvihují Pannu Marii, bez ohledu na Krista, jediného Vykupitele a Pána, velmi mì oslovily adorace Krista v Eucharistii èi adorace Køíže, a zvláš hudební složka tìchto adorací. Panna Maria vždy ukazuje na Krista, vždy na svatbì v Kánì Galilejské øíká služebníkùm „Udìlejte všechno, co vám (Ježíš) øekne.“ Zdravá mariánská úcta vede vždycky ke Kristu, nikdy se nemùže zastavit u Panny Marie. Ona je Služebnicí v Božím díle spásy. Rád bych zde podìkoval všem poutníkùm a organizátorkám, kteøí mají velkou zásluhu na tom, že jsme mohli vytvoøit krásné modlitební i lidské spoleèenství a že jsme byli v Medu-gorje opeèováváni až nad oèekávání. A pøeji nám všem, aby realita, do které jsme se vrátili a z každého putování vracíme, byla prozáøena tím, co jsme u Pána a jeho svatých naèerpali, aby to promìòovalo k lepšímu nejen náš život a naši víru, ale i naše okolí.
www.faslavicin.cz - PASTÝØ strana 1-
P. Miroslav Strnad
ÈESKÁ DOMINIKÁNSKÁ PROVINCIE i o vztazích lidí navzájem, pro které je Husova 8, 110 00 Praha 1, Èeská republika; IÈ 408 379 Tel.:+420 224 218 440; mobil: +420 602 592 174; e-mail:
[email protected]
List provinciála Èeské dominikánské provincie ke dvacátému výroèí kanonizace paní Zdislavy z Lemberka. Pøed dvaceti lety, 21. kvìtna 1995, prohlásil papež Jan Pavel II. v Olomouci paní Zdislavu z Lemberka za svatou. Církev v naší zemi dostala v této svìtici velký nezasloužený dar. V dobì kanonizace jsme nemohli tušit, jak bude vypadat situace rodin po dvou desetiletích. O to víc vyniká, jak Bùh ve své dobrotivé prozøetelnosti stále vstupuje do lidských dìjin, aby z nich èinil dìjiny spásy. Nabízí nám pomoc, abychom na cestì k nìmu v každé dobì nacházeli oporu. Svatá Zdislava je takovou oporou pro naši dobu. Situace rodiny se výraznì zhoršuje, což je více než zøejmé. Je zpochybòována podstata manželství, lidským bytostem je upíráno právo na život, rozšiøují se rùzné pomýlené názory v oblasti etiky. Také uvnitø rodin vyvstává mnoho tìžkostí, které nahlodávají manželskou vìrnost, rodinnou soudržnost i výchovu dìtí. Na druhou stranu si mnoho jednotlivcù a skupin uvìdomuje závažnost situace a nezastupitelnou roli rodiny. Vznikají rùzné aktivity a inciativy, které se o práva rodin zasazují. Ukazuje se tak, že se z myslí lidí nevytratil pøirozený cit pro skuteèné hodnoty. I køesané se mají do aktivit na obèanské rovinì zapojovat. Naším jedineèným a nenahraditelným posláním je ukazovat, jaké místo má rodina v Božím plánu spásy. Úsilí o obnovu rodiny ve spoleènosti bude úèinné, když se nám bude daøit ukázat rodinu jako pøirozené místo lidského rozvoje a naplnìní a také jako místo autentického køesanského života. Rodina je znamením køesanské nadìje, nebo je místem, kde Bùh vstupuje do lidských životù. Rodina církve je zárukou uchování a pøedávání neporušeného uèení evangelia o vztazích èlovìka k Bohu, jehož nám Ježíš zjevil jako milujícího Otce všech lidí,
Nadšení nestaèí
Ježíš jejich prvním bratrem. Zároveò je církev Duchem Svatým vedena a puzena hledat odpovìdi na nové otázky a složité problémy naší doby. Paní Zdislava byla oddanou manželkou Havla z Lemberka a matkou ètyø dìtí. S láskou se starala o potøeby vlastní rodiny a byla pozorná k potøebám svých bližních, zvláštì nemocných a slabých. Svatá Zdislava není postavou dávné minulosti. Osobnost svaté Zdislavy nepøestává pøitahovat vìøící, kteøí u ní hledají pøímluvu, stejnì jako nevìøící, kteøí v ní vidí výjimeènou ženu. Poutní chrám v Jablonném v Podještìdí, kde se uchovávají její ostatky a kde také za svého života pùsobila, je místem, kde se s ní i dnes mùžeme duchovním zpùsobem skuteènì setkat. Zvu proto všechny vìøící, aby se vydali na pou ke svaté Zdislavì. Poutní sezóna zaèíná 1. kvìtna poutí dìtí, hlavní pou pøipadá na sobotu 30. kvìtna 2015, pou rodin bude 29. srpna 2015. Podrobný program poutní sezóny a další užiteèné informace lze nalézt na internetových stránkách poutního místa. Vydejte se na pou za rodiny prosit sv. Zdislavu, jejíž hrob Bùh stále vyznamenává mnohými milostmi a zázraky! V Praze, 13. dubna 2015
Fr. Benedikt Mohelník OP provinciál
Pane profesore, zlo neexistuje!
Kdo ète pozornì Bibli, všimne si, jak mìl apoštol Petr nìkdy až pøíliš „proøízlá ústa“. Vrhal se do vìcí sice s odhodláním, ale mnohdy rychleji mluvil a jednal, než pøemýšlel. Nìkolik let chodil s Ježíšem, patøil do jeho nejužší družiny a byl jeho odhodlaným vyznavaèem. Byl natolik horlivý, že ve chvíli, kdy šlo opravdu „do tuhého“, jako jediný slíbil, že pokud by snad ostatní Ježíše opustili, on rozhodnì ne. Jak dnes slýcháme mezi mladými lidmi: „On to zvládne, on na to má…“ Bohužel právì Petr nedlouho poté veøejnì pronesl památná slova: „Neznám toho èlovìka – nemám s ním nic spoleèného!“ A následovalo skrývání se pøed Židy…
Možná jste se také setkali s lidmi, kteøí øíkají: „Už nevìøím v sílu dobra. Zlo je dnes silnìjší…“ Mùže ale existovat zlo, které je silnìjší než dobro? Je zlo rovnocenným protivníkem dobra? A existuje vùbec zlo? Vypadá to jako hloupá otázka…
A je tomu tak i dnes. Nikomu z nás nepomùže pouhá horlivost, nadšení ani jen svìdomitá snaha o „plnìní náboženských povinností“. Nebraòme se tedy ani o tìchto Letnicích touze po neuchopitelném provanutí našich životù Duchem Svatým, Duchem Pána, jemuž na nás záleží, který má s každým z nás dobré plány.
Pan profesor na univerzitì položil svým studentùm otázku: „Je všechno, co existuje, stvoøené Bohem?“ Jeden ze studentù se pøihlásil a nesmìle odpovìdìl: „Ano, je to stvoøené Bohem.“ „Takže stvoøil Bùh úplnì všechno, co je?“ ptal se dál profesor. „Ano, pane,“ odpovìdìl student. Profesor pak pokraèoval: „Jestli Bùh stvoøil všechno, co je, znamená to, že Bùh stvoøil i zlo, které existuje. A díky tomuto principu: naše èinnost urèuje, èím jsme, mùžeme tedy vyvodit: Bùh je zlo.“ Pan profesor se odmlèel. Bylo vidìt, že je sám se sebou spokojený. Najednou zvedl ruku jiný student: „Pane profesore, mohu vám položit otázku?“ „Samozøejmì,“ odpovìdìl profesor. Student se postavil a zeptal se: „Existuje chlad?“ „Co je to za otázku? Samozøejmì, že ano, tobì nikdy nebylo chladno?“ odpovìdìl profesor. Studenti se otázce spolužáka zasmáli, ale ten se nenechal odradil a pokraèoval: „Ve skuteènosti, pane profesore, chlad neexistuje. V souladu se zákony fyziky je ve skuteènosti chlad pouze nepøítomnost tepla. Èlovìka a pøedmìty mùžeme popsat a urèit jejich energii na základì pøítomnosti, vytvoøení nebo pøedání tepla, ale nikdy ne na základì pøítomnosti, vytvoøení nebo pøedání chladu (ohøíváme pøidáváním tepla, ochlazujeme odebíráním tepla – a nikoliv pøidáváním chladu, jak by se nìkdo mohl zcela mylnì domnívat; proto také mùžeme dodáním tepla ohøát hmotu na tisíce, miliony, èi miliardy stupòù, ale odebíráním tepla nikdy
Ignác Mucha Ve víru víry
pokraèování na stranì 9
Za nìjakou dobu však kupodivu veøejnì pronesl jiná slova: „Nesmíme mlèet… My jsme toho svìdky!“ Mezi tìmito dvìma promluvami probìhlo jen nìkolik desítek dnù, ale v nich se odehrálo pár dùležitých událostí: ukøižování, zmrtvýchvstání a pøedevším seslání Ducha Svatého. Právì až po seslání Ducha Svatého dokázal Petr jít spolu s ostatními apoštoly s „kùží na trh“. Duch Svatý jim totiž dal sílu vyjít ven a zvìstovat Zmrtvýchvstalého, dal jim sílu být Pánu vìrni uprostøed stálých nejistot a ohrožení, dal jim sílu hledìt bez obav i do nejisté budoucnosti.
VÝUKA Každý den vykládal mistr svým žákùm o pokoøe a milosrdenství, lásce k bližnímu a odøíkání a dalších aspektech duchovního života. Tenkrát chtìl zrovna zahájit pøednášku, když venku pøed otevøeným oknem zaèal skøivan zpívat svou písnièku. Všichni poslouchali a když doznìl poslední tón, mistr povstal a øekl: „Pro dnešek vyuèování skonèilo.“ - PASTÝØ strana 2 -
v oslabení. Když do toho jdeme s Ježíšem, hrajeme pøesilovku. On Co jsme zažili v Olomouci nám dává dobré nahrávky a vítìzíme. na Arcidiecézním setkání dìtí z náboženství Po polední pøestávce byl èas na zábavu podle vlastního výbìru. V pátek 15. kvìtna ráno vyjel ze Slavièína autobus è. 28 plný dìtí smìr Olomouc na Arcidiecézní setkání dìtí z náboženství. Když jsme se o této akci dovìdìli, mnozí z nás nevìøili, že se nìkdo pøihlásí. Nìco takového tady ještì nebylo, aby se setkaly školní dìti z celé olomoucké arcidiecéze. A jak to dopadlo? V Olomouci na pìkném a bezpeèném místì Korunní pevnùstka v Bezruèových sadech se sešlo kolem 5000 dìtí, které pøivezlo 83 autobusù. Byla to taková pøesila dìtí, že moderátoøi jednotlivých programù mìli co dìlat, aby to zvládli. Kam se èlovìk podíval, všude bylo plno dìtí. Zaèínali jsme krátkým pøedprogramem, kdy se dìti pøi rytmických písnièkách rozhýbaly a pak už zaèala mše svatá, kterou zahájil arcibiskup Jan. Hned v úvodu øekl, že takové setkání v Olomouci ještì nebylo a že Ježíš je mezi námi, když jsme v jeho jménu. Biskup Josef v homilii mimo jiné pøipomnìl souèasné hokejové mistrovství a dodal, že ho navštívil vìøící velký sportovec a øekl mu, že v životì je to jako ve sportu. Když do nìèeho jdeme na svou pìst, hrajeme
Naše skupina 45 dìtí se rozdìlila. Pùlka dìtí šla na sportovní a výtvarné aktivity a druhá polovina dìtí šla na expozici Svìtlo a tma. Navštívili jsme digitální planetárium a podívali jsme se do vesmíru. Vyvrcholením programu byla adorace, pro náš dìkanát v kostele Panny Marie Snìžné. Adorace byla velmi krásná a pùsobivá. Kostel byl zaplnìn do posledního místeèka dìtmi, které se dokázaly ztišit. Zaèalo to tím, že pøišel král ve zlatém plášti a s korunou na hlavì a byl pøivítán nadšeným potleskem. Když se pøedstavoval, tak øekl, že on není tím králem, kterému jsme se pøišli klanìt. On sám se pøišel poklonit Králi celého svìta. A teprve pak, za zvuku písnì Pøichází náš Pán, pøišel mezi nás Král Ježíš v Nejsvìtìjší Svátosti Oltáøní. Dìtem bylo vysvìtleno, jak mohou s Pánem Ježíšem v Eucharistii rozmlouvat a potom už jsme zpívali, dìkovali, prosili a chválili našeho Pána... Nevím, jak dìti hodnotily tuto akci, co jim to dalo. Mnì se Arcidiecézní setkání dìtí líbilo. Marie Fojtíková
VÌDÌNÍ Uèenec se ptal mistra: „Znáš nìjakou pravdu, která je uznávána a respektována všemi živými tvory?“ „Jak bych ji mohl znát?“ øekl mistr. „Víš aspoò, že ji neznáš?“ „Jak bych to mohl vìdìt?“ „Takže lidé vlastnì nic nevìdí?“ „Jak bych to mohl vìdìt?“ - PASTÝØ strana 3 -
PROSBA O VEDENÍ DUCHEM SVATÝM Duchu svatý, osvìcuj mì, veï mì, posiluj a utìšuj. Øekni mi, co mám dìlat, dej mi své vnuknutí. Chci pøijmout a uskuteènit všechno, co chceš ty, podrobit se tvému vedení. Daruj mi k tomu sílu, vytrvalost a nadšení. Tuto modlitbu najdeme v kancionálu pod èíslem 020. Jako apoštolové potøebovali sílu Ducha Svatého, aby mohli konat své poslání, tak také každý køesan je povolán k tomu, aby naplnil své poslání, a svým životem vydával svìdectví o velikosti Boží lásky. Nezáleží na tom, zda je nìkdo knìz, nebo matka rodiny, nebo má-li jakékoliv jiné povolání. Všichni jsme povoláni k tomu, abychom svým životem vydávali svìdectví. Ježíš, když se louèil s uèedníky, jim øíká: „Nové pøikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni poznají, že jste moji uèedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (J 13,34-35) Milovat se navzájem není lehké, k tomu potøebujeme sílu Ducha Svatého, musíme jít k prameni a tím pramenem je vzkøíšený Ježíš Kristus. Musíme také po Duchu Svatém toužit, jako ten, kdo má žízeò touží po tom, aby se mohl napít. Sám Ježíš nám øíká: „Jestliže kdo žízní, a pøijde ke mnì a pije! Kdo vìøí ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, jak praví Písmo.“ To øekl o Duchu, jejž mìli pøijmout ti, kteøí v nìj uvìøili. (J 7,37b-39a) V listu Koloským apoštol Pavel píše: „Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho pøijali jako Pána. V nìm zapuste koøeny, na nìm postavte základy, pevnì se držte víry, jak jste byli vyuèeni, znovu a znovu vzdávejte díky.“ (Kol 2,6-7) V našem každodenním životì potøebujeme sílu Ducha Svatého, abychom i tu nejobyèejnìjší práci konali s láskou ke slávì Boží. Matka Tereza øíkala: „Dìlat i ty nejmenší vìci s velikou láskou.“ Prosme proto každý den o vedení Duchem Svatým, abychom se umìli navzájem povzbuzovat, abychom umìli mluvit pozitivnì, umìli dìlat všechno s láskou a být nositeli nadìje. Vždycky ukazovat na nadìji, kterou máme v Ježíši Kristu, je to nadìje pro každého èlovìka. V listu Øímanùm Pavel píše: „Nadìje neklame, nebo Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.“ (Ø 5,5) Teï se trochu zamyslíme nad tou prosbou o vedení Duchem Svatým, jak nám k tomu promlouvá Písmo svaté, èerpejme z Božího slova. Duchu svatý osvìcuj mì – v Žalmu 119,105 èteme: „Svìtlem pro mé nohy je tvé slovo, osvìcuje moji stezku.“ Písmo nám øíká, že Ježíš je tím Slovem, které se stalo tìlem, On je tím pravým svìtlem, které prozaøuje všechny temnoty. „Já jsem pøišel na svìt jako svìtlo, aby nikdo, kdo ve mne vìøí, nezùstal ve tmì.“ (J 12,46). Boží slovo nás vede a Duch Svatý nám dává poznávat, co nám tímto slovem Bùh øíká do konkrétní situace našeho života. Veï mì, posiluj a utìšuj - je na nás, abychom svùj život svìøili pod vedení Ducha Svatého, když se spolehneme na jeho vedení, urèitì nezabloudíme. Svatý Pavel nás v listu Filipským vybízí: „Radujte se v Pánu vždycky, znovu øíkám radujte se! Vaše mírnost a je známá všem lidem. Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbì a prosbì dìkujte a pøedkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží pøevyšující každé pomyšlení, bude støežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. Koneènì, bratøi, pøemýšlejte o všem, co je pravdivé, èestné, spravedlivé, èisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou povìst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Èemu jste se u mne nauèili, co jste pøijali a uslyšeli i spatøili, to èiòte. A Bùh pokoje bude s vámi.“ (Fil 4, 4-9) Dále v listu Øímanùm Pavel píše: „Nepøijali jste pøece Ducha otroctví, abyste opìt propadli strachu, nýbrž pøijali jste Ducha synovství, v nìmž voláme: Abba, Otèe! Tak Boží Duch dosvìdèuje našemu duchu, že jsme Boží dìti.“ (Ø 8,15-16) Øekni mi, co mám dìlat, dej mi své vnuknutí - V Prvním listu Tesalonickým (Soluòanùm) se píše: „My však, kteøí patøíme dni, buïme støízliví, obleème si víru jako pancíø a nadìji na spásu jako pøilbu. Vždy Bùh nás neurèil k tomu, abychom propadli jeho hnìvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista. On zemøel za nás, abychom my, a živí èi zemøelí, žili spolu s ním. Proto
se navzájem povzbuzujte a buïte jeden druhému oporou, jak to již èiníte.“ „Žijte mezi sebou v pokoji. Klademe vám na srdce, bratøi, kárejte neukáznìné, tìšte malomyslné, ujímejte se slabých, se všemi mìjte trpìlivost. Hleïte, aby nikdo neodplácel zlým za zlé, ale vždycky usilujte o dobré mezi sebou a vùèi všem. Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností dìkujte, nebo to je vùle Boží v Kristu Ježíši pro vás. Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. Všecko zkoumejte, dobrého se držte; zlého se chraòte v každé podobì. Sám Bùh pokoje nech vás cele posvìtí a zachová vašeho ducha, duši i tìlo bez poskvrny do pøíchodu našeho Pána Ježíše Krista. Vìrný je ten, který vás povolal; on to také uèiní.“ (1Tes 5,8-11.13b -24) Køesan má být radostný, protože žije v dùvìøe Bohu. Ježíš nám neslíbil život bez problémù a starostí, ale slíbil nám, že ve všem bude s námi, ale musíme mu dùvìøovat, musíme mu ty naše problémy, starosti, nemoci odevzdat. Bùh nám dal takovou svobodu, že se mùžeme svobodnì rozhodnout. Mùžu se rozhodnout, že si ten problém budu øešit sám, ale mohu také prosit Pána, aby do tohoto problému Pán vstoupil. Sama ze svých zkušeností mohu svìdèit, že to, co odevzdám Pánu, se øeší, mnohdy se divím jak. Mohu øíci, že Pán chce být vždy s námi, ale ne vždy jsme my s ním, ne vždy mu ten svùj problém nebo nemoc svìøíme. Protože PÁN JE SE MNOU, nemusím se bát a mohu se radovat. Svatý Pavel øíká: „Ale i kdybych mìl skropit krví obì a službu, kterou Bohu pøináším, totiž vaši víru, raduji a spoluraduji se s vámi se všemi; stejnì tak se i vy radujte a spoluradujte se mnou. (Fil 2,17-18) Chci pøijmout a uskuteènit všechno, co chceš ty, podrobit se tvému vedení – V listu Øímanùm èteme: „Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.“ (Ø 8,6) Pavel píše Koloským: „Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, obleète milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpìlivost. Snášejte se navzájem a odpouštìjte si, má-li kdo nìco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštìjte i vy. Pøedevším však mìjte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci a vládne mír Kristùv, k nìmuž jste byli povoláni v jedno spoleèné tìlo. A buïte vdìèni. Nech ve vás pøebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem uète a napomínejte a vdìèností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpìvem, jak vám dává Duch. Všechno, cokoli mluvíte nebo dìláte, èiòte ve jménu Pána Ježíše a skrze nìho dìkujte Bohu Otci.“ (Kol 3,12-17) V listu Efezským èteme: „Proto nebuïte nerozumní, ale hleïte pochopit, co je vùle Pánì. A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte spoleènì žalmy, chvalozpìvy a duchovní písnì. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.“ (Ef 5,17- 20) Daruj mi k tomu sílu, vytrvalost a nadšení - Pavel Galatským píše: „Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k èemu vás táhne vaše pøirozenost.“ „Ovoce Božího Ducha je láska, radost, pokoj, trpìlivost, laskavost, dobrota, vìrnost, tichost a sebeovládání.“ (Gal 5,16.22-23) V listu Øímanùm se píše: „Tak také Duch pøichází na pomoc naší slabosti. Vždy ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás pøimlouvá nevyslovitelným lkáním. Ten, který zkoumá srdce, ví, co je úmyslem Ducha; nebo Duch se pøimlouvá za svaté podle Boží vùle.“ (Ø 8,26-27) Ježíš nám øíká: „Milujete-li mne, budete zachovávat má pøikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Pøímluvce, aby byl s vámi na vìky – Ducha pravdy, kterého svìt nemùže pøijmout, ponìvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, nebo s vámi zùstává a ve vás bude. (J14,15-17) Ve Skutcích apoštolù èteme: „Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí a budete mi svìdky v Jeruzalémì a v celém Judsku, Samaøsku a až na sám konec zemì.“ (Sk 1,8) Ježíš øíká: „Ve svìtì máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem pøemohl svìt“ (J 16,33) Potøebujeme Ducha Svatého a potøebujeme jeho sílu, potøebujeme jeho dary a potøebujeme se živit Božím slovem. V Matoušovì evangeliu se píše: „Ne jenom chlebem bude èlovìk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ (Mt 4,4) Ludmila Dulíková
POZNATEK „Povìz mi, mistøe, co musím udìlat, abych se pøiblížil Bohu?“ prosil žák. „Abys dosáhl k Bohu, musíš vìdìt dvì vìci: Za prvé, že veškeré snažení bude marné.“ „A za druhé?“ „Za druhé, jednej pøesnì tak, jako kdybys o tom prvním vùbec nevìdìl,“ doporuèil mistr. - PASTÝØ strana 4 -
SKRZE MARII K JEŽÍŠI Duchovní cestu Skrze Marii k Ježíši pøedstavil ve své knize O pravé mariánské úctì svatý Ludvík Maria Grignion z Montfortu. V dnešní dobì je možná trochu hùøe pochopena. Myslím však, že platí stále stejnì. Svìdèí o tom i moje osobní zkušenost. Nikdy jsem nepochyboval o úloze Panny Marie v duchovním životì køesana. Nepøikládal jsem jí však zvláštní význam. Obrat nastal pøed nìkolika lety. Neumím to vlastnì ani uspokojivì vysvìtlit. Najednou, bez nìjakého vnìjšího popudu, jsem zaèal být pøitahován k modlitbì rùžence. S touto modlitbou zaèal ve mnì ožívat vztah k Matce Boží intenzitou, jakou jsem døíve neznal. Zároveò se ve mnì zaèal prohlubovat vztah k Bohu a ke svatým. Zaèal jsem lépe chápat a prožívat nìkterá tajemství køesanské spirituality, pøedevším dvì, která spolu úzce souvisí: poselství svaté Faustyny Kowalské o Božím milosrdenství a úctu k symbolu Boží lásky – Nejsvìtìjšímu Srdci Ježíšovu, jak nám ji zprostøedkovala svatá Markéta Marie Alacoque. Stala se mi blízkou osoba Maxmiliána Marii Kolbeho, který je znám pøedevším svou obìtí života v koncentraèním táboøe Osvìtim. Tato obì však nepøišla z nièeho nic. Vyšla z jeho spirituality, která spoèívá ve svìøení se Pannì Marii na cestì ke svatosti. Svatost záleží ve sjednocení s Kristem. Panna Maria jako jeho matka je zcela jistì tou nejlepší prùvodkyní na této cestì. Svatý Ludvík Maria Grignion krásnì vystihuje, v èem tkví podstata mariánské úcty: „Mariánská úcta spoèívá v tom, že se úplnì celí oddáme Pannì Marii, abychom skrze ni úplnì celí patøili Kristu.“ Oslovila mì ještì jedna jeho myšlenka: „Skrze Marii zaèala spása a skrze ni bude také dovršena.“ Spása se zaèala pøíchodem Ježíše Krista na svìt. Tento pøíchod se uskuteènil skrze jeho Matku Marii, která je prvním vykoupeným èlovìkem. Dovrší se, když s její pomocí pøijmeme Kristovo dílo vykoupení do našich životù. Tato myšlenka mì pøivedla k následující úvaze o Mariinì úloze
Co je ovoce Ducha Svatého? V Galaanùm 5,22-23 popisuje Pavel ovoce Ducha slovy: „Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, vìrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým vìcem se nestaví žádný zákon.“ Ovocem Ducha je stále zøetelnìjší Ježíšova pøirozenost v našich životech. Co to znamená? Jedno ovoce, devìt pøíchutí Ovoce Ducha pøedstavuje seznam vlastností, jaké bychom mìli mít. Chceme být milující, radostní, pokojní, shovívaví, vlídní, dobrotiví, vìrní, tiší a zdrženliví. Myslím, že je dobré uvažovat o ovoci jako o Ježíšovì pøirozenosti – je to jedno ovoce devíti rùzných pøíchutí. Uvidí-li u nás lidé tyto vlastnosti, budou mít pøed oèima osobnost a charakter Ježíše Krista. Podívejme se nyní na jednotlivé pøíchuti: Láska je první, nebo bez ní by osm dalších pøíchutí neexistovalo. Ježíšovo nové pøikázání zní: „Milujte se navzájem“ (Jan 13,34) a Pavel píše o lásce jako o „mnohem vzácnìjší cestì“ (1 Kor 12,31). Láska dokonale obdarovává: „Nebo tak Bùh miloval svìt, že dal svého jednorozeného Syna…“ (Jan 3,16). Radost naplòuje nadšením a osvobozuje. Poznání Krista nás naplòuje „nevýslovnou a záøivou radostí“ (1 Petr 1,8), kterou budou lidé vidìt, nebo „radost z Hospodina je vaše síla“ (Neh 8,10). Pokoj je utišení, bezpeèí, soulad, celistvost, ujištìní – Boží nadpøirozený odpoèinek uprostøed zmatkù a obtíží. Pokoj je ovocem Ducha (Gal 5,22), ale zároveò Kristùv dar: „Pokoj vám zanechávám, svùj pokoj vám dávám“ (Jan 14,27). Shovívavost je sebezapøení, tolerance, vytrvalost, pevnost: „Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky“ (Ž 145,8). Naše shovívavost je založena na nesporné skuteènosti, že Bùh jedná v našich životech. Vlídnost je soucit, empatie a jemnost – vlastnosti vycházející ze srdce: „Spíše buïte k sobì navzájem dobøí, milosrdní a jeden druhému odpouštìjte…“ (Ef 4,32). Dobrota je bezmezná štìdrost, zpùsob, jak projevit lásku skutkem, velkorysé disponování sebou a vším, co mám. Jako je dobrý Bùh
v dìjinách spásy: V posledních nìkolika staletích mùžeme být svìdky narùstajícího významu mariánské úcty v životì církve. Myslím, že v souèasnosti graduje, i když to na první pohled nemusí být tak patrné. Mùže nás napadnout otázka, jak se tento narùstající význam shoduje s onou tichou dívkou z Nazareta, jak nám ji pøedstavuje Bible. Neprotiøeèí si tyto dva pohledy? Nemyslím si, že by si protiøeèily. Maria v Bibli opravdu mnoho nemluví, je spíše v pozadí. Bible však zachycuje pouze dùležité èásti Mariina života, jen to, co Bùh chce, abychom o ní vìdìli. Každodenní život, tak jak probíhal, nezachycuje. Maria je Ježíšova Matka a urèitì s ním komunikovala jako každá jiná matka. Od Kristovy smrti na køíži je i naší Matkou. Proto se její komunikace s námi bìhem dìjin zintenzivòuje. Pøedstavuje se nám jako ta, která nás nejbezpeènìji provede všemi životními úskalími ke svému Synu, který jediný mùže být koneèným cílem našeho života. Duch Svatý nás vede dál. Dìjiny spásy se rozvíjejí a s nimi se rozvíjí i Mariina úloha v nich. Mohu øíci, že Ježíš mì dovedl ke své Matce a ona mì zase vede zpìt j Ježíši. Není to však obyèejný „kolobìh“, jdeme do vìtší hloubky. Panna Maria je tou, která k nám pøivádí Boha. Kdysi dávno dala Ježíše lidstvu a tento úkol plní stále, protože je Matkou Boží i naší. Dává ho každému z nás i v dnešní dobì. Je to ona, která nám mùže pøedstavit svého Syna v plnosti. O tuto možnost, která je nám nabídnuta samotným Bohem, bychom se nemìli nechat okrást. „Skrze Marii k Ježíši“ smìøuje k Totus Tuus“, biskupskému heslu papeže Jana Pavla II., které se stalo jeho heslem životním a pøivedlo ho ke svatosti. Není sám. Toto nasmìøování pøivedlo ke svatosti rovnìž Ludvíka Mariu Grigniona z Montfortu a Maxmiliána Kolbeho. Svatost není nadstandard. Je to nutnost. Mùžeme se pøidat. Immaculata 5/2014 (text Pavel Hruban) a všechny jeho skutky – „jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní“ (Ž 119,68) - , tak má být dobrota patrná i v našich skutcích. Vìrnost je naprostá dùvìra, nepochybující víra, spolehlivost a spolehnutí – podstatné znaky køesanského života. Bùh se nám zjevil jako vìrný, jako ten, který plní svá zaslíbení. Proto víme, že v nìho mùžeme složit svou dùvìru. Bùh touží po naší vìrnosti víc než po našem úspìchu podle našich mìøítek. „Správnì, služebníku dobrý a vìrný. Málo jsi spravoval vìrnì, mnoho ti svìøím“ (Mt 25,21). Tichost je pokora, mírnost, není v ní žádná povýšenost a rozmrzelost. Ježíš o ní øíká: „Vezmìte na sebe mé jho a uète se ode mì, nebo jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpoèinek“ (Mt 11,29). Svatý Pavel zase øíká: „Bratøi, kdyby nìkdo byl stržen náhle k nìjakému poklesku, uveïte ho na správnou cestu v duchu mírnosti“ (Gal 6,1). Zdrženlivost je na konci seznamu. Je to sebezapøení, umírnìnost a støídmost – spojuje v sobì všechny ostatní pøíchuti ovoce Ducha a ukazuje, že Bùh jedná v našich životech. V dnešním konzumním a individualistickém svìtì je zdrženlivost stále vzácnìjší, ale Pavel øíká: „Projevila se pøece Boží dobrota… vede nás k tomu, abychom se odøekli bezbožného života i svìtských žádostí a žili v tomto nynìjším vìku rozvážnì, spravedlivì a zbožnì…“ (Tit 2,11-12). Na konci tohoto seznamu ovoce Ducha Svatého píše Pavel galatským køesanùm: „Proti takovým vìcem se nestaví žádný zákon“ (Gal 5,23). Nìco podobného øíkal i svatý Augustin: „Miluj Boha a èiò, co chceš“ – první dvì slova jsou ta nejdùležitìjší. Je-li ovoce Ducha v našem životì zøejmé, dokazuje to, že se zmìnily naše cíle, že chceme být jako Ježíš. Je-li tomu opravdu tak, již nepotøebujeme zákony, protože se chceme Ježíšovi líbit a dìlat, co on od nás žádá. Naším jediným zákonem je láska. Úèelem zákonù je zabránit vzájemnému zraòování mezi lidmi. Kde však vládne láska, jsou zákony zbyteèné. Božím plánem pro naše životy je svobodný život v lásce. Našemu pozemskému smýšlení a našim touhám je tento plán cizí. Kde je ochota žít v radostné poslušnosti vùèi Ježíšovi, není potøeba dalších zákonù. V naší západní civilizaci jsou však zákony nutné èím dál víc – pøíèinou je naše vzdalování od Božího zákona lásky. Charles Whitehead V síle Ducha
NÁHRAŽKA Štíhlý a atraktivní muž pomalu vystoupil ze svého nádherného vozu, takže na sebe upoutal pozornost kolemjdoucích, lehkým pohybem si pøes ramena pøehodil kašmírový kabát, pravou rukou si proèísl husté èerné vlasy na skráních, až se zableskly jeho zlaté náramkové hodinky a zlatý prsten, a svižným krokem stoupal po mramorových schodech k domu. Lidé ho zvìdavì pozorovali, šeptali si a dohadovali se mezi sebou: „Kdo asi je tento muž, tak bohatý a elegantní? To musí být miláèek Boha.“ „Naopak,“ odpovìdìla jedna stará žena v levných šatech, „není bohatý, ale velmi chudý. Kdyby se totiž Bùh od nìj neodvrátil, nepotøeboval by dávat na odiv takovou marnivost.“ - PASTÝØ strana 5 -
FOTODOKUMENTACE FARNÍ POUTI DO MEDUGORJE – KVÌTEN 2015
DOBRÝ PLAVEC „Mistøe,“ øekl žák, „prosím tì o radu, protože mi pøipadá tìžké soustøedit se delší dobu na jednu vìc. Poøád bych chtìl dìlat nìco jiného, než právì dìlám a myslet na nìco jiného, než na co bych mìl.“ „Snaž se stát dobrým plavcem,“ odpovìdìl mistr. „Nechápu, jak mi mùže pomoct plavání?“ „Špatný plavec se musí velmi namáhat, aby se udržel nad vodou. Dobrého plavce voda nese.“ - PASTÝØ strana 6 -
Bohatý chudý Byl jednou jeden bohatý èlovìk. Vlastnil mnoho továren, obchodù, nìkolik bank, takže do jeho domu proudily dennì potoky penìz. Nemìl je už ani kam dávat, a tak za nì kupoval další a další vìci. Nedìlal už témìø nic jiného, než že shánìl to, co ještì nemìl. A tak jednou nastal den, kdy mìl opravdu všechno, a nebylo nic, co by nevlastnil. Vše, co chtìl, bylo jeho. Pøesto si však všiml, že mu jediná vìc poøád chybí – radost. Nikde nenašel obchod, kde by byla na prodej. Rozhodl se však, že ji musí sehnat za každou cenu, aby mìl opravdu všechno. Prošel køížem krážem pùl svìta, ale zatím marnì. Jednoho dne však dorazil do malé vesnièky, kde mu øekli, že na blízké hoøe žije jeden moudrý staøec, který by mu mohl pomoci. Boháè se tam tedy vypravil, a opravdu našel chudou a skromnou chýši a u ní starce, kterého hledal. Zeptal se ho: „Øekli mi, že bys mi mohl pomoci najít radost.“ Dìdeèek se na nìj usmál a odpovìdìl: „Už jsi ji našel, pøíteli. Já mám mnoho radosti.“ „Ty?“ vykøikl nevìøícnì boháè a rozhlédl se kolem. „Vždy nemáš nic než tuto chatrnou chýši!“ „Jistì, ale právì proto mám radost, protože rozdávám tìm, kteøí potøebují pomoc všechno, co mám navíc.“ „A tím se získá radost?“ zamyslel se boháè. „Tak jsem ji získal já!“ potvrdil staøec. Boháè podìkoval a vrátil se zahloubán domù. Krátce na to se opravdu rozhodl, že všechno, co má navíc, rozdá tìm, kteøí to potøebují. S velkým pøekvapením pøitom zjišoval, že zaèíná mít radost, a ta se stále zvìtšuje. Nakonec si uvìdomil, že vìtší radost má èlovìk opravdu tenkrát, když dìlá šastnými druhé, než když vlastní jakékoli bohatství jen pro sebe. Katechetický vìstník è.10 2000/2001 ZMATENÍ Stonožka byla se svým životem docela spokojená. Každý den pochodovala svým revírem a hledala nìco k jídlu, a protože vždycky našla dostatek potravy a nehrozilo jí žádné nebezpeèí, nemìla dùvod si stìžovat. Jednoho dne se jí zeptala stará ropucha, jak to jen dìlá, že se jí tolik nohou nezamotá. Stonožka se zamyslela. Potom ustrašenì zalezla do svého doupìte a hloubala dál. A protože nemohla najít odpovìï, neodvážila se vylézt ze svého úkrytu. A tam bídnì zašla. - PASTÝØ strana 7 -
… A NÌCO PRO ROZVESELENÍ … Babièka upadla na náledí. Pomalu se sbírala a øíkala: „Budiž jméno Pánì pochváleno, že se mi nic nestalo!“ Šel kolem uvìdomìlý obèan a zaèal na ni ideologicky pùsobit: „Bylo by vhodné nìco modernìjšího. Napøíklad: V síle leninských idejí pøekonáme každou pøekážku!“ doporuèil jí. „Panáèku, jak jste vidìl, tak jsem padla na zadek a né na hlavu!“ Pochvaluje si žena: „Mùj muž se chová jako opravdový køesan. V nedìli mì ještì nezbil.“ Na jednom skotském jezeøe byl v èlunu rybáø, když se najednou pøed ním vynoøila lochnesská pøíšera. Ocasem dìlala vlny, které hnaly jeho èlun do otevøené tlamy nestvùry. Zoufalý rybáø volal: „Pane Bože, zachraò mne!“ a skuteènì se z oblaku vynoøila ruka, která ho nadzvedla i s èlunem. Pøitom se ozval hlas: „Myslel jsem, že ve mne nevìøíš!“ „Pøed minutou jsem nevìøil ani v lochnesskou pøíšeru!“ Snoubenci domlouvají podrobnosti svatebního obøadu: „Chci, aby svatba byla hodnì slavnostní, varhany a hrají hodnì hlasitì!“ pøála si nevìsta. „A já bych chtìl svatbu spíše tichou,“ skromnì se vyjádøil ženich. „Snad bychom mìli splnit poslední ženichovo pøání,“ doporuèil knìz. Vìzeòský kaplan se louèí s propouštìným vìznìm: „Milý bratøe, pamatuj, co jsme si tady øíkali, a pøeji ti, a se ti daøí. Jsem pøipraven ti pomáhat.“ „Na to, abyste mi pomáhal, nemáte, pane faráøi, dost šikovné ruce!“ V jednom mìsteèku pøišla na farní úøad žena se slovy: „Zemøel mi manžel, chtìla bych vyøídil církevní pohøeb, jsme vìøící, ale ne fanatici.“ „Nevzpomínám si, že bych vás nìkdy vidìl v kostele…“ utrousil knìz. „Øíkám, že jsme vìøící, ale ne fanatici,“ zopakovala pøíchozí. V televizní soutìži padne dotaz: „Jak se jmenovali rodièe Ježíše Krista?“ „Šmarjá Jozef, teï si zrovna nevzpomenu!“ Balon se sportovními letci se dostal do oblakù a posádka ztratila orientaci. Když z oblakù vyletìli, vidìli pod sebou neznámou krajinu. Spatøili na louce muže a volali na nìho: „Dobrý muži, mùžete nám øíct, kde jsme?“ „V balonì,“ zaznìla jeho odpovìï. „A nejste vy teolog?“ „Jak jste to poznali?“ „Øekl jste nám sice pravdu, ale v dané situaci je nám naprosto k nièemu.“ „Filipe, jak bys vysvìtlil podobenství o hospodáøi, který dal jeden denár každému dìlníku, a pracoval celý den nebo jen hodinu?“ „Že odmìòoval podle potøeb, nikoliv podle zásluh.“ Ladislav Jílek Humor za kostelem IV.
JÁDREM DESATERA JE LÁSKA Novodobé filozofie odmítající Boha kladou veliký dùraz na svobodu èlovìka. Ukazuje se však, že svoboda v jejich chápání postrádá pevný bod, v nìmž by byla zakotvena, což nakonec vede spíše ke svévoli, která nerespektuje nejen Bohem zjevený mravní zákon – Desatero, ale ani pøirozený mravní zákon vepsaný do lidské podstaty. Svatý otec František ve videoposelství bìhem evangelizaèní akce „Láska dává tvému životu smysl“ (9.6.2013) vysvìtloval, že Desatero není omezením svobody, ale spíše jejím prostorem a ukazatelem. Ptejme se nyní: Jaký smysl má Desatero pro nás? Co nám tato pøikázání øíkají v naší pohnuté a zmatené dobì, která jako by se chtìla obejít bez Boha? Desatero pøikázání je darem Božím. Slovo pøikázání není v módì. Dnešnímu èlovìku pøipomíná nìco negativního, vùli nìkoho, kdo ukládá omezení a klade pøekážky životu. A dìjiny – i ty nedávné – jsou bohužel poznamenané tyraniemi, ideologiemi a logikami, které naøizovaly a utiskovaly, nehledaly dobro èlovìka, nýbrž moc, úspìch a zisk. Desatero pøikázání však pochází od Boha, který nás stvoøil z lásky, od Boha, který uzavøel s lidstvem smlouvu, od Boha, který chce jenom dobro èlovìka. Dejme Bohu dùvìru! Dùvìøujme Mu! Desatero pøikázání nám ukazuje cestu, kterou je tøeba se vydat, a pøedstavuje jistý druh „etického kodexu“ výstavby spoleènosti, která je èlovìku na míru spravedlivá. Kolik jen je ve svìtì nerovností! Kolik hladu po chlebu i pravdì! Kolik morální a materiální chudoby vyplývá z odmítání Boha a z dosazování idolù na Jeho místo! Nechejme se vést tìmito deseti slovy, která osvìcují a orientují toho, kdo hledá pokoj, spravedlnost a dùstojnost. Desatero pøikázání ukazuje cestu svobody, která se naplòuje v zákonu Ducha vepsaného nikoli do kamenných desek, ale do srdce (srov. 2 Kor 3,3): tady je Desatero vepsáno! Je zásadní pøipomínat si, jak Bùh skrze Mojžíše dal izraelskému lidu Desatero. U Rudého moøe zakusil tento lid velké vysvobození; dotkl se rukama moci a vìrnosti Boha, Boha, který osvobozuje. Nyní tentýž Bùh na hoøe Sinaj dává svému lidu i nám návod, jak zùstat svobodní, návod, který je vepsán do srdce èlovìka jako všeobecný mravní zákon. (srov. Ex 20,1-17; Dt 5,1-22). Nesmíme vidìt v Desateru meze svobody. Nikoli, tak to není. Musíme je vidìt jako ukazatele svobody. Nejsou to meze, nýbrž ukazatelé svobody! Uèí nás unikat otroctví, do nìhož nás uvrhují modly, které si sami vytváøíme – zakusili jsme to v dìjinách mnohokrát, zakoušíme to také dnes – uèí nás otevírat se širší dimenzi, než je ta materiální, žít úctou k lidem, pøemáhat chtivost moci, majetnictví, penìz, být poctiví a upøímní ve svých vztazích, opatrovat celé stvoøení a sytit naši planetu vznešenými, ušlechtilými a duchovními ideály. Následovat Desatero pøikázání znamená být vìrní sami sobì, svojí nejautentiètìjší pøirozenosti a kráèet k opravdové svobodì, které uèí Kristus v blahoslavenstvích (srov. Mt 5,3-12.17; Lk 6,20-23). Desatero pøikázání je zákonem lásky. Mojžíš vystoupil na horu, aby pøijal od Boha desky Desatera. Ježíš jde opaènou cestou: Syn Boží se snižuje, sestupuje do našeho lidství, aby nám ukázal hluboký smysl tìchto deseti slov: Miluj Pána celým srdcem, celou svou duší, celou svou silou a svého bližního jako sám sebe (Lk 10,27). Nejhlubším smyslem Desatera pøikázání je pøikázání Ježíše, který v sobì nese všechna pøikázání, pøikázání Lásky. Proto øíkám, že Desatero pøikázání je Pøikázáním Lásky. Jádrem Desatera je Láska, která pøichází od Boha a dává smysl životu, Láska, která nám umožòuje žít nikoli jako otroci, nýbrž jako pravé dìti, Láska, která oživuje všechny vztahy: k Bohu, k nám samým – na což èasto zapomínáme – a ke druhým. Pravou svobodou není následování vlastního egoismu, našich slepých vášní, nýbrž Láska a volba toho, co je dobré v každé situaci. Desatero pøikázání není chvalozpìvem na odpírání, nýbrž na pøitakání; je pøisvìdèením Bohu, Lásce, a ponìvadž pøitakávám Lásce, odpírám nelásce. Toto odepøení je dùsledkem pøitakání, které pøichází od Boha a umožòuje nám milovat. Immaculata 3/2014
VNÍMÁNÍ Unavený a vyèerpaný poutník šel co noha nohu mine. Noc už dávno nastala a pøístøeší bylo ještì daleko. Znenadání pøed ním zaèalo tanèit svìtýlko a z jeho mihotání sem a tam poznal, že mu svítí svìtluška. Ulevilo se mu a zeptal se: „Øekni mi, svìtluško, proè svítíš jenom ve tmì?“ „Vy lidé nás vidíte, jenom když je kolem vás tma. Ale my svítíme poøád. Když je svìtlo, vùbec si nás nevšimnete. Proti slunci ale nic nezmùžeme.“ - PASTÝØ strana 8 -
Letos se naše farnost ve Slavièínì rozhodla zapojit do projektu „NOC KOSTELÙ“ už poètvrté a pøipravila následující program v kostele sv. Vojtìcha v pátek 29. kvìtna 2015: 18.00 – 18.45 Mše svatá 18.50 – 19.00 Zahájení 19.00 – 20.00 Pásmo her a soutìží pro dìti 20.00 – 20.45 Pøednáška P. Miroslava Strnada 20.45 – 21.45 Hudební pásmo schóly chval prokládané krátkými videoklipy o svìdectví osobností zasvìceného života 21.45 – 22.30 Možnost prohlídky: - výstavy fotografií „Tváø svatého Vojtìcha“ (J. Floreš) - knih o sv. Vojtìchovi - varhan - vìže a zvonù a jiných „zákoutí“ kostela - sošek Panny Marie a rùžencù - videoprojekce fotografií z farní pouti do Medjugorje 2015 22.30 – 23.30 Filmový dokument „Svatý Vojtìch – První èeský Evropan“ režiséra Otokára Maria Schmita 23.30 – 24.00 Spoleèné ètení z Bible (mohou se zapojit všichni úèastníci) se zpìvy kánonù z Taizé 24.00 Spoleèná modlitba za mìsto Slavièín a okolní vesnice Doprovodný program: - Zapal si svou svíci na znamení proseb, díkù èi nového rozhodnutí. - K tobì se, Bože, utíkám – po celý veèer je možnost vhazovat lístky s prosbou do krabice u boèního oltáøe. Na všechny úmysly bude v tichosti pamatováno pøi závìreèné modlitbì. - Vyber si svùj citát - každý si mùže vybrat pro sebe biblický citát. - Ruèní pøepis Bible Upozoròujeme návštìvníky, že uvedený èasový harmonogram programu je orientaèní. Neplánovanì mùže dojít k mírnému èasovému posunu. Srdeènì zveme k prožití hezkých a výjimeèných chvil ve veèerních a noèních hodinách v našem kostele sv. Vojtìcha ve Slavièínì dne 29. kvìtna 2015 na akci NOC KOSTELÙ. dokonèení ze strany 2 nedosáhneme nižší teploty než -273,15 °C, tj. 0 ° Kelvina, absolutní nuly“, protože tehdy by již hmota nemìla žádnou tepelnou energii, a další jí proto nemùžeme vzít – pozn. redakce). Chlad, pane profesore, nemá svoji jednotku, kterou ho mùžeme mìøit. Slovo chlad jsme si vytvoøili my, lidé, abychom mohli popsat to, co cítíme v nepøítomnosti tepla.“ Studenti i profesor se zájmem i s pøekvapením naslouchali. A student pokraèoval: „Pane profesore, existuje tma?“ „Samozøejmì, že existuje,“ odpovìdìl profesor. „Znovu nemáte pravdu, tma stejnì tak jako chlad neexistuje. Ve skuteènosti je tma díky tomu, že není pøítomno svìtlo. Mùžeme zkoumat svìtlo, ale ne tmu. Svìtlo se dá rozložit. Mùžeme zkoumat jeho spektrum, mìøit jeho vlastnosti, ale tma se zkoumat a mìøit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve které bychom ji mohli mìøit. Tma je jen pojem, který si vytvoøili lidé, aby pojmenovali nepøítomnost svìtla.“ Potom se mladík zeptal: „Pane profesore, existuje zlo?“ Tentokrát profesor nejistì odpovìdìl: „Samozøejmì, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi, trestné èiny, násilí, všechno toto není nic jiného než projevy zla.“ Na to student odpovìdìl: „Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepøítomnost dobra, tedy Boha. Zlo je výsledek nepøítomnosti lásky v srdci èlovìka. Zlo pøichází tak, jako když pøichází tma nebo chlad – tedy v nepøítomnosti svìtla, tepla, lásky. Profesor si sedl. Ten
Pøipravujeme DEN DÌTÍ, BAZAR, TÁBOR PØI CHARITÌ Charita sv. Vojtìcha vedle své hlavní pravidelné èinnosti, spoèívající v poskytování sociální a ošetøovatelské péèe seniorùm, zdravotnì postiženým osobám a sociální pomoci lidem v nouzi, pro obèany našeho mìsta a regionu pøipravuje také další aktivity. S pøíchodem pìkného poèasí se nabízí mnoho možností pro volnoèasové èinnosti a inspirací k uspoøádání zajímavého programu pro veøejnost. V mìsíci èervnu Charita sv. Vojtìcha plánuje a pøipravuje hned nìkolik akcí, na které bychom vás rádi pozvali. Dne 6. 6. 2015 od 14.00 hodin pro vás pøipravujeme Den dìtí s Charitou. Mùžeme se všichni tìšit na veselé odpoledne u Sokolovny s bohatým programem nejrozmanitìjších interaktivních zábavných her a soutìží, s možností obèerstvení a dobrovolným vstupným. Za nepøíznivého poèasí se akce uskuteèní v Sokolovnì. Dne 19. 6.2015 v dobì od 13.00 do 17.00 hodin pøicházíme s nabídkou obleèení, kabelek, obuvi a knih v rámci Charitního bazaru, který bude probíhat v prostorách suterénu hlavní budovy Charity sv. Vojtìcha Slavièín, Komenského 115 a jejího venkovního areálu. Darem i nákupem podpoøíte oblast sociálních služeb Charity sv. Vojtìcha pro obèany v tísni. V termínu 27. 7. – 31. 7. a 3. 8. – 7. 8. 2015 se uskuteèní již tradièní Tábor pøi Charitì s bohatým zážitkovým programem pro dìti od 6 do 12 let. Probíhat bude v èasovém rozmezí od 7.00 - 15.30 hodin. Cena je 1100,- Kè. Zahrnuje svaèinu, pitný režim, obìd, materiál a výdaje spojené s plánovanými aktivitami. Pøihlášky si mùžete stáhnout na www.slavicin.charita.cz nebo vyzvednout osobnì u p. Zùbkové Magdy na Charitì sv. Vojtìcha Slavièín, Komenského 115, tel. 734 435 242. Termín odevzdání vyplnìných pøihlášek je do 15. 7.2015. Tìšíme se na Vaši úèast a vìøíme, že se nám tìmito aktivitami podaøí pøispìt k pøíjemnému a smysluplnému využití volného èasu, k posílení sounáležitosti, vzájemné pomoci a solidarity k ostatním, a znovuutváøení èi upevòování tìch nejzákladnìjších sociálních, duchovních i morálních hodnot obèanské spoleènosti. Aktivity Charity sv. Vojtìcha Slavièín jsou spolufinancovány Zlínským krajem v rámci programu Zajištìní dostupnosti sociálních služeb na území Zlínského kraje pro rok 2015. student byl mladý Albert Einstein. Tento pøíbìh koluje na internetu. A není podstatné, zda jde o pøíhodu z mládí Alberta Einsteina. Se stejným postøehem, že zlo je nedostatek dobra, pøišli totiž již pøed staletími jiní géniové – filozofové a teologové sv. Augustin a sv. Tomáš Akvinský… Dobro a zlo totiž není jako plus a mínus, ale jako plus a nula, svìtlo a tma, jako nìco a nic. A je to dobrá zpráva: jako nemùže existovat „tak velká tma, že by ji nebylo možné prosvítit svìtlem“, neexistují na této zemi ani žádná místa nebo situace, do kterých by nebylo možné vnést dobro a lásku. Poznámka: Dokonce ani ïábel, zlý duch, není opakem Boha, nìjakým jeho protikladem, a už vùbec ne rovnocenným Božím protivníkem. Zlí duchové jsou pùvodnì dobrými, Bohem stvoøenými andìly. Od Boha dostali vše, co mají – obdrželi také, podobnì jako my lidé, velmi cenný dar: svobodu. S tímto darem získali i možnost svobodu ke své škodì zneužít a odmítnout Boha, dobro, lásku. A dnes existují jen proto, že jim Bùh ponechává alespoò nìco z toho dobrého, co jim jako andìlùm kdysi daroval: bytí, poznání, inteligenci… Bez zbytku tìchto Božích darù by se propadli do nicoty – pøestali by existovat. èerpáno z èasopisu Milujte se! 33. èíslo
SPRÁVNÝ LÉK Mistr uložil žáku obtížné úkoly a pro zhýèkaného syna z bohatého domu nebylo vùbec jednoduché je zvládnout. To se doneslo jeho matce, která si jako lékaøka získala úctu i bohatství. Ihned se nechala dovézt k mistrovi a stìžovala si na lopotu, kterou uložil jejímu synovi. „Na to je pøíliš slabý a køehký,“ naøíkala. „Okamžitì pošlu ètyøi silné sluhy, kteøí se chopí jeho úkolù!“ „Dobrá ženo,“ odvìtil mistr. „Jste pøece lékaøka. Co myslíte: Když váš syn dostane horeèku, mám dát léky jeho sluhùm, a ne jemu?“ - PASTÝØ strana 9 -
KØTY 19.4.
Michaela Vrbová Viktorie Cuøínová Robin Cuøín Patrik Lukáš Klára Valentová Kristián Kudela Daniel Lysáèek
SVATBY 18.4. Michal Schmiedl, Slavièín + Vendula Studeníková, Slavièín 25.4. Michal Vichta, Drnovice + Alena Šuráòová, Rokytnice POHØBY 7.4. Josef Urban, 1935, DSS Návojná 25.4. Dobromila Suchá, 1946, Slavièín 30.4. Jiøina Matulíková, 1925, Slavièín 2.5. František Novák, 1943, Slavièín 7.5. Jarmila Šikutová, 1957, Slavièín 9.5. Ludmila Koneèná, 1929, Slavièín 9.5. Irena Procházková, 1960, Bohuslavice nad Vl. 12.5. Jiøina Mikesková, 1942, Divnice 16.5. Jaroslav Èíž, 1968, Slavièín
RÁDI VÁM POSLOUŽÍME UDÌLENÍM SVÁTOSTÍ – nejvìtšího daru, který Kristus svìøil své církvi. Protože však je k tomu tøeba dobrá pøíprava, ohlaste se nám: Køest dìtí buï hned po narození nebo alespoò 1 mìsíc pøed køtem. (Køty jsou zpravidla 3.nedìli v mìsíci po ranní mši sv.) Pøíprava na køest dospìlých trvá zhruba 1 rok. (Køest obvykle v sobotní Velikonoèní vigilii.) Zamýšlený církevní sòatek nejménì 3 mìsíce pøedem. (Sezdáváme jen ty, z nichž je alespoò jeden z naší farnosti.) Svátost nemocných udìlujeme po individuální domluvì. Možnost ke svátosti smíøení je pøedevším v pondìlí, støedu a pátek asi hodinu pøed veèerní mší sv. ÚØEDNÍ HODINY NA FAØE Støeda --------15.00 – 16.00 Pátek 8.30 – 9.30 15.00 – 16.00 Nebo po domluvì, pøípadnì v kostele po bohoslužbách. V ostatních èasech bez záruky. TELEFONICKÝ KONTAKT: Fara (úøad) : 739 245 911 P. Miroslav (soukromé): 731 402 086 E-mail:
[email protected] Web: www.faslavicin.cz Farní knihovna (na faøe): Støeda 9.00 – 11.00 13.00 – 16.30
PRAVIDELNÉ BOHOSLUŽBY VE FARNOSTI SV. VOJTÌCHA VE SLAVIÈÍNÌ NE
PO, ST, PÁ SO
ROZPIS SLUŽEB ŽEN, KTERÉ SE OBÌTAVÌ STARAJÍ O ÚKLID NAŠEHO KOSTELA 30.5. - 5.6. Zupková P., Fojtíková I., Raková R., Durïáková E., Štìpanèíková I., Zollerová L. 6.6. - 12.6. Nevšová 13.6. - 19.6. Lipová 20.6. - 26.6. Habancová, Èížová, Janeèková, Orsáková, Šuráòová 27.6. - 3.7. Divnice 4.7. - 10.7. Rokytnice 11.7. - 17.7. Kašparová, Buriánková, Brhelová, Raková, Bartošová, Rašková 18.7. - 24.7. Obadalová, Durïáková, Borová L., Tománková M., Kuželová L., Kuželová M. 25.7. - 31.7. Stejskalová, Borová J., Dvorská, Studénková M., Salvetová, Burešová 1.8. - 14.8. Vašíèková, Kùdelová, Rosenbergová, Šebáková, Nováková, Psotová J., Janoušková V. 15.8. - 21.8. Málková, Furmanová, Nováková O., Lengálová, Studenková A., Marková 22.8. - 28.8. Zlámalová J., Peniašková, Studeníková J., Lysáková, Dubská 29.8. - 4.9. Kuèeròáková, Hlavicová Cvešperová, Florešová M., Goòová J. Kovaøíková M., Pfeiferová A. 5.9. - 11.9. Kozáèková L., Hudková V., Dulíková L., Ševèíková D., Žáková L., Štulíøová, Bartošová 12.9. - 18.9. Bohuslavice 19.9. - 25.9. Hrádek 26.9. - 2.10. Chovanèíková, Machù H., Humpolová st., Humpolová ml., Studenková A., Adámková J.
Krátké pøíbìhy v rámeècích ve spodní èásti stránek jsou pøevzaty z knihy Vitamíny pro duši Norberta Lechleitnera.
NE ÚT SO NE ÈT SO NE PÁ SO NE NE ST NE PO PÁ SO NE PO SO NE ÈT NE ÈT SO NE PÁ NE ÚT ÈT SO NE PÁ SO NE NE PÁ SO NE NE ÚT NE PO ÚT ST NE SO NE PO
24.5. 26.5. 30.5. 31.5. 4.6. 6.6. 7.6. 12.6. 13.6. 14.6. 21.6. 24.6. 28.6. 29.6. 3.7. 4.7. 5.7. 6.7. 11.7. 12.7. 16.7. 19.7. 23.7. 25.7. 26.7. 31.7. 2.8. 4.8. 6.8. 8.8. 9.8. 14.8. 15.8. 16.8. 23.8. 28.8. 29.8. 30.8. 6.9. 8.9. 13.9. 14.9. 15.9. 16.9. 20.9. 26.9. 27.9. 28.9.
7.20 hodin 9.30 hodin 11.00 hodin 18.00 hodin 7.00 hodin Slavnost Seslání Ducha Svatého sv. Filip Neri sv. Zdislava Slavnost Nejsvìtìjší Trojice Slavnost Tìla a Krve Pánì sv. Norbert 10. nedìle v mezidobí Slavnost Nejsvìtìjšího Srdce Ježíšova sv. Antonín z Padovy 11. nedìle v mezidobí 12. nedìle v mezidobí Slavnost Narození sv. Jana Køtitele 13. nedìle v mezidobí Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolù Svátek sv. Tomáše, apoštola sv. Prokop Slavnost sv. Cyrila a Metodìje, patronù Evropy sv. Marie Gorettiová Svátek sv. Benedikta, patrona Evropy 15. nedìle v mezidobí Panna Maria Karmelská 16. nedìle v mezidobí Svátek sv. Brigity, patronky Evropy Svátek sv. Jakuba, apoštola 17. nedìle v mezidobí, sv. Jáchym a Anna sv. Ignác z Loyoly 18. nedìle v mezidobí sv. Jan Maria Vianney Svátek Promìnìní Pánì sv. Dominik 19. nedìle v mezidobí sv. Maxmilián Kolbe Slavnost Nanebevzetí Panny Marie 20. nedìle v mezidobí 21. nedìle v mezidobí sv. Augustin Umuèení sv. Jana Køtitele 22. nedìle v mezidobí 23. nedìle v mezidobí Svátek Narození Panny Marie 24. nedìle v mezidobí Svátek Povýšení sv. Køíže Panna Maria Bolestná sv. Ludmila 25. nedìle v mezidobí sv. Kosma a Damián 26. nedìle v mezidobí Slavnost sv. Václava, hlavního patrona èeského národa
PASTÝØ, zpravodaj farní rodiny sv. Vojtìcha ve Slavièínì. Slouží pro vnitøní potøebu farnosti. Øídí redakèní rada. Náklad 500 výtiskù. Pøíspìvky pøijímají Jana Adámková, tel.: 608 746 325, e-mail:
[email protected] a Zdenìk Durïák, tel.: 608 615 172. Mùžete je také vložit do oznaèené pokladnièky v pøedsíni kostela, která je k tomuto úèelu urèena. Nepodepsané pøíspìvky se nepøijímají. Všem pravidelným i nepravidelným dopisovatelùm upøímné Pán Bùh zapla. Náklady na 1 výtisk èiní pøibližnì 12 Kè. Srdeènì dìkujeme za vaše finanèní pøíspìvky. Další øádné èíslo vyjde v nedìli 28.9.2015 na Slavnost sv. Václava. Uzávìrka bude v nedìli 14.9.2015. Pozn. Redakce nezodpovídá za obsahy jednotlivých pøíspìvkù. Provádí pouze jazykové a stylistické korektury. V èláncích jsou otištìny necenzurované názory, postøehy a zkušenosti našich dopisovatelù a ètenáøù! - PASTÝØ strana 10 -