ÚZEMNÍ PLÁN ÚVALNO VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚVALNO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ( ÁST A, C-F) LISTOPAD 2009

ÚZEMNÍ PLÁN ÚVALNO VYHODNOCENÍ VLIV

ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚVALNO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ( ÁST A, C-F)

LISTOPAD 2009

Územní plán Úvalno byl spolufinancován z prost edk Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj

ÚZEMNÍ PLÁN ÚVALNO OBJEDNATEL PO IZOVATEL OBEC KRAJ DATUM

: : : : :

OBEC ÚVALNO STSKÝ Ú AD KRNOV - ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ÚVALNO MORAVSKOSLEZSKÝ LISTOPAD 2009

ETAPA ZPRACOVÁNÍ DÍLA ÁST DÍLA

: NÁVRH VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚVALNO NA : UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ( ÁST A, C-F)

ZHOTOVITEL

:

ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA

ing. arch. Jaroslav Haluza územn

ÁST DÍLA:

dokumentace

a

podklady

SPOLUAUTO I DÍLA:

VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚVALNO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ( ÁST A) VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚVALNO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ( ÁST C-F)

ZODPOV DNÝ PROJEKTANT

Hynaisova 3

plánovací

Ostrava - Mariánské Hory

: ING. PAVLA ŽÍDKOVÁ : ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA

ING. ARCH. JAROSLAV HALUZA

PS 709 00

tel. / fax 596 621 003

[email protected]

447 457 29

Vyhodnocení vliv územního plánu Úvalno na udržitelný rozvoj území

listopad 2009

Obsah: A

C D

E F

Vyhodnocení koncepce z hlediska vliv na životní prost edí dle zákona . 100/2001 Sb., v rozsahu p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb. A.1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územn plánovací dokumentace k cíl m ochrany životního prost edí p ijatým na vnitrostátní úrovni A.2. Údaje o sou asném stavu životního prost edí v ešeném území a jeho edpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatn na politika územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace A.3. Charakteristiky životního prost edí, které by mohly být uplatn ním územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny A.4. Sou asné problémy a jevy životního prost edí, které by mohly být uplatn ním politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace významn ovlivn ny, zejména s ohledem na zvlášt chrán ná území a pta í oblasti A. 5. Zhodnocení stávajících a p edpokládaných vliv navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územn plánovací dokumentace, v etn vliv sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, st edn dobých a dlouhodobých, trvalých a p echodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, p du, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní d dictví v etn d dictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu v etn vztah mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení) A. 6. Porovnání zjišt ných nebo p edpokládaných kladných a záporných vliv podle jednotlivých variant ešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení v etn jejich omezení A.7. Popis navrhovaných opat ení pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjišt ných nebo p edpokládaných závažných záporných vliv na životní prost edí A. 8. Zhodnocení zp sobu zapracování cíl ochrany životního prost edí p ijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohledn ní p i výb ru ešení. Zhodnocení zp sobu zapracování vnitrostátních cíl ochrany životního prost edí do územn plánovací dokumentace a jejich zohledn ní p i výb ru variant ešení A.9. Návrh ukazatel pro sledování vlivu politiky územního rozvoje nebo územplánovací dokumentace na životní prost edí. A. 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údaj Vyhodnocení vliv územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev , obsažených v územn analytických podkladech. edpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, p íležitostí a hrozeb v území D.I. Vliv na eliminaci, nebo snížení hrozeb ešeného území D. II.

Vliv na posílení slabých stránek ešeného území

D. III.

Vliv na využití silných stránek a p íležitostí ešeného území

D. IV.

Vliv na stav a vývoj hodnot ešeného území

Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priorit územního plánování Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území - shrnutí F. I. Vyhodnocení vliv územního plánu na vyváženost vztahu podmínek pro íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území, jak byla zjišt na v rozboru udržitelného rozvoje. F. II. Shrnutí p ínosu územního plánu

ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

3 7 20

20

21 31 32

34 35 35 37 41 42 44 45 47 50 52 52 54

1


VYHODNOCENÍ VLIV ROZVOJ ÚZEMÍ

listopad 2009

ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ

Vyhodnocení vliv územního plánu na udržitelný rozvoj území sestává z t chto ástí: ást A: Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prost edí pro ú ely posuzování vliv územních plán na životní prost edí dle zákona . 100/2001 Sb. v rozsahu p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb. Autorkou posouzení je: Ing. Pavla Žídková, osv 40285/ENV/06

ení .j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím .j.

ást B: Posouzení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a pta í oblasti podle §45i zákona . 114/1992 Sb. o ochran p írody a krajiny, v platném zn ní nebylo uplatn no. ásti C-F C. Vyhodnocení vliv územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev , obsažených v územn analytických podkladech. D. P edpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, p íležitostí a hrozeb v území E. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priorit územního plánování F. Vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území - shrnutí Autorem t chto ástí vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj území je ing.arch.Jaroslav Haluza Podklady pro vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území: – Územn analytické podklady pro správní obvod m stského ú adu Krnov (dále v textu ÚAP) – Územní plán Úvalno - pr zkumy a rozbory – Územní plán Úvalno – návrh


2


listopad 2009

A. 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍL M OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ P IJATÝM NA MEZISTÁTNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍL M OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ P IJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy eské republiky a Evropské unie se v relevantních požadavcích v pot ebném rozsahu promítá do krajských dokument a odráží se v cílech, které jsou v t chto dokumentech uvedeny, proto zde nejsou koncep ní materiály mezistátní a státní úrovn jmenovány. Je t eba vzít v úvahu, že územní plán je nástrojem pro vymezování ploch a linií daného zam ení, nikoliv nástrojem pro aplikaci opat ení organiza ního charakteru. Z tohoto pohledu jsou také vnímány možné aplikace dále uvád ných dokument . Návrh územního plánu byl hodnocen zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncep ním materiál m p ijatým na krajské úrovni: A. Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pro léta 2005-2008, Agentura pro regionální rozvoj a.s., únor 2006 B. Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., prosinec 2003); C. Program snižování emisí a imisí zne iš ujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (DHV, kv ten 2003); D. Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, E. Plán odpadového hospodá ství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., zá í 2003); F. Plán rozvoje vodovod a kanalizací Moravskoslezského kraje (Koneko, s.r.o., Ostrava, kv ten 2004) – ást týkající se ORP Krnov G. Ak ní hlukový plán H. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (prosinec 2010) a dále

– Koncep ní dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v p echodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003);

– Územní energetickou koncepci Moravskoslezského kraje (dokon ena v íjnu 2003); – Koncepci strategie ochrany p írody a krajiny Moravskoslezského kraje (EKOTOXA – – – –

Opava, s.r.o, listopad 2004, aktualizace 2006); Povod ový plán Moravskoslezského kraje; Plán oblasti Povodí Odry, 2008 Surovinová politika Moravskoslezského kraje; Státní politika životního prost edí eské republiky;

Z cíl a opat ení uvedených v t chto koncep ních materiálech mají k hodnocení Návrhu územního plánu obce Úvalno vztah zejména: ad A) Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje edm tem koncepce je st edn dobý programový dokument zam ený k podpo e regionálního rozvoje na úrovni kraje, který specifikuje strategické cíle, opat ení a rozvojové aktivity Moravskoing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

3


listopad 2009

slezského kraje, které bude kraj ve své samostatné p sobnosti podporovat. Program rozvoje Moravskoslezského kraje je roz len n do p ti prioritních oblastí, které se dále lení na strategické cíle a opat ení. Prioritní oblasti byly navrženy na základ sociáln -ekonomické analýzy kraje, která je sou ástí koncepce. Jedná se o tyto prioritní oblasti: 1. Konkurenceschopné podnikání (vytvá ení podmínek pro podnikání a investice, zajišt ní kvalitního marketingu regionu). 2. Úsp šní lidé (zvyšování konkurenceschopnosti pracovních sil, cílená p íprava lidských zdroj pro strategická odv tví, využití lidského potenciálu a rozší ení nabídky pracovních sil pro tradi ní klí ová odv tví, rozvoj podnikavosti). 3. Dynamická spole nost (vytvá ení podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného asu, rozvoj kulturního života v kraji, uchování a využití kulturního d dictví, zlepšení zdravotního stavu obyvatel, udržení a rozvoj sít sociálních služeb). 4. Efektivní infrastruktura (dobudování dopravní infrastruktury, železni ní koridor, letišt Ostrava, zlepšení stavu sít silnic II. a III. t ídy a místních komunikací, zvýšení propustnosti státních hranic, zlepšování dopravní obslužnosti, zvýšení podpory dopravy šetrné k ŽP, kombinované dopravy a dopravní obslužnosti spojené s rozvojem hromadné dopravy, modernizace a rozší ení kapacity infrastruktury inženýrských a energetických sítí, ochrana složek ŽP a rozvíjení systému krizového ízení v oblasti ŽP, zlepšení systému nakládání s odpady a odstra ování starých ekologických zát ží). 5. Vzkvétající území (regenerace m st jako center ekonomického rozvoje, zvyšování kvality krajiny a života na venkov v souladu s principy udržitelného rozvoje). Oblasti potencionálních p ímých vstup do krajiny a složek životního prost edí nejsou v územním plánu p ímo definovány, mohou se však projevit jako potenciální pr vodní jev realizace jednotlivých návrhových ploch. U aktivit, u nichž je v sou asné dob znám jejich p edpokládaný územní pr t a výstupy, je možnost ovlivn ní životního prost edí dále v textu charakterizována. i aktualizaci Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje zejména: – novat v tší prostor posouzení vliv rozvoje pr myslových zón, u nichž dochází ke st et m p i zajišt ní ochrany ŽP a p dního fondu. V posouzení se zabývat, nebo p ímo koncipovat podmínky a základní limitující ukazatele ve vztahu k ochran životního prost edí pro realizaci pr myslových zón. ad B) Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., 2003)

– Zajistit a zlepšit dopravní obslužnost území s ohledem na hlavní dopravní tahy v území. ad C) a D) Program snižování emisí a imisí zne iš ujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Základním cílem program je omezování emisí t ch zne iš ujících látek ( i jejich prekurzor ), u kterých bylo zjišt no p ekra ování imisních limit , a stabilizace emisí t ch zne iš ujících látek, u kterých k p ekra ování imisních limit nedochází. Vedlejšími cíli Program jsou: – isp t k omezování emisí "skleníkových plyn ", zejména oxidu uhli itého a metanu, – isp t k šetrnému nakládání s energiemi a p írodními zdroji, – isp t k omezování vzniku odpadu. Základní vertikální souvislostí Programu je vazba na Národní program snižování emisí eské republiky a na Národní program snižování emisí tuhých zne iš ujících látek, oxidu si itého a oxidusíku ze stávajících zvlášt velkých spalovacích zdroj zne iš ování ovzduší. Krom toho jsou ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

4


listopad 2009

zde uvedeny významné vazby zejména na následující koncep ní materiály, p ipravené na národní úrovni: – Státní politika životního prost edí R – Státní energetická politika a Státní energetická koncepce – Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdroj – Národní program ke zmírn ní dopad zm ny klimatu – Státní dopravní politika a materiály navazující – Spole ný regionální opera ní program – Opera ní program Infrastruktura – Celková strategie Fondu soudržnosti Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti omezování emisí zne iš ujících látek jsou, s p ihlédnutím k doporu eným hodnotám krajských emisních strop , následující zne iš ující látky (skupiny látek): – Oxidy dusíku – Poletavý prach – kavé organické látky – Oxid si itý Prioritou ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje v oblasti zlepšování kvality ovzduší jsou, s ihlédnutím k imisním limit m a k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, následující zne iš ující látky (skupiny látek): – Suspendované ástice (p edevším velikostní frakce PM10) – Polycyklické aromatické uhlovodíky, vyjád ené jako benzo(a)pyren – Benzen – Arsen a dále nap .: – Podpora zvýšení ú innosti odstra ování prachových ástic z povrchu komunikací ad E) Plán odpadového hospodá ství Moravskoslezského kraje Opat ení jsou p evážn organiza ního charakteru a nemají p ímou vazbu na územní plány obcí s výjimkou základního požadavku na zajišt ní p edcházení produkce odpad a její minimalizaci. ad F) Plán rozvoje vodovod a kanalizací Moravskoslezského kraje s p ihlédnutím k plánu, který se konkrétn dotýká obce s rozší enou p sobností Krnov Cílem Plánu je zajišt ní optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidace odpadních vod spolu s asovým up ednostn ním v jednotlivých typech obcí kraje. Požadavky této koncepce byly p i zpracování Návrhu územního plánu obce Úvalno akceptovány a do návrhu územního plánu zapracovány. ad G) Ak ní hlukový plán Koncepce navazuje na Sm rnici . 2000/49/EC a obecn závazné právní p edpisy R. Realizace opat ení navrhovaných v rámci plánu má vést ke snížení hlukové zát že chrán ných objekt (obytné zástavby) zejména podél významných komunikací, což se ve vztahu k hodnocení Návrhu územního plánu obce Úvalno týká zejména urbanisticko-architektonických opat ení a urbanistickodopravních opat ení. Urbanisticko-architektonická opat ení zahrnují nap .: – komplexní ešení obytných soubor (nap . bloková zástavba namísto liniové), ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

5


listopad 2009

– plánování nové zástavby podle možností v dostate né vzdálenosti od hlavních komunikací,

– využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu (nap . sklady, obchody, objekty ob anské vybavenosti apod.), – vhodný výb r dispozi ního a tvarového ešení obytných budov. Urbanisticko-dopravní opat ení p edstavují nap .: – vylou ení tranzitní dopravy z centra obce, – vytvo ení dopravních koridor s možnosti p ípadné protihlukové ochrany, – navrhování hlukové náro ných objekt a ploch v dostate né odstupové vzdálenosti od chrán ných objekt , – vhodné ešení parkoviš a dalších dopravních ploch apod. Nakolik bylo možno požadavky Ak ního hlukového plánu aplikovat v Návrhu územního plánu obce Úvalno, je možno konstatovat, že návrh ÚP není s t mito požadavky v rozporu a u hlavních liniových zdroj hluku napl uje požadavky na vedení p evážné ásti trasy zatížené komunikace I/57 mimo chrán nou zástavbu. ad H) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) (prosinec 2010) ZÚR MSK ve svém ešení koordinují a stabilizují zám ry na zm ny v území nadmístního významu. Cílem ešení je vytvo ení vyvážených podmínek pro udržitelný rozvoj území p i zohledn ní všech írodních a kulturních hodnot v území. Hlavními prioritami které si stanovily ZÚR MSK a které se vztahují k ešenému území, jsou zejména: – zajišt ní dopravní obslužnosti území s respektováním nad azených dopravních tah (I/57), – regulace extenzivního rozvoje sídel(racionální využití zastav ného území a nevyužívaných ploch) – ochrana p írodních hodnot – ochrana území p ed potencionálními riziky a p írodními katastrofami – podpora udržitelných druh dopravy (p ší a cyklistické) – podpora rozvoje rekreace a cestovního ruchu – stabilizace vymezení skladebných ásti ÚSES nadregionální a regionální úrovn , Do území obce významn zasahuje z ešení ZÚR MSK zejména nadregionální a regionální ÚSES. Návrh ÚP vymezení ÚSES ze ZÚR MSK na území obce up es uje. Návrh územního plánu není se ZÚR MSK v rozporu a všechny navržené zám ry nadmístního významu respektuje v etn vyty ených priorit . Podrobn ji kap.E.

k vyhodnocení p ínosu územního plánu

k napln ní priorit územního plánování v

Shrnutí Cíle a opat ení stanovené v krajských a návazn národních dokumentech p edkládaný návrh územního plánu napl uje, resp. s nimi není v rozporu.


6


listopad 2009

A. 2. ÚDAJE O SOU ASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V EŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO P EDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATN NA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. A.2.1.Informace o sou asném stavu životního prost edí v dot eném území Vymezení území ešené území je vymezeno zákresem ve výkresové ásti Návrhu ÚP. Klimatické pom ry Dle rajonizace spadá území do klimatické oblasti mírn teplé MT9, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým až mírn suchým krátkým p echodným obdobím s mírným až mírn teplým jarem a mírn teplým podzimem, krátkou mírnou a suchou zimou s krátkým trváním sn hové pokrývky. Pr rná lednová teplota neklesá pod –3oC, v období let 1981-90 podle m ení klimatologické stanice v Krnov dosahoval pr r –1,7 oC. Pr rná ro ní teplota za uvedené období byla o 8,1 C, letní teploty ( ervenec, srpen) dosahovaly 17,5, resp. 17,1oC. Pr rný ro ní úhrn srážek se pohybuje kolem 600 mm, s vysoce p evažujícími srážkami v letním období. Pr rný po et dn se sn hovou pokrývkou je 64. Tab. .1 Množství srážek ve vybraných m sících síc mm

1

2

3

6

7

8

15,3

21,3

19,4

94,1

73,4

82,0

Tab. .2 V trná r žice oblasti m.s-1 Sou et

S 15,7

SV 3,14

V 5,07

JV 6,32

J 14,39

JZ 10,65

Z 13,91

SZ 10,6

Calm 20,22

Sou et 100,00

Oblast náleží k dob e prov trávanému území. P evládajícími sm ry v tru jsou západní, což je pro rozptyl škodlivin a jejich nesení vzdušným proudem mimo území obce dobré. Rovn ž nízké procento klidu (bezv í) je pro zamezení vzniku smogových situací velmi výhodné. Kvalita ovzduší v lokalit je poznamenána provozem na frekventované komunikaci I/57 vedoucí v t sné blízkosti zám ru. Obce v p sobnosti Stavebního ú adu Krnov nejsou uvedeny ve V stníku MŽP . 2007/03 jako oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V území nejsou p ekra ovány cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí všech škodlivin s výjimkou troposférického ozonu, jehož imisní limity jsou ob asn p ekra ovány na území celého Moravskoslezského kraje. Imisní koncentrace škodlivin jsou zjiš ovány modelovými výpo ty na základ dat po ízených v okolních m icích stanicích (Sv tlá Hora – m í SO2 a NO2 a Opava-Kate inky – m í SO2, NO2, NOx, NO, PM10). V blízkém Krnov je navíc kvalita ovzduší m ena pravideln m icím vozem HORIBA v ukazatelích benzen, benzo(a)pyren, Cd, Pb, Ni, As, Hg. Ukazatele jsou s rezervou pod hranicí stávajícího platného i výhledového imisního limitu. Výjimku tvo í koncentrace benzo(a)pyrenu, která p esahuje dvojnásobn cílový limit. Na území obce Úvalno nejsou provozovány zvlášt velké a velké zdroje zne iš ování ovzduší. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

7


listopad 2009

Produkce zne iš ujících látek ze st edních zdroj zne iš ování ovzduší na území Úvalna v roce 2008 je vy íslena v následující tabulce: Tab. . 3 Produkce emisí ze st edních zdroj zne . ovzduší v obci Úvalno Název zne iš ující látky

t/rok

oxid si itý (SO2) oxidy dusíku (NOx) oxid uhelnatý (CO) organické látky (OC nebo VOC)

3,795

amoniak (NH3)

zdroj: evidence

HMÚ

Jediným st edním zdrojem zne iš ování ovzduší je výrobní závod Segezha Packaging s.r.o., který se zabývá potiskem papírových obal . Tab. . 4 Produkce zne iš ujících látek z malých zdroj Úvalna v roce 2007: TZL t/rok 1,3

Obec Úvalno

zdroj: evidence

zne . ovzduší (REZZO 3) v na území

SO2

NOx

CO

VOC

1,3

1,0

4,6

1,0

HMÚ

Tab. . 5 Spot eba paliv a produkce emisí z vytáp ní byt v roce 2007 Obec

B_DT B_PL

B_EL B_UH B_DR

HUTR CUTR

KOKS

DREV

LTO

PB

ZP

Úvalno

0

14

50

24

101

0

0

317 1,3 1,3

209

51

22

po et byt dle zp sobu vytáp ní

25

spot eba v t/ rok nebo v tis. m3/rok (ZP)

TE

SO2

NOx

CO

VOC

1

4,6

1

emise v t/rok

DT = dálkové topení PL = plyn EL = el. vytáp ní UH = erné, hn dé uhlí nebo koks DR = d evo TO = topné oleje PB = propanbutan zdroj: evidence M Ú Krnov V ešeném území stejn jako v celém území kraje je vhodné podporovat jako dlouhodobé aktivity pro omezení prašnosti veškeré akce, které povedou ke zpevn ní a p ekryvu volné p dy. Pro omezování prašnosti má velký význam vegeta ní kryt, který nejen omezuje zví ení prachových ástic do ovzduší, ale p edevším zachycuje prachové ástice, které jsou již v ovzduší rozptýleny. V území je doporu eno z relevantních nástroj a opat ení stanovených v rámci Programu ke snižování emisí a imisí zne iš ujících látek v Moravskoslezském kraji aplikovat zejména: - Podporovat investice do úspor energie (nap . zateplování dom a vým ny oken) - Podporovat investice do využívání obnovitelných zdroj energie (nap . solární, bioplyn u zem lských zdroj ) - Podporovat vým nu starých kotl ve ve ejném sektoru ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

8


-

listopad 2009

Nep ímo podporovat omezování emisí tuhých látek z malých a st edních zdroj Nep ímo podporovat omezování emisí VOC z malých a st edních zdroj Podporovat výstavbu silni ních obchvat Podporovat modernizaci a rekonstrukci komunikací Up ednost ovat ekologicky šetrné výrobky v p ímých nákupech (zejména nízkoemisní kotle a vodou editelné nát rové hmoty) Stanovovat podmínky ochrany ovzduší pro ve ejné zakázky Podporovat zvýšení ú innosti odstra ování prachových ástic z povrchu komunikací

Prevence závažných havárií V pr myslové zón u komunikace I/57 se nachází objekt za azený do kategorie A podle zákona . 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií – areál spole nosti Den Braven Czech and Slovak s.r.o.

Voda Hydrologie Území spadá do povodí Odry, díl í povodí 2-02-01 Opava po Moravici. eka Opava je nejvýznamjším tokem širšího území. V nejbližším m rném profilu „Krnov“ je voda v ece Opav za azena do II. t ídy jakosti vod (mírn zne išt ná) z d vodu vyššího obsahu organického zne išt ní (BSK5, CHSKCr) a obsahu fosforu, železa a zinku, ostatní ukazatele adí kvalitu vodu v tomto profilu do I. ídy jakosti vod. Do Opavy se vlévá vodote erný potok ( hp 2-02-01-063), která protéká podél p edm tného areálu, dalšími významn jšími toky v území jsou ižina a Hajnický potok. Tab. . 6 Kvalita vody v ece Opav

tok profil

.km.

OpavaKrnov 74,8

pr m. pr tok

vybrané ukazatele

kovy

m3/rok

BSK5 CHSKCr N-NH4 N-NO3 Pc Fe Mn Zn Cu c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

3,70

3,0/1,9

17/12

0,06/0,04

2,58/1,54

0,12/0,08

0,7/0,27

fyzikální a chemické ukazatele tok profil

.km.

OpavaKrnov 74,8

pr m. pr tok

0,03/0,02

27/16

4,0/2,7

biologické ukazatele pH pr m

m3/rok

BSK5 CHSKCr RAS NL rozp. O2 c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m c90/pr m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

termotoler. Cl SO4 koli bakterie c90/pr m c90/pr m c90/pr m mg/l mg/l KTJ/ml

3,70

3,0/1,9

7,9

15/9

17/12

139/102


15/12

9,2/11,5

40/26

14/7

9


listopad 2009

Na erném potoce, Bezejmenném potoce a Hymnickém potoce jsou vybudovány um lé malé vodní nádrže (rybníky), na toku ížiny se nachází v tší vodní nádrž Poche . Hydrogeologie lokality Území pat í k hydrogeologickému rajónu 152 Fluviální a glacigenní uloženiny povodí Opavy. Kvartérní hydrogeologický kolektor tvo í pr linov propustné fluviální št rkovité sedimenty údolní nivy o mocnosti 3-5 m, v místech p ehloubených koryt až 35 m. Kolektor je souvisle zvodn ný. Hladina podzemní vody je volná, resp. slab napjatá a je p ímo závislá na stavu vody v ece Opa. Propustnost kolektoru je závislá na obsahu jemnozrnné frakce, kolísá od dosti slabé po silnou. V podloží fluviálních sediment se genereln nacházejí puklinov propustné kulmské horniny, lokáln je prostor p ehloubených koryt vypln n št rky. V širším území (poblíž železni ní trat ) se nacházejí dv vrtané studny. da Jednotky BPEJ jsou ozna eny p timístným kódem (1. íslo ozna uje klimatický region, 2. a 3. íslo, tj. dvoj íslí ozna uje p íslušnost k hlavní p dní klimatické jednotce (HPJ), 4. íslo vyjad uje svažitost pozemku a jeho expozici, 5. íslo udává pom r hloubky a skeletovitosti p dního profilu). Pro dot enou oblast platí charakteristiky: Klimatický region zájmové oblasti 5 mírn teplý, mírn vlhký, pr rná ro ní teplota 7-8oC, ro ní úhrn srážek 550-650 mm. Základní charakteristika hlavních p dních jednotek HPJ (dle vyhl. . 546/2002 Sb) (ú elové seskupení p dních forem p íbuzných vlastnostmi charakterizovanými genetickým p dním typem, p dotvorným substrátem, zrnitostí, skeletovitostí a stupn m hydromorfismu) V území se vyskytují zejména p dy s HPJ: 12 - Hn dozem modální, kambizem modální a kambizem luvické, všechny v etn slab oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, st edn t žké s t žkou spodinou, až st edn skeletovité, vododržné, ve spodin s místním p evlh ením. 14 - Luvizem modální, hn dozem luvické v etn slab oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou p ím sí, st edn t žké s žkou spodinou, s p íznivými vláhovými pom ry. 15 - Luvizem modální a hn dozem luvické, v etn oglejených variet na svahových hlínách s eolickou p ím sí, st edn t žké až t žké, až st edn skeletovité, vláhov p íznivé pouze s krátkodobým p evlh ením. 37 - Kambizem litické, kambizem modální, kambizem rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorni í od 30 cm siln skeletovité nebo s pevnou horninou, slab až st edn skeletovité, v ornici st edn t žké leh í až lehké, p evážn výsušné, závislé na srážkách. 43 - Hn dozem luvické, luvizem oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), st edn t žké, ve spodin i t žší, bez skeletu nebo jen s p ím sí, se sklonem k p evlh ení. 44 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), st edn t žké, t žší ve spodin , bez skeletu nebo s p ím sí, se sklonem k do asnému zamok ení. 56 - Fluvizem modální eubazické až mezobazické, fluvizem kambické, koluvizem modální na nivních uloženinách, asto s podložím teras, st edn t žké leh í až st edn t žké, zpravidla bez skeletu, vláhov p íznivé. 58 - Fluvizem glejové na nivních uloženinách, pop ípad s podložím teras, st edn t žké nebo st edn t žké leh í, pouze slab skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové pom ry po odvodn ní íznivé. 70 - Gleje modální, gleje fluvické a fluvizem glejové na nivních uloženinách, pop ípad s podložím teras, p i terasových ástech širokých niv, st edn t žké až velmi t žké, p i zvýšené hladin vody v toku trpí záplavami. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

10


listopad 2009

72 - Gleje fluvické zrašelin lé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, st edn t žké až velmi t žké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku. Geofaktory životního prost edí Z geomorfologického hlediska se jedná o území v podcelku Jind ichovské pahorkatiny, celku Zlatohorské vrchoviny, oblasti Jesenické, subprovincie Krkonošsko-jesenické soustavy, provincie eská vyso ina. Typologicky se jedná o rovinu akumula ního rázu kvartérních struktur v oblasti nižších fluviálních teras a údolních niv. Území se velmi mírn uklání k východu. edkvartérní podloží je tvo eno vrstvami kulmu zastoupeného moravickými vrstvami s p evahou idlic nad drobami s mocností ve stovkách metr . Kvartérní sedimenty jsou budovány glacigenními sedimenty sálského a elsterského zaledn ní – št rky, písky, jíly. Sedimenty nadloží jsou v údolní terase Opavy zastoupeny št rky, v jejich nadloží jílovitými zeminami. Seizmicita Území nespadá dle SN 73 0036 do oblasti s makroseizmickou intenzitou nad 6o. Eroze V území se projevuje siln ji pouze vodní eroze podél nezpevn ných ástí vodních tok a v trná eroze na velkých polních plochách v mimoproduk ním období. Fauna a flóra a)Flóra – širší vztahy Biogeograficky je oblast azena do západokarpatské biogeografické podprovincie, leží na styku s podprovincií oderskou a hercynskou. ešené území spadá dle biogeografického len ní dle Culka: 2. Podprovincie Polonská I.55 Bioregion krnovský ešené území je z pohledu širších vztah sou ástí Krnovského bioregionu s lenitou pahorkatinou na kulmských sedimentárních a áste metamorfovaných horninách s teplejším klimatem. Ve volné krajin p evažuje orná p da, v pom rn velké mí e jsou zastoupeny vlhké louky a lužní lesy. Za azení lokality dle fytogeografického len ní (Hejný, Slavík) z hlediska p írodních systém : Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod: Fytogeografický okres:

MEZOFYTIKUM (Mesophyticum) – M eskomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici) – eskomor.M 74 Opavská pahorkatina b) Opavská pahorkatina


11


listopad 2009

Dle mapy potenciální p irozené vegetace spadá území p evážn do lipové dubohab iny (Tilio carpinetum), lokality v niv vodote e Opava spadají do oblasti St emchová jasanina (PrunoFraxinetum) místy v komplexu s mok adními olšinami Alnio glutinosae, lokáln náleží ásti území do oblasti 11 - Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum petraeae, AbietiQuercetum).

Lipová dubohab ina (Tilio carpinetum) Tato jednotka sdružuje t ípatrové ( asto ty patrové) lipové dubohab iny s p ím sí smrku (Picea abies), osiky (Populus tremula), je ábu (Sorbus aucuparia), ke ové patro je asti velmi hustý. Bylinné patro je husté, p evládá Stelaria holostea, Carex brizoides, Galeobdolon luteum, Oxalis acetosela, Poa nemoralis, Asarum europaeum, Galium galeobdolon. V území se vyskytují náhradní spole enstva následující struktury: – Lesní – smrkové a borové, ídce mod ínové kultury (Picea abies, Pinus sylvestris, Larix decidua) ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

12


listopad 2009

– Ke ová – porosty Sambuscus nigra, Berberidion – Lu ní, pastvinná – Molinietalia, Cynosurion, Arrenatherion – Ruderální – Galio – Urticetea, Dauco – Melilotion St emchová jasenina (Pruno-Fraxinetum) Jednotku tvo í t í až ty patrové fytocenózy s p evahou jasanu (Fraxinus excelsior), olše (Alnus glutinosa) nebo lípy srd ité (Tilia cordata), asto se objevuje st emcha (Padus avium) a dub letní (Quercus robur). Ke ové patro je pestré, místy husté s Euonymus europaea, Fraxinus excelsior, Padus avium. Bylinné patro je zapojené, p evažují hygrofyty a mezohygrofyty – Aegopodium podagraria, Cirsium oleraceum, Glechoma hederacea, Impatiens noli tangere, Lysimachia vulgaris, Stachys silvatica, asto se vyskytují mezofyty – Brachypodium sylvaticum, Poa nemoralis, Viola riviniana, Melica nutans. V území se vyskytují náhradní spole enstva následující struktury: Lesní – monokultury hybridních topol (Populus) a vrby (Salix) – Ke ová – vrbové k oviny s vrbou (Salix) – Lu ní, pastvinná – Scirpo-Cirsinetum cani, Alopecuretum pratensis, – Ruderální – Senecion fluviatilis, Aegopodion podagrariae Z hlediska len ní do lesních oblastí je území rozmezím pro hranice lesních oblastí – západní a jihozápadní ást je sou ástí lesní oblasti 28 P edh í Hrubého Jeseníku, oblast nivy Opavy již pat í do oblasti 32 Slezská nížina. Lesnatost území obce iní cca 35%, z celkových 1475,7 ha vým ry náleží les m 519,4 ha. ást les je za azena do kategorie les zvláštního ur ení, se zvýšenou rekrea ní schopností. Biota této oblasti je 4. vegeta ního stupn dubojehli natého s charakteristickým zastoupením krajinných prvk s normální živnou adou nebo obohacenou dusíkem, p evážn zamok enou. Podle mapy geobotanické rekonstrukce (Mikyška, 1972) pat í území do podmá ených bu in. Biota zahrnuje STG (skupiny typ geobiocén ) dle Zlatníka: – 2BC4 Ulmi – fraxineta carpini – habrojilmové jaseniny – v niv Opavy a Opavice – 2B3a Fagi – querceta typica – lipnicové doubravy – 2B4 Querceta roboris – podmá ené doubravy – severn od Opavice – 2BC5b Fraxini alneta – jasanové olšiny – 4B3a Fageta typica – bu iny – 4AB3a Fageta paupera – chudé bu iny b) Fauna – širší vztahy Fauna je sou ástí palearktické zoogeografické oblasti, pat í k její eurosibi ské podoblasti tvo ené zónou listnatých les a zónou stepi. Údolím eky Odry probíhá hranice eskomoravského úseku a karpatského úseku zóny listnatých les . Tato skute nost se uplat uje i ve skladb fauny v oblasti. Pro ptactvo má význam území jako významná tahová cesta. Z hlediska fauny má pro zájmové území význam fauna vázána na tekoucí vodu, tj. žijící v ece Opav a v jejích p ítocích, p ípadn jejich bezprost edním okolí. Z lovné zv e se v zájmovém území vyskytují srn í zv , zajíci, divoká prasata, králíci, kachny. V lesních oblastech se vyskytují kuna lesní, kuna skalní, liška obecná, tcho . Z ptactva se vyskytují základní druhy, pro n ž je významným biotopem zejména zachovalé doubravy, trnkové k oviny a zejména lesní plášt . Vyskytují se dravci – kán lesní, kán rousné, vrána, havran, straka, významné je zastoupení p vc . V území nelesním subtermofilní rostlinná spole enstva vykazují vysokou diverzitu zástupc hmyzu. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

13


listopad 2009

Fauna vázaná na zem lské pozemky je charakterizována následujícím zastoupením: hraboš polní (Microtus arvalis), ježek východní (Erinaceus concolor), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), myšice k ovinná (Apodemus sylvaticus), potkan (Rattus norvegicus), rejsek obecný (Sorex araneus). V lokalit lesa byla sledována obvyklá fauna náležející do tohoto biotopu, zejména srn í zv , zajíci, jelení zv , divoká prasata, kuna lesní, kuna skalní, liška obecná, z pták kán lesní, kán rousné. V lesním porostu je možné sledovat vysokou druhovou rozmanitost hmyzu. V blízkosti lokálního biokoridoru K1 vedeného v trase erného potoka, v jehož blízkosti je plánováno rozší ení pr myslové zóny, byly zjišt ny následující významné druhy fauny (ohrožené, siln ohrožené a kriticky ohrožené): (Rana klepton esculenta) – SO ímo na ploše uvažovaného zám ru je výskyt nepravd podobný, lze o ekávat výskyt v erném potoce p i migraci, rozmnožování je zde vylou eno. Negativní vliv zám ru rozší ení pr myslové zóny na obojživelníky je možno vylou it. ješt rka obecná (Lacerta agilis) – SO, IV Vyskytuje se relativn b žn v okolí, zejména podél okraj cest a na suchých prosv tlených stanovištích. P ímo na lokalit nebyla zjišt na a výskyt je nepravd podobný. Negativní vliv zám ru na tento druh i ostatní druhy plaz je možno vylou it. I v p ípad náhodného výskytu jsou dostate mobilní, lokalita jako taková pro tuto skupinu nemá význam. volavka popelavá (Ardea cinerea) – WL Pozorována v okolí p i p eletu území, b žn loví potravu na polních monokulturách a v nivách potok . Negativní vliv zám ru rozší ení pr myslové zóny na tento druh je vylou en. moták pochop (Circus aeruginosus) – O, WL, I Na lokalit nehnízdí, po etn hnízdí v rákosových plochách v okolí PP Úvalenské louky. Byli pozorováni 2 ex. p i lovu potravy na poli jižn od uvažovaného zám ru. Negativní vliv zám ru rozší ení pr myslové zóny na tento druh je vylou en. uhýk obecný (Lanius collurio) – O, WL, I Hnízdí v okolí uvažovaného zám ru, v p edešlých letech nap . v niv Hájnického potoka a v okolí PP Úvalenské louky. V míst uvažovaného zám ru nehnízdí. Negativní vliv zám ru rozší ení pr myslové zóny na tento druh je vylou en. lejsek šedý (Muscicapa striata) – O, NE V p edchozích letech bylo hnízd ní zjišt no v niv Hájnického potoka severn od uvažovaného zám ru. Hnízdí na vzrostlých d evinách, negativní vliv zám ru rozší ení pr myslové zóny je možné vylou it. žluva hajní (Oriolus oriolus) – SO, NE Hnízd ní bylo zjišt no v p edešlých letech v niv Hájnického potoka, v porostech erného potoka je pro jejich malou rozlohu nepravd podobné. Negativní vlivy zám ru rozší ení pr myslové zóny je možné vylou it.

Územní systémy ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky Situace vyššího systému ÚSES je patrná ze schematického zákresu:


14


listopad 2009

Osa NRBK K100

NRBK Cvilín – Polsko - Da anec

RBK Velký Tet ev-Cvilín

NRBC Cvilín

Podrobn ji je zakreslení v etn lokálních prvk ÚSES patrné z výkresové ásti Návrhu ÚP. Nejvýznamn jším prvkem ÚSES je nadregionální biokoridor Pta í hora, Údolí Opavy-K100, vedený podél eky Opavy, na který navazuje nadregionální biocentrum Cvilín. Všechny skladebné prvky ÚSES jsou v doporu ených parametrech s p esností úm rnou mapovým podklad m a m ítku hlavního výkresu územního plánu vymezeny.

Krajina Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvá en p írodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspo ádáním, vazbami a projevy v krajin . ešené území náleží mezi zem lské krajiny plošin a pahorkatin, z pohledu osídlení mezi staré sídelní typy Hercynica. ešené území zahrnuje krajinné a dopravní systémy, které na sebe vzájemn navazují na pom rmalé ploše. Od nestabilní ástí území – dopravní systémy ( D, silnice) a zástavba obce, p es mén stabilní zem lsky obd lávané plochy až k územím stabilním, tj. p írod blízkým územím s podílem p írodních systém – doprovodný porost Opavy a maloplošné chrán né území Úvalenské louky. Obec leží na ploše mírn se zvedající k severozápadu na kótu 420 m n.m. od údolní nivy Opavy. Z hlediska ochrany krajinného rázu se nejedná o území, které by podléhalo zvláštní regulaci.


15


listopad 2009

Z pohledu vymezení ochrany územního systému ekologické stability zachovává návrh ÚP plochu nadregionálního biocentra Cvilín a regionálního biocentra Brumovický mlýn a akceptuje trasování nadregionálního biokoridoru NRBK-100.


16


listopad 2009

Natura 2000, chrán né oblasti, p írodní rezervace, národní parky, architektonické památky V ešeném území se nenacházejí žádné prvky soustavy Natura 2000 - evropsky významné lokality nebo pta í oblasti. Nenachází se zde ani žádné maloplošné chrán né území, nejbližším maloplošným územím, již mimo p edm tné území, je p írodní památka Úvalenské louky (§14 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny). Návrh ÚP nenavrhuje žádné plochy nebo zám ry i územn plánovací opat ení, které by mohly mít vliv na tuto p írodní památku.


17


edm tem ochrany PP Úvalenské louky jsou zbytky unikátních slatinných luk v niv bohatou populací b ízy tmavé. Vým ra: 6,50 ha Nadmo ská výška: 286 – 288 m Vyhlášeno: 1957

listopad 2009

eky Opavy s

ást nivy eky Opavy, kde p vodní vegetaci tvo ily unikátní slatinné pchá ové louky. Dlouhodobým nekosením a áste ným odvodn ním tyto louky degradovaly a zanikly. Na ploše dnešního chrán ného území zarostly rákosem a náletovými d evinami. Rudimenty slatinných luk se zachovaly na severním okraji území a v ochranném pásmu severn od p írodní památky. P vodn tato velmi bohatá louka slatinného charakteru hostila celou adu druh dvouk ídlého hmyzu, které nikde jinde ve Slezsku zatím nebyly zjišt ny. Nyní jsou Úvalenské louky d ležitým klidovým stanovišt m ady ohrožených pta ích druh . Hnízdí zde sova pálená (Tyto alba), ch ástal polní (Crex crex), ch ástal vodní (Rallus aquaticus), n kolik pár motáka pochopa (Circus aeruginosus), všechny t í naše druhy cvr ilek (Locustella naevia, L. fluviatilis, L. luscinioides), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), moudivlá ek lužní (Remiz pendulinus), slavík obecný (Luscinia megarhynchos) a slavík tmavý (Luscinia luscinia).

Významné krajinné prvky a lokality podléhající ochran p írodních hodnot V území existuje ada významných krajinných prvk (nivy vodote í, vodní plochy, liniová spole enstva aj.), které byly uvedeny v p edchozích pr zkumech a rozborech. Tyto prvky jsou asto lokalizovány na hranicích katastr nebo správních území obcí, což znamená, že k jejich p esnému vymezení je t eba i spolupráce okolních obcí. V severozápadním sektoru území se nachází lesní porosty s výskytem chrán ných druh , evidované jako biologická a botanická lokalita Strážnický vrch. Dalšími evidovanými zoologickými a botanickými lokalitami jsou zachovalý p irozený vodní tok Hájnický potok, lesní porost Žežulka s neudržovanými botanicky významnými loukami a výskytem chrán ných druh a botanicky cenná lokalita Bránice. Nadregionáln významný zachovalý p irozený vodní tok Opava, cenný po stránce ornitologické a zoologické, sou ást nadregionálního biokoridoru.


18


listopad 2009

Kulturní památky Z objekt ve správním území obce Úvalno jsou do seznamu nemovitých kulturních památek za azeny: íslo rejst íku

Sídelní útvar p. Památka

Ulice,nám./umíst ní

36826 / 8-195

Úvalno

kostel sv. Mikuláše

30351 / 8-199

Úvalno

12078 / 8-3788

Úvalno

rozhledna

vrch Strážišt

27880 / 8-198

Úvalno

boží muka

proti kostelu

12670 / 8-3488

Úvalno

26051 / 8-2731

Úvalno

rovinné neopevn né sídlišt slovanské, archeologické stopy

SV kóty 360,2

31811 / 8-197

Úvalno

výšinné opevn né sídlišt - hradišt kultury lužické, archeologické stopy

kóta 422,8

bitov, z toho jen: hrob Hanse Kudlicha

p. sýpka

náves

Ložiska nerostných surovin a jejich využití. V území se nenacházejí využívaná ložiska nerostných surovin.

Poddolovaná a sesuvná území. Do ešeného území nezasahují významnou m rou poddolovaná ani sesuvná území, tj. území s nep íznivými inženýrsko – geologickými pom ry ve smyslu § 13 zákona .62/1988 Sb. v platném zn ní.

A.2.2. Charakteristika obce Úvalno (geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové p edpoklady) Obec Úvalno s cca 940 obyvateli a rozlohou 14,7569 km2 leží v blízkosti hranic s Polskou republikou. Obec leží v nadmo ské výšce 300 až 400 m, p ibližn šest kilometr od Krnova. Nejbližší obcí jsou polské Branice, vzdálené t i kilometry. Sousedními vesnicemi jsou Býkov, Úblo, Brumovice, Skrochovice. Území obce se uklání jihovýchodním sm rem. Krom nejvyššího Strážišt (400 m.n.m.) je v blízkosti obce po levé stran silnice k Býkovu kopec Lom, vysoký 393 m, na západ od obce Kuka í vrch, vysoký 398 m a na severozápad mezi Šelenburkem a Úvalnem vrch Špi ák (Spiessberg). Údolí u potoka ížiny tvo í hranici mezi Úvalnem a Brumovicemi, východn od silnice I/57 k ece se odedávna nacházela nejúrodn jší p da, jejíž kvalita se sm rem na západ podle výšky a složení postupn zhoršuje. Zna nou ást území obce tvo í lesní porosty. Obytná zástavba obce není situována v záplavovém území, avšak podél toku Opavy je vymezeno rozhodnutím Krajského ú adu Moravskoslezského kraje .j. ŽPZ/160/1607/03 záplavové území a jeho aktivní zóna. Pro vodní nádrž Poche je stanovena ochrana území p ed zvláštní povodní. V širším území (mimo správní území Úvalna) je respektován návrh protipovod ové ochrany na horním toku eky Opavy vybudováním vodní nádrže Nové He minovy.


19


listopad 2009

A.2.3. P edpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatn na územn plánovací dokumentace. Návrh ÚP je zpracován za ú elem stanovení pravidel rozvoje vesnického sídla s p ihlédnutím k ochran hodnot kulturního, p írodního a historického charakteru a ochran ve ejného zdraví. Neuplatn ní posuzované koncepce by m lo dopad zejména v oblastech dopravního ešení a infrastruktury (možnost intenzifikace OV, plynovody, zásobování vodou), v nedostate né ochran prvk územního systému ekologické stability a rekrea ního potenciálu obce. Koncepce up es uje vymezení lokálních i vyšších systém ekologické stability. Významný vliv by neuplatn ní návrhu ÚP m lo v zamezení p ípravy nových ploch pro bydlení a rozvoje podnikatelských aktivit z d vodu nedostatku vhodných ploch pro výstavbu za ízení pro výrobu a skladování. Návrh v pot ebné mí e zp es uje podmínky využití jednotlivých ploch v území a stanovuje jasné zásady koncep ního ešení rozvoje obce v souladu s platnými obecn závaznými p edpisy. Neuplatn ní územního plánu by dále vedlo k nepln ní požadavk krajských a republikových koncep ních materiál . Z hlediska vodního hospodá ství by nebyly vymezeny podmínky ochrany prameništ Úvalnoervený Dv r pro budoucí využití. Absence územního plánu by znamenala nestanovení jednozna né priority ochrany nezastav ného území p i p íprav nových zastavitelných ploch, což by mohlo vést ke zvýšení negativních dopad na zem lský p dní fond a zhoršení vzhledu krajiny. S tím souvisí i stanovení nejvýznamn jších ploch sídelní, krajinné a lesní zelen a podpora protierozních opat ení v nezastav ném území, stejn jako návrhy protipovod ových opat ení v záplavových územích významných vodních tok a dalších protipovod ových opat ení lokálního charakteru, vycházejících z koncepce protipovod ové ochrany kraje.

A.3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN NÍM ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN OVLIVN NY. Významné ovlivn ní složek životního prost edí se p edpokládá zejména v oblasti záboru ZPF a v oblasti vodního hospodá ství a hlukové a imisní zát že. Charakteristika t chto složek byla dostate podrobn uvedena v kapitole A.2.

A.4. SOU ASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATN NÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMN OVLIVN NY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠT CHRÁN NÁ ÚZEMÍ A PTA Í OBLASTI. Za hlavní problematický jev v území je považována hluková a áste také imisní zát ž pocházející z vysokých intenzit dopravy na komunikaci I/57 s následným ob asným p ekra ováním imisních limit p ízemního ozónu. S touto oblastí úzce souvisí zvýšená hluková zát ž obytné zástavby podél této komunikace. Z d vodu obtížné ochrany obytných objekt není v blízkosti komunikace I/57 navrhována další obytná zástavba. Další citlivou oblastí je oblast protipovod ové ochrany, která však pro území Úvalna nemá zásadní význam. P evážná ást obytné zástavby obce leží mimo dosah zvýšených vodních stav , a tedy ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

20


listopad 2009

protipovod ová opat ení jsou zde spíše hospodá ského charakteru. Jediným objektem, který by p i povodních mohl být zasažen, je hrani ní p echod Branice a malá skupina objekt bydlení a hospodá ských stavení v blízkosti hrani ního mostu p es eku Opavu. Tuto oblast nelze v plné mí e v rámci návrhu ÚP uspokojiv vy ešit, nebo navržená protipovod ová opat ení jsou zejména organiza ního charakteru a hlavní ást protipovod ové ochrany bude realizována mimo ešené území. Jiné významné problémy mající vztah a význam z hlediska koncepce nebyly v sou asné dob zaznamenány. Z hlediska možného ovlivn ní evropsky významných lokalit se významné vlivy realizace koncepce nenastanou, prvky soustavy Natura 2000 leží mimo dosah možných dopad realizace koncepce. V oblasti se nenachází ani žádné maloplošné zvlášt chrán né území. Do ploch lokálního ani hierarchicky vyššího ÚSES územní plán rovn ž negativn nezasahuje, naopak stanovení jednozna ných podmínek pr chodu ÚSES územím a plošné vymezení biocenter je považováno za pozitivní ovlivn ní.

A.5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A P EDPOKLÁDANÝCH VLIV NAVRHOVANÝCH VARIANT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ETN VLIV SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, ST EDN DOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A P ECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, p du, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní d dictví v etn d dictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu etn vztah mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení). Návrh územního plánu je p edkládán invariantn (ve schváleném zadání pro zpracování územního plánu Úvalno nebylo zpracování variant požadováno).

A.5.1 Vlivy na p du Zábor p dy je možno považovat za nejvýznamn ji ovlivn nou složku životního prost edí. Celkový p edpokládaný zábor p dy iní 47,79 ha, z toho je 41,83 ha zem lských pozemk . Tab. . 7 Vy íslení záboru ZPF funk ní len ní

Zastavitelné plochy: B - plochy bydlení BI - plochy bydlení individuálního SO - plochy smíšené obytné OS - plochy t lovýchovy a sportu OK - plochy komer ních za ízení V - plochy výroby a skladování VD - plochy výroby D - plochy a koridory dopravní infrastruktury DS - plochy silni ní dopravy P - plochy ve ejných prostranství ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

zábor dy celkem ha

z toho zem lských pozemk ha

z nich orné dy ha

8,12 0,11 3,64 0,08 0,50 11,24 2,53 0,70 2,94 0,65

8,12 0,10 3,30 0,08 0,50 11,24 2,53 0,13 1,90 0,61

8,12 2,71 0,16 11,24 2,53 0,03 1,59 0,61 21


listopad 2009

TV - plochy pro vodní hospodá ství SK - koridory smíšené bez rozlišení celkem zastavitelné plochy Plochy ostatní: D - koridory dopr. infrastruktury bez rozlišení ZX - plochy zelen ostatní a specifické KZ - plochy krajinné zelen L - plochy lesní celkem plochy ostatní Plochy p estavby: P-SO - plocha estavby celkem

0,44 3,77 34,72

0,44 2,69 31,64

0,44 2,69 30,12

0,81 1,52 6,60 1,52 10,45

0,31 1,41 6,60 0,20 8,52

0,07 1,32 3,61 0,04 5,04

2,62

1,67

1,67

Celkem zábor

47,79

41,83

36,83

Meliorace – celkem se p edpokládá zábor 4,43 ha odvodn ných zem

Posouzení záboru zem

lských pozemk .

lských pozemk

Uvnit hranic sou asn zastav ného území není dostatek ploch pro územní rozvoj obce. Pro návrhové plochy byly využity lokality navazující na zastav né území. Zem lské pozemky navržené k záboru jsou v r zné kvalit , od t ídy ochrany I a II, po p dy v nejhorší kvalit t íd ochrany V. tším zásahem do organizace zem lského p dního fondu jsou plochy výroby a skladování V – Z1, V – Z2, V – Z3, VD – Z1, VD – Z2 a VD – Z3. Plochy tvo í ucelenou lokalitu navazující na stávající zem lský areál a výrobní areály. Celkem 13,78 ha orné p dy v nejlepší kvalit ve t íd ochrany II. Z hlediska umíst ní a pot eby vybraných ploch je možno konstatovat, že zábor ZPF je úm rný významu zám ru, pro který má být uskute n, a snaze odd lit rušivé aktivity od ploch pro bydlení, a i dodržení stanovených zásad p ednostního využívání tzv. brownfields je možno ho akceptovat.

Zábor p dy pro územní systém ekologické stability - ÚSES tšina ploch pot ebných pro územní systém ekologické stability je sou asn navržena k zalesn ní jako plochy krajinné zelen , p ípadn jako plochy zelen ostatní a specifické. Z tohoto vodu jsou zapo teny do celkového záboru p dy. ÚSES je v grafické p íloze zakreslen v celém rozsahu. Do záboru p dy pro dopln ní biokoridor a biocenter jsou dopln ny jen plochy, které nejsou zahrnuty do celkového záboru p dy pro jiné funk ní využití. U t chto ploch se funkce ÚSES a jiného využití p ekrývají. Pro pot eby územního systému ekologické stability se p edpokládá zábor 46,58 ha zem lských pozemk , ur ených k zalesn ní. Z nich je 9,21 ha odvodn no. Zábor zem lsky obd lávaných ploch pro z ízení nových ploch zvyšujících biodiverzitu krajiny je považován za žádoucí.

Dopad navrženého rozvoje na pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa Trvalý zábor pozemk v následujícím rozsahu:

ur ených k pln ní funkcí lesa se v rámci návrhu ÚP p edpokládá

Tab. . 8 Vy íslení trvalého záboru PUPFL plocha BI – Z1 DS – Z7 SK – Z5 D - 01 celkem

funk ní len ní - plochy bydlení individuálního - plochy silni ní dopravy - koridory smíšené bez rozlišení - plochy a koridory dopravní infr.


zábor ha 0,01 0,04 0,07 0,01 0,13

kategorie lesních pozemk 10 - hospodá ské 10 - hospodá ské 10 - hospodá ské 10 - hospodá ské 10 - hospodá ské 22


listopad 2009

Plocha BI – Z – jedná se o drobnou parcelu, vedenou v katastru nemovitostí jako lesní pozemky. Ve skute nosti zde žádný porost není. DS – Z7 – jedná se o okraj malého lesního porostu. Plocha je ur ena pro napojení silnice. D – 01 – jedná se navrženou trasu pro cyklistickou stezku – kácení strom se nep edpokládá. Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. Výstavba v navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv na okolní lesní porosty. Pro ochranu pozemk ur ených k pln ní funkce lesa se vymezuje 50m vzdálenost od t chto pozemk . Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nespl ují plochy BI – Z1, SO – Z7 a DS – Z7 . Stavby lze v t chto plochách umístit tak, aby byly min.30m od okraje lesa. Výstavba v t chto plochách, které zasahují do vzdálenost 50m od PUPFL je možná za podmínek stanovených orgánem ochrany lesa. V následujících tabulkách je uvedeno podrobné vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL podle funk ního len ní ploch. Tab. .9 P edpokládané odn tí p dy podle funk ního len ní ploch ozna ení plochy / funkce

Zastavitelné plochy: B Z1 BI Z1 SO Z1 SO Z2 SO Z3 SO Z4 SO Z5 SO Z6 SO Z7 SO OS Z1 OK Z1 V Z1 V Z2 V Z3 V VD Z1 VD Z2 VD Z3 VD D Z1 D Z3 D Z4 D DS Z1 DS Z2 DS Z5

celková vým ra dy ha

z toho pozemky nezem lské ha

lesní ha

8,12 0,11 0,72 0,24 0,51 0,26 0,71 0,46 0,74 3,64 0,08 0,50 1,37 1,54 8,33 11,24 0,49 1,95 0,09 2,53 0,17 0,12 0,41 0,70 0,08 1,51 0,27

0,28 0,02 0,02 0,02 0,34 0,17 0,12 0,28 0,57 0,05 0,13 0,27

0,01 -


zem

ha

lské

8,12 0,10 0,44 0,22 0,49 0,24 0,71 0,46 0,74 3,30 0,08 0,50 1,37 1,54 8,33 11,24 0,49 1,95 0,09 2,53 0,13 0,13 0,03 1,38 -

z celkového odn tí zem lských pozemk orná zahrady TTP ha ha ha 8,12 0,22 0,45 0,24 0,71 0,46 0,63 2,71 0,16 1,37 1,54 8,33 11,24 0,49 1,95 0,09 2,53 0,03 0,03 0,03 1,38 -

0,33 0,04 0,11 0,48 0,34 0,10 0,10 -

0,10 0,11 0,11 0,08 23


ozna ení plochy / funkce

DS Z6 DS Z7 DS Z8 DS P Z1 P Z2 P TV Z1 SK Z1 SK Z2 SK Z4 SK Z5 SK Pl. zast. celkem Plochy ostatní: D 01 ZX 01 ZX 02 ZX 03 ZX KZ 01 KZ 02 KZ 03 KZ 04 KZ L 01 Pl. ost. celkem Plocha p estavby: SO P1 celkem návrh

z toho pozemky

celková vým ra dy ha 0,20 0,59 0,29 2,94 0,61 0,04 0,65 0,44 0,82 0,36 0,20 2,39 3,77 34,72

nezem lské ha 0,20 0,15 0,20 1,00 0,04 0,04 0,05 0,31 0,03 0,62 1,01 2,96

lesní ha 0,04 0,04 0,07 0,07 0,12

0,81 0,90 0,07 0,55 1,52 1,32 0,37 4,67 0,24 6,60 1,52 10,45

0,49 0,11 0,11 1,32 1,92

0,01 0,01

0,31 0,90 0,07 0,44 1,41 1,32 0,37 4,67 0,24 6,60 0,20 8,52

0,07 0,88 0,44 1,32 1,31 0,37 1,93 3,61 0,04 5,04

0,02 0,07 0,09 0,09

0,24 0,01 2,74 0,24 2,99 0,16 3,39

2,62 47,79

0,95 5,83

0,13

1,67 41,83

1,67 36,83

1,01

3,99

Tab. .10.P edpokládané odn tí zem katastrální území Zastavitelné plochy: Úvalno “ “ “ “ “ “ “ “ “

listopad 2009

ozna ení plochy / funkce B “ B BI SO “ SO SO “ SO

zem

lské ha 0,40 0,09 1,90 0,61 0,61 0,44 0,77 0,05 0,17 1,70 2,69 31,64

druh pozemku

4,53 3,59 8,12 0,10 0,33 0,11 0,44 0,16 0,06 0,22

2 2 7 5 7 2 2 -


lských TTP ha 0,30 0,01 0,31 0,60

lské p dy ze ZPF

odn tí zem lských pozemk ha

Z1 “ Z1 Z1 Z1 “ Z1 Z2 “ Z2

z celkového odn tí zem pozemk orná zahrady ha ha 0,10 0,08 1,59 0,61 0,61 0,44 0,77 0,05 0,17 1,70 2,69 30,12 0,92

kód BPEJ

5.15.10 5.37.16 5.37.16 5.15.00 5.15.00 5.14.00 5.70.01 -

ída ochrany

II V V II II I V -

Tabulka .2 odvodn ní ha

24


katastrální území “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “

ozna ení plochy / funkce SO Z3 “ “ “ “ “ “ SO Z3 SO Z4 SO Z5 SO Z6 SO Z7 “ “ SO Z7 OS Z1 OK Z1 “ “ OK Z1 V Z1 “ “ V Z1 V Z2 “ “ V Z2 V Z3 “ “ “ “ V Z3 VD Z1 VD Z2 “ “ VD Z2 VD Z3 D Z2 D Z4 “ “ D Z4 DS Z1 DS Z2 “ “ “ “ “ “ DS Z2 DS Z7 “ “ DS Z7 DS Z8 “ “ “ “ “ “ DS Z8

odn tí zem lských pozemk ha 0,16 0,29 0,02 0,02 0,49 0,24 0,71 0,46 0,63 0,11 0,74 0,08 0,16 0,34 0,50 0,77 0,60 1,37 1,21 0,33 1,54 5,55 2,26 0,52 8,33 0,49 1,52 0,43 1,95 0,09 0,47 0,03 0,10 0,13 0,03 0,48 0,70 0,18 0,02 1,38 0,10 0,30 0,40 0,03 0,03 0,02 0,01 0,09


druh pozemku 2 2 5 5 2 2 2 2 5 7 2 5 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 5 2 2 2 2 2 2 7 2 2 2 7 -

listopad 2009

kód BPEJ 5.14.00 5.37.16 5.14.00 5.37.16 5.37.16 5.37.16 5.37.16 5.37.16 5.37.16 5.37.16 5.14.00 5.14.00 5.58.00 5.15.00 5.15.00 5.15.10 5.15.00 5.15.10 5.70.01 5.15.00 5.15.00 5.58.00 5.58.00 5.37.16 5.14.00 5.14.00 5.15.10 5.56.00 5.58.00 5.14.00 5.14.10 5.58.00 5.58.00 5.14.00 5.14.10 5.70.01 5.70.01 -

ída ochrany

odvodn ní ha

I V I V V V V V V V I I I II II II II II V II II I I V I I II I I I II I I I II V V -

25


katastrální území

ozna ení plochy / funkce P Z1 “ “ P Z1 TV Z1 SK Z1 “ “ SK Z1 SK Z2 SK Z4 “ “ SK Z4 SK Z5 “ “ “ “ SK Z5 -

“ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Celkem zast plochy Plochy ostatní: “ D “ “ “ “ “ “ “ D “ ZX “ “ “ “ “ ZX “ ZX “ ZX “ “ “ ZX “ KZ “ “ “ “ “ “ “ KZ “ KZ “ KZ “ “ “ “ “ “ “ “ “ KZ “ KZ “ L “ “ “ L Celkem plochy ostatní Plocha p estavby:

odn tí zem lských pozemk ha 0,36 0,25 0,61 0,44 0,53 0,24 0,77 0,05 0,14 0,03 0,17 0,55 1,05 0,10 1,70 31,64

druh pozemku 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 -

0,02 0,05 0,14 0,10 0,31 0,07 0,81 0,02 0,90 0,07 0,40 0,04 0,44 0,58 0,44 0,29 0,01 1,32 0,37 1,05 0,57 0,31 0,47 2,27 4,67 0,24 0,04 0,16 0,20 8,52

2 2 7 7 2 2 7 5 2 2 2 2 2 7 2 2 2 2 7 7 7 2 7 -

01 “ “ “ 01 01 “ “ 01 02 03 “ 03 01 “ “ “ 01 02 03 “ “ “ “ 03 04 01 “ 01 -


listopad 2009

kód BPEJ

ída ochrany

odvodn ní ha

5.58.00 5.15.00 5.14.00 5.15.00 5.15.10 5.37.16 5.56.00 5.14.10 5.14.00 5.37.16 5.70.01 -

I II I II II V I II I V V -

-

5.58.00 5.70.01 5.58.00 5.70.01 5.37.16 5.15.10 5.15.10 5.14.00 5.14.00 5.56.00 5.14.00 5.14.10 5.70.01 5.70.01 5.14.10 5.14.00 5.14.10 5.15.00 5.14.00 5.14.10 5.37.56 5.37.56 5.37.56 -

I V I V V II II I I I I II I V II I II II I II V V V -

1,05 0,43 0,21 0,47 2,27 4,43 4,43

26



ozna ení plochy / funkce SO P1 “ “ SO P1 -

“ “ celkem Celkem návrh Tab. .11. Zábor zem plocha íslo K1 – LBK K1 – LBK K2 – LBK K2 – LBK K3 – LBK K3 – LBK C1 – LBC C4 – LBC C4 – LBC C5 – LBC C413-RBC K100 - NRBK K100 - NRBK celkem Vysv tlivky: druh pozemku:

funk ní len ní:

odn tí zem lských pozemk ha 1,39 0,28 1,67 41,83

listopad 2009

druh pozemku

kód BPEJ

ída ochrany

odvodn ní ha

2 2 -

5.14.00 5.14.10 -

I II -

4,43

lských pozemk pro územní systém ekologické stability

vým ra ha

stávající druh pozemku

z toho odvodn ní ha

navržené spole enstvo


3,78 2,92 6,70 10,13 0,58 10,71 3,04 2,09 5,13 4,48 2,95 0,87 3,82 0,82 11,01 0,01 3,90 3,91 46,58

2 7 2 7 2 7 7 2 7 7 7 2 7 -

2,28 2,28 0,42 0,42 0,77 2,05 2,82 2,89 0,80 3,69 9,21

lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní lesní -

Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno Úvalno

2 - orná p da 5- zahrada 7 - trvalé travní porosty BI B SO OS OK D DS P V VD TV SK ZX KZ

- plochy bydlení individuálního - plochy bydlení - plochy smíšené obytné - plochy t lovýchovy a sportu - plochy komer ních za ízení - koridory dopravní infrastruktury bez rozlišení - plochy silni ní dopravy - plochy ve ejných prostranství - plochy výroby a skladování - plochy drobné výroby a výrobních služeb - plochy pro vodní hospodá ství - koridory smíšené bez rozlišení - plochy zelen ostatní a specifické - plochy krajinné zelen


27


ÚSES:

L Z1 P-SO

- plochy lesní - plochy zastavitelné - plocha p estavby – plochy smíšené obytné

LBC LBK NRBK

- lokální biocentrum - lokální biokoridor - nadregionální biokoridor

listopad 2009

Záv r: Vlivy na p du budou trvalého charakteru, vzhledem k rozsahu záboru je t eba vlivy hodnotit jako negativní, avšak z hlediska následného využití zabraných ploch a s p ihlédnutím k prioritám výstavby v sou asn zastav ném území, v prolukách a k navrhovanému využití brownfields jako únosné a pro další rozvoj obce nevyhnutelné.

A.5.2 Vlivy na dopravní zát ž území Návrh územního plánu v zásad akceptuje stávající dopravní ešení, nebo je nutno zachovat napojení na trasy v sousedních katastrech, a navrhuje pouze sít místních komunikace a vymezuje koridor pro sm rovou úpravy silnice mezi obcí Úvalno a Brumovice. Realizace koncepce p inese v tomto sm ru významn jší pozitivní zm ny zejména v oblasti bezpe nosti silni ního provozu a negativní zm ny v území nejsou p edpokládány. Vlivy na dopravní situaci a následn na hlukovou a imisní zát ž území jsou hodnoceny jako zanedbatelné.

A.5.3 Vlivy na ovzduší a klima Návrh územního plánu nep ináší návrhy aktivit, které by m ly vliv na klima v lokalit . Vlivy návrhu územního plánu na kvalitu ovzduší nelze v sou asné dob kvantifikovat. S plánovaným rozší ením pr myslové zóny pro aktivity rušivého charakteru lze o ekávat, že zde v budoucnu dojde ke vzniku zdroj zne iš ování ovzduší, a to jak spalovacích, tak technologických. Vzhledem k tomu, že se jedná o území dob e prov trávané a s nízkým po tem inverzních stav , neo ekává se, že by p ísp vky t chto zdroj k imisním koncentracím jednotlivých škodlivin vedly k p ekra ování imisních limit . Vlivy na ovzduší, které p enáší realizace navržené koncepce, jsou z výše uvedeného d vodu mírnegativní, trvalého charakteru, avšak podlimitní a nezp sobující s ohledem na lokalizaci pr myslové zóny zhoršení pobytové pohody obyvatelstva a ve ejného zdraví.

A.5.4. Vlivy na hlukovou zát ž V rámci návrhu územního plánu, jak již bylo eno v oddílu A.5.3, jsou navrhovány plochy pro nové podnikatelské aktivity. Ty jsou v p ípad výrobních inností vždy doprovázeny v tším nebo menším p ísp vkem k hlukové zát ži v území, a již pocházející z vlastních prostor dané aktivity, nebo z dopravy s ní spojené. Proto je nutno velmi citliv zvažovat a vyhodnocovat umis ování dalších podnikatelských zám v navrhované ploše pro pr mysl a jako sou ást výstavby vždy vyžadovat posouzení p ísp vku hluku z daného zám ru. Pro odd lení ploch pro pr mysl a ploch pro bydlení by bylo vhodné: – realizovat v zastavitelných plochách pro pr myslovou výrobu a sklady v blízkosti ploch pro bydlení výsadbu zelen . – realizovat v zastavitelných plochách pro pr mysl a skladování situovat objekty administrativní a nevýrobního charakteru blíže k plochám bydlení ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

28


listopad 2009

– na

zastavitelných plochách pro pr mysl a skladování uspo ádat objekty v polouzav eném pop . uzav eném systému zástavby tak, aby vlastní objekty svou orientací tvo ily protihlukovou bariéru pro rušivou innost z výroby a dopravní obsluhy ploch. Zm ny p inášené návrhem ÚP budou v okolí pr myslové zóny patrn mírn negativní, v ostatních ástech území obce se zm ny neprojeví. Všechny hlukové vlivy kumulativní povahy (se stávající hlukovou zát ží) budou trvalého charakteru, se synergickými ú inky mírného zvýšení imisní zát že, avšak nep edpokládají se nadlimitní vlivy s možným poškozením ve ejného zdraví a pobytové pohody obyvatelstva.

A.5.5. Vliv produkce odpadních vod Zv tšení ploch pro pr mysl m že p inést aktivity, které zvýší produkci odpadních vod v území. edpokládá se, že tyto vody budou p ednostn išt ny u zdroje, nikoliv na obecní OV. Sou ástí koncepce je návrh zajišt ní rezervy pro obecní OV pro splaškové vody z obytné zástavby. Realizace tohoto návrhu bude mít pozitivní ú inky trvalého charakteru.

Zvýšení rizika havárií Návrh územního plánu nep ináší návrhy aktivit, které by nutn vedly ke zvýšení rizika havárií. Nelze však vylou it, že v pr myslové zón nebudou skladovány závadné látky, jejichž množství by mohlo dosahovat limit uvedených v p íloze . 1 zákona . 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Nakládání s takovými látkami bude nutno ošet it v dob p ípravy samostatným posouzením vlivu na životní prost edí a v dob provozu havarijními plány.

A.5.6. Vliv na zm nu odtokových pom Zvýšením podílu zastav ných a zpevn ných ploch jak v pr myslové zón , tak v plochách pro bydlení dojde ke zm nám odtokových pom v území. Zrychlení odtoku deš ových vod bude nutno u konkrétních projekt alespo áste kompenzovat požadavkem(v souladu s návrhem územního plánu) na zasakování deš ových vod v míst vzniku, aby nedošlo ke zhoršení povod ových situací v ešeném území nebo dále po toku eky Opavy. Návrh územního plánu pro snížení rizik plynoucích s maximalistického obestav ní vymezených ploch a tím i zhoršení odtokových pom v území navrhuje max. koef. míry zastav ní pozemk . Na území obce Úvalno nejsou navrhovány stavby protipovod ové ochrany, ale návrh ÚP respektuje požadavky protipovod ové ochrany okolních správních území.

A.5.7. Vlivy na erpání podzemních nebo povrchových vod Realizace návrhu ÚP nep ináší významné navýšení odb ru povrchových nebo podzemních vod, bude však do zna né míry záležet na požadavcích zám , které budou realizovány v nov navrhovaném rozší ení ploch pro pr mysl. Návrh ÚP tak m že mít vliv na spot ebu vody, která koresponduje jak s plánovaným mírným nár stem po tu obyvatel, tak s plánovanými nároky pr myslu v území.

A.5.8. Vliv na krajinu a krajinný ráz Aktivity navrhované v rámci koncepce nejsou takového charakteru, aby p inášely významné negativní dopady na krajinný ráz. Návrh rozší ení ploch pro pr mysl je pohledov ukryt za sou asnou pr myslovou zástavbou a není viditelný ani z dálkových pohled , nep sobí rušiv v kontextu s kulturními a historickými památkami, je tedy možno konstatovat, že vlivy koncepce v tomto sm ru ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

29


listopad 2009

budou nevýznamné. Návrh územního plánu stanovuje max. podlažnost pro všechny zastav né, zastavitelné a p estavbové plochy.

A.5.9. Vliv na erpání neobnovitelných zdroj Koncepce nep ináší žádné sledovatelné negativní vlivy na erpání neobnovitelných zdroj . Pozitivn se projevuje návrh na využívání obnovitelných zdroj pro výrobu tepelné energie spalováním biomasy, využitím slune ní energie a bioplynu. Využití v trné energie v koncepci není preferováno. Vliv na erpání neobnovitelných zdroj je z pohledu koncep ního zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie mírn pozitivní, trvalého charakteru.

A.5.10. Vlivy na ve ejné zdraví Obsahem návrhu ÚP Úvalno nejsou v daném stupni p ípravy takové zám ry, které by mohly p inášet významn jší vlivy na zdraví obyvatelstva, krom již zmín ného mírného navýšení hlukové záže a imisních koncentrací v blízkosti pr myslové zóny. Z hlediska vliv na ve ejné zdraví a pobytovou pohodu lze konstatovat, že koncepce nebude mít významný negativní vliv ani z hlediska synergického p sobení dopravní, imisní a hlukové zát že.

A.5.11. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, ÚSES a zvlášt chrán ná území Vlivy posuzované koncepce na biologickou rozmanitost, faunu a flóru se významným zp sobem neprojeví. Návrh zajiš uje v pot ebné mí e ochranu lesních porost , ploch pro ÚSES, situování výhledov zastavitelných ploch do stávajících proluk, pr chod ÚSES ešeným územím, nebrání migraci zv e a nové plochy ur ené k zástavb volí na intenzivn využívaných zem lských pozemcích v návaznosti na zastav né území obce, kde se neo ekává poškození zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich . Mírn pozitivn bude p sobit dopln ní a up esn ní ÚSES jako zajišt ní pot ebné migra ní cesty pro živo ichy, návrh zatrav ování pozemk podél vodních tok jako protierozní a protipovod ová ochrana a obdobná opat ení, mírn negativn pak zábor ZPF pro rozší ení pr myslové zóny v blízkosti erného potoka. Obdobné pozitivní kumulativní ú inky trvalého charakteru bude mít i návrh ešení týkající se NRBC Cvilín (kosení mezofilní louky a udržování porostu tzv. cvilínské borovice), vymezení rekrea ního využívání vrchu Strážišt . Posouzení vliv na zvlášt chrán ná území a prvky soustavy Natura 2000 je bezp edm tné – taková území se v katastru Úvalno nevyskytují. Vlivy koncepce jsou v tomto pohledu hodnoceny jako nevýznamné až nulové.

A.5.12. Vlivy na hmotné statky, kulturní d dictví v etn d dictví architektonického a archeologického Vlivy koncepce na uvedené složky životního prost edí nenastanou, všechny stávající architektonické a kulturní památky návrh ÚP respektuje.

A.5.13. Záv r Vzhledem k sou asnému stavu znalostí podnikatelských aktivit, jejichž umíst ní je možno v území ekávat, a k obsahu návrhové ásti územního plánu je uvedený vý et možných dopad na životní prost edí a ve ejné zdraví kone ný a neo ekávají se zde významn jší odchylky od uvedených edpoklad . ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

30


listopad 2009

V sou asné dob nebyly shledány žádné významné negativní vlivy, které by realizaci koncepce bránily nebo ji výrazn omezovaly.

A.6. POROVNÁNÍ ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIV PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT EŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ V ETN JEJICH OMEZENÍ. Návrh územního plánu je ešen invariantn , proto je na tomto míst p edloženo srovnání s tzv. nulovou variantou, tedy se stavem v území, který by z stal zachován bez realizace návrhu územního plánu. hodnocený vliv zábor ZPF (ha)

vlivy na ovzduší

vlivy na vody

vlivy na flóru a faunu vlivy na zvlášt chrán ná území vlivy z hlediska hluku vlivy na ve ejné zdraví vlivy na architektonické památky zvýšení rizika havárií

sou asný stav odnímají se pozemky bez ucelené koncepce, což m že vést k plýtvání zem lskou dou a vzniku neobhospoda ovatelných enkláv

Návrh ÚP Úvalno navrhuje se celkový zábor 47,79 ha ZPF a 0,13 ha PUPFL pro bytovou zástavbu, infrastrukturu a pr mysl se stanovením jasných pravidel pro výb r místa odnímání, plochy jsou ucelené, zástavba je bloková imisní situace v území je dobrá, bez p ekra- u návrhu ÚP se o ekává mírné zvýšení ování imisních limit , krom p ízemního imisních koncentrací z d vodu plánovaozonu ného v tšího po tu umis ovaných zám v pr myslové zón , avšak neo ekává se ekra ování imisních limit obec má OV, která má vymezené územní vyšší vlivy u návrhu ÚP z vodu v tšího pro rozší ení, avšak v zásad jsou stávající množství zpevn ných ploch a s tím souvivýsledky išt ní bez v tších problém sejícího zrychlení odtoku vody z území, vyšší produkce odpadních vod, které budou išt ny v míst vzniku, vyšší celkový objem spot eby vody pro pr mysl, bude rozší ena obecní OV nevýznamný rozdíl závislý jen na záboru ZPF pro pr myslovou zónu bez vlivu bez vlivu sou asné dob se vlivy hluku negativn významné vlivy v i obytné zástavb se neprojevují s výjimkou zástavby podél I/57 neo ekávají ani po realizaci návrhu ÚP významné vlivy nenastávají významné vlivy se neo ekávají bez vlivu bez vlivu v území se nachází jeden objekt za azený vliv je závislý na typu umis ovaných zádo kategorie A zákona . 59/2006 Sb. , významné zvýšení rizika havárií se nep edpokládá

V daném stupni p ípravy a poznání možného ovlivn ní území a áste né obecnosti územního plánu bylo p i hodnocení návrhu použito slovního hodnocení bez zvláštních postup a metod. Dopady realizace návrhu ÚP Úvalno jsou z hlediska ochrany životního prost edí p ijatelné bez podstatných dopad na jednotlivé složky životního prost edí s výjimkou záboru ZPF, který byl vyhodnocen jako významný, avšak akceptovatelný a úm rný ú elu, pro který je navrhován.


31


listopad 2009

A.7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPAT ENÍ PRO EDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠT NÝCH NEBO P EDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIV NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ. Pro p edcházení, snížení nebo kompenzaci vliv zjišt ných závažných záporných vliv na životní prost edí je koncepcí navrženo:

A.7.1. Vlivy na p du ednostn zastavovat proluky uvnit zástavby, pozemky již od até ze ZPF nebo PUPFL a brownfields. i veškerých odn tích ploch ze ZPF postupovat v souladu s platnými p edpisy, zejména s ohledem na vyjímání ploch pozemk vyšší bonity. i umis ování jakýchkoliv aktivit na plochách odnímané ze ZPF postupovat tak, aby odnímané pozemky byly co nejú eln ji využity. i povolování zástavby postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost území, obslužnost neod atých zem lsky obhospoda ovaných pozemk a aby bylo zamezeno vodní a v trné erozi nezpevn ných pozemk .

A.7.2. Dopravní zát ž území i umis ování jakýchkoliv nových podnikatelských zám nejpozd ji v rámci územního ízení, pop . v rámci ízení podle zákona . 100/2001 Sb. (pokud je vedeno) posoudit možný nár st dopravní zát že v území. Up ednostnit p i výstavb zám pr myslového charakteru lokality dob e napojitelné na komunikace I/57. Povrchy nov budovaných komunikací konstruovat jako bezprašné.

A.7.3. Hluková a imisní zát ž Výroba a skladování nebo jiné aktivity hlukov a dopravn náro né p ednostn umis ovat do lokality do navrhované pr myslové zóny v co nejv tší vzdálenosti od obytné zástavby. Vždy p ed umísním jednotlivé aktivity prov it její hlukovou, dopravní nebo emisní náro nost. i umis ování parkoviš a odstavných ploch dbát na protihlukovou ochranu obytné zástavby v jejich blízkosti. Soub žn s rozší ením pr myslové zóny ešit protihlukovou ochranu okolních chrán ných objekt a ploch p ed ú inky hluku. Podle možnosti odd lit pr myslové plochy a plochy pro bydlení zelení. Z hlediska imisní zát že up ednostnit vytáp ní ušlechtilými palivy (zejména zemním plynem). V lokalit se nedoporu uje povolit umíst ní nových stacionárních velkých a zvlášt velkých zdroj zne iš ování ovzduší, m že-li jejich provoz vést k p ekro ení imisních limit .

A.7.4. Zvýšení produkce odpad a odpadních vod, zvýšení rizika havárií Nakládání s odpady z podnikatelských aktivit v etn jejich využívání nebo odstra ování bude zajiš ovat vždy p vodce, nikoliv obec. Skládkování odpad ve správním území obce není dovoleno. Každý podnikatelský subjekt bude povinen zajistit odvoz a p ednostní využití produkovaného odpadu oprávn nou osobou. Nelze-li odpad využít, zajistí každý p vodce odpad jeho bezproblémové odstran ní. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

32


listopad 2009

Podnikatelské subjekty v území zajistí separaci využitelných složek komunálních odpad a p ípadvzniklého odpadu obal . Realizací návrhu územního plánu nedojde k výraznému navýšení produkce odpad . Zajistit v souladu s Krajským plánem odpadového hospodá ství odpovídající nakládání s produkovanými komunálními odpady v etn biologicky rozložitelných odpad . Za ízení kat. A nebo B neumis ovat v aktivním záplavovém území. Vyžadovat, aby veškerá místa skladování závadných látek byla vybavena tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do životního prost edí, a aby všechny objekty spl ovaly požadavky zabezpe ení proti požáru. Zajistit sanaci a rekultivaci starých ekologických zát ží – skládky Úvalno a Traganovy skály. V souladu s POH Moravskoslezského kraje dále: – povolovat a využívat pouze za ízení, jejichž vybavení a zabezpe ení je v souladu s platnými p edpisy v ochran životního prost edí, zejména odpad , ovzduší a vod, a jejichž výsledným efektem bude maximální možné využití sebraných a vykoupených odpad na úkor jejich odstran ní, – podle možností zajistit pot ebný po et sb rných míst (nebo míst s odložení t chto odpad do kontejner ) vyt íd ného odpadu plast , papíru a skla, – zajistit možnost odložení a následného využití biologicky rozložitelných komunálních odpad (dále jen BRKO) jak z údržby ve ejné zelen a h bitov , tak ze sféry domácností tak, – podporovat výstavbu za ízení na využití BRKO ve vhodných lokalitách (bioplynové stanice, kompostárny), – zajišt ním pravidelného sb ru vyt íd ných složek komunálního odpadu, krom skla, kov a papíru zejména plast a nápojových karton jako dob e využitelného, avšak obtížn rozložitelného odpadu snížit podíl skládkovaných odpad , – zajistit min. 2x ro separovaný sb r nebezpe ných složek a velkoobjemového komunálního odpadu tak, aby spolu se sb rem vyt íd ných složek komunálních odpad byl do roku 2010 zvýšen podíl materiálového využití odpad na 50% ve srovnání s rokem 2000.

A.7.5. Zm ny odtokových pom Podle možností u jednotlivých nových staveb p ednostn navrhovat zasakování co nejblíže místa jejich vzniku tak, aby nedocházelo k nadm rnému zvyšování pr tok ve vodote ích v dob p ívalových deš . Up ednostnit zatrav ování p íb ežních pás . Respektovat plochy pro retenci deš ových vod a realizovat další protipovod ová opat ení (poldry, odvod ovací p íkopy, náb ežní zdi, ochranné hráze apod.) navržená v rámci územního plánu a protipovod ových koncepcí. Nedovolit zatrub ování vodote í s výjimkou nutných p ípad . Ponechat koryta vodote í ve stávajícím p írodním pr hu.

A.7.6. Vlivy na erpání podzemních a povrchových vod a odvád ní odpadních a deš ových vod Zajistit napojení nov navrhovaných ploch na ve ejný vodovodní ad. Zajistit intenzifikaci stávající OV. Vyhodnocení nárok na zásobování pitnou i užitkovou vodou musí být sou ástí projektové p ípravy každého zám ru. Dopl ovat pásy zelen s protierozním významem ke snížení vliv p ívalových srážek na zastav né a zastavitelné území.


33


listopad 2009

U produkovaných odpadních splaškových vod navrhovat shromaž ování v žumpách s následným odvozem na obecní OV nebo jejich išt ní na domovní OV, není-li možné p ímé napojení na ve ejnou kanalizaci. Veškeré plochy, po nichž se budou s významnou intenzitou pohybovat vozidla a mechanismy, vybavit odlu ova i ropných látek. Odpadní technologické vody z nov navrhovaných pr myslových ploch istit p ednostn v míst vzniku.

A.7.7. Vliv na flóru, faunu, ÚSES a krajinný ráz v etn vliv na zvlášt chrán ná území Zajistit prostupnost významných migra ních cest organism ešeným územím. Vyžadovat tam, kde je to možné, minimáln zachování stávajícího podílu zelen v území. Chránit a rozvíjet nejvýznamn jší ásti zelen v krajin , zejména liniové porosty podél vodote í, porosty kolem komunikací a lesní porosty. Podporovat dopl ování a z izování interak ních prvk – liniové zelen , skupin strom apod. s návazností na založený ÚSES. Zajistit ochranu významných botanických a zoologických lokalit. Veškeré aktivity v t chto územích podmínit souhlasným stanoviskem orgánu ochrany p írody. i povolování nových objekt akceptovat prostorové podmínky stanovené územním plánem. Podle možnosti ešit vizuální odd lení t chto objekt od obytné zástavby pásy zelení. Nepovolit výstavbu výškových nebo plošn významných staveb na pohledovém horizontu, kde by mohly kolidovat s výhledem na okolní historické, p írodní nebo kulturní dominanty v území.

A.7.8 Vlivy na ve ejné zdraví i umis ování podnikatelských aktivit p i p edkládání dokumentace pro umíst ní stavby nebo stavební povolení soust edit pozornost zejména na hodnocení hlukových a emisních vliv staveb, ípadn vliv používaných a skladovaných nebezpe ných chemických látek a p ípravk s možným dosahem k obytné zástavb v etn možnosti havárie. Tyto vlivy podrobn ešit již p i projektové p íprav jednotlivých aktivit.

A.7.9 Vlivy na erpání neobnovitelných zdroj Pro výrobu tepla podporovat využívání obnovitelných zdroj energie (slune ní zá ení, geotermální energie, spalování biomasy). Umíst ní v trných elektráren na území obce Úvalno se nedoporu uje.

A.8. ZHODNOCENÍ ZP SOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍL OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ P IJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDN NÍ P I VÝB RU EŠENÍ. ZHODNOCENÍ ZP SOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍL OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ DO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDN NÍ P I VÝB RU VARIANT EŠENÍ. i zpracování návrhu ÚP Úvalno byly zvažovány relevantní stanovené cíle p ijaté na vnitrostátní nebo komunitární úrovni. Cíle v dostupných krajských koncepcích a další dokumentaci byly zhodnoceny a promítly se do návrhu územního plánu. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

34


listopad 2009

Tyto cíle byly brán v úvahu zejména p i návrhu opat ení pro protipovod ovou, hlukovou a imisní ochranu území, prostupnost vyšších i lokálních systém ÚSES a v doporu ení zvyšování podílu využívání obnovitelných zdroj p i výrob tepla.

A.9. NÁVRH UKAZATEL PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMN PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ. Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: – vým ra a bonita odnímané plochy ze ZPF a PUPFL, – množství emisí ze stacionárních a liniových zdroj a jejich vliv na imisní situaci v území, – hluková zát ž zám umis ovaných v plochách pro pr mysl, a to v etn hluku z doprovodné dopravy, – množství a zp sob skladování nebezpe ných látek a p ípravk , – vým ra nových zpevn ných ploch a na to navazující objem a zp sob nakládání s deš ovými vodami p i p ívalových deštích, – zajišt ní ochrany vodních zdroj v území. V návrhu ÚP byly vymezeny ploch a koridory, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o zm jejich využití prov ení v rámci územní studie. Tyto ukazatele budou u postupného zastavování území ešeného v rámci návrhu ÚP pr žn konfrontovány se stávajícím stavem území.

A.10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJ . Podstatou p edkládaného návrhu ÚP je akceptování podmínek rozvoje obce v prost edí ízeném novým stavebním zákonem a platnými p edpisy v ochran životního prost edí a zdraví obyvatelstva. Územní plán slouží pro jednotné koncep ní a koordinované ízení rozvoje obce a m l by zajistit, že írodní zdroje v území budou uvážliv využívány a produkované zne išt ní (odpadní vody, odpady, emise i hluk) bude ošet eno tak, aby nep inášelo nep ijatelné negativní dopady a nevedlo k poškození zdraví obyvatelstva. Po ízení územního plánu by m lo vést ke zlepšení pobytové pohody obyvatelstva za sou asného zajišt ní podmínek pro rozvoj výrobních aktivit a ob anské vybavenosti. Sou ástí rozvoje infrastruktury obce je zabezpe ení ochrany a ú elného využívání p írodních zdrov etn podzemních vod ve významných prameništích. Územní plán dává p edpoklad p ístupu k ve ejným sítím (vedení el. energie, rozvody tepla, vodovod, kanalizace, plynovody) pro všechny pot ebné lokality obce. Návrh ÚP sou asn garantuje prostupnost lokálních i vyšších územních systém ekologické stability celým ešeným územím. Navrhované ešení by m lo vést k respektování protipovod ové ochrany širšího území, a to i s p ihlédnutím k lokalizaci obytné zástavby Úvalna mimo aktivní povod ovou zónu. Návrh územního plánu p ináší n které negativní dopady na jednotlivé složky životního prost edí, avšak snahou zpracovatel návrhu je také stanovení podmínek pro minimalizaci a kompenzaci chto dopad . Za nejzávažn jší možný negativní vliv návrhu ÚP je považován zejména úbytek zem lských pozemk pro rozší ení pr myslové zóny a ploch pro bydlení. Plánované rozší ení pr myslové zóny p inese mírné navýšení hlukové a imisní zát že v blízkém okolí. Návrh ÚP nebude mít žádný vliv na zvlášt chrán ná území nebo zdroje nerostných surovin. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

35


listopad 2009

Ovlivn ní rozmanitosti flóry a fauny se projeví pozitivn p i p evád ní n kterých ploch z orné p dy do nových ploch územního systému ekologické stability a p i realizaci zm ny orné p dy na trvalé travní porosty zejména podél významných vodote í. Realizace n kterých nových interak ních prvp inese zlepšení možného pr chodu územím pro všechny organismy. Celkov je možno konstatovat, že Návrh územního plánu Úvalna spl uje nároky kladené právními p edpisy a požadavky zadání územního plánu i požadavky na pot ebnou úrove bydlení a jeho technického zabezpe ení, na rozvoj podnikání v území stejn jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochrany p írody a ve ejného zdraví. Zpracovatelka vyhodnocení: Ing. Pavla Žídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osv ení .j. 094/435/OPVŽP/95, prodlouženo rozhodnutím .j. 40285/ENV/06.

Podpis zpracovatele vyhodnocení: ……………………………………………..


36


C.

listopad 2009

VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEV , OBSAŽENÝCH V ÚZEMN ANALYTICKÝCH PODKLADECH.

Vlivy územního plánu na stav a vývoj území jsou vyhodnoceny podle t chto vybraných jev : 1.Horninové prost edí a geologie 2.Vodní režim 3.Hygiena životního prost edí 4.Ochrana p írody a krajiny 5.Zem lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa 6.Ve ejná dopravní a technická infrastruktura 7.Sociodemografické podmínky 8.Bydlení 9.Rekreace 10.Hospodá ské podmínky 11. Ú elné využití zastav ného území Podkladem pro vyhodnocení vliv ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev byla SWOT analýza Územn analytických podklad pro správní obvod M stského ú adu Krnov. Pro ú ely vyhodnocení vliv ÚP Úvalno byly ze SWOT analýzy použity pouze jevy s významem pro obec Úvalno.

1. Horninové prost edí a geologie SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

málo lenitý terén, který nevyvolá zvýšené náklady na budování technické infrastruktury. do území obce nezasahují chrán ná ložisková území, výhradní ložiska ani dobývací prostory nerostných surovin, obec leží v území mimo vlivy d lní innosti. v ešeném území se nevyskytují sesuvná území, území je z hlediska geologického podloží relativn stabilní mírn lenité území obce a zejména širšího okolí vytváí p edpoklady pro atraktivní bydlení (zejména atraktivní dálkové výhledy do krajiny

ÍLEŽITOSTI

HROZBY

využití lenitého území m sta a zejména širšího okolí k optimální lokalizaci ploch pro bydlení a rekreaci.

2. Vodní režim SILNÉ STRÁNKY rozsáhlé pramenné oblasti existence významného vodního toku eky Opava sob sta nost v zásobování pitnou vodou.


SLABÉ STRÁNKY výskyt záplav v povodí Opavy malá vydatnost menších vodních tok , sezónní rozkolísanost pr tok . stanovené záplavové území eky Opavy, áste né omezení rozvoje. 37


ÍLEŽITOSTI zajišt ní p im ené protipovod ové ochrany obcí u horní Opavy po realizaci navržených soubor staveb a opat ení od Bruntálu-Kunova až po m sto Opavu v etvodní nádrže Nové He mínovy s kótou zátopy 394,15 m n.m. zvýšení reten ní schopnosti v povodí horní Opavy po realizaci navržených staveb a opat ení v ploše tohoto povodí realizace ÚSES a dopln ní ploch krajinné zelen s cílem snížení splach z polí do vodote í, koordinace vedení biokoridor s revitalizaci vodních tok a vodních ploch

listopad 2009

HROZBY povodn v povodí eky Opavy, podemletí b eh odklad ešení protipovod ové ochrany v povodí horní Opavy – scházející finan ní prost edky na pokrytí náklad ne ešení protipovod ových opat ení v území komplexn a ve všech souvislostech(d sledn pojímat celé povodí toku) zm na odtokových pom zv tšením rozsahu zpevn ných ploch v území (zastavitelná území)

3. Hygiena životního prost edí SILNÉ STRÁNKY relativn nízká produkce emisí látek zne iš ujících ovzduší ve srovnání s Moravskoslezským krajem a R relativn nízká produkce komunálních odpad dostupnost za ízení pro využívání odpad evažující západní a severozápadní sm r v tru není nositelem významného podílu dálkového zne išt ní ovzduší kvalitní životní prost edí, istota ovzduší, kvalita pitné vody v rozhodujících vodních zdrojích je na dobré úrovni napojení obce na OV. plynofikace obce, minimální využívání tuhých paliv.

ÍLEŽITOSTI možnost z izování dalších za ízení pro sb r, výkup a využívání odpad a stabilních sb rných dvor využití energetického potenciálu odpad z velkochov hospodá ských zví at, kal z OV, energeticky bohatých rostlin a biologicky rozložitelných komunálních odpad v bioplynových stanicích rozší ení využití alternativních zdroj tepelné energie realizace návrhu ÚSES zvýšení podílu ploch zelen v zastav ném území a zastavení jejich úbytku

SLABÉ STRÁNKY nedostate ný po et za ízení pro využívání biologicky rozložitelných komunálních odpad roste produkce sm sného komunálního odpadu dopravní zát ž (I/57) zp sobující zvýšenou prašnost a hluk. území obce spadá do kategorie p echodového a st edního radonového indexu. blízkost areálu výrobního charakteru v i plochám bydlení a ob anského vybavení

HROZBY postupný návrat k pevným paliv m s následným zhoršením imisní situace díky vysokým cenám zemního plynu zv tšeni rozsahu živo išné výroby v blízkosti ploch bydlení

4. Ochrana p írody a krajiny SILNÉ STRÁNKY kvalitní životní prost edí ešené území není sou ásti zvlášt chrán ného území, evropsky významné lokality ani pta í oblasti mírn zvln ná krajina s hezkými pr hledy.


SLABÉ STRÁNKY výskyt velkých ekologicky nestabilních ploch – p dních blok , snižujících ekologickou stabilitu krajiny. Území je za azeno mezi území intenzivn využívané zejména zem lskou výrobou výskyt objemov velkých objekt v bezprost ední blízkosti hodnotných ástí sídel a cenných segmen38


listopad 2009

krajiny, které se významn uplat ují v obrazu obce

ÍLEŽITOSTI

HROZBY

dopln ní sít maloplošných chrán ných území zvýšení biodiverzity krajiny v rámci realizace navržených prvk ÚSES výsadba prvk rozptýlené a doprovodné zelen s protierozní funkcí revitalizace tok , zajišt ní p irozených rozliv výstavba nových vodních nádrží a mok ad využití p íznivého p írodního prost edí pro rekreaci – ší turistika, cykloturistika

5. Zem

degradace dochovaných p írodních hodnot další snižování ekologické stability území snižování druhové diverzity, zánik p írodních biotovodní a v trná eroze necitlivé zásahy do krajiny a osídlení – zám ry na trné parky, fotovoltaické elektrárny intenzifikace zem lství možnost zne išt ní významných zdroj podzemních vod výstavba nevhodných objekt v pr myslové zón

lský p dní fond a pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa

SILNÉ STRÁNKY dobré podmínky pro zem lství, lesnickou výrobu, velké procento lesních pozemk . dostatek kvalifikovaných pracovník v klasických zelských profesích

ÍLEŽITOSTI zlepšení stavu stávajících lesních porost – preference vodních a stanovišti odpovídajících d evin rozvoj ekologického zem lství využití les pro rekrea ní ú ely ednostn intenzifikovat zastav né území.

SLABÉ STRÁNKY vodní erose, rozsáhlé bloky orné p dy

HROZBY kolize zám na novou výstavbu se zájmy ochrany zem lské p dy kolize zájm v oblasti protipovod ové ochrany území a zájm ochrany p dy

6. Ve ejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY blízkost centrální ásti kraje na severo-jižním evropském dopravním koridoru VI. multimodálního koridoru tev B, s výhodnými geografickými podmínkami pro pr chod dopravních tah Moravskou bránou dopravní napojení na Polskou republiku. relativn rozvinutá sí státních silnic a místních komunikací nabízející p ijatelný standard plošné obsluhy rozvinutá ve ejná autobusová doprava vedení tranzitní dopravy mimo zastav né území napojitelnost pr myslové zóny p ímo ze silnice I.t . územn stabilizovaná železni ní tra celostátního významu vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekrea ní funkcí s d razem na trasy podél vodních tok vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s dopravní funkcí


SLABÉ STRÁNKY absence kvalitního napojení Krnovska na dálni ní sí , eské i Polské republiky nevyhovující stav páte ní komunika ní sít sil.I/57 nevyhovující p ístup k hrani nímu p echodu nevyhovující stavební a technický stav sil. II. a III. ídy, nedostate né ší kové uspo ádání a kvalita n kterých místních komunikací vysoká dopravní zát ž na silnici I/57 morální a technická zastaralost železni ní trat (spodek, p ejezdy, zabezpe ení, rychlost, chyb jící elektrifikace) stávající sí cyklistických tras využívá v p evážné mí e stávající komunikace nedostate ná koordinace rozvoje cyklistické dopravy se zám ry na Polském území absence chodník podél komunikací. 39


ÍLEŽITOSTI poloha kraje na tahu v tve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu, t.j. i Krnovska - rozvoj podnikání, p ísun zahrani ního kapitálu a p ístup na zahrani ní trhy širší integrace regionu po vstupu do EU, která je p edpokladem pro ekonomický r st modernizace a dostavba I/57 v koridoru OstravaOpava-Krnov-Bartultovice ("p íhrani ní trasa") a tahu I/45, základního motivu páte ní sít kraje (tzv " Slezský íž ") zklidn ní dopravy v rámci realizace projektu zklidn ní dopravy na silnici I/57. zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železni ní dopravy do IDS event. i na bázi mezinárodní IDS pro vybrané dopravní vazby dostavba a zkvalitn ní vedení cykloturistických tras íležitosti rozvoje v koordinaci s polským územím

Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY cca 100% obyvatel obce napojeno na ve ejný vodovod vlastní oddílná kanalizace a OV. území je pln elektrifikováno dobrý stav distribu ních sítí energetické infrastruktury plošná plynofikace obce. vysoký potenciál obnovitelných zdroj energie

ÍLEŽITOSTI modernizace obecního vodovodu a OV. posílit stávající distribu ní vedení 22 kV o nové vedení postupná obnova distribu ní sít 110 kV a 22 kV s vyššími parametry využití území pro výstavbu výroben elektrické energie z obnovitelných zdroj rozvoj a zvyšování kapacity sítí elektronických komunikací, zejména pro vysokorychlostní p ístup k internetu zkvalit ování sou asné mobilní komunika ní sít všech operátor a výstavba nových mobilních komunika ních systému nové generace investice do energetických úspor zateplováním objekt bydlení a ob anského vybavení.

listopad 2009

HROZBY zpož ování modernizace a dostavby páte ní komunika ní sít v d sledku omezených investi ních prost edk , ekávané zvýšení mezinárodní silni ní dopravy a z toho vyplývající negativní vlivy na životní prost edí nebezpe í nár stu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky hromadné dopravy, nár st objemu silni ní nákladní dopravy zhoršení dopravní obslužnosti vlivem zhoršujícího se technického stavu dopravní infrastruktury ne ešení odstran ní nevyhovujících úsek silnic z d vodu nedostatku finan ních prost edk nebezpe í útlumu provozu železni ních tratí v p ípad poklesu podílu ve ejné osobní dopravy na lb p epravní práce

SLABÉ STRÁNKY zastaralá zásobovací sí místního vodovodu.

HROZBY v rámci budoucího rozší ení bytové výstavby a podnikatelských ploch navýšení množství odpadních vod, p emž stávající kapacita nemusí vyhov t. realizace energeticky náro ných zám v pr myslové zón st ceny zemního plynu omezuje možnosti jeho využití a další rozvoj plynofikace. Odpojování domácností dnes napojených na zemní plyn z d vod zvyšování ceny ZP

7. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY pom rn p íznivá v ková struktura obyvatel íznivý vývoj po tu obyvatel stabilizace osídlení dobrá poloha obce v blízkosti zdroj pracovních p íležitostí - Krnov, Opava. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

SLABÉ STRÁNKY nedostate ná pé e o starší ob any, absence dom pro seniory, dom s pe ovatelskou službou

40


ÍLEŽITOSTI zlepšení podmínek zam stnanosti v celém regionu, hlavního p edpokladu stabilizace po tu obyvatel v území. v rámci stárnutí populace vytvo ení za ízení sociálních služeb.

listopad 2009

HROZBY rychlé stárnutí populace úbytek obyvatel migrací(za prací, lepší podmínky bydlení)

8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY atraktivita pro bydlení (blízkost Krnova) íznivé životní prost edí íznivá morfologie terénu a blízkost les

ÍLEŽITOSTI posílení p im ené nabídky ploch pro bydlení. íprava stavebních pozemk s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné atraktivity p i dodržení zásad urbanistické ekonomie a zachování soudržnosti obyvatel obce)

SLABÉ STRÁNKY pom rn nízká intenzita nové bytové výstavby ve vztahu k pr ru v R.

HROZBY dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti promítající se do poklesu atraktivity bydlení v regionu. chyb jící technická infrastruktura a p íprava pozemk pro bydlení. nadm rná expanze obytné výstavby m že ohrozit i ne ešení souvisejících pot eb (ob anská vybavenost, technická a dopravní infrastruktura) sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení prolínání ploch bydlení s výrobními aktivitami snižuje atraktivitu a hodnoty nemovitostí pro bydlení extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obce, m že mít negativní dopady zejména na atraktivitu bydlení

9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY krajiná sky atraktivní území s možností rozvoje rekreace a cestovního ruchu podpora rozvoje cestovního ruchu ze strany obcí a st

ÍLEŽITOSTI využití potenciálu krajiny pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaci rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky využití kapacit cestovního ruchu pro polské ob any hornoslezské aglomerace oživení muzejnictví a vzd lávacích akcí chátrající a neobydlené domy využít k rekrea ní funkci (chalupa ení) ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

SLABÉ STRÁNKY slab využitý potenciál cestovního ruchu nízká kvalita poskytovaných služeb, a informací pro astníky cestovního ruchu špatný stav místních komunikací, ve ejných prostranství špatný stavebn technický stav kulturních památek

HROZBY podcen ní významu cestovního ruchu jako p edm tu podnikání a zdroje místních pracovních míst

41


listopad 2009

cílená podpora obnovy a využití památek

10. Hospodá ské podmínky SILNÉ STRÁNKY írodní p edpoklady území pro rekreaci, áste i zem lství a tradi ní místní pr mysl, emesla v návaznosti na zdroje a p edpoklady území. poloha v p íhrani ní oblasti umož ující poskytovat služby a rekrea ní využití vzájemn i pro ob any sousedního státu již založena a využívaná pr myslová zóna

ÍLEŽITOSTI využití širší polohy regionu, p eshrani ní spolupráce s Polskem - kooperace s podniky na území PR íprava pozemk pro podnikání (p i dodržení zásad urbanistické ekonomie a posílení soudržnosti obyvatel obce) a tím vytvo ení nových pracovních p íležitostí vymezení rozvojové osy Bruntál – Krnov – státní hranice R navazující na rozvojovou osu nadmístního významu OR 1 vymezenou v ZÚR Olomouckého kraje (Olomouc – Šternberk-Krnov).

SLABÉ STRÁNKY vysoká úrove nezam stnanosti nízká úrove mezd. podpr rná vzd lanost obyvatel, malá sociální mobilita obyvatel. nedostatek pracovních p íležitostí

HROZBY dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území v kombinaci s problémy v oblasti bydlení, procesy stárnutí obyvatel. nevy ešené majetkoprávní vztahy v rozvojových plochách pro výrobu a skladování nekoncep ní ešení dopravní obsluhy plochy pro výrobu a skladování

11.

elné využití zastav ného území Obec nemá schválený územní plán a nemá vydáno zastav né území. Zastav né území ve svém vymezení z roku 1966 (hranice intravilánu) poskytuje velmi omezené možnosti pro vymezení nových zastavitelných ploch. Územní plán z t chto d vod navrhuje nové zastavitelné plochy vn zastav ného území zejména pro bydlení, výrobu a skladování, drobnou výrobu a t lovýchovu a sport. Sou asn se navrhuje využití všech volných proluk. Rozvoj obce bude probíhat v návaznosti na zastav né území a nebudou se vytvá et nová sídla bez územní návaznosti na zastav né území. Umožní se tak racionální využití jak stávající komunika ní sít , tak i technické infrastruktury.

D.

P EDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, P ÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ

Vlivy územního plánu na výsledky analýzy silných, slabých stránek a p íležitostí a hrozeb v území jsou dále v textu specifikovány zejména ty, které územní plán z hlediska jeho cíl a úkol vymezených zákonem 183/2006 Sb. m že zap init, zhoršit pop . ovlivnit, nebo eliminovat. Nejsou zde uvád ny vlivy, které souvisejí s ešením makroekonomiky, vlivy nadmístního významu vyvolané dálkovým p enosem, pop . p íslušející k ešení (ovlivn ní, eliminaci) Zásadám územního rozvoje kraje, pop . Politice územního rozvoje R, nebo nevyvolávají nároky na plochy, jejich zm ny nebo úpravu podmínek pro užívaní.


42


D.I. VLIV NA ELIMINACI, NEBO SNÍŽENÍ HROZEB Hrozby ovliv ující ešené území

EŠENÉHO ÚZEMÍ Eliminace, snížení hrozeb v ešení ÚP

povodn v povodí eky Opavy zm na odtokových pom zv tšením rozsahu zpevn ných ploch v území (zastavitelná území) zv tšeni rozsahu živo išné výroby v blízkosti ploch bydlení další snižování ekologické stability území vodní a v trná eroze necitlivé zásahy do krajiny a osídlení – zám ry na v trné parky, fotovoltaické elektrárny

možnost zne išt ní významných zdroj podzemních vod

výstavba nevhodných objekt v pr myslové zón kolize zám

listopad 2009

na novou výstavbu se zájmy ochrany zem

lské p dy

ÚP nenavrhuje ve stanoveném záplavovém území nové zastavitelné plochy v zastav ných a zastavitelných plochách se stanovují podmínky pro max využití území (koef. zastav ní území); ÚP stanovuje podmínky pro p ípustné využití jednotlivých ploch ÚP navrhuje ÚSES a dopln ní ploch krajinné zelen s cílem snížení erozních vliv na p du a zvýšení estetických hodnot krajiny. ÚP navrhuje ÚSES a dopln ní ploch krajinné zelen s cílem snížení splach z polí do vodote í, ÚP navrhuje plochy s rozdílným zp sobem využití a stanovuje podmínky pro provád ní jejich zm n. Co již ÚP nem že ovlivnit je provád ní následných zm n ÚP. ÚP akceptuje limity (ochranná pásma) a stanovuje podmínky pro provád ní zm n v území. ÚP nenavrhuje nové aktivity v plochách ochranných pásem 1 a 2.st... Pro ochranu prameništ Úvalno - ervený Dv r je vymezena zóna vodohospodá ských zájm . ÚP již nem že ovlivnit vlastní provedení jednotlivých staveb a jejich velikost s výjimkou max. výšky k snížení dopad na rozsah záboru zem lské a lesní p dy p ednostn navrhuje ÚP využití ploch stávajících, nové plochy se navrhují v návaznosti na zastav né území a až po využití t chto ploch lze využít plochy rezerv;

v rámci budoucího rozší ení bytové výstavby a podnikatelských ploch navýšení množství odpadních vod, p emž stávající kapacita nemusí vyhov t.

ÚP navrhuje zastavitelnou plochu pro rozší ení OV

realizace energeticky náro ných zám

i povolování jednotlivých zám bude doložena i jejich energetická náro nost a budou stanoveny podrobné podmínky pro zajišt ní p ípadných nárok na vyšší pot eby energie. V dob zpracování ÚP nebylo známo jaký druh výrobní innosti zde bude realizován

v pr myslové zón


43


Hrozby ovliv ující ešené území rychlé stárnutí populace úbytek obyvatel migrací (za prací, lepší podmínky bydlení) dlouhodob vysoká úrove nezam stnanosti promítající se do poklesu atraktivity bydlení v regionu. chyb jící technická infrastruktura a p íprava pozemk pro bydlení. nadm rná expanze obytné výstavby m že ohrozit p i ne ešení souvisejících poeb (ob anská vybavenost, technická a dopravní infrastruktura) sociální stabilitu území a zhoršit vlastní kvalitu bydlení prolínání ploch bydlení s výrobními aktivitami snižuje atraktivitu a hodnoty nemovitostí pro bydlení extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních, dopravních, ale i obslužných funkcí obce, m že mít negativní dopady zejména na atraktivitu bydlení nevy ešené majetkoprávní vztahy v rozvojových plochách pro výrobu a skladování nekoncep ní ešení dopravní obsluhy plochy pro výrobu a skladování


listopad 2009

Eliminace, snížení hrozeb v ešení ÚP k eliminaci reálného poklesu po tu obyvatel a ešení problém v oblasti bydlení navrhuje územní plán dostate ný rozsah zastavitelných ploch pro bydlení, obanskou vybavenost pro zajišt ní možnosti snížení vysoké úrovn nezam stnanosti navrhuje ÚP dostatek ploch pro umíst ní nových podnikatelských aktivit v oblasti služeb a výroby ÚP navrhuje nové zastavitelné plochy pro bydlení v dostate ném rozsahu, v etstanovení zásad pro jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. ÚP neovlivní jejich vlastní územní p ípravu v dostate ném p edstihu. rozsah ploch pro bydlení bude limitován p ípravou technické a dopravní infrastruktury.Vlastní rozsah zastavitelných ploch pro bydlení vychází z reálné demografické projekce a stanovení pot eb byt . Další p ír stky ploch již budou provány formou zm ny ÚP, kde lze neúm rné nár sty regulovat. stav je dán historickým založením a vývojem obce, který se vždy nevyvíjel optimáln . ÚP m že pouze eliminovat negativní projevy v území u stávajících ploch (stanovením podmínek pro provád ní zm n v území) a návrhem ploch k p estavb (zm využití). rozsah ploch pro výrobu a skladování bude limitován p ípravou technické a dopravní infrastruktury.Vlastní rozsah zastavitelných ploch pro výrobu a skladování vychází z reálných p edpoklad pot eb t chto ploch. Další p ír stky ploch již budou provád ny formou zm ny ÚP, kde lze neúm rné nár sty regulovat. ÚP tuto situaci neovlivní. Je to nep íjemný faktor,který brání nastartování rozvoje (provedení zm n v území). P i blokaci dalšího vývoje p ípravy území, lze upustit od návrhu zm ny využití ploch a vývoj nesm rovat do jiných vhodn jších lokalit. ty lze provád t pouze zm nou ÚP. V této fázi to ješt lze regulovat.

44


D.II. VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK

listopad 2009

EŠENÉHO ÚZEMÍ

Slabé stránky ešeného území stanovené záplavové území eky Opavy, áste né omezení rozvoje. nedostate ný po et za ízení pro využívání biologicky rozložitelných komunálních odpad roste produkce sm sného komunálního odpadu dopravní zát ž (I/57) zp sobující zvýšenou prašnost a hluk. blízkost areálu výrobního charakteru v i plochám bydlení a ob anského vybavení výskyt velkých ekologicky nestabilních ploch – p dních blok , snižujících ekologickou stabilitu krajiny. Území je za azeno mezi území intenzivn využívané zejména zem lskou výrobou výskyt objemov velkých objekt v bezprost ední blízkosti hodnotných ástí sídel a cenných segment krajiny, které se významn uplat ují v obrazu obce nevyhovující p ístup k hrani nímu p echodu nedostate né ší kové uspo ádání a kvalita n kterých místních komunikací stávající sí cyklistických tras využívá v p evážné mí e stávající komunikace absence chodník podél komunikací. nedostate ná pé e o starší ob any, absence dom pro seniory, dom s pe ovatelskou službou vysoká úrove nezam stnanosti nedostatek pracovních p íležitostí


Posílení slabých stránek v ešení ÚP ÚP nenavrhuje rozvoj ve stanoveném záplavovém území ÚP v podmínkách pro využití ploch vymezuje možnosti, kde tato za ízení lze umístit ÚP v podmínkách pro využití ploch vymezuje možnosti, kde lze umístit za ízení pro do asné uložení a separování, p ípadn i zpracování odpadu(biologického) ÚP nenavrhuje nové plochy pro bydlení v blízkosti silnice I/57. Jsou vymezeny plochy pro provedení dopravního zklidn ní na silnici I/57. ÚP stanovuje pro plochy s rozdílným zp sobem využití podmínky (p ípustné a nep ípustné a podmín p ípustné) pro provád ní jejich zm n. ÚP navrhuje ÚSES a plochy krajinné zelen pro zvýšení ekologické stability území ÚP stanovuje max. výšku pro výstavbu objekt v plochách ÚP navrhuje plochu pro provedení opravy mostu p es eku Opavu ÚP vymezuje ve ejná prostranství a stanovuje podmínky pro jejich využití ÚP vymezuje nové cyklistické trasy podél eky Opavy mimo státní silnice ÚP vymezuje ve ejná prostranství a stanovuje podmínky pro jejich využití k zabezpe ení zdravotních a sociálních služeb vymezuje územní plán plochy pro ve ejnou infrastrukturu – ve ejnou vybavenost a stanovuje podmínky pro prování zm n v území; ÚP navrhuje zastavitelné plochy pro rozvoj podnikatelských aktivit

45


listopad 2009

D.III. VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A P ÍLEŽITOSTÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ Silné stránky a p íležitosti ešeného území málo lenitý terén, který nevyvolá zvýšené náklady na budování technické infrastruktury. rozsáhlé pramenné oblasti sob sta nost v zásobování pitnou vodou,kvalita pitné vody v rozhodujících vodních zdrojích je na dobré úrovni kvalitní životní prost edí, istota ovzduší, napojení obce na OV,vlastní oddílná kanalizace dopravní napojení na Polskou republiku. vedení tranzitní dopravy mimo zastav né území napojitelnost pr myslové zóny p ímo ze silnice I.t . vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy dobrý stav distribu ních sítí energetické infrastruktury plošná plynofikace obce. vysoký potenciál obnovitelných zdroj energie pom rn p íznivá v ková struktura obyvatel íznivý vývoj po tu obyvatel

uplatn ní v ešení ÚP návrh zastavitelných ploch tyto výhody pln využívá ÚP tyto oblasti chrání pro další generace ÚP tuto výhodu využívá, všechny lokality jsou napojeny na vodovod a v ešení rozvoje se respektuje ochrana vodních zdroj navrhovaná ešení v doprav i lokalizaci nových ploch pro bydlení a výrobu by nem la vést ke zhoršování podmínek obytného a rekrea ního prost edí na území obce. všechny zastavitelné plochy se navrhuje napojit na obecní OV ÚP navrhuje posílení této p íležitosti návrhem úpravy mostu p es eku Opavu do PR tato výhoda je ÚP pln využívána a nové zastavitelné plochy pro bydlení jsou navrženy mimo dosah vliv silnice I/57 a železnice ÚP tuto výhodu pln využívá a celou zónu pro výrobu a skladování napojuje z této silnice ÚP navrhuje nové stezky pro cyklisty vytvá í vhodné podmínky pro realizaci ÚP navržených ploch ÚP dopl uje rozvody plynu do všech nov navržených lokalit ÚP doporu uje jejich využití ÚP navrhuje zastavitelné plochy pro bydlení

dobrá poloha obce v blízkosti zdroj pracovních p íležitostí - Krnov, Opava.,

zvyšuje atraktivitu pro bydlení v obci. ÚP vymezuje nové zastavitelné plochy pro bydlení a rozvoj služeb

realizace ÚSES a dopln ní ploch krajinné zelen s cílem snížení splach z polí do vodote í,

ÚP navrhuje plochy pro realizaci ÚSES a krajinnou zele

možnost z izování dalších za ízení pro sb r, výkup a využívání odpad a stabilních sb rných dvor

ÚP vymezuje zastavitelné plochy pro výrobu a služby. Druh provád né výroby nebo služeb nestanovuje. Pro soust ed ní a separaci TKO lze využít zastavitelnou plochu pro rozší ení OV, která je dostate velká i pro tyto innosti


46


Silné stránky a p íležitosti ešeného území využití energetického potenciálu odpad z velkochov hospodá ských zví at, kal z OV, energeticky bohatých rostlin a biologicky rozložitelných komunálních odpad v bioplynových stanicích zvýšení podílu ploch zelen v zastav ném území a zastavení jejich úbytku výstavba nových vodních nádrží a mok ad ednostn intenzifikovat zastav né území. zklidn ní dopravy v rámci realizace projektu zklidn ní dopravy na silnici I/57. modernizace obecního vodovodu a OV. využití území pro výstavbu výroben elektrické energie z obnovitelných zdroj v rámci stárnutí populace vytvo ení za ízení sociálních služeb. posílení p im ené nabídky ploch pro bydlení. využití potenciálu krajiny pro rozvoj cestovního ruchu a rekreaci íprava pozemk pro podnikání (p i dodržení zásad urbanistické ekonomie a posílení soudržnosti obyvatel obce) a tím vytvo ení nových pracovních p íležitostí


listopad 2009

uplatn ní v ešení ÚP ÚP vymezuje zastavitelné plochy pro výrobu, druh provád né výroby nestanovuje ÚP stávající plochy ve ejné zelen vymezuje k ochran vzhledem k rozsahu vodních ploch ÚP nenavrhuje další vodní plochy. Ve zm nách ÚP lze rozsah vodních ploch zv tšit ÚP vymezuje jako zastavitelné plochy všechny dostupné proluky. ÚP vymezuje zastavitelné plochy pro realizaci prvk dopravního zklidn ní pro modernizaci, p ípadné rozší ení plochy OV je navržena zastavitelná plocha, modernizace vodovodu m že probíhat ve vymezených ve ejných prostranstvích ÚP vymezuje zastavitelné plochy pro výrobu, druh provád né výroby nestanovuje ÚP stanovuje podmínky pro ešení rozvoje za ízení sociálních služeb ÚP vymezuje nové zastavitelné plochy pro bydlení ÚP vymezuje plochy pro sport a rekreaci na vrchu Strážišt , ÚP tuto p íležitost pln využívá a navrhuje zastavitelné plochy pro rozvoj výroby, sklad a služeb v obci

47


D.IV. VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT

listopad 2009

EŠENÉHO ÚZEMÍ

i hodnocení vlivu ÚP na stav a vývoj hodnot ešeného území je vycházeno ze základního len ní hodnot na hodnoty p írodní, kulturní a civiliza ní, p itom je vnímána jejich spojitost a podmín nost v etn vlastní územní diferenciace na území obce Úvalno. Význam pro ochranu hodnot v území bude mít pravidelná aktualizace Územn analytických podklad ORP Krnov. Zde budou soust ovány všechny ochraná ské zájmy vyplývající jak z legislativy, tak i z rozhodnutí a také i nové požadavky na ochranu hodnot v území. ÚP vytvá í podmínky pro stabilizaci a rozvoj civiliza ních hodnot území s vnímání podmínek jejich územní diferenciace. Pozitivní vliv na stav a vývoj hodnot v území je realizován zejména:

írodní hodnoty: Mezi p írodní hodnoty se za azuje zejména: – životní prost edí, – írodní krajina, chrán né ásti p írody – írodní zdroje (nerostné bohatství, vodní zdroje, zdroje p írodních lé ivých vod a p írodních minerálních vod, energetické obnovitelné zdroje) – ekologická stabilita krajiny – nalezišt geomorfologických a geologických jev – da a její kvalita (zem lská a lesní) – voda (vodní plochy a toky) – apod. ÚP chrání plochy pro realizaci ÚSES – s cílem zachování, pop . zvýšení ekologické stability území. Návrh územního plánu respektuje nad azený systém ekologické stability vymezený v ZÚR MSK a jeho vymezení na území obce dále up es uje a dopl uje o lokální ÚSES. Rozsah nadregionálních, regionálních a lokálních prvk USES je patrný z grafické ásti územního plánu (výkres I.B.2.). ÚP stanovuje pravidla (zejména v ásti ešení krajiny) k ochran všech významných ástí krajiny (kap.I.A.5.). V území, ve kterém jsou narušeny dva ze t í pilí udržitelného rozvoje území (hospodá ský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel), se nelze vyhnout záboru zem lské p dy. ešení posílení významu hospodá ského rozvoje a sociální soudržnosti obyvatel vyžaduje nové investice zejména do dopravní infrastruktury a p ípravy nových ploch pro podnikání a bydlení. Novou soust ed nou obytnou výstavbu se p edpokládá realizovat p edevším v prolukách a v návaznosti na zastav né území obce. Pro rozvoj výroby, skladování a výrobních služeb jsou ur eny zejména stávající areály a k nim p ilehlé plochy. V tšina ploch je na severním okraji obce. Z cíl , které si klade ešení ÚP v oblasti ochrany prost edí a p írodních hodnot lze uvést: – ochranu p írodních hodnot; – založení ÚSES s cílem zvýšení ekologické stability území a biogeografické pestrosti krajiny; – zvýšení podílu zelen v území a snížení zorn ní; – zlepšení pr chodnosti krajiny realizací nových ú elových cest s využitím pro obsluhu zem lský a lesních ploch a pro rozvoj turistického ruchu a využití volného asu (cykloturistika, hypostezky, aj.); – podporovat výstavbu nízkoenergetických dom a zateplování stávajících staveb. – eliminovat negativní vlivy z výroby a dopravy na plochy bydlení; ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

48


listopad 2009

Kulturní hodnoty Mezi kulturní hodnoty se za azují: – nemovité kulturní památky – památková území – místa archeologických nález a naleziš – urbanistické a architektonické d dictví – kulturní tradice Kulturní památky nacházející se v ešeném území, nejsou návrhem ÚP dot eny. Z cíl , které si klade ešení ÚP v oblasti ochrany kulturních hodnot lze uvést: – ochranu kulturních památek; – ochranu míst archeologických nález a naleziš ;

Civiliza ní (antropogenní) hodnoty: Mezi civiliza ní hodnoty lze mimo jiné za adit: – osídlení (strukturu osídlení, stabilitu osídlení, soudržnost obyvatel území); – hospodá ské podmínky (zam stnanost obyvatel, územní podmínky pro podnikání, veejná infrastruktura); – kvalitu bydlení (vazby na ob anskou vybavenost, umíst ní bydlení ve vztahu k životnímu prost edí, dopravní vazby na další zastav né ásti sídla, obytné prost edí, veejné, vyhrazené a soukromé prostory, apod.); – vybavení území ve ejnou infrastrukturou (kvalitní komunikace, napojení sídla na technickou infrastrukturu, technické zajišt ní fungování sídla vedoucí k minimalizaci vliv sídla na životní prost edí- išt ní odpadních vod, ekologická likvidace TKO, spalování ušlechtilých paliv, apod.); Není p edpokládána podpora rozptýleného osídlení. Tento p ístup umož uje zlepšení podmínek pro kvalitní životní prost edí, zachování prostupnosti krajiny nejen s ohledem na zájmy ochrany írody, ale i propojení zastav ných území (sídel) se zelení v krajin . Výraznou a specifickou hodnotou obce je kvalitní bydlení na v tšin jeho území, navazující na širší rekrea ní podmínky okolí a regionu. Územní plán vytvá í podmínky pro zlepšení kvality bydlení a p ípravu stavebních pozemk s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné atraktivity p i dodržení zásad urbanistické ekonomie a optimálního ešení technické infrastruktury-zejména dopravy). Obec si sv j obytný potenciál buduje v návaznosti na dlouhodobý a pom rn složitý politický a hospodá ský vývoj, který je územním plánem vnímán a dále rozvíjen. ešení problém konkrétních lokalit bude p edm tem navazující dokumentace a program rozvoje obce (komunitní plánování). Návrh ÚP využívá stávající hodnoty v oblasti dobré technické infrastruktury a nové zastavitelné plochy navrhuje v návaznosti na zastav né území a tím i ekonomickou dostupnost inženýrských sítí.

Vliv vymezení zastavitelných ploch a koridor ve ejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv na hodnoty území ÚP vymezuje koridory zejména pro umíst ní liniových staveb a zárove definuje využití a význam takto vymezeného koridoru, pop . plochy. P i zpracování podrobné dokumentace vzniká dostatek prostoru v rámci vymezených ploch a koridor pro vyhledání optimálního pr hu trasy dopravní nebo technické infrastruktury. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

49


listopad 2009

Dovodit již v sou asné dob vliv územních rezerv na hodnoty území by bylo velmi p ed asné a nemusela by to být vhodná konstrukce posloupnosti d , ke kterým v bec nemusí dojít. Smyslem vymezení územních rezerv dle stavebního zákona je prov it budoucí využití území (i ve vztahu k budoucím pot ebám). Výsledkem prov ení m že být jak odstoupení od ochrany takto vymezeného území, tak i jeho zm na co do velikosti a polohy a p i ešení bude nutné vždy sledovat cíl, minimalizovat zásahy pop . ovlivn ní hodnot v území, pokud se budou v blízkosti nacházet. i citlivém vymezení ploch pro realizaci ÚSES, lze vždy docílit posílení významu hodnot v území a to zejména v oblasti krajinného rázu a posílení ekologické stability území. ÚSES p i své realizaci v území hodnoty posiluje a umoc uje jejich význam (vhodn navržený ÚSES v krajin , kde je dominantou nemovitá kulturní památka obklopená scelenými lány orné p dy, m že význam a optický vjem umocnit). Nutno ovšem konstatovat, že ÚSES m že lokáln i snížit hodnoty civiliza ní (ztíží využití území, omezí rozvoj, zkomplikuje vyhledávání tras pro liniová vedení inženýrských sítí a silnic, apod.). V m ítku celkového p ínosu pro území je však tento negativní vliv ešitelný a je menšinový co do vztahu k posílení hodnot v území. Záv rem lze konstatovat, že ÚP chrání zjišt né hodnoty, jeho vliv na vývoj hodnot není negativní. Stanovuje podmínky k – ochran stávajících hodnot – zhodnocení hodnot – jejich zachování pro další generace – rozumné symbióze existence hodnot a rozvoje území

E.

VYHODNOCENÍ P ÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLN NÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje stanovují v kap.A tyto priority územního plánování kraje pro zajišt ní udržitelného rozvoje území (vyhodnocení je provedeno pouze na priority vztahující se k ešenému území a které jsou ešitelné v ÚP): 3. Zkvalitn ní a rozvoj dopravního propojení západní ásti kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýma ov, ORP Vítkov) s krajským m stem a s p ilehlým územím R (Olomoucký kraj) a Polska. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – ÚP respektuje v ešení stávající sil. I/57 etn vymezení ploch a koridoru pro provedení sm rových a lokálních úprav ke zvýšení bezpe nosti provozu. 4. Vytvo ení podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi v etn rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – ÚP respektuje v ešení nad azenou soustavu zásobování území elektrickou energii a plynem. 5. Vytvo ení podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, eským T šínem a Haví ovem; Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – sídelní struktura není ešením ÚP narušena. ÚP zachovává sou asnou strukturu s vylou ením zakládání nových satelitních sídel. V ešení nedochází k obestavování dopravních tepen a snížení prostupnosti krajiny.


50


listopad 2009

6. Regulace extenzivního rozvoje sídel v etn vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastav ného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areál p ed výstavbou ve volné krajin . Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority - vzhledem k pozici obce ve struktu e osídlení, kvalit prost edí je rozvoj obce logický bez dalších zvýšených vedlejších nárok na dopravní a technickou infrastrukturu, kterou by bylo nutné ešit v rámci širších vazeb obce na sousední území. Zastavitelné plochy navazují na zastav né území a jsou využívány všechny dostupné proluky. 7. Ochrana a zkvalit ování obytné funkce sídel a jejich rekrea ního zázemí; rozvoj obytné funkce ešit sou asn s odpovídající ve ejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systém odvád ní a išt ní odpadních vod. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority- ÚP navrhuje koridory pro dopravní a technickou infrastrukturu do všech zastavitelných ploch.Obec má OV a ÚP navrhuje její rozší ení. 8.

Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrch , Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny; vytvá ení podmínek pro využívání p írodních a kulturn historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu p i respektování jejich nezbytné ochrany.

Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority- ÚP akceptuje návrh cyklostezky podél eky Opavy a stanovuje podmínky pro ochranu p írodních hodnot (zejména návrh nadregionálního a regionálního ÚSES) a kulturních hodnot (vrch Strážišt s rozhlednou a evidované kulturní památky). 9. Zamezení rozši ování stávajících a vzniku nových lokalit ur ených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech za podmínek podrobn ji specifikovaných v kapitolách B, Ca E. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority- ÚP nenavrhuje nové zastavitelné plochy pro rozvoj individuální-rodinné rekreace. 10. Vytvá ení územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority- ÚP vytvá í podmínky tím, že vymezuje dopravní plochy, pop . plochy ve ejných prostranství. Kdo, kdy a s ím v t chto plochách bude jezdit, již ÚP nem že stanovovat. 11. Vytvá ení územních podmínek pro rozvoj udržitelných druh dopravy (p ší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: – ostatní dopravní systémy kraje; etn preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a ú elových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – ÚP respektuje v ešení již založené cyklistické trasy (nap . cyklistická trasa Opava-Krnov) a koordinuje nové rozvojové zám ry tak, aby koncepce cyklistických tras byla dodržena.P evážná ást cyklotras vede mimo zatížené hlavní komunika ní tahy a vede zejména po ú elových, místních komunikacích a málo zatížených silnicích III. t ídy. 12. Polyfunk ní využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazb na vlastnosti a požadavky okolního územ. ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

51


listopad 2009

Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – na území obce se nenacházejí rekultivované plochy. Území bývalé skládky bude za len no do systému ÚSES jako lokální biocentrum. 13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prost edí p edevším v centrální a východní ásti kraje. Vytvá ení podmínek pro postupné snižování zát že obytného a rekrea ního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provoz . Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – ÚP vymezuje plochy pro výrobní a skladové innosti tak, aby se minimalizovaly negativní vlivy na plochy bydlení. Pro provád ní zm n ve využití ploch zastavitelných a zastav ných stanovuje ÚP podmínky v kap.I.A.6. 14. Ochrana výjime ných p írodních hodnot území v etn ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizont a významných krajinných, resp. kulturn historických dominant. P i vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – v ešení ÚP nedochází ke zhoršení sou asného stavu v ochran p írodních hodnot a krajinného rázu.ÚP stanovuje podmínky k ochrakrajinného rázu v kap.I.A.6. Vzhledem k zachování stávající struktury osídlení, nedochází ke zhoršení prostupnosti krajiny. Režim povrchových a podzemních vod není návrhem ešení v ÚP narušen. Potencionální zdroje podzemních vod v lokalit mezi obcí Úvalno a erveným Dvorem v Krnov jsou navrženy k ochrajako zóna vodohospodá ských zájm . 15. Preventivní ochrana území p ed potenciálními riziky a p írodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah p ípadných škod na civiliza ních, kulturních a p írodních hodnotách území kraje. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – ohrožení území potencionálními riziky a írodními katastrofami vyplývá pouze možnosti zaplavování východní ásti území a ohrožení území pod hrází vodní nádrže Poche . K ochran území p ed povodní jsou v území stanovena záplavová území. ÚP zde nenavrhuje zastavitelné plochy. Území zvláštní povodn pod vodním dílem Poche do území obce Úvalno zasahuje minimáln a v dot eném území se nenachází žádné civiliza ní a kulturní hodnoty. 16. Respektování zájm obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Vyhodnocení p ínosu územního plánu k napln ní priority – zájmy obrany státu a civilní ochrany nejsou ešením ÚP dot eny.

F.

VYHODNOCENÍ VLIV NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ

F.I.

VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO P ÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROST EDÍ, PRO HOSPODÁ SKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLE ENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠT NA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE.


52


listopad 2009

Vlivy územního plánu na životní prost edí Negativní vlivy územního plánu se dle záv vyhodnocení SEA (viz samostatná textová ást Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prost edí pro ú ely posuzování vliv územních plán na životní prost edí dle zákona . 100/2001 Sb. v rozsahu p ílohy . 1 zákona . 183/2006 Sb.). mohou projevovat zejména v t chto oblastech:

– úbytek zem

lských pozemk pro rozší ení pr myslové zóny a ploch pro bydlení.

ÚP minimalizuje v rámci možnosti dopady na zábor p dy, zejména ploch ur ených pro novou výstavbu. Návrh ploch pot ebných pro územní rozvoj obce využívá všechny volné proluky uvnit hranic zastav ných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím dopln ním. Zábor pro ÚSES a krajinnou zele významný zp sobem i zhodnocuje zem lskou du tím, že do území vrací ekologickou stabilitu, snižuje dopady vodní eroze a vliv ívalových srážek na zastav né území. Ostatní zábor pro plochy bydlení, služby, výrobu a skladování a dopravní infrastrukturu nutno považovat za ústupek pro zajišt ní udržitelného rozvoje území a eliminaci nevyváženého stavu v oblasti sociální soudržnosti obyvatel a hospodá ského rozvoje obce a zejména širšího regionu, ve kterém se obec nachází.

– rozší ení pr myslové zóny p inese mírné navýšení hlukové a imisní zát že v blízkém okolí. ÚP vymezuje nové zastavitelné plochy pro výrobu a skladování do proluk vzniklých v již založené pr myslové zón . Zóna je dopravn napojena mimo plochy bydlení. Vlastní plochy zóny jsou z hlediska možného využití územn diferencovány sm rem k plochám bydlení. Na hranici s bydlením jsou navrženy plochy pro drobnou výrobu a výrobní služby. Vhodnou orientací objekt v plochách lze v rámci územního ízení vytvo it podmínky, kdy jak hluk z ploch drobné výroby, tak i z ploch pro výrobu a skladování bude eliminován na p ijatelnou mez. Zamezením pr jezdu nákladních vozidel na rozhraní ploch pro výrobu a bydlení lze negativní vlivy hluku a emisí op t výrazn snížit. Podstatou nejv tšího p ínosu pro snížení hlukové zát že je návrh p ímé dopravní obsluhy všech zastavitelných ploch pro výrobu a skladování ze silnice 1.t . mimo plochy bydlení. Jiné negativní vlivy na životní prost edí ešením ÚP nebyly shledány a z posouzení vyplývá, že jsou zanedbatelné a v území ešitelné. Vlivy zm ny územního plánu na plochy NATURA 2000 nebyly posuzovány. Celkov je možno konstatovat, že: – návrh územního plánu Úvalna spl uje nároky kladené právními p edpisy i požadavky na pot ebnou úrove bydlení a jeho technického zabezpe ení, na rozvoj podnikání v území stejn jako požadavky trvale udržitelného rozvoje a s ním související ochrany p írody a ve ejného zdraví. – návrh ešení ÚP podmínky v oblasti životního prost edí nezhorší a naopak v mnoha souvislostech zlepší a je pro soudržnost obyvatel p ínosem

Vlivy územního plánu na hospodá ský rozvoj a soudržnost spole enství obyvatel Rozbor udržitelného rozvoje území z hlediska vyváženosti t í jeho základních pilí definuje oslabení hospodá ských podmínek (p edstavující hlavní problém z hlediska zam stnanosti obyvatel) a ing.arch.Jaroslav Haluza a kolektiv spoluprac.

53


listopad 2009

sou asn se promítající i do snížení míry soudržnosti obyvatel území (sociáln ekonomických dopad ). ešení problému posílení soudržnosti obyvatel v ešeném území by m lo p inést: – posílení nabídky ploch pro podnikání v obci (snížení negativních dopad nezam stnanosti), což p edstavuje zejména návrh nových ploch pro výrobu a skladování, drobnou výrobu a výrobní služby; – optimální posílení nabídky ploch pro bydlení, ob anskou vybavenost a služby (zvýšení atraktivity bydlení, pozitivní dopad i na dlouhodobý vývoj po tu obyvatel, snížení záporného salda migrace); – zlepšení možností využití volného asu (plochy pro volno asové aktivity); – posílení identity obyvatel a sounáležitosti s obcí (ochrana kulturních a krajinných hodnot, revitalizace ve ejných prostranství);

VYHODNOCENÍ VLIVU VARIANT NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Variantní ešení nebyla p i projednání návrhu zadání uplatn na.

F.II. SHRNUTÍ P ÍNOSU ZM NY ÚZEMNÍHO PLÁNU ešené území lze hodnotit z hlediska vyváženosti vztahu územních podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel obce a z hlediska udržitelnosti rozvoje území jako nevyvážené až p im en vyvážené (dle hodnocení ÚAP). Nevyváženost podmínek pro udržitelný rozvoj území zp sobuje zejména oslabení pilí e hospodá ského rozvoje a sociální soudržnosti. Stav podmínek pro p íznivé životní prost edí je v porovnání s jinými obcemi relativn p íznivý v rámci území ORP mírn nadpr rný. Je to dáno zejména existencí OV a zajišt ním išt ní odpadních vod, plynofikace obce, dobrým zásobování el. energii a pitnou vodou a zastoupením lesní a krajinné zelen v území. S ohledem na funkci obce ve struktu e osídlení (širší antropogenní podmínky) a p írodní podmínky je p edpokladem udržitelnosti rozvoje ešeného území posílení hospodá ských podmínek v rámci ešeného území (rozší ení pr myslové zóny) a také posílení obytné a rekrea ní funkce obce, p i minimalizaci dopad v oblasti životního prost edí, zejména negativních vliv dopravy. Vyváženost jednotlivých funk ních ploch ešeného území s ohledem na širší vztahy v území (blízkost m sta Krnov) je p edpokladem p im eného rozvoje obce, který by však nem l p ekro it m ítka a limity obce (jak z hlediska tradice zástavby, zachování sociální soudržnosti obyvatel, tak i podmínek vybavenosti obce a jejího rekrea ního potenciálu). Územní plán Úvalno stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspo ádání, uspo ádání krajiny a koncepci ve ejné infrastruktury; vymezuje zastav né území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke zm stávající zástavby, k obnov nebo op tovnému využití (plochy p estavby), pro ve ejn prosp šné stavby, pro ve ejn prosp šná opat ení a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití t chto ploch a koridor . ijatá ešení územního plánu zlepšují vyváženost vztahu t í základních pilí udržitelného rozvoje. Posílení hospodá ských podmínek obce se ned je na úkor snížení kvality životního prost edí sídla. Zejména návrhy v oblasti dopravy by m ly vést ke zlepšení situace i u obytné zástavby obce.


54


listopad 2009

Z hlediska pot eb sou asné generace se jeví velmi aktuální posílení nabídky pozemk pro bydlení v rozsahu navazujícím na p edpokládané pot eby s dalšími dopady zvyšujícími atraktivitu bydlení ve m st (rozvoj denní rekreace). Hodnocení míry rizik v širším asovém vymezení je závislé do zna né míry jak na politických preferencích (odrážejících zájmy obyvatel), tak i na makroekonomickém a právním, institucionálním prost edí. V této oblasti m že územní plánování plnit role jemu vlastní. Nap . možnosti zlepšení hospoda ení s plochami pro podnikání m že výrazn ji zm nit poptávku po t chto plochách. Souasné fungování trhu a vývoj poptávky však potvrzuje velký „hlad“ po t chto pozemcích. Podobn i dlouhodobá expanze systém individuální dopravy, je determinována makroekonomickým p ístupem a nap . ekologizace da ové soustavy m že rychlost této expanze zmírnit, nikoliv však zásadním zp sobem zm nit. Na základ zpracování: – vyhodnocení vliv koncepce ÚP na životní prost edí (SEA), které bylo zpracováno dle ustanovení § 10i zákona . 100/2001 Sb. a p ílohy k §19, odst. 2, zákona . 183/2006 Sb. osobou oprávn nou podle § 19 zákona . 100/2001 Sb.; – posouzení vliv koncepce na sledované jevy uvedené v kapitole C-F ; lze konstatovat, že: – ada návrh a doporu ení k posílení vyváženosti všech t í pilí udržitelného rozvoje území je již obsažena v návrhu územního plánu. Tato doporu ení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady t chto zm n byly minimální, nebo byly zcela odstran ny; – negativní vlivy zemního plánu dle záv vyhodnocení SEA, nejsou zjišt ny a nastíná ohrožení, pop . možné vlivy jsou v dalším zpracování podrobné dokumentace zvládnutelné, aniž by došlo k ohrožení životního prost edí generace budoucí; – u rozsáhlejších zám na realizaci zastavitelných ploch pro výrobu a skladování bude nutné po ítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vliv zám podle zákona .100/2001 Sb. v platném zn ní; – návrh územního plánu nebude mít vliv na zhoršení sou asných podmínek pro p íznivé životní prost edí, pro hospodá ský rozvoj a pro soudržnost spole enství obyvatel území. Vliv zm ny na posílení hospodá ského pilí e a s ním související posílení sociální soudržnosti obyvatel je pozitivní. – ešením ÚP nedojde: o k zhoršení sou asného stavu o k prohloubení nevyváženosti jednotlivých pilí udržitelného rozvoje v území – ÚP navrhuje ešení vedoucí k zlepšení výchozího stavu v území (zejména v oblastech, ve kterých v rozboru udržitelného rozvoje území byly zjišt ny nejzávažjší disproporce mezi jednotlivými pilí i a zárove byly zjišt ny nep íznivé ukazatele dokumentující nevyvážený stav v jednotlivých pilí ích) Seznam nejd ležit jších zkratek používaných v textu EVL NRBC NRBK ORP PP PRVKÚK RBC RBK TZL

evropsky významná lokalita nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor obec s rozší enou p sobností írodní památka Plán rozvoje vodovod a kanalizací na území kraje regionální biocentrum regionální biokoridor tuhé zne iš ující látky


55


ÚP ÚP VÚC ÚSES VOC

listopad 2009

územní plán územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability kavé organické látky


56

ÚZEMNÍ PLÁN ÚVALNO VYHODNOCENÍ VLIV ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚVALNO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ( ÁST A, C-F) LISTOPAD 2009

Recommend Documents