ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP MĚLNÍK úplná aktualizace 2012
část B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
OBJEDNATEL :
Město MĚLNÍK
ZPRACOVATEL ÚAP :
HRDLIČKA spol. s r.o. Tetín 45 266 01 Beroun
ZPRACOVATEL RUR :
Atelier městského inženýrství s.r.o. Velká Dominikánská 19 412 01 Litoměřice
Projektant RUR :
Ing. Petr Hrdlička a kolektiv
[2]
akt. 2012
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Obsah dokumentace: B.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území .................................................................................................................. 4 B.1.1 SWOT analýza území ORP dle tematických okruhů .............................................................................................................. 6 B.1.2 Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí......................................................................................... 32 B.1.3 Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území ...................................................................................... 43 B.1.4 Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území ................................................................ 58 B.1.5 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel a příznivé životní prostředí.................................................................................................................................................... 72 B.2 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích ........................................................................................... 75 B.2.1 Priority ORP Mělník v územně plánovací činnosti................................................................................................................ 75 B.2.2. Problémy k řešení na území jednotlivých obcí ORP Mělník ............................................................................................... 77
Schémata : Schéma č. 1.1 Správní obvod ORP ………………………………………………………………………………………………….. ......... 5 Schéma č. 1.1.1.1 Zdroje nerostných surovin…………………………………………………………………………………………….. . 8 Schéma č. 1.1 2.1 Ochrana vod ………………………………………………………………………………………………………. ....... 11 Schéma č. 1.1.2.2 Území ohrožené povodněmi ………………………………………………………………………………………… 12 Schéma č. 1.1.4.1 Velkoplošná chráněná území, NATURA 2000……………………………………………………………………… 16 Schéma č. 1.1.6a.1 Dopravní infrastruktura……………………………………………………………………… ................................. 23 Schéma č. 1.1.6b.1 Obslouženost obcí splaškovou kanalizací……………………………………………………………………… .... 26 Schéma č. 1.1.6b.2 Plynofikace obcí……………………………………………………………………… ........................................... 27
Kartogramy : Kartogram č. 1.2.1 Ekologická stabilita území obce ...................................................................................................................... 34 Kartogram č. 1.2.2 Míra urbanizace .............................................................................................................................................. 35 Kartogram č. 1.2.3 Míra zalesnění území ...................................................................................................................................... 36 Kartogram č. 1.2.4 Intenzita zemědělské výroby ........................................................................................................................... 37 Kartogram č. 1.2.5 Míra fragmentace krajiny ................................................................................................................................ 38 Kartogram č. 1.2.6 Poloha v záplavovém území ........................................................................................................................... 39 Kartogram č. 1.2.7 Celkové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí ............................................................. 40 Kartogram č. 1.3.0 Intenzita pracovních vazeb na centrum ORP ................................................................................................. 46 Kartogram č. 1.3.1 Situace na trhu práce ...................................................................................................................................... 48 Kartogram č. 1.3.2 Sídelní předpoklady rozvoje ............................................................................................................................ 49 Kartogram č. 1.3.3 Rozvinutí podnikatelského prostředí ............................................................................................................... 50 Kartogram č. 1.3.4 Pracovní soběstačnost obce ........................................................................................................................... 51 Kartogram č. 1.3.5 Intenzita bytové výstavby ................................................................................................................................ 52 Kartogram č. 1.3.6 Pracovní přitažlivost obce ............................................................................................................................... 53 Kartogram č. 1.3.7 Kvalifikační potenciál ...................................................................................................................................... 54 Kartogram č. 1.3.8 Celkové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj ...................................................................... 55 Kartogram č. 1.4.1 Stabilita osídlení .............................................................................................................................................. 63 Kartogram č. 1.4.2 Demografická vitalita obce .............................................................................................................................. 64 Kartogram č. 1.4.3 Předpoklady k progresivnímu demografickému vývoji .................................................................................... 65 Kartogram č. 1.4.4 Migrační atraktivita .......................................................................................................................................... 66 Kartogram č. 1.4.5 Míra sociální integrace obyvatel ..................................................................................................................... 67 Kartogram č. 1.4.6 Kvalita životních podmínek ............................................................................................................................. 68 Kartogram č. 1.4.7 Celkové hodnocení soudržnosti společenství obyvatel .......................................................................... 69 Kartogram č. 1.5.1 Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ........................................... 74
Problémové listy: Problémové listy PL 1 – PL 12 .......................................................................................................................................... 122 - 130
Grafická příloha Problémový výkres 1 : 50 000
[3]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území ÚVOD Řešené území ORP Mělník se nachází na severní hranici Středočeského kraje na rozmezí Ústeckého a Libereckého kraje. ORP Mělník zahrnuje území 39 obcí a 82 katastrálních území o celkové rozloze 456,6 km2. Centrum osídlení tvoří bývalé okresní město Mělník, lokálním centrem pro oblast Kokořínska je město Mšeno. Jedná se o geograficky i funkčně pestré území, které zahrnuje úrodnou zemědělskou půdu Polabí, největší energetický zdroj Středočeského kraje, soutok dvou českých nejvodnatějších řek, plochy vinic i poměrně rozsáhlou turisticky atraktivní oblast Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. V rámci Středočeského kraje byla zpracována řada rozvojových programů a koncepcí které budou sloužit jako podklad při územně plánovací činnosti na území ORP Mělník. Jedná se zejména o následující podklady: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje – schválen Zastupitelstvem kraje dne 12. 9. 2002, aktualizace 2009 Koncepce hospodaření s odpady – schválena Zastupitelstvem kraje dne 5. 12. 2002 Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji – schválen Zastupitelstvem kraje dne 17. 9. 2007 Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje – schválen Zastupitelstvem kraje dne 10. 6. 2004 Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje – schváleny Radou Středočeského kraje usnesením č. 16-15/2004/RK ze dne 23. 6. 2004 a vydány ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje nařízením č. 5/2004 ze dne 23. 6. 2004 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje – schválen Zastupitelstvem kraje dne 10. 9. 2004 Povodňový plán Středočeského kraje – schválil Ústřední povodňový orgán (MŽP) potvrzením souladu s Povodňovým plánem ČR dne 17. 12. 2004 Územní energetická koncepce Středočeského kraje – schválena Zastupitelstvem kraje dne 18. 2. 2005 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje – 22. 3. 2005 uveřejněn v podobě vyhlášky č. 1/2005 ve Věstníku právních předpisů SK Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 – schválena usnesením Zastupitelstva kraje dne 24. 4. 2006 ÚAP Středočeského kraje vydané opatřením obecné povahy dne 19.12.2011 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Plán oblasti povodí Dolní Vltavy (schválen zastupitelstvem kraje 30.11.2009) Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe (schválen zastupitelstvem kraje 30.11.2009) Územní plánování na území ORP Mělník musí rovněž zajistit kontinuitu s platnými územně plánovacími dokumentacemi obcí.
[4]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1 SWOT analýza území ORP dle tematických okruhů B.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Ochrana nerostného bohatství, tzn. neživé části přírody, na rozdíl od ochrany všech ostatních částí přírody není zaměřena na ochranu před jeho ohrožením a zničením. Nerostné bohatství je chráněno (dle Horního zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů) proto, aby nebylo v budoucnu znemožněno jeho využití. Ke znehodnocení nerostných zdrojů může dojít v případě, že povrch ložiska je využit pro stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním ložiska (§ 18 Horního zákona). Část zásob pak zůstává vázána v ochranném pilíři stavby. Nerostné bohatství tvoří ložiska vyhrazených nerostů („výhradní ložiska“), která jsou ve vlastnictví státu, a ložiska nevyhrazených nerostů („nevýhradní ložiska“), která jsou součástí pozemku, jehož vlastníkem může být libovolná právnická či fyzická osoba. V důsledku změn v legislativě existují v současnosti i výhradní ložiska nevyhrazených nerostů. Jsou to taková ložiska nevyhrazených nerostů (obvykle stavebního kamene, písků, štěrkopísků), o kterých bylo dříve (před novelou Horního zákona č. 541/1991 Sb.) rozhodnuto, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství. K těmto ložiskům je přistupováno jako ke „standardním“ výhradním ložiskům, přestože obsahují nevyhrazené nerosty. Ochrana výhradního ložiska před znemožněním či ztížením jeho dobývání v budoucnu se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území. Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití území především prostřednictvím těchto faktorů: zdroje nerostných surovin poddolovaná území svahové deformace (sesuvy) stará důlní díla
Zdroje nerostných surovin Významnými těžitelnými ložisky na správním území ORP Mělník jsou ložiska černého uhlí (výhradní ložisko černého uhlí Mělnická pánev – oblast mezi Mělníkem a Benátkami n.J. v okresu Mladá Boleslav, pro které bylo stanoveno CHLÚ Bezno) a ložiska štěrkopísků. Jedná se o rozsáhlá ložiska, v případě černého uhlí je zásadní konflikt ložiska s významným zdrojovým územím podzemních vod. V případě štěrkopísků se jedná o velké množství ložisek, velmi často těsně na sebe navazujících. Zatímco k těžbě černého uhlí v minulosti nedocházelo, v současnosti není ložisko v žádné jeho části otevřeno (není stanoven dobývací prostor) a v nejbližší budoucnosti se otevření nepředpokládá, problematika těžby štěrkopísků je v rámci správního území ORP Mělník velmi významná. Území v ORP Mělník je součástí širší zdrojové oblasti štěrkopísků, vázané na terasové akumulace Labe, Vltavy a Jizery, která představuje jedinou významnou zdrojovou oblast štěrkopísku v rámci Středočeského kraje a zároveň také jednu z nejvýznamnějších v rámci Česka. Pro území ložisek štěrkopísků na Mělnicku jsou charakteristické: kvalitní zemědělská půda zásoby podzemních vod mimořádná exponovanost území při povodňových situacích nízká lesnatost území
[6]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Vzhledem k tomu, že značná část zásob štěrkopísku v tomto prostoru se nachází pod hladinou podzemní vody, je těžba zpravidla spojena s trvalou ztrátou kvalitní zemědělské půdy a se vznikem nových vodních ploch. V řadě ložisek probíhala v minulosti drobná povrchová těžba v „pískovnách“, které v současnosti již nejsou využívány a rekultivační práce těžbou dotčených ploch nebyly provedeny či dokončeny (např. ložisko Vraňany cca 1 km severozápadně od obce Lužec n. Vlt. mezi obcemi Vraňany a Jenišovice). „Studie limitů těžby štěrkopísku v prostoru soutoku Labe a Vltavy“ (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2004) doporučila umožnit dílčí rozšíření těžby u Vliněvsi. U Čečelic se jedná o těžbu štěrkopísků probíhající v lokalitě na hranici správního území ORP Mělník cca 2 km jihovýchodně od obce. Geologie ložiska je geneticky úzce vázána na mohutnou akumulační činnost toku Labe, na spodnoturonském podloží jsou uloženy terasové sedimenty Labe, reprezentované písčitými a štěrkovými náplavy. Menší ložisko štěrkopísků je těženo povrchově u Nebužel. Vzhledem k tomu, že se jedná o regionálně významné problémy, je ložiskům štěrkopísků věnován problémový list PL10 a ložisku černého uhlí problémový list PL13. Ložiska černého uhlí a štěrkopísků jsou přehledně zakreslena ve schématu č. 1.1.1.1. U Mšena se nachází menší vytěžené ložisko cihlářských surovin, větší ložisko cihlářských surovin je u Nebužel (ve spojitosti s ložiskem štěrkopísků). Stará důlní díla, poddolovaná území a svahové deformace (sesuvy) se na správním území ORP Mělník vyskytují pouze v nevýznamném rozsahu.
Tabulka B.1.1.1 SWOT Horninové prostředí a geologie Silné stránky
Slabé stránky
četná ložiska štěrkopísků (některá těžena) rozsáhlé ložisko černého uhlí (netěženo) malý rozsah starých důlních děl, poddolovaných území, svahových deformací Příležitosti
absence výskytu dalších druhů nerostných surovin
Hrozby
uchování podstatné části existujících zdrojů neobnovitelných nerostných surovin pro případné využití příštími generacemi snížení požadavků na dobývání nerostných zdrojů v důsledku rozvoje recyklace stavebního odpadu
masivní exploatace nerostného bohatství v krátkém časovém horizontu
[7]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.2 Vodní režim Řešené území se nachází na soutoku dvou nejdelších a nejvýznamnějších českých řek Vltavy a Labe. Souběžně s tokem Vltavy vede řešeným území Vraňansko – Hořínský plavební kanál, který ústí samostatně do Labe naproti mělnickému zámku. Severovýchodní část řešeného území odvodňují dva vodní toky Pšovka protékající Kokořínským dolem a Liběchovka přicházející do řešeného území v obci Medonosy. Na jihu řešeného území – mezi územími obcí Byšice a Čečelice protéká Košátecký potok. Všechny uvedené vodní toky jsou vodohospodářsky významnými vodními toky dle vyhl. č.470/2001 Sb. Větší část řešeného území (pravý břeh Labe a západní okraj) spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Území na levém břehu Labe náleží ke zranitelným oblastem dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na poměrně rozsáhlém území byla stanovena ochranná pásma vodních zdrojů. Jedná se o vodní zdroj Mělnická Vrutice, skládající se z velkého množství jímacích objektů svedených do čerpací stanice Mělnická Vrutice (umístěné v k.ú. Jenichov). Druhým vodním zdrojem se stanovenými ochrannými pásmy je zdroj Liběchovka s jímacími objekty v údolí Liběchovky. Uvedená území sloužící k ochraně vod jsou přehledně zakreslena ve schématu č. 1.1.2.1. (z ochranných pásem vodních zdrojů jsou zakreslena plošně nejrozsáhlejší vnější pásma). Vysoké odběry podzemní vody ze zdroje Mělnická Vrutice způsobují nestabilitu vodního režimu v povodí Pšovky (viz PL8). Vzhledem ke geografickým podmínkám ORP je velmi důležitou oblastí vodního režimu ochrana před povodněmi. Pro vodní toky Labe, Vltavy, Liběchovky, Pšovky i Košáteckého potoka byla stanovena Vodoprávním úřadem krajského úřadu Středočeského kraje záplavová území vč. aktivní zóny záplavového území. Záplavové území Q100 zasahuje do významné části území obcí Tuhaň, Kly, Hořín a Lužec nad Vltavou. Pro zmírnění dopadů povodňových průtoků na zastavěné území sídel byla navržena řada protipovodňových opatření, spočívající v kombinaci pevných staveb (hrází a zdí) s mobilními opatřeními. Protipovodňová opatření na Vltavě pro ochranu obcí Hořín Lužec a Vraňany již byla realizována, opatření na Labi pro ochranu Mělníka jsou v realizaci. Kromě stanoveného záplavového území je na území ORP evidováno ještě území zasažené zvláštní povodní. Jedná se o výpočtové povodně způsobené havárií vodního díla. Zvláštní povodně byly stanoveny pro různé alternativy (havárie VD Slapy, Želivka, Orlík), plošně nejrozsáhlejší vychází zvláštní povodeň od vodního díla Orlík. Území ohrožené zvláštní povodní zasahuje téměř celé území obcí Lužec nad Vltavou , Hořín, Dolní Beřkovice a Horní Počáply. Rozsah stanoveného záplavového území a území zvláštní povodně je přehledně zakresleno ve schématu č. 1.1.2.2 Území ohrožené povodněmi. Problém záplavových území je řešen v problémovém listu PL6.
[9]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Tabulka B.1.1.2 SWOT Vodní režim Silné stránky
Slabé stránky
územím protékají dvě nejvodnatější české řeky v území se nacházejí vydatné a kvalitní zdroje pitné vody v území vznikají nové vodní plochy v lokalitách po těžbě štěrkopísku
Příležitosti
území při soutoku řek je ohroženo záplavami povrchové i podzemní vody jsou znečišťovány komunálními odpadními vodami v sídlech bez kanalizační sítě a ČOV vodní zdroje a povrchové vody jsou ohrožovány intenzivní zemědělskou činností Hrozby
možnost rozvoje rekreačního využití nových vodních nádrží po těžbě štěrkopísku úprava režimu odtoku povrchových vod u menších toků a v krajině zpomalováním odtoku vody (drobné nádrže, průlehy, vsakovací pásy)
nadměrné čerpání podzemních vodních zdrojů může ovlivnit vodní režim povrchového odtoku (Pšovka) nadměrné zvyšování rozsahu zpevněných ploch vede ke zrychlování odtoku vody z území a tím k destabilizaci vodního režimu
[ 10 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.3 Hygiena životního prostředí Ovzduší Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou Elektrárna Mělník (ČEZ, a.s.) a automobilová doprava. Ve městě Mělníce se nachází několik velkých zdrojů znečišťování (REZZO 1), na území celého ORP pak řada zdrojů středních a malých. Imisní situaci v území ORP nejvíce ovlivňují obecně špatné rozptylové podmínky (zejména v jižní části – v Mělníce je četnost výskytu bezvětří 19%), automobilová doprava, lokální topeniště na tuhá paliva, velké a střední zdroje znečištění lokalizované na území ORP a dálkové přenosy škodlivin (Spolana Neratovice, další významné zdroje ve Středních a Severních Čechách). Negativní vliv Elektrárny Mělník se, vzhledem k výšce komínů, projevuje spíše daleko za hranicemi území ORP Mělník (zejména ve východním směru). Část správního území ORP Mělník se nachází ve vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) dle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o území, v němž došlo ve sledovaném období k překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek). Dle posledního zveřejněného vymezení (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší) na základě dat za rok 2010, v členění dle území pověřených obecních úřadů, je do OZKO zařazeno celkem 94 % území ze správního území POÚ Mělník a 100% území POÚ Byšice (překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro znečišťující látku suspendované částice frakce PM10 - denní imisní limit). Škodlivina PM10 (dříve jako „polétavý prach“) je frakcí prašného aerosolu se sférickou velikostí částic do 10 μm, jejím hlavním zdrojem je automobilová doprava. Roční imisní limit pro látku NO2 nebyl překročen. Na území POÚ Mšeno je do OZKO dle dat z roku 2010 zařazeno 55,4 % území (překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro znečišťující látku suspendované částice frakce PM10 - denní imisní limit). Na 32,0 % území v rámci POÚ Mělník a též 13,5 % území POÚ Byšice došlo k překročení cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky – benzo(a)pyren B(a)P. Cílový imisní limit pro arsen nebyl na území ORP Mělník překročen.
Nakládání s odpady Ve správním území ORP Mělník představují největší zařízení odpadového hospodářství zařízení v areálu Elektrárny Mělník (ČEZ, a.s.). V lokalitě Panský les západně od Horních Počapel je provozováno rozsáhlé složiště popílku (kapacita v řádu desítek milionů m3) a rovněž odkaliště. Skládka komunálního odpadu je provozována jediná – na jihozápadním okraji Mšena. Jedná se o relativně malou skládku TKO. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje (SKS, s.r.o., Kladno, 2004, aktualizace 2008) je v Dolních Beřkovicích provozováno překladiště směsných komunálních odpadů (BEC odpady, Lovosice) a třídírna a lisovna plastů (TILIA Mělník, s.r.o.). Spalovna odpadu a zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu se na území ORP Mělník nenacházejí. Plán odpadového hospodářství stanovuje základní priority: 1) předcházení vzniku odpadů 2) materiálové využití odpadů 3) energetické využití odpadů Mezi cíli jsou uvedeny např.:
[ 13 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
vytváření integrovaných systémů nakládání s komunálním odpadem obcemi nebo svazky obcí přeměna současných skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady snižování množství skládkovaných odpadů snižování množství a podílu skládkovaných bioodpadů (BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad), rozvoj domácího a komunitního kompostování 5) zvyšování výtěžnosti separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo barevné a bílé, nápojové kartony) 6) snižování množství produkovaných nebezpečných odpadů 1) 2) 3) 4)
Obecně není podporována výstavba skládek odpadů v nových lokalitách, skládkování odpadů bez jejich jakéhokoliv dalšího využití je považováno za nejhorší možnost, jak organizovaně nakládat s odpady. Ve všech obcích nad 1 000 obyvatel je doporučena výstavba sběrných dvorů, určených zejména ke shromažďování objemného odpadu, odpadu ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných složek komunálního odpadu.
Staré zátěže Ve správním území ORP Mělník je evidováno několik desítek lokalit, v nichž v minulosti došlo ke znečištění životního prostředí (půdy, podzemní a povrchové vody, horninového prostředí aj.). Většinou se jedná o bývalé „obecní“ či obdobné jiné skládky z období před zavedením účinných právních norem. Výrazně méně jsou, pravděpodobně i z důvodu složitějšího zjištění, zastoupeny lokality průmyslového charakteru, sklady pohonných hmot, provozovny koncentrované zemědělské výroby aj. V evidenci MŽP je na území ORP Mělník celkem 43 lokalit „starých zátěží“, v evidenci KÚ Středočeského kraje 22 lokalit (Staré zátěže Středočeského kraje – inventarizační studie. Ochrana podzemních vod, s.r.o., Praha, 2006). Tabulka B.1.1.3 SWOT Hygiena životního prostředí Silné stránky
Slabé stránky
vysoká kvalita životního prostředí v severní části území ORP (CHKO Kokořínsko a její východní okolí) rozvinutá soustava centrálního zásobování teplem s volnou kapacitou fungující systém nakládání s odpady snižování množství odpadů ukládaných na skládky, tj. dále nevyužívaných Příležitosti
nízká kvalita životního prostředí v jižní části území ORP – znečištění ovzduší (vymezení OZKO), vysoká dopravní zátěž (hluk, emise znečišťujících látek, ohrožení a stres), neatraktivní krajinný rámec ploché zemědělské krajiny zdevastované území prostoru EMĚ a jeho okolí nevhodná lokalizace přístavu Mělník velké množství lokalit starých zátěží Hrozby
snížení zátěže obyvatelstva realizací některých staveb silniční dopravy prohloubení účinnosti systému nakládání s odpady řešení problémů s využitím dotačních titulů (MŽP, KÚ, EU)
neřešení problémů životního prostředí v městě Mělníku a jeho jižním a západním okolí překročení projektovaných kapacit složiště popílku v EMĚ kontaminace podzemních vod únikem škodlivých látek z lokalit starých zátěží
[ 14 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny je zajištěna zejména formou územní ochrany. Druhová ochrana je velmi často vyjádřena vymezením chráněného území, speciálně v případě území zařazených do soustavy NATURA 2000 (území jsou vymezena za účelem ochrany určitého druhu bioty či typu stanoviště – „předmětu“ ochrany). Problematická je tzv. obecná ochrana přírody (a krajiny), ve sféře územního plánování se uplatňující v podobě ochrany (a vytváření) územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny, významných krajinných prvků, krajiny jako celku (přírodní parky, obecná ochrana krajinného rázu). ÚSES, vymezovaný ve třech hierarchických úrovních (nadregionální, regionální, lokální – místní), se od svého legislativního vzniku (zákon č. 114/1992 Sb., účinnost od 1.6.1992) stal náplní územně plánovací dokumentace zásadní významnosti. Dle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) je vymezován v podobě „veřejně prospěšného opatření“, tedy s využitím institutu, pro jehož naplnění je možno v krajním případě předmětný pozemek i vyvlastnit. Takto stanovené právní síle ÚSES neodpovídá přístup většiny ze zpracovatelů ÚPD, úřadů územního plánování, obcí, krajů, státu (MŽP, MMR), ale zejména orgánů ochrany přírody. Na území ORP Mělník jsou nejvýznamnějšími územími z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1) Kokořínsko a jihovýchodní okolí Statut CHKO, navazující území na jihu PPk (Rymáň), maloplošná zvláště chráněná území (dominující PR Kokořínský Důl), Ramsar Site Mokřady Liběchovky a Pšovky, EVL NATURA 2000, funkční skladebné části ÚSES všech tří hierarchických úrovní – včetně dvou nadregionálních biocenter (Kokořínský důl, Řepínský důl). Zásadním problémem je nepůvodní druhová skladba většiny lesních porostů. 2) Lužní lesy a vlhké louky v širším území soutoku Labe a Vltavy Maloplošná zvláště chráněná území, EVL NATURA 2000, funkční skladebné části ÚSES všech tří hierarchických úrovní (u nadregionální pouze biokoridor). Zachovány pouze zbytky původních lužních lesů, často degradované nevhodným hospodařením či změnami vodního režimu („tvrdá“ forma regulace obou řek). 3) Plochy vinic na Turbovickém hřbetu Význam zejména krajinářský a historicko-kulturní. Velké množství původních vinic zaniklo, charakteristické stavby ve vinicích zanikly či existují jako ruiny.
[ 15 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Tabulka B.1.1.4 SWOT Ochrana přírody a krajiny Silné stránky
Slabé stránky
prostor CHKO Kokořínsko (pískovcová skalní města, hluboká údolí – doly, mokřady Liběchovky a Pšovky, vodní prvky zejména na Pšovce) a PPk Rymáň existence speciálního orgánu ochrany přírody a zároveň odborné státní organizace – Správy CHKO Kokořínsko prostor soutoku Labe a Vltavy – přírodní, krajinný a kulturně-historický význam vinice v jižně orientovaných opukových svazích na pravém břehu Labe (Turbovický hřbet) – význam zejména krajinářský
Příležitosti
umělé zalesnění podstatné části území CHKO Kokořínsko smrkem, borovicí, v menším rozsahu i dubem červeným, borovicí černou, modřínem zničení většiny lužních lesů v nivách Labe, Vltavy, dolní Pšovky kritický nedostatek vody v Pšovce i v půdách její nivy na dolním toku v důsledku neúnosného čerpání podzemních vod (i z důvodů čistě komerčních) „tvrdá“ forma technických úprav Labe a Vltavy z počátku 20. století, uplatňovaná znovu i na začátku 21. století (opatření po povodni 2002) degradace většiny drobných vodních toků v zemědělské krajině na meliorační kanály intenzivně zemědělsky využívaná krajina v jihozápadní a jižní části území, s minimálním zastoupením prvků trvalé vegetace Hrozby
důsledná územní a druhová ochrana využití institutu ÚSES k obnově ekologické stability zejména v zemědělské krajině jižní části území ORP výsadba autochtonních druhů dřevin při obnově lesa, prioritně v CHKO Kokořínsko renaturalizace „ostrova“ Mrkvice (útlum zemědělství, potenciál rozvoje cestovního ruchu – vytvoření harmonické krajiny) zvýšení diverzity přírody a krajiny vodními plochami vzniklými v důsledku těžby štěrkopísků obnova hrdosti lokální komunity na tradice vinařství využití řady dotačních titulů ke zlepšení přírodního a krajinného stavu území (dosadby zeleně, revitalizace vodních toků a niv, protierozní opatření atp.)
neřešení problematiky vymezování a realizování ÚSES jakožto výlučně odborné činnosti – erudice na straně zpracovatelů dokumentací a úředníků orgánů ochrany přírody realizace záměrů staveb v přírodovědně a krajinářsky významných územích neúcta ke krajině jakožto součásti přírodního a kulturního dědictví úplná ztráta či podstatné snížení významu vinařských tradic, uplatňujících se zásadním způsobem ve vnímání typické krajiny Mělnicka
[ 17 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská půda Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Podrobnosti stanovuje vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená, na základě Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, s platností od 1.1.1997), příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany ZPF. Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Zemědělský půdní fond na území ORP Mělník má různou bonitu. V jihozápadní a jižní nížinné části, tvořené půdami v širokých nivách a na akumulačních terasách řek Vltavy a Labe, se vyskytují převážně vysoce bonitní, zemědělsky intenzivně využívané půdy (třída ochrany I. a II. – půdy na spraších, nivní půdy). Místy však na štěrkopískových terasách vznikly pouze půdy průměrné a podprůměrné bonity (třídy ochrany III., IV.). V severní části území ORP se vyskytují především písčité, málo produktivní půdy, řazené do tříd ochrany III. – V.
Les Lesem jsou dle Lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), tj. lesními pozemky a jinými pozemky (např. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy). Výměra PUPFL na území ORP Mělník se výrazně liší mezi severní (plošně rozsáhlejší) a jižní částí území. Jižní (zejména jihozápadní) část je téměř bezlesá, s výjimkou několika fragmentů lužních lesů (dub, olše, vrby, jasan, topoly, jilm) a ojedinělých borových či akátových (výjimečně dubových) lesíků na neúživných štěrkopíscích. V severní, zemědělsky převážně hůře využitelné části území ORP, se lesní porosty vyskytují v rozsáhlých porostech. Jejich dřevinná skladba je převážně druhotná, převažuje borovice lesní, smrk ztepilý, bříza, doubravy či bučiny se zachovaly pouze ve fragmentech. Často byly plochy zalesňovány i zcela nevhodnými cizokrajnými dřevinami – borovicí černou, akátem, dubem červeným, případně i douglaskou tisolistou či borovicí vejmutovkou. Kvalita lesní půdy není v ÚAP sledována. Vyjádřena je zařazením lesní půdy (PUPFL) k lesním typům v rámci lesních plánů (LHP, LHO, OPRL). Lesy jsou v kategoriích dle Lesního zákona č. 289/1995 Sb. evidovány jako: 1) lesy hospodářské převaha funkcí hospodářských – dřevoprodukčních v praxi označovány jako lesy kategorie 10 2) lesy ochranné převaha funkcí nehospodářských – ochranných v praxi označovány jako lesy kategorie 21 v podmínkách ORP Mělník zejména lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, kde svou přítomností působí k ochraně těchto stanovišť (sutě, prudké svahy a strže apod.) – lesy subkategorie 21a [ 18 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
3) lesy zvláštního určení převaha funkcí nehospodářských – prioritní funkce určena zařazením k určité subkategorii způsobem ustanovení rozlišeny na: LZU ze zákona (§ 8, odst. 1) - v praxi označovány jako lesy kategorie 31, dále pak v subkategoriích 31a, 31b, 31c (dle písmen v § 8, odst. 1 zákona) LZU vyhlášené (§ 8, odst. 2 zákona) - v praxi označovány jako lesy kategorie 32, dále pak v subkategoriích 32a – 32h (dle písmen v § 8, odst. 2 zákona) s platností nového Lesního zákona č. 289/1995 Sb. neexistuje bývalá kategorie lesů postihovaných imisemi Tabulka B.1.1.5 SWOT Zemědělský půdní fond pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky
Slabé stránky
rozmanité přírodní podmínky vhodné pro tradiční zemědělskou produkci i ekologické zemědělství (zejména CHKO Kokořínsko) kvalitní ZPF v Polabí silná tradice zemědělského hospodaření, vinařství a zelinářství vysoce zalesněné území v severní části území ORP Příležitosti
pokles přirozené úrodnosti dlouhodobě intenzivně využívaného ZPF úbytek ZPF v posledních 15 letech téměř úplná absence lesních porostů v jižní části území ORP vysoká náchylnost lesních monokultur k ekologickým kalamitám (znečištění ovzduší, hmyzí škůdci, poškození větrem či sněhem) Hrozby
podpora extenzivních forem zemědělského hospodaření v méně příznivých podmínkách využití zemědělské půdy k výrobě obnovitelných energetických surovin realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti zalesňování vhodně zvolených málo produktivních zemědělských půd a ostatních ploch obnova lesa s využitím původních druhů dřevin
pokračování úbytku zemědělské půdy v důsledku výstavby i zalesňování pokračování nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku globální klimatické změny (záplavy, vodní i větrná eroze) nedostatek finančních prostředků na realizaci komplexních pozemkových úprav trvající preference smrku a borovice při obnově lesa
[ 19 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.6a Veřejná dopravní infrastruktura Území ORP Mělník zasahují veškeré typy dopravy – silniční, železniční, leteckou, říční i nemotorovou (cyklistickou a pěší). Z hlediska silniční dopravy je území obslouženo dálnicí D8 – sjezd KM 18. Územím prochází silnice I. třídy I/9 (Praha – Česká Lípa – Rumburk) a I/16 (Řevničov – Královec). Silnice I. třídy tvoří základní rámec pro obsluhu jádrového území města Mělník. Je třeba posilovat vztah Mělník – Mladá Boleslav (I/16), včetně plánovaných přeložek úseků mimo zastavěné části území. Silnice I/9 je považována v trase za stabilizovanou, avšak do budoucna se předpokládá snížení zátěže tranzitní dopravy v úseku podél Liběchovky (Dubá – Liběchov) a využití relace Mělník – Mladá Boleslav – R10 (Liberec). V návrhu existují studie pro vedení úseků silnic I/9 a I/16 na území Mělníka ve variantách. Z komunikací II. Třídy jsou zde zastoupeny II/246, II/259, II/261, II/273 a II/274. Zbylá část území je obsloužena komunikacemi III. třídy a účelovými komunikacemi. V území – především v okolí přivaděče od dálnice D8 - chybí odstavná parkoviště pro nákladní vozidla. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu nákladních vozidel může v území docházet k zahlcení dopravní sítě těmito odstavenými vozidly. Železniční doprava je v území zastoupena tratěmi regionálního i mezinárodního významu. Územím prochází 1. tranzitní koridor (trať č. 90), ale je situován pouze v jižní části území a zastávky zde umístěné jsou pouze pro osobní spoje. Dále jsou pak v území trati č. 72, 76 a 94. Pro obsluhu jádrového území Mělníka má největší význam tzv. pravobřežní trať Nymburk – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem. Slouží pro dopravu regionálního významu (Štětí – Mělník – Neratovice – Nymburk/Kolín). Pro obsluhu území severozápadně od Mělníka slouží trať č. 76 (Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav). Trať č. 94 (Vraňany – Lužec nad Vltavou) tvoří slepé rameno napojené z trati č. 90. Tato trať má důležitý význam pro obsluhu území a měla by proto zůstat zachována. Pro obsluhu neobytného území kolem nádraží Mělník, v oblasti Pšovky a zejména přístavu slouží také lokální vlečky. Dle nadřazené územně plánovací dokumentace Pražského regionu do území na západním okraji zasahuje plánovaná vysokorychlostní trať, jako propojovací větev s tratí č. 90 – v oblasti železniční stanice Vraňany. Říční doprava je v území zastoupena přístavem Mělník – situován je pod soutokem Vltavy a Labe - který slouží jako překladiště (vazba voda – železnice - silnice). Přístav je umístěn na pravém břehu řeky Labe, avšak jeho rozvoj je územně limitován. V území přístavu dochází rovněž ke střetu s ochranou přírody a krajiny (nadregionální biokoridor a lokalita Topůlky). Dochází ke zvýšení nivelety území (ochrana proti povodním) na úkor vymezených prvků ÚSES. Dále chybí kapacitní návaznost tohoto přístavu na ostatní druhy dopravy. Dle generelu řešení splavnění Vltavy je uvažováno s třídou splavnosti Va. Územně je přijatelný rozvoj do prostoru bývalých Loděnic. V roce 2010 bylo provedeno napojení přístavu na silnici I/16. Mimo obchodního (nákladního) přístavu, který se specializuje na nadměrné náklady jsou v ÚPD obcí Mělník a Hořín vymezeny tři nové přístavní hrany a přístavy pro rekreační využití. Jedná se o lokalitu u Vinařství Mělník ( pravobřežní strana Labe), dále o lokalitu levobřežní – u starého mostu a o lokalitu Hořín – zdymadla. Celá trasa laterálního kanálu je vhodná pro rekreační využití vodní dopravou, včetně využití potenciálu sídel na Vltavě v rámci ORP. Připravuje se vyhlášení vodního díla Laterální kanál jako technické památky. Letecká doprava je v území zastoupena 2 heliporty na území Mělníka a letištěm pro provoz malých letadel v Hoříně. Z hlediska letecké dopravy je třeba zajistit vyhovující podmínky pro
[ 20 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
vzlet a přistání vrtulníků v zástavbě města, zejména pro lety RZS a pro potřeby nemocnice. Heliport je zabezpečen vymezením koridorů v platném ÚP Mělník. Z důvodů rozšiřování zastavitelných ploch obce Hořín je navrhováno zrušení letiště (viz problémový list PL7). Cyklistická doprava je v oblasti zastoupena především cyklotrasami. Tyto cyklotrasy jsou ve správě a evidenci KČT. Jsou vymezeny trasy jak v oblasti údolní (Vltava – Labe), tak v oblasti CHKO Kokořínsko. Je však třeba cyklotrasy vhodně doplňovat cyklostezkami s dopravně – obslužnou funkcí. Mezi nejvýznamnější cyklotrasy v oblasti ORP patří cyklotrasa Berlín – Praha – Vídeň vedoucí po pravém břehu Labe a Vltavy. V roce 2010 došlo k vybudování úseku cyklostezky Horní Počáply – Vliněves – Zelčín. Jedná se o ucelený úsek cca. 19 km stezky pro chodce a cyklisty, oddělené od motorové dopravy. Hromadná doprava osob je v řešeném území realizována dopravními prostředky silničními a železničními. V oblasti je realizována jak městská, tak i meziměstská hromadná doprava osob. Hromadná doprava je ve většině případů využívána pro cesty za prací, a to především ve směru na hlavní město Praha. Je zastoupeno autobusové spojení a to jak dálkového charakteru (Česká Lípa - Praha), tak charakteru regionálního (Mělník - Neratovice – Praha, Mělník – Štětí). Místní spoje obsluhují území ORP, ale hustota spojů zejména v oblasti Kokořínska je nedostatečná. Hlavní jevy z oblasti dopravy jsou přehledně zakresleny v přiloženém schématu.
[ 21 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
Tabulka B.1.1.6a SWOT Veřejná dopravní infrastruktura Silné stránky
Slabé stránky
Územní připravenost pro vybudování kapacitních dopravních spojnic, zejména na Prahu Plány obchvatů jsou součástmi územních plánů obcí a územních celků
Příležitosti
Průtahy hlavních páteřních komunikací zastavěnou oblastí. Území není dopravně obsluhována kapacitní komunikací – pouze sjezd z dálnice D8 u Nové Vsi. Poloha přístavu Mělník obklopeného obytným územím. Nedostatečná dopravní obsluha území hromadnou dopravou v odlehlejších částech ORP. Absence hlavního železničního koridoru, procházejícího územím. Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Slabá obslužnost dopravou CHKO Kokořínsko. Hrozby
Čerpání financí z evropských fondů pro stavby dopravní infrastruktury Pro rozvoj cykloturistiky je možné využít podkladů cyklogenerelu středočeského kraje Plány obchvatů a zkapacitnění komunikací v územních plánech obcí a investičních záměrech správců komunikací Podporou hromadné dopravy zlepšit dopravní obslužnost ORP Podpora cyklistiky pro dopravní obsluhu území
Nedokončení plánovaných obchvatů obcí Skokové zvýšení intenzit dopravy na komunikační síti Vyšší nehodovost vyplývající z růstu dopravy Při realizaci obchvatů a nových kapacitních komunikací mohou být střety s ochranou přírody Provoz přístavu Mělník může být ovlivněn nerealizací opatření pro splavnost na dolním toku české části Labe a nerealizací opatření pro splavnost při přestavbě vodní cesty v Sasku.
[ 22 ]
ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
akt. 2012
B.1.1.6b Veřejná technická infrastruktura Obsloužení území technickou infrastrukturou není rovnoměrné v celém území ORP. Na dobré úrovni je v celém ORP pouze zásobování pitnou vodou a elektrickou energií. Pitnou vodou z veřejného vodovodu jsou zásobována území všech obcí s výjimkou obce Medonosy. Vodovodní síť v řešeném území je součástí rozsáhlé vodárenské soustavy KSKM (Kladno – Slaný – Kralupy – Mělník), která zajišťuje vysokou zabezpečenost dodávek pitné vody. Pouze obec Nosálov je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu nenapojeného na vodárenskou soustavu. Na území ORP se nacházejí zdroje vodárenské soustavy Liběchovka a Mělnická Vrutice. Pro zajištění budoucího udržitelného rozvoje je nezbytné udržet bilanci odběrů ve zdrojích (zejména u Mělnické Vrutice) v rovnováze s minimálními odtoky povrchových vod (potok Pšovka) – PL8. Nejlepší obsluha inženýrskými sítěmi je v jádrové aglomeraci města Mělník. Kanalizační síť zakončená ČOV je pouze v menší části řešeného území (na území Kokořínska pouze ve Mšeně), chybí i v některých obcích podél Labe. Území obcí s fungující splaškovou kanalizační sítí zakončenou ČOV je přehledně zakresleno ve schématu č. 1.1.6b.1. Návrhem na odkanalizování obcí se zabývá Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Stanovení koncepce odkanalizování patří k hlavním úkolům územního plánování obcí. Plynofikace se omezila pouze na jižní a jihozápadní část řešeného území. Celé území Kokořínska včetně města Mšeno nebylo plynofikováno. U menších obcí na Kokořínsku s rozptýlenou a převážně rekreační zástavbou nelze počítat s výhledovou plynofikací. V tomto regionu je nutno podpořit využívání alternativních zdrojů energie. Město Mělník je zásobováno teplem přivaděčem z elektrárny Mělník. Elektrická energie je rozvedena v celém řešeném území. Na území ORP (v k.ú. Horní Počáply a Křivenice se nachází energetický zdroj Elektrárna Mělník. Jedná se o 3 bloky lokalizované v Horních Počáplech u Mělníka.
Tepelný výkon
Elektrický výkon
Blok
Provoz
EMĚ I
teplárenský
EMĚ II
kondenzační
440 MW
EMĚ III
kondenzační
500 MW
750 MWt
Celkem
330 MW
1 270 MW
Vzhledem k situování tohoto zdroje procházejí přes území ORP trasy koridorů nadzemního vedení VVN s ochrannými pásmy, které vytvářejí bariéru pro případný rozvoj obcí a snižují estetickou hodnotu krajiny. Nejvýznamnější je vedení VVN 400 kV na území obce Liběchov. Přes západní část území ORP Mělník procházejí tranzitní trasy VVTL plynovodů s širokým bezpečnostním pásmem. Tyto trasy se v některých úsecích přibližují zastavěnému území sídel (např. Spomyšl, Jevišovice, Býkev, Zelčín).
[ 24 ]