ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP POHOŘELICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP POHOŘELICE 4. úplná aktualizace

B. Rozbor ozbor udržitelného rozvoje území

Objednatel:

Město Pohořelice Vídeňská 699, 691 23 Pohořelice

Pořizovatel:

Městský úřad Pohořelice Odbor územního plánování a stavební úřad

Zpracovatel:

Arch.Design, s.r.o. Sochorova 23, 616 00 Brno tel.: +420 541 420 911 www.archdesign.cz

Středisko: Zodpovědný projektant: Vypracoval:

Datum: Číslo paré:

410 – atelier 1 Ing. arch. Anna Kolegarová Mgr. Ondřej Hrejsemnou

7/ 2016

ÚAP ORP POHOŘELICE

4. AKTUALIZACE

OBSAH:

1.

ÚVOD .................................................................................................................................................... 5

1.1. 1.2. 2.

Stručná charakteristika řešeného území ............................................................................................... 5 Podklady pro RURÚ – údaje o území ..................................................................................................... 7

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TEMATICKÉ ROZBORY ....................................... 7

2.1.

Horninové prostředí a geologie.............................................................................................................. 7 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

2.2.

Vodní režim ............................................................................................................................................ 11 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5

2.3.

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice ................................................................. 35 Demografický potenciál........................................................................................................................... 36 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby .............................................................................................. 45 Vybavenost obcí....................................................................................................................................... 45 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 46

Bydlení.................................................................................................................................................... 47 2.8.1 2.8.2 2.8.3

2.9.

Dopravní infrastruktura ........................................................................................................................... 28 Technická infrastruktura ......................................................................................................................... 29 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 33

Sociodemografické podmínky.............................................................................................................. 35 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5

2.8.

Zemědělský půdní fond ........................................................................................................................... 25 Pozemky určené k plnění funkcí lesa..................................................................................................... 26 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 27

Veřejná dopravní a technická infrastruktura ....................................................................................... 28 2.6.1 2.6.2 2.6.3

2.7.

Ochrana přírody ....................................................................................................................................... 21 Koeficient ekologické stability krajiny ................................................................................................... 22 Potenciální přirozená vegetace .............................................................................................................. 23 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 24

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...................................................... 25 2.5.1 2.5.2 2.5.3

2.6.

Ovzduší ..................................................................................................................................................... 16 Odpadové hospodářství .......................................................................................................................... 16 Hluk ........................................................................................................................................................... 17 Další hygienické závady území ............................................................................................................... 20 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 20

Ochrana přírody a krajiny ..................................................................................................................... 21 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

2.5.

Vodní režim v krajině ............................................................................................................................... 11 Stav povrchových a podzemních vod .................................................................................................... 12 Ochrana před povodněmi........................................................................................................................ 13 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu............................................................................ 14 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 14

Hygiena životního prostředí ................................................................................................................. 16 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

2.4.

Geologie, morfologie ................................................................................................................................. 7 hydrogeologie .......................................................................................................................................... 10 Nerostné suroviny a jejich těžba ............................................................................................................ 10 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže ............................................................................................. 10 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 10

Domovní a bytový fond ........................................................................................................................... 47 Bytová výstavba ....................................................................................................................................... 48 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 49

Rekreace................................................................................................................................................. 50 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5

Každodenní rekreace ............................................................................................................................... 50 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ................................................................................... 51 Cyklotrasy ................................................................................................................................................. 52 Turistické stezky ...................................................................................................................................... 52 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 53

2.10. Hospodářské podmínky ........................................................................................................................ 54 2.10.1 Arch.Design, s.r.o.

Základní charakteristika .......................................................................................................................... 54 Strana 3

4. AKTUALIZACE

2.10.2 2.10.3 2.10.4 2.10.5 2.10.6 3.

Daňová výtěžnost obcí ............................................................................................................................ 54 Podnikatelská struktura .......................................................................................................................... 55 Struktura zaměstnanosti ......................................................................................................................... 55 Uzavřenost a otevřenost ORP ................................................................................................................. 57 SWOT analýza .......................................................................................................................................... 58

BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ ..................................................................................................... 59

3.1.

Kvantifikovatelné indikátory využitelné pro RURÚ ............................................................................ 59 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8 3.2.9 3.2.10 3.2.11 3.2.12

4.


Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby ........................................................................ 60 Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území obce ........................................... 60 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce .................................... 60 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce ........................... 61 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce ......................................... 61 Míra zasažení území záplavami............................................................................................................... 62 Míra zasažení území nadměrným hlukem .............................................................................................. 62 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) ........................................................................... 63 Míra obsluhy obyvatel ČOV..................................................................................................................... 63 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území ...................................................................... 63 Změna výměry orné půdy........................................................................................................................ 64 Daňová výtěžnost na obyvatele .............................................................................................................. 64

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................................. 65

4.1.

Karty jednotlivých obcí ......................................................................................................................... 65 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.2.7 4.2.8 4.2.9 4.2.10 4.2.11 4.2.12 4.2.13

4.2. 4.3. 4.4.

Branišovice ............................................................................................................................................... 65 Cvrčovice .................................................................................................................................................. 67 ivaň ............................................................................................................................................................ 68 Loděnice ................................................................................................................................................... 70 Malešovice ................................................................................................................................................ 71 Odrovice.................................................................................................................................................... 73 Pasohlávky ............................................................................................................................................... 75 Pohořelice ................................................................................................................................................. 77 Přibice ....................................................................................................................................................... 81 Šumice ...................................................................................................................................................... 83 Troskotovice ............................................................................................................................................. 85 Vlasatice.................................................................................................................................................... 87 Vranovice .................................................................................................................................................. 89

Problémy k řešení v ÚPD obcí .............................................................................................................. 91 Náměty pro řešení v ÚPD kraje ............................................................................................................ 91 Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP pohořelice ............................................ 92 4.4.1

Indikátory udržitelného rozvoje .............................................................................................................. 92

5.

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ........................................................................................ 97

6.

SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTU ..................................................................................... 98

Strana 4

Arch.Design, s.r.o.


1.

4. AKTUALIZACE

ÚVOD

Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního obvodu ORP Pohořelice byla vypracována na základě předchozího RURÚ z roku 2008 a následných aktualizací (AR projekt s.r.o) firmou Arch.Design s.r.o. pro objednatele MěÚ Pohořelice. Úkolem této práce je provést čtvrtou úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území správního obvodu ORP Pohořelice (dále RURÚ ORP Pohořelice) podle § 28 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD.

1.1.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Oblast SO ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje. Nachází se jižně od krajského města Brna, severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s SO ORP Mikulov a okrajově s SO ORP Znojmo, na západě tvoří hranici SO ORP Moravský Krumlov, ze severu SO ORP Ivančice a Židlochovice, z východu SO ORP Hustopeče. SO ORP Pohořelice se od 1. 1. 2007, kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím SO ORP, nachází celá v okrese Brno-venkov. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství a částečně vinařství, hospodářsky je silně ovlivněna blízkostí krajského města. Administrativní členění SO ORP Pohořelice:

Zdroj: ČSÚ Celková plocha obcí je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji.

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice

Arch.Design, s.r.o.

ÚAP 2008

akt. 2010

akt. 2012

akt. 2014

akt 2016

ha k 1.1.2007

ha k 1.1.2009

ha k 1.1.2011

ha k 1.1.2013

ha k 31.12.2015

1106 929 1 176 867 920 480

1 106 929 1 176 867 920 480

1 106 929 1 176 867 920 480

1 106 929 1 176 867 920 480

1 106 929 1 176 867 920,5 480

Strana 5

4. AKTUALIZACE

Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj


2 657 4303 739 862 1 812 2294 1 379 19 524

2 658 4 304 739 863 1 813 2 295 1 374 19 524

2662 (2672) 4305 (4304) 739 862 1 809 2 288 1 382 19 525

2 671 4 304 739 862 1 809 2 288 1 382 19 534

2 671 4 304,5 739 862 1 805 2 288 1 382,5 19 531 1 175 025

Pozn.: v závorce rozdílný údaj dle Katastru Nemovitostí Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekou řek Jihlavou a Svratkou. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží na řece Dyji. Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů – Břeclav, Brnovenkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích SO ORP před rokem 2007 k dohledání ohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. Od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění územíí okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov. Brno venkov.

Zdroj: ČSÚ Z hlediska typu sídelních krajin náleží celýý SO ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé (ce území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice Vl a Troskotovice tovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel 5 000 (4 814 obyvatel k 31. 12. 2015 – zdroj ČSÚ). Troskotovice jsou od 23. 10. 2007 městysem. Všechny obecní úřady s SO ORP Pohořelice mají statut pověřeného obecního úřadu. Podle údajů z roku 2006 je SO ORP Pohořelice se svými 195 km² km rozlohy v Jihomoravském kraji na 13. místě z celkového počtu 21 SO ORP, v počtu obyvatel je vůbec nejmenší v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 71 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší nejnižš v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (162 (1 obyvatel na km²) méně než poloviční. Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá (k 31. 12. 2015 - 13 849 obyvatel). Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURA 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na jihu území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech etech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném

Strana 6

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

území se nachází Ptačí oblast „Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“, vázaná na Novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Polohou na Jižní Moravě je území SO ORP předurčeno k zemědělství jako tradičnímu odvětví hospodářství. To je však poněkud potíráno blízkostí krajského města, díky čemuž se intenzivně prosazují obory průmyslu a logistiky. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál.

1.2.

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2015 a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - sledované jevy ÚAP) a další informační zdroje.

2.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TEMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Pohořelice, • průměrný údaj za vlastní SO ORP Pohořelice pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce • okres Brno-venkov, případně okresy Znojmo a Břeclav v dřívějších hranicích – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit. Pro hodnocení časových vývojů jsou užívány různá časová srovnání, mimo jiné: • intercensální období 1991 - 2001 - 2011 pro data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů • vývoj mezi lety 2008-2016 (srovnání mezi prvním pořízením ÚAP a jejich aktualizací) • jiné vhodné periody

2.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

2.1.1 GEOLOGIE, MORFOLOGIE Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 7

4. AKTUALIZACE


Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblast Západní vněkarpatské sníženiny, celek Dyjsko-svratecký úval. Podrobnější členění v rámci území uvádí tato tabulka: podcelek

okrsek

lokalizace

Drnholecká pahorkatina

Olbramovická pahorkatina

západní část území, mezi nivami Dyje a Jihlavy

Dyjsko-svratecká niva

--

nivy podél zmíněných řek

Rajhradská pahorkatina

Ivaňská plošina

severovýchodní část území, mezi nivami Jihlavy a Svratky

Dunajovické vrchy

Dunajovická sníženina

cíp území jižně od novomlýnských nádrží

Geologické poměry v území SO ORP: legenda červená barva = slínovce a jílovce, podřízeně diatomity a lumachelové vápence a pískovce svrchního eocénu – oligocénu sytě žlutá barva = vápnité jíly ("šlír"), podřízeně písky a štěrky spodního miocénu (marinní vývoj v předhlubni Karpat) bledě žlutá barva = jíly, vápnité jíly ("tégl"), podřízeně písky, štěrky a řasové vápence spodního miocénu (spodního badenu) bledě oranžová barva = jíly, slíny, podřízeně písky, štěrky a tufity spodního miocénu (eggenburg - ottnang), marinní vývoj černá plná čára = známý zlom zdroj: http://geoportal.gov.cz, 2016

Strana 8

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Geomorfologické členění území SO ORP: zdroj: http://geoportal.gov.cz, 2016

Typologie české krajiny podle reliéfu: legenda béžová barva = krajiny plošin a pahorkatin pahorkatinu bledě modrá barva = krajiny rovin tmavě zelená barva = krajiny širokých říčních niv světle zelená barva (mimo řešené území) = krajiny zaříznutých údolí sytě modrá barva (mimo řešené území) = krajiny vápencových bradel zdroj: http://geoportal.gov.cz http://geoportal.gov.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 9

4. AKTUALIZACE


2.1.2 HYDROGEOLOGIE Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celý SO ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst. (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G.

2.1.3 NEROSTNÉ SUROVINY A JEJICH TĚŽBA Celé území SO ORP je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji SO ORP Pohořelice se nacházejí dvě výhradní ložiska surovin (štěrkopísků a živcových surovin) „Smolín-Žabčice“ a „Hrušovany u Brna“. Na druhém z nich je vymezen dobývací prostor. Prognózní zdroje surovin se nacházejí v k.ú. Smolín a Vranovice (štěrkopísky) a v k.ú. Branišovice (cihlářská surovina).

2.1.4 SESUVY, PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ, STARÉ ZÁTĚŽE Aktivní sesuvy se v řešeném území nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy je evidován potenciální sesuv „Mušov“, druhý potenciální sesuv se nachází na hranici řešeného území, mezi obcemi Vranovice a Pouzdřany. Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Dle dodaných dat z aktualizace ÚAP 2014 se v řešeném území nachází tyto staré zátěže a kontaminované plochy: Obec název lokality název katastrálního území Branišovice Skládka Branišovice Branišovice Loděnice U sadu Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice skládka Malešovice Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín Smolín Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma Přibice Šumice skládka Šumice Šumice Troskotovice skládka Troskotovice Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna Vlasatice Vranovice skládka Vranovice Vranovice nad Svratkou Zdroj: MŽP ČR 2010, Pozn.: poskytnutý seznam není zcela v souladu s poskytnutým mapovým zákresem.

2.1.5 SWOT ANALÝZA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Územní rozvoj není významně limitován ochranou ložisek Větší množství starých zátěží a kontaminovaných ploch nerostných surovin. především skládky. Území není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI Zdroje přírodní minerální vody v Pasohlávkách Strana 10

Významný vliv těžby surovin na morfologii krajiny HROZBY Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží Arch.Design, s.r.o.


2.2.

4. AKTUALIZACE

VODNÍ REŽIM

2.2.1 VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem 3 226 ha. Do území SO ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a horní nádrž, zvaná Mušovská. V 70. letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změnu a stabilizaci hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Monitoring sucha je předmětem projektu Intersucho (www.intersucho.cz). Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci SO ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o orientační určení pozemků ohrožených vodní erozí - plochy orné půdy na sklonitých svazích.

Obr.: Orientační vymezení ploch ohrožených erozí Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti, je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 11

4. AKTUALIZACE


Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimo jiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

2.2.2 STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. V České republice má jakost vody stoupající tendenci – viz např. Zpráva o stavu životního prostředí České republiky v r. 2014 (http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi_publikace). Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto: Chemický stav povrchových vod

Ekologický stav povrchových vod

legenda zelená barva = vyhovující stav bledě žlutá barva = potenciálně nevyhovující stav červená barva = nevyhovující stav modrá barva = povodí vodních útvarů stojatých vod zdroj: Plán oblasti povodí Dyje 2010-2015, 2009

Ekologický stav povodí vodních útvarů stojaté vody se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál". Strana 12

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnoceny jako rizikové.

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících výřezech map. Kvantitativní stav útvarů podzemních vod

Chemický stav útvarů podzemních vod

legenda zelená barva = vyhovující stav žlutá barva / tečkování = potenciálně nevyhovující stav červená barva / tečkování = nevyhovující stav barevná plocha = stav hlavních útvarů podzemních vod barevné tečkování = stav svrchních útvarů podzemních vod zdroj: Plán oblasti povodí Dyje 2010-2015, 2009

Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny útvary podzemních vod na území SO ORP Pohořelice hodnoceny jako rizikové. Na území SO ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/potenciálu. Na území SO ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území ČR. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. Jakost vod v tocích se dle dostupných měření od r. 2004 mírně zlepšuje.

2.2.3 OCHRANA PŘED POVODNĚMI V minulosti pravidelně zaplavované území na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti jihu SO ORP bylo trvale zatopeno výstavbou novomlýnských nádrží. Povodněmi jsou tak zasahována především rovinatá území údolních niv Jihlavy a Svratky. Arch.Design, s.r.o.

Strana 13

4. AKTUALIZACE


Ochranné hráze na dolních tocích Jihlavy a Svratky udržují aktivní zónu záplavy Q100 uvnitř koryta, k rozlivu nicméně dochází i vně těchto hrází, a to i při menších povodních. Podobné území je (v různém rozsahu) také v zóně zvláštních povodní pod vodními díly – jmenovitě jde o nádrže na řece Jihlavě (Mostiště, Dalešice, Mohelno), přičemž zejména povodeň VD Dalešice má potenciál zasáhnout výrazně širší území než povodeň Q100. Ochranu území města Pohořelice řeší územně technická dokumentace „Protipovodňová opatření ve městě Pohořelice“, která byla zapracována do změny č. 8 ÚPN SÚ Pohořelice. Plochy povodní jsou znázorněny ve výkresech č. 2 a 4. Data k jevu „povodňové riziko“ byla dodána pouze za malý výřez řešeného území, a nebyla proto zohledňována ve výkresech ani v textu. Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Rozloha obce (ha) 1 106 929 1 176 867 921 480 2 671 4 305 739 862 1 805 2 288 1 383 19 531

Zaplavované území při Q100 0 307 568 0 143 137 326* 982 162 0 0 0 500 3125

Podíl zaplaveného území (%) 0 33,05 48,3 0 15,54 28,54 12,27* 22,82 21,92 0 0 0 36,26 16,01

Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní *Pozn: bez plochy nádrží Nové Mlýny V kapitole 3.2.6 je vyčíslen podíl zastavěných a zastavitelných ploch postižených záplavou Q100.

2.2.4 PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZACI A ČOV A PODÍL OBYVATEL ZÁSOBOVANÝCH PITNOU VODOU Z VEŘEJNÉHO VODOVODU Viz kap. 2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

2.2.5 SWOT ANALÝZA VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ SILNÉ STRÁNKY Vyhovující kvantitativní stav útvarů podzemních vod.

SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického.

V řešeném území leží významné zdroje podzemních vod, V obcích Branišovice, Troskotovice a Vlasatice stále není zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. zaveden systém čištění odpadních vod. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území – území není Nízká ekologická stabilita zemědělských oblasti, zrychlený významněji ohroženo vodní erozí. vodní režim, výsušnost - všechny obce, v nižší míře pouze Pasohlávky a Ivaň. Chybějící ochrana zastavěných území před povodněmi Q100 PŘÍLEŽITOSTI Strana 14

HROZBY Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem Předpokládaný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Pasohlávky-Mušov naráží na prahovou situaci v oblasti zásobování pitnou vodou. Ochrana zastavěných území před povodněmi – dořešení Nárůst přívalového množství dešťových vod v často problematických úseků vodotečí. poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině, revitalizace Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, chybějící drobných vodních toků. extenzivní zemědělská výroba. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoj Zánik lužních lesů. napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV Další rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 15

4. AKTUALIZACE

2.3.


HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.3.1 OVZDUŠÍ Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze, ...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO2) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Pro aktualizaci ÚAP 2016 byla poskytnuta data o oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), což jsou území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu (dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.) u jedné nebo více znečišťujících látek. Hodnoty jsou prostorově vztaženy na čtvercovou síť 1x1 km. Ze sledovaných hodnot (klouzavé průměry za období 2010-2014) došlo k překročení limitu pouze u benzo[a]pyrenu, a to ve třech lokalitách – intravilánech Pohořelic, Přibic a Vranovic. Jako doplňková informace byl rovněž stažen soubor s daty o překročení limitů v roce 2014. V tomto roce došlo k překročení imisních limitů u těchto látek: - NOx (roční průměr) na území Pohořelic (centrum a jižní průmyslová zóna) a Vranovic (centrum) - PM10 (36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce) v intravilánu obce Ivaň Kvalita venkovského ovzduší Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně v jednotlivých úsecích okol 915 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit koncentrace ozonu pro ochranu lidského zdraví. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Subjektivně nepříjemným zařízením vzhledem k obtěžováním pachy je kafilerie v Medlově za hranicí SO ORP poblíž Smolína.

2.3.2 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Seznam oprávněných osob k nakládání s odpady (zdroj: http://www.kr-jihomoravsky.cz/websouhlasy): E+B Textil – Znojemská 640, Pohořelice HULMAN - kovošrot s.r.o., Vídeňská 999, Pohořelice M&M Dresler s.r.o. - pískovna Smolín III, Pohořelice

Strana 16

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Metpex CZ, s.r.o. – Znojemská ul. Pohořelice Obec Loděnice (využití odpadu – suti - k terénním úpravám) Prada, s.r.o. – Odrovice SETRA, spol. s r.o. – Vlasatice STAVOSUR, spol. s r.o. – Loděnická ul., Pohořelice STKO, spol. s r.o. – Ivaň, Pasohlávky Produkce odpadů Dle databáze ISOH bylo v roce 2014 vyprodukováno na území SO ORP celkem 278 028 t odpadu a zlikvidováno 272 332 t odpadu. Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří polovinu celkového množství vyprodukovaného odpadu a její převážná část je použita na rekultivaci skládek. Za zmínku stojí ještě vznik, resp. převzetí ca 65 tis. tun kovového odpadu. Jsou zřejmé velké meziroční výkyvy v některých druzích odpadu, které ukazují spíše na nedostatky v evidenci. V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP do spalovny v Brně a na skládku provozovanou firmou .A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). V SO ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek.

2.3.3 HLUK Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, silnice I. třídy, železnice) - viz téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Strategická hluková mapa MZ ČR (2012 – dostupná online na zdroj: https://eregpublicsecure2.ksrzis.cz/Registr/shm) sleduje hluk v okolí silnic D52, resp. I/52, a I/53, a také podél železniční tratě Brno-Břeclav. Pro tyto druhy komunikací jsou stanoveny mezní hodnoty hlukové zátěže. Pro denní dobu platí mezní hodnota 70 dB, pro noční dobu pak 60 dB pro silnice a 65 dB pro železnice. Mezní hodnotou se rozumí hodnota hlukové zátěže, při jejímž překročení příslušné subjekty zvažují nebo zavádějí opatření ke snížení hluku; mezní hodnoty se mohou lišit pro různé typy hluku – v případě SO ORP Pohořelice se rozlišuje hluk ze silniční nebo železniční dopravy. Tabulková data jsou k dispozici pouze pro uvedené dvě obce. Pro obec Vranovice, zjevně zasaženou hlukem ze železniční dopravy, nejsou data dostupná - viz dále v této kapitole. Hodnoty expozice jsou vypočítány pro venkovní prostor staveb ve výšce 4m nad terénem bez odrazu od posuzované fasády. Počet exponovaných osob a objektů je horní odhad.

počet obyvatel

Počet osob v pásmu 50-54 dB (den)




Celkový počet osob v pásmech 50-69 dB (den)

Stavby pro bydlení v pásmu 50-54 dB (den)




Školská zařízení v pásmu 50-54 dB (den)

Počty osob a zařízení v jednotlivých hlukových pásmech ve dne:

Branišovice

549

162

47

33

11

253

43

14

7

2

--

Pohořelice

4578

1096

208

--

--

1304

311

65

--

--

3

obec

Arch.Design, s.r.o.

Strana 17

Stavby pro bydlení v pásmu 55-59 dB (noc)

4. AKTUALIZACE


3

--


8

3


20

240

Celkový počet osob v pásmech 40-59 dB (noc)

72

230

Počet osob v pásmu 55-59 dB (noc)

394

1928


12

--


35

8

72

774

275

1146

549

4578


Počty osob a zařízení v jednotlivých hlukových pásmech v noci:

obec

Branišovice

Pohořelice

Obr.: Strategická hluková mapa pro denní dobu

zdroj: https://eregpublicsecure2.ksrzis.cz/Registr/shm/

Strana 18

počet obyvatel


Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Obr.: Strategická hluková mapa pro noční dobu

zdroj: https://eregpublicsecure2.ksrzis.cz/Registr/shm/

legenda k výše uvedeným mapám

pozn.: černá (den), resp. tmavě zelená čára (noc) znázorňuje mezní hodnotu

V žádné z obcí nebyla dosažena mezní hodnota hlukové zátěže, ze které by vyplývala přímá potřeba opatření ke snížení hluku. Nicméně však z tabulek vyplývá, že počet osob zasažených zvýšenou hladinou hluku dosahuje více než 1500 osob ve dne,

Arch.Design, s.r.o.

Strana 19

4. AKTUALIZACE


resp. přes 2300 osob v noci. V případě Pohořelic je hlukem dotčeno 30 % obyvatel ve dne a 40 % obyvatel v noci, v Branišovicích jde pak o 45, resp. 70% obyvatel. V měřítku těchto obcí tedy jde o významný problém. Dalšími významnými zdroji jsou pochopitelně také silnice II. třídy, které mnohde procházejí přímo mezi obytnou zástavbou. V tomto směru jsou problematické zejména úseky silnice II/416, procházející zastavěným územím Pohořelic. Hluk z železniční dopravy Poznámka: Pro vymezení hlukové izofony z železniční dopravy byla použita Hluková studie ČD, DDC, modernizace TÚ (Ing. Irena Bártová, 1996). Převzata byla data za k.ú. Pouzdřany a aplikována na Vranovice, kde se předpokládá na železnici obdobná zátěž. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz, jedná se tedy o izofony teoretické. V obci Vranovice bylo zjištěno zasažení 215 RD a 30 bytů v 5 BD, což při teoretické obložnosti 3,2 obyv./byt dává počet 784 obyvatel zasažených nadměrným hlukem - tj. asi 15% obyvatel obce.

2.3.4 DALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ • •

výskyt radonu: v celém řešeném území je udáván nízký radonový index nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV - viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

2.3.5 SWOT ANALÝZA HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší.

Technická infrastruktura – chybějící plynofikace v Ivani, nedokončené systémy odkanalizování v obcích Vlasatice a Troskotovice.

Vysoká míra plynofikace obcí.

Vysoká produkce komunálního odpadu.

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) podél silnic D52 (Pohořelice), I/53 (Branišovice), II/416 (Pohořelice) a podél železniční tratě (Vranovice)

Nízký radonový index v území

Kvalitu ovzduší místně a sezónně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti.

Růst intenzity dopravy - zvýšení emisí a imisních koncentrací znečišťujících látek, zvýšení hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.

Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost vhodných ploch pro založení nových skládek.

Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků.

Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod.

Výstavba přeložky II/395 západně od současného vedení intravilánem obcí, realizace protihlukových opatření.

Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie.

Uplatnění moderních forem zpracování kompostování, bioplynové stanice, ...

Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

odpadu

–

Přechod na ekologicky méně závadné formy vytápění – kotlíkové dotace, bioplynové stanice, ...

Strana 20

Arch.Design, s.r.o.


2.4.

4. AKTUALIZACE

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

2.4.1 OCHRANA PŘÍRODY Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22, 23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena „Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“ (kód lokality CZ0621030), zasahující do k.ú. Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. Předmětem ochrany je zde 5 druhů - orel mořský (Haliaeetus albicilla), rybák obecný (Sterna hirundo), husa velká (Anser anser), husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons). V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000: EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů - bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha (v rámci řešeného území, celkem 1017 ha), s ochranným pásmem v k.ú. Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do k.ú. Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km2, který zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky, který volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým Arch.Design, s.r.o.

Strana 21

4. AKTUALIZACE


výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a Troskotovický dolní rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou. V České republice tvoří zvláště chráněná území 20,37 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2012-2020). Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o podprůměrný stav. Kromě výše uvedených chráněných území je v k.ú. Troskotovice uváděn výskyt kriticky ohroženého druhu – dropa velkého (Otis tarda). Rozložení chráněných území v území SO ORP Pohořelice je velmi nerovnoměrné – většina z nich je shromážděna v údolních nivách při jihovýchodním okraji území. O to cennější výjimku představují PR Šumický rybník, PP Niva Jihlavy a lokalita výskytu dropa velkého v území, které má obecně charakter „kulturní pouště“. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006 a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči. Všechny výše uvedené druhy chráněných území jsou znázorněny ve výkresech č. 1 a 2.

2.4.2 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability (KES). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Ukazatel KES umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Existuje bohužel několik vzájemně nepříliš zaměnitelných metodik výpočtu – s ohledem na dostupnost dat byla pro ÚAP zvolena metodika, používaná ČSÚ na základě dat z KN. Ta je téměř shodná s metodikou ing. Míchala (1985), liší se pouze v hodnocení chmelnic, jejichž výskyt na území ČR je však pouze omezený, v řešeném území se nenacházejí vůbec. V čitateli KES je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli KES je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Všechny uvedené hodnoty jsou platné k 31. 12. 2015. Na základě vypočtené hodnoty KES lze území členit do těchto skupin: KES < 0,10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy KES v rozmezí 0,10 až 0,30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy KES v rozmezí 0,30 až 1,00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie KES v rozmezí 1,00 až 3,00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů KES > 3,00: přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem

Strana 22

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Hodnoty KES v obcích SO ORP Pohořelice: plocha území (ha)

Orná půda

Vinice

Zahrada

Ovocný sad

Trvalý travní porost

celkem

Lesní pozemek

Vodní plocha

Zastavěná plocha a nádvoří

Ostatní plocha

Koeficient ekologické stability

plocha území (ha)

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

1 106,1 929,4 1 175,7 866,8 920,5 480 2 670,9 4 304,5 739,1 862 1 805,5 2 288 1 382,5

922,4 810,4 518,4 780,7 807 443,4 1 362,2 2 561 653,9 766,1 1 557,9 1 761 962,8

913,2 790,5 367,5 773,1 798,7 439,1 1 112,6 2 418,4 621,7 750,6 1 500,5 1 689,1 909,5

0,4 112,4 148,7 23,3 1,4 35,3 35,2 12,4

6,6 13 8,5 7,6 8,2 2,6 11,7 61,5 21 3,3 7,5 15,6 29,2

1 3,6 1,4 51,4 41,7 3,8 4,6 5,3 0,4

1,1 7 26,4 0,1 0,3 37,9 16,1 5,9 12,2 10 15,8 11,3

183,7 118,9 657,3 86,1 113,5 36,6 1 308,7 1 743,5 85,2 95,9 247,6 527 419,7

30,9 18,6 465,8 6,3 28,8 4,2 313,1 581,9 2,5 11,5 89,6 148 243,9

51,4 16,5 82,3 3,8 11,6 6 762,3 463,2 11 26,6 41,7 213,3 10,4

11,8 13,4 15,3 12,2 13,7 6,5 15,7 96,2 16,8 7,9 19,9 23,3 29,3

89,7 70,5 93,8 63,8 59,4 19,9 217,6 602,3 55 49,8 96,3 142,4 136,1

0,09 0,06 1,47 0,02 0,06 0,03 0,98 0,38 0,07 0,07 0,12 0,23 0,29

SO ORP Pohořelice

19 530,9

13 907,1 13 084,4

369,1

196,3

113,1

144,2

5 623,9

1 945

1 700,3

281,9

1 696,6

0,30

Zemědělská půda obec celkem

celkem

Nezemědělská půda

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Hodnoty koeficientu KES se v rámci ČR pohybují v rozmezí 0,2 (převažující orná půda, antropogenizované plochy podhůří Krušných hor) až 13,2 (převážně horské lokality). Pro většinu území je však typické rozmezí 1,0 - 2,6. Hodnota KES pro Jihomoravský kraj jako celek činí 0,68, pro celou ČR pak 1,07 (údaje za rok 2014). Hodnoty KES ukazují na intenzivní až extrémní exploataci řešeného území zemědělstvím. Lze tak hovořit o monofunkční krajině, tzv. kulturní poušti. V jihovýchodní části území je tato monokultura poněkud vyvažována lesy (typicky Pohořelice, Ivaň), a pro území rovněž typickými velkými vodními plochami (zejm. Pasohlávky, částečně také Pohořelice a Vlasatice). Z negativního hodnocení se vymyká pouze Ivaň, kde lze skutečně hovořit o vcelku vyvážené krajině. Relativně dobrý výsledek KES u Pasohlávek je poněkud diskutabilní, protože se v území potkávají rozsáhlé zemědělské plochy s plochou vodní nádrže. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný.

2.4.3 POTENCIÁLNÍ PŘIROZENÁ VEGETACE legenda 5 (fialová) = Jilmová doubrava 6 (fialový podklad s modrou šrafou) = Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) = Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) = Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur zdroj: geoportal.gov.cz, r. 2008

Arch.Design, s.r.o.

Strana 23

4. AKTUALIZACE


2.4.4 SWOT ANALÝZA OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Především jihovýchod území ORP (Vranovice, Ivaň, Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí udržitelnosti Pasohlávky-Mušov) je tvořen z velké části chráněnými ekologické stability krajiny (velký podíl orné půdy, rozsáhlé oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. monofunkční plochy). Několik vyhlášených evropsky významných lokalit.

Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 94%).

Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Diferenciace krajiny Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření. - realizace ÚSES - zatravnění či zalesnění neplodných půd nebo pozemků nevhodných k zemědělské činnosti - doprovodná zeleň vodních toků a silnic - zakládání malých vodních nádrží Extenzivní formy zemědělství

Rozšiřování výstavby na úkor přírodních a zemědělských ploch. Fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami

Strana 24

Arch.Design, s.r.o.


2.5.

4. AKTUALIZACE

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

2.5.1 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy 19 535 ha se zemědělská půda nachází na 72%. Naprostou většinu – 94% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2015 obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

: Zemědělská půda

Výměra

Celkem 922,4 810,4 518,4 780,7 807 443,4 1 362,2 2 561 653,9 766,1 1 557,9 1 761 962,8 13 907,1

1 106,1 929,4 1 175,7 866,8 920,5 480 2 670,9 4 304,5 739,1 862 1 805,5 2 288 1 382,5 19 530,9

Orná půda 913,2 790,5 367,5 773,1 798,7 439,1 1 112,6 2 418,4 621,7 750,6 1 500,5 1 689,1 909,5 13 084,4

Vinice 0,4 112,4 148,7 23,3 1,4 35,3 35,2 12,4 369,1

Zahrada 6,6 13 8,5 7,6 8,2 2,6 11,7 61,5 21 3,3 7,5 15,6 29,2 196,3

Ovocný sad Trvalý travní porost 1 1,1 7 3,6 26,4 0,1 1,4 0,3 51,4 37,9 41,7 16,1 3,8 5,9 12,2 4,6 10 5,3 15,8 0,4 11,3 113,1 144,2

zdroj: VDB ČSÚ Vývoj výměry orné půdy (ha) - nově sledovaný jev A213 v ÚAP v Jihomoravském kraji: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

ÚAP 2008

akt. 2014 (k 31.12.2012)

akt. 2016 (k 31.12.2015)

přírůstek (od ÚAP 2008) v %

940 826 368 774 824 440 1 060 2638 622 769 1 530 1669

939 790 368 773 800 439 1 113 2 419 621 751 1 526 1 689

913,2 790,5 367,5 773,1 798,7 439,1 1 112,6 2 418,4 621,7 750,6 1 500,5 1 689,1

-2,9 -4,3 -0,1 -0,1 -3,1 -0,2 5,0 -8,3 0,0 -2,4 -1,9 1,2

911

911

909,5

-0,2

13 371

13 139

13 084,4

-2,1

zdroj: VDB ČSÚ, předchozí ÚAP

Plocha zemědělské půdy (ha) - nově sledovaný jev A214 v ÚAP v Jihomoravském kraji: Obec

2001

ÚAP 2008

akt. 2014 (k 31.12.2012)

akt. 2016 (k 31.12.2015)

přírůstek (od r. 2001) v %

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice

948 842 523 781

948 842 519 781

948 810 519 781

922,4 810,4 518,4 780,7

-3 -4 -1 0

Arch.Design, s.r.o.

Strana 25

4. AKTUALIZACE

Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice


833 444 1444 2 813 655 782 1 596 1 823

832 443 1 430 2798 654 782 1 596 1823

808 443 1 370 2 562 653 766 1 592 1 761

807 443,4 1 362,2 2 561 653,9 766,1 1 557,9 1 761

-3 0 -6 -9 0 -2 -2 -3

Vranovice

965

963

963

962,8

0

SO ORP Pohořelice

14 449

14 411

13 976

13 907,1

-7

zdroj: VDB ČSÚ, předchozí ÚAP

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. BPEJ s I. třídou ochrany se rozkládají na 45% rozlohy řešeného území*. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. BPEJ s II. třídou ochrany se rozkládají na 23% rozlohy řešeného území*. *Pozn.: údaj je pouze orientační, jde o výpočet na základě hranic BPEJ, které nezohledňují skutečné využití půdy – v BPEJ I. třídy ochrany tak může ležet např. zastavěná plocha. Nicméně i tato čísla dokládají, že v území převažují vysoce hodnotné zemědělské půdy. Zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany jsou znázorněny ve výkresech č. 1 a 2.

2.5.2 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Lesy pokrývají téměř přesně 10 % rozlohy řešeného území. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. Příčinou je především vysoká bonita půd ve většině ne-lesní krajiny, a tedy její intenzivní zemědělské využití. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). V ostatním území se nacházejí převážně malé lesíky a doprovodnou vegetace podél vodních toků či cest. Většina těchto ploch je zařazena do kategorie lesů zvláštního určení, se zvýšenou funkcí půdo- a vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-Moravské nivy.

Strana 26

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

2.5.3 SWOT ANALÝZA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY Velmi vysoká bonita zemědělské půdy

SLABÉ STRÁNKY Výskyt suchých období, nadměrná výsušnost krajiny. Ohrožení zemědělské půdy větrnou a vodní erozí. Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně.

PŘÍLEŽITOSTI Ekologické hospodaření v zemědělství.

HROZBY Zábor cenných zemědělských půd, především vyšších tříd ochrany.

Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze. ochraně vody a půdy. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 27

4. AKTUALIZACE

2.6.


VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

2.6.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNIČNÍ DOPRAVA Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, místy je problém v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto jsou nezbytné rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Nadále zůstává výhledovým záměrem protažení dálnice v úseku Pohořelice – státní hranice ve formě 4 - pruhové, směrově rozdělené komunikace. Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod):

Zdroj: Sčítání dopravy 2010 Autobusová a železniční doprava Dopravní obslužnost veřejnou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice od 1. 7. 2010 v rámci Integrovaného dopravního systému JMK. Páteří tohoto systému jsou obecně železniční tratě, řešené území je však obsluhováno téměř výhradně pomocí autobusových linek, vlivem konfigurace železnic a silnic v území. Významný přestupní uzel představuje autobusová stanice Pohořelice, náměstí.

Strana 28

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Na území ORP se, kromě výhledové výstavby vysokorychlostní tratě, neuvažuje s dalším rozvojem v oblasti železničních drah. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Dopravní dostupnost obcí SO ORP vůči centru SO a vůči krajskému městu: Počet obyvatel

Vzdálenost od sídla SO ORP v min.*

Vzdálenost od krajského města Brna v min.*

Vzdálenost od krajského města Brna v km

Branišovice

595

8

38

36

Cvrčovice

645

4

38

29

Ivaň

701

27

44

37

Loděnice

515

16

50

31

Malešovice

598

11

45

29

Odrovice

215

7

41

31

Pasohlávky

731

15

55

37

Pohořelice

4814

xx

28

30

Přibice

1036

10

46

34

Šumice

241

20

54

34

Troskotovice

663

14

45

39

Vlasatice

862

9

39

34

Vranovice

2 233

20

29

28

ORP Pohořelice

13 849

xx

xx

xx

1 175 025

xx

xx

xx

Obec

Jihomoravský kraj

Zdroje: VDB ČSÚ, kordis.cz, mapy.cz *Pozn.: časové vzdálenosti jsou udány pro nejrychlejší cestu autobusem/vlakem z hlavní stanice v obci do stanic Brno, ÚAN Zvonařka/Brno, hlavní nádraží, resp. do stanice Pohořelice, náměstí; vzdálenosti jsou zjištěny po silnici od obecního úřadu k brněnské křižovatce Žerotínovo nám./Veveří ul. Z tabulky zřetelně vyplývá mírná odlehlost některých částí řešeného území. U obce Ivaň je problematická dostupnost zejm. do Pohořelic (jediná obec bez přímého spojení), dlouhé dojezdové časy autobusem do krajského města mají Pasohlávky, Šumice a Loděnice. Největší silniční vzdálenost od krajského města mají Troskotovice, Ivaň, Pasohlávky a Branišovice. V souhrnu lze za nejodlehlejší obce v území považovat Ivaň a Pasohlávky. Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polních cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině. Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Pasohlávky, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, zejména v Pasohlávkách.

2.6.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 29

4. AKTUALIZACE


Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Řešené území, resp. jeho jižní část, se však dostala na prahovou situaci z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek, v případě dynamického rozvoje lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov bude nutné kapacitní problémy v zásobování vodou řešit i dotací ze zdrojů ležících mimo území ORP Pohořelice. Možnosti zajištění zásobování vodou jižní oblasti ORP Pohořelice prověřila studie „Thermal Pasohlávky, zajištění zásobování lázeňské a rekreační zóny pitnou vodou“ (AQUA PROCON, s.r.o., Brno, 09/2012). Vzhledem k předpokládanému nárůstu spotřeby vody zvýšeným využitím území v důsledku rozvoje lázeňské a rekreační zóny uvažuje tato studie s postupným navyšováním kapacit vodních zdrojů v etapách. Etapa dle studie

Etapa dle úz.plánu

1

-

2

I.

Období (předpoklad) 2013-2014 2015-2016

-

3

II.

2017-2020

-

4

III.

2020-

-

Zdroj a hlavní opatření na vodovodech

Orientační potřeba (l/s)

Intenzifikace zdrojů Nová Ves (nový vrt, zvýšení stávající kapacity 24 l/s o 1 l/s).

Aquapark

1

Zapojení nového zdroje o kapacitě cca 8 l/s (realizace I. etapy zdroje a ÚV Ivaň, nebo přivedení vody z VOV) Změny v distribuci vody z jednotlivých zdrojů a akumulací ke spotřebištím

Aquapark + lázně 5

Aquapark, lázně, rekreační zóna

Realizace II. etapy zdroje Ivaň, včetně úpravny vody; nebo přivedení vody z VOV; nebo kombinace těchto variant; vše o vydatnosti cca 17 l/s Nový úsek řadu od I/52 do VDJ Pasohlávky, DN200; Zvětšení akumulace VDJ Pouzdřany; Plné využití zdroje Ivaň, nebo zvýšení odběru z VOV, nebo kombinace těchto variant.

Využití

14

16,968-20,0

Aquapark, lázně, rekreační zóna

Studie prokazuje, že zásobování vodou zastavitelných ploch vymezených v ÚP Pasohlávky je z hlediska kapacit zdrojů vody technicky řešitelné, hodnotí jednotlivé alternativy využití zdrojů z hlediska ekonomického a časového a navrhuje optimální řešení, které bylo zapracováno do územního plánu Pasohlávky. Za účelem připojení zdroje v Ivani je v ÚP Pasohlávky navržen výtlačný vodovod, který bude přivádět vodu ze zdroje Ivaň do VDJ Pasohlávky. Vodovod je obsažen i v ÚP Ivaň, jedná se tedy o koordinovaný záměr obou obcí. Případná nedostatečná kapacita vodních zdrojů v reálném čase, pokud by se je kupř. nepodařilo investičně zajistit, by mohla být důvodem pro nutnou redukci zastavitelných ploch. V ÚP Pasohlávky je vymezena plocha Z73 pro případné budoucí rozšíření vodojemu Pasohlávky. Kanalizace a čištění odpadních vod Při statistickém sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci 70,4%. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Ze třinácti obcí ORP chybí v současné době napojení na ČOV ve dvou z nich (Troskotovice, Vlasatice). V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod byla v nedávné době realizována výstavba a rekonstrukce kanalizace Pohořelice - Břeclavsko. Strana 30

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Nově byla vybudována kanalizace a ČOV v obcích Šumice a Loděnice. V obci Branišovice byla realizována výstavba a odvedení odpadních vod na společnou mechanicko – biologickou ČOV Branišovice, Bohutice a Olbramovice pro 2350 EO, v červnu 2016 před kolaudací. V obcích Vlasatice a Troskotovice je odkanalizování na ČOV ve stádiu projektových dokumentací. Kapacita ČOV (EO) - nově sledovaný jev A 212 v ÚAP Jihomoravském kraji. Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

stávající 2350 589 1000 1000 430 170 4000 5911 1092 250 0 0 2500

CELKEM

19 292

kapacita ČOV navrhovaná 2350 589 1000 1000 430 170 4000 5911 1092 250 850 850 2500 20 992

Zásobování plynem Převážná část SO ORP je plynofikována. Od posledního sčítání lidu (2011) došlo k významnému navýšení podílu obyvatel v plynofikovaných domácnostech. Většina obyvatel (57,3 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. Další rozvoj plynofikace obcí je z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu omezen. Trendem jsou stavební úpravy budov vedoucí k minimalizaci energetické náročnosti a příklon k vytápění tuhými palivy, a to buď ze spektra obnovitelných zdrojů energie (biomasa), nebo hůře spalováním fosilních plaiv či odpadků. Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynem v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Malešovice a Troskotovice. Nově byla plynofikována obec Pasohlávky. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Tab.: Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (zdroj: SLDB 2011) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

Plynofikace ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (%) 83,0 77,0 2,1 78,1 86,4 66,5 6,0 52,5 87,9 70,1 87,2 56,1 51,8

ORP Pohořelice

12

57,3

Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 31

4. AKTUALIZACE


Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Z hlediska intenzit slunečního svitu je území ORP Pohořelice vhodné pro rozvoj fotovoltaických systémů. Vzhledem k převládající vysoké kvalitě zemědělské půdy by ale FVE měly být umisťovány výhradně na střechách budov, k zakrytí parkovišť a na nezemědělských půdách. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech. Celé území Jihomoravského kraje je pokryto hustou sítí distribučních vedení VVN 110 kV i VN 22 kV. Distribuční soustava je modernizována a rozšiřována tak, aby zajistila bezproblémovou distribuci k odběratelům, i poža-davky na připojování zdrojů připojených paralelně do sítě. Informační a komunikační technologie Přes řešené území vede 6 radioreleových paprsků ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín – RS Manuli, RS Děvín – TVP Dobřínsko a RS Děvín – RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín – Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Hospodaření s odpady V rámci Jmk byla největší produkce komunálního odpadu na obyvatele v roce 2013 v ORP Pohořelice (787 kg/obyv./rok), přičemž krajský průměr činil 433 kg/obyv./rok. Největší produkce ostatního odpadu na obyvatele v roce 2013 byla v ORP Pohořelice (6 887 kg/obyv./rok), přičemž krajský průměr činil 2 763 kg/obyv./rok. Základním prvkem systému sběru a svozu odpadů v JMK jsou sběrné dvory odpadů jako součást integrovaného systému nakládání s odpady v JMK. V ORP Pohořelice se nacházejí sběrné dvory v obcích Ivaň (STKO, spol. s r.o), Pasohlávky (STKO, spol. s r.o.) a Pohořelice (STAVOSUR, spol. s r.o.). V obci Vlasatice se nachází kompostárna (SETRA, spol. s.r.o.) Stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Důraz by měl být kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. Vsouladu s cíli Plánu odpadového hospodářství JmK: a) Od roku 2016 podporovat zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů u všech obcí JMK. b) Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti KO celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako jsou papír, plast, kov, sklo.

Strana 32

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

2.6.3 SWOT ANALÝZA Část A: Dopravní infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se nedostatečná údržba a opravy. standardem zemí EU. Vyspělý systém veřejné hromadné dopravy (IDS JMK)

Z pohledu řešeného území nevýhodné trasování železničních tratí

Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do 15 minut), Hlukové zatížení Pohořelic, Branišovic a Vranovic silniční a tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. železniční dopravou Dopravní dostupnost krajského města Brna (dálnice D52). Problematika chybějících parkovacích míst PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora železniční dopravy (zejm. nákladní) – průmyslová Nedostatečné tempo údržby a rozvoje silniční sítě. zóna v Pohořelicích je napojena na stále existující vlečku (bývalou železniční trať) Dostavba dálnice D52 včetně potřebného mimoúrovňového Kontroverze ohledně dostavby dálnice D52, zejm. jejího napojení stávajících silnic. trasování Plánovaná rekonstrukce silnice I/53 a silnic nižších tříd. Budování obchvatů obcí – propojka D52 – D2, západní Růst intenzity dopravy přeložka II/395 nevyhovujících) silnicích.

na

stávajících

(kapacitně

Pokles úrovně stávající veřejné dopravy s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městě/obcích.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 33

4. AKTUALIZACE


Část B: Technická infrastruktura TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě. kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu.

Chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v Troskotovicích a Vlasaticích.

Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi.

Chybějící plynofikace v Ivani.

Vysoká produkce odpadů a rezervy v jeho opětovném využití.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti splnění plánu rozvoje. s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Pasohlávky-Mušov. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod v Možné překročení hranice životnosti některých zařízení v obcích bez příslušné infrastruktury. oblasti vodohospodářské infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě Návrat od vytápění plynem k tuhým a fosilním palivům a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a Neřešená situace v lokálních případech zastarávání zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů. napětí. Podpora úsporných systémů využívání elektrické energie.

Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

Strana 34

Arch.Design, s.r.o.


2.7.

4. AKTUALIZACE

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

2.7.1 STRUKTURA OSÍDLENÍ A HUSTOTA OBYVATELSTVA ORP POHOŘELICE ORP Pohořelice leží v Metropolitní rozvojové oblasti Brno. Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (Pohořelice se skládají ze tří katastrálních území). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města a Troskotovice statut městyse. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel v SO ORP vzrostl o 5%. V SO ORP žije celkem 13 849 obyvatel, přičemž 35% z nich žije v Pohořelicích (jediné město v řešeném území) a dalších 16% ve Vranovicích. Zbývající obce se pohybují zhruba mezi 500 a 1000 obyvateli, kromě Odrovic a Šumic (215, resp. 241 obyv.). Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. SO ORP Pohořelice má v rámci Jihomoravského kraje nejméně obyvatel, a velmi podprůměrnou rozlohu. Má také, po Moravském Krumlovu, druhou nejnižší hustotu obyvatelstva. Základní geografické charakteristiky obcí SO ORP Pohořelice k 31. 12. 2015: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj

Počet obyvatel 595 645 701 515 598 215 731 4814 1036 241 663 862 2 233 13 849 1 175 025

Rozloha v km2 11,1 9,3 11,8 8,7 9,2 4,8 26,7 43,0 7,4 8,6 18,1 22,9 13,8 195,3 7195,1

Hustota zalidnění (obyv./km2) 54 69 59 59 65 45 27 112 140 28 37 38 162 71 163

Zdroj: VDB ČSÚ

Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje k 31. 12. 2015: Kraj celkem v tom SO ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

Počet obyvatel 1 175 025 56 523 51 603 377 028 59 854 15 971 61 042 35 653 23 994 22 614 55 521 19 827 22 215 13 849 25 507 22 902 66 461 30 553 38 310 51 942 91 323 32 333

7195,1

Hustota zalidnění (obyv./km2) 163,3

Podíl SO ORP na obyvatelstvu kraje (%) 100,0

Podíl SO ORP na rozloze kraje (%) 719 630

351,4 511,1 230,2 438,9 171,0 286,0 355,1 172,5 77,1 470,2 244,1 347,8 195,3 174,4 157,7 343,1 342,4 342,8 547,3 1242,4 194,3

160,9 101,0 1638,0 136,4 93,4 213,4 100,4 139,1 293,5 118,1 81,2 63,9 70,9 146,2 145,2 193,7 89,2 111,8 94,9 73,5 166,4

4,8 4,4 32,1 5,1 1,4 5,2 3,0 2,0 1,9 4,7 1,7 1,9 1,2 2,2 1,9 5,7 2,6 3,3 4,4 7,8 2,8

4,9 7,1 3,2 6,1 2,4 4,0 4,9 2,4 1,1 6,5 3,4 4,8 2,7 2,4 2,2 4,8 4,8 4,8 7,6 17,3 2,7

Rozloha v km2

Zdroj: VDB ČSÚ

Arch.Design, s.r.o.

Strana 35

4. AKTUALIZACE


2.7.2 DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL Řešené území je s počtem 13 849 obyvatel nejmenším SO ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,2 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku 1869. Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého a chorvatského obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obcích: rok Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

SLDB 1869 738 570 687 593 473 277 1354 3553 762 437 1076 1748 1028 13296

SLDB 2001 507 557 692 473 365 186 735 4362 999 218 573 807 1925 12399

SLDB 2011 550 615 704 471 514 207 717 4609 1059 239 653 796 2052 13186

31. 12. 2015 595 645 701 515 598 215 731 4814 1036 241 663 862 2 233 13 849

Počet obyvatel v posledních 14 letech ve všech obcích mírně roste nebo stagnuje. Z tohoto trendu se vymyká nárůst počtu obyvatel Malešovic – přírůstek je v absolutních číslech nevelký, ale v rámci obce jde o více než 60% během 15 let.

Vývoj počtu obyvatel od r. 1991 v celém řešeném území a v jednotlivých obcích je uveden v tabulkách (zdroj: ČSÚ): SO ORP POHOŘELICE Rok Narození 1991 180 1992 181 1993 151 1994 130 1995 119 1996 94 1997 117 1998 124 1999 104 2000 109 2001 102 2002 120 2003 100 2004 120 2005 128 2006 129 2007 120 2008 170 2009 147 2010 142 2011 125 2012 128 2013 153 2014 158 2015 147

Strana 36

Zemřelí 134 158 123 122 120 110 125 135 100 124 114 135 137 118 119 121 130 110 121 108 123 122 141 136 131

Přistěhovalí Vystěhovalí 336 289 298 305 253 316 232 251 265 278 237 220 237 215 249 233 221 249 271 182 282 236 263 251 400 253 300 261 325 311 290 363 432 319 333 262 393 262 360 259 391 229 442 304 414 276 378 267 437 326

Přírůstek přirozený 64 51 54 56 57 34 62 47 46 53 46 49 49 34 61 54 32 66 38 44 42 38 46 54 42

Přírůstek migrační 181 93 115 71 87 75 92 102 78 125 88 98 167 71 122 203 129 103 155 123 168 156 144 143 155

Přírůstek celkový 163 86 93 87 96 89 102 87 94 136 92 123 168 85 147 197 145 151 183 149 174 188 176 167 193

Stav k 31.12. 12506 12522 12487 12476 12462 12463 12477 12482 12458 12531 12417 12414 12524 12565 12588 12523 12626 12757 12914 13049 13295 13439 13589 13722 13849

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

BRANIŠOVICE Rok Narození 1991 3 1992 5 1993 13 1994 3 1995 9 1996 5 1997 3 1998 8 1999 2 2000 9 2001 6 2002 2003 4 2004 5 2005 6 2006 7 2007 10 2008 9 2009 6 2010 4 2011 6 2012 9 2013 5 2014 4 2015 8

Zemřelí 4 10 4 5 4 2 9 5 4 5 7 7 3 10 2 6 7 3 7 4 8 4 5 7

Přistěhovalí Vystěhovalí 5 6 15 9 6 9 13 6 7 12 4 4 17 8 9 23 9 12 11 5 13 5 27 13 19 19 12 11 7 16 17 10 16 16 3 7 15 5 25 7 20 10 26 20 29 11 15 6 13 14

Přírůstek přirozený -1 -5 9 -2 5 3 -6 3 2 5 1 -7 -3 2 -4 5 4 2 3 -3 2 1 1 -1 1

Přírůstek migrační -1 6 -3 7 -5 9 -14 -3 6 8 14 1 -9 7 -4 10 18 10 6 18 9 -1

Přírůstek celkový -2 1 6 5 3 3 -11 -1 11 9 7 -3 3 -13 12 4 -2 13 15 12 7 19 8 -

Stav k 31.12. 483 484 490 495 495 498 501 490 489 500 515 522 519 522 509 521 525 523 536 551 561 568 587 595 595

Přírůstek přirozený -3 4 -4 -1 5 1 1 2 -1 3 -2 2 -4 1 4 -1 7 6 2 2 2 7 4

Přírůstek migrační 18 -7 5 -9 10 -3 -15 -1 -5 7 -1 3 5 8 7 15 10 -3 2 -2 -3 16

Přírůstek celkový 15 -3 1 -1 -4 11 -2 -13 -2 -2 5 1 -1 6 12 6 7 15 16 -1 4 4 20

Stav k 31.12. 584 581 582 581 577 588 586 573 571 569 560 561 560 566 578 584 584 591 606 622 617 621 621 625 645

CVRČOVICE Rok Narození 1991 3 1992 11 1993 2 1994 6 1995 9 1996 8 1997 5 1998 5 1999 3 2000 4 2001 3 2002 8 2003 3 2004 6 2005 9 2006 5 2007 6 2008 9 2009 6 2010 10 2011 9 2012 7 2013 6 2014 11 2015 6

Arch.Design, s.r.o.

Zemřelí 6 7 6 7 4 7 4 3 4 1 5 6 7 5 5 6 6 2 6 4 7 5 4 4 2

Přistěhovalí 33 11 15 16 23 19 8 5 21 12 17 6 11 18 21 24 13 14 26 30 9 14 16 7 26

Vystěhovalí 15 18 10 16 32 9 11 20 22 17 10 7 8 13 13 17 13 14 11 20 12 12 18 10 10

Strana 37

4. AKTUALIZACE


IVAŇ Rok Narození 1991 12 1992 12 1993 7 1994 11 1995 7 1996 5 1997 5 1998 8 1999 4 2000 5 2001 5 2002 11 2003 3 2004 6 2005 7 2006 7 2007 4 2008 12 2009 3 2010 8 2011 3 2012 6 2013 8 2014 4 2015 2

Zemřelí 4 8 8 8 7 3 4 7 8 7 5 12 8 4 5 8 6 6 6 7 5 6 9 8 9

Přistěhovalí 14 17 23 12 16 9 13 10 7 11 11 24 6 12 10 7 15 13 11 6 7 27 5 14 8

Vystěhovalí 26 12 5 17 13 9 17 12 10 23 13 4 11 6 6 22 17 8 10 5 7 11 6 7 19

Přírůstek přirozený 8 4 -1 3 2 1 1 -4 -2 -1 -5 2 2 -1 -2 6 -3 1 -2 -1 -4 -7

Přírůstek migrační -12 5 18 -5 3 -4 -2 -3 -12 -2 20 -5 6 4 -15 -2 5 1 1 16 -1 7 -11

Přírůstek celkový -4 9 17 -2 3 2 -3 -1 -7 -14 -2 19 -10 8 6 -16 -4 11 -2 2 -2 16 -2 3 -18

Stav k 31.12. 699 708 725 723 726 728 725 724 717 703 686 705 695 703 709 693 689 700 698 700 702 718 716 719 701

Zemřelí 2 1 6 6 2 7 2 9 8 12 11 4 4 8 6 6 2 6 4 7 3 4 6 6 6

Přistěhovalí 17 10 2 10 10 10 7 14 15 5 6 13 7 5 7 8 14 16 8 16 22 14 22 15 18

Vystěhovalí 10 7 6 8 9 10 7 4 11 5 6 22 7 12 9 18 8 9 4 10 4 6 11 16 9

Přírůstek přirozený 4 6 -1 -1 2 -2 3 -4 -8 -6 -7 -1 2 -3 -4 -3 -1 -2 1 -1 3 1

Přírůstek migrační 7 3 -4 2 1 10 4 -9 -7 -2 -10 6 7 4 6 18 8 11 -1 9

Přírůstek celkový 11 9 -5 1 3 -2 3 6 -4 -6 -7 -10 2 -10 -6 -13 6 6 2 6 19 7 11 2 10

Stav k 31.12. 484 493 488 489 492 490 493 499 495 489 465 455 457 447 441 428 434 440 442 448 485 492 503 505 515

LODĚNICE Rok Narození 1991 6 1992 7 1993 5 1994 5 1995 4 1996 5 1997 5 1998 5 1999 2000 6 2001 4 2002 3 2003 6 2004 5 2005 2 2006 3 2007 2 2008 5 2009 2 2010 7 2011 4 2012 3 2013 6 2014 9 2015 7

Strana 38

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

MALEŠOVICE Rok Narození 1991 6 1992 6 1993 4 1994 2 1995 8 1996 2 1997 5 1998 9 1999 2 2000 4 2001 5 2002 12 2003 2 2004 8 2005 6 2006 4 2007 5 2008 8 2009 5 2010 7 2011 5 2012 9 2013 11 2014 11 2015 13

Zemřelí 7 8 1 3 2 6 4 6 3 5 6 2 3 5 3 5 7 2 4 5 5 2 4 4

Přistěhovalí 7 3 3 4 14 7 20 25 16 24 25 24 27 55 22 41 26 27 27 25 21 29

Vystěhovalí 4 21 9 10 16 8 21 3 5 8 26 15 9 18 45 82 44 22 10 5 11 11 15 11 16

Přírůstek přirozený -1 -2 3 -1 6 -4 1 3 -1 -1 -1 10 -1 3 3 4 1 3 3 4 9 7 9

Přírůstek migrační 3 -21 -9 -10 -13 -5 -17 11 2 12 -1 1 15 7 -21 -55 11 31 21 16 16 10 10 13

Přírůstek celkový 2 -23 -6 -11 -7 -9 -16 14 1 11 -2 11 14 10 -18 -51 11 1 34 24 16 20 19 17 22

Stav k 31.12. 367 344 338 327 320 311 295 309 310 320 365 376 390 400 382 331 342 343 377 401 520 540 559 576 598

Zemřelí 3 4 5 1 1 3 3 1 3 3 2 4 1 1 4 3 3 2 1 5 2 4

Přistěhovalí 8 3 6 1 1 18 12 10 2 12 21 11 21 40 10 39 9 3 8 9 25 7 8 5

Vystěhovalí 4 2 5 1 8 1 7 6 1 6 11 8 25 58 48 18 18 3 4 3 7 6 19 4

Přírůstek přirozený 1 -2 -3 -1 -3 -2 2 -3 -2 1 1 -3 4 -2 2 -1 2 1 2 -3 -2 -

Přírůstek migrační -4 6 3 1 -7 17 5 4 1 6 10 3 -4 -18 -38 21 -9 4 6 18 1 -11 1

Přírůstek celkový -3 4 1 -1 -7 14 3 6 -2 4 11 4 -7 -18 -34 19 -7 -1 6 7 20 -2 -13 1

Stav k 31.12. 167 171 171 172 171 164 178 181 187 185 190 201 205 198 180 146 165 158 157 163 209 229 227 214 215

ODROVICE Rok Narození 1991 4 1992 2 1993 2 1994 1 1995 1996 1997 1998 1 1999 3 2000 2001 1 2002 3 2003 1 2004 1 2005 1 2006 5 2007 2 2008 5 2009 2 2010 2 2011 3 2012 3 2013 2 2014 2015 4

Arch.Design, s.r.o.

Strana 39

4. AKTUALIZACE


PASOHLÁVKY Rok Narození 1991 18 1992 11 1993 14 1994 7 1995 14 1996 6 1997 11 1998 8 1999 8 2000 9 2001 6 2002 6 2003 8 2004 5 2005 2 2006 10 2007 8 2008 9 2009 7 2010 7 2011 6 2012 8 2013 9 2014 8 2015 7

Zemřelí 7 6 6 1 4 6 2 4 4 2 8 8 7 4 5 3 10 7 5 4 10 3 7 8 6

Přistěhovalí 16 8 9 26 17 11 13 14 19 15 12 13 6 5 15 5 11 8 15 16 10 12 11 17 14

Vystěhovalí 1 16 15 14 10 10 11 24 16 12 19 9 6 10 19 10 9 11 8 21 7 10 8 11 17

Přírůstek přirozený 11 5 8 6 10 9 4 4 7 -2 -2 1 1 -3 7 -2 2 2 3 -4 5 2 1

Přírůstek migrační 15 -8 -6 12 7 1 2 -10 3 3 -7 4 -5 -4 -5 2 -3 7 -5 3 2 3 6 -3

Přírůstek celkový 26 -3 2 18 17 1 11 -6 7 10 -9 2 1 -4 -7 2 -1 9 -2 -1 7 5 6 -2

Stav k 31.12. 695 692 694 712 729 730 741 735 742 752 732 734 735 731 724 726 726 725 734 732 715 722 727 733 731

Zemřelí 46 47 36 31 39 35 38 46 38 31 42 44 48 45 40 35 33 32 49 39 48 37 50 42 47

Přistěhovalí 84 114 94 73 97 83 59 75 48 68 99 52 162 101 77 72 129 125 138 124 178 157 151 135 190

Vystěhovalí 99 104 107 79 82 94 50 75 82 44 66 82 72 90 73 78 99 102 107 91 108 126 121 100 131

Přírůstek přirozený 15 2 15 19 -6 -3 12 -2 5 -9 -12 -14 -6 12 10 5 29 3 7 -8 7 3 9 -

Přírůstek migrační -15 10 -13 -6 15 -11 9 -34 24 33 -30 90 11 4 -6 30 23 31 33 70 31 30 35 59

Přírůstek celkový 12 2 13 9 -14 21 -2 -29 24 24 -42 76 5 16 4 35 52 34 40 62 38 33 44 59

Stav k 31.12. 4 371 4 383 4 385 4 398 4 407 4 393 4 414 4 412 4 383 4 407 4 375 4 333 4 409 4 414 4 430 4 434 4 469 4 521 4 555 4 595 4 640 4 678 4 711 4 755 4 814

POHOŘELICE Rok Narození 1991 61 1992 49 1993 51 1994 50 1995 33 1996 32 1997 50 1998 44 1999 43 2000 31 2001 33 2002 32 2003 34 2004 39 2005 52 2006 45 2007 38 2008 61 2009 52 2010 46 2011 40 2012 44 2013 53 2014 51 2015 47

Strana 40

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

PŘIBICE Rok Narození 1991 14 1992 14 1993 9 1994 9 1995 10 1996 8 1997 4 1998 10 1999 4 2000 11 2001 2 2002 11 2003 4 2004 11 2005 8 2006 7 2007 10 2008 15 2009 14 2010 16 2011 15 2012 7 2013 11 2014 11 2015 5

Zemřelí 17 18 10 15 10 13 16 5 6 9 7 11 9 14 17 10 24 9 7 8 7 17 14 14 11

Přistěhovalí 41 18 31 24 31 20 24 25 31 27 24 28 28 16 26 40 33 33 37 27 24 24 18 22 20

Vystěhovalí 25 15 41 20 22 24 10 20 23 20 24 26 31 10 15 16 30 14 24 25 14 31 17 19 27

Přírůstek přirozený -3 -4 -1 -6 -5 -12 5 -2 2 -5 -5 -3 -9 -3 -14 6 7 8 8 -10 -3 -3 -6

Přírůstek migrační 16 3 -10 4 9 -4 14 5 8 7 2 -3 6 11 24 3 19 13 2 10 -7 1 3 -7

Přírůstek celkový 13 -1 -11 -2 9 -9 2 10 6 9 -5 2 -8 3 2 21 -11 25 20 10 18 -17 -2 -13

Stav k 31.12. 1 021 1 020 1 009 1 007 1 016 1 007 1 009 1 019 1 025 1 034 1 000 1 002 994 997 999 1 020 1 009 1 034 1 054 1 064 1 068 1 051 1 049 1 049 1 036

Zemřelí 6 5 4 1 3 1 1 4 1 1 1 1 1 4 4 3 2 4 1 3 5 4 3

Přistěhovalí 6 5 3 3 10 2 3 7 4 7 8 7 10 5 4 11 6 7 4 6 7 5 8

Vystěhovalí 14 7 27 9 7 3 8 2 7 8 5 5 6 8 7 10 6 1 4 2 8 3 6 5

Přírůstek přirozený -1 4 -1 3 -4 1 2 2 2 2 -1 1 1 3 1 -3 -3 -2 1

Přírůstek migrační -8 -2 -24 -9 -4 7 -8 -4 -1 4 2 3 1 2 -2 -6 5 5 3 2 -2 4 -1 3

Přírůstek celkový -9 -2 -24 -5 -5 10 -8 -4 -3 1 6 2 5 3 1 -1 -6 6 5 6 3 -5 1 -3 4

Stav k 31.12. 253 251 227 222 217 227 219 215 212 213 222 224 229 232 233 232 226 232 237 243 244 239 240 237 241

ŠUMICE Rok Narození 1991 5 1992 5 1993 4 1994 5 1995 2 1996 4 1997 1 1998 1999 2 2000 2 2001 3 2002 1 2003 3 2004 3 2005 3 2006 5 2007 3 2008 3 2009 4 2010 4 2011 1 2012 2013 2 2014 2 2015 4

Arch.Design, s.r.o.

Strana 41

4. AKTUALIZACE


TROSKOTOVICE Rok Narození 1991 6 1992 10 1993 4 1994 8 1995 3 1996 4 1997 6 1998 4 1999 3 2000 8 2001 4 2002 8 2003 6 2004 8 2005 4 2006 5 2007 6 2008 6 2009 10 2010 2 2011 7 2012 5 2013 4 2014 4 2015 11

Zemřelí 4 11 6 13 6 5 7 8 8 13 5 4 10 4 4 11 5 8 5 4 9 7 11 8 8

Přistěhovalí 23 16 9 8 6 6 17 12 9 25 17 7 36 20 17 20 30 21 31 8 8 23 11 9 16

Vystěhovalí 10 11 12 18 13 8 12 7 17 3 8 6 13 8 11 9 16 11 19 5 7 16 11 6 9

Přírůstek přirozený 2 -1 -2 -5 -3 -1 -1 -4 -5 -5 -1 4 -4 4 -6 1 -2 5 -2 -2 -2 -7 -4 3

Přírůstek migrační 13 5 -3 -10 -7 -2 5 5 -8 22 9 1 23 12 6 11 14 10 12 3 1 7 3 7

Přírůstek celkový 15 4 -5 -15 -10 -3 4 1 -13 17 8 5 19 16 6 5 15 8 17 1 -1 5 -7 -1 10

Stav k 31.12. 594 598 593 578 568 565 569 570 557 574 574 579 598 614 620 625 640 648 665 666 656 661 654 653 663

Zemřelí 8 7 6 10 8 8 11 9 3 13 2 8 13 3 9 14 9 7 8 8 9 9 3 9 11

Přistěhovalí 18 20 19 14 18 16 25 12 11 11 17 14 24 22 15 11 23 20 19 14 16 28 27 23 17

Vystěhovalí 45 32 24 16 30 13 24 14 10 10 25 13 26 16 8 18 9 15 31 20 8 9 18 8 12

Přírůstek přirozený 10 9 6 -3 -3 -3 -5 -2 9 -8 4 -1 -5 3 -5 -9 -1 1 2 1 -4 10 3 2

Přírůstek migrační -27 -12 -5 -2 -12 3 1 -2 1 1 -8 1 -2 6 7 -7 14 5 -12 -6 8 19 9 15 5

Přírůstek celkový -17 -3 1 -5 -15 -4 -4 10 -7 -4 -7 9 2 -16 13 6 -10 -5 4 19 19 18 7

Stav k 31.12. 862 859 860 855 840 840 836 832 842 835 806 806 799 808 810 794 807 813 803 798 799 818 837 855 862

VLASATICE Rok Narození 1991 18 1992 16 1993 12 1994 7 1995 5 1996 5 1997 6 1998 7 1999 12 2000 5 2001 6 2002 7 2003 8 2004 6 2005 4 2006 5 2007 8 2008 8 2009 10 2010 9 2011 5 2012 9 2013 13 2014 12 2015 13

Strana 42

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

VRANOVICE Rok Narození 1991 24 1992 33 1993 24 1994 16 1995 15 1996 10 1997 16 1998 15 1999 18 2000 15 2001 24 2002 18 2003 18 2004 17 2005 24 2006 21 2007 18 2008 20 2009 26 2010 20 2011 21 2012 18 2013 23 2014 31 2015 20

Zemřelí 20 26 25 21 30 17 24 26 16 24 14 26 20 18 10 21 17 14 19 15 14 17 21 22 13

Přistěhovalí 72 56 39 30 33 45 32 45 31 57 25 35 58 36 56 44 50 38 43 53 57 59 85 87 73

Vystěhovalí 30 51 51 33 31 20 35 22 28 26 28 38 38 36 30 28 30 25 29 42 36 37 31 48 53

Přírůstek přirozený 4 7 -1 -5 -15 -7 -8 -11 2 -9 10 -8 -2 -1 14 1 6 7 5 7 1 2 9 7

Přírůstek migrační 42 5 -12 -3 2 25 -3 23 3 31 -3 -3 20 26 16 20 13 14 11 21 22 54 39 20

Přírůstek celkový 46 12 -13 -8 -13 18 -11 12 5 22 7 -11 18 -1 40 16 21 19 21 16 28 23 56 48 27

Stav k 31.12. 1 926 1 938 1 925 1 917 1 904 1 922 1 911 1 923 1 928 1 950 1 927 1 916 1 934 1 933 1 973 1 989 2 010 2 029 2 050 2 066 2 079 2 102 2 158 2 206 2 233

Vývoj počtu obyvatel SO ORP Pohořelice od roku 2001 do roku 2015:

14000

12000

10000

8000

6000

4000

2000

Arch.Design, s.r.o.

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

0

Strana 43

4. AKTUALIZACE


Struktura obyvatelstva Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obcích Malešovice (21%) a Branišovice (17,5 %). Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazují obce Šumice, Ivaň a Troskotovice (pod 14 %). Z hlediska věkové struktury vykazuje území SO ORP Pohořelice výrazně mladší obyvatelstvo, než je obvyklé v kraji i v ČR. Tento stav lze přičítat zejména stěhování obyvatel v produktivním věku se svými dětmi do obcí SO ORP. Věková struktura obyvatelstva v obcích SO ORP Pohořelice k 31. 12. 2015 a index stáří obec

počet obyvatel

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice Jihomoravský kraj Česká republika

595 645 701 515 598 215 731 4814 1036 241 663 862 2 233 13 849 1 175 025 10 553 843

podíl obyvatel 0-14 roků 65 a více let 17,5 15,1 16,0 13,6 14,3 18,6 15,4 13,9 21,0 9,0 15,0 11,7 14,2 11,7 14,5 16,8 15,9 17,6 14,8 20,7 14,9 18,7 14,5 16,6 16,8 15,6 15,5 15,9 15,2 18,6 15,4 18,3

index stáří 87 85 130 90 43 78 82 116 111 140 126 114 93 103 122 119

Zdroj: VDB ČSÚ Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimo jiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. úplné střední s maturitou

vyšší odborné

nástavbové

vysokoškolské včetně vědecké výchovy

bakalářské

magisterské

doktorské

nezjištěno

462 518 614 401 407 167 594 4 015 909 203 533 679 1 735 11 237

střední vč. vyučení bez maturity

obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

základní včetně neukončeného

obyvatelstvo ve věku 15+

bez vzdělání

nejvyšší ukončené vzdělání

2 6 2 7 4 1 6 19 6 1 2 6 5 67

134 127 137 110 85 44 151 855 224 72 147 193 293 2 572

194 208 269 185 163 83 261 1 603 376 79 211 286 687 4 605

77 108 129 65 93 23 120 949 174 28 118 105 471 2 460

6 4 3 2 5 9 36 8 4 6 21 104

6 10 12 4 4 1 14 84 16 6 6 10 39 212

33 32 42 18 33 3 19 300 76 4 17 28 150 755

4 9 10 5 2 4 47 21 6 3 21 132

25 22 30 13 29 3 13 247 51 4 11 24 122 594

4 1 2 2 2 6 4 1 7 29

10 23 20 10 20 12 14 169 29 13 28 45 69 462

Zdroj: VDB ČSÚ Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním se mezi SLDB 2001 a 2011 zvýšil v rámci SO ORP z 420 na 755 obyvatel. Podíl 6,7% z obyvatel starších 15 let je však stále zhruba poloviční oproti celokrajskému i celostátnímu průměru.

Strana 44

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

2.7.3 ZDRAVOTNICTVÍ, LÁZEŇSTVÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zdravotní péče Primárním zdrojem údajů k této podkapitole je Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS). Zařízení zdravotní péče jsou vesměs soustředěna do Pohořelic, kde sídlí ordinace praktických lékařů a dále specialisté – oční, psychiatrie, neurologie, gynekolog, interní, plicní, ortoped, traumatolog, pediatři, zubní. Další ordinace praktických lékařů pro dospělé se nacházejí v Ivani, Loděnicích a Vranovicích, praktický lékař pro děti a dorost sídlí v Pasohlávkách a Vranovicích; ve Vranovicích sídlí také 2 stomatologické a gynekologická ordinace. V Pohořelicích se nachází výjezdová základna rychlé zdravotnické pomoci. Město Pohořelice a obce SO ORP uzavřely 3. 11. 2004 smlouvu o spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. FN Brno se zavazuje k zajištění zdravotní péče pro občany z výše uvedených obcí, zejména ambulantní péči, ústavní péči, a to včetně případů přijatých prostřednictvím zdravotní záchranné služby. FN Brno se zavazuje poskytovat zdravotní péči na svých pracovištích v Brně, a to na: pracovišti medicíny dospělého věku (Jihlavská 20, Brno–Bohunice), pracovišti reprodukční medicíny (Obilní trh 11, Brno) pracovišti dětské medicíny (Černopolní 9, Brno) Lázeňství V samotném správním území Pohořelicka se nenachází žádná vyhlášená lázeňská místa. Ve 40 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko-valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Stejně vzdálené je i hraniční rakouské městečko Laa an der Thaya s termálními lázněmi určenými jak k lázeňským aktivitám, tak k celoročnímu rekreačnímu koupání celé rodiny ve venkovních i krytých bazénech s atrakcemi. Otevřením aquaparku s wellness byla započata realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který bude využívat léčebné vlastnosti termální vody z dvou vrtů tamních minerálních vod o teplotě 46°C a kapacitě až 17 l/s. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a je vhodný například při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. V případě realizace stavby se dá předpokládat pozitivní dopad na turistický ruch v širším území ORP, který se projeví jak ve zvýšené potřebě ubytovacích a stravovacích kapacit, tak posílení zájmu o další služby a atraktivity území. Zařízení sociální péče Typ sociálního zařízení

Zřizovatel

Adresa

Zařízení domácí péče a terénních sociálních služeb

Diecézní charita Brno

Pohořelice, Tyršova 234

Dům na půli cesty

Sdružení pěstounských rodin, o.s.

Pohořelice, Velký Dvůr 134

Dům pro seniory Vranovice

Seniorprojekt s.r.o.

Vranovice, Náměstíčko 53

2.7.4 VYBAVENOST OBCÍ Mateřské školy Počet žáků v mateřských školách na území SO ORP Pohořelice: Mateřská škola Kapacita dle rejstříku MŠ Branišovice 58 MŠ Cvrčovice 18 ZŠ a MŠ Ivaň 73 MŠ Loděnice 45 MŠ Malešovice 106 ZŠ a MŠ Pohořelice - Pasohlávky 209 MŠ Pohořelice, Hybešova 955 MŠ Přibice 46 ZŠ a MŠ Troskotovice 160 ZŠ a MŠ Vlasatice 3 ZŠ a MŠ Vranovice, Školní 323

25 28 40 25 60 45 182 48 25 36 90

Zdroj: MŠMT, data k 27. 6. 2016 Arch.Design, s.r.o.

Strana 45

4. AKTUALIZACE


Základní a střední školy Počet žáků v základních školách na území SO ORP Pohořelice: Základní škola

Kapacita dle rejstříku

ZŠ a MŠ Ivaň 73 ZŠ Loděnice 134 ZŠ Pohořelice, Dlouhá 35 ZŠ a MŠ Přibice 46 ZŠ a MŠ Troskotovice 160 ZŠ a MŠ Vlasatice 3 ZŠ a MŠ Vranovice, Masarykova 178

50 250 630 85 60 160 380

Zdroj: MŠMT, data k 27. 6. 2016 Ve Cvrčovicích se nachází odborné učiliště pro učební obory: šití oděvů, stravovací a ubytovací služby – kuchařské práce, zahradnické práce, květinářské a aranžérské práce, prodavačské práce, potravinářská výroba – cukrářské práce. Celková kapacita je 170 žáků.

2.7.5 SWOT ANALÝZA SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Prakticky ve všech obcích kladný nebo neutrální trend růstu Absence vysokého školství v regionu, malý výběr středních počtu obyvatel v poslední době, zejména vlivem škol, nutnost dojížďky do krajského města. přistěhovávání Vesměs příznivá věková struktura obyvatelstva

Relativně špatná vybavenost území – za většinou hierarchicky vyšších služeb je nutno dojíždět do krajského města – střední školy, nemocnice, ...

Nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel mezi SLDB 2001 a 2011. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvýšení migrační atraktivity obcí – nabídka ploch pro bydlení a služby v potřebných lokalitách.

Stárnutí obyvatelstva a nepřipravenost sociální politiky a služeb.

Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích.

Nedostatečná vybavenost v obcích a blízkost krajského města může vést k horší identifikaci (nejen) přistěhovalých obyvatel s bydlištěm

Rozvoj lázeňské péče v Pasohlávkách.

Střet migračního nárůstu obyvatel s nabídkou ploch pro bydlení, potažmo cennou zemědělskou půdou

Strana 46

Arch.Design, s.r.o.


2.8.

4. AKTUALIZACE

BYDLENÍ

2.8.1 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND V ORP Pohořelice tvoří 93,7 % obydlených domů domy rodinné (SLDB 2011). Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Pohořelice (11,5 %), dále pak v Branišovicích (8,3 %) a v Šumicích (4,5 %). Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Kromě ukazatele úrovně bydlení jde také o ukazatel rezidenční atraktivity území a jeho ekonomické úrovně. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích SO ORP Pohořelice v období 2001-2011 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů (o 35 %) byl zaznamenán v obci Malešovice, kde došlo k mohutné výstavbě rodinných domů. Hodnoty obložnosti bytů nad 3,0 vysoce převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a signalizují určitý bytový problém, který může vyústit v potřebu výstavby nových bytů. Během sledování vývoje v rámci ÚAP kleslo množství obcí s vysokou obložností (nad 3,0 obyv./byt) z 10 na 7.

2011 11 5 4 1 3 1 3 11 0 3 3 9 17 179 235437 1901126

2011 7,69 3,09 1,91 0,75 2,11 1,79 1,64 1,05 0,00 4,41 1,53 4,09 2,89 5,16 90,70 39,97

2001-2011 107,5% 111,7% 106,6% 105,6% 135,2% 107,7% 104,6% 113,0% 108,5% 101,5% 112,6% 106,3% 112,4% 111,0%

2011 44,7 42,9 47,7 45,8 36,9 51,3 41,9 44,7 48,5 51,4 45,6 48,4 46,5 45,61 49,3 50,5

Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený byt

2011 92,31 96,30 97,13 96,24 97,89 96,43 97,27 87,51 96,26 94,12 98,47 95,00 96,43 93,66 7,74 45,15

Průměrné stáří domů

2011 132 156 203 128 139 54 178 918 309 64 193 209 568 3251 20095 214760

% změna trvale obydlených domů celkem

Podíl bytových domů (%)

2011 143 162 209 133 142 56 183 1049 321 68 196 220 589 3471

Z toho bytové domy

2001 133 145 196 126 105 52 175 928 296 67 174 207 524 3128

Podíl rodinných domů (%)

1991 118 129 182 115 93 43 167 816 264 58 146 192 471 2794 259567 4756572

Z toho rodinné domy

Domy trvale obydlené

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice Jihomoravský kraj Česká republika


Obec


Domovní a bytový fond v obcích SO ORP Pohořelice v letech 1991-2011

2011 2,85 3,20 3,06 2,91 3,15 3,17 3,21 2,72 2,88 2,81 3,00 3,05 2,94 2,9

Zdroj: ČSÚ, SLDB Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2011 v obcích Ivaň, Odrovice, Šumice a Přibice. Průměrný podíl pro celé ORP Pohořelice činí 13,0 %, přičemž průměr Jihomoravského kraje je 11,4% a průměr celé ČR je 13,8%. Počet neobydlených bytů v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2011: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Arch.Design, s.r.o.

Neobydlené byty

Obydlené byty

Podíl neobydlených bytů z celkového počtu (%)

36 13 58 20 23 15 22 235 72

194 189 232 158 156 62 219 1711 369

15,7 6,4 20,0 11,2 12,8 19,5 9,1 12,1 16,3 Strana 47

4. AKTUALIZACE


Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

17 21 36 100 704

88 212 257 696 4710

16,2 9,0 12,3 12,6 13,0

Zdroj: ČSÚ, SLDB Průměrné stáří domů v roce 2011 bylo v ORP Pohořelice 45,6 roku. Nejmladší domovní fond měla obec Malešovice, vlivem právě probíhající relativně intenzivní výstavby. Vysoko nad republikovým průměrem vykazují průměrné stáří bytového fondu obce Odrovice a Šumice.

2.8.2 BYTOVÁ VÝSTAVBA V ORP Pohořelice, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v roce 2015 4 byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u obcí, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo.

Dokončené byty celkem

Intenzita bytové výstavby (*)
























Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Pohořelice v letech 2003-2014

Obec 20032014

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Branišovice

2

3,4

4

6,8

0

0,0

3

5,1

0

0,0

2

3,4

5

8,5

0

0,0

5

8,5

5

8,5

4

6,8

4

6,8

34

Cvrčovice

2

3,2

5

8,1

1

1,6

2

3,2

2

3,2

2

3,2

2

3,2

3

4,8

4

6,4

3

4,8

3

4,8

2

3,2

31

0,0

Ivaň

1

1,4

0

0,0

1

1,4

1

1,4

1

1,4

1

1,4

2

2,8

4

5,6

0

6

8,4

1

1,4

6

8,4

24

Loděnice

0

0,0

0

0,0

1

2,0

1

2,0

1

2,0

1

2,0

2

4,0

1

2,0

7 13,9 3

6,0

3

6,0

1

2,0

21

Malešovice

0

0,0 16 28,6 3

5,4

4

7,2

4

7,2

8 14,3 11 19,7 10 17,9 6 10,7 6 10,7 12 21,5 8 14,3

88

Odrovice

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

1

4,4

2

8,8

0

0,0

-

-

-

-

3

Pasohlávky

0

0,0

2

2,8

2

2,8

0

0,0

0

0,0

0

0,0

3

4,1

4

5,5

0

0,0

0

0,0

4

5,5

1

1,4

16

Pohořelice

45 9,6 15 3,2 22 4,7 17 3,6 17 3,6 33 7,0 26 5,5 17 3,6 13 2,8 24 5,1 23 4,9 58 12,6

310

Přibice

4

3,8

5

4,8

0

0,0

2

1,9

2

1,9

3

2,9

6

5,7

3

2,9

3

2,9

1

1,0

4

3,8

1

1,0

34

Šumice

0

0,0

0

0,0

1

4,2

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

1

4,2

-

-

1

Troskotovice

0

0,0 11 16,8 0

0,0

0

0,0

0

0,0

1

1,5

3

4,6

3

4,6

1

1,5

2

3,1

1

1,5

1

1,5

23

Vlasatice

3

3,6

0

0,0

1

1,2

0

0,0

0

0,0

6

7,2

2

2,4

1

1,2

0

0,0

3

3,6

3

3,6

7

8,4

26

Vranovice

4

1,9

5

2,3

3

1,4 11 5,1 11 5,1

8

3,7

8

3,7 12 5,6 12 5,6 15 7,0 84 39,2 8

3,7

181

SO ORP Pohořelice

61 4,5 63 4,6 35 2,6 41 3,0 38 2,8 65 4,8 70 5,2 113 8,3 87 6,4 68 5,0 143 10,5 97 7,1

373

Zdroj: ČSÚ

Strana 48

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

2.8.3 SWOT ANALÝZA BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech obcích mírně Kromě města Pohořelice je pro území typická vysoká roste. obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Blízkost krajského města zvyšuje rezidenční atraktivitu území. Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP roste. PŘÍLEŽITOSTI Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

HROZBY Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci.

Vytvoření územně plánovacích podmínek pro bytovou Fyzická degradace a vylidnění starších částí obcí v důsledku výstavbu, s cílem uspokojení potřeb obyvatel – snížení překotné výstavby nových čtvrtí. obložnosti bytů. Nedostatek stavebních parcel pro bytovou výstavbu by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných regionů. Urbanizační devastace krajiny, nebo bezkoncepční živelná výstavba, vznik satelitních čtvrtí.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 49

4. AKTUALIZACE

2.9.


REKREACE

Území SO ORP Pohořelice je průměrně významným regionem cestovního ruchu. Největším turistickým lákadlem jsou nádrže Nové mlýny (koupací oblast KO 621301 a 621302), sloužící mimo jiné k rekreaci, plavání, rybolovu a vodním sportům. Dále je oblast významná z hlediska vinařské turistiky, především východní polovina SO ORP je krajinou plnou viničních tratí a vinných sklípků s kvalitními jihomoravskými víny. Tato dvě turistická odvětví přispívají a v budoucnu mohou ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Aquapark v Pasohlávkách (Aqualand Moravia) je zařízením regionálního významu. Novou atraktivitou území by se mělo stát lázeňské místo v Pasohlávkách. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů, který výrazně převyšuje průměr v České republice – průměrně 94 oproti 45 %. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Převážná část území je turisticky a rekreačně neatraktivní zemědělská krajina, s vyšším množstvím výrobních, skladovacích ploch a ploch pro logistiku. Pozitivní stránkou Pohořelicka je jihovýchodní část území s možností rekreace v oblasti Novomlýnských nádrží. Ze vzdálenějších cílů lze jmenovat Pavlovské vrchy, Mikulov a Znojmo. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má část území a hlavně sousední obce vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů.

2.9.1 KAŽDODENNÍ REKREACE Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve větších sídlech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, rybolov…), sportovní činností. Infrastruktura pro sport a každodenní rekreaci v obcích SO ORP Pohořelice: obec

plochy pro sport

turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy

další

Branišovice

hřiště

Cyklotrasa Znojemská

rybáři, myslivci, chovatelé, TJ Sokol

Cyklotrasa Brněnská

Myslivecký svaz

Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Jantarová stezka

rybáři

Cvrčovice

Ivaň

Loděnice

Malešovice Odrovice

Hřiště TJ Dynamo, tréninkové hřiště, dětské hřiště Víceúčelové hřiště s umělým povrchem Klubovna, Tělocvična ZŠ a školní hřiště, Veřejné dětské hřiště u MŠ

hřiště

Pasohlávky

Fotbalové hřiště, Víceúčelové hřiště, přístaviště, YACHT CLUB, Fitness Venkovní fitpark

Pohořelice

Sportovní hala, více hřišť, tenisové kurty…

Strana 50

Myslivecké sdružení, sdružení dobrovolných hasičů Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Jantarová stezka Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa okolo ATC Merkur Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Moravská vinná Turistická stezka modrá z Pasohlávky-přehrada do Pouzdřan Naučná stezka Věstonická nádrž (pěší stezka kolem střední nádrže Nové Mlýny)

Rybáři, myslivci


Městský park

chybějící vybavenost, záměry

Víceúčelové sportovištěplánováno v prostoru u ZŠ na části parc. č. 70/1, Dětské hřiště v parku p.č.197 nad hřištěm TJ, Revitalizace rybníku Lokr p.č. 3133/1

Myslivci, rybáři, yachtclub

Regenerace stávajícího parku, nový parčík Polní, úprava a doplnění veřejné Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Přibice

hřiště, motokros


Šumice

hřiště

Cyklotrasa Znojemská

Troskotovice hřiště Vlasatice hřiště, školní hřiště tělocvična TJ Sokol, hřiště, Vranovice hřiště SK Vranovice, dětské hřiště

zeleně Nový parčík v lokalitě skládky Páviška, úprava a doplnění veřejné zeleně MS Šumice Kapr Šumice

Cyklotrasa Znojemská Cyklotrasa Znojemská Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Moravská vinná

Zdroj: průzkumy, www.mapy.cz, dotazníkové šetření

2.9.2 KRÁTKODOBÁ A DLOUHODOBÁ (POBYTOVÁ) REKREACE Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti. Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Hromadná ubytovací zařízení Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Pohořelice obec Branišovice Cvrčovice Ivaň

Pasohlávky

Pohořelice

Arch.Design, s.r.o.

Typ zařízení Ubytovna Tábořiště Restaurace a penzion penzion Penzion autokemp Turistická ubytovna Turistická ubytovna kemp Tábořiště kemp Kemp Kemp Penzion Apartmány Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Ubytování v soukromí Hotel Rekreační středisko Apartmány hotel hotel Hostel Hotel Penzion

Kapacita (pokojů) 10 a méně 11-50 11-50 10 a méně 10 a méně 101 a více 11-50 11-50 1-50 101 a více 10 a méně 1-50 1-50 10 a méně 1-50 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 14 10 a méně 10 a méně 59 14 10 a méně 11-50 11-50 11-50 10 a méně 11 – 50

název JMK Elektro Na Splavě PenzionU Stehlíků Penzion Vrkoč Mahulka ATC Merkur RZ Laguna RZ Turist Unimo Minikemp Adamík Tábořiště Mušov U Zápeců Minicamp Kratochvíla Privat camp Penzion Kratochvíla Pálava s.r.o. U sv. Anny Lipták Pension Arpos Brveníková Kometa Bar U Langů U Matěje U Dudů Chata Tsunami U Mandinců Hotel Termal Mušov REKREOS – ATC Merkur Restaurace Velký Dvůr Hotel Morava Hotel Balaton Alfa Hostel Le Café Penzion Invino

adresa Branišovice 59 Cvrčovice Ivaň 236 Ivaň Ivaň 256 Pasohlávky-Mušov Pasohlávky 1 Pasohlávky 213 Pasohlávky 7 Pasohlávky 115 Pasohlávky 24 Pasohlávky 93 Pasohlávky 6 Pasohlávky 93 Pasohlávky 188 Pasohlávky 2 Pasohlávky 174 Pasohlávky 206 Pasohlávky 173 Pasohlávky 4 Pasohlávky Pasohlávky 29 Pasohlávky 179 Pasohlávky Pasohlávky 30 Pasohlávky - Mušov Pasohlávky-Mušov Pasohlávky ev.č. 1070 Pohořelice, Loděnická 13 Pohořelice, Školní 436 Znojemská 985, Pohořelice Hybešova 981, Pohořelice Dvorní 1028, Pohořelice

provoz Celoroční Letní Celoroční Celoroční Celoroční Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní Celoroční Celoroční Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní Letní Celoroční Letní Letní Celoroční Celoroční Celoroční Celoroční Celoroční Strana 51

4. AKTUALIZACE


Hotel Restaurace

11 – 50 10 a méně

Hotel Salus Restaurace u Vavříků

Nová Ves 75, Pohořelice Poříčí 992, Pohořelice

Celoroční Celoroční

Zdroj: MěÚ Pohořelice, dotazníkové šetření 2014 Především obec Pasohlávky, ležící na břehu Novomlýnské nádrže, disponuje velkými ubytovacími kapacitami převážně kempového typu, dále zde dochází k rozvoji ubytovacích kapacit ve zděných objektech. Rozvoj lázeňství v kraji je založen zejména na nově se dynamicky rozvíjejících lokalitách v Lednici, Pasohlávkách a Mušově. Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP Pohořelice k 31. 12. 2011 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Pokoje Lůžka Místa pro karavany a stany

21 319 1064 1193

2.9.3 CYKLOTRASY Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí cyklotras a řadí se mezi nejvýznamnější cykloturistické oblasti v republice, významné i v mezinárodním kontextu. Specifikem oblasti jsou takzvané Moravské vinařské stezky. Jde o dlouhodobý projekt nejen sportovně-turistického charakteru, ale i ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Regionem Pohořelicko prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenway Krakow – Morava – Vídeň a Jantarová stezka. Oblast je z hlediska cykloturistiky výborně vybavená, neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území • mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Greenway Krakow – Morava - Wien • místní cyklotrasy a vinařské stezky: - Vinařská stezka „Moravská vinná“ – páteřní stezka propojující všech 10 vinařských oblastí Jižní Moravy - Vinařská stezka „Mikulovská“ - Vinařská stezka „Znojemská“ - Vinařská stezka „Brněnská“ - Vinařská stezka „Mušovská“ - Okolo ATC - Krumlovsko-Jevišovicko

2.9.4 TURISTICKÉ STEZKY V oblasti Pohořelicka nejsou naopak téměř žádné značené turistické stezky. Situace je částečně dána typem krajiny ne zcela vhodným pro turistiku (převaha zorněné půdy, málo lesních porostů a turistických cílů). Přesto především ve východní části SO ORP stezky chybějí.

Strana 52

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

2.9.5 SWOT ANALÝZA REKREACE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN Nové Mlýny.

Charakter krajiny není na většině území turisticky přitažlivý.

Pestrá a dobře značená síť cyklostezek.

Ve většině obcí chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, mj. turistická informační centra.

Větší množství rybníků a nádrží s významem pro krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Plánovaná rozšíření rekreační oblasti a výstavba lázeňského centra Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety v obci Pasohlávky-Mušov. s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Zatraktivnění především severozápadní části území. Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny. Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti, využití potenciálu cykloturistiky. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti

Arch.Design, s.r.o.

Strana 53

4. AKTUALIZACE

2.10.


HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

2.10.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Řešené území je velmi malý SO ORP, zemědělská oblast venkovského charakteru jižně od krajského města Brna. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, částečně vinařství, hospodářsky je ovlivněna blízkostí krajského města. Z jihu je charakteristická zcela specifickou krajinnou morfologií nově postavených Novomlýnských nádrží. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti.

2.10.2 DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST OBCÍ Obce v ORP Pohořelice jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje. Odhlédneme-li od Prahy, je u obcí Jihomoravského kraje daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za SO ORP Pohořelice v roce 2007 byla 9,47 tis. Kč/obyv., v roce 2009 vzrostla na 9,76 tis. Kč/obyv. Vzhledem k tomu, že daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna, je tento výsledek dobrý. Ve výsledcích jednotlivých obcí jsou ale velké disproporce. Poslední známé údaje z databáze ARIS evidované Ministerstvem financí, jsou z r. 2009. Daňová výtěžnost v obcích SO OPR Pohořelice dle ARIS: počet obyvatel Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

521 584 693 428 331 146 726 4434 1020 232 625 794 1 989 12523

daňové příjmy obce (*) 2007 4434 5431 5199 4181 3932 1369 9928 46396 7557 2739 4986 6995 15430 118577

daňová výtěžnost (*)

počet obyvatel

8,511 9,300 7,502 9,769 11,879 9,377 13,675 10,464 7,409 11,806 7,978 8,810 7,758 9,469

523 591 700 440 343 158 725 4521 1034 232 648 813 2029 12757

daňové příjmy daňová obce (*) výtěžnost (*) 2009 4707 9,000 5164 8,738 5937 8,481 3997 9,084 4192 12,222 1710 10,823 11248 15,514 44423 9,826 8178 7,909 2698 11,629 6346 9,793 7806 9,601 18139 8,940 124545 9,763

Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Od 1. 1. 2008 platí novela zákona o rozpočtovém určení daní (zákon č. 377/2007 Sb.), která měla zásadní vliv na vyrovnání daňové výtěžnosti mezi velkými a malými obcemi. Daňová výtěžnost v obcích SO OPR Pohořelice v roce 2012 dle www.rozpocetobce.cz: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice

Strana 54

počet obyvatel

daňové příjmy (tis. Kč)

daňová výtěžnost (tis. Kč/obyv.)

561 617 702 485 520 209 715 4640 1068 244 656

6991 8236 8689 7821 8288 2689 54444 125140 10652 2955 9136

12,461 13,349 12,377 16,127 15,939 12,865 76,146 26,970 9,974 12,109 13,927

Arch.Design, s.r.o.


Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice Jihomoravský kraj Česká republika

4. AKTUALIZACE

799 2079 13 295 1 164 734 10 483 099

10445 31241 286 728 26 100 975 240 735 763

13,072 15,027 21,567 22,409 22,964

Z tabulky zřetelně plyne výrazná dominance Pasohlávek, jakožto sídla rekreačního komplexu. Nadprůměrnou výtěžnost vykazují podle očekávání také Pohořelice jakožto správní i ekonomické centrum regionu, naopak „nejchudší“ je obec Přibice.

2.10.3 PODNIKATELSKÁ STRUKTURA V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství, a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Počet a velikost ekonomických subjektů v obcích SO ORP Pohořelice: Počet ekonomických subjektů

Celkem

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice Jihomoravský kraj

109 141 152 96 119 41 163 1 062 192 35 123 151 457 2 841 304 729

Subjektů na 1000 obyvatel 183 219 217 186 199 191 223 221 185 145 186 175 205 205 259

podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců

1 - 5 [2]

6 - 9 [2]

10 - 19

20 - 24

25 - 49

50 a více

99 124 131 83 97 35 153 938 177 32 116 139 411 2 535 263 103

4 11 12 3 11 4 6 84 8 3 5 2 28 181 22 402

2 1 4 1 2 1 2 18 1 . 2 2 2 38 3 445

2 [2] 1 [2] 2 [2] . 1 [3] 1 [2] 1 [2] 14 [2] 3 [2] . 2 [2] 3 [2] 2 [2] 31 [2] 3 084 [2]

1 [2] 1 [2] 1 [3] 1 [2] . . 1 [3] 6 [2] 1 [3] . . 1 [2] . 10 [2] 697 [2]

. 1 [2] . . . . 1 [2] 3 [2] . 1 [3] . . 3 [2] 8 [2] 1 412 [2]

2 2 . . . . . 9 . . . . 1 12 1 253

Zdroj: VDB ČSÚ Poznámky: [2] údaj za 31. 12. 2013; [3] údaj za 31. 12. 2012 Z hlediska počtu ekonomických subjektů lze SO ORP Pohořelice hodnotit jako území s podprůměrnou ekonomickou aktivitou, přičemž extrémním případem je obec Šumice. Vyšší aktivitu lze naopak pozorovat v Pasohlávkách (turismus), Pohořelicích (spádové centrum s lokální koncentrací obyvatelstva i aktivit), a také ve Cvrčovicích a Ivani. Struktura zaměstnanosti vzhledem k počtu zaměstnanců na ekonomický subjekt potvrzuje převahu malých firem s žádným nebo jen malým počtem zaměstnanců (do 5 zaměstnanců).

2.10.4 STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI Struktura zaměstnanosti dle odvětví se mezi posledními sčítáními lidu výrazně změnila. Zatímco v roce 2001 byl ještě značný podíl zaměstnaných v priméru, o deset let později je jejich počet poloviční. To ukazuje jednak na intenzifikaci zemědělství a jeho faktické „zprůmyslnění“, dále na vysokou závislost regionu na vzdálených zdrojích, což je sice obvyklým průvodcem civilizačního pokroku, ale vzrůstá zde též riziko ekonomické nestability. Odklon od tradičních oborů zemědělství způsobuje zvýšené nároky na vznik nových průmyslových areálů a kvalitu dopravní sítě.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 55

4. AKTUALIZACE


Struktura zaměstnanosti dle odvětví dle SLDB 2001, 2011: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

zemědělství, lesnictví a rybolov 2011 2001

2001

2011

2001

2011

2001

2011

2001

2011

2001

2011

6,5 5,6 12,6 7,9 6,8 2,6 9,0 3,8 6,1 5,3 11,6 7,5 4,2 5,8

18,0 25,0 20,7 18,2 30,2 26,9 19,0 23,5 26,4 30,8 18,4 19,6 28,9 23,7

26,0 22,2 21,2 25,7 26,4 24,4 20,2 21,6 24,0 40,0 14,7 21,7 25,3 22,8

21,2 12,3 12,6 14,8 11,1 11,8 19,3 14,0 15,0 12,5 26,1 19,8 13,9 15,3

11,7 12,0 8,9 7,5 7,2 5,1 10,5 9,0 12,0 6,7 16,7 13,0 10,3 10,1

13,5 22,5 10,8 16,5 11,6 18,3 10,1 17,0 13,1 20,2 9,2 14,0 10,4 14,4

9,1 11,3 6,4 9,8 12,8 11,5 9,0 11,2 9,4 2,7 9,7 8,7 7,8 9,8

7,8 6,0 9,9 9,3 7,5 8,6 9,5 7,6 9,9 9,6 4,8 7,6 12,9 8,7

10,8 12,7 8,0 17,3 8,8 25,6 13,0 11,8 8,3 10,7 10,5 10,6 9,3 11,1

21,2 22,2 28,4 22,9 18,6 15,1 26,8 15,3 26,2 11,5 19,9 19,8 27,6 20,8

26,4 23,2 23,9 20,1 19,2 11,5 27,1 26,2 26,9 20,0 20,5 17,7 28,5 24,9

18,4 12,0 17,7 18,2 21,1 19,4 15,4 9,3 9,5 15,4 21,7 19,1 6,4 12,3

průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011 Nezaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti SO ORP Pohořelice patří v Jihomoravském kraji k regionům s průměrnou mírou nezaměstnanosti a dosahuje průměr České republiky. Po výrazném poklesu počtu nezaměstnaných po roce 2005 došlo v souvislosti s hospodářskou krizí k nárůstu a v roce 2015 k opětovnému poklesu podílu nezaměstnaných osob. Podíl nezaměstnaných osob z dosažitelných uchazečů: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj Česká republika

12/2005

12/2010

12/2015

11,9 5,9 6,9 14,2 10,9 9,8 9,8 6,3 7,4 14,6 10,9 11,2 5,5 7,8 7,5 6,6

11,8 7,2 8,5 10,2 6 8,1 12 7,5 9,1 9,8 10,6 10 7,1 8,5 8,5 7,4

8,2 7,3 6,6 7,0 3,5 7,6 6,3 5,7 5,9 8,5 9,4 8,5 4,6 6,2 7 6,2

Zdroj: ČSÚ Nejvyšší míru nezaměstnanosti (2015) vykazují obce Branišovice, Šumice, Vlasatice a Troskotovice. Pro řešení uvedeného stavu je nutná spolupráce mezi obcemi a centrem v Pohořelicích, popřípadě v Brně jako centru kraje. Z databází nezaměstnanosti lze pozorovat silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónní zaměstnaností v zemědělství, stavebnictví a nově i v turistickém ruchu. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na Strana 56

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

zaměstnanosti v SO ORP Pohořelice. Na území SO ORP je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod.

2.10.5 UZAVŘENOST A OTEVŘENOST ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2011. Vyjíždějící do zaměstnání a do škol dle SLDB 2011: Počet obyvatel s obvyklým pobytem

Počet obyvatel 550 615 704 471 514 207 717 4609 1059 239 653 796 2052

Počet obyvatel zaměstnaných a pracujících 223 274 316 210 244 75 326 2158 447 74 255 315 938

Vyjíždějící celkem 207 189 159 123 149 40 237 1 132 268 51 148 143 540

v rámci obce

do jiné obce okresu

do jiného okresu kraje

do jiného kraje

zahraničí

celkem

v rámci obce

mimo obec

obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

vyjíždějící do školy

celkem

vyjíždějící do zaměstnání

131 132 119 89 102 32 152 862 201 34 100 109 413

8 9 10 8 4 1 17 324 12 1 3 6 38

43 83 33 38 39 22 50 143 69 12 37 52 109

70 38 68 43 56 8 78 332 112 16 55 46 251

5 2 7 1 4 28 3 2 2 1 8

5 1 2 1 3 35 5 3 3 4 7

76 57 40 34 47 8 85 270 67 17 48 34 127

1 1 7 2 92 7 5 5 37

76 56 39 27 47 8 83 178 60 17 43 29 90

13186

5855

3 386

2 476

441

730

1 173

63

69

910

157

753

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 Relativní podíl vyjíždějících mimo okres je dost vysoký a dokonce mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř okresu. Zde se silně projevuje blízkost Brna jako ekonomického centra širšího regionu. Obce vzhledem ke své malé velikosti nejsou většinou schopny zajistit pracovní příležitosti pro všechny své obyvatele. Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo okres, a to hlavně z důvodu neexistence střední školy SO ORP Pohořelice (pouze učiliště ve Cvrčovicích). Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 57

4. AKTUALIZACE


2.10.6 SWOT ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje koncepce rozvoje v jižní části SO ORP. Významný zdroj nových pracovních cestovního ruchu SO ORP Pohořelice. příležitostí. Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství.

Vysoká vyjížďka za prací i do škol, zejména mimo SO ORP.

Průmyslové zóny v Pohořelicích – zdroj pracovních míst přímo v regionu Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí SO ORP Pohořelice. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Podpora aktivit s vysokou přidanou hodnotou (výzkum, Orientace na ekonomickou činnost s nízkou přidanou věda, ...) hodnotou. Přechod na ekonomické činnosti nezávislé na sezónních Pomalý rozvoj zaměstnanosti v terciární sféře. výkyvech. Přírůstek počtu obyvatel – posilování ne-sezónní poptávky po službách

Strana 58

Arch.Design, s.r.o.


3.

4. AKTUALIZACE

BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ

Podle upraveného Datového modelu Jihomoravského kraje jsou pořizovatelé Územně analytických podkladů obcí vyzváni k doplnění vybraných sledovaných jevů nad rámec přílohy č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Tyto jevy jsou specifikovány v následující tabulce. kód A201 A202 A203 A204 A205 A206 A207 A208 A209 A210 A211 A212 A213 A214 A215 A216

jev Bilanční zastavěné území Aktualizace zastavitelných ploch Aktualizace ploch přestavby Rezidenční území Území výrobních aktivit Území občanského vybavení Území sídelní zeleně Záplavové území po realizaci PPO Území zasažené nadměrným hlukem Území zasažené nadměrným hlukem po realizaci protihlukových opatření Počet obyvatel Kapacita ČOV Plocha orné půdy Plocha zemědělské půdy Celková plocha obce Daňové příjmy obce

3.1.

zohlednění v ÚAP (Aktualizace 2016) výkresová část výkresová část výkresová část (zahrnuto v rámci jevu A203) data nebyla poskytnuta textová část - příloha „C“ textová část - příloha „C“ textová část - příloha „C“ data nebyla poskytnuta; ve výkresové části je znázorněn jev č. 50 textová část „B“ – kap. 2.3.3. data nebyla poskytnuta, resp. viz A209 textová část „B“ – kap. 2.7.2. textová část „B“ – kap. 2.6.2. textová část „B“ – kap. 2.5.1. textová část „B“ – kap. 2.5.1. textová část „B“ – kap. 1.1. textová část „B“ – kap. 2.10.2.

KVANTIFIKOVATELNÉ INDIKÁTORY VYUŽITELNÉ PRO RURÚ

Přehled indikátorů sledovaných v Jihomoravském kraji 1-A 1-B 2 3 4 5 6-A 6-B 6-C 7-A 7-B 7-C 8 9 10 11 12

název indikátoru Míra naplnění zastavitelných ploch Míra naplnění ploch přestavby Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce Míra zasažení území záplavami – zastavitelné plochy Míra zasažení území záplavami – plochy přestavby Míra zasažení území záplavami – bilanční zastavěné území Míra zasažení území nadměrným hlukem – rezidenční území stav Míra zasažení území nadměrným hlukem – rezidenční území návrh Míra zasažení území nadměrným hlukem – bilanční zastavěné území Míra zasažení území znečištěným ovzduším Míra obsluhy obyvatel ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území Změna výměry zemědělské půdy Daňová výtěžnost na obyvatele

Uvedené indikátory jsou převážně vypočítávány z jevů A201 – A216 vyjmenovaných výše. Vzhledem k nedostatečné dostupnosti zdrojových dat k většině jevů (resp. informace existují, ale ne v požadované struktuře či formě) nebylo vesměs možné provést výpočty dle doporučeného postupu. Na jevy a indikátory byl nicméně v maximální možné míře brán zřetel při vyhodnocení pilířů udržitelného rozvoje. Toto vyhodnocení se v zájmu komplexního pojetí opírá o četné další údaje.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 59

4. AKTUALIZACE


3.2.1 MÍRA NAPLNĚNÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Popis účelu: Indikátor charakterizuje stávající stav sídla, rozvojový potenciál sídla a v časové řadě dynamiku jeho rozvoje. Indikátor kvantifikuje "spotřebu" zastavitelných ploch a ploch přestavby, může signalizovat jejich vyčerpání. Naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovat rovnováhu mezi populačním a územním rozvojem. Vyhodnocení: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

celková výměra zastavitelných ploch dle ÚP (ha) 55,6 16,6 31,5 19,5 28,3 5,2 109,1 279,2 20,3 5,0 14,0 9,4 47,7 641,3

již zastavěno (ha)

již zastavěno (%)

volných (ha)

volných (%)

2,1 0,2 16,1 1,2 0,8 0,9 3,0 70,5 1,1 0,2 0,1 1,4 3,7 101,5

4 1 51 6 3 18 3 25 5 4 1 15 8 16

53,6 16,4 15,4 18,3 27,5 4,2 106,0 208,6 19,2 4,8 13,9 8,0 44,0 539,8

96 99 49 94 97 82 97 75 95 96 99 85 92 84

3.2.2 PODÍL REZIDENČNÍCH PLOCH NA CELKOVÉM VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE Popis účelu: Využití ploch pro rezidenční funkce je základním ukazatelem charakteru sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Vyhodnocení: Nebyly předány informace o rezidenčních plochách - indikátor nelze vyhodnotit.

3.2.3 PODÍL PLOCH VÝROBNÍCH AKTIVIT NA CELKOVÉM VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE Popis účelu: Využití ploch pro výrobní funkce je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu pracovních příležitostí vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Pozn.: Nebyla předána aktuální grafická ani číselná data, tabulka je převzata z předchozí aktualizace ÚAP (2014).

Strana 60

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Vyhodnocení:


plocha zast. území obce

pozn.

ha 44,5 40,5 55,6 45,1 57,1 12,8 92,7 396,9 59 13,9 61,8 78,9 136,4

zú 2008 intravilán zú 2008 zú 2008 zú 2008 intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán szú

plocha výrobních aktivit ha 13,9 9,8 5,1 7,9 10,4 6,2 14,2 82,8 28,7 6,3 11,3 23,6 19,1

podíl % 31 24 9 18 18 48 15 21 49 45 18 30 14

3.2.4 PODÍL PLOCH OBČANSKÉHO VYBAVENÍ NA CELKOVÉM VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE Popis účelu: Využití ploch pro občanské vybavení a jejich kapacita je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na občanské vybavení jak v rámci obce, tak v rámci osídlení. Pozn.: Nebyla předána aktuální grafická ani číselná data, tabulka je převzata z předchozí aktualizace ÚAP (2014). Vyhodnocení:


plocha zast. území obce ha 44,5 40,5 55,6 45,1 57,1 12,8 92,7 396,9 59 13,9 61,8 78,9 136,4

pozn. zú 2008 intravilán zú 2008 zú 2008 zú 2008 intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán szú

plocha obč. vybavení ha 2,9 6,1 1,9 4,8 6,8 1,3 40,6 61,5 3 1 4,6 7,9 4,9

podíl % 7 15 3 11 12 10 44 15 5 7 7 10 4

3.2.5 PODÍL PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ NA CELKOVÉM VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ OBCE Popis účelu: Využití ploch pro sídelní zeleň charakterizuje kvalitu urbanizovaného prostředí. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na tuto funkci. Vyhodnocení: Plochy sídelní zeleně nejsou dostatečně sledovány - indikátor nelze vyhodnotit.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 61

4. AKTUALIZACE


3.2.6 MÍRA ZASAŽENÍ ÚZEMÍ ZÁPLAVAMI Popis účelu: Sledování ohrožení území a obyvatel záplavami. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel, respektive zastavěné plochy ohrožené povodní. Jako ohrožené byly vyhodnoceny zastavěné a zastavitelné plochy ležící v území rozlivu Q100 a jejich podíl na všech zastavěných a zastavitelných plochách v obci. Cílem územního plánování je tento podíl minimalizovat. Vyhodnocení: Z dostupných dat bylo možné vyhodnotit pouze střet volných zastavitelných ploch se záplavovým územím. Obec

výměra volných zastavitelných ploch dle ÚP (ha)

z toho v Q100 (ha)

(%)

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

53,6 16,4 15,4 18,3 27,5 4,2 106,0 208,6 19,2 4,8 13,9 8,0 44,0 539,8

0 0 0 0 2,9 1,2 0,4 21,3 0,8 0 0 0 4,5 31,1

0 0 0 0 11 28 0,4 10 4 0 0 0 10 6

Jen pro hrubou ilustraci byla převzata i tabulka z předchozích aktualizací ÚAP:


zastavěné a zastavitzelné plochy ha 129,5 63,1 37,7 61,8 45,5 17,5 160,7 682,5 67,7 19,6 57,1 88,8 171,7

zaplavená plocha při Q100

podíl

ha 0 27,9 1,5 0 1,4 5 0 52,3 0 0 0 0 33,3

% 0 44 4 0 3 29 0 8 0 0 0 0 19

Vypovídací schopnost výše uvedených údajů je nepříznivě ovlivněna nejednotností hranic zastavěných území (současně zastavěných území, intravilánů obcí) použitých v jednotlivých územních plánech. Dále jsou realizována některá protipovodňová opatření, nedošlo však k aktualizování rozlivné plochy.

3.2.7 MÍRA ZASAŽENÍ ÚZEMÍ NADMĚRNÝM HLUKEM Popis účelu: Sledování ohrožení území nadměrným hlukem. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Vyhodnocení: Nebyla předána data v potřebné struktuře a formě – jev je v maximální možné míře popsán v kapitole 2.3.3.

Strana 62

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

3.2.8 MÍRA ZASAŽENÍ ÚZEMÍ ZNEČIŠTĚNÝM OVZDUŠÍM (OZKO) Popis účelu: Sledování míry zasaženého území zhoršenou kvalitou ovzduší. V oblastech, kde dochází k trvalému překračování kvality ovzduší, by měly stavební úřady uvážlivě rozhodovat o případném umísťování nových zdrojů znečišťování ovzduší. Vyhodnocení: Viz kapitola 2.3.1.

3.2.9 MÍRA OBSLUHY OBYVATEL ČOV Popis účelu: Sledování stávající a plánované kapacity ČOV. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o pokrytí požadavků na připojení EO na veřejnou kanalizaci. Míra obsluhy obyvatel ČOV je konfrontována s navrženou kapacitou ČOV. Vyhodnocení k 31. 12. 2015 (data ČSÚ): Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice SO ORP Pohořelice

počet obyvatel

kapacita ČOV (EO)

Míra obsluhy obyvatel (%)

595 645 701 515 598 215 731 4814 1036 241 663 862 2 233

0 589 1000 0 430 170 4000 5911 1092 0 0 0 2500

0 91 143 0 72 79 547 123 105 0 0 0 112

13 849

14 103

102

Pozn.: Vzhledem k tomu, že kapacita ČOV je vedena v ekvivalentních obyvatelích a je konfrontována s počtem skutečných obyvatel, nejsou ve všech obcích výsledky vypovídající. K nadměrnému zkreslení dochází především v obcích s většími zemědělskými či potravinářskými provozy napojenými na veřejnou ČOV. Interpretaci takto pojaté tabulky ztěžuje také meziobecní spolupráce, např. budování společných ČOV. Více o kanalizaci a ČOV viz kapitola 2.6.2.

3.2.10 PODÍL ORNÉ PŮDY NA CELKOVÉ PLOŠE HODNOCENÉHO ÚZEMÍ Popis účelu: Sledování ohroženosti neobnovitelného přírodního zdroje - půdy. Sledování stability krajiny a její schopnosti akumulace a zpomalení odtoku velkého množství vody. Intenzivní zemědělská činnost představuje zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradaci půdy. Vyhodnocení k 31. 12. 2015 (data ČSÚ): Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice

Plocha obce (ha)

Plocha orné půdy (ha)

Podíl orné půdy na území obce (%)

1 106 929 1 176 867 920 480 2 671 4 304 739 862 1 806 2 288

913 790 367 773 799 439 1 113 2 418 622 751 1 526 1 689

82 85 31 89 87 91 42 56 84 87 84 74

Vranovice

1 382

910

66

SO ORP Pohořelice

19 531

13 120

67

Arch.Design, s.r.o.

Strana 63

4. AKTUALIZACE


Podíl orné půdy je v SO ORP obecně vysoký (67%), jedná se o zemědělskou krajinu. To má za následek mimo jiné nízkou ekologickou stabilitu krajiny, zrychlený vodní režim a rychlou degradaci půdy. Úbytky půdního fondu v důsledku výstavby byly ve sledovaném období 2010-2015 ve většině obcí (mimo Pohořelice, Cvrčovice a Malešovice) zanedbatelné.

3.2.11 ZMĚNA VÝMĚRY ORNÉ PŮDY Popis účelu: Sledování ohrožení neobnovitelného přírodního zdroje - půdy, která představuje produkční potenciál území, plní estetickou funkci krajiny, funkci protikrizovou, slouží jako stanoviště pro biotopy... Zábory půd především pro zástavbu a technickou infrastrukturu jsou většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Pro zábory na výstavbu je třeba využívat především ZPF 5., 4. a 3. třídy ochrany. Vhodné může být sledování účelu záboru ZPF. Vyhodnocení k 31. 12. 2015 (data ČSÚ): Obec

Plocha zemědělské půdy (ha) 2001 2015

změna (%) 2001-2015


948 842 523 781 833 444 1444 2 813 655 782 1 596 1 823 965

922 810 518 781 807 443 1 362 2 561 654 766 1 558 1 761 963

-3 -4 -1 0 -3 0 -6 -9 0 -2 -2 -3 0

ORP Pohořelice

14 449

13 406

-7

Úbytek orné půdy mezi lety 2001-2015 činí jen 7%. To je, vzhledem ke kvalitě místních půd, dobrý výsledek. Více o zemědělské a orné půdě viz kapitola 2.5.1.

3.2.12 DAŇOVÁ VÝTĚŽNOST NA OBYVATELE popis účelu: Indikátor charakterizuje ekonomickou výkonnost podnikajících subjektů v území ve vazbě na příjmy státního rozpočtu a příjmy obcí. Ukazatel může signalizovat atraktivitu obce pro bydlení a podnikání. Vyhodnocení: Viz kapitola 2.10.2.

Strana 64

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

4.1.

KARTY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ

4.1.1 BRANIŠOVICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy. Nově vybudovaná veřejná kanalizace a ČOV. Příležitosti Nastartování procesu KPÚ. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Stará zátěž – skládka. Hlukové zatížení od dopravy na silnici I/53 Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel Příznivá věková struktura obyvatel Celkově dobrý stav v oblasti bydlení Rybníky vhodné pro každodenní rekreaci obyvatel

Slabé stránky Vysoká vyjížďka za prací mimo okres Chybějící základní škola v obci Vyšší podíl neobydlených bytů Vyšší míra nezaměstnanosti

Příležitosti Rozvoj občanské vybavenosti

Hrozby

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Splašková kanalizace napojená na ČOV Relativně dobrá poloha obce / dostupnost do center regionu i kraje Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy - pěší a cyklotrasy Plánovaná rekonstrukce silnice I/53 Vinařství, agroturistika a přidružené aktivity

Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí v obci - je přítomen relativně významný, avšak příliš specializovaný zaměstnavatel (kamionová doprava). Hrozby Vysoká závislost obce na vnějších zdrojích

Zařazení obce dle kartogramu: 2c

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické NÍZKÁ ÚROVEŇ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SÍDLA Odůvodnění

Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.7. a 3.2.4.

Cílové řešení

Rozvoj ploch občanského vybavení, ploch smíšených. Zvýšení variability dopravního spojení do Pohořelic.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 65

4. AKTUALIZACE


BROWNFIELD Odůvodnění

Bývalý výrobní areál za zámkem, sevřený v obytné zástavbě

Cílové řešení

Změna funkčního využití na takové, které je slučitelné s rezidenčním územím.

NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ Odůvodnění

Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5

Cílové řešení

Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti (> 1,0). Zalesnění vhodných pozemků.

NESOULADY ÚSES Odůvodnění

Duplicitní vedení biokoridorů podél hranice s obcí Vlasatice, chybějící propojení biocenter mezi obcemi Branišovice a Vlasatice – viz Problémový výkres

Cílové řešení

Koordinace ÚSES mezi ÚPD obcí Branišovice a Vlasatice.

závady dopravní KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/53 Odůvodnění

Viz. Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.3.3 a 2.6.1

Cílové řešení

Úpravy komunikace I/53 sledující zkapacitnění za současného řešení hlukové zátěže.

závady hygienické SKLÁDKA – STARÁ ZÁTĚŽ JIŽNĚ OD OBCE ZA SILNICÍ I/53 Odůvodnění

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64

Cílové řešení

Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy

REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Odůvodnění

Hluková zátěž od silnice I/53. Viz kapitolu 2.3.3.

Cílové řešení

Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí.

ohrožení území PLOCHY RIZIKOVÉ PRO VZNIK VĚTRNÉ EROZE Odůvodnění

Výskyt ploch orné půdy ohrožených větrnou erozí ve východní části území.

Cílové řešení

Založení větrolamů.

střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II. TŘÍDY OCHRANY Odůvodnění

Rozvojové záměry na půdách I. a II. třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné

Cílové řešení

Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF.

Strana 66

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.2 CVRČOVICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy. Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy.

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území a nedostatek rozptýlené zeleně.

Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. Záplavové území Q100

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příznivá věková struktura obyvatel Příležitosti Rozvoj občanské vybavenosti

Slabé stránky Vysoká obložnost bytů Chybějící základní škola v obci Hrozby Nedostupnost veřejných služeb v důsledku prudkého růstu počtu obyvatelstva

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Podnikatelská zóna Dobrá dopravní dostupnost do centra ORP i kraje Cyklotrasa Brněnská Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství

Slabé stránky Vysoká vyjížďka za prací Hrozby Kapacitní přetížení silnice jako limit rozvoje

Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy Zařazení obce dle kartogramu: 2c

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické BROWNFIELDS Odůvodnění

Bývalé hospodářské objekty u silnice III/4133; Hospodářské objekty u Petersovy vily v centru obce.

Cílové řešení

Změna funkčního využití na takové, které je slučitelné s rezidenčním územím.


Viz. Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5

Cílové řešení


NESOULADY ÚSES Odůvodnění Arch.Design, s.r.o.

Slepé zakončení biokoridoru na sz. okraji obce – viz Problémový výkres Strana 67

4. AKTUALIZACE

Cílové řešení


Koordinace ÚSES mezi ÚPD obcí Cvrčovice a Pohořelice.

NESOULAD ROZVOJOVÉHO ZÁMĚRU MEZI OBCEMI Odůvodnění

Koridor pro přeložku silnice II/395 je vymezen pouze v ÚPD obcí Pohořelice a Cvrčovice, přičemž koridory na sebe zcela nenavazují. V ÚPD dalších dotčených obcí není koridor řešen vůbec.

Cílové řešení

Koordinace trasování přeložky silnice II/395 v ÚPD obcí Pohořelice, Cvrčovice, Odrovice a Malešovice.

střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. TŘÍDY OCHRANY Odůvodnění

Rozvojové záměry na půdách I. třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné

Cílové řešení

Minimalizování záborů půd I. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF.

4.1.3 IVAŇ SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou, především lužními lesy. V řešeném území jsou vymezeny EVL (Mušovský luh, Vranovický a Plačkův les), ptačí oblast (Střední nádrž VN Nové Mlýny) PR (Plačkův les a říčka Šatlava, Věstonická nádrž) a PP (Dolní mušovský luh).

Slabé stránky Obec není plynofikována. Hrozby Větrná eroze zemědělské půdy

Příležitosti Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nižší podíl vyjíždějících do zaměstnání Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům

Slabé stránky Velmi nepříznivá věková struktura obyvatel Vyšší obložnost bytů Vysoký podíl neobydlených bytů Hrozby Populační stagnace

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Turistická atraktivita obce, ubytovací kapacity Příležitosti Výstavba dálnice D 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic Využití potenciálu obce pro cestovní ruch – Novomlýnské nádrže, vinařství

Slabé stránky Chybí systémové řešení plynofikace obce. Nevyhovující dopravní obslužnost Nedostatek pracovních příležitostí v obci Hrozby

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

Strana 68

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické BROWNFIELDS Odůvodnění

Zemědělský areál na jihovýchodním okraji obce, plocha 6000m2 Bývalý vojenský areál v severní části obce

Cílové řešení

Nalezení vhodného využití území.

BARIÉROVÉ MÍSTO NA DÁLKOVÉM MIGRAČNÍM KORIDORU Odůvodnění

Dálkový migrační koridor, procházející územím, je přerušen rozsáhlou plochou pole.

Cílové řešení

Vhodná úprava členění krajiny, s ohledem na problém větrné eroze lze problém řešit koordinovaně s větrolamy.

závady hygienické OBEC NENÍ NAPOJENA NA PLYN Odůvodnění

Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2.

Cílové řešení

Zvážit technické možnosti dovedení plynovodu, resp. zavedení jiného centrálního systému zásobování teplem.

ohrožení území ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100) Odůvodnění

Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100.

Cílové řešení

Upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb.

PLOCHY RIZIKOVÉ PRO VZNIK VĚTRNÉ EROZE Odůvodnění

Výskyt ploch orné půdy ohrožených větrnou erozí.

Cílové řešení

Založení větrolamů, nejlépe koordinovaně s potřebou řešení bariérového místa na migračním koridoru.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 69

4. AKTUALIZACE


4.1.4 LODĚNICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy. Nově vybudovaná splašková kanalizace, ČOV Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Stará zátěž – skládka. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příznivá věková struktura obyvatel.

Slabé stránky Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Hrozby

Příležitosti EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Splašková kanalizace, ČOV Cyklotrasa Krumlovsko-Jevišovicko

Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí v obci. Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel

Příležitosti. Rozvoj nabídky služeb Vytvoření územních podmínek pro rozvoj pracovních činností nezávislých na ročním období

Hrozby


Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ Odůvodnění


Cílové řešení


závady hygienické STARÉ ZÁTĚŽE V LOKALITĚ U SADU Odůvodnění


Cílové řešení




Cílové řešení


Strana 70

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.5 MALEŠOVICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje Přírodní park Niva Jihlavy. Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost Stará zátěž - skládka Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně Intenzivní zábor pozemků pro zástavbu

Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Odklon silničního tahu od obytné zástavby

Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Velmi příznivá věková struktura obyvatel Příležitosti Budování vybavenosti pro rostoucí počet obyvatel – obec se může stát lokálním centrem obslužnosti.

Slabé stránky Chybějící základní škola v obci Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo SO ORP Hrozby Rychlý nárůst počtu obyvatel Malešovic může přinést sociální i územně-technické problémy, chybějící vybavenost.

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Splašková kanalizace, ČOV Cyklotrasa Brněnská. Snadná dostupnost centra ORP Územím prochází komunikace II/395-dobré dopravní napojení na Pohořelice Velmi nízká míra nezaměstnanosti

Slabé stránky Chybí nabídka pracovních příležitostí v místě Hrozby Růst hypotečních sazeb

Příležitosti Vysoký přírůstek obyvatel -> impuls pro místní ekonomiku Vytvořit územní podmínky pro činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. Zařazení obce dle kartogramu: 2c



Cílové řešení


Arch.Design, s.r.o.

Strana 71

4. AKTUALIZACE



Bývalý zemědělský areál, jen částečně využívaný

Cílové řešení

Nalezení vhodného využití plochy za dodržení hygienických podmínek vzhledem k sousedství s obytnou zástavbou.



Cílové řešení



Dálkový migrační koridor, procházející územím, je přerušen rozsáhlou plochou pole.

Cílové řešení

Vhodná úprava členění krajiny

závady hygienické SKLÁDKA – STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění


Cílové řešení




Cílové řešení




Cílové řešení


ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY x ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Q100 Odůvodnění

Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100.

Cílové řešení

Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. Případně přehodnocení záměru, který zároveň zabírá ZPF I. třídy ochrany.

Strana 72

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.6 ODROVICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje přír. park Niva Jihlavy. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy. Příležitosti Realizace protipovodňové ochrany obce Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích Odklon silničního tahu od obytné zástavby

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Velmi nízká lesnatost katastrálního území Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. obec je ohrožena povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivá věková struktura obyvatel. Příležitosti Zatraktivnění území z hlediska rekreace

Slabé stránky Vysoký podíl neobydlených bytů Starý domovní fond Vysoká obložnost bytů Chybející základní a mateřská škola v obci (obec je příliš malá) Hrozby Vylidňování vlivem výše uvedených podmínek

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Územím prochází komunikace II/395 - snadná dostupnost centra ORP Cyklotrasa Brněnská.

Slabé stránky Velmi nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Hrozby Depopulace vlivem výše uvedených podmínek

Příležitosti Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Zařazení obce dle kartogramu: 3c



Cílové řešení




Cílové řešení


Arch.Design, s.r.o.

Strana 73

4. AKTUALIZACE


BROWNFIELDS Odůvodnění

Bývalý zemědělský areál na severním okraji obce Areály při západní straně silnice – jeden podvyužitý, druhý zcela pustý Stodoly při východní straně silnice Objekty na jižním okraji obce

Cílové řešení

Nalezení vhodného využití plochy se zohledněním polohy v kontaktu s rezidenčním územím.



Cílové řešení




Cílové řešení

Založení větrolamů, nejlépe koordinovaně s prvky ÚSES, jejichž poloha přibližně odpovídá území ohroženému erozí.



Cílové řešení




Cílové řešení

Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. Případně přehodnocení záměru, který zároveň zabírá ZPF I. třídy ochrany.

Strana 74

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.7 PASOHLÁVKY SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky V řešeném území leží významné zdroje přírodní minerální vody (vrt Mušov – 3G a Pasohlávky – 2G) Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. V řešeném území je vymezena PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, EVL Mušovský luh, PR Věstonická nádrž a PP Betlém.

Slabé stránky Staré zátěže – skládky. Pod vrchem Hradisko pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“ Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53 (Nová Ves) Hrozby Zvýšení intenzity dopravy v důsledku rozvoje rekreační a lázeňské zóny - zvýšení emisí a hlukové zátěže Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch. Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí Větrná eroze zemědělské půdy

Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství na celém území SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivá věková struktura obyvatel. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci, aquapark

Slabé stránky Vysoká obložnost bytů Chybějící základní škola v obci Vysoká vyjížďka za prací mimo okres

Příležitosti Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody. v k.ú.

Hrozby Přeměna obce na monofunkční turistickou lokalitu

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky dopravní napojení územím prochází významný silniční tah I/52. Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu. Významný zdroj nových pracovních příležitostí, aquapark. Velmi vysoká daňová výtěžnost Nízká míra nezaměstnanosti Příležitosti Výstavba dálnice D 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Rozšíření funkce rekreačního komplexu o lázeňství Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.

Slabé stránky. Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Kapacitně nevyhovující zdroje vody Odlehlost obce od krajského města Hrozby Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury – např. nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování pokračování výstavby dálnice D 52 ve směru na Mikulov. Kontaminace vodních zdrojů (např. zemědělstvím)

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické NESOULADY ÚSES Odůvodnění

Slepé zakončení biokoridoru na jv. okraji obce Vlasatice – viz Problémový výkres

Cílové řešení

Koordinace ÚSES mezi ÚPD obcí Pasohlávky, Pohořelice a Vlasatice.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 75

4. AKTUALIZACE



Na západním okraji obce objekt s garážemi; Zemědělský statek v centru obce naproti bistru u Břízy; Opuštěné zemědělské objekty na severovýchodním okraji obce

Cílové řešení

Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jejich využití.

VÝBĚR TRASY PRODLOUŽENÍ DÁLNICE D52 V ÚSEKU POHOŘELICE - MIKULOV Odůvodnění

Není vybráno definitivní trasování plánované dálnice.

Cílové řešení

Stanovení sledované trasy v krajské ÚPD -> následné zohlednění vybrané trasy v ÚPD obce

závady dopravní SILNICE I/52 Odůvodnění

Nedostatečná kapacita silnice, problematické křížení vzhledem k intenzitě dopravy

Cílové řešení

Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně.

závady hygienické SKLÁDKY – STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění


Cílové řešení

Zohlednění starých zátěží v území při návrhu využití území.


Výskyt ploch orné půdy ohrožených větrnou a vodní erozí.

Cílové řešení

Založení větrolamů a dalších protierozních opatření, např. koordinovaně s prvky ÚSES



Cílové řešení


ZÁMĚRY DOPRAVNÍCH STAVEB x PRVKY ÚSES Odůvodnění

Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území.

Cílové řešení

Územní plán vymezí rozsah ploch a koridorů tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění.

Strana 76

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.8 POHOŘELICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje EVL Mušovský luh a Šumické rybníky. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd náleží do I. třídy ochrany. Příležitosti Realizace protipovodňové ochrany města Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

Slabé stránky Stará zátěž – skládka. Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Nadměrná hluková zátěž z dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích D52 a II/416. Nerovnoměrná lesnatost a nedostatek rozptýlené zeleně. město je ohroženo povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření Větrná eroze zemědělské půdy

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Podprůměrná obložnost bytů v rámci ORP Vysoký počet dokončených bytů Relativně nižší míra vyjížďky

Slabé stránky Relativně nízká vybavenost města Nepříznivá věková struktura obyvatel Hrozby Chybějící zařízení ubytování a péče o seniory.

Příležitosti Doplnění občanské vybavenosti ve městě EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Přítomnost silných zaměstnavatelů Územím procházejí významné silniční tahy D52, I/53. V území se nachází železniční vlečka v k.ú. Smolín se nachází výhradní ložisko surovin „Hrušovany u Brna“ štěrkopísky a živcové suroviny s vyhlášeným dobývacím prostorem „Žabčice“ č. 701083.

Slabé stránky Celkově špatný stav v místní části Smolín Město je ohroženo povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby dálnice D52 ve směru na Mikulov.

Příležitosti Výstavba dálnice D52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. Realizace sportovního letiště Rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace Zařazení obce dle kartogramu: 2c

Arch.Design, s.r.o.

Strana 77

4. AKTUALIZACE


Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické NÍZKÝ KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ Odůvodnění

Viz. Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.4

Cílové řešení

Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti (> 1,0)

VÝBĚR TRASY PRODLOUŽENÍ DÁLNICE D52 V ÚSEKU POHOŘELICE - MIKULOV Odůvodnění

Není vybráno definitivní trasování plánované dálnice.

Cílové řešení

Stanovení sledované trasy v krajské ÚPD -> následné zohlednění vybrané trasy v ÚPD obce



Cílové řešení


NESOULADY ÚSES – viz Problémový výkres Odůvodnění

1) v k.ú. Smolín je v ÚAP kraje vymezen biokoridor a biocentrum, které nejsou zohledněny v ÚP Pohořelic. 2) Slepé zakončení biokoridoru na jv. okraji obce Vlasatice 3) Slepé zakončení biokoridoru na sz. okraji obce Cvrčovice 4) V ÚP Pohořelic je vymezeno „ostrovní“ biocentrum (Starý rybník), které není nijak zapojeno do okolních ÚSES 5) V ÚPD obce Přibice je vymezeno biocentrum, které mírně přesahuje na území Pohořelic, v ÚP Pohořelic však není vymezeno. 6) Slepé zakončení biokoridoru na východním. okraji obce Vlasatice (Novoveský rybník)

Cílové řešení

1, 4) Aktualizace řešení ÚSES v ÚPD Pohořelic. 2) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Pasohlávky, Pohořelice a Vlasatice. 3) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Cvrčovice a Pohořelice. 5) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Pohořelice a Přibice 6) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Pohořelice a Vlasatice


Hotel Pfan – budova bývalého hotelu v centru; Bývalý areál STS na Dlouhé ulici; Mlýn ve Velkém Dvoře; Mlýn v Nové Vsi; Část areálu fy. Statek Pohořelice s.r.o. (severozápadní okraj k.ú. Nová Ves)

Cílové řešení

Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jejich využití.


Strana 78

Dálkový migrační koridor, procházející územím, je v k.ú. Smolín přerušen stávající dálnicí a na hranici s k.ú. Přibice jej kříží záměr přeložky silnice II/381. Arch.Design, s.r.o.


Cílové řešení

4. AKTUALIZACE

Vhodná úprava členění krajiny nebo technická opatření (např. ekodukt)


Viz. Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.3.3 a 2.6.1

Cílové řešení

Úpravy komunikace I/53 sledující zkapacitnění za současného řešení hlukové zátěže.

SILNICE I/52 Odůvodnění

Nedostatečná kapacita silnice, problematická křížení vzhledem k intenzitě dopravy; více viz kap. 2.6.1.

Cílové řešení

Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně.



Cílové řešení


závady hygienické STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Povrchová těžba písku v k.ú. Smolín

Cílové řešení

Vytěžené plochy navrhnout k asanaci.

REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Odůvodnění

Hluková zátěž zejm. od silnice D52. Viz kapitolu 2.3.3.

Cílové řešení

Nástroji územního plánování umožnit řešení těchto nadlimitních hlukových situací. V lokalitách, kde není možné omezit hluk vůči stávající zástavbě, neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí.



Cílové řešení




Cílové řešení


Arch.Design, s.r.o.

Strana 79

4. AKTUALIZACE




Cílové řešení




Cílové řešení

Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. Případně přehodnocení záměru, který se zároveň nachází v aktivní zóně záplavového území nebo zároveň zabírá ZPF I. či II. třídy ochrany.



Cílové řešení


DOPRAVNÍ KORIDOR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Odůvodnění

Střet rozvojového záměru na dopravní stavbu s limitem – záplavovým územím. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území.

Cílové řešení

Územní plán upřesní trasu silniční komunikace a bude řešit technické požadavky vzhledem k riziku zaplavení komunikace, jakožto i k riziku vytvoření bariéry povodňovému průtoku.

Strana 80

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.9 PŘIBICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Mušovský luh). Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost Velmi nízká lesnatost katastrálního území a nedostatek rozptýlené zeleně Stará zátěž - skládka Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření Větrná eroze zemědělské půdy

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

Slabé stránky Nepříznivá věková struktura obyvatel Vyšší podíl neobydlených bytů Hrozby

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 a II/381. Územím prochází železniční vlečka užívaná pro nákladní dopravu Cyklotrasa Brněnská.

Slabé stránky Nízká daňová výtěžnost Hrozby

Příležitosti Výstavba propojení dálnic D2 a D52 – zlepšení dopravní dostupnosti obce Vinařství, agroturistika a přidružené aktivity Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy Zařazení obce dle kartogramu: 2c



Cílové řešení


NESOULADY ÚSES Odůvodnění

V ÚPD obce Přibice je vymezeno biocentrum, které mírně přesahuje na území Pohořelic, v ÚP Pohořelic však není vymezeno – viz Problémový výkres.

Cílové řešení

Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Pohořelice a Přibice

Arch.Design, s.r.o.

Strana 81

4. AKTUALIZACE



Rozsáhlý zemědělský areál na severním okraji obce

Cílové řešení

Stanovit vhodné využití areálu v kontextu s předpokládaným rozvojem obce.


Dálkový migrační koridor na hranici s obcí Pohořelice kříží záměr přeložky silnice II/381.

Cílové řešení

Vhodná úprava členění krajiny nebo technická opatření (např. ekodukt)

závady hygienické STARÉ ZÁTĚŽE Odůvodnění

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64.

Cílové řešení




Cílové řešení

Pozn.: Je zrealizována protipovodňová ochrana. Cílem je upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb.



Cílové řešení


střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÝ ZÁMĚR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Odůvodnění

Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Jedná se o záměr plochy pro sport.

Cílové řešení

Územní plán upřesní rozsah ploch a bude řešit podmínky jejich využití vzhledem k rizikům vyplývajícím z polohy v záplavovém území.



Cílové řešení


DOPRAVNÍ KORIDOR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Odůvodnění

Střet rozvojového záměru na dopravní stavbu s limitem – záplavovým územím. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území.

Cílové řešení

Územní plán upřesní trasu silniční komunikace a bude řešit technické požadavky vzhledem k riziku zaplavení komunikace, jakožto i k riziku vytvoření bariéry povodňovému průtoku.

Strana 82

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.10 ŠUMICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Šumické rybníky) a přírodní rezervace Šumický rybník. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I třídy. Realizace prvků ÚSES Nově vybudovaná kanalizace s napojením na ČOV Příležitosti Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost. Stará zátěž – skládka. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Podprůměrná obložnost bytů v rámci ORP Příležitosti Zatraktivnění území z hlediska rekreace Využití neobydlených domů k rekreačním účelům

Slabé stránky Vyšší míra nezaměstnanosti Vyšší míra vyjížďky Velmi nepříznivá věková a vzdělanostní struktura obyvatel Chybející základní a mateřská škola v obci (obec je příliš malá) Starý domovní fond Hrozby Vylidnění obce

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Vysoká daňová výtěžnost Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti Rozvoj nabídky služeb v obci Zavedení ekonomických činnosti nezávislých na sezónních výkyvech Vinařství, agroturistika a přidružené aktivity

Slabé stránky Velmi nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Nedostatek pracovních příležitostí v obci Odlehlost obce od center regionu a kraje Hrozby Vylidnění obce

Zařazení obce dle kartogramu: 4

Arch.Design, s.r.o.

Strana 83

4. AKTUALIZACE




Cílové řešení




Cílové řešení



Bývalý zemědělský areál jižně od obce Budova a zahrada bývalé základní školy v centru obce – bude využita pro bydlení a hřiště; Statek

Cílové řešení

Stanovit vhodné využití objektů (v případě bývalé školy patrně obytné využití a hřiště), případně odstranit překážky zamezující jejich využití.

závady hygienické STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění


Cílové řešení




Cílové řešení




Cílové řešení


problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYHODNOCENÍ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – KATEGORIE 4 Odůvodnění

Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz kap. 4.4. Obec má všechny tři pilíře rozvoje narušené.

Cílové řešení

Vyrovnané posilování všech tří pilířů rozvoje.

Strana 84

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.11 TROSKOTOVICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Na řešeném území se rozkládá přírodní památka Troskotovický dolní rybník a lokalita výskytu zvláště chráněných druhů. Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy. Příležitosti Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost Stará zátěž - skládka Není zaveden systém čištění odpadních vod. Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Nízký podíl neobydlených bytů Příležitosti

Slabé stránky Velmi nepříznivá věková struktura obyvatel. Vysoká míra nezaměstnanosti Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Hrozby

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Cyklotrasa Znojemská Příležitosti Výstavba kanalizace napojené na ČOV Zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech Rozvoj nabídky služeb Vinařství, agroturistika a přidružené aktivity

Slabé stránky Vysoký podíl nezaměstných osob Nedostatek pracovních příležitostí v obci Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury – zejm. chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod Hrozby

Zařazení obce dle kartogramu: 4



Cílové řešení


Arch.Design, s.r.o.

Strana 85

4. AKTUALIZACE



Na hranici k.ú. Troskotovice a k.ú. Vlasatice nenavazují biokoridory (šev)

Cílové řešení

Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Troskotovice a Vlasatice



Cílové řešení



Zemědělský areál na jižním okraji obce

Cílové řešení

Stanovit vhodné využití areálu při zohlednění rozvoje zástavby.

závady hygienické ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD Odůvodnění

Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2

Cílové řešení

Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění.

STARÁ ZÁTĚŽ - SKLÁDKA Odůvodnění


Cílové řešení




Cílové řešení




Cílové řešení


problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYHODNOCENÍ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – KATEGORIE 4 Odůvodnění

Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz kap. 4.4. Obec má všechny tři pilíře rozvoje narušené.

Cílové řešení

Vyrovnané posilování všech tří pilířů rozvoje.

Strana 86

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.12 VLASATICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I. třídy. Příležitosti Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou splaškových kanalizací a čistíren odpadních vod. Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

Slabé stránky Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti Stará zátěž - skládka Není zaveden systém čištění odpadních vod. Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření Větrná eroze zemědělské půdy

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel Relativně nízká míra vyjížďky Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

Slabé stránky Vysoká obložnost bytů Nepříznivá věková struktura obyvatel Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel Vyšší míra nezaměstnanosti Hrozby Další zvyšování počtu neobydlených domů

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Dobré silniční napojení na Pohořelice Cyklotrasa Znojemská.

Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí v obci Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel

Příležitosti Rozvoj nabídky služeb Vinařství, agroturistika a přidružené aktivity Výstavba kanalizace napojené na ČOV Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy

Hrozby




Cílové řešení


U27

BROWNFIELD

Odůvodnění

Nelogická zástavba, území bydlení v sousedství zemědělského areálu s živočišnou výrobou

Cílové řešení

Řešit hygienické podmínky v lokalitě.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 87

4. AKTUALIZACE



1) Slepé zakončení biokoridoru na jv. okraji obce Vlasatice 2) Slepé zakončení biokoridoru na východním okraji obce Vlasatice (Novoveský rybník) 3) Duplicitní vedení biokoridorů podél hranice s obcí Vlasatice, chybějící propojení biocenter mezi obcemi Branišovice a Vlasatice 4) Na hranici k.ú. Troskotovice a k.ú. Vlasatice nenavazují biokoridory (šev)

Cílové řešení

1) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Pasohlávky, Pohořelice a Vlasatice. 2) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Pohořelice a Vlasatice 3) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Branišovice a Vlasatice. 4) Koordinace řešení ÚSES mezi ÚPD obcí Troskotovice a Vlasatice.

závady hygienické H1

ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD

Odůvodnění

Viz. Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2

Cílové řešení

Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění.

STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění


Cílové řešení




Cílové řešení




Cílové řešení


Strana 88

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

4.1.13 VRANOVICE SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou. Do řešeného území zasahují EVL (Vranovický a Plačkův les). Příležitosti Realizace protipovodňové ochrany obce Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území. Ekologizace zemědělství

Slabé stránky Obec je ohrožena povodněmi z řeky Svratky Stará zátěž – skládka Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost Nadměrná hluková zátěž z dopravy podél železniční tratě Hrozby Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného zemědělského hospodaření Větrná eroze zemědělské půdy VRT – bariéra v krajině

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Příznivý trend růstu počtu obyvatel Příznivá věková struktura obyvatel Nově vybudován dům pro seniory

Slabé stránky Hrozby Další zvyšování počtu neobydlených domů

Příležitosti Využití neobydlených domů k rekreačním účelům EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky V území se nachází celostátní železniční trať s odbočující vlečkou do Pohořelic Nízká míra nezaměstnanosti Příležitosti Výstavba propojení dálnic D2 a D52 – zlepšení dopravní dostupnosti obce Vinařství, agroturistika a přidružené aktivity

Slabé stránky Nedostatečné ubytovací kapacity v území Zaplavovaný podjezd pod železniční tratí Hrozby Zánik železniční trati Vranovice-Pohořelice, na které je v současné době již jen nákladní doprava. Vysoká vyjížďka za prací mimo okres .

Zařazení obce dle kartogramu: 2c Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické NÍZKÝ KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ Odůvodnění

Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.4

Cílové řešení



Plocha pro nakládání s odpady vklíněná do rezidenčního území; Areál firmy na ulici Přibická.

Cílové řešení

Stanovit vhodné využití areálu při zvážení dalšího rozvoje obce, řešit hygienické podmínky.

NÍZKÝ KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ

Arch.Design, s.r.o.

Strana 89

4. AKTUALIZACE


Odůvodnění

Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.4

Cílové řešení


závady dopravní KŘÍŽENÍ SILNICE A ŽELEZNICE Odůvodnění

Zaplavovaný podjezd pod železnicí

Cílové řešení

Vytvoření územních podmínek pro křížení silnice a železnice.

závady hygienické REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Odůvodnění

Hluková zátěž od železniční tratě. Viz kapitolu 2.3.3.

Cílové řešení

Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí.

STARÁ ZÁTĚŽ – SKLÁDKA VRANOVICE Odůvodnění


Cílové řešení




Cílové řešení


střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF II. TŘÍDY OCHRANY Odůvodnění

Rozvojové záměry na půdách II. třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné

Cílové řešení

Minimalizování záborů půd II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF.



Cílové řešení


vzájemné střety rozvojových záměrů ZÁMĚRY DOPRAVNÍCH STAVEB Odůvodnění

Střet záměru na přeložku silnice II/381 s koridorem VRT.

Cílové řešení

Územní plán upřesní trasu silniční komunikace a bude řešit technické požadavky vyplývající ze staveb, mj. vzhledem k riziku zaplavení komunikace, jakožto i k riziku vytvoření bariéry povodňovému průtoku.

Strana 90

Arch.Design, s.r.o.


4.2.

4. AKTUALIZACE

PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ

Viz kapitoly 4.1.1. – 4.1.13., pro jednotlivé obce

4.3. •

NÁMĚTY PRO ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE Problémy


Viz Tematické rozbory RURÚ – kap. 2.3.3 a 2.6.1

Cílové řešení

Úpravy komunikace I/53 sledující zkapacitnění za současného řešení hlukové zátěže. Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně.

závady urbanistické KAPACITNĚ NEDOSTAČUJÍCÍ VODNÍ ZDROJE Odůvodnění

Viz kapitolu 2.6.2

Cílové řešení

Řešení kapacitně nevyhovujících vodních zdrojů, které brání rozvoji jižní části SO ORP (zejména lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov) – propojení skupinových či oblastních vodovodů, či Posílení stávajících vodních zdrojů na území okresu Břeclav.

NEDOSTATEČNÁ KAPACITA VODOJEMU PRO PASOHLÁVKY Odůvodnění

Viz kapitolu 2.6.2

Cílové řešení

Vymezení plochy k rozšíření vodojemu dle potřeb rozvoje obce.

•

Plochy a koridory nadmístní vybavenosti a dopravní vybavenosti (záměry)

VÝBĚR TRASY PRODLOUŽENÍ DÁLNICE D52 V ÚSEKU POHOŘELICE - MIKULOV Odůvodnění Uplatňuje

Potřeba stabilizace koridoru a jeho následného zohlednění v ÚPD dotčených obcí. ORP Pohořelice

LÁZNĚ A DALŠÍ NADMÍSTNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST SOUVISEJÍCÍ S CESTOVNÍM RUCHEM NA ÚZEMÍ OBCE PASOHLÁVKY Odůvodnění Uplatňuje

Záměry svou kapacitou a účelem překračují potřeby obce i správního území ORP. ORP Pohořelice

KORIDOR PRO PŘELOŽKU SILNICE II/395 V ÚSEKU POHOŘELICE (ZÁPADNÍ OBCHVAT) – CVRČOVICE – ODROVICE – MALEŠOVICE – (KUPAŘOVICE) Odůvodnění Uplatňuje

Potřeba zajištění návaznosti v sousedním SO ORP Ivančice ORP Pohořelice

KORIDOR PRO PŘELOŽKU SILNICE II/381 (propojení D52 a D2) Odůvodnění Uplatňuje

Arch.Design, s.r.o.

Potřeba zajištění návaznosti v sousedním SO ORP Židlochovice. ORP Pohořelice

Strana 91

4. AKTUALIZACE

4.4.


VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP POHOŘELICE

Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1.

Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů;

2.

Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů;

3.

Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Za žádoucí lze obecně považovat stav, kdy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou stabilní a jejich rozvoj je vyvážený. Stav jednotlivých pilířů rozvoje byl posouzen expertním zhodnocením kvantifikovatelných indikátorů, na základě za využití znalosti území a se zohledněním výsledků SWOT analýz.

4.4.1 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Pilíř životního prostředí Koeficient ekologické stability – definice viz kap. 2.4.2. Zjištěným hodnotám KES byla přiřazena bodová hodnota od -2 do +1 s ohledem na souhrnné hodnoty za celé území SO ORP, za kraj a za ČR. Rozsah chráněných území v obci Indikátor je váženým součtem jednotlivých druhů chráněných území v obci. U evropsky významných lokalit a maloplošných zvláště chráněných území je uvažován prostý výskyt (resp. počet) jevů v obci, u přírodních parků, ptačích oblastí a mokřadů je sledován podíl jimi pokrytého území obce na celkové výměře obce. Jednotlivé kategorie chráněných území byly v součtu váženy takto: - přírodní park -> dotčená část obce *1/3; - LVZCHD a EVL -> výskyt, resp. počet jevů * 1/2; - ptačí oblast, mokřady -> dotčená část obce; - MZCHÚ -> výskyt, resp. počet jevů * 1/4. Indikátor z principu nabývá pouze nulové nebo kladné hodnoty – (0 až 1,8), a postihuje hodnotu území z hlediska ochrany přírody a krajiny. Hluková zátěž území Bodová hodnota -1 byla přiřazena obcím zatíženým hlukem (Branišovice, Pohořelice, Vranovice). Podrobněji k indikátoru viz kap. 2.3.3. Imisní znečištění životního prostředí Indikátor udává počet čtverců 1x1 km, kde došlo k překročení imisních limitů. Je generován na základě dat od MŽP (soubory KK01S00.shp a KK02S00.shp). Za každý čtverec s překročením limitů je snížena bodová hodnota o 0,2 bodu. Bodové hodnocení z principu nabývá pouze nulové nebo záporné hodnoty.

Strana 92

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

imise (počet čtverců s překročeným limitem * 1/5)

MZCHÚ (počet jevů * 1/4)

mokřady (dotčená část obce)

ptačí oblast (dotčená část obce)

Branišovice

0,09

-2

Cvrčovice

0,06

-2

Ivaň

1,47

1

Loděnice

0,02

-2

Malešovice

0,06

-2

0,13

-1,87

Odrovice

0,03

-2

0,07

-1,93

Pasohlávky

0,98

0

0,5

Pohořelice

0,38

-1

1

Přibice

0,07

-2

0,5

Šumice

0,07

-2

0,5

0,25

-1,25

Troskotovice 0,12

-2

0,5

0,25

-1,25

Vlasatice

0,23

-2

Vranovice

0,29

-2

hluk (body)

KES (body)

LVZCHD, EVL (počet jevů * 1/2)

KES

přírodní park (dotčená část obce * 1/3)

Zhodnocení environmentálního pilíře udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pohořelice:

-1

pilíř životního prostředí -3,00 -2,00

1

0,3

0,5

-0,2

2,60 -2,00

0,35

0,4

0,5

1,75 -1

-0,6

-1,60

-0,2

-1,70

-2,00 0,5

0,05

-1

-0,4

-2,85

Jako oslabený byl pilíř hodnocen v případě záporného součtu bodů, tedy u 11 obcí SO ORP Pohořelice. Mimořádně nepříznivý je stav pilíře v Branišovicích (-3,00) a Vranovicích (-2,85). Hospodářský pilíř Míra registrované nezaměstnanosti Indikátor v úzké interpretaci vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání na celkovém objemu pracovní síly v obci v prosinci 2015. V širším významu lze indikátor interpretovat jako ukazatel stavu místní ekonomiky, resp. ekonomiky širšího regionu pracovních vazeb. Hranice intervalů pro bodová hodnocení (+2; +1; 0; -1; -2) byly stanoveny na hodnoty 4%, 6%, 8% a 10%. Výstavba bytů v období let 2003 – 2014 přepočítaná na 1000 obyvatel Ukazatel vystihuje atraktivitu obce z hlediska bydlení, ale také přítomnost stavebních aktivit jako činností významně stimulujících ekonomiku. Hranice intervalů pro bodová hodnocení (-2; -1; 0; +1; +2) byly stanoveny na hodnoty 5, 20, 50, 100. Výskyt významných zaměstnavatelů Ukazatel charakterizuje ekonomický význam obce podle přítomnosti významných zaměstnavatelů (s 50 a více zaměstnanci). Supluje tak nedostupná aktuální data o pracovní dojížďce. Body byly přiřazeny arbitrárně na základě tabulky v kap. 2.10.3. Index vzdělanosti obyvatel Index vzdělanosti je kalkulován jako vážená suma počtu osob dělená celkovým počtem obyvatel starších 15 let v obci. Obyvatelstvo je rozděleno do 4 skupin podle stupně nejvyššího dosaženého vzdělání takto: obyvatelstvo se základním vzděláním, bez vzdělání a s nezjištěným vzděláním (skupina 1), obyvatelstvo se středním vzděláním bez maturity (skupina 2), obyvatelstvo se středním vzděláním s maturitou, s nadstavbovým a vyšším odborným vzděláním (skupina 3) a obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním včetně vědecké přípravy (skupina 4). Podíly jednotlivých skupin na celkovém počtu obyvatelstva jsou následně násobeny koeficienty 1, 2, 3 a 4. Výsledný index je součtem násobků jednotlivých skupin a může nabývat hodnot od 1 do 4.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 93

4. AKTUALIZACE


Ukazatel indikuje vzdělanostní úroveň v obci a nepřímo tak i její ekonomickou atraktivitu. Hranice intervalů pro bodová hodnocení (-2; -1; 0; +1) byly stanoveny na hodnoty 1,95; 2,10; 2,25. Vyšší hodnocení se neuplatňuje, neboť území jako celek je silně pod průměrem kraje i ČR. Pracovní otevřenost Ukazatel je konstruován jako podíl osob vyjíždějících za prací mimo obec na 100 zaměstnaných bydlících v obci. Nižší míry pracovní otevřenosti vyjadřují vyšší pracovní autonomii obce. Hodnoty pracovní otevřenosti jsou významně ovlivněny populační velikostí obce, což bylo zohledněno při stanovení bodových hodnocení. Indikátoru byla přiřazena poloviční významnost oproti výše uvedeným. Polohový potenciál Ukazatel polohového potenciálu zjednodušeně vyjadřuje míru atraktivity relativní polohy obce vzhledem k centru SO ORP a k centru kraje. Vychází ze součtu časových a fyzických vzdáleností – viz tabulka v kap. 2.6.1. Údaj reprezentuje výhodnost, resp. nevýhodnost polohy obce v rámci území. Indikátoru byla, vzhledem k jeho zjednodušení např. oproti ÚAP JMK 2011, přiřazena poloviční významnost oproti výše uvedeným.

míra nezaměstnanosti (%)

dtto (body)

bytová výstavba 2003-2014

počet obyvatel (SLDB 2011)

výstavba bytů na 1000 obyv.

výstavba (body)

výskyt významných zaměstnavatelů (body)

index vzdělanosti

index vzdělanosti (body)

počet obyvatel zaměstnaných a pracujících

z toho vyjíždějící mimo obec

pracovní otevřenost

pracovní otevřenost (body)

polohový potenciál

polohový potenciál (body)

Zhodnocení hospodářského pilíře udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pohořelice:

hospodářský pilíř

Branišovice

8,2

-1

34

550

61,8

1

1

2,02

-1

223

199

89,2

-1

82

0

-1,0

Cvrčovice

7,3

0

31

615

50,4

1

1

2,06

-1

274

179

65,3

-0,5

71

0,5

1,0

Ivaň

6,6

0

24

704

34,1

0

0

2,11

0

316

148

46,8

0

108

-0,5

-0,5

Loděnice

7,0

0

21

471

44,6

0

0

1,95

-1

210

108

51,4

0

97

0

-1,0

Malešovice

3,5

2

88

514

171,2

2

0

2,14

0

244

145

59,4

-0,5

85

0

3,5

Odrovice

7,6

0

3

207

14,5

-1

0

1,84

-2

75

39

52,0

0

79

0

-3,0

Pasohlávky

6,3

0

16

717

22,3

-1

1

2,02

-1

326

218

66,9

-0,5

107

-0,5

-2,0

Pohořelice

5,7

1

310

4609

67,3

1

2

2,16

0

2158

716

33,2

1

58

1

6,0

Přibice

5,9

1

34

1059

32,1

0

0

2,10

0

447

249

55,7

-0,5

90

0

0,5

Šumice

8,5

-1

1

239

4,2

-2

0

1,78

-2

74

50

67,6

-0,5

108

-0,5

-6,0

Troskotovice

9,4

-1

23

653

35,2

0

0

1,97

-1

255

140

54,9

-0,5

98

0

-2,5

Vlasatice

8,5

-1

26

796

32,7

0

0

1,90

-2

315

132

41,9

0,5

82

0

-2,5

Vranovice

4,6

1

181

2052

88,2

1

1

2,27

1

938

465

49,6

0

77

0

4,0

Jako oslabený byl pilíř hodnocen u obcí s výrazně záporným počtem bodů, tedy u 4 obcí SO ORP Pohořelice. Mimořádně nepříznivý je stav pilíře v Šumicích. Sociální pilíř Relativní změna počtu obyvatel v letech 2001 až 2015 Indikuje atraktivitu obce pro obyvatele, resp. případné depopulační trendy. Nárůst počtu obyvatel bylo možno pozorovat téměř ve všech obcích. Přírůstkům do průměru SO ORP (1,12) bylo přiřazeno hodnocení +0,5, přírůstkům vyšším pak +1. Extrémním případem jsou Malešovice, kde došlo k nárůstu o více než polovinu, což může mít závažné dopady na soudržnost mezi staro- a novousedlíky – bylo proto zvoleno hodnocení neutrální.

Strana 94

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Index stáří Popisuje demografickou situaci obce prostřednictvím srovnání dvou složek obyvatelstva. Hranice intervalů pro bodová hodnocení (+2; +1; 0; -1; -2) byly, s ohledem na celokrajské a celostátní souhrny ukazatele, stanoveny na hodnoty 80, 95, 110, 125, přičemž neutrální hodnocení se v řešeném území nevyskytuje. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním Indikátor zachycuje podíl osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu obyvatel starších 15 let. Ukazatel indikuje vzdělanostní úroveň v obci a nepřímo tak i její ekonomickou atraktivitu. S ohledem na celkově nízké podíly vysokoškoláků v řešeném území (ani jedna obec zdaleka nedosahuje celokrajského, resp. celostátního průměru) byla zvolená hodnocení pouze neutrální nebo záporná. Časoprostorové (ne)zakotvení obyvatel Indikátor je zjednodušeně vypočten jako součinem pracovní otevřenosti (podílu vyjíždějících) a polohového potenciálu (odlehlosti obce) – oba indikátory viz hospodářský pilíř. Vyšší hodnoty indikátoru označují obce s vyšším zastoupením ekonomicky aktivních osob vyjíždějících za prací do větší vzdálenosti. Ukazatel zprostředkovaně vyjadřuje možnosti obyvatel k zapojení do komunitních aktivit v místě bydliště. Míra nezaměstnanosti Viz hospodářský pilíř.

1,0

85

1,01

0,0

130

Loděnice

1,09

0,5

90

Malešovice

1,64

0,0

Odrovice

1,16

Pasohlávky

nezaměstnanost (body)

1,16

Ivaň

dtto (body)

Cvrčovice

pracovní otevřenost * polohový potenciál

87

dtto (body)

index stáří

1,0

podíl vysokoškoláků na 100 obyvatel

dtto (body)

1,17

index stáří (body)

relativní změna počtu obyvatel v letech 2001 až 2015

Zhodnocení sociálního pilíře udržitelného rozvoje v obcích SO ORP Pohořelice:

sociální pilíř

1

7,1

-1

7317

-2

-1

-2,0

1

6,2

-1

4638

0

0

1,0

-2

6,8

-1

5058

0

0

-3,0

1

4,5

-2

4989

0

0

-0,5

43

2

8,1

0

5051

0

2

4,0

1,0

78

2

1,8

-2

4108

1

0

2,0

0,99

0,0

82

1

3,2

-2

7155

-2

0

-3,0

Pohořelice

1,10

0,5

116

-1

7,5

-1

1924

2

1

1,5

Přibice

1,04

0,5

111

-1

8,4

0

5013

0

1

0,5

Šumice

1,11

0,5

140

-2

2,0

-2

7297

-2

-1

-6,5

Troskotovice

1,16

1,0

126

-2

3,2

-2

5380

-1

-1

-5,0

Vlasatice

1,07

0,5

114

-1

4,1

-2

3436

1

-1

-2,5

Vranovice

1,16

1,0

93

1

8,6

0

3817

1

1

4,0

Branišovice

Jako oslabený byl pilíř hodnocen u obcí s výrazně záporným počtem bodů, tedy u 4 obcí SO ORP Pohořelice. Mimořádně nepříznivý je stav pilíře v Šumicích a Troskotovicích.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 95

4. AKTUALIZACE


Stav pilířů v jednotlivých obcích je shrnut v následující tabulce a mapce. Pilíře s příznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "+", pilíře s nepříznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "-". Výsledná „vyváženost“ územních podmínek je dána poměrem kladných a záporných bodů a označena barevnou škálou. územní podmínky pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

Branišovice

-

+

+

H, S

Z

2c

Cvrčovice

-

+

+

H, S

Z

2c

Ivaň

+

+

-

Z, H

S

2a

Loděnice

-

+

+

H, S

Z

2c

Malešovice

-

+

+

H, S

Z

2c

Odrovice

-

-

+

S

Z, H

3c

Pasohlávky

+

+

-

Z, H

S

2a

Pohořelice

-

+

+

H, S

Z

2c

Přibice

-

+

+

H, S

Z

2c

Šumice

-

-

-

-

Z, H, S

4

Troskotovice

-

-

-

-

Z, H, S

4

Vlasatice

-

-

+

-

Z, H

3c

Vranovice

-

+

+

H, S

Z

2c

obec

Strana 96

vyváženost podmínek

kategorizace obce, barevné označení

Arch.Design, s.r.o.


5.

4. AKTUALIZACE

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb., v platném znění Vyhláška č. 500/2006 Sb., v platném znění Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 Koncepce rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016–2023 Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Aktualizovaná Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje - 2008, Krajská energetická agentura, s.r.o., duben 2008 Územně analytické podklady správního území ORP Pohořelice, AR projekt, s.r.o., Brno, aktualizace 2014 Územně analytické podklady Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK) – aktualizace 2011, 2015 Návrh Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, 2016 Územní plány měst/obcí a změny územních plánů (dostupné: Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice) Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2016-2025, ECO – Management, s.r.o. Politika územního rozvoje ČR, ve znění aktualizace č. 1 ČSÚ - SLBD 2011, Veřejná databáze MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Vyhláška č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany ZPF Srovnání metropolitních areálů velkých českých měst – M. Uhnavá, 2008 (diplomová práce)

Internetové odkazy: up.kr-jihomoravsky.cz vdb.czso.cz geoportal.gov.cz www.geology.cz heis.vuv.cz www.pohorelice.cz www.mesta-obce.cz www.rozpocetobce.cz www.chmi.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.chmi.cz www.voda.gov

Arch.Design, s.r.o.

Strana 97

4. AKTUALIZACE

6.


SEZNAM ZKRATEK POUŽITÝCH V TEXTU

BD

bytový dům

b.j.

bytová jednotka

BPEJ

bonitní půdně ekologická jednotka

ČS

čerpací stanice

ČD

České dráhy

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČSN

Česká státní norma

DN

jmenovitý vnitřní průměr potrubí

DO

dotčený orgán státní správy

DÚR

dokumentace k územnímu rozhodnutí

EVL

evropsky významná lokalita

IDS

integrovaný dopravní systém

JMK

Jihomoravský kraj

KES

koeficient ekologické stability

k. ú.

katastrální území

LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

MHD

městská hromadná doprava

MPR

městská památková rezervace

MÚK

mimoúrovňová křižovatka

MZ ČR

ministerstvo zdravotniství ČR

NKP

národní kulturní památka

NN

nízké napětí

NP

národní park

NRBC

nadregionální biocentrum

NRBK

nadregionální biokoridor

NTL

nízkotlak (rozvod plynu)

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

P+G

park & go (parkování)

P+R

park & ride (parkování)

PHO

pásmo hygienické ochrany

PO

ptačí oblast

PRVKÚK

plán rozvoje vodovodu a kanalizací území kraje

PUPFL

pozemek určený pro plnění funkcí lesa

PÚR ČR

Politika územního rozvoje České republiky

RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor

Strana 98

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

RD

rodinný dům

ŘSD ČR

Ředitelství silnic a dálnic ČR

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SO ORP

správní obvod obce s rozšířenou působností

STL

středotlak (rozvod plynu)

SZ

stavební zákon

TOB

trvale obydlený byt

ÚAP

územně analytické podklady

ÚP

územní plán

ÚPmZ

Územní plán města Znojma

ÚP VÚC

územní plán velkého územního celku

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPG

územní prognóza

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚTP

územně technické podklady

ÚV

úpravna vody

VDJ

vodojem

VKP

významný krajinný prvek

VPO

veřejně prospěšné opatření

VPS

veřejně prospěšná stavba

VN

vysoké napětí

VTL

vysokotlak (rozvod plynu)

VVN

velmi vysoké napětí

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZÚR

Zásady územního rozvoje

Arch.Design, s.r.o.

Strana 99

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP POHOŘELICE

Recommend Documents