ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP POHOŘELICE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP POHOŘELICE 4. úplná aktualizace

A. Podklady pro rozbor ozbor udržitelného rozvoje území

Objednatel:

Město Pohořelice Vídeňská 699, 691 23 Pohořelice

Pořizovatel:

Městský úřad Pohořelice Odbor územního plánování a stavební úřad

Zpracovatel:

Arch.Design, s.r.o. Sochorova 23, 616 00 Brno tel.: +420 541 420 911 www.archdesign.cz

Středisko: Zodpovědný projektant: Vypracoval:

Datum: Číslo paré:

410 – atelier 1 Ing. arch. Anna Kolegarová Mgr. Ondřej Hrejsemnou

7/ 2016

EKOTOXA OPAVA, s.r.o.

Strana 2/65

ÚAP ORP POHOŘELICE

4. AKTUALIZACE

OBSAH:

1.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ ........................................................................................................................ 6

Zastavěné území (jev č. 1) .................................................................................................................................. 7 Plochy výroby (jev č. 2) ...................................................................................................................................... 7 Plochy občanského vybavení (jev č. 3) ............................................................................................................ 7 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č. 4) ............................................ 7 Počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku (jev č. 116) ......................................................................... 8 2.

HODNOTY ÚZEMÍ ................................................................................................................................ 9

Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č. 5) ............................................................................ 9 Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č. 6) .................................................................................... 9 Krajinná památková zóna (jev č. 7) ................................................................................................................... 9 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č. 8) ................................. 9 Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č. 9) ................. 11 Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č. 10) ............................................................................. 11 Urbanistické hodnoty (jev č. 11) ...................................................................................................................... 11 Region lidové architektury (jev č. 12) ............................................................................................................. 12 Historicky významné stavby, soubory (jev č. 13) .......................................................................................... 12 Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č. 14) ........................................................................................ 12 Významné stavební dominanty (jev č. 15) ...................................................................................................... 12 Území s archeologickými nálezy (jev č. 16) .................................................................................................... 12 Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č. 17)................................................................................. 14 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č. 18) ................................................................................ 14 Místo významné události (jev č. 19) ................................................................................................................ 15 Významný vyhlídkový bod (jev č. 20).............................................................................................................. 15 Územní systém ekologické stability (jev č. 21) .............................................................................................. 15 Významný krajinný prvek registrovaný, není-li vyjádřen jinou položkou (jev č. 22)................................... 16 Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č. 23) .............................. 16 Přechodně chráněná plocha (jev č. 24) .......................................................................................................... 16 Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č. 25) ............................................................................ 16 Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č. 26) ............................................................................................ 16 Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č. 27) ............................................................... 16 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č. 28) ............................................................................. 16 Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č. 29) ................................................................. 16 Přírodní park (jev č. 30) .................................................................................................................................... 16 Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č. 31) ............................................................................... 16 Památný strom včetně ochranného pásma (jev č. 32) .................................................................................. 17 Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č. 33) ..................................................................... 17 NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č. 34) ................................................................................ 17 NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č. 35) .......................................................................................................... 17 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev č. 36) ........................................................................................................................................................... 18 3.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ...................................................................................................................... 19

Lesy ochranné (jev č. 37) ................................................................................................................................. 19 Lesy zvláštního určení (jev č. 38) .................................................................................................................... 19 Arch.Design, s.r.o.

Strana 3

4. AKTUALIZACE


Lesy hospodářské (jev č. 39) ........................................................................................................................... 19 Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č. 40)...................................................................................................... 19 Bonitovaná půdně ekologická jednotka (jev č. 41) ........................................................................................ 20 Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č. 42) .......................................................... 20 Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č. 43) ............................................................... 21 Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č. 44) .......................................... 21 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č. 45) .................................................................................. 21 Zranitelná oblast (jev č. 46) .............................................................................................................................. 21 Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č. 47) ................................................................................. 22 Vodní nádrž (jev č. 48) ...................................................................................................................................... 22 Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č. 49) .................................................................................................. 22 Záplavové území (jev č. 50) .............................................................................................................................. 23 Aktivní zóna záplavového území (jev č. 51) .................................................................................................... 23 Území určené k rozlivům povodní (jev č. 52).................................................................................................. 23 Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č. 53) .................................................................................. 23 Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č. 54) ...................................................................................... 23 Přírodní léčivý zdroj, zdroj přír. minerální vody vč. ochranných pásem (jev č. 55) .................................... 23 Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č. 56) ........................................................... 24 Dobývací prostor (jev č. 57) ............................................................................................................................. 24 Chráněné ložiskové území (jev č. 58) .............................................................................................................. 24 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č. 59) ................................................................. 24 Ložisko nerostných surovin (jev č. 60) ........................................................................................................... 24 Poddolované území (jev č. 61) ......................................................................................................................... 25 Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č. 62) ....................................................................... 25 Staré důlní dílo (jev č. 63)................................................................................................................................. 25 Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č. 64) ................................................................................ 25 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č. 65) .......................................................................................... 25 Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č. 66).................................................................................................... 25 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č. 67)........................................ 25 Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č. 68) .................................................................................... 26 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma (jev č. 69).................... 30 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č. 70)....................................................................... 31 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č. 71) .............................................................................. 32 Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č. 72) .............................................................................. 32 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma (jev č. 73) ............................ 33 Technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezp. pásma (jev č. 74) ............................... 33 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č. 75) .............................................. 33 Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně OP (jev č. 76) ................................................... 34 Ropovod včetně ochranného pásma (jev č. 77) ............................................................................................. 34 Produktovod včetně ochranného pásma (jev č. 78) ...................................................................................... 34 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č. 79) ....................................... 34 Teplovod včetně ochranného pásma (jev č. 80) ............................................................................................ 34 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č. 81) .................................................. 34 Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č. 82).......................................................................... 34 Jaderné zařízení (jev č. 83)............................................................................................................................... 35

Strana 4

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezp. látkami) (jev č. 84) ................................ 35 Skládka včetně ochranného pásma (jev č. 85) ............................................................................................... 35 Spalovna včetně ochranného pásma (jev č. 86) ............................................................................................ 35 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma (jev č. 87) ................................. 35 Dálnice včetně ochranného pásma (jev č. 88)................................................................................................ 35 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č. 89) .............................................................................. 36 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č. 90) ..................................................................................... 36 Silnice II. a III. třídy včetně ochranného pásma (jev č. 91) ............................................................................ 36 Místní a účelové komunikace (jev č. 93) ......................................................................................................... 38 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č. 94)............................................................... 38 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č. 95) .............................................................. 38 Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č. 96) ..................................................................................... 38 Vlečka včetně ochranného pásma (jev č. 97) ................................................................................................. 38 Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č. 98) ..................................................................................... 38 Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č. 99) .................................................................................. 38 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č. 100)............................................................................ 38 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č. 101) ......................................................................... 39 Letiště včetně ochranných pásem (jev č. 102) ............................................................................................... 39 Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č. 103) ................................................................................. 39 Vodní cesta (jev č. 104) .................................................................................................................................... 39 Hraniční přechod (jev č. 105) ........................................................................................................................... 39 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka (jev č. 106) ............................................................ 39 Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č. 107) ................................................... 39 Vojenský újezd (jev č. 108)............................................................................................................................... 40 Vymezené zóny havarijního plánování (jev č. 109) ........................................................................................ 40 Objekt civilní ochrany (jev č. 110) ................................................................................................................... 40 Objekt požární ochrany (jev č. 111)................................................................................................................. 40 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č. 112) ......................................................... 40 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č. 113) ........................................................................................ 40 Jiná ochranná pásma (jev č. 114) .................................................................................................................... 40 Ostatní veřejná infrastruktura (jev č. 115) ...................................................................................................... 40 4.

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ...................................................................................... 41

Zastavitelné plochy (jev č. 117) ....................................................................................................................... 41 Jiné záměry (jev č. 118) .................................................................................................................................... 41 Další dostupné informace (jev č. 119)............................................................................................................. 41 Mokřady mezinárodního významu (jev č. 119A) ............................................................................................ 42 Migračně významná území (jev č. 119B) ......................................................................................................... 42 Dálkové migrační koridory (jev č. 119C) ......................................................................................................... 42 Bariérová místa dálkových migračních koridorů (jev č. 119D) ..................................................................... 42 Smluvně chráněná území (jev č. 119E) ........................................................................................................... 42 5.

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA....................................................................................................................... 43

Plochy výroby (jev č. 2), plochy občanského vybavení (jev č. 3) ......................................................................... 43 Urbanistické hodnoty (jev č. 11).................................................................................................................................... 50 Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č. 14) .................................................................................................. 64

Arch.Design, s.r.o.

Strana 5

4. AKTUALIZACE

1.


STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ

Území SO ORP Pohořelice sestává z následujících obcí:

Počet bydlících obyvatel [k 31.12.2015]

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) [k 31.12.2015]

Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) [k 31.12.2015]

Živě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Míra nezaměstnanosti - dosažitelní (%) [k 31.5.2016]

Počet dokončených bytů

Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem

Počet lázeňských léčeben

Obec SO ORP Pohořelice Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

Sledovaný jev (ve sloupci se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb.) 1 1 1 2 3 37 37 37 37 8 11 17 18

Počet částí obce

6

15 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1

13 849 595 645 701 515 598 215 731 4814 1036 241 663 862 2 233

16 1 4 -7 1 9 1 -6 1 3 2 7

111 -1 16 -11 9 13 1 -3 59 -7 3 7 5 20

15,5 16,0 14,3 15,4 21,0 15,0 14,2 14,5 15,9 14,8 14,9 14,5 16,8 17,5

15,9 13,6 18,6 13,9 9,0 11,7 11,7 16,8 17,6 20,7 18,7 16,6 15,6 15,1

147 8 6 2 7 13 4 7 47 5 4 11 13 20

131 7 2 9 6 4 4 6 47 11 3 8 11 13

376 13 26 8 18 29 5 14 190 20 8 16 17 73

265 14 10 19 9 16 4 17 131 27 5 9 12 53

5,2 7,2 6,9 4,4 8,0 2,9 10,9 3,9 5,2 4,8 7,9 5,7 5,6 3,7

55 2 4 3 3 1 1 2 18 1 3 3 14

19 1 15 3 -

-

Kód obce 593834 550272 584517 594377 583332 583529 584762 584801 584843 594903 594962 585025 585033

Veškeré údaje jsou za období roku 2015, není-li uvedeno jinak. Zdroj: VDB ČSÚ

30

30

1945

1700

282

1697

0,30

0,4

7

1,0

1,1

31

51

12

90

0,09

-

13

-

7

19

17

13

71

0,06

368

112

9

4

26

466

82

15

94

1,47

0,7

773

-

8

-

-

6

4

12

64

0,02

1,3

3,1

799

-

8

-

0,1

29

12

14

59

0,06

1,3

0,9

439

-

3

1,4

0,3

4

6

7

20

0,03

0,6

28,5

11,7

1113

149

12

51

38

313

762

16

218

0,98

2,2

10,8

13,5

2418

23

62

42

16

582

463

96

602

0,38

0,9

2,3

1,5

0,3

622

1,4

21

4

6

3

11

17

55

0,07

1,6

0,9

3,1

1,3

751

-

3

-

12

12

27

8

50

0,07

0,6

1,1

2,3

5,0

1501

35

8

5

10

90

42

20

96

0,12

Orná půda - rozloha (ha)

144

Podíl lesů z celkové výměry (%)

Koeficient ekologické stability

30

113

2,8

913

2,0

791

39,6

0,4

1,5 1,4

2,8 0,6

95,1 98,0 96,3

Branišovice

1 106

83,4

99,0

0,1

1,1

4,6

929

87,2

97,5

0,9

1,4

1,8

1 176

44,1

70,9

5,1

1,3

7,0

Loděnice

867

90,1

99,0

-

1,4

Malešovice

921

87,7

99,0

0,0

Odrovice

480

92,4

99,0

0,1

Pasohlávky

2 671

51,0

81,7

Pohořelice

4 305

59,5

94,4

Přibice

739

88,5

Šumice

862

88,9

1 806

86,3

Troskotovice

30

196

13084

19 531

Ivaň

30

369

10,0

SO ORP Pohořelice Cvrčovice

30

Ostatní plochy - rozloha (ha)

8,7

30

Zastavěné plochy - rozloha (ha)

1,4

30

Vodní plochy - rozloha (ha)

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

1,0

30

Lesní půda - rozloha (ha)

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

94,1

30

Trvalé travní porosty - rozloha (ha)

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

71,2

29

Ovocné sady - rozloha (ha)

28

Zahrady - rozloha (ha)

27

Vinice - rozloha (ha)

24

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

Obec

Celková výměra (ha)

23

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

Sledovaný jev (ve sloupci se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb.) 22

Vlasatice

2 288

77,0

95,9

0,9

1,0

9,3

6,5

1689

35

16

5

16

148

213

23

142

0,23

Vranovice

1 383

69,6

94,5

1,2

2,1

0,8

17,6

910

12

29

0,4

11

244

10

29

136

0,29

Veškeré údaje jsou K 31. 12. 2015, není-li uvedeno jinak. Zdroj: VDB ČSÚ

Strana 6

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Území ORP Pohořelice sestává z katastrálních území: k.ú. Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov (část obce Pasohlávky), Nová Ves u Pohořelic (část města Pohořelice), Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Přibice, Smolín (část města Pohořelice), Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice nad Svratkou.

ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ (JEV Č. 1) Zastavěná území byla vymezena: - U obcí Branišovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Pasohlávky (včetně místní části Mušov) a Troskotovice zastavěné území podle § 58 zákona č.183/2006 Sb. - U ostatních obcí jsou v ÚAP zakresleny hranice intravilánu dle jejich zobrazení v mapách evidence nemovitostí, k datu 1. 9. 1966. - U města Pohořelice (včetně místních částí Smolín a Nová Ves) a u obce Vranovice byla navíc zakreslena i hranice současně zastavěného území vymezeného dle zákona č. 50/1976 Sb. Dále byly v rámci průzkumů a rozborů porovnáním s katastrální mapou identifikovány ostatní zastavěné plochy - dosud nezařazené výše.

PLOCHY VÝROBY (JEV Č. 2) Zákres ploch je obsažen v kapitole 5., jev je převzat z ÚPD obcí. Aktuální data nebyla při aktualizaci v r. 2014 dodána.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (JEV Č. 3) Zákres ploch je obsažen v kapitole 5., jev je převzat z ÚPD obcí. Aktuální data nebyla při aktualizaci v r. 2014 dodána.

PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ (JEV Č. 4) Obec

Brownfields – plochy k obnově

Branišovice

Bývalý výrobní areál za zámkem. Platným územním plánem sídelního útvaru Branišovice je určen ke změně funkčního využití na obytné účely. Výměra 1,25 ha. Bývalé hospodářské objekty u silnice III/4133; Hospodářské objekty u Petersovy vily v centru obce Zemědělský areál na jihovýchodním okraji obce, plocha 6000m2 Bývalý vojenský areál Bývalý zemědělský areál, jen částečně využívaný Bývalý zemědělský areál na severním okraji obce, plocha 2,5 ha; Areály při západní straně silnice – jeden podvyužitý, druhý zcela pustý, plocha 2,1 ha; Stodoly při východní straně silnice, plocha 1,5 ha; Objekty na jižním okraji obce, plocha 0,6 ha. Na západním okraji obce objekt s garážemi; Zemědělský statek v centru obce naproti bistru u Břízy, plocha 0,4 ha; Opuštěné zemědělské objekty na severovýchodním okraji obce Hotel Pfan – budova bývalého hotelu v centru; Bývalý areál STS na Dlouhé ulici; Mlýn ve Velkém Dvoře; Mlýn v Nové Vsi; Část areálu fy. Statek Pohořelice s.r.o. (severozápadní okraj k.ú. Nová Ves), plocha 0,7 ha Zemědělský areál na severním okraji obce, plocha 9,2 ha Bývalý zemědělský areál jižně od obce, plocha 3,8 ha; Budova a zahrada bývalé základní školy v centru obce – bude využita pro bydlení a hřiště; Statek Zemědělský areál na jižním okraji obce, plocha 0,23 ha

Cvrčovice Ivaň Malešovice Odrovice

Pasohlávky

Pohořelice

Přibice Šumice

Troskotovice Arch.Design, s.r.o.

Strana 7

4. AKTUALIZACE


Vlasatice

Nelogická zástavba, území bydlení v sousedství zemědělského areálu s živočišnou výrobou

Vranovice

Část areálu fy. ATRAX metal moravia s.r.o., - výkup kovového odpadu, plocha 0,6 ha; Areál firmy na ulici Přibická, plocha 1,4ha

POČET DOKONČENÝCH BYTŮ K 31. 12. KAŽDÉHO ROKU (JEV Č. 116) Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Obec

Dokončené byty celkem rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice

3 1 2 2 7 5 1 -

2 1 1 4 17 2 -

2 2 1 1 8 33 3 1 6

5 2 2 2 11 3 26 6 3 2

3 4 2 10 1 4 49 3 3 1

5 4 7 6 2 18 4 25 3

5 3 6 3 6 24 1 2 3

4 3 1 3 12 4 23 4 1 1 3

4 2 6 1 8 1 58 1 1 7

Vranovice

5

11

8

8

33

13

15

84

8

SO ORP Pohořelice

26

38

65

70

113

87

68

143

97

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ

Strana 8

Arch.Design, s.r.o.


2.

4. AKTUALIZACE

HODNOTY ÚZEMÍ

PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 5) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 6) Záměrem města Pohořelice je vyhlášení městské památkové zóny pro historické centrum města.

KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA (JEV Č. 7) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 8) V území ORP Pohořelice se dle podkladů poskytnutých Městským úřadem Pohořelice, odborem územního plánování a stavebním úřadem, nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, památky obce Branišovice doplněny z http://monumnet.npu.cz/monumnet.php: Číslo rejstříku 19802/ 7-6235 48721/ 7-8118 25935/ 7-6234 30632 / 7-1186 32083 / 7-1187 -- / 7-1188 18052 / 7-1189 -- / 7-1190 30794 / 7-1287 18307 / 7-1288 -- / 7-1289 22610 / 7-1290 15980 / 7-1291 -- / 7-1292 25426 / 7-6527 27392 / 7-6528 39893 / 7-6529 47867 / 7-6530 48829 / 7-8228 38209 / 7-803 31354 / 7-804 25611 / 7-805 41472 / 7-806 -- / 7-807 33988 / 7-854 68450 / 7-855 85053/7-856 17403 / 7-1608 -- / 7-1609 29717 / 7-1611 15909 / 7-1582 21157 / 7-1580 Arch.Design, s.r.o.

Název kulturní památky filiální kostel sv. Vavřince ve vsi zvonička se sousoším Ukřižování zámek zámek čp. 65 s branou a hosp. budovami filiální kostel sv. Jakuba Staršího socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem socha sv. Urbana před hřbitovem kříž před kostelem farní kostel sv. Bartoloměje fara socha sv. Jana Nepomuckého u kostela boží muka u vsi boží muka ve vsi u silnice do Vranovic kříž u kostela farní kostel sv. Markéty fara sloup s Kristem u cesty socha sv. Jana Nepomuckého v obci u pošty smírčí kámen u silnice do Šumice farní kostel sv. Štěpána socha sv. Floriána socha sv. Jana Nepomuckého - u silnice do Pravlova boží muka - u cesty do Medlova kříž z r. 1771 - u kostelní věže socha sv. Jana Nepomuckého u kostela boží muka u kostela boží muka u silnice na kraji obce filiální kostel sv. Anny socha sv. Jana Nepomuckého u kostela dům č. 7 venkovská usedlost římský vojenský tábor, archeologické stopy boží muka

Katastrální území

Parcelní číslo

Branišovice Branišovice Branišovice Cvrčovice u Pohořelic Cvrčovice u Pohořelic Cvrčovice u Pohořelic Cvrčovice u Pohořelic Cvrčovice u Pohořelic Ivaň Ivaň Ivaň Ivaň Ivaň Ivaň Loděnice u Mor. Krumlova Loděnice u Mor. Krumlova Loděnice u Mor. Krumlova Loděnice u Mor. Krumlova Loděnice u Mor. Krumlova Malešovice Malešovice Malešovice Malešovice Malešovice Odrovice Odrovice Odrovice Pasohlávky Pasohlávky Pasohlávky Mušov Mušov

121 223/1 269/1, 272 213/1, 213/3, 213/4 1 251/1 425 251/1 st. 53 st. 52 2059/19 2059/3 112/3 2059/19 1 3, 4/2 310/2 191/1 3001 1, 8/1 8/1 8/1 1057 8/1 272/7 1 370/1 st. 131 4980/2 st. 504/1 2553/1 Strana 9

4. AKTUALIZACE

33459 / 7-1577 33250 / 7-1576 -- / 7-1581 37568/7-1661 15585 / 7-1662 30195 / 7-1663 26987 / 7-1664 46794 / 7-1666


kaple kostel sv. Linharta boží muka – nenalezena lovecký zámeček ve Velkém Dvoře farní kostel sv. Jakuba St. fara čp. 8 na náměstí Svobody dům čp. 79 na náměstí Svobody Hildegardin dvůr jv. Od města tzv. Horní les

41612 / 7-1667 14642/7-1668 -- / 7-1669 44961 / 7-1670 33226 / 7-1671 24140 / 7-1672 23803 / 7-1673 35627 / 7-1674 15565 / 7-1675 22917 / 7-1676 25497 / 7-7133 33763 / 7-1596 20866 / 7-1597 -- / 7-1598 24265 / 7-1715 23132 / 7-1716 33099 / 7-1717 -- / 7-1718

Mušov Mušov Mušov Pohořelice nad Jihlavou Pohořelice nad Jihlavou Pohořelice nad Jihlavou Pohořelice nad Jihlavou Pohořelice nad Jihlavou

socha sv. Jana Nepomuckého na Jánské ulici Pohořelice nad Jihlavou socha sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Dvoře Pohořelice nad Jihlavou socha sv. Vendelína u kostela Pohořelice nad Jihlavou socha Rudoarmějce na náměstí Svobody Pohořelice nad Jihlavou židovský hřbitov s ohradní zdí Pohořelice nad Jihlavou boží muka na Brněnské ulici proti domu č. 178 Pohořelice nad Jihlavou boží muka na levém břehu Jihlavky „Ve vrbách“ Pohořelice nad Jihlavou boží muka u křižovatky Znojmo – Mikulov Pohořelice nad Jihlavou kříž na hřbitově Pohořelice nad Jihlavou kříž z roku 1805 u silnice do Brna Pohořelice nad Jihlavou dům č. 12, tzv. Paarův zámeček Pohořelice nad Jihlavou kaple P. Marie Pomocné na návsi zůstává KP Nová Ves u Pohořelic socha sv. Jana Nepomuckého na návsi Nová Ves u Pohořelic kříž u kaple Nová Ves u Pohořelic kaple sv. Cyrila a Metoděje Smolín kaple P. Marie na návrší při silnici Brno Pohořelice Smolín socha sv. Jana Nepomuckého na návsi Smolín Socha sv.Jana Nepomuckého na mírném návrší v polích pod Smolín státní silnicí (uložena v kapli Sv. Cyrila a Metoděje) 20309 / 7-1719 poklona sv. Anny u polní cesty do Cvrčovic Smolín -- / 7-1720 kříž před kaplí sv. Cyrila a Metoděje Smolín 30969 / 7-1721 kříž u silnice do Brna Smolín (dle zjištění zpracovatele za hranicí SO ORP) 38013 / 7-1693 farní kostel sv. Jana Křtitele Přibice -- / 7-1694 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela Přibice 13883 / 7-1695 kaplička se studánkou Přibice 20837 / 7-6809 socha sv. Jana Nepomuckého u mostu Šumice 33336 / 7-6810 zvonice ve vsi Šumice 48920 / 7-8320 kříž u silnice do Loděnic Šumice 31272 / 7-6824 filiální kostel sv. Václava na návsi Troskotovice 33319 / 7-6825 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi Troskotovice 17592 / 7-6826 boží muka u silnice do Vlasatic Troskotovice 25340 / 7-6827 venkovská usedlost - zanikla Troskotovice 24762 / 7-6828 venkovská usedlost č. 159 Troskotovice 45672 / 7-1809 zámek Vlasatice 34076 / 7-1810 farní kostel sv. Jana Křtitele Vlasatice 33572 / 7-1811 sýpka se sklepem Vlasatice 51740 / 7-1812 socha sv. Floriána u kostela Vlasatice 24127 / 7-1813 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v parčíku Vlasatice 39214 / 7-1814 kaple sv. Antonína na rozcestí Branišovice – Pohořelice Vlasatice 51739 / 7-1815 kříž u kostela Vlasatice 21914 / 7-1816 socha sv. Floriána v parčíku Vranovice nad Svratkou 34790 / 7-1817 kostnice v obvodní zdi hřbitova Vranovice nad Svratkou 20499 / 7-1818 kaple Vranovice nad Svratkou 15339 / 7-1819 boží muka Školní, u křižovatky Vranovice nad Svratkou

2553/1 st. 53 2677, 2678, 2679, 2680 1 957 1919 2919, 2920, 2921, 2922, 2923, 2924 1792/1 2618 2 1879/1 888 1636/1 998/1 152 118 7489/2 953 1 418/1 435/1 1 2711 166 1 133/1 165 420/1 st. 115 2200/1 2199/7 18/1 st. 226 2331 1 368/1 1056 161/1, 161/2 3 st. 320/6, 320/1 st. 207 st. 532, st. 535 5140/2 5140/2 5517/1 5140/2 2564/2 922 st. 278 2564/35

Dále jsou v území evidovány následující válečné hroby: Strana 10

Arch.Design, s.r.o.


Identifikační číslo CZE6213-13827 CZE6213-13828 CZE6213-13829 CZE6213-13830 CZE6213-13831 CZE6213-13832 CZE6213-13833 CZE6213-13834 CZE6213-13835 CZE6213-13836 CZE6213-13837 CZE6213-27932

4. AKTUALIZACE

Název

Katastrální území

hromadný hrob brněnského pochodu smrti Památník hrdinům 2. světové války Památník padlým 1. sv. války ve Smolíně u hřbitova Pomník obětem světových válek na návsi Památník padlým v obou světových válkách u kostela Památník padlým v první světové válce u kostela Památník padlých v první světové válce - u kostela Památník letce v 2. světové válce – u kostela Památník obětí z řad železničářů – na nádraží Pomník padlým hrdinům - socha Rudoarmějce na náměstí Pomník padlému v 1. sv. válce u cesty na hřbitov Památník padlým v 1. sv. válce, v Pohořelicích na žid. hřbitově

Pohořelice nad Jihlavou Branišovice Smolín Ivaň Malešovice Přibice Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou Pohořelice nad Jihlavou Vranovice nad Svratkou Pohořelice nad Jihlavou

Číslo parcely 6362, 6358 126/3 165 2059/1 8/1 2200/1 2564/10 2564/10 2565/66 1879/1 2542/1 888

Charakter hrobu Evidované místo Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt Pietní místo-objekt

NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 9) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 10) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

URBANISTICKÉ HODNOTY (JEV Č. 11) Obec

Urbanistické hodnoty

Branišovice Cvrčovice

Areál zámku v obci. Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, s kostelem Sv. Jakuba umístěným v centru obce; Areál Petersovy vily se zahradou. Ivaň Centrum obce vzniklo jako návesní typ s dominantním kostelem. Loděnice Nejcenější část obce je tvořena basilikou sv. Markéty ve slohu rané gotiky a přilehlou farou. Malešovice Centrum obce vzniklo jako návesní typ s dominantním kostelem sv. Štěpána. Odrovice Jedná se o návesní silnicovku ve směru S-J, se souvislým okapovým řazením domů. Pasohlávky Obec Pasohlávky má charakteristickou zástavbu ulicového typu, malý areál vinných sklepů a nově zrealizovaná nábřežní promenáda, která umožňuje korzování místních obyvatel a návštěvníků s výhledem na Pálavu. Pohořelice Pohořelice Centrum města s kostelem sv. Jakuba Staršího Sádky, rybníky Přibice Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, s kostelem Sv. Jana Křtitele umístěným severní části návsi obce. Šumice Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, dominantu tvoří zvonice v severní části obce Dochovaný půdorysný tvar obce (sídelní návesní typ, s protáhlou návsí JZ-SV) je proto nutno chápat jako určitou urbanistickou hodnotu území. Troskotovice Obec Troskotovice je jednou z nejstarších obcí na jižní Moravě. První písemná zmínka je z roku 1046. Urbanisticky hodnotná je náves s dominantní budovou radnice, kostelem sv. Václava a památkově chráněným domem s podloubím. Vlasatice Návesní typ centra obce, kterému dominuje kostel sv. Jana Křtitele. Zámek, přestavěný z tvrze z 16. stol. Vranovice Obec má dvě centra - jedno u kostela navštívení Panny Marie a druhé na návsi, které dominuje Základní umělecká škola a ne moc architektonicky kvalitní Nákupní středisko.

Požaduje se zohlednění drobných sakrálních staveb – kapličky, boží muka a kříže, které sice nejsou evidovány jako kulturní památky, přesto dotvářejí urbanisticky místní zástavbu a krajinný ráz. Arch.Design, s.r.o.

Strana 11

4. AKTUALIZACE


Novostavby by měly obsahovat zásady korespondující s tradiční zástavbou, zejména dodržení historického urbanismu, siluety obce, sklonu střech (sedlové, valbové, pultové) a používání klasických a v místě obvyklých materiálů. Porovnání půdorysů obcí v 19. století a v současnosti je uvedeno v kapitole 5. Obrazová příloha.

REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY (JEV Č. 12) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

HISTORICKY VÝZNAMNÉ STAVBY, SOUBORY (JEV Č. 13) V území SO ORP Pohořelice nejsou jiné historicky významné stavby, než objekty památkově chráněné.

ARCHITEKTONICKY CENNÉ STAVBY, SOUBORY (JEV Č. 14) (nepatří sem objekty památkově chráněné) Obec Architektonicky cenné stavby Branišovice bývalá barokní sýpka – krčma a hotel U císařské cesty Cvrčovice Objekt na p.č. 200 – Petersova vila; Objekt na p.č. 213/4 Ivaň Kaple Panny Marie Pomocné Loděnice Fasáda RD na p.č. 445/1 Malešovice Fasáda domu na p.č. 55/1 Odrovice Poklona vedle obecního úřadu Pasohlávky Pohořelice Stará radnice na p.č. 973 Přibice Obecní hostinec, Kaplička na p.č. 233; Kaplička na p.č. 354 Šumice Troskotovice Vlasatice Objekt na p.č. 209/1 Vranovice Fasáda RD na p.č.57; Fasáda RD na p.č.162/2; Kostel na p.č. 175 Fotografie architektonicky cenných staveb jsou uvedeny v kapitole 5. Obrazová příloha.

VÝZNAMNÉ STAVEBNÍ DOMINANTY (JEV Č. 15) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

Významné stavební dominanty Kostel, sýpka Petersova vila – odborné učiliště; kostel sv. Jakuba Kostel sv. Bartoloměje Basilika sv. Markéty, Základní škola, sýpka Kostel sv. Štěpána Kostel Panny marie Pomocnice křesťanů Kostel sv. Anny v centru obce z roku 1675, Obecní úřad, vila na návsi, románský kostel sv. Linharta na ostrově v k.ú. Mušov. Kostel sv. Jakuba Staršího, hotel Morava, Paarův zámeček, Brněnská 120, Stará Radnice Kostel sv. Jana Křtitele, základní škola, kulturní dům (kino) Zvonice, Základní škola Kostel sv. Václava, budova Obecního úřadu Kostel sv. Jana Křtitele, budova Obecního úřadu, Základní škola, Zámek a budova mateřské školy, sýpka na st. p. 532 Kostel Panny Marie, sila Raiffeisen Agro Morava, budova školy

ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (JEV Č. 16) Území ORP Pohořelice je možné v celém jejich rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy. Při zásazích do terénu na takovém území dochází s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné Strana 12

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). V území je před zahájením jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu stavebník povinen tuto činnost v časovém předstihu oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a musí umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci případné provedení záchranného archeologického výzkumu. Dle podkladů Národního památkového ústavu jsou v území ORP Pohořelice evidovány následující archeologické lokality: Obec Celé ORP Loděnice

kód ZÚJ

Šumice

594903

Branišovice

593834

Troskotovice

Cvrčovice Smolín

594377

594962

550272

Cvrčovice Smolín

550272

Pohořelice

584801

Vranovice Vranovice Vranovice Přibice Přibice Vranovice Vranovice Přibice Pohořelice

Nová Ves Vlasatice Nová Ves Ivaň Nová Ves Nová Ves Arch.Design, s.r.o.

585033 585033 585033 584843 584843 585033 585033 584843 584801

585025 584517

číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Poř. č. SAS 34-12-02/2 34-12-02/1 34-12-03/3 34-12-07/1 34-12-08/1 34-12-08/2 34-12-08/3 34-12-07/5 34-12-07/3 34-12-07/2 34-12-12/3 34-12-12/4 34-12-17/1 34-12-04/3 34-12-04/4 34-12-04/5 34-12-04/6 34-12-04/7 34-12-04/9 34-12-03/4 34-12-04/8 34-12-04/10 34-12-08/8 34-12-08/7 34-12-08/4 34-12-08/6 34-12-08/5 34-12-09/4 34-12-09/3 34-12-10/3 34-12-09/1 34-12-10/9 34-12-09/2 34-12-10/2 34-12-10/7 34-12-14/1 34-12-13/5 34-12-14/2 34-12-14/8 34-12-13/4 34-12-13/1 34-12-14/10 34-12-14/7 34-12-14/3 34-12-13/3

Typ 3 1 1 2 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1

Název lokality území ORP Pohořelice Šestnáctihony, na pravém břehu Jezeřanského potoka Šestnáctihony, na levém břehu Jezeřanského potoka kostel sv. Markéty a jádro obce Loděnice středověké a novověké jádro obce Šumice Dolní čtvrtky K Pohořelicím U Cihelny Vinohrádky, proti č.p. 27 a jádro obce Branišovice JZ od křižovatky U dolního rybníka Jiřice III Ve stráni středověké a novověké jádro obce Troskotovice středověké a novověké jádro obce Smolína intravilán intravilán intravilán pod kaplí Panny Marie Lochaperky tvrz a středověké jádro obce Cvrčovice Studýnková Pod studýnkou židovský hřbitov U mostu Kostel sv. Jakuba Staropoštovní ul. č 734 Sportovní hala Pod vinohrady, ZSV Borovice Přední Žleby trať "U Šatavy" SZ okraj obce intravilán středověké a novověké jádro obce Přibice Velké louky středověké a novověké jádro obce Vranovice Čtvrtky, Dlouhé vinohrádky Mlýnské Klášterka Hornoleský dvůr Proklaté středověké a novověké jádro obce Vlasatice Lenovice Přední louky Silnice Nová Ves-Mušov U Novoveského rybníku Strana 13

4. AKTUALIZACE

Vlasatice Ivaň

Pasohlávky


585025 584517

584762

Malešovice

583332

Odrovice

583529

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97

34-12-13/2 34-12-14/4 34-12-14/9 34-12-14/6 34-12-14/5 34-12-19/25 34-12-19/9 34-12-19/8 34-12-19/19 34-12-19/24 34-12-19/20 34-12-19/7 34-12-19/23 34-12-19/4 34-12-19/5 34-12-19/17 34-12-19/26 34-12-19/6 34-12-19/21 34-12-19/11 34-12-19/14 34-12-19/27 34-12-19/12 34-12-19/10 34-12-19/18 34-12-19/22 34-12-19/3 34-12-19/28 34-12-19/15 34-12-20/17 34-12-19/16 34-12-20/18 34-12-19/13 34-12-24/8 34-12-24/7 34-12-24/6 34-12-25/17 34-12-24/10 34-12-24/9 34-12-03/1 34-12-03/2

1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 2 1

Za hřbitovem Zahrádky; Za krchowem;Vrchní zahrádky;Za hřbitovem středověké a novověké jádro obce Ivaň Na kouskách U Hřiště Neurissen, U státní silnice Muschaner Feld, Na Mušovsku Lopota Neurissen, Neurissäkern Rosstauscher Hradisko, Burgstall, Zeiselberg Padielken, Za stanicí, Padělky Neurissen Ve dvoře Muschener Feld U betléma, Ivaňsko, Kohlstadt Zeiselberg, U Pasohlávek Nový hřbitov Kohlstatt, Na ivaňské, Zelnisko Thaya Feld ? Areál, Za Tuchnou, Obenausfeldren, Obenaus Tuchet, Tuchnet, Tuchna, Mokřidla,Duchna Nový hřbitov Za kravínem, Thaya Feld Za tuchnou, Mokřidla, Laguny Mušov- areál U vodárny JJZ od Římského kopce Tabor, Taborgraben v trati (Tuchet), Duchna kostel sv. Leonarda Mühläcker, U dunajovických luk U soutoku Untere Mühläcker, U mlýna, Na dílcích, Svobodnický Waldl,Mühlächer,Na pískách,U Dunajov.luk, Bründeläker, U lávky, U sv. Jana, U Svatoján.jezír štěrkovna Bruckäcker,Brückäcker,Záhumenky u Dyje,U Dyje U kravína Waldl Mühläcker,Saubründllüss,Prostřed.hon u mlýna kulturní dům a jádro obce Malešovice u vepřína JZD a jádro obce Odrovice

OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA (JEV Č. 17) Hodnocení krajinného rázu v území ORP Pohořelice nebylo provedeno.

MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA (JEV Č. 18) Hodnocení krajinného rázu v území ORP Pohořelice nebylo provedeno.

Strana 14

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI (JEV Č. 19) V prosinci roku 1185 se poblíž obce Loděnice odehrála bitva, v jejímž bezprostředním důsledku byly položeny základy nového státoprávního postavení Moravy v rámci českého státu. Památku střetnutí podle místní tradice připomíná malý plochý smírčí kříž u cesty (volná citace dle Wikipedia.cz).

VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD (JEV Č. 20) V území ORP Pohořelice se vyskytuje velké množství významných vyhlídkových bodů. Jedná se především o výhledy v okolí obce Pasohlávky na hřeben Pálavy a na Novomlýnské nádrže. Významná je především vyhlídka z Hradiska (Římského vrchu) v k.ú. Mušov. Vedle toho je v území mnoho významných pohledů na Pálavu nebo místní stavební dominanty. Tato místa byla zakreslena do grafické části územně analytických podkladů.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (JEV Č. 21) ÚSES - Úvod Územní systém ekologické stability tvoří síť vybraných částí krajiny - biocenter a biokoridorů - jejichž úkolem je funkční a prostorové doplnění stávajícího systému do optimálně fungující podoby. Podle vzájemných vztahů a významu jednotlivých částí tohoto systému se člení na místní, regionální a nadregionální. Všechny tři úrovně jsou základními prvky systému a jejich biocentra a biokoridory slouží jak k uchování genofondů, tak dosycování nižších úrovní organismy. Rozmístění prvků ÚSES je provedeno na základě stanovených funkčních a prostorových kritérií. Cílem realizace je zajistit podmínky pro uchování nebo obnovení genofondů krajiny a jejich příznivý ekologický vliv na krajinu. Biogeografická diferenciace území Jednou ze základních skupin podkladových informací nezbytných pro návrh ÚSES je biogeografické členění území, prostorově vyjadřující přirozené podmínky pro existenci organismů a jejich společenstev v krajině. Území mikroregionu Pohořelicko se nalézá v severopanonské podprovincii. K panonské provincii (a severopanonské podprovincii) je řazeno území hojného výskytu teplomilné bioty s relativně souvislým rozšířením dubu pýřitého. Bioregiony Biogeografické podprovincie se člení v celou řadu jednotlivých biogeografických regionů neboli zkráceně bioregionů. Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni, zahrnující charakteristickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Z hlediska územních systémů ekologické stability jsou bioregiony základními jednotkami pro vymezování reprezentativních nadregionálních biocenter a rámcovými jednotkami pro hodnocení reprezentativnosti a funkčnosti regionálního ÚSES. Území mikroregionu Pohořelicko spadá pod dva bioregiony – Lechovický a Dyjsko-moravský. Do Lechovického bioregionu (republikový kód 4.1) patří suchá, převážně sprašová oblast ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, táhnoucí se od rakouských hranic mezi Hnanicemi a Jaroslavicemi přes východní část Znojemska, Miroslavsko a Pohořelicko k Brnu, kde je nivami Svratky a Svitavy oddělena východní část bioregionu na Šlapanicku. Biota území s četnými pontickými a submediteránními druhy je obohacena rovněž o některé prvky hercynské. Velmi specifický Dyjsko-moravský bioregion (republikový kód 4.5) s mokřadní až vlhkomilnou lužní biotou je tvořen širokými údolními nivami Moravy, Dyje (od ústí až téměř ke Znojmu), Svratky (od ústí po Brno), Svitavy (v Brně) a Jihlavy (od ústí po Pravlov). Regionální a nadregionální ÚSES Vzhledem k absenci právně platné dokumentace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je regionální a nadregionální ÚSES pouze záměrem (viz jev č. 118). Místní ÚSES Podkladem pro zákres místního systému ÚSES byly územní plány jednotlivých obcí. V případech, kde dochází k nesouladům v hierarchii s nadmístním systémem, nebo kde nejsou zajištěny vzájemné návaznosti prvků, byly vyhodnoceny problémy (viz též: 4. Výkres problémů).

Arch.Design, s.r.o.

Strana 15

4. AKTUALIZACE


VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, NENÍ-LI VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU (JEV Č. 22) V území ORP Pohořelice nebyl registrován žádný registrovaný významný krajinný prvek.

VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU (JEV Č. 23) Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona. AOPK poskytla údaje o poloze mokřadů Dolního Podyjí I. O ostatních VKP ze zákona neposkytl žádný z poskytovatelů údajů pasporty. Do ÚAP tedy byly zahrnuty pouze VKP charakteru mokřady, lesy, vodní toky a vodní plochy (jezera, rybníky). Údolní nivy nebyly vymezovány.

PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA (JEV Č. 24) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 25) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN (JEV Č. 26) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 27) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 28) Jihovýchodně od obce Pasohlávky leží PR Věstonická nádrž. Předmětem ochrany je umělá přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, bohaté hnízdiště a shromáždiště vodních ptáků. Rozloha v k.ú. Mušov je cca 480 ha. Tato Přírodní rezervace má stanoveno ochranné pásmo, které se rozkládá v k.ú. Ivaň. V severní části k.ú. Ivaň leží Přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Rozloha v k.ú. Ivaň je cca 113 ha. Pod Šumicemi leží Přírodní rezervace Šumický rybník. Předmětem ochrany je rybník s vlhkými loukami, významné refugium živočichů. Rozloha v k.ú. Šumice je cca 24 ha.

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 29) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

PŘÍRODNÍ PARK (JEV Č. 30) Do řešeného území zasahuje Přírodní park Niva Jihlavy. Leží ve východní části k.ú. Malešovice a k.ú. Odrovice.

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 31) Přehled přírodních památek ležících v území SO ORP Pohořelice:

Strana 16

Arch.Design, s.r.o.


Název Dolní Mušovský luh Betlém Troskotovický dolní rybník

4. AKTUALIZACE

Předmět ochrany Lužní porost na soutoku Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Bažina - bohatý výskyt obojživelníků Rybník s rákosinami a břehovými porosty, bohatá ornitologická lokalita

PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 32) V území se nachází: Novoveská lípa (na parcele 3231 KN Nová Ves u Pohořelic) a skupina stromů Tři duby na Studýnkové (na parcele 3092 k.ú. Pohořelice nad Jihlavou).

BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO (JEV Č. 33) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

NATURA 2000 - EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY (JEV Č. 34) V rámci soustavy Natura 2000 byly v území ORP Pohořelice vymezeny evropsky významné lokality: Kód lokality

Název lokality

Katastry

CZ0623027 CZ0624103 CZ0620084

Šumické rybníky Mušovský luh Vranovický a Plačkův les

Pohořelice nad Jihlavou, Šumice Ivaň, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Pohořelice n. J., Přibice Ivaň, Vranovice nad Svratkou

Předmět ochrany EVL ZV SL PK

CZ0623027 EVL Šumické rybníky sestává ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Významné hnízdiště a tahová zastávka ptáků, výskyt řady významných druhů - bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. CZ0624103 EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). CZ0620084 EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční.

NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI (JEV Č. 35) V rámci soustavy Natura 2000 byla v území SO ORP Pohořelice vymezena ptačí oblast: Kód lokality CZ0621030

Název lokality Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny

katastry Ivaň, Mušov

CZ0621030 Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je lokalita nacházející se asi 10 km S od Mikulova, mezi obcemi Strachotín a Dolní Věstonice a silnicí na Mikulov. Nádrž má rozlohu 4 km na délku a 3 km na šířku. Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny leží na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů. V nádrži je velice rozdílná výška vodní hladiny a již při malém poklesu vody se vynořují ostrůvky. Při hladině 170,35 m n. m. je vynořeno téměř 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách. Lokalita je významná jak v hnízdním období, tak v období tahu i v zimě. Střední nádrž je významným hnízdištěm, tahovou zastávkou a zimovištěm pro řadu druhů ptáků. Oblast byla Arch.Design, s.r.o.

Strana 17

4. AKTUALIZACE


vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců.

LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM (JEV Č. 36) V území SO ORP Pohořelice v jižní části k.ú. Troskotovice se vyskytuje zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh ptáků Otis tarda (drop velký). V lokalitách výskytu je nutno zachovat podíl orné půdy a trvalých travních porostů.

Strana 18

Arch.Design, s.r.o.


3.

4. AKTUALIZACE

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

LESY OCHRANNÉ (JEV Č. 37) Kategorizace lesů je definována zákonem 289/1995 Sb., o lesích. Klasifikuje lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií 1) lesy ochranné (§ 7 zákona) 2) lesy zvláštního určení (§ 8 zákona) 3) lesy hospodářské (§ 9 zákona). Ad 1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Lesy ochranné se v řešeném území nenacházejí.

LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ (JEV Č. 38) Ad 2) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Zákres lesů zvláštního určení je zobrazen v grafické části ÚAP.

LESY HOSPODÁŘSKÉ (JEV Č. 39) Lesy hospodářské byly zakresleny ve výkresové části ÚAP.

VZDÁLENOST 50 M OD OKRAJE LESA (JEV Č. 40) Vzdálenost 50 m od okraje lesa byla zakreslena ve výkrese 2. Výkres limitů využití území.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 19

4. AKTUALIZACE


BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA (JEV Č. 41) Nejčastěji se v území ORP Pohořelice vyskytují následující BPEJ: BPEJ 0.00.23 0.00.35 0.01.00 0.01.10

Třída přednosti Charakteristika HPJ ochrany ZPF les vodní plocha I Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem II

Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) 0.04.01 IV uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, 0.05.01 II středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, 0.06.00 II karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší 0.08.10 II než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na 0.56.00 I nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo 0.58.00 II středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry 0.59.00 III nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, 0.60.00 I spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových 0.62.00 II hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m Zvláště chráněné zemědělské půdy (I. a II. třídy ochrany) jsou znázorněny ve výkresech č. 1 a 2, jejich střety s rozvojovými záměry pak ve výkrese č. 4. 0.03.00

I

BIOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, HRANICE BIOCHOR (JEV Č. 42) Řešené území patří do biogeografického regionu 4.1a – Lechovický, 4.2 – Mikulovský a 4.5 – Dyjsko-moravský v Panonské podprovincii. V rámci biogeografického regionu 4.1a se v zájmovém území vyskytují biochory: 1Db,1PB, 1RB, 1RE, 1RN, -2BE, -2PB V rámci biogeografického regionu 4.2 se v zájmovém území vyskytují biochory: 1Db, 1RB, 1RN V rámci biogeografického regionu 4.5 se v zájmovém území vyskytují biochory: 1Le, 1Lh V území ORP Pohořelice se vyskytují tyto typy biochor: 1Db – Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 1Le – Širší hlinité nivy s hrúdy

Strana 20

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

1Lh – Širší hlinité nivy 1Pb – Pahorkatiny na slínech 1PN – Pahorkatiny na vápnitých píscích 1RB – Plošiny na slínech 1RE – Plošiny na spraších 1RN – Plošiny na zahliněných štěrkopíscích -2BE – Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti -2PB – Pahorkatiny na slínech v suché oblasti

INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI (JEV Č. 43) Jsou zakresleny ve výkrese č. 1 grafické části.

VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV Č. 44) Přehled vodních zdrojů podzemní vody: Jímací území Cvrčovice HV 1001 Ivaň (mimo provoz) L4, S1, L3, L1 (Loděnice) Jímací území Nová Ves u Pohořelic Jímací území Vranovice I Ochranná pásma vodních zdrojů poskytnuta s.p. Povodí Moravy a VÚV TGM, v.v.i.

CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD (JEV Č. 45) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

ZRANITELNÁ OBLAST (JEV Č. 46) Pro celé správní území SO ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst. (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 21

4. AKTUALIZACE


VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD (JEV Č. 47) (Definice dle zákona 254/2001 O vodách - Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.) V území ORP Pohořelice se nacházejí tyto útvary povrchových vod: ID útvaru Název útvaru Kmenový vodní tok Kategorie útvaru 510030 Nádrž Nové Mlýny I. - horní Dyje stojaté 510031 Nádrž Nové Mlýny II. - střední Dyje stojaté 10100006 Dyje Dyje tekoucí 416520000100 Jihlava Dyje tekoucí 10100010 Svratka Dyje tekoucí 10100829 Mlýnský náhon Dyje tekoucí 10100437 Olbramovický potok Dyje tekoucí 10101004 Našiměřický potok Dyje tekoucí Nejvýznamnějším vodním tokem, který prochází řešeným územím je řeka Dyje, která protéká soustavou novomlýnských nádrží. Na území SO ORP Pohořelice leží horní a střední nádrž VN Nové mlýny. Správcem vodního toku je Povodí Moravy, s.p. Severojižním směrem protéká územím řeka Jihlava, která se vlévá do Dyje ve společném soutoku s řekou Svratkou. Správcem obou toků je Povodí Moravy, s.p.

VODNÍ NÁDRŽ (JEV Č. 48) Nejvýznamnějšími vodními nádržemi (z hlediska rozlohy) jsou v území SO ORP Pohořelice: Vodní nádrž Nové Mlýny I – horní (545 ha) Vodní nádrž Nové Mlýny II – střední (959 ha) Novoveský rybník – k.ú. Vlasatice (140 ha) Starý rybník – k.ú. Pohořelice nad Jihlavou (127 ha) rybník Vrkoč – k.ú. Nová ves u Pohořelic (121 ha)

POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE (JEV Č. 49) Řešené území spadá do oblasti povodí Dyje, rozvodnice se nenachází v zájmovém území. Oblast je pod správou Povodí Moravy, s.p., Závod Dyje. Hydrologická povodí 3. řádu: Č. hydrologického pořadí 4-14-03 4-15-03 4-16-04 4-17-01

Povodí Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku Svratka od Svitavy po Jihlavu Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí Dyje od Svratky po ústí

Užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku: a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry. Takový vodní tok se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje. b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Mezi drobné vodní toky patří všechny ostatní vodní toky v území SO ORP Pohořelice.

Strana 22

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ (JEV Č. 50) V grafické části ÚAP je zakreslena rozlivová plocha Q100 stanovená v povodí řek Jihlavy a Dyje. Záplavové území řeky Jihlavy bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje pod č.j. JMK 1303/2006 a aktualizováno rozhodnutím č.j. JMK 42224/2013. Zasahuje správní území obcí Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice, Přibice, Ivaň. Záplavové území řeky Svratky bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje JMK 151413/2006 a zasahuje území obcí Vranovice a Ivaň. Záplavové území řeky Dyje bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje JMK 111901/2010 a zasahuje okrajově k.ú. Pasohlávky. Záplavové území řeky Jihlavy bylo zúženo v důsledku vybudování protipovodých ochranných prvků na území obce Cvrčovice.

AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ (JEV Č. 51) Aktivní zóna záplavového území řeky Jihlavy (Q100) byla stanovena rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje pod č.j. JMK 1303/2006 a naposledy aktualizována rozhodnutím č.j. JMK 42224/2013. Vymezení aktivních zón záplavového území se dotýká katastrálních území obcí Ivaň, Přibice. Pohořelice, Cvrčovice, Odrovice, Malešovice. Aktivní zóna záplavového území řeky Svratky je zatím ve fázi „nestanovená“. Obě výše zmíněné AZZÚ jsou omezeny hrázemi na posledních úsecích řek před jejich soutokem.

ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ (JEV Č. 52) Nebylo stanoveno.

ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM (JEV Č. 53) Do území ORP Pohořelice zasahují tato záplavová území zvláštní povodně: Území zvláštní povodně – prázdnění 170m3 Území zvláštní povodně 1 Mostiště Území zvláštní povodně 1 z Dalešic Území zvláštní povodně 1 z Mohelna - překlopení Území zvláštní povodně 2 z Mohelna Území zvláštní povodně 3 z Mohelna Zájmové území obcí Cvrčovice, Ivaň, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Přibice, Vlasatice, Vranovice je ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla. Do textové části odůvodnění v návrhu ÚP je nutno v kapitole ochrana obyvatelstva doplnit informaci, že zájmové území je ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla … na řece. Území ohrožené zvláštní povodní je vymezeno dle § 69 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Ohrožené území ovlivňuje zástavbu na pravém (i levém) břehu řeky … . Ochrana tohoto území je řešena v souladu s METODICKÝM POKYNEM odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní č. 14 ze září 2005.

OBJEKT/ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY (JEV Č. 54) Vodní nádrže Nové Mlýny byly vybudovány v letech 1975 – 1988 na řece Dyji, jako ochrana proti povodním, na využití energie i kvůli zavlažování. Dále se vyskytují v území SO ORP Pohořelice ochranné hráze podél dalších vodních toků.

PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍR. MINERÁLNÍ VODY VČ. OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV Č. 55) V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G. Voda z vrtů je Na-Cl typu, obsahující sulfan, vykazuje velmi příznivé parametry a lze ji hodnotit jako zdroj termy, který je možné exploatovat pro balneologické i rekreační účely. Oba vrty mají osvědčení přírodního léčivého zdroje, pro vrt Pasohlávky-2(G) bylo toto osvědčení vydáno v r. 2011. Kolem obou vrtů byla stanovena ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů. Na základě hydrogeologického šetření bylo vymezeno toto OP kruhem o poloměru 25m. Arch.Design, s.r.o.

Strana 23

4. AKTUALIZACE


Do OP II. stupně přírodních léčivých zdrojů Pasohlávky spadají následující katastrální území: Branišovice, Pohořelice, Přibice, Vranovice, Troskotovice, Vlasatice, Nová Ves, Ivaň, Pasohlávky a Mušov.

LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA (JEV Č. 56) Za lázeňské místo lze dle § 28 zákona č. 164/2001 Sb., v platném znění, stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo Pasohlávky dosud nebylo stanoveno. Podmínky vhodné k rozvoji lázeňství se nacházejí v k.ú. Pasohlávky a Mušov. V současosti je ve výstavbě dopravní a technická infrastruktura. Tato investice je největším rekreačním a turistickým rozvojovým projektem v Jihomoravském kraji. Léčebné lázně doplňují strukturu nabídky pro cestovní ruch u významné turistické lokality Nové Mlýny. Umístění zaručuje dostatečný prostor pro realizaci uceleného lázeňského komplexu i klidovou polohu v ekologicky příznivém prostředí. Nabízí možnosti využití léčebných zařízení rekreanty ubytovanými v Pasohlávkách, resp. dalších částech rekreačního území. Jedním z cílů je nabídnout služby, které umožní prodloužení turistické sezóny. Předpoklady úspěšné realizace záměru posiluje dobrá dopravní dostupnost, i skutečnost, že území je součástí Vídeňské urbanizační osy. Realizace záměru rozšíří nabídku služeb, vytvoří stálá pracovní místa a podnítí další rozvoj turistické infrastruktury v Lednicko-Valtickém areálu.

DOBÝVACÍ PROSTOR (JEV Č. 57) Dobývací prostory (výhradní) • Dobývací prostor „Žabčice“ č. 7 1083, stanovený pro organizaci České štěrkopísky spol. s r.o. • Dobývací prostor „Žabčice I“ č. 6 0367, stanovený pro organizaci Pískovna Hrušovany, a.s. K hranici řešeného území ještě těsně přiléhají další dobývací prostory. Ve všech zmiňovaných DP jde o těžbu štěrkopísků a živcových surovin.

CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ (JEV Č. 58) V území SO ORP Pohořelice se dle informací ČGS – GEOFOND nacházejí následující chráněná ložisková území: klíč CHLÚ číslo CHLÚ název CHLÚ surovina 111919 01090102 Žabčice štěrkopísky a živcové suroviny 111920 01090101 Smolín štěrkopísky a živcové suroviny 111968 26240000 Smolín živcové suroviny 112347 40019000 Dolní Dunajovice I zemní plyn (podzemní zásobník plynu) K hranici řešeného území ještě těsně přiléhá další CHLÚ štěrkopísků a živcových surovin.

CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY (JEV Č. 59) Do jihovýchodního okraje k.ú. Mušov zasahuje CHÚZZZK – podzemní zásobník plynu Dolní Dunajovice.

LOŽISKO NEROSTNÝCH SUROVIN (JEV Č. 60) Výhradní ložiska surovin (zdroj: ČGS-GEOFOND): klíč ložiska číslo ložiska název těžba organizace 654050 3262400 Smolín - Žabčice dosud netěženo Pískovny Morava, s.r.o. 651178 3010900 Hrušovany povrchová současná České štěrkopísky, s.r.o.

surovina Živcové suroviny Štěrkopísky, Živcové suroviny

Nevýhradní ložiska surovin se nacházejí v k.ú. Ivaň, Loděnice, Mušov, Pasohlávky, Přibice, Smolín, Šumice a Vranovice. Prognózní zdroje surovin: č. zdroje subregistr název těžba organizace surovina 9360000 P - schválené prognózy (vyhrazené) Medlov-Smolín dosud netěženo MŽP štěrkopísky, živcové suroviny MŽP 9324200 R - schválené prognózy (nevyhrazené) Vranovice dosud netěženo štěrkopísky MŽP 9110800 R - schválené prognózy (nevyhrazené) Branišovice dosud netěženo cihlářská surovina Strana 24

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ (JEV Č. 61) V území ORP Pohořelice nejsou evidována poddolovaná území.

SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK (JEV Č. 62) Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND)

STARÉ DŮLNÍ DÍLO (JEV Č. 63) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY (JEV Č. 64) V řešeném území se nachází 14 lokalit starých zátěží nebo kontaminací. Jsou znázorněny ve výkresech č. 2 a 4.

OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (JEV Č. 65) Definice jevu vychází z dat ČHMÚ OZKO (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html). Byly vyhodnocovány pětileté průměry koncentrací za období 2010-2014, v modelových čtvercích 1x1 km. V řešeném území byl překročen pouze limit pro roční průměr koncentrace benzo[a]pyrenu, a to ve čtvercích odpovídajících jádrům obcí Pohořelice, Přibice a Vranovice. Tyto čtverce jsou znázorněny ve výkrese č. 4.

ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA (JEV Č. 66) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 67) Poskytovatelé dat v některých případech neposkytli popisné údaje o jevech č. 67. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno), pokud není přímo v textu uvedeno jinak. Obec

Objekty zásobení vodou

BRANIŠOVICE CVRČOVICE

Nevyskytují se jímací území Cvrčovice o celkové vydatnosti 30 l/s. Jsou zde vybudovány 3 vrtané studny, z kterých je podzemní voda dopravována výtlačnými řady do akumulace 400 m3. Jímaná voda je po okysličení v aerační věži čerpána do spotřebišť. Jímací území Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) tvoří vrtané studny. Toto jímací území je v současné době mimo provoz vzhledem k špatné kvalitě vody, a s její vodou není ani v budoucnu uvažováno s úpravou vody pro zásobování. Tento závěr možná bude muset být přehodnocen v souvislosti s předpokládaným mohutným rozvojem rekreace a lázeňství v obci Pasohlávky. prameniště Loděnice Nevyskytují se Nevyskytují se vodojem Pasohlávky 2 x 900 m3 (219/213,5). vodojem Mušov Jímací území Nová Ves tvoří soustava vrtaných studní, z nichž je voda jímána do sběrné studny a dále čerpána do akumulace upravené vody. Celková vydatnost JÚ je v současné době cca 35 l/s. Z JÚ Nová Ves je voda čerpána do řídícího vodojemu Pasohlávky. VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Vodojem je umístěn na Smolínském kopci a je tvořen dvěma krabicovými nádržemi a přilehlou armaturní komorou. Voda je dopravována pomocí čerpadla přes obec Cvrčovice až do prostoru náměstí v Pohořelicích. Z tohoto místa je veden řad z PVC

IVAŇ

LODĚNICE MALEŠOVICE ODROVICE PASOHLÁVKY POHOŘELICE

Arch.Design, s.r.o.

Strana 25

4. AKTUALIZACE


DN 300 ve funkci výtlačného a zároveň zásobovacího řadu do vodojemu Smolín, který slouží jako tzv. „vodojem za spotřebištěm“. PŘIBICE ŠUMICE TROSKOTOVICE VLASATICE VRANOVICE

Nevyskytují se Nevyskytují se Nevyskytují se Nevyskytují se Jímací území Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) a Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) tvoří soustava vrtaných studní. Vzhledem k nedostatečné kvalitě jímané vody, která neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000, byla realizována v prameništi úpravna vody na Q = 45,0 l/s a VDJ 400m3.

VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 68) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 68. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). Převážná část řešeného území je zásobována ze SV Pohořelice, 4 obce jsou ale zásobovány ze sousedního územního celku Znojmo – Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice. Skupinový vodovod Pohořelice tvoří systém v zásobování pitnou vodou pro tato sídla: Cvrčovice Malešovice Odrovice Pohořelice Smolín Zdrojem vody skupinového vodovodu Pohořelice je jímací území Cvrčovice o celkové vydatnosti 30 l/s. Jsou zde vybudovány 3 vrtané studny, z kterých je podzemní voda pomocí ponorných čerpadel dopravována výtlačnými řady do akumulace 400 m3 (185,0/182,0). Jímaná voda vyhovuje ČSN „Pitná voda“ bez úpravy s vyjímkou obsahu rozpuštěného kyslíku, který se pohybuje v rozmezí 1,00 - 6,92 mg O2/l. Z tohoto důvodu jsou v armaturní komoře akumulace 400 m3 zabudovány aerační věže. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 - 300 čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0), který slouží jako vodojem za spotřebištěm. Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Stejný způsob zásobení vodou se týká i obcí Odrovice a Malešovice. Obec Smolín je zásobována gravitačně přímo z VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Správcem vodovodu je VAK, Břeclav, a.s. Ve výhledu se uvažuje s výstavbou samostatného výtlačného řadu DN 250 v dl. 3350 m z ČS Cvrčovice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3, stávající řad DN 300 by pak sloužil pro gravitační průtok jako zásobovací. Značná část území je zásobována ze Skupinového vodovodu Hustopeče, a sice obce: Ivaň Pasohlávky Přibice Vlasatice Vranovice Zdrojem skupinového vodovodu Hustopeče jsou tři samostatná jímací území: Jímací území Nová Ves tvoří soustava vrtaných studní, z nichž je voda jímána pomocí násoskových řadů do sběrné studny a dále přes aerační zařízení čerpána do akumulace upravené vody. Celková vydatnost JÚ je v současné době cca 35 l/s. Z JÚ Nová Ves je voda čerpána do řídícího vodojemu Pasohlávky 2 x 900 m3 (219/213,5). Jímací území Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) a Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) tvoří rovněž soustava vrtaných studní, z nichž je podzemní voda jímána pomocí násosek a následným čerpáním dopravována do řídícího vodojemu Uherčice 2 x 250 m3 (240,6/237,1), který je navržen k rozšíření o další komoru 1000 m3. Vzhledem k zhoršující se kvalitě jímané vody, které již dnes neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000, je ve výhledu (rok 2005) uvažováno s výstavbou úpravny vody v prameništi na Q = 45,0 l/s a s rekonstrukcí pramenišť a ČS v nich. Jímací území Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) tvoří vrtané studny. Toto jímací území je v současné době mimo provoz vzhledem k špatné kvalitě vody a s její vodou není ani v budoucnu uvažováno s úpravou vody pro zásobování. Všechna uvedená jímací území leží v území ORP Pohořelice a mají řádně vyhlášená pásma hygienické ochrany. Skupinový vodovod Hustopeče je dotován vodou dle potřeby ze skupinového vodovodu Velké Pavlovice, ze zdroje JÚ Zaječí. Tato dotace vody může být i obrácená, to znamená ze SV Hustopeče do SV Velké Pavlovice. Správcem vodovodu je VAK, Břeclav, a.s.

Strana 26

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Variantně je uvažováno s napojením SV Hustopeče na Vírský oblastní vodovod. Přívod do SV Hustopeče bude napojen na přivaděč Rajhrad – Židlochovice (Brno – venkov) a ukončen v prameništi Vranovice propojením na dnešní výtlačné řady z prameniště do vdj. Uherčice a Pouzdřany. Po položení přivaděče Rajhrad – SV Hustopeče bude vodojem Židlochovice umístěn na odbočce z tohoto řadu. Druhá odbočka je navržena k zásobování obcí Velké Němčice, Nosislav, Křepice, Nikolčice, Šitbořice a Borkovany a je na současný systém napojena u čerpací stanice Boudky. Část území je zásobována ze Skupinového vodovodu Loděnice. SV Loděnice tvoří obce Loděnice, Branišovice, Kubšice, Olbramovice, Šumice a Jezeřany – Maršovice. Zdrojem vody je jímací území Loděnice. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0), který slouží v době, kdy se voda nečerpá, jako přívodný pro obec Loděnice. Ostatní obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Samostatný vodovod Troskotovice Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Zásobování obce je řešeno přívodným řadem z VDJ Dolenice 650 m3, z kterého jsou také zásobeny ostatní obce SV. Hlavní zdroj je ÚV Damnice, se svým prameništěm. Správcem vodovodu je VAS, a.s. Znojmo. Území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů Obce Branišovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Nová Ves, Troskotovice, Vlasatice a částečně Přibice Vranovice se nacházejí na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Obec BRANIŠOVICE

CVRČOVICE

IVAŇ

LODĚNICE

Arch.Design, s.r.o.

Vodovodní síť Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Loděnice a je také jeho součástí. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3. Jednotlivé obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Do obce Branišovice odbočuje přívodný řad u obce Olbramovice a přivádí vodu do rozvodné sítě v obci. Vodovodní síť je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní sítě navrhuje se rekonstrukce. Je nutná dostavba vodovodních řadů. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 a DN 300 (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Na odbočce z tohoto vodovodního řadu ve Cvrčovicích jsou z přívodného řadu stejným způsobem zásobovány vodou obce Odrovice a Malešovice. Obec Smolín je zásobována gravitačně přímo z VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Vodovodní síť je téměř kompletní a v dobrém stavu V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000, JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) je mimo provoz. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci je kompletně vybudován veřejný vodovod, v současné době probíhá zásobování pitnou vodou přívodným řadem DN 200 z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky, to znamená, že rozvodná vodovodní síť je pod tlakem tohoto vodojemu. U obce je akumulace 2 x 1.000 m3 s ČS z nichž je voda čerpána do VDJ Pouzdřany 2 x 300 m3 (239,5/235,5). Přes rozvodnou síť obce přechází voda potřebná pro zásobování obce Vranovice a Přibice. Přívodného řadu pro tyto obce může být použito i pro opačné zásobení z ČS Vranovice. Je nutná dostavba vodovodních řadů. Na území obce leží jímací území Loděnice, které je zdrojem SV Loděnice. Z JÚ je voda čerpána do úpravny vody Jezeřany a dále výtlačným řadem do VDJ Kubšice. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Loděnice a je také jeho součástí. SV Loděnice tvoří obce Loděnice, Branišovice, Kubšice, Olbramovice, Šumice a Jezeřany – Maršovice. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0), který slouží v době kdy se voda nečerpá jako přívodný pro obec Do obce Loděnice je

Strana 27

4. AKTUALIZACE


voda dopravována přes redukční ventil umístěný v šachtě u starého VDJ. Toto opatření bude do doby, než budou rekonstruovány všechny staré nevyhovující řady a přípojky.

MALEŠOVICE

ODROVICE

PASOHLÁVKY

Pohořelice

POHOŘELICE

V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. Obec Pasohlávky se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Jednotlivé zdroje: Mušov - 3G - vrt osvědčený za PLZ dle zák. č. 164/2001 Sb. , p.p.č. 3164/73 k.ú. Mušov Pasohlávky - 2G - vrt jehož osvědčení za PLZ dle zák. č. 164/2001 Sb., se připravuje, p.p.č. 4992/4 k.ú. Pasohlávky. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Pasohlávky byl v r. 1980 dokončen veřejný vodovod s tím, že v současné době probíhá zásobování pitnou vodou z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky, to znamená, že rozvodná vodovodní síť je pod tlakem tohoto vodojemu. Z VDJ Pasohlávky je zásobována samostatným zásobovacím řadem i rekreační oblast (v sezóně červenec - srpen až 5.000 rekreantů). V obci Pasohlávky se plánuje rozvoj lázeňství a rozšíření rekreační oblasti včetně zástavby dle Regulačního plánu. Vzhledem k napjaté situaci s množstvím pitné vody bylo zásobování rozrůstajících se Pasohlávek řešeno studií „Thermal Pasohlávky, zajištění zásobování lázeňské a rekreační zóny pitnou vodou“ (AQUA PROCON, s.r.o., Brno, 09/2012). Studie prokázala, že zásobování vodou zastavitelných ploch vymezených v ÚP Pasohlávky je z hlediska kapacit zdrojů vody technicky řešitelné. Více v textu „A. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Pohořelice„, kap. 2.6.2. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Pohořelice jsou zásobovány vodou ze SV Pohořelice. Zdrojem vody skupinového vodovodu Pohořelice je jímací území Cvrčovice o celkové vydatnosti 30 l/s. Jsou zde vybudovány 3 vrtané studny, z kterých je podzemní voda čerpána výtlačnými řady do akumulace 400 m3. Jímaná voda je po okysličení v aerační věži čerpána do spotřebišť. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Na odbočce z tohoto vodovodního řadu ve Cvrčovicích jsou z přívodného řadu stejným způsobem zásobovány vodou obce Odrovice a Malešovice. Vzhledem ke stáří a častým poruchám na některých úsecích vodovodní sítě je uvažováno s její rekonstrukcí. Je nutná dostavba vodovodních řadů. Ve výhledu je uvažováno s napojením obce Medlov (okres Brno – venkov) na vodovodní síť v městské části Smolín.

Strana 28

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Smolín

Nová Ves u Pohořelic

V k.ú. Nová Ves leží jeden ze zdrojů SV Hustopeče – JÚ Nová Ves. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Nová Ves byl v r. 1996 dokončen veřejný vodovod s tím, že v současné době probíhá zásobování pitnou vodou z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky. Vodovodní síť je téměř kompletní a v dobrém stavu. Je nutná dostavba vodovodních řadů. V místní části města Pohořelice – Velký Dvůr (je zahrnuta do městské části Nová Ves) není dosud vybudován veřejný vodovod. V současné době je zpracovávána projektová dokumentace pro realizaci stavby, která řeší zásobení této lokality napojením na ÚV + ČS Nová Ves. V době mimo chod čerpadel bude zpětný průtok vody z VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Městská část je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Voda je do obce přiváděna gravitačně přívodným řadem DN 100 z VDJ Smolín 2 x 1000 m3, vlastní rozvodná vodovodní síť je vybudována v celém rozsahu z trub DN 100. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Přibice je kompletně vybudována rozvodná vodovodní síť (r. 1960). Voda je do obce přivedena přívodným řadem DN 150 z obce Vranovice pod tlakem ČS Vranovice nebo zpětně z VDJ Pouzdřany 2 x 300 m3. Vzhledem ke stáří vodovodních řadů se předpokládá rekonstrukce přívodného řadu Přibice (z Vranovic do Přibic a rekonstrukce rozvodných řadů. Je nutná dostavba vodovodních řadů. Obec Šumice je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Loděnice a je také jeho součástí. SV Loděnice tvoří obce Loděnice, Branišovice, Kubšice, Olbramovice, Šumice a Jezeřany – Maršovice. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice, který slouží v době, kdy se voda nečerpá jako přívodný pro obec Loděnice. Ostatní obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Do obce Šumice odbočuje přívodný řad ve vodoměrné šachtě cca 400 m pod VDJ a přivádí vodu do rozvodné sítě v obci. Vodovodní síť je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní sítě navrhuje se rekonstrukce. Je nutná dostavba vodovodních řadů. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Damnice, jehož je obec Troskotovice součástí. Obec Troskotovice je zásobována pitnou vodou přívodným řadem, z VDJ Dolenice. Z důvodu vyhovujících tlakových poměrů v obci je před obcí šachta s redukčním ventilem. Vodovodní síť je kompletní, ale vzhledem ke stáří a nevyhovující dimenzi některých úseků vodovodní sítě se navrhuje rekonstrukce. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. Zásobování pitnou vodou probíhá z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky, přívodným, na který navazuje rozvodná síť. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. Obec Vranovice je zásobována čerpáním z JÚ Vranovice přes rozvodnou vodovodní síť do VDJ Pouzdřany, resp. zpětným průtokem z tohoto vodojemu, nebo přívodným řadem přes obec Ivaň pod tlakem VDJ Pasohlávky. Vodovodní síť je kompletní a předpokládají se rekonstrukce přívodného řadu Vranovice z JÚ do obce a přívodného řadu Vranovice – prameniště. Dále jsou navrženy k rekonstrukci rozvodné řady. Vzhledem k tomu, že se zhoršuje kvalita jímané vody v prameništi Vranovice I a II, je navržena výstavba úpravny vody s kapacitou 45,0 l/s s dvojstupňovou úpravou vody, dále čerpací stanice s kapacitou 50,0 l/s a potřebná akumulace 400 m3. Dále je navržena rekonstrukce zdrojů v prameništi Vranovice I a II včetně ČS Vranovice I Q = 20 l/s a ČS Vranovice II Q = 34 l/s.

PŘIBICE

ŠUMICE

TROSKOTOVICE

VLASATICE

VRANOVICE

Arch.Design, s.r.o.

Strana 29

4. AKTUALIZACE


Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 69) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevu č. 69. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno) a aktualizován dle informací starostů obcí. obec BRANIŠOVICE CVRČOVICE

IVAŇ LODĚNICE MALEŠOVICE ODROVICE PASOHLÁVKY

POHOŘELICE město

POHOŘELICE Nová Ves

POHOŘELICE Smolín

PŘIBICE

ŠUMICE

TROSKOTOVICE

Strana 30

Objekty odvádění a čištění odpadních vod V obci byla vybudována mechanicko–biologické ČOV pro 2400 EO, společné i pro obce Olbramovice a Bohutice z okresu Znojmo a splaškovou kanalizaci. V červnu 2016 před kolaudací. Čerpací stanice ČS 03 - Cvrčovice 1, přečerpává odpadní vody z Cvrčovic do Pohořelic: Čerpací stanice ČS 04 - Cvrčovice 2, přečerpává odpadní vody z místního povodí ve Cvrčovicích do sběrače A: Mechanicko-biologická ČOV pro 1000 EO umístěná na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. Byla vybudována ČOV a splašková kanalizace, v lednu 2016 zkolaudována. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s kapacitou 600 EO - z toho 430 EO pro Malešovice a 170 EO pro připojenou obec Odrovice. Obec je napojena na ČOV Malešovice se smluvní kapacitou 170 EO. 5 čerpacích stanic s výtlaky. Čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Recipient: Novomlýnské nádrže-Dyje. Čerpací stanice ČS 02 - U Jihokovu, hlavní čerpací stanice pro přečerpávání odpadních vod z povodí „A“ do povodí „C“: Čerpací stanice ČS 07- Polní, přečerpává odpadní vody z lokality Polní do stoky AN-A: Čerpací stanice ČS 08 – U cihelny, přečerpává odpadní vody z lokality u cihelny do stoky AJ-G: Čerpací stanice ČS 01 - Brněnská Čerpací stanice ČS 09 - Jatka Čistírna odpadních vod Pohořelice byla původně projektována pro 6400 EO, v roce 2002 byla intenzifikována na 9900 EO. ČOV nesplňuje požadavky směrnice Rady 86/278/EEC. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Provozovatel: VAK Břeclav a.s. Zdroj: Pohořelice - provozní řád kanalizace (AQUA PROCON s.r.o.) Mechanicko-biologickáČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Obecní ČOV s projektovanou kapacitou 500 EO je mechanicko-biologická. ČOV byla uvedena do trvalého provozu v roce 1993. Provozovatelem kanalizační sítě i ČOV jsou VaK Břeclav. Navrhuje se rekonstrukce stávající ČOV. Odpadní vody jsou odváděny na ČOV Pohořelice. Čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1 Čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2 Provozovatel: VAK Břeclav a.s. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 600 EO, která je situována na jižním okraji obce. ČOV bude rekonstruována na kapacitu 1400 EO. Recipientem je řeka Jihlava, kaly budou po odvodnění odváženy k likvidaci na jinou ČOV. Provozovatel: obec V obci byla vybudována mechanicko–biologické ČOV pro 250 EO a kanalizace. Čistírna odpadních vod je navržena a nitrifikací a denitrifikací a je situována na jihovýchodním okraji obce, na pravém břehu recipientu – Šumického potoka. Obec má asi ze 70 % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Plánuje se odkanalizování na ČOV Troskotovice a vybudování splaškové kanalizace.

Arch.Design, s.r.o.


VLASATICE

VRANOVICE

4. AKTUALIZACE

V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče. ČOV dosud není vybudována, probíhá územní řízení. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s kapacitou 2500 EO. Recipientem je říčka Šatava. Je navržena rekonstrukce stávající ČOV.

SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 70) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevu č. 70. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). obec BRANIŠOVICE

CVRČOVICE

IVAŇ

LODĚNICE MALEŠOVICE ODROVICE

PASOHLÁVKY

POHOŘELICE město

POHOŘELICE Nová Ves

Arch.Design, s.r.o.

Síť kanalizačních stok Nově byla uvedena do provozu splašková kanalizační síť. Veškeré odpadní vody budou přivedeny výtlakem na mechanicko–biologickou ČOV pro 2400 EO. Na stokové síti jsou navrženy 2 čerpací stanice. V obci je vybudována splašková kanalizace. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice na jižním okraji obce, ze které se výtlačným řadem čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice. Provozovatel: VAK a.s. Břeclav. V obci je vybudován oddílný systém kanalizace. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou v obci vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV. Stav je stabilizovaný. V obci byla vybudována splašková kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou svedeny na ČOV. V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Provozovatel kanalizace: obec V obci je vybudována tlaková splašková kanalizace, která je odvedena tlakovým potrubím na ČOV Malešovice. V obci je vybudována splašková kanalizace, kterou jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5 čerpacích stanic odvedeny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť města Pohořelic, do které jsou čerpány odpadní vody i z obce Cvrčovice a místní části Smolín, je řešena převážně jako oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná v ulicích Mlýnská, Hrázky, za Městským úřadem a v areálu bývalých kasáren. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok). Odpadní vody jsou odváděny na městskou čistírnu odpadních vod. Vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Provozovatel: VAK Břeclav a.s. Koncepce technického řešení vychází z nutnosti rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace. Dále jsou navrženy nové stoky v ulicích, kde je kanalizace zatím řešena pomocí jímek. Areál bývalé čistírny odpadních vod pod lokalitou kasárna bude po přepojení odpadních vod z oblasti kasáren na vybudovanou splaškovou kanalizaci přestavěn na čerpací stanici dešťových vod. V místní části Velký Dvůr je navržena tlaková kanalizace, která se napojí na stokovou síť v Pohořelicích. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace, která odvádí odpadní vody k likvidaci na ČOV. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. Provozovatelem kanalizační sítě i ČOV jsou VaK Břeclav. Navrhuje se dobudování splaškové kanalizace v okrajových částech obce. Strana 31

4. AKTUALIZACE

POHOŘELICE Smolín

PŘIBICE

ŠUMICE

TROSKOTOVICE

VLASATICE

VRANOVICE


Odkanalizování obce Smolín je řešeno kanalizací oddílnou. Splašková kanalizace je vybudována v celé obci, na jihovýchodním okraji obce vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem. Splaškové vody z celé obce jsou svedeny do čerpací stanice na jihozápadním okraji obce, ze které se čerpají výtlačným řadem do kanalizační sítě města Pohořelice a na ČOV Pohořelice. Provozovatel: VAK Břeclav a.s. V obci je vybudována jednotná kanalizace, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem, některé úseky jsou navrženy k rekonstrukci. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na ČOV. Provozovatel: obec Obec má nově vybudovanou splaškovou kanalizaci a ČOV. Povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace. Obec má asi ze 70 % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Provozovatel kanalizace: obec V obci bude vybudována splašková kanalizace a ČOV. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy na zemědělské pozemky. Plánuje se vybudování splaškové kanalizace a ČOV. V obci je v současnosti vybudována jednotná kanalizační síť. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou svedeny k jižnímu okraji obce a po odlehčení v odlehčovací komoře zaústěny na ČOV. Je navrženo dobudování splaškové kanalizace. Pro odkanalizování spádově odkloněné západní části obce bude vybudována čerpací stanice, do níž budou splaškové vody gravitačně svedeny, a následně přečerpány výtlačným potrubím do stávající kanalizace.

VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 71) Podklady k tomuto jevu nebyly dodány.

ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 72) Na území města Pohořelice byla vybudována nová rozvodna elektrické energie 110/22kV. V území ORP Pohořelice se nachází trafostanice VN/NN 22/0,4 kV. Textové popisné pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty. A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957: Ochranné pásmo trafostanic VN/NN je 10 m. Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 dle zákona 222/1994 Sb.: Ochranné pásmo trafostanic VN/NN je 7 m. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: U venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m U vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění

Strana 32

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 73) A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu: • od 60 kV do 110 kV včetně: 15 m • 110-220 kV včetně : 20 m • 220-380 kV: 25 m u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu: 10 m u trafostanic VN/NN: 10 m u kabelových vedení všech druhů napětí (vč. ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu: 1 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu: u napětí od 1 kV do 35 kV včetně: 7 m (dtto trafostanice VN/NN) 35-110 kV včetně: 12 m 110-220 kV včetně: 15 m 220-400 kV včetně : 20 m nad 400 kV: 30 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace: 7 m b) pro vodiče s izolací základní: 2 m c) pro závěsná kabelová vedení: 1 m u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně: 12 m OP venkovních vedení NN se nestanovuje. U zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí OP 1 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČ. OCHRANNÉHO A BEZP. PÁSMA (JEV Č. 74) V území ORP Pohořelice leží regulační stanice VTL, s ochrannými pásmy 10 m. Textové pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty.

VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA (JEV Č. 75) B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce: 1m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek: 4 m u technologických objektů: 4 m ve zvláštních případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah OP až na 200 m Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví a majetku osob dle zákona č.458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu je: Arch.Design, s.r.o.

Strana 33

4. AKTUALIZACE


při průměru do 300 mm včetně … 100 m kolmo na obě strany plynovodu při průměru 100-500 mm včetně … 150 m kolmo na obě strany plynovodu při průměru nad 500 mm … 200 m kolmo na obě strany plynovodu. regulační stanice VVTL … 20 m Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodu musí být projednán se správcem plynovodu. Bezpečnostní pásma regulačních stanic a VTL plynovodů, nestanoví-li provozovatel jinak, činí: regulační stanice VTL 10 m VTL plynovody do DN 100 15 m VTL plynovody do DN 250 20 m VTL plynovody nad DN 250 40 m

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OP (JEV Č. 76) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 77) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 78) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 79) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 80) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 81) V území ORP Pohořelice se nachází vysílací zařízení Českých Radiokomunikací a objekty provozovatelů sítí mobilních operátorů GSM.

KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 82) Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Radioreleové trasy Přes řešené území vedou následující radioreleové trasy: RS Děvín – RS Brno-Barvičova (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – RS Pohořelice-Brněnská (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – RS Pohořelice-Cukrovarská (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – RS Pohořelice-Znojemská (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – RS Pohořelice-Loděnická (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – TVP Dobřínsko (České radiokomunikace a.s.) Ochranným pásmem pro nadzemní stavby se rozumí zájmové území Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Strana 34

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Do řešeného území zasahují 1 oblast s atributem výšky 100 m a 2 oblasti s atributem výšky 200 m. Při zobrazení atributu výšky 100 m a více musí být konzultovány stavby vysoké nad 30 m a stavby tvořící dominanty v terénu, s ohledem na podmínky jevu 119 UAP. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby vyšší než 30 m, v souladu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. V řešeném území se nenachází zájmové území s atributem výšky 50 m.

JADERNÉ ZAŘÍZENÍ (JEV Č. 83) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B (S NEBEZP. LÁTKAMI) (JEV Č. 84) Pasport nebyl poskytnut.

SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 85) Pasport nebyl poskytnut.

SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 86) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČ. OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 87) Pasport nebyl poskytnut.

DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 88) Na základě novely zák. 268/2015, kterým se novelizoval zák. 13/1997 Sb. s účinností od 1. ledna 2016 byla rychlostní silnice R52 Brno - Rakousko přeřazena do dálniční sítě jako dálnice D52. V území ORP Pohořelice je vybudována severní část dálnice D52 (do 31. 12. 2015 rychlostní silnice R 52). Pokračování Pohořelice – st. hranice ČR/Rakousko v trase současné I/52 je záměrem. Dálniční spojení s Vídní V rámci „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (z r. 2013, pro období 2014 až 2017) byla jako priorita 4 (Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje), týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy část 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 bylo vymezeno Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a páteřních cyklostezek, mimo jiné „Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice – Mikulov st. hr.“ a Opatření 3.3.: Zlepšení napojení Brna na globální centra, mimo jiné „Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, Dolního Rakouska, Vídně“ Na základě výše uvedených podkladů byl do ÚAP Pohořelice 2014 zapracován koridor územní rezervy pro dopravní stavbu. Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní dálnice D52 (dříve silnice R52). Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou komunikaci. Rychlostní komunikace R52 (nyní dálnice D52) ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 15 2015 (PÚR ČR). Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. 23. ledna 2009 byla podepsána mezivládní dohoda o propojení české rychlostní silnice R52 (nyní D52) s rakouskou dálnicí A5 na hraničním přechodu Mikulov - Drasenhofen. Usnesení Vlády ČR ze dne 6. 10. 2010 č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R52 (nyní dálnice D52) na území České republiky a dálnice A5 na území Rakouské republiky na česko-rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (tzv. varianta R55)

Arch.Design, s.r.o.

Strana 35

4. AKTUALIZACE


Dálnice D52 v úseku Pohořelice – státní hranice je plánována jako 4-pruhová, směrově dělená komunikace. Kategorie „D“ vyjadřuje funkční postavení silnice I. třídy č. 52 v území, tj. zásadně mimoúrovňové křižovatky s křižující významnou silniční sítí, bez přímé obsluhy území a s návrhovou rychlostí 120 km/hod.

RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 89) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 90) Silnice I/52: Pohořelice-Mikulov-(státní hranice): viz předchozí kapitola Silnice I/53: Znojmo – Pohořelice: Trasa silnice na území ORP je stabilizována, stav silnice (rozevlátá niveleta, ztracené spády, nepřehlednost úseků) však vyžaduje homogenizaci a řešení křižovatek (úhly připojení a geometrické tvary). Tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí: ÚP Branišovice, vydán: plocha dopravy ÚP Šumice, v rozpracovanosti: plocha dopravy ÚPN SÚ Pohořelice, Zm. 8, vydána: plocha dopravy Z analýzy provedené v Generelu vyplynulo, že celková intenzita dopravy v profilu za Pohořelicemi směrem na Znojmo poklesne v roce 2030 oproti roku 2003 o 4 %. Intenzity dopravy na silnicích I. třídy: silnice

R52, I/52

I/53

úsek

T

O

M

S

začátek úseku

konec úseku

6-6209 6-6210 6-6220 6-6230 6-2150

3319 3670 2057 1956 1956

12261 10813 7044 5861 5861

106 44 52 45 45

15686 14527 9153 7862 7862

hranice okresů Brno-venkov - Břeclav MÚK se 416 MÚK se 53 zaústění 395 zaústění 396

MÚK se 416 MÚK se 53 zaústění 395 zaústění 396 křižovatka se 39614 a 41621

6-2170

1852

6687

79

8618

x se 39614 a 41621

zaústění 420

6-2118 6-2119 6-2120 6-2110

1955 1839 1750 1750

6808 7795 5557 5557

35 61 30 30

8798 9695 7337 7337

zaústění 396 od Olbramovic hranice okresů Znojmo - Břeclav zaústění 416 MÚK se 395

hranice okresů Znojmo - Břeclav zaústění 416 MÚK se 395 MÚK se 52

Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

SILNICE II. A III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 91) Přehled silnic II. třídy v území ORP Pohořelice (vlastní zjištění zpracovatele ÚAP, nejedná se o oficiální data od poskytovatelů): II/381 zaústění do I/52 – Velký Dvůr – Přibice – Vranovice II/395 prochází přes Malešovice – Odrovice – Cvrčovice – Pohořelice (přechod přes II/416) – zaústění do I/52 u Vel. Dvora II/396 z Branišovic – přechod přes I/53 – Vlasatice – Nová ves – zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 – jihozápadní okraj k.ú. Branišovice (sčítání nebylo provedeno) II/416 zaústění do R52 – Pohořelice – zaústění do I/53 Přehled silnic III. třídy v území ORP Pohořelice (vlastní zjištění zpracovatele ÚAP, nejedná se o oficiální data od poskytovatelů): III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice – Šumice – Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany – Maršovice – Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka Strana 36

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

III/39525 Loděnice – Malešovice III/39527 Cvrčovice – spojka III/41622 Pohořelice – Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice – Ivaň III/39614 I/52 – Pasohlávky III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec – Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice – I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice Intenzity dopravy na silnicích II. třídy: silnice

II/395

II/416

II/381

II/396

úsek

T

O

M

S

začátek úseku

konec úseku

6-3798 6-3799 6-2140

244 348 5866

873 1640 2705

25 17 20

1142 2005 3310

x se 39520 a 40014 hranice okresů Brno-venkov - Břeclav vyústění ze 416

hranice okresů Brno-venkov - Břeclav zaústění do 416 MÚK se 53

6-2240

495

2338

22

2855

MÚK se 53

zaústění do 52

6-4257 6-2130 6-2136 6-4540 6-4530

603 591 299 550 713

1383 4058 1773 1149 1316

20 50 12 18 30

2006 4699 2084 1717 2059

hranice okresů Brno-venkov - Břeclav MÚK se 52 zaústění 395 vyústění ze 52 zaústění 41622

MÚK se 52 zaústění 395 zaústění do 53 zaústění 41622 x se 41621 ve Vranovicích

6-4520

578

1269

22

1869

x se 41621 ve Vranovicích

x se 425

6-1918 6-1919

607 607

1392 1392

8 8

2007 2007

vyús. 3962 vyústění ze 53 v Branišovicích

zaústění do 53 v Branišovicích hranice okresů Znojmo - Břeclav

6-4268

149

591

11

751

hranice okresů Znojmo - Břeclav

Vlasatice

6-4269

149

591

11

751

Vlasatice

zaústění do 52

Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel Koridory územních rezerv: 1) Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice – Cvrčovice – Odrovice – Malešovice - Dolní Kounice, vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor navazuje na silnici I/53 západně od Pohořelic, míjí Pohořelice za areálem bývalé cihelny a lokalitou „Polní“, umožní zpřístupnění ploch pro výrobu a skladování na severním okraji města (dosud jsou tyto plochy obsluhovány za cenu průjezdu těžké dopravy zastavěným územím). Dále vede koridor severním směrem do ORP Ivančice. Silnice zkvalitní silniční propojení (Znojmo)-Pohořelice-Ivančice, sníží dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýší bezpečnost a plynulost provozu. Je nutno vyřešit koordinaci záměru mezi obcemi - koridor je vymezen pouze v ÚPD obcí Pohořelice a Cvrčovice, v ÚPD navazujících obcí se nevyskytuje. V ÚAP JMK, stejně jako v návrhu ZÚR JMK koridor není sledován. 2) Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice (R52) – Přibice – Vranovice – Velké Němčice (D2), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor navazuje na silnici R52 jižně od Pohořelic a vede východním směrem přes k.ú. Přibice a Vranovice (obě obce míjí severně) do k.ú. Velké Němčice. Cílem umístění této silnice je zkvalitnit silniční propojení mezi R52 a D2, zlepšit spojení mezi Pohořelicemi, Židlochovicemi a Hustopečemi. Současně snížit dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýšit bezpečnost a plynulost provozu. Jsou zakresleny dvě varianty trasy: první dle ÚPD obcí Vranovice a Přibice (schváleny na podzim 2014, zakresleno jako koridor – plochy rezervy), druhá dle Územní Studie silničního propojení silnic R52 (nyní D52) a I/53 s dálnicí D2 (únor 2015, zakresleno jako osa). Původní koridor dle ŘSD byl z dat i výkresů vypuštěn. Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23. 1. 1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikací II. a III. třídy ve vzdálenosti 15 m. V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených: • provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu Arch.Design, s.r.o.

Strana 37

4. AKTUALIZACE


• provádět terénní úpravy. Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů. V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty. Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m na silnici hlavní a 55 m na silnici vedlejší. V zastavěném území obce závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti.

MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE (JEV Č. 93) Data k jevu byla poskytnuta značně nekompletní, jev proto ve výkresech není znázorněn

ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 94) V území ORP Pohořelice se nachází 1 celostátní železniční dráha - katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č. 250 Havlíčkův Brod - Brno – Břeclav - Kúty, traťový úsek 2001 Břeclav – Brno hlavní nádraží.

ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 95) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI (JEV Č. 96) Pasport k jevu č. 96 nebyl poskytnut. Byla proto využita data získaná pro účely změny ÚPNSÚ Vranovice. Přes k.ú. Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází koridor vysokorychlostní železniční tratě (směr Německo – Děčín – Praha – Brno – Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300 m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č. 3 ÚPNSÚ Vranovice (schválena v r. 2005) bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT jen 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Toto zúžení je zachováno i v aktuálním ÚP Vranovice z r. 2014.

VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 97) Původní regionální železniční trať č. 253 Vranovice-Pohořelice byla v r. 2012 převedena do kategorie železniční vlečka. Osobní doprava zde byla zastavena v r. 2008. Na dráze jsou v nákladní dopravě uspokojovámy prostřednictvím dopravce ČD Cargo, a.s. zejména potřeby společnosti Hulman – Kovošrot, potenciálně dalších.

LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 98) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 99) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 100) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

Strana 38

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 101) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV Č. 102) Do řešeného území zasahují tato ochranná pásma letišť: 1) Ochranné pásmo mezinárodního veřejného letiště Brno se zákazem laserových zařízení. 2) Vzdušný prostor LK TRA. Tím se rozumí zájmové území Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném území – vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách, který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání – lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení vn a vnn, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Ve vzdušném prostoru vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně. Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána. V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Ochranné pásmo k tomuto letišti zatím není stanoveno, resp. nebyla dodána data ani pasporty v tomto smyslu.

LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM (JEV Č. 103) V území ORP Pohořelice se nenachází letecká stavba, zasahují sem však sektory C dvou ochranných pásmem leteckých zabezpečovacích zařízení (radar Sokolnice a radar Sedlec – Vícenice n. O.), která je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení: Ochranné pásmo přehledových systémů - v sektoru C (pro zjednodušení se jedná o plochu mezikruží se středem v ose antény a poloměrech 5 km a 30 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území sektoru C může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána.

VODNÍ CESTA (JEV Č. 104) V katastrálním území Pasohlávky a Mušov je v provozu sezónní lodní doprava rekreačního charakteru na vodní nádrži Nové Mlýny I (Horní nádrž).

HRANIČNÍ PŘECHOD (JEV Č. 105) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA (JEV Č. 106) Cyklotrasy a cyklostezky jsou znázorněny ve výkresech č. 1 a 3.

OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA (JEV Č. 107) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 39

4. AKTUALIZACE


VOJENSKÝ ÚJEZD (JEV Č. 108) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ (JEV Č. 109) Zóny havarijního plánování stanovuje krajský úřad, odbor životního prostředí. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JmK“) zpracovává pro stanovené ZHP vnější havarijní plány a zabezpečuje realizaci plánovaných opatření v jeho působnosti. Území ORP Pohořelice leží mimo zónu havarijního plánování JE Dukovany, mimo zóny havarijního plánování objektů zařazených do skupiny B podle zákona 224/2015 Sb.

OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY (JEV Č. 110) Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty se v území ORP Pohořelice nenachází. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Do textové části odůvodnění v návrhu ÚP v kapitole ochrana obyvatelstva doplňte informaci, že evakuace obyvatelstva a jeho ubytování je řešeno dle havarijního plánu JMK a že způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. V zájmovém území je plánovaná evakuace ze záplavového území, ze zón havarijního plánování, ale také příjem evakuovaných osob z ohroženého prostoru zóny HP JE Dukovany. Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem ÚPD. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci a v HP JMK.

OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY (JEV Č. 111) Požární stanice HZS JmK se nachází v Pohořelicích, na adrese Tyršova 904. Do návrhu ÚP v textové části odůvodnění v kapitole ochrana obyvatelstva je nutno zpracovat informaci o přehledu zdrojů vody pro hašení požárů na území obce.

OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY (JEV Č. 112) Obvodní oddělení Policie ČR sídlí v Pohořelicích, na adrese Loděnická 754.

OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA (JEV Č. 113) Ochranná pásma hřbitovů jsou znázorněna ve výkrese č. 2. Krematorium se v řešeném území nenachází.

JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA (JEV Č. 114) Tento jev se v území SO ORP Pohořelice nevyskytuje.

OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA (JEV Č. 115) Ve výkrese č. 1 jsou znázorněny plochy veřejných prostranství. Strana 40

Arch.Design, s.r.o.


4.

4. AKTUALIZACE

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

ZASTAVITELNÉ PLOCHY (JEV Č. 117) V grafické části ÚAP byly z platných územních plánů převzaty zastavitelné plochy. Vzhledem k tomu, že jednotliví projektanti používají pro stejné či obdobné jevy různou terminologii, byly názvy zastavitelných ploch poněkud generalizovány a sjednoceny, s přihlédnutím k vyhl. 501/2006 Sb. Zpracovatel důrazně upozorňuje, že vykreslení těchto ploch v ÚAP je (z důvodu nestejné kvality vstupních dat) generalizované a tudíž ilustrativní – data nemohou přímo sloužit jako zdrojová data např. pro tvorbu ÚPD.

JINÉ ZÁMĚRY (JEV Č. 118) 1. PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍCH REZERV A NOVÉ ZÁMĚRY V grafické části ÚAP byly z rozpracovaných územních plánů, či jejich změn převzaty další záměry na plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci. Zde jsou zobrazeny rovněž další koridory záměrů na silnice dle ŘSD.

2. REGIONÁLNÍ A NADREGIONÁLNÍ ÚSES Nadregionální biokoridory ÚSES na území Pohořelicka Územím prochází trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 15 (dříve označovaného K161). Trasa koridoru se vymezuje jako složený biokoridor o dvou větvích, a to: z jedné větve nadregionálního biokoridoru vedeného v ose vodních nádrží, s převahou vodních biotopů (biokoridorem je vodní tok (Dyje) či vodní plocha (vodní nádrže Nové Mlýny) v celé šíři mezi břehovými čárami) z větve nadregionálního biokoridoru s převahou nivních biotopů, vedené po pravém (jižním) břehu VN Nové Mlýny I a Nové Mlýny II. Regionální ÚSES na území Pohořelicka Podkladem pro řešení byl ÚTP R+NR ÚSES, jehož součástí jsou regionální biocentra a regionální biokoridory a dále územní plány jednotlivých obcí. Biocentra jsou vymezena plochou, biokoridory jsou vymezeny osou, která určuje směr propojení biocenter. Regionální biocentra: • RBC 106 – biocentrum v ploché zemědělské krajině ležící západně od Šumic, mimo řešené území • RBC 131 (Věstonická nádrž) • RBC 133 (Vrkoč) – rozsáhlé biocentrum ležící na katastrech Nová Ves u Pohořelic, Ivaň, Mušov a Pouzdřany. V ÚPD obce Ivaň je rozsah RBC oproti ÚAP JMK a návrhu ZÚR poněkud omezen. • RBC 134 (Plačkův les) – biocentrum v lužním lese v nivě řeky Svratky mezi Vranovicemi, Přibicemi, Ivaní a Pouzdřany. V ÚPD obce Ivaň je rozsah RBC oproti ÚAP JMK a návrhu ZÚR poněkud omezen. • RBC 136 (Hák) – biocentrum mezi Pohořelicemi a Přibicemi • RBC 138 (Smolín) – leží mimo řešené území, těsně přiléhá k sv. okraji k.ú. Smolín • RBC 221 (Slaniskový kopec) – biocentrum mezi Přibicemi a Vranovicemi • RBC 222 – biocentrum, stejně jako jím procházející biokoridor RBK 146, nejsou zohledněny v ÚPD města Pohořelice. • RBC 223 - biocentrum jižně od Loděnice • RBC 51 Mezi Rybníky – vymezeno Územním plánem Šumice. Řešení se poněkud odchyluje od záměru v ÚAP JMK a v návrhu ZÚR (biokoridor propojuje přímo RBC 106 a RBC 223, je veden podél severního okraje území Šumic) • RBC 137 (Smolín) – biocentrum na severním okraji k.ú. Smolín • V ÚPD obce Branišovice je nad rámec krajských ÚAP a návrhu ZÚR navrženo biocentrum, ležící na trase koridoru RBK 092.

DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE (JEV Č. 119) Požadavky Ministerstva obrany ČR (bez grafického vyjádření): Na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení §175 odst. 1 zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany: Arch.Design, s.r.o.

Strana 41

4. AKTUALIZACE


- výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II., a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce vvn a vn - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) - výstavba vodních nádrží (rybníky, přehrady)

MOKŘADY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU (JEV Č. 119A) V řešeném území se nachází RS 9 Mokřady dolního Podyjí. Úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva byla podepsána prvními státy 2. 2. 1971 v íránském městě Ramsar (odtud zkrácený název „Ramsarská úmluva“), v platnost vstoupila v r. 1975. Pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: rašeliniště a slatiniště, rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska.

MIGRAČNĚ VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ (JEV Č. 119B) Výstup z projektu VaV-SP/2d4/36/08: „Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření„. V řešeném území se nachází migračně významné území. Jedná se o široká území, která zahrnují oblasti jak pro trvalý výskyt zájmových druhů, tak pro zajištění migrační propustnosti. V rámci MVÚ je třeba zajistit ochranu migrační propustnosti krajiny jako celku tak, aby byla vždy zajištěna dostatečná kvalita lesních biotopů a variabilita jejich propojení širšího celkového kontextu krajiny. V těchto územích by měla být problematika fragmentace krajiny zařazována jako jedno z povinných rozhodovacích hledisek v rámci územního plánování a investiční přípravy.

DÁLKOVÉ MIGRAČNÍ KORIDORY (JEV Č. 119C) V řešeném území se nachází dálkový migrační koridor, který prochází k.ú. Malešovice, Smolín, Cvrčovice, Pohořelice n. J., Přibice, Ivaň, Vranovice, Mušov. Dálkové migrační koridory jsou základní jednotkou pro zachování dlouhodobě udržitelné průchodnosti krajiny pro velké savce. Jsou to liniové krajinné struktury délky desítek kilometrů a šířky v průměru 500 m, které propojují oblasti významné pro trvalý a přechodný výskyt velkých savců. Jejich základním cílem je zajištění alespoň minimální, ale dlouhodobě udržitelné konektivity krajiny i pro ostatní druhy, které jsou vázány na lesní prostředí.

BARIÉROVÁ MÍSTA DÁLKOVÝCH MIGRAČNÍCH KORIDORŮ (JEV Č. 119D) V řešeném území se nachází místa migračních koridorů, kde je migraci velmi významně nebo zcela zabráněno. V k.ú. Smolín jde o křížení se silnicí D52, na okraji k.ú. Vranovice o křížení s železniční tratí. Plošné bariéry migrace se nacházejí v k.ú. Ivaň a Malešovice, kde jde o přerušení souvisle zalesněného území blokem orné půdy. Územní plán zváží řešení formou návrhu krajinné zeleně či prvku ÚSES.

SMLUVNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ (JEV Č. 119E) Tento jev se v ORP Pohořelice nevyskytuje.

Strana 42

Arch.Design, s.r.o.


5.

4. AKTUALIZACE

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

PLOCHY VÝROBY (JEV Č. 2), PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (JEV Č. 3) Obec

Schéma

Branišovice

Cvrčovice

Arch.Design, s.r.o.

Strana 43

4. AKTUALIZACE


Ivaň

Loděnice

Strana 44

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Malešovice

Odrovice

Pasohlávky

Arch.Design, s.r.o.

Strana 45

4. AKTUALIZACE


Pohořelice k.ú. Pohořelice nad Jihlavou

k.ú. Smolín

Strana 46

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

k.ú. Nová Ves

Přibice

Arch.Design, s.r.o.

Strana 47

4. AKTUALIZACE


Šumice

Troskotovice

Strana 48

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

Vlasatice

Vranovice

Arch.Design, s.r.o.

Strana 49

4. AKTUALIZACE


URBANISTICKÉ HODNOTY (JEV Č. 11) Rozbor urbanistických hodnot území ORP Pohořelice (jev č. 11) – porovnání historických sídelních typů se současným urbanistickým tvarem sídel. BRANIŠOVICE

I. vojenské mapování – Josefské, 1764-68, 1780-83 (rektifikace), měřítko 1: 28 800 © 1st Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna

Urbanistická struktura obce v roce 2014

Strana 50

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

CVRČOVICE



Arch.Design, s.r.o.

Strana 51

4. AKTUALIZACE


IVAŇ



Strana 52

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

LODĚNICE

II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800 © 2nd Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna


Arch.Design, s.r.o.

Strana 53

4. AKTUALIZACE


MALEŠOVICE

II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800 © 2nd Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna


Strana 54

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

ODROVICE



Arch.Design, s.r.o.

Strana 55

4. AKTUALIZACE


PASOHLÁVKY



Strana 56

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

POHOŘELICE


Urbanistická struktura města v roce 2014

Arch.Design, s.r.o.

Strana 57

4. AKTUALIZACE


NOVÁ VES



Strana 58

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

SMOLÍN



Arch.Design, s.r.o.

Strana 59

4. AKTUALIZACE


PŘIBICE



Strana 60

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

ŠUMICE



Arch.Design, s.r.o.

Strana 61

4. AKTUALIZACE


TROSKOTOVICE



Strana 62

Arch.Design, s.r.o.


4. AKTUALIZACE

VLASATICE



Arch.Design, s.r.o.

Strana 63

4. AKTUALIZACE


ARCHITEKTONICKY CENNÉ STAVBY, SOUBORY (JEV Č. 14) (nepatří sem objekty památkově chráněné) obec Architektonicky významné stavby, soubory Branišovice V Branišovicích lze za architektonicky cennou považovat bývalou barokní sýpku – krčmu a hotel U císařské cesty Cvrčovice

Ve Cvrčovicích se nachází architektonicky hodnotná budova tzv. Petersonova vila, v které je umístěno Odborné učiliště a také lze za architektonicky cenné považovat hospodářské budovy zámku.

Ivaň

V Ivani lze za architektonicky cennou považovat kapli Panny Marie Pomocné.

Loděnice

V Loděnici nejsou žádné architektonicky významné stavby, kromě historizujícího objektu naproti obecnímu úřadu

Malešovice

V Malešovicích se nachází jeden architektonicky cenný dům s historizující fasádou – č.p. 56. Historizující fasáda na domě č.p. 251 byla zlikvidována zateplením domu.

Strana 64

Arch.Design, s.r.o.


Odrovice

V obci Odrovice se nachází architektonicky cenná poklona vedle obecního úřadu v centru obce.

Pasohlávky Pohořelice

V Pasohlávkách nejsou žádné architektonicky významné stavby. V Pohořelicích lze za architektonicky cenný považovat objekt staré radnice na ulici Brněnské

4. AKTUALIZACE

Zdroj fotografií www.pohorelice.cz

Přibice

V Nové Vsi a Smolíně nejsou žádné architektonicky významné stavby. V Přibicích lze za architektonicky cenný považovat Obecní hostinec (budova z roku 1848, která původně sloužila jako radnice), kapli v západní části obce a kapli v severní části vedle garáží.

Šumice Troskotovice Vlasatice

V Šumicích nejsou žádné architektonicky významné stavby. V Troskotovicích nejsou žádné architektonicky významné stavby. Architektonicky zajímavá je budova obecního úřadu.

Vranovice

Ve Vranovicích lze za architektonicky cennou považovat dva rodinné domy na návsi u Floriánka a kostel Navštívení Panny Marie.

Arch.Design, s.r.o.

Strana 65

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP POHOŘELICE

Recommend Documents