ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP KUŘIM

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU

ORP KUŘIM

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP KUŘIM - 2010

TEXTOVÁ ČÁST

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. 602 00 Brno, Příkop 8

Akce:

Úplná aktualizace územně podkladů ORP Kuřim - 2010

Evidenční číslo zhotovitele:

210 – 001 – 428

Objednatel:

Město Kuřim

Zhotovitel:

Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vladimír Pacek Ing. Jan Hršel

Projektanti:

Ing. arch. Pavel Ducháček Ing. Pavel Veselý Mgr. Martin Novotný Bc. Tereza Golešová Ing. Soňa Matulová Bc. Magda Bezdičková

tel.:

54517 5791 – 5799 54517 5890 – 5896

fax:

545 175 892

e-mail: [email protected] [email protected] prosinec 2010

analytických

OBSAH DOKUMENTACE: TEXTOVÁ ČÁST ÚVOD A)

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

B)

ROZBOR A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C)

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

GRAFICKÁ ČÁST 1.

VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ

MĚŘ. 1 : 10 000

2.

VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

MĚŘ. 1 : 10 000

3.

VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

MĚŘ. 1 : 10 000

4.

PROBLÉMOVÝ VÝKRES

MĚŘ. 1 : 10 000

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI:

ÚVOD..................................................................................................................................................................... 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................................ 1 USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU .......................................................................................................................... 1 POJMY................................................................................................................................................................ 2 PODKLADY........................................................................................................................................................ 3 A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ ......................................... 8 A)1.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ.................................................................... 8

A)1.1. Vymezení řešeného území........................................................................................................................ 8 A)1.2. Základní charakteristika ORP................................................................................................................. 8 A)2.

HODNOTY ÚZEMÍ................................................................................................................................. 8

A)2.1. Kulturní hodnoty ..................................................................................................................................... 8 A)2.2. Přírodní hodnoty ..................................................................................................................................... 9 A)2.3. Civilizační hodnoty................................................................................................................................ 10 A)3.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ..................................................................................................................... 11

A)3.1. Ochrana kulturního dědictví ................................................................................................................. 11 A)3.1.1. Nemovité kulturní památky................................................................................................... 11 A)3.1.2. Archeologie ........................................................................................................................... 11 A)3.1.3. Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa .............................................................................. 13 A)3.2. Ochrana přírody ................................................................................................................................... 14 A)3.2.1. Obecná ochrana přírody ........................................................................................................ 14 A)3.2.2. Zvláště chráněná území ......................................................................................................... 14 A)3.2.3. Památné stromy ..................................................................................................................... 15 A)3.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů ............................................................. 15 A)3.3. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu ......................................................... 15 A)3.4. Ochrana dopravní a technické infrastruktury ....................................................................................... 16 A)3.5. Ostatní limity......................................................................................................................................... 17 A)4.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ..................................... 18

A)4.1. Politika územního rozvoje ČR ............................................................................................................... 18 A)4.2. Záměry kraje ......................................................................................................................................... 18 A)4.3. Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace .......................................................................... 19 A)4.4. Jiné záměry ........................................................................................................................................... 19 A)4.5. Shrnutí................................................................................................................................................... 20 B)

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ............................................................................. 21 B)1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB ........................................................................................................... 21

PROSTŘEDÍ ....................................................................................................................................................... 21 B)1.1. Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................ 21 B)1.1.1. Geologický a geomorfologický profil území......................................................................... 21 B)1.1.2. Těžba nerostných surovin...................................................................................................... 21 B)1.1.3. Sesuvná a poddolovaná území .............................................................................................. 21 B)1.2. Vodní režim ........................................................................................................................................... 23 B)1.2.1. Vodní režim v krajině............................................................................................................ 23 B)1.2.2. Stav povrchových a podzemních vod.................................................................................... 23 B)1.2.3. Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů .. 23 B)1.2.4. Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů.................... 23 B)1.2.5. Vodní eroze, etravilánové vody............................................................................................. 23 B)1.2.6. Záplavové území ................................................................................................................... 24 B)1.3. Hygiena životního prostředí .................................................................................................................. 25 B)1.3.1. Klimatické poměry................................................................................................................ 25 B)1.3.2. Ovzduší, hluk ........................................................................................................................ 25 B)1.3.3. Voda ...................................................................................................................................... 25 B)1.3.4. Půda....................................................................................................................................... 25 B)1.3.5. Radioaktivita zemského povrchu .......................................................................................... 25 B)1.3.6. Nakládání s odpady ............................................................................................................... 26 B)1.4. Ochrana přírody a krajiny .................................................................................................................... 27 B)1.4.1. Základní charakteristika ........................................................................................................ 27 B)1.4.2. Oblasti a místa krajinného rázu ............................................................................................. 27 B)1.4.3. Územní systém ekologické stability...................................................................................... 27 B)1.5. Zemědělský půdní fond.......................................................................................................................... 29 B)1.6. Pozemky určené k plnění funkce lesa .................................................................................................... 30 SPOLEČNOST.................................................................................................................................................... 31 B)1.7. Dopravní infrastruktura ........................................................................................................................ 31 B)1.7.1. Železniční doprava ................................................................................................................ 31 B)1.7.2. Silniční doprava..................................................................................................................... 31 B)1.7.3. Veřejná doprava .................................................................................................................... 32 B)1.7.4. Nemotorová doprava ............................................................................................................. 32 B)1.8. Technická infrastruktura ....................................................................................................................... 33 B)1.8.1. Vodní hospodářství ............................................................................................................... 33 B)1.8.2. Energetika, spoje ................................................................................................................... 35 B)1.9. Občanské vybavení................................................................................................................................ 38 B)1.9.1. Veřejná vybavenost, služby................................................................................................... 38 B)1.9.2. Sport ...................................................................................................................................... 38 B)1.9.3. Veřejná pohřebiště................................................................................................................. 38 B)1.10. Sociodemografické podmínky................................................................................................................ 40 B)1.10.1. Sídelní struktura, sociodemografická analýza ....................................................................... 40 B)1.10.2. Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................ 40 B)1.10.3. Věková struktura obyvatel v SO ORP Kuřim ....................................................................... 41 B)1.10.4. Vzdělanostní struktura........................................................................................................... 42 B)1.10.5. Ekonomická aktivita.............................................................................................................. 42 B)1.11. Bydlení .................................................................................................................................................. 44 B)1.11.1. Základní údaje o domovním a bytovém fondu...................................................................... 44 B)1.11.2. Vývoj bytové výstavby.......................................................................................................... 44 B)1.12. Rekreace................................................................................................................................................ 46 B)1.12.1. Turistická atraktivita ............................................................................................................. 46 B)1.12.2. Hromadná rekreace ............................................................................................................... 46

B)1.12.3.

Rekreace rodinná (individuální) ............................................................................................ 46

HOSPODÁŘSTVÍ............................................................................................................................................... 47 B)1.13. Hospodářské podmínky ......................................................................................................................... 47 B)1.13.1. Pracovní příležitosti............................................................................................................... 47 B)1.13.2. Ekonomická aktivita.............................................................................................................. 48 B)1.13.3. Dojížďka za prací .................................................................................................................. 48 B)1.13.4. Nezaměstnanost..................................................................................................................... 48 B)1.13.5. Cestovní ruch ........................................................................................................................ 48 B)2.

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .................................................. 50

B)2.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území...................................................................................................... 50 B)2.1.1. PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................... 50 B)2.1.2. SPOLEČNOST ..................................................................................................................... 51 B)2.1.3. HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................................ 53 B)2.2. Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí SO ORP Kuřim podle pilířů udržitelného rozvoje území .................................................................................................................................................... 54 C)

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ..................................................................................................... 59

C)1. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚPD, VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZA JEDNOTLIVÉ OBCE ..................................................................................................................... 59 C)2.

PROBLÉMY OSTATNÍ.......................................................................................................................... 68

C)2.1. Urbanistické závady, riziko narušení hodnot území.............................................................................. 68 C)2.2. Dopravní závady ................................................................................................................................... 68 C)2.3. Hygienické závady................................................................................................................................. 68 C)2.4. Střety zájmů........................................................................................................................................... 68 C)2.5. Ohrožení území ..................................................................................................................................... 68

Úplná aktualizace ÚAP SO ORP Kuřim - 2010

Úvod

ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE Územně analytické podklady pro obec s rozšířenou působností (dále jen ORP) Kuřim byly vypracovány v období 03 - 12 / 2008. Úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Kuřim byla zpracována v roce 2010

USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU ČÁST A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: •

stav a vývoj území

•

hodnoty území, jejich základní charakteristika a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu

•

limity využití území – výčet jevů s legislativní ochranou zasahujících do ORP

•

záměry na změnu využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení (záměry státu, kraje, širších vztahů), záměry vyplývající z platných ÚPD a jiné záměry (záměry z rozpracovaných ÚPD a další dokumentace, záměry vyplývající z požadavků obcí)

ČÁST B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: •

prostředí (horninové prostředí, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa) + SWOT analýzy

•

společnost (veřejná infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy

•

hospodářství (hospodářské podmínky) + SWOT analýza

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ: •

vyhodnocení - vzájemná vyváženost tří pilířů

•

dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí

•

kategorizace jednotlivých obcí dle metodického sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR

ČÁST C OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ •

problémy k řešení vyplývající z rozborů udržitelného rozvoje území

•

problémy k řešení jednotlivých obcí (dle metodického sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ČR)

•

problémy ostatní

1


Úvod

POJMY Legislativa Základní pojmy jsou převzaty ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon). Jsou respektovány pojmy z vyhlášky č. 500 „O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ ze dne 10. 11. 2006 a vyhlášky č. 501 „O obecných požadavcích na využívání území“ ze dne 10. 11. 2006. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je členěn na tři základní pilíře: –

hospodářský rozvoj

–

kvalitní životní podmínky

–

sociální soudržnost

Hodnoty území Dosavadním vývojem byly vytvořeny v území tyto hodnoty: –

kulturní

–

přírodní

–

civilizační

Při aktualizaci ÚAP bude sledován soulad těchto hodnot. Pojmy index stáří

poměr počtu obyvatel nad 65 let k počtu obyvatel v předproduktivním věku

Zkratky Seznam používaných zkratek PÚR ČR ÚAP ÚPD ÚPO ÚP VÚC SÚ US SEA ÚSES vvn vn nn VTL STL NTL RS SKAO VDJ

Politika územního rozvoje ČR územně analytické podklady územně plánovací dokumentace územní plán obce územní plán velký územní celek sídelní útvar územní studie/urbanistická studie strategické posouzení koncepce z hlediska životního prostředí územní systém ekologické stability vedení el. energie s velmi vysokým napětím vedení el. energie s vysokým napětím vedení el. energie nízkého napětí vysokotlaký plynovod středotlaký plynovod nízkotlaký plynovod regulační stanice stanice katodové ochrany vodojem

2

EA ČS ÚV AT stanice ČOV PHO VKP PP TR HG PS RG JÚ ZPF PUPFL ČHMÚ k.ú. ZSJ RD

ekonomicky aktivní obyvatelstvo čerpací stanice úpravna vody automatická tlaková stanice čistírna odpadních vod pásmo hygienické ochrany významný krajinný prvek přírodní památka trafostanice hromadná garáž parkovací stání řadová garáž jímací území zemědělský půdní fond lesní půdní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa Český hydrometeorologický ústav katastrální území základní sídelní jednotka rodinný dům


Úvod

PODKLADY Mapové podklady název

zdroj

datum

Digitální mapy ve formátu .dgn

MěÚ Kuřim

2008

poznámky

Územně plánovací dokumentace název

zhotovitel

Územní plán obce Hvozdec

Ing. arch. Lea Vojtová (Projekce), Veveří 2122/114, Brno

Územní plán obce Chudčice o

Změny č. 1 a 2 ÚPO Chudčice

o

Změna č. III ÚPO Chudčice

Územní plán obce Lelekovice o

Změna Z1 - Z4

o

Změna Z5 - Z7

o

Změny č. 5a a 5b ÚPN SÚ Lelekovice

o

Změna č. VI. ÚPN SÚ Lelekovice

Územní plán obce Moravské Knínice o

Změna č. 1 ÚPO Moravské Knínice

Územní plán obce Rozdrojovice o

Změna č. II ÚPO Rozdrojovice

o

Změna č. III – III.A ÚPO Rozdrojovice

o

Změna Z1 - Z4

o

Změna Z5 - Z10

Územní plán sídelního útvaru Čebín Územní plán sídelního útvaru Česká o o

Změna č. II ÚPN SÚ Česká Změna Z1

Územní plán sídelního útvaru Jinačovice o

Změna Z1

Územní plán sídelního útvaru Kuřim o

Změna č. I. (změny A, B, C)

o

Změna č. II. (změna D)

o

Změna č. III. ( změna G)

o

Změna č. IV. (změny CH, J, K, L)

o

Změna č. IVa (změna H)

Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. arch. Jana Benešová (Atelier URBI), Talichova 634/3, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. arch. David Prudík, Lelekovice 160 Ing. arch. L. Vlachýnský (atelier A90), E. Voračické 5a, Brno Ing. arch. Jaroslav Kratochvíl, Rooseveltova 565/4, Brno Ing. arch. Z. Hladišová, Brno Ing. arch. Ivan Ruller, Kalvodova 88/1, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. arch. Alena Košťálová (Architektonická kancelář), Zavřená 344/32, Brno Ing. arch. Vilém Chroboczek, Josefy Faimonové 2244/25, Brno KNESL+KYNČL, s.r.o., Bayerova 40, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. Jarmila Haluzová (ATELIÉR PROJEKTIS), Příční 198/32, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno

3

datum 10/3/1999 2/2/2000 3/29/2006 07/2009 10/26/1998 4/28/2000 3/1/2006 04/2010 11/28/2001 09/2010 11/9/1998 2/17/2005 03/2009 1/31/2002 6/20/2002 6/11/1999 11/1/2005 10/26/2001 6/29/1998 11/26/2001 11/9/1998 9/7/1999 3/6/2000 5/29/2000 11/13/2000 6/4/2001

Úplná aktualizace ÚAP SO ORP Kuřim - 2010 název o

Změna č. V. (změny M, N, O)

o

Změna č. VI. (změny R, T)

o

Změna č. VII (změny U, V)

o

Změna č. VIII (změny W, X, Y)

o

Změna č. IX.

Územní plán Veverská Bítýška

Úvod zhotovitel

datum

Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. arch. Václav Zemánek, CSc. (Studio Z Brno), Kohoutova 1518/16, Brno Ing. arch. Milan Hučík, (AR projekt s.r.o.), Hviezdoslavova 1183/29a, Brno Ing. arch. H. Kočišová, Ing. arch. Š. Kočiš (Atelier A.VE) M. Majerové 3, Brno

7/16/2001 7/22/2003 3/25/2004 12/21/2006 01/2008 08/2010

Ostatní podklady název

zdroj

datum

poznámky

Politika územního rozvoje České republiky

MMR ČR

2008

schváleno usnesením vlády ČR č. 929 dne 20.7.2009

ZÚR Jihomoravského kraje

Atelier T-plan s.r.o.

04/2010

návrh

Generel dopravy Jihomoravského kraje

IKP Consulting Engineers, s.r.o.

02 / 2006

Program rozvoje Jihomoravského kraje

GaREP, spol. s r.o., VUT Brno

04 / 2006

aktualizace

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje

Aquatis Brno

2004

Průběžná aktualizace

Sčítání lidu, domů a bytů

ČSÚ, www.czso.cz

2001

MOS - Městská a obecní statistika

ČSÚ, www.czso.cz

2003 2007

Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jihomoravský kraj

ČSÚ, www.czso.cz

2004

Statistická ročenka Jihomoravského kraje

ČSÚ, www.czso.cz

2007

Vybrané údaje za správní obvody obcí s rozšířenou působností

ČSÚ, www.czso.cz

2007

Informace o regionech, městech a obcích

ČSÚ, www.czso.cz

2008

Regionální informační servis

www.risy.cz

2008

údaje objednatele

2008

ložiska nerostných surovin

ČGS - Geofond

2007

sesuvy

ČGS - Geofond

2007

průzkumy prováděné v terénu

US Brno

2008

webové stránky města a obcí

2008

podklady od Jihomoravského kraje

JMK

2008

podklady Městského úřadu Kuřim

MěÚ Kuřim

2008

RURÚ pro SO ORP Mor. Třebová

Ekotoxa s.r.o.

09 / 2008

4

reg. areály brownfields


Úvod

Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č. 500/2006) a jejich umístění v grafické části dokumentace (slouží pro jednoduché vyhledávání) číslo

sledovaný jev

1.

zastavěné území

2.

plochy výroby

zpracováno

3.

plochy občanského vybavení

4.

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

5.

památková rezervace včetně ochranného pásma

6.

památková zóna včetně ochranného pásma

7.

krajinná památková zóna

8.

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

9.

nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor,včetně ochranného pásma

10.

Památka UNESCO včetně ochranného pásma

11.

urbanistické hodnoty

12.

region lidové architektury

13.

historicky významná stavba, soubor

14.

architektonicky cenná stavba, soubor

15.

významná stavební dominanta

16.

území s archeologickými nálezy

17.

oblast krajinného rázu a její charakteristika

18.

místo krajinného rázu a jeho charakteristika

19.

místo významné události

20.

významný vyhlídkový bod

• • •

územní systém ekologické stability

22.

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

23.

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou přechodně chráněná plocha

25.

národní park včetně zón a ochranného pásma

26.

chráněná krajinná oblast včetně zón

27.

národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma

28.

přírodní rezervace včetně ochranného pásma

29.

národní přírodní památka včetně ochranného pásma

30.

přírodní park

31.

přírodní památka včetně ochranného pásma

32.

památný strom včetně ochranného pásma

• • •

biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO

34.

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

35.

NATURA 2000 - ptačí oblast

36.

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

37.

lesy ochranné les zvláštního určení

39.

lesy hospodářské

40.

vzdálenost 50 m od okraje lesa

41.

bonitovaná půdně ekologická jednotka

42.

hranice biochor

•

43.

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

44.

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma

45.

chráněná oblast přirozené akumulace vod

46.

zranitelná oblast

47.

vodní útvar povrchových, podzemních vod

48.

vodní nádrž

49.

povodí vodního toku, rozvodnice

50.

záplavové území

• • • •

•

33.

38.

•

•

21.

24.

• • • •

• • • • • • • •

• • •

5


číslo

Úvod

sledovaný jev

zpracováno

•

51.

aktivní zóna záplavového území

52.

území určené k rozlivům povodní

53.

území zvláštní povodně pod vodním dílem

54.

objekt/zařízení protipovodňové ochrany

55.

přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem

56.

lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa

57.

dobývací prostor

58.

chráněné ložiskové území

59.

chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

60.

ložisko nerostných surovin

61.

poddolované území

62.

sesuvné území a území jiných geologických rizik

63.

staré důlní dílo

64.

staré zátěže území a kontaminované plochy

65.

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší

• •

• • • • • •

66.

odval, výsypka, odkaliště, halda

67.

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

68.

vodovodní síť včetně ochranného pásma

69.

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

70.

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

71.

výrobna elektřiny včetně ochranného pásma

72.

elektrická stanice včetně ochranného pásma

73..

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

74.

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

75.

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

76.

technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma

77.

ropovod včetně ochranného pásma

78.

produktovod včetně ochranného pásma

79.

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

80.

teplovod včetně ochranného pásma

81.

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

82.

komunikační vedení včetně ochranného pásma

83.

jaderné zařízení

84.

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

85.

skládka včetně ochranného pásma

86.

spalovna včetně ochranného pásma

87.

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma

88.

dálnice včetně ochranného pásma

89.

rychlostní silnice včetně ochranného pásma

90.

silnice I.třídy včetně ochranného pásma

91.

silnice II.třídy včetně ochranného pásma

92.

silnice III.třídy včetně ochranného pásma

93.

místní a účelové komunikace

94.

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

95.

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

96.

koridor vysokorychlostní železniční trati

97.

vlečka včetně ochranného pásma

98.

lanová dráha včetně ochranného pásma

99.

speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek)

100.

tramvajová dráha včetně ochranného pásma

101.

trolejbusová dráha včetně ochranného pásma

102.

letiště včetně ochranných pásem

103.

letecká stavba včetně ochranných pásem

• • • • • • • • •

• •

• • • • • • •

• •

6


číslo

Úvod

sledovaný jev

104.

vodní cesta

105.

hraniční přechod

106.

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka

107.

objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma

108.

vojenský újezd

109.

vymezené zóny havarijního plánování

110.

objekt civilní ochrany

111.

objekt požární ochrany

112.

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

113.

ochranné pásmo hřbitova, krematoria

114.

jiná ochranná pásma

115.

ostatní veřejná infrastruktura

116.

počet dokončených bytů k 31.12. každého roku

117.

zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD)

zpracováno

•

• •

118.

jiné záměry

119.

další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy a pod)

7

• • • •


část A

A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)1.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ

A)1.1. Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Kuřim zahrnuje obce Čebín, Česká, Hvozdec, Chudčice, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice a Veverská Bítýška.

A)1.2. Základní charakteristika ORP Na území okresu Brno – venkov, v sousedství Brněnské přehrady, se nachází 10 obcí SO ORP Kuřim. Na rozloze cca 77 km2 žilo k 31.12.2007 20 439 obyvatel. Průměrná hustota osídlení je 257 obyvatel na 1 km2. Ve vývoji počtu obyvatel se projevuje velká atraktivita obcí v příměstské části Brna s dobrým komunikačním napojením. Průměrný věk obyvatel v území dosahuje 39,5 let, index stáří má hodnotu 90,6. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel je dle sčítání lidu (r. 2001) 49,8 %. Míra nezaměstnanosti ke konci roku 2007 dosahovala 4,05 %. Centrem správního obvodu ORP je město Kuřim, které bylo založeno v kuřimské kotlině mezi Kuřimskou horou, Cimperkem a Babím lomem. Dnes je, díky dobré dopravní dostupnosti, široké nabídce pracovních příležitostí, možnostem bydlení a také kvalitnímu přírodnímu prostředí, největším městem regionu Brno - venkov a také jeho nejvýznamnějším průmyslovým centrem. Na území města je situována věznice, určená pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených mužů starších 18 let, kteří byli soudem zařazeni k výkonu trestu do věznice s ostrahou. Území ORP se rozkládá severozápadním směrem od města Brna, na okraji Českomoravské vrchoviny, v oblasti nazývané Boskovická brázda. Turisticky velmi atraktivním místem je více než 2 km dlouhý skalnatý hřbet Babí Lom (562 m.n.m.) na jehož vrcholku byla v letech 1959 až 1961 postavena rozhledna. Veverská Bítýška na západním okraji je nástupním místem do oblasti přírodního parku Bílý potok. Od jižního okraje Kuřimi se zvedá Kuřimská hora (435 m.n.m.), jež je součástí přírodního parku Baba, rozprostírajícího se jižně od města. Jižním směrem nedaleko města je vybudován areál s golfovým hřištěm.

A)2.

HODNOTY ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 1 Výkres hodnot území.

A)2.1. Kulturní hodnoty Kromě kulturních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A)3. Limity využití území ) jsou v řešeném území vymezeny tyto kulturní hodnoty: poř. č. ÚAP 11

sledovaný jev dle ÚAP

hodnoty území

urbanistické hodnoty

•

urbanistické hodnoty - prostory urbanisticky cenné – prostory s geniem loci, které jsou dokladem historického vývoje obce (vymezené zpracovatelem ÚAP)

o prostory původních návsí s okolní zástavbou

8


poř. č. ÚAP 13

část A


hodnoty území

historicky významná stavba, soubor

•

14

architektonicky cenná stavba, soubor

15

významná stavební dominanta

o o •

•

historicky významná stavba – jedná se o stavby spjaté s historií sídla, které jsou dokladem stavitelského umění kraje a v obrazu sídla a krajiny mají svou estetickou hodnotu. Jedná se převážně o sakrální stavby situované v obci i krajině, objekty připomínající historické události drobná architektura – kříže, boží muka, smírčí kameny… pomníky, válečné hroby architektonicky cenná stavba – jedná se o hodnoty stavitelského umění které se uplatňují v kompozici sídla a krajiny významná stavební dominanta regionálního významu – objekty určující urbanistickou kompozici sídel - stavební dominanta, která umocňuje a komponuje prostor sídla a krajiny a uplatňuje se nejenom v obrazu sídla, ale i při dálkových pohledech

o rozhledna na Babím Lomu •

významná stavební dominanta místního významu – stavební dominanta, která umocňuje a komponuje prostor sídla – v obcích obvykle střed, kde je důležitým kompozičním a orientačním prvkem návsi. Ve městě je místní dominanta důležitým prvkem náměstí nebo částí města

o kostely, kapličky… 20

významný vyhlídkový bod

•

významný vyhlídkový bod – jedná se o místa ze kterých je možno shlédnout zajímavé partie sídla, dále místa dálkových pohledů a vyhlídkové body, ze kterých lze sledovat sídlo a krajinu, často více směry

V rámci úplné aktualizace ÚAP byly aktualizovány válečné hroby dle podkladů Ministerstva obrany české republiky

A)2.2. Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz. kap. A)3. Limity využití území ) jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: poř. č. ÚAP 21

37 38 39


hodnoty území

územní stability

•

systém

ekologické

lesy ochranné les zvláštního určení lesy hospodářské

Územní systém ekologické stability

o nadregionální biokoridor, nadregionální biocentrum o regionální biokoridor, regionální biocentrum o místní biokoridory a biocentra • Pozemky určené k plnění funkce lesa o kompaktní a fragmentované lesní porosty v území

Mimo sledované jevy dle ÚAP jsou vymezeny další přírodní hodnoty: •

Vodní toky

•

Přírodní dominanty Přírodní dominanty jednotlivých krajinných masivů: o o

komplex Baba (Velká Baba, Ostrá hora, Na Chocholu, Kuřimská hora...) komplex Babího lomu (Březina, Strážná)

9


o o o •

část A

veduta města Kuřimi – (Kuřimská hora, Záruba, Horka, Cimperk) komplex Podkomorských lesů (Kuňky, Strážná, Kníničský Sychrov...) další – Čebínka, Dálka, Převych, Čebínský kopec…

Významná soliterní zeleň o

vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území – charakteristickým prvkem jsou významné soliterní dřeviny na celém území - lípy, javory, jírovce, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí

A)2.3. Civilizační hodnoty Jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou (dopravní a technickou infrastrukturou, občanským vybavením), dále v možnosti jeho dalšího rozvoje, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti obcí, v dostupnosti veřejné dopravy, ve vlastnostech či různorodosti obytného prostředí, v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům a pod. V řešeném území jsou vymezeny tyto civilizační hodnoty: poř. č. ÚAP 2


hodnoty území

plochy výroby

3

plochy občanského vybavení

106

cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka

• Plochy výroby - plochy a areály zajišťující pracovní příležitosti o výrobní a průmyslové areály o zemědělské areály o drobné provozovny • Plochy občanského vybavení - plochy a areály občanského vybavení o veřejné občanské vybavení (např. úřady státní správy, školská zařízení, zdravotní a sociální zařízení, hřbitovy, hasičské zbrojnice…) a vybavení zajišťující základní služby (např. obchodní zařízení, služby, stravování) o hřbitovy o občanské vybavení zajišťující možnost sportovního vyžití (rekreační a sportovní areály) o cyklostezky, cyklotrasy o hipostezky

Dále jsou v grafické části vymezeny tyto civilizační hodnoty: •

Investice do zemědělské půdy: o meliorace

•

Dopravní a technická infrastruktura: Napojení na nadřazený dopravní skelet a hromadnou dopravu, na inženýrské sítě: o

čistírny odpadních vod

o

základní komunikační skelet (silnice I. – III. třídy, železnice…)

Ochrana těchto hodnot je daná legislativou a je popsána v kapitole A)3. Limity využití území.

10


A)3.

část A

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2 Výkres limitů využití území.

A)3.1. Ochrana kulturního dědictví Národní kulturní památky ani památkově chráněná území se v řešeném území nenacházejí. A)3.1.1. Nemovité kulturní památky poř. č. ÚAP 8


limity využití území

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

•

viz. seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP

Seznam nemovitých kulturních památek: i.č. v mapě 3129

Číslo rejstříku

Památka

Katastrální území

18163/7-6996

památník Rudé armády

Chudčice

3112 3134 3133 3137 3147 3148 3149 3135 3113 3128 3111 3130 3132 3131 3139 3138 3143 3144 3151 3145 3150

27239/7-720 40555/7-785 47306/7-784 31661/7-790

26073/7-782 24373/7-789 47884/7-7158 15662/7-837 39772/7-838 52018/7-9043 26820/7-1072 27479/7-8101

zvonice na návsi kaple Sv. Jana Nepomuckého socha sv. Floriána - na náměstí kříž u kostela socha sv. Jana Nepomuckého u kostela boží muka u silnice do Bystrce smírčí kámen u silnice do Hvozdce boží muka - trať k Brnu u státní silnice v poli 14 kapliček zastavení křížové cesty za obcí boží muka farní kostel sv. Jiří zámek kaple Panny Marie Bolestné - u kostela kostel sv. Maří Magdaleny farní kostel sv. Filipa a Jakuba s areálem hřbitova pozůstatky středověkého hradu filiální kostel sv. Markéty kaple sv. Cyrila a Metoděje Jarošův mlýn; soubor s technolog. vybavením farní kostel sv. Jakuba budova školy

Hvozdec u Veverské Bítýšky Kuřim Kuřim Lelekovice Veverská Bítýška Veverská Bítýška Veverská Bítýška Kuřim Chudčice Chudčice Čebín Kuřim Kuřim Kuřim Lelekovice Lelekovice Moravské Knínice Moravské Knínice Veverská Bítýška Veverská Bítýška Veverská Bítýška

3146

25847/7-1073

fara Hvozdecká ul. č. 125

Veverská Bítýška

16931/7-1075 46447/7-1076 35181/7-786 36896/7-722 23570/7-723 37400/7-666 13870/7-781

A)3.1.2. Archeologie poř. č. ÚAP 16



území nálezy

•

s archeologickými

viz. seznam stávajících archeologických nalezišť

Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné

11


část A

provedení záchranného archeologického výzkumu. Aktualizována byla data z podkladů poskytovatele, doplněny byly některé lokality a zahrnuty do vyhodnoceí. Stávající archeologická naleziště: i.č. v mapě

Typ

Název


24-32-08/19 24-32-08/10 24-32-08/9 24-32-08/11 24-32-09/8 24-32-08/2 24-32-09/11 24-32-09/9 24-32-08/12 24-32-09/10 24-32-09/12 24-32-09/13 24-32-09/15 24-32-08/15 24-32-08/3 24-32-09/14 24-32-08/14 24-32-08/16 24-32-12/4 24-32-09/16 24-32-09/19 24-32-08/13 24-32-09/18 24-32-13/5 24-32-09/17 24-32-12/7 24-32-13/3 24-32-14/8 24-32-13/9 24-32-12/1 24-32-13/1 24-32-13/8 24-32-14/7 24-32-13/6 24-32-13/2 24-32-14/6 24-32-12/3 24-32-12/3 24-32-13/7 24-32-12/2 24-32-12/6 24-32-14/1 24-32-14/1 24-32-14/5 24-32-13/4 24-32-18/1 24-32-17/2 24-32-17/3 24-32-18/2 24-32-18/3 24-32-19/33

2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 1 1 2

středověké a novověké jádro obce "Za špihlíkem" "Nad nivkami pod Zlobicí" "Díly u Špihlíka" "Bělč","Německý hřbitov","Rybníky" Velká čtvrť "Rybník za Zárubou" "U kopečku" "Louky nad krajinami" "Pod slavičkou" "Pod silnicí" "Klín za horou" "Záruba" "Pod čebinčí" Za pastviskem "Za horou" "Nádavky pod Cimperkem" "Pod čebinčí" Kalvárie "Červený vrch" nám. 1. května nám. 1. května Tyršova ulice 205 Středověké a novověké jádro obce "Hnízda" středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce Díly za sv. Jánem Strážná Kamínky u čistící stanice Radhoštice "Za sv. Janem" U kaple újezdy rozhraní katastrů Česká a Kuřim U mlýna U mlýna Poloudělí intravilán kostel Vrbky Vrbky V obce Středověké a novověké jádro obce středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce Nad rybníkem V mrtvinách V mrtvinách Ivanovice - středověké a novověké jádro obce

Čebín Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Čebín Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Moravské Knínice Čebín Kuřim Moravské Knínice Moravské Knínice Chudčice Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Kuřim Chudčice Moravské Knínice Kuřim Moravské Knínice Chudčice Moravské Knínice Moravské Knínice Kuřim Moravské Knínice Moravské Knínice Česká, Kuřim Chudčice Veverská Bítýška Moravské Knínice Veverská Bítýška Veverská Bítýška Česká Lelekovice Jinačovice, Kuřim Jinačovice Rozdrojovice Hvozdec Hvozdec Rozdrojovice Rozdrojovice Jinačovice

12


část A

i.č. v mapě

Typ

Název


24-32-18/4 24-32-13/10 24-32-14/2 24-32-14/3

1 1 1 1

Neštěstí intravilán intravilán intravilán

Kníničky, Rozdrojovice Kuřim Lelekovice Lelekovice

A)3.1.3. Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa Válečné hroby, pietní místa – evidovaná Ministerstvem obrany České republiky. Seznam a zákres do grafické části dokumentace byl proveden v rámci Úplné aktualizace ÚAP z veřejné databáze MOČR. obec

identifikace

popis

Čebín

CZE-6209-13825

Pietní místo – deska Pamětní deska F. Slaniny v Čebíně

Čebín

CZE-6209-13826

Pietní místo – objekt Pomník obětem 1. a 2.světové války v Čebíně

Čebín

CZE-6209-31861

Pietní místo – objekt Pomník obětem 2.světové války

Česká

CZE-6209-13984

Pietní místo – objekt Mramorový obelisk "Obětem světových válek"

Hvozdec

CZE-6209-34203

Pietní místo – objekt

Chudčice

CZE-6209-13823

Pietní místo – objekt Pomník obětem I. a II. světové války

Jinačovice

CZE-6209-14084

Pietní místo – objekt Pomník obětem 1.a 2.světové války

Kuřim

CZE-6209-13820

Pietní místo – objekt Pomník obětem 1. a 2. světové války.

Kuřim

CZE-6209-13978

Pietní místo – deska In Memoriam Jaroslav Jebáček

Kuřim

CZE-6209-13979

Pietní místo – objekt Pamětní kámen Otto Jebáčka

Kuřim

CZE-6209-13980

Pietní místo – deska Pamětní deska J. Popka

Kuřim

CZE-6209-13981

Pietní místo – deska Pamětní deska Františka Vojty

Kuřim

CZE-6209-13989

Válečný hrob s ostatky

Kuřim

CZE-6209-14088

Válečný hrob s ostatky Kuřim

Kuřim

CZE-6209-14089

Pietní místo – deska Hrob (pomník) H. Vališe

Kuřim

CZE-6209-14090

Válečný hrob s ostatky Hrob

Kuřim

CZE-6209-14091

Pietní místo – deska Hrob Jinřicha Mařy

Kuřim

CZE-6209-14092


Kuřim

CZE-6209-14093


Kuřim

CZE-6209-14094

Válečný hrob s ostatky Hrob A. Saulová

Kuřim

CZE-6209-31831

Pietní místo – deska Pamětní deska Oty Jebáčka u vchodu do ZŠ Komenského

Kuřim

CZE-6209-34097

Pietní místo – objekt Pomník obětem 2.sv.války "Vděční občané města svým osvoboditelům"

Lelekovice

CZE-6209-13821

Pietní místo – objekt Pomník padlým v 1. světové válce

Moravské Knínice

CZE-6209-13976

Pietní místo – objekt Pomník obětem Světové váky 19141919 z roku 1921

Moravské Knínice

CZE-6209-13977

Pietní místo – objekt Moravské Knínice

Moravské Knínice

CZE-6209-14082

Pietní místo – objekt Pamětní kříž

13


část A

obec

identifikace

popis

Moravské Knínice

CZE-6209-14083


Moravské Knínice

CZE-6209-31832

Pietní místo – deska Pamětní deska Antonínu Kučerovi

Rozdrojovice

CZE-6209-14086

Pietní místo – objekt Pomník obětem světové války 19141918 a pam. deska obětem 2. sv. války


CZE-6209-13986

Pietní místo – deska Pamětní deska obětem 1.a 2. světové války


CZE-6209-13988

Pietní místo – Pamětní deska


CZE-6209-31830

Pietní místo – objekt Pomník obětem 2. světové války


CZE-6209-34196

Pietní místo – objekt Pomník ruskému vojínovi 2.světové války

A)3.2. Ochrana přírody A)3.2.1. Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky poř. č. ÚAP 22

sledovaný jev dle ÚAP významný krajinný registrovaný

limity využití území prvek

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Čebínky Čebínská horka Čihadlo Dálky Hásův kopec (Vodojem) Hlubočky Hvozdecká vápenice Kamínky Kejdovky Na bahnách Na skalkách (Skalka) Na Závisti Nad řekou Nad starou tratí Padělky Paseky Pod Březinou

Přírodní parky poř. č. ÚAP 30



Přírodní park

• • •

Přírodní park Údolí Bílého potoka Přírodní park Podkomorské lesy Přírodní park Baba

A)3.2.2. Zvláště chráněná území poř. č. ÚAP 28

sledovaný jev dle ÚAP přírodní rezervace ochranného pásma

limity využití území včetně

• •

PR Babí lom PR Břenčák (pouze OP)

14

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Pod Převychem Pod rozcestím Pod Skalkami Podlesí Rozdrojovická lada Sekerky Skalky Stará dálnice Strachovské strže U břaka U hřebčína U kamene (Slešťůvka) U kaple (Stráňky) Velké padělky Volejníkovo Za křížovou cestou Zadní újezd

Úplná aktualizace ÚAP SO ORP Kuřim - 2010 poř. č. ÚAP 31

34

sledovaný jev dle ÚAP přírodní památka ochranného pásma

část A

limity využití území včetně

NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

• • • • • • • •

PP Březina PP Mniší hora PP Na lesní horce PP Obůrky - Třeštěnec PP Šiberná PP Zlobice CZ0620120 Zlobice CZ0622170 Na lesní horce

A)3.2.3. Památné stromy poř. č. ÚAP 32

sledovaný jev dle ÚAP památný strom ochranného pásma

limity využití území • • • • • • • • •

včetně

PS Milionův buk PS Helánové lípy PS Chudčická lípa PS Lípa u hřbitova PS Lípa v sadu osvobození PS Dub za střelnicí PS Kaštan u pošty PS Dub pod skalkou PS Jinačovická lípa

V rámci úplné aktualizace ÚAP byly vymezeny památné stromy z evidence orgánu ochrany přírody – městského úřadu Kuřim A)3.2.4. Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů Na území SO ORP nejsou evidovány lokality s výskytem zvláště chráněných druhů nebo nerostů.

A)3.3. Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu poř. č. ÚAP 37 38



lesy ochranné les zvláštního určení

39 40

lesy hospodářské vzdálenost 50m od okraje lesa

41

bonitovaná půdně ekologická jednotka vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma vodní útvar povrchových, podzemních vod

pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy ochranné pozemky určené k plnění funkce lesa – les zvláštního určení pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy hospodářské vzdálenost 50m od okraje lesa – Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku zemědělská půda I. a II. třídy ochrany

ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně - vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně - vnější

Svratka po soutok s tokem Bílý potok Bílý potok po ústí do toku Svratka

Svratka po vzdutí nádrže Brněnská rajony základní vrstvy – Kuřimská kotlina Krystalinikum brněnské jednotky Boskovická brázda – jižní část Brněnská

Čebín Čebín

44

47

48 57 58

vodní nádrž dobývací prostor chráněné ložiskové území

15

Úplná aktualizace ÚAP SO ORP Kuřim - 2010 poř. č. ÚAP


60

ložisko nerostných surovin

62

sesuvné území a území jiných geologických rizik

část A


Jinačovice Čebín Čebín - Dálky Ivanovice u Brna - Jinačovice 6222 (ostatní – plocha) 4124 (ostatní – plocha) 5840 (aktivní – plocha) 5813 (aktivní – bod)

A)3.4. Ochrana dopravní a technické infrastruktury poř. č. ÚAP 67



vodojem včetně ochranného pásma – ochranné pásmo=oplocení čerpací stanice úpravna vody hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodních řadů: ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí u vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenost od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

technologický zásobování vodou ochranného pásma

objekt včetně

68

vodovodní síť ochranného pásma

včetně

69

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

čistírna odpadních vod

kmenová kanalizační stoka včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodního řadu a kanalizačních sběračů: ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí u kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenost od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

elektrická stanice včetně ochranného pásma nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma

trafostanice včetně ochranného pásma – ochranné pásmo elektrické stanice stožárové - 7 m nadzemní vedení VN ochranné pásmo nadzemního vedení VN – od krajního vodiče a) u napětí nad 1kV a do 35kV včetně: pro vodiče bez izolace - 7 m pro vodiče s izolací základní – 2m pro závěsná kabelová vedení – 1m b) u napětí nad 35kV a do 110kV včetně – 12m c) u napětí nad 110kV a do 220kV včetně – 15m d) u napětí nad 220kV a do 400kV včetně – 20m regulační stanice vysokotlaká včetně ochranného a bezpečnostního pásma – ochranné pásmo VTL regulační stanice - 10 na všechny strany od půdorysu

70

72 73

74

16

Úplná aktualizace ÚAP SO ORP Kuřim - 2010 poř. č. ÚAP

část A



–

75

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

81

82

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma komunikační vedení včetně ochranného pásma

Dálkový optický kabel – ochranné pásmo DOK – 1,5 m na obě strany od půdorysu ochranné silniční pásmo silnice I. třídy – 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území ochranné silniční pásmo silnice II. třídy – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území ochranné silniční pásmo silnice III. třídy – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné územ ochranné pásmo dráhy – 60 m od osy krajinní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy pro rychlost do 160 km/hod ochranné pásmo – 30 m od osy krajní koleje

90

silnice I. třídy ochranného pásma

včetně

91

silnice II. třídy ochranného pásma

včetně

92

silnice III. třídy ochranného pásma

včetně

94

železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma

97

vlečka pásma

včetně

ochranného

bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice - 10 na všechny strany od půdorysu VTL plynovod ochranné pásmo VTL plynovodu – 4m na obě strany od půdorysu bezpečnostní pásmo VTL plynovodu – vysokotlaké plynovody do DN 100 – 15m na obě strany od půdorysu – vysokotlaké plynovody nad DN 250 – 40 m na obě strany od půdorysu

A)3.5. Ostatní limity sledovaný jev dle ÚAP

limity využití území – řešené území

meliorace

113

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ochranné pásmo hřbitova

114

jiná ochranná pásma

ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť – zřizuje se v šíři nejméně 100m pásmo hygienické ochrany – okolo areálů živočišné výroby

poř. č. ÚAP 43

V rámci Aktualizace územně analytických podkladů 2010 byla aktualizována data silniční sítě a data inženýrských sítí . Byl aktualizován jak rozsah tras, jednotlivých objektů, tak případné trasy a objekty nové, nebo zrušené. Aktualizace byly provedeny dle dostupných dat jednotlivých poskytovatelů. Byly rovněž aktualizovány vodní útvary.

17


A)4.

část A

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

V grafické části viz. výkres č. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území.

A)4.1. Politika územního rozvoje ČR Rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené na základě „Politiky územního rozvoje České republiky“ jsou vymezeny v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Do řešeného území zasahuje vymezená rozvojová oblast OB3 (Rozvojová oblast Brno) a rozvojová osa OS9 (Rozvojová osa Brno-Svitavy/Moravská Třebová). Z hlediska ploch a koridorů pro dopravu a tech. infrastrukturu je nutno v ÚPD prověřit: o

Koridor konvenční železniční dopravy C-E61 (trať č. 250 Havlíčkův Brod – Brno)

o

Koridor kapacitní silnice R43 (Brno – Moravská Třebová) - provázání silničních tahů D1 a R35 a zkvalitnění silničního spojení Brno – M. Třebová

o

Koridor pro VVTL plynovod P10 (Kralice n/Osl. – Bezměrov)

A)4.2. Záměry kraje ZÚR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE: Jihomoravský kraj nemá vydanou aktuální platnou ÚPD. V současné době se zpracovává nová územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje (ZÚR Jihomoravského kraje). Zadání ZÚR JMK bylo schváleno Zastupitelstvem JMK dne 13.9. 2007. Návrh ZÚR Jihomoravského kraje vymezuje tyto záměry: o

rychlostní silnice R 43 - varianta „Bystrcká“, včetně koridoru a MÚK - varianty „Boskovická“, včetně koridoru a MÚK

o

koridor pro přestavbu silnice I/43 Česká - Kuřim, včetně MÚK

o

přeložka silnice II/385 (obchvat Čebína), včetně koridoru

o

varianty vymezení silnice II/385 (propojení trasy R43 a silnice I/43), včetně koridoru

o

optimalizace konvenční železniční tratě č. 250

o

koridor pro západní větev Vírského oblastního vodovodu (VOV), napojení oblasti SV Ivančice – Rosice, SV Chudčice, Veverská Bitýška, dále – Oslavany, Hvozdec, Říčany, Ostrovačice, Ostopovice, Vranov

o

koridor pro nadzemní vedení vvn 400 kV Čebín - Přibyslavice - hranice kraje (-Mírovka), zdvojení vedení 400 kV

o

koridor pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 Kralice nad Oslavou – Bezměrov, úsek severně od Brna

PLÁN ROZVOJE VODOVODU A KANALIZACÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (PRVK): PRVK v SO ORP vymezuje tyto záměry: o

čistírna odpadních vod

o

kanalizace

o

vodojem

o

vodovod

18


část A

A)4.3. Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace V území SO ORP Kuřim jsou z platných ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití. poř. č. ÚAP 117


záměry na provedení změn v území

Zastavitelná plocha

• •

hranice – zastavitelné území, zastavitelné plochy plochy – funkční plochy, plochy s rozdílným způsobem využití (viz. Přehled ploch)

PŘEHLED PLOCH: Označení plochy

Plochy s rozdílným způsobem využití

Celková výměra (ha)

B

plochy bydlení

159,8

SO

plochy smíšené obytné

45,6

OV, OH, OS

plochy občanského vybavení (veřejná vybavenost, hřbitovy, sport)

235,7

RH, RR

plochy rekreace (hromadná, rodinná)

9,5

VP, VZ, VD

plochy výroby a skladování (průmysl, zemědělství, drobná výroba)

58,3

VS

plochy smíšené výrobní

12,2

T

plochy technické infrastruktury

11,5

DO

plochy dopravní infrastruktury

6,1

koridory dopravní infrastruktury

36,8

komunikace

-

PT

trvalé travní porosty

13,3

L

lesy

42,9

Dále jsou z platných ÚPD obcí vymezeny územní rezervy pro plochy bydlení, plochy občanského vybavení, plochy výroby a skladování a plochy smíšené výrobní.

A)4.4. Jiné záměry Jedná se o záměry z rozpracovaných ÚPD obcí a další záměry na rozvoj sídel uplatněné zástupci obcí. poř. č. ÚAP 118


záměry na provedení změn v území

Jiné záměry

• •

záměry z rozpracovaných ÚPD obcí (viz. Přehled jiných záměrů) další záměry na rozvoj sídel uplatněné zástupci obcí (viz. Přehled jiných záměrů)

PŘEHLED JINÝCH ZÁMĚRŮ: o

plochy bydlení

o

plochy smíšené obytné

o

plochy občanského vybavení, sportu

o

plochy rekreace

19


část A

o

plochy výroby

o

plochy vodohospodářské

o

poldry

o

zalesnění

o

plochy k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území

o

revitalizace vodního toku

o

další dopravní propojení

o

pěší propojení, cyklotrasy, účelové komunikace (obnova cest)

o

ochranný val před negativními jevy z komunikace R 43

A)4.5. Shrnutí Na základě výše uvedených záměrů lze konstatovat priority v rozvoji: o

do ÚPD obcí zapracovat a upřesnit záměry z Politiky územního rozvoje, návrhu Zásad územního rozvoje a dalších dokumentací JMK

o

dokončit rozpracované ÚPD obcí

o

posoudit aktuálnost záměrů z platných ÚP (některé rozvojové plochy jsou již zastavěny)

o

posoudit a zkoordinovat jiné záměry na rozvoj sídel, uplatněné zástupci obcí, se záměry z platných ÚP a nadřazené ÚPD

20


B)

část B

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B)1. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB

JEHO

PROSTŘEDÍ •

Horninové prostředí a geologie

•

Vodní režim

•

Hygiena životního prostředí

•

Ochrana přírody a krajiny

•

Zemědělský půdní fond

•

Pozemky určené k plnění funkce lesa

B)1.1. Horninové prostředí a geologie B)1.1.1. Geologický a geomorfologický profil území Základní charakteristika: Geomorfologie a geologie: Území ORP je z hlediska geomorfologického členění součástí hercynského sytému, provincie České vysočiny, subprovincie Česko-moravská soustava. Z nižších geomorfologických jednotek zasahuje území ORP do oblasti Českomoravské vrchoviny (západ až jihozápad území) a Brněnské vrchoviny (střední a východní část území). Reliéf převažuje denudační, v západní části denudačně akumulační. Mezi geomorfologicky nejvýznamnější lokality patři strukturní hřbet Babího lomu na západní hranici ORP. Geologické složení území je pestré. Západní část území je tvořena permokarbonskými horninami (piskovce, slepence, jilovce), střední část území vyplňují tercierní horniny (pisky, jily). Oblast Brněnské vrchoviny je v jižní části území (Bobravská vrchovina) tvořena převážně granitoidy (granodiority a žuly). Regionálního významu dosahuje gologická lokalita Babího lomu. Významné zastoupení mají čtvrtohorní eolické horniny – spraše, které překrývají většinu třetihorních usazenin a tvoří základní matečnou horninu zemědělských půd v území. B)1.1.2. Těžba nerostných surovin NA území ORP se z vyhrazených ložisek nerostných surovin nachází ložiska vápence a stavebního kamene. Vápenec je těžen v lokalitách Čebín a Čebín – Dálky (již rekultivován). V jihovýchodní části se nachází ložisko stavebního kamene. B)1.1.3. Sesuvná a poddolovaná území Zemský reliéf – svahy, registrované sesuvy, zóny zvýšeného rizika sesuvů: V řešeném území jsou evidovány Českou geologickou službou – Geofondem tři lokality plošných lokalit (z toho dvě lokality v kategorii ostatní sesuvy). Mimo plošné sesuvy je evidována jedna lokalita bodového charakteru. Lokality sesuvů nejsou limitujícím, nebo významným omezujícím faktorem využívání území.

21


část B

SWOT analýza: Silné stránky •

území cenné z pohledu geologického a geomorfologického (Babí lom – geologická lokalita)

•

rekultivace lomu Dálky – zvýšení atraktivity území, geologická lokalita

•

ochrana ložiska nerostných surovin zajištěna legislativně

•

nízké riziko výskytu radonu z podloží

Slabé stránky •

těžba v bezprostřední návaznosti na zastavěné území

•

zvýšené riziko prašnosti a hluku z těžební činnosti

•

výskyt aktivních sesuvných území

Příležitosti •

následné využití ploch po těžbě - rekultivace (rekreace, různé formy zeleně, vodní plochy…)

Hrozby •

výstavba v nevhodných územích

22


část B

B)1.2. Vodní režim Vodní režim území SO ORP Kuřim zasahuje do povodí Moravy. Hlavními toky na území SO ORP jsou Svratka, Bílý potok a Kuřimka, Kuřimka je levostranným, Bílý potok pravostranným přítokem Svratky. Na území SO ORP se nenacházejí žádné významnější vodní plochy. Částečně zasahuje VN Brněnská přehrada. Do území SO ORP nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod - CHOPAV. Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované běžně v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území ORP je existence dusičnanů, železa, manganu v podzemní vodě. B)1.2.1. Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství převážně povrchové vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření v krajině, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7° - pak dochází ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy B)1.2.2. Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Situace na území SO ORP Kuřim - stav povrchových vod z hlediska čistoty je částečně nevyhovující. B)1.2.3. Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary - útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. B)1.2.4. Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv. rizikové vodní útvary - útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. B)1.2.5. Vodní eroze, etravilánové vody Vodní eroze Vodní eroze je jev, na jehož vzniku a průběhu se podílí celá řada faktorů, např. náchylnost půdy k erozi, délka a sklon svahu, ochranný vliv vegetace, odolnost půdy proti destrukční činnosti vody (obsah humusu, složení a vlhkost půdy), protierozní opatření. V zemědělsky využívané části krajiny řešeného území převládá intenzivní zemědělská činnost s velkovýrobními způsoby obhospodařování a s nimi spojené negativní zásahy do krajiny (meliorace,

23


část B

rušení rybníků, mezí, mokřadů, regulace a zatrubňování vodních toků). Zemědělská půda tak vykazuje nízké procento zeleně a malou retenční schopnost, dochází k nežádoucím vlivům na vodní režim – rychlý odtok, vodní eroze, splachy půdy, zanášení vodních toků a svodnic. Problém vodní eroze se v řešeném území vyskytuje: •

na velkých nečleněných blocích zemědělské půdy

•

nadměrně sklonitých pozemcích s ornou půdou, ohrožených vodní erozí

Extravilánové vody, lokální záplavy Problém s extravilánovými vodami a přívalovými dešti se vyskytuje zejména na okraji sídel při přechodu zástavby do krajiny kde dochází k ohrožení majetku, narušení systému kanalizace a pod. Dále v krajině s vazbou na plochy orné půdy nečleněných velkých bloků, nebo s rizikovým sklonem. kde při přívalových deštích dochází k zanášení vodních toků, rybníků, svodnic B)1.2.6. Záplavové území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Na základě jejich výskytu jsou stanovována záplavová území v rozsahu přirozené povodně. V řešeném území jsou stanovena tato záplavová území: •

Svratka

•

Kuřimka

Na návrh správce vodního toku vymezil vodoprávní úřad na základě nebezpečnosti povodňových průtoků aktivní zónu záplavového území: •

Svratka - nevyhlášené

•

Kuřimka - nevyhlášené


část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty)

Slabé stránky •

velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny, nízké procento zeleně – malá retenční schopnost zemědělské krajiny

•

narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem

•

malé zastoupení vodních ploch v krajině

•

znečištění vodních toků v důsledku zemědělské činnosti

Příležitosti •

podpora zpracování pozemkových úprav - řešení protierozních opatření

•

hospodařením s dešťovými vodami, zvýšením retence vody v krajině a snížením vodní eroze se sníží riziko záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území

Hrozby •

ohrožení území záplavou

•

lokální záplavy způsobené extravilánovými vodami při extrémních srážkách

24


část B

B)1.3. Hygiena životního prostředí B)1.3.1. Klimatické poměry Řešené území se nachází klimatické oblasti MT 11 (dle QUITT, 1975). B)1.3.2. Ovzduší, hluk Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Sledují se zejména tyto složky znečištění

- oxidy dusíku (NOx, zvláště NO a NO2) - oxid siřičitý (SO2) - polétavý prach - přízemní ozón (O3)

Imisní limity pro znečišťující látky se stanovují dle nařízení vlády ČR 350/2002Sb. Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší v řešeném území je stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava, zemědělské a průmyslové provozy (slévárna Kuřim). Dalšími potenciálními zdroji znečištění ovzduší jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (negativní dopady na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy – znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky). Území ORP Kuřim je součástí Brněnské aglomerace a je částečně zatíženo překročením imisního limitu (LV). K překročení Hluk – území v dosahu významných zdrojů (železnice, silnice I. a II. třídy) jsou zasažena zvýšenou hladinou hluku. Železniční doprava – řešeným územím prochází trať č. 250 Praha – Brno – Břeclav. Negativní ovlivnění zástavby hlukem se dotýká částečně Čebína a zejména Kuřimi kde dráha prochází obytným územím města a tvoří zároveň sídelní bariéru. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy). Největší zatížení hlukem se tvoří podél silnic I. a II. třídy. Výroba - v řešeném území nejsou známy významné stacionární zdroje hluku. B)1.3.3. Voda Srážkové poměry: Průměrné roční srážky - 500 - 550 mm srážek Odtokové poměry: Přímým recipientem vyčištěných odpadních vod je Svratka, která vtéká do Dyje: Jakost povrchových vod: Znečištění vodního toku je dáno převážně zemědělskou činností a odpadními vodami z nemovitostí. B)1.3.4. Půda Zatížení půd cizorodými látkami: V území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami cizorodých látek. B)1.3.5. Radioaktivita zemského povrchu Dle map radonového indexu převažuje riziko přechodné (mezi hodnotami „nízké“ a „střední“).

25


část B

B)1.3.6. Nakládání s odpady Svoz komunálního odpadu zajišťuje pro jednotlivé obce oprávněná osoba. Odpad je pravidelně svážen, odstraňování odpadů probíhá dle smluvních vztahů s provozovateli odstraňování odpadů. Průmyslové podniky si likvidaci svého odpadu zajišťují samy smluvně s oprávněnými osobami. V řešeném území se nachází staré ekologické zátěže: o o o o o o

skládka Hvozdec Hartmann – Rico a.s., Veverská Bítýška skládka Čebín skládka Moravské Knínice tři skládky Kuřim kalová nádrž Kuřim


dlouhodobě se zlepšující kvalita životního prostředí

•

emise hlavních znečišťujících látek trvale pod celostátním průměrem

•

zavedený systém odpadového hospodářství

Slabé stránky • riziko emisí a hluku podél zatížených komunikací v zastavěném území sídel •

okolí výrobních a zemědělských areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní dopravou

•

sídelní bariéra a hluk od železnice

•

negativní vlivy zemědělských areálů

Příležitosti • národní program snižování emisí (06/2007) – např. nové emisní parametry na spalovací zdroje – výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel enviromentálně šetrnějších, osvěta týkající se dopadů na zdraví •

zvýšení míry separace a využití odpadu

Hrozby •

trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže

•

riziko nárůstu dopravního zatížení u rozvojových ploch pro výrobu

•

riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby

•

rizika spojená s intenzivní živočišnou výrobou v zemědělských areálech

•

přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpadky v důsledku zdražování plynu a elektřiny

•

výskyt starých ekologických zátěží

26


část B

B)1.4. Ochrana přírody a krajiny B)1.4.1. Základní charakteristika Řešené území je charakteristické vysokým podílem civilizačních prvků, významnou dopravní sítí, ale i zachovanými přírodními kvalitami. Typickými prvky jsou rozsáhlé komplexy lesních porostů vázaných na výrazné vrcholy. Naopak nelesní část území je intenzivně využívána, a to pro zemědělskou výrobu, případně zastavěná území obcí. Drobné krajinné prvky jsou zastoupeny v menším měřítku. Z tohoto důvodu jsou z přírodního a ekologického hlediska cenná přechodná území mezi lesní a nelesní krajinou (postagrární lada, remízy, trvalé travní porosty), mezi zastavěným územím obcí a volnou krajinou (sady, zahrady). Druhovou a krajinnou pestrost zvyšují například i drobné odkryvy a malé lomy v území, které jsou pozůstatkem stavby železničních tratí. Mezi nejvýznamnější přírodní prvky v území patří lokalita Babí lom, dále pak maloplošná zvláště chráněná území a přírodní parky. Význam těchto drobných lokalit v krajině je velmi vysoký, stejně tak i hrozby vyplývající z vysokého civilizačního tlaku daného polohou na severní hranici města Brna a průběhem stávajících nebo plánovaných dopravních tras. B)1.4.2. Oblasti a místa krajinného rázu V řešeném území nejsou vymezeny. B)1.4.3. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability respektuje územně technickou dokumentaci Regionální a nadregionální ÚSES ČR (MMR a MŽP ČR, 1996). Jako výchozí je na lokální úrovni respektován dokument - Přírodní a technické limity okresu Brno – venkov (Ageris,2002), který koordinuje návaznosti na místní úrovni. Vymezení skladebných částí územního systému ekologické stability je součástí územních plánů obcí. B)1.4.3.1. Regionální a nadregionální systém Zastoupen je nadregionálním i regionálními biocentry a biokoridory, které na území ORP zasahují. Všechna biocentra (NRBC 30 Podkomorské lesy, RBC 231 Baba, RBC Sychrov, RBC 232 Březina RBC 233 Babí lom) jsou vymezena ve stabilizovaných územích, jejich funkčnost není výrazně narušena navrhovanými záměry. Nadregionální boiokoridory a biocentra jsou převážně existující a funkční. Problémem k řešení je zvýšení funkčnosti ve vybraných částech a řešení bariérového efektu jak stávajících komunikací (I/43, železnice) tak navrhovaných dopravních tras (R43, vč napojení na stávající síť) B)1.4.3.2. Místní (lokální) systém Základní větve místního územního systému ekologické stability jsou vymezeny oborovou dokumentací (viz výše), zapracovány jsou částečně v územně plánovací dokumentaci. Vymezení prvků ÚSES v územně plánovací dokumentaci došlo u některých územních plánů před zpracováním koordinačního dokumentu a jejich vymezení je nutno revidovat a koordinovat při další územně plánovací činnosti nebo např. zpracování kopmpexních pozemkových úprav. Biogeografické členění: Území je součástí bioregionu 1.24 - Brněnský. V rámci bioregionu je na území ORP vymezeno 19 biochor.

27


část B


zachování vysoké přírodní a krajinné pestrosti i přes nadměrné civilizační zatížení území

•

vysoký podíl stabilních krajinných formací v území a tím zajištěná funkčnost skladebných částí ÚSES

•

vysoký podíl soliterní zeleně v zastavěných územích

•

ochrana krajinotvorných prvků - vymezené významné krajinné prvky, zvláště chráněná území

•

existence koordinačního dokumentu ÚSES jako aktivního prvku pro posilování přírodní složky krajiny

Slabé stránky • vysoké civilizační zatížení území •

ostré přechody lesní a nelesní krajiny – ohrožení druhové diverzity

•

chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní) negativní důsledky kolektivizace a skokové změny hospodaření v II. pol. 20. stol. na krajinu (prvky geometrizace)

•

Příležitosti • historická tradice krajinného cítění, tradice doprovodných alejí podél cest, soliterů v rámci volné krajiny i zastavěného území Hrozby • urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami (R43, VRT) •

snížení přitažlivosti území jako příměstské rekreační zóny města Brna

•

realizací dopravních napojení R43 a I/43 v severní části Kuřimi dojde ke znehodnocení klidové zóny města v severozápadní části katastru a bezprostřednímu „obklíčení“ města zatíženými dopravními trasami

•

riziko snížené prostupnosti krajiny

28


část B

B)1.5. Zemědělský půdní fond Pedologické poměry: V řešeném území se na vývoji zemědělských půd podílí jako matečný materiál sprašový překryv hornin brněnského masivu. V území jsou zastoupeny bonitované půdní ekologické jednotky 2. – 5. vegetačního stupně. Převažující hlavní půdní jednotky: HPJ 08. Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti HPJ 10. Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těžké s mírně těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry až sušší HPJ 12. Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až HPJ 29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry HPJ 30. Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší HPJ 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách HPJ 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici HPJ 54. Pseudogleje pelické, pelozemě oglejené, pelozemě vyluhované oglejené, kambizemě pelické oglejené, pararendziny pelické oglejené na slínech, jílech mořského neogenu a flyše a jílovitých sedimentech limnického tercieru (sladkovodní svrchnokřídové a tercierní uloženiny), těžké až velmi těžké, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi HPJ 56. Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé HPJ 58. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé HPJ 67. Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné Investice do půdy: V řešeném území jsou vybudovány investice do půdy zejména jižní části řešeného území. Realizovaná plocha činí cca 419 ha. Vývojem a prudkým nárůstem urbanizace dochází k redukci odvodněných ploch zejména na jižní hranici zastavěného území. Eroze: Vodní eroze se projevuje zejména v severní a severozápadní části řešeného území, v lokalitách konvexních svahů. Využití území tak kopíruje historickou stopu, která je tak patrná dodnes. Drobné

29


část B

protierozní prvky, které snižovaly negativní důsledky přívalových dešťů (cesty, meze, rozhraní drobných polností...) z území významně vymizely. Erozní ohrožení na území ORP je problémem lokálního významu, který je nutno řešit organizační složkou využívání území. V územním plánu obcí lze tento problém řešit vhodným trasováním návrhových prvků.

SWOT analýza: Silné stránky • vysoká kvalita zemědělské půdy Slabé stránky • vysoký urbanizační tlak na rozvoj území •

vysoká bonita zemědělských půd omezuje územní rozvoj

Příležitosti • nejsou definovány Hrozby • narušení melioračních soustav výstavbou na okraji zastavěného území a riziko následného zamokření pozemků •

riziko eroze zemědělské půdy

B)1.6. Pozemky určené k plnění funkce lesa Základní charakteristika Na území ORP jsou lesní pozemky zastoupeny v rozsáhlých komplexech. Charakter lesních porostů je smíšený, s vysokým podílem listnatých porostů. Mimo hospodářské a ekonomické základny plní lesní porosty v ORP Kuřim i významnou funkci rekreační, a to na regionální úrovni. Jsou součástí příměstské rekreační zóny města Brna Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují významný zásah do jejich struktury.

SWOT analýza: Silné stránky • vyšší podíl lesních porostů – kompaktní celky •

vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů

Slabé stránky • nejsou definovány Příležitosti • vysoký potenciál příměstské rekreace Hrozby • bez hrozeb

30


část B

SPOLEČNOST •

Dopravní infrastruktura

•

Technická infrastruktura

•

Občanské vybavení

•

Sociodemografické podmínky

•

Bydlení

•

Rekreace

B)1.7. Dopravní infrastruktura B)1.7.1. Železniční doprava Železniční doprava je významnou součástí dopravní soustavy ČR, podle významu, účelu a technických podmínek se člení do jednotlivých kategorií: •

dráha celostátní, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě

•

dráha regionální, tj. dráha místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy

•

vlečka, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele, a je zaústěna do celostátní, jiné regionální dráhy nebo do jiné vlečky

Územím SO ORP Kuřim prochází dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 250 s rychlíkovým provozem. V řešeném území se dále nachází vlečky (Kuřim, Čebín). Přehled železničních tratí na území SO ORP Kuřim Č. tratě

Trasa

kategorie

250

(Praha) Havlíčkův Brod – Křižanov – Brno – Břeclav – Kúty

celostátní

Přehled železničních zastávek na území SO ORP Kuřim Obec

druh

Typy zastavujících vlaků

Čebín

zastávka

O

Kuřim

stanice

O, Sp, R, N

Česká

zastávka

O

Rozvoje železniční dopravy na území SO ORP Kuřim se dotýkají koncepční záměry: •

vysokorychlostní trať (VRT) Praha – Brno – Vídeň, severní varianta

•

severojižní kolejový diametr (SJKD) Tišnov – Brno – Slavkov u Brna – zkvalitnění hromadné osobní dopravy se zapojením do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje

B)1.7.2. Silniční doprava Pozemní komunikace jsou stávající legislativou kategorizovány následovně: •

dálnice, které jsou v majetku ČR

•

silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR a silnice II. nebo III., které jsou v majetku krajů

•

místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí

•

účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob

31


část B

Osu silniční sítě SO ORP Kuřim tvoří silnice I. třídy I/43, která má být v budoucnu nahrazena rychlostní silnicí R43. V současnosti jsou vyhodnocovány varianty trasování R43 (varianta Bystrc, varianta Boskovická brázda). Západně od Kuřimi (přes k.ú. Jinačovice, Moravské Knínice a Čebín) probíhá jedna z variant plánované trasy rychlostní silnice R/43. Zároveň se má rozšířit na parametry rychlostní silnice i stávající I/43 od České po východní část průmyslové zóny Kuřim - Sever, odtud se stáčí vlevo a jako „severní tangenta“ obchází ze severu město a napojuje se na novou R/43 v k.ú. Čebín. Jako alternativu severní tangenty je vhodné prověřit možnost jižního propojení. Silniční síť dále doplňují silnice II. a III. třídy bez výraznějších problémů. Územím SO ORP Kuřim procházejí tyto nadřazené komunikace: R43 Brno – Česká I/43

Brno – Lipůvka – Letovice – Svitavy – Lanškroun – Králíky – (Polsko)

B)1.7.3. Veřejná doprava Území SO ORP Kuřim je obsluhováno integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje, který zajišťuje návaznost vlakových a autobusových spojů, pravidelné intervaly mezi spoji a jednotný tarif. Převážná část území leží v zóně 310, která přímo navazuje na brněnskou zónu 101, okrajové části zasahují do zón 320 a 325. Kuřimská vlaková stanice s autobusovým nádražím slouží jako přestupní uzel. B)1.7.4. Nemotorová doprava Územím prochází řada turistických značených tras tématických naučných stezek. Síť cyklotras je vedena v převážné míře po silnicích II. a III. třídy a účelových komunikacích, v terénu jsou jednotlivé trasy značeny barevným pásovým značením. V západní části území je trasována navržená páteřní hipostezka.


dobré dopravní napojení na Brno a na centrum ORP Kuřim

•

fungující veřejný dopravní systém (IDS)

•

značené cyklotrasy, turistické trasy

Slabé stránky •

přetížená silnice I/43

•

vymezení a nesoulad trasy R43 v ÚPD obcí a záměrů Jm kraje

•

stav silnic II. a III. třídy

Příležitosti •

naplňování záměrů ve schválených strategických materiálech (vybudování R43, severojižní kolejový diametr…)

•

omezení tranzitní a nákladní dopravy v průtazích obcemi

Hrozby •

trvalý nárůst automobilové dopravy

•

další snižování počtu spojů veřejné dopravy

32


část B

B)1.8. Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. Pro ÚAP ORP jsou sledovány: •

zásobování vodou

•

odkanalizování a čištění odpadních vod

•

zásobování plynem

•

zásobování elektrickou energií

•

zásobování teplem

•

spoje, telekomunikace

Vybavenost obcí (r. 2003) ČSÚ Podíl obcí vybavených (%)

ORP Kuřim

kraj celkem

100,0 60,0 80,0

90,7 32,3 93,4

veřejným vodovodem kanalizací s napojením na ČOV plynofikací

B)1.8.1. Vodní hospodářství Zásobování vodou Pro zpracování této kapitoly byla využita zejména studie „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje“ (PRVK) zpracovaná firmou Aquatis Brno v roce 2004 a její průběžná aktualizace. Z této studie vyplývá skutečnost, že v převážné míře je v jednotlivých obcích SO ORP Kuřim zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod dosahuje 76,1% (za okres Brno – venkov). Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky – u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. Hlavním provozovatelem vodovodů na území ORP je Vodárenská akciová společnost, divize Brno venkov. Hlavní zdroje vody:

JÚ Březová II, vodárenská nádrž Vír (odbočka z přivaděče Březová II – VDJ Čebín – Palackého vrch)

Hlavní skupinové vodovody:

vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod (VOV) SV Kuřim – Lelekovice – Česká

Rozvoj skupinového vodovodu: •

přivaděč VDJ Čebín – VDJ Sička, západní větev VOV

•

napojení na západní větev - obce Hvozdec, Veverská Bitýška, Chudčice, Moravské Knínice

•

napojení na VOV – obce Jinačovice, Rozdrojovice

Samostatné vodovody V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody (napojení na vodárenskou soustavu Březová, VOV) i výstavba nových zařízení. Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVK Jihomoravského kraje.

33


část B


dostatečné zdroje pitné vody

•

dostatečná akumulace vody

•

stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy)

Slabé stránky •

zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě

•

v některých případech technický stav vodovodní sítě

Příležitosti •

doplnění vodovodních systémů

•

propojení stávajících systémů

Hrozby •

kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody

Odkanalizování a čištění odpadních vod V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň 2 000 EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obec nad 2000 obyvatel – Kuřim - má k dispozici kanalizaci, která odvádí odpadní vody na kanalizaci města Brna. Do Brna jsou odvedeny dále odpadní vody z Rozdrojovic a České. Odpadní vody z Moravských Knínic jsou odvedeny na kanalizaci Kuřim. Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo dokonce provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Vlastní ČOV mají vybudovány obce: •

Veverská Bitýška

•

Čebín

U všech ostatních obcí se až na výjimky uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace zakončené malou čistírnou odpadních vod, případně převedením odpadních vod na již stávající čistírnu. V případě odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řadu nebylo ekonomické se budou budovat domovní ČOV. Nadmístní systémy se navrhují pro obce: Přivedení odpadních vod do ÚČOV Brno: −

Lelekovice

Společná ČOV: −

Veverská Bitýška - Chudčice

−

Křenovice

Samostatná ČOV: −

Hvozdec, Jinačovice

34


část B

SWOT analýza: Silné stránky • fungující systém kanalizace s odvodem odpadních vod na čistírnu odpadních vod či na kanalizaci zakončenou ČOV (Kuřim, Rozdrojovice, Česká, Veverská Bitýška a Čebín) Slabé stránky • chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod • špatný stavební stav některých sběračů • nekapacitní stávající ČOV • vypouštění odpadních vod do recipientů Příležitosti • zlepšení čistoty vody v tocích • budování nových kanalizací převážně splaškové kanalizace • doplnění kanalizačních sběračů • rekonstrukce a budování čistíren odpadních vod Hrozby • špatné hospodaření s dešťovými vodami snižuje účinek odvádění odpadních vod na čistírnu a zvyšuje riziko znečištění toku (Svratka, Kuřimka) • odvádění odpadních vod z místních částí přímo do místních recipientů B)1.8.2. Energetika, spoje Trasy zvláštních inženýrských sítí, mezi které řadíme VVTL plynovod, produktovod a ropovod, řešeným územím neprocházejí. Podle Politiky územního rozvoje ČR bude vymezen koridor P10 pro návrh VVTL plynovodu z okolí obce Kralice nad Oslavou k obci Bezměrov v Olomouckém kraji. Zásobování plynem Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Řešené území ORP je dostatečně protkáno trasami VTL plynovodů, čímž je dosaženo 80 % plynofikace jednotlivých obcí. V současnosti je tedy plynofikováno 8 obcí. Plynofikace obcí je realizovaná středotlakým a nízkotlakým plynovodem, a to buď přes vysokotlakou regulační stanici plynu, nebo v návaznosti na již vybudovaný středotlaký systém sousedící obce. Jednotlivý odběratelé jsou pak napojeni přes regulátory plynu. Podle ZUR Jihomoravského kraje je vymezen koridor pro VVTL plynovod Kralice – Bezměrov.

SWOT analýza: Silné stránky • 80 % pokrytí řešeného území • dobrý stav sítě Slabé stránky • omezení ve využití území stávajícími VTL plynovody (ochranná a bezpečnostní pásma) • chybějící plynofikace (Hvozdec, Chudičce) • kapacita NTL plynovodů • nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění Příležitosti • zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí • doplnění STL plynovodu pro zastavitelná území • využití alternativních zdrojů Hrozby

35


•

část B

výbušná směs – hlavně zastavěné území

Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ORP prochází nadřazená síť nadzemního vedení zvn 400 kV. Na území SO ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. V řešeném území ORP není ani vybudovaná rozvodna 110/22 kV. Území ORP je zásobované systémem nadzemních vedení vn 22 kV, které distribuuje elektrickou energii na jednotlivé trafostanice. V zastavěném území Kuřimi a částečně i na ostatních k.ú. je zrealizováno podzemní vedení vn 22 kV. Podle ZUR Jihomoravského kraje je vymezen koridor pro nadzemní vedení ZVN 400 kV Čebín – Přibyslavice – hranice kraje.

SWOT analýza: Silné stránky • zásobování el. energií je stabilizované Slabé stránky • nadzemní vedení v zastavěném území – omezení výstavby Příležitosti • rozšíření stávajících rozvodů •

zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí

•

při nedostatku výkonu budování nových trafostanic

Hrozby • přerušení dodávky z hlavního distribučního bodu Zásobování teplem Na území ORP jsou pro vytápění využívány hlavně tyto zdroje tepelné energie: •

zemní plyn

•

pevná paliva, elektrická energie, topné oleje

Plynofikované obce z 80 % využívají pro vytápění zemní plyn, ostatní pak ostatní zdroje. Město Kuřim má vybudovaný systém CZT, který však postupně zaniká – vznikají samostatné domovní kotelny.

36


část B

SWOT analýza: Silné stránky • vysoké procento plynofikace (80 %) •

systém CZT Kuřim

Slabé stránky • postupné zanikání CZT v důsledku budování samostatných domovních kotelen •

využívání pevných paliv

•

bez alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energie

Příležitosti • zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí •

využití alternativních zdrojů

Hrozby • havárie na zdrojích tepla

Spoje, telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. Na území SO ORP Kuřimi se žádný takový vysílač nenachází. Nad řešeným územím ORP Kuřim procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Telefónica O2 - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů – RWE Transgas, Telefónica O2,. ČD Telematica. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů – Telefónica O2, T mobile, Vodafone.

SWOT analýza: Silné stránky • stabilizovaná síť Slabé stránky • rozšíření datových sítí Příležitosti • mobilní sítě, internet Hrozby • bez hrozeb

37


část B

B)1.9. Občanské vybavení Vybavenost jednotlivých obcí je úměrná počtu obyvatel, velikosti, významu a umístění sídel v rámci SO ORP, případně ve vazbě na významná sídla sousedních regionů. Vybavenost obcí (r. 2003) zdroj ČSÚ Podíl obcí vybavených (%)

ORP Kuřim

kraj celkem

50,0

48,8

obvodním oddělením policie

10,0

8,5

sborem dobrovolných hasičů

50,0

84,4

mateřskou školou

80,0

66,9

základní školou

60,0

51,5

veřejnou knihovnou (včetně poboček)

80,0

94,3

střediskem pro volný čas dětí a mládeže

20,0

9,9

tělocvičnou

60,0

52,4

hřištěm nebo stadionem (včetně zimních)

90,0

84,1

ostatním zařízením pro tělovýchovu

40,0

18,2

10,0

2,0

samostatnou ordinací praktického lékaře pro dospělé

30,0

30,0

samostatnou ordinací praktického lékaře pro děti a dorost1)

30,0

28,6

zařízením lékárenské péče

20,0

15,9

domovem důchodců nebo penzionem pro důchodce

10,0

5,4

poštou 1)

ambulantním zařízením

1) 1)

1)

1)

včetně detašovaného pracoviště

B)1.9.1. Veřejná vybavenost, služby Veřejná vybavenost obcí v rámci SO ORP Kuřim je v rozhodujících oblastech (školství, zdravotnictví, sociální péče) ve většině případů v porovnání s celým Jihomoravským krajem nadprůměrná. Převážná část veřejného vybavení je soustředěna do centra ORP – Kuřimi, v ostatních sídlech převládá základní vybavenost. Vybavenost nadmístního významu se nachází v krajském městě Brně. Služby v oblasti obchodu a prodeje, ubytování a stravování jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a jsou realizovány v rámci ploch občanského vybavení, smíšených ploch, popř. v obytných zónách. Soustředěná obchodní zóna se v rámci řešeného území nachází na jihovýchodním okraji Kuřimi. B)1.9.2. Sport Pro sportovní vyžití obyvatel v sídlech slouží místní hřiště, dětská hřiště, hasičská cvičiště, výletiště, apod. Kvalitně vybavená sportovní centra pro organizovanou tělovýchovu i volnočasové aktivity se nachází v těžišti SO ORP ve městě Kuřim (plavecký areál, sportovní areál, sokolovna…). Jižně od Kuřimi se nachází rozsáhlý golfový areál. B)1.9.3. Veřejná pohřebiště Veřejná pohřebiště se nacházejí v obcích Čebín, Chudičce, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice a Veverská Bítýška.

38


část B

SWOT analýza: Silné stránky • nadprůměrné veřejné vybavení v rámci Jihomoravského kraje •

dobrá dostupnost vybavenosti nadmístního významu

Slabé stránky • chybějící zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany •

nedostatek vybavených dětských hřišť

Příležitosti • integrace občanského vybavení (zejména sociálních zařízení) do ploch bydlení a ploch se smíšeným využitím •

využití rezervních kapacit stávajících objektů občanského vybavení

Hrozby • riziko nedostatku vybavenosti (mateřské školky, školy, rekreace, sport,…) v důsledku velkého nárůstu počtu obyvatel (výstavba satelitů bez vybavenosti) •

tlak investorů na výstavbu kapacitních komerčních zařízení – hrozba narušení hodnot území

•

zvýšený nárůst poproduktivního obyvatelstva bude klást nároky na kapacity zařízení sociální péče a zdravotnictví

39


část B

B)1.10. Sociodemografické podmínky B)1.10.1. Sídelní struktura, sociodemografická analýza Správní obvod ORP Kuřim se nachází v Jihomoravském kraji. Je tvořen 10 obcemi a rozkládá se na území 7 697 ha. Na této ploše žije k 31.12.2007 více než 20 tis. obyvatel. Průměrný věk obyvatel ve správním obvodě ORO Kuřim dosahuje 39,5 let. Status města má pouze centrum daného správního obvodu ORP Kuřim. Svojí rozlohou se správní obvod podílí na celkové rozloze kraje přibližně jedním procentem a počtem obyvatel se na celkovém počtu obyvatel podílí 1,8 procenty. Hustota obyvatel je poměrně vysoká a to je dáno zejména lokalizací správního obvodu, který sousedí s městem Brnem a suburbanizačním trendem. Na jeden kilometr čtvereční tak připadá 257 obyvatel, což je přibližně dvojnásobek celorepublikového průměru. Sociodemografické analýzy používají data jednak stažené k určité době a jednak časové řady, poukazující na modifikaci studovaného jevu. Při sociodemografické analýze je tedy zapotřebí nejen absolutních údajů a jejich zhodnocení, ale i hodnocení intervalů během nichž dochází k zvyšování nebo snižování absolutních hodnot konkrétní proměnné. Sídelní struktura v SO ORP Kuřim

zdroj ČSÚ

Obce s počtem obyvatel

SO ORP

1 000

5 000

do

1 000

5 000

do

1 000

5 000

do

1 000

5 000

999

- 4999

a více

999

- 4999

a více

999

- 4999

a více

999

- 4999

a více

1991

Kuřim

Podíl obyvatelstva v obcích (%)

do

6

2003

3

1

6

1991

3

1

17,6

32,4

2003 50,0

19,0

31,7

49,4

Velikostní struktura obcí se v rozmezí let 1991 až 2003 nezměnila. Nejvyšší počet obcí spadá do kategorie obcí s počtem obyvatel do 999 a to šest obcí. Těchto šest obcí se pak podílí více než 17% na celkovém počtu obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Kuřim. B)1.10.2. Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel ve správním obvodě ORP Kuřim nekoresponduje s vývojem celorepublikovým. Díky suburbánu města Brna a vyšší suburbanizaci je patrný pozvolný nárůst počtu obyvatel v SO ORP Kuřim a to dlouhodobý. Na vývoji počtu obyvatel se negativně nepodíleli ani světové války a odsun německého obyvatelstva.O roku 1961 do roku 2001 došlo k nárůstu počtu obyvatel o více než 3,5 tisíce. Podle aktuálních údajů za rok 2009 tento nárůst obyvatel dále pokračuje. Způsoben je částečně přirozeným přírůstkem, ale zejména migrací obyvatel stěhováním. Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Kuřim 25000

počet obyvatel

20000 15000 10000 5000 0 2009

2001

1991

1980

1970

40

1961

1950

1930

1921

1910

1900

1890

1880

1869

rok

SO ORP Kuřim


část B

Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Kuřim zdroj ČSÚ Obyvatelstvo celkem SO ORP

Kuřim

Přírůstek mezi sčítáními (%)

1961

1970

1980

1991

2001

1961 1970

1970 1980

1980 1991

1991 2001

14 546

15 670

16 656

17 241

18 024

7,7

6,3

3,5

4,5

Aktuální počet obyvatel za SO ORP Kuřim činil k 31.12.2009 21 277 obyvatel. Saldo migrace dosáhlo za rok 2009 hodnoty +315 obyvatel. B)1.10.3. Věková struktura obyvatel v SO ORP Kuřim Věková struktura obyvatel má vysoké vypovídající schopnosti. Jednak dle věkové struktury můžeme určit budoucí vývoj obyvatelstva, zda bude docházet k přírůstku nebo úbytku a dále pak i ekonomické a sociální zatížení. V rozmezí let 1991 až 2003 došlo k navýšení počtu obyvatel jednak v produktivní skupině a dále pak v postproduktivní, což je celorepublikový trend a dokazuje to, že populace nejen na území správního obvodu ORP Kuřim stárne. Věková struktura obyvatel v jednotlivých obcích správního obvodu ORP Kuřim k 31.12.2006 Věková skupina obyvatelstva celkem

celkem

muži

ženy

0 - 14

15 - 64

65 +

Průměrný věk obyvatel

Jihomoravský kraj

1 132 563

550 402

582 161

160 256

802 230

170 077

40,5

Správní obvod celkem

19 836

9 710

10 126

3 112

13 906

2 818

Čebín

1 671

838

833

265

1 181

225

39,1

84,9

Česká

722

351

371

114

502

106

40,3

93,0

Hvozdec

234

107

127

39

146

49

41,2

125,6

Chudčice

768

379

389

120

539

109

39,5

90,8

Jinačovice

563

288

275

77

401

85

41,7

110,4

Kuřim

9 941

4 850

5 091

1 594

6 956

1 391

38,9

87,3

Lelekovice

1 547

760

787

221

1 108

218

41,0

98,6

Moravské Knínice

820

406

414

111

578

131

42,1

118,0

Rozdrojovice

739

368

371

120

513

106

39,6

88,3

2 831

1 363

1 468

451

1 982

398

39,8

88,2

Obyvatelstvo Název obce


39,5

Index stáří

106,1 90,6

Průměrný věk obyvatel je ve správním obvodě nižší než je krajský průměr. Nejvyšší průměrný věk je zaznamenán k 31.12.2006 v obcích Jinačovice a Moravské Knínice přesahující průměrný věk 41 let. Rozložení počtu obyvatel dle pohlaví je značně heterogenní. Z celkového počtu deseti obcí je vyšší počet mužů než žen ve dvou obcích. Věková struktura obyvatel v SO ORP Kuřim zdroj ČSÚ SO ORP Kuřim

0 - 14

15 - 64

65 +

Index stáří

1991

2003

1991

2003

1991

2003

1991

2003

Průměrný věk 2003

20,7

15,7

66,7

70,1

12,6

14,2

61,0

90,8

39,4

41


část B

Věková struktura je v obcích SO ORP Kuřim velmi příznivá. Podíl poproduktivních a předproduktivních je vyrovnaný, dosahuje ve všech obcích hodnoty cca 15 %. Nepříznivou strukturu věkové skladby vykazoval v roce 2009 Hvozdec, kde byl podíl poporoduktivního obyvatelstva 20,2 % a předproduktivního 14,6 (data ČSÚ). B)1.10.4. Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatel je vztahována na obyvatele starší patnácti let. Jedna se o data, která mohou mnohé napovědět i o ekonomické aktivitě obyvatelstva. Vzdělanostní struktura obyvatel v SO ORP Kuřim zdroj ČSÚ

vysokoškolské

s maturitou

úplné střední

nezjištěno

vědecké přípravy

a nástavbové

vysokoškolské včetně

1991 vyšší odborné

s maturitou

úplné střední

vyučení a střední

odborné bez maturity

včetně bez vzdělání

základní a neukončené,

2001

Kraj celkem

23,6

37,0

24,6

3,4

10,3

0,9

22,8

8,4

SO ORP Kuřim

20,4

39,0

27,0

3,1

9,7

0,7

23,9

6,8

Jak je patrné z následující tabulky, tak počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel se od roku 1991 ve správním obvodě ORP Kuřim zvýšil a to z 6,8 na 9,7%. I přesto správní obvod zaostává před krajským i celorepublikovým průměrem. B)1.10.5. Ekonomická aktivita Ekonomická aktivita nám udává počet ek. aktivních obyvatel ve správním obvodu. Při srovnání správního obvodu ORP Kuřim a Jihomoravského kraje je patrné, že vyšší podíl zaměstnaných osob, zaměstnavatelů a samostatně činných na počtu obyvatel je ve správním obvodě ORP Kuřim. Velice nízká je úroveň nezaměstnanosti a to 5,7% což je o 4% méně než je krajský průměr a je to dáno i lokalizaci některých podniku v SO Kuřim a blízkosti města Brna. Ekonomická aktivita (EA) obyvatel v SO ORP Kuřim zdroj ČSÚ z toho (%)

z toho (%) Ekono-

zam. EA

osoby,

celkem

zaměstnavatelé,

pracující důchodci

ženy na

neza-

micky

nepra-

mateřské

městna-

neaktivní

cující

dovolené

ní

celkem

důchodci

sam. činní Kraj celkem

ostatní s vlastním zdrojem obživy

žáci, studenti a učni

osoby v domácnosti

568 315

85,1

3,2

1,6

9,7

553 469

46,9

3,4

35,8

2,0

9 066

89,1

2,9

1,6

5,7

8 876

46,3

3,7

35,3

1,8

SO ORP Kuřim

42


část B

SWOT analýza: Silné stránky • zvyšující se počet obyvatel • nízká hodnota nezaměstnanosti • zvyšující se počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva Slabé stránky • zvyšující se počet obyvatel v postrproduktivní kategorii Příležitosti • využití blízkosti univerzitního Brna ke zvyšující se vzdělanostní struktuře obyvatel Hrozby • se zvyšujícím se počtem obyvatel v postproduktivní skupině se budou zvyšovat sociální nároky na správní obvod

43


část B

B)1.11. Bydlení B)1.11.1. Základní údaje o domovním a bytovém fondu Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami s nimiž se navzájem ovlivňuje. Domovní fond zdroj ČSÚ Trvale obydlené domy SO ORP

Kuřim

1970

1980

3 040

1991

3 250

2001

3 274

Neobydlené domy

z toho rodinné domy

3 438

počet

v%

průměrné stáří domu v letech

3 181

92,5

42,1

celkem

z toho sloužící k rekreaci

503

130

Bytový fond zdroj ČSÚ Trvale obydlené byty SO ORP

Kuřim

1970

1980

4 438

1991

5 163

2001

5 886

6 292

Neobydlené byty z toho v rodinných domech počet

v%

3 663

58,2

z toho celkem

sloužící k rekreaci

obydlené přechodně

136

224

781

Velikost bytového fondu počet trvale obydlených domů

počet trvale obydlených bytů

počet trvale obydl. domů/1000 obyvatel

počet trvale obydl. bytů/1000 obyvatel

1991

3 274

5 886

190

341

2001

3 438

6 292

191

349

Počet domů a bytů v rámci SO ORP má ve sledovaném období stoupající tendenci. Roste ukazatel počtu bytů/1000 obyvatel, avšak zůstává pod celokrajským průměrem, který činil v r. 2001 359 bytů/1000 obyvatel. Průměrné stáří domu je 42,1 let, tedy mírně pod průměrem kraje (44,2 let). B)1.11.2. Vývoj bytové výstavby Vývoj počtu dokončených bytů SO ORP Kuřim

1997 69

1998 111

zdroj ČSÚ

1999 93

2000

2001

86

72

2002 134

součet za období 1997-2003

2003 169

celkem

sídlo ORP

734

461

Za rok 2009 činil součet dokončených bytů 106, což představuje mírný pokles v porovnáním s předchozími daty. Bytová výstavba v období 1997 - 2003 celkem zdroj ČSÚ z toho

1)

SO ORP

dokončené byty celkem

v rodinných domech

v bytových domech

v nástavbách, přístavbách a vestavbách

Kuřim

734

412

103

196

počet dokončených bytů v letech 1997 - 2003 / 1000 obyvatel středního stavu

44

Intenzita bytové výstavby1) 40,9


část B

Intenzita bytové výstavby za období 1997 - 2003 je nejvyšší v rámci celého kraje. Nejvíce bytů bylo postaveno v sídle ORP Kuřimi.

SWOT analýza: Silné stránky • příznivé klimatické podmínky pro bydlení •

převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení

•

disponibilní plochy pro bydlení vymezené v ÚPD obcí

•

intenzita bytové výstavby je nejvyšší v rámci kraje

Slabé stránky • 40 % obcí v rámci ORP není napojeno na ČOV •

domy postavené před r. 1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií

•

zvyšování počtu bytů neprobíhá v koordinaci se zvýšením počtu pracovních míst, což vyvolává tlaky na vyjížďku za prací

•

chátrající a neobydlené domy

Příležitosti • nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny •

trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu

•

revitalizace panelových sídlišť

Hrozby • tlak na vytváření monofunkčních lokalit satelitního bydlení •

intenzivní rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná doprava…)

45


část B

B)1.12. Rekreace B)1.12.1. Turistická atraktivita Území SO ORP Kuřim se nachází v atraktivní rekreační oblasti jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska přírodně turistického. Kulturně historická atraktivita spočívá ve výskytu nemovitých kulturních památek, rozptýlených v rámci jednotlivých sídel. Dále se v řešeném území nachází množství kulturních hodnot bez legislativní ochrany (historicky a architektonicky významné stavby, stavební dominanty, apod.). V převážně části sídel je hlavní kulturní hodnotou náves s dominantou církevní stavby (kostel, kaple), obklopená původní urbanistickou strukturou (prostory urbanisticky cenné). Krajina je doplněna řadou drobných sakrálních staveb (kapličky, křížky, boží muka). Přírodně turistická atraktivita – kulturní krajina zahrnující množství významných přírodních lokalit (přírodní parky Baba, Údolí Bílého potoka, Podkomorské lesy), k atraktivitě přispívá i geomorfologie terénu. Sportovně turistická atraktivita – území je protkáno celou řadou cyklotras, turistických tras a naučných stezek ve vazbě na kulturní a přírodní hodnoty. Regionální dominantou je rozhledna na Babím lomě, další rozhledna se nachází v Čebíně. Možnosti koupání se nabízí v Kuřimi (plavecký areál), Hvozdci a Chudčicích. Jižně od Kuřimi je v provozu golfový areál. B)1.12.2. Hromadná rekreace Největší ubytovací kapacity poskytuje Kuřim, dále se v řešeném území nachází řada penzionů a kempy v blízkosti Brněnské přehrady (Veverská Bítýška, Chudičce). B)1.12.3. Rekreace rodinná (individuální) V řešeném území je chalupaření zastoupeno minimálně. K úbytku trvale bydlícího obyvatelstva a jeho částečné výměně za chalupáře nedošlo pravděpodobně vzhledem k dobré poloze regionu v systému osídlení a vhodným podmínkám pro zemědělské hospodaření. Chatové lokality se v území vyskytují zejména ve vazbě na Brněnskou přehradu (Veverská Bítýška, Chudičce, Rozdrojovice), ve vazbě na zahrádkářství (Kuřim) a na území jižně od Lelekovic.

SWOT analýza: Silné stránky • kvalitní přírodní zázemí (přírodní parky Baba, Údolí Bílého potoka, Podkomorské lesy) •

stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů

•

dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, naučné stezky, rozhledny (Babí lom, Čebínka)

•

pobytová rodinná rekreace (chaty, zahrady)

Slabé stránky • malá nabídka ubytovacích kapacit •

dosud nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících

•

síť pro pěší a cyklisty bez doprovodné infrastruktury

Příležitosti • využití prostředků z rozvojových programů pro podporu rekreace a cestovního ruchu •

rozšiřování nabídky služeb (ubytování, jezdectví…) a budování infrastruktury pro pěší a cyklisty

•

možnost dalšího rozvoje a budování naučných a tematických stezek

Hrozby • přesun turistů a návštěvníků do regionů s kvalitnější rekreační infrastrukturou, stagnace cestovního ruchu

46


část B

HOSPODÁŘSTVÍ •

Hospodářské podmínky

B)1.13. Hospodářské podmínky Hospodářský rozvoj (možnost obživy obyvatelstva) v řešeném území jsou posuzovány z těchto hledisek: B)1.13.1. Pracovní příležitosti Pracovní příležitosti jsou v řešeném území soustředěny zejména do centra ORP Kuřimi, další významnější ekonomické subjekty se nachází ve Veverské Bítýšce, Čebíně a České. V jednotlivých sídlech řešeného území jsou pracovní příležitosti zastoupeny převážně areály zemědělských družstev, jejichž využití se v některých případech mění na smíšené - zemědělství v kombinaci s drobnou výrobou. V rámci správního obvodu je registrován chátrající areál výroby (brownfield) ve Hvozdci (bývalý kravín), další chátrající areály jsou ve Veverské Bítýšce (areál ZD) a Kuřimi (býv. zemědělský dvůr). Přehled subjektů (právnických osob) v odvětví průmyslu se 100 a více zaměstnanci Obchodní jméno

Sídlo

1)

Počet zaměstnanců 1500 1999

1000 1499

200 - 249

100 - 199

•

TYCO ELECTRONICS Czech, s.r.o.

Kuřim

HARTMANN - RICO, a.s.


WALTER, s.r.o.

Kuřim

KAMPOS, s.r.o.

Kuřim

KOVOLIT Česká, spol. s r.o.

Česká

MIKROP Čebín, a.s.

Čebín

• • • • •

Podnikatelská aktivita (ekonomické subjekty podle převažující činnosti OKEČ) zdroj ČSÚ, k 31. 12. 2007 Převažující činnost

SO ORP Kuřim

Celkem

%

4 217

o

Zemědělství, myslivost, lesnictví

269

o

Průmysl

627

o

Stavebnictví

415

o

Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

o

Ubytování a stravování

181

o

Doprava, skladování a spoje

138

6,4 24,7

1 114

o

Finanční zprostředkování

111

o

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

872

o

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

14

o

Vzdělávání

74

o

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

64

o

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

338

68,9

Podnikatelská aktivita je nejvýraznější v terciárním sektoru, především ve službách, s podílem 68,9%. 1)

ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31. 5. 2008

47


část B

Primární sektor - zemědělství, lesnictví – vzhledem k charakteru krajiny, která je tvořena zemědělskou půdou a lesními komplexy, má tento sektor významný podíl na hospodářství řešeného území. Sekundární sektor je zastoupen drobnými provozovnami, které jsou soustředěny hlavně v Kuřimi a dále v některých sídlech jako samostatné provozovny nebo jsou provozovány v rámci areálů zemědělských družstev. Terciální sektor - díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a služeb, které jsou soustředěny v Kuřimi. B)1.13.2. Ekonomická aktivita Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity zdroj SDLB 2001 SO ORP Kuřim %

ČR %

Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 let

16,2

16,2

Podíl obyvatel ve věkové skupině 60 let a více

18,8

18,4

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel

49,8

51,4

Ekonomická aktivita – jedná se o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k obyvatelstvu celkem, ten činí v rámci SO ORP 49,8%, což je mírně pod průměrem v ČR (51,4%). B)1.13.3. Dojížďka za prací Dle údajů ze SDLB (r. 2001) je podíl vyjíždějících, z ekonomicky aktivních obyvatel, za prací z obcí SO ORP Kuřim 55,3 %, což je nad průměrem ČR (35,7 %). Území náleží do spádové oblasti Brna, kam také směřuje největší procento vyjíždějících obyvatel za prací. Malá sídla jsou po stránce pracovních příležitostí závislá na sídlech větších, v rámci SO ORP především na obcích s velkými ekonomickými subjekty (Kuřim, Veverská Bítýška, Česká, Čebín). Obecně platí že pracovní funkce obcí klesá z jejich velikostí. B)1.13.4. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v SO ORP Kuřim činila k 31. 12. 2007 4,05 %, což je v porovnání s Jihomoravským krajem (7,29 %) hodnota podprůměrná. Klesající tendenci potvrzuje pokles míry nezaměstnanosti o 1,38 % oproti konci roku 2006. Míra nezaměstnanosti v % 2)

ORP Kuřim

k 31. 12. 2006

k 31. 12. 2007

5,43

4,05

Hodnoty míry nezaměstnanosti nevykazují mezi jednotlivými sídly výraznější disproporce, nejlepší podmínky na pracovním trhu jsou v Kuřimi, nejvyšší míru nezaměstnanosti má obec Hvozdec. Dle aktuálních podkladů Ministerstva práce a sociálních věcí se míra registrované nezaměstnanosti za roky 2009 a 2010 udržuje v obcích SO ORP Kuřim pod průměrem České republiky. Míra registrované nezaměstnanosti byla zohledněna při hodnocení jednotlivých obcí a jejich zařazení do kategorií vyváženého vztahu jednotlivých pilířů. B)1.13.5. Cestovní ruch Cestovní ruch je svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným společenským jevem. Kvalita a nabídka poskytovaných služeb významně ovlivňuje spokojenost návštěvníků a rozhoduje o jejich dalších návštěvách regionu. Pro návštěvnost území je důležitá jeho účelná prezentace a propagace. Cestovní ruch se v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je možno značně ovlivnit aktivitou veřejného sektoru.

2)

míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních (podle

sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001)

48


část B

S ohledem na skutečnost, že řešené území nabízí svým návštěvníkům širokou škálu turistických cílů a atraktivit se stabilizovanou sítí cyklotras a turistických tras, není infrastruktura pro cestovní ruch v současnosti příliš rozvinutá. Chybí zejména ubytovací kapacity a plochy, zařízení a aktivity ve vazbě na cyklistické trasy.

SWOT analýza: Silné stránky • potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - výroby, občanského vybavení zakotvené v ÚPD obcí •

napojení na dopravní infrastrukturu (železnice)

•

fungující veřejný dopravní systém (IDS)

•

míra nezaměstnanosti je pod celokrajským průměrem

Slabé stránky • vysoká vyjížďka za prací •

nedostatečná kapacita silnice I/34

•

nedostatečný rozvoj cestovního ruchu, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci

•

chátrající areály výroby – brownfields

Příležitosti • využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání •

využití atraktivit v řešeném území pro zvýšení cestovního ruchu - příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí v oblasti služeb

Hrozby • riziko narušení hodnot území a zdravých životních podmínek výstavbou kapacitních areálů výroby na okraji sídel a v krajině •

snižování kvality podnikatelského prostředí nekoordinováním zájmů podnikatelů a záměrů jednotlivých obcí

•

rostoucí závislost malých obcí na větších sídlech – riziko vylidňování

49

ÚAP SO ORP Kuřim

B)2.

část B

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B)2.1. Vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních pilířů: 1. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů (PROSTŘEDÍ) 2. Soudržnost společenství obyvatel (SPOLEČNOST) 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti (HOSPODÁŘSTVÍ) B)2.1.1. PROSTŘEDÍ Nedostatky

Pozitiva

• těžba v bezprostřední návaznosti na zastavěné území • zvýšené riziko prašnosti a hluku z těžební činnosti • výskyt aktivních sesuvných území

• území cenné z pohledu geologického a geomorfologického (Babí lom – geologická lokalita) • rekultivace lomu Dálky – zvýšení atraktivity území, geologická lokalita • ochrana ložiska nerostných surovin zajištěna legislativně • nízké riziko výskytu radonu z podloží

• velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny, nízké procento zeleně – malá retenční schopnost zemědělské krajiny • narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem • malé zastoupení vodních ploch v krajině • znečištění vodních toků v důsledku zemědělské činnosti

• část území má vyšší retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty)

• riziko emisí a hluku podél zatížených komunikací v zastavěném území sídel • okolí výrobních a zemědělských areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní dopravou • sídelní bariéra a hluk od železnice • negativní vlivy zemědělských areálů

• dlouhodobě se zlepšující kvalita životního prostředí • emise hlavních znečišťujících látek trvale pod celostátním průměrem • zavedený systém odpadového hospodářství

• vysoké civilizační zatížení území • ostré přechody lesní a nelesní krajiny – ohrožení druhové diverzity • chybí prvky ÚSES v nelesní krajině, kde by mohly plnit více funkcí (krajinotvorné, ekologické, protierozní) • negativní důsledky kolektivizace a skokové změny hospodaření v II. pol. 20. stol. na krajinu (prvky geometrizace)

• zachování vysoké přírodní a krajinné pestrosti i přes nadměrné civilizační zatížení území • vysoký podíl stabilních krajinných formací v území a tím zajištěná funkčnost skladebných částí ÚSES • vysoký podíl soliterní zeleně v zastavěných územích • ochrana krajinotvorných prvků - vymezené významné krajinné prvky, zvláště chráněná území • existence koordinačního dokumentu ÚSES jako aktivního prvku pro posilování přírodní složky krajiny

50

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

Nedostatky

Pozitiva

• vysoký urbanizační tlak na rozvoj území

• vysoká kvalita zemědělské půdy

• vysoká bonita zemědělských půd omezuje územní rozvoj

• vyšší podíl lesních porostů – kompaktní celky • vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů

VYHODNOCENÍ: Řešené území je charakteristické vysokým podílem civilizačních prvků, významnou dopravní sítí, ale i zachovanými přírodními kvalitami. Dle hodnocení koeficientu ekologické stability je 50 % obcí správního obvodu územím intenzivně využívaným, 30 % územím relativně vyváženým či přírodním a přírodě blízkým a 20 % územím se zřetelným narušením přírodních struktur. Území je vystaveno velmi vysokému civilizačnímu tlaku danému polohou na severní hranici města Brna a průběhem stávajících nebo plánovaných dopravních tras. Správní obvod lze z hlediska přírodních podmínek charakterizovat jako stabilní. B)2.1.2. SPOLEČNOST Nedostatky

Pozitiva

• přetížená silnice I/43 • vymezení a nesoulad trasy R43 v ÚPD obcí a záměrů Jm kraje

• dobré dopravní napojení na Brno a na centrum ORP Kuřim • fungující veřejný dopravní systém (IDS)

• stav silnic II. a III. třídy

• značené cyklotrasy, turistické trasy

• zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě

• dostatečné zdroje pitné vody

• v některých případech vodovodní sítě

technický

stav

• chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod • špatný stavební stav některých sběračů • nekapacitní stávající ČOV • vypouštění odpadních vod do recipientů • omezení ve využití území stávajícími VTL plynovody (ochranná a bezpečnostní pásma) • chybějící plynofikace (Hvozdec, Chudičce) • kapacita NTL plynovodů • nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění

• dostatečná akumulace vody • stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy) • fungující systém kanalizace s odvodem odpadních vod na čistírnu odpadních vod či na kanalizaci zakončenou ČOV (Kuřim, Rozdrojovice, Česká, Veverská Bitýška a Čebín) • dobrý stav plynovodní sítě • zásobování el. energií je stabilizované • vysoké procento plynofikace (80 %) • systém CZT Kuřim • stabilizovaná síť (spoje, telekomunikace)

• nadzemní vedení v zastavěném území – omezení výstavby • postupné zanikání CZT v důsledku budování samostatných domovních kotelen • využívání pevných paliv • bez alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energie • rozšíření datových sítí

51

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

Nedostatky

Pozitiva

• chybějící zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

• nadprůměrné veřejné Jihomoravského kraje

• nedostatek vybavených dětských hřišť

• dobrá dostupnost vybavenosti nadmístního významu

• zvyšující se počet obyvatel v poproduktivní kategorii

• zvyšující se počet obyvatel

• 40 % obcí v rámci ORP není napojeno na ČOV • domy postavené před r. 1945 většinou nesplňují požadavky na úsporu energií • zvyšování počtu bytů neprobíhá v koordinaci se zvýšením počtu pracovních míst, což vyvolává tlaky na vyjížďku za prací

vybavení

v rámci

• zvyšující se počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva • příznivé klimatické podmínky pro bydlení • převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě, v izochroně zastávek hromadné dopravy a základního občanského vybavení • disponibilní plochy pro bydlení vymezené v ÚPD obcí

• chátrající a neobydlené domy

• intenzita bytové výstavby je nejvyšší v rámci kraje

• malá nabídka ubytovacích kapacit

• kvalitní přírodní zázemí (přírodní parky Baba, Údolí Bílého potoka, Podkomorské lesy)

• dosud nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících • síť pro pěší a cyklisty bez doprovodné infrastruktury

• stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů • dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, naučné stezky, rozhledny (Babí lom, Čebínka) • pobytová rodinná rekreace (chaty, zahrady)

VYHODNOCENÍ: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území lze zhodnotit v celkovém kontextu jako nadprůměrné. V rámci sídelní struktury je dobře dostupné centrum ORP Kuřim i nadmístní centrum Brno, funguje veřejný dopravní systém (IDS). Na druhé straně čekají území zásadní změny v oblasti dopravy v souvislosti s výstavbou rychlostní silnice R43 a to jak s pozitivními, tak i negativními dopady. Zásah do krajiny a případné narušení hodnot bude vyváženo výrazným zkvalitněním dopravní infrastruktury s napojením na nadregionální dopravní systém. V případě realizace severní varianty VRT bude dotčena část území, avšak z hlediska dopravní obsluhy nebude mít trasa VRT pro SO ORP Kuřim praktický význam. Dosažená vybavenost sídel veřejnou infrastrukturou odpovídá počtu obyvatel, velikosti, významu a umístění jednotlivých obcí v rámci SO ORP. Veřejné občanské vybavení je v rámci Jihomoravského kraje nadprůměrné, dobrá je dostupnost vybavenosti nadmístního významu. Chybí zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany, zejména v menších sídlech. Z hlediska technického vybavení lze konstatovat že vodovodní síť je stabilizovaná, plynofikováno je 80 % obcí, 60 % obcí v rámci ORP je napojeno na ČOV. Pozitivním jevem je dlouhodobý nárůst počtu obyvatel, zároveň se ale projevuje celorepublikový trend stárnutí populace. Průměrný věk je ve správním obvodě nižší než krajský průměr, zvyšuje se počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Počet domů a bytů v rámci SO ORP má stoupající tendenci, intenzita bytové výstavby za období 1997 - 2003 je nejvyšší v rámci celého kraje. Rychlý nárůst počtu bytů ovšem neprobíhá v koordinaci se zvýšením počtu pracovních míst a vyvolává tlaky na vyjížďku za prací. Pro rekreaci a odpočinek obyvatel i návštěvníků má velký význam kvalitní přírodní zázemí a stabilizované a fungující plochy rekreačních a sportovních areálů. V území jsou dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku, chybí ale doprovodná infrastruktura a ubytovací kapacity.

52

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

B)2.1.3. HOSPODÁŘSTVÍ Nedostatky • vysoká vyjížďka za prací • nedostatečná kapacita silnice I/34 • nedostatečný rozvoj cestovního ruchu, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci • chátrající areály výroby – brownfields

Pozitiva • potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - výroby, občanského vybavení zakotvené v ÚPD obcí • napojení na (železnice)

dopravní

infrastrukturu

• fungující veřejný dopravní systém (IDS) • míra nezaměstnanosti je pod celokrajským průměrem

VYHODNOCENÍ: Zjištěné podmínky pro hospodářský rozvoj jsou v porovnání s celým krajem na dobré úrovni. Území je dobře napojeno na železnici, problémem je nedostatečná kapacita silnice I/34. Sídla v rámci SO ORP mají stávající i potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí zakotvené v ÚPD. Míra nezaměstnanosti je pod celokrajským průměrem, vysoká vyjížďka za prací je kompenzována dobře fungujícím veřejným dopravním systémem (IDS). Rezervy jsou v nedostatečném využití potenciálu cestovního ruchu a ve využití chátrajících areálů výroby – brownfields. SHRNUTÍ: Vzájemná dynamická vyváženost územních podmínek ve vztahu pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a sociální soudržnost vykazuje v udržitelném rozvoji SO ORP Kuřim tyto hlavní nedostatky: životní prostředí o

negativní vlivy na prostředí (hluk, vibrace, exhalace) z tranzitní dopravy (silnice I/43) procházející zastavěným územím

sociální soudržnost o

problém vymezení tras R43, VRT

o

chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod

o

zvyšující se počet obyvatel v poproduktivní kategorii, chybějící zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

hospodářský rozvoj o

nedostatečně vyvinutý potenciál cestovního ruchu

o

chátrající areály výroby – brownfields

Řešením těchto nedostatků se podaří v přijatelné míře udržet kvality hodnot území.

53

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

B)2.2. Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí SO ORP Kuřim podle pilířů udržitelného rozvoje území Zařazení jednotlivých obcí do kategorií dosaženého stupně rozvoje bylo provedeno na základě kombinace přístupu – vyhodnocení jednotlivých obcí dle zvolených indikátorů a následná korekce a konečné zařazení dle dalších dostupných kritérií. Tato kombinovaná metoda hodnocení využívá možnosti posouzení každé obce dle stejných indikátorů a tím nastavení jisté stejné srovnávací linie. Následné individuální empirické vyhodnocení pak zohlední další skutečnosti, které je velmi obtížné nebo nemožné, posoudit formou kategorizace dosažených hodnot. Při prvním stupni hodnocení byly například zvoleny následující indikátory: indikátor

význam a zařazení

Míra registrované nezaměstnanosti Podnikatelská aktivita

míra registrované nezaměstnanosti v obci k 31.12.2009 v %. Hodnoceno v rámci hospodářského pilíře. index vyjadřuje počet ekonomických subjektů (ES)v obci na 1000 obyvatel. Hodnoceno v rámci hospodářského pilíře. index vyjadřuje tzv. motor ekonomiky – do součtu jsou zahrnuty pouze aktivní ekonomické subjekty od 6 do 250 zaměstnanců (dle významu pro ekonomiku se jedná o nejaktivnější a nejprogresivnější podniky) – tento počet je vztažen na celkový počet ES a 1000 obyvatel. Hodnoceno v rámci hospodářského pilíře. index přirozeného přírůstku vyjadřuje podíl obyvatel v celkovém ročním součtu (2009) přibylo nebo ubylo na 100 obyvatel v obci. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. počet dokončených bytů v r 2009 přepočtených na 100 obyvatel. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. index přirozeného přírůstku vyjadřuje zda se do obce lidé v celkovém ročním součtu (2009) přistěhovali nebo vystěhovali. Vztaženo 100 obyvatel v obci. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. index vyjadřuje kolik obyvatel ve věku 65 a více (poproduktivním) připadá na 100 obyvatel ve věku předproduktivním (0-14) v dané obci. Hodnoceno v rámci sociálního pilíře. kolik % ZPF je zorněno. Hodnoceno v rámci enviromentálního pilíře. kolik % PUPFL je na území obce. Hodnoceno v rámci enviromentálního pilíře. koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr mezi ekologicky stabilními a nestabilními plochami na území obce. Hodnoceno v rámci enviromentálního pilíře.

Index - „Motoru“ podnikatelské aktivity

Index přirozeného přírůstku Index dokončených bytů Index salda migrace

Index stáří

zornění lesnatost KES

Na základě dosažených hodnot byly obce vyhodnoceny dle nastavených kritérií a zařazeny do jedné z osmi kategorií, dle požadovaného zařazení dle Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V druhém stupni bylo provedeno vyhodnocení a posouzení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území. Do hodnocení byly zahrnuty mimo jiné zjištěné informace dle provedené SWOT analýzy, údaje zjištěné v rámci provedených průzkumů. Konečné vyhodnocení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území je uvedeno v následujíc tabulce:

54

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

OBEC

ICOB

ZHS

kategorie

vyjádření v kartogramu – nevyhovující pilíř

Čebín

582913

-++

2c

Z

Česká

582921

-++

2c

Z

Hvozdec

583090

++-

2a

S

Chudčice

583111

--+

3c

ZH

Jinačovice

583171

+-+

2b

H

Kuřim

583251

-++

2c

Z

Lelekovice

583286

+++

1

Moravské Knínice

583430

++-

2a

S

Rozdrojovice

583791

-++

2c

Z


584100

+++

1

55

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

56

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

Zdůvodnění kategorizace Čebín – obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem enviromentálním. Obec s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Přestože má, v porovnání se srovnatelnými obcemi v rámci ORP, poměrně kvalitní přírodní zázemí (severní a jihovýchodní okraj katastru, kde navazují lesní komplexy), převážnou část území zahrnuje zemědělská krajina s intenzivním hospodařením. Obec je navíc je zatížena negativními vlivy z dopravy. Hospodářská aktivita je v rámci ORP průměrná, míra registrované nezaměstnanosti je mírně pod průměrem ČR. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, spolková činnost obce je bohatá a různorodá, občanské vybavení je vyhovující. Přirozený přírůstek obyvatel je jeden z nejvyšších v rámci ORP, index stáří je příznivý. Obec má schválený územní plán.

Česká – obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem enviromentálním. Obec s nejnižším koeficientem ekologické stability v rámci ORP, převážnou část území zahrnuje zemědělská krajina s intenzivním hospodařením, celá východní část území je zatížena negativními vlivy z dopravy. Hospodářská aktivita je nadprůměrná (druhá nejvyšší v rámci ORP), míra registrované nezaměstnanosti je mírně pod průměrem ČR. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, společenská aktivita je na dobré úrovni, občanské vybavení odpovídající. Mírný přirozený přírůstek a nepříznivý index stáří je vyvažován druhým nejvyšším indexem salda migrace v rámci ORP. Index dokončených bytů je dokonce nejvyšší ze všech obcí ORP. Obec má schválený územní plán.

Hvozdec – obec zařazena do kategorie 2a s vyhovujícím enviromentálním a hospodářským pilířem, nevyhovujícím pilířem sociální soudržnosti. Obec s průměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP. Kvalitní přírodní zázemí se nachází na západním okraji, kde navazují lesní komplexy Přírodního parku Údolí Bílého potoka. Dynamika ekonomických subjektů v obci je v rámci ORP třetí nejvyšší, míra registrované nezaměstnanosti je pod průměrem ČR. Pilíř sociální soudržnosti je, vzhledem k věkové skladbě obyvatel a indexu přirozeného přírůstku obyvatel, hodnocen záporně. Oba ukazatele vykazují v rámci celého ORP nejméně příznivé hodnoty. Obec má schválený územní plán.

Chudčice – obec zařazena do kategorie 3c s vyhovujícím pilířem sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem enviromentálním a hospodářským. Obec s druhým nejnižším koeficientem ekologické stability v rámci ORP, převážnou část území zahrnuje zemědělská krajina s intenzivním hospodařením. Hospodářská aktivita je v rámci ORP podprůměrná, míra registrované nezaměstnanosti nejvyšší ze všech obcí ORP. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, společenská aktivita je na dobré úrovni, občanské vybavení odpovídající. Index přirozeného přírůstku je nejvyšší v rámci ORP, index stáří je příznivý. Obec má schválený územní plán.

Jinačovice – obec zařazena do kategorie 2b s vyhovujícím pilířem sociální soudržnosti a enviromentálním, nevyhovujícím pilířem hospodářským. Obec s nadprůměrným (druhým nejvyšším) koeficientem ekologické stability v rámci ORP. Západní část katastru navazuje na lesní komplexy Přírodního parku Podkomorské lesy, východní okraj zasahuje do Přírodního parku Baba. Hospodářství se orientuje především na zemědělskou činnost. Dynamika ekonomických subjektů v obci je v rámci ORP podprůměrná, míra registrované nezaměstnanosti je nad průměrem ČR a druhá nejvyšší v rámci ORP. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, společenská aktivita je na dobré úrovni, obec má odpovídající občanské vybavení. Záporný index přírůstku obyvatel je vyvažován příznivým indexem stáří a poměrně vysokým indexem salda migrace. Obec má schválený územní plán.

57

ÚAP SO ORP Kuřim

část B

Kuřim – obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem enviromentálním. Obec s nízkým koeficientem ekologické stability. Velkou část území zahrnuje intenzivně využívaná zemědělská krajina, celá východní část území je zatížena negativními vlivy z dopravy. Hospodářskou aktivitu lze hodnotit jako nadprůměrnou. Dynamika ekonomických subjektů je nejvyšší v rámci ORP, míra registrované nezaměstnanosti je nízká. Obec má velmi dobrou dopravní dostupnost a fungující průmyslovou zónu na severovýchodním okraji města. Vybavení veřejnou infrastrukturou je nadprůměrné. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, index stáří je nejnižší ze všech obcí ORP, index přirozeného přírůstku obyvatel vykazuje, v rámci ORP, nadprůměrné hodnoty. Obec má schválený územní plán.

Lelekovice – obec zařazena do kategorie 1 s vyhovujícím enviromentálním, hospodářským a sociálním pilířem. Obec s nejvyšším koeficientem ekologické stability v rámci ORP, obklopena lesními komplexy, včetně přírodní rezervace Babí lom v severní části území. Hospodářská aktivita obyvatel je v rámci ORP lehce nadprůměrná, míra registrované nezaměstnanosti je silně pod průměrem ČR. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, v obci je vysoká společenská aktivita, občanské vybavení je na nadprůměrné úrovni. Přirozený přírůstek obyvatel i index stáří nabývá příznivých hodnot. Obec má schválený územní plán.

Moravské Knínice – obec zařazena do kategorie 2a s vyhovujícím enviromentálním a hospodářským pilířem, nevyhovujícím pilířem sociální soudržnosti. Obec má v porovnání s ostatními obcemi ORP nadprůměrný koeficient ekologické stability. Kvalitní přírodní zázemí se nachází zejména na západním a jižním okraji, kde navazují lesní komplexy. Dynamika ekonomických subjektů v obci je v rámci ORP lehce podprůměrná, míra registrované nezaměstnanosti je ovšem suverénně nejnižší ze všech obcí ORP. Pilíř sociální soudržnosti je hodnocen záporně. Index přirozeného přírůstku obyvatel a index stáří vykazují v porovnání s ostatními obcemi velmi nepříznivé hodnoty. Vybavení veřejnou infrastrukturou je vyhovující, index dokončených bytů je třetí nejvyšší v rámci ORP. Obec má schválený územní plán.

Rozdrojovice – obec zařazena do kategorie 2c s vyhovujícím pilířem hospodářským a sociální soudržnosti a nevyhovujícím pilířem enviromentálním. Obec s velmi nízkým koeficientem ekologické stability v rámci ORP, převážnou část území zahrnuje zemědělská krajina s intenzivním hospodařením. Hospodářská aktivita je v rámci ORP průměrná, míra registrované nezaměstnanosti odpovídá průměru ČR. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, společenská aktivita je na dobré úrovni, občanské vybavení odpovídající. Index přirozeného přírůstku, index stáří a index salda migrace nabývají v rámci ORP nadprůměrných hodnot. Obec má schválený územní plán.

Veverská Bítýška – obec zařazena do kategorie 1 s vyhovujícím enviromentálním, hospodářským a sociálním pilířem. Obec s nadprůměrným koeficientem ekologické stability v rámci ORP. Kvalitní přírodní zázemí se nachází na západním okraji, kde navazují lesní komplexy a Přírodní park Údolí Bílého potoka. Přestože dynamika ekonomických subjektů v obci je v rámci ORP nízká, hospodářská aktivita obyvatel je nadprůměrná. Na území obce fungují prosperující podniky s čímž souvisí nízká míra registrované nezaměstnanosti, která je silně pod průměrem ČR. Sociální soudržnost je hodnocena kladně, o vysokou společenskou aktivitu se stará řada spolků, občanské vybavení je nadprůměrné. Přirozený přírůstek obyvatel a index stáří je příznivý. Obec má schválený územní plán.

58

ÚAP SO ORP Kuřim

C)

část C

OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

C)1. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V RÁMCI ÚPD, VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZA JEDNOTLIVÉ OBCE Čebín •

plochy pro bydlení řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu

•

v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení

•

vymezením smíšeného využití umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště

•

případnou koncepci rozvoje ploch pro výrobu a skladování řešit s ohledem na možnou budoucí trasu R43

•

řešit vymezení koridoru pro vedení trasy R43 (var. „Bystrcká“, var. „Boskovická“) a souvisejících staveb

•

řešit vymezení koridoru pro přeložku silnice II/385 (obchvat Čebína)

•

ve vazbě na místa s koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity…) řešit plochy pro odstavení vozidel

•

vymezit koridor pro optimalizaci konvenční železniční tratě č. 250

•

řešit vymezení koridoru pro západní větev VOV s propojením stávajícího vodovodního systému obce

•

řešit vymezení koridoru pro VVTL plynovod DN 700 PN 63 Kralice nad Oslavou – Bezměrov

•

podporovat v maximální míře alternativní zdroje (tepelná čerpadla, solární systémy…)

•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury ve vazbě na lesní komplex Čebínky

•

vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, občerstvení…)

•

minimalizovat negativní vlivy vyplývající z provozu dopravní infrastruktury, zejména tranzitní dopravy

•

v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a zemědělských areálů

•

nové rozvojové plochy (chráněný venkovní prostor) neumisťovat v územích negativních vlivů na životní prostředí (hluku, znečištění ovzduší), u stávající zástavby nacházející se ve vazbě na negativních vlivů hluku řešit protihluková opatření

•

vyhodnotit potřebu ploch nutných k zajištění fungujícího odpadového hospodářství (skládkovací kapacity, kapacity pro sběr, třídění a recyklaci odpadů…)

•

rozvojové plochy pro výrobu umisťovat přednostně ke kapacitním komunikacím a železnici

•

řešit sanace starých ekologických zátěží

•

identifikovat pozemky s rizikovým sklonem a navrhnout protierozní opatření, řešit ochranu lokálních údolnic před soustředěným odtokem

•

řešit opatření na eliminaci extravilánových vod v ÚPD navržením např. záchytných příkopů po obvodu zastavěných částí sídel, poldrů,…

•

zvýšit podíl vodních ploch v krajině

•

umožnit návrat ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, soliterní stromy, mokřady. zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků,....)

•

posílit zastoupení krajinných prvků v území

•

vytvářet podmínky pro realizaci ÚSES, rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině

•

řešit problém koordinace vymezení ÚSES v ÚPD

59

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

Česká •

zamezit stárnutí obyvatelstva vytvořením územních podmínek pro rozvoj kvalitního bydlení, veřejné vybavenosti a zlepšení životního prostředí

•

v ÚPD upřednostňovat smíšené využití ploch umožňující integraci občanského vybavení, vytvořit kvalitní zázemí pro zvyšující se počet seniorů

•


•


•

řešit vymezení koridoru pro přestavbu silnice I/43 Česká – Kuřim

•

řešit vymezení koridoru pro propojení trasy R43 a silnice I/43 (alternativa severního obchvatu Kuřimi – silnice II/385)

•


•

ve vazbě na místa s koncentrací obyvatel a návštěvníků řešit plochy pro odstavení vozidel

•


•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury

•

vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení…)

•

minimalizovat negativní vlivy vyplývající z provozu dopravní infrastruktury

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


Hvozdec •

zamezit klesajícímu přírůstku a stárnutí obyvatelstva vytvořením územních podmínek pro rozvoj pracovních příležitostí a veřejné vybavenosti

•


•


•


60

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•


•

řešit využití chátrajícího areálu (brownfields) na severním okraji obce

•

řešit vymezení koridoru pro vedení trasy R43 (var. „Boskovická“) a souvisejících staveb

•


•

řešit odvedení a čištění odpadních vod

•

řešit vymezení koridoru pro nadzemní vedení vvn Čebín – Přibyslavice – hranice kraje (– Mírovka), zdvojení vedení 400kV

•


•


•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury ve vazbě na Přírodní park Údolí Bílého potoka, příp. na Přírodní park Podkomorské lesy

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


Chudčice •

vytvořit územní podmínky pro rozvoj pracovních příležitostí a zlepšení životního prostředí

•


•


•

v ÚPD posílit hospodářský pilíř vymezením ploch se smíšeným využitím umožňujícím podnikání na pozemcích vlastníků, umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště

•


•


61

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•


•


•


•


•


•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury ve vazbě na Brněnskou přehradu, příp. na Přírodní park Podkomorské lesy

•


•

v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo zemědělského areálu

•


•


•

zohlednit vyhlášené záplavové území, respektovat aktivní zónu záplavového území (nevyhlášenou), řešit ochranu území před povodněmi

•


•


•


•


•


•


Jinačovice •

vytvořením územních podmínek pro rozvoj kvalitního bydlení a pracovních příležitostí podpořit přírůstek obyvatel

•


•


•

v ÚPD posílit hospodářský pilíř vymezením ploch se smíšeným využitím umožňujícím podnikání na pozemcích vlastníků, umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště

•


•

řešit vymezení koridoru pro vedení trasy R43 (var. „Bystrcká“) a souvisejících staveb

•

doplnit chybějící cyklotrasy a pěší trasy severně od obce

•


•


•


62

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury s vazbou na lesní komplexy Přírodních parků Podkomorské lesy a Baba

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


Kuřim •


•


•

umožnit návaznost vzdělávacího systému na poptávku zaměstnavatelů

•


•

vytipovat areály brownfields (chátrající areály) a řešit jejich budoucí využití

•


•

vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) a budování doprovodné infrastruktury (odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, občerstvení…)

•


•


•

řešit propojení trasy R43 a silnice I/43 vymezením koridorů pro přestavbu silnice II/385 (severní obchvat Kuřimi + alternativa severního obchvatu)

•


•


•


•


•


63

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•


•


•


•


•

zohlednit vyhlášené záplavové území, respektovat aktivní zónu záplavového území /nevyhlášenou), řešit ochranu území před povodněmi

•


•


•


•


•


•


Lelekovice •


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•

v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních areálů

•


•


•


•


64

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•


•


•


•


Moravské Knínice •

zamezit klesajícímu přírůstku a stárnutí obyvatelstva vytvořením územních podmínek pro rozvoj kvalitního bydlení, veřejné vybavenosti a pracovních příležitostí

•


•


•


•


•

řešit vymezení koridoru pro vedení trasy R43 (var. „Bystrcká“, var. „Boskovická“) a souvisejících staveb

•

řešit vymezení koridoru pro propojení trasy R43 a silnice I/43 (alternativa severního obchvatu Kuřimi – silnice II/385)

•

doplnit chybějící dopravní propojení, cyklotrasy a pěší trasy na jihovýchodním a východním okraji obce

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•

řešit záměr na umístění poldru východně od obce

•

řešit revitalizaci vodního toku západně od obce

•


65

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•


•

umožnit návrat ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, soliterní stromy, mokřady, zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků,....)

•


•


Rozdrojovice •


•


•


•


•


•


•


•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury s vazbou na lesní komplexy Přírodních parků Podkomorské lesy a Baba a Brněnskou přehradu

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


Veverská Bítýška •


•


•

vymezením smíšeného využití umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště 66

ÚAP SO ORP Kuřim

část C

•


•

řešit využití chátrajícího areálu (brownfields) jižně od obce

•


•

doplnit chybějící dopravní propojení, cyklotrasy a pěší trasy na jihovýchodním okraji

•

ve vazbě na místa s koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity…) řešit plochy pro odstavení vozidel

•


•


•


•


•

vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury ve vazbě na Přírodní park Údolí Bílého potoka a Brněnskou přehradu, příp. na Přírodní park Podkomorské lesy

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


67

ÚAP SO ORP Kuřim

C)2.

část C

PROBLÉMY OSTATNÍ

Jedná se o problémy definované zástupci obcí a problémy vyplývající z dalších zjištěných informací o řešeném území. V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 4 Problémový výkres.

C)2.1. Urbanistické závady, riziko narušení hodnot území •

negativní dominanty

•

sídelní bariéra

•

chátrající areály

C)2.2. Dopravní závady •

problém vymezení trasy R43 Boskovickou brázdou

•

problém propojení R43 a silnice I/43

•

chybějící dopravní propojení

•

chybějící pěší propojení, cyklotrasy, účelové komunikace

C)2.3. Hygienické závady •

riziko emisí a hluku z dopravy

•

problém odvádění a čištění odpadních vod

•

rekonstrukce čistírny odpadních vod

•

rušivé provozy

•

stará ekologická zátěž

C)2.4. Střety zájmů •

problém vymezení a nesoulad trasy R43 v ÚPD obcí a záměrů Jm kraje

•

problém vymezení a nesoulad trasy přeložky silnice II/385 v ÚPD obce Čebín a záměru Jm kraje

C)2.5. Ohrožení území •

záplavové území Q100

•

aktivní zóna záplavového území - nevyhlášená

•

riziko lokálních záplav

•

riziko vodní eroze zemědělské půdy

68

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP KUŘIM

Recommend Documents