ÚTERÝ 11. BŘEZNA 2008

11-03-2008

Debates of the European Parliament

CS

ÚTERÝ 11. BŘEZNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING předseda

1. Zahájení ročního zasedání Předseda. − Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu 2008–2009 za zahájené.

2. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:00.)

3. Prohlášení předsedajícího Předsedající. − Dnes si připomínáme čtvrtý evropský den obětí terorismu. Je to den, který si musíme uchovat v paměti, abychom vzpomněli na všechny ty, kteří se stali nevinnými oběťmi terorismu. Teroristické útoky v Madridu 11. března 2004 – před čtyřmi roky – a v Londýně 7. července 2005 si vyžádaly množství obětí a mnoho rodin hluboce zasáhla krutost terorismu. Minulý pátek teroristická organizace ETA znovu vraždila. Isaías Carrasco, bývalý socialistický člen rady, byl zavražděn, když odcházel z domu v Mondragónu. Rád bych vyjádřil naši nejhlubší soustrast celé jeho rodině. Jako předseda Evropského parlamentu, stejně tak i svým jménem bych vás rád znovu ujistil, že oběti terorismu – kdekoli na světě – nám nikdy nevymizí z paměti. Dnes si připomínáme Isaíase Carrasca a všechny oběti terorismu, abychom ujistili oběti šílenství teroristických útoků o naší úctě a soucitu. Jsou a navždy zůstanou v našich srdcích a v naší práci. Soucit a solidarita se všemi rodinami obětí jsou povinností nás všech. Evropský parlament se aktivně zapojuje do boje proti terorismu a podporuje oběti teroristických útoků. Nemohu dostatečně často opakovat, že pro terorismus neexistuje žádné ospravedlnění. Proto musíme zvolit jednotný přístup v tomto boji na základě právního pořádku a s celou silou práva. Dámy a pánové, povstaňte, prosím, ze svých sedadel a věnujte minutu ticha památce obětí terorismu. (Parlament vstal a držel minutu ticha.)

4. Následný postup na základě usnesení Parlamentu: viz zápis 5. Předložení dokumentů: viz zápis 6. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis 7. Výroční politická strategie na rok 2009 (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je předložení politické strategie na rok 2009 Komise. José Manuel Barroso, předseda Komise. − Pane předsedající, jsem velmi rád, že mohu předložit politickou strategii Komise na rok 2009, kterou se ustanovují hlavní politické priority plánované Komisí pro příští rok. Jak víte, cílem politické strategie na rok 2009 je podnítit dialog s ostatními institucemi, především s Evropským parlamentem, o tom, jaké by měly být priority v budoucím roce. Tento dialog je nezbytný k zajištění řádné přípravy pracovního programu Komise na rok 2009. Rok 2009 bude výjimečný, bude to přechodný rok s velkým významem, a jsem si jistý, že bude poznamenaný pravděpodobným vstupem v platnost nové Evropské smlouvy, Lisabonské smlouvy. Rok 2009 bude i

1

2

CS


symbolicky velmi důležitý, neboť budeme mít příležitost oslavit dvacet let od pochodu svobody po pádu Berlínské zdi, což je to velmi důležitá příležitost připomenout si svobodu a znovusjednocení Evropy. Bude to zároveň rok voleb nového Evropského parlamentu a nové Komise, a tak to, co vykonáme během prvních šesti měsíců roku 2009, určí náladu pro evropské volby. Bezproblémové uplatňování Lisabonské smlouvy zajistí, že bude Evropská unie schopna čelit výzvám budoucnosti. Doufám a očekávám, že budeme svědky dokončovacích úprav nejnáročnějšího systému na světě v boji s klimatickými změnami a podporou energetické bezpečnosti. Je mimořádně důležité, abychom to udělali nejpozději v prvním pololetí roku 2009 tak, aby byla Evropská unie připravena rozhodujícím způsobem přispět k světovým zasedáním na konferenci v Kodani koncem příštího roku. Ale nejdřív krátce o roce 2008. Za předpokladu institucionálních změn, které mají nastat, a zejména konce legislativního období, vyvinula Komise veškeré úsilí, aby zajistila, že nové legislativní návrhy zahrnuté v pracovním programu na rok 2008 byly naplánované k přijetí Kolegiem do konce roku 2008. V pracovním programu je naplánovaných třicet pět legislativních iniciativ. Budeme usilovně pracovat a snažit se minimalizovat ty, které by mohly přijít v posledních měsících roku, jako například rámcová směrnice o smluvních právech spotřebitelů, přezkoumání směrnice o zdaňování energie a směrnice o podmínkách vstupu a pobytu sezonních pracovníků a stážistů. Také vyvineme maximální úsilí, abychom zajistili předložení takovýchto návrhů v souladu s plánovaným harmonogramem s cílem dodržet ho. Doufám, že Parlament bude schopen poskytnout své stanovisko po prvním čtení ke všem návrhům vyplývajícím z pracovního programu Komise do konce tohoto volebního období. Rád bych zdůraznil, že pokud jde o Komisi, jsme naprosto schopni vypracovat všechny strategické iniciativy, které jsme oznámili, a tedy zopakovat náš rekordní výkon míry realizace v objemu 96 %, kterého jsme dosáhli v roce 2007. Je to nejvyšší míra realizace v historii práce Komise. Pokud jde o rok 2009, Komise se bude držet svých ambicí zabezpečit Evropě výsledky přinášející konkrétní výhody jejím obyvatelům. Zaměříme se na dokončení toho, co vzniklo na počátku našeho mandátu, a vyvineme maximální úsilí, abychom dosáhli strategických cílů stanovených v roce 2005 a abychom řešili nadcházející výzvy. To bude samozřejmě vyžadovat úzkou spolupráci Parlamentu a Komise. Vstup reformní smlouvy v platnost bude také vyžadovat, aby Komise předložila mnoho návrhů, aby uplatnila svá ustanovení, a tak tu zdůrazním ty návrhy, kterými se bude podporovat větší demokracie pro obyvatele Evropy, jejich účast, jako například v případě občanské iniciativy. Těšíme se na rozpravy s Parlamentem v nadcházejících týdnech a měsících o tom, jak můžeme s těmito návrhy nejlépe postupovat během prvních několika měsíců následujícího roku. Hlavní politické priority, které Komise oznamuje pro příští rok, se opírají o pět pilířů. Za prvé, podpora trvale udržitelného růstu a zaměstnanosti bude jádrem naší agendy a obnovené Lisabonské strategie. Stejným způsobem budeme podporovat realizaci inovační strategie, prohloubení Evropského výzkumného prostoru a následné činnosti k průzkumu jednotného trhu. V této souvislosti se těším na přijetí Evropského technologického institutu v druhém čtení – jedné z našich hlavních činností –, které se uskuteční dnes později, a rád bych pogratuloval tomuto Parlamentu k výborné práci, kterou odvedl během uzrávání tohoto projektu. Hlavní snahy budou směřovat k podpoře přechodu na hospodářství s nízkými emisemi a účinným využíváním zdrojů. Schůzka v Kodani bude hlavním setkáním s cílem dosáhnout dohody o globální změně klimatu v období po roce 2012. Evropa si musí řádně připravit půdu a udržet si svou úlohu průkopníka v oblasti změny klimatu. Bude třeba podpořit práci na tom, jak pomoci s přizpůsobením se vlivu změny klimatu. V éře globalizace bychom se měli snažit uskutečňovat společnou imigrační politiku. Práce v této oblasti se bude zaměřovat na komunikaci o imigraci, která se má předložit v červenci 2008. Podobně budeme věnovat pozornost plnění politik přímého zájmu obyvatel prostřednictvím společného prostoru spravedlnosti, vytvářením evropské odpovědi na chemické, biologické a radiologické hrozby, strategii zdravotní péče Evropské unie a prostřednictvím přísnějšího uplatňování pravidel bezpečnosti potravin a výrobků. Zrevidovaná a zmodernizovaná sociální agenda bude též vést naše činnosti v komplexním přístupu s cílem umožnit Evropanům, aby odhalili svůj potenciál a výhody globalizace, a bude se týkat mobility, integrace, vzdělávání a nediskriminace. Klíčovými koncepcemi této sociální agendy bude přístup, příležitosti a solidarita. Nakonec budeme podporovat náš cíl konsolidace úlohy Evropy jako globálního partnera. Jednání o rozšíření budou pokračovat a bude se dále rozvíjet proces asociace a stabilizace Balkánu. Uskutečníme sousedskou

11-03-2008

11-03-2008

CS


politiku a nastolíme operativní partnerství s africkými zeměmi v rámci společné strategie Evropské unie a Afriky. Vstup Lisabonské smlouvy v platnost výrazně pozdvihne vnější profil Unie. S cílem přetavit tento nový rámec do vlastní činnosti bude hlavním úkolem Komise pomoci ustanovit Evropský útvar pro vnější činnost – to všechno na rok 2009, pokud se dodrží všechny harmonogramy tak, jak doufáme. Rok 2009 bude důležitým rokem, i co se týká přípravy půdy na budoucí financování politik Unie. Výsledky konzultace, která právě probíhá o přezkoumání rozpočtu, nám pomůže připravit půdu pro další víceletý finanční rámec, který by měla Komise navrhnout na dalším zasedání. Tak jako v uplynulých letech, také v roční politické strategii se navrhují komunikační priority na rok 2009. Vzhledem k evropským volbám se bude Komise snažit maximalizovat svou práci v partnerské spolupráci s ostatními institucemi a pomoci rozproudit živou diskusi o evropských politikách. Výroční politická strategie je pouze začátkem procesu vedoucího k přijetí právních předpisů Komise a pracovního programu v říjnu. Komise se těší na pravidelný dialog s Parlamentem o prioritách, na které se má v roce 2009 soustředit. Vím, že Parlament chce přijmout plenární usnesení o právních předpisech Komise a pracovním programu v září několik týdnů předtím, než přijmeme pracovní program na rok 2009. Toto plenární rozhodnutí bude vyplývat ze souhrnné zprávy odrážející výsledky našeho pravidelného dialogu. Mělo by nám přinést plně odůvodněné politicky podložené indikace oblastí, ve kterých Parlament zastává takový názor, že by na ně Komise měla zaměřit své úsilí a politiky v roce 2009, a to ve vhodném čase na návrh pracovního programu, a zároveň se zaměřit na evropskou přidanou hodnotu a s plným respektem zásad subsidiarity a proporcionality. Proto je dnes mé poselství pro vás takové, že se velmi těším na možnost spolupráce s vámi na tomto velmi důležitém programu na rok 2009. Pracujme společně s cílem vytvořit prostor pro činnost v roce 2009 tak, aby Evropa nadále dosahovala konkrétní výsledky ve prospěch našich občanů. (Potlesk) Hartmut Nassauer, jménem skupiny PPE-DE – (DE) Pane předsedající, pane předsedo Komise, dámy a pánové, Komise vytváří svůj legislativní program na rok 2009 ze svých strategických priorit prosperity, solidarity, svobody, bezpečnosti a silnější Evropy ve světě patřičným způsobem s naší podporou, a to v důsledku svých priorit na rok 2009 týkajících se trvale udržitelného růstu, zaměstnanosti v období globalizace a zdrojů účinného hospodářského prostoru s nízkými emisemi CO2. Toto jsou společní jmenovatelé legislativní práce v roce 2009 a rád bych vás ujistil, pane předsedo Komise, o vyjádření podpory skupině Evropské lidové strany (křesťanští demokraté) a Evropských demokratů. Kdybych zde měl nyní učinit nějaké další poznámky kritického charakteru, tyto by byly nesprávně pochopeny v překladu. Především bych vás chtěl podpořit. V čem? Za prvé, příští rok je rokem nové smlouvy. Za druhé, je to volební rok, ve kterém k nám promluví občané. Ve svém úvodu říkáte, o čem je nová smlouva: kdyby národní procesy ratifikace skončily, Lisabonská smlouva by mohla nabýt účinnosti už v roce 2009. Předsedo Komise, proč tak rezervovaně? Proč se neříká: Komise bude obhajovat tuto novou smlouvu celou svou silou a energií, že už je jejím dobrým ochráncem, stejně jak to je u existujících smluv? Vyjádřete svůj postoj otevřeně, předsedo Komise! Postavte se do čela! Druhý bod: příští rok budeme vyzývat občany, a ne každá podrobnost právní úpravy je v jejich zájmu, ale jen celkový výsledek, přijatá linie. V tomto případě je omezení byrokracie něco, co by mohlo zabezpečit schválení občanů. Ukažte proto novou kulturu subsidiarity! Neprohledávejte do konce roku právní předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů, ale vyšlete signál před volbami příštího roku. Vždyť zde máte naši podporu. (Potlesk) Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, pane Nassauere, náš předseda Komise není takový slabý. Už obstál v mnohé kritice. Věřím však, pane předsedo Komise, že náš společný cíl – když poslouchám vaše příspěvky a čtu vaše rozhovory – spočívá v tom, že v roce 2009 bychom měli také pokračovat v rozvíjení sociální a ekologické Evropy v globalizovaném světě. Víte, že sociální aspekty leží zvlášť blízko našich srdcí, a stejně tak víte, že jsme se mimořádně zajímali například o rozhodnutí Evropského soudního dvoru v souvislosti s případem Laval. Doufáme, že my v Parlamentu a vy v Komisi na tom můžeme společně pracovat tak, aby občané necítili, že sociální úspěchy,

3

4

CS


jichž jsme s určitými těžkostmi dosáhli, se znovu nedokončí kvůli falešné kvantitativní hospodářské soutěži. Při kvalitativní hospodářské soutěži stojíme v rámci Evropy, hospodářské soutěži, kterou samozřejmě musí Evropa podporovat, přičemž je třeba vzít v úvahu environmentální obavy. Sociální prvek je však pro nás, stejně jako pro sociální demokraty, nejdůležitější. Pokud jde o předmět životního prostředí, děkuji Komisi za její návrhy, které jsou velmi pokrokové. Stejně jako vy, také my deklarujeme víru v trvale udržitelný rozvoj tohoto kontinentu. Trvalá udržitelnost se pro nás rovněž vztahuje na Evropu jako průmyslovou základnu – takovou, která se musí přizpůsobit a přijmout ekologické cíle a v níž musí existovat povinnosti a stimuly. Společně musíme pracovat na zabezpečení toho, aby v budoucnosti měl průmysl a hospodářství hlavní úlohu v oblasti výroby na tomto kontinentu, v zájmu pracovních míst, neboť ekologické cíle jsou zcela kompatibilní s Evropou jako průmyslovou základnou. Je to také úkol, který musíme vykonávat společně. Tuto úlohu můžeme vykonávat jen tehdy, pokud přesvědčíme také ostatní partnery – Spojené státy, Čínu a Indii –, aby přijali stejné ekologické cíle. Kromě toho, můžeme ji vykonávat jedině tehdy, když se spojíme i s našimi sousedy, když s nimi vytvoříme společnou politiku. Víte, že nejsme úplně spokojení s mnohými strategiemi, které vznikají. Například pokud jde o Balkán, nedávno jsme navrhli, že vedle lisabonského procesu by měl být takzvaný lublaňský proces se slovinským předsednictvím na podporu hospodářského a sociálního rozvoje tohoto regionu, neboť současné nenávistné konflikty se mohou vyřešit, jen když bude na Balkáně existovat zdravý hospodářský a sociální rozvoj. Pokud jde o Středomořskou unii – o které teď každý mluví, dokonce i ministři zahraničních věcí –, přejeme si jasné stanovisko Komise. Už jste to naznačoval, pane předseda Komise, ale musíte to neustále objasňovat, že nebudeme uvažovat o žádné unii, která nezahrnuje celou Evropskou unii. Musí to být komunita, která nerozděluje Evropskou unii křížem, ale která zahrnuje Evropskou unii se zeměmi Středozemí. Podobně by se mělo určitě diskutovat o Černomořském regionu, a tady rovněž čekáme na iniciativu Komise, neboť to samozřejmě není věc jen našich jižních sousedů. Týká se to také našich východních sousedů. Nemůžeme krátkodobě nabízet nová členství. Není to možné. Můžeme však nabídnout rozvoj intenzivnější spolupráce s těmito zeměmi, a tak očekáváme více iniciativ Komise v tomto směru, než se dosud zahrnovalo do existujících dokumentů. Pane předsedo Komise, jak jste už uvedl, že jde také o rok voleb. Je to volební rok a doufejme, že i rok, ve kterém nabude účinnosti reformní smlouva. Neočekáváme, že Komise bude zasahovat do politických diskusí tohoto volebního roku, očekáváme však od Komise jasnou vizi toho, jak má Evropa fungovat v budoucnosti jako ekologická a sociální Evropa. Očekáváme, že Komise ukáže, že má silný hlas – a to i v rámci dialogu s našimi partnery. Jen když hovoříme se Spojenými státy, Čínou atd. rozhodným hlasem, budeme schopni prosadit zájmy našich občanů. Ve volebním roce chceme silnou Komisi s vizemi Evropy zítřka! Diana Wallis, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, myslím si, že bych měla prezentovat blahopřání své skupiny k politické strategii, kterou předložil pan předseda Barroso, když jak sám řekl, půjde o důležitý a náročný rok. Komise vypracovala strategii, která je dobrá ve svém politickém, finančním a řídicím obsahu, a vyhnula se tomu, co v mé vlasti někdy nazýváme „projevy konce funkčního období“. Samozřejmě, že je zapotřebí, abychom se v určitém rozsahu zaměřili na slabé stránky, ale po vyslechnutí pana Nassauera bych je asi spíš nazvala rozdíly v bodech důrazu než slabými stránkami, pokud to tak mohu říci. Určitě jde o záležitost překlenutí mezery v mandátu. Někdy se dívám na oblast vnitřního trhu, otázky jako evropský patent, mobilita patentů a projekt evropského práva soukromých společností, to jsou všechno záležitosti, přes které přejdeme. Předseda Barroso zřejmě uvedl jednu anebo dvě z nich, ale je třeba ujistit se, že se dostanou do dalšího mandátu, neboť jsou to všechno důležité součásti vnitřního trhu. V tomto smyslu bych zřejmě očekávala, že uvidím více z tématu, jež se objevuje v souvislosti s potřebou, kterou bych nazvala finanční jistota pro naše občany ve světě, o němž víme, že v něm momentálně vznikají finanční turbulence a v němž lidé cítí nejistotu týkající se budoucnosti – možná více o tématu v tomto směru. Je to samozřejmě také rok implementování smlouvy, a zatím co můžeme uvítat, a já také vítám, zaměření dokumentu na téma implementace – a myslím si, že myšlenka práce s členskými státy v budoucnosti s cílem zajistit implementaci zákona celoplošně mnohem koordinovanějším způsobem je výborná –, raději bych v tomto dokumentu viděla něco o tomto úseku právních předpisů, který bude pro naše obyvatele tak zásadní, iniciativu občanů, ale předseda Barroso mi vzal vítr z plachet tím, že to dnes ráno zmínil, a tak je to v pořádku.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Ale toto téma je ústřední a je zapotřebí, abychom se ujistili, že Komise předloží právní úpravu s cílem zabývat se touto otázkou. Rovněž by se možná mělo uvažovat o vztahu s vnitrostátními parlamenty. Potom, pokud jde o vnější vztahy, je možné nalézt analogii mezi vnějšími vztahy, energetikou a klimatickými změnami? Víme, že Komise o nich diskutuje. Mají vysokou prioritu, nejen někde v Arktidě, ale také na ostatních místech na Zemi. Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – (GA) Pane předsedající a místopředsedo Komise, zcela podporuji politický pracovní program Evropské komise pro následující rok. Tímto programem se snažíme rozvinout hospodářské a politické záležitosti Evropy. Tento politický pracovní program podporuje Evropu a dává prioritu zájmům lidí v Evropě. Velmi podporuji první politiku programu, podporu zaměstnanosti a rozvoje v Evropské unii. Jak se blížíme roku ratifikace Smlouvy, my, kteří podporujeme ratifikací této Smlouvy referendem v Irsku, zdůrazňujeme úhel pohledu, že se Evropa musí stát důraznější, což je rozhodující, abychom uznali, že smlouvy, které existovaly pro šest, deset anebo patnáct zemí, se už neuplatní v Evropské unii dvaceti sedmi zemí. Chceme zdůraznit především potřebu větší inovace, výzkumu a technologie pro vytvoření dynamické nové ekonomiky Evropy v 21. století. Jsem především rád, že předseda Komise a ostatní komisaři nevložili všechno do politické strategie na rok 2009. Bylo by lehké říci, že budeme pracovat na tolika věcech, ale namísto toho jsme se zaměřili na nezbytné klíčové oblasti, jako jsou klimatické změny, jak už bylo uvedeno, a na otázku Evropy jako světového partnera a světového aktéra – především pokud se podíváme na rizika a nebezpečí ve světě, jimž dnes čelíme, nejen na Středním východě, nejen na západním Balkáně, nejen v Africe, ale také v Jižní Americe, kde jsme v minulých týdnech mohli vidět, jak rychle může vzrůstat napětí. Skutečně se vyžaduje stabilizující síla, kterou Evropská unie může poskytnout na světové scéně. Nakonec tady Evropská unie musí plně podporovat požadované činnosti týkající se boje proti nelegálnímu dovozu drog, obchodování s lidmi a především proti snižování respektování lidských životů jednotlivců. Buďte si jisti, že my a má strana Fianna Fáil v Irsku budeme vést intenzivní kampaň za zajištění ratifikace smlouvy s cílem umožnit budoucí rozvoj Evropy. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, pane předsedo Komise, dámy a pánové, pokud jde o strategii na rok 2009, můžeme si vybrat jednu z dvou cest. První by byla maximální srozumitelnost a konzistentnost mezi prohlášeními a skutečnou finanční činností. Ta by byla mimořádně vhodná v roce voleb, neboť jsme slíbili, že budeme – cituji – „klást občana na první místo“. Občané mají nárok na srozumitelnost. Komise si však bohužel zvolila místo toho jinou cestu, konkrétně zůstat co nejobecnější, aby zamaskovala opozici. Už především samotný obsah je zajímavý. Musíme čekat, že Lisabonská smlouva se bude provádět. Máme rok voleb, a to je rok, kdy se i Evropa velmi rozsáhlým způsobem bude mezinárodně angažovat v oblasti ochrany klimatu. Naneštěstí po slovech následovalo příliš málo činnosti a ani toto nebylo dostatečně vyjasněno ve strategii. Když budeme tak váhaví v oblasti praktických opatření, jako jsme například v oblasti emisí z vozidel, je v sázce důvěryhodnost Evropy, což si z dlouhodobého hlediska na mezinárodní úrovni v diskusích s našimi partnery o ochraně klimatu nemůžeme dovolit. Toto je záporný příklad naší poddajnosti vůči velkým lobbistickým skupinám, jako například s realizací systému obchodování s emisemi v letecké dopravě, kde jsme též postupovali váhavě, a ne dostatečně energicky, a proto jsme s požadovanou účinností nedokázali zavést potřebná opatření ke snížení poškození klimatu zapříčiněná leteckou dopravou. Existuje také konflikt mezi náročnými cíli a aktuálním financováním výzkumu. Když hovoříme na jedné straně o nových zdrojích energie, ale na druhé straně o stálém udělování majoritního podílu zdrojů na výzkum do jaderné energie, do jaderného hospodářství, není možné tento konflikt vyřešit a ani bychom neměli očekávat žádné dlouhodobě udržitelné řešení, neboť tady nejsou žádné příležitosti k investování skutečně soustředěným způsobem. Myslím si, že této strategii skutečně chybí jasný závazek implementovat právo Společenství v členských státech. Stále je tu příliš málo mechanismů, stále se bere malý ohled na právo. V skutečnosti je opak pravdou: rozvíjíme nové plány dříve, než se realizují staré. Tady bych jednoduše odkázala zpět na akční plán energetické účinnosti.

5

6

CS


Když jsou pro nás občané tak důležití, jak správně zdůrazňujete, potom se naše pozornost v tomto Parlamentu musí zaměřovat na jejich nespokojenost, kromě jiného, stejně jako na novou příležitost k referendu. Helmuth Markov, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, pane předsedo Komise, stále máme praktický pracovní program na rok 2009, ke kterému bychom měli předkládat poznámky. Je však evidentní, že od politické strategie Komise v nadcházejícím roce nelze očekávat žádné zásadní strategické změny. Uvádí se v ní: Komise chce zlepšit svou roli v komunikace, prosadit myšlenku Evropy a zvýšit informovanost občanů o Lisabonské smlouvě. Nebylo by správným způsobem, jak zapojit obyvatele do tohoto procesu, právě referendum o reformní smlouvě? Skutečně věříte, že účast voličů se zvýší, když i nadále budete pouze tvrdit, jak úžasně funguje současná politika, a že proto musíme jednoduše pokračovat v podporování existujících koncepcí? To, co řada lidí reálně zažívá, je méně sociálního zabezpečení, stagnující úrovně mezd, vážné krácení zaměstnaneckých práv, rostoucí ceny základních služeb v místní veřejné dopravě, poskytování zdravotní péče, dodávek energií a vody, vzdělávání a péče o děti – a to vše ve stejné době, kdy zisky velkých podniků rostou, kdy těmto podnikům hrozí, že se přestěhují. Komise hovoří o významu celoživotního vzdělávání pro zaměstnanost, významu flexikurity – tak, že se často divím, kde se flexikurita skrývá, když Komise předkládá legislativní návrhy. Komise píše o potřebě posílit konkurenceschopnost a znovu tu hovoří zejména o těch, kteří jsou už beztak silní, kteří mají být osvobozeni od daní – jinými slovy, o sociální odpovědnosti. Nazýváte to administrativními zátěžemi. Pokud však chceme mít sociální, ekologické normy a normy ochrany spotřebitelů, i tyto se musí dohodnout a realizovat! Nikde ve vaší strategii nedokáži najít myšlenku, že celková koncepce lisabonské strategie, koncepce liberalizace a privatizace v mnohých případech možná jednoduše nepracuje v zájmu většiny lidí, naprosto jistě ne v odvětví veřejných služeb. Odvětví zahraniční politiky a zahraničního obchodu zdůrazňuje důležitou úlohu Evropy ve světě, pokud jde o mír, bezpečnost a stabilitu, a hovoří o prioritě multilateralismu a partnerství. Ve vašem dokumentu se uvádí, že kolo zasedání v Dauhá má nejvyšší prioritu. Neobsahuje však nic, co by naznačovalo, jak chce EU přispět k úspěchu kola zasedání o rozvoji. Namísto toho se klade důraz na známé regionální a bilaterální dohody o volném obchodu, které z tohoto důvodu těžko pokročí, protože prostě nesplňují kritéria rozvíjejících se a nových zemí. Kromě toho strategie zahraničního obchodu globální Evropy je čistě strategií na podporu zahraničního obchodu pro evropské konglomeráty, která se málo stará o regionální a trvale udržitelný, sociální a ekologický rozvoj v partnerských zemích. Neobsahuje nic o malých a středních podnicích a vy se divíte, proč státy jako Čína reagují dumpingovými opatřeními. Dokonce i když jste chtěli pokračovat v rušení z větší části nepřiměřených antidumpingových nástrojů! Komise hovoří o zlepšení schopnosti operačního řízení a řízení konfliktů v třetích zemích. Po tom, co tu právě zaznělo, bych se vás zeptal: Nemá mnohem větší smysl bojovat proti sociálním, ale i proti hospodářským příčinám krizí a konfliktů? Změňte svou strategii tak, abychom dokázali získat podporu občanů pro Evropskou unii! Godfrey Bloom, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, velmi rád chodím do této továrny na regulaci. Je to tak zábavné. Právě jsem si prohlédl nadpisy pod politickou strategií Komise a začínají „růstem a zaměstnaností“. Abych byl upřímný, tohle místo by mnohem lépe sloužilo k rozhovoru o růstu a pracovních místech, kdyby aspoň více než 1 % tohoto Parlamentu mělo vůbec nějaké zkušenosti v obchodě. Jsem podnikatel a rozumím růstu a rozumím pracovním místům. Bohužel čím více regulujete, čím více vydáváte zákony, tím méně je pravděpodobné, že přispějete k růstu a vytvoříte pracovní místa, což je také důvod, proč je růst HDP v Evropě tragický a přesouvá se do zbytku světa – do Číny, Indie, na subkontinent. Dokonce i Severní Amerika nás poráží. A tak bych navrhl, že pokud chceme růst a pracovní místa, jděme lidem z očí a nechejme je, aby se s tím vypořádali bez zásahů z tohoto místa. Trvale udržitelná Evropa? To je fascinující, ne? Hovoříme o globální stopě, mluvíme o všech těchto nesmyslech navzdory skutečnosti, že Země se už deset let neotepluje – vědecké poznatky jsou jakoby vyhozené ven oknem. Pokud se někdo chce vážně podívat na globální vědu, globální oteplování a změnu klimatu, zjistí, že vlastně nejinformovanější, ne politicky polarizovaní vědci považují za fakt, že v roce 2050 budeme mít chladnější planetu, ne teplejší. Ale tohle se vám nehodí do plánu, že? Protože rádi zdaňujeme a rádi regulujeme.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Tak se podívejme na řízenou migraci. Můj ty bože! Jako Angličan vám říkám: Řízená migrace? Za poslední rok přišlo na náš malý přelidněný ostrov milion lidí. Prosím, prosím, prosím, ať se toto místo, aspoň jednou vrátí do reality! Frank Vanhecke (NI). – (NL) Podle mého názoru jdou věci velmi špatně již od samého začátku představení politické strategie Komise na rok 2009. Hovořím o jedné z hlavních myšlenek, které byly předloženy, a cituji: „Dát občana na první místo.“ Toto je přilévání oleje do ohně, jak se říká. Ostatně, Evropská komise nikde neklade občany na první místo, nikde jim neprojevuje svůj respekt. Co je Evropská komise? Když je všechno řečeno a vykonáno, zbývá jen cosi více než orgán politicky jmenovaných úředníků s mimořádně omezeným demokratickým oprávněním, patřících k úzkému kruhu evropských vysokých úředníků, kteří si myslí, že dokáží víc než obyvatelé, a věří, že by bylo nejlepší, kdyby, údajně ve veřejném zájmu, rozhodovali o všem sami, dokonce nad hlavami občanů vzbuzují zdání respektu. Toto je demokratický nedostatek, o kterém každý mluví, ale nikdo nic neudělá. Kdyby byli občané skutečně na prvním místě, Komise by trvala na konzultaci s těmito občany, především v případě nejdůležitějších otázek, které jsou právě na stole. Kdy se občanům umožní, aby zaujali stanovisko k nové, skryté Evropské ústavě? Občané Nizozemska a Francie k ní zaujali stanovisko přednedávnem, ale je jasné, že Evropská komise tyto občany neklade na první místo. Kdy se evropským občanům umožní, aby zaujali stanovisko ke katastrofální imigrační politice, jíž je krmí evropští vysocí úředníci? Kdy se těmto občanům umožní, aby se sami rozhodovali a dočkali se respektování svých názorů na životně důležité otázky, jakými jsou možný přístup Turecka do naší Evropské unie, islámské, a v mnohých ohledech, dokonce ve všech, neevropské země? Jedinkrát Evropská unie klade občany na první místo, a to tehdy, když dojde na placení daní evropským vysokým úředníkům a politiky, které jim tyto privilegované osoby vnucují. Když je tomu tak, aspoň mějte odvahu říci, že Evropa nikdy nebude demokratickým subjektem. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, vnější činnosti na rok 2009 by měly být charakterizovány dvěma fundamentálními skutečnostmi: na jedné straně vstupem nové smlouvy v platnost, kterou se na jedné straně ustanovuje nový institucionální rámec, v němž, pane předsedo Komise, bude Parlament chtít sehrávat svou oprávněnou roli, a na druhé straně Služba pro vnější činnost, která by podle našeho názoru měla převzít sídlo v Komisi a neměla by ji „zhltnout“ Rada. Nad rámec toho jsou priority představené Komisí správné: rozšíření, vztahy s Ruskem na základě respektování lidských práv a bezpečnosti dodávek energie; stabilizační a asociační politika na Balkánu a v případě Kosova; sousedská politika s Barcelonským procesem a Středomořskou unií, která bude představena francouzským předsednictvím Unie. K nim patří také situace ve Střední Asii, s konflikty v Íránu, Iráku, Afghánistánu a Pákistánu. Pane předsedající, podívejme se rozvoj vztahů s Čínou, Indií a s asijskými zeměmi, které jsou správně stanoveny v návrhu Komise; situaci na Středním východě, ve které Evropský parlament bezvýhradně podpořil návrh Komise na pařížské konference. Kromě toho sem patří strategické partnerství se zeměmi v Africe, Karibiku a Tichomoří a v neposledním řadě vztahy s Latinskou Amerikou, ohledně kterých doufáme, že se závěrů na summitu v Limě dosáhne v době, kdy se budou podepisovat dohody o přidružení s Mercosurem, Andským společenstvím a Střední Amerikou. Pane předsedo Komise, potřebujeme vážnou, efektivní a životaschopnou vnější činnost Evropské unie, je zapotřebí, aby v mezinárodních organizacích hovořila jednohlasně. Nemůžeme si dovolit, aby Mezinárodní Červený kříž nesl náklady současných hlavních krizí. Je třeba, aby Evropská unie, jako globální aktér, přenesla důraz na mezinárodní scénu v souladu se svým hospodářským, obchodním, finančním a průmyslovým postavením. Pane předsedo Komise, máte naši podporu tohoto programu. Catherine Guy-Quint (PSE). – (FR) Pane předsedo, komisaři, konečně se nacházíme v počátku procesu politických priorit na rok 2009. Je to důležitý krok, protože nastane mnoho změn – nové parlamentní období, vznik smlouvy –, a rovněž označuje nový způsob odpovědí v Parlamentu na výroční politickou strategii Komise, neboť jsme se rozhodli, že budou mluvit dříve politické skupiny než Rozpočtový výbor. Politická rozhodnutí skupiny socialistů v Evropském parlamentu jsou jasná a už byla uvedena: jsou ve prospěch sociální Evropy. Chtějí Evropu, která jedná v zájmu toho, že se z boje proti změně klimatu stane priorita, stejně tak chtějí Evropu, která upřednostňuje společnou vnější činnost. Když vidím, že Komise chce, aby se

7

8

CS


zvýšil příspěvek EU na bezpečnost a stabilitu na mezinárodní scéně, divím se: Kde vezmeme peníze? Jak uskutečníme toto zbožné přání? Budeme-li pokračovat stejnou cestou, Rada nás dostane do neudržitelné pozice, jako to dělá každý rok: totiž že se zvolí jedna oblast na světě, která se obětuje. Čtvrtou prioritou jsou pro nás naši občané. To, co nám říká Komise, znamená, že v roce 2009 by měli být občané na prvním místě. Je nejvyšší čas, neboť náš politický projekt už nemůže být dále tak vzdálený od lidí. Proto je třeba, abychom zlepšili všechny naše výměny, informace a komunikaci. Kde jsou však na to zdroje? Jedna věc je jasná: Rozpočtové zdroje jsou nedostatečné! O dostupných odchylkách se už hovořilo a v Rozpočtovém výboru nevíme, jak se tyto priority budou financovat. Nechceme obětovat staré priority, abychom mohli realizovat nové. Co chcete udělat? Je velmi naléhavé pozdvihnout Evropu z jejího rozpočtového a administrativního zmatku. Politický svět se mění velmi rychle a v Evropě přicházíme s myšlenkami, ale nikdy jsme nebyli schopni přizpůsobit zdroje potřebné na jejich realizaci pragmaticky, pokud jde o politická očekávání Parlamentu, ale také našich občanů. Adina-Ioana Vălean (ALDE). – Pane předsedající, do konce tohoto roku budeme mít dvě zprávy od Komise o volném pohybu: jednu o volném pohybu pracovníků – a předpokládám, že Komise pravděpodobně doporučí členským státům, aby odstranily přechodná opatření, která se uplatňují na pracovníky pocházejících z nových členských států – a druhá o implementaci směrnice o volném pohybu občanů, a můžeme vidět množství členských států, které se v tomto směru posílají před Evropský soudní dvůr. Všechny obavy, které řídily přechodná opatření uplatněná v souvislosti s rozšířením v roce 2004, se začínají vytrácet. Nezůstává žádný důvod ekonomické jistoty nebo demografický důvod pro to, aby se udržovala pracovní omezení během dalších pěti let. Naopak, je zapotřebí volný evropský trh práce, aby představil Evropu jako model, jako partnera a jako světového lídra. Regulujeme přístup na náš trh práce pro občany třetích zemí. Je poměrně spravedlivý a velmi oceňovaný. Nejdříve si však zameťme před vlastním prahem. Máme soudržnou a společnou politiku o volném pohybu pracovníků v rámci Unie. Pokud máme být věrni základním svobodám uvedeným ve smlouvách a pokud myslíme uskutečnění Lisabonské smlouvy vážně, nastal čas k ukončení slovní potyček a začátek skutečné práce. Nakonec bych rada dodala, že od svého vzniku dostala tato Komise zelenou, aby řešila základní práva občanů, a já jsem se těšila na to, že k těmto záležitostem najdu něco velmi specifického v plánu na příští rok. Jan Tadeusz Masiel (UEN). – (PL) Pane předsedající, rok 2009 představuje rok větších perspektiv pro Evropu, perspektiv, které poskytne Lisabonská smlouva. Je zároveň rokem naděje v hlubší jednotu v Evropě díky novým volbám do Evropského parlamentu. Jak uvedl pan Barroso, budeme oslavovat 20. výročí pádu Berlínské zdi. Rád bych využil této příležitosti, abych vám připomněl, že zeď padla ve Varšavě. Bude také 5. výročím vstupu bývalých komunistických států do Evropské unie. Tento vstup neprobíhal vždy zcela harmonicky: Polští zemědělci stále soutěží za nerovných podmínek se zemědělci staré Unie. Navzdory tomu věřím, že rok 2009 smaže rozdíly mezi našimi zeměmi, přinejmenším na psychologické úrovni, a zvýší smysl pro jednotu a vliv Evropské unie. Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – Pane předsedající, využiji svou řeč k návrhu reformy způsobu, jakým se zaobíráme výročními programy. Dosud volení členové národních parlamentů a Evropského parlamentu neměli možnost promluvit. Výroční program je iniciován a přijímán nevolenými členy v Komisi. Členské státy koordinují své priority prostřednictvím pracovních programů měnících se předsednictví. My diskutujeme o obou, ale neměníme a nedoplňujeme nic. Nereprezentujeme naše voliče v nejdůležitější funkci určování agendy. Namísto toho bychom měli v následujícím roce trvat na jednom společném pracovním programu pro všechny instituce. Komise by mohla navrhnout podrobný návrh s přílohami všech návrhů zákonů, které má v úmyslu navrhnout, včetně jejich právního základu. Potom by se tím měly zabývat národní parlamenty ve svých odvětvových výborech v rámci prvního čtení, pak ve svých evropských výborech a nakonec na svých plenárních zasedáních. Národní parlamenty by se měly sejít v COSAC a oficiálně přijmout pracovní program. Parlament by měl mít své vlastní čtení a potom by byla Evropská unie řízena zdola nahoru místo shora dolů. Byla by řízena volenými zástupci našich národů místo toho, aby ji řídili státní zaměstnanci a lobbisté za zavřenými dveřmi.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Když se program přijme, mohly by národní parlamenty začít se čtením konkrétních návrhů v souvislosti se subsidiaritou a proporcionalitou a rozhodnout o právním základu. Potom by ho evropské instituce převzaly a všechny zákony by se mohly schválit v Radě s podporou 75 % členských států, jakož i v Evropském parlamentu jednoduše většinou. Potom by byla Evropa demokracií místo směsí myšlenek Machiavelliho a Mussoliniho, na kterých v současnosti stavíme. Luca Romagnoli (NI). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zásadní činnosti naplánované na rok 2009 se mohou většinou podpořit, pokud jde o růst a pracovní místa, jak se uvádí v Lisabonské smlouvě. Jistě existují v rámci jednotného trhu a hospodářské soutěže body, s nimiž souhlasím. Jsou tam také cenné body v rámci trvale udržitelného směřování Evropy. Naneštěstí společná vízová politika by se podle mého názoru měla úplně zamítnout, neboť kromě toho, že je antinacionální, je zcela mimo pravomoci tohoto Parlamentu a mimo to, jaké by měly být naše záměry. Rovněž jsem naprosto proti rozšíření s cílem zahrnout Chorvatsko a Turecko, stejně jako proti části, ve které se hovoří o Kosovu, ohledně čehož už jsem měl příležitost kritizovat nerespektování mezinárodního práva, které nastalo uznáním nezávislosti na suverénním státu. Z tohoto důvodu budu hlasovat proti politické strategii. László Surján (PPE-DE). – (HU) Pane předsedající, pane předsedo Komise, přivítali jsme politickou strategii Komise a doufáme, že nabude účinnosti. Je v tom jedna překážka: fiskální omezení. Toto může zkomplikovat podnikání nových věcí. Ochota členských států přispět klesla na méně než 1 % s výsledkem, že zdroje nových myšlenek budou muset pocházet téměř výhradně z přerozdělení existujících zdrojů. Nedělejme to však, aniž bychom si podrobně prohlédli programy probíhající v současnosti. Přezkoumejme, kde získáme víc hodnoty za peníze a kde méně. Nedovolme, aby naším jménem rozhodovaly lobbistické skupiny. Jako součást reformy Parlamentu se rozvíjí nový druh spolupráce mezi výbory expertů a Rozpočtovým výborem. Jednou vlastností toho je, že rozumnost a užitečnost výdajů na jednotlivé programy může být objasněna podrobněji než dříve. I když to může být bolestné rozhodnutí, je moudřejší dovést několik programů do konce anebo je vůbec nezačít, než je podfinancovat. Nedostatečné investování je nesmyslné mrhání penězi. Je potřeba, aby Komise, Rada a Parlament jednaly v souladu s cílem zajistit, aby mohly probíhat jen ty programy, které budou mít přiměřené zdroje a povedou ke skutečným výsledkům. Parlament se těší na letošní politickou strategii spočívající v připravenosti na soustředěnou činnost tohoto druhu. Velmi vám děkuji za pozornost. Véronique De Keyser (PSE). – (FR) Pane předsedající, mluvilo se hodně o zahraničních věcech v komunikaci Komise, ale zanechává to ve mně touhu po dalších informacích. Hlava 4 je samozřejmě nedostatečně financovaná. Naneštěstí ještě budeme muset zaplatit víc za Palestinu a Kosovo. To je však zjištění, ne strategie. Teď bych to propojila například s tím, jaké politické podmínky jsou zapotřebí k tomu, aby pomoc byla efektivní. Nejen viditelná, ale i efektivní. Jak bychom mohli použít finanční nástroje k tomu, aby byla Evropa jemnou silou, kterou není možné ignorovat, takovou, která poskytuje demokratický model a není jen zdrojem peněz? Jak budeme používat podmíněnost? Žádna z těch otázek, i když klíčových, se neřeší. Jedním příkladem, a ne jediným, je, že jsme nikdy neplatili tolik peněz Palestině, zatím co lidé z Gazy nebyli tak chudí od roku 1961 a na Středním východě, kde pouze neustále obnovujeme, co bylo zničené, se i nadále stupňuje násilí. Jak se z toho můžeme poučit? Pokud nebude dokonalá soudržnost mezi evropskou zahraniční politikou a jejími finančními nástroji s tím, že nástroje budou sloužit politice, a ne naopak, Evropa nebude globálním hráčem, kterým chce být, a v tomto směru si myslím, že komunikaci Komise jednoduše chybí ambice. Ingeborg Gräßle (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, domnívám se, že dnes diskutujeme o politické strategii naposledy v této podobě, neboť v Lisabonské smlouvě bude existovat nový model. Jeho plán už existuje, přinejmenším tady v tomto Parlamentu, a už se těším na tento nový model, neboť to znamená, že můžeme zahrnout pravomoci Rady do této velmi důležité diskuse. Dovolte mi proto, abych také naposledy vyjádřila několik poznámek z úhlu pohledu rozpočtové kontroly a abych nabídla několik dalších návrhů, přičemž bych pokračovala v tónu, který nasadil pan Nassauer. V současnosti vedeme rozsáhlé diskuse s Komisí o ochraně finančních zájmů Společenství a Komise v tomto směru oznámila významné snahy. Rádi bychom viděli, zda tyto významné snahy – za které jsme vděční a které také potřebujeme – by si našly též svou cestu do výročního programu. Práce, kterou jste slíbili vykonat, by si to také zasloužila.

9

10

CS


Potřebujeme nové metody vyhledávání prostředků vyplacených nelegálně, a stejně tak potřebujeme silnější spolupráci Komise a členských států. Toto všechno je přesvědčivý program z Komise pana Barrosa. Naší radou by proto bylo zahrnout do výročního programu Komise i tyto otázky. Zasloužily by si to a také by nás to znovu ujistilo, že si myslíte, že jsou také důležité, jak právě říkáte. Alain Hutchinson (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane předsedo Komise, komisaři, pokud jde o Evropskou unii ve světě, socialistická skupina v Evropském parlamentu sdílí přání Komise pokračovat v práci, která začala v roce 2006 s cílem zvýšit efektivitu ve způsobu, jak spolupracuje. V tomto smyslu si vzpomínám, že je stále velmi mnoho oblastí, na které se hledí, ať už je to otázka vymezení samotného rozvoje, soudržnost různých politik EU, koordinace mezi dárci anebo komplementarita akcií. Pokud jde o dohody o hospodářských partnerstvích, rád bych vám připomněl, že my, Evropští socialisté, věříme, že je nezbytné důkladně je zvážit z úhlu pohledu rozvoje, nebo jinými slovy, z úhlu pohledu jejich schopnosti výrazným způsobem zlepšit životy lidí v zemích AKT. Je velmi důležité, aby v tomto směru byla strategie Komise na rok 2009 úplně jasná. V současnosti se nezdá, že je tomu právě tak. Kromě toho všichni víme, že na financování průvodních opatření zaměřených na kompenzaci oznámeného nepříznivého vlivu dohod o hospodářském partnerství budou potřebné další zdroje, přičemž v této oblasti jsme – nemělo by být nutné, abych vám to připomínal – nejchudší země na světě. Doufáme, že Komise by řekla, odkud budou tyto zdroje pocházet. Také nás mrzí, že dokument Komise neobsahuje žádné specifické návrhy na realizaci rozvojových cílů tisíciletí před rokem 2015. Je to z důvodu nedostatečné ambice v této oblasti, anebo proto, že rok 2009 označí zásadní posun v paradigmatu evropské rozvojové politiky? V příloze oznámení Komise se rovněž odkazuje na realizaci prvního akčního plánu společné strategie Afriky a EU. Těší nás to a jsme velmi rádi, že Komise by měla skutečně udělat všechno, co dokáže, aby první úkoly, které se mají uskutečnit jako součást nové strategie, splňovaly oprávněná očekávání milionů afrických mužů a žen, kterých se přímo dotkne úspěch této strategie. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Jako koordinátor Evropské lidové strany (sociálních demokratů) a Evropských demokratů pro regionální politiku vkládám velké naděje do roku 2009. Proč? Protože implementace těchto nových programů ve všech regionech, ve všech členských státech, nyní probíhá od roku 2007. Co se ukázalo? Za prvé, můžeme hovořit o nové kohezi a zdroje se utrácejí ve větším rozsahu než předtím na regiony a města, na Lisabonskou strategii, na růst a zaměstnanost. Ukázalo se, že máme lepší výkon v oblasti inovace, přičemž investice do výzkumu a inovací se více než zdvojnásobily. V Lublani dokonce minulý týden komisaři Hübner a Potočnik oznámili v této oblasti velmi příznivé výsledky. Proto můžeme hovořit o tiché revoluci ve využívání těchto zdrojů – je to něco, co třeba zveřejnit. Je to příležitost výrazně zlepšit komunikaci – zlepšit v roce 2009 komunikaci s občany, neboť je to také volební rok. Toto se umožnilo tisícům projektů, které se realizují v různých oblastech hospodářství a ekologie. Neschopnost zvolit si tuto velmi regionální politiku, tuto novou kohezní politiku jako vlajkovou loď v komunikaci s občany by bylo pro Unii promeškanou příležitostí. Göran Färm (PSE). – (SV) Pane předsedající, jako švédský poslanec se zkušenostmi v chodu obchodní unie bych rád začal schválením toho, co řekl Hannes Swoboda: Pokud se máme vyhnout kritice toho, že se rozsudek ve věci Laval otočí proti smlouvě, musí Komise vysvětlit, že volný trh služeb není hrozbou pro právo odborových hnutí s cílem podniknout opatření proti sociálnímu dumpingu. Jen toto jsem chtěl poznamenat, neboť je to relevantní v této souvislosti. Pokud jde o politickou strategii na rok 2009, je jasné, že musíme začít vážně diskutovat o střednědobém přezkoumání dlouhodobého rozpočtu. Nemyslím si však, že můžeme v některých oblastech otálet. Musíme začít měnit priority právě teď, v rozpočtu na rok 2009. Mám na mysli konkrétně dvě oblasti. První je klima. Jako zpravodaj pro rozpočet ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku si nemyslím, že stačí uznat, že je klima politickou prioritou. Toto uznání musí mít účinek i na rozpočtové priority. Musíme ukázat, že jsme v současnosti připraveni podniknout konkrétní evropské kroky, i když stojí peníze. To může znamenat řešit konkrétní situace, pokud jde o moderní energetiku a environmentální technologii. Může to znamenat změnu v používání strukturálních fondů anebo Sedmého rámcového programu, ale stále je toho hodně, co je třeba udělat. Druhou oblastí, kterou chci zmínit, je západní Balkán, především Kosovo. Na podkladě nové situace musíme celkem jednoduše vyvinout dlouhodobou strategii naší práce na západním Balkánu. Je neodůvodněné mít

11-03-2008

11-03-2008

CS


tak přísný model rozpočtu, ve kterém nejtěsnější rozpočtové marže jsou přesně v těch oblastech, ve kterých jsou největší potřeby. Lutz Goepel (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, Komise v roce 2009 plánuje úspěšné zavedení zdravotní kontroly v odvětví zemědělství. Jako zpravodaj pro správu se z vlastní iniciativy domnívám, že po zítřejším hlasování bude mít Komise mnohem lepší představu o stanovisku Parlamentu k této záležitosti, a očekávám, že toto stanovisko se vezme v úvahu v legislativních návrzích, které očekáváme v květnu. Vítám skutečnost, že Komise se zvláště snaží podpořit koncepci kvality v odvětví zemědělství především potvrzením toho, co se nazývá zelenou knihou roku 2009. Zastáváme názor, že přidaná hodnota se díky normám vysoké kvality stane čím dál důležitějším východiskovým bodem pro naše zemědělce, dokonce i vzhledem k rostoucí hospodářské soutěži vyvolané dovozem. Zároveň jsem si všiml, že Komise bude předkládat nové návrhy týkající se bezpečnosti potravin, dobrých životných podmínek zvířat a jejich zdraví, společně s lepším dohledem a lepšími pravidly. Apeluji na Komisi, aby byla uvážlivá. Naši zemědělci nemohou být konfrontováni s dalšími nařízeními, pokud dovozy z třetích zemí zároveň nepodléhají těmto nařízením. Pane předsedající, záměrem Komise je předložit v roce 2009 množství návrhů na snížení administrativní zátěže, které na úrovni poptávky po existujících nařízeních nebo politických specifikacích nic nezmění. Velmi doufám, že toto se bude uplatňovat u našich zemědělců, především vzhledem na pravidla křížové shody. Domnívám se, že ve výroční politické strategii chybí důležitý předmět, a tím je otázka dodávek potravin. Komise tento pojem používá často, ale naši občané musí mít zajištěno bezpečné podnikání s cílem, jak zorganizovat jejich stálou dodávku. Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, jako koordinátorka skupiny Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů ve Výboru pro rybolov bych ráda přednesla tyto poznámky o společné rybářské politice. Za prvé, vzhledem ke klíčovým činnostem navrženým na rok 2009, a k těm, které jsou uvedené v položce 2 v příloze k trvale udržitelnému rozvoji, můžeme vidět, že společná rybářská politika je zapracovaná do integrované námořní politiky, tedy do něčeho, s čím naše skupina nesouhlasí. Zatím co je pravda, že některé aspekty nástrojů společné rybářské politiky jsou součástí námořní politiky, podobně jako například některé aspekty dopravní politiky, neznamená to však, že je zařazená anebo řízená pod tímto názvem. Za druhé, vzhledem ke změnám v přidělování finančních prostředků a především vzhledem k hlavě 2 „Zachování a správa přírodních zdrojů“, nesouhlasíme, že 6 milionů EUR požadovaných na financování přípravné činnosti námořní politiky by mělo pocházet z už beztak malého rozpočtu společné rybářské politiky, především vzhledem ke skutečnosti, že v této etapě v rozpočtovém roce neexistuje způsob, jak se dozvědět, jaký objem úprav se může zpřístupnit pro jiné způsoby využití. John Bowis (PPE-DE). – Pane předsedající, dovolte mi nabídnout Komisi dva sliby, na oplátku od Parlamentu. Jeden je, že budeme spolupracovat na balíčku o změnách klimatu, abychom co nejdříve získali efektivní a fungující soubor opatření. Druhý je, že budeme pracovat na co nejrychlejším ustanovení nového komisaře pro zdravotnictví. Zároveň mi dovolte požádat místopředsedu, aby naším jménem popřál všechno nejlepší panu Kyprianouovi a že mu děkujeme za to, čeho dosáhl za tu dobu, kterou s námi strávil. Za třetí, dovolte mi říci, že odkaz na zdravotnictví v ní je pozoruhodně malý. Pravda je, že se v něm hovoří o zdravotnických zařízeních a jiných opatřeních. Chci však vidět jiné opatření včetně přeshraničního zdravotnického příslibu, neboť pokud se jimi nebudeme zabývat rychle, budou soudy v této oblasti pokračovat v tvorbě politiky za nás, a to je naše práce jako politiků. Ujistěte se proto, že projdou co nejrychleji, jako velmi vítaný návrh o mentálním zdraví, který nyní přichází. Maria Martens (PPE-DE). – (NL) Vystupuji jako koordinátorka skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů za Výbor pro rozvoj. Chtěla bych pochválit výbor za snahu dát do centra svých dlouhodobých aktivit rozsáhlé strategické cíle, jako je prosperita, solidarita a bezpečnost. Za politováníhodnou však pokládám skutečnost, že se málo pozornosti věnuje rozvojové spolupráci a snižování chudoby. Konec konců jsou to také velmi důležité aspekty silné, prosperující Evropy. Rok 2007 se stal milníkem, když jsme poprvé v dějinách vytvořili společnou strategii EU/Afrika. Je však nutné rozběhnout implementaci osmi partnerských oblastí, a tak na konkrétní pokrok ještě stále čekáme.

11

12

CS


Nakonec mám ještě jednu věc na srdci. Evropští komisaři se čím dál častěji zúčastňují politických kampaní ve svých státech. Začalo to komisařem pro rozvoj a humanitární pomoc. Znepokojuje mě vakuum ve vedení, které potom vznikne v důležitých evropských politických oblastech. Ptám se proto Komise, zda je připravena navrhnout pravidla, která po volbách zajistí vykonávání úřadu Evropského komisaře bez přerušení způsobených účastí na národních předvolebních kampaních. Jacek Saryusz-Wolski (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, chtěl bych upozornit na skutečnost, že dokument o roční politické strategii neuvádí jednu z nejdůležitějších záležitostí týkajících se budoucnosti Evropy: politiku vnější bezpečnosti dodávek energie. Drtivá většina Parlamentu přijala zprávu o naléhavé potřebě politiky bezpečnosti dodávek energie. Od té doby se situace zhoršila a v současnosti vidíme zvýšení závislosti a její nedostatečnou redukci. Například projekt Nabucco – vlajková loď procesu diverzifikace v EU, který Evropský rada označila v roce 2007 za jeden z nejdůležitějších projektů evropského zájmu – je podle některých vážně ohrožen, pokud ne přímo ztracen. Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové! Priority na rok 2009 jsou tehdy věrohodné, pokud dokážeme poukázat na náš seriózní a efektivní přístup k předchozím prioritám, jemuž občané dokázali porozumět. Chtěl bych vás proto právě ve volebním roce 2009 požádat, abyste zhodnotili, co se z předchozích priorit konkrétně realizovalo, a abyste na tomto základu zapojili občany do rozvoje komunikační strategie. Za druhé, snížení byrokracie je trvalou prioritou, která vytváří důvěru mezi občany, stejně jako mezi malými a středními podniky. Chybí mi zákon o malých podnicích. Pracujte prosím na důvěře, aby se nám podařilo zvýšit účast voličů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009. Také toto se musí stát politickou prioritou! (Potlesk) Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, vítám toto prohlášení. Chci však upozornit – a čekám na vaše reakce – především na stranu 18 a na jednu z hlavních činností týkajících se „zbytku světa“: „Případné uplatňování dohody o rozvoji z Dauhá“. Vím, že pospícháme, abychom udělali co největší kus práce, ale také to, že právě zemědělství bude bolavou stránkou dohody a že Evropa nedosáhne úspěchu, pokud jde o přístup na nezemědělský trh a služby. Potřebovala bych nějaké informace, neboť podle mě jsme udržováni v nevědomosti. Občané z mého volebního obvodu byli celý víkend u mých dveří, aby vyjádřili své znepokojení nad 70% snížením celní sazby na hovězí maso a mléčné výrobky, což zdecimuje zemědělství a zneváží společnou zemědělskou politiku, které si v našem Parlamentu tak ceníme. Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Vážený pane předsedající, všechno naznačuje tomu, že rok 2009 bude rokem příležitostí. Jedním z nejpozitivnějších výsledků při nalezení cesty z institucionální slepé uličky je příležitost nasměrovat naši energii k dalším tématům, což nám umožní soustředit se víc na politiku. Několik let diskutujeme o globalizaci, klimatických změnách, nedostatečné bezpečnosti na našich hranicích a nestabilitě v sousedních zemích. Desetiletí přemýšlíme o výzvách spojených se vznikem nových ekonomik a o nové úloze Afriky ve světě. Teoretizovat o hlavních výzvách a přiměřených reakcích je důležité, ale Evropa nemůže zůstat jen obyčejným, i když interakčním divákem v období uskutečňování změn. Evropa musí hrát aktivní úlohu, být činitelem reformy, katalyzátorem rozvoje. Vážená paní místopředsedkyně, různé politické priority naznačené Evropskou komisí zahrnují komunikaci. Neexistuje lepší komunikační politika než potvrzení dosažených výsledků. Důležitost a relevantnost Evropy směrem k jejím občanům je třeba vidět, cítit, rozpoznat. Toto je způsob, jak získat jejich důvěru, důvěru občanů, a jak jim poskytnout to, co od nás požadují. Katalin Lévai (PSE). – (HU) Vážený pane předsedající, ráda bych soustředila pozornost na dvě věci. První se týká upevnění nových forem spolupráce; na jedné straně musíme utužit spolupráci mezi členskými státy a Evropskou unií a na druhé straně posílit spolupráci mezi Parlamentem, Radou a Komisí, a v této souvislosti musíme předložit kladné příklady v podobě reálných výsledků. Dalším důležitým problémem v tomto kontextu je ten, kterým se zaobírají především Evropští socialisté, a to problém sociální Evropy, jinými slovy zabezpečení prosperity, solidarity a bezpečnosti, které jsme si zvykli označovat termínem „sociální Evropa“, a co nejrychleji dosažení lisabonských cílů. V této souvislosti bych chtěla zdůraznit skutečnost, že v tomto programu se velmi málo pozornosti věnuje postavení žen, i když ve většině členských států jsou to právě ženy, jejichž sociální zabezpečení je omezené, navíc rozsah

11-03-2008

11-03-2008

CS


pochybných forem zaměstnání je na vzestupu. V roce 2009 bych chtěla věnovat zvláštní pozornost především těmto dvěma oblastem. Děkuji. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dovolte mi doplnit diskuzi upozorněním, že uvnitř všech politik by měl být zřetelněji vymezený prostor pro malé a střední podniky, které jsou páteří stability evropské zaměstnanosti. Máme v tom ještě rezervy, hlavně parlamenty v nových zemích, kde je potřeba uvést do života především koncept flexikurity − pružný trh pracovních sil, aby podniky lépe reagovaly na nové výzvy a dokázaly nabízet více nových míst. A ještě něco, myslet nejprve na malé, to je naše heslo, ale když dojde na jednotlivé směrnice a nařízení, chybí nám studie Evropské komise o jejich dopadu na malé podniky. Zato míváme dopadové studie vypracované nadnárodními koncerny. Vítám návrh aktu pro „small business“ a věřím, že nezůstane jen u idejí, ale že v evropských volbách budeme moci říci evropským občanům: Splnili jsme svůj program pro efektivnější a bezpečnější hospodářský prostor. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) V roce 2009 se složení Parlamentu a Komise změní, bude však zachována plynulost práce. Ráda bych zdůraznila důležitost společné energetické politiky. Od roku 2006 diskutujeme o záležitostech společné energetické politiky EU a Parlament koncipoval rozsah vnější energetické politiky. Margot Wallström, místopředsedkyně Komise. − Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat všem poslancům za jejich příspěvky do rozpravy. Myslím si, že společně s usnesením, které přijmete a dialogy s výbory a příslušnými komisaři, to bude znamenat velmi dobrý politický vstup do programu práce pro následující rok. Právě toto jsem vždy obhajovala: intenzivnější politický přístup k roční politické strategii. Chtěla bych se vyjádřit k několika problémům, které se tu vyskytly a které pokládám za velmi důležité. Za prvé, co se týká Lisabonské smlouvy: jak víte, Komise je plně zavázaná Lisabonské smlouvě, jsme plně zavázáni k její implementaci a připravujeme – neodhadujeme, ale připravujeme její implementaci začátkem příštího roku. Zaměřujeme se například na iniciativu občanů, kterou připomněli někteří poslanci, na implementaci nových ustanovení týkajících se práce s národními parlamenty, na přistoupení k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a rovněž na Služba pro vnější činnost, je to jen část z množství věcí, které vyžadují důkladnou přípravu, a ne jen odhad. Toto je rovnováha, jíž musíme dosáhnout. Doufám, že nikdo nepochybuje o našem závazku vůči Lisabonské smlouvě. Zabýváme se – a to je velmi důležité – také komunikačními a informačními činnostmi, které se týkají této nové smlouvy, neboť bez ohledu na způsob ratifikace máme demokratickou povinnost věnovat se občanům takovým způsobem, že jim poskytneme informace, vyslechneme je a objasníme jim naši práci a obsah této nové smlouvy. Vzhledem k politické agendě a rovnováze mezi sociální a hospodářskou agendou, kterou připomněli i někteří poslanci, si myslím, že toto je velmi důležitá rozprava a právě tyto otázky musíme projednat s výbory. Je samozřejmé, že jednotlivé časti tohoto Parlamentu kladou důraz na různé priority. Podle mě se tím má zabývat usnesení, které očekáváme; výsledky budou na podzim v legislativním a pracovním programu. Myslím si, že tímto směrem se musí soustředit naše pozornost v této politické rozpravě. Chtěla bych se rovněž vyjádřit k otázce položené panem Bondem. Bohužel nerozumím jeho otázce, protože jistou dobu jsme zasílali dokumenty a návrhy do národních parlamentů. Byl to velmi dobrý nápad, který vysoce ocenily národní parlamenty. Touto činností jsme se mnohé dozvěděli a zvýšilo se i povědomí o záležitostech na evropské úrovni v evropských institucích na národní úrovni. Je to také dobrá praktická zkouška toho, co se dostane do nové smlouvy. Kromě toho jsme začali dialog s národními parlamenty o roční politické strategii a o našem pracovním programu a národní parlamenty nás požádaly, abychom nadále vysvětlovali a odpovídali na jejich otázky, které se týkají našich plánů a pracovního programu. Myslím, že nám to velmi pomohlo, hodně jsme se tím naučili a národní parlamenty mají příležitost lépe pochopit a vysvětlit záležitosti, které se odehrávají na evropské úrovni. Skutečně si myslím, že je to dobrá zkušenost. Zaangažování národních parlamentů není v tomto případě lobbing, je to spíše formování evropské agendy. Podle mě to znamená více demokracie. Nakonec, co se týká financování: diskutovat budete samostatně, protože je to část problému – máme už strukturu financování do roku 2013 a všichni čelíme omezením vyplývajícím z těchto struktur financování. Po roce 2009 nebudeme mít dodatečné lidské zdroje, a tak vás budeme muset požádat, abyste nevyžadovali realizaci nových věcí, protože nebudeme mít pracovní sílu, která by se tím zabývala. Musíme si uvědomit, že budeme vést tuto rozpravu o struktuře financování samostatně.

13

14

CS


Paní Gräßlové bych chtěla říci, že v oblasti strukturálních fondů přijala Komise nedávno velmi ambiciózní akční plán pro zajištění integrity prostředků vydávaných v této oblasti. Společně s členskými státy, které, jak víte, vynakládají finanční prostředky doma, Komise zamýšlí podniknout všechny nezbytné kontroly, aby zajistila, že každé vydané euro bude dobře vydané euro. Pravidelně budeme podávat zprávy Výboru pro rozpočtovou kontrolu; náš jednoznačný cíl je kontrola finančních prostředků, které vydáváme. Nakonec mi dovolte poznamenat, že se společně můžeme zaměřit na komunikační priority, neboť rok 2009 bude velmi důležitým rokem, ve kterém nás čeká živá rozprava před volbami 2009. Jak určitě víte, komunikační priority na rok 2009 se soustřeďují na Lisabonskou smlouvu. V první kapitole této roční politické strategie je zmíněn zákon o malých podnicích. Ten je součástí lisabonské strategie, ve které bychom se měli zaměřit přesně na ty věci, které jste uvedli. Myslím, že jsou skutečně velmi důležité. Předložíme výsledky z Lisabonské smlouvy. Vypracujeme reformu rozpočtu, zaměříme se na růst a zaměstnanost, na energii a klimatické změny. Toto všechno bude usměrňovat množství našich komunikačních priorit a na téma evropské politiky očekáváme živou rozpravu. Nakonec bych vás chtěla upozornit na návrh vytvoření meziinstitucionální dohody o komunikaci. Doufám, že nám na tomto poli poskytne mnohem lepší rámec pro spolupráci, a tak vám chci ještě jednou poděkovat za rozpravu. Všechno budeme i nadále sledovat, i podrobnosti, které jste zmínili a které podle mě patří spíše do dialogu mezi výbory a komisaři. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat v průběhu druhé rozpravy. . Písemná prohlášení (článek 142) Małgorzata Hanzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Pečlivě jsem si přečetla politickou strategii Komise na rok 2009. Vzhledem ke skutečnosti, že se zajímám především o problémy týkající se malých a středních podniků a hospodářského kontextu integrace, dovoluji si vyjádřit se k několika důležitým bodům, které jsou obsaženy ve strategii. Na evropské odvětví malých a středních podniků musíme nahlížet z odlišného úhlu. Musíme mu vrátit jeho prioritní význam a díky němu odhalit vývojový potenciál. V příslušném dokumentu mě potěšilo, že Komise nadále klade na první místo odstranění zbytečných překážek, které omezovaly rozvoj malých a středních podniků. Za důležitý pokládá rovněž závazek pracovat nadále na Evropské chartě pro malé podniky, prostřednictvím které, doufám, se naučíme myslet v první řadě a v každém směru především na to, z čeho by profitovaly tyto nejmenší jednotky, a potom je umístnit do globálního kontextu. Je velmi důležité prosazovat a podporovat inovační strategii a projevit náležité pochopení pro potřebu spolupráce mezi vědeckými centry a podniky. Podobně důležitá je část, ve které dokument hovoří o prioritní úloze občanů Unie jako o spotřebitelích. Je nezbytné zlepšit způsob poskytování informací a komunikace s veřejností. Když hovořím k voličům, zjišťuji u nich všeobecný nedostatek vědomostí o tom, jak Unie funguje, a o výhodách, které z ní mají všichni občané. Je důležité vyslat občanům jasnou zprávu o záležitostech, které pokládají za důležité; Evropská unie se musí stát entitou, která bude našim občanům blízká, bude pro ně dobře a lehce srozumitelná, ať už to budou spotřebitelé, obchodníci anebo oboje.

8. Evropský inovační a technologický institut(rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení pana Reino Paasilinna jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o Evropském inovačním a technologickém institutu (15647/1/2007 C6-0035/2008 – 2006/0197(COD) (A6-0041/2008). Reino Paasilinna, zpravodaj. − (FI) Vážený pane předsedající, vážení komisaři, dámy a pánové, chtěl bych vám poděkovat za vynikající úroveň spolupráce v naší snaze dosáhnout dobrého výsledku. Už téměř tři roky se mluvilo o založení Inovačního a technologického institutu a čas plynul, protože původní návrh Komise vyžadoval množství zlepšení. Parlamentní výbory, především Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, daly návrhu nový vzhled. Parlament a Rada zaručily větší pravomoci bez ohrožení autonomie Evropského inovačního a technologického institutu. Volba jeho správní rady mnohem více připomíná

11-03-2008

11-03-2008

CS


volební systém použitý v Evropské radě pro výzkum, což vědecký svět chválí. Jak jsme už slyšeli, potvrdilo se, že malé a středné podniky budou schopné podílet se na činnosti Evropského inovačního a technologického institutu a využívat jeho výhody. Jsou to ty, kde vliv na zaměstnanost bude největší, a jsou to přesně ty, které jsou dostatečně flexibilní a výkonné pro rychlé uplatňování inovací. Jsou to především priority institutu, které se změnily. Evropský inovační a technologický institut, jak napovídá jeho název, se má zaměřit na inovaci. Další dva body znalostního trojúhelníka, vzdělávání a výzkum, jsou důležité, ale inovace jasně představuje vrchol trojúhelníka; je to středobod zájmu a hlavní cíl. V budoucnosti musíme investovat do kvalitního vzdělání a základního výzkumu, ale jak dobře víme, inovace je Achillova pata Evropy. Američané podávají o třetinu více žádostí o patent na Evropském patentovém úřadu než sami Evropané. Potřebujeme vyspělejší výrobky a služby založené na vědeckých poznatcích. Za deset let Čína zvýšila svůj podíl hrubého národního produktu použitého na výzkum a vývoj z nuly na současnou úroveň 1,5 %. Až v sedmnácti členských státech EU je hrubý národní produkt určený pro investice do výzkumu a vývoje stále podstatně nižší než v jiných světových hospodářských velmocích. Stále více alarmující je skutečnost, že za poslední roky zaznamenáváme pokles investic, ne nárůst. Víceméně špatný je stav rizikového kapitálu. Lisabonská strategie vyžaduje dynamický přístup. Proč nedůvěřujeme vlastním návrhům? Vysoká úroveň vzdělávání a výzkumu produkuje příliš málo komerčních a funkčních aplikací, nebo jsou zřídkavěji uplatňované než v konkurenčních zemích. Komplikovaný je také náš patentový systém. Neměl by se stát únik mozků pro Unii vážným problémem, když se chce stát vedoucí světovou ekonomikou založenou na vědeckých poznatcích? EIT nebude eliminovat tyto problémy, ale může je zmenšit tím, že půjde příkladem. Obchodnímu sektoru poskytne nový způsob navazování spolupráce ve vzdělávání a výzkumu. Vytvoří příležitosti pro komerční využití výzkumu a vytvoří užší bilaterální svazky. EIT se nestane super univerzitou, která si hlídá své nejlepší výzkumníky, kteří zaručují pozměňující a doplňující návrhy Parlamentu. Po prvotních problémech s financováním je nyní situace jasná. Jedno ze Znalostních a inovačních společenství, které jsem navrhl, se bude soustřeďovat na informační a komunikační technologii. K tomuto účelu jsme dostali z obchodního světa už značné množství finančních prostředků. Financování tedy nepředstavuje problém. Zkoumání a pokusy samotné nepostačují; potřebujeme spolupráci, a z tohoto důvodu byl založen EIT. S Radou jsme dosáhli vynikajícího kompromisu, který je pro nás velmi výhodný, a proto bych chtěl každého požádat, aby projevil svou podporu v nadcházejícím hlasování. Děkuji. (Potlesk) Ján Figeľ, člen Komise. − Vážený pane předsedající, jsem skutečně rád – a není to jen diplomatická fráze –, že se tu dnes mohu vyjádřit k příležitosti podpořit inovace v Evropě. Myslím, že hlasování Parlamentu bude velmi důležité. Jak uvedl pan Paasilinna, od začátku jsme už ušli dlouhou cestu, ale rád bych Parlamentu připomněl, že to byla cesta plná skepse, zdráhání a váhání nad podporou inovace prostřednictvím založení takovéhoto institutu, a jsem rád, že jsme dokázali změnit tyto prvotní postoje na konsenzuální a podpůrné postoje ze strany členských států, Parlamentu, institucí a partnerů. Připomínám snahu finského, potom německého, portugalského a nyní slovinského předsednictví. Chtěl bych vyjádřit vděčnost především panu zpravodaji Parlamentu Paasilinnovi za jeho pomoc a podporu a rovněž předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku paní Nieblerové, stejně jako i panu Bögeovi, předsedovi Rozpočtového výboru, a zpravodajce Výboru pro kulturu a vzdělávání paní Hennicot-Schoepgesové. Bez jejich úsilí a pomoci bychom se nedostali až sem. Myslím, že je to příležitost ukázat, že Evropa je schopná a pevně rozhodnutá zlepšit svou inovační schopnost v globalizovaném světě. Technologická inovace je klíčem k růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a toto je základ pro sociální blaho našich občanů. Navrhujeme plně integrovat tři strany znalostního trojúhelníka – vzdělávání, výzkum a inovaci – prostřednictvím spolupráce mezi partnery z obchodní oblasti, výzkumu a akademické obce. Ti budou spolupracovat v takzvaných Znalostních a inovačních společenstvích. Myslím, že nyní, po všech přípravách, je ten správný čas uvést Evropský inovační a technologický institut (EIT) do života. Jak jistě víte, uskutečnili jsme už několik kroků a informoval jsem výbor, že jsme zavedli postup pro jmenování správní rady. Existuje tu zvláštní, vysoce kvalitní, nezávislý identifikační výbor, který nyní připravuje kritéria pro jmenování správní rady. Potom se pokusíme sestavit skupinu osmnácti lidí, kteří

15

16

CS


začnou pracovat jako správní rada. Identifikační výbor pracuje zcela nezávisle a autonomně. Myslím, že je to základ pro úspěch EIT a legitimitu správní rady. Parlament a Rada budou plně informovány o výběrovém řízení a o výsledku. Komise sestaví průběžnou zprávu po ukončení první fáze výběrového řízení a závěrečnou zprávu po ukončení řízení. Parlament a Rada budou mít potom jeden měsíc na seznámení se s navrženými členy správní rady EIT. Jejich vysoká kvalita, nesporná reputace, úplná nezávislost a schopnost zastupovat zájmy sektoru, který reprezentují – vyšší vzdělávání, výzkum a obchodní oblast –, budou krátkodobě i dlouhodobě základem důvěryhodnosti Institutu. Dovolte mi zdůraznit nesmírně důležitý prvek. Rád bych oficiálně konstatoval, že Evropská komise je plně zavázána respektovat principy autonomie a nezávislosti rady, které jsou uvedeny v nařízení, a nebude plnit žádnou úlohu v strategickém rozhodovacím procesu EIT. Na tomto základu bude Komise poskytovat radě administrativní a finanční podporu na její žádost a v míře, která je potřebná v stadiu počátku. Pro začátek je třeba určitá pomoc. Tato podpora má umožnit radě vybrat první Znalostní a inovační společenství (KIC) v průběhu osmnáctiměsíčního období a v žádném případě nebude zasahovat do strategického rozhodovacího procesu. Je v našem společném zájmu, aby EIT začal pracovat v časovém rámci uvedeném v nařízení. Upřímně očekávám úspěšné zřízení EIT a ještě jednou bych chtěl vyjádřit hlubokou vděčnost podpoře a pomoci Parlamentu. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO místopředseda Romana Jordan Cizelj, jménem skupiny PPE-DE. – (SL) Uplynuly už tři roky, kdy se poprvé objevila myšlenka založit Evropského inovačního a technologického institutu. Už dříve však byla známa skutečnost, že klíčem k větší konkurenceschopnosti a inovaci je přiměřená péče o kvalitu lidských zdrojů. EIT nabízí řešení tohoto problému na evropské úrovni. Základy jsou už položeny. Nyní nastal čas na rychlou a efektivní implementaci dohodnutých opatření. Chtěla bych poděkovat poslancům Evropského parlamentu, zpravodaji a především členům své parlamentní skupiny za to, že nám umožnili dosáhnout dohody a ve spolupráci s Komisí a Radou připravit dobrý návrh, který obsahuje většinu našich hlavních myšlenek. Inovace je jádrem EIT. Naše iniciativa umožnila institutu stát se symbolem výjimečnosti a rozpoznatelnou značkou evropské kvality. Významným úspěchem je síťová struktura nezávislých Znalostních a inovačních společenství, zmíněných v současném návrhu. Jsme úspěšní i při řešení složitého a komplikovaného problému organizace činnosti institutu. Současný návrh nabízí řešení formou strategického inovačního programu, který optimalizuje rovnováhu mezi odpovědností za politiku a nezávislostí odborníků a jasně definuje kompetence pro dlouhodobé strategické plánování. S finančními zdroji, o kterých se už hovořilo, můžeme udělat kus práce. Výchozí pozice jsou dobré, ale efektivní uplatňování závisí jako obvykle na nás a naší vůli a vytrvalosti. Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, na začátku bych se chtěl omluvit, že jsem po projevu odešel, neboť jsem měl schůzku s panem předsedajícím Pötteringem. Chtěl bych srdečně poděkovat svému kolegovi panu Paasilinnovi za jeho angažovanost v této záležitosti, stejně tak komisaři za jeho podporu. Skutečně věřím, že EIT je důležitým evropským nástrojem. Pan Paasilinna už konstatoval, že v Evropě vynakládáme málo prostředků na výzkum a vývoj a vynakládáme málo prostředků na kvalitní výzkum. V celé Evropě jako ve většině zemí – přinejmenším ve většině členských států – by se mohlo, mělo a musí vydávat více prostředků. EIT není právě konkurenční instituce, ale má tento výzkum podněcovat, má vytvářet nové iniciativy. Mám na mysli například to, jak je v oblasti energetiky důležité, že se snažíme vyvíjet nové energetické technologie. A když je to tak důležité, požádám komisaře, aby trval na rychlém provedení potřebných rozhodnutí. Jedno rozhodnutí se například týká hlavního sídla administrativy. Jako člověk, který pochází z Vídně, a jako Rakušan bych samozřejmě chtěl, aby hlavní sídlo bylo ve Vídni. Ať bude rozhodnutí jakékoli, mělo by k němu dojít rychle, aby EIT mohl začít co nejdříve pracovat.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážený pane předsedající, v první řadě chci poblahopřát panu Reino Paasilinnovi, našemu zpravodaji, stejně tak i panu komisaři Figeľovi. To, co jsme dokázali v tak krátkém čase, byl skutečně vrcholný úspěch! Zpravodaj byl usilovný a rozvážný a všechny nás intenzivně zapojil. Chtěl bych však poblahopřát především předsedovi Komise, panu Barrosovi. Musíme si opravdu uvědomit, že tento projekt byl jeho vlastní iniciativou v lednu 2005. V průběhu tří let jsme tento projekt postavili na nohy. To je velkolepé. V Evropě jsme rychlí a v této chvíli musím ještě jednou zopakovat, že je to náš vrcholný úspěch. I když jde o vážnou záležitost, její příprava trvala jen tři roky. Musíme se zabývat vzděláváním. Vzdělávání leží v centru kulturní a vzdělávací svrchovanosti ve spolkových zemích Německa, v zemi, kterou poznám nejlépe, a vzdělání je samozřejmě i v centru pozornosti členských států. Dokázali jsme rovněž udělat kompromis. Mluvím teď o financích. Dlouhou dobu jsme se trápili nad otázkou, odkud bychom mohli získat peníze. Dokonce jsme dokázali na první pokus sestavit kompletní rozpočet. V minulosti to byly jen dotace, dotace, dotace. Dobře znáte rozpravy. A teď je tu poprvé inovace namísto dotace! To je úžasné! Chtěl bych poděkovat především svým kolegům z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, neboť museli přistoupit na kompromisy. Dokázali jsme velmi rychle vyřešit sporné otázky, například rozsah nezávislosti EIT, délku trvání pilotní fáze, vztah EIT k Sedmému rámcovému výzkumnému programu, otázku kanibalizace, a dokonce to, čemu se říká „nálepka EIT“, tj. otázka, co všechno by měla tato nálepka obsahovat, když je projekt uveden pod vlajkou EIT. Toto všechno jsme vyřešili. Nyní k implementaci. V současné době – jak řekl pan komisař Figeľ – se připravuje správní rada a Evropský parlament (děkuji, že jste nás zapojili) bude zvažovat, kdo bude sedět v radě, co pokládáme za velmi důležité. Rovněž je třeba vybrat témata. Pan Svoboda se zaměřil na téma energetiky. V skutečnosti bychom se měli zaměřit na celkovou odpověď Evropy na klimatické změny prostřednictvím činnosti EIT, např. na otázku energetické efektivity atd. Musíme však mluvit i o umístění EIT. Štrasburk považuji stále za výborné místo. Dosud se o tom nikdy tak jasně nehovořilo, ale už se musíme rozhodnout. Tato budova je vhodné místo pro EIT a Evropskou výzkumnou radu. Štrasburk by se mohl stát „Scienceburgem“, a touto otázkou bychom se měli zabývat. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, je výborné, že dnes končíme legislativní práci týkající se založení Evropského inovačního a technologického institutu. Umístění správní rady a Znalostních a inovačních společenství bude dalším krokem směrem k společnému znalostnímu trhu v Evropské unii. Během své poslední návštěvy v Polsku komisař Verheugen zopakoval, že zařazení nových členských států do struktur společného trhu posílilo jeho potenciál a bylo úspěchem pro všechny strany. Apeluji na to, aby se tato pozitivní zkušenost využila jako ukazovatel v této záležitosti. Umístění rady institutu ve městě Vratislav (Wrocław) bude krokem, který přinese užitek v rámci soudržnosti v Evropě. Ulehčí získání podpory nových zemí pro zvýšení financování výzkumu a vývoje v nadcházejícím rozpočtu Unie. Nakonec uvolní inovační potenciál v rámci celé Evropy. Podpora kandidatury města Vratislav (Wrocław) není jen záležitostí provinciálního egocentrismu; je to přirozený důsledek úvah, které se snaží sloužit zájmům celé Evropské unie. Miloslav Ransdorf, za skupinu GUE/NGL. – Já bych chtěl říci, že od doby Kondratěvovy teorie dlouhých vln víme, že vznik inovací a jejich zavádění do společnosti je objektivní proces, je proces, který má určitou objektivní zákonitost. Nicméně my jako lidé činní v politické sféře můžeme podpořit inovace a já osobně si myslím, že EIT je pro budoucnost Evropy důležitější instituce než třeba Evropská komise. Jsem toho názoru, že jsou tři zásadní věci, které mohou pomoci ve společenském vědomí, v popularizaci vědy a jejího významu. Za prvé to, aby byli vědci chápáni jako hodnotový vzor ve společnosti. Nesmírně důležité je např. to, aby člověk, jako je pan Holý, významný chemik v naší zemi, který má desítky patentů, byl chápán jako hodnotový vzor pro mládež spíše tedy než sportovci nebo zpěváci. Tedy jako určitý slogan „value pattern“ − hodnotový vzor. Dále „value leadership“, protože hodnota vědy byla pro evropské lidstvo zásadní a myslím si, že bychom se měli snažit o to, aby Evropa v této oblasti opět získala vedení. V Evropě se narodilo více vědců než na všech ostatních kontinentech dohromady.

17

18

CS


No a konečně je to prosazení něčeho, co bych nazval „pioneering spirit“, tzn. určitý průkopnický duch, který by ukazoval Evropě cestu dopředu. Jana Bobošíková (NI). – Dámy a pánové, čísla Světové organizace duševního vlastnictví jasně říkají, že problémem Evropy není nedostatek nových myšlenek. To, co opravdu chybí, je jejich transformace do obchodních příležitostí. Úspěch v globální ekonomice však nezařídí Evropský technologický institut. Inovační konkurenceschopnosti pomůže jen větší dostupnost financí včetně rizikového kapitálu. A vytvoření prostředí kreativity a skutečné akademické a podnikatelské svobody společně s odpovídajícím odměňováním výsledků vynikajících vědců. Dámy a pánové, jsem zásadně proti vzniku Evropského technologického institutu. Nepřinese totiž Unii konkurenční výhodu. Bude jen zbytečnou strukturou, která dubluje stávající podporu vědy, vývoje a vzdělání. Bude dalším místem, kde neproduktivně utopíme peníze daňových poplatníků. A navíc mu hrozí stejná blamáž jako systému Galileo. Soukromý sektor, na jehož peníze Komise a Rada spoléhají, totiž vůbec nezná důvod, proč by měl financovat nesmyslný politicko-úřednický sen. Angelika Niebler (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v první řadě mě prosím omluvte, že jsem tu nemohla být od začátku rozpravy. Předchozí řečnice právě hovořila o projektu Galileo. Opozdila jsem se, neboť jsem vedla jednání o projektu Galileo. V první řadě patří mé díky našemu zpravodaji panu Paasilinnovi, který vykonal vynikající práci společně se svým stínovým zpravodajem. Mé díky patří rovněž panu komisaři Figeľovi, který se intenzivně zapojil do konzultací, a tak dnes můžeme hlasovat o zprávě, kterou také v Parlamentu přijme velká většina z nás. Před třemi lety jsme začali rozpravu otázkou, zda potřebujeme Evropský inovační a technologický institut. Odpovím velmi rozhodně, ano, potřebujeme tento institut. Musíme dohnat resty v přenosu technologie. Máme výborné vědce a výzkumníky ve všech 27 zemích. Co nám však chybí, je transformaci vynikajících výsledků z výzkumu do tržních výrobků a služeb. Technologický institut – Inovační institut – by měl být proto přínosem. Návrh Komise směruje v současnosti k zřízení nového izolovaného institutu. My v Parlamentu jsme řekli: Ne, to nechceme! Chceme vybudovat síťovou strukturu, která integruje podniky, vysoké školy a výzkumné instituty v Evropě. Dokazuje to naše zpráva. Doufám ve většinový souhlas. Jsme na správné cestě. Pozitivní je, že jsme během našich rozprav nediskutovali o umístění. V opačném případě, pane Chatzimarkasisi, bychom dnes nebyli připraveni ani schopni dokončit tento projekt a dalších pět let bychom zřejmě stále diskutovali, zda potřebujeme technologický institut. Gyula Hegyi (PSE). – Vážený pane předsedající, věda a technologie jsou naše reálné příležitosti vyrovnat se globální konkurencí. Mnoho století byl náš kontinent centrem vědeckého a technologického rozvoje a evropská věda byla vždy mezinárodní. Dokonce v dobách železné opony tu fungovala intenzivní výměna myšlenek a návštěv vědců a v současnosti nemusí vědecká komunita překonávat už téměř žádné hranice. Zřízení Evropského inovačního a technologického institutu je důležitým krokem, kterým bude pokračovat v této odvěké tradici našeho kontinentu. Vítám tento krok a samozřejmě vítám vynikající zprávu svého kolegy pana Paasilinnu. Jménem naší vlády, národa a vědců, navrhuji Budapešť jako sídlo EIT. Naše úspěchy ve vědě o životě, v boji proti klimatickým změnám a v environmentálních studiích jsou nejlepšími důvody. A mé domovské město Budapešť by rovněž mohlo poskytnout příjemnou a povzbuzující atmosféru. Lena Ek (ALDE). – Vážený pane předsedající, chceme, aby byla Evropa konkurenceschopná, šetrná k životnímu prostředí a sociálně zodpovědná. Na světovém trhu je však silná konkurence, a abychom byli schopni zúčastnit se této soutěže, potřebujeme evropský projekt a musíme dát dohromady naše zdroje jako v USA, když se rozhodli vyslat člověka na Měsíc. Myslím si, že Evropský inovační a technologický institut může být naší platformou pro projekt „vyslání člověka na Měsíc“ v smyslu spojení kvalitních výzkumníků a sloučení našich zdrojů. Dosud definované oblasti jako klimatické změny a telekomunikace jsou oblasti, které jsou důležité pro Evropu a její konkurenceschopnost, stejně jako i pro budoucnost Evropy a jejích občanů. Myslím si, že změna, která zaručuje akademickou výchovu, je obzvlášť důležitá.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Nakonec bych ráda podpořila přání pana Chatzimarkakise využít prostory, které už máme. Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, za tři měsíce se rozhodne, které evropské město se stane sídlem správní rady Evropského inovačního a technologického institutu. Toto rozhodnutí bude politické i založené na faktech. Ve snaze vyrovnat rozdíly mezi starou a novou Unií se objeví konglomerát zemí, které se nedávno připojily k Evropské unii. Na základě faktů, ale aniž bych zapomněl na politická kritéria, která jsem uvedl, si myslím, že dokonalým, ideálním centrem by se mohlo stát polské město Vratislav (Wrocław), jehož historii po staletí vytvářeli zčásti Češi, Rakušané, Židé a Němci, stejně jako Poláci. Důvody ve prospěch města Vratislav (Wrocław) jsou následující: jeho významný intelektuální potenciál; skutečnost, že je to už silné akademické centrum; vysoká koncentrace kapitálu a významných společností včetně zahraničních společností v oblasti Dolnoslezského vojvodství, které by se mohly stát partnery EIT; a nakonec těsná blízkost dalších dvou členských států: Německa a České republiky. Množství nositelů Nobelovy ceny pochází z města Vratislav (Wrocław). Město se v současnosti angažuje ve vysoce rozvinuté vědecké spolupráci s mnohými vzdělávacími institucemi a vědeckými centry v celé Evropě i mimo ni. Věřím, že rozhodnutí učinit Vratislav (Wrocław) sídlem správní rady Evropského inovačního a technologického institutu by bylo optimální z hlediska harmonického vědeckého a technického vývoje v EU, čím se skoncuje s rozdělením na starou a novou Evropu. Zdzisław Kazimírz Chmielewski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, čas řečníků je omezený jen na jednu minutu, z čehož plynou samozřejmě určité důsledky. Například musím vynechat téma financování. Spojovacím článkem programových diskusí, o které se zasloužil především zpravodaj, byla myšlenka inovace, která se stane realitou v znalostních společenstvích. Má vlast, která neskrývá svůj zřetelný zájem o založení institutu, vidí příležitost pro společenství, aby fungovala prostřednictvím prozíravě vytvořeného spojení s institutem, i když bez omezení jejich rozsáhlé nezávislosti. Vládní organizace pochopitelně kladou důraz na praktické přednosti společenství a pokládají je za opěrné body znalostního trojúhelníku: vzdělávání, výzkum a průmysl. Ve stejném čase potvrzují ochotu evropských výzkumných center zřídit společenství, která se začnou soustřeďovat na tři sektory: obnovitelná energie, klimatické změny a informační technologie. Jako poslanec Parlamentu mám povinnost, kterou rád vykonám, totiž potvrdit, že město Vratislav (Wrocław), známé jako centrum vědy v Polsku, má nárok stát se výjimečným v tomto ohledu. Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, v první řadě bych chtěla poblahopřát panu Paasilinnovi, že došlo k dohodě o záležitosti, která od samotného počátku nebyla jednoduchá. Financování bylo hlavním nevyřešeným problémem v prvním čtení a vítáme skutečnost, že jsme dosáhli společného postoje. Neměli bychom zapomenout, že prvotní myšlenka zřízení institutu byla inspirovaná jinými, už existujícími kvalitními modely, ale měli bychom si rovněž uvědomit, že se vynaložilo velké úsilí, aby se tato myšlenka uvedla do života s přihlédnutím na nezbytnou adaptaci složitosti a různorodosti Evropy. Výsledkem byl nový nástroj se schopností integrovat tři osy znalostí – vzdělávání, výzkum a inovaci –, které by měly sloužit jako katalyzátor multidisciplinární inovace, která je tak důležitá pro zlepšení konkurenceschopnosti. Jsme proto přesvědčení o zřízení společenství pro inovaci a znalosti jako strategických integrovaných sítí vysokých škol, výzkumných center a podniků, ve kterých se studenti, výzkumníci a znalosti mohou volně pohybovat a kde by se činnost mohla soustředit na oblasti nejvyššího vědeckého a strategického zájmu, jako například obnovitelná energie anebo informační a telekomunikační technologie. Věříme, že EIT bude v blízké budoucnosti přinášet plody, v něž všichni doufáme. Grażyna Staniszewska (ALDE). – (PL) Vážený pane předsedající, opět bych chtěla vyjádřit nadšení, že Společenství volá po nezbytnosti inovace v Evropě. Pro nové členské státy je to obzvlášť důležité, protože jsou pro ně inovační technologie velkou příležitostí udělat skok do civilizace a urychlit vlastní rozvoj. Z tohoto důvodu s nadšením podporujeme vynikajícím způsobem koncipovaný projekt předložený městě m Vratislav (Wrocław), které se uchází o sídlo správní rady institutu. Co by nás, kromě Štrasburku, zachránilo před nákladnými výlety podnikanými jednou za měsíc? Inu, bylo by to město Vratislav (Wrocław) – Vratislav, která leží na hranicích staré a nové Evropy; není to hlavní město, ale je to prospívající město s vynikajícími univerzitami s téměř 150 000 studenty. Polské vnitrostátní orgány,

19

20

CS


místní orgány města Vratislav a polský akademický svět jsou plně připraveny na jmenování. Umístění sídla Inovačního a technologického institutu ve městě Vratislav by se stalo symbolickým gestem a v každém případě by splnilo kritéria vysoké kvality. Síť Znalostních a inovačních společenství, která tvoří část Evropského institutu, musí být rovnoměrně rozptýlená po celé Evropské unii. Institut by měl být nástrojem, který mobilizuje celé území Společenství a musí být vhodný pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovaci a technologický proces jako předchůdce hospodářského rozvoje pro celou Evropskou unii. Věřím, že prostřednictvím takovéto iniciativy, jako je EIT, můžeme splnit výzvy globálního znalostního hospodářství při realizaci ambiciózních cílů lisabonské strategie. Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, dostáváme se do konečné fáze zřízení EIT. Chválím rozpravu, která se uskutečnila mezi různými institucemi s cílem dosáhnout vyvážené řešení, které se týká zřízení tohoto institutu jako symbolu inovace v souladu s nejvyššími ambicemi. První Znalostní a inovační společenství se zaměřují na klíčové oblasti, jako jsou klimatické změny a zdroje obnovitelné energie, a nezapomínají ani na nanotechnologie, které vyžadují řádnou podporu. Evropská unie se bude jednoznačně zaměřovat na inovaci. Evropa inovace, inovace Evropy – EIT je chybějící článek mezi těmito dvěma pojmy; chybějící článek, který, pokud se přijme v zítřejším hlasování, umožní rozvoj Evropské unie. Jak říká Anatole France, je třeba věřit růžím, že rozkvetou. EIT je jako růže v zahradě Evropy. Aby EIT rozkvetl, musí růst v dobrých klimatických podmínkách. Při prvním čtení jsem vyjádřil lítost nad skromnými finančními zdroji přidělenými do EIT, nad nedostatkem této podpory: 308 milionů EUR nepostačuje ke splnění našich ambic. Vážený pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, z tohoto důvodu musíme změnit finanční klima a poskytnout potřebné zdroje, aby naše skutečně reálné ambice mohly nabýt podobu. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Jsem rád, že jsem dostal tuto příležitost. Vlastně je výborné pustit se do projektu, který je právě v začátcích, ale už od základů skrývá v sobě velkou sílu, co bude v budoucnosti představovat specifickou značku kvality. Druhý bod je následující: společně s panem Paasilinnem jsem se snažil o propojení s průmyslem, o nomenklaturu týkající se inovace a v této souvislosti jsem velmi spokojený s názvem „Inovační a technologický institut“. Při čtení dokumentů však zjišťuji, že ještě stále máme s tímto názvem těžkosti. V dokumentech Komise se někdy používá tento název, ne však v dokumentech Parlamentu, proto je velmi důležité, aby se tento institut od nynějška označoval řádným a správným názvem. Třetí a poslední bod se týká umístění. Chtěl bych se připojit k řečníkům, jejichž rodná řeč není francouzština, jako např. k paní Ekové a panu Chatzimarkakisovi, kteří nás dnes vyzvali podpořit Štrasburk – „Scienceburg“, jak ho nazval pan Chatzimarkakis. Je to město administrativního charakteru a zřízení institutu má administrativní charakter; není to velký institut. Vyřešilo by se tím i množství politických problémů. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, myšlenka zřízení Evropského inovačního a technologického institutu byla před třemi lety v období jejího vzniku přivítána se značnou skepsí, a tak současný kompromisní text nařízení bychom mohli pokládat za velký úspěch. Institut může začít fungovat už toto léto poté, co Rada rozhodne o jeho umístění, a navrhovaná struktura Znalostních a inovačních společenství má šanci stát se vynikajícím stimulátorem inovace v celé EU. Poskytnutí řádného právního základu a následné umožnění financování institutu bylo jednou z mých priorit jako zpravodajky Výboru pro právní záležitosti. Těší mě, že Rada přijala tyto návrhy. Revize finančních vyhlídek na léta 2007–2013 umožnila Institutu získat finance ve výši přibližně 309 milionů EUR, což znamená dobrý začátek. Doufám, že střednědobá revize poskytne ještě 2 miliardy EUR, které jsou stále potřebné pro zřízení projektu jako celku. Existence elity je velmi důležitá pro vědeckou sféru v nových členských státech, která vlastní značný a doposud nevyužitý potenciál. Jsem proto toho názoru, že návrh umístnit jednu ze struktur ve městě Vratislav (Wrocław) – ve městě, které má více než 140 000 studentů – bude vynikající evropskou investicí do budoucnosti. Nakonec bych chtěla srdečně poblahopřát panu Paasilinnovi za jeho skvělou spolupráci. Jacek Protasiewicz (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, můj maďarský kolega, poslanec Evropského parlamentu z Budapešti řekl, že dokonce během období železné opony existovala spolupráce mezi vědeckými institucemi v Evropě, je však třeba říci pravdu: Železná opona rozdělila vědu v Evropě na dva tábory – západní tábor, který se vyvíjel v svobodném světě a měl finanční podporu, a východní tábor. Bylo by dobré, kdyby Evropský technologický institut, který zřídíme dnes anebo zítra, neposkytoval jen příležitost pro Evropskou

11-03-2008

11-03-2008

CS


unii zúčastnit se globální inovační soutěže, globálního boje o poznatky, ale aby sloužil ke sjednocení těchto dvou táborů, které rozdělila historie. Chtěl bych se připojit ke svým polským kolegům, kteří doporučili město Vratislav (Wrocław) jako místo centrály nebo jednoho z oddělení Institutu, a byl bych rád, kdyby úřady v tomto městě byly připraveny investovat peníze, které jsou také potřebné pro úspěch tohoto projektu. Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji panu Paasilinnovi a panu komisaři a chtěla bych zmínit něco, co v rozpravě nezaznělo, a to, že bez akademického světa a jeho podpory bychom tu dnes nebyli. Pokud by vysoké školy bránily zřízení tohoto nového Institutu, který poprvé představuje spolupráci mezi průmyslem, soukromým sektorem, oblastmi výzkumu a akademickými institucemi, tento Institut by nespatřil světlo světa. Za předpokladu, že by náš předseda krátkou poznámkou připomněl zřízení institutu bez poskytnutí vhodného rozpočtu a komisař pro vědu a výzkum by vůbec nesouhlasil s institutem, všechny zásluhy za jeho zřízení by byly přisouzeny vám, pane Figeľi, neboť jako komisař pro vzdělávání jste pracovali na uklidnění těch kruhů, které si dělaly starosti nad udělením titulů a diplomů a nad svými vlastními kompetencemi. Doufám, že tento institut bude velkým úspěchem a najdete vhodné lidi do správní rady, lidi se zkušenostmi v několika sférách – akademických a průmyslových – lidi, kteří právě nejsou angažovaní ani v jedné z nich a jsou mladí. Přeji vám hodně štěstí při jejich hledání! Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Vážený pane komisaři, dokument, který se Evropský parlament chystá přijmout, je velmi důležitý. Chtěla bych pochválit zpravodaje a všechny kolegy, kteří přispěli k předložení a přijetí existujících návrhů. Je velmi důležité, že klíčová politika je v procesu tvorby. Rozvoj evropského hospodářství vyžaduje právě technologickou inovaci. Právě toto přispívá k světovému rozvoji. Je mimořádně důležité, že znalostní společnosti, které pracují na základě principů projektu, budou schopné vzít v úvahu na jedné straně priority společné evropské rozvojové politiky a na druhé straně schopnosti jednotlivých členských států. Je třeba začlenit a rozvíjet nejlepší výsledky jednotlivých výzkumných struktur a vysokých škol, aby se zabezpečilo propojení na priority v energetickém sektoru, v klimatických změnách, v nových progresivních materiálech, které jsou nezbytné pro rozvoj světa. Tento institut by se měl proměnit ve skutečný symbol jednoty, stejně jako v centrum té nejlepší mobility nejlepších výzkumných metod. Projevem dobré evropské politiky by bylo jeho umístění v novém členském státu EU. Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Vážený pane předsedající, dnes jsme se všichni shodli, že bychom měli co nejvíc udělat pro podporu otevřené znalostní společnosti, abychom dohnali světový standard, drželi krok s rozvíjejícím se světovým hospodářstvím; měli bychom investovat co nejvíce prostředků a co nejvíce diskutovat, abychom udrželi Evropu v chodu. Chtěl bych rovněž zdůraznit, že umístění budoucího institutu není triviální záležitost. Měl by být v inovačním regionu, v oblasti mladých a otevřených myslí, v regionu velkého potenciálu, v regionu – a to je velmi důležité – s průkopnickým duchem, v regionu, který se bude nacházet mezi východní a západní Evropou. Všechny tyto požadavky splňuje polské město Vratislav (Wrocław), které bych vám rád odporučil. Nakonec bych chtěl poblahopřát zpravodaji a každému, kdo se zúčastnil této inspirativní rozpravy. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (CS) Hlavním cílem lisabonské strategie je podporovat konkurenceschopnost v Evropě, a vyrovnat se tak jiným světovým ekonomikám: Spojeným státům, v Asi (Čína a Indie), novým centrům, která se objevují. Součástí této strategie je také vybudování Evropského technologického institutu, který se setkává s výraznou podporou skupiny PPE-DE. Se zájmem sleduji zrod tohoto institutu, který bude potřebovat významnou finanční podporu pro dosahování svých cílů, které jsou však velmi důležité k udržení průmyslové konkurenční a inovační základny EU. Tady se přimlouvám za zvýšení těch prostředků, které byly odsouhlaseny. Zároveň však považuji za důležité zdůraznit potřebu uskutečnění projektu tohoto institutu a jsem toho názoru, že je mimořádně důležité podporovat právě inovace, které jsou nositeli pokroku a zvyšování konkurenceschopnosti. Proto považuji za důležité zdůraznění inovace také v názvu institutu, původně

21

22

CS


plánovaného jako Evropský inovační a technologický institut. Právě tato iniciativa má být důležitým posláním znalostní ekonomiky, podporou výzkumu a inovací v EU. A na závěr mi dovolte vyjádřit svůj obdiv nad energií a rozhodností pana komisaře Figeľa při realizaci tohoto projektu. Nina Škottová (PPE-DE). – Pane předsedající, dámy a pánové, úvodem bych chtěla poblahopřát panu komisaři Figeľovi a také panu zpravodaji Paasilinnovi za veškerou práci, kterou na tomto projektu odvedli. Padly zde pozitivní i negativní názory na EIT a diskuze bude určitě dále pokračovat, než bude EIT skutečně uveden do života. Já bych na tomto fóru chtěla zdůraznit myšlenku, která EIT podpoří. A sice, že každé peníze z rozpočtu EU přesunuté do vědy, výzkumu a vzdělávání, jsou dobře přesunuté peníze a rozhodně ne utopené peníze. Zvláště, když se na EIT budou podílet i nejlepší mozky Evropy. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, vytvoření koherentní hospodářské oblasti, jednotného evropského trhu, bylo základním důvodem pro vznik společenství a později Evropské unie. Dalším krokem je dát evropskému hospodářství moderní a konkurenceschopný rozsah. Podaří se to jen investováním finančních prostředků do vzdělávání, výzkumu, do nových technologií a v nejširším smyslu slova do inovací. Nebudeme schopní čelit tímto výzvám, pokud průmysl nebude podporovat vědecký rozvoj a nové technologie, a pokud místní úřady nebudou investovat do vzdělání. Vlády by se měly angažovat ve vzdělávání na terciární úrovni a podporovat základní vědecký výzkum. Evropská unie by se měla zatím soustředit na podporu a usměrnění inovací. Jsme si vědomi, že tyto úlohy spočívají na členských státech a institucích EU. Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval Parlamentu za velmi zajímavou a přesvědčivou rozpravu. I navzdory tomu, že se ozvaly kritické hlasy o nedostatku financí anebo o tom, že opět chceme něco vytvořit. Myslím si, že nejvýznamnější inovace začíná otevřeností a podporou kreativity. Výsledek konzultace a legislativního procesu je skutečným příkladem otevřenosti, přínosu, angažovanosti, a dokonce kreativního a inovativního přístupu. Prokázali jsme inovaci tím, že jsme dospěli k tomuto konsenzu a rovněž v souvislosti s obsahem tohoto výsledku. Toto je ten nejdůležitější aspekt. Úlohou EIT je především inovace. Je to jeden z okamžiků anebo pokračovaní summitu v Lahti z října 2006 a návrh textu jsme předložili dokonce jen jeden den před summitem. Nikdy jsme nepodporovali investice pro budování něčeho nového v oblastech na zelené louce, spíše jsme si přáli přijít s novým přístupem jako podpořit, zorganizovat, motivovat a zmobilizovat zdroje a partnery s cílem vytvořit úspěšnější inovaci v Evropě. Rád bych zdůraznil, že Komise nikdy neměla v úmyslu stavět nové budovy pro EIT, ale přijít s novým přístupem. Trvalo to rok a půl: začali jsme to realizovat jako součást lisabonské strategie v únoru 2005 a od té doby jsme se mnohokrát setkali u kávy, vedli jsme množství rozhovorů, které byly velmi inspirující a zajímavé – rovněž v této budově –, zároveň poukazovali na to, že existuje mnoho možností nebo názorů jak podpořit inovaci. Jsem šťastný, že jsme dospěli k tomuto úspěšnému společnému závazku. Mnoho lidí se vyjadřovalo o poloze. Je to otázka pro Radu. Myslím si, že slovinské předsednictví se bude snažit řídit tento proces tak, aby vedl k rozhodnutí. Už byla zmíněna jména – některá na úrovni členského státu. Některá města na regionální úrovni o to rovněž usilují. Je dobré znamení, že hodně ambiciózních kandidátů se uchází o sídlo EIT. Mnoho univerzit a podniků, výzkumných a technologických organizací projevuje zájem nejen o konzultační proces, ale i o účast ve výběrovém řízení správní rady a později o práci v EIT. Jak řekla slečna Hennicot-Schoepgesová, tímto neztratíme svou identitu; nabízíme, aby tuto identitu sdíleli univerzity anebo existující střediska a EIT, který bude zřízen. To je víceméně všechno, čím jsem chtěl reagovat na vaše argumenty a podporu. Ještě jednou chci zdůraznit význam konvergentní a horizontální práce. V Komisi jsme na tom pracovali stejně, jako i Vy všichni ve výborech v tomto Parlamentu. Nebyl jsem jediný. Nejsem sám. Dosáhli jsme toho s podporou předsedy, pana komisaře pro průmysl, pana komisaře pro výzkum, paní komisařky pro rozpočet a mnoha dalších. Myslím si, že je to velmi významný odkaz pro budoucnost: Dovolte nám pracovat společně, být otevření a podporovat kreativitu.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Tento měsíc bych chtěl navrhnout, abychom rok 2009 vyhlásili Evropským rokem kreativity a inovace. Vytvoří se tím propojení s návrhy, myšlenkami a politikami, které potřebujeme pěstovat a vytvořit v Evropě. Ještě jednou vám velmi pěkně děkuji. Není to hotová věc; spíše je to začátek etapy, která znamená vytvoření, a potom může začít skutečná práce – a doufám, že začne úspěšně. Reino Paasilinna, zpravodaj. − (FI) Pane předsedající, pan komisaři, dámy a pánové, měli bychom si připomenout dobu, kdy jsme začínali a kdy velká většina byla proti tomuto celému projektu. V současnosti jsme ho v spolupráci s Komisí a Radou zdokonalili. Vytvořili jsme něco velmi dynamické, co dospělo až do stadia hlasování a já doufám, že většina bude hlasovat pro tento projekt. Toto je způsob, kterým můžeme společně pracovat. Co se týká polohy, nemám žádné stanovisko, až na to, že jde o moderní síťový systém, ve kterém budou nezávisle pracovat výzkumníci a společenství. Nebudou soustředění v hlavním městě, které bylo zvolené za sídlo institutu. Navíc počet administrativních zaměstnanců bude relativně nízký, méně než sto lidí, a tak nebudou potřebné velké prostory pro budovy. Jeden aspekt je však důležitý. Bude zapotřebí, aby na místě existovalo dobré dopravní spojení, především přímé lety, protože dobře víme, jak je nepříjemné pracovat někde, kde nejsou žádné přímé lety, dokonce když se setkání musí uskutečnit na letišti. Dále je nezbytné vzít v úvahu financování. Je to důležité, i když pro jednu navrhovanou oblast, komunikační technologie, je už financování obstarané. Jinými slovy, pokud je daná oblast prezentovaná atraktivním způsobem, finance se pro ni určitě najdou. Určitě nám nechybí kapitál. Mnoho přítomných se vyjádřilo, že jde o nový druh spolupráce. Institut proto nebude konkurovat ostatním, ale vytvoří spolupráci, jak poznamenala paní Ek. Pan Ransdorf a ostatní prohlásili, že evropský model, který byl po celá století vrcholem evropské vědy, by se měl stát vrcholem světové vědy. Je to jeden ze způsobů, jak zdůraznit druh norem kvality, které potřebujeme. Děkuji všem velmi pěkně za vaši spolupráci. Tento projekt musí být úspěšný, protože ho Evropa potřebuje. Děkuji. (Potlesk) Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat dnes. Písemná prohlášení (článek 142) Edit Herczog (PSE), písemně. – (HU) Informační a technologická revoluce, společensko-ekonomická transformace postindustriální společnosti, otřásly vládou, hospodářstvím a politiky ve většině zemí světa a probudili je z pokojného spánku a větší pozornost se soustředí na pochopení důvodů, které se skrývají za úspěchem jednotlivých společenství, větších regionů anebo zemí. Aspekty, které mohou zajistit úspěch, jsou kreativita, kreativní energie, nové myšlenky, které mohou vytvořit základ pro každý nový druh rozvoje. Kreativita se stává inovací, pokud se přemění na skutečnost. Doufejme, že Evropský inovační a technologický institut (EIT) bude inovativním duchovním dítětem Evropského parlamentu. Hlavním cílem EIT bude rozvíjet inovativní kapacitu Evropské unie propojením s vyšším vzděláváním, výzkumnou obcí a zástupci průmyslu. EIT může sehrávat významnou úlohu tím, že zabezpečí, aby evropská inovace byla opět známá ve světě a aby evropský průmysl a výzkumníci měli vliv a byli oceněni. Hlavní město Maďarska přijalo výzvu poskytnout sídlo Evropskému inovačnímu a technologickému institutu. Jsem přesvědčená, že má vlast by byla dobrým hostitelem pro institut, protože vláda je zainteresovaná v otázkách výzkumu a inovace i rozvoje, dále z důvodu výzkumné infrastruktury země, neboť Maďarsko sehrávalo úlohu při pokroku vědy a v neposlední řadě z důvodu maďarské pohostinnosti. Cituji slova maďarského učence a laureáta Nobelovy ceny Alberta Szent-Györgyia a vyzývám vás, abyste podpořili náš návrh stát se hostitelem EIT: „Maďarsko je malá země, co se týká počtu obyvatelstva, ale mocnost z hlediska šedé hmoty.“ Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedající, druhé čtení v Evropském parlamentu je dalším krokem, kterým se přibližujeme k založení Evropského inovačního a technologického institutu. Už uplynulo mnoho času od chvíle, kdy pan José Barroso předložil návrh na založení institutu v únoru 2005. Myšlenka byla, že by šlo o institut, který by podpořil implementaci lisabonské strategie, která byla v té době v půli cesty a nepřinášela plánovaný zisk.

23

24

CS


Jsem si vědom, že jedno z míst, které doufá, že bude hostitelem sídla EIT, je polské město Vratislav (Wrocław). Rovněž jsem si vědom, že v Polsku a v dalších městech, které by rádi přivítali institut (Vídeň, Mnichov, Sant Cugat-Barcelona, Paříž, Oxford, Brusel, Budapešť, Norimberk, Cáchy) přetrvávají přehnaná očekávání z důvodu předpokládané sumy 2,4 miliardy EUR, která se bude požadovat na financování institutu. To jsou celkové náklady na institut a síť znalostních a inovačních společenství (KIC), u kterých se očekává, že pohltí většinu financí. Navíc jsem přesvědčený, že založení institutu nepřispěje k uskutečňování strukturálních reforem, které mají rozhodující význam pro inovaci a konkurenceschopnost v Evropské unii. Navzdory tomu, že jsou nám známé ambice města Vratislav (Wrocław) a kvalita administrativy v tomto městě, jsem přesvědčený, že je to správné místo pro EIT a jsem spokojený s pokrokem, který se uskutečnil směrem k založení institutu. Alexander Stubb (PPE-DE), písemně. – Vzdělávání, výzkum a inovace jsou okna do budoucnosti. Jsou to základní stavební kameny toho, co se nazývá „znalostní trojúhelník“. Potřebujeme být konkurenceschopní. Znalostní trojúhelník je jedním z klíčů. Podporuji tento text od chvíle, co návrh Komise vytvořit Evropský technologický institut (EIT) se zaměřuje na řešení jednoho z hlavních nedostatků Evropy, totiž nedostatku inovace. Chápu, že EIT je investice do budoucnosti. V minulosti se vyskytl skepticismus ohledně přidané hodnoty, kterou by mohl EIT nabídnout. Navrhovaná síťová struktura je dobrým řešením. Odborný posudek spočívá v zúčastněných univerzitách a institucích vyššího vzdělávání. Poněvadž si vzpomínám na své akademické roky, také podporuji, aby se myšlenka EIT „znalostních a inovačních společenství“ (KIC) stala nezávislou. Výběr takových středisek se bude zakládat na kritériu špičkové kvality. Podporuji tuto myšlenku, protože takovýmto způsobem EIT KIC dá nejlepší směr evropské inovaci. (Zasedání bylo přerušeno v 11:15 a znovu zahájeno v 11:30.) PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT místopředseda

9. Ověření pověřovacích listin Předsedající. − Dalším bodem programu je přezkoumání osvědčení o zvolení poslancem nových členů Evropského parlamentu. Pan Gargani předloží jménem Výboru pro právní záležitosti ústní zprávu v dané záležitosti. Giuseppe Gargani, předseda Výboru pro právní záležitosti. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, Evropský parlament musí podle jednacího řádu přezkoumat osvědčení o zvolení poslanců a rozhodnout o ověření platnosti volby nově zvolených poslanců. Během schůze dne 25. února výbor přezkoumal osvědčení o zvolení poslanci 35 rumunských členů parlamentu, které nominovaly příslušné orgány. Další tři, které určí příslušné státní orgány, by měli přibýt do seznamu těchto jmen. Vzhledem k velkému množství přezkoumání osvědčení, která se mají vykonat, a časovému omezení, se uznalo za vhodné, aby Výbor pro právní záležitosti a jeho předseda, přednesl Parlamentu ústní zprávu. Poněvadž výbor zaznamenal, že všechno bylo v pořádku, Parlament mohl schválit všechny mandáty. Předsedající. − Mandáty jsou tímto schváleny.

10. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem programu je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis)

10.1. Správa majetku ESUO a Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (A6-0062/2008, Reimer Böge) (hlasování)

11-03-2008

11-03-2008

CS


10.2. Dohoda mezi ES a Spojenými arabskými emiráty o některých aspektech leteckých služeb (A6-0043/2008, Paolo Costa) (hlasování) 10.3. CSSpolečná organizace zemědělských trhů (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (A6-0044/2008, Neil Parish) (hlasování) 10.4. Společná organizace zemědělských trhů (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (A6-0045/2008, Neil Parish) (hlasování) 10.5. Společná organizace zemědělských trhů (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (A6-0045/2008, Neil Parish) (hlasování) 10.6. Statistická klasifikace ekonomických činností v ES (kodifikované znění) (A6-0055/2008, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) (hlasování) 10.7. Identifikace a evidování prasat (kodifikované znění) (A6-0057/2008, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) (hlasování) 10.8. Uvádění sadby zeleniny na trh (kodifikované znění) (A6-0056/2008, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg) (hlasování) 10.9. Společná pravidla v oblasti ochrany civilního letectví (A6-0049/2008, Paolo Costa) (hlasování) 10.10. Společná pravidla v oblasti ochrany civilního letectví (A6-0049/2008, Paolo Costa) (hlasování) 10.11. Evropský inovační a technologický institut (A6-0041/2008, Reino Paasilinna) (hlasování) 10.12. Evropský inovační a technologický institut (A6-0041/2008, Reino Paasilinna) (hlasování) 10.13. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi ES a Pobřežím slonoviny (A6-0054/2008, Daniel Varela Suanzes-Carpegna) (hlasování) 10.14. CSEvropská politika udržitelné dopravy s ohledem na evropské politiky v oblasti energetiky a životního prostředí (A6-0014/2008, Gabriele Albertini) (hlasování) (Zasedání bylo přerušeno v 11.50 kvůli slavnostní části schůze.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING předseda

11. Slavnostní zasedání – Estonsko Předsedající. − Dámy a pánové, dnešní den je výjimečný pro Evropský parlament, protože vítáme mezi sebou jednoho z našich bývalých členů – osobu, která je v současnosti prezidentem Estonské republiky, našeho bývalého kolegu pana Hendrika Ilvese! Rádi bychom Vás srdečně přivítali v Evropském parlamentu!

25

26

CS


(Hlasitý a nepřetržitý potlesk) Dámy a pánové, když se dočkáme okamžiku, jako je tento, patří se pohlédnout nejen na současnost, ale také si připomenout, jakou dlouhou a širokou cestu jsme prošli, než se tu shromáždili člen společně s dalšími členy Estonska – a z Lotyšska a Litvy, pokud to ohraničujeme v první řadě baltskými státy –, kteří byli zvoleni za členy parlamentu a jejichž země, svobodné země, v kterých po celá desetiletí vládl totalitní komunismus, jsou tu zastoupené, od doby, kdy Estonsko získalo svobodu. Tohoto našeho člena si na základě demokratického rozhodnutí zvolil lid, aby se stal prezidentem země. Jde o osobu z Estonska, která je více než dost spjatá s budoucností Evropy, a samozřejmě i s její přítomností. Na začátku ve funkci ministra zahraničních věcí vedl jednání o členství v Evropské unii a následně se od roku 2003 až po přímé volby v roce 2004 stal pozorovatelem v Evropském parlamentu, a nakonec byl členem Evropského parlamentu až po svém zvolení prezidentem Estonské republiky v září 2006. Pan prezident Hendrik Ilves se ujal úřadu prezidenta Estonska dne 9. října 2006. Vážený pane prezidente Ilvesi, je pro nás ctí, že vás můžeme přivítat v Evropském parlamentu, který zítra oslavuje padesáté výročí svého vzniku. Vaše návštěva je začátkem oslav a rád bych vás požádal, abyste přednesl projev Evropskému parlamentu. Ještě jednou, srdečně Vás vítáme! (Potlesk) Toomas Hendrik Ilves, prezident Estonské republiky. − (ET) Moji přátelé, dovolte mi, abych vám popřál všechno nejlepší k výročí. Drazí přátelé a kolegové, kolegové v pravém smyslu slova, přátelé, kteří jste mi za poslední rok a půl chyběli. Jako se tak na vás všechny dívám – vypadá to tak, že vás je tu mnohem víc, než když jsem se díval z místa 131, kde jsem byl zvyklý sedávat. Neumíte si představit, jak jste skvělí jako Parlament Evropy. Vím, musel jsem odejít, abych si to uvědomil. Ale dovolte mi teď pokračovat v mé současné úloze prezidenta státu. Dnes, když Estonsko vstupuje do pátého roku, co se stalo členem Evropské unie, už nejsme ten „nový člen“, který se učí. Skutečně si myslím, že je čas odložit výraz „nový členský stát“ jako anachronismus bez jakéhokoli významu. (Potlesk) V současnosti už nejsou noví nebo staří členové. Jsou jen členové. Výraz „nový členský stát“ dokonce neznamená ani „chudší členský stát“, poněvadž několik z nás dostihlo „staré členy“. V současnosti existují v unii zájmová sdružení, politické skupiny a ty jsou uspořádány podle množství dalších parametrů – malých anebo velkých členů, průmyslových anebo obchodních národů a tak dále. Ale základ netvoří časový rozměr nebo délka členství. Dnes se tady chci podívat dopředu, deset roků do budoucnosti, kdy všichni budeme staří anebo starší členové. Do období sto let po první hrůzostrašné evropské občanské válce 20. století. Hovoříme o unii jako o odpovědi na druhou evropskou občanskou válku, jako způsobu uspořádání našeho kontinentu tak, aby se už neopakovaly hrůzy druhé světové války. Ale nesmíme zapomenout na skutečnost, že třetina, a pravděpodobně i víc, členů dnešní Evropské unie se dostala z trosek první světové vojny jako nezávislé politické subjekty. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko (po 140 letech neexistence), bývalé Československo společně s Maďarskem a Rakouskem, jak je poznáme dnes, všechny tyto státy se vynořily v 20. století po zániku říše, mezinárodních supervelmocí a vznikly nové státy založené na sebeurčení. Vyzdvihuji tuto skutečnost, protože má země, podobně jako mnoho dalších současných členů, začala tím, že se snažila vymanit se zpod tyranie velkých, despotických anebo nedemokratických nadnárodních subjektů – známých jako říše. Estonsko, podobně jako mnoho dalších zemí, se dokonce snažilo vymanit ne méně než dvakrát. V současnosti jsme se spojili s cílem vybudovat nový nadnárodní orgán – a novou identitu, naši Evropskou unii. Udělali jsme to, protože jsme byli dobýváni nebo obsazováni, ale především proto, že jsme se tak svobodně rozhodli. A protože věříme, že děláme správnou věc. Tím také uplatňujeme naše právo na sebeurčení. Vyzdvihuji tuto skutečnost, protože Estonsko bude mít za deset let poprvé privilegium a odpovědnost vykonávat předsednictví a já pevně doufám, že až nastane ten okamžik, už se nebudeme víckrát zabývat

11-03-2008

11-03-2008

CS


otázkami, s nimiž dneska zápasíme. Z tohoto důvodu chci dnes hovořit o záležitostech, které budou důležité za deset let. Nakonec, vyzdvihuji tuto skutečnost, protože volební období a období výzev, kterým čelíme, nejsou úměrné: zabýváme se problémy, které spadají do čtyřletého anebo pětiletého období. Ale výzvy a tlaky, kterým dnes čelí Evropská unie, od energetiky až po životní prostředí, od hospodářské soutěže až po rozšiřování, od společné zahraniční politiky až po migraci, jsou klíčové záležitosti, které si vyžadují odvahu a činy v horizontu delšího časového období, než jsou dvě anebo tři volební období. Dámy a pánové, protože nedokážeme předvídat budoucnost, některé tendence a nebezpečí je možné obecně rozlišit. Nechyběly diskuse o dvou paralelních hrozbách, jimiž čelíme: globální oteplování a pokles zásob fosilních paliv. Obě záležitosti mají celosvětový charakter a příslušné rozhodnutí, které by nebylo možné uskutečnit bez Evropské unie, je zapotřebí adresovat celé planetě. Ve stejné době unie čelí různým druhům vážných výzev. Dokud je nesplníme, možná za deset let, ale určitě za čtvrtstoletí, je možné, že ztratíme bohatství a úspěch, z kterého se dnes těšíme. Tyto výzvy a nátlaky jsou všechny spjaty s konkurenceschopností Evropské unie. Kde je naše konkurence? Je tady v Evropské unii, nebo venku ve světě? Samozřejmě odpověď je „všude“: Soutěžíme na trhu v rámci Evropské unie, stejně jako na celém světě. Ale pokud se podíváme na dlouhodobé tendence globalizace, měli bychom být vděční Jeanu Monnetovi a Jacquesovi Delorsovi za to, že vytvořili vnitřní trh v období, kdy globalizace ještě nebyla výrazným fenoménem. Cílem vnitřního trhu je, aby umožnil jednotlivým evropským národům udržet konkurenceschopnost z globálního hlediska. Hnacím motorem celosvětové konkurenceschopnosti byla otevřenost v Evropě a otevření se konkurenčním tlakům v rámci Evropy. Současné smýšlení v Evropské unii ne vždy poskytuje důvod k optimismu, a to z dvou příčin: za prvé, nevýrazná implementace lisabonské strategie, našeho vlastního dobře zaměřeného programu pro rozvoj inovace a konkurenceschopnosti. (Potlesk) … a za druhé, rostoucí protekcionismus, nejen směrem k vnějšímu světu, ale i v rámci našich vlastních hranic. Dovolte mi, abych se zaměřil na tyto dvě záležitosti. V období, kdy se má země vymanila z padesát let trvající zaostalosti způsobené Sovětským svazem, jsem cítil beznaděj, jak dlouho bude asi trvat výstavba infrastruktury potřebné pro Estonsko. V některých oblastech, jako jsou informační technologie, by Estonsko mohlo začít na základě rovných podmínek. Investice, které uskutečnila veřejná a soukromá odvětví v oblasti IT, umožnily zemi dosáhnout úroveň, která je nad průměrem Evropské unie a v pozdních devadesátých letech situace v elektronických vládních službách a ve službách v některých odvětvích, jako je bankovnictví, dosáhla úrovně, které se těšilo jen málo zemí v Evropě. Důraz, který má vlast kladla na rozvoj IT, nám umožnil být více konkurenceschopnými. Ale ve své podstatě to nestačí. Obecněji řečeno, Estonsko podobně jako zbytek Evropy ponechává inovaci ve vědě a rozvoji jiným. Inovace přicházejí v první řadě, buďme upřímní, ze Spojených států, s čím souvisí únik nejbystřejších a nejlepších mozků z Evropy, stejně jako i z Indie a Číny, aby si Spojené státy udržely vysokou úroveň konkurenceschopnosti. Je potřeba začít se vážně zabývat touto otázkou. Máme odpor k imigraci, naše děti si stále čím dál volí studium matematiky, vědy a techniky, a tím se uzavíráme před konkurencí v Evropské unii v jednom z nejkonkurenceschopnějších odvětví světového hospodářství: totiž v službách. Konkurence anebo její nedostatek v rámci Evropské unie má rovněž vliv na bezpečnost. Vzhledem k významu energie je pochopitelné, že mnoho zemí v Evropské unii chce ochránit své společnosti od konkurence a jsou odpůrci liberalizace trhu s energií.

27

28

CS


Je to pochopitelná odezva. Ale v současnosti jediným největším zdrojem energie v Evropě je země, která se prohlásila za „energetickou supervelmoc“ a na domovské stránce ministerstva zahraničních věcí uvádí, že energie je nástrojem zahraniční politiky. Pokud se chceme v budoucnosti vyhnout tomu, aby se členové Evropy podrobili strategii „rozděluj a panuj“, anebo aby soupeřili v souvislosti s obchodováním pohonnými látkami, což vidíme v Evropské unii, potom nemůžeme zabránit potřebě společné energetické politiky. (Potlesk) … s komisařem pro energetiku s vyjednávacím vlivem komisaře pro obchod. Protože máme společný obchodní režim, měli bychom zdokonalit společnou energetickou politiku, stejným způsobem se vyžaduje nezbytná podmínka vnější politiky, především liberalizovaný vnitřní trh. Takže kde se nacházíme, když se podíváme do budoucnosti? Korejci a Japonci mají mnohem vyšší přístup k internetu než Evropané a mnohem menší náklady na širokopásmové připojení; Asie a USA mají (anebo v případe USA rovněž vzdělávají a přijímají do zaměstnání) mnohem více techniků a vědců. To nevěstí nic dobrého. Povede to k postupnému úpadku Evropy a evropské konkurenceschopnosti v globalizované ekonomice. Samozřejmě, aspoň s tím něco děláme. Prvním krokem pro Estonsko je reformní smlouva a rád bych poděkoval portugalskému předsednictví za skvělou práci při řešení této záležitosti. Pokud se nerozšíří hlasování kvalifikovanou většinou, ocitneme se ochromeni, bez předsedy a ministra zahraničních věcí EU nebudeme mít jednoduše takový vliv. Příklad Evropy, kdy tahala za kratší konec, můžeme vidět v naší sousedské politice. Evropská Rada v dokumentu o zahraničních vztazích dospěla k závěru, cituji: „Sousedská politika Ruska je lépe propracovaná, lépe uspořádaná a lépe implementovaná než sousedská politika Evropské unie. Rusko vyčleňuje více politických, hospodářských, a dokonce i vojenských zdrojů než Evropská unie na ovlivňování sousedské politiky.“ Konec citace. Nemluví to ve prospěch naší opěvované „měkké velmoci“. Naše sousedská politika je ještě stále spjatá se základními dlouhodobými otázkami: Co bude za deset let? Existují dvě hlediska k této otázce: Jak velcí budeme za deset let a jaké bude okolní prostředí? Jak velká bude Evropská unie v roce 2018? Nevíme, ale je na nás, abychom o tom rozhodli. Samozřejmě, nebude nás tolik, jak by si někteří z nás přáli, ale určitě nás bude víc než v současnosti. K našim východním a jižním sousedům, kteří se k nám určitě nikdy nepřipojí. Zdá se mi, že jedním ze základních zájmů by mělo být, aby rozdíly mezi Evropskou unií a jejími sousedy z hlediska hospodářského blahobytu a politické svobody nebyly tak velké, abychom nemuseli čelit velké vlně ilegální imigrace nebo politickým utečencům. Ukázalo se, že jsme se dokonce nepoučili ani z našich vlastních vynikajících zkušeností, jakým bylo minulé rozšiřování. Plánujeme zvýšit podporu světu bez podmíněnosti na reformy. Prostřednictvím našich rozvojových bank podporujeme rozvoj zemí, které důkladně projevují antagonistické obchodní politiky vůči Evropské unii. Rovněž bychom si měli uvědomit, že náš model není v současnosti jediný. Francis Fukuyama přiznává, že Hegelův sen neúprosné procházky dějinami směrem k liberální demokracii se ukázal jako nesprávný. K čemu jsou dobré požadavky boje proti korupci v souvislosti s úvěry, které poskytuje světová banka rozvojovým zemím, když státní investiční fondy nabízejí lepší obchod bez jakýchkoli omezení? Mýlili jsme se, když jsme si mysleli, že žijeme v zidealizovaném světě. Namísto toho růst autoritativního kapitalismu jako alternativy demokratických tržních ekonomik je pravděpodobně nejnovější ideologický, intelektuální a morální zápas, jemuž čelíme. (Potlesk) Samozřejmě potřebujeme přehodnotit naše politiky, ale to nebude všechno. Potřebujeme víc odvahy; potřebujeme pohlédnout do budoucnosti a pochopit, kde se jak my, tak i svět budeme nacházet za dvacet anebo pětadvacet let, v době, kdy dokonce hybná síla hospodářství, jakou je v současnosti Německo, bude překonána Indií a Čínou.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Potřebujeme začít plánovat už dnes, abychom se připravili na následující čtvrtstoletí. Pevně doufám, že s nastávajícími volbami do Evropského parlamentu, nebudou strany soutěžit na základě zachování současného stavu status quo, ale na základě pohledu do budoucnosti. Dámy a pánové, demokracie existuje pro své občany, je založená na odhodlání občanů a podléhá jejich schválení. Pro tento účel jsme vytvořili instituce, které by se vstupem nové smlouvy v platnost měly dále rozvíjet a zdokonalovat. Ale neměli bychom přenášet naši zodpovědnost na instituce; vytvoření zahraniční služby anebo rozšíření rozsahu hlasování kvalifikovanou většinou nebude znamenat mnoho, pokud nerozvineme zásadní pochopení evropských zájmů. Skutečnost, že máme společné konzulární úředníky, znamená zefektivňování byrokratických reforem. Rovněž vítaným krokem je fakt, že je čím dál složitější použít veto, ale pokud členské státy uvěří, že jejich zájmy se neberou v úvahu, bude to znamenat jen malý pokrok. Potřebujeme se vrátit zpět k základnímu poznání, které přispělo k úspěchu Evropské unie. Především státní zájmy jsou nejlépe zabezpečené, když se jich všichni zčásti vzdáme tak, aby unie jako celek byla úspěšná. Neznamená to odevzdat peníze nebo porozdávat náhradní sladidla neposlušným členům, kteří nejsou ochotní souhlasit s politikou. Myslím tím naše místo ve světě jako samostatných národních států a společně jako Evropské unie. Když hovoříme o silné Evropě, musíme si uvědomit stejnou pravdu, která je dobře známá nám všem politikům v domácích zemích: naše země je silná na světové scéně, anebo i v Evropě jen tehdy, když jsme silní doma. Vlády, které mají silnou podporu, si mohou dovolit být rázné na mezinárodní scéně. Jsem si jistý, že toto je problém celé Evropské unie. S cílem vytvářet stoupající evropské cítění mezi našimi voliči, potřebujeme předstihnout návrhy Komise, které se zabývají vysokoškolskými studenty, kteří studují jeden rok na univerzitě v jiném členském státu. Potřebujeme aktivně podpořit tento fenomén v domácí zemi tak, aby nejen úředníci, ale i naši občané se mohli vzájemně seznamovat a poznávat. Samozřejmě to znamená, že potřebujeme zvýšit úroveň znalosti jazyků. Za deset let bychom se měli dokázat dívat na unii, kde každý vysokoškolský student ovládá znalost dalšího jazyka členského státu, a tím nechci říci, že by to měla být angličtina, protože angličtina je tak dominantní ve vědě, obchodě, zábavě a na internetu, že se už delší dobu nevnímá jako cizí jazyk. Myslím tím například polsky hovořící Portugalce, španělsky hovořící Estonců a slovinsky hovořící Švédy. Měli bychom také více uvažovat z hlediska regionů. Parlament ukázal, že dokáže sehrávat silnější úlohu, než jsme si kdy uměli představit. Jsem hrdý na to, že iniciativa strategie pro pobaltskou oblast, se kterou se spojovalo mé jméno, je jednou z prvních strategií Evropské unie, která tu vznikla, právě tady v Evropském parlamentu, ne v Radě anebo Komisi, a v současnosti se tato iniciativa stává programem Evropské unie. (Potlesk) Parlament je spojovací článek mezi institucemi Evropské unie a jejími občany, kteří umožňují fungování Unie. Mí drazí kolegové, z tohoto důvodu jen tady můžete najít jemné vyvážení zájmů vašich voličů a zájmů Unie. Jde o něco, co nedokáže udělat žádna jiná instituce a nikdo to neumí udělat tak dobře jako vy. Vážení členové Evropského parlamentu, neméně důležité pro občany Evropy, pro Evropu evropských občanů, je uvědomit si, kdo jsme, odkud jsme přišli a jak jsme se sem dostali. Právě v těchto místnostech se na mě jednou obrátil kolega během projevu člena parlamentu o masových deportacích v zemi tohoto člena a zeptal se: „Proč vy, lidé, nedokážete zapomenout na minulost a myslet na budoucnost?“ Všichni si myslíme, že známe historii Evropy, a tak je možná nepříjemné slyšet, že Evropa, kterou známe, je v skutečnosti jen jedna část Evropy, jak na to efektivně poukázal Norman Davies – velký historik Evropy. A přece současná Evropská unie přijímá historii celé Evropy se vší svou slávou i bídou. Dnes jsme dědici Bismarckových sociálních reforem, stejně jako Salazarova režimu. První světové konstituční demokracie, jako i potlačování, které uskutečňovaly kruté vnitřní bezpečnostní služby. Toto je naše Evropa.

29

30


CS

Ale skutečnost, že první konstituční monarchie byla v Polsku a že potlačování bezpečnostní policií se uskutečňovalo doslova během existence zdi od období hospodářského zázraku (Wirtschaftswunder), jsou věci, o kterých víme mnohem méně, než bychom měli. Dámy a pánové, naším úkolem je poznat naši Evropu. Jeden z největších Evropanů 20. století, Salvador de Madariaga, který žil v exilu od Francovo režimu, se vyjádřil takto: „Tato Evropa se musí narodit. A narodí se, když Španělé řeknou naše Chartres, když Angličané vysloví náš Krakov, když Italové budou mluvit o naší Kodani a Němci budou hovořit o našich Brugách…“ Potom bude Evropa skutečně žít. Až potom duch, který vede Evropu, vysloví slova stvoření: „Fiat Evropa“, jak řekl Salazar de Madariaga. Ale pokud se chceme dostat do budoucnosti Madariagu, musíme se naučit poznávat se navzájem, vzájemnou minulost, protože jen tehdy můžeme společně budovat budoucnost. I toto je naší úlohou pro nejbližších deset let. Dámy a pánové, dnes jsem se pokusil naznačit některé výzvy, kterým budeme čelit v budoucnosti. Vývoj Evropy ani zdaleka neskončil, ještě musíme toho hodně udělat. V mé rodné zemi, Estonsku, když máme splnit náročný úkol nebo uskutečnit významný závazek, obvykle říkáme: Kéž bychom měli sílu to uskutečnit. Kéž bychom měli všichni silu! Děkuji vám. (Potlesk vestoje) Předsedající. − Dámy a pánové, povstáním ze svých židlí a nadšeným potleskem jste poděkovali prezidentovi Estonska za jeho příjemný a pro nás, Parlament, přátelský, ale především na budoucnost zaměřený projev. Pane prezidente Ilvesi, hovořil jste o něčem, co leží v srdci Evropy, a to o vzájemném pochopení a smýšlení. Když víme, jak uvažujeme, víme, jak můžeme spolu pracovat. Když jste se zmínil o výměně mladých lidí, vzpomněl jsem si – a věřím, dámy a pánové, že můžeme být na to hrdí –, že když se schvaloval finanční výhled a byly snahy radikálně snížit finance na výměny mladých lidí, program Erasmus a celoživotní vzdělávání, ozvali jsme se a řekli: Finanční výhled přinese výsledky jen tehdy, pokud zvýšíme finanční prostředky pro mladé lidi, aby mohli vytvářet porozumění a smysl pro sounáležitost v Evropské unii. (Potlesk) Dovolte mi říci na závěr – a dělám to se vzrušením: když pan prezident Estonska zmínil dějiny, musíme říci, že dějiny Evropy, našeho kontinentu, byly z mnoha hledisek pozitivní, ale některá období byly poznamenaná tragédii. To, co v současnosti děláme, i tady v Evropském parlamentu, je odpovědí na zkušenosti z dějin. Skutečnost, že jste to připomněl právě dnes, znamená velký den pro Evropský parlament. Můžeme si vydláždit cestu do budoucnosti jen tehdy, když pohlédneme na dějiny, poučíme se z jejich důsledků a potom budeme společně pracovat na základě vzájemného porozumění a ducha sounáležitosti, jak jste řekl, pane prezidente Ilvesi, v zájmu společné Evropy. Velké díky, pane prezidente Ilvesi! (Potlesk) PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT místopředseda

12. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování - Zpráva: Paolo Costa (A6-0049/2008) Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, na začátku jsem vám nerozuměl. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože toto nové nařízení vytváří správnou rovnováhu mezi citlivými protiteroristickými opatřeními na jedné straně a právy cestujících na druhé straně.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Rád bych se však zaměřil na záležitost, která nebyla dostatečně vyřešená, a jsou to pravidla na přepravu tekutin. Víme, že by se měly zabezpečit kontroly na ochranu před terorismem, ale tyto kontroly vyvolávají hněv u cestujících z důvodu různých interpretací ze strany jednotlivých letišť. Ještě stále není jasné, zda jde o efektivní nástroj. Velmi silně o tom pochybuji, protože terorismus dlouho vyvíjel různé strategie a hledal jiné způsoby. Očekávám, že se uskuteční následné hodnocení: buď se kontrolní postupy standardizují a zdokonalí, anebo se tato opatření ukončí s cílem nezatěžovat cestující nařízeními, která v žádném případě nemohou být efektivní. Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedající, hlasoval jsem pro přijetí zprávy Costa. Už uplynulo šest roků, co bylo schváleno nařízení (ES) č. 2320/2002. Uplynulo dva a půl roku, co vstoupilo v platnost. Záležitost týkající se bezpečnosti na letištích a na palubě letadel je i nadále velmi aktuálním tématem. Ochrana civilního letectví způsobuje dramatický nárůst leteckých nákladů a pokles pohodlí při cestovaní. Další záležitostí jsou náklady na ochranu, tyto náklady by měly být co nejtransparentnější. Spotřebitelé potřebují vědět, k jakým účelům a jak jsou použity peníze, které zaplatili za letenku. Poplatky vybírané za účelem ochrany by se měly používat jedině a výlučně na pokrytí nákladů souvisejících s ochranou. Peníze získané k tomuto účelu se nesmí používat k jiným účelům. Jan Březina (PPE-DE). – Pane předsedající, zdržel jsem se hlasování o návrhu nařízení o společných pravidlech, protože v něm spatřuji slabá místa. Za nejzávažnější považuji způsob ověřování spolehlivosti leteckého personálu, který není upraven v samotném nařízení, ale bude potom upraven samostatným předpisem. Ze schváleného textu plyne, že prováděcí předpis se nabytím účinnosti dostane do režimu utajovaných dokumentů Unie a informace v něm obsažené nebudou nadále veřejně přístupné. Může se tedy stát, že k dokumentu nebudou mít přístup ani ti, kterým jsou jeho prostřednictvím ukládány povinnosti. To by bylo v rozporu s principem právní jistoty. S tím souvisí i činnost poradní skupiny, kterou Komise ustaví vedle výboru. Tato poradní skupina bude složena z evropských organizací zabývajících se přímo ochranou letectví před protiprávními činy. Není v pořádku, aby dotčené subjekty byly pouze informovány výborem, aniž by měly přístup k utajovaným skutečnostem. Vyzývám proto k řešení, které bude vyhovovat požadavkům otevřenosti a transparentnosti. - Zpráva: Reino Paasilinna (A6-0041/2008) Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Domnívám se, že nový institut, který má být zřízen, má své opodstatnění a význam, protože má stanovené cíle, a proto podporuji zprávu a zřízení tohoto institutu. Evropská unie – a proto i my – musíme tvrdě pracovat, abychom dokázali úspěšně udržovat to, co nám je vlastní v technologické a hospodářské soutěži s jinými ekonomickými oblastmi – a nyní přicházím k rozhodujícímu bodu –, rád bych požádal ještě jednou Komisi, aby prověřila 32 agentur v souvislosti s jejich účelem a účinností, aby uskutečnila jistý druh zdravotní kontroly agentur a zavřela ty agentury, které už nesplňují svůj účel a nepracují účinně v zájmu daňových poplatníků. Doufám – a je to požadavek Komise, která je tu přítomná dnešní odpoledne a má toto téma ve svém programu –, že Komise dnes konečně dosáhne shody v souvislosti s vykonáním zdravotní kontroly agentur. Zuzana Roithová (PPE-DE). – Vítám, že jsem po třech letech vypustili do života Evropský technologický inovační institut. Jsem ráda, že institut nebude „superuniverzitou“, ale má vytvářet inovační komunity, aby byl výzkum ve větší míře využíván v průmyslu a i ve zdravotnictví. Toto propojení má také podstatně zvýšit investice do vědy z podnikatelské sféry. To, zda se nám to podaří, poznáme, až začne růst počet evropských patentů a my se přiblížíme Americe a Japonsku. Sídlo institutu by mělo být v nové členské zemi. Nejlépe připravena je Česká republika, která je už dnes vyhledávaným konferenčním centrem pro komunikaci vědců a podnikatelů. Navíc Univerzita Karlova je symbolem společných vzdělanostních kořenů staré a nové Evropy. Tomáš Zatloukal (PPE-DE). – Hlasoval jsem pro založení Evropského technologického institutu. Jsem přesvědčen, že přispěje ke zlepšení konkurenceschopné základní členských států tím, že zapojí partnerské organizace do integrovaných činností v oblasti inovací, výzkumu a vzdělávání na nejvyšší mezinárodní úrovni. Očekávám, že ETI se stane referenčním bodem pro řízení inovací tak, že bude podporovat nové formy spolupráce mezi partnerskými organizacemi, které jsou zapojeny do trojúhelníku znalostí tvořeného výzkumnou sférou, univerzitami a soukromým sektorem. Předpokládám, že si ETI vybuduje celosvětovou pověst a zajistí přitažlivé prostředí pro nejlepší talenty z celého světa.

31

32

CS


Hannu Takkula (ALDE). – (FI) Pane předsedající, v první řadě chci poděkovat zpravodaji, panu Paasilinnovi, který odvedl skvělou práci. Hlasoval jsem pro tento návrh. Ještě když byl tento návrh předmětem diskusí, měl jsem několik možností o něm hovořit s předsedou Komise a ještě stále si myslím, že je důležité, aby základní prioritou bylo posílení postavení existujících univerzit a jejich možností pro vytváření sítí. Instituty by se neměly zřizovat kvůli jejich vlastnímu zájmu. Je velmi důležité zabezpečit, aby institut byl koordinačním orgánem a aby se rozpočtové prostředky na výzkum neodebíraly existujícím univerzitám a výzkumným institutům, které odvedly výbornou práci. Nový institut by měl koordinovat evropské inovace a technologie, a tím vytvářet novou přidanou hodnotu. Institut je potřebný, ale jak jsem řekl, jádro záležitosti musí tvořit jeho podstata, a ne organizace. Věřím, že vhodné prostory jsou dostupné v Polsku a také na jiných místech, ale je zapotřebí nezapomínat na samotnou podstatu. Syed Kamall (PPE-DE). – Pane předsedající, zastupuji Londýn, největší město na světě, hlavní město největší země na světě. V našem městě máme řadu inovačních univerzit, a tak si možná budete myslet, že jsem hlasoval pro tuto zprávu, ale ve skutečnosti jsem byl proti. Rád bych vysvětlil důvod. Thomas Dolby, lyrik, jednu zpíval: „Oslepila mě vědou.“ Skupina 2 Unlimited jednou řekla: „Digitální revoluce, technická řešení přinášejí jen stále víc a víc zmatku.“ Ať je jakákoli podstata lyriky, myslím, že se vztahuje na smýšlení související s EIT. Komise má pravdu, že Evropa má úspěch ve výzkumu, ale chybějí jí inovace. Ale jak docílíte inovací? Nepodaří se vám dosáhnout inovací prostřednictvím mnoha struktur, cihel a malty. Nedosáhnete jich ani tím, že zdvojnásobíte současné úsilí. Co vidíme před sebou, je EIT, která se snaží napodobit úspěch Masachusettského technologického institutu ve Spojených státech, aniž by se dozvěděla víc o úspěšném obchodním modelu MIT. Proto jsem hlasoval proti. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, v první řadě bych rád připomněl historické souvislosti týkající se EIT. Prvně jsem slyšel o EIT, když jsme se hovořili o tom, co udělat s touto konkrétní budovou, protože Parlament má dvě sídla, a na co by se využívala budova v Štrasburku, kdybychom ji uvolnili? Existovala myšlenka zřídit v Štrasburku prvotřídní univerzitu. Naneštěstí už má Štrasburk výbornou univerzitu a tato myšlenka neměla velký úspěch. Štrasburk nechtěl ztratit tuto instituci. Vedli jsme mnoho rozhovorů na toto téma, i když reálně Parlament by měl rozhodnout o svém sídle. Ale tato myšlenka se zrodila a my jsme dostali obrovský rozpočet stovek milionů eur, které se teď chystáme utratit, zdvojnásobíme práci, kterou jsme už začali. Možná jste překvapení, o čem to tu hovořím. Snaží se Evropa chopit něčeho, co nepotřebuje, protože už to má? Potřebuje tuto evropskou značku na odbornou znalost? Jdeme utrácet množství peněz na cihly a maltu na místě, kde bychom mohli působit mnohem koordinovaněji a kde nám jako skvělý příklad může posloužit Oxford, Cambridge a další dobré univerzity na evropském kontinentu? - Zpráva: Reimer Böge (A6-0065/2008) Zuzana Roithová (PPE-DE). – Děkuji, pane předsedající, já sice nereprezentuji Velkou Británii, ale podpořila jsem dnes také uvolnění 162 milionů EUR pro pomoc po záplavách ve Velké Británii, kde škody dosáhly 4,6 miliardy EUR. Mám však dvě výhrady. Jednak o tom rozhodujeme po devíti měsících a dále v pořadí jsou další evropské země s nataženou rukou, např. Řecko, v souladu s pravidly. Myslím, že bychom měli vytvořit dva fondy. Jeden pro Evropskou unii a druhý pro ostatní země, aby se nestalo, že nám pro pomoc v chudých zemích nezbudou peníze na účtu. A za druhé, pravidla pro čerpání preferují velké katastrofy a my bychom měli umět pomáhat i v malých regionech. Solidarita nezná velikost. Kolegové, volám po revizi pravidel. Glyn Ford (PSE). – Pane předsedající, jsem rád, že Parlament uvolní 162 milionů EUR z Fondu solidarity Evropské unie na pomoc po povodňových katastrofách z minulého léta v mém a dalších regionech. Samozřejmě, jak dobře víme, tyto peníze jsou určené na projekty v oblasti infrastruktury, na opravu silnic, mostů, železnic, nemocnic a jiných institucí, ale zároveň umožní vládě ve Spojeném království uvolnit

11-03-2008

11-03-2008

CS


peníze, které by jinak musela utratit jinými způsoby. Stále ještě tisíce lidí mají jen dočasné ubytování a mnoho obchodů a továren je zavřených. Jsem rád, že se uvolnily peníze z Fondu solidarity Evropské unie, a doufejme, že lidé z Gloucestershire a okolí z toho budou mít prospěch. Předsedající. − Mám v úmyslu uskutečnit vysvětlení hlasování písemně, jménem lidu z Yorkshiru a Humberu, v stejném duchu, jakým hovořil pan Ford. - Zpráva: Kyösti Virrankoski (A6-0058/2008) Zuzana Roithová (PPE-DE). – Podpořila jsem vytvoření rozpočtové položky „Program Galileo – výdaje na správu a řízení“, jak je stanoveno v upraveném návrhu Komise, a také pozměňovací návrh, kdy se v rámci rozpočtu Galilea převádí částka 2 miliony EUR z provozní položky do položky správního charakteru. Z ní mají být financovány činnosti jako vymezení a sledování řízení rizik, koncepce v oblasti práv duševního vlastnictví, ale také trhy s inovačními navigačními prvky. A to já velmi podporuji. Jsem však znepokojena, že 29. ledna výbor ITRE přijal osm pozměňovacích návrhů, kterými u programu Galileo a EGNOS odstraňuje dozorčí orgán pro program Galileo, a přála bych si, abychom o tom vedli vážnou rozpravu na plenárním zasedání. Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane předsedající, budu velmi stručný v souvislosti s touto zprávou. Hlasoval jsem pro ni, protože bez ohledu na velikost, každý stát je bezmocný vůči vyšší moci. Financování mimořádných výdajů v době, kdy se ohlásí mimořádná situace, pomáhá státu napravit škody, které vznikly v důsledku atmosférických podmínek anebo přírodní katastrofy. Je to samozřejmé. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, v této zprávě se nachází reference na mobilizaci Fondu solidarity EU, kterou jsme načrtli už dříve. A část mého regionu byla podporována, nebo ještě jen bude podporována z těchto peněz, především v Severním Lincolnshire, kde nás zasáhly obrovské povodně. Ale zajímalo by mě, jestli by to lidé z Lincolnshire vnímali jako dobré využití peněz. V současnosti odvádíme Evropské unii mnoho peněz, a když je sami potřebujeme, pak o ně musíme žádat zpět. Na každé dvě libry, které dostaneme zpět, nejdříve musíme vložit do společné pokladny pět liber. Zajímalo by mě, zda bychom nemohli vynaložit tyto peníze nějak lépe. I já mám velké obavy, jak jsem oznámil dříve při vysvětlení hlasování, jak uskutečníme tyto návrhy opravných rozpočtů. Obrovské částky peněz se přesouvají mezi různé rozpočtové položky a velmi, velmi málo lidí na to dohlíží. Dnes přesouváme jen několik milionů EUR na Galileo a několik milionů EUR někam jinam, ale v minulosti šlo o stovky milionů EUR. Nejsem si jistý, zda jde o správný parlamentní postup, který nám poskytuje dohled nad penězi evropských daňových poplatníků. - Zprávy: Luis Manuel Capoulas Santos (A6-0053/2008) a Daniel Varela Suanzes-Carpegna (A6-0054/2008) Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, neustále a pokaždé hlasuji proti dohodám o rybolovu, které uzavírají tento Parlament a Komise, a věřím, že z rozumného důvodu. Budu citovat část zpráv. Hodnocení Komise týkající se Guiney-Bissau ukázalo, že dohoda přispívá k životaschopnosti odvětví rybolovu Společenství plavidly s vlečnými sítěmi a plavidly na lov tuňáků v Atlantském oceánu a nabízí plavidlům a odvětvím Společenství, které od nich závisí, stabilní právní prostředí a přehlednost v střednědobém horizontu, a rovněž má, jako říká, „výrazný dosah“ na rozpočtovou a politickou stabilitu Guiney-Bissau. Není podstatné, kam směřujeme těmito dohodami o rybolovu, my si ryby v podstatě přivlastníme od těch, kteří by je mohli na místní úrovni ulovit, prodat, získat peníze, a tím se vymanit z chudoby. Vytváříme řešení v oblasti, kde platíme evropské rybáře, aby lovili ryby stroji, odcizili tuny ryb, a proto ničíme ekonomiku rybolovu těchto pobřežních zemí. Dokument Pobřeží slonoviny hovoří o množství peněz, které na toto vynakládáme. Hovoříme o sumě přibližně 600 000 EUR, které dáváme plavidlům EU, aby ulovila více než 7 000 tun tuňáků. Pokud hovoříte s průměrnými Španěly a zeptáte se jich, kolik lidí vstoupí do jejich země z Pobřeží slonoviny – protože rybářské lodě, které vykládají ryby v Španělsku, v současnosti převážejí stovky, když ne tisíce ilegálních

33

34

CS


imigrantů na Kanárské ostrovy a na jiná místa –, zjistíte, že si vyrábíme ještě větší problémy a nevytváříme řešení založené na trhu, které bychom mohli uskutečnit, kdybychom povolili těmto zemím, které mají práva na rybolov, chytat ryby a zvyšovat růst jejich ekonomiky. - Zpráva: Gabriele Albertini (A6-0014/2008) Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Pane předsedající, nic by mi neudělalo větší radost, než se vyjádřit k trvale udržitelné evropské dopravě. Důvod, pro který jsem se zdržel hlasování o této zprávě, je ten, že i když obsahuje množství přijatelné evropské politiky, zajímalo by mě, zda není lepší ponechat řešení založené na trhu jednotlivým členským státům, jako je řešení dopravních problémů v Londýně. Je těžké uvěřit, že celoevropská spolupráce, zdržení se hlasování o této zprávě a koordinační strategie vyřeší problémy parkování v Nottinghamu anebo Leicesteru. Ano, výměna nejlepších postupů může k tomu přispět, ale my tu hovoříme o vkladu množství peněz do pokladny, kde budeme mít výbory, které se scházejí na úrovni Komise a Rady, aby zvážily politiku. Myslím si, že tyto politiky jsou nejlépe stanovené na místní úrovni. Proto jsem se zdržel hlasování o celé zprávě. Richard Seeber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu, protože si myslím, za prvé, že je prospěšná, a za druhé, že ukazuje správný směr. Odvětví dopravy musí uznat svou celkovou odpovědnost, především vzhledem k environmentálním cílům, ale také s ohledem na dosahování lisabonských cílů. Jsem hlavně rád, že byla přijata změna a doplnění 5, které požaduje, aby Evropská unie konečně také ratifikovala, a nejen podepsala Alpská úmluva. Rovněž je potěšující, že změna a doplnění 1 a původní znění zůstali nezměněné, tj. že bychom měli začít internalizovat externí náklady na silniční dopravu. Je však škoda, že změna a doplnění 7 byla odmítnutá. Znamenalo by to, že sedmý výzkumný program by byl lepší začleněný a zaměřený na dopravu. Nakonec bych rád poradil svému kolegovi ze Spojeného království, který se ohrazuje vůči Unii, aby si přečetl přesné znění s větší pozorností, protože jeho velká část je formulovaná v konjunktivu. Jsou to věty ponechané k volnému uvážení a to, zda tak velká země, jakou je Spojené království, zavede tato opatření, je na volném uvážení tohoto národa. Zuzana Roithová (PPE-DE). – Včerejší noční debata mne neujistila, že jsou Evropská komise a členské státy připraveny v dohledné době uvolnit dostatek zdrojů pro zvýšení kvality dopravní infrastruktury v nových zemích. Pan komisař to včera na konci debaty správně formuloval jako podmínku pro modální změny. Chci požádat Komisi, aby nám předložila přehled reálných plánů dobudování dálniční a posílení železniční infrastruktury v nových zemích. Myslím, že bez toho nemůžeme o strategii udržitelné dopravní politiky jednat realisticky, pokud chceme, a já to velmi očekávám, dosáhnout jejího ekologického provozu. Podpořila jsem také pozměňovací návrh o eurovinětě. Její průzkum nesmí být výmluvou proti udržitelné dopravní strategii. Písemné vysvětlení hlasování - Zpráva: Reimer Böge (A6-0062/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu o konzultačním postupu mého německého kolegy, pana Bögea, která podporuje návrh rozhodnutí Rady, jímž se mění a doplňuje rozhodnutí 2003/77/ES, kterým se ustanovují víceletá finanční usměrnění na řízení aktiv Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci od roku 2002 a na řízení aktiv Výzkumného fondu pro uhlí a ocel po skončení této likvidace. Bylo správné zohlednit měnící se trhy a finanční produkty, když přicházíme s možností spravovat kapitál tak, aby byl aktuální, a zároveň zachovat vysoký stupeň bezpečnosti a dlouhodobé stability. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Hledání nových technologií, které se podporují na úrovni Společenství i finančně a kterými je možné snížit emise CO2 z výroby oceli, může být v skutečnosti zcela rozumným řešením. Výsledkem rostoucí poptávky v rozvíjejících se zemích a několika přírodních katastrof, které znemožnily snížení cen, byl stálý nedostatek tohoto nezpracovaného materiálu, který se odrazil v rekordních cenách uhlí a oceli. Už je nejvyšší čas, abychom začali hledat alternativy zdrojů uhlí, které se začínají vyčerpávat.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Rovněž je diskutabilní, jak bývalá společenství jako Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) a Euratom, která před nějakou dobou v plné míře zaujímala své místo v EU, mohou mít ještě stále své vlastní finanční zdroje, programy atd., především v souvislosti s odporujícím postojem členských států vůči jaderným elektrárnám, například neustále financující jejich výzkum atd., měli bychom se nakonec k tomuto tématu vrátit, abychom přišli k nějakému závěru. - Zpráva: Paolo Costa (A6-0043/2008) Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Souhlasím s tímto návrhem, aby určité ustanovení existujících bilaterálních dohod byly nahrazené dohodami Společenství. Když jde o cestovné a sazby v leteckých dopravních službách, zpravodaj Paolo Costa udělal správně, že zavedl doložku, kterou se zakazuje dopravcům z třetích zemí, aby určovali ceny za leteckou dopravu realizovanou výhradně na území Společenství. - Zpráva: Neil Parish (A6-0044/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého britského kolegy, pana Parisha, o změně a doplnění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o vytvoření společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky, která byla přijata na základě situace dne 31. prosince 2006. Protože jsme přišli s 21 nařízeními uplatnitelnými na společnou organizaci zemědělských trhů v jednotném souhrnném nařízení s cílem racionalizovat a zjednodušit právní rámec politik trhu, jako je intervence, soukromé skladování, dovozní celní kvóty, vývozní náhrady, bezpečnostní opatření, státní pomoc a pravidla hospodářské soutěže a komunikace, a oznamování a vykazování údajů, bylo třeba aktualizovat toto znění a zároveň vzít v úvahu rozhodnutí přijatá od roku 2006 ve výrobních odvětvích cukru, ovoce a zeleniny, zpracovaného ovoce a zeleniny, osiv, hovězích a mléčných výrobků. Hélène Goudin a pan Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Jsme proti současné společné zemědělské politice a nesouhlasíme se změnami existujícího systému, které mají jen malý význam. Žádáme komplexní přezkoumání a přehodnocení celé společné zemědělské politiky. Tyto dvě zprávy zachovávají existující struktury společné zemědělské politiky. Z tohoto důvodu je nemůžeme podpořit. Celá společná zemědělská politika je absurdní mechanismus a musí se zrušit. David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu pana Parisha o založení společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky. Návrhy poskytující soubor harmonizovaných pravidel v různých oblastech průmyslu, jako jsou soukromé skladování, dovozné celní kvóty a bezpečnostní opatření, jsou pozitivním krokem na objasnění evropské zemědělské politiky. Zvyšování transparentnosti a zjednodušení nařízení v rámci tohoto odvětví je nezbytné a bude přímo podporovat skotské zemědělce. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. - Zpráva: Neil Parish (A6-0045/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého britského kolegy, pana Parisha, o změně a doplnění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o založení společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro odvětví lnu a konopí. Evropská komise předkládající zprávu o prodloužení pomoci na výrobu krátkého lněného vlákna a konopného vlákna, která se právě zaznamenává, stanovená do konce hospodářského roku 2008/2009, navrhuje prodloužit tuto pomoc, zatím co očekáváme zprávu o prozkoumání politiky, která se má uskutečnit v roce 2008 v rámci zdravotní kontroly společné zemědělské politiky. Podporuji tento návrh, protože je velmi rozumný. David Martin (PSE), písemně. − Návrh na prodloužení podpory lnu a konopí je procedurální nutnost, která umožňuje přiměřené uvážení a možnou reformu v rámci zdravotní kontroly CAP. Z tohoto důvodu podporuji Doporučení zprávy a podle toho jsem také hlasoval. - Zpráva: Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (A6-0055/2008) Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasuji pro zprávu paní Geringer de Oedenbergové o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství. Čtení zprávy mé kolegyně mě obzvlášť zaujalo. Jsem pro přijetí zprávy, protože si myslím, že právo Společenství by mělo být jasnější a srozumitelnější, a tímto i transparentnější a dostupné každému občanu.

35

36

CS


Cílem žádosti je kodifikovat nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 z 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství. Jako právník bych rád ve svém vysvětlení hlasování zdůraznil význam kodifikace, což je velmi důležitý proces slučování rozsáhlého souboru právních nařízení do jedné, systematizované sbírky, z které je možné interpretovat základní právní normy. Přikládám zásadní význam zjednodušení a uspořádání práva Společenství. - Zpráva: Paolo Costa (A6-0049/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu svého kolegy, pana Costu, o společném textu nařízení Evropského parlamentu a Rady, který schválil Smírčí výbor a který se týká společných pravidel v oblasti letecké bezpečnosti a kterým se ruší nařízení (ES) č. 2320/2002, jež bylo přijaté den po útocích 11. září 2001 ve Spojených státech amerických, které mělo být přezkoumané vzhledem k jeho uplatňování. Naštěstí se našel kompromis, co se týká financování bezpečnostních opatření, na kterém se budou podílet členské státy a orgány letiště, letecké dopravní společnosti a cestující. Jsem rád, že Evropskému parlamentu se podařilo přesvědčit Radu a Komisi, aby při definování společných základních norem pro leteckou bezpečnost, jako je detekční kontrola cestujících a zakázané zboží, jako jsou tekutiny, používaly regulační postup s kontrolou na celou řadu opatření. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto nařízení umožňuje „vyšší stupeň harmonizace“ společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectva na úrovni EU – jako je například detekční kontrola cestujících a příručních zavazadel, kontrola vstupu a bezpečnostní kontrola letadla – a ruší nařízení z roku 2002, které bylo přijato jako výsledek událostí z 11. září 2001 v USA. Jedním z aspektů, které jsme kritizovali, byla skutečnost, že neexistovala žádna záruka – právě naopak –, že náklady na bezpečnostní opatření nebudou odevzdány uživatelům těchto služeb, přičemž to jsou bezpochyby veřejné služby. Neexistuje ani žádná záruka, že uživatelé nebudou čelit zvýšeným poplatkům na pokrytí těchto opatření. Navíc neexistuje žádné objasnění o odstranění celé řady bezpečnostních opatření, která už byla dost kritizována, především co se týká jejich aktuální efektivity. Je také překvapující, že v souvislosti s pracovníky se zavedl omezený přístup k „letové části letiště“ z bezpečnostních důvodů, aby se omezila svoboda pracovníků vytvářet odbory. Současný text nenabízí žádnou záruku, že se zabrání takovémuto zneužívání, anebo že se budou chránit takováto práva. Nakonec nařízení jasně otvírá dveře přítomnosti ozbrojeného personálu během letu, opatření považujeme za nevhodné i z bezpečnostních důvodů. Stanisław Jałowiecki (PPE-DE), písemně. − (PL) Navzdory všemu jsem hlasoval pro tuto zprávu. Rád bych podal vysvětlení několika slovy. Říká se, že nouzové řešení trvá nejdéle. Měli jsme na to rok, abychom se přesvědčili o pravdivosti tohoto výroku. Když se zavedl zákaz o nápojích a jiných tekutinách na palubě letadla, byli jsme si jisti, že šlo jen o přechodný požadavek. Krátce po tom došlo k přezkoumání postupů a zavedlo se speciální zařízení ve formě detektorů, které dokáže odhalit nebezpečné látky. Nic z toho nenásledovalo. A co měli mezitím dělat cestující? Cestující si jednoduše zvykli na tyto nepříjemnosti… berou je, jako by vždy existovaly. Všimněte si, že je to příklad přesně toho, jak jsou naše svobody a práva postupně a téměř nenápadně omezované – i v jiných oblastech, nejen v civilním letectví. Pochvalu si také zaslouží Parlament a především zástupci Parlamentu ve smírčích výborech, kteří houževnatě obhajovali tyto principy. Musíme uznat, že jejich úspěch nebyl čistý, ale stojí za zmínku připomenout, čeho jsme dosáhli. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro nové nařízení o letecké bezpečnosti, které zajišťuje větší bezpečnost v letecké dopravě. Výrazně podporuji společné hlasování o normách a nařízeních na evropské úrovni, poněvadž jen účinná a rychlá úprava nových směrnic bude chránit bezpečnost cestujících a rovněž jejich práva. S radostí vítám možnost využívat doprovod příslušníků bezpečnostní ochrany, tzv. sky-marshals především v souvislosti se současnými hrozbami mezinárodního terorismu na potenciálně ohrožených letových drahách. Kromě toho podporuji bezpečnostní nařízení, která umožňují, aby se zbraně převážely jen v nákladním prostoru letadla a jen ve výjimečných případech se souhlasem, který vydá stát.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Vzhledem ke sporné záležitosti týkající se financování, podporuji kompromis, aby se každý členský stát mohl sám rozhodnout v dané věci, ve které výdaje na bezpečnostní opatření nesou letištní zařízení, letecké společnosti a samotní uživatelé. Bylo však vysvětleno, že náklady by se měly uplatňovat přímo na ustanovení o bezpečnosti a měli by se vztahovat jen na aktuální náklady. Komise byla také požádána, aby do konce letošního roku předložila zprávu o financování nákladů společně s legislativním návrhem. David Martin (PSE), písemně. − Promlouvám k vám jako zástupce země, která byla nedávnou obětí terorismu a zpráva pana Costu o společných pravidlech v oblasti bezpečnosti civilního letectví je jednou z těch, které vítám. Bezpečnost civilního letectví je něco, co se týká všech členských států, a proto vyžaduje společné základní normy v celé EU. Co se týká financování zlepšení bezpečnostních opatření, domnívám se, že byla dosažena přiměřená dohoda, která dává členským státům a uživatelům dostatečný prostor k rozdělení nákladů. Flexibilní způsoby financování zohlední nejen potřebu vykonávat základní opatření v Evropě, ale zároveň umožní letištím, kde je větší riziko teroristických útoků, uskutečnit další kroky k vypořádání se s hrozbou. Dále vítám návrh na snížení frekvence opakované detekční kontroly cestujících, kteří přicházejí ze třetích zemí s bezpečnostními normami rovnocennými EU. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Odmítl jsem hlasovat pro konečné smíření mezi Evropským parlamentem a Radou, protože jsem proti opatření týkajícímu se ozbrojených doprovodů v letadle vzhledem k vysoké úrovni dodatečných kontrol, které musí cestující podstoupit před vstupem na palubu letadla. Toto opatření považuji za přehnané: cestující se tím vzdávají svých práv jménem letové bezpečnosti, neslouží to principu proporcionality a nakonec to způsobí obyvatelům finanční zátěž – jinými slovy cestujícím. Vyzýváme vlády členských států a především řeckou vládu, aby se nezabývala tímto opatřením a aby využila rozsah působnosti, který je jí už dostupný. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Bezpečnost civilního letectví čelila v posledních letech skutečným, strašným a nevídaným problémem. Každá snaha poskytla vhodnou odpověď na hrozby vůči životům cestujících a letové posádky a ještě stále zjišťujeme, že zavedená pravidla nedokáží udržovat krok s kreativitou kriminálníků. Proto se nemůžeme zdržovat nebo trávit více času diskusemi, které jsou založené na pocitu falešné bezpečnosti. Právní předpis, o kterém dnes hlasujeme, je jen částí legislativní činnosti, kterou Unie zdokonalovala s cílem zabezpečit větší a očividnější bezpečnost pro své občany. V oblasti letecké bezpečnosti je proto nezbytné vybavit se flexibilními nástroji, které umožní vytvořit maximálně bezpečné prostředí pro občany a které je možné lehce a přiměřeně hodnotit. Proto hlasuji pro dohodu, které tento Parlament dosáhl v rámci smírčího procesu a která zajišťuje ochranu občanů, bezpečnost v civilním letectví a trvalý dozor nad těmi, kteří ohrožují naši bezpečnost, demokratické instituce a zásady právního státu. Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Costa o textu týkajícím se společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectví, kterým se ruší nařízení (ES) č. 2320/2002. Věřím, že nejdůležitější je vytvořit jednodušší a flexibilnější právní rámec, který zvyšuje míru svobody a rozhodovací pravomoc ve fázi realizace zákonů v porovnání s předcházejícími opatřeními, která byla příliš podrobná. Myslím si však, že je správné uskutečnit několik drobných změn, především v souvislosti s propojením letišťových nákladů a nákladů nabízených služeb. V této souvislosti bych rád požádal Komisi, aby co nejdříve předložila podnět, co se týká financování bezpečnostních opatření na evropských letištích a transparentnosti bezpečnostních nákladů s cílem určit možné narušení hospodářské soutěže. Brian Simpson (PSE), písemně. − Budu hlasovat pro kompromisní dohodu dosaženou v smírčím procesu i navzdory tomu, že mám jisté námitky týkající se nejen financování tohoto právního pořádku, ale rovněž postoje Rady ministrů během celého jednání. Za prvé, je zapotřebí udělat takový závěr, aby byly vlády přesvědčeny, že mohou zavést posílená bezpečnostní opatření v civilním letectví a očekávat, že toto odvětví a následně cestující za ně budou platit. Mé stanovisko je, a v skutečnosti to bylo i stanovisko Parlamentu, že pokud členské státy trvají na posílených bezpečnostních opatřeních, měly by aspoň přispívat na náklady. Za druhé, smírčí proces vnímám jako snahu stran dospět ke kompromisu svých názorů s cílem dosáhnout dohody. Co se týká tohoto spisu, Rada kromě toho, že zanedbala zvážení kompromisu anebo smíření, dokonce arogantním způsobem obvinila Parlament, že ohrožuje bezpečnost cestujících. Popravdě řečeno

37

38

CS


takovýto postoj je nepřijatelný a zanechává nám rozhořčený odkaz, na který si vzpomeneme během budoucích smírčích procesů. Nakonec mám pocit, že Rada mě vydírala, abych hlasoval pro tuto dohodu, abychom mohli mít zavedená aspoň bezpečnostní opatření na ochranu veřejnosti. Ale můj hlas přichází s odporem a rozhořčením. - Zpráva: Reino Paasilinna (A6-0041/2008) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Jsem rád, že byl přijatý návrh v druhém čtení a na základě zprávy mého finského kolegy, pana Paasilinna, o společné pozici Rady na účely přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o založení Evropského inovačního a technologického institutu, myšlenka, se kterou přišel v únoru 2005 předseda Evropské komise José-Manuel Barroso a která vzbudila jistou dávku skepticismu například v souvislosti s přidanou hodnotou, kterou může takovéto zařízení poskytnout. Protože sdílím názory a zájem o financování projektu takovéhoto druhu, považuji za potřebné rozvíjet taková zařízení s cílem shromáždit poznatky v srdci evropského ideálu, protože naše humanistická evropská civilizace se bude vyvíjet prostřednictvím rozvoje poznatků, a ne kultury. Mimochodem, měl bych zmínit zvyšující se nepřiměřenost naší rozpočtové struktury v rámci Evropské unie, především co se týká financování velkých projektů, jako je i tento (anebo například Galileo). Nakonec nerozumím, proč Skupina zelených/Evropská svobodná aliance předložila změnu a doplnění o zamítnutí, a tím i odložení realizace společného postoje, proti kterému jsme já a má politická skupina hlasovali. Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám a podporuji zprávu svého kolegy, pana Paasilinna, jejímž cílem je přispět k hospodářskému růstu EU a konkurenceschopnosti rozvíjením nových druhů inovací prostřednictvím zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Cílem EIT je podporovat klíčový prvek konkurenceschopnosti, totiž „poznatky“. Poznatky nemohou být ve své podstatě neměnným konceptem, a tak mohou existovat jen prostřednictvím dynamického strukturovaného procesu výzkumu a nových objevů. Skutečný pokrok se dosahuje jen prostřednictvím inovací. V současnosti jsou v pohybu na světovém trhu znalostních ekonomik konkurenti jako Spojené státy, Inde a Japonsko, země, kde byly inovace vždy základním kamenem hospodářského rozvoje, a následně se těšili, že mají konkurenční výhodu vůči EU. EIT bude sloužit k posílení výměny poznatků, spojení, výměnu a šíření myšlenek a soustřeďování výzkumů z celé Evropy v makrooblastech, které jsou nezbytné pro rozvoj budoucí konkurenceschopnosti EU. Možné přínosy pro systém hospodářské soutěže na našem trhu jsou téměř neomezené. Bude na nás zabezpečit, aby se udělené finanční prostředky v hodnotě 2,4 miliardy EUR využívaly správním způsobem a aby se Evropská unie mohla důrazněji zabývat budoucími výzvami, které vycházejí ze světového trhu. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak už bylo řečeno při prvním čtení, jsme velmi kritičtí vůči zřízení Evropského technologického institutu, především vzhledem ke stanoviskům různých výzkumných organizací. V souladu s pozicemi vědeckých organizací, které kritizovaly tento návrh o Evropském inovačním a technologickém institutu, hlasovali jsme pro návrh, který odmítal společnou pozici Rady, ale naneštěstí tento návrh byl zamítnut. V první řadě nejsou dostatečné finanční zdroje. Jednou z možností financování je rozpočet Společenství včetně dotací určených na výzkum, což může být další způsob podpory rozvinutějších zemí, kterým lze setřít rozdíly. Po nátlaku z různých zemí, které chtěly být hostitelem institutu, se to téměř i stalo, jistým druhem vstupní brány sloužící ke konzultaci vědeckých společenství v různých oblastech. Evropský parlament přijal několik změn a doplnění návrhu Komise, ale podle našeho názoru nejsou dostatečné pro posílení něčeho, co bylo deformované už při svém vzniku. Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Podporuji v plné míře zprávu svého kolegy, pana Paasilinna. Jsem přesvědčená, že tato instituce je třeba pro Evropskou unii a její členské státy. Je to nejen zájem evropských badatelů a skupin vědců v jednotlivých státech, ale také obyčejných lidí – především podnikatelů. Domnívám se, že institut by měl plnit mobilizující funkci pro celou EU a následně jeho součástí by měl být každý členský stát.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Sehrává zvláštní úlohu při poskytování stejných příležitostí a sjednocování ekonomik EU v nových členských státech. Jen pokud sloučíme výzkumný potenciál a snahy vědců ze „staré“ a „nové“ Evropy, ocitneme se v situaci, kdy budeme moci vyrovnat existující nepoměr a uděláme krok vpřed při vykonávání cílů lisabonské strategie. S ohledem na to bych se ráda na vás obrátila s prosbou, aby bylo sídlo institutu (správní rada) umístěno v mé vlasti, v Polsku – ve Vratislavi (Wrocław). Toto město se nachází na místě, kde se střetávají kultury staré a nové Evropy a leží v těsné blízkosti dalších tří členských států: Německa, Rakouska a České republiky; má výbornou vědeckou a výzkumnou podpůrnou základnu, množství institucí vyššího vzdělávání a obrovskou populaci studentů, v počtu téměř 200 000. Nepochybuji o tom, že Vratislav je nejlepší místo pro sídlo Evropského inovačního a technologického institutu. David Martin (PSE), písemně. − Zpráva pana Paasilinna „Založení Evropského inovačního a technologického institutu“ je významným přínosem pro dosahování cílů, které jsou stanoveny v lisabonské strategii. Koncept sloučení odborných znalostí soukromého sektoru, výzkumných organizací a institucí vyššího vzdělávání je prospěšný a zajímavý pilotní projekt. Musíme také zabezpečit, aby správní rada EIT byla zvolena transparentně a aby chránila integritu své práce. Parlament a Rada by měly sehrávat svou roli a zabezpečit, aby se podporovala transparentnost, stejně tak i zajistit, aby EIT byla odpovědná a aby se respektovala autonomie znalostních a inovačních společenství. Podporuji tuto zprávu. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Vzhledem k dohodě, kterou dosáhla Rada a Parlament, proti níž Evropská komise nevznesla žádné námitky, si myslím, že dnešní přijetí doporučení v druhém čtení na přijetí nařízení, kterým se zakládá Evropský inovační a technologický institut, znamená obzvlášť významný okamžik, protože efektivně symbolizuje zrození důležitého projektu. Už uplynulo pár let od chvíle, kdy Evropská unie určila inovace a poznatky jako hlavní aspekty střetu výzev globalizace a vzniku nových důležitých hospodářských subjektů. V této souvislosti, zvláštní podpora výzkumu a rozvoje jako hospodářské zbraně je iniciativou, která si zaslouží co největší možnou pomoc – a toto je základem projektu. V souvislosti s tím, zda by bylo lépe mít skutečnou půdu anebo přijaté řešení Společenství, jen čas ukáže, který by měl převládat. V každém případě je důležité – dokonce nezbytné – vyzbrojit se flexibilitou a permanentní schopností přizpůsobit model nejlepším řešením. Jinak instruktor inovací nebude mít schopnost inovovat, což by byla neodpustitelná chyba, když máme v úmyslu vybudovat účinné modely. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. – (NL) Původně jsem chtěl podpořit návrh Evropského technologického institutu, protože vyplňuje existující mezeru mezi vyšším vzděláváním, výzkumům a inovací, což je důležité v souvislosti s hospodářstvím a vnitřním trhem. Proto se zdálo, že EIT bude velkolepý projekt – pokud by mu v tom nebránila nepřiměřená finanční ustanovení. Proto nemohu podpořit současný návrh nebo společnou pozici Rady, především z důvodu nepřiměřeného rozpočtu. Komise navrhla přiměřenou sumu, která dokáže zabezpečit potřeby KIC (znalostní a inovační společenství) na šest let. Rada snížila rozpočet v takovém rozsahu, že už to víc není možné. Hodnocení vlivu EIT ukázalo, že pevný základ financování byl základním faktorem pro dosažení úspěchu. Podle znění návrhu KIC jsou nuceny hledat vnější zdroje financování z jiných programů Společenství, které navíc nejsou určeny na tento účel. Členské státy proto budou muset převzít odpovědnost za poskytování financování pro sebe, protože se jednoduše můžeme spolehnout na soukromé sponzorování. Tento návrh by znamenal, že projekt je odsouzený k neúspěchu. Nakonec skutečnost, že klimatické změny jako základ KIC byly z návrhu odstraněny, znamená, že už nadále nechci podporovat zprávu. - Zpráva: Reimer Böge (A6-0065/2008) Derek Roland Clark, Nigel Farage a John Whittaker (IND/DEM), písemně. − Samozřejmě jsme pro to, aby Británie dostala peníze od Evropské unie jako příspěvek na náklady související s povodněmi z minulého roku. Proto podporujeme tento návrh.

39

40

CS


Využijeme však příležitost poznamenat, že nejsme nakloněni této úpravě v souvislosti, s níž Británie musí žádat Evropskou unii o pomoc. Spojené království je velký čistý přispěvatel do rozpočtu EU. Namísto toho, abychom prosili o navrácení malé částky, bychom měli si ponechat naše finanční zdroje a rozhodnout se sami, jak je vynaložíme. Richard Corbett (PSE), písemně. − Jsem rád, že Evropský parlament schválil přidělit pomoc obětím povodní z minulého léta ve výši 170 milionů EUR z fondu solidarity EU, aby pomohl odstranit škody po povodních v mé zemi, a především v mém regionu. Povodně postihly stovky domovů a podniků a tisíce lidí uvrhly do bídy. Skutečnost, že jde o druhý nejvyšší příspěvek, jaký kdy poskytl Fond solidarity EU, poukazuje na obrovské finanční a osobní ztráty a oběti. Doufejme, že tyto peníze půjdou na pokrytí těchto nákladů. Jako člen parlamentu jednoho z nejvíce postižených regionů, mohu říci, že každý příspěvek je vítaný. Toto gesto solidarity od zbytku Evropy bude v mém regionu nejvíce vítané. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Text, který byl dnes schválen, dokazuje mobilizaci Fondu solidarity pro Spojené království v souvislosti s povodněmi z léta 2007. Protože ohlášené škody přesahovaly práh na spuštění mechanismu, pokud jde o Spojené království, přibližně 4 612 000 000 EUR, následky povodní byly označeny jako „velká katastrofa“ a Komise navrhla zmobilizovat Fond solidarity na pomoc ve výši 162 387 985 EUR. Vyjádření Výboru pro regionální rozvoj EP tlačí na Radu, aby dosáhla dohody o navrhovaném přehodnocení nařízení Komise, kterým se zakládá tento fond, se kterým nepřišel od chvíle, kdy EP přijal své stanovisko v prvním čtení 18. května 2006 s kritickým ohlasem od nás všech. V našem stanovisku, kromě jiného, postoj EP nezaručuje přednost regionálních katastrof, a dokonce ani neumožňuje rozlišit zvláštní povahu přírodních katastrof Středomoří nebo přizpůsobení tohoto fondu – vzhledem k časovému omezení a oprávněné činnosti – zvláštní povaze přírodních katastrof, jako je sucho a požáry. Tyto aspekty by měly být chráněné. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. − (PL) Pane předsedající, Fond solidarity je typický příklad principu solidarity, který je jedním ze základních kamenů Evropského společenství. Kritéria jeho rozmístnění se zlepšovala během řady let jeho činnosti, čímž se skoncovalo s jeho řízením na základě volného uvážení, což bylo očividné aspoň při prvních pokusech zavést antiglobalizační fond a řídit ho, a toto je nová rozpočtová instituce Evropské unie zřízená v rámci finančního výhledu 2007–2013. Jeden velký nedostatek, který vyzdvihly země postižené přírodní katastrofou a který byl výrazně zdůrazňovaný v případu Fondu solidarity, byla dlouhá čekací doba, než se tento nástroj začal uplatňovat. EU dokázala paradoxně rychleji odmítnout žádosti o pomoc ze strany třetích zemí než ty, které podaly členské státy. Návrh na mobilizaci fondu s cílem pomoci Velké Británii a Severnímu Irsku, které postihly povodně v červnu a červenci 2007, splňuje všechny formální požadavky. Je třeba ocenit odezvu Výboru pro regionální rozvoj, která urychlila jednání Parlamentu. Zatím je těžké vyjadřovat se ke zpoždění ze strany Evropské komise. Její závěry z 18. ledna 2008 se objevily šest měsíců po přírodní katastrofě a okamžité žádosti Velké Británie. Toto zavání špatnou tradicí opožděného řízení Fondu solidarity a žádá zlepšení výkonných ustanovení, která Parlament požaduje už od 18. května 2006. David Martin (PSE), písemně. − Následně po ničivých povodních, které minulý rok postihly Británii, bych rád vzdal čest práci a zprávě pana Bögea o mobilizaci Fondu solidarity Evropské unie. Všichni postižení, včetně podniků, budou moci využívat navržené finance. Proto vítám doporučení zprávy. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Bezprostředně po přírodní katastrofě je zapotřebí urychleně poskytnout dočasné ubytování a uskutečnit provizorní opravy v oblasti infrastruktury, jako je například vedení rozvodu energie, cesty, mosty atd., a to tak, aby nemocnice mohly začít opět normálně fungovat, a právě tady může Fond solidarity velmi pomoci. Není možné však zaplatit tisíce hodin práce, kterou vykonávají jednotky první pomoci. Rovněž není možné odškodnit utrpení těch, kteří byli postiženi. Je zapotřebí zachovat ve Fondu solidarity rozumnou rovnováhu mezi rychlým a byrokratickým způsobem rozdělení finančních zdrojů a zabezpečením, aby nebyly použité na jiné účely než na ty, pro něž jsou určeny. Ochrana a lepší mezivládní spolupráce jsou obzvlášť důležité pro přípravu na budoucí přírodní katastrofy. Proto by tyto události neměly za žádných okolností sloužit k vybudování civilní obranné agentury EU anebo jednotky rychlého nasazení pro katastrofy, protože tyto jednotky by nebyly v pozici poskytnout účinnou ochranu proti přírodním katastrofám, ale prostě by zvýšily náklady a byrokracii.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Hlasuji proti této zprávě, protože si vyžaduje zvýšení rozpočtu EU. Příspěvky Británii za povodně z roku 2007 by se neměly hledat v rámci existujícího rozpočtu, protože by bylo zapotřebí přehodnotit celý proces, například nezvýšit rozpočet pro Galileo. - Zpráva: Kyösti Virrankoski (A6-0058/2008) Hélène Goudin (IND/DEM), písemně. − (SV) Zkušenosti z minulosti ukazují, že EU neřídí dobře pomoc při katastrofách. Junilistan si myslí, že výdaje z fondu mohou často snížit motivaci členských států odstranit problémy, které spočívají právě v potřebě pomoci. Co se týká zavedení rozpočtové položky na výdaje za mimořádných okolností, Junilistan se domnívá, že záměrem tohoto článku je posílit dojem, že EU se snaží stát se velmocí, která by mohla ovlivnit všechno, co se stane ve světě. Junilistan má vůči tomu námitky. Frontex jde příliš daleko, když je zapotřebí řídit hraniční kontroly a imigrační politiky členských států. Junilistan je proti jakémukoli rozšíření jeho činnosti. Protože nemohu podpořit návrh opravného rozpočtu z výše uvedených důvodů, rozhodl jsem se hlasovat proti zprávě v celém rozsahu. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) První dodatek k rozpočtu Společenství na rok 2008 zahrnuje mobilizaci Fondu solidarity v částce přibližně 162,4 milionu EUR pro Spojené království – v souvislosti s povodněmi z roku 2007 –, stejně tak i zavedení nové rozpočtové položky a přesuny mezi rozpočtovými položkami, které neovlivní výslednou částku celkového rozpočtu. V organizační struktuře Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) nastalo zvýšení o 25 míst, z 69 na 94, vzhledem ke zvýšení rozpočtu, které se pro tuto agenturu už uskutečnilo – přibližně 30 milionů EUR – a které bylo schváleno během diskuse o rozpočtu Společenství na rok 2008. Činnost agentury se postupně ustaluje a přesouvají se na ni kompetence, které jsou základním kamenem suverenity státu. Je to agentura, která mezi ostatními příklady poskytuje podporu „pevnosti Evropa“ a imigrační politice s důrazem na bezpečnost, kterou podporuje EU. Rovněž je zapotřebí zdůraznit vytvoření nového titulku „Mimořádně výdaje v případe krizových situací“, i když není jasné, co se má rozumět pod pojmem „krize“. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. − (PL) Pane předsedající, první opravný rozpočet během plnění rozpočtového plánu na rok 2008 pokrývá položky, které jsou seskupené do společných hlaviček podle úpravy na „neodvratné, mimořádné nebo nepředvídatelné situace“. Bod 1, zlepšit mobilizaci Fondu solidarity ve prospěch Velké Británie, kterou postihla v létě minulého roku silná smršť a škody způsobené povodněmi, rozhodně spadá do této kategorie. Jediná připomínka k této věci je, že zpomalování při mobilizaci fondů vyplývající z opožděné žádosti podané Evropskou komisí, se stává zahanbující tradicí. Bod 5 navrhuje vytvoření rozpočtového článku 27 01 11: Mimořádné výdaje v případe krizových situací, které umožní financování mimořádných výdajů spojených s vyhlášenými krizovými situacemi, jsou podobné povahy. Ostatní tři položky, které byly vloženy do společného balíčku opravného rozpočtu, jsou však odlišné povahy. Sdílím pochybnosti zpravodaje, které se týkají financování Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum (ERCEA) a také ne zcela koherentní závěr o vytvoření rozpočtové položky 06 01 04 12: program Galileo. Změněná organizační struktura Frontex by měla být přijata. Vhodná analýza celého závěru je problematická vzhledem k nesourodé povaze rozpočtových položek uvedených v pozměňovacím návrhu 1/2008. Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Zkušenosti z minulosti ukazují, že EU neřídí dobře pomoc při katastrofách. Junilistan si myslí, že výdaje z fondu mohou často snížit motivaci členských států odstranit problémy, které spočívají v potřebě pomoci. Co se týká zavedení rozpočtové položky na výdaje při mimořádných okolnostech, Junilistan se domnívá, že záměrem tohoto článku je posílit dojem, že EU se snaží stát velmocí, která by mohla ovlivnit všechno, co se stane ve světě. Junilistan má vůči tomu námitky. Frontex jde příliš daleko, když je třeba řídit hraniční kontroly a imigrační politiky členských států. Junilistan je proti jakémukoli rozšíření jeho činnosti.

41

42

CS


Zpráva však také uvádí, že zdroje by se v současnosti neměly přesouvat z operační položky do administrativní položky. Tato zpráva navíc podporuje vytvoření rozpočtové struktury pro Výkonnou agenturu pro výzkum a Výkonnou agenturu Evropské rady pro výzkum (ERC). Myslím si, že tyto otázky mají značný význam, a proto jsem hlasoval pro zprávu v celém rozsahu, i navzdory námitkám vůči ostatním změnám a doplněním, které navrhuje zpráva. David Martin (PSE), písemně. − V zprávě pana Kyösti Virrankoskiho „Opravný rozpočet č. 1/2008“ týkající se Fondu solidarity, můžeme vidět, že EU je připravená vložit nové peníze na mobilizaci Fondu solidarity v Spojeném království. Doufám, že jde o něco, co budeme uplatňovat i v případě dalších členských států, které jsou oběťmi přírodních katastrof, jako například Řecko. Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. − (RO) Jako poslanec zvolený v Rumunsku, oceňuji schválení návrhu usnesení o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 1/2008. Tato změna rozpočtu je důležitá vzhledem ke změnám personálu v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex). Rumunsko představuje v Evropské unii zemi východního bloku a je odpovědné za řízení jedné z nejširších vnějších pozemních hranic Unie. Z tohoto důvodu Rumunsko musí vždy podporovat posílení spolupráce lepšího řízení hranic a poskytnout pro FRONTEX dostatečné prostředky, aby mohl vykonávat svou činnost v nejlepších podmínkách, ať už jde o finanční prostředky, zaměstnance anebo zařízení. Zároveň velmi oceňuji návrh článku „Mimořádné výdaje v případe krizových situací“: nikdy nemůžeme být dostatečně připravení na takové nečekané události. - Zpráva: Luis Manuel Capoulas Santos (A6-0053/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström and Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat pro dohodu, protože naše země je bohužel momentálně tak velmi hospodářský závislá na dohodě s EU o rybolovu. Pokud by měla být dohoda EU o partnerství zrušena s okamžitou platností, mělo by to vážné důsledky pro hospodářství země. Bereme skutečně vážně vědecké zprávy potvrzující, že moře se vylovují. Proto z dlouhodobého hlediska nevnímáme dohody EU o rybolovu jako udržitelné prostředky potlačování chudoby a podpory rozvoje. Chceme změnit politiku EU v oblasti rybolovu tak, aby vedla k obnově zásob ryb. Rovněž chceme změnami v obchodní a dotační politice EU a různými formami partnerství podporovat trvale udržitelný rozvoj v zemích, pro které jsou současné dohody o rybolovu s EU hlavním zdrojem příjmů. Majitelé lodí by měli nést odpovědnost za náklady vznikající v důsledku dohod, z kterých profitují, a my chceme vidět pokračující změny v tomto směru. Proto jsme hlasovali ve prospěch pozměňujícího a doplňujícího návrhu 8, i když tyto změny by se měly uskutečňovat v širším kontextu. Guinea-Bissau je jednou z nejchudších afrických zemí. Chceme podotknout, jak je důležité, aby EU našla jiné, dlouhodobější a trvale udržitelné způsoby podpory Guiney-Bissau, neboť dohody o rybolovu s EU v současnosti tvoří až 30 % HDP této země. Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Capoulasa Santose k návrhu na nařízení Rady o uzavření partnerské dohody o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau, protože si myslím, že to je vyvážená dohoda zaručující udržitelnost rybolovu a rovněž ochranu zájmů obou stran: Evropské unie a Guiney-Bissau. Pozměňující a doplňující návrhy předložené zpravodajem považuji za důležitý příspěvek k posílení politiky EU v otázce rybolovu, protože zdůrazňují důležitost posílení úlohy Parlamentu a informací, které dostává. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dohoda mezi ES a Republikou Guinea-Bissau období od června 2007 do června 2011 zabezpečuje udělení 37 licencí na rybolov, z toho čtyři Portugalsku. Celkově 35 % finančního příspěvku ES je přiděleno na podporu iniciativ, které byly přijaty v rámci sektorové politiky v oblasti rybolovu, vypracované Guineou-Bissau. Důraz se klade na zlepšení zdravotních a hygienických podmínek rybích výrobků a na monitorování, kontrolu a dohled nad rybářskou činností. To je mimořádně důležitá oblast práce, vzhledem k tomu, že podle mezinárodních orgánů byly zdroje ryb v té zemi výrazně poznamenané, kromě jiného, nelegálním, neregulovaným rybolovem. Dohoda rovněž zabezpečuje povinné zaměstnávání domácích námořníků, tedy z Guiney-Bissau, v závislosti na celkové nosnosti plavidla.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Stejně tak jako v ostatních dohodách, na tyto námořníky se vztahuje deklarace Mezinárodní organizace práce (ILO). Článek 10 této dohody rovněž zabezpečuje zakládání společných podniků mezi provozovateli Společenství a provozovateli Guiney-Bissau se zřetelem ke společnému využívání surovin. Tato možnost je výhodná pro plavidla Společenství, protože budou osvobozena od placení poplatků za licenci. - Zpráva: Daniel Varela Suanzes-Carpegna (A6-0054/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Pokud by měla být dohoda o partnerství EU zrušena s okamžitou platností, mělo by to vážné důsledky pro řadu rozvojových zemí a mnoho tím postižených lidí. Proto nemůžeme jednoduše říci „ne“ dohodám o rybolovu, které má EU s jinými zeměmi. Bereme však opravdu vážně vědecké zprávy potvrzující, že moře se vylovují. Proto chceme změnit politiku EU v oblasti rybolovu tak, aby vedla k obnově zásob ryb. To musí být součástí vážné revize. Z dlouhodobého hlediska nevnímáme dohody EU o rybolovu jako udržitelné prostředky k potlačování chudoby a podpory rozvoje. Proto chceme změnami v obchodní a dotační politice EU a různými formami partnerství podporovat trvale udržitelný rozvoj v zemích, pro které jsou současné dohody o rybolovu s EU hlavním zdrojem příjmů. Majitelé lodí by měli nést odpovědnost za náklady vznikající v důsledku dohod, z kterých profitují, a my chceme vidět pokračující změny v tomto směru. Proto jsme hlasovali ve prospěch pozměňujícího a doplňujícího návrhu 8, i když tyto změny by se měly uskutečňovat v širším kontextu. Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Hlavním cílem nové dohody o partnerství mezi ES a Pobřežím slonoviny je posílení spolupráce mezi těmito dvěma stranami, stejně tak i vytvoření partnerského rámce a v něm vytvoření trvale udržitelné politiky v oblasti rybolovu a rozumné využívání živých mořských zdrojů, se zvláštní pozorností věnovanou podpoře politiky rybolovu této země. Obě strany se dohodnou na prioritách, na základě kterých se rozhodne o podpoře a stanoví se cíle, roční a víceleté programování a kritéria na vyhodnocení výsledků, kterých se má dosáhnout, se zřetelem na zabezpečení trvale udržitelného a odpovědného řízení tohoto odvětví. Dohoda respektuje základní principy společné politiky v oblasti rybolovu a zabezpečuje Portugalsku licence na rybolov pro pět plavidel, lovících na dlouhý povrchový vlasec s háčkem. Členové portugalské Sociálně-demokratické strany proto hlasovali pro tuto zprávu. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato dohoda zabezpečuje celkově čtyřicet licencí na rybolov, které budou přiděleny plavidlům členských států EU, pět z nich Portugalsku, na období šesti let od července 2007. V porovnání s předchozí dohodou to představuje výrazné snížení objemu rybolovu, tato dohoda však poskytuje možnost zvýšení úlovku. Strany se dohodly, že celý finanční příspěvek ES bude určen na podporu iniciativ přijatých v rámci odvětvové politiky v oblasti rybolovu, vypracované Pobřežím slonoviny. Majitelé plavidel, profitující na této dohodě, musí zaměstnat mezi námořníky minimálně 20 % občanů zemí ze skupiny afrických, karibských a tichomořských států. Dohoda zabezpečuje, že se na tyto námořníky vztahuje deklarace Mezinárodní organizace práce (ILO) o základních principech a právech při práci. Tato deklarace zabezpečuje svobodu sdružování a efektivní uznání práva na kolektivní vyjednávání a eliminaci diskriminace týkající se zaměstnanosti a zaměstnání. Platy námořníků budou stanoveny oboustrannou dohodou mezi majiteli plavidel a námořníky nebo jejich zástupci, ale nemohou být nižší, než jsou standardy v zemi jejich původu, což by mohlo vést k porušení zásady stejné mzdy za stejnou práci. - Zprávy: Luis Manuel Capoulas Santos (A6-0053/2008) a Daniel Varela Suanzes-Carpegna (A6-0054/2008) Lena Ek, Olle Schmidt a Anders Wijkman (PPE-DE), písemně. − (SV) Rozhodli jsme se hlasovat proti těmto dvěma dohodám o partnerství v oblasti rybolovu mezi EU a Guineou-Bissau, respektive Pobřežím slonoviny. Důvodem je, že zkušenosti s tímto typem dohod jsou velmi pochybné. Zemím s nízkým příjmem se nabízí jednorázová platba a ty jako kompenzaci otevřou své vody pro komerční rybolov členských států EU, hlavně z jižní Evropy. Přesunuté zdroje jsou v porovnání s úlovky absurdně malé; navíc existuje zřetelné riziko dlouhodobě neudržitelného rybolovu. Dalším argumentem je, že často také bývá nepříznivě ovlivněný

43

44

CS


místní pobřežní rybolov. Doufáme, že bude možné, v kontextu strategie EU trvale udržitelného rozvoje, bezodkladně přehodnotit tyto dohody o rybolovu a nahradit je vizemi, které jsou trvale udržitelné. - Zpráva: Gabriele Albertini (A6-0014/2008) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh, Inger Segelström a Åsa Westlund (PSE), písemně. − (SV) Myslíme si, že návrh na společný rychlostní limit na dálnicích v EU může mít pozitivní vliv na životní prostředí v tom smyslu, že rychlost se může omezit v těch členských státech, které nemají povinné rychlostní limity na dálnicích. Je však důležité, aby žádný členský stát nebyl donucen porušením principu subsidiarity zvýšit rychlostní limit na svých silnicích. Členské státy musí mít vždy možnost zavést nižší rychlostní limity, jako jsou evropské standardy. Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu vypracovanou z vlastní iniciativy mým výborným italským kolegu, panem Albertinim, která předkládá množství doporučení hráčům v tomto odvětví, jak zlepšit situaci, která se zhoršuje kvůli rostoucí poptávce po ropě a ubývání zásob ropy, rostoucímu přelidnění některých míst a negativnímu vlivu na lidské zdraví a klimatickou změnu. Podporuji tři vybrané oblasti zapojení veřejné politiky: podpora technických vynálezů (auta s maximálními emisemi 125 g CO2/km), vývoj nástrojů založených na tržním principu (systém obchodování s emisemi, daňové stimuly, poplatky/cestovné na základě vlivu na životní prostředí atd.) a používání doprovodných opatření, která umožní co nejefektivnější využívání dopravních prostředků a infrastruktury. Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, doprava má bezpochyby vliv na socioekonomické podmínky společnosti a zároveň má přímý vliv na životní prostředí. Městská doprava v skutečnosti produkuje 40 % emisí CO2 a udržuje Evropu v závislosti jako „rukojmí“ trhu s fosilními palivy, jako je například ropa, která pokrývá přibližně 70 % celkové poptávky. Tato alarmující čísla postačují k vysvětlení naléhavosti a nezbytnosti vytvoření nové komplexní strategie pro dopravu v Evropě, která by skutečně mohla být odvozena z této zprávy. Znečištění způsobené dopravou se musí velmi rychle výrazně snížit stanovením omezení na emise pro znečišťovatele, změnou složení pohonných směsí a pokračováním v poskytování stimulů na nákup a používání dopravních prostředků, které jsou šetrné k životnímu prostředí. EU proto ponese odpovědnost za zavedení integrovaného plánu na dosažení tohoto důležitého cíle tím, že se zaváže poskytovat stimuly na železniční dopravu, která tam, kde došlo k vhodným vylepšením, může garantovat vysokou úroveň efektivity s malým vlivem na životní prostředí. Transevropské sítě by se měly dokončit co nejdříve a vyžadují větší finanční podporu od EU. Na druhé straní, členské státy musí garantovat a dohlížet na dokončení této výstavby, kromě případů, kde byl dokázaný škodlivý vliv na životní prostředí anebo na zdraví člověka. Sylwester Chruszcz (NI), písemně. − (PL) Pozměňující a doplňující návrh číslo 1 ke zprávě (A6-0014/2008) o politice trvale udržitelné evropské dopravy, předložený skupinou PPE-DE, byl důvodem pro oprávněné znepokojení, pro mě a také pro celou sféru dopravy. Tento pozměňující a doplňující návrh je zaměřený na oddálení revize směrnice o evropském označování. Přijetí tohoto pozměňujícího a doplňujícího návrhu by vyslalo negativní signál z Evropského parlamentu a bylo by v rozporu se zprávou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu z 28. ledna 2008. Proto jsem hlasoval proti tomuto pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu a proti celému obsahu této zprávy. Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o politice trvale udržitelné dopravy. Tato zpráva zohledňuje evropské politiky energetiky a životního prostředí. V rámci EU se až 70 % poptávky po ropě náleží sektoru dopravy. Musíme skoncovat s naší téměř úplnou závislostí na fosilních palivech kombinováním různých politik, které zahrnují všechny způsoby dopravy. Tento přístup by měl vytvořit podmínky nutné pro realismus, jako například technologické inovace vedoucí ke snížení emisí CO2 z automobilů a rozvoj biopaliv, reforma daňového systému, aby zohledňoval dopad na životní prostředí a doprovodná opatření ke zlepšení využívání infrastruktury a na povzbuzování občanů, aby změnili své zvyky. Každý občan může být hráčem v trvale udržitelné dopravě tím, že upřednostní využívání veřejné dopravy před osobními auty všude tam, kde je to možné.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Pro ulehčení používání druhů osobní a nákladní dopravy s nízkými emisemi, jako je například železniční, říční, námořní a veřejná doprava, je nutná škála nových služeb, více konkurenční organizace sektoru a zároveň různé způsoby využívání určité infrastruktury. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Protože v tomto vysvětlení o hlasování se nedají komentovat všechny důležité záležitosti, které nastolila tato zpráva z vlastní iniciativy EP, vzhledem na její komplexnost a rozsah, je třeba poznamenat, že dokument neřeší nebo řeší nesprávně ty aspekty, které výzkumníci považují za základní při řešení problémů dopravy a energetiky a jejich vlivu na životní prostředí. Například: – dokument se nezmiňuje o vysokých cenách ropy a ani o jejich následcích; – dokument se nezmiňuje o používání metanu v silniční dopravě (ve formě stlačeného zemního plynu, zkapalněného zemního plynu anebo biometanu); – používání vodíku jako alternativního paliva pro silniční dopravu je málo srozumitelné; – nekritická náklonnost k používání biopaliv, s jejich vážnými následky, které už byly jasně prokázány; – zpráva neobsahuje žádnou odvolávku na dokumenty, jako například Cíl 2020, program, který prosazuje nahrazení přibližně 20 % benzinu a nafty spotřebovaných v evropském dopravním sektoru do roku 2020. Nakonec musím zdůraznit, že po jasném určení problémů potřebujeme, aby naše politiky efektivně reagovaly na tyto problémy, jako například kriticky zhodnotit současnou kapitalistickou globalizaci a úlohu dopravy v tomto rámci, především narůstající geografickou vzdálenost mezi místem výroby a místem spotřeby a následný nárůst dopravních potřeb. O tomto všem je toho třeba říci ještě mnohem víc... Jim Higgins (PPE-DE), písemně. − Já a mí kolegové z Fine Gael v skupině PPE-DE bychom chtěli potvrdit, že jsme se zdrželi hlasování v souvislosti s pozměňujícími a doplňujícími návrhy číslo 3 a 11 a také celé zprávy, kvůli pochybnostem v otázkách zdaňování a zpoplatnění silnic. Stále máme pocit, že o obou těchto záležitostech musí rozhodnout členské státy individuálně, a proto by neměly být zařazeny do zprávy Parlamentu. Timothy Kirkhope (PPE-DE), písemně. − Členové EP za britskou Konzervativní stranu hlasovali pro zprávu z vlastní iniciativy pana Albertiniho o trvale udržitelné evropské dopravě na základě toho, že tato zpráva poskytuje jasný rámec politiky, která zvýší efektivitu a zastaví sílící vliv dopravy na klimatické změny. Členové Konzervativní strany zůstávají znepokojeni tím, že výzva této zprávy k dalším návrhům Komise o internalizaci externích nákladů by se neměla začínat, dokud nebude ukončeno hodnocení vlivu a dokud Parlament podrobně neprojedná tuto záležitost. Rovněž bychom chtěli vidět, že toto řešení, pokud se zavede, se bude vztahovat stejně na všechny typy dopravy, aby nedošlo k deformaci trhu. Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Hlasuji pro harmonizaci dopravy, energetické politiky a politiky životního prostředí, neboť jen koordinované snahy v těchto třech odvětvích mohou přinést trvalé zlepšení v každém odvětví zvlášť. Svým hlasem bych chtěl podpořit především rozvoj všeobecně použitelného, transparentního a trvale udržitelného způsobu vyhodnocování externích nákladů ve všech způsobech dopravy. Proto hlasuji proti pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu číslo 1, který se podle mě zaměřuje na oddálení internalizace interních nákladů na silniční dopravu. Přijetí toho pozměňujícího a doplňujícího návrhu by bránilo snahám EU dosáhnout politiku trvale udržitelné dopravy a navíc by vytvořilo podmínky na nekalou soutěž mezi jednotlivými dopravními odvětvími. Vzhledem ke stále rostoucímu objemu dopravy a následnému vlivu na životní prostředí by se měla výrazně podporovat celoevropská spolupráce v oblasti nových technologií a alternativních paliv, aby se omezila produkce skleníkových plynů a zvýšila kvalita života, dokonce i v přelidněných oblastech. V této souvislosti též vyzývám ke snížení průměrných emisí u nových vozidel na 125 g CO2/km, cestou technologických vylepšení v oblasti dopravy a používáním biopaliv. David Martin (PSE), písemně. − Vítám doporučení obsažené ve zprávě pana Gabriela Albertiniho o trvale udržitelné evropské dopravě. Bezpečné a dostupné prostředky mobility by měly být právem každého občana EU. Trvalá udržitelnost takovéto dopravy je skutečně velmi naléhavou záležitostí. Podpora technologických inovací a nástrojů založených na tržním principu, jako například systém obchodování s emisemi nebo daňové stimuly, především ve velkých městech a v oblastech s citlivým životním prostředím, poskytuje možnost zabezpečit efektivní využívání dopravních prostředků a infrastruktury. Podporuji výzvu ke zvýšení

45

46

CS


investic do infrastruktury a inteligentních dopravních systémů, aby se řešily problémy, jako je přetížení. Hlasoval jsem pro doporučení této zprávy. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Abychom odvedli pozornost od faktu, že navzdory nespočetným akčním plánům přešlapujeme na místě, mají nyní řidiče přivést k jízdním kolům poplatky za používání silnic, mýtné a podobně, nebo je slušně požádáme, aby chodili pěšky anebo více používali veřejnou dopravu. Zde si však musíme něco vyjasnit: toto je výsledkem špatně koordinované místní veřejné dopravy, na které se šetřilo, až se dostala na pokraj úpadku, rozkvětu nákupních středisek na okraji měst, zatím co místní obchody jsou na ústupu, snižující se kvalitě životních podmínek ve vnitřních částech měst, narůstající zločinnosti, sousedstvím, které jsou domovem velkého množství cizinců a přeměňují se na ghetta a nakonec však v neposlední řadě, delších cest do práce, kvůli zvětšování se měst, větší flexibilitě pracovních hodin a zaměstnaneckých vztahů a roli auta jako nezbytného předpokladu výnosného zaměstnání. Za těchto okolností a se zřetelem na fakt, že automobily samy o sobě produkují jen přibližně 10 % částicových emisí, EU chce, „jen“ chce, získat pro sebe víc kompetencí a zavést zbytečný monitorovací systém. Namísto toho by se měla postavit skutečnému problému a bojovat s příčinami namísto symptomů, například revizí dotací, a přestat podporovat zvyšování objemu těžkých nákladních vozidel, která produkují mnohem větší procento emisí. Kombinované systémy dopravy by se měly konečně stát hospodářsky výhodnými a euforie z privatizace by neměla zredukovat veřejnou dopravu na neatraktivní záplatovaný hadr. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Během posledních desetiletí odvětví dopravy výrazně investovalo do zvýšení energetické efektivnosti a uvedlo na trh inteligentní technologii s přínosem pro bezpečnost a životní prostředí. Tyto snahy se však ukazují jako nedostatečné, protože stále rostoucí poptávka v tomto odvětví je téměř úplně vymazala. Proto se potřebujeme střízlivě podívat na tuto složitou rovnici a musíme být schopni reagovat na tuto výzvu. Dopravní odvětví je velmi dynamický hospodářský sektor; je technologicky pokročilý a stále víc konkurenceschopný. Průmysl rozsáhle investoval do výzkumu a vývoje po důkladné diskusi s institucionálními a soukromými partnery. Stále však je zapotřebí lepší koordinace, abychom z těchto snah vytěžili všechnu přidanou hodnotu. Nezbytné jsou zvláštní aktivity, co se týká informování občanů a zvyšování jejich povědomí, včetně ovlivňování jejich chování. Kromě toho bychom se měli snažit o spolupráci a koordinaci při hledání pokroku v oblasti účinnosti paliv, řízení investic, povzbuzování dynamického trhu s bezpečnějšími a méně znečisťujícími vozidly a podpory technologických inovací. Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro výbornou zprávu o politice trvale udržitelné evropské dopravy, vypracovanou mým kolegou, panem Albertinim, která bere v úvahu evropskou energetickou politiku a politiku životního prostředí. Podle mě je pro EU velmi důležité, aby koordinovala své politiky rozvoje městské veřejné dopravy a systémů alternativní dopravy a také ochrany životního prostředí a snižování produkce skleníkových plynů. Co se týká infrastruktury, všímám si, že důraz se klade na projekty silniční dopravy na úkor projektů železniční dopravy. Dokončení transevropských sítí stále vypadá jako vzdálená vyhlídka, a příspěvek EU je minimální v porovnání s náklady, které mají snášet samostatně jednotlivé členské státy. S cílem snížení emisí a zvýšení efektivity nákladní a osobní dopravy, bych zdůraznil potřebu EU poskytnout finanční podporu pro realizaci prioritních projektů v rámci transevropských sítí. Karin Scheele (PSE), písemně. − (DE) Zpráva pana Albertiniho říká, že lepší internalizace externích nákladů může pomoci eliminovat narušení trhu a zvýšení emisí. Proto jsem hlasovala proti pozměňujícímu a doplňujícímu návrhu číslo 1, protože je zaměřen na oddálení internalizace externích nákladů na silniční dopravu. Toto je špatný signál, protože silniční doprava je primárně odpovědná za emise produkované dopravním odvětvím. Doufám, že revize směrnice o zpoplatnění infrastruktury, ohlášená Komisí, přinese výrazný pokrok v této oblasti.

13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno v 12.55 a obnoveno v 15:00)

11-03-2008

11-03-2008


CS

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ místopředseda

14. Pořad jednání: viz zápis 15. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 16. Změna společné organizace zemědělských trhů, pokud jde o vnitrostátní kvóty pro mléko (rozprava) Předsedající. ?Následujícím bodem je zpráva paní Elisabeth Jeggleové jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, o návrhu nařízení Rady, kterým se mění a doplňuje nařízení (ES) č. 1234/2007 o vytvoření společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky (nařízení o jednotné společné organizaci trhů – SOT), pokud jde o vnitrostátní kvóty na mléko (KOM(2007)0802 C6-0015/2008 - 2007/0281(CNS)) (A6-0046/2008). Iztok Jarc, úřadující předseda. (SL) Dovolte mi na úvod říci, že předsednictví vítá zprávu paní Jeggleové o návrhu zvýšit kvótu na mléko a je toho názoru, že jde o konstruktivní a vyvážený příspěvek do diskuse, která probíhá už několik týdnů. Evropská komise navrhla ve své zprávě nebo analýze zvýšení vnitrostátních kvót na mléko o 2 % se začátkem od následujícího kvótového roku, to jest od 1. dubna 2008, přičemž vycházela z příznivé situace na trhu. Kvóty na mléko nejsou jen otázkou procent; je to širší záležitost spojená s revizí společné zemědělské politiky. Proto se rada neomezila na tuto otázku, ale vstoupila do širší, souběžné diskuse o celkovém balíku hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Musím říci, že v Radě a v Parlamentu se objevilo více velmi podobných myšlenek anebo pochybností o tomto návrhu. Zazněly například požadavky na větší předvídatelnost a stabilitu odvětví mléka. Vyskytly se obavy o regiony s méně příznivými podmínkami na zemědělství, kde je málo alternativ k tradiční produkci mléčných výrobků. Na druhé straně se objevily důrazné požadavky umožnit evropským zemědělcům, aby využívali výhody, které nabízejí rozvíjející se mezinárodní a evropské trhy. Navzdory složitosti tohoto problému jsme přesvědčení, že dokážeme najít vyvážené odpovědi a řešení v rámci hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Rád bych dodal, že Rada podporuje návrh Parlamentu, aby Komise připravila celkovou, dlouhodobou strategii, tedy návrh strategie pro evropské odvětví výroby mléka. Myslíme si, že základní částí této strategie by měl být takzvaný měkký přechod ke zrušení kvót na mléko, který by zajistil bezproblémový přechod k tržněji orientované mléčné politice a větší předvídatelnosti v tomto odvětví. S tímto cílem má Rada v úmyslu vyzvat Komisi, aby přezkoumala všechny vhodné způsoby, jak to dosáhnout. Myslíme si však, že návrh Komise na zvýšení kvóty o 2 % na následující kvótový rok třeba brát jako část balíku, jehož další části je třeba přiměřeně prodiskutovat v rámci hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Rád bych také dodal, že návrhem se bude zabývat Rada pro zemědělství a rybolov na svém zasedání, které se má uskutečnit příští týden. Doufám, že Rada tento návrh přijme. Takže, pokud se splní podmínky, s jeho uplatňováním se začne ještě v současném kvótovém roce, to jest v roce 2008. Nakonec mi dovolte poděkovat každému, kdo přispěl k diskusi o této zprávě, především paní zpravodajce. Podle našeho názoru jde o vyvážený a podložený pohled. Děkuju za vaše úsilí. Mariann Fischer Boel, členka Komise. Vážený pane předsedající, myslím si, že je velmi dobrým signálem z předsednictví, že je tu dnes přítomný ministr zemědělství, aby se zapojil do této velmi důležité diskuse. Své vystoupení začnu tradičně poděkováním Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a především paní zpravodajce za velmi konstruktivní zprávu o návrhu na zvýšení systému kvót na mléko o 2 %, jak uvedl pan ministr, pro nadcházející kvótový rok se začátkem 1. dubna 2008. Mnozí lidé nutili Komisi k uvolnění velmi napjaté situace v odvětví mléka. V Radě velká většina členských států vyzývala Komisi, aby předložila návrh na zvýšení kvót. Usnesení o rostoucích cenách potravin, přijaté

47

48

CS


tady, v Evropském parlamentu, v říjnu 2007, také vyzvalo Komisi, aby jako naléhavou záležitost navrhla dočasné zvýšení kvót na mléko. V prosinci 2007 Komise předložila zprávu o vyhlídkách trhu, která ukázala, že existuje a v budoucnosti bude existovat rostoucí poptávka po mléčných výrobcích. Vaše zpráva také potvrzuje, že bychom měli rozšířit možnosti vyšší produkce mléka. Snad bude každý souhlasit s tím, že návrh Komise je celkem rozumný a jasný, s předvídatelným a stejným výsledkem pro všechny členské státy. Dovolíte mi uctivě podotknout,že vaše pozměňující a doplňující návrhy zřejmě nevěnují plnou pozornost potřebě předvídatelnosti a rovného zacházení pro zemědělce? Pozměňující a doplňující návrh, aby bylo zvýšení kvót o 2 % pro členské státy dobrovolné, by v případě uplatnění zřejmě způsobil problémy. Především, všichni se jistě shodneme na tom, že hledáme větší orientaci na trh a vyšší produktivitu. Proto si osobně myslím, že výrobce by měl dostat možnost volby, zda bude vyrábět víc mléka nebo ne. Shodneme se zřejmě i na tom, že prvovýrobci mléka potřebují předvídatelnost, tedy jistotu o svých možnostech výroby v rámci systému kvót, a já si nemyslím, že by dobrovolný systém k tomu přispěl. Řešením je pro členské státy možnost rozhodnout se, že kvótu nerozdělí, ale nechají si ji ve vnitrostátní rezervě. Tato možnost tu je, ale já bych naléhala na členské státy a ráda bych viděla, že kvótu rozdělí, protože to považuji za nejsprávnější postup. Pozměňující a doplňující návrh použít na konci kvótového roku vyrovnání kvóty není nová myšlenka. V skutečnosti tuto věc Komise důkladně zkoumá, protože takováto teorie by umožnila některým členským státům využít kvóty, které nevyužily jiné členské státy. Asi bychom se však opět shodli, že teorie je jedna věc a praxe druhá. Za prvé, myslím si, že to zjevně přináší výrobcům mléka nejistotu. Potom by mohli jen odhadovat, jak bude vypadat situace na konci produkčního roku a na základě toho činit rozhodnutí o své výrobě. Až v následujícím roce by se dozvěděli, zda tato výroba je bez poplatků anebo ne. Myslím si, při veškeré úctě, že toto není výhoda rozhodování prvovýrobců mléka. Je zřejmé, že výroba mléka vyžaduje značné investice a my dlužíme našim zemědělcům předvídatelný systém, dokud kvóty v roce 2015 nezmizí. Za druhé, komu by to prospělo? Nemusím zdůrazňovat, že by to výrazně prospělo jen malé skupince členských států. To je už politicky složité. Nejdůležitější věcí je to, že z této záležitosti by těžili ti výrobci, kteří už překračují své kvóty, tedy ti, kteří vyrábějí příliš mnoho, a ne ti, kteří se snažili udržet svou výrobu v hranicích systému kvót. A tak není jisté, že by to vedlo k většímu množství mléka na trhu. Za třetí, podle mě to také jde proti myšlence zjednodušení společné zemědělské politiky. Obávám se, že prováděcí pravidla v této oblasti by byla mimořádně složitá a já nesouhlasím se zkomplikováním našeho systému v situaci, když už chybí jen sedm roků do ukončení tohoto systému kvót. Celkem s potěšením si všímám, že se všichni shodujeme na potřebě rozšířit možnosti zvýšení výroby odvětví mléka v Evropě. Je mimořádně důležitým politickým signálem pro mě a pro všechny členské státy, že si Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jednomyslně zvolil tuto linii po velmi rozdílných názorech na začátku této diskuse. Proto posílám paní zpravodajce své obrovské blahopřání k tomuto úspěchu. Doufám, že i já budu mít stejný úspěch v Radě. Elisabeth Jeggle, zpravodajka.? (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jak už bylo uvedeno, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jednomyslně odmítl návrh Komise na zvýšení kvót na mléko pro nadcházející kvótový rok o 2 %. To by představovalo 2,8 milionu tun. Považujeme tento návrh za příliš strnulý, příliš nepružný, a to je v aktuální situaci špatný signál, především pro trhy. Podle rozhodnutí z roku 2003 také tak bude mít jedenáct členských států od 1. dubna tohoto roku zvýšené kvóty o 0,5 %, což znamená o 700 000 tun víc mléka v Evropské unii. Intenzivní diskuse s mými kolegy v zemědělském výboru ukázaly, že nenajdeme žádný všelék ani pohodlný způsob vedení dalších diskusí. Existují velmi rozdílné názory a prezentované byly všechny možné postoje, od všeobecného a zásadního odmítání jakéhokoli zvyšování kvót, až po požadavek na zvýšení o 5 %. Navzdory tomu se nám podařilo najít kompromis, který bere v úvahu postoje všech skupin, a ten byl jednomyslně přijatý, bez hlasů proti nebo zdržení se. Všem svým kolegům, členům výboru, srdečně děkuji za jejich konstruktivní spolupráci. Dohodnutý kompromis má dva ústřední body. Paní komisařko, hodně jste o nich mluvila. Já mám na to jiný názor.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Za prvé, vytvoření evropského vyrovnávacího mechanismu, který by na úrovni EU kompenzoval nevyužití anebo překročení existujících vnitrostátních kvót. To by nebylo příliš byrokratické a vedlo by to k tomu, že výrobci, kteří překročí své kvóty, by byli penalizováni až po vyrovnání. Za druhé, od 1. dubna členské státy mohou svobodně rozhodnout o zvýšení vnitrostátních kvót na kvótový rok 2008/2009. Chceme pružnost, ne strnulost! Tento kompromis znamená, že kvóty, které už existují, budou využívány mnohem efektivněji. Členské státy s větším potenciálem mají také možnost využít tento evropský rámec kvót mimo systém společného evropského vnitřního trhu. Paní komisařko, stále zdůrazňujete, že současné kvóty na mléko v tomto systému vyprší v roce 2015. Lineární nárůst kvót sám o sobě však neumožní měkké přistání, které slibujete. Jen si vzpomeňte, pokud můžete, na někdejší mléčná jezera! Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova proto jednoznačně argumentoval, jak to udělal už u malého balíku opatření týkajících se mléka a mléčných výrobků, ve prospěch vytvoření mléčného fondu, aby se dosáhly úspory nákladů, vyplývajících z reforem speciálně pro odvětví mléka. Podle našeho názoru takováto perspektivní podpora a ochrana celého odvětví se dá uskutečnit jen tímto způsobem. Tento nástroj by se měl použít především u prvovýrobců mléka v znevýhodněných oblastech a v oblastech plně využívaných jako pastviny. Proto bych vás požádala, paní komisařko, abyste zahrnula tento požadavek Evropského parlamentu v konkrétní podobě do svého legislativního návrhu hodnocení stavu. Podle našeho názoru je uplatňování článku 69 nedostatečné, protože není jasně definované z hlediska praktických opatření, především v už vzpomínaném odvětví. Je také naprostým cynismem, když vysoký úředník Komise prohlásí před shromážděním zemědělců, že by si neměli stěžovat na výrobní ceny, které už skutečně opět klesají, protože už vystačili s 27 centy za litr. To je pohrdání legitimními zájmy celé profese, což je pro mě jako člena Parlamentu, který vyzdvihl věc demokracie na nejvyšší úroveň, nepřijatelné! Czesław Adam Siekierski, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, jsem si jistý, že zvýšení kvót na mléko v kvótovém roce 2008/2009 neohrozí stabilitu trhu s mlékem v EU a že nedojde k výraznému poklesu cen mléka. Byli bychom očekávali větší nárůst kvót, ale po vyslechnutí argumentů, které předložila paní Jeggleová a další členové parlamentu, jsme podpořili balík kompromisních pozměňujících a doplňujících návrhů, který hovoří o dobrovolném zvýšení jen o 2 %. Z informací v tisku vychází najevo, že paní komisařka podporuje návrhy na každoroční zvýšení kvót o jen 1 % od roku 2010 jako součást toho, co se nazývá hladkým přistáním. To je dost konzervativní přístup, i když paní komisařka je údajně liberálka, ale vraťme se k samotnému problému. Na jedné straně nízké kvóty omezují rozvoj mlékárenského průmyslu EU snižováním jeho konkurenceschopnosti a exportního potenciálu. Na druhé straně je to záruka stabilního příjmu pro naše zemědělce. V budoucnosti budeme pokračovat v diskusi o výběru nejlepšího řešení. (Předsedající řečníka přerušil.) Rosa Miguélez Ramos, jménem skupiny PSE. – (ES) Vážený pane předsedající, pravdou je, že extrémně nízké ceny, které léta dostávali evropští výrobci mléka, způsobily odvětví vážné škody. Vyvolaly rozsáhlý úpadek celého odvětví, především v některých regionech, jako je má Galície. Dalším důsledkem nízkých cen byly velké úbytky strategických rezerv mléka, které jsou základní nezbytností. Rád bych uvedl, že od roku 2007 se trh vyvíjel pozitivně, a to skutečně přináší výrobcům určitou úlevu, a dokonce jim to umožňuje, aby investovali do svých hospodářství, co bylo dosud nemyslitelné. V této souvislosti se podle samotné Komise objevují dvě dobré zprávy: pozitivní vyhlídky do budoucnosti vedou k tomu, že trh si žádá dodatečné množství mléka, proto se na tento rok navrhuje zvýšení o 2 %. Paní komisařko, od začátku s tímto návrhem souhlasím. Souhlasím s tímto návrhem a pokoušel jsem se pracovat po boku zpravodajky paní Jeggleové právě proto, že se zjevně projevuje určitá zdrženlivost a že někteří členové Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova si nemyslí, že by se měl tento návrh Komise podpořit. Z mého pohledu však a jak já tomu rozumím, Parlament by neměl, jak jste uvedl, omezovat ty výrobce, kteří se rozhodli kladně reagovat na požadavky trhu. Proto jsem to byl já, kdo ve shodě s paní Jeggleovou navrhl, aby toto opatření bylo dobrovolné. Jak už řekla paní Jeggleová, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova přijal tuto zprávu jednomyslně. I když je pravda, jak uvedla paní zpravodajka, že na úrovni EU se nevyužívá celá kvóta, toto nevyužívání v žádném

49

50

CS


případě není rovnoměrně rozložené mezi jednotlivými členskými státy a stejně je to s deficitem výroby v porovnání s teoretickou spotřebou. Jen si uvědomte, že mé zemi, Španělsku, je přidělen objem výroby 6,1 milionu tun a naše teoretická spotřeba je 9 milionů tun. Španělsko proto má, a to třeba říci, téměř nejvyšší roční deficit na obyvatele z celé Evropské unie. Proto jsme ve zprávě pana Goepela požadovali, aby se v budoucnosti kvóty upravily ne lineárním zvýšením, jak je to v návrhu, který nyní předkládáte, ale radši v závislosti na rozdílu, který existuje mezi současnou strukturou a strukturou, jakou by měl resort mít, jak říkáte, aby byl konkurenceschopný a aby sám dokázal čelit trhu. V tomto směru bych se vás, paní komisařko, rád zeptal, zda v souvislosti s mechanismem úpravy nebo měkkého přistání, uvažujete o možnosti vytvoření individuálních modelů pro každý členský stát. Rád bych zdůraznil, že podle mého názoru bychom měli chránit výrobu mléka v celé Evropě. Co se týká kvót, dříve než prohlásíme, že je nyní jdeme zrušit a že úplně zmizí, měli bychom se zamyslet nad jejich sociálně-ekonomickou úlohou v ochraně mnohých křehkých ekonomik. V mnohých oblastech je výroba mléka, jak víte, jedinou možností zemědělství, proto tento systém pomáhá. (Předsedající řečníka přerušil.) Niels Busk, jménem skupiny ALDE. – (DA) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedající, zpravodajka, paní Jeggleová, opět udělala kus výborné práce, za kterou bych jí chtěl poděkovat. Evropští výrobci mléka nyní čelí velkým výzvám v důsledku prudkého růstu poptávky po mléčných výrobcích, především na Dálném východě. To je velmi pozitivní záležitost. Zároveň však rychle rostoucí ceny krmiv podkopávají hospodárnost výroby, protože EU brání dovozu krmiv, což naše konkurenční země potřebují. Aby výrobci mléka přežili, musíme nyní dát souhlas ke zvýšení kvót. Jinak, pokud budeme čekat do roku 2015, když se, doufejme, mají zrušit kvóty, propaseme jedinečnou příležitost pro evropský mlékárenský průmysl. Má skupina chce vidět liberalizaci výroby mléka v Evropě prostřednictvím tržní ekonomiky a volné soutěže, přičemž systém kvót tomu odporuje. Zvýšení výroby nejméně o 2 % a v dalším stadiu přehodnocení případné potřeby dalšího zvýšení kvót podpoří a zachová silnou, perspektivní výrobu mléka v Evropě a vytvoří podmínky na hladký přechod ke zrušení systému kvót, který byl zavedený, mimochodem, jako přechodné opatření v roce 1983 v důsledku vzniku celých hor sušeného mléka a másla. Ty už naštěstí neexistují, nyní chce trh více mléčných výrobků. Dejme evropským výrobcům mléka šanci, aby je mohli dodávat. Alyn Smith, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážený pane předsedající, nebudu výjimkou při blahopřání naší paní zpravodajce za velký kus práce, na kterou se, podle mě, je zapotřebí dívat jako na součást širšího obrazu toho, jak zabezpečujeme dlouhodobou stabilitu evropských zemědělců a pěstitelů. Chci udělat dvě poznámky. Přijímáme a vítáme návrhy Komise na odstranění kvót do roku 2015. Rádi bychom však viděli systém kontroly výroby a nesouhlasíme se zmínkou v zprávě o tom, že by měl existovat mechanismus dobrovolného připojení se členských států. Především my, v Spojeném království, jsme viděli dobrovolné odlišení, které samozřejmě vůbec není dobrovolné pro zemědělce, kteří jsou tím postižení, a my s tímto principem nesouhlasíme. Nedomníváme se, že asymetrická deregulace má smysl. Také z dlouhodobějšího hlediska bych našim kolegům v Komisi zdůraznil, že jedním z hlavních bodů, jak vidíme mnohem liberálnější a svobodnější trh s mléčnými výrobky, bude vliv zákona konkurence na to, jak se především zemědělci budou muset vyrovnávat s dlouhodobými soukromými smlouvami a zneužíváním některých výrobců a zákazníků, především na trhu s mlékem. Ale celkově je to velký kus práce a jsme rádi, že ji můžeme plně podpořit. Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Podmínky mlékárenské výroby v Bulharsku jsou příkladem toho, že v ekonomickém systému Evropské unie je něco špatně. Zvýšení kvót má malý význam, protože 30 % krav v Bulharsku uhynulo hladem jen během prvního roku členství v EU. Příčinou jsou obrovské míry inflace, které způsobila EU, stejně jako nové regulace, kvóty a vyšší ceny krmiv a pohonných hmot. Jak dlouho to ještě potrvá? Možná za nějaké dva roky země, která je domovem jogurtu, domovem kultury Lactobacillus bulgaricus, zůstane kvůli EU bez jediné živé krávy.

11-03-2008

11-03-2008

CS


James Nicholson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, v první řadě vítám doporučení, které nám dnes předložila paní zpravodajka, zvýšit kvóty o 2 % na dvanáct měsíců jako dobrovolné opatření. Myslím, že je to rozvážný postoj, který bychom měli zaujmout. Jsem proti otevírání stavidel pro výrobu, neboť se domnívám, že by to nic nevyřešilo. Sledujme, jak se trh vyvine během následujících dvanácti měsíců. Potom se můžeme v příštím roce k tomu vrátit, přehodnotit situaci a udělat si mnohem širší obraz. Každý hovoří o „měkkém přistání“ kvót, ale nikdo mi nedokáže říci, co to měkké přistání bude znamenat. Je to slovo, které používáme – pan úřadující předseda ho použil i paní komisařka ho použila –, ale o čem to v skutečnosti hovoříme, když narážíme na rok 2013? Vím, že je to daleko, ale je tady mnoho prvovýrobců mléka, kteří jsou skutečně zvědavi, jaká bude situace, až ta doba nastane? A tak i když se výnosy v mlékárenském odvětví v průběhu roku 2007 dramaticky změnily, nemůžeme zaručit, že to bude pokračovat věčně. Poctivě si to přiznejme. To Komise neudělala. Ani my, politici, jsme to neudělali. Neudělala to žádná národní vláda, a dokonce ani mlékárenské odvětví. Byly to tržní síly ve světě, které zdvihly tržní ceny, a přesně to se stalo. Ceny obilí vedou ke zvyšování cen mléka. Na začátku příštích 12 měsíců však musíme pochopit i to, že ceny obilí, ceny hnojiva, vysoké ceny energií, ceny krmiva v létě, to všechno bude znamenat, že velkou část peněz, které přitekly do mlékárenského odvětví navíc, ve skutečnosti pohltí tyto zvýšené náklady. Takže, nenechejme se unášet představou, že všechno v mlékárenském odvětví je tak růžové a všechno je krásné, protože není. Zvýšení o 2 % bude představovat značné množství. Souhlasím však s paní komisařkou: Nekomplikujme situaci ještě víc. Zjednodušme ji výrobci. Odvětví výrobců mléka a mléčných výrobků, bez ohledu na to, z které oblasti Evropy, je páteří struktury malých rodinných hospodářství a musíme je podporovat. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Vážený pane předsedající, paní komisařko Fischer Boelová, ve zprávě navržené zvýšení kvóty na mléko o 2 % bude mít vliv na mnohé členské státy. Maďarska se to nedotkne, protože využívá jen 70 % své přidělené kvóty na mléko, ale přesto jsme solidární s členskými státy, jako je Polsko a další, které potřebují zvýšení kvóty na mléko. Kromě zvýšení kvóty se musíme připravit také na celkové zrušení režimu kvót na mléko v roce 2015, jak to navrhuje paní komisařka, a tak musíme vymyslet podpůrný mechanismus, který poskytne skutečnou pomoc podporou výroby kvalitního mléka. Zvláštním problémem v některých zemích je zaostávání technického a technologického rozvoje. Proto by bylo dobré, kdyby se zdroje Společenství daly použít na podporu technologického rozvoje v zemích, jako je Maďarsko a další nové státy, které nebyly schopné využít celou svou přidělenou kvótu. Společně se zvyšováním kvót je zapotřebí také přivést do zemědělského odvětví modernizaci. Zvýšení cen krmiv je problémem a je tu také specifický problém, se kterým nemůže nic udělat ani paní komisařka Fischerová Boelová, ani nikdo jiný, totiž to, že v Maďarsku průmysl zpracování mléka nevlastní výrobci mléka, a to je staví do mimořádně nevýhodné konkurenční pozice. Děkuji vám za pozornost. Margrete Auken (Verts/ALE). – (DA) Vážený pane předsedající, jak paní komisařka ví, všeobecná diskuse v Dánsku je velmi nepříznivě nasměrovaná vůči zemědělským dotacím. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že pokud je lákavé vyrábět mléko v Evropě, dá se to ve velké míře připsat umělo udržovaným vysokým cenám a omezení konkurence z třetích zemí. Tyto podmínky vedly k nadprodukci, kterou jsme se pokoušeli regulovat kvótami. Nebudu se věnovat všem problémům, které to způsobilo, jen zdůrazňuji, že pokud chce Komise v reakci na rostoucí poptávku zvýšit kvóty, je to samozřejmě nedostatečné. Kvóty je třeba úplně zrušit a odstranit deformace trhu. Proto je nezbytná důkladná reforma společné zemědělské politiky, přičemž platby na plochu je třeba postupně zastavit mnohem rychleji, než se teď plánuje. Trh je zapotřebí patřičně liberalizovat, a to by mělo být hlavním cílem reformy. Kromě toho můžeme přezkoumat možnosti pokračující podpory vybraných malých oblastí, kde jsou dobré důvody pro výrobu mléka navzdory hospodářským podmínkám. Liberalizace musí tvořit součást zemědělské politiky EU: politiky, která zahrne udržitelnost životního prostředí do obecných tržních podmínek a zajistí rozvojovým zemím volný přístup na trhy EU za rovných podmínek. Máme před sebou dlouhou cestu, než budeme moci být hrdí na zemědělskou politiku EU. Albert Deß (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, též bych rád poděkoval paní Elisabeth Jeggleové za takovou důkladnou práci na této zprávě. Současný systém kvót byl dohodnut do roku 2015. Zůstane tedy v platnosti dalších sedm let a pár dní, abych byl přesný. Paní komisařko, myslím si, že není správné zvyšovat teď kvótu o 2 %.

51

52

CS


Úplně bych chápal, kdyby se kvóta zdvihla o 2 % pro nové členské státy, protože spotřeba mléčných výrobků je tam značně pod průměrem EU. Paní komisařko, jakkoli si vás vážím, myslím si, že návrhy Komise jsou nesprávné. Během několika posledních měsíců dostávají naši prvovýrobci mléka spravedlivé ceny poprvé za řadu l. Naši prvovýrobci mléka, kteří dojí své krávy každé ráno a každý večer, 365 dní v roce – tento rok 366 dní –, si zaslouží lepší příjem, než měli v předchozích letech. Nynější zvýšení kvóty proto znamená, že ceny mléka se dostanou pod obrovský tlak a ony už pod tlakem jsou i bez jakéhokoli zvýšení kvóty. Hovoříme tu o měkkém přistání, což podle mě znamená vodění výrobců mléka za nos. Nebude žádné měkké přistání; bude to tvrdé přistání, pokud se uskuteční to, co má Komise v úmyslu udělat s kvótami. Domnívám se, že Hoelgaardy a Rasmusseny v Komisi, kteří by rádi viděli náhlý pád cen mléka, musíme zastavit. Neměla byste dovolit, aby jim to prošlo. Dokonce i bez jakéhokoli zvýšení máme problémy a musíme se snažit tomu odporovat. Členové bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) budou zítra hlasovat proti zprávě, protože jsou proti zvýšení. Toto není namířeno proti paní Elisabeth Jeggleové, ale proti zvyšování kvót. Bogdan Golik (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, rád bych začal poděkováním své kolegyni, paní Jeggleové za obrovské množství práce, kterou věnovala přípravě návrhu této zprávy. To, o čem dnes diskutujeme, jsem předkládal už před třemi lety, když jsem poprvé začal svou práci v Evropském parlamentu. Tři roky jsme mluvili o tom, jak je potřebné zvýšit kvóty na mléko v nových členských státech a v Evropské unii, aby se vyrovnaly nespravedlivé a nepřiměřené rozdíly v těchto kvótách mezi jednotlivými zeměmi, aby se zvýšila výroba a především export a, zejména, aby se skončilo s trestáním těch zemědělců, kteří chtějí zvýšit výrobu a chtějí vyrábět kvalitní evropské mléko. Základní argumenty, potvrzující můj postoj z doby před třemi lety, jsou také uvedené ve zprávě Komise pro Radu „Tržní vyhlídky mlékárenského odvětví“, která předpověděla pokračování pozitivních trendů na světovém trhu s mlékem. Kvóty na mléko přidělené jednotlivým zemím se plně nevyužívají. Na druhé straně zvýšení kvót o 2 % neznamená nevyhnutelně stejný nárůst výroby mléka ve všech regionech. Stále víc ekonomik v EU ustupuje od výroby mléka, protože ji považují za příliš náročnou na práci. V důsledku toho bychom měli ve všech zemích, které chtějí vyrábět mléko, zvýšit kvótu radši o 5 %, ne o 2 %, především s ohledem na fakt, že bude růst počet zákazníků na celém světě a především v Asii poroste poptávka po skvělých evropských mléčných výrobcích. Astrid Lulling (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, názory na kvóty na mléko se různí. Viděli jsme to i v našem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, který navzdory tomu přijal jednomyslně dohodnutý kompromis. Proto pokud chce Evropský parlament vyslat signál Komisi a Radě ministrů, měl by si být vědom toho, že zemědělci a jejich zástupcové jsou stále rozdělení. Někteří jsou schopni plně akceptovat zvýšení kvót o 2 % anebo i více, a tedy měkké přistání před úplným zrušením kvót. Chtějí získat možnosti růstu lepším využíváním svého výrobního potenciálu, protože tržní podmínky v EU a na světových trzích jsou v důsledku stálého růstu poptávky velmi lákavé. Jiní se obávají prudkého poklesu cen, které teprve nedávno dosáhly spravedlivější úrovně, pokud se začnou vyrábět větší množství mléka. Rozdílné jsou také názory na evropské vyrovnávání, které navrhuje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova. Neznamená to nyní zrušení systému vnitrostátních kvót na mléko, když v celé Evropě chybějí tři miliony tun? Nedosáhlo by se cíle stejně snížením odvodu za nadprodukci a zvýšením kvót na mléko? Který prvovýrobce mléka má odvahu hrát poker v zemích, jako je Lucembursko, kde se bude opět platit odvod za období 2006–2007 pro překročení kvót? Protože dobrovolné zvýšení kvót na mléko o 2 % na kvótový rok 2008–2009 je součástí kompromisu, jsem ochotná to podpořit. Těší mě především požadavek naší zprávy na vytvoření restrukturalizačního programu pro mléčný fond. Považuji za mimořádně důležité, že v nejbližší době se bude vyžadovat analýza hospodářských, sociálních a ekologických vlivů zvýšení kvót na mléko a zpráva o chování spotřebitelů.To si výslovně žádá posouzení specifických faktorů výroby mléka v znevýhodněných regionech se ztíženými podmínkami výroby, jako je Lucembursko. Příliv peněz pro mlékárenství pokračovat. Je třeba si také vyjasnit, že výrobní ceny, které jsou konečně spravedlivější, jsou jen okrajově odpovědné za vyšší ceny potravin. Ty jsou stále požehnáním pro distributory a dominantní potravinářské řetězce.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Vážený pane předsedající, ráda bych začala poděkováním a blahopřáním paní Jeggleové a všem koordinátorům, kteří se skutečně snažili dosáhnout rovnováhy v mimořádně citlivé oblasti kvót na mléko, tedy v politice, od které evropští chovatelé a zemědělci očekávají, že přinesou dalekosáhlé, radikální změny. Pani komisařko, je obzvlášť povzbuzující, že v konfrontaci se změnami v zásobování mléčnými výrobky a poptávce po nich, Komise reagovala úpravou jedné z klíčových regulací a zvýšila vnitrostátní kvóty o 2 % na období 2007–2008. Ráda bych vyzdvihla, že je pro Komisi přijatelné ukázat určitou pružnost v otázkách rozvoje trhu pro zemědělskou výrobu, především potraviny, zejména v období, kdy odvětví chovu dobytka čelí problémům se svou životaschopností v důsledku krize na mezinárodních trzích. Je to však i věcí principu, že takováto krize se nedá řešit stejnými opatřeními a politikami u všech druhů a velikostí provozu chovu dobytka. Z toho důvodu zdůrazňuji, že Komise a Rada musí v rámci svých diskusí opakovaně přezkoumat otázku obsahu tuku, aby se předešlo deformaci konkurence na úkor zemí, pro které byl stanoven nízký obsah tuku. Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Nejdříve bych chtěla poblahopřát paní zpravodajce za její práci a úsilí při hledání kompromisu v této mimořádně citlivé záležitosti. Ze své pozice evropské poslankyně z nového členského státu hodnotím zvýšení o 2 % jako prospěšné, i když jsme chtěli výrazně vyšší procento, především pro členské státy s nízkými kvótami na mléko a zároveň s nevyužitým výrobním potenciálem. Zvýšení vnitrostátních kvót na mléko není hrozbou pro stabilitu trhu s mlékem. Ráda bych zdůraznila fakt, že zvýšení kvót o 2 % v skutečnosti představuje reálné zvýšení výroby mléka na úrovni Společenství jen o 0,8 %. Domnívám se také, že musíme zachovat nynější systém kvót na povzbuzení konsolidace existujících hospodářství a stimulaci nových. Výraz, který se používá ve vztahu ke kvótám z pohledu reformy společné zemědělské politiky, je „hladké přistání“, co znamená postupné odbourávání kvót. Nové členské státy, především Rumunsko a Bulharsko, které vstoupily do Unie 1. ledna 2007 a které, když mám použít stejný jazyk, náhle „vzlétli“, budou čelit těžkostem při přizpůsobování procedur „vzlétnutí“ postupem hladkého „přistání“. Pokud by tento návrh nebyl přijat, kvóta přidělená Rumunsku by se vyčerpala, podobně jako v roce 2007, v polovině roku, což skutečně nepodněcuje, ale spíše odrazuje naše zemědělce od rozvojových projektů. Doufám, že hlasování o této zprávě na plenárním zasedání bude stejně rozhodné, jako bylo hlasování ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Gábor Harangozó (PSE). – (HU) Děkuji, pane předsedající. Vážená paní komisařko, dámy a pánové, rád bych využil tuto příležitost a poblahopřál paní Jeggleové k její výborné zprávě a k veškeré těžké práci, kterou do ní vložila. Není pochyb, že Evropská unie potřebuje najít přiměřenou odpověď na rostoucí globální poptávku, kterou dává podnět na výrazné zvýšení kvót na mléko. Navrhované zvýšení o 2 %, jehož účinnost v každém členském státu je naplánovaná na duben 2008, zřejmě pomůže tomuto odvětví v rámci Evropské unie využít možnosti, které nabízí globální poptávka. Otázku kvót na mléko však musíme vyřešit, aniž bychom vytvořili další problém v celém procesu. Rád bych zdůraznil, že vedle uspokojovaní skutečných požadavků trhu a rozšiřovaní škály nabízených výrobků, musíme také pomoci při zlepšovaní už beztak těžké situace výrobců. Proto musíme zabezpečit, aby se odpovídající důraz kladl na sociální a environmentální důsledky zvýšení kvót a jejich vliv na výrobu, především co se týká podpory výrobců v znevýhodněných regionech. Pro mechanismus vnitřního trhu je nezbytné dosáhnout, aby cena byla přijatelná pro výrobce, stejně jako pro spotřebitele. Protože systém kvót bude po roce 2015 zrušený, musíme nyní začít přemýšlet o tom, jak pomoci výrobcům, aby byly jejich podniky efektivní a ziskové. Děkuji vám za pozornost. Béla Glattfelder (PPE-DE). – (HU) Děkuji. Zvyšování kvót na mléko v momentálním klimatu na trhu je unáhlené a riskantní z dvou důvodů. Na jedné straně vyhlídky na trhu zdaleka nejsou tak příznivé, jak předpokládá Evropská komise. Nedávný vývoj jasně ukazuje rizika, která jsou skrytá ve zvyšování kvóty. Spotřebitelé v Evropě i za jejími hranicemi citlivě reagovali na zvyšování cen mléčných výrobků.V mnohých zemích spotřeba klesla o 10–30 % a klesl i dovoz sušeného mléka z Číny. Výsledkem je, že nákupní ceny mléka, například v Maďarsku, klesly za uplynulých několik týdnů o 10–20 %. Hlavním důvodem toho všeho může být to, že zatím co ceny jiných druhů potravin rostly, ceny masa se tomu zatím nepřizpůsobily. V důsledku toho si spotřebitelé své potřeby příjmu proteinů uspokojují radši konzumací masa než stále dražších mléčných výrobků.

53

54

CS


Zároveň, v mnohých členských státech významná část kvóty na mléko zůstává nevyužita. Zvýšení kvóty zabrání výrobcům v těchto členských státech, aby využívali dostupné možnosti. Pro tyto země může zvýšení kvóty v skutečnosti znamenat pokles výroby, protože výrobci v členských státech, které využívají celou svou kvótu, vykoupí z těchto zemí dobytek, který potřebují na zvýšení výroby mléka. Proto v současnosti není zapotřebí zvyšovat kvótu. Počkejme a uvidíme, co se stane. Pokud růst cen a zvyšování poptávky potrvají delší čas, pak můžeme toto téma znovu otevřít. Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (CS) Údaje za kvótový rok 2006–2007 ukazují, že na úrovni EU se nevyčerpalo 1,9 milionu tun mléka, přičemž 18 z 27 členských zemí nesplnilo své vnitrostátní kvóty. Evropská komise ohlásila, že za kvótový rok 2007–2008 očekává nevyčerpání ve výši 3 miliony tun mléka. Na druhé straně jsou otázky výše 2 % navýšení velmi diskutabilní. Já souhlasím s názorem, že všechny možnosti by se měly zhodnotit na základě jejich realizace s důrazem na jejich hospodářské, ale také sociální, regionální a rozpočtové důsledky. Podle mého názoru nové země by měly dostat větší dotace, jak se navrhuje na úrovni 2 %, abychom je nediskriminovali za minulost, protože všichni víme, že je vyšší poptávka a stále vyšší ceny. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, má kolegyně, paní Jeggleová, předložila dobrý návrh na zvýšení kvót na mléko. Vážné důvody na jejich zvýšení a na vytvoření systému vyrovnávání na úrovni EU mají oporu i v situaci na trhu s mlékem a také u prvovýrobců mléka. Vzhledem k této situaci je třeba klást otázky. Proč Evropská komise reagovala tak pomalu na potřebu zvýšit kvóty na mléko? Plánuje chránit zájmy a existenci výrobců v EU zavedením minimální ceny mléka na úrovni, která bude všem výrobcům v EU zaručovat zisk a ukončí nákupy za ceny nižší než výrobní? Uvažuje Komise o vyrovnávání nerovnováhy ve výrobě mléka mezi starými a novými členskými státy? Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, před dvěma týdny vtrhlo do Bruselu čtyři a půl tisíc prvovýrobců mléka ze všech koutů Evropy. Spojili své síly, vytvořili Evropskou mléčnou radu a teď požadují spravedlivé ceny. To už mělo značné důsledky v Německu. Máme výrobní ceny, které se pohybovaly okolo 40 % a nyní se opět dostávají pod tlak. Prvovýrobci mléka proto požadují obchodní politiku založenou na objemu. Pokud by tento vývoj pokračoval, pokud by měl ovlivňovat zemědělskou politiku, umíte si představit, že by Komise byla v roce 2015 schopna politicky odolávat požadavkům tohoto hnutí na prodloužení nebo opětovné zavedení systému kvót na mléko v pružnější podobě? Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, sdílím obavy mnohých poslanců této sněmovny z definitivního zvýšení kvót na mléko. Myslím si, že bod, do kterého jsme se dostali, vyžaduje položení zásadních otázek, včetně faktu, že pokud máme v Evropě situaci převažující podvýroby a nevyčerpání kvót, na čem je potom v skutečnosti založeno zdůvodnění zvyšování kvót? Tento rok očekáváme, že se nevyužijí kvóty na tři miliony tun, tak nač je v tomto směru zapotřebí takového shonu? Za druhé, v rámci měkkého přistání, o kterém se tolik hovoří, musíme zvláštní pozornost věnovat těm regionům, které vybudovaly svou strukturu a strategii na zásobování jiných oblastí, které mají momentálně omezenou výrobu; regionů, jako je můj vlastní volební obvod, který zásobuje přes hranici sousedící oblast v Irské republice. V rámci měkkého přistání musíme najít dlouhodobou strategii a alternativní východiska pro takové regiony. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, jsem zvědava, co by si pomysleli výrobci, kteří by měli možnost slyšet tuto diskusi – je tak komplikovaná. Blahopřeji paní Jeggleové k úžasné práci při hledání shody. Ti však, kdo tento týden letěli v bouřkách, vědí, že měkké přistání závisí na tom, kterým směrem fouká vítr, a nikdo z nás neví, kterým směrem bude foukat vítr za několik let. Myslím si, že zvýšení kvóty o 2 % nám umožní otestovat trh a my to potřebujeme udělat, přičemž dobrovolné využití tohoto zvýšení podle mě nezávisí na členských státech; o tom, zda se využije anebo ne, rozhodnou výrobci. Dvě procenta neznamenají pro jednotlivé výrobce obrovský nárůst. Co se týká obav, a paní komisařka zřejmě příliš intenzivně přemýšlela o vyrovnávacím mechanismu, vysoce zdaňujete výrobce, kteří by mohli vyrábět, zatím co členské státy vyrábět nechtějí. Tento argument jsme slyšeli už i od jiných kolegů, a tak s tím musíme něco udělat. Konečně, dohoda světové obchodní organizace (WTO) může způsobit...

11-03-2008

11-03-2008

CS


(Předsedající řečníka přerušil.) Neil Parish (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, rád bych velmi poděkoval paní Jegglové za sestavení této složité zprávy. Mohu jen narychlo říci, že „kdo se bojí, nesmí do lesa“, a myslím si, že my tu musíme být mnohem odvážnější. Kvóty na mléko jsou jako tlakový hrnec: nemůžete udržovat tlak až úplně do konce a potom povolit, protože to jednoduše vybuchne. Je mi celkem jasné, co znamená měkké přistání, a to je výrazné zvýšení kvót předtím, než dosáhneme roku 2015, proto velmi vítám ty 2 %. Chci říci Komisi a Radě, že bychom měli být mnohem odvážnější, když dosáhneme roku 2010. Nehleďme jen na 1 %, podívejme se na 2 % a zabezpečme si ve věci kvót na mléko opravdu měkké přistání. Mladí zemědělci a noví konkurenti byli celá léta omezováni. Nyní máme šanci dat jim možnost vyrábět. Aspoň obchod s mlékem ve světě roste... (Předsedající řečníka přerušil.) Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, mléko je velmi citlivým výrobkem a já bych ráda velmi srdečně poděkovala paní Jeggleové za užitečný kompromis. Vítám především dobrovolné zvýšení kvót na mléko v členských státech. Chtěla bych však zdůraznit následující. Každý, kdo neustále uvádí ceny potravin jako zdůvodnění zvyšování kvót nebo nadprodukce, úplně přehlíží fakt, že prvovýrobci mléka nedostávají ani 30 % z prodejné ceny v obchodech. Domnívám se, že bychom o tom měli diskutovat. Je také důležité, aby výroba mléka mohla pokračovat v horských regionech a v znevýhodněných oblastech, protože je to často jediný druh výroby, který tam existuje. Potřebujeme na to speciální program. Esther de Lange (PPE-DE). – (NL) Přeskočím slova díků a začnu vyjádřením toho, že vítám návrh na zvýšení kvóty o 2 %. Já osobně bych dala přednost výši 3 %, protože i samotná Evropská komise připouští, že 2 % v praxi znamenají sotva 1 %, protože ne všechny země naplno využijí své kvóty, ale v každém případě podpořím kompromis paní Jeggleové ve výši 2 %. Evropské komisi bych řekla, že toto není předčasné, protože na světovém trhu nás předběhl Nový Zéland už v roce 2006. Poptávka se zvýšila, byly tam příležitosti, ale my jsme je nemohli využít, protože nás omezoval systém kvót. Tento systém hrál svou roli, když tu byla nadprodukce, ale nyní, když se poptávka zvýšila, bychom měli vypracovat jiný systém, který nám umožní využívat tyto příležitosti na trhu. V této souvislosti také považuji za hanbu, že hodnocení stavu zjevně nyní počítá se čtyřmi zvýšeními o 1 %. Podle mého názoru skutečně měkké přistání vyžaduje větší zvýšení než 1 %. Mějme odvahu udělat to. Iztok Jarc, úřadující předseda. − (SL) Nejdříve bych rád poděkoval všem, kteří se zapojili do rozpravy. Ta je, jako vždy v Parlamentu, velmi komplexní a bohatá, přičemž upozornila na všechny problémy a rozdíly, které existují mezi členskými státy. Rád bych zdůraznil, že předsednictví a samozřejmě, Evropský parlament nepochybně poskytly dostatek času na přezkoumání tohoto návrhu ze všech stran. Pokud budou splněné podmínky pro přijetí tohoto návrhu, přičemž se vezme v úvahu názor Evropského parlamentu, toto zvýšení o 2 % se začne uplatňovat od následujícího kvótového roku, to jest od 1. dubna 2008. Chtěl bych však zdůraznit, že toto nebude konec diskuse o budoucnosti mlékárenského odvětví v Evropské unii. Bezpochyby bude s hlubokým záběrem pokračovat v rámci takzvaného hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Mohu tady garantovat, že předsednictví je pevně rozhodnuté vést tuto diskusi a dosáhnout našeho společného cíle, tedy, a o tom jsem přesvědčený, vyvážené dlouhodobé strategie pro evropské mlékárenské odvětví. Ještě jednou vám děkuji za účast v této rozpravě a mé zvláštní poděkování patří paní zpravodajce. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, po této dnešní diskusi se, podle mě, můžeme všichni shodnout na tom, že mlékárenská výroba je stále velmi důležitou částí naší společné zemědělské politiky. Zdá se mi, že dnes si můžete vybírat a volit mezi nejrůznějšími názory, které pokrývají celou škálu od nulového nárůstu až po zvýšení mnohem větší, než jsme navrhli v našem materiálu. Myslím si, že se ukázala i různorodost, která se dá pozorovat v různých členských státech, a to je zřejmě důvod, proč reaguji na poznámky pana Parisha, proč nejsme dostatečně odvážní. Ale nakonec musíme najít mezi různými názory kompromis. Rada bych přednesla několik poznámek k některým otázkám, které se tu objevily. K tomu zvýšení kvóty: Je na rozhodnutí členských států, zda ho rozdělí mezi výrobce anebo ho uchovají ve vnitrostátní rezervě. Já

55

56

CS


bych jednoznačně dala přednost rozdělení zvýšené kvóty. Členské státy mohou zvlášť zvýhodnit mladé zemědělce a ty, kteří jsou postižení v důsledku cen, které musí platit za kvóty. Myslím, že pokud chceme zavést zvýšení od 1. dubna, musíme to udělat s fixním procentem ve všech členských státech. Pokud nyní začínáme diskutovat o zvláštních hodnotách nebo zvýšených procentech pro různé členské státy, bude to boj, který potrvá měsíce. Shodněme se tedy na tom, že nyní diskutujeme o plošném zvýšení o 2 %. Já si skutečně nemyslím, že máme tak zásadně rozdílné názory na to, kam směřovat. Myslím, že si můžeme stanovit cíl, ale mezi Komisí a Parlamentem mohou být rozdílné názory na to, jak se k němu dostat. Zřejmě se všichni shodneme na tom, že bychom neměli vystavit tento odvětví riziku. To je přesně důvod, proč jsem navrhla toto měkké přistání. „Měkké přistání“ v skutečnosti znamená, že v průběhu let budeme zvyšovat kvóty a udržovat takovou situaci, abychom po ukončení systému kvót v roce 2015 neviděli příliš prudký pokles cen ze dne na den, co by se stalo, pokud bychom nic neudělali. Proto si myslím, že jsme zvolili správný a přijatelný přístup. Nepodceňuji fakt, že mohou být v Evropě regiony, horské oblasti, znevýhodněné oblasti, kde by úplné zrušení systému kvót mohlo ohrozit pokračování výroby mléka. Proto budeme připraveni během hodnocení stavu hledat řešení na pomoc těmto regionům. Myslím si, že nejvhodnějším nástrojem je článek 69, možnost pro členské státy omezit přímé platby zemědělcům a použít je pro vybrané oblasti. Za řešení nepovažuji myšlenku vytvoření mléčného fondu pro restrukturalizaci. Odkud získáme peníze? Kolik peněz získáme? Pokud rozdělíme tyto peníze mezi jednotlivé členské státy? Myslím si, že je mnoho nezodpovězených otázek týkajících se tohoto fondu a my máme omezené množství peněz. Museli bychom je vzít z našeho vlastního rozpočtu a potom by další výrobci v rámci zemědělského odvětví museli platit za tento restrukturalizační fond. Proto si nemyslím, že by to fungovalo. Podle mého názoru je hlavním důvodem pro zvýšení výroby mléka fakt, že se nám otvírají trhy v Asii. Proč bychom se neměli podílet na těchto rostoucích trzích? Víme, jak je to těžké, když jiní už mají nohu ve dveřích a my přicházíme až za nimi a pokoušíme se získat svůj podíl. Měli bychom tam být od samého začátku se svými vysoce kvalitními výrobky. Výrobci mléka (mlékárny, prosperující podniky) jsou ti, kdo vyrábějí vysoce kvalitní produkty; tady je to především sýr. Máme v Evropě mimořádně dobré jméno v oblasti vysoce kvalitních sýrů, tak proč to nevyužijeme a nezískáme svůj podíl? Jak řekl pan ministr, znovu se na tento problém podíváme během hodnocení stavu. Jsem si jistá, že to bude stejně živá diskuse, jakou jsme tu měli dnes, protože, domnívám se, mlékárenská výroba nebude nikdy nudná. Elisabeth Jeggle, zpravodajka. − (DE) Vážený pane předsedající, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, slyšeli jsme širokou škálu názorů. Zároveň jsme zaregistrovali, že pro každého z nás, kdo tu dnes jsme, je toto vážná záležitost, která se nedá brát na lehkou váhu, že každý je znepokojený a že my všichni samozřejmě neseme odpovědnost doma, vůči spotřebitelům na jedné straně a výrobcům mléka na druhé straně. Abych se ještě jednou vrátila k trhům: zda bych měla věřit čínskému trhu, to nevím. Vidíme dnes toho hodně v Evropské unii i na tomto trhu. Máme tu však vnitřní trh a ten nám pomáhá být silnými, i tváří v tvář globalizaci a všeobecné liberalizaci. Vynechejme proto evropský vnitřní trh z těchto kvót na mléko. Bývali jsme schopní to tak dělat. Zemědělské trhy dokáží čelit výzvám a především běžným výkyvům světového trhu jen ze silného, stabilního a organizovaného vnitřního trhu. Pro trvale udržitelné řízení musí být v harmonii hospodářský, ekologický a sociální aspekt. Všechny tři složky musí být stejně přítomné při jakékoli naší aktivitě. Evropský model zemědělství představuje trvalou udržitelnost a bezpečnost spotřebitele; a to stále platí! Zemědělci dělají obé velmi dobře. Starají se o krajinu, a tím tvoří základnu pro cestovní ruch, přispívají k energetické bezpečnosti, vyrábějí potraviny špičkové kvality a poskytováním zaměstnání udržují hospodářskou základnu venkovských oblastí. Společenské přínosy se zemědělcům stále méně kompenzují prostřednictvím takzvaných kompenzačních plateb. Ceny potravin se musí přibližovat spravedlivým cenám! Naše celková politická odpovědnost je větší, než jen prošlapávat cestičku liberalizaci vůči otevřeným trhům. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra ve 12:00. Písemné prohlášení (článek 142)

11-03-2008

11-03-2008

CS


Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva, kterou připravila paní Jeggleová, je mimořádně důležitá nejen pro návrhy na zvýšení kvót na mléko, ale také pro definování určitých principů, které musíme vzít v úvahu při diskusích o zemědělské politice jako celku. Na základě diskusí Komise o zemědělství a rozvoji venkova jsme se shodli na tom, že je pro členské státy důležité, aby zvýšení kvót na mléko začalo platit už od 1. dubna 2008. V EP zastupuji Rumunsko, nový členský stát, který byl hned od prvního roku po vstupu vystaven krizi s kvótou na mléko, protože tato kvóta byla nedostatečná pro uspokojení poptávky na trhu a nebyla v souladu s aktuální skutečností. Odvětví mléka v Rumunsku zaznamenalo největší pokrok v období od dohodnutí kvóty na mléko v roce 2004 až do vstupu, investicemi do moderní technologie, rozšiřováním výrobních kapacit a zaměstnáváním nových pracovníků. Pokud zůstane kvóta na mléko na nyní přidělené úrovni, bude to znamenat bankrot investorů, nezaměstnanost ve venkovských oblastech, které se specializují na výrobu a zpracování mléka, stejně tak zvýšení dovozu a cen, které budou platit spotřebitelé. Zpráva představuje bod obratu, protože Evropská unie ukazuje pružnost při řešení problému, kterému čelí mnohé členské státy. Konečně těmi, komu tato zpráva přinese užitek, jsou evropští občané. Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) Hodnocení stavu je důležitým procesem pro reformování zemědělské politiky, především zemědělské politiky v horských regionech. V těchto oblastech je nezbytné uplatnit zvýšení kvóty na mléko. Musíme tu rozhodnout o zvláštních předpisech, které budou reagovat na specifické podmínky zemědělské výroby v horách. Práce zemědělců je tam komplikovanější kvůli omezené přístupnosti a strmým dopravním komunikacím, a to je zapotřebí zohlednit v diskusích. Pro rakouské zemědělce je základní věcí regulace kvóty na mléko. Uvažovat je třeba o vyrovnávání anebo obchodu s kvótami na úrovni EU. Pokud skutečně máme přistoupit ke zrušení systému kvót na mléko v roce 2015, bylo by zapotřebí přijmout vhodné opatření na finanční kompenzaci s dodatečnými rozpočtovými zdroji, aby se zachovala výroba a zpracování mléka v horských oblastech a na pastvinách. Při prověřování efektivity nástrojů podpory trhu a jejich reorganizace a přizpůsobování aktuální situaci nesmíme v žádném případě přehlédnout specifickou situaci zemědělské výroby v horských regionech. Výroba a zpracování mléka jsou velmi důležitou součástí zemědělství v těchto oblastech a mají tam velmi vysokou hodnotu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat hospodářským, sociálním a ekologickým důsledkům zvyšování nebo zrušení kvót, především v horských regionech. Úplné zrušení systému kvót na mléko v EU je nesprávnou cestou pro evropskou společnou zemědělskou politiku.

17. Kontrola stavu SZP (rozprava) Předsedající. − Následujícím bodem je zpráva pana Lutza Goepela jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o hodnocení stavu SPP (2007/2195(INI)) (A6-0047/2008). Lutz Goepel, zpravodaj. − (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, první kolo parlamentních jednání o tom, co nazýváme hodnocením stavu společné zemědělské politiky, skončí zítra. Toto hodnocení stavu není zásadní reformou společné zemědělské politiky. Existující politika by se měla na základě zkušeností získaných od roku 2003 aktualizovat tam, kde je to třeba, a přizpůsobit změněným podmínkám. Komise by měla velmi vážně vzít v úvahu naše stanovisko. Je to dobrý základ pro nadcházející jednání o legislativním balíku, stejně jako pro přezkoumání rozpočtu po roce 2013. My ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme podpořili pokračování reformy směrem k větší osobní odpovědnosti a tržní orientaci, přičemž zároveň mnohem výrazněji než v minulosti zdůrazňujeme aspekty potravinové bezpečnosti, stejně jako sociální odpovědnosti a odpovědnosti vůči životnímu prostředí, především s ohledem na aktuální vývoj trhu a nové výzvy klimatické politiky. Požadujeme také větší pružnost pro členské státy při změně systému, jinými slovy více možností pro další rušení vazby a uvolnění historických referenčních úrovní. Diskuse v našem výboru však také ukázaly, že toto není rozumné ve všech odvětvích, přinejmenším ne před rokem 2013. U prémií za dobytek anebo u států s úplným odstraněním vazby, které však mají silné odvětví chovu dobytka, by náhlá změna systému vedla k negativním strukturálním poruchám z pohledu aktuální situace na trhu. Ukazuje se, že totéž platí pro některé menší tržní regulace v rostlinné výrobě, jako například tržní regulace pro bramborový škrob, suché zelené krmivo anebo rýži, na kterých je závislý zpracovatelský

57

58

CS


průmysl s regionálním významem, jenž v uplynulých letech hodně investoval a musí to splácet s vysokými úrokovými sazbami. Výbor hlasoval pro zavedení nového pružného nástroje k podpoře environmentální výroby a výroby typické pro region nebo k podpoře příslušných odvětví (jinými slovy, pro článek 69) a zároveň jsme požadovali předložení návrhu nových opatření na ochranu země před environmentálními krizemi a krizemi, které je třeba čím dál častěji očekávat v souvislosti se změnou klimatu a s rostoucím propojením zemědělských trhů. Tento nástroj by měl odzkoušet i novou formu řízení rizika ve veřejně-soukromé sféře, což je nezbytně nutné vzhledem k obnově jiných nástrojů a nepatrnosti těch nových. Pár stručných slov o degresi a modulaci: naši zemědělci očekávají, že plánování bude spolehlivé a je jednoduše nevhodné opět krátit a přesouvat 8–53 % přímých příjmových plateb s povinnou modulací 5 % jen čtyři roky po realizaci předchozí reformy. Ať je chápaní financování rozvoje venkovských oblastí jakémkoli, ničí to důvěru a vyvolává vznik strukturálních poruch. Tyto návrhy se speciálně týkají hospodářství s prací na plný úvazek a těch, které v uplynulých letech zlepšili svou konkurenceschopnost sloučením do právnických osob. Předložili jsme však návrhy, jak navzájem sladit všeobecné politické cíle a hospodářské požadavky. Musíme připravit půdu pro udržitelnost a konkurenceschopnost. Nade všechno jsme vděční všem těm, kteří spolupracovali na této zprávě z vlastní iniciativy, a rád bych poděkoval svým kolegům a poslancům ze všech skupin ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Iztok Jarc, úřadující předseda. − (SL) Předsednictví Rady vítá zprávu zpravodaje, pana Goepela, jako velmi důkladný a výrazný příspěvek do diskuse. Rada také usilovně pracovala na přípravě odpovědi na zprávu Komise. Jak víte, ministři o ní diskutovali na třech zasedáních Rady, konkrétně v listopadu, lednu a v únoru. Příští týden se my, ministři, pokusíme dosáhnout nějakých závěrů ke zprávě o hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Začneme od některých obecných principů. Například, když byla přijata reforma společné zemědělské politiky v roce 2003, Rada jasně vyjádřila svůj záměr v budoucnosti vyhodnotit účinnost přijatých reforem a především zhodnotit jejich vliv na stanovené cíle, stejně tak analyzovat jejich vliv na zemědělské trhy. Je také důležité vědět, že při rozhodování o hodnocení stavu společné zemědělské politiky vezmeme v úvahu závěry Evropské rady o finančních výhledech na období 2007–2013 a výzvu Evropské rady, aby Komise komplexně prověřila rozpočet a výdaje EU na období 2008–2009. Předsednictví souhlasí s Komisí, že hodnocení stavu společné zemědělské politiky je důležitou součástí plánovaných aktivit v rámci prověřování rozpočtu na období 2008–2009 a neformuluje své závěry předem. Konstatovali jsme, že reformy z let 2003–2004 ve velké míře splnily stanovené cíle z pohledu reagování na tržní podmínky a z pohledu přibližování společné zemědělské politiky občanům. Ministři jsou také přesvědčeni, že Komise v této zprávě správně zhodnotila základní vývoj po reformách přijatých v letech 2003–2004. Rada bude věnovat zvláštní pozornost třem klíčovým otázkám: režimu jednotných plateb, úloze marketingových nástrojů pro pomoc trhu a samozřejmě odpovědím na současné a budoucí výzvy řízení rizika klimatické změny. Budeme pracovat na hledání správné rovnováhy mezi přizpůsobováním politiky novým výzvám a změněným podmínkám a zachováním jasného a stabilního rámce. K problematice zjednodušování bych rád uvedl, že Evropská unie považuje tuto otázku za klíčovou a my očekáváme od Komise stanovení konkrétních opatření k dosažení tohoto cíle. Jak už jsem řekl, Rada se příští týden pokusí přijmout závěry k těmto a mnohým dalším problémům, jako je řízení rizika, kvóty na mléko, přechod k zrušení kvót na mléko a otázky týkající se druhého pilíře. Vaše zpráva bude nepochybně cenným příspěvkem k další diskusi o této záležitosti. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, opět jednou chci poděkovat Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a zvlášť panu Goepelovi za jejich usilovnou práci, jejímž výsledkem je skvělá zpráva. Jsme v stadiu prvního kola, když jsme konzultovali s mnohými zainteresovanými subjekty, stejně jako s různými organizacemi a jednotlivci, abychom získali jejich názory a sesbírali různé nápady. Názor Evropského parlamentu je rozhodující, společně s očekávanými závěry Rady příští týden, protože dokončujeme legislativní návrhy, které Komise plánuje přijmout 20. května. Okamžitě poté, v tentýž den,

11-03-2008

11-03-2008

CS


tady, v Štrasburku, představím Evropskému parlamentu právní texty. V zásadě jsem však šťastná, když vidím, že všechny tři instituce (Evropský parlament, Rada a Komise), i když máme odlišné „seznamy nákupů“, jsme všichni v stejném obchodě. Nepůjdu do detailů u jednotlivých otázek, ale vyslovím svůj názor na tři nejdůležitější. Nejdříve přímé platby: ty jsou nezbytně spojené s dlouhodobými jistotami, které chceme poskytnout našim zemědělcům. Proto souhlasím s vyjádřením ve vaší zprávě, že přímé platby jsou nadále nutné jako záruka základního příjmu. Režim jednotných plateb znamená skutečný posun ke konkurenceschopnosti našich zemědělců, ale musíme tento systém zefektivnit; zefektivnit a zjednodušit. Proto obhajuji další rušení vazby. Naše zkušenosti s reformou z roku 2003 ukazují, že rušení vazby funguje celkem dobře, a proto si myslím, že bychom se měli pohnout dále a rozšířit výhody rušení vazby, s výjimkou případů, kde vázané platby mají velmi závažné zdůvodnění. Všimla jsem si také, že podporujete myšlenku pružnějšího článku 69 a považujete ho za užitečný nástroj. Neměli bychom však očekávat, že článek 69 vyřeší všechny nejrůznější problémy, a já budu bojovat proti jakémukoli pokusu znovu zavést vázanou pomoc zadními dvířky pomocí článku 69. Nebudu opět zabíhat do detailů o mlékárenském odvětví, protože jsme o tom už diskutovali. Zmíním jen některé tržní nástroje: intervence a soukromé skladování. Tak jako vy, i já uznávám, že některé naše tržní nástroje mají stále své místo, ale musíme zachovat jejich význam pro Evropskou unii, jak je tomu nyní. Jsem ráda, že se shodneme na tom, aby i v budoucnosti hráli svou úlohu skutečné záchranné sítě. Rizika spojená s nepříznivým počasím a s vypuknutím chorob zvířat, jak jste to zdůraznili, jsou určitě v centru naší diskuse. Nezačínáme však z nuly: Rada o této otázce diskutovala v roce 2005 a došla k závěru, že nová opatření na úrovni EU by neměla zasahovat do těch, které už jsou k dispozici v jednotlivých členských státech. Musíme si být jistí, že nové opatření nebudou ovlivňovat schopnost reakce zemědělců na signály trhu a že budou kompatibilní se systémem světové obchodní organizace, kde musí jít o ztrátu více než 30 %. Co se týká modulace, při mnohých příležitostech jsem jasně řekl, že pro budoucnost musíme mít velmi ambiciózní politiku rozvoje venkova. Velmi mě zklamal fakt, že během diskusí o finančních vyhlídkách koncem roku 2005 se hlavy států a vlád shodli na tom, že uberou značnou část prostředků z financování rozvoje venkova. Bohužel, musím říci, že vaše zpráva je poměrně chladná vůči mým myšlenkám v této oblasti. Myslím si však, že můžeme oprávněně konstatovat fakt, že naše politika rozvoje venkova je finančně příliš napjatá. Pokud máme vysoké očekávání od politiky rozvoje venkova, včetně toho, jak to správně řekl pan úřadující předseda, že se využije k tomu, aby čelila novým výzvám, jako je hospodaření s vodou a biologická rozmanitost, potom nemá smysl klást na ni víc úkolů bez vynaložení většího množství peněz. Myslím si, že modulace je nejlepší cestou k získání většího množství finančních prostředků. Se zájmem jsem si přečetla, co navrhujete, a jsem si jistá, že se k této otázce ještě vrátíme. Pokud je vaše zpráva chladná v otázce modulace, popsala bych ji jako extrémně mrazivou v otázce snižování plateb pro velké zemědělské podniky – Vy to nazýváte „degresivitou“. Toto není věc, která se dá jednoduše ignorovat. Víme, že při naší iniciativě za transparentnost budou pod ostrým dohledem ze všech stran velké sumy peněz, plynoucí k jednotlivým zemědělcům a jednotlivým vlastníkům půdy. Na druhé straně, beru všechny obavy v této záležitosti velmi vážně. A se zájmem jsem si prohlédla koncepci „progresivní modulace“ ve vaší zprávě. Myslím si, že je tam několik dobrých myšlenek, které budeme zvažovat jako legislativní návrhy. Pokud jsem hovořila trochu dlouho, bylo to jen proto, abych jasně ukázala svou horlivost a obrovský zájem o diskusi tady, v Parlamentu, o budoucnosti evropské zemědělské politiky. Bart Staes, zpravodaj stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (NL) Hovořím jménem paní Buitenwegové, zpravodajky stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, která je nemocná a omluvila se. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin připravil sedmnáct doporučení, ze kterých upozorňuji na čtyři. 1. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vítá fakt, že Evropská komise ve svém oznámení hodlá reagovat na výzvu klimatické změny a podpořit méně intenzivní zemědělské postupy.

59

60

CS


2. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zdůrazňuje potřebu vývoje směrem k trvale udržitelnému, multifunkčnímu zemědělství, a proto se zastává konzervativního a ekologického zemědělství. 3. Vyzýváme Evropskou komisi, aby neoslabovala existující opatření křížové shody, to znamená, opatření ve prospěch životního prostředí a živočichů a kompatibilitu těchto opatření, prostřednictvím takzvaného zjednodušení. Naopak, podle našeho názoru by se měla křížová shoda dokonce posílit v některých oblastech, jako je využívání vody, hospodaření s ní a její kvalita. 4. Výbor vyzývá Komisi, aby projevila trochu více zdrženlivosti vůči koncepci „biopaliv“. Jejich přínos je diskutabilní a určitě nejsou jednoznačně pozitivní, ať už z environmentálního anebo ze sociálního hlediska. Neil Parish, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval panu Goepelovi za jeho zprávu. Domnívám se, že touto výbornou zprávou dal dohromady celý výbor a Parlament. Podotkl bych, že reforma zemědělství je evolucí, ne revolucí a že my v mnohém pokračujeme ve Fischlerových reformách. Vítám hodně z toho, co Komise předložila, společně se zprávou pana Goepela. Myslím si, že jedním z klíčů k reformě bylo snížení byrokracie pro zemědělce a my tu stále máme o čem hovořit. Paní komisařko, ano, my jsme v tom jistém obchodě, ale podle mě se někteří z nás domnívají, že bychom mohli utratit peníze na jiné věci, a to je zřejmě to, o co teď v diskusi jde. Potravinová bezpečnost se vrátila do programu zasedání velmi důrazně, protože především Daleký východ teď nakupuje stále více potravin. Cena obilnin vzrostla téměř dvakrát anebo dvaapůlkrát, proto se domnívám, že když postupujeme s reformou, můžeme začít přehodnocovat to, jak utrácíme peníze. Musíme se znovu podívat na modulaci. Myslím si, že se musíme jednou provždy zbavit vynímání půdy z produkce (set-aside), protože tato společná zemědělská politika je politikou, která by neměla být propojená s výrobou. Proto nemůžete pokračovat s vyjímáním půdy z produkce, což je právě to. Musíme se podívat na kvóty na mléko a zrušit je do roku 2015. Nevázané platby: to je celé jádro reformy a máte úplnou pravdu, když to urychlujete. Ještě jednou, myslím si, že nyní přišel čas, když se zemědělství může začít směřovat k tržně orientovaným cenám. Ano, společná zemědělská politika je potřebná, ale je tu také trh a měli bychom ho mnohem víc využívat. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC místopředseda Luis Manuel Capoulas Santos, jménem skupiny PSE . – (PT) Vážený pane předsedající, rád bych přivítal pana předsedu Rady a paní komisařku. Společná zemědělská politika vždy vyvolává vášnivé diskuse a vždy je těžké dosáhnout konsenzu, ale všímám si, že jednomyslně uznáváme potřebu zachovat společnou zemědělskou politiku, jejíž cíle byly právě potvrzeny v Lisabonské smlouvě. Skupina PSE vyvinula velké úsilí v této diskusi, v rámci parlamentní skupiny, ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a s zemědělskými organizacemi. Předložili jsme více než polovinu z více než 600 pozměňujících a doplňujících návrhů ke zprávě pana Goepela a podepsali jsme patnáct ze sedmnácti kompromisních návrhů, které zahrnují desítky pozměňujících a doplňujících návrhů. Pracovali jsme usilovně a udělali významné ústupky, abychom dosáhli tak širokého konsenzu, jak je to jen v rámci Parlamentu možné. A proto bych rád poblahopřál panu Goepelovi za jeho ochotu vést dialog a za skutečný duch kompromisu, který projevil; rád bych také pogratuloval panu Parishovi za způsob, jakým řídil naši práci ve výboru. Z toho důvodu je toto ten nejlepší kompromis, ale není to socialistická zpráva. Není to zpráva, jakou bychom vypracovali my; považujeme ji za orientovanou do minulosti a konzervativní vzhledem k očekávání společnosti a zemědělců. Celkový trend zprávy však nezavírá dveře k hlubší diskusi o legislativním návrhu. Doufám, že se nám podaří udržet stejného ducha kompromisu, ale že budeme ambicióznější při novém nasměrování evropského zemědělství. Připomínám nejcitlivější otázky, jako je směřování a rychlost oddělování plateb, mechanismus spravedlivějšího přerozdělování pomoci, odpovědný přístup k budoucnosti mlékárenského odvětví, nové výzvy, především úloha zemědělství v boji proti klimatické změně a výroba agropaliv atd. Zítra budeme hlasovat o této rozpravě s očima upřenýma do budoucnosti. Vyzývám k tomu, aby velká většina hlasovala pro tuto zprávu, stejně jako pro vylepšení, které předloží socialisté, aby dali zprávě ještě komplexnější podobu.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Niels Busk, jménem skupiny ALDE. – (DA) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, zpravodaj pan Goepel sobě vlastním kompetentním způsobem připravil zprávu, která obsahuje nástroje potřebné na zpřehlednění a zjednodušení zemědělské politiky. Velmi působivé jsou také uvedené vážné důvody na zachování společné zemědělské politiky také po roce 2013, za což jsem panu zpravodaji zavázaný. Podporujeme jeho postoje k pokračujícímu oddělování plateb, aby se reforma z roku 2003 realizovala ve všech členských státech. Podporujeme postoje pana zpravodaje k tržním nástrojům a řízení rizika v otázkách krizí, epidemií, životních podmínek zvířat a životního prostředí, modulace a degresivity. Podporujeme také další rozvoj politiky venkova a zvýšený zájem o biopaliva. Značné úsilí bychom měli věnovat oblasti křížové shody a zjednodušení, protože současná situace vyhání zemědělce z polí a stájí do kanceláře, kde musí kreslit grafy a odpovídat na monitorování. Kvóty na mléko by se měly zrušit v roce 2015, a tak je důvod zvýšit nyní kvóty nejméně o 2 %, a tím ztlumit přistání na rok 2009. Rostoucí poptávka po mléčných výrobcích vytvoří základnu evropské výroby mléka, a tak budeme dodávat to, co bude trh chtít. Zpráva toho obsahuje mnoho o liberalizaci a tržním hospodářství, co by Komise měla použít jako základ svých návrhů v květnu, když bude na stole hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Sergio Berlato, jménem skupiny UEN. – (IT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, patříme k těm, kteří podporují a brání pokračování společné zemědělské politiky i po roce 2012. Cítíme, že tato zpráva je krokem správným směrem, ale nemůžeme akceptovat to, že by úplné oddělení plateb neumožnilo zachovat částečné vazby plateb pro některé specifické odvětví, aby se předešlo úplnému zrušení výroby. Opravdu jsou celá odvětví, jako je tabákové odvětví, která by při plném uplatnění oddělení plateb zmizela, což by způsobilo nezaměstnanost a různé hospodářské a environmentální problémy v obzvlášť znevýhodněných oblastech. Progresivní modulaci plateb považujeme za nadměrné a zřejmě kontraproduktivní opatření, pokud je stále naším cílem ochrana evropské zemědělské výroby. Uznáváme význam rozvoje venkova, ale domníváme se, že ho není možné dosáhnout na úkor prvního pilíře společné zemědělské politiky. Navíc je nezbytné pokračovat v uplatňování politiky podpory jednotlivých společných organizací trhu tam, kde je to třeba. Vážený pane předsedající, paní komisařko, Evropská unie potřebuje společnou zemědělskou politiku, která dokáže… (Předsedající řečníka přerušil.) Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, ve svém strategickém dokumentu jste se pokusila zhodnotit stav zemědělské politiky, a to ani ne tak z pohledu samotného zemědělství, protože to momentálně funguje poměrně dobře, i když ne ve všech odvětvích. Otázka zněla: Je zemědělská politika aktuální? Já tady musím říci: Horečnaté projevy samy o sobě nestačí; pokud se zjistí choroba, musíme připravit vhodnou léčbu. Vy jste skutečně zjistila chorobu; zmínila jste to ve svém vystoupení. Nechci teď zacházet do podrobností, zabralo by to příliš času. Proto nyní záleží na přijatých opatřeních, která budou také sociálně únosná. Podstatné je to, že zemědělství musí samozřejmě přispět k stabilizaci klimatu. Dělá to, ale existují oblasti zemědělské výroby, kde se stále obtížněji prosazují návrhy bez omezujících zásahů. Je však mimořádně důležité zabezpečit, aby se veřejné finanční prostředky rozdělovaly tak, že bude možné financovat opatření, která považujeme za nezbytná. Je škoda, že to, co nazýváme druhým pilířem, tedy rozvoj venkova, bylo v střednědobém finančním plánování zkráceno a podle návrhu Komise a Parlamentu se musí smířit se snížením sumy o více než 20 miliard eur. V důsledku toho naléhavě potřebujeme znovu přidělit finanční prostředky. Musíme to udělat i proto, neboť budeme potřebovat, aby rok 2013 byl sociálně únosný. Nyní předkládáte nějaké návrhy a my musíme věřit Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a především zpravodaji Evropského parlamentu, panu Goepelovi, že předkládané návrhy mají praktický význam a povedou následně k stejnému zacházení s podniky, které si navzájem konkurují. Navrhla jste zavedení degresivity až 45 %. Na návrh pana zpravodaje to Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova přijal, ale s pozměňujícím a doplňujícím návrhem, že podniky s velkým počtem zaměstnanců nyní také mohou vyčíslit své mzdové náklady. Společně jsme byli v Meklenbursku – Západním Pomořansku;

61

62

CS


viděli jsme takové podniky a vy víte, že zabránit deformaci konkurence a nastolit spravedlnost se dá jen zavedením těchto opatření. Doufám, že se tímto pravidlem budete řídit i ve svém legislativním návrhu. Pokud ne, stále budeme mít, jako Parlament, možnost zachránit se v roce 2009. Paní komisařko, jsme v procesu spolurozhodování, a proto máme zcela rozdílnou a pro nás velmi uspokojivou pozici! Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedající, toto je důležitý okamžik ke zhodnocení důsledků postupných reforem společné zemědělské politiky, ať už z pohledu zemědělské výroby nebo zásobování spotřebitelů, přičemž jako základ bereme ochranu potravinové soběstačnosti členských států, zabezpečení dostatečných zásob zdravých a bezpečných potravin za nízké ceny, ohleduplnost k životnímu prostředí a druhové rozmanitosti (biodiverzitě) a uchování venkovských oblastí a jejich obyvatelů, kteří potřebují dostatečný příjem a přístup k veřejným službám, který jim zajistí slušné životní podmínky. Naneštěstí Evropská komise sešla z cesty. Nepřipouští si, že společná zemědělská politika vede k paradoxní situaci. Na jedné straně pokračuje růst cen potravin a na druhé straně se nadále likvidují rodinné podniky, stále víc malých a středních hospodářství ruší výrobu, protože nemají zajištěný slušný příjem vzhledem k pokračujícím spekulacím, které stále více zdvihají ceny nedostatkových potravinářských výrobků. Je proto chybou trvat na oddělení plateb od produkce a zaměstnávání a je nepřijatelné pokračovat v politice podpory velkých vlastníků půdy a nadnárodních potravinářských společností a nedocenění zemědělců, kteří udržují výrobu na základě ochrany druhové rozmanitosti, potravinové bezpečnosti a kvality výrobků. Reforma z roku 2003 rozbouřila situaci. Následné reformy společných organizací trhu s cukrem, ovocem a zeleninou, tabákem a vínem zachovaly nespravedlnost společné zemědělské politiky ve všech oblastech. Proto požadujeme zásadní změny, které by respektovaly specifika zemědělství každé země a podporovaly maximální propojení plateb a výroby, stejně tak i zavedení spravedlivějšího rozdělení přímých plateb společně se stropem a modulací. Je třeba zavést stimuly pro malé a středné hospodářství jako nástroje hospodářské a sociální soudržnosti, s ohledem na omezování intenzivního přístupu a podporu sdružení takovýchto zemědělců, včetně zemědělských a vinařských družstev. Jsme také pro založení veřejného pojistného fondu zemědělců, financovaného Společenstvím, který by umožnil zemědělcům minimální příjem v případě přírodních katastrof, jako je sucho, bouřky, krupobití, požár, epizootické choroby atd. Zdůrazňujeme také potřebu toho, aby Evropská komise, v souvislosti s zasedáními světové obchodní organizace, brala v úvahu specifika zemědělské výroby jako odvětví, produkujícího potraviny a strukturálního prvku územní rovnováhy, ochrany životního prostředí a ochrany dostatečně kvantitativní a kvalitativní úrovně potravinové bezpečnosti. Konečně Komisi a členské státy vyzýváme, aby přijali nezbytná opatření k předcházení spekulativním aktivitám, ovládnutí trhu s potravinami a vytváření kartelů potravinářských společností, které zneužívají nedostatky v zákonech anebo v kontrole, nedostatečnou organizovanost výrobců a spotřebitelů a nedostatek vhodné infrastruktury s jediným cílem, zvyšovat své zisky, snižovat výrobní ceny a stanovit vysoké ceny pro spotřebitele, jak se to děje nyní, především v Portugalsku, u základních výrobků, jako jsou obilniny, konzumní brambory a mléko. Witold Tomczak, jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Vážený pane předsedající, společná zemědělská politika navzdory svým základním principům mnoho let poskytuje větší podporu bohatým zemědělcům na úkor chudých zemědělců.Zmrazení zemědělského rozpočtu v roce 2002 a následné reformy společné zemědělské politiky situaci nezlepšily. Naopak, obrovské rozdíly ve finančních prostředcích poskytovaných zemědělcům se ještě zvětšili. Například, celkové dotace na hektar se v roce 2005 pohybovaly od 68 EUR v Lotyšsku po 756 EUR v Belgii, jinými slovy, je to desetinásobek. Nespravedlivé rozdíly ve financování zemědělství vyplývají také z podílu přímých plateb, které teď tvoří nějakých 70 % všech dotací, poskytovaných zemědělství. Evropská komise ve svém oznámení navrhla částečné omezení plateb těm, kteří dostávají více než 100 000 EUR za rok. Těch je v EU jen 0,34 %, ale patří k nim obrovské podniky, potravinářské koncerny a majitelé golfových hřišť. Paradoxně tento nesmělý návrh, který zasáhl zájmy takovéto úzké skupiny lidí, byl smetený ze stolu Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu. Mnohé návrhy byly přijaté, ale chyby zemědělské politiky neodstranily. Jediný, který nabízí možnost spravedlivějšího rozdělování dotací, je pozměňující a doplňující návrh číslo 19, předložený skupinou Unie za Evropu národů, který je v souladu s návrhem Evropské komise. Nepředpokládám však, že si najde mnoho přívrženců. Pozměňující a doplňující návrhy, které jsem předložil společně se svým kolegou panem

11-03-2008

11-03-2008

CS


Wojciechowským a jejichž cílem je radikální změna společné zemědělské politiky, přirozeně, také odmítl Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova. Hlasování o zprávě pana Goepela bude vyjádřením vaší odpovědnosti za tvar zemědělské politiky v následujících několika letech. Pokud jste pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství v EU a pro ochranu zájmů rodinných hospodářství spíš než pro ochranu zájmů úzké skupiny podnikatelů, měli byste odmítnut tuto zprávu. Jinak podpoříte další vylidňování venkovských oblastí, vysokou nezaměstnanost, ztrátu potravinové bezpečnosti EU, diskriminaci nových členských států a procesy, které vytvářejí hrozbu pro přírodní prostředí. Přijetím této zprávy porušíte hlavní cíle Evropské unie, na které se tak často odvoláváme, konkrétně: hospodářská soudržnost, sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy. (Předsedající řečníka přerušil.) Peter Baco (NI). – (CS) Velmi si cením práci zpravodaje pana Goepela. Příprava zprávy byla složitá i proto, že v podkladovém materiálu chybějí analýzy zhodnocení možných řešení, příslušné případové studie, nezbytné exaktní údaje. Například Komise obhajuje redukci přímých plateb pro velké zemědělské podniky jen obecným konstatováním, že velké podniky takovou pomoc nepotřebují. Přitom však fakta vypadají úplně jinak. V mé zemi, v Slovenské republice, většinou hospodaří takovéto podniky a více než 75 % strojů mají starších dvaceti let, tedy peníze nezbytně potřebují. Příklad východního Německa potvrzuje, že když se do velkých podniků dobře investovalo, zařadily se mezi nejvýkonnější podniky na světě, a naopak – v těch postsocialistických zemích, kde se administrativně tyto podniky znevýhodňovaly, došlo k největší destrukci nejen zemědělských odvětví, ale i venkova a celých regionů. Na druhé straně Komise nedostatečně reaguje na velmi nebezpečný nárůst volatility na agropotravinářském globálním trhu. Riziko narušené potravinové bezpečnosti Evropské unie při opakování situace z minulého roku tu reálně existuje, upozorňuji na to. Eliminace přirozené nestability agrárního trhu je přece nejdůležitější úloha každé agrární politiky a měla by se projevit i v této zprávě. Nemůžeme proto souhlasit s dosavadní situací, když chaotickými opatřeními z roku na rok měníme podpory pěstování energetických plodin, rušíme „set aside“, měníme kvóty na výrobu a podobně. Když hovoříme o přezkoumání společné zemědělské... Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, také já bych chtěla poděkovat panu zpravodaji za jeho vynikající práci. Ukazuje se též, že v hlasovaní ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dostal až 82 %, i při sedmnácti významných kompromisech, které se zrodily. Reformy v letech 2003–2004 byly důležitými kroky v celém procesu reformy společné zemědělské politiky. Důkladná prověrka společné zemědělské politiky, která však nezahrnuje žádnou zásadní reformu existující politiky, je dalším významným krokem k zabezpečení moderní, multifunkční a konkurenceschopné evropské zemědělské politiky. Bylo vědecky zdokumentované, že základem toho je dobrá zemědělská praxe bez ohledu na to, zda jde o velké anebo malé podniky. Prvou prioritou je stále výroba potravin, druhou výroba krmiva pro zvířata a třetí prioritou je výroba energie. Co se týká environmentálního významu energie z biomasy, můžeme říci, že například rakouské zemědělství snížilo emise CO2 o 14 % od roku 1990, a tak v skutečnosti splnilo cíl Kjóta. Vítám také zrušení degresivity. Model progresivní modulace je tou správnou cestou a já to také podporuji. Ráda bych poděkovala paní komisařce za její prohlášení o mléku. Chci k tomu poznamenat, že potřebujeme nejen měkké přistání a hladký přechod k roku 2015, ale také trvale udržitelné řešení po roce 2015. Pro horské oblasti, stejně jako pro znevýhodněné a okrajové regiony musíme zabezpečit, že i po roce 2015 tam bude schopná existence určitá forma zemědělství, zahrnující dobytčí jednotky se suchým krmivem. Proto dychtivě očekávám legislativní návrh Komise 20. května, paní komisařko, a doufám, že v něm znovu najdeme velkou dohodou, kterou nyní přináší zpráva pana Goepela, a tak nebudeme muset opakovat tuto dlouhou diskusi… (Předsedající řečníka přerušil.)

63

64

CS


Bernadette Bourzai (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, chtěla bych poděkovat panu Goepelovi za jeho práci, protože je důležité, aby Evropský parlament vyjádřil svůj názor na všeobecné usměrnění, vyplývající z „hodnocení stavu“ společné zemědělské politiky. Já osobně mám vážné výhrady k úplnému oddělení plateb, které přináší velké riziko zrušení výroby v chovu dobytka, a dokonce i v pěstování některých plodin. Nesdílím optimismus některých lidí, kteří jsou přesvědčení, že momentální situace na světových trzích zaručuje stabilní a bezpečnou budoucnost pro evropské zemědělství a že bychom měli mířit k úplné liberalizaci. Navíc ne všechna zemědělská odvětví mají stejné výhody ze zvyšování cen, jako to ukazuje především vážná krize, kterou v současné době zažívají evropští chovatelé dobytka. Úplné zrušení jakéhokoli mechanismu regulace trhu by se mi zdálo být riskantní pro naši a světovou potravinovou bezpečnost. Myslím si, že se potřebujeme ujistit o zachování intervenčních zásob tak, abychom mohli reagovat při nedostatku potravin a spekulacích, o zachování společných organizací trhu… (Předsedající řečníka přerušil.) Willem Schuth (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl co nejsrdečněji poblahopřát panu Goepelovi k jeho vyvážené zprávě. Neměli bychom trestat vznikající, konkurenceschopné struktury v zemědělství. My ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme proto odmítli návrh Komise na degresivitu v této formě. Neměli bychom diskriminovat podle velkosti podniku v případě přímých plateb, jinak by byla ohrožena pracovní místa ve velkém měřítku. Navíc bych chtěl obhajovat správnost postupného rušení systému kvót na mléko do roku 2015. Vzhledem k rostoucím cenám mléka na světových rychle rostoucích trzích s potravinami a s tím spojenými možnostmi exportu, tento systém se už nezdá být aktuální. Citlivé přehodnocení reformy z roku 2003 v tomto smyslu musí nejen evropským zemědělcům poskytnout bezpečnost a stabilitu při plánování, ale musí být zároveň dalším krokem směrem k neustále se rozvíjejícímu systému zemědělství, založenému na tržních principech. Janusz Wojciechowski (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, čím je zemědělství v Evropské unii? Pro někoho je to velmi hodnotná věc, kterou je třeba chránit, ale pro jiné, a je smutné, že mnozí z nich jsou v této skupině, je to přítěž, které by se chtěli zbavit. Ve zprávě pana Goepela čteme, že zemědělství je jedním z největších průmyslů v EU. To je dobré, ale nestačí to. Zemědělství není průmysl a není to jen jedno z mnohých odvětví hospodářství. Zemědělství je pilířem potravinové bezpečnosti. Vynakládáme obrovské sumy na armádu a policii, aby nám zajistily fyzickou bezpečnost v našich státech a našich domovech. Platíme velké sumy za energetickou bezpečnost: hledáme zdroje energie, které jsou dražší, ale bezpečnější. Musíme utrácet velké sumy i na ochranu našeho zemědělství, které nám poskytuje potravinovou bezpečnost, a je ostuda, že ne každý v EU to chápe. Alyn Smith (Verts/ALE). – Vážený pane předsedající, já také blahopřeji našemu zpravodaji k výbornému balíku kompromisů, který máme dnes před sebou. Rád bych soustředil pozornost především na tři opatření, která byla našimi úspěšnými pozměňujícími a doplňujícími návrhy a která je třeba zvlášť uvítat. V odstavci 21 zprávy uznáváme, že oddělení přímých plateb bylo převážně úspěšné a rozhodně si myslíme, že by se mělo dále rozvinout. Ano, je třeba to udělat správně a citlivě, ale měli bychom to urychlit. V odstavcích 37 a 38 výslovně uznáváme, že vyjmutí půdy z produkce je anachronismem a mělo by být úplně odstraněno, a tam, kde jsou průvodní environmentální výhody, je zapotřebí se jimi důkladně zabývat v rámci druhého pilíře. V odstavcích 86 až 91 uznáváme význam produktů zaplňujících prázdná místa na trhu pro evropské zemědělství z mezinárodního hlediska. Mohl bych samozřejmě naší paní komisařce připravit seznam nákupů s kvalitními skotskými výrobky, a tak bych jí byl vděčný za pár slov o tom, jak má v úmyslu postupovat při podpoře evropské značky s mezinárodní kvalitou. Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL). – (NL) Tímto hodnocením stavu Komise udělala dobrý, i když velmi skromný krok směrem k trochu spravedlivější zemědělské politice. Naléhám na své kolegy, aby nepodpořili zprávu pana Goepela, protože znehodnocuje návrhy Komise v mnohých velmi důležitých bodech. Podle mě je nejdůležitějším bodem, konečně, stanovení opatrných limitů na velikost dotací, které je možné získat.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Těžko se vysvětluje evropské veřejnosti, proč například monacký princ nebo velké nadnárodní společnosti jako Heineken a Nestlé dostávají stovky tisíc eur jako podporu příjmů v podobě zemědělských dotací jen proto, že vlastní nějakou půdu, zatím co skuteční zemědělci často bojují o přežití. Záměrem podpory příjmů v zemědělství je umožnit zemědělcům slušnou existenci, a ne plnit kapsy nadnárodním společnostem a velkým vlastníkům půdy. Vladimír Železný (IND/DEM). – Reforma společné zemědělské politiky měla učinit tuto politiku méně regulovanou a tržnější. Vzhledem k větší velikostní struktuře českých farem je ale režim nastavený ve zprávě nepřijatelný. Pro Českou republiku vyplývá, že by se stala od roku 2013 jednou ze zemí s největším podílem (část vystoupení nebyla slyšet) přesouvaných v rámci modulace z prvního do druhého pilíře. Téměř 40 % přímých plateb by pak v ČR podléhalo digresivitě ve srovnání s Francií, u které je to 6,5 % či Rakouskem, kde jsou to pouhá 2,5 %. České podniky by se pak podle stávajícího návrhu musely nesmyslně rozštěpit a vlastně tak snížit svou efektivitu. Ani tento, ale ani kompromisní návrh není pro Českou republiku přijatelný, protože nás vystavuje diskriminaci, která povede k neoprávněnému, umělému zásahu do konkurenceschopnosti českých zemědělců. Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane Goepele, před téměř deseti lety se v Berlíně kanceléř Schmidt a francouzský prezident Jacques Chirac rozhodli poskytnout zemědělcům odklad do roku 2013. S koncem kvót na mléko, koncem skutečného zemědělského rozpočtu jako součásti finančního rámce na roky 2014–2019 a s odchodem většiny výrobců do důchodu, bez náhrady novými, byl na rok 2013 naplánovaný konec velké společné zemědělské politiky – tak jednoduché to bylo. Dnes zpochybňujete tuto dohodu a jménem „hodnocení stavu společné zemědělské politiky“ urychlujete pochod směrem k likvidaci zemědělství v rámci prvního pilíře. To není nic nové! Údery kvót, maximální garantované kvality, Herodesových prémií, vyjmutí půdy z produkce, oddělení plateb a kácení, pánové MacSharry, Steichen, Fischler třicet roků uskutečňovali strategii přenechání monopolu na výrobu potravin jižní polokouli a tichomořským zemím. Dnešní poutavé technické diskuse o úplném oddělení plateb, modulaci (degresivní anebo progresivní), o ekologické podmíněnosti, rozvoji venkova a referenčních hodnotách (historických anebo nehistorických) jednoduše zakrývají jedinou reálnou otázku. Čína a Indie se totiž chystají požádat o nabídku, jak nakrmit planety, a tak zemědělcům svítá na lepší časy, když rostou ceny a poptávka. Chce být Evropa nadále jedním z největších zemědělských podniků světa, společně s Brazílií? Ano, nebo ne? (Předsedající řečníka přerušil.) Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, jsem ráda, že vidím při této rozpravě tak velké publikum, protože je důležitá. Kdybychom se měli řídit potleskoměry ve vztahu k velkým platbám královské rodině anebo samostatným zemědělcům, ti by už dupali ve svých holínkách po královských domech v celé Evropě. Ale tato diskuse je komplikovanější, jak jsme už slyšeli od svých východoevropských kolegů. Co se týká hodnocení stavu, velmi stručně mohu k otázce oddělení plateb a modulace říci, že v Irsku jsme už úplně oddělili platby, a myslím si, že paní komisařka to potvrdí. Chceme vydržet se svým historickým systémem plateb a nelíbí se nám zvyšování modulace. Je to jako braní jednomu a dávání druhému, zamaskované za cosi jiné. V skutečnosti nevíme, kde skončí peníze na rozvoj venkova a musíme se na to důkladně podívat. Není to článek 69, co momentálně trápí irské farmáře, ale Světová obchodní organizace (WTO). Mám tu nyní před sebou analýzu nejnovějšího dokumentu WTO a podělím se o ni s kolegy. Je celobarevná a není pěkná. Obávám se, že kdyby měl pan Mandelson volnou cestu, odvětví hovězího a mléka, skopového a vepřového by byla v Evropě zlikvidována, a tak by to dopadlo i s celou společnou zemědělskou politikou. Snížení cla dosahuje až 70 %. Nyní si lidé zřejmě neuvědomují, jaké to bude mít důsledky, ale znamená to, že naši výrobci nebudou a nemohou konkurovat dovezeným potravinářským výrobkem a výrobkem, které se vyrábějí podle velmi, velmi odlišných norem. Odvětví skopového, kterému se Parlament právě pokouší pomoci, politika WTO úplně zdecimuje. Paní komisařko, mohu vás požádat, abyste si případně vzala tuto analýzu, kterou vypracovalo Sdružení irských

65

66

CS


zemědělců (a zdvihnu ji ještě jednou, neboť je celobarevná), a potom přišli znovu za mnou a řekli mi, doufám, že to pochopili nesprávně, i když já se obávám, že to pochopili správně. Tato sněmovna má absolutní nedostatek informací o důsledcích nejnovějšího dokumentu WTO a já si myslím, že tyto informace potřebujeme a zasloužíme si je. Chtěla bych jen říci, že irští zemědělci podporují Evropskou unii, ale během víkendu přišli za mnou mnozí, co pochybují o rozhodnutích při hlasování o různých smlouvách. A to je vážně, jak paní komisařka dobře ví. María Isabel Salinas García (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, paní komisařko, evropští zemědělci a španělští zemědělci zvlášť, potřebují, a řekla bych, že požadují, minimální úroveň stability. Proto první věc, o kterou bych chtěla požádat Komisi, je, aby se tato střednědobá revize společné zemědělské politiky nestala velkou, radikální revizí. Jeden aspekt, který mě znepokojuje, je částečné oddělení plateb; shon při postupu oddělování může ohrozit mnoho výnosů. Celková anebo částečná úroveň oddělení plateb v určitých odvětvích je nevyhnutelná pro udržení výroby, například v odvětví bavlny. Proto si myslím, že úrovně oddělení by měla zůstat zachovaná, jak bylo dohodnuto v roce 2003 a v každém případě, pokud to není možné, myslím si, že členské státy by měly dostat určitý prostor na manévrování jako dobrovolný model pro každé odvětví, na principu případ od případu, což by mohlo vytvořit nejlepší podmínky pro zemědělskou výrobu. Myslím si, že bychom nyní měli zemědělskému odvětví vyslat zprávu o klidu a stabilitě. Jan Mulder (ALDE). – (NL) Skládám poklonu panu Goepelovi za jeho práci. Podle mého názoru jsou v této diskusi důležité dvě věci. Za prvé, z mého pohledu je nejdůležitějším aspektem zemědělské politiky společný trh s 500 miliony spotřebitelů.Narušila Komise nebo zpráva pana Goepela tento trh? Myslím si, že ne, a to je dobře. Za druhé, domnívám se, že orgány musí být důvěryhodné. Musíme si stát za tím, co bylo slíbeno v rozpočtu na rok 2007, přičemž si samozřejmě myslím, že Komise tak činí. Mám smíšené pocity, co se týká modulace. Ještě stále neznám výsledky politiky venkova. Zprávy ze Dvora auditorů byly mimořádně kritické, ale já vidím problémy v uvalení další finanční zátěže na zemědělce, z kterých 60 % už nikdy víc neuvidí. V Nizozemsku se to používá na nákup přírodních oblastí. Rád bych řekl pár slov o neobchodních zájmech. Jak dokáží vysvětlit evropským zemědělcům, že nemají dovoleno vyrábět určité produkty, když jiné země je vyrábět mohou a když smíme takovéto produkty dovážet bez omezení? To vede k nespravedlivé konkurenci. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, v uplynulých letech prošla společná zemědělská politika mnohými změnami. Ne všechny z nich byly diktovány potřebou zlepšit situaci ve venkovských oblastech anebo potřebami spotřebitelů v EU. V současnosti ceny potravin soustavně rostou, navzdory tomu se situace malých a středních podniků výrazně nezlepšuje. Evropská komise víc podporuje mezinárodní korporace, včetně těch, které vyrábějí geneticky modifikované potraviny, než místní zemědělce. Evropské společenství se stále víc blíží k ztrátě suverenity v oblasti výroby potravin. Navrhované reformy společné zemědělské politiky nyní přiblíží likvidaci další skupiny zemědělců, pěstitelů tabáku, což povede k hospodářské katastrofě téměř 100 000 jednotlivců a ke ztrátě 400 000 pracovních míst. Je nejvyšší čas pro Evropskou komisi začít se víc starat o zájmy evropských zemědělců než o zájmy zemědělců v třetích zemích. Marie-Hélène Aubert (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, kontext zemědělství se od roku 2003 výrazně změnil a analýzy, které dnes máme, jsou už neaktuální a neodpovídají zásadním výzvám budoucnosti. Poptávka po potravinářských výrobcích přímo propuká, ceny rychle rostou, potraviny se stávají nedostupnými pro ty nejchudší a zároveň mizí zemědělská půda. Biopaliva, která jsou dotovaná, nesmírně destabilizují zemědělství. Podtrhněme i vliv klimatické změny a nade všechno fakt, že naši občané zpochybňují intenzivní, ultraliberální průmyslový model, který znamená, že potraviny se převážejí tisíce kilometrů kolem světa, přičemž to všechno doprovází sociální a environmentální úpadek. Proto bychom měli nyní realizovat hloubkovou reformu společné zemědělské politiky a nejen technické úpravy existujících nástrojů, což je obsahem vašich dnešních návrhů. Co nyní také skutečně potřebujeme, je orientace, jasné strategické směřování, a to nám v tuto chvíli nejvíc chybí.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Bairbre de Brún (GUE/NGL). − (GA) Vážený pane předsedající, tato zpráva k nám přichází v období, velmi důležitém pro zemědělce v EU. Jak už řekla má kolegyně paní McGuinnessová, na zasedáních světové obchodní organizace jsme viděli, jak je paní komisařka ochotná obětovat zájmy našich zemědělců a našeho venkovského společenství, ne za dobro třetího světa, ale za část mezinárodní kšeftařské hry. Co se týká hodnocení stavu, souhlasím, že musí být rovnováha mezi zjednodušením a zefektivněním věcí a poskytnutím určité stability zemědělcům, protože oni pro nás vyrábějí potraviny a udržují krajinu. Pokud se uplatňuje spravedlivě, měli bychom přivítat omezení vysokých plateb velkým zemědělcům anebo velkým společnostem jako krok vpřed od společné zemědělské politiky, která pomáhá jen velkým vlastníkům půdy. Je také důležité, že nárok na platby mají jen aktivní zemědělci. Společná zemědělská politika by měla … (Předsedající řečníka přerušil.) Derek Roland Clark (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, jakékoli hodnocení stavu si vyžaduje měření a vyhodnocení. U společné zemědělské politiky doporučím, aby mírou bylo financování a že hodnocení by měli dělat auditoři. Považuje Dvůr auditorů společnou zemědělskou politiku za zdravou, když 28,9 % jednotných plateb na podniky je nesprávných? Považuje za zdravé, když jsou zemědělci financováni, aby nevyráběli potraviny? Považuje za zdravé využívat zemědělskou půdu k pěstování biopaliv, když je ve světě nedostatek obilnin? Považuje za zdravé, když skuteční zemědělci, přinejmenším ve Velké Británii, bojují o živobytí? Ví, že zemědělci na Novém Zélandu nyní nedostávají dotace, ale daří se jim a jen 3 % z nich zkrachovala, když se dotace zrušily? Protože se mi zdá, že společná zemědělská politika není zdravá, nenastává čas vypnout přístroj, který ji udržuje naživu, a nechat evropské farmáře, aby si poradili sami? Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, v této zprávě je toho hodně, s čím souhlasím. Rád bych udělal jen čtyři krátké poznámky. Za prvé, teorie oddělení plateb je velmi dobrá, ale její praktická realizace byla pro někoho zklamáním, protože u výrobců nevedla k vyšším výnosům, které jim slibovali. Za druhé, musíme udržet dostatečné nástroje na ochranu před krizí trhu a zásobování. Nerovnováhy v zásobovacím řetězci ohrožují cíl společné zemědělské politiky, jímž je bezpečné zásobování potravinami. Za třetí, můžeme udělat víc pro zjednodušení společné zemědělské politiky, aby se snížilo byrokratické zatížení a, ano, aby se dekriminalizovali zemědělci, kteří ve vší počestnosti udělají chyby způsobené drobnými přestupky. Za čtvrté, nevyužité dotace na opatření řízení trhu ze zemědělského rozpočtu by měly být k dispozici pro platby podle odstavce 69 na posílení zemědělství EU, především tam, kde je výroba okrajová, a na řešení situací, jako v mém volebním obvodu, kde je velký počet zemědělců ve věku nad 55 roků, kteří nemají perspektivu jiného zaměstnání. Véronique Mathieu (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zpráva pana Goepela nabízí dobrý kompromis mezi odvážnými návrhy Komise a obavami, které vyjadřují naši zemědělci. Dobrá práce, pane Goepele, vždyť víme, že poskytnout nám tuto zprávu nebylo jednoduché. Vycházejí z ní mnohé dobré návrhy. V první řadě je to případ systému přímých plateb, který je nutné upravit, přičemž třeba mít na paměti, že členské státy musí mít větší pružnost při zavádění této změny. Pokud má pokračovat oddělování plateb, musí brát v úvahu problémy, se kterými se nyní setkávají určitá odvětví, především odvětví chovu dobytka a některé oblasti pěstování plodin důležitých pro mnoho regionů, jako je len a konopí, které by měly využít vhodné přechodné období. Modulace, jak je navržená, se zdá by příliš velkou a způsobuje nerovnováhu prvního pilíře. Opatření, spojené s vyjmutím půdy z produkce, musí být schopné změny, ale Komise by nejdříve měla jasně definovat nástroje, které umožní ochranu poskytovaných výhod, především co se týká rozmanitosti druhů (biodiverzity). Revize a posílení článku 69 také bude cestou, jak poskytnout efektivní finanční pomoc oslabeným oblastem,

67

68

CS


například horským regionům, na restrukturalizaci problémových odvětví, jako je chov dobytka a výroba mléka, nebo na řízení rizik. Konečně, paní komisařko, měli bychom si opravdu položit otázku o biopalivech, okolo nichž probíhá bouřlivá diskuse z hlediska životního prostředí. Hodnocení stavu je pro to zřejmě výbornou příležitostí. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Zpráva, o které diskutujeme, je jednou z nejdůležitějších zpráv o zemědělském odvětví za poslední čtyři roky, protože představuje mnohem víc než jen hodnocení momentálního stavu věcí anebo „hodnocení stavu“. Paní Fischer Boelová je liberál-radikál, pan Goepel křesťanský demokrat-liberál, zatím co já jsem socialista-liberál, a máme za úlohu zásadně reformovat společnou zemědělskou politiku od roku 2014. Toto „hodnocení stavu“ slovy vyjadřuje mnoho idejí, které vstoupí v platnost od roku 2014. Jedním příkladem je posun k pevné sazbě na plochu u přímých plateb, dalším je přesun financování do druhého pilíře a druh modulace, o kterém se přitom uvažuje; ještě dalším je potřeba rozvoje systému řízení rizika. Souhlasím s paní Fischer Boelovou a panem Goepelem, že také stropy jsou velmi důležité. Velmi rád bych viděl, jak britská královna dostává méně; také v Maďarsku je nyní mnoho velkých podniků. Musíme však vymyslet systém, který zabrání obcházení stropu; jinými slovy, budeme muset tento problém vyřešit v budoucnosti. Děkuji vám velmi pěkně. Anne Laperrouze (ALDE). – (FR) Vážený pane předsedající, ráda bych poukázala na čtyři rozměry, ve kterých by se měla společná zemědělská politika vyvíjet. Zachování přímých plateb, což je základní prvek: je dokázané, že žádné hospodářství na světě nezabezpečí svým zemědělcům slušný život bez finanční podpory. Prostředí, které formuje zemědělství stejně, jako zemědělství formuje prostředí. Je proto důležité zachovat kritéria podmíněnosti na získání plateb. Jakákoli dohoda v rámci světové obchodní organizace by se měla zabývat otázkami chráněných geografických indikací, životních podmínek zvířat a zdravotní nezávadnosti dovážených výrobků, z důvodu férové konkurence, a proto, že zdravotní problémy se nezastaví na hranicích. Konečně, je zapotřebí určit příspěvek zemědělství ke klimatické změně a trvale udržitelnému rozvoji. Vyzývám evropskou komisi na bližší přezkoumání otázky, kolik orné půdy v Evropské unii se může použít na výrobu biopaliv a zelených chemikálií. Vítám toto usnesení, které dobře odráží budoucí výzvy zemědělství, z pohledu výroby potravin, stejně tak ochrany našeho životního prostředí. Liam Aylward (UEN). – Vážený pane předsedající, vítám návrh na zjednodušení regulačního zatížení zemědělců v kontextu hodnocení stavu společné zemědělské politiky a vyzval bych paní komisařku, aby posílala zemědělcům zprávy o kontrole nákladů, když bude zkoumat, jak zjednodušit předpisy a udělat je pružnějšími. Jsem zcela proti zvýšení povinné modulace na 13 % v průběhu následujících pěti let. To by snížilo přímé platby zemědělcům, kteří už s těmito penězi počítali v rozpočtu. Hrozí nebezpečí, že zásadní úloha chovu ovcí v ochraně citlivých environmentálních a ekologických oblastí se naruší opuštěním půdy a že se zmizí schopnost hospodaření. To je třeba řešit a podporovat při hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Z předcházející rozpravy je nyní jasné, že kvóty na mléko budou zrušeny od dubna 2015 a já vítám příspěvek paní komisařky do této diskuse. Je důležité, že tu bude měkké přistání a já podpořím každoroční zvýšení kvót na mléko až do roku 2015. Konečně, návrhy předložené v Ženevě, týkající se budoucnosti zemědělství EU v kontextu světové obchodní organizace, jsou úplně nepřijatelné, především z pohledu Irska. Vítám fakt, že také mnohé další členské státy EU jsou proti těmto návrhům a že odpovědný komisař tyto obavy vezme v úvahu. Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). – (ES) Vážený pane předsedající, ráda bych začala blahopřáním panu Goepelovi k jeho práci a konstatováním, že se soustředím na budoucnost mlékárenského odvětví. Ráda bych udělala následující poznámky. V první řadě bych chtěla říci, že panuje velká nejistota, co se týká následků zrušení systému kvót v jednotlivých výrobních oblastech. Mnoho lidí se obává, že trend rušení výroby se zrychlí a že to bude konečný úder pro některé oblasti s velmi nízkou úrovní ziskovosti a malými alternativami zemědělství.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Je však zřejmé, že současný systém kvót nepřináší očekávaný výsledek, kterým je dosažení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Přešli jsme od mléčných jezer k deficitu více než 3 miliony tun, co je vážným svědectvím o plusech a minusech společné organizace trhu, o nerovnoměrném rozdělení výrobních kvót, chudém a skromném hodnocení nedávných reforem a o uplatnění některých specifických opatření, jako je oddělení plateb, jehož důsledky pro budoucnost odvětví neznáme. Navíc k tomuto všemu je tu rozdíl při uplatňování systému kvót mezi některými zeměmi; a tak, paní komisařko, musím říci, že v některých zemích, jako je ta moje, jsou překážky v liberalizaci tohoto odvětví a že například individuální přesun kvót, což je základním prvkem restrukturalizace, byl od roku 2005 zrušen. Konečně, paní komisařko, ráda bych jednoduše řekla, že podle mě bude pozitivní zkombinovat myšlenku zvýšit kvóty o 2 % na základě dobrovolnosti na období let 2008–2009, jak to navrhují zprávy paní Jeggleové a pana Goepela, s nelineárním růstem pro následující léta, jak to požaduje odstavec 84 zprávy pana Goepela, aby se výrobní kvóty rozdělily vyváženější, přičemž prioritu by měly dostat členské státy, které mají tradičně deficit vůči domácí spotřebě. Lily Jacobs (PSE). – (NL) Rada bych obrátila pozornost na jeden aspekt naší zemědělské politiky, který se často přehlíží: zájmy rozvojových zemí. Musíme ustoupit od protekcionismu a opatření deformujících trh, které jsou zabudované v současném systému. Nejchudší země mají právo na spravedlivý přístup na náš trh a zastavení nespravedlivé konkurence na jejich trzích. Předložila jsem pozměňující a doplňující návrhy, které na to upozorňují, a chci požádat své kolegy, aby je podpořili. Paní komisařka bude se mnou souhlasit, že naše politika by se navíc měla zaměřit jednou provždy na spotřebitele. Proto je nezbytné, abychom podporovali zemědělce ve výrobě dostatečně bezpečných potravin velmi vysoké kvality. Proto musíme zajistit trvale udržitelné zemědělství, ve kterém se maximální investice použijí na ochranu a zlepšení venkovských oblastí a životního prostředí, abychom se z něho mohli těšit nejen my, ale i naše děti. Musíme zabezpečit dostatek potravy pro všechny a jedním způsobem, jak toho dosáhnout, je stále víc rozvíjet své vědomosti a sdílet tyto vědomosti a moderní technologie se zbytkem světa. Kyösti Virrankoski (ALDE). – (FI) Vážený pane předsedající, zpráva Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o hodnocení stavu zemědělství je realistická. Největším problémem je oddělení plateb. Komise vyzývá k většímu oddělení plateb od produkce. Výbor je velmi opatrný, a ne bezdůvodně. Oddělení plateb je v mnohém podobné dávkám předčasného důchodu zemědělce. Upřednostňuje zemědělské podniky, které snižují anebo ruší výrobu, ale nemotivuje mladé zemědělce, kteří rozšiřují výrobu. Tento systém stejně upřednostňuje extenzivní výrobu v neprospěch výroby s intenzivní prácí. Zdá se, že ztrácejí především oblasti, které jsou na tom hůř, co se týká přírodních podmínek. Například, ve Spojených státech jsou platby stále vázané především na výrobu. Nejnepříjemnější je to, že se ztrácejí sociální důvody pro platby. Pokud zemědělec, který vyrábí potraviny na částečný úvazek, dostane stejnou platbu jako jiný zemědělec, který pracuje sedm dní v týdnu, daňový poplatník může protestovat. Úlohou zemědělců i nadále bude výroba potravin. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, společná zemědělská politika nefunguje podle očekávání, navzdory tomu, že byla několikrát reformovaná. Do nebe volajícími příklady toho jsou ztráta potravinové bezpečnosti Evropské unie, početné krizové situace a neexistence dohod, které by uspokojily obě strany. Krizovou situaci zhoršuje nedostatek soudržnosti, diskriminace zemědělců z nových členských států. Fakt, že jsou lepší a horší situace v závislosti na geografické poloze a datu vstupu do Evropské unie, skutečně ukazují, že žádná společná zemědělská politika neexistuje a že žádná ani v dohledné době nebude. Navzdory obrovskému množství práce, kterou zpravodaj pan Goepel vynaložil, cíle nedosáhl a není ani lehké říci, zda jsme bližší nebo dále od rozumných řešení. Z hlediska této situace, se zdá být správný názor menšiny, podle kterého Komise pokračuje v politice podpory mezinárodních potravinářských korporací a velkých majitelů půdy a společná zemědělská politika nesplňuje potřeby spotřebitelů anebo malých a středních rodinných zemědělských podniků, které jsou nucené rušit výrobu. Proto potřebujeme novou, spravedlivou zemědělskou politiku, kterou připraví objektivní odborníci, a ne zájmové skupiny. Petya Stavreva (PPE-DE). – (BG) Vážený pane předsedající, paní komisařko, drazí kolegové, chtěla bych poblahopřát zpravodaji, panu Lutzovi Goepelovi, k úspěšné práci na této zprávě.

69

70

CS


Ze své pozice členky Parlamentu z Bulharska považuji za mimořádně důležité, že zpráva věnuje zvláštní pozornost novým členským státům Evropské unie. Ty mohou, pokud chtějí, aplikovat zjednodušené jednotné platby na jednotku plochy do roku 2013 a Evropská unie je bude podporovat při zavádění pravidel křížové shody. Zachování práva členských států rozhodnout se, zda a jak změní své systémy přímých plateb, poskytne našim zemím větší pružnost a pomůže jim přizpůsobit systém specifickým potřebám každého regionu a každého odvětví. Domnívám se, že zpráva o hodnocení stavu společné zemědělské politiky má mimořádný význam dnes, když Evropský parlament musí ukázat občanům svou zodpovědnost a zodpovědný politický přístup k rozvoji zemědělského odvětví Společenství. Myslím si, že zpráva pana Lutza Goepela chrání zájmy evropských zemědělců, a vyzývám k její podpoře. Děkuji. Bogdan Golik (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, rád bych začal blahopřáním svému kolegovi, panu Goepelovi, k výborné zprávě a poděkováním za obrovské množství práce, kterou do ní vložil. Zpráva plně odráží mimořádný zájem Parlamentu o otázky zemědělské politiky. I když výdaje v nynějším rozpočtu dosahují jen 33 % v porovnání s podílem 80 % v sedmdesátých letech minulého století, zemědělská politika i nadále je a měla by být jednou z nejdůležitějších evropských politik. Protože můj čas je omezený, uvedu jen několik věcí, které jsou důležité pro nové členské státy. Nové členské státy by neměly souhlasit se zavedením modulace, pokud nedosáhnou plné platby a mělo by se to dělat postupně, jako to bylo v jiných zemích patnáctky. Nemohu souhlasit se zrušením dotací a příplatků na energie, které jsme nyní získali. Právě naopak, EU by měla zvlášť podporovat nové směřování výroby biomasy. Co se týká budoucnosti kvót na mléko, držím se svého přesvědčení, že rozhodnutí o této věci vyžaduje širší diskusi a mnohem důkladnější analýzu. Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Ze své pozice místopředsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych rád udělal několik poznámek o vlivu klimatické změny na zemědělství. Praxe intenzivního zemědělství během posledních let způsobila, že zemědělci přispívají ve velké míře ke globálnímu oteplování. A nyní čelí jeho zničujícím dopadům. Statistiky odhadují, že zemědělství je odpovědné za 17 až 32 % emisí skleníkových plynů, vyprodukovaných lidskou činností. Zemědělství stále znečišťuje svým nepatřičným používáním hnojiv, nevhodným skladováním zvířecího hnoje a nerozumným využíváním půdy. Zvlášť bych ještě připomněl odlesňování a nadměrné rozšiřování pastvin. Globální oteplování je nevratné a v budoucnosti by nás už neměl překvapovat častý výskyt sucha anebo povodní. Proto podporuji myšlenku, uvedenou ve zprávě, o vytvoření záchranné sítě na úrovni EU, která by pomohla zemědělcům EU v případě ekologických, klimatických nebo epidemiologických kalamit. Následně žádám Evropskou komisi o analýzu možnosti rychlého založení pojistného fondu anebo mechanismu pro kombinované riziko, který by sloužil zemědělcům EU a byl financován z rozpočtu EU, stejně jako z rozpočtů členských států. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, jsou jen dvě záležitosti v této diskusi, na které bych chtěl soustředit vaši pozornost. První z nich je ta, že podíl výdajů rozpočtu na zemědělství soustavně klesá a v minulém roce byl jen 31 % rozpočtového výhledu. Tyto finanční prostředky tvoří v průměru přibližně 30 % příjmu zemědělců EU. Tuto úroveň podpory je do budoucnosti třeba zachovat, aby se udržel zájem o zemědělské aktivity a především, aby se zajistila potravinová bezpečnost Evropy. Měli bychom mít na paměti, že mnohé rozvinuté země ve světě využívají různé nástroje na podporu příjmu zemědělců až na úrovni více než 50 %. Mezi těmito zeměmi jsou také Japonsko, Jižní Korea, Norsko a Švýcarsko. Za druhé, je třeba mnohem rychleji vyrovnávání podpory pro zemědělců ve starých a nových členských státech. Odborníci vypočítali, že průměrná úroveň podpory na hektar půdy v letech 2007–2013 v nových členských státech bude sotva 62–64 % podpory, kterou dostanou zemědělci ve starých členských státech. Pokud se tyto dvě základní hodnoty nevyrovnají, bude obtížné představit si rozvoj evropského zemědělství. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, cílem této revize zemědělské politiky EU je zlepšit ji na základě zkušeností získaných v období, které uplynulo od poslední reformy v roce 2003,

11-03-2008

11-03-2008

CS


a situace, která se vyvinula na světových trzích. Měli bychom však pamatovat na to, že realizované změny nesmějí podkopat jednak společenský charakter této politiky (jsme proti její nacionalizaci), jednak evropský model zemědělství. Není důvod k tomu, aby se přímé dotace založily na historických úrovních výroby a zůstaly tak diferencované. Budoucí model dotací po roku 2013 by měl být založený na jednoduchých principech, podobných jednotné platbě na plochu (SAPS). V extrémních případech by však měla být povolená i tržní intervence, anebo dokonce i platby na výrobu, jak je to v případě tabáku nebo mléka v horských oblastech. Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Vážený pane předsedající, ráda bych začala gratulací panu Goepelovi k jeho zprávě. Protože čas je velmi omezený, dovolte mi zdůraznit určité principy, kterými se musí řídit jakákoli reforma společné zemědělské politiky, prostřednictvím oznámení anebo legislativního nástroje. Za prvé: nové definování modelu evropského zemědělství nemůže zanedbat malé a střední rodinné podniky. Za druhé: financování, které bude třeba dohodnout později, nesmí být založeno na principu spolufinancování, důsledkem čehož by byla opětovná nacionalizace společné zemědělské politiky. Za třetí: regionalizace, která nemůže sama o sobě vyřešit problémy trhu a potravinářských výrobků, bude potřebovat přehodnocení a pohled na ni v reálných dimenzích. Za čtvrté: nespravedlnost vyplývající z určitých reforem, jak je to u tabáku, se musí odstranit. Tyto výrobky třeba vrátit do původního stavu a zacházet s nimi stejně jako s ostatními. Francesco Ferrari (ALDE). – (IT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat panu zpravodaji za tuto velmi důležitou zprávu z pohledu její komplexnosti a obrovského rozsahu témat, kterými se zabývá. Rád bych podtrhl dva body, o kterých si myslím, že jsou obzvlášť důležité. První je ten, že považuji společnou zemědělskou politiku za důležitý nástroj, který by měl zůstat zachován dokonce i po roku 2013, protože podporuje podnikání. Z toho důvodu by však měl být zaměřen na podnikatele, kteří mohou vytvořit pracovní místa, udržovat životní prostředí a garantovat vysokou kvalitu výrobků. Druhý bod se týká citlivé otázky kvót na mléko. Opravdu souhlasím se zpravodajem, že je potřebné chránit ty regiony Evropy, kde není žádná alternativa k chovu dobytka a výrobě mléka, ale neměli bychom zapomenout na ty zemědělce, kteří hodně investovali, aby dosáhli kvóty na mléko, a kteří by se od roku 2015 mohli ocitnout ve velkých finančních těžkostech. Doufám, že s pomocí paní komisařky najdeme řešení, které bude vyhovovat všem, i proto, že v roce 1984, když systém kvót vznikl, Itálie byla proti němu a dnes má stále deficit výroby okolo 40 % mléka, které spotřebuje. Struan Stevenson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, skvělá zpráva pana Goepela položí základy seriózní zemědělské politiky do budoucna, ale stále víc se ukazuje, že potravinová bezpečnost se dostane na špici naší politické agendy, jak to řekl pan Parish. Panika, vyvolaná klimatickou změnou, je taková, že politikům a plánovačům hrozí nebezpečí, že si vytvoří větší globální problém než ten, který chtěli řešit. Honba za biopalivy odnímá tolik půdy ze zemědělské výroby, že někteří odborníci nyní předpovídají hrozící globální hlad. Podobně se klučí obrovské plochy amazonských a indonéských deštných pralesů, aby uvolnily místo rostlinám pro biopaliva, jako je palmový olej, a pro potravinářské rostliny, jako je sója, čímž se do atmosféry uvolňují miliony tun CO2 a hrozí zničením našeho globálního klimatického systému. Odlesňování má dnes podíl na celkových emisích skleníkových plynů na světě 18 % a zvýrazňuje šílenství současné politiky. Nenasytnost namísto péče o životní prostředí se stala určující črtou naší strategie boje proti klimatické změně a závody za biopalivy jsou potenciální hrozbou pro životy milionů lidí, protože globální populace se prudce zvýší z dnešních šest miliard na odhadovaných devět miliard do roku 2050. Každý měsíc se narodí dalších šest milionů lidí. Do roku 2030 se světová populace rozroste tak, že budeme potřebovat zvýšit výrobu potravin o 50 %, abychom uspokojili odhadovanou poptávku. Do roku 2080 se bude muset světová výroba potravin zdvojnásobit! Ale realita je taková, že každý rok se z půdy na zemědělskou výrobu potravin odebere plocha velikosti Ukrajiny v důsledku sucha a jako přímý následek klimatické změny. Celková produkce potravin spíše klesá, než by se rozšiřovala. Proto je nyní potravinová bezpečnost nejaktuálnějším tématem naší agendy.

71

72

CS


Constantin Dumitriu (PPE-DE). – (RO) Společná zemědělská politika je jedním z pilířů evropského rozvoje a diskuse o metodách zlepšování této politiky by měly být nepřetržité, ne jen v evropských institucích, ale i v členských státech, v komunitách, které nás zvolily. Jsem rád, že prostřednictvím oznámení Komise a zprávy, kterou vypracoval můj kolega, pan Goepel, jsme označili několik řešení na posílení společné zemědělské politiky a na to, abychom lidí ve venkovských oblastech přesvědčili, že tato politika je pro jejich dobro a že to není jen série byrokratických opatření, vymyšlených nějakými úřady v Bruselu. Musíme však mít jistotu, že návrhy Komise, Rady i naše jsou dostatečně pružné a realistické, aby byly při uplatňování účinné. Rumunsko, země, kterou zastupuji v Evropském parlamentu, udává, že 25 % pracovní síly dělá v zemědělství a 40 % obyvatelstva žije ve venkovských oblastech. Tyto údaje dokazují, jaký význam má zemědělství a venkov pro Rumunsko a naše hospodářství. Řešení, které nacházíme pro reformu společné zemědělské politiky musí brát v úvahu případy, jako je Rumunsko, s velkým zemědělským odvětvím v plném proudu modernizace. James Nicholson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, nejdříve bych rád uvítal zprávu pana Goepela a poděkoval mu za jeho usilovnou práci a také všem lidem, kteří se do ní zapojili. Toto je jen začátek celého procesu, když se podíváme na budoucnost společné zemědělské politiky během letošního roku. Je to velmi důležitý krok v tomto procesu a už nyní se těšíme na návrhy Komise v blízké budoucnosti. Domnívám se, že středobodem dlouhodobého úspěchu anebo ,jinými slovy, budoucnosti společné zemědělské politiky, bude pozice druhého pilíře, tedy rozvoje venkova, a nastavená úroveň modulace. Ale musím říci, že nikdy nebylo důležitější zabezpečit prostor se stejnými podmínkami pro všechny členské státy, přičemž si nemůžeme dovolit rozdílné procentuální úrovně pro jednotlivé státy. Oddělení plateb probíhá do značné míry úspěšně. Nemyslím si, že se k tomu můžeme vracet. Křížová shoda byla neužitečná a byrokratická a dá se zlepšit. A potravinová bezpečnost musí být na prvním místě seznamu. Andrzej Jan Szejna (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, rostoucí závažnost problémů společné zemědělské politiky a strukturální politiky, která ji podporuje, si žádá řešení. Základní tvar společné zemědělské politiky pro období 2007–2013, kterou přijali ministři zemědělství zemí EU 26. června 2003 v Lucemburku, zahrnuje některá řešení výhodná pro Polsko. Jiné však více chrání zájmy starých členských států. Sdílím názor zpravodaje, že Komise by měla připravit podrobnou zprávu týkající se takových problémů, jako jsou dodatečné náklady zemědělců v souvislosti s dodržováním norem Společenství ve sféře ochrany životního prostředí, životních podmínek zvířat a potravinové bezpečnosti. Ke zprávě, která nám byla předložena, zajímám takový postoj, že souhlasím s potřebou pokračovat v procesu reforem a dalšího rozvoje venkovských oblastí. Společná zemědělská politika se musí změnit, pokud má najít odpovědi na nové výzvy, jako je klimatická změna, rostoucí poptávka po energiích, růst světové populace a rostoucí stupeň otevřenosti světových trhů. Markus Pieper (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, vítám zprávu pana Goepela, protože doba je konečně zralá na zrušení nebo důkladnou reformu takových nástrojů, jako je regulace kvótami, platby na dobytek, refundace exportu a intervenční ceny. Vzhledem ke globálnímu nárůstu poptávky po potravinách větší tržní hospodářství v zemědělské politice také nabízí víc příležitostí v evropském zemědělství. Nedočkavě čekám na formulace některých kompromisů. Hovořím o platbě na počet kusů stáda, která je nyní oddělená, potřebné jsou systémy ochrany jednotlivých odvětví a celé série zásahů, například v mlékárenství, je potřebné financovat přes první pilíř. To všechno přináší riziko, že si vpustíme staré tržní regulace nazpět zadními dveřmi. Skutečně musíme omezit výjimky jen na strukturálně slabé regiony a stanovit je na velmi pevně limitovaná množství výroby. Pokud tu budeme příliš velkorysí, povede to k deformacím konkurence, což nebudeme schopní vypočítat z politického hlediska. Proto vyzývám Komisi, aby dala trhu skutečnou šanci v připravovaných legislativních návrzích. Marian Harkin (ALDE). – Vážený pane předsedající, v této zprávě je mnoho zmínek o Světové obchodní organizaci (WTO). Mám však reálné obavy, že zatím co my dnes odpoledne diskutujeme v Parlamentu o této

11-03-2008

11-03-2008

CS


zprávě ke společné zemědělské politice, budoucnost evropského zemědělství ohrožují a vážně podkopávají rozhovory, které naším jménem vede pan komisař Mandelson na zasedání WTO. Zpráva požaduje, aby se na zasedáních s WTO prosazovala koncepce kvalifikovaného přístupu k trhu. Je paní komisařka Fischer Botelová spokojená s tím, že prosazujeme tuto linii? Opravdu je paní komisařka Fischer Botelová přesvědčená, že linie, které se drží pan komisař Mandelson nepodkopá sektor hovězího masa, mléka a další, a že, přinejmenším v některých věcech, neudělá naši dnešní odpolední diskusi zbytečnou? Zpráva požaduje, aby středobodem zasedání WTO byly evropské neobchodní zájmy. Je paní komisařka spokojná, že prosazujeme tuto linii, anebo jsme měli dnes odpoledne v Parlamentu jen zdvořilou debatu, zatím co pan Mandelson útočí na samotné základy společné zemědělské politiky? Iztok Jarc, úřadující předseda. − (SL) Chtěl bych vám všem poděkovat za velmi zajímavou diskusi. Podle mého názoru byla i zpráva velmi kvalitní a plná dobrých myšlenek. Chtěl bych říci, že v mnohých záležitostech v této diskusi vyjádřili Parlament a Komise podobné názory, které jsou však příliš početné na to, abych je tu vyjmenoval. Jsem přesvědčený, že tato podobnost dodá těmto názorům dodatečnou váhu a nabízí dobrý základ pro budoucí spolupráci mezi těmito dvěma institucemi. Rovněž jsem si jistý, že se to odrazí v závěrech, které mají ministři prodiskutovat a přijmout příští týden. Jsem přesvědčený, že obě instituce podrobně prostudují legislativní návrhy, které má Komise představit na neformální schůzce v květnu ve Slovinsku, a že na tomto zasedání nás čeká zajímavá diskuse. Nakonec bych chtěl říci, že slovinské předsednictví bude usilovat o rychlý začátek diskuse o těchto návrzích, aby se většina této práce stihla dokončit během slovinského předsednictví. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Vážený pane předsedající, plně souhlasím s panem Nicholsonem, že toto je první krok v diskusi, která bude trvat téměř celý rok, a proto bych neměla zacházet do detailů všech otázek, které tu dnes zazněly. Poukáži jen na několik z těch nejdůležitějších. V první řadě velká většina je pro myšlenku většího oddělení plateb a já tuto myšlenku velmi oceňuji. Myšlenka dát členským státům možnost zavést regionální model je pro ně šancí posunout se blíže k pevné sazbě a já jsem už vysvětlila při více příležitostech, proč si myslím, že je to důležité. Abych neživila žádné očekávání, budu velmi přímá a velmi otevřená v otázce oddělení plateb u tabáku. V reformě z roku 2004 se rozhodlo o oddělení plateb u tabáku. Když se nyní snažíme zajít s oddělením ještě dále, myšlenka rozšíření oddělených plateb na tabák, kterou někteří z vás nastolili, by byla krokem úplně špatným směrem. Proto neočekávejte, že Komise se pohne tímto směrem. Slečna McGuinnessová řekla, že modulace je jako okrádání farmářů. S tímto přístupem nesouhlasím. Myslím si, že politika rozvoje venkova bude potřebovat více peněz, aby mohla čelit novým výzvám – klimatické změně a snížení emisí CO2, to budou ty nejdůležitější. Musíme vzít v úvahu, za prvé, že oddělené peníze zůstanou v členských státech, a za druhé, že modulované peníze jsou spolufinancované členskými státy, a vy proto vlastně řídíte peníze. Dostanete dvakrát tolik, co odpočítáte z přímých plateb. To je důležitá zpráva a při legislativních návrzích se k tomu vrátíme. Pan Graefe zu Baringdorf uvedl progresivní modulaci a nezbytnost, z jeho pohledu, zahrnout pracovní intenzitu do těchto diskusí. Chápu jeho úhel pohledu, ale mohu jen říci, že to bude extrémně byrokratické a velmi, velmi náročné na zvládnutí, proto se velmi zdráhám vstoupit do této diskuse. Možná se mýlím, ale osobně nepovažuji zavedení postupu spolurozhodování do zemědělství za hrozbu, jak jsem to slyšel navrhovat. Považuji to za velký a přirozený krok v situaci, když je zemědělské odvětví tak důležité, i z hospodářského hlediska také proto, že je důležitý pro mnoho lidí. Proto vítám tuto změnu, ale na druhé straně je důležité, abychom dokončili hodnocení stavu před koncem roku, jinak to bude hodnocení stavu za rok 2010, a to jsme už příliš blízko roku 2013. Toto je důvod, ale věřte mi, že mě velmi těší uvedené změny. Co se týká rozvojových zemí, Evropská unie nejotevřenější trh pro rozvojové země: dovážíme víc zemědělských výrobků než Kanada, Spojené státy, Austrálie a Japonsko dohromady. Toto se musí vzít v úvahu, když hovoříme o zemědělském odvětví. Rád bych řekl slečně Harkinové, že jsem byl informován, že nastolila ústní otázku. Ta bude zodpovězená písemně, a proto, jsem si jistý, že dostane všechny informace, o které žádala.

73

74

CS


Lutz Goepel, zpravodaj. − (DE) Vážený pane předsedající, při této diskusi přijde na mysl sport krasobruslení. Při hodnocení krasobruslení vyřadíme nejvyšší a nejnižší známky a potom vyhlásíme skóre. Pokud tedy odstraním silné pravicové a silné lavicové pohledy v této sněmovně, měli bychom dostat výsledek, se kterým jsme všichni spokojní a se kterým dokážeme spokojeně žít. Děkuji vám velmi pěkně za vaši podporu a spolupráci. Zdůraznil bych to nad ohraničením jednotlivých skupin. Těším se na vzrušující spolupráci na balíčku právních předpisů. Předsedající. − Chtěl bych jen dodat, pan Goepele, že stejný princip odstranění nejvyšších a nejnižších známek se používá i při skocích na lyžích a boxování. Pokud to obohatí naši diskusi, pak je to o to lepší. Rozprava je uzavřena. Hlasování se bude konat ve středu 12. března 2008. Písemné prohlášení (článek 142) Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Samozřejmě je vysoce důležité zdůraznit v rámci této zprávy nezbytnost zachování přímých plateb nejen v případě krizí souvisejících s klimatem anebo selhání trhu, ale také spravedlivě vyvážit přísné evropské normy v oblasti ochrany životního prostředí, zvířat a spotřebitele. Je však naší povinností vážně vnímat situaci nejméně rozvinutých zemědělských zemí a zároveň přezkoumat kritéria, podle kterých se budou uskutečňovat přímé platby v rámci naší společné zemědělské politiky. Navíc musíme uznat složitou situaci, které čelí zemědělské odvětví většiny nových členských států vyžadující zvláštní pozornost a další investice především do rekonstrukce a modernizace odvětví. Nakonec bych chtěl zdůraznit, že je důležité, vedle řešení hodnocení stavu společné zemědělské politiky, aby se důraz kladl – po současných krizích – na garantování potravinové bezpečnosti a dodávek pro naše občany zajištěním dostatečných potravinových zásob.

18. Sledování Lamfalussyho postupu po jeho revizi (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o – otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položila Pervenche Berèsová jménem Hospodářského a měnového výboru pro Radu: Pokračování po prozkoumání Lamfalussyho procesu (O-0015/2008 - B6-0011/2008) – otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položila Pervenche Berèsová jménem Hospodářského a měnového výboru pro Radu: Pokračování po prozkoumání Lamfalussyho procesu (O-0016/2008 - B6-0012/2008) Pervenche Berès, autorka. − (FR) Vážený pane předsedající, pane úřadující předseda Rady, děkuji vám velmi pěkně, pane komisaři, za vaši účast. Očekávali jsme však pana komisaře McCreevyho – jak jistě víte nebo jste mohli tušit. Můžete mu říci, že Parlament skutečně nechápe, proč dnes není na této rozpravě. Slyšela jsem, že se domnívá, že to není dobrý způsob, diskutovat o této záležitosti s Evropským parlamentem předtím, než se prodiskutuje v Evropské radě anebo předtím, než ho Evropská rada prodiskutuje. Toto téma však bylo na programu Rady ECOFIN a předběžné závěry se šíří po celém Bruselu a pravděpodobně i po jiných evropských hlavních městech. Tady, na plenárním zasedání budeme zítra připravovat diskusi pro Evropskou radu, tak proč, když dojde na finanční trhy, nemůžeme připravovat tyto otázky společně s Evropským parlamentem? Tomuto nerozumíme, pokud pan komisař právě nebojuje v Irsku za Lisabonskou smlouvu, pokud však ano, tak nás o tom aspoň měl informovat. Jestliže si připravuje svou budoucnost, tak jsme na to zvědaví i my. Myslím si, že chce-li pan komisař McCreevy obhajovat transparentnost na finančních trzích, měl by začít tím, že bude upřímný o svém diáři! Finanční inovace je důležitá záležitost. Rovněž si myslím, že je čas, abychom v tomto Parlamentu začali jednat o potřebě nařízení. Často se nám říká: Pokud budete regulovat finanční trhy, kapitál odejde z Evropy. Dnes, jak říká můj americký kolega, podle mě nevidíme úbytek kapitálu, ale úbytek důsledků rizikových hypoték. Když přikročíme k této diskusi, chceme tak učinit s třemi věcmi na mysli: s očividně fungujícími finančními trhy, ale také skutečnou kapacitu na financování hospodářství a schopností předvídat potřeby finančních trhů na stabilitu a ochranu vůči systémovým rizikům. V tomto duchu jsme se pustili do příprav na Evropskou

11-03-2008

11-03-2008

CS


radu, s myšlenkou, že evropská měnová politika možná reagovala dobře na začátku krize, ale dnes, svým způsobem, byl evropský orgán dohledu „nachytaný“ – a to nás trápí. Když se podíváme na záležitosti, o kterých se bude diskutovat na nejbližší Evropské radě, zaujme nás otázka: Do jaké míry jsme opravdu schopní na evropské úrovni předvídat krizi? Lidé hovoří o systému včasného upozornění, ale to, co opravdu vidíme, je skutečnost, že lidé, kteří jsou schopni na trzích spustit poplach, se jmenují Goldman Sachs. Vezmeme si proto z toho nějaké ponaučení pro způsob, jímž Evropa postupuje? Všude slyšíme spoustu řečí o transparentnosti. Všichni jsme pro transparentnost, ale co je z té výzvy k transparentnosti, když za posledních osm měsíců byly všechny velké investiční banky vyzvány, aby zveřejnily své údaje a svá zhodnocení míry rizika? Ony to nemohou udělat, protože za tím leží výzva v podobě reputace a bezpochyby v podobě hodnoty, výzva, se kterou je velmi těžké si poradit. Proto když slyším lidí hovořit o alternativě, o systému včasného upozornění – už jsem o tom něco uvedla... Jak mi nedávno řekl člen rady MMF, systém včasného upozornění je, jako když na balíčku cigaret stojí: „Kouření zabíjí.“ Do jaké míry to změní vaše chování? Ne příliš. Samozřejmě MMF a Fórum finanční stability tu sehrávají úlohu. Kdo by to nevěděl? To by však měla být alternativa k naší schopnosti sledovat, jak naše systémy pracují. Na tomto místě bych měla říci, že překvapení pro Parlament se stále zvětšují. Když jsme 13. prosince přijali Ehlerovu zprávu o systému ochrany vkladů, bylo nám řečeno, že je příliš složitá a že neposkytuje žádné garance pro to, jak bude systém fungovat. Hlavní závěry Rady ECOFIN se dnes zdají být způsobem úniku z krize anebo v každém případě věcí, která se má znovu otevřít jako naléhavý případ. Pokud ji znovu otevřete, pane komisaři, nebo dříve, než ji váš kolega pan komisař McCreevy znovu otevře, budeme další na řadě, kdo ji bude přezkoumávat. V určitých okamžicích možná potřebujete poslouchat pozorněji, co Parlament říká o záležitostech, jako je tato. Podobně, co se týká ratingových agentur, vás můžeme jen odkázat – anebo odkázat pana komisaře McCreevyho – zpět na to, co jsme už řekli. Víme, že Komise chce změnit návrhy na pozměňující a doplňující návrh k směrnici o kapitálových požadavcích. Budeme tyto návrhy zkoumat podrobně, ale nemyslíme si, že by to bylo dostatečné k tomu, aby se v Evropské unii vytvořil systém dohledu, který potřebuje, pokud nebereme v úvahu všechny návrhy, které už leží na stole několik měsíců. To se týká také situace dozorčích výborů – výborů třetího stupně, jak je obvykle nazýváme. Pro tyto výbory třetího stupně potřebujeme návrh právních předpisů, které jim dají pevný právní základ pro činnost a posílí jejich schopnost i v diskusích s jinými dozorčími orgány, protože myšlenka, že vytvoříme jiné dozorčí orgány, aniž bychom měli vlastní pevný systém dohledu, se nám nezdá být uspokojivá. Chtěli bychom, aby se Rada a Komise společně podívaly na podané návrhy, samozřejmě také na návrh, který podal italský ministr financí pan Padoa-Schioppa Radě ECOFIN v prosinci. Ve stejném duchu bychom také tady chtěli myslet aktivněji na vylepšení našeho regulačního systému bez ohledu na princip subsidiarity. Nemyslíme si, že myšlenka vedoucího orgánu dohledu by uspokojila všechny členské státy. Parlament by měl žádat řešení, které zahrnuje všechny členské státy a umožňuje každému z nich cítit se pohodlně se systémem dohledu. Byla bych vděčná, vážený pane úřadující předsedo, vážený pane komisaři, pokud byste se vyjádřili k těmto záležitostem, se zřetelem na to, že očividně jen vyjadřuji otázky, které se kladou ve Hospodářském a měnovém výboru, protože jsme ještě neprojednali příslušnou zprávu. Jane Lenarčič, úřadující předseda. − (SL) Chtěl bych zdůraznit názor Rady, že klíčová reakce na současnou situaci na finančním trhu je důsledná realizace tří pracovních programů už přijatých Radou během portugalského předsednictví. Jak byste si mohli vzpomenout, Rada ECOFIN přijala minulý říjen zprávu a soubor rozhodnutí, jak uvádí ve své ústní otázce paní Berèsové. Harmonogram je přiložený k těmto rozhodnutím. Chtěl bych učinit stručnou poznámku ohledně principů, které vedou naše úsilí. První usměrnění se týká postupů a principů pro zlepšení spolupráce a chování v mezinárodních finančních krizích. Jedním z klíčových cílů v této oblasti je dokončit a podepsat nové memorandum o porozumění, které definuje společné principy a usměrnění pro posílení spolupráce v oblasti krizového řízení. Předsednictví očekává, že memorandum bude dokončeno během neformální schůzky Rady ECOFIN, které se bude konat příští měsíc ve Slovinsku.

75

76

CS


Dalším hlavním usměrněním pro práci na posílení opatření stran finanční stability se týká nástrojů pro předcházení, řízení a řešení krize. Program na říjen se zabývá všemi zjištěnými nedostatky, především předpisy o státní pomoci, systémem garantovaných vkladů, pravidly likvidačních postupů, a omezeními týkajícími se přesunu peněžních prostředků, všechno na mezinárodní úrovni. Rád bych se stručně dotkl rozhodnutí přijatých po prozkoumání Lamfalussyho procesu, přijatého na prosincovém zasedání Rady ECOFIN, a přiloženého harmonogramu. I když se tato záležitost v jistém smyslu týká snah o dosažení finanční stability, dlouhodobé záležitosti související s dohledem mezinárodních finančních skupin nemají co do činění se současnou situací na trzích. Týkají se především vnitrostátních dozorčích orgánů, od kterých se žádá, aby se přizpůsobily podmínkám stále se vyvíjejících finančních trhů. Chtěl bych zdůraznit názor Komise, že potřebujeme zvětšit konvergenci dohledu za účelem zajištění rovných podmínek. Tady máme na mysli především konvergence dozorčích postupů, ne nezbytné konvergence dozorčích institucí. V souvislosti s reakcí hospodářské politiky na současnou situaci na finančních trzích mi dovolte vyjádřit přesvědčení Rady, že primární odpovědnost za nápravu přináleží soukromému odvětví. Legislativní iniciativy bychom měli využít jen v případě, pokud se toto odvětví ukáže jako neschopné přijmout účinné opatření. Rada ECOFIN diskutovala o finanční stabilitě na posledním zasedání 4. března. Koncem tohoto týdne bude Evropská rada řešit tento problém a doufám, že bude souhlasit s dosaženým pokrokem. Rada ECOFIN bude pokračovat v důsledném sledování situace. Už jsem se zmínil o dubnovém zasedání Rady ECOFIN, které se bude konat neformálně ve Slovinsku. Samozřejmě rovněž rádi vyslechneme návrhy z Evropského parlamentu. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS místopředsedkyně Joaquín Almunia, člen Komise. − Vážená paní předsedající, ústní otázka nastolená slečnou Berèsovou jménem Hospodářského a měnového výboru mi dává jménem pana McGreevyho a jménem celé Komise možnost informovat vás o probíhající práci na přezkoumání Lamfalussyho procesu. Během minulého roku byl evropský dozorčí systém přezkoumaný na nejvyšší politické úrovni. Tyto diskuse ukázaly, že existuje silná politická vůle posílit současnou dozorčí strukturu založenou na struktuře Lamfalussyho výboru. Minulý rok jsme viděli, jak Evropský Parlament, Rada a Komise předložily každý vlastní hodnocení činnosti současného procesu. Nyní nastal čas posunout se vpřed a představit konkrétní návrhy. Toto pramení ze závěrů Rady ECOFIN a průvodní cestovní mapy, které byly přijaty minulý prosinec. Tato cestovní mapa stanoví, co se musí udělat pro zlepšení Lamfalussyho procesu a především pro zlepšení výborů vnitrostátních dozorčích orgánů, tzv. výborů třetího stupně. Práce Komise se zaměřuje na tři hlavní oblasti na základě této dohody o cestovní mapě přijaté minulý prosinec. Za prvé, Komise byla požádána, aby zvážila, jak vyjasnit a posílit úlohu výborů třetího stupně, a aby stanovila konkrétní možnosti pro neformální Radu ECOFIN, která se koná příští duben v Lublani. Hlavním cílem je zvýšit přínos výborů třetího stupně pro kooperaci v oblasti dozoru, dozorovou konvergenci a případně pro prevenci a řízení krizových situací. Neformální ECOFIN bude mimochodem rovněž hovořit o činnosti pracovní skupiny zaměřené na krizové řízení přeshraničních institucí. Za druhé, pracovní skupina Komise pracuje na prozkoumání dozorčích orgánů, dobrovolném přidělení úkolů, na kooperaci v oblasti dozoru a výměně informací. Na těchto úkolech spolupracujeme s výbory třetího stupně, abychom dosáhli požadovaných výsledků do konce tohoto roku. Vzhledem k obrovskému rozsahu tohoto přezkoumání je však dnes ještě příliš brzy na předpověď toho, jaký bude výsledek této práce. Za třetí, Komise zkoumá možnost finančního příspěvku na aktivity výborů třetího stupně. Toto je naléhavý problém, protože tyto výbory obecně, a především Výbor evropských regulátorů cenných papírů, už dosáhly své rozpočtové limity. Komise bude hledat stabilní legislativní řešení, které by zabezpečilo kontinuitu ve financování EU. Z našeho pohledu by se to nejlépe dalo dosáhnout dohodou o formě financování EU v rozhodnutí přijatým Evropským parlamentem a Radou. Nemám čas na to, abych dal Parlamentu detail cestovní mapy, kterou přijal ECOFIN minulý prosinec, ale dovolte mi, abych v rychlosti přečetl některé ze závazků, které byly poslány Komisi. Pracujeme na všech

11-03-2008

11-03-2008

CS


těchto věcech. Do dubna 2008 má Komise připravit posudek jako vyjasnit úlohu výborů a má zvážit všechny možnosti na posílení práce těchto výborů. Do poloviny roku 2008 by měly výbory třetího stupně poprvé odevzdat Komisi, Evropskému parlamentu a Radě návrh pracovních programů, a potom začít odevzdávat roční zprávy o pokroku. Tento výbor by měl rovněž přezkoumat možnost posílení aplikace usměrnění, doporučení a norem na národní úrovni; měly by ve svých chartách ustanovit možnost zavedení hlasování kvalifikované většiny společně s procedurou shody anebo vysvětlení; měly by prostudovat možnosti zavedení společného souboru operačních usměrnění pro činnost kolegia dozorčích orgánů a měly by monitorovat soudržnost praktik jednotlivých kolegií dozorčích orgánů. Výbory třetího stupně a Komise by měly navrhnout – rovněž do poloviny roku 2008 – harmonogram na zavedení celoevropské formy podávání zpráv pro požadavky jednotlivých údajů a dát podávání zpráv. Komise se rovněž zavázala vykonat do konce roku 2008 meziodvětvovou inventuru soudržnosti, rovnocennosti a skutečného využití sankčních pravomocí mezi členskými státy. Komise by měla zvážit – rovněž do konce roku 2008 – finanční podporu z rozpočtu EU. A jak jsem už řekl, měla by prostudovat možnosti financování vývoje nástrojů na pomoc vybudování společné kultury dohledu výbory třetího stupně, z rozpočtu EU. Komise a výbory by měly přezkoumat směrnice o finančních službách, aby zahrnuje-li provize na umožnění použití dobrovolného rozdělení úkolů, analyzovat možnosti na dobrovolné rozdělení kompetencí a tak dále. A tak hodně pracujeme a měli bychom hodně pracovat v příštích týdnech, měsících a před koncem tohoto roku. Ale zároveň pracujeme na finanční krizi tím, že dodržujeme plán, který přijal v říjnu 2007 ECOFIN. Zpráva o tom, jak pracujeme na této cestovní mapě, abychom zastavili finanční krizi, byla poslána Evropské radě k projednání na několik dní do Bruselu. Přispěli jsme do této zprávy komunikací. Hospodářský a měnový výbor nedávno také představil svou vlastní zprávu pro ECOFIN. Obě zprávy jsme prodiskutovali na úrovni ECOFIN a tyto zprávy jsou nastolené při diskusi hlav států a předsedů vlád příští čtvrtek a pátek. Tyto zprávy nesou jednoduchou informaci: Abychom reagovali na znepokojení našich občanů a investorů, musíme jednat rychle a jednotným způsobem. Po důkladném zvážení všech možností musíme co nejdříve a v souladu s lepšími regulačními principy obnovit důvěru a stabilitu. Myslím, že každý uzná, že tento plán, který přijal před několika měsíci ECOFIN, nabízí správnou odpověď na definované problémy. Práce na závazcích tohoto plánu je na cestě. V následujících měsících bude klíčové dodržovat harmonogram a ukázat, že EU reaguje na krizi efektivně. Náš regulační a dozorčí rámec musí zůstat robustní a musí držet krok s vývojem trhu. I když pravidla Basilej II byla plně uplatněna až k 1. lednu 2008, už se naplánovala další vylepšení směrnice o kapitálových požadavcích. Tato práce získala zvýšenou důležitost ve světle aktuální krize a možná budeme muset v nejbližší době řešit i jiný aspekt Basilej II. Máme v úmyslu přijmout nový návrh pro tuto směrnici v říjnu tak, aby se diskuse v Parlamentu a Radě mohla uskutečnit ještě před přijetím nové směrnice v dubnu 2009. Velmi si vážíme zapojení Parlamentu ve všech těchto diskusích. Potřebujeme přínos Parlamentu a velmi si ceníme jeho angažovanosti a tohoto přínosu. 1. dubna – několik dní před dalším neformálním setkáním ECOFIN – půjde pan McCreevy do Hospodářského a měnového výboru. A jak víte z pohledu makroekonomické stability, jsem já jako komisař Hospodářského a měnového výboru stále připravený zúčastnit se diskuse v Hospodářském a měnovém výboru a Parlamentu. Nakonec co se týká makroekonomických záležitostí, je pravda, že potřebujeme vylepšit regulační a dozorčí rámec je to absolutní pravda na evropské a globální úrovni – ale nemůžeme skoncovat s těmito bublinami, nadbytkem likvidity, rizikem finanční stability, dokud nezakročíme proti globálním rozdílům. Toto je skutečný původ těchto rozdílů. Nemůžeme vyřešit současné nebo minulé problémy, anebo budoucí výzvy funkčnosti globálního hospodářství, aniž bychom zakročili proti globálním rozdílům, které stále existují. Alexander Radwan, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, v roce 1999 jsme iniciovali projekt evropského jednotného finančního trhu a od té doby se ho snažíme prosadit. Jsme na cestě k úspěchu. Musíme vidět, že vývoj trhu nepředbíhá politický vývoj. Lamfalussyho proces byl krokem tímto směrem. Třetí úroveň by mohla být cestou, jak sblížit evropské dozorčí orgány. Souhlasím však s tím, co řekl pan komisař Almunia, totiž: Jednat rychle a efektivně. Procházíme rizikovou krizí anebo rizikovou turbulencí. Američané – ať už Securities and Exchange Commission (SEC), Bílý dům, politici nebo kanceláře Okresního prokurátora New Yorku nebo Washingtonu – dlouho vypracovávali shrnutí a přemýšleli o opatřeních, která jsou zapotřebí, zatím co ministři financí v Evropě stále uvažují o tom, kterým směrem by se měli ubírat.

77

78

CS


Ministři financí odmítají potlačit evropskou strukturu dohledu, a tak bych neměl hovořit o evropském dozorčím orgánu. Za co však ministři financí už musí nést odpovědnost – a tady se obracím především na Radu – je fakt, že Evropa se neúčastní mezinárodní diskuse o tom, jak řešit tento problém. Opět bychom nakonec měli úplně přijmout pravidla jiného státu, například Spojených států. Chtěl bych vám jen připomenout zprávu pana Katiforise. Po Parmalate a Enrone jsme požádali Komisi v letech 2003–2006, aby hovořila otevřeně o ratingových agenturách. Komise skutečně analyzuje všechno v Evropě, ale když vypukne, krize žádná analýza se neuskuteční. Například v případě hedžových fondů se v Evropské unii žádná analýza neuskuteční. Z toho důvodu zde předkládám naléhavý apel: Odhoďte svou letargii, zanechejte nacionálního egoismu a pokračujte v práci na přeměně evropského finančního trhu v úspěšný příběh nejen v Evropě tak, aby se to, co obstálo tady, stalo rovněž pravidlem ve světě. Ieke van den Burz, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, dovolte mi nejprve udělat dvě předběžné poznámky. Jedna je, že bych byl rád s panem Almuniou prodiskutoval tyto globální rozdíly, měnovou intervenci atd., ale udělám to s panem Trichetem až v jiném uspořádání. Ale co zde chci zdůraznit, je, že kdybychom neměli tuto strukturu Evropské centrální banky, systém evropských bank, které intervenovaly v současné krizi, byli bychom na tom dnes mnohem hůř. Myslím si, že tato rovnováha existuje ve měnové politice – máme tento typ realizace činnosti na evropské úrovni, ale nemáme ho v aspektech dohledu. Tu je nezbytná prevence ex ante namísto intervenčních opatření. Má druhá předběžná poznámka se týká absence pana Charlieho McCreevyho. Myslím si, že je neakceptovatelné, že o tom s námi nechce diskutovat. Možná se zabývá svou osobní budoucností, ale já bych řekl Komisi 2009, že by bylo vhodné zvážit existenci speciálního komisaře pro finanční trhy, který by se soustředil výlučně na toto, protože se domnívám, že to je opravdu hlavní téma pro Evropu a Evropskou komisi. Co se týká záležitosti dohledu – cestovní mapa, kterou jste popsala –, nemyslím si, že bychom se neshodli na opatřeních, ale já bych byl očekával – a to jsem řekl velmi jasně i ve výboru třetího stupně na výroční společné schůzi, které se konalo v listopadu – že tato opatření by měla být základní částí jasného návrhu na legislativní opatření od Komise. Komise má právo iniciativy, může předkládat návrhy, a kdybychom byli měli konkrétní návrh, byli bychom mohli jednat rychle a jednotně. Protože dnes je mnoho z těchto opatření dobrovolných. Existují požadavky na výbory, které v skutečnosti nemají pravomoc, mandáty, kompetence a nástroje na to, aby dělaly to, co bychom od nich chtěli, protože jsou organizovány na národní úrovni a nemají tento evropský mandát. Z tohoto hlediska mohlo být toto předmětem návrhu Evropské komise. Proč jedná Komise tak pomalu? Myslím si, že jednou z příčin je, že chtějí, aby byly tyto výbory třetího stupně výlučně poradenské, a ne centrálním nástrojem evropského dohledu. Domnívám se, že toto je také něco, co musíme uznat: že hrají důležitou úlohu a my musíme mít, tak jako Evropská centrální banka, reálnou nezávislou strukturu dohledu, která se může zabývat těmito předměty. Neměla by se tím zabývat jen Komise – jako Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž –, protože Komise je v tomto ohledu velmi slabá. Co se týká Rady, doufám, že vidíte smysl naléhání a prodiskutujete další opatření o struktuře dozoru. Josu Ortuondo Larrea, jménem skupiny ALDE. – (ES) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, vážený pane ministře, dynamické a zdravé finanční odvětví je klíčové pro stabilní evropské hospodářství a pro globální konkurenceschopnost. S tímto na zřeteli souhlasíme všichni s tím, že potřebujeme, aby byly finanční instituce dobře řízeny a kontrolovány. Proto jsme v roce 2001 spustili to, co je známé jako Lamfalussyho proces, s cílem vytvoření efektivního mechanismu na sblížení jednotlivých členských států a partnerů v oblasti postupů dohledu a finanční regulace. Nyní nás Komise žádá, abychom schválili sérii nových iniciativ týkajících se přijetí legislativy, konvergence dohledu a posílení spolupráce mezi dozorčími orgány v jednotlivých členských státech. Souhlasíme s tím vším, protože potřebujeme silné a zdravé finanční odvětví, které je schopno podporovat naše hospodářství v kontextu nepokojů na mezinárodních trzích. Ale my chceme ještě víc. Chceme, aby směrnice o zdanění úrokových příjmů z úspor, která je v platnosti od roku 2005, byla přezkoumána za účelem skoncování se skandály, jako v případě Lichtenštejnska, které, zdá se, skrývá daňové úniky. Neměl by existovat členský stát, připojené území anebo země spojená s evropským hospodářským prostorem, který pod ochranou bankovního tajemství nevyměňuje informace o úrocích placených obyvatelem jiného členského státu téhož společného hospodářského prostoru.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Volná soutěž odmítá státní pomoc jako způsob prosazování soukromého hospodářství; a zdanění úrokových příjmů z úspor by nemělo být branou pro deformaci rovné hospodářské soutěže. Pravidla hry by měla být pro každého stejná, a proto bychom měli vyhladit daňové ráje, neboť jsou antisociální a jsou namířené proti hospodářské soutěži. Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, dvě minuty jsou málo k tomu, abych zmínila všechny body. Proto bych chtěl být velmi stručný. Souhlasím s množstvím věcí, které uvedli mí kolegové, především s tím, co řekla slečna van den Burgová o neochotě Komise dát významnější úlohu výborům třetího stupně. Myslím si, že je přirozené, že výbory třetího stupně mají dva různé úkoly. Uspěly v poskytování rad o nových směrnicích. Poradenská úloha je velmi dobře splněna, ale zatím jsme nenašli způsob pro zabezpečení skutečného sblížení v Evropě. Mezi evropským sblížením a národní odpovědností existuje skutečná asymetrie. I když plně podporujeme návrhy ECOFIN, cestovní mapu a všechno, co se vytvořilo, máme pochybnosti, že vyřeší problémy, které v Evropě máme. Je opravdu možné dosáhnout plně integrované řízení s dnešním systémem dohledu? Nemyslím si, že by to bylo tak. Rovněž si myslíme, že konsolidační model dohledu směrnice o kapitálových požadavcích potřebuje mnohem výraznější vylepšení než ta, která byla prezentovaná v cestovní mapě. Nestačí mít dobré zastupitelské orgány, dobré informační požadavky a řešit záležitosti domovského a hostitelského státu. Musíme dát výborům třetího stupně víc rozhodovacích pravomocí. Musí se stát nezávislejšími na Komisi a měly by se stát základem nového evropského síťového systému dohledu. Nakonec bych chtěl uvést záležitost, kterou se zabýval i můj kolega, pan Radwan, o konvergenci USA a globálních následcích. Myslím si, že v Evropě ztrácíme čas. Dokud nespojíme naše činnosti, nemohou nás naši mezinárodní kolegové brát vážně. I když se dialog o finančních službách vyvinul dobře, potřebujeme vylepšit cestu ke konvergenci, abychom Američanům ukázali, že máme rovnocenný systém, a mohli se spolehnout na vzájemné uznávání, a dokonce i nahrazenou shodu. Proto je velmi důležité nastolit tento globální aspekt. Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Vážená paní předsedající, současné nepokoje na finančních trzích ukázaly, že trend, který podpořil zvýšení efektivity, s sebou může nést větší rizika ovlivňující dobrý stav finančního systému a zdraví reálné ekonomiky. Přezkoumání plánované na rok 2007 se proto stalo naléhavým a vyžaduje větší politickou relevantnost. Dnes se od Evropy žádá, aby reagovala pozorně a efektivně na narůstající složitost trhů. Je rovněž známé, že pokrok je možný i beze změn v základní struktuře Lamfalussyho metody, ale jak už mnoho mých kolegů řeklo, jeden z nejzřetelnějších a nejnaléhavějších nástrojů pro dosažení zlepšení zahrnuje silnější a efektivnější koordinaci mezi národními regulačními orgány a dozorčími orgány skrze větší efektivitu na třetím stupni, rozšíření sil a kompetencí, posílení mechanismu na řízení neklidných situací a krizí a zajištění konzistentnosti principů a postupů. Takováto koordinace je složitá a nerodí se spontánně: vyžaduje zvláštní příslušné iniciativy části Komise jako reakci na doporučení, která tu dnes byla oprávněně změněna, učiněná při různých příležitostech Parlamentem a Radou ECOFIN, a měla by být zahrnuta do cestovní mapy, která tady dnes byla četně citována. S blížící se další Evropskou radou je zřejmý nedostatek transparentnosti iniciativ plánovaných Komisí velmi překvapující. Neúčast pana komisaře McCreevyho je ještě více překvapující vzhledem k tomu, že ho Parlament výslovně žádal o informace o pokroku této práce. Nakonec bych chtěl poděkovat panu komisaři Almuniovi za jeho dostupnost, i když si stále myslím, že potřebujeme vyjasňující debatu s odpovědným komisařem vzhledem ke zvláštní a technické podstatě tohoto tématu a k povinnosti Komise navrhnout zvláštní iniciativu. Antolín Sánchez Presedo (PSE). – (ES) Paní předsedající, Lamfalussyho proces byl vytvořen proto, aby legislativa Společenství týkající se finančních záležitostí mohla rychle a pružně reagovat na vývoj na trhu a aby podpořila dohled nad konvergenčními praxemi. Jeho činnost na všech čtyřech úrovních umožnila lepší koordinaci postupů institucí a orgánů dozoru v Evropské unii. Musíme jít dál. S cílem zvýšit zákonnost, kvalitu a soudržnost musíme pokračovat v posilování zásad lepší regulace a demokratického přezkoumání, zlepšení integrace jeho úrovní a podpory větší meziodvětvové konvergence s cílem zabránit arbitráži. Evropská perspektiva a nová opatření jsou důležité při reagovaní na tyto potřeby

79

80

CS


a především na přiměřené řešení dohledu nad přeshraničními skupinami a při postupování v prevenci a řízení mezinárodních krizí. Harald Ettl (PSE). – (DE) Paní předsedající, finanční stabilita dosažená prostřednictvím krizového managementu musí být teď standardem při rozvíjení regulační konvergence. Spočívá v získávání ponaučení z finančních krizí a vývojů ve finančním odvětví, které se vymkly z rukou a už nejsou slučitelné s odpovídající makroekonomikou. Znamená to, že ještě v roce 2008 se musí vytvořit trvale udržitelný základ pro Lamfalussyho proces. Požadavky účastníků trhu vyžadují pružný regulační proces. Požadavkem musí být to, aby dozorčí činnost zabezpečovala parlamentní kontrola a aby byla chráněna práva Parlamentu. Bez parlamentarismu neexistuje transparentní kontrola. Naše cesta vede přímo do systému evropských dozorčích orgánů prostřednictvím vedoucího orgánu dohledu. Jen v evropském systému dozorčích orgánů je možné najít mezi finančními centry vyváženost, která zohledňuje všechny politické a ekonomické zájmy. Komise musí být v těchto přechodných etapách aktérem, ne jen zprostředkovatelem. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, Lamfalussyho postup nás celé roky pozitivním způsobem vedl k tomuto speciálnímu ústředního bodu finančních mechanismů. Na druhé straně jsme se přitom v rámci běžných jednání o ústavě neustále snažili i o zachování demokratického zákonodárství, jehož tvorbou nás pověřily evropské instituce. V obou případech jsme měli vždy tentýž problém, a to zabezpečit, abychom na jedné straně byli schopni zaručit transparentnost a na druhé straně to, aby byl Parlament dostatečně zapojen, aby to mohl kontrolovat. Vynakládá se praktické úsilí na to, aby se obecné diskuse přiblížily v souvislosti s komitologií a především s Lamfalussyho procesem tak, abychom už neměli takovéto uspořádání procesu a abychom tím nepřišli o další složku transparentnosti? Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Paní předsedající, pokusím se být velmi stručný, ale chtěl bych se v krátkosti vyjádřit k některým projevům, které tu zazněly. Především je jasné, že existuje rozdíl mezi strukturou vnitrostátních dozorčích orgánů, strukturou finančního dozoru a rostoucí důležitostí nadnárodních institucí a spíše globálním než jen evropským rozměrem finančních trhů a finanční činnosti. Tato disproporce zapříčiňuje napětí a vyžaduje reakci evropských institucí, Komise, Rady a Parlamentu. Nebudeme o tom diskutovat, protože se domnívám, že se na tom všichni shodujeme. Za druhé, nesouhlasím celkem s některými vystoupeními, která jako by naznačovala, že struktury dohledu a reakce na události ve finančním systému jsou ve Spojených státech lepší než ty, které máme v Evropě. Upřímně si myslím, že fakta to nepotvrzují, ale že spíše existuje důkaz ve prospěch evropských regulačních a struktur dohledu a způsobu, jakým fungují finanční trhy v Evropě v celé řadě oblastí v porovnání s tím, co se děje ve Spojených státech. Za třetí, mimořádně důležité jsou tři úrovně Lamfalussyho výborů. Dvě ze tří úrovní výborů, Výbor pro bankovnictví a Evropského výboru pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, vznikly v roce 2005 navzdory tomu, že Lamfalussyho proces byl zahájen už v roce 1999. Musíme dohnat zameškané, ale velmi mnoho času se ztratilo ještě dříve, než se zapojila tato komise. Za čtvrté, jak postupujeme? Z některých vystoupení se zdá, že někteří z vás si myslí, že na odpovědnosti Komise spočívá, aby rozhodla o správném tempu postupu. Nebudu skrývat ty odpovědnosti Komise, které má, stejně jako je má i Parlament, Rada, a samozřejmě, také členské státy. Zkušenost, kterou jsem získal během řady nedávných zasedání v Radě ECOFIN i v Euroskupině, jež se týkaly vývoje v dozorčí činnosti, regulaci a toho, jak řešit turbulence na finančních trzích a jak reagovat na nejistotu, nedostatek důvěry a selhání, které v systému vidíme; má zkušenost, o kterou se s vámi mohu podělit a z o které se můžete rozhodnout, zda jí budete anebo nebudete věřit, je taková, že největší překážkou při postupování jsou pozice některých členských států. Není to však v členských státech, které nepociťují následky finanční turbulence. Udělal se velký kus práce. Chápu, proč Parlament chce, aby práce pokračovala rychleji, ale myslím si, že Parlament má tytéž informace jako Komise a Rada, a proto ví, že hodně práce se v mnohých směrech vykonává najednou. Nacházíme se v situaci, ve které improvizace vede k omylům a ve které pokusy dělat věci dříve, než víme, co je třeba udělat, jsou spíše negativní. V Evropě i ve Spojených státech existují zkušenosti týkající se předchozích problémů s dohledem, předchozích regulačních problémů, předchozích finančních problémů,

11-03-2008

11-03-2008

CS


které dokazují, že je lépe několik měsíců počkat a dát věci do pořádku, než urychlit tyto reakce a ještě víc zhoršit problémy, které chceme řešit. A poslední úvaha: Komise má právo iniciovat legislativu v Evropské unii. Komise se nikdy tohoto svého práva iniciovat nevzdá, nikdy neodevzdá právo iniciovat Lamfalussyho výborům. Bere je v úvahu, ale nikdy nebude uvažovat o tom, že by právo Komise iniciovat mělo být odevzdáno Lamfalussyho výborům, a nedomnívám se, že by si to myslel Parlament nebo Rada. Pravdou však zůstává, že my všichni, počínaje Komisí, si myslíme, že koordinace výborů třetí úrovně, schopnost přijímat kritéria a rozhodnutí většinovým hlasovacím systémem, schopnost reagovat s téměř závaznými rozhodnutími je něco, co je stále zřejmější a stále potřebnější z hlediska mimořádného významu úkolu, kterou musí tyto výbory vykonat. Nemělo by nás to však vést k tomu, abychom si je spletli s držiteli práv legislativního iniciování v Evropě. Předsedající. − Rozprava je ukončena.

19. Doba vyhrazená pro otázky Komisi Předsedající − Dalším bodem je otázka ve vyhrazené době (B6-0013/2008). Omlouvám se kolegům, kteří čekali na začátek této části, a samozřejmě budeme muset zjistit důvod dnešního opoždění. Marian Harkin (ALDE) – Paní předsedající, pokud jde o program, podle parlamentní internetové stránky Otázek ve vyhrazeném čase byla má otázka uvedena na seznamu jako třetí. Na otázku měl ústně odpovědět pan komisař Mandelson, protože v jejím názvu je jasně uvedeno „KDO vystoupí”, a pan Mandelson vede tyto diskuse naším jménem. Nyní však vidím, že moje otázka byla zařazena do 3. části, což znamená, že ji pan komisař Mandelson ústně nezodpoví. Táži se, zda odmítá odpovědnost za jednání WTO před Parlamentem. Jaký význam má klást otázku komisaři, který je toho dne přítomen, když komisař odmítne na tuto otázku odpovědět? Předsedající − O tom, kdo na které otázky odpovídá, rozhoduje Komise. Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, to je ten problém, protože otázka byla v seznamu “KDO hovoří” jasně položena panu komisaři Mandelsonovi. Je komisařem, který tyto rozhovory vedl, je zde dnes přítomen a odmítá na otázku odpovědět. Předsedající. − Paní Harkinová, vaši připomínku jsme zaznamenali a uděláme vše, co bude možné. Tyto otázky jsou adresovány Komisi. První část Předsedající. − Otázka č. 32, kterou předkládá Stavros Arnaoutakis (H-0075/08) Předmět: Negativní vliv mezinárodní úvěrové krize na obchod Současná mezinárodní úvěrová krize, která přivádí hospodářství USA k recesi, zpomaluje míru růstu na celosvětové úrovni. Účinky na evropské hospodářství a obchod jsou značné. Řecké i ostatní společnosti se již dostávají do značného tlaku způsobeného zvyšujícími se dovozy ze zemí, které nejsou členskými zeměmi EU a jejichž levnější výrobky zaujímají stále větší podíl na trhu. Zároveň se předpokládá, že evropský vývoz v letošním roce poklesne. Jaká opatření Komise přijme za účelem poskytnutí účinné podpory evropským společnostem, aby mohly překonat tuto krizi a získat vyšší konkurenceschopnost v obchodu na mezinárodní úrovni? Která odvětví obchodu a které evropské výrobky se zdají být nejzranitelnějšími? Co by mělo být chráněno jakožto priorita a jakým způsobem je toho možno dosáhnout? Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Paní předsedající, v odpověď na otázku pana Arnaoutakise se musím nejprve uvést, že světové hospodářství se nachází v procesu zpomalování; použiji-li terminologii z oblasti klimatu, dochází k ochlazování.

81

82

CS


Finanční výkyvy pokračují; hospodářství USA je v procesu výrazného zpomalování – někteří se domnívají, že je na pokraji recese. Ceny surovin, a to nejen ropy, ale i ostatních surovin, rostou a to vše má negativní vliv na růst, přestože růst světového hospodářství je stále výrazný. Evropské hospodářství se s těmito těžkostmi vyrovnává relativně dobře. V našich posledních prognózách, předložených dne 21. února, jsme letos hovořili o 2% růstu u Evropské unie a o 1,8% růstu u eurozóny. Vliv na evropské hospodářství tedy existuje, ale jeho rozsah by neměl být zveličován. Pokud jde o zahraniční obchod, poslední údaje, které zveřejnil Eurostat, vykazují, že počáteční odhady na rok 2007 hovořily o obchodním deficitu 27 zemí Evropské unie ve výši 185 000 milionů EUR, což představuje značný obchodní deficit, který je však v každém případě nižší než v mnohých jiných oblastech průmyslově vyspělých zemí, a eurozóna má obchodní přebytek 28 300 milionů EUR. Náš sektor zahraničního obchodu je proto v rámci světového hospodářství, které je charakteristické velikou nerovnováhou, vyrovnaný, a nejen náš zahraniční sektor, ale i naše veřejné účty jsou rovněž v podstatě vyrovnané. Třetí bod: nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s krizí světového hospodářství, je zachovat strukturální reformy a makropolitické koncepce, které nám umožnily ozdravit naše veřejné účty, zlepšit stabilitu našich hospodářství, zvýšit schopnost růstu a zaujmout lepší postavení k vyrovnávání finančních výkyvů, než jsme měli dosud. Začtvrté, existují určité problémy týkající se řešení výsledku těchto výkyvů. Hovořili jsme o nich již v předchozí rozpravě a proto je nebudu opakovat. Připomenu však poslancům a Parlamentu, že na říjnovém zasedání Rady ECOFIN byly přijaty plány, které stanoví způsob, jakým je vhodné na tyto finanční výkyvy reagovat. Zapáté, poslancům a Parlamentu bych rád připomněl, že v říjnu 2006 byla přijata strategie pro zahraniční hospodářskou politiku EU, globální program Evropy, jímž se zavádí nová evropská obchodní politika zaměřená na zlepšení zahraniční konkurenceschopnosti se strategiemi týkajícími se přístupu na trh, ochrany práv duševního vlastnictví, zadávání veřejných zakázek v zahraničí, nástrojů ochrany obchodu, koncepce nejen vícestranných dohod v kontextu Světové obchodní organizace, ale i nové generace dvoustranných obchodních dohod, které doplňují úsilí o pokrok ve vícestranných jednáních v Dohá. Na závěr této otázky bych rád uvedl, že skutečnosti, zejména v evropském hospodářství, poukazují na to, že integrace trhu, globalizace a liberalizace obchodu jsou pro naše hospodářství prospěšné a že přinášejí mnohem více výhod než nevýhod či problémů. Globalizace v evropské souvislosti a jednotný trh jsou důležité nástroje pro zlepšení naší konkurenceschopnosti a, jak Evropané dobře vědí, zřejmě lépe než kdokoliv jiný na světě, protekcionismus není řešením. Stavros Arnaoutakis (PSE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, rád bych se vás dotázal, zda Komise provedla nějaké posouzení toho, jak taková mezinárodní úvěrová krize ovlivní taková odvětví jako je cestovní ruch a lodní doprava, která v mé zemi, Řecku, představují 21 % HDP. Jaká opatření zamýšlí Komise přijmout? Joaquín Almunia, člen Komise − (ES) Ne, nemohu vám poskytnout takové konkrétní a přesné výpočty, o jaké žádáte. Je velmi pravděpodobné, že řecké orgány takové odhady učinily. Vliv finančních výkyvů a hospodářsky náročnějšího mezinárodního klimatu na evropská hospodářství jsme odhadli v našich aktualizovaných prognózách v únoru, kdy jsme odhadovali, že dojde k nižšímu růstu, a to o pět desetin v Evropské unii a o čtyři desetiny v eurozóně, v porovnání s prognózami, které jsme předložili v listopadu 2007. Také jsme odhadovali, že inflace se o půl bodu zvýší, v podstatě jako výsledek „šoku“ ze zvýšení cen ropy, surovin a zejména potravinových surovin. Vliv na vývozy je velice malý, čímž nechci říci, že jsme jej dosud nepocítili, ale jak jsme již uvedli při mnoha příležitostech, zejména nedávno, kdy byly trhy výměnných kurzů mimořádně nestabilní, pociťujeme, že změny a nestálost výměnných kurzů, které nás jakožto Evropany ovlivňují, dosahují mezních hodnot, které vyvolávají veliké obavy, a musíme připomenout všem ostatním aktérům světového hospodářství, že příliš velká nestálost je na trzích s výměnnými kurzy nežádoucí, protože má pro všechny negativní následky z hlediska růstu a hospodářské činnosti. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Obchodní činnost je ovlivněna nejen mezinárodní krizí, ale také, jak bylo právě uvedeno, výměnnými kurzy. Země se silnou měnou dokáže bojovat s konkurencí na mezinárodních trzích. V současnosti je euro tak silné, že obchodní firmy si začaly stěžovat, že vývoz již není ziskový. Je možné přijmout nějaká opatření ke zmírnění tohoto problému? Některé země se snaží svou měnu znehodnotit s cílem dosáhnout zisků ze zahraničního prodeje.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Joaquín Almunia, člen Komise. − (ES) Jak paní poslankyně ví, trhy s výměnnými kurzy se v převážné většině zemí, zejména v zemích s vyspělejším hospodářstvím, řídí pružnými výměnnými kurzy. Výměnné kurzy jsou v dané době určovány zákonem nabídky a poptávky. To, co je žádoucí pro všechny aktéry, pro všechny, kdo jsou součástí světového hospodářství, a zejména pro výměnné trhy, je dodržování usměrnění, která jsme dohodli v rámci G7, v Mezinárodním měnovém fondu během mnohostranných jednání, která probíhala před rokem s cílem pokusit se vyrovnat globální nerovnováhu hospodářství. Jeden ze závěrů těchto vícestranných jednání se musel zabývat potřebou umožnit výměnným trhům, aby mohly svobodně zohledňovat základy každého hospodářství, a to je nejlepší způsob, jak umožnit, aby výměnné kurzy nebyly pro aktéry, účastníky mezinárodních trhů, kolektivně nevýhodné. Pokud jde o eurozónu, podíváme-li se na údaje, které za rok 2007 uveřejnil Eurostat – první údaje Eurostatu za rok 2007, uveřejněné 15. února – zjistíme, že během minulého roku vzrostly vývozy ze zemí eurozóny – což představuje třináct zemí – o 8 %, zatímco dovozy vzrostly o 6 %. Zároveň je však pravdou, že nás znepokojují změny úrokových sazeb a že jsme znepokojeni zejména změnami probíhajícími v posledních týdnech To uvedli na závěr posledního zasedání Euroskupiny, které se konalo v minulém týdnu, předseda Euroskupiny a prezident Evropské centrální banky společně se mnou jakožto komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti. Bereme na vědomí snahu amerických orgánů, které stále veřejně opakují, že chtějí udržet silnou měnu. Bereme na vědomí oznámení a prohlášení o záměru orgánů takových zemí jako jsou Čína a jiná nastupující asijská hospodářství, která uvádějí, že si uvědomují potřebu postupného zavádění větší pružnosti do řízení výměnných kurzů. Předsedající − Než se s novou otázkou obrátíme na pana komisaře Fígeľa, chtěla bych využít příležitosti a vrátit se k předchozí poznámce paní Harkinové. Nechala jsem si zjistit několik informací a moje první připomínka je, že otázky ve vyhrazeném čase jsou určeny Komisi, nikoliv konkrétnímu komisaři. Komise se vaší připomínkou zabývala a radila se s GŘ Trade (generálním ředitelstvím pro obchod) a GŘ AGRI (generálním ředitelstvím pro zemědělství) a obávám se, že podle jejich názoru spadá vaše otázka do pravomoci pana komisařky Fischerové Boelové. Nemohu vstoupit do rozpravy, ale předávám vám tuto informaci, abyste znali její odůvodnění. Předsedající − Otázka č. 33, kterou předkládá Manolis Mavrommatis (H-0086/08) Předmět: Legální nahrávání skladeb z internetu Dne 28. ledna 2008 podepsaly tři největší nahrávací společnosti (EMI, Universal Music a Warner Music) dohodu, na jejímž základě zpřístupnily uživatelům bezplatné nahrávání 25 milionů skladeb na internetové stránce Qtrax. Dokud probíhá načítání, uživatelé však musí sledovat reklamy na stránce. Tato internetová stránka je dostupná pro obyvatele Evropy a USA a předpokládá se, že tvůrci stránky získají své investice brzy zpět. Vzhledem k tomu, že neexistuje právní rámec EU, který by zahrnoval hudební služby on-line, vzhledem k tomu, že, na základě posledního doporučení, Komise nemá v úmyslu navrhnout právně závazný rámec – a vzhledem k tomu, že tato dohoda byla uzavřena hlavně na ochranu práv a zisků nahrávacích společností ovlivněných protiprávním nahráváním, jakým způsobem jsou v tomto rámci chráněna práva umělců? Vzhledem ke skutečnosti, že tato internetová stránka je určena i evropským občanům, bere Komise v úvahu to, že hospodářská soutěž v oblasti hudebních služeb bude porušena, protože se tato dohoda týká pouze tří nahrávacích společností, které bezplatně zpřístupní své skladby na internetu a budou mít příjem ze zisku z reklamy na téže internetové stránce? Ján Figeľ, člen Komise − Jsem si jist tím, že pan Mavrommatis chce připomenout, že společnost Qtrax nedávno oznámila novou dohodu s několika velkými nahrávacími společnostmi, na jejímž základě bude poprvé na své internetové stránce poskytovat bezplatnou a zákonnou službu podporovanou reklamou, určenou k vyměňování hudebních nahrávek mezi uživateli. Oznámila to v lednu na konferenci MIDEM v Cannes. Zdá se však, že v současnosti neexistuje žádná dohoda, která by umožnila bezplatné nahrávání jejích hudebních katalogů. Čtyři velké společnosti ve skutečnosti reagovaly na oznámení společnosti Qtrax tak, že veřejně prohlásily, že žádná dohoda nebyla dosud podepsána, přestože jednání probíhají. V této etapě

83

84

CS


přetrvávají nejasnosti týkající se toho, kolik dohod Qtrax podepíše s velkými hudebními společnostmi, stejně jako obsahu a rozsahu těchto dohod. Je proto příliš brzy na to, abychom dělali jakákoliv předběžná posouzení vlivu na hospodářskou soutěž v internetovém hudebním průmyslu. Je však jasné, že na poskytování této služby by měli mít licenci nejen hudební společnosti, ale smluvními partnery této dohody by samozřejmě měli být i autoři, kteří napsali písně a složili hudbu. Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, jak jsem uvedl ve své otázce, tři společnosti mají zisky. Pane komisaři, ptám se znovu: budou muset ostatní společnosti s nechráněnými autorskými právy zastavit svou činnost a zůstanou autorská práva tisíců umělců nechráněna právě v době, kdy se internetové hudební služby stále více rozšiřují? Nebo mám věřit panu McCreevymu, který nám řekl, že takováto směrnice bude v Parlamentu předložena v roce 2010? Ján Figeľ, člen Komise − Zaprvé, chtěl bych vás znovu ubezpečit, že politika hospodářské soutěže Unie i této Komise je průběžný proces. Kontrolujeme, zkoušíme a v případě potřeby jednáme nebo reagujeme. Zadruhé, úprava důležitých pravidel nebo rámců pro internetový obsah nebo přeshraničních pravidel pro poskytování služeb včetně autorských práv nebo dokonce podmínek ochrany jsou součástí postupné úpravy. Některé z nich budou pravděpodobně upraveny letos. Některé návrhy jsou rozpracovány od podzimu minulého roku. Myslím si proto, že je to důležitý proces, na kterém všichni spolupracujeme a bereme přiměřeně ohled i na kulturní souvislosti nebo vlivy a chráníme a podporujeme kulturní rozmanitost. Neradíme v tom, jak by měly jednotlivé společnosti postupovat z hlediska chování ostatních, ale je důležité, že se zachovává a podporuje transparentnost a příznivé podmínky pro tvořivost a pro šíření kultury. Domnívám se, že je to náš společný úkol a náš společný zájem. Jsem přesvědčen, že totéž platí i pro Výbor pro kulturu, vědu a vzdělávání, jehož místopředsedou jste, pane Mavrommatisi. Josu Ortuondo Larrea (ALDE). – (ES) Pane komisaři, předpokládám, že víte, že v některých státech existuje metoda placení autorských práv, zahrnující zavedení poplatku, který musí zaplatit všichni, kdo si koupí zařízení k nahrávání či reprodukci materiálu nebo kdo si koupí CD nebo DVD. Rád bych se vás zeptal, zda si myslíte, že je tato metoda přijatelná, neboť mnozí lidé, kteří si koupí takovéto zařízení nebo DVD, je nepoužívají k nahrávání hudby nebo k reprodukci čehokoliv, co by porušilo autorská práva. Zastávám názor, že tato metoda trestá čestné občany. Rád bych znal váš názor na tuto záležitost. Ján Figeľ, člen Komise − Je pravda, že v některých zemích jsou náhrady odměn autorům skutečně velmi vysoké a nebo existují nápadné rozdíly. Je to jedno z témat, kterými se zabýváme. Věnovali jsme se mu v minulém roce a jsem si jist tím, že Komise se k těmto otázkám vrátí. Za tuto problematiku je odpovědný můj kolega pan komisař Charlie McCreevy a já se jí zabývám v souvislosti s ostatními oblastmi, které se týkají autorských práv a podmínek jejich ochrany. O těchto problémech tedy vím, ale děkuji vám za zprávu, kterou opakují i některé země a některá průmyslová odvětví. Jsem si jist tím, že tato problematika bude součástí přezkumů v blízké budoucnosti. Předsedající − Otázka č. 34, kterou předkládá Avril Doyle (H-0090/08) Předmět: Sazby za dovoz emisí oxidu uhličitého? Evropská komise předložila dne 23. ledna 2008 balíček návrhů se širokými možnostmi uplatnění, KOM(2008)0016, který přináší Evropské unii náročné závazky pro boj se změnou klimatu a pro podporu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 a po tomto období. Hlavním cílem této strategie je posílení a rozšíření systému obchodování s emisemi (EU ETS), což je klíčový a nákladově účinný nástroj EU ke snižování emisí. Úrovně emisí z odvětví zahrnutých do tohoto systému budou do roku 2020 sníženy ve srovnání s úrovněmi emisí v roce 2005 o 21 %. Stanoví se jednotný systém obchodování s emisemi ETS v rámci EU a volné přidělování povolenek na emise bude do roku 2020 postupně nahrazeno obchodováním s povolenkami. V důsledku jakékoliv mezinárodní dohody, která by mohla zaručit, že konkurence v jiných částech světa ponese srovnatelné náklady, by se riziko úniku emisí oxidu uhličitého mohlo stát zanedbatelným. Takováto dohoda však zatím není platná.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Může se Komise s ohledem na výše uvedené skutečnosti vyjádřit k tomu, proč byly ze systému ETS EU vyloučeny sazby za dovoz emisí oxidu uhličitého do EU? Zadruhé, může Komise dále určit, do jaké míry vyjadřuje sbor členů Komise podporu v souvislosti s otázkou uplatnění sazeb za dovoz emisí oxidu uhličitého na výrobky pocházející ze zemí, které nezavedly právní předpisy týkající se snížení emisí CO2? Má na to WTO nějaký názor? Stavros Dimas, člen Komise − (EL) Paní předsedající, prvořadou prioritou Komise je, aby dosáhla uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu se širokými možnostmi uplatnění, která by zahrnovala období po roce 2012. Konference na Bali byla významným krokem v úsilí o konfrontaci změny klimatu na světové úrovni. Všechny zúčastněné strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, včetně USA, Číny a Indie, se dohodly na zahájení oficiálních jednání. To, co nyní potřebujeme jakožto klíčovou prioritu EU a Komise, je uzavřít do konce roku 2009 dohodu o budoucím mezinárodním právním rámci týkajícím se klimatu. Tento rámec musí být obecně použitelný; musí zajistit, aby všemi smluvními stranami byli závazní účastníci, a musí být účinný. Aby EU dosáhla žádoucího výsledku, jímž je, jak jsme již uvedli, mezinárodní dohoda, musí skutečně i nadále hrát vedoucí úlohu, jakou jistě hrála před konáním konference na Bali a samozřejmě i během jejího konání. To přesně vystihuje význam balíčku návrhů týkajících se změny klimatu a energie z obnovitelných zdrojů, který Komise předložila 23. ledna. EU si musí ponechat vedoucí úlohu a musí jasně projevit své odhodlání pokračovat. Systém EU týkající se obchodování s povolenkami na emise je naším základním prostředkem k přesměrování investic do čistších technologií. Tento systém zabezpečuje to, že cílů týkajících se skleníkových plynů, které stanovila EU, lze dosáhnout s nejnižšími možnými náklady. Návrh revidované směrnice EU týkající se systému obchodování s emisemi předpokládá obchodování jakožto hlavní metodu rozdělování povolenek. Obchodování nejen stimuluje investice do technologií s nízkými emisemi oxidu uhličitého, ale je i prevencí nežádoucích následků nespravedlivého přidělování a neoprávněných zisků. Komise z tohoto důvodu navrhuje, aby se emise od začátku třetího období obchodování již bezplatně nepřidělovaly společnostem vyrábějícím energii a společnostem v odvětví průmyslu, volné přidělování se bude postupně snižovat s cílem úplného zrušení přidělování v roce 2020. Některé sektory nebo odvětví, které jsou energeticky náročné, působí na vysoce konkurenčním mezinárodním trhu. Z tohoto důvodu nemohou přenést náklady na zákazníka, aniž by riskovaly ztrátu velké části trhu. Pokud nebude existovat mezinárodní dohoda, riskují přemístění mimo Evropu, z čehož bude plynout celosvětové zvýšení emisí skleníkových plynů (únik oxidu uhličitého). Odvětví, v nichž hraje toto riziko úniku oxidu uhličitého úlohu, je nutno objektivně určit. Komise proto navrhuje, aby byla tato otázka důkladně přezkoumána a aby byl do roku 2010 vypracován seznam zranitelných odvětví. Komise do června 2011 posoudí situaci v těchto energeticky náročných odvětvích. Ve svém posouzení bude vycházet z výsledků jednání o mezinárodní dohodě o změně klimatu nebo jakýchkoliv jednotlivých odvětvových dohodách, které by mohly být uzavřeny. Na základě tohoto posouzení předloží Komise v roce 2011 zprávu Evropskému parlamentu a Radě a bude-li to považovat za potřebné, navrhne další opatření. Tato opatření budou zahrnovat volné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů energeticky náročným odvětvím až do 100 %. Návrh Komise na další opatření zahrnuje zavedení účinného mechanismu pro vyrovnávání nebo kompenzaci oxidu uhličitého. Cílem je, aby se průmyslová zařízení Společenství, u nichž existuje značné riziko úniku oxidu uhličitého, dostala na stejnou úroveň, která je srovnatelná se zařízeními třetích zemí. Na základě tohoto vyrovnávacího systému je možno zavést také ustanovení, která by pro dovozce zaváděla podmínky srovnatelné s podmínkami platnými pro zařízení v rámci EU, například povinnost vracet povolenky na emise CO2. Bez ohledu na to, jaká metoda bude dohodnuta a jaké opatření bude přijato, musí se v plném rozsahu shodovat se zásadami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Zvláště to platí pro zásadu společných, ale diferencovaných odpovědností a schopností ve zvláštním případě méně rozvinutých zemí. Musí se shodovat také s mezinárodními závazky Společenství včetně pravidel Světové obchodní organizace. Závěrem, celý návrh týkající se změny klimatu a zdrojů energie schválila kolektivně Evropská komise a proto jej doporučují všichni její členové.

85

86

CS


Avril Doyle (PPE-DE). – Děkuji vám, pane komisaři, za skutečně vyčerpávající odpověď na mou otázku, kterou jsem náhodou zařadila již dávno předtím, než jsem si uvědomila, že jako zpravodajkyně budu mít odpovědnost za přezkoumání situace v systému obchodování EU s emisemi. Moje otázka byla dosti specificky zaměřena na to, kde se nacházíme, přičemž „my“ v tomto případě znamená sbor členů Komise, v souvislosti s možným zavedením sazeb na úpravu emisí oxidu uhličitého nebo povolenek v případě, že nebude dosaženo mezinárodní dohody. Úplně s vámi souhlasím v tom, že v této oblasti potřebujeme k jednání rovnocennou úroveň odvětví EU a producentů třetích zemí. Chtěla jsem pouze zjistit, zda se dosud zvažuje tato možnost úpravy sazeb týkajících se oxidu uhličitého, přičemž nejsem protekcionista a skutečně podporuji globalizovaný svět, v němž dnes žijeme. Domnívám se, že by se o ní mělo uvažovat, a proto se vás táži, zda to představuje postoj sboru členů Komise k této otázce s cílem zdůraznit význam, který přikládáme potřebě snížení emisí CO2 a celé rozpravě o změně klimatu. Nemusíme se k této věci stavět agresivně, ale musíme k ní být odhodláni. Stavros Dimas, člen Komise. − Plně s vámi souhlasím, toto je velmi odpovědná pozice. Jsem velmi rád, že budete zpravodajkyní pro tuto velmi důležitou část právních předpisů. Diskutovali jsme samozřejmě o všem. Pamatuji si, že v Nairobi jsme k této otázce měli velmi specifickou diskusi. Diskutovali jsme o tom v mém oddělení, s jinými odděleními a s ostatními komisaři a diskusi jsme uzavřeli s tím, že rozumným a vyváženým postojem by bylo zahrnout do návrhu ustanovení, které bude řešit problémy, kterým by mohla energeticky náročná odvětví čelit v případě, že nebude uzavřena mezinárodní dohoda, nebo v případě, že by mezinárodní dohoda nezavedla omezení emisí oxidu uhličitého v ostatních zemích, která by byla stejně náročná jako v Evropské unii. Rozhodli jsme, že do roku 2010 pomocí objektivních kritérií určíme, o která odvětví jde, a do června 2011 posoudíme to, zda máme mezinárodní dohodu nebo dokonce mezinárodní odvětvové dohody. Proto doufám a upřímně věřím, že do konce roku 2009 budeme mít dohodu, která bude účinně řešit problémy spojené se změnou klimatu. Pokud však nebude dosaženo uzavření dohody nebo pokud nebude tato dohoda dostatečně náročná, v našem návrhu jsou zahrnuta ustanovení, která nám umožňují posoudit situaci a na základě toho zajistit, aby povolenky na emise přidělované těmto energeticky náročným průmyslovým odvětvím mohly dosáhnout až 100 %, nebo povolit, aby byli dovozci zahrnuti do našeho systému obchodování s emisemi, a samozřejmě uplatňovat povinnost platit za podobná množství povolenek, jaká budou platit místní producenti, čímž se situace vyrovná, nebo dokonce kombinaci těchto opatření. Dáme tedy našim průmyslovým podnikům potřebné záruky, že budeme problémy řešit. Zároveň upozorníme ostatní země: je lepší souhlasit s mezinárodní dohodou. Po dosažení této vyvážené situace proto dosáhneme všech cílů a věřím, že Parlament a Rada budou hlasovat a že co nejdříve přijmou právní předpisy – do konce letošního roku nebo počátkem jara příštího roku. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Jsem potěšen postojem Komise i komisaře, stejně jako správně vyváženým přístupem. Přesto mám ještě jeden velice důležitý problém, a to, že stále vyvážíme staré technologie do rozvojových zemí, což je neefektivní a způsobuje uvolňování emisí. Chtěl bych se pana komisaře dotázat, zda bychom v tomto ohledu nemohli uskutečňovat podobnou komplementární politiku, to znamená podle stejných plánů. Můžeme v nejbližší době takovéto iniciativy očekávat? Marian Harkin (ALDE). – V dnešní odpolední rozpravě týkající se SZP jsme diskutovali o dovozech do EU a vyzvali jsme Komisi, aby bezodkladně vypracovala plán s cílem prosadit na jednáních WTO evropské neobchodní aspekty. Otázka změny klimatu musí být samozřejmě v našem seznamu priorit zařazena na jedno z prvních míst a sazby za dovozy uhlíku do EU jsou v tomto ohledu určitě velmi důležité. Takže bych se vás, pane komisaři, chtěla pouze dotázat, stejně jako se ve své původní otázce tázala i paní Doyleová, zda na to má WTO názor, a jaký je? Stavros Dimas, člen Komise. − Plně souhlasím s tím, že bychom neměli vyvážet technologie, které budou znečišťovat životní prostředí v zahraničí. Naším prvořadým zájmem skutečně bude, abychom nepovolili přemisťování sektorů nebo průmyslových odvětví mimo Evropskou unii, nejen proto, že tak ztratíme pracovní místa a vytvoříme tak problémy zaměstnanosti, ale také proto, že nechceme pokračovat v uvolňování emisí a znečišťování v zemích, které nemají taková omezení emisí oxidů uhlíku, jaká máme my.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Měli bychom tedy být velmi opatrní a měli bychom veškerou naši pozornost obrátit na to, abychom zamezili vzniku tohoto fenoménu. Samozřejmě, pokud poučujeme o tom, že hlavní způsob, jakým mohou rozvojové země bojovat proti změně klimatu, představuje zvýšení energetické účinnosti, musíme být velice opatrní na to, co do těchto zemí vyvážíme. Pokud jde o postoj Světové obchodní organizace k sazbám za oxid uhličitý, tento postoj neznáme, protože otázka nebyla v tomto smyslu položena, ale po prošetření v rámci Evropské unie se domníváme, že v tom není žádný problém, neboť to, čeho jsme se snažili dosáhnout zahrnutím do systému obchodování s emisemi, který se trochu liší od zdanění na hranicích, bylo vyrovnání situace. Neupřednostňujeme naše průmyslová odvětví, klademe je na stejnou úroveň s podobnými průmyslovými odvětvími a sektory v zemích, které nemají žádná omezení emisí oxidu uhličitého. Mimochodem ve Spojených státech amerických probíhá stejná diskuse, protože v Liebermann-Warnerově zákoně o zavedení systému obchodování s emisemi existuje stejné ustanovení. Tato diskuse tedy probíhá i ve Spojených státech amerických, neboť ty se také domnívají, že je to slučitelné s pravidly Světové obchodní organizace. Druhá část CS Předsedající − otázka č. 35, kterou předkládá Colm Burke (H-0092/08) Předmět: Mezikulturní dialog v EU V letošním roce, který je rokem mezikulturního dialogu v EU, plánuje Komise mnoho aktivit. Měl by být kladen důraz na to, aby se do těchto letošních aktivit zapojili mladí lidé, aby mohli čerpat z bohaté kulturní rozmanitosti v EU. Jaká zvláštní opatření Komise zvažuje, aby zapojila mládež do organizace Evropského roku mezikulturního dialogu? Ján Figeľ, člen Komise − (SK) Děkuji vám, paní předsedající, a děkuji i panu Burkeovi za tuto otázku. Chtěl bych říci, že ambicí letošního roku, který je Evropským rokem mezikulturního dialogu, je podpořit dialog mezi kulturami jakožto proces, jehož prostřednictvím může každý, kdo žije v Evropské unii, rozšířit své možnosti a otevřeněji se zapojovat do svého každodenního života s komplexním kulturním prostředím. Zaměřuje se především na zvyšování uvědomění, zejména u mladých lidí, a na jejich vzdělávání k aktivnímu evropskému občanství, které je otevřeno světu, uznává kulturní rozmanitost a je založeno na společných hodnotách. V této souvislosti představují mládež a vzdělání dvě klíčové oblasti dialogu spolu s takovými oblastmi jako je migrace, národnostní menšiny, vícejazyčnost, zaměstnanost, sdělovací prostředky, náboženství, umění a kultura. EU spolufinancuje sedm stěžejních projektů na evropské úrovni, které jsou zaměřeny na mladé lidi a podporu kulturního dialogu mezi nimi prostřednictvím společných uměleckých projektů, sdělování příběhů, mediálních projektů, mediálních kampaní, městské kultury, výměn mezi znevýhodněnými oblastmi nebo společnostmi a rozvíjení dialogu o umění, přistěhovalcích, přistěhovalectví a podobných tématech. Tento rok EU spolufinancuje rovněž jeden projekt pro každý členský stát nebo v každém členském státě. Hlavní důraz je opět kladen na mládež a vzdělání. Jsme také ve stálém kontaktu se skupinou, která řídí platformu občanské společnosti pro mezikulturní dialog, do níž patří například zástupci Evropského fóra mládeže a EFIL, Evropské federace pro mezikulturní vzdělávání. Závěrem, kampaň zaměřená na pochopení významu tohoto roku a kulturního dialogu zahrnuje širokou škálu činností zaměřených na mládež a založenou na návrzích občanských sdružení a iniciativ EU. Všechny příslušné informace jsou samozřejmě dostupné na internetu na adrese http://www.interculturaldialog2008EU" Celý proces je založen zejména na partnerstvích, která podporují dialog a pomáhají zdůraznit kvalitní projekty a zkušenosti. Jsem přesvědčen, že to posilní proces: kulturní dialog jakožto proces spíše než jako jednorázovou událost. Colm Burke (PPE-DE) – Děkuji vám, pane komisaři, za vaši velmi podrobnou odpověď a vítám pokrok, o němž jste hovořil. Vím, že vy jakožto komisař, stejně jako Komise, na tomto programu velmi usilovně pracujete.

87

88

CS


Pokud jde o jednotlivé vlády 27 členských zemí, o jaký program jste je požádal, aby se zapojily na podporu toho, čím se zabývá Komise? Jinými slovy, je správné, že předkládáme sedm stěžejních projektů, ale budou i každá z jednotlivých vlád předkládat za svou zemi svůj vlastní stěžejní projekt? Ján Figeľ, člen Komise − Uvedl jsem, že jde o společnou věc, o společné úsilí, a na evropské i vnitrostátní úrovni vzniká mnoho dobrých nápadů a iniciativ, přičemž mnohé další vznikají na regionální a obecní úrovni. Jsem velmi rád, že i na mezinárodní úrovni se projevuje tento druh hlubokého zájmu o příležitosti a o hledání příležitostí na podporu mezikulturního přístupu namísto „mnohonárodnostních“ připomínek a stížností. Myslím si, že to potřebujeme. Nemám v úmyslu číst nahlas jednotlivé projekty; jsou dosti inspirativní – zejména projekty na úrovni EU – protože byly vybrány z mnoha projektů na úrovni EU a velmi se liší od projektů na úrovni členských států. Ve skutečnosti máme 28 projektů, protože v Belgii existují dvě hlavní společenství a podpora. Domníváme se, že členské státy, které zapojují mladou generaci, které jsou skutečně otevřené budoucnosti, jsou pravděpodobně nejlepšími příklady toho, jak je možné využít příležitostí k životu v rozmanitosti, stejně jako k podpoře jednoty. Projekt jako Diversidad, který uskutečňuje Evropský hudební úřad. Vidíme zde kombinaci velmi oblíbených činností: hudby, hudební interpretace, poslechu hudby, učení prostřednictvím hudby a dialogu s městskou kulturou. Mezinárodní nadace Yehudiho Menuhina Ton monde est le mien (Tvůj svět je můj) vyjadřuje, že k tomu, abychom pochopili sami sebe, potřebujeme ostatní lidi; A Unique Brussels (Jedinečný Brusel), je sítí kulturních institucí EU; Alter Ego je příspěvkem k mezikulturnímu dialogu, mezikulturnímu porozumění a vyjádření evropského občanství mladými lidmi prostřednictvím společných uměleckých projektů, které jim umožní přesáhnout jejich obvyklé společenské prostředí. Jeden projekt řídí Evropská kulturní nadace – Stranger (Cudzinec). Je o mladých lidech, kteří vyjadřují sebe sama a budují platformu, na níž mohou své zkušenosti zapojovat do širších evropských souvislostí. V neposlední řadě se domnívám, že je velmi důležité, aby se Parlament podle možností zapojil co nejvíce, ať již individuálně či kolektivně. Existuje mnoho příležitostí – např. akce v Bruselu – k různým tématům týkajícím se mezikulturního dialogu. My jakožto Komise pozveme Výbor pro kulturu jakožto orgán (to znamená i členy) na všechny akce, jichž se účastníme, nebo na jejichž organizaci se podílíme. V listopadu budeme mít například Týden evropské mládeže a myslím si, že by měli přijít. Některé akce by měly být organizovány v prostorách Parlamentu v Bruselu s účastí zástupců států a samozřejmě mladých lidí ze všech zemí včetně zemí, které nejsou členy EU. Je mnoho příležitostí, při nichž můžete vystoupit a zejména jít příkladem a ukázat své odhodlání. Jsem přesvědčen, že by to nemělo být jen příběhem jednoho roku. Musí to být dlouhodobý cíl a proces, v němž se učíme, jehož se účastníme a při němž dozráváme s cílem zajistit lepší století, než bylo 20. století, které bylo plné rozdělování, konfliktů a ideologií zaměřených proti lidské důstojnosti. Proto si myslím, že je to závažný důvod pro vaši účast. Avril Doyle (PPE-DE). – Zajímalo by mne jen, zda Komise v celé této oblasti mezikulturního dialogu a zapojení mladých lidí vzala v úvahu vynikající práci, která byla v této oblasti vykonána na severu Irska: na severu, mezi dvěma rozdílnými společenstvími, mezi nimiž se vedly tak dlouho spory, a na přeshraniční úrovni. Myslím si, že z této výjimečné věci je zapotřebí čerpat, a chci se zeptat, zda to Komise vzala v úvahu, a pokud ne, zda to může udělat. Marian Harkin (ALDE). – Budu velmi stručná. Chci se pouze pana komisaře dotázat, zda bylo navrženo mnoho opatření v oblasti dobrovolné činnosti. Toto je určitě ideální příležitost pro lidi z různých prostředí, aby spolupracovali podle svého výběru, zejména, řekněme, v oblasti dobrovolné mládežnické činnosti, s programy, které by byly navrženy takovým způsobem, aby se zajistilo zapojení lidí, kteří se do dobrovolné činnosti běžně nezapojují, protože do dobrovolné činnosti se obvykle zapojuje bílá střední třída, stejně tak, jako je tomu v případě mezigenerační dobrovolné činnosti. Existují v těchto oblastech nějaká opatření na podporu mezikulturního dialogu? Ján Figeľ, člen Komise . − Paní předsedající, pokud jde o Severní Irsko, chtěl bych v prvé řadě vyjádřit své blahopřání v souvislosti s vytvořením nové atmosféry a jako velmi pozitivní bych popsal naději na postupné upřímné smiřování a oddanost společným hodnotám. Plánuji se tam dokonce vypravit, což může být tou nejlepší odpovědí. Myslím si, že pro sblížení evropského společenství a evropských obyvatel by mohlo být přínosné také vyšší zapojení studentů, učitelů a profesorů ze Severního Irska do výměnných programů EU i do spolupráce v rámci programu ERASMUS. Proto plánuji návštěvu do této části Evropské unie.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Zadruhé, pokud jde o dobrovolnou činnost, to je velice důležité téma, protože dobrovolná činnost je projevem solidarity, humanity a společenství. Na druhé straně je to také neformální vzdělávací či výchovný proces. Potřebujeme ho pro zvýšení zaměstnanosti, získání nových zkušeností, nových vědomostí a sociálních dovedností, stejně jako na podporu občanství a hodnot, které nás spojují. Děláme toho více, než jsme dělali předtím. Například v novém programu Mládež v akci (Youth in Action) je na evropskou dobrovolnou službu poskytován mnohem větší objem finančních prostředků a připisuje se jí větší význam. Dobrovolná činnost je nyní více otevřena mezinárodní angažovanosti. Dosahujeme vyššího počtu a to je podle mého názoru jedna z odpovědí. Letos bychom chtěli přijít s novou iniciativou týkající se dobrovolné činnosti, v níž by mohlo být získáno více uznání a v níž by mohly být vytvořeny lepší podmínky. Spoluúčast členských států je samozřejmě potřebná a já jsem šťasten, že zejména Francie se chce zabývat dobrovolnou činností jakožto tématem – dobrovolná činnost a mladí lidé. Dnes dopoledne jsem se setkal s ministrem odpovědným za zdravotnictví, mládež a sportovní politiku a dohodli jsme se na některých prioritách. To je jedna ze tří priorit pro oblast mládeže během francouzského předsednictví, takže se posuneme o několik kroků dále. Předsedající. − Další otázku na seznamu předložil pan Higgins. Omlouvám se, že otázku nemohu přijmout, neboť pan Higgins není přítomen v zasedací síni. Vím, že byste rádi spolupracovali. Bohužel jsme však o výměně nebyli předem informováni a proto podle našich pravidel nemohu otázku přijmout. Velice se za to omlouvám; musím dát přednost poslancům, kteří jsou v zasedací síni přítomni. Předsedající − Otázka č. 37, kterou předkládá Bernd Posselt (H-0100/08) Předmět: Německo-česko-rakouská kulturní spolupráce Které třístranné nebo dvoustranné projekty přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem podporovala Komise v posledních letech; spatřuje Komise nějaké možnosti, jak těmto projektům v roce 2008 výrazně pomoci? Ján Figeľ, člen Komise. − (SK) Paní předsedající, dovolte mi, abych poděkoval panu Berndu Posseltovi za jeho otázku. Chtěl bych připomenout, že za kulturu a její financování na vnitrostátní úrovni jsou odpovědny členské státy. Jde o zásadu subsidiarity, kterou uznáváme a jíž si vysoce ceníme. Úlohou Evropské unie je podporovat a doplňovat činnosti, které jsou vykonávány ve členských státech, a nikoli přebírat za ně odpovědnost. Zadruhé, je důležité připomenout, že program Kultura (2007–2013) podporuje mezikulturní dialog, nadnárodní mobilitu kulturních aktérů a pracovníků, kulturní a umělecké výrobky. Do těchto projektů musí být zapojeny alespoň tři kulturní subjekty ve třech různých zemích: to dává částečnou odpověď na otázku pana Bernda Posselta. Spolupráce mezi subjekty z České republiky, Rakouska a Německa může být proto podpořena, pokud byli tito partneři na výzvu Evropské komise vybráni na základě kvality projektů. Pokud jde o konkrétní projekty těchto tří členských států, které byly financovány v loňském roce, chtěl bych poukázat na to, že program Kultura (2007–2013) byl zahájen a běží pouze o něco déle než rok. Budeme muset trochu počkat, abychom zjistili typy projektů, které byly financovány v průběhu tohoto krátkého časového období. Výsledky týkající se loňských projektů nejsou prostě zatím k dispozici. Pokud se však podíváme na období od roku 2000 do roku 2006, v těchto letech byla poskytnuta podpora 116 projektům spolupráce a spolufinancováno bylo 39 projektů, které zahrnovaly dvoustrannou nebo třístrannou spolupráci mezi Rakouskem, Německem a Českou republikou. 28 z těchto projektů bylo financováno z rozpočtu na projekty roku 2006: tato skutečnost otevřela cestu činnostem v loňském roce (2007). Úplný seznam všech schválených a financovaných projektů je uveřejněn na internetové stránce Evropské komise. Domnívám se, že to představuje vyčerpávající odpověď k této záležitosti. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, velice vám děkuji za vaši odpověď. Před malou chvílí jste podrobně hovořil o akcích v Bruselu. Akce v regionu jsou však rovněž velmi důležité a proto mám dvě doplňující otázky. Zaprvé, hovořil jste o dvoustranných programech. Jsou možné pouze německo-české programy, nebo by do nich mohly být zapojeny tři země? Společně s Rakouskem by to mohlo být například Slovensko nebo Polsko. Druhá doplňující otázka: týká se to i regionů EU?

89

90

CS


Ján Figeľ, člen Komise . − (SK) Jak jsem již předtím uvedl, podle nového programu Kultura musí být do krátkodobých jednoročních programů zapojeni tři partneři ze tří zemí a více partnerů je zapotřebí u programů, které běží několik let. Rozsah či množství těchto činností se tak přizpůsobí rozšiřování Evropské unie. Z malého rozpočtu nelze doplňovat nebo nahrazovat to, co skutečně potřebujeme: větší podporu od vnitrostátních vlád nebo regionálních orgánů ve velkých federálních státech. Pokud jde o to, co jsem uvedl o dvoustranných vztazích, dvě ze tří zemí, které pan Bernd Posselt uvedl ve své otázce, byly v určitých případech spárovány s další zemí, ale otázka účasti tím byla částečně zodpovězena. Rád bych pana Posselta i případné partnery upozornil na to, že spolupráce například mezi regiony nebo euroregiony, mezi městy či mezi kulturními subjekty je dnes obecně možná a podporuje ji nejen program Kultura (2007–2013), ale i program Evropa pro občany 2007–2013, tedy občanský program, který se mimo jiné opírá o právní základ definovaný článkem 151, tedy o občanství ve smyslu kultury nebo s kulturním rozměrem, a tam dnes již existuje příklad tisíců velmi tradičních partnerství mezi obcemi, příp. nevládními organizacemi, nejrůznějšími sdruženími na základě občanské „People to People“, které spolupracují. Zatřetí bych rád dodal, že ještě větším zdrojem pro celkové oživení kulturních hledisek, obnovu kulturního dědictví a pro spolupráci států při udržování a zpřístupňování kulturního dědictví jsou strukturální fondy. Při diskusích o kultuře velmi povzbuzuji ministry i partnery, aby si uvědomili, že toto charakterizuje Evropu více než obchod nebo zeměpisné otázky, a proto investice do kulturních statků rozvíjejí také potenciál a identitu Evropy, činí Evropu atraktivnější, a k tomu by prostě mělo docházet na místní úrovni, tam, kde lidé žijí. To není jen otázka Bruselu a hlavních měst, ale i otázka našich regionů, měst a obcí. Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Mám jednu otázku, pane komisaři. Jak jste řekl, kulturní politika by měla být uplatňována přímo samotnými členskými státy. Brusel v tom nemůže udělat nic. Nové členské státy, konkrétně umělci a lidé, kteří se zabývají kulturními činnostmi, se však za posledních 11 až 15 let cítí být zanedbáváni. Co dělá Komise, nebo co je připravena udělat pro to, aby se podělila o pozitivní zkušenosti týkající se způsobu podpory umělců v nových členských zemích, stejně jako o nové myšlenky a projekty v souvislosti s těmito otázkami? Mohl byste, prosím vás, uvést nějaké příklady? Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Ve vztazích mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem existují i mnohá ohniska historického napětí. Existují nějaké specifické programy, nebo Komise spíše plánuje soustředit své hlavní úsilí na tyto programy s cílem zapojit například obchodní sdružení do těchto evropských programů práce, které by z tohoto hlediska byly velmi důležité pro obecnější porozumění? Ján Figeľ, člen Komise − (SK) Děkuji za doplňující otázky. Jsou důkazem toho, že kultura, identita a vzpomínky jsou stejně tak důležité, jako je důležité dívat se kupředu a rozvíjet kulturu. My tato hlediska podporujeme. Musím znovu zopakovat, že subsidiarita je o odpovědnosti, nikoli o vytváření alibi pro nás, abychom mohli říci, že nespolupracujeme proto, že věc je v kompetenci členského státu. Komise skutečně vyvíjí veškeré úsilí k tomu, aby vytvořila nejlepší možné prostředí pro kulturní dialog, výměnu a spolupráci, a jsem přesvědčen, že plody tohoto úsilí jsou dosti zřetelné. Již dříve jsem uvedl program Kultura (2007–2013). Porovnejme číselné údaje: sedm let v minulosti a sedm let nyní. Jedním velmi důležitým příkladem je skutečnost, že evropský program pro kulturu se v globalizujícím světě prosadil a poprvé byl schválen v loňském roce, nejen ke spokojenosti Komise, ale i ke spokojenosti EU jako celku. Návrhy byly předloženy v květnu a členské státy je schválily v listopadu. Zadruhé, podařilo se dohodnout, že pokud jde o kulturu, programu pro kulturu, budeme používat novou metodu spolupráce, otevřenou metodu spolupráce. Předtím by většina z vás řekla, že by to bylo nepravděpodobné, protože bychom pro rozdílné názory nebyli schopni dosáhnout dohody. Přitom je však klíčový samotný obsah, protože je důležité, aby byla spolupráce zaměřena na praktické potřeby kultury v širším slova smyslu, ale i kulturních odvětví nebo tvůrčích odvětví, aby jednoduše řečeno kultura rostla. To, co se v loňském roce poprvé podařilo, byly závěry jarního zasedání Rady v Lisabonu, kdy poprvé byly kulturní odvětví nebo tzv. kulturní průmysl připomenuty v Lisabonské strategii jakožto významný prvek pro hospodářský růst a zaměstnanost. To pomáhá překonávat takovou klasickou dichotomii, že kultura stojí peníze a byznys přináší peníze. Tam, kde je kultura, tam jsou hodnoty, tam jsou rozvíjeny hospodářské dimenze, které jsou zdravým způsobem udržitelné. Tam, kde chybí kultura, má problém i byznys, politika, zkrátka všechno. Chci tím říci, že kulturu je potřeba vnímat jako důležitý aspekt a napomáhat jí různými způsoby tak, aby se jí dařilo, proto jsem rád, že i v Komisi se nám tento horizontálnější přístup více daří, i na základě rozhodnutí z loňského roku.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Aby má odpověď nebyla příliš dlouhá, nové členské země přispívají svými kulturami, svým obrovským dědictvím, čerstvou vzpomínkou na rozdělenou Evropu a na minulost, která byla ve druhé polovině 20. století mnohem dramatičtější, ale v mnohém se mohou učit od starších států, které mají například mnohem dynamičtější metody financování kultury, rozvíjejí vzdělávání v kultuře a zabývají se mnohými otázkami, které by měly být podporovány i v nových členských státech. Politiky a vlády nemohou ke kultuře přistupovat jako k zůstatkovému problému: „pokud zbydou peníze, samozřejmě, že něco dáme i na kulturu, ale není to priorita ani klíčové téma“. Zadruhé, rád bych odpověděl na to, co pan Rack nazval břemenem minulosti. Již jsem naznačil, že paměť je důležitá pro zachování identity, paměť nás učí neopakovat tragédie minulosti. V mé odpovědi panu Berndu Posseltovi jsem se odvolal na program Evropa pro občany 2007–2013. Tento program umožní Evropské unii v průběhu sedmi let spolufinancovat projekty zaměřené na zachování živých vzpomínek z období diktatury i na oběti nacismu a stalinismu. Domnívám se, že je to velmi důležitá výzva, protože nám pomáhá uvědomit si, že vše, co máme, – svoboda, demokracie a sjednocená Evropa – není výsledkem náhody, není to standardní, a že stále existuje určité větší či menší pokušení směřovat k totalitě a formě zjednodušování. Nezapomínejme na to, že v každé generaci musíme rozvíjet hodnoty: technologie a budovy se dědí velmi jednoduše, ale hodnoty se musí vštěpovat do myslí a srdcí každého člověka již od dětství. Rád bych vás tedy vyzval, abyste využil tyto nástroje pro kulturní nebo společenskou spolupráci, abyste je využil pro zachování našich vzpomínek, pro dobro našich srdcí a našich myslí. Podle mého názoru je to právě úkol pro ty, kdo tyto časy zažili a kdo si tyto události pamatují, pro ty, kdo přicházejí ze zemí, které byly v určité šedé zóně nebo za železnou oponou. V každém případě by měla dnešní Unie poskytnout prostor pro zachování paměti a pro rozvoj Společenství. Předsedající. − Z důvodu časového omezení přistoupíme nyní k otázkám pro pana komisaře Mandelsona. Odpovědi na otázky 38 až 40 budou tedy písemné. Jim Higgins (PPE-DE). – Rozprava o Lamfalussyho postupu nám umožnila věnovat otázkám ve vyhrazeném čase 30 minut. Z tohoto důvodu jsem zde nemohl být přítomen. Pochopil jsem, že otázky začaly v 18:00, že pro prvního komisaře bylo vyhrazeno 30 minut a potom že položím, jakožto druhý v pořadí, otázku dalšímu komisaři. Postupy v této zasedací síni jsou absolutně nenormální. Měl by to být vzor organizace. Typ organizace a typ postupů, který tady máme, by nepřipustili ani v té nejméně organizované městské či obecní radě v celé Evropské unii. Je to absolutně nenormální. Čas vyhrazený pro otázky by měl být nedotknutelný a nemělo by docházet k žádnému prodlužování. Diskriminuje to ty poslance, kteří dávají otázky v přiměřeném předstihu, a pro to neexistuje žádná omluva. Předsedající − Upozornila jsem na začátku otázek ve vyhrazeném čase, že máme zpoždění a že je to mimořádně nešťastná situace. Vynasnažím se zjistit, zda toto zpoždění mohlo být způsobeno tím, že jsme měli předtím tolik rozprav. Odpovědnost za otázky ve vyhrazeném čase beru skutečně vážně. Pokud jde o vaši vlastní otázku, před chvílí jsem poznamenala, že v této zasedací síni jsou další poslanci, kteří trpělivě čekali na zodpovězení svých otázek a neodešli kvůli jiným povinnostem. Uvědomuji si, že všichni máme velmi nabitý kalendář i program, ale právě proto jsem přísně dodržela pravidla a upřednostnila ty poslance, kteří zůstali v zasedací síni. Je mi líto, ale pravidla jsou zcela jasná. Předsedající. − Otázka č. 41, kterou předkládá Georgios Papastamkos (H-0076/08) Předmět: Vyřešení sporu mezi EU a USA týkajícího se geneticky modifikovaných organismů (GMO) ve Světové obchodní organizaci (WTO) 11. ledna 2008 uplynula přiměřená doba (RPT) pro dosažení souladu EU s postupem orgánu WTO pro urovnávání sporů, který se týká opatření k pověření/oprávnění a prodeji geneticky modifikovaných organismů (GMO). Podle prohlášení americké vlády se USA dohodly s EU na dočasném pozastavení uplatňování postupu obchodních sankcí s cílem poskytnout EU příležitost dosáhnout významného pokroku při schvalování biotechnologických výrobků. Spojené státy americké vyjádřily také svou nespokojenost se záměrem francouzské vlády uvést v účinnost ochranné ustanovení s cílem zakázat pěstování různých odrůd kukuřice, jak to již učinily jiné členské státy.

91

92

CS


Jaké hledisko zastává Komise při jednání, aby dosáhla „přátelského“ vyřešení této záležitosti a aby zabránila odvetným opatřením vůči EU, přičemž je zároveň nutno umožnit dodržování přísného regulačního rámce ve vztahu ke geneticky modifikovaným organismům (GMO)? Peter Mandelson, člen Komise − Vyřešení sporu, který uvedl vážený pan poslanec, by se ulehčilo, pokud by EU navrhovateli dokázala, že její regulační postup byl uspokojivý a vedl ke schvalování bez zbytečného odkladu vždy, když nebyla zjištěna rizika týkající se ohrožení zdraví nebo životního prostředí, nebo když bylo možno tato rizika zvládnout. Kromě toho by mělo být nalezeno řešení, pokud jde o vnitrostátní ochranná opatření, která podléhají postupům WTO, o nichž bylo zjištěno, že nejsou vždy vědecky podloženy a proto nejsou slučitelné s pravidly WTO. V obou případech se musí Komise spoléhat na spolupráci členských států. Závazky, které pro nás vyplývají, jsou tedy jasné a odpovědnosti se nelze vyhnout. Spojené státy americké mezitím souhlasily s tím, že nepřistoupí k okamžitým odvetným sankcím. Vzhledem k tomu, že skupina pro posouzení shody zjistila, že Evropská unie nedodržela uplatňování rozhodnutí poroty WTO, by však mohla být zahájena příslušná řízení. Účinné fungování regulačního systému Evropské unie týkajícího se geneticky modifikovaných organismů není pouze zájmem navrhovatelů WTO, ale i samotné Evropské unie. Většinu současných zdrojů krmiva pro zvířata poskytují země, které vyvíjejí biotechnologické výrobky. Proto je zapotřebí, abychom urychleně schválili bezpečné GMO výrobky pro účely krmiva, aby byla v EU zajištěna konkurenceschopnost odvětví chovu hospodářských zvířat. V EU čelí například odvětví chovu prasat rostoucím potížím při získávání krmiva za přiměřené ceny, přičemž ceny vepřového masa klesají. Jinými slovy, čím více budeme odkládat naše schválení, tím větší bude riziko pro potřeby evropských zemědělců. Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, o jaké výši možných sankcí se uvažuje v případě obchodní války mezi EU a Spojenými státy z důvodu geneticky modifikovaných organismů a jakým způsobem budou tyto sankce uplatňovány? Peter Mandelson, člen Komise − Výši odvetného opatření by určila realizační skupina WTO. Ale možné odvetné opatření by mohlo být velice vysoké. Ve skutečnosti by mohlo jít o stovky milionů dolarů. Mohlo by být uplatňováno na výrobky EU pocházející z různých členských států, nejen z těch, které přijaly vnitrostátní ochranná opatření proti GMO. Odpovědné členské státy by tedy svými opatřeními vystavovaly riziku odvetných opatření nejen své vlastní producenty a vývozce, ale ohrožovaly by i vývozce z mnohých členských států. Doufám, že při přezkoumání postupů, které přijímají, vezmou v úvahu i tyto důsledky. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Měla bych poděkovat panu komisaři za jeho jasné vysvětlení, protože toto je pro odvětví krmiv obrovský problém. Vidí však stejně jako já rostoucí neochotu spotřebitelů připustit realitu potravinového trhu v EU? Velmi jasně nastiňuje otázky dopadu na konkurenceschopnost našeho odvětví drůbežího a vepřového masa. Později bychom možná mohli více diskutovat o pravidlech WTO v mimoobchodních vztazích a o jednáních týkajících se obecně konkurenceschopnosti zemědělství, která v současné době probíhají. Peter Mandelson, člen Komise.− Domnívám se, že dostáváme veliké množství nesprávných informací, zkreslených údajů a fám, které ovlivňují některé části veřejného mínění. Myslím si, že kdyby se veřejnosti nabídl reprezentativnější rámec informačních zdrojů a objektivnější informace a kdyby byly zohledněny následky a dopady některých přijatých opatření, pravděpodobně bychom dospěli k jiným závěrům. Spotřebitelé by samozřejmě měli vědět, co konzumují. Měli by mít také možnost volby mezi geneticky modifikovanými organismy a těmi, které geneticky modifikovány nejsou. V současnosti jim tuto možnost volby nedovolují předsudky proti geneticky modifikovaným organismům.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Předsedající − Otázka č. 42, kterou předkládá Bart Staes (H-0079/08) Předmět: Hloubkové hodnocení dohod o hospodářském partnerství (EPA) Vlády zemí AKT, které se dohodly na liberalizaci obchodu se zbožím, nemají dostatečnou pravomoc k jednání, týkající se záležitostí jejich skutečného zájmu. Zatímco musí dělat velké ústupky v dohodách EPA, Evropa nevstupuje do žádných závazků týkajících se důležitých otázek, jako je zdokonalení pravidel původu, poskytování dotací nebo rozšiřování rozvojové pomoci. Souhlasí Komise s tím, že by měly mít tyto země více času na to, aby mohly dohody EPA řádně projednat, že by měly mít vyšší podporu při prosazování své pravomoci k jednání a že je proto zapotřebí hloubkového hodnocení a přezkoumání stávajících dohod, které mají zatím daleko k tomu, aby se staly „rozvojovými nástroji“? Otázka č. 43, kterou předkládá Thijs Berman (H-0080/08) Předmět: Dohody o hospodářském partnerství Skutečnost, že uplynula lhůta pro dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, která byla stanovena na 1. ledna 2008, vyvolala v těchto zemích značnou nejistotu. Ustanovení týkající se osvobození pro vývozy, ochranných doložek, zdokonalených pravidel původu, poskytování dotací nebo rozšíření rozvojové pomoci jsou často nepřiměřená a mají proto v dotčených zemích jen malou podporu. Je Komise připravena uskutečnit hloubkové hodnocení existujících dohod? Jaká zvláštní opatření přijme v této oblasti a v jakém rámci? Otázka č. 44, kterou předkládá Claude Moraes (H-0085/08) Předmět: Měření dopadu dohod o hospodářském partnerství Komise nedávno dojednala úplnou dohodu o hospodářském partnerství (EPA) s Karibskou oblastí a dále řadu předběžných dohod, které pravděpodobně vyústí v úplné dohody o hospodářském partnerství s ostatními zeměmi nebo regiony. Pokrok, jehož bylo zatím dosaženo, byl velmi jasně prezentován v lednu letošního roku ve Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu a oceňujeme náročnou práci, kterou k tomuto procesu přispěl pan komisař. Poukázal jste však i na úkoly, které máme před sebou. Kromě jiného jste uvedl, že je důležité, aby byly nalezeny způsoby, jak monitorovat uplatňování nových dohod a jejich dopad. Má Komise v této chvíli k dispozici nějaké přibližné odhady týkající se pozitivního dopadu posledních dohod na příjmy afrických zemědělců i na konečné ceny evropských spotřebitelů? Jak zamýšlí Komise postupovat při vypracování technik týkajících se monitorování a měření jejich zavádění a dopadu? Otázka č. 45, kterou předkládá David Martin (H-0122/08) Předmět: Dohody o hospodářském partnerství Může Komise poskytnout nejnovější informace o EPA? Otázka č. 46, kterou předkládá Sarah Ludford (H-0124/08) Předmět: Dohody o hospodářském partnerství Proč se vám nepodařilo přesvědčit kritiky o tom, že dohody o hospodářském partnerství jsou pro rozvojové země spravedlivé? Otázka č. 47, kterou předkládá Hélène Goudin (H-0153/08) Předmět: Partnerské dohody s rozvojovými zeměmi Většina zemí AKT podepsala s EU dohody o hospodářském partnerství. Celá řada dobrovolných organizací se domnívá, že dohodami nebude dosaženo stanovených cílů, t.j. podpory hospodářského rozvoje ve smluvních zemích. Mluvčí Komise uvedl, že dohody EPA by mohly být v budoucnosti předloženy k rozpravě a mohly by tak být znovu projednány. Na druhé straně se komisař pro obchod vzdal možnosti znovu jednat o existujících dohodách. Může Komise vyjasnit situaci v této záležitosti? Budou moci rozvojové země, které podepsaly partnerské dohody s EU, znovu o těchto dohodách jednat?

93

94

CS


Peter Mandelson, člen Komise − Od ledna letošního roku, kdy Komise provedla aktualizaci, se věci pohnuly kupředu. Právní texty týkající se dohody o hospodářském partnerství s Karibskou oblastí byly společně zkontrolovány a nyní zahajujeme proces, který vede k podepsání a ratifikaci. V ostatních oblastech připravujeme podepsání předběžných dohod a uvažujeme o tom, jak je nahradit úplnými dohodami o hospodářském partnerství. Právě jsem se vrátil z cesty po jižní a východní Afriky, navštívil jsem Lesotho, Jihoafrickou republiku, Botswanu a Zambii. Setkal jsem se s ministry jihoafrických regionů SADC a ESA a zúčastnil jsem se mnoha jednání s panem prezidentem Mbekim, která se mimochodem týkala právě dohod EPA a DDA. Zúčastnil jsem se všech setkání s ESA a SADC, na nichž se tyto regiony zavázaly pokračovat v dalších jednáních, neohlížet se zpět, nerozebírat do podrobností to, čeho bylo dosaženo, a všechny katastrofální následky, které by to mělo na bezpečnost obchodu. To se promítlo do společných prohlášení, v nichž jsme se společně a jasně zavázali, že do konce tohoto roku odsouhlasíme úplné dohody o hospodářském partnerství. V posledních dnech jsme měli také oficiální setkání se Střední a Západní Afrikou. Střední Afrika chce mít úplnou dohodu o hospodářském partnerství do července tohoto roku a Západní Afrika chce dosáhnout úplné dohody o hospodářském partnerství do poloviny roku 2009. V Tichomořském regionu ostatně probíhají vnitřní konzultace, ale platí dohodnutý cíl, že úplná dohoda EPA bude ukončena v roce 2008. Je mi jasné, že většina oblastí nyní po vývoji z prosince loňského roku přechází z období hodnocení a úvah a opět jasně prohlašuje svůj závazek posunout se vpřed k úplným dohodám o hospodářském partnerství. Je to důležitý signál jejich závazku týkajícího se integrace obchodu a rozvojových strategií pokrokovým způsobem, který je směruje do budoucnosti. Je to závazek, který vítám. Naše závazky týkající se úplných dohod o hospodářském partnerství pro celé oblasti, které zahrnují celý rozsah obchodních problémů, problémů souvisejících s obchodem a rozvojem, zůstávají beze změn. Země, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, jako Keňa, Pobřeží slonoviny a jiné, se mezitím vyjádřily, že prostřednictvím předběžných dohod ochránily tisíce pracovních míst v zemědělství, a nejméně rozvinuté země (LDC) jako Tanzanie a Lesotho, se pochvalně vyjádřily o zlepšeních pravidel původu. Citlivá odvětví zemědělství jsou tak chráněna a země AKT mají nyní čas a prostor, aby mohly pracovat na dosažení úplných regionálních dohod. Dohody o hospodářském partnerství je nutno pozorně sledovat z hlediska podpory i obchodu. Z toho důvodu zavádí dohoda o hospodářském partnerství s Karibskou oblastí kompresivní monitorovací opatření včetně parlamentních a jiných poradních podvýborů. Dříve než budou vůči straně AKT uplatněny jakékoliv zásadní liberalizační závazky, budou předběžné dohody nahrazeny úplnými dohodami o hospodářském partnerství, které zahrnují podobná ustanovení. Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Pane komisaři, zapisuji si vaši odpověď. Vrátíme se k tomu později. Nemůžete však popřít, že většina zemí AKT má velmi nepřiměřené možnosti pro jednání a někdy se ocitnou v situaci, kdy nemají na výběr a jsou postaveny před hotovou věc. Právě minulý týden – a to vůbec nesouvisí se zeměmi AKT – jsem se setkal s panem Pinzonem, vedoucím odborových svazů z Guatemaly, který mi vylíčil, jak složitou situaci měl ve své funkci během jednání mezi Evropskou unií a Střední Amerikou. Tato situace je běžná v zemích, v nichž jsou určitá společenství či určité pozice mimořádně slabé. Má otázka zní takto: může pan komisař zajistit, aby určitá práva, například práva odborových svazů a mezinárodní pracovní práva, byla závazná v takových druzích obchodních dohod, jako jsou dohody o hospodářském partnerství nebo dohody s ostatními globálními bloky jako je Střední Amerika, a to tak, aby byla tato práva uznávána? Nejsem sice v této oblasti odborníkem, ale mám pocit, že dohody mají v tomto ohledu veliké mezery. Peter Mandelson, člen Komise . − Když jsem se naposledy díval na seznam zemí AKT, Guatemala mezi ně nebyla zařazena. Ve Střední Americe žádnou zemi nemáme. Proto bych váženému panu poslanci poradil, aby hledal zdroje svých informací jinde než mezi těmi, kdo v současnosti žijí a pracují v zemích AKT. Glenis Willmott (PSE). – Dohody o hospodářském partnerství byly původně chápány jako obchodní a rozvojové dohody, které přesahují čistě obchodní přístup k trhu. Mohl by se pan komisař vyjádřit k rostoucím obavám, že předběžné partnerské dohody vytvářejí stále větší obchodní nepřátelství mezi africkými národy – jedním z příkladů je Keňa? Na podporu těchto dohod ze

11-03-2008

11-03-2008

CS


strany Keni se sousední země dívají jako na podkopávání úsilí kontinentu o radikálnější postoj vůči dohodám o hospodářském partnerství. Peter Mandelson, člen Komise . − Velmi litujeme, ale nevím, které sousední země zaujaly vůči Keni takovýto postoj. Pokud mne vážená paní poslankyně nebude informovat, o které zemi konkrétně hovoří, podle mých informací se tyto země zavázaly k předběžným dohodám, stejně jako Keňa. Chci říci pouze to, že předběžné dohody se týkají přístupu zboží na trhy. Předběžné dohody jsou uzavřeny před konečným termínem, který WTO stanovilo na konec prosince proto, aby takové země jako Keňa, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země a z toho důvodu se jich netýká opatření „vše kromě zbraní“, měly zajištěny své obchodní priority i přístup na evropský trh takovým způsobem, aby po 1. lednu nedošlo k přerušení obchodu. Právě z tohoto důvodu projevili naši partneři v Keni a jiných podobně umístěných zemí svou spokojenost s tím, jakého pokroku jsme dosáhli a jakou pružnost jsme prokázali, abychom se ujistili o tom, že do konce roku překročí určitou mez. David Martin (PSE). – Souhlasíte s tím, že jedním z klíčových cílů dohod o hospodářském partnerství, kromě zajištění slučitelnosti vztahů mezi zeměmi AKT a EU se zásadami stanovenými WTO, je zvýšení obchodu mezi rozvojovými zeměmi? Mohl byste v této souvislosti přezkoumat možnost zvýšení a lepšího zaměření naší obchodní pomoci s cílem zajistit, aby bylo výhod obchodu mezi rozvojovými zeměmi dosaženo prostřednictvím těchto dohod o hospodářském partnerství? Peter Mandelson, člen Komise. − Důrazně podporuji toto stanovisko a chtěl bych využít této příležitosti, abych vyzval naše členské státy ke splnění závazků, které přijaly v rámci poskytování obchodní pomoci; domnívám se, že je na nich, aby se přizpůsobily závazku, který přijala Komise. Závazek, který jsme přijali, je důležitým závazkem, jehož splnění si již předem vytyčily členské státy. Věřím, že to nyní v praxi dělají a že splní očekávání našich kolegů v zemích AKT. Sarah Ludford (ALDE). – Nejsem v této oblasti odbornicí – jako zřejmě mnoho dalších autorů otázky – ráda bych pouze věděla, jakým způsobem vycházeli oponenti dohod o hospodářském partnerství z tisku, a také mne dosti zajímá, proč tak činili. Proč není možné raději vysvětlovat výhody dohod o hospodářském partnerství? Je to prostě proto, že ti, kdo oponují, neuznali výhody liberalizace obchodu, které já uznávám, a chtěli pouze zachovat protekcionismus? Z jakého důvodu nebyla Komise, stejně jako ostatní orgány, schopna prosadit to, aby byl její hlas v tisku dostatečně jasně slyšet? Peter Mandelson, člen Komise. − Naše hlasy bylo slyšet tam, kde na tom záleží – mezi tvůrci politiky, ministry a těmi, kdo přijímají rozhodnutí. Nemohu odpovídat za tisk; doby, kdy jsem mohl odpovídat za to, co se psalo v tisku, již dávno minuly. Pokud jde o mnohé z našich partnerů, s nimiž jednáme v rámci zemí AKT, ti přijali důvody skutečně velmi dobře. Po předložení předběžných dohod mají ve většině případů mnozí z nich zájem nejen podepsat tyto dohody v plném rozsahu, ale přistoupit i k jednání o úplných dohodách o hospodářském partnerství s cílem přejít od zboží ke službám, investicím a k ostatním pravidlům souvisejícím s obchodem, protože si uvědomují, že na nich spočívá další velká část hodnoty rozvoje. Zjevně se zvyšoval určitý druh nesouhlasu s dohodami o hospodářském partnerství – hlavně, i když ne zcela, u lidí, kteří mají podezřívavý přístup k obchodu, jsou antiglobalisté (ať to znamená cokoliv) a kteří věří, že by bylo lepší, kdyby byly země AKT v určitém slova smyslu odstaveny, izolovány od mezinárodního hospodářství, což však, podle mého názoru, znamená, že by byly uvězněny v minulosti. Nemyslím si, že to má něco doporučit, ale má to přitažlivost jednoduchých sloganů, které snadno upoutají pozornost a o nichž lze jednoduše psát, zatímco skutečná podstata politiky a obsah, jehož se to týká, jsou komplexnější. Ale ti, kdo se nebojí pustit se do toho, vidí hodnotu a vidí možné výhody. Proto se je mnozí v AKT snaží uchopit. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, zajímalo by mne, zda jsou pro partnerské dohody s rozvojovými zeměmi formulovány strategie týkající se energií z obnovitelných zdrojů, protože je pro nás samozřejmě důležité, aby se všude tam, kde se uskutečňuje výroba, náklady snižovaly příkladným způsobem na minimum a aby byla přitom také přiměřeně zdaněna spotřeba nebezpečného zboží. Mohla by být tato otázka do těchto dohod začleněna?

95

96

CS


Peter Mandelson, člen Komise. − Pro všechny obchodní dohody, které prosazujeme prostřednictvím jednání, a dohody o hospodářském partnerství nejsou výjimkou, platí rozměr trvalé udržitelnosti. Musíme se však řídit zájmy zemí AKT a jejich zprostředkovatelů a zároveň vnímat i své zájmy. Takže dokud se nebudeme ostýchat takové otázky předkládat, nemohu zaručit, že je přijmou ti, s nimiž vedeme tato jednání. Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha). Předsedající. − Tím končí otázky ve vyhrazeném čase. (Zasedání bylo přerušeno v 19:55 a znovu zahájeno ve 21:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO místopředseda

20. Situace žen ve venkovských oblastech Evropské unie (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva paní Christy Klaßové za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, která se týká situace žen ve venkovských oblastech EU (2007/2117(INI)) (A6-0031/2008). Christa Klaß, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, Ženy ve venkovských oblastech EU,– pod tímto názvem ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví společně shromažďujeme fakta a návrhy na řešení. Chtěla bych vyjádřit poděkování svým kolegům poslancům za jejich spolupráci a sekretariátu za jeho podporu. V Německu máme výraz: venkovské děvče. V minulosti, více než dnes, měl každý svou představu o tom, co tento výraz znamená. Někdo říká, že jsou to tvořivé, závislé ženy, velmi zásadové a hluboce nábožensky založené. Jiní o nich říkají, že jsou to ženy staromódní, které vědí jen málo nebo nic, a proto jsou nevědomé a snad i naivní. Žádný z těchto popisů nevystihuje podstatu. Venkovské oblasti poskytují ty nejlepší podmínky pro plnohodnotný život, pro rodiny zapojené do venkovských společenství, která mají úzkou vazbu na přírodu a životní prostředí. Dnes si velmi dobře uvědomujeme, že modely života žen se výrazně liší. Musí se také přizpůsobovat, nesmí však být připoutány nebo omezovány svými životními podmínkami. Ženy se dnes chtějí aktivně zapojit mezi pracovní síly a zároveň chtějí mít i rodinu. Dnes chtějí a mohou mít oboje. Politici a společnost pro to musí vytvářet rámcové podmínky. Život na venkově poskytuje příležitosti a samozřejmě také vytváří rizika. Je to jejich osobní rozhodnutí, které vede ženy po zvážení skutečností k tomu, aby se přestěhovaly do městských oblastí nebo aby zůstaly ve vesnicích. Statistické údaje dokazují, že vzdělané ženy odcházejí z venkova jako první. Nechávají za sebou prázdné mateřské školy a školy a nakonec i stárnoucí a prázdné vesnice. Rozhodnutí žen mají proto i demografický rozměr. Na základě odhadů Komise vytvářejí venkovské oblasti 45 % hrubé přidané hodnoty a žije zde 53 % zaměstnaných lidí. Venkovské oblasti mají tedy i ekonomický rozměr. Musí se tedy využít a zdokonalit celý vývojový potenciál. Už nestačí diskutovat o budoucnosti žen na venkově pouze v rámci společné zemědělské politiky. Ženy stále pracují v zemědělství, ale také jako placené zaměstnankyně a velmi často aktivně vypomáhají manželům v malých a středních podnicích nebo dokonce samostatně a nezávisle podnikají. Stále je nutno vyplnit veliké mezery. V sociálním sektoru musí být stabilizováno postavení žen a manželek vypomáhajících manželům v malých a středních podnicích s cílem zabezpečit je pro případ nemoci a pro zajištění důchodu. Ženy jsou ovlivněny zejména nedostatkem infrastruktury ve venkovských oblastech. Ženy spojují rodinu a práci, což pro ně znamená převážení dětí mezi školou a činnostmi ve volném čase, péči o starší generaci, a přitom nechtějí zcela opustit ani své vlastní záliby. Skutečnost, že venkovské oblasti mají nedostatečnou infrastrukturu – nedostatek komunikací, poštovních úřadů, zdravotních služeb, protipožárních služeb a lékařů první pomoci – je dobře známá již velmi dlouho. Skutečnost, že nyní vznikají další problémy, například v připojení na DSL, však není přijatelná. Také ženy potřebují rychlý přístup prostřednictvím DSL, aby se mohly zapojit do svých aktivit.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Účast žen na veřejném životě – v místních radách, iniciativách, sdruženích – může způsobit změny. I ve venkovských oblastech je potřebné vynaložit zvláštní úsilí, aby byla dosažena rovná účast žen. Proto bych ráda zakončila tímto požadavkem: zapojte ženy do rozhodovacích orgánů! Ženy vědí nejlépe, co je potřeba změnit, protože jsou vždy pohotově tam, kde je to potřeba, pracují a zároveň se starají o rodinu, zatímco muži dělají buď jedno, nebo druhé. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, především bych chtěla poděkovat zpravodajkyni paní Klaßové a členům Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví za jejich zprávu z vlastní iniciativy. Všichni víme, že udržení problému rovnosti pohlaví jakožto významného bodu programu vyžaduje průběžné úsilí. Vždy jsem v tomto ohledu považovala Evropský parlament za přední orgán a chci vzdát hold práci, která byla vykonána na pomoc oslav Mezinárodního dne žen 2008 včetně konference, která se konala v minulém týdnu. Plně souhlasím s tím, že ženy na venkově by měly mít skutečné příležitosti a měly by být podporovány k jejich využívání. Proto souhlasím s tím, že ženy ve venkovských oblastech potřebují zvláštní pozornost, a jsem ráda, že sa tato zásada uplatňuje prostřednictvím strategických usměrnění Společenství pro rozvoj venkova podle třetí osy, v níž je podpora vstupu žen na pracovní trh zdůrazňována jako klíčová činnost. Venkovské hospodářství potřebuje ženy nejen k tomu, aby drželo krok s hospodářským růstem v ostatních částech společnosti, ale také proto, aby zajistilo trvale udržitelný rozvoj venkova, kde rodiny a společnosti vidí v tom, že zůstanou na venkově, skutečnou budoucnost. Než odpovíme na některé zvláštní otázky, které jsou v této zprávě vyzdvihnuty, bych ráda zdůraznila, že zásada podporování rovnosti mužů a žen je ústřední zásadou druhého pilíře společné zemědělské politiky. V praxi ji uplatňujeme dvěma způsoby. Prvním je vytváření ekonomických příležitostí pro ženy, například prostřednictvím podpory podnikatelských činností žen. V souvislosti s programy rozvoje venkova na období 2007–2013 navrhly některé členské státy pro ženy zvláštní opatření; jiné členské státy budou upřednostňovat uplatnění žen za určitých podmínek. Druhé hledisko zlepšení kvality života na venkově: cílem by měl být venkov s optimálními podmínkami pro ženy, usnadnění života žen ve venkovských oblastech a umožnění lepšího využití potenciálu žen. Rozvoj venkova například podporuje financování denních středisek pro děti na venkově, aby tam ženy mohly zůstat, ale aby zároveň měly také možnosti zaměstnání. Myslím si, že toto jsou příklady činnosti společné zemědělské politiky, které přispívají ke zlepšení situace žen ve venkovských oblastech. V této souvislosti bych chtěla zdůraznit také program LEADER, který přispívá ke zlepšení zapojení žen do rozhodovacího procesu v místních akčních skupinách. Ve skutečnosti je počet projektů vedených ženami v rámci LEADER vyšší než počet projektů, které vedou muži: na období 2003–2005 představují dva ze tří příjemců ženy. Pokud jde o zvláštní požadavky zahrnuté ve zprávě, souhlasím s tím, že je potřeba monitorovat a hodnotit začlenění hlediska rovnosti pohlaví do programů rozvoje venkova. Ukazatele, které zachycují výsledky a vliv určitých opatření, opět v období 2007–2013, budou rozčleněny podle pohlaví a měly by nám poskytnout potřebné informace. Na závěr bych ráda připomněla jeden bod, který se ve skutečnosti netýká venkovských oblastí. Komise zahájila posouzení dopadu jako součást přezkoumání směrnice 86/613/EHS, která se zabývá zásadou rovného zacházení mezi samostatně výdělečně činnými muži a ženami, včetně těch, kdo jsou zaměstnáni v zemědělství. Důležitým bodem je ochrana samostatně výdělečně činných žen během těhotenství a mateřské dovolené. Přezkoumání této směrnice je stanoveno v legislativním pracovním programu Komise na tento rok 2008 a to nám poskytne další příležitost k podpoře a zlepšení postavení žen ve venkovských oblastech. Ještě jednou děkuji zpravodajům a všem těm, kdo přispěli k tomuto velmi důležitému bodu. Edit Bauerová, za skupinu PPE-DE. – (HU) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, v minulém týdnu se hodně hovořilo o situaci žen v souvislosti s 8. březnem. Zazněly obvyklé fráze, ale hovořilo se i o problémech, které nejsou běžné a lze je vidět, použijeme-li strukturovaný přístup. Ženy nežijí ve stejných podmínkách, jejich přirozené schopnosti se liší a liší se i příležitosti, které mají, a problémy, kterým čelí. Ženy žijící ve venkovských oblastech jsou také různorodé, mají některé společné těžkosti, ale existují i problémy, které se objevují pouze v určitých vrstvách nebo skupinách.

97

98

CS


Zpráva paní Klaßové se liší od zpráv, které se drží obecného rámce, v tom, že jasně a konkrétně řeší těžkosti, kterým čelí ženy žijící na venkově, ale i politické nedostatky v tomto ohledu. Nemá smysl stanovit si dosažení cílů z hlediska zaměstnanosti žen, pokud nejsou zavedeny pružné výchozí služby, které jsou k tomu potřebné, například dopravní zařízení. Situace žen žijících ve venkovských oblastech je obecně složitější: častěji vykonávají skrytou, neplacenou práci, nejsou pojištěny ani chráněny, např. ženy pracující na rodinných farmách. V praxi to znamená nejisté právní postavení žen, pokud jde o dávky v mateřství, během nemoci nebo o jejich důchodové zabezpečení. Tyto problémy stále čekají na vyřešení, přičemž hromadný odchod z venkova do měst, které mohou poskytnout lepší životní podmínky, je nezastavitelný. Souhlasím s paní zpravodajkyní, že při rozdělování a přidělování evropských finančních prostředků je potřeba brát více v úvahu situaci žen na venkově. Selhání v tomto ohledu mívá dalekosáhlé důsledky. Děkuji vám. Iratxe García Pérez, za skupinu PSE. – (ES) Pane předsedající, tato zpráva poskytuje reálný obraz situace žen ve venkovských oblastech EU s cílem reagovat na významné výzvy vyplývající z dalších problémů, které mají ženy žijící v tomto prostředí. Hovoříme o polovině obyvatelstva žijícího v těchto oblastech a proto uplatňování hlediska rovnosti pohlaví je ve venkovském prostředí prioritou, s cílem podpořit rovnost mezi muži a ženami, stejně jako sociální růst na venkově. Pokud se ženy při začleňování do pracovního trhu setkávají s přirozenými těžkostmi nebo se snaží najít kompromis mezi prací a rodinným životem, tyto problémy se ještě stupňují, pokud hovoříme o venkovském prostředí. Je proto potřebné podpořit iniciativy a koncepce, které budou na tyto výzvy reagovat tak, aby se rovnost příležitostí mohla stát účinnou. I přes rozdílnost našich názorů lze souhlasit s tím, že ženy ve venkovských oblastech vyžadují zvláštní, společnou politickou pozornost a podporu venkovských iniciativ, které je povzbudí k účasti na politickém a společenském životě a omezí migraci žen z venkova do měst, jejíž zvyšování je znepokojující skutečností. Jsme dlužni ženám našich vesnic, které nevyčíslitelně a téměř neviditelně přispěly k rozvoji venkova. Jejich uznání by mělo jít ruku v ruce s politickými koncepcemi, které uplatňují členské státy a regionální a místní orgány, podporující zlepšení životních podmínek a odstraňující překážky, které v současnosti existují. Rozšíření veřejných služeb, zvyšování úrovně odborné přípravy, zlepšování přístupu k novým technologiím a zvyšování podpory inovačních obchodních projektů jsou základem pro dosažení těchto cílů. Vyzýváme členské státy, aby vyvinuly také právní koncepci společného vlastnictví s cílem zabezpečit, aby byla práva žen v odvětví zemědělství uznána v plném rozsahu. Je to jediný způsob, kterým lze zajistit, aby se rovnost příležitostí stala pro evropské ženy žijící na venkově skutečností. Jan Tadeusz Masiel, za skupinu UEN. – (PL) Pane předsedající, rád bych blahopřál zpravodajům k tomu, že předkládají takový důležitý problém, jakým je zlepšení situace žen ve venkovských oblastech EU. Nedávno jsme diskutovali o otázce evropské demografické budoucnosti. Uvedli jsme mnoho důvodů jejích neradostných vyhlídek. Tento problém je ve venkovských oblastech ještě naléhavější. Musíme udělat vše, co se dá, abychom obyvatelům venkova, zejména ženám, poskytli dobré podmínky pro život, stejně jako ekonomický a osobní rozvoj. Sociální vyloučení a chudoba se pravděpodobně týkají především žen z venkovských oblastí; říkám pravděpodobně, protože k tomu potřebujeme více lepších statistických údajů. Klíčem ke zlepšení situace v tomto směru může být to, aby manželští partneři samostatně výdělečně činných osob, včetně žen, měli vlastní nezávislé sociální a důchodové nároky. Raül Romeva i Rueda, za skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, uplatňování hlediska rovnosti pohlaví v prostředí venkova je potřebné nejen s cílem podpořit rovnost mužů a žen, ale i napomoci tomu, aby byl hospodářský růst založen na trvale udržitelném rozvoji venkova. Naše skupina proto důrazně podporuje zprávu paní Klaßové, a to v zásadě z důvodu tří uvedených aspektů. Tyto tři aspekty, které jsou ve zprávě zdůrazněny, jsou z našeho pohledu nejdůležitější: 1) požadavek, aby byly statistické údaje týkající se života na venkově rozčleněny podle hlediska pohlaví tak, aby ženy přestaly být neviditelnou skupinou a aby se výslovně zhodnotila práce, kterou vykonávají; 2), aby příslušné místní, regionální a státní orgány podporovaly účast žen v místních akčních skupinách i rozvoj místních partnerství

11-03-2008

11-03-2008

CS


v rámci osy Leader; a 3) požadavek zaměřit se zejména na zlepšení dopravní infrastruktury ve venkovských oblastech a na zavedení pozitivních opatření k podpoře přístupu k dopravě s cílem omezit sociální vyloučení, které postihuje zejména ženy. Chtěl bych však navrhnout a podpořit pozměňující a doplňující návrh, který předložila má kolegyně Iratxe García Pérezová a v němž se požaduje, aby byl do textu vložen výslovný odkaz na potřebu vypracovat právní úpravu společného vlastnictví s cílem zajistit, aby byla práva žen v odvětví zemědělství plně reorganizována, s odpovídající ochranou v oblasti sociálního zabezpečení a uznání jejich práce. Ilda Figueiredo, za skupinu GUE/NGL. – (PT) Situace žen ve venkovských oblastech je velmi ovlivněna situací v zemědělství, které nese důsledky nespravedlivých opatření společné zemědělské politiky, kvůli kterým se stále zvyšuje počet malých a středních zemědělců, včetně vlastníků rodinných farem, kteří ukončili produkci. V mnohých případech to vede muže a mladé lidi k tomu, aby se vystěhovali, opustili své ženy s dětmi i starší členy rodiny a odsoudili je tak k chudobě. Tato situace se ještě zhoršila ve venkovských oblastech některých zemí, jako je Portugalsko, kde nefungují školy, zdravotní střediska a zařízení pro péči o děti, poštovní úřady a jiné veřejné služby. Z toho důvodu je potřeba se této politiky vzdát. Předkládáme proto některé doplňující a pozměňující návrhy s cílem zdůraznit, že je potřebné přezkoumat společnou zemědělskou politiku, zohlednit tento problém a posílit pomoc s cílem udržet provoz rodinných farem, rozvíjet venkovské prostředí a dosáhnout maximální hodnoty práce žen včetně migrujících žen, které rovněž pracují v zemědělství. Doufáme tedy, že naše návrhy budou přijaty. Urszula Krupa, za skupinu IND/DEM. – Pane předsedající, když jsem dostala příležitost vystoupit v této rozpravě týkající se situace žen ve venkovských oblastech EU, ráda bych upozornila na tu skutečnost, že situace žen je v nových členských státech, zejména na vesnicích a v příměstských oblastech, složitá, často až dramatická, částečně i v důsledku zavedení politických opatření EU, která ukládají různé druhy omezení a zákazů způsobujících chudobu a sociální vyloučení z důvodu ztráty pracovních míst a neziskové výroby. Ve východním Polsku, a to nejen v typicky zemědělských oblastech, jsou tisíce lidí existenčně ohroženy ztrátou svého způsobu obživy, protože jejich farmy nejsou ziskové, cukrovary zkrachovaly nebo byly uzavřeny, v rybolovu existují omezení úlovků, dotují se již jen některé druhy drobného ovoce a ukládají se sankce za nadprodukci mléka. Z toho plyne nedostatek rozvoje infrastruktury a komunikací, stejně jako nedostatek poskytování vzdělání, zdravotní péče a různých dalších služeb, které nebudou poskytovány, dokud zde nedojde k dostatečnému hospodářskému rozvoji. Tento druh rozvoje politických opatření bránících rozvoji vede k tomu, že mladí lidé včetně žen odcházejí do měst a emigrují do zahraničí. Programy LEADER jsou schopny pomoci ženám jen v některých regionech (těch, které jsou přitažlivé z hlediska cestovního ruchu nebo které jsou známy svými jedinečnými regionálními výrobky) a nebudou zaměřeny na náhradu škod, které utrpěli obyvatelé venkova, dosud čekající na to, kdy budou uvedeny ve skutek všechny ty vzletné fráze o trvale udržitelném rozvoji, rovnosti příležitostí a úplném odstranění diskriminace, které jsou uvedeny v dokumentech. Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, také bych ráda blahopřála paní Klaßové k její iniciativě a práci, kterou věnovala přípravě a sestavování této zprávy v oblasti, která se netýká jen ochrany práv žen, ale také hospodářské, sociální a regionální soudržnosti v Evropě. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví sestavil takovouto zprávu již podruhé a já jsem měla tu čest být zpravodajkyní předchozí zprávy, která se týkala postavení žen ve venkovském prostředí ve světle reformy společné zemědělské politiky. Zásadní problém zrovnoprávnění práce mužů a žen a samostatně výdělečně činných osob, na který jsme nedávno upozornili, bohužel nebyl dosud účinně vyřešen a proto jsme byli nuceni se k tomuto problému vrátit také v této zprávě. Z tohoto důvodu opětovně žádáme o zásadní přepracování směrnice 86/613/EHS. Evropská komise si uvědomuje, že snaha, kterou vyvíjí, je téměř bezvýsledná a že byl zaznamenán jen minimální pokrok ve zrovnoprávnění práce mužů a žen pracujících na farmách. Jsem ráda, že pan komisař odpovědný za tyto otázky je zde dnes přítomen a odpoví nám na otázky týkající se této oblasti. Jsou zde však i jiná usnesení Evropského parlamentu, která se zabývají konkrétně otázkami přístupu k ženám pracujícím v zemědělství a otázkami pojištění těchto žen. Tyto závazky nebyly dostatečně pojmenovány. Podle mého názoru nejsou ve zprávě zahrnuty dva zásadní problémy: jedním z nich je rozdíl mezi ženami žijícími na venkově, kde není dostatečná infrastruktura, a ženami pracujícími v zemědělství. Proto zastávám názor, že statistika by měla objasnit rozdílnost těchto dvou kategorií.

99

100

CS


Také věřím, že nařízení strukturálních fondů nám to umožní a my budeme moci využít potenciálu účasti žen z venkova v procesu rozhodování a plánování rozvoje těchto oblastí. Měli bychom napomoci k povzbuzení a sjednocení těchto žen. Celkově zpráva paní Klaßové poukazuje na potřeby a problémy a vytyčuje cíle pro nás všechny. Zpráva je užitečným a důležitým nástrojem pro Evropský parlament i pro Evropskou komisi. Christa Pretsová (PSE). – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, všechno, co zde dnes slyšíme a co je předloženo k projednání, není z hlediska naléhavosti nic nového. Opakujeme, že ve zprávách Ženy a průmysl, Ženy a zdraví a Ženy na venkově není nic nového. Zatím jsme nedosáhli rovnocenných mezd za rovnocennou práci a už vůbec nemáme více žen ve vedoucích pozicích, ani pružnější systém zohledňující péči o dítě. Všechny tyto problémy jsou ve venkovských oblastech znásobeny. Vzdálenost mezi domovem a prací a nedostatečné dopravní sítě jsou v tomto případě největším problémem. Nedostatek místního odborného výcviku je rovněž problém. Jak již bylo uvedeno, širokopásmový přístup je dnes nevyhnutelný, avšak ve venkovských oblastech je jeho použití omezeno. To znamená, že potřebujeme opatření, ale především potřebujeme zvýšit povědomí o situaci žen ve venkovských oblastech. Znamená to rovněž, že musíme zohlednit hledisko rovnosti pohlaví ve všech podpůrných programech EU, v programech pro rozvoj venkovských oblastí, sociálního fondu a podobně – a podmínit programy jejich dalším rozvojem a využitím. Mimochodem, Rakousko tuto cestu následuje a v roce 2009 bude mít zákon o sestavování rozpočtu s ohledem na dělení podle pohlaví, v kterém budou zohledněny všechny aspekty týkající se rovnosti pohlaví. Myslím, že je to hodné následování. Zdislaw Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, v uplynulých letech se hodně diskutovalo o úloze žen, jejich právech, jejich postavení ve společnosti a na trhu práce. Dnes projednáváme situaci, v níž se nacházejí ženy na venkově, a je správné, že se tomuto problému věnujeme, protože právě ženy v zaostalých regionech pracují nejvíce a přínos, který z této práce mají, je minimální. Žena ve velkoměstě bude mít byt s veškerým moderním zařízením, snadný přístup k vybavení, vzdělání a kultuře, právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou a příležitost pracovat a užívat si výhod civilizace. Žena na venkově bude mít většinou domov bez kanalizace a mnoho povinností vůči rodině a hospodářství. Nemůže počítat s tím, že dítě bude umístěno v jeslích nebo v mateřské škole, a její kontakt s kulturou a ostatním světem bude omezen na rádio a televizní vysílání. Žena z malé vesnice, žijící daleko od města na rodinné farmě, je prakticky zbavena možností rozvoje, pokud jde o zaměstnání, společenský, politický nebo kulturní život. Všimněte si, že prostředky určené na kulturu směřují převážně do středisek umístěných ve velkoměstech. Ve velkoměstech máme v podstatě všechno. Na vesnici jsou všechny aktivity organizovány na amatérské úrovni a často na náklady zúčastněných osob. V Evropské unii se mnoho hovoří o celoživotním vzdělávání a toto by měl být ten případ. Zamysleme se na okamžik a mysleme na ženy v těchto programech. Podle mého názoru je nejvyšší čas pro zavedení citlivě koncipovaného programu pro ženy, který by byl financován z rozpočtu EU. Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). – (SV) Vážený pane předsedající, trvale udržitelný rozvoj vyžaduje zohlednit i situaci žen. Účasť žen je pro kladný rozvoj nevyhnutelná. Ženy, které žijí a pracují na venkově, žijí, stejně jako ženy z ostatních oblastí, v nerovné společnosti. Právě proto je práce směřující k dosažení rovnosti tak důležitá pro všechny ženy ve všech oblastech a v různých životních situacích. V této zprávě bych ráda upozornila kolegy zejména na význam podpory článků, které předložila k projednání zástupkyně skupiny GUE/NGL Ilda Figueiredová, zvláště článku 9, z něhož jasně vyplývá, že problém nerovnosti musí být v nejvyšší možné míře vzat v úvahu v tak potřebném přehledu týkajícím se společné zemědělské politiky. Bez aktivní účasti žen není možno uspět v procesu dosahování cílů udržitelného hospodářského růstu. To se týká, jak jsem již uvedla, všech oblastí života. Potřebujeme rovnost s ohledem na život ve venkovském prostředí, potřebujeme ji pro ženy a potřebujeme ji pro budoucnost. Roumyana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Vážený pane předsedající, paní komisařko, kolegové, nejprve bych ráda blahopřála paní Klaßové k její vynikající zprávě. Jako bulharská členka Výboru pro regionální rozvoj

11-03-2008

11-03-2008

CS


si dovoluji upozornit na skutečnost, že venkovské oblasti mají různý potenciál rozvoje. Je tu však něco, co s jistotou přispěje k lepší kvalitě života ve venkovských oblastech, a zejména zlepší situaci žen v těchto oblastech. Tím je zajištění dopravy a sociální infrastruktury, dostupnost veřejných služeb, jakými je výchova dětí, péče o staré a nemocné osoby, komunikační služby a zakládání kulturních a sportovních středisek. Z tohoto hlediska je rozhodující podpora venkovských oblastí z prostředků EU. Proto bych ráda doporučila zlepšení přístupu k problémům měst a venkova. Rozvoj venkovských oblastí by měl být uveden v soulad s činnostmi vykonávanými v kontextu regionální politiky. Věřím, že jednotný přístup ke sbližování a rozvoji venkovských oblastí, přičemž zohledňuji úlohu malých a středně velikých měst, povede brzy ke zvýšení účinnosti podpory EU a přispěje ke zlepšení životních podmínek, zejména pro ženy, na rozdíl od samostatného přístupu, který jsme již zažili. Ewa Tomaszevska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, situace žen ve venkovských oblastech lze bohužel jen velmi vzdáleně přirovnat k situaci žen ve velkoměstech. Rozdíl nespočívá jen v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání. Pokud mohu, ráda bych upozornila na body 4 a 10 zprávy, které poukazují na potřebu vyrovnat se se společenskými a hospodářskými právy žen, ať již jsou samostatně výdělečně činné nebo pracují na rodinných farmách. To znamená zejména nárok na placenou mateřskou dovolenou a na důchod, který se odvíjí od příjmu. V některých zemích existují právní zákazy oficiálně zaměstnat a sociálně pojistit partnery pracující na rodinných farmách a v rodinných podnicích. Dopady těchto nařízení postihují převážně ženy, a proto by měly být změněny, a to co nejdříve. Blahopřeji zpravodajkyni. Esther Herranz García (PPE-DE). – (ES) Vážený pane předsedající, nejprve bych chtěla blahopřát paní Klaßové k její zprávě, která je nejen užitečná, ale paní Klaßová jí věnovala mnoho práce, takže bych jí také ráda poděkovala za její úsilí. Ráda bych poukázala na skutečnost, že všechny ženy ve venkovských oblastech nevedou stejný způsob života. Venkovské prostředí není stejnorodé. Naopak, častokrát jsou tyto světy odlišné. Potřebujeme především přilákat ženy do venkovského prostředí a zabránit hromadnému odchodu, k němuž dochází stále častěji, protože postavení žen v naší společnosti se mění velice pomalu, ale mění se alespoň v městském prostředí. Ve venkovském prostředí se ženy starají nejen o domácnost a mají pracovní povinnosti, ale zároveň vychovávají i děti, a to vše tyto ženy dělají v mnohem horších podmínkách než ženy v městském prostředí. Proto je potřeba přilákat ženy do venkovského prostředí nejen zlepšením jejich osobní prosperity, ale i zlepšením hospodářství venkovských oblastí, hospodářství, které, jak dobře víte, paní komisařko, je především zaměřeno na zemědělství. Společná zemědělská politika musí být podpořena a posílena, s cílem posílit toto hospodářství, a zároveň je třeba samozřejmě vzít v úvahu to, že technická a společenská situace se musí změnit, a to co nejdříve. Corina Creţu (PSE). – (RO) Uvážím-li, že ve skutečnosti je postavení žen ve venkovských oblastech více či méně ignorováno, jsem ráda, že mi byl poskytnut prostor. Přestože se právní systém a normy platné jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států snaží zabránit jakékoliv diskriminaci, je zjevné, že život žen v městských oblastech není totožný se životem žen na venkově. Situace v Rumunsku, podobně jako v ostatních členských státech Evropské unie, je ve skutečnosti horší než je uvedeno ve zprávě. Na pozadí redukce průmyslu v 90. letech se objevil fenomén, s nímž se západní země nesetkaly: jde o migraci z měst na venkov, která byla řešením pro přežití hospodářství. V našem regionu ovlivňuje chudoba ve venkovských oblastech především ženy, a ty se stávají nejzranitelnějšími oběťmi obchodování s lidmi. Průmyslové zemědělství, které by mohlo motivovat část ženské pracovní síly ve vesnicích, je naneštěstí rozvráceno. Zdravotní péče, vzdělání, doprava, voda a kanalizace se zhoršily; tyto služby v mnoha vesnicích v méně rozvinutých zemích Evropské unie prakticky neexistují. Ženy ve vesnických oblastech, zejména mladé ženy a ženy středního věku, by mohly rozvíjet své vlastní samostatné hospodářské činnosti, pokud by měly přístup k bankovním úvěrům, a jsem přesvědčena, že bychom měli diskutovat o možnosti založení banky, která by poskytovala mikroúvěry ve venkovských oblastech. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, ve venkovských oblastech jsou ženy sociální skupinou, která je většinou diskriminována. Vzhledem k tradičnímu dělení úkolů a nedostatečné infrastruktuře v mnoha oblastech, jako je například péče o dítě, mnohé z žen nikdy aktivně

101

102

CS


nevstoupí na oficiální trh práce a nejsou z toho důvodu registrovány jako uchazečky o zaměstnání. Ženy dělají práci, která je srovnatelná s prací v řádném zaměstnání, ale tato práce není uznána, takže zároveň není ani chráněna ani placena. Členské státy spolu s Evropskou komisí by měly co nejdříve vyřešit problém týkající se značné skupiny žen, které vypomáhají v hospodářstvích a v malých a středních podnicích, neboť v mnoha členských státech není těmto ženám přiznáno žádné právní postavení. To vede k finančním a právním problémům těchto žen v souvislosti s právem na mateřskou dovolenou a pracovní neschopností, získáním nároku na důchod a přístupem k sociálnímu zabezpečení. Členské státy by měly v zájmu harmonického rozvoje zajistit ve všech venkovských oblastech tvorbu plnohodnotných pracovních míst, jejichž prostřednictvím by bylo možno propagovat mezi ženami podnikání, zvyšování kvalifikace a zabezpečení přístupu k infrastruktuře a službám, které jsou pro 21. století standardní. Nakonec bych ráda blahopřála paní Klaßové k velmi kvalitně připravené zprávě. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajkyni. Bylo by lepší hovořit o situaci lidí ve venkovských oblastech a nejen o situaci žen, protože mnoho problémů, s nimiž se potýkají ženy ve venkovských oblastech, se týkají také mužů, přičemž problémy žen jsou specifické, na což jsem poukázala i v této zprávě. Jednoduše řečeno, kvalita života lidí, kteří žijí na venkově, může být v mnoha případech lepší než ve velkoměstě, pokud mají dostatek možností. Myslím, že problémem vždy bylo, že práce žen nebyla ohodnocena, zaplacena a proto nebyla ani uznána. V některých zemích jste již učinili určitý pokrok, ale přístup k ženám je v členských zemích rozdílný. Ráda bych připomněla, že ženy hrají mimořádnou úlohu, což možná dosud nebylo řečeno. Ženy, z mého pohledu, v prvé řadě motivují a vychovávají děti a obecně jsou to ony, kdo rozhoduje o tom, zda jejich dítě bude pracovat v zemědělství nebo ne, a tím vlastně ovlivňují budoucnost venkovských oblastí. Měli bychom věnovat pozornost zejména tomu, aby vnímaly zemědělství kladně, nikoliv záporně. Ostatně některé ženy jsou vlastníky půdy a působí v zemědělských organizacích. To by mělo být připomenuto. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) V roce 2006 představoval poměr mezi nejvyšším příjmem horních 20 % obyvatelstva a nejnižším příjmem dolních 20 % obyvatelstva Evropské unie 4,8. V Portugalsku, Litvě a Lotyšsku tento poměr bohužel překročil 6. Obyvatelstvo venkovských oblastí má očividně nižší příjmy než obyvatelstvo měst a tato situace je zřetelná zejména v případě žen. S cílem zlepšit situaci žen ve venkovských oblastech potřebujeme účinně využívat strukturálních fondů. Rozvoj dopravní infrastruktury, vzdělání, zdravotní péče, komunikační infrastruktury, informačních technologií a služeb ve venkovských oblastech povede k hospodářskému rozvoji a nepřímo i ke zlepšení postavení žen ve venkovských oblastech. Svůj příspěvek ukončím vyjádřením názoru, že venkovské oblasti mohou být přetvořeny pomocí investic, vybudováním průmyslových parků na volné půdě, které by nabízely práci. Účinná dopravní infrastruktura by mohla vést k měření vzdáleností nikoliv na kilometry, ale na konkrétní dobu, takže lidé pracující v městských oblastech by mohli žít na venkově a přispět tak k hospodářskému rozvoji venkovských oblastí. Danutė Budreikaitė (ALDE). (LT) Dnešní diskuse je extrémně důležitá, neboť zahrnuje téma situace žen ve venkovských oblastech, která je stále více znepokojivá. Jedním z klíčových problémů zůstává problém nízké úrovně zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech, a to zejména v nových přistupujících zemích, a z toho vyplývající společenská izolace žen z venkovských oblastí v porovnání se ženami z městských oblastí. Ženy z venkovských oblastí by měly být především povzbuzovány k tomu, aby začaly podnikat, ve snaze zvýšit úroveň zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Pro dosažení tohoto cíle musí vlády zajistit relevantní informace týkající se založení vlastního podnikání, stejně jako zlepšení schopnosti žen používat moderní informační technologie, a budovat tak jejich sebevědomí. Statistiky kromě toho ukazují, že ženy ve venkovských oblastech mají v porovnání se ženami z měst mnohem nižší vzdělání a úroveň profesionálních dovedností. To často znamená, že se hůře vyrovnávají s výzvami na trhu práce a hůře se vyrovnávají s novými metodami a formami zemědělské práce a alternativními

11-03-2008

11-03-2008

CS


zemědělskými činnostmi. Proto nabádám členské státy k předložení opatření, která by povzbudila ženy z venkovských oblastí k získání vědomostí a vzdělání. Při překonávání tohoto problému by mohl účinně pomoci projekt LEADER. Děkuji. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, uznávám náročnost práce, kterou vynaložila zpravodajkyně paní Klaßová ve zprávě nazvané Situace žen ve venkovských oblastech v EU, a ráda bych se otázala: jedná se o srovnání s muži ve venkovských oblastech nebo se ženami v městských oblastech? Jaký je kontext, v němž zde diskutujeme? Neexistuje přece žádná stejnorodá skupina žen z venkovských oblastí EU. Jsem žena z venkovské oblasti EU, ale paní, která žije v mém sousedství se šesti či sedmi dětmi a nezaměstnaným manželem a která si nemůže dovolit pronájem nebo hypotéku, patří k jinému typu žen z venkovské oblasti. Nejde o stejnorodou skupinu a proto musíme k tomuto problému přistupovat velmi opatrně. Mnoho žen ve venkovských oblastech žije městským životem, jiné žijí v nedostatku a nouzi. Městský životní styl existuje i uprostřed vesnic, kde vidíme dva automobily před dveřmi, veškeré nejnovější moderní zařízení, IKT a snad jednou za rok i dovolenou v zahraničí. Dejme tomu tedy nějaký kontext. Skutečným problémem je dát všem ženám stejné možnosti: možnost vdát se či zůstat svobodná, možnost mít děti či zůstat bezdětná, dělat kariéru, možnost dalšího vzdělávání, možnost zůstat doma, jít do práce, začít podnikat nebo vlastnit majetek. Před několika lety, když jsem si v Bruselu kupovala byt, bruselský bankovní úředník nechtěl podepsat můj hypoteční úvěr, dokud jej nepodepíše můj manžel. To se stalo teprve před několika lety v Bruselu. Dostala jsem hypoteční úvěr a nebylo nutné, aby jej podepsal i můj manžel. Mohu říci, že jsem proti tomu důrazně protestovala! Takže přístup k penězům, majetku a podnikání – existuje mnoho různých typů žen ve venkovských oblastech. Předsedající. − Paní Doyleová, mohu vás ujistit, že bych vám nikdy neodmítl dát hypoteční úvěr. Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Úspěch Lisabonské strategie vyžaduje podporu hospodářského růstu obou oblastí Evropské unie, městských i venkovských, a ženy hrají v rozvoji těchto oblastí klíčovou úlohu. Chválím návrh této zprávy, která kromě analýzy podmínek žen ve venkovských oblastech navrhuje rovněž konkrétní doporučení ve snaze zlepšit podmínky, v nichž tyto ženy žijí v kontextu globalizace a dosahování cílů Lisabonské strategie. Z velkého množství podnětů a podmínek, které byly sledovány, bych ráda vyzdvihla význam hlavního činitele, kterým je vzdělání. Statistické údaje, které máme k dispozici, ukazují, že malé množství žen ve venkovských oblastech má přístup k vyššímu vzdělání z důvodu finančních obtíží, ale i z důvodu sporné kvality vzdělávacích činností v těchto oblastech. Ženy ve venkovských oblastech by měly mít užitek ze zvýšení možnosti přístupu ke vzdělání a k celoživotnímu vzdělávání stejně jako k možnosti sladit rodinný a pracovní život. Je to klíčový prvek, který by měl být posílen společně s aktivní úlohou žen v politice a sociálně-hospodářském rozvoji venkovských oblastí. Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) Děkuji, pane předsedající. Ráda bych poblahopřála paní Klaßové k její vynikající zprávě. Pocházím z nového členského státu s relativně silným podílem zemědělského obyvatelstva. Za posledních 45 let zůstává více či méně stabilní s malým 14% poklesem. Díky hospodářským politikám jsou zemědělské regiony v současné době náchylnější ke změnám. Existuje dobře známý proces přesídlení podniků ze zemědělských oblastí do měst. Veřejné politiky by však měly být takové povahy, aby nebyla tzv. modernizace uskutečňována na úkor žen žijících ve venkovských oblastech. Tím bych chtěla vyzvat Výbor regionů k provedení přezkumu v této oblasti a k zahájení širší konzultace ve venkovských oblastech s cílem porozumět životu v těchto oblastech se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Také bych ráda vyzvala Komisi a Radu, aby své programy, zejména ty, které se týkají mikroúvěrů, zaměřily na ženy z venkovských oblastí.

103

104

CS


Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Milí kolegové, s ohledem na skutečnost, že zde diskutujeme nejen o problému rovných příležitostí, ale také o rozvoji venkovských oblastí v obecné rovině, zmíním se o opatřeních, která jsou v této oblasti použitelná na úrovni Společenství. Programy a finanční prostředky z druhého pilíře, určené na rozvoj venkova, mají, pokud jde o procenta, více významných zdrojů než specializované programy Evropské unie, určené na vytváření rovných příležitostí. Pokud uspějeme při usnadňování přístupu žen k takovým programům, jako je LEADER, určených k rozvoji venkova, získáme více, než kdybychom použili jen zdroje z programů EQUAL, PROGRESS nebo DAPHNE. V rozpočtu Evropské unie dosahují finanční prostředky určené pro rozvoj venkova výše 11 %, zatímco v celém sektoru určeném pro občany, který zahrnuje i programy určené k vytváření rovných příležitostí, nedosahuje objem finančních prostředků ani 1 %. V tomto případě jde o velikou výzvu pro Evropskou unii: uspět v komunikaci, mobilizaci a při zjednodušování spojení mezi evropskými fondy a různými projekty, které by mohly ve venkovských oblastech zahájit samotné ženy. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Vážený pane předsedající, děkuji Parlamentu za velmi povzbudivou diskusi s některými spravedlivě zanícenými příspěvky – mám z toho radost. Diskuse, která dnes večer proběhla, znovu poukázala na potřebu věnovat situaci žen ve venkovských oblastech zvláštní pozornost. Přestože jsou mnozí z vás trochu pesimističtí, pokud jde o pokrok v této oblasti, chci vám tento problém přiblížit z kladné stránky. Myslím, že toho bylo dosaženo dost, především díky nástrojům určeným k rozvoji venkova, a jsem přesvědčena, že se ubíráme správným směrem, pokud jde o zlepšení postavení žen ve venkovských oblastech. Mnozí z vás poznamenali, že důraz na rovnost pohlaví v návaznosti na naši politiku a rozšíření rámce i na sféru širšího hospodaření v oblasti zemědělství zvýší účinnost. S tímto přístupem zcela souhlasím. Neměli bychom se zaměřit pouze na farmářství. Zasazení našich politik do potřeb a možností zemědělské společnosti jako celku bude účinnější a bude z něj mít užitek i odvětví zemědělství. Komise bude důkladně sledovat uplatňování programů určených k rozvoji venkova. Někteří z vás uvedli, že je nevyhnutelné, aby byly sítě ve venkovských oblastech rozšířeny. V tomto případě musím říci, že existuje možnost v rámci třetí osy – rozšíření osy – politiky rozvoje zemědělství, využívat oblastí, které z pohledu hospodářství nejsou pro investory dostatečně životaschopné. Jedná se o vzdálené oblasti, kde mohou členské státy využít politiku rozvoje zemědělství k rozšíření spojení. Mohu jen povzbudit všechny členské státy k tomu, aby zvážily své možnosti při plánování financování nebo při využití svých politik zaměřených na rozvoj zemědělství. Někteří z vás uvedli rovněž skrytou práci, kterou vykonávají ženy na farmách. Uznávám, že naše statistiky neodrážejí vždy skutečnost. Měli bychom se s využitím všech dostupných nástrojů pokusit dát ženám práva a tím je povzbudit k tomu, aby se chopily svých příležitostí k získání hospodářské nezávislosti. Mít lepší možnosti získat práci na částečný úvazek by pro ženy v zemědělství bylo velikým krokem vpřed a zároveň by to posílilo příjmy a zachovalo život ve venkovských komunitách. Musím říci, že venkovskými oblastmi cestuji poměrně často a vždy mne povzbudí, když se setkám se ženami, které překračují hranice a zapojují se do práce v různých zemědělských organizacích. Vím, že je to veliký krok pro ženy, které vstoupily do těchto organizací jako první, ale někdy se tyto organizace rozšiřují a pro další ženy to již tak složité není, přestože i tento krok vyžaduje určité změny v přístupu, zejména ze strany mužů, pokud jde o přijetí skutečnosti, že ženy mohou přispět k tomu, aby byly v této oblasti položeny základy rovnosti. Myslím, že toho, co by mělo být v souvislosti s tímto tématem uvedeno, je mnohem více. Ujišťuji vás, že budu bezvýhradně podporovat všechny činnosti, které mohou zlepšit postavení žen ve venkovských oblastech, protože si skutečně myslím, že potřebujeme zvláštní přístup, zejména ze strany žen, pokud jde o přetváření venkovských oblastí. Christa Klaß, zpravodajka. − (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, děkuji vám za vaše příspěvky do diskuse. V tomto kole jsme byli svědky skutečně hodnotné diskuse. Paní komisařko, děkuji vám za vaše vyjádření týkající se posudku směrnice 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení, který je aktuální i v letošním roce, v roce 2008. K návrhu směrnice jsme zaslali připomínku a myslíme si, že je čas na její přezkoumání.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Dnes večer nejsme schopni přijmout žádné z evropských nařízení, pokud jde o zlepšení situace žen ve venkovských oblastech. Paní Doyleová, vím, že situace žen není všude stejná. Bylo by to nudné a to v žádném případě nechceme. Samozřejmě, ženy ve venkovských oblastech žijí ve stejných podmínkách a musí se vyrovnávat se stejnými potížemi jako ženy žijící ve městech a velkoměstech. Na tuto skutečnost jsme rovněž upozornili. Zahajujeme diskusi a žádáme Komisi a členské státy, aby se v konečném důsledku přičinily o změny. Zpráva by měla zvýšit povědomí o tomto problému. V Evropě existují dobré příklady a proto bychom na ně chtěli upozornit a vyzvat k jejich následování. Můžeme také uvést konkrétní přínos. Chceme rozšířit přehled. Ženy ve venkovských oblastech nepracují pouze v zemědělských podnicích, ženy ve venkovských oblastech jsou rovněž na cestě k hledání zaměstnání a proto usilují o sladění rodiny a práce. Koneckonců důkazem jsem také já, neboť se mne to osobně týká. Potřebujeme, aby ženy z našich organizací byly bytostně zainteresovány. Paní McGuinessová hovořila o spokojených matkách, které jsou schopny přenést svou spokojenost i na své děti. Spokojené ženy budeme mít také tehdy, pokud uděláme něco pro to, aby s nimi bylo zacházeno na základě rovnosti, pokud uděláme něco pro spravedlivou účast. Naším zájmem je, aby sa mladí lidé opět rozhodli zůstat na venkově. Bylo by podnětné, paní komisařko, kdybychom měli seznam všech příležitostí, které se v Evropské unii ženám otevírají. Jsme přesvědčeni, že tyto příležitosti jsou v mnohých případech ukryty v různých programech. Ženy se účastní buď jednoho nebo druhého programu a vždy jen určitým způsobem. Tato skutečnost nepřetržitě vytváří problémy také na místní úrovni. Pro začátek bychom to měli naplánovat, aby byly odpovědné orgány v regionech informovány o tom, že můžeme zlepšit situaci žen. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 12. 3. 2008. Písemná prohlášení (článek 142) Zita Gurmai (PSE), písemně. – (HU) Pokud jde o zaměstnanost, srovnání městských a venkovských oblastí odhaluje stále se zvětšující propast. Ženy žijící ve venkovských oblastech jsou obzvlášť znevýhodněny. Jejich šance na začlenění do společnosti, získání zaměstnání, přístup k zařízením pro péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči a společenským institucím jsou menší. Tvoří jednu z nejzranitelnějších skupin ve společnosti a jsou vystaveny riziku chudoby a odsunutí na okraj společnosti. Pokud najdou zaměstnání, jejich platy ani zdaleka nedosahují výšky platů žen v městských oblastech. Kumulativní sociální znevýhodnění vytváří sociální napětí, neboť systém sociální péče je nedostatečný zejména pro znevýhodněné skupiny osob, a rovněž lze hovořit o nedostatečné infrastruktuře. Vzhledem k tomu, že kromě zemědělství, které je typické svými krátkodobými výhodami a nízkým životním standardem, neexistuje mnoho dalších příležitostí, vzniká ve venkovských oblastech napětí způsobené nedostatečnou zaměstnaností. Řešení záleží na intenzitě jednotlivých kroků místních orgánů, vlád a Evropského společenství, které hrají významnou úlohu a mají v tomto směru odpovědnost. Do praxe musí být uvedeny programy, které prošly změnami. Příležitosti ke změně může obyvatelstvu venkovských oblastí přinést vytváření alternativních příležitostí k zaměstnání, rozvoj infrastruktury, zavádění školení a vzdělávacích programů, které by pomohly usnadnit přizpůsobení obyvatel venkova požadavkům trhu, podpora začínajícího podnikání a zavádění projektů v okrajových oblastech a na nadnárodní úrovni. Programy budou upraveny podle požadavků jednotlivých venkovských oblastí. Tím bude zajištěno zmírnění regionálních rozdílů. Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – (HU) Ráda bych poblahopřála své kolegyni Christě Klaßové k její zprávě, která poukazuje na potíže, s nimiž se na trhu práce musí potýkat ženy žijící ve venkovských oblastech, a na ostatní stránky jejich života. V diskusi o znevýhodněných skupinách osob žijících v nejhorších poměrech by měla zaznít také zmínka o rumunských ženách, z nichž značná část žije ve vesnicích a v malých usedlostech. Početné studie ukazují, že rumunské ženy tvoří nejzranitelnější skupinu v Evropské unii vzhledem k tomu, že průměrná délka jejich života je v porovnání s většinovou částí společnosti neuvěřitelně nízká, a míra nezaměstnanosti je u nich několikrát vyšší než průměr. V souvislosti s doporučeními uvedenými ve zprávě

105

106

CS


by měly členské státy navrhnout a uplatňovat politiky, které by zlepšily celkové životní podmínky žen žijících v méně rozvinutých regionech a pomohly by znevýhodněným ženám a ženám čelícím sociálnímu vyloučení, ženám, které mají problém nalézt zaměstnání nebo začít podnikat. Rumunské ženy mohou mít užitek z toho, že členské státy a Evropská komise podporují sociálně orientované modely podnikání, zaměřené na chudobné a znevýhodněné skupiny společnosti. Vítám skutečnost, že se ve zprávě klade důraz na získané statistické údaje, protože proces získávání a zpracovávání údajů rozdělených podle hlediska pohlaví a podle etnického původu je na jedné straně podstatný k tomu, aby byly odstraněny početné případy nepřímé diskriminace, a na druhé straně k tomu, aby bylo zjištěno, jakého pokroku bylo dosaženo ve vztahu ke vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnání. Děkuji. Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Odvážná zpráva zpravodajkyně paní Klaßové hledá nový přístup k odstranění očividných nerovností mezi městskými a venkovskými oblastmi. Ženy hrají klíčovou úlohu v sociálně-politickém, hospodářském a ekologickém rozvoji venkovských oblastí. Životy žen žijících ve venkovských oblastech jsou plné příležitostí, ale i značných těžkostí. Zatraktivnění venkovských oblastí pomůže zastavit odchod zejména mladých a školených lidí. Proto vyzývám k podpoře jednotného růstu a vytváření nových pracovních příležitostí, zejména pro ženy, a k zajištění vysoce kvalitní zdravotní péče, sociálních služeb a dalších veřejných služeb v celé EU. Pouze vzdělané ženy budou schopny plně se podílet na znovuoživení místních společenství. Budou schopny založit nové společnosti, které budou následně přispívat k přetváření venkovského hospodářství a zlepší kvalitu života ve venkovských oblastech. Musíme odstranit všechny překážky bránící přístupu k informačním a komunikačním technologiím a zajistit, aby byly v široké míře dostupné ženám ve venkovských oblastech. Nepřetržité vzdělání a výuka jazyka, stejně jako možnosti přeškolení musí být k dispozici všem ženám, které o to budou mít zájem. Kromě toho by měl pokračovat úspěšný program LEADER. Úspěšně pomohl mnohým ženám založit společnosti ve venkovských oblastech v takových odvětvích, jako jsou cestovní ruch, řemeslná výroba a poskytování místních výrobků. Věřím, že rozpoznáním nejlepších postupů a využitím nových nástrojů pro výměnu zkušeností přispějeme ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) EU čelí důležitým sociálním změnám, které byly způsobeny problémy spojenými s migrací, sociálním zajištěním a chudobou. Programy rozvinuté na evropské úrovni přispěly k významnému zlepšení podmínek žen žijících ve venkovských oblastech. Přesto však se ženy nepodílejí na rozhodovacím procesu ve společenstvích, k nimž patří. Konkrétním a znepokojivým příkladem je skutečnost, že většina žen ve venkovských oblastech v Rumunsku nemá příjem vyšší než 5 EUR na den, a každá třetí žena dokonce nevyužívá žádných médií. Ráda bych uvedla tři pole působnosti ve snaze přispět k rovným příležitostem a ke zlepšení podmínek žen z venkovských oblastí: – zlepšení společenského postavení podporováním přístupu žen k novým příjmům a příležitostí k nabytí zisku; – řádná účast žen v rozhodovacích procesech a zvýšení možnosti změnit/ovlivnit rozhodnutí, která se jich přímo týkají; – přístup žen z venkovských oblastí k základním službám (zdravotní péče, vzdělání) a infrastruktuře. Členské státy by měly připravit své politiky tak, aby měly ženy možnost účasti na trhu práce a v rozhodovacím procesu a aby měly možnost kontroly nad jakoukoliv formou diskriminace.

21. Udržitelné zemědělství a bioplyn: přezkum právních předpisů EU (rozprava) Předsedající. − Následuje zpráva Csaby Sándora Tabajdiho, zástupce Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova k trvale udržitelnému zemědělství a bioplynu: potřeba přezkumu právních předpisů EU (2007/2107(INI)) (A6-0034/2008). Csaba Sándor Tabajdi, zpravodaj. − (HU) Vážený pane předsedající, paní komisařko Fischerová Boelová, dámy a pánové, ve světě změny klimatu, zvýšené poptávky po energii a zvyšujících se cen je absolutní

11-03-2008

11-03-2008

CS


prioritou a předmětem živého zájmu ze strany Evropské unie jednak snížení závislosti na energii a spotřeby energie, a jednak rozšíření zdrojů energie. Zvýšené využití energie z obnovitelných zdrojů je jeho součástí. Musíme změnit zdroje energie a zaměřit se na energii z obnovitelných zdrojů. V oblasti obnovitelných zdrojů energie mají různé země různé přírodní zdroje a my je musíme maximálně využít. Bioplyn jakožto obnovitelný zdroj energie má obrovský potenciál a z početného množství důvodů, které jsou uvedeny ve zprávě a předloženy k dnešnímu projednání, je předurčen ke skvělé budoucnosti. Prvním a nejdůležitějším důvodem, dámy a pánové, je skutečnost, že základní surovinu k výrobě bioplynu představuje kejda, a také to, že lze kombinovat výrobu energie s využitím kejdy pro účely ochrany životního prostředí. To je jedna z nejpodstatnějších výhod výroby bioplynu, přestože bioplyn lze vyrábět i z jiných surovin, např. z komunálního odpadu, jatečného odpadu a z energetických plodin. Bioplyn je multifunkční zdroj energie: lze jej použít k výrobě elektřiny, vytápění, chlazení či sušení. Stlačený bioplyn je vhodný k pohonu motorových vozidel a veřejných dopravních prostředků, a pokud je rafinovaný, může být využit v síti zemního plynu. Výroba bioplynu proto představuje skutečnou příležitost pro výrobu energie na evropské úrovni. Mimo jiné, uvážíme-li, že bioplyn může být vyroben z kejdy, můžeme jej vyprodukovat 14krát více než nyní. Potenciál, který představuje, je značný, neboť z pohledu životního prostředí víme, že kejdu je nutno upravit, dříve než se použije k hnojení půdy, jinak může vážně poškodit životní prostředí. V našem výboru byla vedena diskuse týkající se otázky, zda bude výroba bioplynu využívající rostlinného materiálu schopna konkurovat výrobě potravin. Evropská komise ukázala, že taková situace zatím v Evropě nevznikla, a doufáme, že v budoucnosti ani nevznikne, neboť v současnosti máme druhou generaci energetických plodin. V globálním kontextu to může být problém, v Brazílii a Spojených státech amerických, ale v Evropě to v současné době problém není a my doufáme, že ani nebude. Otázkou k diskusi je v tomto kontextu také otázka, jak by mělo být regulováno odvětví bioplynu. Současná vnitrostátní právní úprava, stejně jako právní úprava na úrovni Evropské unie, je neobyčejně komplikovaná a byrokratická, a to je důvodem, proč jsem v mé zprávě navrhl přijetí směrnice EU o bioplynu. Zároveň mne představitelé Evropské komise přesvědčili, ve smyslu konzultací s Evropskou lidovou stranou, že není potřebné mít samostatnou směrnici o bioplynu, když se připravuje směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. V souvislosti s tím žádám Komisi, aby ve směrnici o energii z obnovitelných zdrojů věnovala zvláštní pozornost bioplynu a aby uplatnila návrhy, které jsou uvedeny v mé zprávě. Dámy a pánové, závěrem bych rád poděkoval dánskému institutu, který mi se zprávou pomohl, a všem, kdo přispěli k jejímu vzniku. Děkuji vám za pozornost. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Vážený pane předsedající, dříve než začnu, ráda bych poděkovala Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a zpravodaji panu Tabajdimu za jeho velmi zajímavou a významnou zprávu. Zpráva Parlamentu jasně vyzdvihuje přínosy výroby bioplynu pro odvětví zemědělství, ale i pro společnost. Zcela souhlasím s tím, že je třeba klást důraz na rozvoj výroby bioplynu. Výhodou pro životní prostředí je snížení emisí škodlivých plynů, např. metanu a oxidů dusíku, které způsobují změnu klimatu. Z tohoto důvodu bude výrobou bioplynu dále posílena ekologická udržitelnost zemědělství – od roku 1990 je zaznamenáno snížení emisí skleníkových plynů o 20 % – a bioplyn má rovněž zjevnou hospodářskou výhodu jakožto prospěšný alternativní přírodní plyn v situaci, jakou přináší zvyšování ceny ropy, která v současnosti překročila 100 USD za barel. Výroba bioplynu ze zemědělských surovin se od roku 2004 do roku 2006 zdvojnásobila. Celkově se výroba bioplynu zvýšila, ale myslím, že můžeme udělat více. Velký potenciál výroby bioplynu je v rámci Evropské unie nevyužit. Za Komisi mohu říci, že jsme si toho vědomi a že jsme již zavedli několik důležitých nástrojů k propagaci výroby bioplynu. Naše současná směrnice o zelené energii je v právu některých členských států uplatňována a je příkladem významné hybné síly. Politika rozvoje venkova rovněž podporuje rozvoj výroby bioplynu. Členské státy mají možnost podpořit výrobu bioplynu a jeho využití, a to finančně, technicky a prostřednictvím spolupráce, ale i dalšími činnostmi. Čerpání programů určených k rozvoji venkova na období let 2007–2013 bylo právě zahájeno, ale je zjevné, že počáteční využití programů v členských státech je slibné, a jsem přesvědčena, že opatření týkající se bioplynu budou mezi těmi, která budou přijata v těchto oblastech v souvislosti s bioenergií.

107

108

CS


Opatření začleněná do balíčku Komise, který se zaměřuje na energii a změnu klimatu, podpoří v příštím roce výrobu bioplynu. Zejména cíl dosáhnout 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že bioplyn významně přispěje k dosažení těchto cílů. Bioplyn hraje rovněž významnou úlohu při dosahování cíle týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů o 20 % v odvětví, které není součástí systému obchodování s povolenkami na emise. Z tohoto důvodu jsme ve velmi příznivé situaci, kdy můžeme „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Jsem přesvědčena, že bioplyn se stane klíčovým bodem strategie Evropské unie v boji proti změně klimatu a pomůže nám naplnit cíle Kjótského protokolu. Souhlasím s vámi v tom, že je nevyhnutelné mít promyšlenou politiku, pokud jde o bioplyn. Iniciativy EU jsou podle mého názoru promyšlené a ubírají se správným směrem. Přesto věřím, že politika by měla být účinně dotvořena a využita na regionální nebo vnitrostátní úrovni a měla by respektovat místní zdroje, potřeby a hospodářské skutečnosti. Z tohoto pohledu vítám doporučení ke zjednodušení současného právního rámce. Tato doporučení jsou v souladu s našimi probíhajícími diskusemi týkajícími se zjednodušení a zlepšení právní úpravy, což v této oblasti představuje vrcholnou strategii Komise. Nakonec musím říci, že jsem měla pochybnosti o konkrétních cílech, pokud jde o bioplyn, a slyšela jsem námitku zpravodaje. Myslím, že cíl týkající se dosažení 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje již i bioplyn. Bioplyn může rovněž přispět k dosažení cíle týkajícího se 10% podílu biopaliv. Pokud bude představen pouze cíl týkající se bioplynu, budeme riskovat nedostatečné zaměření. Vytčení zvláštních cílů pro bioplyn by mohlo znamenat další administrativní komplikace pro soukromé provozovatele a pro veřejné orgány. Podle mého názoru by to mohlo způsobit i politické napětí směřující k upřednostňování konkrétního typu obnovitelného zdroje energie, který by bohužel mohl být v návaznosti na hospodářství později příliš nakloněn na stranu výroby bioplynu. Zpráva o bioplynu, kterou žádáte od Komise, je rozhodně užitečná. Zdá se mi sice, že lhůta, kterou jste stanovili na rok 2008, je příliš krátká, zvážíme-li všechny ostatní kroky, které již byly učiněny. Komise však podá do konce roku 2008 zprávu o zavedení akčního plánu biomasy v EU, takže jsem si zcela jista tím, že se nám podaří nalézt společnou cestu k vyřešení tohoto problému. Jde o velmi významnou a zajímavou zprávu. Jsem si jista tím, že poskytne dobrý základ pro další diskuse. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU místopředsedkyně Jens Holm, zpravodaj stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (SV) Vážená paní předsedající, bioplyn může hrát významnou úlohu v boji proti změně klimatu, může být používán nejen k výrobě tepla a elektřiny, ale i k pohonu dopravních prostředků. Bioplyn lze vyrábět například z kejdy či z domácího odpadu. V současnosti můžeme hovořit o obrovském potenciálu výroby bioplynu. Ve Výboru pro životní prostředí se k otázce bioplynu stavíme kladně a v budoucnosti bychom rádi viděli větší množství bioplynu. Zvyšování výroby bioplynu musí pokračovat. V případě, že se neuskuteční, prioritou se stává úkol snížit celkové množství odpadu. Pokud chceme snížit množství odpadu, musíme – přestože to zní jako nadávka v kostele – snížit naši spotřebu. Rád bych využil příležitosti a položil několik otázek paní komisařce Fischerové Boelové, která je zde dnes večer s námi: má Komise strategii, kterou zabezpečí snížení stále rostoucího množství odpadu v EU? Možná má Komise i strategii, která nám pomůže snížit spotřebu zboží, které v podstatě nepotřebujeme? Ve Výboru pro životní prostředí bychom rovněž rádi viděli osvědčení o udržitelnosti bioplynu. Součástí takového osvědčení musí být celá řada kroků, tj. od pole až po dopravní prostředek. Systém osvědčování musí být vytvořen s ohledem na společnost a životní prostředí. Vítám návrh Komise týkající se směrnice o obnovitelnosti paliv, ale je zde větší potřeba posílit úlohu bioplynu. A další otázka pro paní komisařku Fischerovou Boelovou: jaký je váš názor na takový systém osvědčování? Tyto a další otázky týkající se životního prostředí vyzdvihují význam veřejné odpovědnosti. Většina z nás zde přítomných souhlasí s podporováním úlohy bioplynu. Více automobilů a kamionů by mělo jezdit na bioplyn. Bioplyn snižuje emise skleníkových plynů u automobilů o 90 %. Kromě nižších emisí mají automobily jezdící na bioplyn také méně hlučný provoz. Pokud to se závazky vůči životnímu prostředí myslíme skutečně vážně, odpovědnost za ně bychom neměli ponechávat trhu. Například, pokud chceme mít více automobilů jezdících na bioplyn, musíme zabezpečit i čerpací stanice, na nichž je možno tento bioplyn natankovat. Stát musí v rámci své odpovědnosti zajistit, aby čerpací stanice

11-03-2008

11-03-2008

CS


byly v souladu s platnými právními předpisy a aby byly dočasně dotovány. V mé vlasti, ve Švédsku, je poslední čerpací stanice na cestě na sever v Uppsale, která leží uprostřed země. Jinými slovy, motoristé, kteří chtějí, natankují plnou nádrž a musí jet více než 1 000 km bez jakékoliv možnosti znovu natankovat bioplyn. A to je samozřejmě nepřijatelné. Za prosazování bioplynu jsme tedy odpovědni my všichni: EU vypracováním směrnic, členské státy podporou výroby bioplynu na vnitrostátní úrovni, a pokud jde o místní orgány, ty by měly vybudovat více zařízení na bioplyn. Werner Langen, zpravodaj stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (DE) Vážená paní předsedající, informuji Vás o stanovisku Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, který nese odpovědnost za energetickou politiku. Nejde o můj osobní názor, ale můj návrh výbor přijal 45 hlasy, přičemž nebyl nikdo proti a nikdo se nezdržel hlasování. Výbor pro průmysl si uvědomuje kladný vliv používání bioplynu vyráběného nejen z kejdy jak se domnívá zpravodaj – ale i bioplynu vyráběného z veškerého organického odpadu. Upozornili jsme na konkurenceschopnost v oblasti potravin, která začíná být stále více problematická, takže zde musí existovat diskuse s ohledem na skutečnost, že při zásobování plynových sítí bioplynem je nutno zabránit diskriminaci, a musí být předloženy další nové návrhy procesů výroby bioplynu druhé generace. V souvislosti s bioplynem jsme diskutovali o zelené genové technologii a jsme toho názoru, že mladé, inovativní odvětví bioplynu nepochybně potřebuje počáteční financování, nikoli však trvalou finanční pomoc. Kromě toho chceme sjednotit nástroje podpory v celé EU, což jsme shrnuli do 13 bodů: chceme zjednodušit proces plánování pro základny bioplynu. Výbor pro průmysl nepožaduje, aby byly předloženy čtyři nové směrnice, o čemž se zmiňuje můj kolega ve svém návrhu zprávy. Sdílím názor paní komisařky, že nepotřebujeme žádné nové směrnice, ale musíme bioplynu poskytnout místo v již existujících směrnicích týkajících se obnovitelných zdrojů. Z tohoto pohledu zastává Výbor pro průmysl jiný názor než Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, který nese za zprávu odpovědnost. Albert Deß, za skupinu PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, jakožto stínový zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů tuto zprávu do velké míry podporuji. Zpravodaj udělal dobrou práci. Souhlasím s tím, co zde bylo dosud řečeno: bioplyn může do značné míry přispět k dosažení našich cílů týkajících se obnovitelných zdrojů energie, neboť využívá menšího množství fosilií, čímž snižuje emise CO2. Nevyhnutelným předpokladem je samozřejmě využití potenciálu bioplynu. V Německu existuje mnoho továren na bioplyn, které vyrábějí výlučně elektřinu. Využito je jen přibližně 38 % dostupné energie, více než 60 % energie zůstává nevyužitých a přečerpávají se ve formě ztraceného tepla do životního prostředí. To nemůže být účelem výroby bioplynu. Proto si myslím, že by bylo pro tuto zprávu dobré, aby v ní byl uveden požadavek zásobování plynové sítě bioplynem. Musíme sledovat oba tyto směry: využít ztraceného tepla, které vzniká při výrobě elektřiny, nebo přímo zásobovat síť bioplynem. Pomocí obou těchto procesů lze pak dosáhnout vysokého stupně účinnosti. Zastávám rovněž názor, že pomocí moderní rostlinné výroby lze vypěstovat lepší rostliny. Nezastávám názor, že se na tom musí podílet genetické inženýrství. Pěstitelé rostlin mi říkají, že pole určená pro pěstování rostlin na výrobu bioplynu lze zdvojnásobit na akrech s tradičním pěstováním rostlin. Jsme schopni sklidit přibližně 5 000 litrů palivového oleje na jeden hektar bioplynu. S dobrými rostlinami, které budou v budoucnosti vypěstovány, budeme schopni sklidit až 10 000 litrů na jeden hektar. Je to dobrá cesta k tomu, aby mohl bioplyn čelit změně klimatu. Bogdan Golik, za skupinu PSE. – (PL) Vážená paní předsedající, četl jsem návrh připravený mým kolegou panem Tabajdim a velice mne zaujal. Rád bych mu poblahopřál k vynikající zprávě. V současné světové situaci, kdy ceny ropy a dalších zdrojů energie – například plynu – prudce stoupají a jsou předmětem nepředvídatelných výkyvů, což velmi znesnadňuje postupy účelného plánování a odhadování investičních nákladů, a kdy poptávka evropských zemí po energii rovněž stoupá, je předmětná zpráva o bioplynu více než aktuální. Tato zpráva ve skutečnosti ukazuje, kolik toho ještě můžeme udělat pro rozvoj oblasti nové generace energií. Generace energií z těchto zdrojů může být mnohonásobně zvýšena, aniž by přitom došlo k jakémukoliv zhoršení přirozeného životního prostředí. Kladným krokem v rozvoji této generace energií by byla podpora formou dotací určených k regionálnímu rozvoji a rozvoji venkovských oblastí. Komise a vlády jednotlivých zemí by neměly šetřit na výrobě tohoto

109

110

CS


druhu energie a měly by tento rozvoj podporovat prostřednictvím mechanismu zvláštních finačních opatření. Souhlasím se zpravodajem v tom, že Evropská komise by měla zintenzivnit svou snahu, pokud jde o rozvoj energie z takovýchto zdrojů a začlenění do evropské energetické strategie. Pro nás Evropany je mimořádně důležité, aby se Evropská unie stala nezávislou na vývozu energie v co nejkratší době. Willem Schuth, za skupinu ALDE. – (DE) Vážená paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve bych rád poblahopřál zpravodaji panu Tabajdimu k jeho vyvážené zprávě. Myslím, že uspěl, když upozornil na význam bioplynu jako udržitelné energie budoucnosti. Jakožto poslanec zastupující Severní Německo se obávám potenciálu bioplynu jakožto významné a všestranně využitelné energie z biomasy, vyráběné v zemědělství. Německo – a zvláště Dolní Sasko, odkud pocházím – má vedoucí postavení, pokud jde o pěstování rostlin na výrobu bioplynu. Neměli bychom si nechat ujít příležitost formulovat striktní a jasná kritéria pro technologii výroby bioplynu v případě, že bude zaveden osvědčovací systém EU pro rostlinnou hmotu využívanou jako zdroj paliva. To by se mělo vztahovat také na dovoz. Na naše výrobce bychom rozhodně neměli klást žádné další administrativní požadavky. Pouze touto cestou lze účinně rozptýlit pochybnosti týkající se využívání obilnin a potravin na výrobu bioplynu, protože výroba potravin musí pokračovat a zůstat prvořadou povinností zemědělství. Pouze touto cestou může bioplyn smysluplně přispět k zajištění zásob energie, snížení závislosti na zahraničních dovozech, ochraně ovzduší a k rozvoji venkova. Tím bude posílena účinnost evropských výzkumných a rozvojových programů. Wiesław Stefan Kuc, za skupinu UEN. – (PL) Vážená paní předsedající, využití nápadů uvedených ve zprávě mého kolegy ze skupiny, pana Tabajdiho, nám umožní učinit obrovský krok vpřed ve zvyšování výroby bioplynu. Zároveň by to byl krok k zabezpečení trvale udržitelného zemědělství, a to díky podstatnému snižování množství rostlinného a živočišného odpadu, kejdy a splašků a získávání energie z obnovitelných zdrojů. Výroba bioplynu má však i své nedostatky. Když zohledníme současnou výrobu a prodejní ceny, náklady na výrobu nemohou být pokryty a nakonec i tak zde bude dostatek odpadu, který bude jen více koncentrován. Potřebujeme vyhodnotit klady a zápory ve světle dnešních skutečností. Moje politická skupina to udělala a věříme, že zpráva pana Tabajdiho by měla mít podporu. Je možné, že jiné technologie nám umožní zlepšit současný proces výroby, zatímco zvýšení cen energií zvýší účinnost hospodářství. Není však pochyb o tom, že jsme svědky pokroku v ochraně životního prostředí, a to je nejdůležitější. Friedrich Wilhelm Graefe zu Baringdorf, za skupinu Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, zpravodaj předložil dobrou zprávu a předložil ji na základě názoru Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, což je správné. Právě jsme od pana Langena slyšeli, že Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku zastává opačný názor. Je tomu tak vždy: vždy, když má být něco úspěšné, Výbor pro průmysl se toho obává. To není vždy správné. Připomínám, že průkopníky výroby bioplynu byli zemědělci, kterým se všichni posmívali, když se před 10, 15, 20 lety snažili získat energii z živočišného odpadu. Velmi zjednodušeně řečeno, myšlenkou bylo proměnit výkaly ve zlato. Dnes jde o to, vyrábět energii z kejdy, nikoliv vytvářet konkurenci pro výrobu potravin. Z nevyužité kejdy vznikne alespoň průmyslové hnojivo, které bude univerzálnější než agresivní hnojiva. To znamená, že bioplyn patří spolu s větrem, vodou, sluncem a dřevem mezi obnovitelné zdroje energie a pokud jej vyrobíme pouze z organického odpadu, pak skutečně představuje obnovitelnou energii. Dá se to přirovnat k situaci, která vznikla v loňském a předloňskémn roce v mlékárenském odvětví, kdy se za mléko platilo 23,5 centu, což by se rovnalo situaci, že nacpeme kukuřici přímo do stroje na výrobu bioplynu, místo abychom ji nejprve dali krávě a ta by pak vyprodukovala mléko. To znamená, že ceny potravin vždy souvisí s cenami energií, a z toho vyplývá, že nejen v Německu, ale i v jiných zemích lze dosáhnout lepší recyklace rostlinných výrobků v energetickém i potravinářském odvětví. Musíme si dát pozor, abychom se nedostali do konkurenční situace. Může se stát, že pokud to pochopíme špatně, nastane, obrazně řečeno, soutěž mezi stolem a kontejnerem. Narušíme-li rovnováhu, pokud jde o pohonné látky z biomasy, tato rovnováha může mít záporný vliv, zatímco bioplyn bude vnímán kladně, a to i bioplyn určený pro dopravní prostředky. Závisí pouze na nás, zda budeme dávat přednost politice menších plodin a finančně je podporovat politikou odměňování s cílem zabránit migraci do průmyslové výroby.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Derek Roland Clark, za skupinu IND/DEM. – Vážená paní předsedající, vyjadřujme se jasně: problematika týkající se biomasy je poháněna údajným jevem oteplování planety, způsobeným emisemi CO2, které vypouští lidstvo. Zapomeňme na uhlíkové stopy. CO2 je přirozenou součástí atmosféry, není to nějaký druh ďábelského jedu, jak bývá mylně líčeno v situacích, jaké znázorňuje film Nevyhovující pravda. Tento interaktivní film není žádným důkazem, není dokonce ani pravdivý. Je to teorie, a velmi vzdálená důkazům. Představte si učitele chemie – a mohu se vsadit, že několik z nich je i na tomto shromáždění – vím, co to znamená, přejít v zákonech chemie od hypotézy k teorii. Nepůjdu ve stopách amerických politiků a nebudu teatrálně vykřikovat ani poučovat. Naštěstí máme nyní Manhattanskou deklaraci, kterou v minulém týdnu podepsalo 500 vědců a která tvrdí, že neexistuje důkaz o emisích CO2 vyprodukovaných moderním průmyslem, které by způsobovaly změnu klimatu. To nám připomíná, že z globálního hlediska se atmosféra vždy měnila a vždy se měnit bude. Je tu někdo, kdo si neuvědomuje skutečnost, že stav, v němž se nyní naše Země nachází, není konečný, ale že je to stále probíhající dynamický vývoj? Politická nenasytnost zatěžuje nás všechny, neboť chceme dosáhnout něčeho, čeho dosáhnout nelze. Převrátit naruby zemědělskou půdu s cílem vyrábět bioplyn, když roste počet obyvatel a ve světě se projevuje nedostatek obilnin, to je šílenství. Pěstovat plodiny na výrobu bioplynu na úkor celých oblastí deštných pralesů, pálit stavební dříví na místech, kde během několika let došlo k mírnému zhoršení stavu a ke zvýšenému výskytu dusičnanů a pak pokračovat dále, to je trestný čin, skupinové násilí páchané na lesích. Otázkou tedy zůstává: co způsobuje současný minimální stupeň oteplování planety? Parafrázuji bývalého prezidenta Clintona: je to slunce, hlupáci! Jim Allister, za skupinu NI. – Vážená paní předsedající, těší mne rozpoznání značného potenciálu zvýšení výroby bioplynu. Pomáhá zemědělcům vytěžit zisk z alternativního zdroje a zároveň hodnotně přispívá k zachování životního prostředí, neboť řeší problémy spojené s odstraňováním zemědělského odpadu. Třetí zřetelnou výhodou bioplynu je to, že na rozdíl od biopaliv napomáhá zachovávat bezpečnost. Klíčovou výhodou bioplynu je využití odpadu namísto plodin, čímž se neomezuje základní výroba krmiv ani výroba samotných potravin. Nové odvětví bioplynu potřebuje pro začátek smysluplnou podporu a jednotný nástroj podpory v celé EU spíše než onu sporadickou mozaiku podpory, kterou máme v současnosti. Podpora dalšího výzkumu využití bioplynu druhé generace pro účel biopaliv je ve výhledu do budoucnosti nevyhnutelná. Toho, co by mohlo a mělo být vykonáno pro podporu bioplynu a na pomoc udržitelnosti zemědělství, je tedy mnoho. Věřím, že v EU jsme se výrazně přepočítali, pokud jde o biopaliva. Neznásobujme proto tento omyl podceňováním bioplynu. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, rovněž vítám tuto zprávu: vysvětluje nám, jaký je potenciál bioplynu, a vím, že v různých členských státech existují různé zkušenosti. Je udivující, že ve výrobě bioplynu a v jeho využívání se v některých zemích projevuje mnoho nedostatků a v jiných nikoliv. Jak uvedla paní komisařka, je zde obrovský nevyužitý potenciál a my pro něj musíme něco vykonat, ale nemám tím na mysli další směrnici, neboť těch již máme dostatek a další by vyvolala spíše zmatek, místo aby ulehčila pokrok v této oblasti. Dovolte mi, abych vás upozornil na bod 37 této zprávy, v němž se hovoří o procesu zjednodušeného plánování. Možná je to jediná zmínka o nejdůležitější skutečnosti v celé diskusi, týkající se využití odpadu a recyklace. Na základě zkušeností z mé země a mých vlastních zkušeností jde o proces plánování recyklace nebo využití masa a kostí na výrobu energie a zde existují i nesouhlasná stanoviska, protože lidé nedůvěřují rozvoji a bojí se o své zdraví. Musíme provádět společný výzkum a získat v této oblasti více důvěry, protože se to týká veřejnosti. Z tohoto důvodu potřebujeme informovat veřejnost o potřebě recyklace odpadu ze zemědělství a kanalizace, ale musíme si rovněž uvědomit nevýhody této technologie a to, že výroba energie zanechává zbytky, s nimiž je potřeba nakládat a zacházet velmi opatrně. Uvítala bych nějaké komentáře k této stránce diskuse, protože v Parlamentu máme sklon považovat vše, co je obnovitelné, za úžasné, ale rovněž víme, že naše rozhodnutí jsou ovlivňována zájmy veřejnosti. Proto musíme zapojit veřejnost, ale také uznat, že se tato problematika týká rovněž zdraví, a to je potřeba jasně říci.

111

112

CS


Nakonec mi dovolte říci, že dodatek 1, předložený panem Mulderem, který považuji za nejdůležitější z dodatků, má mou plnou podporu, a navrhuji, aby byl přečten, protože opětovně zdůrazňuje potřebu klasifikace živočišné kejdy s cílem správného využití kejdy na farmách, proto by v tomto kontextu měla být zvažována i směrnice o dusičnanech. Gábor Harangozó (PSE). – (HU) Vážená paní předsedající, velmi vám děkuji. Dámy a pánové, dnešní globalizovaný svět nám poskytuje mnoho výzev. Tyto výzvy se týkají například změny klimatu, zvyšování chudoby, problémů energetické účinností a zajištění energie, a také problémů spojených s využíváním energie z obnovitelných zdrojů. V zájmu udržitelnosti zemědělství musíme nejen odpovídat na tyto výzvy, které se týkají Evropské unie, ale zároveň i zavést nástroje na koordinaci politik na základě společné strategie a pojmenovat problémy, kterým čelí všech 27 členských států. V tomto světle vítám zvláště iniciativu mého kolegy pana Tabajdiho týkající se bioplynu a udržitelnosti zemědělství a při této příležitosti si mu dovoluji poblahopřát k jeho vynikající zprávě. Myslím, že pro dosažení souladu nařízení EU a vnitrostátních politik, stejně jako pro dosažení souladu právní úpravy EU a členských států je důležité, aby byla přijata směrnice EU o energii z obnovitelných zdrojů. Výroba bioplynu ze zemědělských plodin je jedním z nejdůležitějších zdrojů bioenergie, a to i přes to, že výsadba rostlin na výrobu bioplynu je nákladná. Abychom mohli využívat potenciál bioplynu, bylo by smysluplné, abychom koordinovali soudržnost politik a příležitostí v zemědělství, rozvoj venkova a rámcové programy a abychom přesunuli investice do pěstování plodin určených k výrobě bioplynu. Rozdělení finanční podpory musí být založeno především na účinnosti; je-li účinnost prvořadým kritériem, pak je výroba elektřiny skutečně jediná, která je hodna podpory. Existuje však i mnoho dalších potenciálních způsobů využití bioplynu, přestože bychom se měli soustředit zejména na výzkum, vývoj a inovace, abychom rozšířili možnosti využití tohoto zdroje. Protože se jedná o financování ze strany Evropské unie, potřebujeme kromě toho vytvořit ve členských státech příznivé podmínky pro usnadnění pěstování a zpracování rostlin na výrobu bioplynu. V tomto kontextu by měly členské státy poskytnout cenové zvýhodnění nebo jiná opatření, která by podpořila využívání tohoto nového zdroje energie. Další výhodou bioplynu jako zdroje energie je jeho schopnost přidané hodnoty jak v zemědělských organizacích, tak ve venkovských regionech, neboť jim pomáhá v hospodářském rozvoji. Proto je důležité zajistit, aby těchto možností mohly využít i znevýhodněné regiony. Děkuji. Anne Laperrouze (ALDE). – (FR) Vážená paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, vítám zprávu pana Tabajdiho. Máme různé druhy zdrojů energie, ale ne všechny mají stejný potenciál a vliv na životní prostředí. S ohledem na boj proti změně klimatu a plýtvání přírodními zdroji je velmi důležité, abychom využívali všech dostupných zdrojů energie. Bioplyn je jednou formou energie, která by měla být podporována. Je však důležité, aby nevznikla konkurence mezi výrobou bioplynu a výrobou potravin. Prioritou by proto měla být výroba bioplynu zejména z kejdy, splašků a komunálního, organického a živočišného odpadu. Ráda bych zdůraznila, že v tomto případě jde o to, získat zisk z odpadu, tedy jinými slovy zisk ze znečištění. Nedejme se však zmást: ze všeho nejvíce potřebujeme snížit množství odpadu. Dále je důležité, aby bioplyn nebyl využíván pouze k výrobě elektřiny, ale rovněž k zásobování sítí zemního plynu, za předpokladu, že nedojde k ohrožení zdraví. Přístup k rozvodné síti by však neměl být ztěžován žádnými technickými omezeními. Výzkum a vývoj by měl být v tomto odvětví rozšířen ve všech aspektech: pokud jde o zdroje, vybavení, distribuci i využití. Při přezkoumávání právních předpisů je proto důležité znát podstatu a výhody bioplynu. Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Vážená paní předsedající, zpráva pana Tabajdiho upozorňuje na problém, který je důležitý zejména s ohledem na zemědělce, hospodářství a životní prostředí. Bioplyn určuje maximální náklady na dovoz plynu, snižuje množstvo metanu vypouštěné do atmosféry a je také palivem, které může být přímo využíváno v zemědělské výrobě a k veřejně prospěšným účelům. Pro ochranu životního prostředí je recyklace kejdy, odpadu a splašků užitečná. Úroveň výroby bioplynu v EU je však různá. V této oblasti by proto měly orgány EU učinit kroky, které by zlepšily právních a hospodářských předpisů týkajících se rozvoje bioplynu, urychlily výzkumné programy zaměřené na zlepšení technologie výroby bioplynu včetně výroby paliv z biomasy, organického odpadu, splašků a kejdy, představily tyto programy veřejnosti a propagovaly dobré výsledky, jichž dosáhli němečtí, belgičtí a dánští zemědělci.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Nils Lundgren (IND/DEM). – (SV) Vážená paní předsedající, v bloku Spojených národů, který je věnován změně klimatu, dospěli k názoru, že člověk vypouští do atmosféry skleníkové plyny, které mění atmosféru. EU oficiálně uznala, že lidstvo by mělo snížit tyto emise v nadcházejícím desetiletí, a prohlásila, že EU by měla být v čele tohoto úsilí. Jak to uskutečnit? Jsem zděšen, když vidím, jak se politické intervence a snaha o přenášení politického vlivu na orgány EU postupně vymykají veškeré kontrole. Za Evropský parlament mohu říci, že nežádáme zvýhodnění pro bioplyn. Nevíme, jak by mohly daňové pobídky pomoci při upřednostňování bioplynu před ostatními možnostmi. V každé zemi EU by měly být stanoveny cíle týkající se snížení emisí, což se již uskutečnilo, a pak ponechat na každé zemi, aby se rozhodla, jaké nástroje použije k dosažení těchto cílů. Tradičním evropským řešením je institucionální soutěž – nikoli ústřední kontrola. Neil Parish (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, chtěl bych panu Tabajdimu poděkovat za jeho zprávu. Podobně jako mnoho mých kolegů vítám tuto zprávu o bioplynu, neboť bioplyn hraje velice významnou úlohu. Zejména v zemědělství je produkováno mnoho odpadu, který by mohl být účinně přetvořen na bioplyn. Pro účely výroby elektřiny by bylo možné míchat potravinový odpad s rostlinným. Zdá se, že by to mohlo být velice účinné. Využití bioplynu je ve skutečnosti považováno za jeden z nejúčinnějších způsobů výroby elektřiny z „bioprostředků“. Rád bych panu Tabajdimu řekl, že nepotřebujeme zvláštní směrnici o bioenergii: může být součástí směrnice o obnovitelných energiích. Chtěl bych ho tedy vyzvat, aby o to neusiloval. Rovněž bych rád řekl, že zemědělci, jichž se tato problematika týká, se zajímají rovněž o směrnici o dusičnanech. Potřebují tento odpad také někde na svých farmách uskladnit. Splašky by mohly být uskladňovány na farmách a přetvářeny na bioplyn, a odpadem by mohla být hnojena půda. Jak řekla paní komisařka, lze tak „zabít dvě mouchy jednou ranou“. Paní McGuinessová uvedla, že se musíme vyrovnat se skutečností – možná nikoliv na úrovni EU, ale na úrovni členských států – se skutečností, že rostliny určené k výrobě bioplynu jsou vždy skvělé, pokud nerostou před vašimi dveřmi. To je to, čím trpí Evropa: vždy se to musí dít někde jinde. Nakonec bych rád odpověděl panu Clarkovi – i když si myslím, že již odešel – který se ptal, zda oteplování planety existuje. Hovořil jsem o tom s uznávaným izraelským vědcem, který řekl, že k oteplování planety může, ale nemusí docházet, ale copak můžeme čekat 20 let, abychom se dozvěděli, zda jsme měli pravdu nebo ne? Cristian Silviu Buşoi (ALDE). - (RO) Zvážím-li současnou cenu ropy, pak je bioplyn zdrojem energie, který stojí za povšimnutí, zejména v kontextu stoupajícího významu odpovědnosti Evropské unie ve vztahu k uhlovodíku. Všichni jsme si vědomi cíle týkajícího se dosažení 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě Evropské unie do roku 2020. S ohledem na tyto okolnosti by mělo být využívání bioplynu jakožto zdroje energie podporováno, zejména prostřednictvím finančních nástrojů. Bioplyn a ostatní biopaliva mohou spolu se sluneční a větrnou energií výrazně snížit používání tradičních zdrojů energie. V porovnání s ostatními typy obnovitelné energie má bioplyn také tu výhodu, že je z něj možno vyrobit elektřinu i tepelnou energii a lze jej využívat i v dopravě. Požadovat zvláštní směrnici pro bioplyn je asi přemrštěným požadavkem, vítám však návrh předložit mimořádnou zprávu o bioplynu na úrovni Evropské unie, v níž by měla být obsažena také doporučení, která by navazovala na evropský i vnitrostátní právní rámec v této oblasti. Samuli Pohjamo (ALDE). – (FI) Vážená paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rád bych také poděkoval zpravodaji panu Tabajdimu za jeho vynikající zprávu. Udělal kus dobré práce. Bioplyn je důležitým obnovitelným zdrojem energie, který přispívá k trvale udržitelnému rozvoji zemědělství a zlepšuje stav životního prostředí. Bioplyn může pomoci i farmám a ostatním oblastem k soběstačnosti, přestože je využíván pouze v malé míře. Čeká nás ještě dlouhá cesta k samotné výrobě. Potřebujeme inovace, výměnu zkušeností a dodatečné financování. Významné suroviny na výrobu bioplynu, kejda a vedlejší potravinové výrobky, by neměly být klasifikovány jako odpad, ale jako suroviny, které mohou být použity na výrobu bioplynu a průmyslového hnojiva. Zároveň musíme stanovit všeobecná pravidla pro využívání bioplynu v celé Evropské unii a odstranit překážky a omezení, které s tím souvisí.

113

114

CS


Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Evropská unie je v oblasti zásobování energií závislá na třetích zemích. Kromě toho Evropa není daleko od energetické krize. Proto je pro nás více než důležité intervenovat a podpořit používání obnovitelné energie. Podle mého názoru představuje bioplyn vhodnou možnost z pohledu hospodářství i z pohledu životního prostředí. Přispívá k trvale udržitelnému hospodářskému a zemědělskému rozvoji, rozvoji venkovských oblastí a k ochraně životního prostředí. Pokud budeme k výrobě bioplynu používat živočišnou kejdu, splašky, komunální odpad a organický živočišný odpad, lze hovořit o nové příležitosti zemědělských společností k výdělku. Rovněž je nevyhnutelné věnovat pozornost bezpečnostním opatřením. Některé aktivní součásti a bakterie, které zemědělský a komunální odpad obsahuje, mohou v případě rozšíření ohrozit veřejné zdraví a životní prostředí. Protestuji proti používání kukuřice, obilnin a dalších základních potravinových produktů k výrobě energie. Jejich spalování obecně vede ke zvyšování cen potravin a krmiv. Avril Doyle (PPE-DE). Vážená paní předsedající, nová generace obnovitelné energie bioplynu je z hlediska zásobování energií kladnou změnou. Otázka, zda bioplyn vyráběný z kejdy přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů nebo nikoliv, vyžaduje další výzkum. Návrh zprávy totiž nehovoří o zásadním problému týkajícím se mimovolně vypouštěných emisí, t. j. emisí, které vznikají při procesu výroby. Některé výzkumy uvádějí, že úniky metanu během výroby a emise dusičnanu v případě aplikace na půdu snižují potenciální riziko vzniku skleníkových plynů. Naléhavě však potřebujeme další výzkum. Přezkoumání právních předpisů podporujících výrobu bioplynu by mělo být založeno na důsledné analýze celého cyklu, aby bolo možno konečně zhodnotit proces výroby obnovitelné energie a zavést strategii týkající se snížení emisí skleníkových plynů. James Nicholson (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, rád by na úvod poblahopřál zpravodaji k jeho aktuální zprávě. Zabezpečení energie, zvyšování cen energie a změna klimatu, to jsou pravděpodobně největší výzvy, kterým čelí Evropa ve 21. století. Jedna věc je jistá. Evropa musí být soběstačnější v uspokojování svých energetických potřeb a zabezpečení zásob energie. To znamená obměnu alternativních zdrojů energie a využívání nových technologií a obnovitelných zdrojů. Dovážíme ohromujících 96 % energie, kterou využíváme. Mnozí z vás se mnou budou souhlasit v tom, že trh s biomasou a biopalivy představuje pro zemědělce nové příležitosti. Je to stále více konkurenční trh: zemědělci v mém volebním obvodu v Severním Irsku by mohli mít mnohé výhody z alternativního využívání své půdy k vytváření nových podnikatelských příležitostí v oblasti výroby biopaliv. Energie biomasy a biopaliv není jedinou odpovědí na obavy Evropy související s energií, ale rozhodně hrají významnou úlohu. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážená paní předsedající, úloha plynu je skutečně významná, v prvé řadě při diverzifikaci dodávek plynu, ve druhé řadě při řešení problémů spojených se změnou klimatu a ve třetí řadě při zlepšování stavu životního prostředí, tedy jinými slovy při jeho ochraně. Pamatujme i na to, že bioplyn se vyrábí z komunálního odpadu, organického odpadu, kalu a kejdy. Bioplyn je velmi významným obnovitelným zdrojem energie. Lze jej používat k výrobě energie, je dobrým zdrojem tepelné energie a využívá se také k pohonu vozidel. Bioplyn by mohlo využívat více motorových vozidel, je však zapotřebí, aby se stal dostupnějším a hospodárnějším palivem určeným k použití. K výrobě bioplynu však musíme používat nové technologické postupy druhé generace. Znamená to, že potřebujeme vytvořit stabilní podmínky k rozvoji bioplynu a vhodné nástroje finanční podpory. Claude Turmes (Verts/ALE). – Vážená paní předsedající, jakožto zpravodaj směrnice o obnovitelných zdrojích energie, o níž budeme v tomto Parlamentu hlasovat, skutečně vítám zprávu pana Tabajdiho. Do velké míry také souhlasím s tím, že výroba bioplynu je jedním z nejlepších způsobů zpracování biomasy v Evropě. Ve své zprávě se pokusím vyzdvihnout potenciál bioplynu. Je to uskladnitelná forma energie, která slouží jako doplnění jiných občasných obnovitelných zdrojů. Budu naléhat také na to, abychom odstranili zbytečnou byrokracii. Myslím si, že v Evropě máme skutečný problém, pokud jde o autorizaci, zejména při schvalování výroby energie, která není nebezpečná, bioplyn tedy v žádném případě nebezpečný není.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Rád bych připomněl ještě jednu otázku. V těchto dnech probíhá zároveň diskuse o směrnici o plynu pro vnitřní trh. Je zapotřebí zjednodušit přístup bioplynu do plynárenské sítě. Ti z vás, kdo se o tuto otázku zajímají, by si měli prostudovat změny a doplnění, které jsem předložil na jednání o směrnici o plynu. Mariann Fischer Boel, členka Komise.? Vážená paní předsedající, děkuji všem, kdo se podílejí na této diskusi. Tak jako vždy je i nyní obtížné soustředit se výhradně na bioplyn, zákonitě se rozpoutá také diskuse o všech obnovitelných zdrojích energie. Celá debata vychází ze zprávy o energii, kterou uveřejnila Komise v lednu letošního roku, protože jsme náhle zjistili, jak velice jsme závislí na dovozu energie, zejména od našich východních sousedů, a ve druhé řadě: jak bychom mohli přispět ke snížení emisí skleníkových plynů a CO2? Ihned se objevilo množství otázek, které je potřeba řešit. Hovoříme-li o odvětví dopravy, potřebujeme, aby do roku 2020 pocházelo 10 % energie z obnovitelných zdrojů, přičemž prvním dodavatelem bylo odvětví zemědělství, které je v této fázi zároveň dodavatelem jediným. Všichni dobře víme, a dnes to zde již zaznělo, že potraviny, krmiva a paliva se ocitla ve vzájemném konkurenčním boji. Tato otázka bude stálou součástí diskuse, dokud se budeme zabývat první generací různých druhů biopaliv. Proto zcela souhlasím s těmi, kdo zdůrazňují potřebu výrazně investovat do výzkumu a rozvoje, abychom se překlenuli přes tuto první generaci a dostali se ke druhé generaci biopaliv. U různých obnovitelných zdrojů energie je nevyhnutelné, aby byly v budoucnu ekonomicky uskutečnitelné, protože dnes tomu tak není. Potřebujeme nalézt tzv. zlaté řešení k tomu, aby se staly ekonomicky udržitelnými. Další otázkou je udržitelnost – ekologická udržitelnost. Náš přístup k této otázce je zcela jasný. Nebudeme akceptovat energii z obnovitelných zdrojů, která nebude vyráběna udržitelným způsobem, což se týká nejen výroby v rámci Evropské unie, ale i dovozu energie z obnovitelných zdrojů ze zámoří. Budeme potřebovat dovoz. Ať se nikdo nesnaží někoho přesvědčit o tom, že se můžeme spolehnout výhradně na evropskou výrobu. To prostě není možné; dovoz budeme potřebovat v každém případě. Myslím, že je to skvělá myšlenka, pokračovat ve tvrdé práci na rozvoji bioplynu. Na jeho výrobu využíváme odpad – kal a veškerý jateční odpad, což představuje velmi dobrou součást tohoto výrobního procesu. Ze zemědělsko-ekologického hlediska lze tímto způsobem vyřešit některé problémy, kterým musí čelit některé členské státy nebo některé regiony v souvislosti se směrnicí o dusičnanech, jak již bylo dnes uvedeno. To může napomoci i k vyřešení těchto problémů. Myslím si, že v odvětví obnovitelných zdrojů energie existuje mnoho možností, ale naléhavě potřebujeme prosadit další investice, díky nimž se v budoucnu tyto možnosti změní v reálné řešení problému. Ještě jednou chci poděkovat zpravodaji. Tato zpráva je skutečně vynikající. Csaba Sándor Tabajdi, zpravodaj. – ?(HU) Vážená paní komisařko, vážená paní předsedající, děkuji vám za tuto debatu. Jak dokazuje dnešní diskuse, je jasné, že ani bioplyn, ani bioenergie, ani obnovitelné zdroje energie nejsou samy o sobě všelékem, ale všechny mají rozhodující význam pro diverzifikaci energetických zdrojů. Zadruhé: bioplyn je i nadále drahý. Uvedl to i můj kolega, pan poslanec Kuc, a mnozí další. Proto potřebujeme technologický rozvoj. Zpočátku, jak uvedla paní komisařka Fischerová Boelová, to bude vyžadovat státní podporu z fondu na rozvoj venkova. Třetí bod je obzvlášť významný. Zřejmě jsem se nevyjádřil dost jasně, zítra odevzdám panu Parishovi a také předložím ústní pozměňovací návrh a doplnění, v němž stáhnu svůj návrh směrnice o bioplynu a biologickém odpadu a budu doporučovat její zahrnutí do sjednocené směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Jedná se o dohodu, která byla uzavřena mezi mnou, paní Fischerovou Boelovou a jejími kolegy a Evropskou lidovou stranou. Čtvrtou záležitostí je konečný termín. V tomto ohledu se samozřejmě přizpůsobíme. Rád bych řekl paní McGuinnessové, že současný postup je příliš byrokratický. V Dánsku, v zemi, která je v tomto směru snad nejambicióznější – a to nikoliv proto, že paní komisařka pochází z Dánska – trvá pět let, než po vzniku myšlenky skutečně začne provoz příslušného podniku, a v některých zemích to trvá dokonce až deset let. Nakonec bych chtěl reagovat na otázku, kterou předložila paní Avril Doyleová. V rukou držím vynikající dánskou studii – což opět nemá nic společného se skutečností, že paní komisařka je Dánka – studii, kterou vypracovalo Národní středisko Dánské zemědělské poradenské služby. Napsání této zprávy bylo jednoduché. Pošlu paní Doyleové část, která obsahuje velmi přesné výpočty možných ekologických problémů, jinými

115

116

CS


slovy část týkající se takových otázek, jako jsou těkavé plyny. Tyto výpočty byly pro mne skutečně přesvědčivé, přestože nejsem odborníkem v oblasti ekologie. Závěrem bych rád poděkoval – předem se paní komisařce omlouvám za svou špatnou výslovnost dánštiny – Thorkildu Birkmoseovi, Henningu Lyngsø Fogedovi a Jørgenu Hingeovi z Dánské zemědělské poradenské služby, kteří tuto vynikající studii vypracovali. Chtěl bych poděkovat také Nicolasu Nevezovi, který spolupracoval s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, dále svým kolegům Davidovi Korányimu a Tamásovi Bíróovi. Děkuji také dvěma zpravodajům výboru Werneru Langenovi a Jensovi Holmovi za stanovisko jejich dvou spojených výborů a děkuji také vám všem za konstruktivní kritiku. Zkusme dále pokračovat s bioplynem, přestože to není lék na všechno. Děkuji vám za pozornost. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční zítra ve 12:00.

22. Energetická statistika (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je zpráva (A6-0487/2007) vypracovaná panem Turmesem jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o energetické statistice (KOM(2006)0850 – C6-0035/2007 – 2007/0002(COD)). Joaquín Almunia, člen Komise.? (ES) Vážená paní předsedající, loňský rok byl rokem závažných rozhodnutí týkajících se změny klimatu a energetické politiky. Evropská unie se rozhodla a je odhodlána řešit změnu klimatu a čelit výzvě k zabezpečení bezpečných, udržitelných a konkurenceschopných energetických zdrojů. Před rokem, v březnu 2007, určila Evropská rada přesné a závazné cíle s ambiciózním záměrem snížit emise skleníkových plynů a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie v rámci naší spotřeby energie. Jak víte, Komise v těchto oblastech předložila konkrétní návrhy. Veškeré toto úsilí vyžaduje velmi kvalitní, neustálý a důkladný monitoring vývoje naší energetické situace, neboť spotřeba energie představuje více než 80 % našich emisí skleníkových plynů. Členské státy musí rovněž podrobně monitorovat svou závislost na dodávkách energie, zejména u zemního plynu a ropy. Návrh nařízení o energetické statistice je součástí energetického balíčku, který Komise schválila v minulém roce. Tradičně bylo shromažďování statistických údajů o energii založeno na dobrovolných dohodách se členskými státy a takto se to řešilo po mnoho let. Komise a Evropský parlament se však shodly na tom, že dnes, ale i s výhledem do budoucnosti, je sběr statistických údajů příliš významný na to, aby závisel výlučně na dobrovolných dohodách. Kromě toho, liberalizací trhů se zemním plynem a elektrickou energií vzrostl počet zainteresovaných stran, z čehož logicky vyplývá, že shromažďování údajů v této oblasti je mnohem komplexnější. To znamená, že na tuto velmi důležitou práci je zapotřebí právní základ. Tento návrh nařízení je výsledkem žádosti Evropského parlamentu určené Komisi, která se týká vytvoření právního závazku poskytnout evropským občanům údaje o energii na evropské úrovni, a to periodicky a v přiměřených termínech. Energetická statistika je navíc velmi dynamickou oblastí a návrh nařízení vyzdvihuje přání Evropského parlamentu, aby byla nadále rozvíjena statistika týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. V tom všem se odráží konstruktivní atmosféra, která vládla během diskusí mezi našimi orgány, které dospěly ke konečné verzi návrhu nařízení, o němž dnes v Parlamentu začínáme rozpravu. Dovolte mi tedy, abych své vystoupení ukončil poděkováním protagonistům tohoto procesu, zvláště zpravodajům Evropského parlamentu, za jejich podporu při navrhování tohoto právního základu, který nám v budoucnosti umožní získávat transparentní údaje o energii v Evropské unii. Claude Turmes, zpravodaj. – (FR) Vážená paní předsedající, energie se dostala zpět do politického programu. Vážený pane komisaři, když jste nastoupil do svého úřadu v Bruselu, barel ropy stál 25 USD. Dnes je cena ropy 105 USD za barel, takže abychom mohli čelit výzvě v oblasti energie, ať již s ohledem na změnu klimatu, nedostatek ropných zásob, na naši geopolitickou závislost, která je u zrodu vzniklé situace, nebo na naši hospodářskou zranitelnost v důsledku nestability cen ropy a zemního plynu, jsem přesvědčen, že dnes více než kdykoliv předtím je naléhavě nutno zavést nová opatření evropské energetické politiky.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Jenže k vytvoření dobré evropské energetické politiky potřebujeme dobrou databázi. Myslím si, že dnešního večera budeme ve skutečnosti hlasovat o vytvoření dobré databáze, protože statistika bude nevyhnutelná, to je velmi důležitý bod, ale také proto, že podle mého názoru Parlament skutečně dosáhl určitého úspěchu, neboť statistika, která byla dodnes zaměřena především na velmi podrobné údaje o fosilních zdrojích energie, tedy o uhlí, ropě a zemním plynu, se nyní přizpůsobí potřebám jednadvacátého století, přičemž energetika je v jednadvacátém století zaměřena na obnovitelné zdroje energie. Od roku 2020, na úrovni 20 %, budou obnovitelné zdroje energie hlavními zdroji energie Evropy. Proto je potřeba tuto statistiku přizpůsobit, a my ji přizpůsobíme podle energetické poptávky. Je zarážející, jak nízká je úroveň vnitrostátní statistiky, a v důsledku toho i evropské statistiky, zejména pokud jde o budovy, energetickou spotřebu domácností a kanceláří, ale i v oblasti dopravy. Věřím, že se nám podařilo dosáhnout něčeho významného, a sice transparentnosti v souvislosti s řetězcem jaderné energie. Nové nařízení přinutí Evropu, aby byla konkrétnější, a to i s ohledem na vstupní část řetězce výroby jaderné energie, aby skončila současná situace připomínající Kafkovy romány. Nacházeli jsme se v pozici velkého dovozce. Evropa dováží 98 % uranu a ve statistice Evropské statistické ročenky se jaderná energie vykazovala jako domácí zdroj energie, protože tato statistika nebyla dosud upravena. V tomto směru nastal tedy určitý pokrok. Dalším úspěchem je skutečnost, že statistické výsledky budou zveřejňovány o pět měsíců později. Byl to krutý boj, který jsme dovedli k vítěznému konci, zejména boj proti Radě. Z tohoto vítězství plyne i další výhra, kterou představuje skutečnost, že členské státy v čele s Německem, které bylo prakticky nejtěžší přesvědčit, budou nuceny zvýšit investice v oblasti statistiky. Z tohoto místa bych rád poděkoval všem evropským statistikům, kteří během posledních deseti let, přestože pracovali s velmi omezenými zdroji, dokázali vypracovávat a ještě dnes stále vypracovávají potřebnou statistiku. Dnes jim vytvoříme lepší podmínky, protože ministři financí budou od nynějška povinni brát energetickou statistiku mnohem vážněji. Vítězství Parlamentu je kolektivním vítězstvím. Chtěl bych poděkovat paní Trautmannové, paní Hallové a paní Korholaové za vykonanou práci. Dále bych rád poděkoval zaměstnancům Parlamentu, paní Corderové z portugalského předsednictví jako osobě, která skutečně podporovala prosazení dohody, a nakonec úředníkům Eurostatu, kteří se mnou museli mít trpělivost, někdy i každé odpoledne v týdnu, když odpovídali na mé otázky, takže děkuji i vám. Eija-Riitta Korhola, za skupinu PPE-DE. – (FI) Vážená paní předsedající, energetická statistika se na úrovni Společenství vždy dělala na základě gentlemanské dohody. Bylo předem jasné, z čeho byly vytvářeny statistické údaje, jak přesné musely být a v jaké lhůtě musely být připraveny k odevzdání. Avšak v poslední době tomu tak nebylo. Rozšíření Evropské unie, některé statistické postupy, které s ním přišly, a další reformy, například liberalizace trhů s energií a alternativní formy energie, vyvolaly společně potřebu urychleného navržení právního rámce pro vytváření statistiky pro celé Společenství. Kompromisní balíček, který máme nyní před sebou, je výsledkem intenzivních rozhovorů, v nichž se gentlemanský přístup do určité míry musel hledat, přestože nakonec se, ve prospěch všech zúčastněných, podařilo jej nalézt. Proces energetické statistiky měl být podle očekávání pouze okrajovou záležitostí pracovní statistiky Parlamentu, ale panu Turmesovi se podařilo rozehrát oficiální politickou hru suchých technických statistických údajů, jimiž rozpoutal hluboké vášně. Výzvy k zabezpečení podrobné statistiky o jaderném palivovém cyklu, konečné spotřebě energie a podrobnější statistiky o obnovitelných zdrojích energie, ale také ambiciózní požadavky týkající se předkládání výročních zpráv Eurostatu, to jsou příklady politicky zaměřených kroků. Aby však byla statistika vhodná k použití, musí představovat neutrální nástroj, nic více. Jako stínová zpravodajkyně za svou skupinu jsem byla pověřena úlohou rozhodčí. V tomto ohledu byly názory Eurostatu a Rady velmi vzdálené cílům našeho zpravodaje. Nyní bych všem zúčastněným ráda poděkovala za jejich velikou snahu o dosažení kompromisu, který znamená, že dlouho očekávané nařízení může nyní brzy nabýt účinnosti. Reformy, které prosazoval pan Turmes, budou v nařízení zohledněny, ale realistickým způsobem. Konsenzu jsme dosáhli také v otázce rozsahu nařízení, tedy určili jsme, které body má obsahovat a které budou přenechány jiným oblastem právní úpravy. Skvělým příkladem je rašelina. V této souvislosti neschvalujeme stanovisko k její klasifikaci jakožto fosilního nebo obnovitelného paliva, neboť se obnovuje každý rok. Nechme si tento malý souboj na příští rozpravu o směrnici o budoucích obnovitelných formách energie, až se naše cesty s určitostí opět zkříží.

117

118

CS


Catherine Trautmann, za skupinu PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, Evropa se postupně vybavuje nástroji k omezení změny klimatu, která je spojena s emisemi skleníkových plynů, občané Evropy pociťují v plné síle vzestup cen energie, proto je samozřejmě důležité vytvořit konečně právní základ pro sběr a šíření energetické statistiky. Zároveň však cítíme, že stejně důležité je, aby byla tato statistika přiměřená výzvám, jimž čelíme: šetření energií a nová definice složení používaných zdrojů energie tak, aby se zmenšil podíl fosilních zdrojů a zvýšil podíl obnovitelných zdrojů. Novým prvkem tohoto nařízení je na základě uvedených důvodů soudržnější předefinování rozsahu statistiky, spíše než řada sporadických doplnění. Můj postoj jakožto stínové zpravodajkyně za skupinu socialistů v Evropském parlamentu spočívá v zajištění zvýšení užitečnosti této statistiky pro občany Evropské unie, ale i pro ty, kdo mají na starosti právní úpravu. Statistika bude spolehlivější pro analýzy a užitečnější jakožto pomoc při procesu rozhodování. Pokud jde o občany, bojovali jsme a podařilo se nám získat transparentnější statistiku, která poskytuje informace o tom, co nejvíce ovlivňuje jejich život: bydlení a doprava, ale i jaderný průmysl. Pokud jde o vlády, na každoroční Radě pro energetiku, která se koná vždy na jaře, bude k dispozici nejaktuálnější statistika. Uvidíme, do jaké míry se tyto cíle plní. Zatím je podle mého názoru výsledek těchto změn poměrně omezený, chci tím říci, že vůbec nadměrně nezvyšuje pracovní zátěž členských států ani jednotlivých zúčastněných partnerů. V této chvíli bych chtěla poděkovat našemu zpravodaji, panu Turmesovi, za smysl pro kompromis, a zároveň i celé jeho pracovní skupině. Nakonec bych opět ráda pochválila Eurostat za velmi cennou a účinnou podporu, kterou poskytoval během celé této doby a díky níž bylo možné dosáhnout výsledku, který lze dnes označit za obrovský. Fiona Hall, za skupinu ALDE. – Vážená paní předsedající, chtěla bych poděkovat panu Turmesovi za skvěle odvedenou práci zpravodaje a za úzkou spolupráci s kolegy. Energetickou statistiku bychom mohli přirovnat k ocelovým prutům, které drží budovu pohromadě: zvenčí je nevidíte, ale bez nich by se budova zřítila. Právě vytváříme zcela nové způsoby získávání energie. Evropská unie se dohodla na nových cílech týkajících se energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a emisí CO2. Na základě předchozích snah EU v těchto oblastech však dobře víme, že je jednodušší stanovovat cíle než je plnit, a jediným způsobem, jak zjistit, zda děláme to, co jsme si předsevzali, je statistické měření výsledků opatření. Dnes potřebujeme statistiku zaměřenou jak na poptávku po energii, tak i na dodávky energie. Potřebujeme podrobnou statistiku obnovitelných zdrojů, ale i fosilních paliv. Potřebujeme lepší statistiku jaderné energetiky, shromažďovanou a porovnávanou na evropské úrovni, a zároveň potřebujeme, aby byly tyto statistické údaje zpracovávány mnohem rychleji, abychom měli k dispozici včasnou zpětnou vazbu. Obzvlášť důležité je zabezpečit, aby byly statistické údaje dostupné v dostatečném předstihu před březnovými vrcholnými schůzkami v oblasti energetiky. Nakonec chci uvítat skutečnost, že rašelina bude i nadále stabilně zařazována do kategorie fosilních paliv. Ve Spojeném království jsou rašeliniště považována za vzácná přírodní území, která je potřeba chránit. Rašelina se obnovuje tak pomalu, že bylo dosti nevhodné považovat ji za obnovitelný zdroj energie. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, změna klimatu, bezpečnost zásob, zvyšování cen, různé incidenty jako např. výpadky elektřiny v některých částech Evropy, a varovný signál ukrajinského Gazpromu, to vše zvýšilo povědomí evropských občanů i politických představitelů týkající se složitosti energetické situace, v níž jsme se ocitli a která bezodkladně vyžaduje dostupnost přesných, včasných a kompletních statistických údajů. V tomto ohledu chci uvítat návrh Komise a práci, kterou vykonal náš zpravodaj, pan Turmes. Chtěla bych využít této příležitosti také k tomu, abych mu upřímně poblahopřála k jeho pověření zpravodajem pro směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Využívání energie představuje 80% podíl na celkovém vytváření emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Dostupnost včasných a spolehlivých základních údajů o energetické situaci v Evropské unii je nevyhnutností, chceme-li splnit cíle Kjótského protokolu, ale i cíle scénáře po roce 2012. Jak bychom mohli spolehlivě odsouhlasit transparentní cíle týkající se snižování energie získávané z fosilních paliv na mezinárodním fóru a zvyšování využívání obnovitelných zdrojů, aniž bychom měli k dispozici takovéto základní údaje? To není možné. V současnosti je vytváření energetické statistiky pomalé, neefektivní a údaje jsou často neúplné, dokonce i nepřesné. Jak právem poznamenal zpravodaj, uveřejňování energetických údajů Eurostatu bývá

11-03-2008

11-03-2008

CS


výrazně opožďováno. Může paní komisařka potvrdit, že výsledkem tohoto nařízení bude aktuálnější dostupnost nevyhnutelné energetické statistiky, a že statistický model, který používáme v Evropské unii, bude srovnatelný s modely, které používají například Spojené státy nebo jiní světoví aktéři, abychom mohli srovnávat podobné s podobným? Nakonec vyslovuji svůj souhlas se zpravodajem, který uvedl, že nové nařízení musí poskytnout ochranu před manipulací s údaji. Přesná, ověřitelná a objektivní statistika Eurostatu je rozhodující pro širokou škálu současných a budoucích politických opatření zaměřených na klima a energii, například pro schéma obchodování s emisními povolenkami EU, sdílení úkolů a návrhy týkající se obnovitelných zdrojů energie. Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, pokud chceme jako Evropská unie vybudovat soudržnou energetickou politiku a mluvit jednohlasně na mezinárodním energetickém fóru, je nevyhnutelné, abychom disponovali úplnými a spolehlivými statistickými údaji, které nám umožní snadno připravit potřebná srovnání. Stejně potřebná je také správná koordinace mezi členskými státy. Proto máme za to, že je důležité, aby bylo v textu Komise uvedeno, že jejich účast je povinná. Jak uvedla paní Trautmannová, důležité je také to, aby nový návrh nezatížil podniky nebo ostatní zúčastněné strany nadměrnou prací. Na základě toho vítáme skutečnost, že se v návrhu neprosazuje úsilí o úpravu vykonávaných statistických úkolů, ale vytváří se společný právní rámec, který má zaručit metodologickou jednotnost a tím umožnit porovnávání údajů. Přesná, včasná a úplná statistika je rovněž nutná pro pochopení složitosti naší energetické situace a pro vykonávání důkladného kvantitativního monitoringu pokroku v plnění cílů. Proto se ztotožňujeme s názorem zpravodaje, že v takových oblastech, jako je energetická účinnost, je potřebné zlepšit statistiku, kterou zatím disponujeme. V oblasti energetiky a změny klimatu je nyní prioritou naší politiky účinnost. Současná statistika neposkytuje údaje potřebné k výpočtu koeficientů, které v této oblasti nejsou absolutně nevyhnutelné. Rozvoj jaderného odvětví a obnovitelných energetických zdrojů způsobuje závažné potíže, které je také nutno vyřešit. To je pouze ukázka omezení našeho současného systému, která spolu se zajímavými návrhy na řešení velmi dobře rozebírá pan Turmes ve své zprávě, proto bych mu ráda poblahopřála k výborně vykonané práci. Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Vážená paní předsedající, chtěl bych poblahopřát zpravodaji k vynikající zprávě. Chci blahopřát také paní komisařce k iniciativě, s níž přišla Komise. Rád bych této zprávě vyjádřil podporu, hlavně proto, že se zabývá společnou energetickou politikou, zejména společnou zahraniční energetickou politikou. Mám však k tomu ještě jeden důvod, který je pro mne vlastně ještě důležitější: členským státům ponechávame možnost volby v otázkách primárních zdrojů energie (struktury energetických zdrojů) a zároveň snižujeme emise CO2 a vytváříme společný energetický trh. Pokud bychom chtěli porovnat výdaje a zjistit, která řešení nulových emisí jsou do budoucna nejlepší, která jsou nejhospodárnější, potřebujeme pro naše srovnání určitý základ. Společný trh a hospodářská soutěž, která na něm existuje, a především účinné investice, to vše vyžaduje dobré srovnatelné statistické údaje. Takovéto údaje potřebují investoři, zejména ti soukromí, pokud chceme mít na energetickém trhu účinnou politiku. Musíme mít možnost srovnávat údaje jednotlivých členských států týkající se konkrétních cen a nákladů, kterou nám bohužel současné statistické údaje neposkytují, hlavně pro nedostatek poznatků o obnovitelných zdrojích energie. Mám na závěr ještě jednu otázku: kdo a jakým způsobem bude moci těchto údajů využívat? V této chvíli není dosud vše zcela jasné, rozhodne se až v praxi. Je však velmi důležité, abychom věnovali velkou pozornost rozsahu, v jakém budou v budoucnu takovéto údaje dostupné, ale i způsobům ochrany té části údajů, která by neměla být zveřejňována. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Chtěla bych poblahopřát zpravodaji k jeho práci. Energetika a změna klimatu představují priority Evropské unie. Proto je tak nesmírně důležitá energetická statistika, která umožňuje Evropské unii toto odvětví hodnotit a přijímat potřebná opatření. Dne 26. února 2008 uveřejnil Eurostat soubor statistických ukazatelů v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí. V případě energetiky se jedná o ukazatele týkající se energetické spolehlivosti, energetické intenzity,

119

120

CS


energetických zdrojů, konečné spotřeby energie, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a cen energie. V souvislosti se změnou klimatu jsou to informace o emisích skleníkových plynů. Členské státy budou mít povinnost poskytovat údaje potřebné k získávání ukazatelů požadovaných na základě navrhovaného nařízení. Ke shromažďování a zpracovávání údajů budou zapotřebí značné finanční prostředky. V pozměňujícím návrhu 14 se kromě jiného odkazuje na časové úspory, k nimž může dojít díky využití informačních technologií při shromažďování a zpracovávání údajů. V pozměňujícím návrhu 5 se stanoví potřeba bezpečnosti dodávek nejdůležitějších paliv a dostupnost přesných údajů na evropské úrovni, které se musí dodávat včas, aby bylo možno v předstihu koordinovat řešení na úrovni Evropské unie v případě případného nedostatku zásob, v souladu s doložkou o solidaritě v případech nedostatku energetických zásob Lisabonské smlouvy. Evropští občané takovouto správnou a přesnou statistiku potřebují. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, tato zpráva má velký význam pro nás všechny, protože podrobné údaje tvoří přirozený základ politických rozhodnutí. Také proto je důležité, abychom v budoucnu lépe odlišovali finanční transakce od transakcí týkajících se výrobků. Všichni dobře víme, že ceny energie podléhají vlivům různých odvětví. Významnou úlohu však také hraje rozdíl mezi výrobou, obchodem a spotřebou. Konkrétně bychom měli zahájit inteligentní měření, nezaměřovat se pouze na spotřebitele, ale i na různé další dostupné parametry měření. Důležitý je pro nás také výběr metody, kterou použijeme, abychom mohli odhadnout různé náklady na statistiku. Je v našem zájmu, abychom zjednodušili byrokratické postupy a dosáhli vyšší účinnosti statistiky. Výběr metody bude proto důležitý z pohledu budoucího použití, ať již to bude náhodný výběr, plně automatizovaná analýza, metoda dodání v požadovaném termínu, nekódovaná, srovnatelná v rámci celé Evropské unie, ale i ve světovém měřítku. Pro jednotlivé agentury je rovněž velmi důležitá proporcionalita metody. Musíme zajistit, aby bezpečnost dodávek byla transparentním způsobem dostupná jakožto všeobecné kritérium, dále aby se rozlišovalo mezi náklady a cenami a aby byl celý systém udržitelný. Claude Turmes, zpravodaj. ?Vážená paní předsedající, měl bych několik poznámek. Pokud jde o rašelinu – ačkoliv bohužel vidím, že paní Korholaová již opustila místnost – z naší definice velmi jasně vyplývá, že rašelina je klasifikována jako fosilní zdroj energie. Definici rašeliny jsme převzali od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), podle níž rašelina jasně nepatří mezi obnovitelné zdroje. K této věci si tedy dovolím poznamenat, že někteří finští politikové a finští lobbyisté by měli přestat snít a měli by si důkladně přečíst směrnici a přidržovat se skutečného znění. Lituji toho, že jsem nedokázal prosadit myšlenku týdenních měření zásob benzinu v Evropě. Cena ropy se v Evropě určuje na základě týdenního věstníku Ministerstva energetiky USA. Vzhledem k tomu, že Evropa nemá nezávislou statistiku týkající se ropy, naše ceny de facto určuje nedostatek na trhu v USA, a proto nejsme schopni na světovém trhu prokázat, že na evropském trhu se často projevuje menší napětí než na trhu americkém. Protože se nám to zde nepodařilo uskutečnit, pane komisaři – možná by to dokázala Komise – během diskusí, které o tomto tématu probíhají v IEA, byste mohl vystoupit s iniciativou a přezkoumat alespoň to, čeho bychom mohli dosáhnout, kdybychom měli v Evropě týdenní statistiku týkající se ropy. Někteří odborníci mi řekli, že bychom pomocí těchto opatření dokázali dokonce snížit cenu ropy. Nyní musíme začít pracovat, neboť je důležité, aby byla Komise koordinována. Komise založila při Generálním ředitelství pro energetiku a dopravu pozorovatelské centrum pro energetický trh, takže je důležité, aby toto pozorovatelské středisko úzce spolupracovalo s Eurostatem. Na závěr bych rád úředníkům Eurostatu a úředníkům členských států popřát, aby měli dostatek energie a odvahy, protože se budou muset často setkávat při komitologických postupech a výsledky přenést do skutečné statistiky. Rád bych vám všem ještě jednou poděkoval za milá slova. Možná bych vám dokonce mohl na sklonku dnešního dlouhého večera nabídnout i skleničku šampaňského! Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční zítra ve 12:00.

23. Statistika přípravků na ochranu rostlin (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem programu je zpráva, (A6-0004/2008) kterou vypracoval pan Staes jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a která se týká návrhu nařízení Evropského

11-03-2008

11-03-2008

CS


parlamentu a Rady o statistice přípravků na ochranu rostlin (KOM(2006)0778 – C6-0457/2006 – 2006/0258(COD)). Joaquín Almunia, člen Komise. (ES) Vážená paní předsedající, samozřejmě bych chtěl poděkovat panu Staesovi za skvělou práci zpravodaje i Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za jejich příspěvky do rozpravy o tomto návrhu nařízení. Návrh je součástí tematické strategie udržitelného využívání pesticidů. Cílem této tematické strategie je snížit negativní účinek pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Návrh nařízení, jímž se dnes zabýváme, přispívá k dosažení tohoto cíle zabezpečením sběru spolehlivých a srovnatelných údajů ve všech členských státech, aby byl umožněn výpočet sladěných rizikových ukazatelů. Návrh Komise je výsledkem několikaleté spolupráce s OECD a výzkumnými orgány na vývoji těchto rizikových ukazatelů. Naším prvotním záměrem v Komisi bylo vytvořit rámec pro všechny pesticidy včetně biocidů. V přípravném stadiu legislativního procesu se však ukázalo, že odvětví biocidů je nedostatečně harmonizováno a že ani Komise, ani členské státy nemají dostatečné zkušenosti ani poznatky k tomu, aby mohly navrhnout konkrétní opatření týkající se biocidů, a na základě této skutečnosti bylo s konečnou platností rozhodnuto, že tato kategorie výrobků nebude začleněna do původního návrhu, kterým se zabýváme. Uvědomuji si, že pan Staes ve své zprávě obhajuje začlenění biocidů do návrhu, ale měli jsme důvody, na jejichž základě bylo rozhodnuto, že biocidy nebudou začleněny. Rád bych však ubezpečil zpravodaje i vás všechny, že Komise využije příležitosti při revizi směrnice o biocidech, která je naplánována na konec letošního roku, aby předložila návrh, který bude obsahovat komplexní řešení pro toto odvětví, včetně sběru údajů. Pan Staes se ve své zprávě zasazuje také o rozšíření působnosti nařízení o využívání přípravků na ochranu rostlin mimo odvětví zemědělství, tedy o začlenění statistiky výroby a odbytu. V našem návrhu jsme se rozhodli ponechat tyto údaje mimo oblast působnosti nařízení, abychom se vyhnuli kolizi s jinými nařízeními o statistice výroby a odbytu, v jejímž důsledku by se pouze zvýšily správní náklady na přípravu takovéto statistiky. Jsme však připraveni přezkoumat optimální možnosti používání stávající statistiky výroby a odbytu ve prospěch cílů tematické strategie. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vyslovit závěr a připomenout vám vysoké finanční výdaje na provedení tohoto nařízení, kdy se počáteční odhad pro evropskou pětadvacítku pohybuje v rozpětí od 10 do 25 milionů EUR ročně, takže musíme doporučit, aby byla členským státům ponechána dostatečná míra flexibility při uplatňování tohoto nařízení. Věřím, že díky dobré spolupráci Evropského parlamentu, Rady a Komise dosáhneme dohody v co nejbližší době, protože, jak dobře víte, proces sběru těchto údajů je dlouhý a složitý a může trvat přibližně pět let. Bylo by vhodné, kdyby se toto nařízení mohlo začít uplatňovat co nejdříve a, samozřejmě, kdyby již byla schválena rámcová směrnice o tematické strategii. Nakonec bych rád znovu poděkoval panu Staesovi za vynikající práci na návrhu, který je skutečně komplexní a zároveň nesmírně významný pro životní prostředí a lidské zdraví. Bart Staes, zpravodaj.? – (NL) Myslím si, že pan komisař velmi dobře shrnul své obavy týkající se několika bodů zprávy. Návrh nařízení o statistice pesticidů, který předložila Komise, má skutečně přímou souvislost s tematickou strategií udržitelného využívání pesticidů. Jak již vysvětlil i pan komisař, cílem je celoevropská harmonizace statistik jednotlivých států týkajících se používání pesticidů a jejich uvádění na trh, kterou je nutno uvést na takovou úroveň, kde se předpokládá optimální fungování. Cílem tedy je – a jde o významný cíl – využít příslušných údajů ke střednědobému snížení rizik a negativních vlivů používání pesticidů na životní prostředí a veřejné zdraví. Při sestavování své zprávy jsem si určil následující čtyři cíle: 1. zabezpečit dostatečnou srovnatelnost údajů; 2. předejít duplicitnímu sběru údajů; 3. rozšířit působnost o využívání pesticidů mimo odvětví zemědělství; 4. takto získané údaje plně využít prostřednictvím morální oznamovací povinnosti.

121

122

CS


Po hlasování Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jsem přesvědčen, že jsem tyto čtyři cíle splnil, přestože vím, že stále existují určité potíže. Konkrétně, stínový zpravodaj pan Nassauer za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů trval na tom, aby byl sběr údajů regulován přiměřeným a účinným způsobem nejen v souvislosti s utajením těchto údajů, ale i se zřetelem na přístup veřejnosti k informacím a na transparentnost. Myslím si, že mezi mnou a panem Nassauerem proběhla velmi konstruktivní diskuse a že jeho připomínky se promítly do dalšího postupu včetně hlasování Výboru pro životní prostředí, které bylo téměř jednomyslné. Vhodného znění se nám podařilo dosáhnout také v souvislosti s rozšířením působnosti mimo odvětví zemědělství. Rozhodli jsme se pro sběr údajů nejen o využívání pesticidů v zemědělství a zahradnictví, ale také o odborném používání mimo odvětví zemědělství, například při údržbě silnic, železnic a veřejné zeleně. Díky skupině socialistů v Evropském parlamentu se samotný pojem biocidů, s nímž polemizoval již pan komisař, dostal v konečném důsledku do zprávy. To se však setkalo s odporem zejména ze strany skupiny PPE-DE, takže spolu se skupinou PSE a za mou skupinu jsem se pokusil vyřešit tento problém předložením dvou pozměňujících a doplňujících návrhů, vycházejících z dřívějšího textu a ze zprávy paní Klaßové, které byly schváleny v prvním čtení. Vím, že skupina PPE-DE a pan Nassauer v tom vidí stále problém, ale já doufám, že to při závěrečném hlasování nebude představovat nepřekonatelnou překážku, vždyť se ostatně snažíme podřídit se v této otázce názoru většiny Evropského parlamentu. Dámy a pánové, dalším bodem, s nímž skupina PPE-DE nesouhlasí, je rozhodnutí Výboru pro životní prostředí týkající se rozšíření působnosti nařízení z oblasti prodeje a používání pesticidů na jejich výrobu, dovoz, vývoz a distribuci. Skupina PPE-DE se obává, že to přinese další zátěž podniků. Upřímně řečeno, pane Nassauere, odvážím se tento názor zpochybnit, protože tyto údaje jsou v každém případě dostupné, takže vlastně není nutno provádět v tomto směru žádné další výpočty. Na rozdíl od tvrzení pana Nassauera jsem přesvědčen, že začleněním těchto údajů bude zajištěn lepší přehled o nežádoucích, ba dokonce protizákonných tocích. Myslím si, že tyto poznatky budou na prospěch dosažení jednoho z cílů nařízení, který jasně uvedl i pan komisař, a sice snížení rizik a negativních vlivů pesticidů na životní prostředí a veřejné zdraví. Myslím si také, že konkrétně tyto dva argumenty zabezpečí možnost čelit jakýmkoliv případům WTO ze třetích zemí. Rád bych poděkoval svým kolegům poslancům za konstruktivní spolupráci. Doufám, že se nám podaří získat převážnou většinu ve prospěch mé zprávy, abych mohl navázat produktivním jednáním s Radou ve druhém čtení. Chci poděkovat také Komisi za vynikající spolupráci a také úředníkům Eurostatu, kteří si vždy našli čas a skutečně napomohli vzniku této zprávy. Vřelé díky, dámy a pánové. Hartmut Nassauer, za skupinu PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dosáhli jsme konsenzu v tom, že si přejeme snížit škodlivé účinky používání pesticidů na lidstvo a na životní prostředí. Abychom však mohli přesně vyčíslit tyto negativní účinky, potřebujeme vyvinout přiměřené ukazatele. A k jejich vývoji potřebujeme údaje. Při zjišťování těchto údajů se neobejdeme bez této směrnice. Zdůrazňuji to proto, abych objasnil skutečnost, že se to netýká schvalování pesticidů ani jejich používání, ale pouze zjišťování údajů vhodných k vývoji přiměřených ukazatelů. Na tom jsme se shodli. Dostali jsme se skutečně daleko a dosáhli jsme společného stanoviska, které správně předložil pan Staes, v čemž vidím překvapivý úspěch. Dohodli jsme se, že musíme rozšířit působnost také mimo odvětví zemědělství. Zároveň jsme dospěli také k souhlasnému stanovisku k ochraně podnikového a obchodního tajemství. Nepodařilo se nám vyřešit pouze dvě otázky: tou první je začlenění biocidů. Zcela se ztotožňuji s názorem, který vyjádřil pan komisař. Neexistují žádné zásadní námitky, ale zatím nemáme poznatky potřebné k tomu, abychom se mohli rozumně vydat touto cestou. Jak jsem již uvedl, v zásadě nemám žádné výhrady. Můžeme to v příhodné době uskutečnit. Druhá otázka je podstatně významnější. Kategoricky nesouhlasíme s tím, aby byla do oblasti působnosti začleněna kromě používání pesticidů i jejich výroba, protože výrobní proces neposkytuje sám o sobě žádné informace týkající se použití. Výrobky se vyvážejí do třetích zemí, před použitím se uskladňují. Jak jsem tedy uvedl, informace o výrobě nejsou použitelné pro účely, pro něž chceme přijmout tuto směrnici, a proto bychom do ní výrobu neradi začlenili. Přesto však, pane Staesi, bych rád řekl, že pokud bude Komise schopna zachovat kompromisy, jichž jsme dosáhli, vaše zpráva v závěrečném hlasování uspěje.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Gyula Hegyi, za skupinu PSE. – Vážená paní předsedající, přemýšlel jsem, zda budu na toto téma hovořit maďarsky nebo anglicky a uvědomil jsem si, že během práce na tomto tématu jsem používal hlavně anglických výrazů. Skupina PSE vedla o zprávě intenzivní debatu, jejímž výsledkem je kompromisní stanovisko. Někteří z nás, včetně mne, měli radikálnější pozměňující návrhy, ale společné stanovisko skupiny je pro nás přijatelné. Chtěl bych proto uvítat tuto zprávu a poblahopřát zpravodaji. Pesticidy jsou na jedné straně důležitým a základním podpůrným prostředkem moderního evropského zemědělství, ale na druhé straně má jejich nesprávné používání a používání škodlivých látek na svědomí vznik zdravotních problémů, smrtelné nehody a znečišťování životního prostředí. Veřejní zástupci, úřady, místní vlády, zemědělci, nevládní organizace a občané potřebují správné informace o používání pesticidů, aby se snížilo riziko a aby se zamezilo negativním účinkům používání pesticidů. Z tohoto důvodu je návrh evropské statistiky pesticidů pozitivním krokem k ekologičtějšímu zemědělství. Na základě evropské statistiky můžeme monitorovat a vyhodnocovat pozitivní změny, které mají zabezpečit nové právní předpisy o pesticidech, tj. směrnice o používání pesticidů, tematická strategie udržitelného využívání pesticidů a nařízení o schvalování pesticidů. Od začátku jsem se souhlasem skupiny PSE navrhoval a podporoval začlenění biocidních výrobků do této směrnice. Tak jako je tomu ve většině případů, aktivní složka biocidů se používá také jako výrobek v rostlinné výrobě. Biocidy mají tedy téměř stejný účinek na zdraví lidí a na životní prostředí. Po uvolnění do prostředí již nemá význam skutečnost, zda byla látka vyrobena jako biocid nebo spíše jako výrobek rostlinné výroby. Bude rozumné, když nejdříve shromáždíme statistické údaje týkající se pouze biocidních výrobků. Obchodní tajemství je vždy citlivou otázkou, proto mne těší, že všichni uznáváme, že tato směrnice musí zohlednit povinnosti vyplývající z Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím. Proto jsem podpořil pozměňující a doplňující návrh, kterým se stanoví závazek pro výrobce, aby veřejnosti poskytli správné informace. Doufám, že po kompromisu mezi politickými stranami zastoupenými v tomto parlamentu dosáhneme dobré dohody v prvním čtení s Radou, a možná budu moci za několik let z tohoto místa přečíst užitečné údaje z nejnovější evropské statistiky pesticidů. Marios Matsakis, za skupinu ALDE. – Vážená paní předsedající, upřímně blahopřeji panu zpravodaji Staesovi k vynikající zprávě, k úsilí, které vynaložil k dosažení kompromisu a konsenzu mezi různými politickými skupinami. Harmonizace statistik všech států EU o prodeji a využívání přípravků na ochranu rostlin a správné využití takovéto statistiky by bezpochyby významně vylepšilo přípravu přesných hodnocení vlivů používání takovýchto výrobků na životní prostředí a lidské zdraví, a tak umožnilo přijímání nápravných opatření. Zpravodaj, veden snahou, aby byla tato harmonizace účinná a tím i co nejužitečnější, provedl správně několik změn, které odrážejí kompromisní dohodu většiny skupin a které se týkají čtyř hlavních oblastí. Zaprvé, vytváření statistických údajů, které lze ve všech členských státech srovnávat a sjednocovat. Zadruhé, zamezení duplicitnímu sběru údajů, aby došlo ke snížení nákladů a zátěže odborných uživatelů. Zatřetí, potřeby začlenit do působnosti nařízení také používání mimo odvětví zemědělství, a začtvrté, potřeby co největšího využití shromážděných údajů. Převážnou většinu těchto změn a doplnění, tak jak byly téměř jednomyslně schváleny Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, považujeme za užitečné a potřebné, a proto je podpoříme. Nepodpoříme pouze tři z pozměňujících a doplňujících návrhů, konkrétně návrhy 24, 27 a 29. Kromě toho plně podpoříme dalších pět pozměňujících a doplňujících návrhů, které předložili Zelení a ostatní. Na závěr bych rád znovu vyslovil obecný předpoklad, že úspěšné splnění cílů tohoto legislativního návrhu bude velmi záviset na jeho důsledném vykonávání, a v tomto smyslu má rozhodující význam konstruktivní účast a plné odhodlání orgánů členských států. Doufejme, že tomu tak bude ve všech 27 členských státech. Hiltrud Breyerová, za skupinu Verts/ALE. – (DE) Vážená paní předsedající, chtěla bych zpravodaji upřímně poblahopřát. Také my v současné době v rámci balíčku EU pro pesticidy nabízíme radu, jak lze chránit osoby, zvířata a životní prostředí před poškozením způsobeným škodlivými pesticidy, což představuje náš cíl. Základním požadavkem tohoto cíle je dostatek údajů. Doufám, že toto hlasování představuje výrazný signál vyzývající k ochraně životního prostředí a zdraví. Do sběru a zveřejňování údajů nejsou zahrnuty důvěrné provozní informace a zároveň je zabezpečeno právo spotřebitelů na informace a transparentnost. Osobně dávám přednost zásadě zpřístupnění co nejvyššího množství informací na internetu. Bylo by to zcela v souladu s mou zprávou o povolení pesticidů. Zkušenosti

123

124

CS


z postupu autorizace ukazují, že potřebujeme spolehlivé údaje o používání pesticidů v Evropě a harmonizované metody sběru údajů. Pouze budeme-li mít k dispozici kvalitní údaje, můžeme doufat, že se sníží počet nedorozumění a nesprávných informací. Závěrem bych chtěla připomenout něco, co se ve zprávě o statistice nenachází, ale co je mému srdci blízké. V posledním čtení o povolení pesticidů jsme rozhodli také o pesticidovému průkazu pro velkoobchod a maloobchod. To rovněž vyžaduje mít k dispozici údaje o využívání pesticidů. Velkoobchod a maloobchod tyto informace vyžaduje a já doufám, že členské státy jim nebudou stát v cestě. To je zároveň patřičným potvrzením potřeby vytváření statistických údajů o pesticidech. Doufám, že nás tento cíl spojí při dosahování lepší ochrany osob, zvířat a životního prostředí díky spolehlivějším číselným a jiným údajům. Jens Holm, za skupinu GUE/NGL. – (SV) Vážená paní předsedající, nejprve bych rád poděkoval panu Staesovi za dobrou zprávu, kterou samozřejmě ve skupině GUE/NGL podporujeme. Jedním z cílů obsažených v této zprávě je snížit použití pesticidů na základě zlepšení statistiky, což je skutečně naléhavým úkolem. Používání toxických látek a různých chemikálií v zemědělství je v Evropě stále častější. Toxické látky se pak nacházejí v potravinách, které konzumujeme my i naše děti. Týká se to nás všech. Mělo by to znepokojovat všechny, kterým záleží na vlastním zdraví a našem životním prostředí. V mé vlasti je dlouhodobou vizí ekologického hnutí zemědělství bez chemikálií. Naneštěstí je tento cíl dosud příliš vzdálený. Používání chemických látek je v zemědělství stále velmi rozšířeno, a to nejen v Evropské unii jako celku, ale i ve Švédsku. Mám jednu konkrétní otázku pro pana komisaře Almuniu. Pokud chce určitá země zakázat určitou chemickou látku v zemědělství, neměla by mít možnost se pro to svobodně rozhodnout? Bohužel jsme zaznamenali již mnoho případů, kdy chtěly členské státy použití určitých pesticidů zakázat, ale vaše Komise jim v tom zabránila. Proč? Nemělo by mít životní prostředí a veřejné zdraví přednost před potřebou úplné harmonizace? Irena Belohorská (NI). – (SK) Zpráva týkající se statistiky přípravků na ochranu rostlin úzce souvisí se zprávou o tematické strategii udržitelného využívání pesticidů. Pokud má být tato zpráva v souladu se strategií, pak je nevyhnutelné, aby se prvky strategie, na nichž jsme se již dohodli a které jsme schválili, promítly i do tohoto návrhu nařízení. Týká se to hlavně názvu nařízení a nahrazení výrazu „přípravky na ochranu rostlin“ výrazem „pesticidy“. Kromě toho je začlenění biocidů do působnosti nařízení potřeba vnímat jakožto prvek, který je již schválen v tematické strategii, ale i ve směrnici o pesticidech. Biocidy musí být do této působnosti začleněny dříve, než bude první zpráva předložena Komisi. Všechny příslušné vlastnosti biocidů jsou nám velmi dobře známy. Není tedy důvod, proč je nezačlenit nebo vyčkávat na další informace. Zbytečně by se tím oddálil výklad pojmu pesticidy, který zahrnuje přípravky na ochranu rostlin i biocidy. Z tohoto důvodu důrazně odmítám pozměňující a doplňující návrh 33, ale podpořím pozměňující a doplňující návrh 2, neboť Parlament již dospěl v této otázce ke shodě a tento pozměňující návrh je sám o sobě v souladu s tematickou strategií a směrnicí o pesticidech, kterou Parlament schválil v říjnu 2007. Christa Klaß (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, přípravky na ochranu rostlin jsou testovány a statistika je součástí balíčku, který obsahuje i nařízení o povolení pesticidů a směrnici o udržitelném využívání pesticidů. Cílem celého balíčku je minimalizovat účinky přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí. Tlak konkurenčního boje na vnitřním trhu a přeshraniční ekologické aspekty vyžadují společný přístup k této otázce. Přístup toků potravin z celého světa na naše trhy však také poukazuje na skutečnost, že závazky musí být přiměřené, aby mohly být účinné. Nikomu by nepomohlo, kdybychom ovoce, zeleninu a maso dováželi výlučně ze třetích zemí, kdyby povinnosti vytvořily příliš obtížné podmínky pro domácí produkci. My v Evropě nemáme vliv na toky potravin ze třetích zemí. Jedinou možností je určit maximální reziduální množství, na to však dosud nejsme dostatečně připraveni, nemluvě o zavedení pesticidových průkazů. Je správné zaznamenávat statistické údaje o prodeji pesticidů pro účely monitoringu toků a vývoje ochrany rostlin. Přislíbeným cílem tohoto postupu je snížení rizika výskytu škůdců. Sběr údajů musí zaručovat srovnatelnost a oznamovací povinnost musí být udržena na minimu. Zaznamenávání toků látky je jasnou změnou regulace, protože v prvotní fázi není jisté, zda se příslušná látka použije na výrobu prostředků na ochranu rostlin, biocidu nebo také léku. Biocidy se musí sledovat samostatně a zde očekáváme návrh Komise týkající se povolení a používání biocidů. Až poté bude možno pracovat se statistikou, která je stále potřebná.

11-03-2008

11-03-2008

CS


Je potřeba, aby bylo nezákonné používání přípravků na ochranu rostlin vyšetřováno mnohem přísněji. K tomu je zapotřebí zvýšený monitoring existujících zákonů. Podle mého názoru zde pouhá statistika nepomůže. Ve statistice, pane Staesi, přece nenajdete ty, kdo porušují zákon. Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji, vážená paní předsedající. Není pochyb o tom, že látky vyvinuté pro potlačení škodlivých organismů a parazitů rostlin změnily radikálně evropské zemědělství. Tyto chemické látky však mají škodlivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Přípravky na ochranu rostlin, které jsou obzvlášť škodlivé, musí být vyňaty z oběhu a použití chemikálií k těmto účelům musí být významně omezeno. K tomu však potřebujeme spolehlivé statistické údaje, srovnatelné a harmonizované na úrovni Evropské unie. Tímto krokem nechceme vytvořit nadměrnou zátěž pro uživatele těchto výrobků, tedy pro zemědělské podniky – to není naším cílem. Na druhé straně bychom chtěli, aby každé používání přípravků na ochranu rostlin mimo odvětví zemědělství bylo zahrnuto do působnosti statistiky, takže i do působnosti budoucích právních předpisů. Uvedu příklad. V Evropě jsou kamenné železniční náspy postřikovány nebo spíš omývány herbicidem, izopropylaminovou solí. Celková délka železniční tratě v Evropské unii představuje přibližně 213 000 km a množství chemikálií, kterými ji poléváme, představuje podle odhadů zhruba 900 000 litrů. Následně prosakuje do podzemních vod spolu s deštěm a nakonec končí v našem těle. Dodnes tomu nebyla věnována přiměřená pozornost, ale tato situace se musí změnit. Zpráva, kterou máme před sebou, je neoddělitelně spojena s legislativním balíčkem, o němž jsme diskutovali v loňském roce, proto bychom k ní měli takto přistupovat. Tento balíček je tvořen rámcovou směrnicí o udržitelném využívání látek na ochranu rostlin, na niž odkázala i má kolegyně z Evropské lidové strany, paní Klaßová, tematickou strategií udržitelného využívání pesticidů, kterou v minulém roce připravila paní Belohorská, a nařízením o uvádění nových přípravků na ochranu rostlin na trh, v němž paní Breyerová, osoba odpovědná za toto téma v Evropském parlamentu, vytyčuje budoucí směry udržitelného využívání přípravků na ochranu rostlin. Blahopřeji zpravodaji a podporuji tuto zprávu. Velice vám děkuji. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážená paní předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, toto je dnes již druhá zpráva o statistice a rád bych Komisi připomněl, že jsme si vlastně stanovili cíl snížit správní náklady o 25 %, neboť v souvislosti se statistikou nadále zaznívají protesty zúčastněných, abychom nedovolili další vzrůst výdajů a nákladů. Zcela sdílím názor, že udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin je velmi důležité pro budoucí vývoj genového inženýrství a biotechnologie, a rovněž jsem přesvědčen, že ukazatele rizik mají zvláštní význam pro lidské zdraví a životní prostředí. Neměli bychom však zapomínat na všeobecný cíl lisabonského programu, jímž je zaměstnanost a v konečném důsledku i růst v těchto odvětvích, a ani bychom neměli požadavky zpřísňovat byrokratickými povinnostmi týkajícím se sběru statistických údajů, které lze v mnoha odvětvích ve skutečnosti velmi snadno získat. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážená paní předsedající, hlavními informacemi, které by měly členské státy shromažďovat, jsou údaje o množství použitých produktů. Tyto údaje umožní členským státům vykonávat jednotlivé analýzy, tedy analýzy v souladu s vnitrostátními plány. Výrobci by měli poskytovat informace o použití pesticidů, které mají rozhodující význam. Vnitrostátní údaje by měl každý členský stát shromáždit a poslat Komisi v podobě souhrnné informace. Takováto celková informace je dostatečná pro další analýzu na úrovni EU. Při regulování povinností členských států bychom měli být obezřetní, abychom neposkytli místním vládám pomoc pro sběr podrobných informací, protože to nemusí vůbec znamenat pomoc, ale naopak to může vyvolat efekt zastírání a narušit motivaci členských států k prosazování vznešené myšlenky uvedení této směrnice do praxe. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, pokud dovolíte, vznesla bych vaším prostřednictvím několik stručných otázek pro pana komisaře. Bylo by možné určit množství přípravků na ochranu rostlin, které jsou používány mimo zemědělství, například na golfových hřištích, v parcích, na letištích, na železničních tratích, na krajnicích silnic, v domácnostech a zahradách, se zřetelem na celková množství, tedy celkové množství minus výrobky používané v zemědělství? Zadruhé, biocidy se používají v široké škále situací a různými způsoby, a to i v domácnostech, takže i když je možno sbírat údaje o množství biocidů uváděných na trh, je velmi obtížné představit si sběr kompletních údajů o používání biocidů. Nebo se návrh týká pouze začlenění zemědělského využívání biocidů? A pokud jde výhradně o zemědělské využívání biocidů, proč se tedy zabýváme používáním přípravků na ochranu rostlin mimo odvětví zemědělství?

125

126

CS


Mojí třetí otázkou je: mohla by explicitní podmínka týkající se statistiky výroby, dovozu, vývozu a distribuce přípravků na ochranu rostlin vést k zavádějícím výsledkům, případně k duplicitním výpočtům množství přípravků na ochranu rostlin? Marios Matsakis (ALDE). – Vážená paní předsedající, chtěl bych pouze zdůraznit význam jednoho bodu, který se týká této i předchozí zprávy. Je jím skutečnost, že statistické údaje nejsou důležité samy o sobě. Samozřejmě, že důležitý je výklad statistických údajů, vytváření správných závěrů a provádění opatření, která se statistickými údaji řídí. V této souvislosti připomněl zpravodaj velmi významný návrh týkající se expertních skupin, které by měly shromážděné údaje vyhodnocovat. Proto bych se chtěl pana komisaře dotázat, co si myslí o těchto expertních skupinách pro vyhodnocování údajů. Předsedající. – Komisař na konci rozpravy nevystoupí. Informoval nás, že na otázky paní Doyleové odpoví písemně. Bart Staes, zpravodaj. – ?(NL) Dámy a pánové, děkuji vám za všechna povzbudivá slova. Věřím, že jsem v tomto Parlamentu našel velikou podporu. Jak uvedl pan komisař ve své úvodní řeči, stanoviska Komise, Rady a Parlamentu jsou blízká – to je něco, čeho jsme nemohli dosáhnout v prvním čtení. Ve skutečnosti to bylo zcela nemožné, i přesto, že jsem dvakrát konzultoval se slovinským i portugalským předsednictvím. Skutečnost, že jsou tato stanoviska blízká, dokazují i slova komisaře, týkající se biocidů. Uvedl, že Komise uvažuje o revizi této směrnice. Chci však zůstat zdrženlivý a věřím, že znění návrhu nařízení, vycházející ze schváleného textu zprávy paní Klaßové, je rovněž zdrženlivé. Zadruhé, všiml jsem si nabídky pana komisaře, týkající se co nejlepšího využití již dostupné statistiky o výrobě pesticidů, což představuje důležitý příspěvek k rozpravě, i se zřetelem na druhé čtení. Dámy a pánové, znovu vám děkuji. Už vás nechci déle zdržovat. Je už pozdě a myslím si, že si všichni zasloužíme trochu odpočinku. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 142) Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. – (RO) Návrh nařízení je zaměřen na snížení účinků využívání přípravků na ochranu rostlin na životní prostředí a lidské zdraví na základě vytvoření mechanismu výpočtu ukazatelů rizik a monitoringu cílů určených tematickou strategií udržitelného využívání pesticidů. Jakožto virtuální zpravodajka jsem se domnívala, že je nevyhnutelné zajistit shodu definic v balíčku týkajícím se pesticidů, a proto jsem se rozhodla pro začlenění biocidů do návrhu nařízení, s cílem zabezpečit širší ochranu uživatelů. Prostřednictvím tohoto návrhu chceme zlepšit systém sběru údajů a podpořit harmonizaci stávajících statistik mezi jednotlivými členskými státy, aby bylo možno zjišťovat míru pokroku dosaženého v této oblasti a vykonávat opatření potřebná ke splnění cíle týkajícího se snížení rizik způsobených pesticidy. Dostupností oficiální statistiky v celé Evropě by se navíc zvýšila transparentnost trhu a zlepšila by se hospodářská soutěž v odvětví výroby pesticidů. Snížení používání pesticidů přinese zároveň užitek celé společnosti díky zlepšení kvality potravin, snížení znečištění pitné vody, ochraně životního prostředí a udržitelnému zachování přírodních zdrojů. Evropská unie si musí být jista tím, že zdraví jejích občanů není ohroženo těmito rizikovými látkami a musí stimulovat nové, ekologicky účinné zemědělské postupy.

24. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 25. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:55.)

11-03-2008

ÚTERÝ 11. BŘEZNA 2008

Recommend Documents