uslysime_ Tomáš Voţenílek_

Přehled zpráv Host do domu - 8.7...............................................................................................................................................10 30.6.2010 ČRo - praha.cz ~ str. 00 ~ / uslysime_  Tomáš Voţenílek_ Návrh budoucí koaliční vlády .............................................................................................................................10 30.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 21 ~ 18:00 Ozvěny dne_  _ Holubice Vladimír Tomšík povyletěla ................................................................................................................14 30.6.2010 E15 ~ str. 05 ~ Profily_  David Klimeš_ Profil: Kamil Janáček: ve jménu Václava Klause a Francie ............................................................................15 30.6.2010 e15.cz ~ str. 00 ~ Personálie_  _ Janáček a Tomšík dostali od Klause jmenování na nové posty v ČNB .........................................................18 29.6.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  Alţběta Vejvodová_ Vedení ČNB je kompletní, prezident jmenoval viceguvernéra i nového člena ..............................................20 29.6.2010 ekonomika.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika_  iDNES.cz, Iva Špačková_ Viceguvernérem ČNB je Tomšík, v radě banky ho nahradil Janáček ............................................................20 29.6.2010 tn.cz ~ str. 00 ~ TN.CZ/Zprávy/Ekonomika_  tn.cz / Mediafax_ Noví členové rady ČNB .......................................................................................................................................21 29.6.2010 Z1 ~ str. 21 ~ 18:30 Zprávy_  _ Pomoc pro poradce i klienty ...............................................................................................................................22 28.6.2010 Bankovnictví ~ str. 24 ~ Komerční bankovnictví_  Pavel Čurda_ Klaus doplní do bankovní rady ČNB Janáčka, viceguvernérem bude Tomšík .............................................24 28.6.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  ČT24_ Nečas premiérem .................................................................................................................................................25 28.6.2010 ČT 24 ~ str. 05 ~ 05:59 Studio 6_  _ Novým členem bankovní rady ČNB je Janáček, viceguvernérem Tomšík ....................................................28 28.6.2010 e15.cz ~ str. 00 ~ Finance a bankovnictví_  _ Viceguvernérem ČNB bude Tomšík, v bankovní radě zasedne Janáček .......................................................30 28.6.2010 ekonomika.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika_  iDNES.cz, Iva Špačková_

Plné znění zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

VERZE 2-Nečas je premiérem, vládu chce do poloviny července ..................................................................31 28.6.2010 finance.cz ~ str. 00 ~ Zpravodajství ČTK_  Reuters_ Novým viceguvernérem ČNB bude Vladimír Tomšík .......................................................................................32 28.6.2010 kurzy.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  _ Hořký lék na ochablé spoření .............................................................................................................................33 28.6.2010 Literární noviny ~ str. 07 ~ Domov_  Zbyněk FIALA_ Otázky PRO Václava Moravce ............................................................................................................................35 28.6.2010 Tv Pohoda ~ str. 07 ~ _  Markéta Čaňková_ Do bankovní rady ČNB míří Janáček, Tomšík viceguvernérem .....................................................................37 28.6.2010 tyden.cz ~ str. 00 ~ Česko_  ČTK_ Minulý týden .........................................................................................................................................................38 27.6.2010 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Ivan Lamper_ Z blogů ..................................................................................................................................................................39 26.6.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Brno_  _ Situace na trhu časopisů ....................................................................................................................................39 25.6.2010 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 20:10 Média v postmoderním světě_  _ Úspory přinesou v Evropě několik let stagnace, míní ekonomové ................................................................53 25.6.2010 Evropské noviny ~ str. 06 ~ Publicistika_  Marie Bydţovská, Petr Zenkner_ Václav Bělohradský: Postsekulární společnost II aneb Čtyři formy chaosu ................................................55 25.6.2010 novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON_  Václav Bělohradský, SALON_ Končím se sci-fi, řekl Ondřej Neff na svých 65. narozeninách. Pak ho unesli! .............................................59 25.6.2010 topzine.cz ~ str. 00 ~ Hry a fantastika_  Martin Peška_ FEMINISTKY .........................................................................................................................................................60 25.6.2010 Víkend HN ~ str. 16 ~ Zblízka_  Naďa Klevisová_ Noví šéfové pro právo a lidské zdroje ...............................................................................................................61 24.6.2010 Ekonom + ekonom.cz ~ str. 21 ~ Lidé_  (nad)_ Vladimír Nálevka – (21. 2. 1941 – 6. 6. 2010) .....................................................................................................62 24.6.2010 Instinkt ~ str. 70 ~ VIP_  _



Zkopíroval seminárku z internetu, dostal vyhazov z UK .................................................................................62 24.6.2010 Mladá fronta DNES + zprávy.iDNES.cz ~ str. 04 ~ Z domova_  Martin Vokáč_ Jak se dobývá veřejný prostor ...........................................................................................................................63 24.6.2010 novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON_  Zbyněk Vlasák, SALON_ Jak se dobývá veřejný prostor ...........................................................................................................................64 24.6.2010 Právo ~ str. 06 ~ Salon - příloha_  ZBYNĚK VLASÁK_ Postsekulární společnost II ................................................................................................................................66 24.6.2010 Právo ~ str. 05 ~ Salon - příloha_  VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ_ Nahlédnutí do ţivota Barbary Nesvadbové .......................................................................................................69 23.6.2010 topzine.cz ~ str. 00 ~ Literatura_  Jana Dobešová_ Úder „kmotrům“. ODS ovládli Nečasovi lidé ....................................................................................................71 21.6.2010 Benešovský deník + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Bruntálský a Krnovský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Domaţlický, Frýdeckomístecký a třinecký, Havířovský, Havlíčkobrodský, Hodonínský, Hradecký, Hranický, Chebský, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jihlavský, Jindřichohradecký, Karlovarský, Karvinský, Kladenský, Klatovský, Kolínský, Krkonošský, Kroměříţský, Kutnohorský, Liberecký, Litoměřický, Mělnický, Moravskoslezský, Mostecký, Náchodský, Novojičínský, Nymburský, Olomoucký, Opavský a hlučínský, Orlický, Pardubický, Pelhřimovský, Písecký, Plzeňský, Prachatický, Praţský, Prostějovský, Přerovský a hranický, Příbramský, Rakovnický, Rokycanský, Rychnovský, Slovácký, Sokolovský, Strakonický, Svitavský, Šumperský a jesenický, Táborský, Tachovský, Teplický, Třebíčský, Ústecký, Valašský, Vyškovský, Zlínský, Znojemský, Ţatecký a lounský, Ţdárský~ str. 13 ~ Události_  KATEŘINA PERKNEROVÁ_ Moje máma je na Facebooku ..............................................................................................................................71 21.6.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  Rostislav Starý_ Na dostavbu Temelína dohlédne diplomat Bartuška .......................................................................................72 21.6.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  ČT24_ Budoucí koalice rozdělovala křesla ve sněmovně ...........................................................................................73 21.6.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Alice Kottová,Martina Spěváčková,Věra Masopustová,Igor Maňour,Jan Bumba,Veronika Sedláčková,Katarína Brezovská_

Budoucí pravděpodobná koalice hledá shodu v obsazení čela Poslanecké sněmovny .............................74 21.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 03 ~ 21:00 Stalo se dnes_  _ EXPO 2010 Šanghaj .............................................................................................................................................75 21.6.2010 Euro ~ str. 88 ~ Euro light_  _ lidé a podniky .......................................................................................................................................................81 21.6.2010 Euro ~ str. 28 ~ Lidé a podniky_





_

Politická kariéra Miroslavy Němcové.................................................................................................................83 21.6.2010 Prima TV ~ str. 04 ~ 18:55 Zprávy TV Prima_  _ Změna vedení ODS nezaručuje změnu strany ..................................................................................................85 21.6.2010 Prima TV ~ str. 05 ~ 18:55 Zprávy TV Prima_  _ Kongres zvolil do čela Nečase, zbytek vedení je nový ....................................................................................86 20.6.2010 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  _ Střední Evropa musí být silná ............................................................................................................................89 19.6.2010 Lidové noviny ~ str. 16 ~ Byznys - rozhovor_  VLADIMÍR PISKÁČEK_ Děti, staří, důchody. .............................................................................................................................................92 18.6.2010 blog.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 706_  Martin Potůček_ Občanské demokraty čeká klíčový stranický kongres ....................................................................................10 18.6.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Lucie Husárová,Jan Richter,Lenka Rafaelová_ Občanští demokraté se chystají na klíčový volební kongres ........................................................................93 18.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 03 ~ 21:00 Stalo se dnes_  _ Děti? Starost, radost............................................................................................................................................10 17.6.2010 Ekonom + ekonom.cz ~ str. 42 ~ Názory a komentáře_  Martin Potůček_ Soukromá škola není ulejvárna .........................................................................................................................96 17.6.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 09 ~ Ekonomika - zaměstnání_  Michaela Kučerová_ Bezděk: Sníţení stropů pojistného by mohlo Ústavnímu soudu stačit .........................................................98 16.6.2010 Právo ~ str. 04 ~ Zpravodajství_  Hana Škodová_ Belgičané zvolili oddělení Vlámů a Valonů .......................................................................................................99 15.6.2010 Benešovský deník + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Bruntálský a Krnovský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Domaţlický, Frýdeckomístecký a třinecký, Havířovský, Havlíčkobrodský, Hodonínský, Hradecký, Hranický, Chebský, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jihlavský, Jindřichohradecký, Karlovarský, Karvinský, Kladenský, Klatovský, Kolínský, Krkonošský, Kroměříţský, Kutnohorský, Liberecký, Litoměřický, Mělnický, Moravskoslezský, Mostecký, Náchodský, Novojičínský, Nymburský, Olomoucký, Opavský a hlučínský, Orlický, Pardubický, Pelhřimovský, Písecký, Plzeňský, Prachatický, Praţský, Prostějovský, Přerovský a hranický, Příbramský, Rakovnický, Rokycanský, Rychnovský, Slovácký, Sokolovský, Strakonický, Svitavský, Šumperský a jesenický, Táborský, Tachovský, Teplický, Třebíčský, Ústecký, Valašský, Vyškovský, Zlínský, Znojemský, Ţatecký a lounský, Ţdárský ~ str. 16 ~ Zahraničí_  (rim)_ POLITIKA: Bezděk: Sníţení stropů na pojistné řeší výrok ÚS ......................................................................100 Plné znění zpráv


15.6.2010 

ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Stalo se_ ČTK, (ls)_

Důchody má dle odborníků spasit pilíř soukromého spoření.......................................................................100 15.6.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  ČT24_ Jednání o koaličním programu a smlouvě ......................................................................................................102 15.6.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 15:08 Rozhovor na aktuální téma_  _ Kdo je kdo v direct marketingu ........................................................................................................................105 15.6.2010 Direkt ~ str. 30 ~ Kdo je kdo_  _ 2 volební kampaně, které zabodovaly .............................................................................................................121 15.6.2010 Direkt ~ str. 18 ~ volební kampaně_  Jakub Oth_ Velká bouře na trhu práce .................................................................................................................................122 15.6.2010 Fresh marketing ~ str. 34 ~ Komentáře_  Petr Majerik_ Petr Mrzena bude zpravodajem televize Z1 v Bruselu ...................................................................................123 15.6.2010 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz_  _ Úvod do teorie ţurnalistiky ...............................................................................................................................123 14.6.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  Petr Ţantovský_ lidé a podniky .....................................................................................................................................................124 14.6.2010 Euro ~ str. 28 ~ Lidé a podniky_  _ PR klub v klinické smrti? ..................................................................................................................................126 14.6.2010 Marketing & Media + MaM.cz ~ str. 19 ~ Agentury_  Petr Sedláček_ Česká veřejnost se rozloučila s Ladislavem Smoljakem...............................................................................128 13.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 04 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Přehled témat .....................................................................................................................................................129 13.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 01 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Dotazy posluchačů na probíraná témata.........................................................................................................130 13.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 10 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Nový návrh důchodové reformy .......................................................................................................................137 13.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 03 ~ 17:06 Radiofórum_  _



Školné na veřejných vysokých školách ..........................................................................................................139 13.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 02 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Plachá exhibicionistka z Čech s řeckou krví ..................................................................................................143 12.6.2010 Děčínský deník + deníky: Chomutovský, Litoměřický, Mostecký, Teplický, Ústecký, Ţatecký a lounský ~ str. 06 ~ Publicistika_  LUDMILA VESELÁ_ Politolog Just vzpomínal na studia ..................................................................................................................146 12.6.2010 Krkonošský deník ~ str. 03 ~ KRKONOŠE A ČESKÝ RÁJ_  JANA MUDROVÁ_ Přímá volba prezidenta......................................................................................................................................146 10.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 15 ~ 18:00 Ozvěny dne_  _ Personálie ...........................................................................................................................................................148 10.6.2010 Realit ~ str. 20 ~ Kaleidoskop/personálie - zaujalo nás_  _ ČSSD porušuje Bohumínské usnesení uţ dávno! .........................................................................................149 9.6.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Tribuna_  Matěj Trávníček_ Penzijní reforma bude bolet, na stole jsou dvě varianty ...............................................................................150 9.6.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  ČT24_ Dluhopisy celoevropského fond stability se mohou brzy objevit na trhu ...................................................152 9.6.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / ekonomikavevrope_  Roman Chlupatý,Martin Hromádka_ Návrh podoby penzijní reformy v Česku .........................................................................................................153 9.6.2010 ČT 24 ~ str. 02 ~ 08:30 Zprávy_  _ Důchodová reforma ...........................................................................................................................................153 9.6.2010 ČT 24 ~ str. 02 ~ 05:59 Studio 6_  _ Návrh na reformu důchodového systému ......................................................................................................156 9.6.2010 ČT 24 ~ str. 16 ~ 07:00 Ranní události_  _ S Lenkou Vochocovou o Inventuře "Netradičně" ..........................................................................................157 9.6.2010 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz_  Lenka Vochocová_ VŠFS pořádá konferenci o důchodové reformě .............................................................................................157 9.6.2010 webreporter.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  _ Zemřel historik Vladimír Nálevka .....................................................................................................................158



8.6.2010 Benešovský deník + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Hodonínský, Hradecký, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jindřichohradecký, Kladenský, Kolínský, Krkonošský, Kutnohorský, Litoměřický, Mělnický, Mostecký, Náchodský, Nymburský, Orlický, Pardubický, Písecký, Prachatický, Příbramský, Rakovnický, Rychnovský, Strakonický, Svitavský, Táborský, Teplický, Vyškovský, Znojemský, Ţatecký a lounský ~ str. 17 ~ Zábava_  (kul)_ Soutěţ Ocenění českých podnikatelek vyhlásila třetí ročník........................................................................158 8.6.2010 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ červen_  BusinessInfo.cz_ Dobrý den(ík), Trutnove ....................................................................................................................................160 8.6.2010 Krkonošský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana_  (jm)_ NEKROLOG ........................................................................................................................................................160 8.6.2010 Lidové noviny ~ str. 24 ~ Lidé_  _ Zemřel historik Vladimír Nálevka .....................................................................................................................161 8.6.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova_  (iDNES.cz)_ Ve věku šedesáti devíti let zemřel historik Vladimír Nálevka ........................................................................161 7.6.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  ČT24_ Zemřel historik Vladimír Nálevka .....................................................................................................................162 7.6.2010 ČT 1 + ČT24 ~ str. 21 ~ 12:00 Polední události_  _ KRÁTCE ..............................................................................................................................................................162 7.6.2010 Euro ~ str. 33 ~ Lidé a podniky_  _ podnikatelská setkání........................................................................................................................................163 7.6.2010 Profit ~ str. 60 ~ Společnost_  Renata Lichtenegerová_ Zemřel historik a populární pedagog Vladimír Nálevka.................................................................................163 7.6.2010 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy iDNES.cz / Domácí_  iDNES.cz, Jan Wirnitzer_ Volby? Dárek plný hádanek a paradoxů..........................................................................................................164 5.6.2010 Lidové noviny ~ str. 26 ~ Orientace/rozhovor_  PETR KAMBERSKÝ_ Bez vize ...............................................................................................................................................................167 5.6.2010 Magazín Víkend DNES ~ str. 40 ~ Analýza_  Jan Balcar_ Vítězem českých parlamentních voleb se stala sociální demokracie ..........................................................169 4.6.2010 ČRo 6 ~ str. 02 ~ 22:10 Studio STOP_  _



Budoucnost ČSSD .............................................................................................................................................171 4.6.2010 ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6_  _ PIRÁTKA ZE ŢIŢKOVA a co v REFLEXu nenajdete ........................................................................................175 4.6.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ_  Martin Broţ_ Fenomén Schwarzenberg – lépe předminulé neţ minulé století ..................................................................184 3.6.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Tribuna_  Matěj Čadil_ KDO KAM ............................................................................................................................................................185 3.6.2010 Ekonom + ekonom.cz ~ str. 19 ~ Lidé_  (nad)_ Tak uţ si hergot vyberte: Masaryk, nebo Havel a Schwarzenberg?! ...........................................................186 3.6.2010 eportal.cz ~ str. 00 ~ Politika_  Dušan Streit_ Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem ...........................................................................................187 3.6.2010 euportal.cz ~ str. 00 ~ Zamyšlení_  Dušan Streit_ PIRÁTKA ZE ŢIŢKOVA.......................................................................................................................................189 3.6.2010 Reflex + reflex.cz ~ str. 52 ~ portrét_  PAVLÍNA WOLFOVÁ A MAREK GREGOR_ S Lenkou Vochocovou o Inventuře "Netradičně" ..........................................................................................193 3.6.2010 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz_  Lenka Vochocová_ ODS, TOP 09 a VV podepsaly prohlášení o společné koalici .......................................................................193 2.6.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / volby_  Veronika Malá,Milan Kopp,Jana Zemanová,Zbyněk Zykmund,Ondřej Černý, ak,Veronika Sedláčková,Jan Richter_ Dnes se poprvé sešly vyjednávací týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných ....................................................194 2.6.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 13:08 Rozhovor na aktuální téma_  _ Politika se nezmění v andělský podnik, říká Jan Kubáček............................................................................199 1.6.2010 Benešovský deník + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Bruntálský a Krnovský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Domaţlický, Frýdeckomístecký a třinecký, Havířovský, Havlíčkobrodský, Hodonínský, Hradecký, Hranický, Chebský, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jihlavský, Jindřichohradecký, Karlovarský, Karvinský, Kladenský, Klatovský, Kolínský, Krkonošský, Kroměříţský, Kutnohorský, Liberecký, Litoměřický, Mělnický, Moravskoslezský, Mostecký, Náchodský, Novojičínský, Nymburský, Olomoucký, Opavský a hlučínský, Orlický, Pardubický, Pelhřimovský, Písecký, Plzeňský, Prachatický, Praţský, Prostějovský, Přerovský a hranický, Příbramský, Rakovnický, Rokycanský, Rychnovský, Slovácký, Sokolovský, Strakonický, Svitavský, Šumperský a jesenický, Táborský, Tachovský, Teplický, Třebíčský, Ústecký, Valašský, Vyškovský, Zlínský, Znojemský, Ţatecký a lounský, Ţdárský ~ str. 13 ~ Události_  KATEŘINA PERKNEROVÁ_

Povolební vyjednávání se rozroste o další témata ...........................................................................................10 1.6.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / volby_





Veronika Malá,Milan Kopp,Václava Vařeková_

Povolební rozhovory pokračují ..........................................................................................................................10 1.6.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 10 ~ 12:00 Ozvěny dne_  _ O vládě rozhodnou Véčkaři, klikáním na webu ................................................................................................14 1.6.2010 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  Kateřina Perknerová_ Karel Tůma „fotografie jako argument“ ............................................................................................................15 1.6.2010 DIGIfoto ~ str. 38 ~ _  -hlt_



Plné znění zpráv Host do domu - 8.7. 30.6.2010

ČRo - praha.cz str. 00 Tomáš Voţenílek_

/ uslysime_

Hostem cestovatelského Jak to vidí bude moderátorka Martina Vrbová, v poslední době známá především z televizních pořadŧ Retro a Sama doma. Procestovala kus světa, přesto se ve vzpomínkách nejraději vrací do Španělska, kde studovala klasickou kytaru a Španělštinu a pracovala ve Španělské státní televizi. Ráda jezdí do přírody, a to klidně i bez kytary. Společníkem je jí samozřejmě manţel reportér Jiří Hynek. (Pořad si mŧţete v repríze poslechnout po 23:05 hodině nebo, do hodiny po odvysílání, v našem RÁDIU NA PŘÁNÍ s označením Jak to vidí ... (CESTOVATELSKÉ).)Pokračovat budeme letní soutěţí Česká dovolená s Českým rozhlasem (9:09) nebo pravidelnými radami Rodinného lékaře. Do Setkání před polednem přijde Vít VLNAS, historik, spisovatel a ředitel Sbírky starého umění Národní galerie. Mluvit budeme také osoučasných a připravovaných výstavách Národní galerie. Dopoledním prŧvodcem nám dnes bude Tomáš Voţenílek.Poslouchejte ČRo 2 Praha ... dozvíte se mnohem více! Vít VLNASse narodil v roce 1962 v Praze. Po maturitě na stavební prŧmyslovce pracoval jako projektant, v letech 1984 - 1989 vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Deset let byl vedoucím Archivu Národní galerie a od roku 2001 je ředitelem Sbírky starého umění NG. Jako pedagog pŧsobil na Fakultě sociálních věd a Pedagogické fakultě UK v Praze. Kurátorsky připravil řadu výstav, např.Obrazárna v Čechách - léta: 1796 1918, úspěšná byla expozice Sláva barokní Čechie nebo naposledy Slezsko, perla v České koruně. Kniha Víta Vlnase Princ Evţen Savojský. Ţivot a sláva barokního válečníka získala v soutěţi Magnesia litera hlavní cenu v kategorii populárně naučné literatury v roce 2002. Ukázka barokního umění Vít Vlnas je rytířem francouzského Řádu umění a literatury a k jeho akademickým zájmŧm patří mj. kulturní dějiny 16. - 19. století se zaměřením na výtvarné umění, dějiny sběratelství nebo písemné prameny k dějinám výtvarného umění. Vít Vlnas dnes patří k předním českým historikŧm umění. Jak píše kritik Jiří Peňás: "Hlavní zájem docenta Vlnase se trochu podobá i jemu samému: baroko, sloh rozevlátý, bujarý a plný smyslového potěšení."Zdroj: ČRo Leonardo

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/753059 _

Návrh budoucí koaliční vlády 30.6.2010

ČRo 1 - Radioţurnál str. 21 _

18:00 Ozvěny dne_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Doslova přes noc se zástupci pravděpodobné příští trojkoalice domluvili na podobě budoucí vlády. Výsledek jednání se dá zřejmě označit za vítězství dvou menších stran. Ministerstvo financí získává TOP 09, stejně jako všechny resorty dŧleţité pro plánované reformy v celku neočekávaně, včetně zdravotnictví. A vnitro povede Radek John, přesně, jak Věci veřejné ţádali. Ministerskou ţidli získali i pro hlavního sponzora strany a vyjednavače Víta Bártu, ten se soustředí na dopravu. Co si o dohodě vládních stran myslíte vy, pište nám buď mailem na [email protected] nebo SMS ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Pozvání přijali novinářka Lída Rakušanová. Dobrý den. Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


A politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek, dobrý den. Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Asi vás nepřekvapilo, vás oba, ţe se strany přes to, ţe se pŧvodně chtěly soustředit na program, domluvily takříkajíc přes noc, na těch ministerských postech. Paní Rakušanová, co vy jste tomu říkala, počítala jste s tím? Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Tak, ţe se takhle rychle ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ţe se takhle rychle domluví, ţe dnes ráno vstaneme, osobně mě to třeba překvapilo. Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------No, tak mě to taky překvapilo, protoţe samozřejmě tady byly pořád ta velká prohlášení, ne, my nebudeme mluvit nejdřív o programu a aţ to bude hotové, tak teprve potom o těch postech, na tom to bylo celé postavené, ale fakt je, ţe uţ během minulého týdne vlastně toto pravidlo porušovala právě ta strana, která ho nejvíc vyhlašovala a zdŧrazňovala, a to byly Věci veřejné, a tam předminulou neděli vyrukovali vlastně otevřeně s tím poţadavkem, ţe chtějí ministra vnitra, ministerstvo vnitra, kdyţ ho nedostanou, ţe tedy nechají zbankrotovat, dá se říct, celá ta koaliční jednání. Je zajímavé, ţe tedy to potom šlo tak velice rychle, očividně se přece jenom uţ o tom všem mluvilo celou tu dobu, celé ty čtyři týdny daleko víc, neţ nám bylo jaksi veřejně sdělováno. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, překvapily vás některé nominace na nominace na ministerské posty? Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, já musím říct, ţe mě hlavně překvapilo to, ţe jak byla strana Věci veřejné úspěšná. Kdyţ se podíváme na skladbu těch ministerstev, tak nejen, ţe oni dostali to ministerstvo vnitra, které si vlastně dlouho vydupávali, ale dostali i ministerstvo dopravy a ještě k tomu ministerstvo pro místní rozvoj, to je velmi tučná kořist, takţe se ukázalo, ţe ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Díky evropským penězŧm z evropské pokladny. Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, přesně tak, takţe se ukázalo, ţe oni jsou velmi schopni vyjednavači a ţe si dovedou prosadit svoje, to je, myslím, asi nejpřekvapivější, jinak samozřejmě asi je ještě dobré říct to, ţe ty strany, které teď vyjednávají o té koalici, tak ony jsou, dvě jsou zhruba stejně velké, ODS a TOP 09, a Věci veřejné sice je menší neţ ODS a TOP 09, ale tak poloviční, to je dost jiný model, neţ třeba v minulosti, kdyţ ODS sestavovala vládu, zejména v 90. letech v době Václava Klause. Tak to skutečně ODS byla ta velká strana dominantní a ty dvě menší strany, to byla tak strany zhruba okolo 7 procent, a teď vlastně v ODS moţná budou mít problém s tím, ţe oni si jako pamatují ještě z té historie to, ţe oni, kdyţ sestavují vládu, tak oni jsou ta dominantní strana, a oni vnímají TOP 09 a Věci veřejné jako menší strany a malé strany a bude jim asi ještě trvat nějaký čas, neţ jim dojde vlastně to, ţe oni uţ nejsou dominantní strana. Oni jsou s TOP 09 víceméně vyrovnáni. A Věci veřejné, tak ta jejich velikost je poloviční velikosti ODS. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Vypadá to, ţe ale ODS ustoupila minimálně v představě o budoucím kabinetu. Paní Rakušanová, my jsme slyšeli před pár minutami ve vysílání Ozvěn lídra sociální demokracie Bohuslava Sobotku, ten zpochybňuje kompetentnost některých ministrŧ, kteří údajně třeba jsou v něčem odborníci, ale ne zrovna v tom, co mají, v tom oboru, který jim bude podřízen, vidíte to podobně? Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------No, tam bude asi zřejmě nejdŧleţitější právě to, ţe ti lidé by měli mít manaţerské schopnosti a mohou se obklopit poradci, kteří ví tedy, o co jde při těch jednotlivých záleţitostech, o kterých se pak rozhoduje na těch ministerstvech. Ovšem samozřejmě je vţdycky lepší, kdyţ ten člověk má vhled i do té problematiky. A zatím to, se samozřejmě ty strany snaţily takovýmhle zpŧsobem dodrţovat, je pravda, ţe například ministr, budoucí ministr Pavel Drobil ve funkci ministra právě ţivotního prostředí, tak si člověk řekne, aha, teď budou mít zelenou, veškeré takové plány, třeba na dostavbu Temelína. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Podnikatelská lobby ... Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------... ţe tam prostě samozřejmě bude mít, ovšem ona je to otázka, jestli uţ to nebylo za současné ministryně, která to vykonávala jenom pár týdnŧ, která vlastně přišla za předchozího ministra, který byl ještě jmenován za pana Dusíka, který byl ještě jmenován právě zelenými do té úřednické vlády. Takţe je otázka, jak se to vlastně všechno bude vyvíjet. Já myslím, ţe tady se to ukáţe teprve v praxi. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, podle vás záleţí spíš na tom, jaká osoba vede ten který resort, jak schopný je to vyjednavač, politik nebo na tom, nakolik se podaří doladit ty programové shody v budoucí koalici? Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, já myslím, ţe dŧleţitější přeci jenom je osoba toho ministra a pokud jde o ty, o tu programovou shodu, tak oni samozřejmě si dohodnou v koalici nějaké programového prohlášení, a věřím, ţe to bude velmi obsáhlý dokument, ale tím spíš pak bude záleţet na schopnosti toho ministra, poněvadţ třeba bude muset umět, lidově řečeno, trochu bruslit, bude chtít něco prosadit a bude vázán nějakým objemným dokumentem, třeba mu to bude svazovat ruce, takţe i v tomto smyslu mŧţe pak hodně záleţet na tom, jak obratný a schopný je, co z toho programového prohlášení si vezme, nebo jaké věty pouţije, aby ospravedlnil nějaké rozhodnutí a jakým zpŧsobem třeba nějaké jiné věty z toho programového prohlášení dovede nějak zahladit nebo nějakým zpŧsobem poslat do outu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------My uţ jsme trochu načali téma, které bude zřejmě pokračovat i v dalších komunálních volbách, hlavně v Praze, to je pozice ODS. Bohuslav Sobotka, kterého uţ jsem tady jednou citovala, také řekl, ţe hlavní vliv ve vládě bude mít ne Petr Nečas, ale Miroslav Kalousek a TOP 09. Viděl byste to podobně? Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak samozřejmě, ţe vliv TOP 09 bude velký, ostatně uţ jsem říkal to, ţe vlastně velikost té strany se blíţí k ODS z hlediska toho volebního výsledku. A pokud jde o ODS, tady se schyluje k souboji ve volbách senátních, ale hlavně komunálních a hlavně v Praze, a myslím si, ţe zatím, jak jsme pozoroval tu očistu praţské ODS, tak to si myslím, to je očista dost povrchní, to je spíš taková perestrojka. A myslím si, ţe pokud ODS nepŧjde v té očistě víc do hloubky, tak jí hrozí to, ţe na podzim ty volby komunální prohraje, a to by mohlo v dlouhodobém hledisku, a nejen v Praze ten výsledek těch komunálních voleb, ale v řadě jiných měst, pokud prostě TOP 09 teď výrazně uspěje v těch komunálních volbách, a ODS výrazně neuspěje, tak bude mít TOP 09, lidově řečeno, našlápnuto k tomu, aby i překonala v nějakém dlouhodobějším výhledu ODS v té pozici hlavní strany a pravic. Takţe ten, dá se předpokládat i dost souboj mezi ODS a TOP 09. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Rakušanová, měla ODS podle vašeho názoru vŧbec jinou šanci, neţ přenechat ty strategické resorty TOP 09 a potaţmo i Věcem veřejným? Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Tak já jsem přemýšlela o tom, proč to Petr Nečas vlastně udělal, ţe takhle zdánlivě lehce ustoupil, určitě to bude mít těţké to vŧbec vysvětlovat ve své vlastní straně, ale na druhou stranu jsem si říkala, ano, těch vysvětlení je mnoho, třeba jemnost těch asi nejsympatičtějších by bylo, ţe je to prostě takový solidní člověk, který se neuchyluje k ţádným oklikám, k ţádným manévrŧm, protoţe ani nevytáhl ten trn, který měl aspoň, aby zdánlivě třeba předstíral jakousi ochotu dohodnout se sociální demokracií na velkou koalici, kdyby tato jednání, která vedl, ztroskotala. Takţe to jsme vŧbec nevěděli. Takţe vysvětlení je moţné, ţe v tom třeba neumí chodit, na rozdíl do Kalouska, který v tom opravdu umí chodit velice, to jsme viděli uţ při jeho minulých, tedy činnostech ve vládě a podobně a ve straně. Na druhé straně si myslím, ţe ten Petr Nečas to moţná dělá velmi chytře, protoţe on skutečně teď vlastně nechává to hlavní břímě těch reformních krokŧ, které nebudou, které budou mít velmi zásadní dopad na lidi, tak je nechává vlastně na TOP 09. A sice tady mluvil Alexandr Vondra, vy jste o téhle otázce uţ v první části pořadu mluvili, Alexandr Vondra řekl ne, to je sdílená odpovědnost, a to všechno prostě budeme mít všichni, za to budeme zodpovědní, ano, ale přece jenom ta osobnost toho ministra, jak tady právě říká pan Mlejnek, je výrazná vţdycky a ta bude se tedy také v médiích pořád prezentovat, takţe si to lidi s tím spojovat budou a tady se ukáţe, jestli ty dopady do těch komunálních voleb, to uţ je poměrně krátká doba, my uţ máme asi 100, já nevím, 104 dní ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Bude to na podzim. Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Ano, ale jako je to vlastně uţ dohlédnutelné. Tak, jestli se uţ něco projeví a kdyţ, tak se mŧţe stát, ţe to té TOP 09 přece jenom trochu uškodí ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Bude to nepopulární, co bude prosazovat. Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Ţe to bude nepopulární, samozřejmě, a ţe to pak té ODS mŧţe pomoc. Na druhou stranu ODS se skutečně děsivě v těch jednotlivých krajích a víme to prostě kaţdou chvíli, poţírá zevnitř. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Rakušanová, jedno téma, které by vás mohlo zajímat i nejen jako novinářku, ale i jako ţenu, v tom kabinetu nebude ţádná, překvapilo vás to nebo je vám to líto, nebo co si o tom vŧbec myslíte? Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------No, tak máme jich v parlamentu relativně hodně, i ve vedení parlamentu, tak já bych to vzala tak, ţe oni teď budou kontrolovat tu pánskou jízdu, tam nahoře přes parlament. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, co vy na to, máte vŧbec obdobu někde v Evropě, ţe by nebyla v kabinetu ani jedna zástupkyně toho něţnějšího pohlaví, jak se říká? Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Ono je to teďka aţ velká móda, takţe asi těţko bychom hledali evropskou vládu, kde by nebyla ţádná ţena zastoupena, to se vţdycky klade do popředí, takţe v tomto se to vymyká tomu evropskému kontextu. Ale na druhou stranu já si myslím, ţe pro ten úspěch případný vlády nejdŧleţitější je to, jaké, jaké jsou ty výsledky, ţe lidé nakonec odpustí té vládě to, ţe tam nebyli zastoupeny ţeny, pokud bude ta vláda mít nějaký solidní výsledek, to je rozhodující. Někdy je to samozřejmě, protoţe to je trochu teď móda, tak někdy je to aţ trochu umělé, ţe se hledá za kaţdou cenu nějaká ţena, aby tam nějaká byla, to si myslím, ţe je zbytečné a přehnané. Dŧleţitý prostě je to, co ta vláda dělá. A jak uţ říkala paní Rakušanová, v parlamentu, ve vedení parlamentu teď mají dámy převahu, takţe dá se to i pojmout tak, ţe ony budou kontrolovat a pánové budou vládnout. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní Rakušanová, vidíte to taky tak, ţe by to bylo umělé hledání političek a ţe se vlastně ten potenciál jaksi vyčerpal tím, ţe jsou zastoupeny ve vedení dolní komory parlamentu. Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------No, moţná bych to ještě viděla tak, ţe neţ aby tam dávali jednu, alibisticky jednu ţenu třeba, takţe je snad lepší, kdyţ si to vezmou na triko všichni, ono to nebude vŧbec jednoduché, co tam budou muset dělat, pokud chtějí splnit to, co si předsevzali. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ještě jednu věc a velice krátce, řekněte mi, máte obavu z toho, ţe by mohlo dojít k provázání podnikatelských kruhŧ a některých členŧ vlády, jak se o tom spekuluje, hlavně co se týká členŧ Věcí veřejných? Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Tak samozřejmě, to se dá vidět dvojím zpŧsobem, to angaţmá Věcí veřejných na těch ministerských postech, dá se to vidět tak, ţe zatímco ODS například všichni vyčítali, ţe má v pozadí kmotry a ti manipulují politiky, takţe teď Věci veřejné ty kmotry rovnou umoţnili tedy jejich nástup do vlády. Na druhou stranu se to dá vidět samozřejmě také tak, ţe tady přece vţdycky voliči naříkali, jak si chodí do politiky všichni jenom nakrást, koneckoncŧ právě Radek John na tom postavil celou svou velmi úspěšnou volební kampaň, no, a přivedl na ty vysoké posty teď lidi, pro které údajně má být plat, který tam teď dostanou, údajně kapesným. Takţe to jsou tyhle dvě perspektivy, lidi by měli být spokojeni, no, ţe mají přitom moţná intuitivní pocit nedobrý se taky prostě nedá upřít a asi právem, kdyţ si uvědomíme, co se stalo teď při poslední vládě, a to je, myslím, příklad ministra Řebíčka. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Podotýká novinářka Lída Rakušanová. A za to, ţe přišel do studia, děkuji taky politologovi Josefu Mlejnkovi z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji oběma, přeji hezký zbytek dne. Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Lída RAKUŠANOVÁ, novinářka -------------------Na shledanou. _

Holubice Vladimír Tomšík povyletěla 30.6.2010

E15 str. 05 Profily_ David Klimeš_

Praha Plné znění zpráv


a svŧj věk toho stihl podezřele mnoho. Centrální bankéř má ve 36 letech za sebou elitní vzdělání, stáţe na několika kontinentech, obhájenou profesuru a nyní i povýšení na viceguvernéra v bankovní radě ČNB. Kdyţ se v prosinci 2006 stal Vladimír Tomšík v pouhých 32 letech členem bankovní rady ČNB, nikdo prezidentovi nevyčítal neuváţlivou volbu mladíka. Uţ tehdy měl Tomšík za sebou mimořádně kvalitní kariéru. Svou ambicióznost potvrzoval i během mandátu člena bankovní rady. Vedle vrchního ředitelství v ČNB ještě minulý rok stihl obhájit profesuru z financí. Tomšík se narodil na Frýdecku v Čeladné, nyní díky starostovi a čelnému politikovi TOP 09 Pavlu Lukšovi přezdívané jako beskydské Beverly Hills. Z východu republiky však rychle přesídlil do Prahy, vystudoval dvě fakulty na praţské Vysoké škole ekonomické a k tomu ještě fakultu sociálních věd. Během kariérního výstupu neztratil ani okamţik. Od roku 1997 přednáší na své mateřské VŠE, k tomu zvládl kurzy v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku. V roce 2004 se habilitoval. Výtka, ţe má pouze akademické zkušenosti, však neplatí. V roce 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky, tedy pod šéfování muţe, který s ním včera přebíral dekret od prezidenta. Před nástupem do ČNB ještě krátce pracoval pro Newton Holding. „Kombinace akademických znalostí a praktické zkušenosti s kapitálovými trhy je ideální,“ prohlásil uţ při jeho nástupu do ČNB analytik Patria Finance David Marek. Tomšík se v ČNB zařadil spíše do tábora „holubic“, které málokdy děsí inflace a snáze se jim hlasuje pro niţší úrokové sazby. Koncem minulého roku v deníku E15 prohlásil: „Vzhledem k tomu, ţe se výrazně propadla poptávka, domnívám se, ţe inflační tlaky hned tak nevzniknou.“ Opravdu pak v dubnu v menšině s Miroslavem Singerem hlasoval pro rychlejší sníţení sazeb. V názorech na přijetí eura se nijak neodlišuje od zbytku bankovní rady, dobře to i vystihují některé jeho nedávné texty („Euro si musíme odpracovat“ či „Nejprve reformy, pak aţ euro“). Mezi jeho dlouhodobé snahy patří zkoumání úspěšnosti prognóz inflace ČNB. *** Vladimír Tomšík narodil se 12. června 1974 v Čeladné » vystudoval fakulty národohospodářskou a financí a účetnictví na praţské VŠE a Fakultu sociálních věd UK v roce 1997 začal učit na VŠE, 2004 se habilitoval, od loňska je profesorem zkušenosti čerpal v Komerční bance a Newton Holding; jako analytik se prosadil i ve Světovém obchodním institutu ve Švýcarsku roku 2006 je členem bankovní rady ČNB _

Profil: Kamil Janáček: ve jménu Václava Klause a Francie 30.6.2010

e15.cz

str. 00 _

Personálie_

Nový člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček přináší do centrální banky zkušenosti. Zatímco on uţ v šedesátých letech zkoumal s Václavem Klausem inflaci, někteří členové bankovní rady nebyli ještě ani na světě. O jmenování dobrého Klausova známého Janáčka do bankovní rady se spekulovalo uţ tolikrát, ţe nikdo moc nevěřil, ţe by si ho prezident ještě vybral. Nakonec se ale sedmašedesátiletý dosavadní hlavní ekonom Komerční banky do prestiţní funkce dostane. Dobré rady do nového zaměstnání jistě přijme i od své manţelky Stanislavy, která od roku 1992 aţ do roku 2000 pracovala v centrální bance jako expertka. Znají se dlouho Rodina Janáčkových a Klausových se prolíná uţ pěkně dlouho. Čerstvý absolvent Vysoké školy ekonomické Janáček se s mladým Klausem setkal uţ v polovině šedesátých let v Ekonomickém ústavu ČSAV. Klaus tam pŧsobil od roku 1963, Janáček přišel o dva roky později. Za další dvě léta nastoupila do ústavu i Janáčkova budoucí manţelka, v instituci zakotvila nakonec i dnešní první dáma. Klaus několikrát vzpomínal, ţe dominantním proudem v ústavu byla konvergenční ekonomie nejrŧznějších kombinací centrálního plánování s trţními prvky. Toto nadšení pro šikovskou reformu však nepostihlo všechny: Plné znění zpráv


„V téţe době v Československu poměrně úzká skupina mých vrstevníkŧ objevila soudobou ekonomickou vědu a její standardní argumentaci ve prospěch trţní ekonomiky,“ vzpomíná Klaus. Právě tento krouţek, do něhoţ patřil kromě Klause Tomáš Jeţek, Karel Dyba nebo právě Kamil Janáček, prováděl o třicet let později transformaci české ekonomiky. Zatímco tak v roce 1966 ještě nebyli na světě ani dnešní guvernér, ani oba viceguvernéři centrální banky, Janáček s Klausem uţ v Úvodu do zkoumání inflace v československé ekonomice opatrně oťukávali jev, který centrální plánování neznalo. Související články

Finance a bankovnictví

Do ČNB míří Janáček, na viceguvernéra Tomšík

Janáček: Evropu čeká anemický rŧst

Personálie

Iveta Radičová: premiérka zrozená náhodou

Miroslav Singer jde s váhou dolŧ a s kariérou nahoru

Domácí politika

Druhý pokus Alexandra Vondry dobýt ODS

Krycí jméno Kamil Janáček vyuţil krátké doby uvolněného „socialismu s lidskou tváří“ ke studiu na univerzitě ve francouzském Nancy. Výtečná francouzština se mu později hodila, kdyţ jeho zaměstnavatele, Komerční banku, kupovala od státu francouzská Société Générale. V hluboké husákovské normalizaci však zŧstával „uklizen“ v Ekonomickém ústavu. Otevřený popírač marxismu Klaus musel odejít, Janáček mohl zŧstat. Věnoval se rodině: s manţelkou Stanislavou má dvě děti Martinu a Kamilu.



Jeho jméno lze také najít ve svazcích komunistické tajné policie. Pod krycím jménem Kamil má u sebe napsáno KA, tedy kandidát agenta. Podle nálezu Ústavního soudu z roku 1992 tato kategorie nemusí být vědomou spoluprací, takţe Janáček nepotřebuje lustrační osvědčení. Neurčité je to i s údaji v Evidenci zájmových osob StB, kde Kamil Janáček figuruje od podzimu 1987. Údaj pouze říká, ţe se o něj tajní zajímali. Zda jako o konfidenta, nebo jako o sledovanou státu nepřátelskou osobu, to uţ se nedozvíme. O Janáčkovi v pozdním komunismu mluví nepěkně Miloš Zeman ve svých bulvárních pamětech Jak jsem se mýlil v politice, kdy Janáčka zmiňuje jako jednoho z reţimu poslušných ekonomŧ, kteří kritizovali jeho slavnou pohřební prognózu komunistické ekonomiky v Technickém magazínu. Doyen bankovní rady Janáček v Ekonomickém ústavu vydrţel aţ do jeho zániku v roce 1992. Do politiky se spolu s ostatními reformátory nijak nehrnul, po zrušení zaměstnavatele se přece jen přesunul na post náměstka ministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky. Uţ o rok později se však stal hlavním ekonomem Komerční banky a svou erudicí a znalostí francouzštiny přesvědčil později o svém postu i nové francouzské vlastníky. Vedle toho stoupal i v akademickém prostředí, od roku 1997 je profesorem. Janáček nikdy nepatřil mezi zdejšími čelnými ekonomy k těm, které by média příliš často oslovovala. Vţdy se vyjadřuje opatrně a dbá na uvedení všech kladŧ a záporŧ, coţ dnešní média nevyhledávají. Pokud má na kontě pár ostrých textŧ, je pod nimi většinou podepsán spolu se svou manţelkou, nynější hradní poradkyní. V mladistvé bankovní radě by se tak mohl stát váţeným doyenem, který pomáhá smiřovat názory „holubic“ a „jestřábŧ“ na měnovou politiku. Kamil Janáček » narodil se 14. června 1943 v Praze » studoval na VŠE v Praze a středisku evropských studií univerzity v Nancy (1967–1968). » za Praţského jara nastoupil do Ekonomického ústavu ČSAV, kde pak pracoval s Václavem Klausem i se svou manţelkou Stanislavou » po revoluci byl rok náměstkem na ministerstvu práce a sociálních věcí » od roku 1994 je hlavním ekonomem Komerční banky » milovník Francie má dvě děti, mezi své špatné vlastnosti řadí netrpělivost zvětšit Kamil Janáček, Vladimír Tomšík Autor: Kresba Břetislav Kovařík, zavřít Holubice Vladimír Tomšík povyletěla Kdyţ se v prosinci 2006 stal Vladimír Tomšík v pouhých 32 letech členem bankovní rady ČNB, nikdo prezidentovi nevyčítal neuváţlivou volbu mladíka. Uţ tehdy měl Tomšík za sebou mimořádně kvalitní kariéru. Svou ambicióznost potvrzoval i během mandátu člena bankovní rady. Vedle vrchního ředitelství v ČNB ještě minulý rok stihl obhájit profesuru z financí. Tomšík se narodil na Frýdecku v Čeladné, nyní díky starostovi a čelnému politikovi TOP 09 Pavlu Lukšovi přezdívané jako beskydské Beverly Hills. Z východu republiky však rychle přesídlil do Prahy, vystudoval dvě fakulty na praţské Vysoké škole ekonomické a k tomu ještě fakultu sociálních věd. Během kariérního výstupu neztratil ani okamţik. Od roku 1997 přednáší na své mateřské VŠE, k tomu zvládl kurzy v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku. V roce 2004 se habilitoval. Výtka, ţe má pouze akademické zkušenosti, však neplatí. V roce 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky, tedy pod šéfování muţe, který s ním včera přebíral dekret od prezidenta. Před Plné znění zpráv


nástupem do ČNB ještě krátce pracoval pro Newton Holding. „Kombinace akademických znalostí a praktické zkušenosti s kapitálovými trhy je ideální,“ prohlásil uţ při jeho nástupu do ČNB analytik Patria Finance David Marek. Tomšík se v ČNB zařadil spíše do tábora „holubic“, které málokdy děsí inflace a snáze se jim hlasuje pro niţší úrokové sazby. Koncem minulého roku v deníku E15 prohlásil: „Vzhledem k tomu, ţe se výrazně propadla poptávka, domnívám se, ţe inflační tlaky hned tak nevzniknou.“ Opravdu pak v dubnu v menšině s Miroslavem Singerem hlasoval pro rychlejší sníţení sazeb. V názorech na přijetí eura se nijak neodlišuje od zbytku bankovní rady, dobře to i vystihují některé jeho nedávné texty („Euro si musíme odpracovat“ či „Nejprve reformy, pak aţ euro“). Mezi jeho dlouhodobé snahy patří zkoumání úspěšnosti prognóz inflace ČNB. Vladimír Tomšík » narodil se 12. června 1974 v Čeladné » vystudoval fakulty národohospodářskou a financí a účetnictví na praţské VŠE a Fakultu sociálních věd UK » v roce 1997 začal učit na VŠE, 2004 se habilitoval, od loňska je profesorem » zkušenosti čerpal v Komerční bance a Newton Holding; jako analytik se prosadil i ve Světovém obchodním institutu ve Švýcarsku » od roku 2006 je členem bankovní rady ČNB

URL| http://www.e15.cz/kancelar/personalie/kamil-janacek-ve-jmenu-vaclava-klause-a-francie _

Janáček a Tomšík dostali od Klause jmenování na nové posty v ČNB 29.6.2010

ct24.cz str. 00 Ekonomika_ Alţběta Vejvodová_

Praha - Prezident Václav Klaus dnes doplnil uprázdněné posty v České národní bance. Členem bankovní rady jmenoval hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka (67). Viceguvernérem se stal dosavadní vrchní ředitel centrální banky Vladimír Tomšík (36). Prázdné posty v čele českého regulátora finančních trhŧ vznikly po rezignaci Zdeňka Tŧmy na post guvernéra ČNB a následném jmenování Miroslava Singera na jeho místo. Zásadní obrat v chování centrální banky se s obměnou jejího vedení očekávat nedá, Tomšík i Janáček jsou odhodláni drţet se zaběhnuté praxe, která se podle nich osvědčila. Prezident Václav Klaus svou volbu zdŧvodnil tím, ţe kandidáty na oba posty vybral na základě jejich znalostí a odborných zkušeností. Zároveň nově jmenovaným popřál co nejvíce úspěchŧ v jejich nových profesích a podotkl, ţe věří, ţe své nové jmenování na nové posty berou váţně. "Já věřím, ţe s vámi dvěma bankovní rada bude orgán dělný, funkční a fungující a ţe všichni berete na vědomí zodpovědnost České národní banky za ekonomický vývoj v naší zemi, za stabilitu naší měny, za to, aby inflace neukrajovala příjemcŧm z příjmŧ, aby česká koruna byla stabilní," zdŧraznil prezident. Klaus jmenuje odborníky svého raţení "Skutečně jsou jmenováni odborníci, není to nějaká politická hra. Z hlediska názorového je pan prezident blízký určitému směru politického myšlení a na nominacích je to podle mého názoru vidět," komentoval jmenování v rozhovoru pro ČT24 ekonom VŠ CEVRO Institutu a bývalý poradce bankovní rady Jan Havel. Klaus se při jmenování rovněţ pustil do odcházejícího guvernéra Zdeňka Tŧmy. "Tímto dnešním jmenováním se ukončuje určitá změna, která nastala ve vedení České národní banky nečekaným a dodnes nepříliš přesvědčivě vysvětleným odchodem bývalého guvernéra pana Tŧmy," podotkl Klaus.



Končící guvernér svou rezignaci zdŧvodnil mimo jiné snahou zamezit spekulacím se jmenováním nového guvernéra, které by mohly negativně ovlivnit bankovní radu ČNB. V době, kdy dojde k obměně většiny členŧ rady, by navíc nový guvernér měl být podle jeho názoru ve své funkci uţ dobře zaběhnutý. Kdo jsou Kamil Janáček a Vladimír Tomšík Kamil Janáček Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Své vzdělání dále rozšířil na středisku evropských studií univerzity v Nancy. V roce 1991 byl jmenován docentem na VŠE a od roku 1997 je profesorem. V letech 1965 aţ 1992 pracoval jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV, na počátku devadesátých let zastával rok funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí. Nyní pracuje jako hlavní ekonom Komerční banky. Vladimír Tomšík Studoval na národohospodářské fakultě, fakultě financí a účetnictví VŠE a fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Získal doktorát v oboru hospodářská politika a v oboru ekonomie. V roce 2004 habilitoval na VŠE v oboru finance a o pět let později byl jmenován profesorem téhoţ oboru. Tomšík pracoval jako odborný asistent na VŠE, poté pŧsobil jako analytik v týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky a hlavní ekonom skupiny NEWTON Holding. V letech 2004 aţ 2006 zastával post vedoucího Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od roku 2006 je členem bankovní rady České národní banky a vykonává rovněţ funkci vrchního ředitele ČNB. Obrat v politice ČNB nečeká ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Změna kurzu, který při plnění svých úkolŧ centrální banka drţí, se po doplnění vedení čekat nedá. Tomšík i Janáček chtějí drţet jiţ zaběhnutou politiku. "Nadále budeme zastávat princip, ţe i do finančního sektoru patří volný trh, patří tam konkurence, aby náhodou nedošlo k tomu, ţe přemírou regulace naopak finančnímu trhu vŧbec nepomŧţeme," podtrhl Tomšík. "Já se domnívám, ţe měnová politika je velmi dobře nastavena a nedomnívám se, ţe příliš proaktivní politika by byla dobrá pro přítomnost a budoucnost této ekonomiky," dodal Janáček. Oba pánové věří, ţe český finanční sektor je zdravý a prošel nedávnými turbulencemi bez zásadnější újmy. Dŧvod, proč něco měnit, tedy neexistuje. I s inovovaným vedením zŧstává euro v nedohlednu "Nelze čekat nějaké zásadní zemětřesení. Jsem rád, ţe nikdo nenastupuje s politikou prudkých výkyvŧ, prudkých zásahŧ do úrokové sazby. Myslím si, ţe i v otázce eura nedojde k nějakému překotnému vývoji, to znamená, ţe to pozvolné odsouvání data někam do nedohledna bude pokračovat," řekl ČT24 Jan Havel. Drobné změny v politice české centrální banky přesto podle některých ekonomŧ nastanou. "Posun bude směrem k euroskepticismu a současně bude jasný odpor, řekl bych, k regulaci finančních regulací na evropské úrovni," očekává analytik Raiffeisenbank Michal Broţka. Vedení České národní banky je nyní kompletní. Uţ 18. června jmenoval prezident guvernérem ČNB Miroslava Singera. Singer Tŧmu nahradí od 1. července, v čele centrální banky bude stát šest let. Druhým viceguvernérem ČNB je Mojmír Hampl. Bankovní radu dále tvoří Robert Holman, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová. Řeţábkovi a Holmanovi skončí mandát 12. února 2011, tedy ve stejný den, kdy měl pŧvodně post guvernéra opustit i Tŧma.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/94494-janacek-a-tomsik-dostali-od-klause-jmenovani-na-nove-posty-v-cnb/ Plné znění zpráv


_

Vedení ČNB je kompletní, prezident jmenoval viceguvernéra i nového člena 29.6.2010

ekonomika.iDNES.cz str. 00 Domácí ekonomika_ iDNES.cz, Iva Špačková_

Bankovní rada České národní banky je kompletní. Prezident Václav Klaus totiţ dnes zaplnil dvě křesla, která v sedmičlenné radě zŧstávala volná. Na post viceguvernéra jmenoval Vladimíra Tomšíka a na místo člena bankovní rady hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka. Prezident jmenoval oba muţe do úřadu krátce po poledni na Praţském hradě. Klaus uţ v nedělním vystoupení v televizi Prima avizoval, ţe se jmenování blíţí - více zde . Vladimír Tomšík se povýšení dočkal po třech a pŧl letech svého pŧsobení v ČNB. Za člena bankovní rady byl jmenován v prosinci 2006. Šestatřicetiletý Tomšík vystudoval VŠE v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově.

Na VŠE pracoval následně jako odborný asistent. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky a ještě týţ rok přešel pod finanční a poradenskou skupinu Newton Holding, kde pracoval jako hlavní ekonom. Funkci viceguvernéra bude zastávat do 30. listopadu 2012, kdy končí jeho šestiletý mandát v ČNB. Změny v bankovní radě odstartovalo rozhodnutí guvernéra Zdeňka Tŧmy odejít na konci června z čela centrální banky. Místo guvernéra se tak uvolnilo a prezident rozhodl o tom, ţe ho zaplní současný viceguvernér Miroslav Singer. Ten nahradí Tŧmu 1. července (viz předchozí článek) . Tím se zase uvolnilo křeslo po viceguvernérovi, které teď zaplní Tomšík. Místo po něm v bankovní radě pak nyní doplní Kamil Janáček, který byl jmenován na šest let. Bankovní rada centrální banky tak bude od 1. července kompletní. Místo druhého viceguvernéra zaujímá Mojmír Hampl. Členy bankovní rady dále jsou Robert Holman, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová. Kurz koruny ani hodnota akcií se podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa po dnešním jmenování výrazně nezmění.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/vedeni-cnb-je-kompletni-prezident-jmenoval-viceguvernera-i-noveho-clena-1oc/ekonomika.asp?c=A100629_112833_ekonomika_spi _

Viceguvernérem ČNB je Tomšík, v radě banky ho nahradil Janáček 29.6.2010

tn.cz

str. 00 TN.CZ/Zprávy/Ekonomika_ tn.cz / Mediafax_

Profesor Vladimír Tomšík je novým viceguvernérem České národní banky ČNB. V bankovní radě ho nahradí profesor Kamil Janáček. Plné znění zpráv


Prezident Václav Klaus jmenoval novým členem bankovní rady hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka (67). Zároveň jmenoval současného člena bankovní rady Vladimíra Tomšíka (36) viceguvernérem ČNB. Změny souvisí s odchodem guvernéra ČNB Zdeňka Tŧmy ke konci června z funkce. Novým guvernérem prezident jmenoval dosavadního viceguvernéra Miroslava Singera. Profesor Vladimír Tomšík pŧsobil od prosince 2006 jako člen bankovní rady ČNB. Tomšík v letech 1997 aţ 2005 přednášel kurzy zaměřené na hospodářskou politiku a makroekonomickou analýzu a prognózu na Vysoké škole ekonomické v Praze, Univerzitě Karlově v Praze a na NEWTON College v Brně. Absolvoval zahraniční studijní a pracovní pobyty v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku. K problematice měnové politiky a makroekonomie pravidelně vystupuje a publikuje doma i v zahraničí. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. Tomšík se narodil 12. června 1974 v Čeladné. Vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Doktorát získal v oboru hospodářská politika (VŠE Praha) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova v Praze). V roce 2004 habilitoval v oboru finance na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 2009 byl na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze jmenován profesorem pro obor finance. Profesor Kamil Janáček vystudoval obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 1965. Absolvoval studium v Centre Européen Universitaire na univerzitě v Nancy v letech1967 aţ 1968. Plynně hovoří anglicky, francouzsky a rusky, pasívně zvládá němčinu. Pracoval jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV, v letech 1992-93 jako náměstek ministra práce a sociálních věcí a od roku 1994 je hlavním ekonomem Komerční banky. Ve své práci se zaměřuje na makroekonomickou teorii a analýzu, teorii spotřeby, analýzy a prognózy národního hospodářství, zejména procesu transformace české ekonomiky. Janáček se narodil v Praze roku 1943, je ţenatý, s manţelkou Stanislavou má dvě dcery, Martinu (1970) a Kamilu (1976). Foto priloha: http://image.tn.nova.cz/media/images///440x248/Jun2010//644686.jpg

URL| http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/viceguvernerem-cnb-bude-vladimir-tomsik-v-rade-banky-ho-nahradijanacek.html _

Noví členové rady ČNB 29.6.2010

Z1

str. 21 _

18:30 Zprávy_

moderátorka -------------------Prezident Václav Klaus jmenoval Vladimíra Tomšíka viceguvernérem České národní banky. Tomšík v ČNB doposud pracoval jako vrchní ředitel. Do funkce člena bankovní rady pak na místo odstupujícího guvernéra Zdeňka Tŧmy uvedl hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka. Oba nově jmenovaní se funkce ujmou Plné znění zpráv


1.července. Sedmičlennou bankovní radu další změny moţná čekají v únoru. Tehdy končí mandát Robertu Holmanu a Pavlu Řeţábkovi. Vladimír Tomšík, nový viceguvernér ČNB -------------------Já v bance jiţ pŧsobím déle neţ tři a pŧl roku, měl jsem na starosti nejenom sekci bankovního obchodu a sekci řízení rizik, které se vlastně zabývá správou devizových rezerv, to je jenom jedna část oblasti, druhá věc je, ţe mám prostě uţ tři a pŧl leté zkušenosti s měnovou politikou a rád bych v tom pokračoval. To je to, co mohu nabídnout. Kamil JANÁČEK, nový člen bankovní rady ČNB -------------------Na základě vývoje inflace i tempa rŧstu ekonomiky, bankovní, bankovní rada bude reagovat ve své politice a já si myslím, ţe tady je se třeba řídit zásadou jednoho velkého ekonoma dvacátého století, který řekl, ţe změní-li se podmínky, změní-li se mé názory, v tomto případě se musí změnit i chování centrální banky. moderátorka -------------------Pozici v bankovní radě ČNB tedy změnili hned tři lidé. Novému guvernérovi Miroslavu Singerovi bude takzvaně krýt záda mládí, dva pětatřicátníci Vladimír Tomšík a Mojmír Hampl. Všichni ostatní členové bankovní rady jsou minimálně o čtrnáct let starší. redaktor -------------------Nový člen bankovní sedmašedesátiletý profesor ekonomie Kamil Janáček dokonce ještě pochází z někdejšího ekonomického ústava Československé akademie věd, kde pracoval od roku 1965. Od roku 1992 dělal přes rok náměstka ministru práce a sociálních věcí Jindřichu Vodičkovi. Od té doby je hlavním ekonomem Komerční banky. Janáček je svými názory blízký prezidentu Václavu Klausovi. Spolu také například sedí ve vědecké radě Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. redaktorka -------------------Nový viceguvernér Vladimír Tomšík zapadá mezi akademicky zaměřené radní České národní banky. Je absolventem tří fakult. Dvou na Vysoké školy ekonomické a fakulty sociálních věd. Dnes přednáší na třech vysokých školách. Před deseti lety pracoval v týmu hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka. Počínaje čtvrtkem tedy bude mít naopak vyšší funkci ve stejné instituci Tomšík. V bankovní radě zasedá od prosince roku 2006. moderátorka -------------------Přinese nový člen bankovní rady ČNB do rozhodování rady nějakou změnu? Jan BUREŠ, hlavní ekonom Poštovní spořitelny -------------------Moţná bude takovou výraznější holubicí v bankovní radě, to znamená ţe se mu bude zamlouvat drţet sazby na nízkých úrovních, na těch velice nízkých úrovních, kde jsou dnes po delší dobu. Jiří SCHWARZ, děkan Národohospodářské fakulty VŠE -------------------Je vidět, ţe bankovní rada je skutečně institucí, kde se prolínají schopnosti a dovednosti jak ekonomických teoretikŧ, tak bankovních praktikŧ. A to si myslím, ţe je pro takovýto orgán nezbytné. _

Pomoc pro poradce i klienty 28.6.2010

Bankovnictví

str. 24 Komerční bankovnictví_ Pavel Čurda_



Produktové a infolisty pomáhají rozkrýt poplatky a objektivně srovnávat finanční produkty V široké nabídce finančních produktŧ mají problém dobře se zorientovat nejenom klienti, ale velmi často i samotní finanční poradci. Ve snaze pomoci poradcŧm a investorŧm při výběru těch správných produktŧ se objevily dva projekty - Produktové Listy (www.produktovelisty.cz) a Finanční infolisty (www.t-a-n-k.eu). Jejich cílem je zpřehlednit oblast finančních produktŧ. Oba projekty výrazně zpřehledňují informace o finančních produktech a pomáhají klientŧm vyhnout se koupi předraţených produktŧ. Hovořili jsme s jejich tvŧrci Davidem Vondrákem a Vítem Kalvodou o tom, pro koho jsou určena a jak vidí jejich budoucnost na trhu. David Vondrák absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze, Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK. Doktorát získal na VŠE v Praze, kde pŧsobil i jako externí pedagog. Pracoval mimo jiné jako redaktor a komentátor pro oblast bankovnictví v týdeníku EKONOM. V současnosti se věnuje soukromému poradenství a projektu Produktové Listy. Vít Kalvoda pŧsobil jako finanční poradce ve společnostech OVB Allfinanz, Sophia finance a Mercuria finance. V roce 2006 přišel s myšlenkou ukazatele celkové nákladovosti produktŧ pravidelného investování a od té doby pŧsobí jako správce ukazatele TANK pro produkty pravidelného investování. V lednu 2009 se stal jedním ze tří zakládajících členŧ Komory finančních poradcŧ. Na co se zaměřují vaše aktivity? Co jsou Finanční infolisty, resp. Produktové listy? Vít Kalvoda (Finanční infolisty): Naší hlavní aktivitou je rozkrývání poplatkŧ v produktech typu investičního ţivotního pojištění a jejich srovnání s poplatky za přímé investování do podílových fondŧ. Za účelem souhrnného vyjádření těchto poplatkŧ vznikl ukazatel TANK, který vyjadřuje souhrnnou redukci výnosu (sníţení koncové hodnoty investice) na daném horizontu. Protoţe jsou studované produkty komplexní, nastavuje a aktualizuje firma TANK jednotnou metodologii výpočtu tohoto ukazatele. Jediné číslo však není u komplexního produktu dostačující informací, vytváříme k produktŧm také infolisty, které zobrazují standardizované informace k rŧzným produktŧm. David Vondrák (Produktové Listy): Produktové listy jsou projektem několika lidí, kteří si dali za cíl zpřehlednit oblast retailových finančních produktŧ. Na počátku vytvořením informačních standardŧ jednotlivých poskytovatelŧ a následně i zveřejňováním produktových informací na internetových stránkách projektu. Kdo a jak pouţívá vaše výstupy? Vondrák: Informace publikované na našem webu jsou určeny pro tři skupiny uţivatelŧ - pro finanční/pojišťovací poradce a analytiky poradenských firem, pro něţ jsou zdrojem nezávislých informací o produktech. Druhou skupinou jsou produktoví manaţeři, jimţ nabízí „komentovaný“ monitoring produktŧ konkurence. A tou poslední jsou novináři, věnující se osobním financím, kteří se nespoléhají jen na oficiální tiskové informace. Kalvoda: V první řadě finanční poradci, kteří chtějí mít jistotu, ţe jejich klienti dostávají veškeré informace o zprostředkovaných finančních produktech. Také technicky zdatnější klienti, kteří chtějí být informováni, ale sami nemají čas a prostředky se věnovat analýze produktŧ. V dnešní době jde především o zprostředkovatele úvěrŧ (hypotečních úvěrŧ a úvěrŧ ze stavebního spoření) a produktŧ pravidelného investování. Jaký je váš business model a vize do budoucna? Kalvoda: Zaměřujeme se na dvě cílové skupiny a kaţdé poskytujeme jiný produkt. Poskytovatelŧm finančních produktŧ a sluţeb nabízíme certifikaci jejich produktŧ, jejímţ výsledkem je přidělení autorizovaného ukazatele TANK. Certifikace a aktualizace je podmíněna jednotnými administračními poplatky a odtud plyne hlavní část příjmŧ TANK. Nově otevíráme za poplatek (SMS) zprostředkovatelŧm finančních produktŧ přístup k online srovnávacím nástrojŧm a výstupŧm z databáze informací o finančních produktech. Tvŧrci produktŧ mají zájem o potvrzení transparentnosti a poradci o kvalitní informace, jimiţ se povýší nad konkurenci - a na tom je zaloţen i náš business model. Vondrák: Náš projekt nebyl zaloţen za účelem podnikání, pro jednotlivé členy týmu byl spíše koníčkem. Moţná i díky tomu jsme vybudovali dŧvěryhodný web, kdy jeden článek publikovaný na www. produktovelisty.cz má sílu změnit obchodní podmínky společnosti s miliardovým obratem. Návštěvnost jiţ překročila hodnotu 10 000 a v mnoha oblastech začínáme patřit k primárnímu zdroji informací pro odborníky. O moţné komercionalizaci zatím pouze diskutujeme. Mají snahy o standardizaci na českém trhu vŧbec šanci na prosazení? Vondrák: Otázkou není zda ano, či ne, ale kdy. Kroky Evropské komise v rámci projektu PRIPs (Packaged Retail Investment Products) mají za cíl definovat tzv. KID (Key Information Document), které jsou právě oním standardem. Jiţ nyní někteří poskytovatelé vydávají své produktové listy, které slouţí zároveň i jako chytrý marketingový nástroj. Kalvoda: Určitě ano. Standardizace úzce souvisí s transparentností, která se díky událostem minulých tří let stala zásadním tématem a je součástí politik jak evropských, tak celosvětových. Prŧhlednost a srozumitelnost finančních produktŧ a cenných papírŧ je prevencí proti excesŧm, jakým byly problémy CDS a Plné znění zpráv


dalších cenných papírŧ a jakým jsou dnešní problémy investičního pojištění. V rámci předcházení problémŧm na finančním trhu je zvyšování transparentnosti jasným trendem. Jakou odezvu máte od finančních institucí, jejichţ produkty monitorujete? Kalvoda: Odezva je obecně pozitivní. Pokud o nás někdo smýšlí kriticky, pak si svou kritiku asi nechává pro sebe. Kritizovat projekty zaměřené k obecně prospěšnému účelu se nenosí. S institucemi, kterým na jejich klientech záleţí nejvíce, dnes máme navázanou smluvní spolupráci (Kooperativa, AXA, Komerční pojišťovna) a mnohé další aktivně spolupracují, naše aktivity vítají a podporují (ING, Allianz a další). Některé další pojišťovny s námi komunikují hŧře a na naše dotazy ohledně poplatkŧ neodpovídají. Vondrák: Spolupracujeme s nimi. Jiţ na počátku jsme zvolili otevřenou taktiku, například zdrojové výpočty ukazatelŧ nákladovosti jsou volně ke staţení. Všechny připomínky jsme zapracovali a sami poskytovatelé nás nyní informují o nových parametrech, které chtějí zohlednit v nových výpočtech. Jste v podstatě konkurenti. Proč a v jaké oblasti hodláte spolupracovat? Vondrák: Nemyslím si, ţe skupiny usilující o zvýšení transparentnosti v oblasti financí, jsou konkurencí. Ke spolupráci jsme byli vyzváni ministerstvem financí, které nás identifikovalo jako subjekty, které jsou v ČR v oblasti vytváření standardŧ zatím nejdále. Nejprve jsme se rozhodli vytvořit společný standard pro zveřejňování informací o investičním ţivotním pojištění. Další typy produktŧ (podílové fondy, spořicí účty) by měly následovat. Kalvoda: Z hlediska toho, kam míříme, konkurenti nejsme. Nemyslíme si, ţe někdo z nás má ten jediný správný názor, a tak jsme se spojili, abychom společně prosadili dobrou věc. Kaţdý z nás k testování produktŧ přistupuje trochu jinak a tím se vzájemně obohacujeme a posouváme se dopředu za společným záměrem. Tím je posun českého finančního trhu směrem k informační transparentnosti a ochrana spotřebitelŧ vŧči nečestným obchodním praktikám a missellingu. Nahradí Zlatou korunu soutěţ Zlaté euro? Vondrák: V ČR je několik soutěţí, které hledají nejlepší finanční produkty. Výsledky však často podléhají velmi subjektivnímu hodnocení porotcŧ. Proto vznikl v hlavách autorŧ Produktových listŧ koncept objektivní soutěţe pod hlavičkou Zlaté euro. Byla vytvořena přesně měřitelná kritéria a v září 2010 bude vyhlášen vítěz první kategorie - Penzijní připojištění. V lednu 2011 bude následovat kategorie Spořicí účet, jehoţ produktové listy vzniknou do konce tohoto roku. Produktové listy jsou prakticky jediným komplexním podkladem pro členy porot soutěţí o nejlepší finanční produkty. Není náhodou, ţe poprvé nejsou zpochybňovány výsledky Zlaté koruny v kategorii Penzijní připojištění. Dŧvod je jednoduchý - trojice oceněných penzijních fondŧ dosahuje nejlepších hodnot ve většině parametrŧ sledovaných v Produktových listech. Naše listy vyuţívají analytici společností jako Broker Consulting nebo Partners. *** cílem projektu Produktové Listy je vytvořit šablony tzv. produktových listŧ pro vybrané typy finančních produktŧ. Produktovým listem se rozumí standardizovaný, přehledný a přístupný popis finančního produktu. Snahou je vytvořit za pomoci pracovních skupin celkem 12 šablon produktových listŧ. Finanční infolisty jsou projektem společnosti tank, do níţ jsou jako partneři zapojena občanská sdruţení SoS (Sdruţení obrany spotřebitelŧ) a koFiP (Komora finančních poradcŧ), které podobně jako tank usilují o transparentní prostředí na finančním trhu. v současné době nabízí tank tři kategorie infolistŧ - investiční, pojistné a úvěrové. Foto popis| První strana infolistu k investičnímu ţivotnímu pojištění (v podobě, která ještě není přizpŧsobena aktuálnímu standardu, na kterém se domlouváme). Foto popis| Produktový list (není ještě zcela dohodnutým standardem) je z kategorie penzijní připojištění, konkrétně PF ČP. Obsahuje i relativní výši kapitálu PF a vývoj solventnosti (aktualizováno podle výsledkŧ posledního ukončeného roku 2009). Tyto produktové listy jsou vytvořeny pro všechny penzijní fondy. _

Klaus doplní do bankovní rady ČNB Janáčka, viceguvernérem bude Tomšík 28.6.2010

ct24.cz

str. 00 ČT24_

Ekonomika_



Praha - Prezident Václav Klaus v úterý jmenuje hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka (67) členem bankovní rady České národní banky. Jmenovat bude taktéţ nového viceguvernéra. Stane se jím vrchní ředitel centrální banky Vladimír Tomšík (36). Po předčasném odchodu Zdeňka Tŧmy z funkce guvernéra ČNB a jmenování Miroslava Singera na jeho místo tak prezident obsadí uprázdněné posty. Prezident Klaus 18. června jmenoval guvernérem ČNB Miroslava Singera. Singer nahradí od 1. července na šestileté funkční období Tŧmu. Končící guvernér svou rezignaci zdŧvodnil mimo jiné snahou zamezit spekulacím se jmenováním nového guvernéra, které by mohly negativně ovlivnit bankovní radu ČNB. V době, kdy dojde k obměně většiny členŧ rady, by navíc nový guvernér měl být podle jeho názoru ve své funkci uţ dobře zaběhnutý. Kdo je Kamil Janáček a Vladimír Tomšík Kamil Janáček Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Své vzdělání dále rozšířil na středisku evropských studií univerzity v Nancy. V roce 1991 byl jmenován docentem na VŠE a od roku 1997 je profesorem. V letech 1965 aţ 1992 pracoval jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV, na počátku devadesátých let zastával rok funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí. Nyní pracuje jako hlavní ekonom Komerční banky. Vladimír Tomšík Studoval na národohospodářské fakultě a fakultě financí a účetnictví VŠE a fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Získal doktorát v oboru hospodářská politika a v oboru ekonomie. V roce 2004 habilitoval na VŠE v oboru finance a o pět let později byl jmenován profesorem téhoţ oboru. Tomšík pracoval jako odborný asistent na VŠE, poté pŧsobil jako analytik v týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky a hlavní ekonom skupiny NEWTON Holding. V letech 2004 aţ 2006 zastával post vedoucího Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od roku 2006 je členem bankovní rady České národní banky a vykonává rovněţ funkci vrchního ředitele ČNB. Druhým viceguvernérem ČNB je Mojmír Hampl. Bankovní radu dále tvoří Robert Holman, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová. Řeţábkovi a Holmanovi skončí mandát 12. února 2011, tedy ve stejný den, kdy měl pŧvodně post guvernéra opustit i Tŧma. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/94459-klaus-doplni-do-bankovni-rady-cnb-janacka-viceguvernerem-budetomsik/ _

Nečas premiérem 28.6.2010

ČT 24

str. 05 _

05:59 Studio 6_

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Jak uţ víte ze zpráv, Česko bude mít po dnešku nového premiéra. V deset hodin jmenuje na Praţském hradě prezident Václav Klaus předsedou vlády šéfa ODS Petra Nečase. Ke jmenování dojde den poté, co potenciální koaliční partner Nečasovy ODS - Věci veřejné podmínily svoji účast ve vládě křeslem ministra vnitra pro svého lídra Radka Johna. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------S námi ve studiu je politolog Josef Mlejnek, dobrý den. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý den. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Podle vašeho názoru má vznikající koalice váţný problém, mŧţe na ultimatum Věcí veřejných vyjednávání o trojkoalici ztroskotat? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Váţný problém to je, ztroskotat to mŧţe, ale ono vlastně ukazuje se, ţe teprve teď ta jednání jdou do tuhého, ze začátku se všichni usmívali, hovořili o programové shodě, trošku i odsouvali takové ty klíčové, klíčové sporné záleţitosti a teď uţ to začíná na sebe naráţet, jsou tam vlastně kromě těch Věcí veřejných ještě jedna sporná otázka, a to, jestli Miroslav Kalousek bude ministrem financí, takţe je to otevřené. Já si myslím, ţe oni přece jenom sice se chtějí dohodnout, ale zase na druhou stranu, pokud některý z těch koaličních partnerŧ by cítil, ţe ty jeho zájmy nebudou naplněny, tak opravdu mŧţe z těch jednání odejít. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Co říkáte tomu načasování, ta informace buď Radek John ministrem vnitra, nebo Věci veřejné mimo vládu padla ve včerejších Otázkách Václava Moravce, v podstatě jenom několik hodin poté, co Hrad zveřejnil informaci, ţe prezident Václav Klaus jmenuje premiérem Petra Nečase uţ dnes. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------To jmenování i to oznámení Hradu určitě pomáhá Petru Nečasovi, posiluje jeho pozici, takţe je pravděpodobné, ţe je to moţná reakce na, na, na ty poţadavky Věcí veřejných a ony to samozřejmě zveřejnily nebo řekly to třeba v neděli v televizi, ale ty informace z těch kuloárŧ samozřejmě pronikají ven dříve, takţe je to moţné interpretovat tak, ţe to je reakce na ten poţadavek. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Václav Klaus zdŧvodnil to jmenování Petra Nečase premiérem tím, ţe je potřeba, aby se věci daly do pohybu. Pomŧţe to? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, jak jsem říkal, posílí to pozici Petra Nečase, ale jestli to pomŧţe, no, tak pomŧţe mu to, ale není jisté, jestli mu to pomŧţe k tomu, aby třeba dokázal Věci veřejné přesvědčit o tom, ţe ten post ministra vnitra, ţe by se mu to nelíbilo a ţe by, ţe by rád viděl ministry Věcí veřejných na nějakých jiných postech. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Váš pohled politologa, umíte si představit Radka Johna na křesle ministra vnitra? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tam je problém, ţe vlastně Věci veřejné jsou stranou, kterou financuje a zaloţil, nebo je v pozadí za ní a nyní uţ je v popředí Vít Bárta, to je podnikatel, který podniká v oblasti bezpečnostních agentur, jako pokud by tato strana obsadila post ministra vnitra, tak je to samozřejmě obrovský střet zájmŧ. A jestli tam sedí Radek John, nebo někdo jiný, není podle mě aţ tak, zas tak dŧleţité, tady je dŧleţitý ten střet zájmŧ, který má pan Bárta jako podnikatel ve svém oboru a mezi tím postem, který ta strana nárokuje. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Čili vás jako politologa nepřesvědčuje to, ţe Vít Bárta ten svŧj podíl v té bezpečnostní agentuře prodal svému bratru? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já si myslím, to jsou takové tahy prostě, jenom aby, aby se učinilo za dost formálním poţadavkŧm, reálně samozřejmě on tu firmu bude dál ovládat, to, to mě nepřesvědčuje vŧbec. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Vy jste to sám zmínil, dalším neuralgickým bodem sestavování nového kabinetu je post ministra financí, který si tak trochu nárokuje Miroslav Kalousek z TOP 09. Dokáţete odhadnout, jak to nakonec dopadne, Miroslav Kalousek na postu ministra financí, ministerstvo financí bez Miroslava Kalouska, nebo Miroslav Kalousek na postu ministra financí, ovšem se zmenšenými pravomocemi, tak jak to chce ODS? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, já bych v tuto chvíli odhadl to spíš tak, ţe asi usedne Miroslav Kalousek na ministerstvo financí, ale ţe přece jenom ty pravomoce se nějak změní. Prostě myslím si, ţe, ţe ten zájem Miroslava Kalouska je veliký, asi těţko mŧţe on odkývnout nebo TOP 09, ţe by to ministerstvo neměli a kdyţ je takový velký spor, tak aby to nebylo buď, anebo, buď ministerstvo financí, nebo končíme jednání, tak je pravděpodobné, ţe ty strany pak budou to ministerstvo financí nějakým zpŧsobem jako předělávat, aby přece jenom tam třeba i ODS měla nějaké zájmy, to znamená, nějaké pravomoce se přesunou jinam, nějaké se tam třeba přidají, pak také je moţné i uvaţovat o tom, ţe ta koaliční dohoda i posty náměstkŧ nějakým zpŧsobem rozdělí tak, aby byly vyváţené ty zájmy, takţe asi v tuto chvíli nejpravděpodobnější je předpokládat jakousi úpravu ministerstva financí, ať uţ jde o ty kompetence, tak i o to obsazení z hlediska náměstkovských pozic. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Zmiňovaný klíčový muţ Věcí veřejných Vít Bárta včera mluvil o tom, ţe moţnost, ţe by se Věci veřejné účastnily vlády, je v tuto chvíli asi 20 procent, Petr Nečas na to potom reagoval, ţe těch 20 procent zhruba odpovídá současné programové shodě těch tří stran, není to po několika týdenních jednáních tak trochu tristní výsledek dvacetiprocentní shoda? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, ono samozřejmě ty výroky politikŧ pronášené pro média je nutno vnímat i z části jako součást vyjednávací taktiky, takţe samozřejmě, pokud on řekne 20 procent, tak tím chce vlastně říct, ţe ta vyjednávání jako nebo ţe ta pravděpodobnost vstupu do vlády je 20 procent, tak tím chce říct, ţe jako uvaţují o odchodu, ale těch 20 procent, ţe to ještě pořád jako ..., zase to je to pro, takţe to je spíš vyjednávací taktika ... Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A ta programová shoda, těch 20 procent po několika týdnech? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Programová shoda, no, já si myslím, ţe i ta programová shoda nebo to vyjednávání o tom programu je trošku taková kouřová clona. Tam nejdŧleţitější je to personální obsazení a pak samozřejmě jsou tam určité klíčové oblasti zájmŧ těch stran, pro TOP 09 je to ministerstvo financí, pro Věci veřejné, jak se ukazuje, je to to ministerstvo vnitra. A tam se to začíná prostě o sebe třít a tam začíná najednou velký konflikt, takţe oni, kdyţ dosáhnou shody v devadesáti procentech programu, a pokud těch 90 procent to budou nějaké celkem jako věci ne tak konfliktní, tak to pořád ještě nemusí znamenat, ţe to dopadne dobře, to vyjednávání, protoţe pak tam dojde na těch 10 procent na těch konfliktních klíčových a mŧţe se to celé zhroutit. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Kdyţ to vyjednávání dobře nedopadne, existuje reálně vŧbec nějaké náhradní řešení? Plné znění zpráv


Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, pak samozřejmě je ještě to řešení, o kterém i mluvily Věci veřejné, ţe by do té vlády nevstoupily a ţe by podporovaly vládu z parlamentu a pak je samozřejmě moţné řešení, ţe začnou nová jednání, do kterých by asi pak byla vtaţena sociální demokracie, ale, no, asi tak, asi by to pak znamenalo zase vstup sociální demokracie do, do vyjednávání o vládě, kdyby toto, toto selhalo. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Ale z vašeho pohledu politologa tyhle ty varianty jsou v tuto chvíli stále ještě méně pravděpodobné neţ ona trojkoalice? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já si myslím, ţe oni mají zájem na tom se dohodnout, jako všichni, pro všechny je asi lepší se dohodnout takhle ve třech, neţ do toho zase vtahovat sociální demokracii, a to by znamenalo, ţe určitě asi jeden z těch partnerŧ, ne-li víc, z toho vypadne, ale pokud skutečně tam dojde k výbuchu, k tvrdýmu střetu o ministerstvo financí nebo ministerstvo vnitra, tak je skutečně moţný, ţe se to rozpadne. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Děkujeme za komentář. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Na shledanou, díky. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Děkuju, na shledanou. _

Novým členem bankovní rady ČNB je Janáček, viceguvernérem Tomšík 28.6.2010

e15.cz

str. 00

Finance a bankovnictví_ _

Prezident Václav Klaus zítra jmenuje hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka (67) členem bankovní rady České národní banky. Zároveň jmenuje Vladimíra Tomšíka viceguvernérem centrální banky. Oznámil to tiskový odbor Kanceláře prezidenta republiky. Klaus 18. června jmenoval guvernérem ČNB Miroslava Singera. Singer nahradí od 1. července na šestileté funkční období Zdeňka Tŧmu, který v polovině dubna oznámil, ţe se k letošnímu 30. červnu vzdává svého mandátu. Končící guvernér svou rezignaci zdŧvodnil mimo jiné snahou zamezit spekulacím se jmenováním nového guvernéra, které by mohly negativně ovlivnit bankovní radu ČNB. Druhým viceguvernérem ČNB je Mojmír Hampl. Členy bankovní rady dále jsou Robert Holman, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová. Klaus po jmenování Singera řekl, ţe jedním z hlavních úkolŧ ČNB pro nastávající roky bude „souboj s nekonečnými nápady na zavádění dalších a dalších regulací finančního a bankovního sektoru v celém světě“. „To je obrovská úloha pro naši centrální banku,“ řekl prezident. Související články



Finance a bankovnictví

Klaus jmenoval novým guvernérem ČNB Miroslava Singera

Domácí ekonomika

Singer: Zájem o české dluhopisy trvá, jde jen o taktiku

Singer: Debaty o přijetí eura jsou zbytečné. Není ochota k reformám

Personálie

Tŧma se loučí. ČNB zanechal historicky nejniţší sazby

Miroslav Singer jde s váhou dolŧ a s kariérou nahoru

Zároveň vyjádřil názor, ţe během Singerova šestiletého mandátu Česká republika nevstoupí do eurozóny. „Jde o to, jestli eurozóna bude v tu dobu ještě existovat, vstupovat je třeba do něčeho, co má jisté vyhlídky, jistou stabilitu a jistou budoucnost,“ uvedl Klaus. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Kamil Janáček Vzdělání: Vysoká škola ekonomická (1965); středisko evropských studií univerzity v Nancy (1967-1968). V roce 1991 byl jmenován docentem na VŠE a od roku 1997 je profesorem. Současné zaměstnání: od začátku roku 1994 pŧsobí v Komerční bance jako hlavní ekonom. Kariéra: vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV (1965-1992); náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí (1992-1993). Ostatní: ve své práci se zaměřuje na makroekonomickou teorii a analýzu, teorii spotřeby, analýzy a prognózy národního hospodářství, zejména procesu transformace české ekonomiky. Spolupracuje se Světovou bankou a dalšími významnými institucemi. Je mj. členem vědecké rady VŠE. Plné znění zpráv


Vladimír Tomšík Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze (fakulta národohospodářská, fakulta financí a účetnictví) a Fakulta sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze; získal doktorát v oboru hospodářská politika (VŠE) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova), habilitoval v oboru finance na VŠE (2004); v roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor finance. Současné zaměstnání: člen bankovní rady ČNB (od 2006), vrchní ředitel ČNB. Kariéra: odborný asistent na VŠE (od roku 1997), analytik v týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky (od 2000), hlavní ekonom skupiny NEWTON Holding (od 2000), vedoucí Ústavu ekonomie na NEWTON College (2004-06), zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (WTI), Švýcarsko (2005-06). Ostatní: přednášel kurzy zaměřené na hospodářskou politiku a makroekonomickou analýzu a prognózu (VŠE, Univerzita Karlova, NEWTON College v Brně); absolvoval studijní a pracovní pobyty v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku; publikuje.

URL| http://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/novym-clenem-bankovni-rady-cnb-janacekviceguvernerem-tomsik _

Viceguvernérem ČNB bude Tomšík, v bankovní radě zasedne Janáček 28.6.2010

ekonomika.iDNES.cz str. 00 Domácí ekonomika_ iDNES.cz, Iva Špačková_

Prezidentská kancelář odtajnila jméno nového viceguvernéra České národní banky i nového člena bankovní rady této instituce. Novým viceguvernérem prezident Klaus v úterý jmenuje Vladimíra Tomšíka. Novým členem bankovní rady se stane Kamil Janáček. Prezident oba jmenuje do funkcí v úterý v poledne na Praţském hradě. Klaus uţ v nedělním vystoupení v televizi Prima avizoval, ţe se jmenování blíţí. Bankovní rada centrální banky tak bude kompletní - více zde . Vladimír Tomšík se povýšení dočkal po třech a pŧl letech svého pŧsobení v ČNB. Za člena bankovní rady byl jmenován v prosinci 2006. Šestatřicetiletý Tomšík vystudoval VŠE v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově.

Na VŠE pracoval následně jako odborný asistent. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky a ještě týţ rok přešel pod finanční a poradenskou skupinu Newton Holding, kde pracoval jako hlavní ekonom. Změny v bankovní radě odstartovalo rozhodnutí guvernéra Zdeňka Tŧmy odejít na konci června z čela centrální banky. Místo guvernéra se tak uvolnilo a prezident rozhodl o tom, ţe ho zaplní současný viceguvernér Miroslav Singer. Ten nahradí Tŧmu 1. července (viz předchozí článek) . Tím se zase uvolnilo křeslo po viceguvernérovi, které teď zaplní Vladimír Tomšík. Místo po něm v bankovní radě pak doplní nová tvář - hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček.



URL| http://ekonomika.idnes.cz/viceguvernerem-cnb-bude-tomsik-v-bankovni-rade-zasedne-janacek-pb8/ekonomika.asp?c=A100628_201650_ekonomika_mad _

VERZE 2-Nečas je premiérem, vládu chce do poloviny července 28.6.2010

finance.cz

str. 00 Zpravodajství ČTK_ Reuters_

* Prezident Klaus jmenoval Nečase... ...premiérem * Nečas zopakoval, ţe by chtěl vládu do poloviny července * Strany dokončují program, objevují se střety o křesla * Věci veřejné: bez ministra vnitra ve vládě nebudeme

(přidává podrobnosti, citáty, komentář analytika) PRAHA, 28.června (Reuters) - Prezident Václav Klaus v pondělí jmenoval předsedu Občanské demokratické strany Petra Nečase premiérem, a pobídl jej k co nejrychlejšímu sestavení silného kabinetu. Nečas po svém jmenování zopakoval, ţe bude chtít představit kabinet do poloviny července, aby se noví ministři mohli ujmout přípravy státního rozpočtu na rok 2011. Stávající úřednická vláda premiéra Jana Fischera rezignovala v pátek. Nečas vyjednává o sestavení vlády pravého středu se stranami TOP 09 a Věci veřejné. Lídři všech tří stran opakovaně uvedli, ţe se chtějí nejprve dohodnout na programu příští vlády zhruba do 7.července. Poté mají jednat o obsazení vládních křesel. "Pan prezident mi ţádnou lhŧtu nedal s tím, ţe jsme si oba vědomi..., jaké jsou termíny ve vazbě na státní rozpočet," řekl po jmenování Nečas novinářŧm na nádvoří Praţského hradu. "To znamená, ţe by bylo velmi vhodné, aby do konce první poloviny měsíce července jiţ seděli ministři nové vlády na úřadech a začali se věnovat rozpočtu." Česko by mělo podle konvergenčního programu v příštím roce Plné znění zpráv


sníţit schodek veřejných financí pod hranici 4,8 procenta hrubého domácího produktu z 5,3 plánovaných v letošním roce. Nečas dříve uvedl, ţe tuto úroveň povaţuje za strop. Příští kabinet by měl zreformovat sociální politiku, kde strany navrhují rŧzné varianty individuálních dŧchodových účtŧ, uvaţují také o navýšení spoluúčasti pacientŧ ve zdravotnictví, dohoda je i na zavedení školného na vysokých školách. Odcházející ministr financí Eduard Janota uvedl, ţe pro dosaţení fiskálního schodku 4,8 procenta HDP bude v roce 2011 nutné ušetřit 68 miliard korun. ODS dokonce přišla s návrhem na zúţení deficitu na 3,6 procenta HDP, coţ by si vyţádalo škrty ještě razantnější. BOJ O KŘESLA V personálních otázkách vzbuzuje největší třenice křeslo ministra financí, o něţ mají zájem ODS a TOP 09. Věci veřejné navíc během víkendu uvedly, ţe pokud jejich předseda Radek John nezíská post ministra vnitra, do vlády nevstoupí. Analytici ovšem soudí, ţe strana nakonec ve vládě zasedne. "Oni (Věci veřejné) byli zvoleni s tím, ţe pokud mají moţnost ovlivňovat politiku, tak ať ji ovlivňují. A český volič automaticky vzhlíţí k vládě," řekl agentuře Reuters Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity. "Vidím v tom jen potvrzení faktu, ţe se ta jednání vedou uţ s cílem dohodnout se, ţe se pilují právě ty pověstné detaily."

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/270121/ _

Novým viceguvernérem ČNB bude Vladimír Tomšík 28.6.2010

kurzy.cz

str. 00 _

Ekonomika_

PRAHA (MEDIAFAX) - Profesor Vladimír Tomšík bude novým viceguvernérem České národní banky ČNB, prezident Václav Klaus ho v úterý v poledne jmenuje do funkce. V pondělí večer o tom informoval tiskový odbor Hradu.Profesor Vladimír Tomšík pŧsobil od... PRAHA (MEDIAFAX) - Profesor Vladimír Tomšík bude novým viceguvernérem České národní banky ČNB, prezident Václav Klaus ho v úterý v poledne jmenuje do funkce. V pondělí večer o tom informoval tiskový odbor Hradu. Plné znění zpráv


Profesor Vladimír Tomšík pŧsobil od prosince 2006 jako člen bankovní rady ČNB. V křesle člena rady jej nahradí profesor Kamil Janáček. Tomšík v letech 1997 aţ 2005 přednášel kurzy zaměřené na hospodářskou politiku a makroekonomickou analýzu a prognózu na Vysoké škole ekonomické v Praze, Univerzitě Karlově v Praze a na NEWTON College v Brně. Absolvoval zahraniční studijní a pracovní pobyty v Irsku, Německu, USA a Švýcarsku. K problematice měnové politiky a makroekonomie pravidelně vystupuje a publikuje doma i v zahraničí. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. Tomšík se narodil 12. června 1974 v Čeladné. Vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Doktorát získal v oboru hospodářská politika (VŠE Praha) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova v Praze). V roce 2004 habilitoval v oboru finance na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 2009 byl na návrh Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze jmenován profesorem pro obor finance. Profesor Kamil Janáček vystudoval obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 1965. Absolvoval studium v Centre Européen Universitaire na univerzitě v Nancy v letech1967 aţ 1968. Plynně hovoří anglicky, francouzsky a rusky, pasívně zvládá němčinu. Pracoval jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV, v letech 1992-93 jako náměstek ministra práce a sociálních věcí a od roku 1994 je hlavním ekonomem Komerční banky. Ve své práci se zaměřuje na makroekonomickou teorii a analýzu, teorii spotřeby, analýzy a prognózy národního hospodářství, zejména procesu transformace české ekonomiky. Janáček se narodil v Praze roku 1943, je ţenatý, s manţelkou Stanislavou má dvě dcery, Martinu (1970) a Kamilu (1976). David Jareš, [email protected]

URL| http://zpravy.kurzy.cz/232694-novym-viceguvernerem-cnb-bude-vladimir-tomsik/ _

Hořký lék na ochablé spoření 28.6.2010

Literární noviny str. 07 Zbyněk FIALA_

Domov_

Bezděkova komise věří, ţe niţší sazba penzijního pojištění sníţí cenu práce a povzbudí ekonomiku. Úměrně niţší penze pak mají ukázat význam individuálních úspor na stáří. Dorazí to prudké zvýšení DPH. / Vypadá to jako nesmysl, ale experti vám vysvětlí, ţe je to v pořádku: Český penzijní systém se náhle ocitl v minusu a mohl by být za třicet let chronicky závislý na státním rozpočtu. Pokud to nechceme, musíme hned rázně sníţit příspěvky na pojištění a zásadně zvýšit zdanění, abychom mohli v nejbliţší době do systému dodávat 50 miliard korun ročně ze státního rozpočtu. Penze se sníţí, zruší se vdovský dŧchod, omezí valorizace, prodlouţí odchod do dŧchodu a všem bude líp. K rozmotávání tohoto spletence potřebujete přečíst zprávu Bezděkovy komise (čili PES – Poradního expertního sboru). Komise tvrdí, ţe řeší problém komplexně. Sníţení pojistné sazby má mít pozitivní dopad na trh práce a na ekonomický rŧst. Menší pojistná sazba se prý také ochotněji platí. A vyhlídka niţších penzí přiměje lidi spořit. V tom posledním je jádro pudla. Jednou z navrhovaných změn je vznik povinných individuálních spořicích účtŧ (opt-out), které budou samozřejmě potřebovat soukromé správce. Jsme tak svědky dalšího oţivovacího pokusu pro uschlou větev světového pojišťovnictví, kterým jsou nevýkonné, drahé, nezajímavé a Plné znění zpráv


nejspíš také nepříliš zdravé české penzijní fondy. Profesor Jaroslav Vostatek z Vysoké školy finanční a správní je otevřeně označuje za iracionální nesmysl. Jestliţe chcete spořit na 30 let dopředu, vzpomeňte si, co všechno se za stejně dlouhé období v minulosti stalo. Riziko je příliš velké, ale tomu vŧbec neodpovídá nabízený výnos. Prŧměrný investiční výnos našich penzijních fondŧ s bídou pokryje inflaci. Je to nula od nuly, i se státním příspěvkem. A co sousedova koza? Co nás tedy čeká: Bezděkova komise navrhuje prudce sníţit příspěvek do prŧběţného systému u mladší poloviny přispěvatelŧ z 28 na 20 procent z příjmŧ a úměrně tomu sníţit příští penze. Vylepšit je mají individuální spořicí účty, na které pŧjde odvod ve výši dalších 3 procent z příjmŧ. Starší pojištěnci zŧstanu u prŧběţného systému, kam budou posílat celých 23 procent. Díru ve veřejných financích (platí se o 5 aţ 8 procent méně a stávající dŧchodce je třeba vyplácet i nadále) má zalepit praktické zdvojnásobení dolní sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 19 procent. Vyhlídka niţších penzí lidi vyděsí, ale sníţení povinných odvodŧ jim zároveň nechá v ruce o něco víc peněz. Poselství je jasné – pokud nechcete proţít stáří v bídě, přidejte něco navíc, a šup s tím na dobrovolné penzijní připojištění se stáním příspěvkem nebo nějaké jiné spoření. Povinné individuální spořicí účty budou spravovat penzijní fondy podle výběru účastníka. To znamená, ţe vypukne nákladná reklamní kampaň a s ní i logická otázka, kdo ji zaplatí. Vedle podnikatelské finty penzijních fondŧ je však za opt-outem i finta ryze ideologická. Naznačuje ji poznámka z Bezděkovy zprávy, ţe pokles sazeb sníţí „rozdíly v postavení OSVČ a zaměstnancŧ při placení pojistného“. Ve skutečnosti jde o rozdíly v budoucích penzích. Zaměstnanci platí pojištění podle skutečného příjmu (strhává se jim z platu), a tak je čeká skromný, leč standardní dŧchod. Zato OSVČ platí podle statistik v 80 procentech případŧ jen nejniţší zákonem povolenou částku. Byla to jakási státní podpora ze šedé zóny. Nyní je zřejmé, ţe sleva nebyla zadarmo, na 80 procent OSVČ kýve rovněţ minimální, tedy zcela ţebrácká penze. Kdyţ se však penze sníţí všem (Šetřit!) a koza tedy chcípne i sousedovi, nebude propad z podnikatelské iluze tak nápadný. V systému se však mŧţe objevit novinka, která je veskrze pozitivní – kdo chce, mŧţe peníze ukládat výhradně do českých státních dluhopisŧ. Ani dnešní penzijní fondy nedělají nic jiného, ale účtují si za to drahé peníze. Individuální občan zatím neměl přímý přístup k menší investici tohoto druhu. V Bezděkově komisi zazněl i menšinový názor Víta Samka z Českomoravské konfederace odborových svazŧ a je v závěrečné zprávě komise prezentován jako Varianta II. Podle této varianty by byly příspěvky do systému naopak o jedno procento zvýšeny, ze stávajících 28 na 29 procent. Byly by však v jiné struktuře. Povinný by byl jen odvod 23 procent do stávajícího prŧběţného systému, zato individuální spořicí účet by byl dobrovolný. Kdo se však pro něj rozhodne a přispěje ona další 3 procenta, dostane stejnou částku státní podpory navrch. Samek zřejmě vycházel z výsledkŧ minulého kola politických diskusí o penzijní reformě, které proběhlo roku 2005 (pak z toho nic nebylo). Princip dobrovolnosti fondového pilíře byl jedinou věcí, na které se tenkrát všichni shodli. Bezděkova zpráva byla zveřejněna na začátku června a v minulých dnech byla podrobena akademické debatě na společné odborné konferenci Vysoké školy finanční a správní a Centra pro ekonomické a sociální strategie (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Profesor Martin Potŧček z CESES připomněl, ţe rozhodnutí o dalším postupu musí padnout velice rychle, protoţe tlačí hrozba, ţe Ústavní soud zruší klíčový paragraf zákona o penzijním pojištění. Z pŧvodní lhŧty 18 měsícŧ, dokdy měla být napravena přílišná redukce penzí vyšších příjmových skupin, uţ čtvrt roku uplynulo. Zákon se také nedá připravit ze dne na den, proto do 3 aţ 4 měsícŧ by měl být definitivní návrh na stole. Vladimír Bezděk si však myslí, ţe Ústavní soud ČR se smíří s navrhovaným sníţením stropu pro placení pojistného z letošního šestinásobku na trojnásobek prŧměrného příjmu. Zazněly však i váţnější výhrady. Návrh komise zdŧrazňuje potřebu diverzifikace penzijních zdrojŧ, aby nebyla „všechna vajíčka v jediném košíku“, ale podle Potŧčka je to stejné, jako kdyţ dáte vajíčka sice „do dvou košíkŧ, ale ve stejném letadle“. Zcela zásadní je totiţ otázka, zda návrh Bezděkovy komise je skutečně tou nejlepší odpovědí na to, co hrozí, kdyţ obyvatelstvo stárne, dŧchodcŧ přibývá a plátcŧ pojištění ubývá. Prakticky vzato, dŧchodci dostávají peníze, aby mohli pouţít tu část zboţí a sluţeb, které pro ně pracující generace právě vyprodukovala. Avšak ani peníze na účtech dŧchodcŧ nedokáţou změnit počty a výkonnost těch, kdo pracují. Moţná bychom se proto měli víc soustředit na to, kolik lidí bude dělat, neţ jak hlasitě přitom bude šustit měna. Klíč je v porodnosti Návrh reformy z Bezděkovy zprávy se opírá o makroekonomický scénář, ve kterém vystupuje demografický vývoj jako „exogenní“ veličina, tedy něco, co nelze ovlivnit. To je však otázka. Demografové Boris Burcin a Plné znění zpráv


Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UK (a podobně i Český statistický úřad) zaznamenávají zvrat trendu, který byl zahájen roku 1994, kdy poprvé od 1. světové války v Česku více lidí zemřelo, neţ se narodilo. „Pokles porodnosti pozorovaný v 90. letech byl velmi rychlý, bezprecedentně hluboký a trval déle, neţ byl na jeho počátku kdokoli ochoten připustit,“ píší autoři. Za dvanáct poklesových let přirozený úbytek obyvatelstva dosáhl 200 tisíc osob. Zvrat tohoto trendu – se kterým demografové také nepočítali – nastal aţ roku 2005. A o tři roky později uţ se narodilo o 15 tisíc dětí víc, neţ kolik činil počet zemřelých osob. Zároveň se ukázalo, ţe tyto narozené děti představují odloţený sen. Prŧměrný věk matek v době narození prvního dítěte se zvýšil o 4,6 roku. Burcin s Kučerou opatrně naznačují, proč ţeny nakonec přestaly váhat: „Míru realizace odloţené plodnosti bezesporu příznivě ovlivnil vývoj vnějších podmínek reprodukce, zejména slibný rŧst ekonomiky i ţivotní úrovně lidí. Mezi nejvýraznější faktory rŧstu celkové plodnosti u nás patřil také rozvoj bytové výstavby. V předchozích letech však bylo módou sezóny tvrdit, ţe ţádné příspěvky a podpory v demografii nefungují. Zmínění autoři předpokládají „rekuperaci plodnosti“. Prognóza nabízí tři moţné varianty vývoje – nízkou (roku 2030 nás bude stejně jako dnes, následuje pokles), střední (roku 2030 nás bude o pŧl milionu víc, následuje stagnace) a vysokou (roku 2030 nás bude o milion víc, následuje rŧst). Pokud je penzijní reforma vyvolána demografickou hrozbou, musí se tedy soustředit zejména tímto směrem. *** Jestliţe chcete spořit na 30 let dopředu, vzpomeňte si, co všechno se za stejně dlouhé období v minulosti stalo. Foto popis| Bude z českých pojištěncŧ na nový barák? Ústředna nadnárodní pojišťovny v Amsterodamu. Foto autor| FOTO: ČTK _

Otázky PRO Václava Moravce 28.6.2010

Tv Pohoda str. 07 Markéta Čaňková_

_

Ve studiu před kamerou pŧsobí Václav Moravec v obleku, kravatě a nagelovaných vlasech moţná stroze, jeho moderátorský styl je věcný a klidný. V osobním kontaktu ale tato osobnost televizní publicistiky zaujme vstřícností, vtipem a vytříbeným smyslem pro humor. Snadno poznáte, ţe je dokonalý profesionál a v arzenálu zbraní má perfektní diplomatický rejstřík i skalní trpělivost. * Jaká byla geneze vašeho profesního oboru? Byla poměrně strastiplná. Začala u kluka na základní škole, který chtěl být lékařem. Měl totiţ tetičku lékařku se soukromou ordinací v Červené Vodě. Pak chtěl být učitelem češtiny a dějepisu. V prvním ročníku na gymnáziu mě paní profesorka poţádala, abych napsal článek do okresních novin o letní aktivitě mládeţe. Tam se to zlomilo: napsal jsem svŧj první text a začal s novinami spolupracovat. Pak uţ nebyla jiná volba, neţ ţurnalistika. * Jaký jste byl student? Existovaly předměty, které jsem měl hodně rád, jako čeština, dějepis, přírodopis, ale chemie matematika – zvlášť ta hodně sloţitá ve třetím ročníku – mi naháněly hrŧzu. Moţná i to byl jeden z dŧvodŧ, proč jsem nešel na medicínu, ale vybral si vysokou školu humanitního směru. * Z čeho jste maturoval? Z češtiny, ruštiny, zeměpisu a ekonomie. Na to, jak jsem během studia nehrál na prospěch, dopadla maturita na tři jedničky a z ruštiny za dvě. * Měl jste také některý předmět „těţce neoblíbený“? Plné znění zpráv


Asi tělocvik. Neměl jsem rád gymnastiku a náš pan třídní si na ní naopak zakládal. Já pro ni prostě neměl vlohy a přeskok přes koně, kozy a jiná zvířata v tělocvičně mně nepřinášel radost. Délka koně mě natolik odradila, ţe jsem přeskok odmítl, a tak jsem dostal pětku. Na vysvědčení mi pak trojka z tělocviku kazila vyznamenání. * Tím, co zabírá na odreagování od práce, je cestování. Která země vám utkvěla pod kŧţí? Kaţdá má své specifické rysy a z té, co navštívíte naposled, nejvíce a nejdéle ţijete. S Otázkami jsme byli uţ třikrát, takţe dohromady asi čtyři týdny, v Afghánistánu. Ta země je nádherná. Kdyţ letíte letadlem, pozorujete zasněţené vrcholky hor, říkáte si, jaký by tu byl bohatý turistický ruch, nebýt těch dlouhých válek. Aţ se tam jednou situace uklidní, rád bych se tam vrátil na delší dobu. Nebo Čína, přitaţlivá země, o níţ pořád víme málo. * Máte vysněnou nějakou lokalitu? Peru, Brazílie, deštné pralesy, Karibské ostrovy, zejména ostrov St. Thomas, kde jsem trávil tři neděle posledních vánočních svátkŧ a Nového roku. Pŧsobilo to na mě naprosto úţasně. * Cítíte rozdíl mezi cestou „sluţební“ a „soukromou“? Ani ne, protoţe odpočinek beru jako aktivní vzdělávání se a naopak, abyste mohla divákŧm zprostředkovat, co tam ti lidé proţívají, jak se oblékají, jak tráví nedělní dopoledne na černošské mši, musíte dobře pozorovat a naslouchat jim. Takţe těţko rozlišuji, jestli jsem novinář i při soukromé cestě. V duchu si třeba říkám, to byl báječný cestopis, ale tenhle ţánr nedělám. * Kromě jiného učíte na FSV. Je ve flóru chodit na Moravce? Já doufám, ţe ne… (smích). Chodí se snad na ten předmět. To, ţe studentŧm mohu zprostředkovat informace, postřehy, zkušenosti, které jsem nabyl za patnáct let praxe, pokládám za vzájemné obdarování se. Kdyţ čtu jejich seminární práce, cením si zase jejich neotřelých postřehŧ, je to pro mne inspirace, posouvají mě dál. Fakt je, ţe pokud někdo napíše práci o Otázkách, jsem ve střetu zájmŧ (smích). Ale přijímám kritiku a o tohle zajímavé prostředí bych přijít nechtěl. * Vás asi vyvede máloco z míry; jednou vám nabídl prezident a dramatik Václav Havel roli ve své hře Odcházení. To mě opravdu překvapilo! Naštěstí nevím, jaká to role měla být, protoţe jsem nabídku, byť polichocen, odmítl v přímém přenosu. Kaţdý se má drţet svého kopyta. Zrovna tak mě zaskočil Vlastimil Tlustý, kdyţ mně ukazoval ve vysílání smlouvy svých věřitelŧ. To jsou zvláštní momenty, kdy mě politik rozhodí a já jsem v rozpacích. Mnoho situací si mŧţete napřed namodelovat – jste ve výhodě, protoţe jim dáte širší témata, ale oni nevědí, jaké pouţijete argumenty, jak debatu povedete. * Ale musíte ji ukočírovat, aby si pokud moţno neskákali do řeči a nakonec se neporvali. Jaký politik – mám na mysli typ – je pro vás nejobtíţnější? Jsou to ti, kteří neposlouchají otázky a jdou na rozhovor s jediným cílem: říct to, co sami chtějí. Takový rozhovor je úplně zbytečný. Nebudu je úmyslně jmenovat, jdou napříč politickými stranami. * Tak ať je takových minimálně! KDO JE… Václav MORAVEC Narodil se v červnu 1974 v Ústí nad Orlicí. V České Třebové absolvoval gymnázium, poté Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal doktorát. Od roku 1992 pŧsobil jako redaktor a moderátor. Nejvíce se prosadil v rozhlasové stanici Frekvence 1. V letech 2001–6 byl moderátorem české sekce rádia BBC, od roku 2004 moderuje hlavní diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce, čtyřikrát týdně moderuje rozhlasovou debatu a přednáší na FSV UK. V roce 2003 získal cenu Novinářská křepelka pro novináře do 33 let, je rovněţ čtyřnásobným nositelem ceny TýTý. Je svobodný. Foto autor| Foto: František Chalupa Plné znění zpráv


_

Do bankovní rady ČNB míří Janáček, Tomšík viceguvernérem 28.6.2010

tyden.cz str. 00 ČTK_

Česko_

Hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček (67) se stane členem bankovní rady České národní banky. Viceguvernérem bude Vladimír Tomšík Prezident Václav Klaus v úterý jmenuje hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka (67) členem bankovní rady České národní banky. Zároveň jmenuje Vladimíra Tomšíka viceguvernérem centrální banky. Prezident Klaus 18. června jmenoval guvernérem ČNB Miroslava Singera. Singer nahradí od 1. července na šestileté funkční období Zdeňka Tŧmu, který v polovině dubna oznámil, ţe se k letošnímu 30. červnu vzdává svého mandátu. Končící guvernér svou rezignaci zdŧvodnil mimo jiné snahou zamezit spekulacím se jmenováním nového guvernéra, které by mohly negativně ovlivnit bankovní radu ČNB. ČTĚTE TAKÉ: Singer je guvernérem ČNB. Klaus ho jmenoval Bankovní radu centrální banky doplní Klaus příští týden Druhým viceguvernérem ČNB je Mojmír Hampl. Členy bankovní rady dále jsou Robert Holman, Pavel Řeţábek a Eva Zamrazilová. Klaus po jmenování Singera řekl, ţe jedním z hlavních úkolŧ ČNB pro nastávající roky bude "souboj s nekonečnými nápady na zavádění dalších a dalších regulací finančního a bankovního sektoru v celém světě". "To je obrovská úloha pro naši centrální banku," řekl prezident. Zároveň vyjádřil názor, ţe během Singerova šestiletého mandátu Česká republika nevstoupí do eurozóny. "Jde o to, jestli eurozóna bude v tu dobu ještě existovat, vstupovat je třeba do něčeho, co má jisté vyhlídky, jistou stabilitu a jistou budoucnost," uvedl Klaus. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.Vizitky Kamila Janáčka a Vladimíra Tomšíka Kamil Janáček - narozen 14. června 1943, Praha. Vzdělání: Vysoká škola ekonomická (1965); středisko evropských studií univerzity v Nancy (1967-1968). V roce 1991 byl jmenován docentem na VŠE a od roku 1997 je profesorem. Současné zaměstnání: od začátku roku 1994 pŧsobí v Komerční bance jako hlavní ekonom. Kariéra: vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV (1965-1992); náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí (1992-1993). Ostatní: ve své práci se zaměřuje na makroekonomickou teorii a analýzu, teorii spotřeby, analýzy a prognózy národního hospodářství, zejména procesu transformace české ekonomiky. Spolupracuje se Světovou bankou a dalšími významnými institucemi. Je mj. členem vědecké rady VŠE. Vladimír Tomšík - narozen 12. června 1974, Čeladná Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze (fakulta národohospodářská, fakulta financí a účetnictví) a Fakulta sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze; získal doktorát v oboru hospodářská politika (VŠE) a v oboru ekonomie (Univerzita Karlova), habilitoval v oboru finance na VŠE (2004); v roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor finance. Současné zaměstnání: člen bankovní rady ČNB (od 2006), vrchní ředitel ČNB. Kariéra: odborný asistent na VŠE (od roku 1997), analytik v týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky (od 2000), hlavní ekonom skupiny NEWTON Holding (od 2000), vedoucí Ústavu ekonomie na NEWTON College (2004-06), zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (WTI), Švýcarsko (2005-06). Foto: ČTK, archiv Týdne Plné znění zpráv


URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/do-bankovni-rady-cnb-miri-janacek-tomsikviceguvernerem_173891.html _

Minulý týden 27.6.2010

respekt.cz

str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Ivan Lamper_

Začalo léto. Nečekaný a velký pokles indexu námořní dopravy přinesl podle expertŧ varovnou zprávu, ţe krize z let 2008-2009 ještě moţná nekončí a bude se opakovat. Šéfové zkrachovalých Sunny Days zaloţili novou cestovní kancelář Dolce Vita. V parku u hradu Špilberk zařídilo město Brno svým občanŧm posilovnu pod širým nebem. Na bigbítovou scénu se vrátila Vltava. Vyjednavači vznikající koalice ODS-TOP 09 a Věci veřejné slíbili, ţe jejich kabinet neprolomí těţební limity. Jsme uprostřed plynové války, citovaly Lidové noviny běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehoţ zemi ruský Gazprom pod záminkou rostoucího dluhu za odebrané zboţí zastavil dodávky plynu; komentátoři upozornili, ţe Rusko tento konflikt rozpoutalo ve snaze vystrašit Evropu a přinutit ji k finanční účasti na svých plynovodech obcházejících tranzitní země Bělorusko a Ukrajinu, které se tím pádem stanou bezmocným vazalem ruských surovinových kohoutkŧ. Tajná sluţba zveřejnila svoji výroční zprávu s varováním, ţe snaha Rusŧ ovládnout Česko sítí svých špionŧ a nastrčených podnikatelŧ stoupá. V praţském klubu SaSaZu nadával na Margaret Thatcherovou Billy Idol. Z tisíce na patnáct set zdraţila víza do Kanady. V rámci celosvětové snahy bojovat proti kouření vešla v Česku v platnost novela antikuřáckého zákona dovolující od prvního července opět kouřit na nádraţních peronech. V Afghánistánu padlo devět vojákŧ NATO. Přes odpor spojené levice ČSSD a komunistŧ navrhli pravicoví senátoři prezidentovi, aby nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem bílého lva - vyznamenal hrdiny protikomunistického odboje, bratry Josefa a Ctirada Mašínovy. Byl to obrovský šok, říkala jsem si - jak je moţné, ţe jeden den jsem zdravá a těhotná a druhý den bez dítěte a bez ledvin, řekla deníku Mladá fronta DNES herečka Eva Elsnerová, která před časem onemocněla těhotenskou preeklampsií, neboli náhlou výraznou změnou tělesného tlaku, vinou čehoţ v jednom dni potratila a přišla o obě ledviny; od té doby čeká na transplantaci a při ţivotě ji udrţuje pravidelná docházka na dialýzu třikrát týdně. Brnem prošla Queer Parade. Za seminární práci zkopírovanou z internetu byli vyhozeni dva studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokračovalo celostátní pátrání po místopředsedovi zdejšího fotbalového svazu a významném podnikateli Miroslavu Kříţovi, který před měsícem beze stopy zmizel cestou na noční obchodní schŧzku v Praze. “Skokan měl výdrţ, ke skoku se ale neodhodlal,“ glosovala Mladá fronta titulkem událost v Havlíčkově Brodě, kde nešťastný mladý muţ vylezl na střechu kulturního domu a čtyři hodiny vyhroţoval sebevraţedným skokem, neţ se ho vyjednávacímu týmu podařilo přesvědčit, aby raději zŧstal naţivu. Z vedení nové povolební sněmovny vypadli komunisté. Kaţdý podvýbor, pokud naplňuje svou činnost, tak by měl fungovat dál; u kontroly na výboru převládl názor, ţe by to neměl řešit jenom podvýbor, ale měl by je řešit výbor jako celek. Otázku zbytečnosti nejsem schopen posoudit, a ani to nechci, odpověděl předseda podvýboru pro plýtvání ve státní správě bývalého parlamentu, nyní europoslanec Robert Dušek na otázku Hospodářských novin: “Scházeli jste se velmi málo, naposledy v roce 2008 - nebyl tedy váš podvýbor, jehoţ předseda a místopředseda dostali za svou činnost od daňových poplatníkŧ na odměnách milion korun, poslední dva roky zbytečný?“ Zaměstnanci chebské nemocnice našli ráno před vchodem odloţené miminko. Oslabila praţská burza. Tisk přinesl zprávu o převratném objevu nizozemských vědcŧ, kteří po třináctiletém zkoumání vzorku 40 tisíc lidí dospěli k závěru, ţe pití kávy v jakémkoli mnoţství vŧbec nijak neškodí a naopak konzumace čtyř šálkŧ denně zdravotně velmi prospívá lidskému srdci. V domácím vězení v Rangúnu oslavila 65. narozeniny legendární Do Aun Schan Su Ťij a české obyvatelstvo se připojilo k celosvětovému volání vyzývajícímu tamní diktátory k jejímu okamţitému propuštění. Vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína se stal Václav Bartuška. Centrum Brna ovládla Slavnost masek a po ní celoměstská veselice Ryjo Deţa Néjro ve Štatlu. Lékárníci oznámili, ţe společnost GlaxoSmithKline bude v Česku testovat vakcínu proti Alzheimerově nemoci.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-44475440-minuly-tyden _ Plné znění zpráv


Z blogů 26.6.2010

Mladá fronta DNES _

str. 04

Brno_

výběr z blog.iDNES.cz, kráceno Za málo peněz hodně muziky Pan Škromach si zjevně neváţí svých voličŧ. Jak jinak si vysvětlit, ţe uţ dva týdny poté, co mu Zlínští dali ve volbách dŧvěru, chce zahodit poslanecký mandát a jít raději bojovat o křeslo senátora za Hodonín? Je celkem známou skutečností, ţe monstrózní předvolební kampaň ČSSD se nesetkala s očekávaným výsledkem a nejenţe výsledky voleb nepřinesly socialistŧm očekávaný vliv, ale příspěvky od státu ani zdaleka nepokryjí stamilionové náklady na kampaň. Odstoupivší předseda Paroubek tak stranu zanechal v dost svízelné finanční situaci - uvaţuje se prý i o prodeji nemovitostí a kaţdopádně bude strana muset šetřit a propříště si vystačit s omezenějšími zdroji. Teď se ale zdá, ţe podobný problém jako ve finanční oblasti dostihl české socialisty i v oblasti personální. Zdeněk Škromach ospravedlňuje své rozhodnutí jakousi „stranickou strategií“, podle které chce ČSSD ovládnout senát. Upřímně řečeno, jaký jiný cíl mŧţe strana ve volbách mít, neţ úspěch? Podstatné ale je, ţe do senátu se volí hlavně osobnosti a ČSSD nám tak naznačuje, ţe má nejspíš o osobnosti nouzi, kdyţ jí nezbývá nic jiného, neţ recyklovat kandidáty, kteří uspěli ve sněmovních volbách. Rozhodně bych nechtěl být namístě Škromachových voličŧ, které pan místopředseda pŧl roku přesvědčoval o tom, jak mu na nich záleţí a jak bude bojovat za jejich zájmy. Načeţ jenom čtrnáct dní poté, co jej skutečně do sněmovny zvolili, oznámil, ţe „uţ ho nebaví poráţet na Zlínsku Petra Nečase“ a ţe místo Zlínska ve sněmovně by vlastně radši zastupoval Hodonínsko v senátu. Nakonec je to ale docela typická ukázka toho, jakou trvanlivost mají sliby ČSSD; stačí si připomenout největší tahák krajských voleb z roku 2008-proplácení zdravotnických poplatkŧ (kdyţ se ukázalo, ţe ani tím si ČSSD vítězství v parlamentních volbách nekoupila, hejtmani bez váhání proplácení ruší). O proměnlivosti názorŧ bývalého předsedy na předčasné volby, studentské volby a další věci snad ani není třeba se zmiňovat. Matěj Čadil, cadil.blog.iDNES.cz Autor je student sociologie a antropologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Foto popis| Zdeněk Škromach chce kandidovat za Hodonín. Foto autor| Foto: MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno _

Situace na trhu časopisů 25.6.2010

ČRo 6

str. 01

20:10 Média v postmoderním světě_ _

Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Dobrý večer, začíná pořad o médiích a novinářích, začíná pořad Média v postmoderním světě. Od mikrofonu Českého rozhlasu 6 vás při jeho poslechu vítá Jindřich Štěpánek. Budeme se zabývat krizí v tištěných médiích, tentokrát v časopisech. Newsweek například napsal, ţe časopisy postihla morová rána, protoţe v Americe jim během jednoho roku zmizela třetina inzerce. Některé časopisy proto z trhu zmizely, jiné ořezaly náklady. Redaktorŧm například zrušili předplatné novin, či telefonní paušály. Z 243 sledovaných časopisŧ se jen 12 podařilo odolat a objem inzerce zvýšit. Některé časopisy se zaměřily na kvalitní potraviny, čistící prostředky, či kosmetiku, protoţe v těchto segmentech se reklamní rozpočty tak drasticky nesníţily. Časopisy mají většinou nový design, vydavatelé vyměnili šéfredaktory, či investovaly do lepšího umístění týdeníkŧ a měsíčníkŧ na regálech a v trafikách, nebo se pouštějí do aktivit jako anglická mutace časopisu National Geographic, který v březnu u příleţitosti Dne vody nabídl zdarma monotématické online vydání. V Evropě je to obdobné. Například v Plné znění zpráv


Německu stoupá náklad jedině týdeníku Die Zeit. Jde o vysoce seriózní list, jehoţ noví čtenáři pravděpodobně reagují na klesající kvalitu ostatních tištěných titulŧ. Zisky z inzerce se propadají mimo jiné i švýcarskému vydavatelskému domu Ringier, pod který spadají i některé tituly v Česku. Náklad klesá také luxusním časopisŧm, o nichţ se pŧvodně předpokládalo, ţe se jim krize vyhne. Snad i proto společnosti Ringier a Axel Springer spojí ve východní a střední Evropě síly. Vytvoří podnik s polovičním podílem kaţdé ze společností, který zastřeší mediální projekty v Polsku, Česku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Nová firma má mít na starost sto tištěných a 70 online titulŧ. Díky odhadovanému obratu okolo 414 milionu eur a zisku 62 milionŧ eur se stane předním mediálním podnikem ve východoevropské oblasti. V Česku není situace tak drastická jako v Americe nebo západní Evropě. Hospodářská recese zde zasáhla spíš deníky, přesto některé časopisy skončily. Objevily se však i názory, ţe ekonomické potíţe mohou českému mediálnímu trhu prospět, protoţe ho pročistí. Vydavatelé zde pochopitelně hledají další cesty, jak úbytek příjmŧ z reklamy nahradit. Jeden příklad za všechny. Začátkem dubna Reflex zpoplatnil jako první časopis v Česku svŧj web. S hosty, kteří sedí ve studiu, se budeme snaţit najít odpovědi na otázky jak z toho všeho ven. Představím je podle abecedy. Petra Fundová, jednatelka vydavatelství Burda. Dobrý večer. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Dobrý večer. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Daniel Köppl, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia. Dobrý večer. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Hezký večer. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------A Jaromír Skopalík, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA. I vám dobrý večer. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Pěkný večer. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Prŧzkum Media projekt, jehoţ výsledky byly zveřejněny v únoru a zúčastnilo se ho téměř 15 tisíc respondentŧ, ukazuje, ţe časopisy v Česku oslovují 19,3 procenta lidí, zatímco televize jen 14,6 procenta. Jsou to velmi zajímavá čísla, která ukazují, jakou sílu časopisy v Česku vlastně mají. Neklesá však tato síla úměrně s klesajícím nákladem? Jaromír Skopalík. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Tak dovolte, neţ se pustíme do diskuse, abych začal tím old media never die, a to se dá spojit s lecjakým médiem. My tady dnes budeme mluvit podle mého názoru především o tištěných médiích a o časopisech, a to by byla moje odpověď na vaši otázku. Časopisy nejsou na konci. Já bych ani s českým trhem nespojoval tak úzce krizi a dopady krize, protoţe ať se nám to líbí, nebo nelíbí, tak jsme tady pořád nějakým zpŧsobem zpoţděni za západní Evropou. A kdyţ se podíváme na vývoj na printovém trhu v roce 2008 a 2009, tak zjistíme, ţe ţádná krize zatím nepřišla. Minimálně to vidíme v těch číslech. A kdyţ zŧstanu u časopisŧ, tak u časopisŧ dokonce prodaný náklad časopisŧ narostl o jedno procento meziročně, rok 2008 versus rok 2009. A pokud se týká čtenosti, tak tam došlo k mírnýmu poklesu o minus jedno procento. Mluvím o časopisech, nemluvím o novinách, jak uţ jste řekl v úvodu, tak tam ten vývoj, nebo ten dopad byl o něco rychlejší neţ u časopisŧ, ale zatím řeknu bohuţel, protoţe já jsem jeden z těch, který by si přál, aby se český trh pročistil, ţádná velká krize, byť já sám jsem ji prognózoval, ţe v roce 2009 jakoby hrábne mezi ty časopisy a bude tady víc prostoru pro Plné znění zpráv


zase nové časopisy moţná těch silných vydavatelŧ, tak zatím nic takového nenastalo a ţádný velký prostor pro nové časopisy není bohuţel. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Unie vydavatelŧ ale jistě má konkrétní čísla, kolik nových titulŧ vzniklo a kolik třeba za rok zaniklo? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------No, ani to není ţádný ohromující číslo. Ještě dřív, neţ řeknu ta přesná čísla, tak dohromady je na českém trhu zhruba 1600 časopisŧ, coţ si myslím, ţe na tak malou zemi, jako je Česká republika, a na tak malé cílové skupiny, je famózní, obrovské, moţná nezdravé číslo, ale asi najdou svoje čtenáře, jinak by nevycházely, jinak by neexistovaly. A v tom mnoţství kdyţ vezmeme dohromady, nebo sečteme rok 2008 a 2009, tak vzniklo 12 nových časopisŧ, o kterých stojí za to mluvit, nechci se nikoho dotknout, a zaniklo 24 časopisŧ. Takţe to určitě nejsou ţádná ohromující čísla. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Ohromující ne, ale je to 50 procent. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Určitý trend to je, ale museli bychom jít do detailŧ, o jaké časopisy se jedná. A já na začátku kdyţ jsem mluvil o těch prodaných nákladech a o těch čtenostech, tak ty táhnou především ty vysokonákladové, ty velké časopisy. Takţe tam potom, pokud to vyjadřujeme v těch procentech, tak to vypadá jinak, neţ kdyţ to vyjadřujeme v počtech kusŧ těch odstartovaných a zastavených časopisŧ. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Já jestli mŧţu... Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Prosím. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Nemŧţu to vydrţet, musím k tomu něco říct. Já si myslím, ţe lidi čtou krize nekrize a ţe ten koláč celkový je prostě, má určitou velikost a pokud přichází nové časopisy, tak si ukousnou z toho koláče. Takţe já bych neřekla, ţe náklady klesají. Oni se prostě rozprostírají mezi ty časopisy ty nové, které přicházejí. A u novin bych řekla, ţe tam nezasáhla tak úplně krize, ale jako spíš Internet a ty lidi hledají ty krátké novinové informace spíš na Internetu. Takţe tam bych řekla, ţe ty náklady ovlivňuje spíš ten Internet. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Daniel Köppl. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Ono je to moţná trochu nefér, protoţe hovoříme prodaných nákladech a vyhýbáme se inzerci. V inzerci se shodneme, ţe krize přišla, teda pokud jako se nepletu. Věc druhá je potom prodané náklady a to, co tady bylo naznačeno, ţe tituly bohuţel nezanikají. Oni zanikají, ale zanikají ne ty v silných vydavatelstvích, protoţe ty mají prostor, prostě kde se dá ušetřit, mají prostor pro synergie, ale zanikají tituly, které jsou, řekněme, u vydavatelŧ, který mají jeden, nebo dva tituly, tak tam ten dopad je daleko dramatičtější. Pro vydavatele zde přítomných jako velkých vydavatelství častokrát ty tituly nejsou ani postřehnutelný, protoţe jsou prostě malinký, mimo jako jejich rozlišovací schopnost, coţ není ve zlém. Ale moţná, ţe ta krize, ona se jako nemusí projevit v těch prodejích toho časopisu samozřejmě, protoţe číst se bude asi pořád, to jako neodstraníme, nicméně mŧţe se v dlouhodobém horizontu objevit v kvalitě těch titulŧ. A kdyţ se sníţí kvalita těch titulŧ díky úsporám, které jsme Plné znění zpráv


schopný nyní udělat, prostě redakce nebude mít deset lidí, ale jenom dva lidi, tak se mŧţe stát, ţe ten dopad krize bude vlastně pozdější, jo, ţe ten dopad nemusí být v době, kdy ta krize probíhá, ale kdyţ se časopisŧm přihodí to, co se přihodilo novinám, který ušetřily, míň se dalo do obsahu, ale ono to furt nějak vycházelo, ten papír byl potištěnej, tak se najednou pak ukáţe s odstupem třeba roku, ţe ta kvalita je problém. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Jsou uţ takové signály konkrétní? Protoţe to je, v denících je to naprosto jasné, tam se propouští, protoţe se šetří. Propouští se i v časopisech? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------No, my jsme se vlastně uţ v úvodu všichni shodli na tom, ţe krize nějakým zpŧsobem přišla. Ale já tady nechci moţná pořád opakovat krize a nechci se točit kolem slova krize, protoţe my sami jsme to třeba pojali tak, ţe krize je příleţitost pro ty nový /nesrozumitelné/ a pro nový starty, ale ještě jednou tohle to slovo budu opakovat. Ona nějakým zpŧsobem se projevuje, nějakým zpŧsobem přišla, bude to mít ještě nějaký doběh a kaţdý z těch rozumných vydavatelŧ, a tam bych nedělal měřítko, jestli je velký, nebo malý, zahraniční, nebo domácí, tak se nějakým zpŧsobem připravuje. A řekl bych, ţe ty přípravy probíhají v několika krocích. Mohou mít několik fází a ta první, taková ta rozumná fáze je, ţe kaţdého z nás nutí k tomu, aniţ bychom sahali na kvalitu, tak se podívat, jak ty věci děláme a jestli je nedokáţeme dělat stejně kvalitně, ale více efektivně. A abych jakoby doloţil, o čem mluvím, nebo vysvětlil, o čem mluvím, pokud se vrátím do té vydavatelství praxe, tak se začaly poolovat některý práce v redakcích, a to nemusí mít dopad na tu kvalitu. Začaly se některý ty činnosti, který se dřív dělaly, pokud měl vydavatel deset redakcí, tak je dělal desetkrát v rŧzných redakcích, tak teď se vytvořily nějaký samostatný oddělení nebo pooly a to oddělení a ti lidé prostě zajišťují tu sluţbu nebo ten předmět nebo tu záleţitost pro více odběratelŧ v tom vydavatelství. Takţe to je ten první krok, ten je efektivní, logický, rozumný, je fajn, ţe přišel. A pak nastává ten druhý krok, u někoho uţ nastal, u někoho teprve nastane, to je to, o čem mluvil Daniel, a to je bohuţel ten tlak na kvalitu, protoţe najednou to, co stíhalo pět lidí, tak musí stíhat tři lidi a ono ne tak úplně vţdycky se to dá stihnout v té kvalitě a v té hloubce, jako se to dělalo dřív. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Velkou výhodou teda je jedna věc, ţe vţdycky tady byli novináři rozmazlení v časopisech, v těch novinách, takţe ty rezervy se hledají hodně snáze třeba neţ v Německu. To je velká výhoda toho, ţe jsme ţili v blahobytu vydavatelském a mohli jsme si dovolit ten luxus. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Já si myslím, ţe i v Německu a v zahraničí mají kde šetřit a zvyšovat produktivitu práce. Já si myslím, to je jenom taková trošku fáma, ţe u nás jsme takoví pomalejší nebo línější. Myslím si, ţe je to všude na světě velmi podobné. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Kdyţ uţ jsme u té Evropy a srovnání, tak uţ tu zaznělo, ţe anglická mutace časopisu National Geographic nabídla zdarma jedno online vydání. Dva belgické kulturní týdeníky pro změnu zase zvýšily krátkodobě svŧj prodej tím, ţe ke kaţdému platícímu čtenáři dodali i láhev piva. V Bruselu konkrétně to znamenalo velké fronty u stánkŧ. Hledáte i vy v Burdě podobné metody? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Musím se smát, protoţe já to nemám ráda. Nemám vŧbec ráda tyto podpŧrné metody prodeje časopisŧ. Je pravda, ţe tento trend k nám přišel z ostatních zemí a ţe chtě nechtě se tomu musíme přizpŧsobit, protoţe i ostatní vydavatelé pouţívají tyto zbraně, aby si případně zdvihli někdy prodaný náklad. Máme s tím zkušenosti pozitivní i negativní. Vy jste zmínil to pivo. My jsme skutečně také pouţili pivo, takové to ovocné pivo pro časopis Auto Hit loni a musím říct, ţe nám to nevyšlo, protoţe čtenáři zřejmě přece jenom ještě mají oči, dívají se u stánku, co si kupují, a viděli, ţe to pivo není Plzeň, ţe je to prostě jiný druh piva a ten ohlas nebyl nijak výrazný. Ale u jiných dárkŧ to zase třeba funguje, protoţe ţeny mají rády kosmetiku, rády zkouší nové věci. To znamená, pokud přibalíte k časopisu nějaký kosmetický vzoreček, nebo ještě lépe dnes uţ celý produkt Plné znění zpráv


plnohodnotný, tak potom mŧţete počítat s tím, ţe prodáte více kusŧ i toho nosiče, toho časopisu. Ale jak říkám, nemám to vŧbec ráda a ráda bych, abychom se my vydavatelé nějak třeba dohodli, ţe to nebudeme dělat, ale vím, ţe to je naivní. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Taková dohoda skutečně asi moţná není. Jednou z cest je i vyuţívání zahraničních syndikovaných textŧ. Respekt vyuţívá například Economist, Literární noviny Spiegel. Je to podle vás cesta kupředu a snaţíte se o něco vy konkrétně? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Tak já si myslím, ţe je dobré vyuţívat část podkladŧ ze zahraničí, protoţe tady odjakţiva je ta jazyková bariéra a spousta lidí by se k těm textŧm, nebo myšlenkám vŧbec nedostala. Takţe my se tomu nebráníme. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Myslím, ţe za nás hovoří ten Respekt, za vydavatelství Economia, a i Hospodářské noviny, i Ekonom vlastně touto cestou jde. Je u toho velký problém vţdycky, ţe ten text musí být relevantní pro českýho čtenáře, a to ne vţdy jde, protoţe hodně textŧ vzniká v nějaké zemi, v nějakém kontextu. Takţe ta varianta, která pŧvodně byla, která spojila i velký mediální koncerny v tu ideu, ţe jeden text do časopisu vznikne v Německu a druhý den vyjde ve všech ostatních zemích, ta se nikdy nepodařila, ji realizovat. A myslím, ţe to je i nerealizovatelný, ale mŧţete si vybírat i věci, které třeba dávají jako přínos. V případě našem jsou to rozhovory s významnými politiky, s významnými ekonomy, s celebritami, ke kterým bychom se asi nedostali tak snadno. V případě automoto titulŧ je to nepochybně testy nových vozŧ. Tam to dává smysl, kde mŧţete ušetřit. Z mého pohledu nedává taky smysl, aby jeli třeba šest novinářŧ testovat jedno auto, kdyţ všichni stejně napíšou, ţe to auto je stejný a dobrý. Tak tam se určitě mŧţete šetřit, v těchhle momentech. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já bych snad ještě doplnil, jestli dovolíte, protoţe ta otázka byla, jestli to je cesta dopředu. Ona to je otázka, z jakého úhlu pohledu se podíváme a chceme odpovědět na tu otázku, z jakého segmentu, ţe jiné to je v těch jmenovaných segmentech, jiné to je třeba v nějakém vědeckém časopisu, kde to je cesta dopředu odborná, protoţe ti čtenáři lokální v češtině si mohou přečíst poznatky vědecké z druhé strany, nebo z druhé části světa, ke kterým by se nedostali. Asi jiná odpověď bude, pokud na tu otázku budeme odpovídat z pohledu třeba našich segmentŧ masových titulŧ, takových těch mainstreamových titulŧ, nebo nevím, jak bych je nazval. Tam nejde o to, ţe to je cesta dopředu, tam je to zase o ekonomice a je to nastaveno v s těmi mateřskými vydavateli tak, ţe určitá část těch textŧ je obecně pouţitelná pro čtenářku nebo pro čtenáře jak v Německu, tak v Británii, tak v Rakousku, tak v Česku. A velmi často je lacinější přeloţit ty texty, neţ je vytvořit, neţ je napsat. Takţe je otázka, jestli to je cesta dopředu, ale je to prostě zase určitý ekonomický řešení. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------No, určitě potom taky, jak tady Daniel zmínil testování, tak třeba pro náš časopis Chip pouţíváme na testování laboratoře v Německu i v Polsku i u nás. Prostě se všechny ty mutace podělí o to testování a pak všechny ty země vyuţijí ty výsledky. Takţe to není jenom směrem k nám, ale je to i směrem do zahraničí. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Kdyţ tady zazněly testy aut, tak bych se chtěl zeptat, jaké časopisy vlastně v Česku mají největší čtenost? Jsou to, jednoznačně televizní magazíny, o tom, to nechme bejt, ale já mám na mysli, jestli jsou to například motoristické časopisy, nebo časopisy pro ţeny? Které se v Česku nejvíc čtou? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já bych vás opravil. Oni to nejsou televizní guidy, které mají největší čtenost. Největší čtenost mají časopisy ţenské a společenské, pokud se nemýlím, kde třeba nejčetnější časopis v České republice zřejmě teda, si myslím, pořád ještě je se čteností nějakých 900 tisíc na vydání je společenský časopis Rytmus ţivota. A teď Plné znění zpráv


přemýšlím, náš nejčtenější TV guide, nebo TV guide na trhu, jakou má čtenost, ale řekl bych, ţe tak 500, 600 tisíc, ale milionu se ţádný z nich nebude dotýkat. Takţe zase to je, nejvyšší čtenost mají ty časopisy, který jsou nejvíc mainstreamový a mají nejširší cílovou skupinu. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Já k tomu jen chci říct, ţe ta otázka, byť je legitimní a novinářsky atraktivní, ona není úplně jako košer z toho pohledu, ţe vţdycky záleţí na cílové skupině, kterou si vyberete. A ţádný z vydavatelŧ vlastně, nebo jen málo vydavatelŧ míří takhle plošně, ţe chce oslovit všechny. Je velké riziko, kdyţ oslovujete všechny, neoslovíte nikoho. V případě Economie mŧţeme říct, ţe jsme nejčetnější jednoznačně v segmentu lidí s rozhodovacími pravomocemi a nikam jinam jít nechceme. Není naší ambicí, prostě nepŧjdeme nikdy do bulváru, předpokládám, člověk nemá říkat nikdy, ţe jo, ale pravděpodobně nepŧjdeme do bulváru ani do jiných segmentŧ, zkrátka proto, ţe to není pro nás ani efektivní. Ono to srovnání té čtenosti, v tomhle tom je to zavádějící. Ostatně myslím, ţe druhej, nebo třetí nejčtenější časopis mezi muţi jsou Květy stále. Tak je to relevantní. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Ale stejně je tam nějaký posun? Protoţe podle nejnovějších výsledkŧ Media projektu patří vydavatelství Burda na třetí příčku za vydavatelství BAUER MEDIA a Ringier. Burda ovládá 10,4 procenta časopiseckého trhu a připomínám, ţe vydává například časopisy Katka, Dáša, Auto Hit, Svět ţeny a další. Je tam cítit nějaký vývoj v té čtenosti u ţen? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Já si myslím, ţe čtenost je věc mezi nebem a zemí, která je spíše povědomím o značce. Jak tady bylo jiţ řečeno, časopis Květy, který je na trhu 150 let, moţná jiţ déle, má samozřejmě větší čtenost neţ nějaký nový titul, ale chtěla bych k tomu říct takovou jednu perličku. My třeba vydáváme časopis Pošli recept, který se prodává kolem pŧl milionu výtiskŧ kaţdý měsíc, je to měsíčník, a čtenost má kolem 300 tisíc. To znamená, ţe existuje tady 200 tisíc čtenářŧ, kteří ten časopis koupí, vŧbec se nepodívají, co koupili, a hodí ho do koše. Takţe s tou čteností se na mě moc neobracejte. Já k ní nemám příliš pozitivní vztah. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Na to se, Petro, nejlépe pouţívá příklad Mladého světa, který se neustále objevuje v Media projektu jako jeden z nejčtenějších časopisŧ, nebo ne jeden z nejčtenějších, ale furt je v TOP 10 a neexistuje pět let. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Tak to je kuriózní. Lze říci, ţe krize tištěných novin, mám na mysli deníky, ţe pomáhá paradoxně časopisŧm? Lze to říci? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já si myslím, ţe určitě ne, protoţe několikrát asi kaţdý z nás slyšel, a já si myslím, ţe to tak určitě je, ţe jsem vlastně tím i začínal, ţe ta média, která existovala před 150 lety, tak jsou tady stále, jsou nějakým zpŧsobem srovnaná vedle sebe a je to o rŧzné době konzumace obsahŧ těch médií. A nemyslím si, ţe existuje nějaká úměra konkrétně mezi tím, ţe se prodá a přečte méně novin a tím pádem je více času na to přečíst a koupit více časopisŧ. Nevidím v tom... Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Já jenom, jestli mŧţu. Já bych, ta krize není o tom, ţe by média zanikala, nebo nějaký mediální typ prostě končil. Ta krize je o nějakém zmenšením příjmŧ inzertních a následně na další kroky. Ale kdyţ hovoříme o krizi třeba v denících, ano, deníkŧm klesá náklad, ale klesal jim jiţ před krizí, ale celkově se ve světě prodá víc novin, Plné znění zpráv


neţ se prodalo před pěti lety a neţ se prodalo loni. Takţe ono to tak jako prostě nedá se říct. Ta krize je, ten problém krize je v tom, jak nahradit ty příjmy, které byly. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Pochopitelně, ale já vycházím z toho, ţe čtenost deníkŧ klesá, lidé nemají tolik času číst denní tisk papírovej, čtou rychle na Internetu, sledujou webový vydání. To nebylo před pěti lety, to je teď. A zŧstává čtenost v sobotu, kdy lidé mají čas. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Ne, to je právě mýtus. Problém je v tom, ţe se diverzifikuje zpŧsob konzumace médií, to je pravda. Ale principielně ta konzumace zŧstává identická. Pokud jste četl noviny, tak je čtete pořád. Čtete v jiné frekvenci, čtete jako moţná jiným zpŧsobem, ale furt si jako verifikujete informace, které jste získal na Internetu. Internet je samozřejmě zdroj rychlých informací, ale neplní úlohu jako noviny. Noviny nejsou jenom o rychlé jakoby zprávě, to je o socializaci, je to samozřejmě o nějakým nastavení informačních tokŧ, o tom, ţe chci patřit do nějaké skupiny taky, to jsou všechno body, který jsou strašně dŧleţitý a který Internet nesmáznete. Tak jenom to není fáze, jako rozhodně to nevypadá tak, ţe by deníky, nebo časopisy plakaly nad tím, jak jim mizí čtenáři. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Já si myslím, ţe to je o hledání nového obsahu, nebo jiného obsahu, protoţe samozřejmě pokud hledáte na Internetu krátké zprávy, tak v těch novinách pak mŧţete si přečíst delší komentář. Já mám pocit, ţe noviny trošičku se přibliţují k časopisŧm tím, ţe zavádějí rŧzné tématické přílohy, supplementy, které potom jsou i tématicky zaměřené na určité cílové skupiny. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Posloucháte pořad Média v postmoderním světě na stanici Český rozhlas 6. Dnes se zabýváme krizí tištěných médií, zejména časopisŧ. Hosty ve studiu jsou Petra Fundová, Daniel Köppel a Jaromír Skopalík. Lze dokumentovat na číslech, jak prospěl Respektu, který patří pod křídla Economie, jeho relanche? Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Velmi jasně. Nám stoupá jak prodaný náklad, tak i čtenost. A já si myslím, ţe to je daný, jako jsou tam dva prvky, které jsou potřeba vzít. Za prvé, zařazení Respektu do nějaké klasické, nebo standardní vydavatelské struktury, coţ vţdycky pomŧţe. Máte tam nějaké synergie, které mŧţete nastavit, máte jako třeba předplatné a drobné záleţitosti. A druhá věc je určitá, jako bych řekl, stabilizace redakce a, řekněme, určitá profesionalizace. Teď nemyslím, ţe by předtím nebyli profesionální, ale je to takový to uklidnění toho stavu, kdy vědí, ţe nemusí řešit, jestli příští týden vyjdou, nebo ne. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Já se ptám proto, protoţe by mě zajímalo, jestli roste mezi čtenáři zájem o takzvanou seriózní ţurnalistiku, tedy o analytické texty, komentáře? Jaké je vlastně srovnání v tom Respektu třeba s Reflexem, nebo Týdnem? Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Srovnání, zase musíme vycházet z jednotlivých cílových skupin. Respekt nemá v ţádném případě ambici být konkurentem Reflexu, který je spíše live stylovým magazínem, neţ zpravodajským. Reflex je čistě zpravodajský titul, je zaměřen na ţurnalistiku a je zaměřen pro lidi, který mají zájem o to, co se děje, a mají nějakým zpŧsobem rozhodovací pravomoci. Nám z tohoto pohledu ta akvizice, nebo to spojení velmi dobře doplňovalo stávající portfolio, hlavně Ekonom. A myslím si, ţe teďka to spojení, ta otázka byla, jestli seriózní ţurnalistika je na vzestupu, byla by to dobrá zpráva, kaţdopádně těţko soudit. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------A není? Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Tak kdybych soudil podle Respektu, tak ano, ale je vţdycky otázka. Já si myslím, ţe v populaci, a to je dokázáno, Burda německá dělá velký výzkum o tom, jaká je populace a jaký jsou čtenáři, a z toho vychází, ţe zhruba sedm procent populace, tuším, jsou takoví ty pečliví čtenáři, takoví ty, co mají informace rádi, ty spotřebitelé informací nadšený. Zhruba nějakých 20 procent, tuším, teďka mě Petra Fundová mŧţe chytnout za slovo, ţe si to nepamatuju přesně, ale omlouvám se, ale 20 procent jsou milovníci infotaementu a vlastně ten zbytek populace jsou lidi, který moc zájmu o informace nemají a chtějí se spíše bavit. Nám ve vydavatelství Economia jde o ten top. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Je to tak, potvrzuji, ano. Většina lidí, většina ţen, abych to tedy upřesnila, se chce bavit, nechce být poučována příliš. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Ale nechtějí číst recepty třeba. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Já si myslím, ţe je to právě to, ţe to je na tom vydavatelství sice strašně hezký, ţe mŧţete diverzifikovat. My si bereme těch sedm procent těch lidí, kteří rozhodují, kteří mají zájem o informace a zde přítomní zase velmi dobře obsluhují ty jiný cílový skupiny, který mají jiný potřeby. A největší chyba a iluze vydavatelŧ byla, ţe se to dá spojit, ţe mŧţete vţdycky pro kaţdýho kousek udělat a on si někdo něco vezme, a to právě nefunguje. A Petra zmínila vlastně před tou přestávkou, ţe noviny se přibliţují časopisŧm. Já si myslím, ţe to je další chyba, kterou noviny dělají, jo, protoţe jestliţe jsem mediální typ, který jsou noviny, tak se mám drţet novin a nemŧţu chtít být jako od kaţdýho kousek s tím, ţe vţdycky něco jako, někdy to zafunguje. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Není to ani ryba, ani rak, pardon. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Já vím jenom, ţe noviny se vytvářejí v souvislosti s přístupem k Internetu. Tam uţ není o tom, ţe se něco stalo. Deníky nemusí psát, ţe se něco stalo, ale proč se to stalo. A v ten okamţik uţ jsou to analytičtější texty, uţ jsou to kolikrát i ty přílohy. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Měly by být, měly by být. Je otázka, jestli to tak opravdu je. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Já si myslím, ţe spíš nejde, jenom moţná si nerozumíme, já nepovaţuju nezbytně nutný, ţe noviny musí být analytický. Ony by měly být schopný dát kontext, to bohatě stačí. A ty analýzy ať zŧstanou jenom v těch časopisech. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Dobře, ale je pravda, ţe uţ deníkŧm se začíná říkat jednodenní magazíny, protoţe právě je to o těch souvislostech, o fotografiích a o tom všem, které pak uţ fungujou trošku jinak v souvislosti s Internetem. Plné znění zpráv


Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Deset let zpátky se většině deníkŧ na českým trhu říkalo, ţe jsou bulváry. Pár let uplynulo a všechny ty vydavatelé najednou zeseriózněli. A zase musím říct, ţe bohu díky za Hospodářské noviny, které zŧstaly konzistentní v tomto, ale to je přirozený tah, kdy vydavatelé skočí na nějaký určitý trend a vidí v něm spásu. Posléze zjistí, ţe to úplná spása není, tak se zase vrátí poslušně zpátky, ale to je hezký, ty návraty. A to neproţívají jenom deníky, to já myslím, ţe exkluzivní magazíny měly stejnou iluzi svého času. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Já osobně v novinách hledám komentáře osobností, s kterými bych se mohla ztotoţnit. A myslím si, ţe v České republice není tolik dobrých osobností, jejichţ články bych si chtěla, komentáře přečíst. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Mám tomu rozumět tak, ţe čtete komentáře podle autorŧ, ţe si přečtete, kdo to napsal, a pak teprve? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Ano, přesně tak. A mám uţ třeba své oblíbence, nebo naopak lidi, které ráda nemám. Podle mě by to byla cesta moţná pro ty noviny. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Ono zase asi pro určitou skupinu lidí, který ty noviny čtou a hledají tam to, o čem mluvíš. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Jak je to vlastně s vývojem cen časopisŧ? Protoţe já mám k dispozici dvě docela zajímavá čísla. Prŧměrná cena novin je v Česku 10,4 koruny a postupně stoupá. U časopisŧ je to 17,2 koruny a postupně cena klesá. Co si myslíte, je to dlouhodobý trend, nebo se tím jenom kompenzuje úbytek inzerce? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já nakolik si vzpomínám z dozorčí rady PNSky, a tam se vţdycky díváme na ty čísla a rozdělujeme ten trh na tu část deníkovou a časopiseckou, tak u těch deníkŧ je to přesně, jak vy říkáte, ţe vţdycky poklesne o něco ten náklad a zvýší se ta cena. Takţe nicméně jedná se o nějaký stabilní obrat, který potom ta část deníková přináší. A u těch časopisŧ je to spíše o poklesu té prŧměrné ceny. Nedokáţu ani úplně přesně teď vysvětlit, čím to je dané, ale vzpomínám si, ţe před nějakými pěti, šesti, sedmi lety tady vypukla na českém trhu cenová válka, která vypukla v celé Evropě, na všech trzích, protoţe to byl zase jeden z těch pokusŧ těch vydavatelŧ, ţe to někomu moţná zafungovalo, kdyţ to zkusil, tak to potom ti ostatní všichni opisovali. A pokud zŧstanu na českém trhu, tak řekněme, ţe je velmi nízká. A cena časopisŧ byla třeba 20 korun a všichni byli ochotní přijít na stánek a za 20 korun si koupit ten časopis. A pak se objevilo 20 časopisŧ pod deset korun a tím se takovej ten plynulej postupnej, to plynulé postupné zvyšování cen časopisŧ jakoby zadrhlo, něco se přehodilo v hlavě i těm čtenářŧm, kteří si na základě toho řekli - no, tak oni mi to dřív prodávali za 20 korun, teď mi to prodávají za 8 korun, stejně asi vydělávají, jinak by ty časopisy za 8 korun neprodávali. A jakoby to vědomí těch kupujících se trošičku posunulo a vydavatelé časopisečtí jsou teď velmi opatrní, pokud se týká vŧbec zaváděcích cen, zvyšování cen časopisŧ. A od té doby, kterou já jsem uváděl, tak to vnímám tak, ţe ten posun ani nebyl odpovídajícím zpŧsobem inflaci. Tam se prostě ta brzda zadrhla, no. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Já myslím, ţe to bylo tím, ţe tenkrát byla euforie na inzertním trhu. To znamená, ţe část nákladŧ časopisŧ bylo moţno zaplatit právě tou inzercí. Ta situace se změnila. Ceny časopisŧ jsou nízké, to znamená, ţe těm vydavatelŧm nezŧstane příliš vysoký rabat, a teď je z toho trošičku problém.



Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Zase musíme říct jak v kterých segmentech. Pokud se týká těch vysokonákladových segmentŧ, který jsou vysoce konkurenční, tak tam je prostě cena jeden jako z konkurenčních jako atributŧ. Kdyţ se podíváme na jinej segment, a to jsou B2B tituly, tak tam ta cena stoupá zase prŧměrně jako meziročně. Tam se to daří. A já si myslím, ţe tady jsme u toho jádra, ţe pokud ten titul je schopný nabídnout obsah, který ten čtenář povaţuje za relevantní, tak je ochoten si za něj zaplatit, ale uznávám, je to jednodušší v tom segmentu B2B neţ v segmentu B2C, kdy oproti vám během dvou týdnŧ vyjde konkurence se stejným projektem, nebo hodně podobným projektem, to samozřejmě je těţké. Ale myslím si, ţe třeba na příkladu Apetitu svého času tam to fungovalo. Tam prostě byly nějaké celebrity, které vařily, nebo nějaký lidi, který byly věrohodný. A pro určitou komunitu ta cena, která tenkrát byla relativně vysoká, nebyla bariérou. Ale přišla ta euforie a všechno spadlo. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Já se ještě vrátím k časopisŧm vydavatelství Burda. Znamená to, ţe ceny pŧjdou asi nahoru, to, co jste řekla? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------No, ono kdyţ si vychováte čtenáře, jak tady říkal Jaromír Skopalík, aby si kupovali ty levnější tituly, tak jim to nemŧţete najednou zase zpátky jen tak zdraţit. Oni uţ si na něco zvykli. To je stejný princip jako s těmi dárky, s těmi přílohami. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Ale já myslím, ţe ceny budou muset jít nahoru vzhledem k tomu, ţe se zdraţí papír. Takţe se regulérně budou hledat cesty, jak tu cenu postupně zvýšit. Já si myslím, ţe to začne speciálníma přílohama, za který si zákazníci budou připlácet. A pak to zŧstane jednoho dne na té vyšší ceně. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Ale jak jste řekl, zase to bude v některých segmentech rychlejší, v některých pomalejší, protoţe v některých segmentech vzhledem na tu tvrdou konkurenci to bude obtíţněji prosaditelný. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Ano. Pokud máte v ţenském segmentu v masových titulech třeba pět stejných časopisŧ, tak mŧţeme předpokládat, ţe si vydavatelé dají pozor, zda ten titul zdraţí byť o korunu, nebo tak málo. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Jako v tuto chvíli ano, ale pokud zjistíme potom, ţe uţ ta ziskovost nebude taková, jaká je potřeba, tak jednoho dne prostě dojde k tomu, ţe ty ceny budou muset jít nahoru, ať chceme, nebo nechceme. Ta iluze o tom, ţe prostě mŧţeme prodávat rohlíky stále levněji, jako mŧţeme. No, tak pak ten rohlík chutná, jak chutná, ţe jo. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Jak uţ bylo zmíněno, nejúspěšnější vydavatelství časopisŧ v Česku je BAUER MEDIA s podílem 17,5 procent na trhu. Vydává kromě jiného například Bravo, Rytmus ţivota, Bydlení, ale i televizní magazíny, týdeník Televize, TV Revue, TV Max. Je znát pohyb v prodeji právě televizních časopisŧ? Nevytlačují je postupně televizní přílohy deníkŧ třeba? Jaromír Skopalík. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Tam ten pohyb v posledních třech, čtyřech letech je relativně zajímavý a moţná bych na něj ani neměl moc upozorňovat, abych neupozornil konkurenci, kde je místo na trhu, ale zjednodušeně se dá říct, ţe..., ještě řeknu trošku, celý tady ten segment je neuvěřitelně stabilní. Asi televizní guidy, teď teda nemluvím o B2B časopisech, Plné znění zpráv


nebo nějakých odborných časopisech, kde ty informace v hlavě nemám aţ tak detailní, ale mluvím o těch segmentech takových těch vysokonákladových, tak je to nejstabilnější segment široko daleko. Nicméně i v rámci té úţasné stability se dá vysledovat jednoznačný trend, ţe týdeníky klesají a čtrnáctideníky stoupají, ale ne úplně proporčně. Řekl bych, ţe ve prospěch zase těch prodaných nákladŧ a těch čteností, pokud bychom vykázali ten, celý ten segment v nějakých jednotlivých číslech. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------V tomto studiu nedávno shodou okolností zazněl i názor, ţe na českém trhu je příliš mnoho médií a nekvalitních novinářŧ. Jak vidíte trh časopisŧ v tomto slova smyslu do budoucna? Jaromír Skopalík? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------No, tak kaţdý z nás si asi přeje mít větší kvalitu, protoţe, a tam myslím, ţe není ţádná hranice, není rozdílu mezi jednotlivými segmenty. Je jedno, jestli děláte časopis pro čtenářku, která má střední vzdělání bez maturity, nebo jestli děláte časopis pro vědeckého pracovníka. Vţdycky ho musíte udělat kvalitně a musíte tomu čtenáři, nebo tý čtenářce nabídnout tu úroveň, aby byla pochopitelná, aby byla zajímavá. Takţe vţdycky to je o kvalitě a kaţdý z nás vydavatelŧ by si přál, aby ta kvalita, ta znalost té cílové skupiny a ten článek, který potom nabídneme v tom časopisu, aby byl maximálně kvalitní. A pořád se nám zdá, ţe bychom mohli mít ty spolupracovníky, ty novináře, ty redaktory kvalitnější a levnější. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------A pracovitější. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Tak to je jedna strana vydavatelŧ. Ale snaţíte se taky o jejich vzdělání třeba? Posíláte je někam? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------No, určitě. Já si myslím, ţe u nadnárodních společností to patří k folklóru těch společností, ţe bez toho to nejde, jak na úrovni lokální, české, tak na úrovni mezinárodní. A já za BAUER MEDIA GROUP vnímám, ţe takový ten know how transfer je čím dál tím intenzivnější a ty dveře jsou otevřený. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Mŧţete být konkrétnější? Co novinářŧm nabízíte? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Ono to není jenom o novinářích. V té redakci máte víc těch lidí, máte tam, řekněme, minimálně novináře a grafiky. Takţe děláme rŧzný workshopy mezinárodní, nadnárodní, pokud je děláme tady v Česku, tak si zveme lektory ze zahraničí a nikoliv lektory z akademické pŧdy, ale řekl bych praktiky, kteří, nebo ledaskteří z nich jsou opravdu špičky ve svém oboru. Anebo naopak naše lidi, většinou to jsou ti jakoby vedoucí, do kterých se nám vyplatí investovat, tak je posíláme na nějaký mezinárodní workshopy do zahraničí, který se v rámci koncernu pořádají. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Vydavatelství Burda? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Je to velmi podobné, protoţe vlastně zahraniční vydavatelství mají podobnou praxi. Já bych k tomu ráda teda dodala, ţe si myslím, ţe naše vysoké školy, nebo vŧbec školství nepřipravuje ty budoucí novináře tak, jak by mělo, ţe si bohuţel musíme zvát právě ty lektory ze zahraničí a vychovávat si ty naše redaktory novináře tak, jak potřebujeme, aby psali. Protoţe v těch školách se učí něco totálně vzdálenýho od skutečnýho ţivota. Plné znění zpráv


Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------A jaká je vaše praxe, ţe spíš přijmete novináře, který má odborné vzdělání jiné a učí se "psát", anebo absolventy fakulty ţurnalistiky? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Ne, bohuţel, nechci si tady stěţovat tolik, ale raději máme lidi, které to naučíme úplně od píky, neţ někoho, kdo má jiţ pod kŧţí prostě stereotypy, které nejsou příliš pouţitelné. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Jak je to v Economii, Daniel Köppl? Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Tak mediální skupina Zdeňka Bakaly, coţ je náš majitel, jsme jediný vlastně český vydavatelství, tak nyní připravuje vznik školy pro novináře, která by měla vzniknout v Ostravě, právě s vědomím toho, ţe zde to praktické vzdělání chybí. Jako fakulta sociálních věd, kde je katedra ţurnalistiky, je spíše orientována na to teoretické vzdělání, poskytuje spíš to vzdělání jakoby mediální teorie, které je nezbytné, je nutné, nicméně nevytvoří to takový ty praktický novináře, ţe jo. A z tohohle pohledu já jsem si nedávno v redakci stěţoval a zjišťoval jsem, kdo je nejmladší, a říkal jsem - budeš chodit teďka rok pro párky a pro pivo a pak tě pustíme psát. No, nevyšlo to, tak si myslím, ţe ten návrat k tomu jako vzdělávání postupně asi budeme muset udělat nějak jinak uţ. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Tady to je zase, jestli ještě to mŧţu doplnit, je to trend a je super, ţe něco takovýho vzniká i v Česku, ale je to trend, který vidím u zahraničí, u více těch nadnárodních společností. Ve finále si zaloţí vlastní školu, která má statut třeba nějaký vyšší střední školy a tam si prostě připravuje ty svoje budoucí zaměstnance dle svého konw how, dle svého receptu. Oni potom pokračují dál jako rŧzní spolupracovníci, volontéři a tak dále a evidentně se to vyplatí. A ta společnost dle své filozofie si vychová řadu kvalitních lidí. Je to pro ni větší jistota, neţ hledat na trhu někoho i s dobrým vzděláním a se zajímavým ţivotopisem jakoby zvyknout na tu svoji vlastní filozofii, protoţe v tom mŧţe být velký rozdíl. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Je to jedna zákeřná věc, ţe zatímco v zahraničí ty studenti jsou ochotni podepsat potom zpětně, jako ţe budou po určitou dobu pracovat v tom vydavatelství, tak v to v České republice moc zvykem není. A to známe z učňovského školství, ţe to je největší bariéra vlastně, ţe v Čechách hodně nainvestujete do lidí a oni vám odejdou. To dneska všichni vydavatelé zaţíváme běţně. Člověk, který je pouţitelný, něco se naučil, je funkční, pink, odejde. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Osvědčená metoda jsou osobnosti v časopisu, jako má Reflex X. Doleţala například, abych nejmenoval všechny. Jak je získáváte vy pro své časopisy? Přeplácíte je? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Jak uţ jsem říkala, nejlepší je je vychovat, objevit, ale s tím rizikem a bohuţel, jak tady říkal Daniel, to se stává čím dál tím častěji, někoho vychováte a on potom odejde za lepší nabídkou. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Ale jak zareagujete vy? Ţe si seţenete jinýho tím, ţe ho koupíte? Plné znění zpráv


Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Ne. Já osobně uţ to dělám tak, ţe opravdu raději vychovávám, znovu začínám od nuly, neţ někoho přetahovat. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Vy se nemŧţete nechat do toho modelu vydírání dostat a jako já myslím, ţe ze svý praxe vím, ţe řada novinářŧ prostě vydírá a zkouší tenhle trik, jako ţe já ti odejdu a budeš vychovávat nového. Jasně, ale já uţ jdu toho rizika, protoţe prostě vím, ţe jakmile jednou ustoupím, tak musím ustupovat pořád. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Přesně tak. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Velkým tématem je i zpoplatnění webŧ. V Česku zpoplatňuje jen Economia, ale od prvního dubna s tím přišel Reflex. V zahraničí ohlásily Timesy od června, Financial Times a tak dále a tak dále. Chci se zeptat, jak se na to díváte vy ve vašich vydavatelstvích a zda něco takového plánujete? Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------My v Burdě zatím nic takového neplánujeme, protoţe se obáváme, ţe pokud to neudělají úplně všichni, tak ti uţivatelé Internetu jenom odejdou na jinou stránku, kde informace najdou zadarmo. Oni podle mne často nejsou schopni ani rozlišit, jestli ta informace je kvalitní, nebo nekvalitní, hlavně, ţe je prostě dostupná bez placení. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Jak je to u vás v BAUER MEDIA? Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já si myslím, ţe celá záleţitost s Internetem a kontentem, který je na Internetu, a všichni uţivatelé se naučili, ţe Internet je zadarmo, tak je prostě záleţitost, ke který vám dneska nikdo nic neřekne. Hledá se nějaký byznys model, hledá se vŧbec přístup k tomu, jak k Internetu přistupovat, eventuálně ke zpoplatnění informací. Pár odváţných se našlo. Moţná by bylo zajímavý se zeptat, kolik lidí se odhodlalo zaplatit si to předplatný a co to pro toho vydavatele znamená z pohledu těch příjmŧ za to předplatné. Já si myslím, ţe to ještě bude trvat nějakou dobu, neţ se k nějakýmu modelu někdo dobere. Souhlasím s tím, ţe asi ti nejsilnější budou potom nejudatnější, ale dneska podle mého názoru nikdo vám není schopen říct, jak to bude za pár let s Internetem. Ale dobře, jenom poslední větu bych k tomu řekl, dobře je, ţe nějaká aktivita se tady vytváří, ţe to je čím dál tím víc diskutovaný téma, a to je vţdycky dobrej začátek něčeho, co se bude dít dál. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Ono moţná ve vzduchu je cítit, ţe to jednou přijde, akorát se toho prostě všichni obávají, protoţe přesně kdo přijde první, tak ten na to doplatí. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Víte, ono nejde o to, ţe by na to někdo doplatil přímo. Problém je v tom, ţe my jako vydavatelé v tuto chvíli prostě neumím ten web obsluhovat neustále, a to je náš jako hlavní problém. My umíme překlopit tištěnou verzi do internetové podoby, to nám jde dobře, ale kdyţ dojde jako na ty nadstandardní sluţby, který bychom měli poskytovat, tak jsme trochu skrblíci, protoţe si říkáme - no, já tam dám dva lidi a jako kdy uvidím zpátky tu návratnost? Dopředu víme, ţe ji neuvidíme, ţe jo, v nejbliţší době. Takţe čekáme a vyčkáváme. Ale ta budoucnost já si myslím, ţe i v případě třeba internetových stránek, jako je Apetit online, nebo podobně, tam je budoucnost, ale musí tam být přidaná hodnota jiná, neţ jsou jenom ty recepty. V momentě, kdy tam máte překlopenou tištěnou verzi, není dŧvod. Tam musí být něco, co mě donutí si za to zaplatit. A zase říkám, pro Plné znění zpráv


nás v sekci B2B je to jednodušší. Prostě buď máte informace, který máte unikátní, je to snadný. Prostě mŧţete pro hotelový prŧmysl zavřít časopis, protoţe oni potřebují vědět, jaká je obsazenost pokojŧ. V běţným ţivotě u ţenských titulŧ to je sloţitější samozřejmě, jelikoţ délka jehlice asi není úplně... Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------On Internet je strašný poţerák obsahu. Vy ty informace musíte updatovat, obnovovat ne jednou denně, vlastně třeba kaţdou hodinu, pořád. A někdo to musí dělat a nějak se to musí zaplatit. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------To je ta největší schizofrenie, ţe ten Internet je prostě, to je největší komunistická strana, jako místo, který existuje. A to rozhodnutí vydavatelŧ to ukončit. Jako je jasné, já si myslím, ţe je otázka jenom doby a najití jako modelu platebního. Skoro si myslím, ţe ani to hledání obsahu, bude potřeba samozřejmě pro to vyšší zpoplatnění, ale jestli bude existovat varianta, ţe budeme vybírat peníze od vyhledávačŧ, nebo od čehokoliv jinýho, všechno je legitimní. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já bych snad k tomu ještě dodal. Kdybych si chtěl zahrát na vizionáře, doufám, ţe nebudu úplně někde mimo a někdo mi to potom, jak se říká lidově, neotříská o hlavu, ale já mám pocit, ţe ta pozornost těch vydavatelŧ, protoţe ta otázka byla zase, jak my vydavatelé, ţe se spíš posouvá k těm elektronickým médiím a k těm médiím typu iPodŧ, iPhonŧ a tak dále a k tomu kontentu, který budeme posílat na nějaký SmartPhony, nebo jak tomu budeme říkat, protoţe tam právě se z toho neudělala komunistická strana... Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------To neumíme, protoţe my neumíme poskytnout prostě počítačový hry, který jsou tam potřeba. My neumíme poskytnout video. Na to ţádnej z těch vydavatelŧ není mentálně ani technologicky připraven. Jaromír SKOPALÍK, předseda představenstva Unie vydavatelŧ a jednatel vydavatelství BAUER MEDIA -------------------Já jsem teď měl na mysli ten text, to, co připravujeme pro časopisy, v nějaké jiné podobě. Ale to, co jsem chtěl říct, ţe tam minimálně já očekávám větší připravenost na to platit, protoţe za model kaţdý z nás je připravený platit narozdíl od Internetu, tak tam očekáváme, ţe to bude o něco jednodušší neţ u toho Internetu, ty uţivatele naučit na to platit za ten kontent. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Děkuji za účast v diskusi. Jmenovitě ředitelce vydavatelství Burda Petře Fundové. Děkuji. Petra FUNDOVÁ, jednatelka vydavatelství Burda -------------------Na shledanou. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Šéfredaktorovi týdeníku Marketing&Media Danielu Köpplovi, děkuji. Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Dobrou noc. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------A předsedovi představenstva Unie vydavatelŧ a jednateli vydavatelství BAUER MEDIA Jaromíru Skopalíkovi. Plné znění zpráv


Daniel KÖPPL, šéfredaktor týdeníku Marketing&Media, vedoucí marketingových a obchodních titulŧ vydavatelství Economia -------------------Děkuji za pozvání a hezký večer. Jindřich ŠTĚPÁNEK, moderátor -------------------Dnešní pořad připravil a od mikrofonu se loučí Jindřich Štěpánek. Tolik tedy pořad Média v postmoderním světě, který vysíláme kaţdý pátek ve 20:10. Posloucháte nás na středních vlnách na kmitočtech 639, 954 a 1332 a digitálně v multiplexu DVB-T společně s Rádiem Česko a také na Internetu www.rozhla.cz/cro6 a zde jiţ také je k dispozici rádio na přání, kde si kdykoliv mŧţete stáhnout naše odvysílané pořady, včetně pořadu Média v postmoderním světě. Na slyšenou za týden. _

Úspory přinesou v Evropě několik let stagnace, míní ekonomové 25.6.2010

Evropské noviny str. 06 Publicistika_ Marie Bydţovská, Petr Zenkner_

Anketa Euroskopu k ekonomickým problémŧm EU Evropští lídři v Bruselu hledali cestu z hospodářských problémŧ EU. Jaký je názor českých ekonomŧ na navrhovaná řešení? Euroskopu odpověděli viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, hlavní analytik Raifeisenbank Pavel Mertlík a vedoucí EU kanceláře České spořitelny Petr Zahradník. * Jsou úsporné programy, ke kterým se rozhodla většina evropských státŧ správným řešením současné ekonomické situace? Nepovedou k útlumu hospodářského rŧstu a neodsoudí tím Evropu k dlouhodobé stagnaci? Hampl: To jsou opravdu přehnané obavy, které nesdílím. Správně provedená rozpočtová konsolidace má naopak prorŧstové efekty. Při „opravování rozpočtŧ" ale musí být dán větší dŧraz na sniţování výdajŧ a mnohem menší na protirŧstové zvyšování daní. Takové konsolidace byly i v minulosti úspěšné. Je správně, kdyţ se v EU zase naučíme ţít s tím, co máme a nikoli permanentně na dluh. Taková změna mŧţe zvýšit dŧvěru trhu, posílit finanční stabilitu a uvolnit volné zdroje pro privátní investice. Představa, ţe „zachráníme rŧst" dalším vršením nových dluhŧ, je podle mého zcela scestná. Mertlík: Úsporná opatření jsou správná, ale budou mít negativní následky. Evropu určitě čeká několik let stagnace nebo spíše velmi pomalého hospodářského rŧstu, který bude blízký stagnaci. Smyslem preventivních opatření je uklidnit finanční trhy. A v případě zemí, které mají skutečné potíţe, je to řešení jejich situace. Moţná by bylo lepší, kdyby přišlo včas. Zahradník: Úsporná opatření samozřejmě mohou k útlumu hospodářského rŧstu vést, avšak pouze krátkodobě. Čím více sníţíme objem veřejného dluhu a zredukujeme náklady dluhové sluţby, tím větší objem peněz nám zbude na dlouhodobě smysluplné investiční projekty. Je nutné si říci, co je to veřejná sluţba na počátku 21. století, v jaké podobě a za jakou cenu by se měla poskytovat. Většina členských státŧ si několik desetiletí pěstovala dluhové břemeno, nyní jim trhy začínají fatálně signalizovat: dále to jiţ nejde. Cesta zásadních úsporných programŧ je jedinou dlouhodobě proveditelnou variantou ozdravení veřejných financí. Sniţování deficitu zvýšením daní není kvŧli zhoršení konkurenceschopnosti i sníţení reputace v rámci investorské komunity dlouhodobě moţné, o variantě hyperinflačního vymazání dluhŧ snad ani neuvaţujme. * Jaký dopad bude mít „bankovní daň“, pokud ji EU prosadí na setkání G20, na český bankovní systém? Co se stane, pokud EU zavede bankovní daň sama, bez připojení dalších státŧ světa? Hampl: Velké evropské země pod vlivem problémŧ ve vlastních finančních sektorech tlačí na její zavedení alespoň v celé EU. Pokud se daň zavede, bude to znamenat menší atraktivitu finančního sektoru pro nové investory, potenciální zdraţení sluţeb v sektoru, omezení úvěrování a spíše více neţ méně morálního hazardu. Bohuţel by toto vše platilo i pro země, které nic takového nevyţadují ani z hlediska „politického“, ani z hlediska stavu finančního sektoru. Mezi takové země patří i ČR. Proto má ČNB dlouhodobě rezervovaný postoj k podobné dani. Mertlík: Kaţdopádně úpravy směřující k tuţší regulaci bankovního sektoru budou. Výsledkem bude moţná stabilnější bankovnictví, ale v kaţdém případě pomalejší hospodářský rŧst a větší náklady na Plné znění zpráv


fungování bankovního systému. Banky budou méně pŧjčovat, budou opatrnější, kdyţ budou mít přísnější riziková pravidla a vyšší daně. Otázkou je, proč se EU tak soustřeďuje zrovna na bankovní sektor, kdyţ problémy vznikaly i kolem hedgeových fondŧ, pojišťoven a celé řady nebankovních subjektŧ. Zavedení bankovní daně musí být mezinárodně koordinováno, aby nevznikly nové daňové ráje, kam by odcházely banky a finanční instituce, kterých by se to týkalo. Zahradník: Dŧvody, které stojí za tímto návrhem, nejsou úplně scestné. V řadě zemí selhaly preventivní systémy, ale i prosté elementární lidské principy (nenasytnost některých finančních korporací, mnohdy silně ţivená jejich korporátními i individuálními klienty, patrně přesáhla rozumnou mez). Prŧvodní jevy by se však měly řešit účinnou prevencí a zdravým rozumem, nikoliv ex-post selektivním zdaněním. Opravdu velmi rizikově se chovající banky, které bylo nutné veřejně sanovat, se vyskytly jen ve významné menšině členských státŧ - například Británii, Irsku, Belgii, částečně Německu či Rakousku. V České republice, na Slovensku, ve většině „nových“ členských státŧ byly banky naopak velice obezřetné a „nestály“ daňové poplatníky ani korunu. Nerozumím tedy tomu, proč by se v těchto státech měla podobná daň zavádět. * Ukázala „řecká krize“ potřebu nových pravidel pro ratingové agentury? Hampl: Vŧbec ne. Svět zjistil jen to, co poučení účastníci trhu vědí uţ dávno. I ratingové agentury neznají budoucnost lépe, neţ kdokoli jiný, a proto reagují na realitu se zpoţděním jako všichni ostatní. Politická snaha „potrestat“ ratingové agentury za to, ţe jsou z politického hlediska jednou málo a jindy příliš přísné, je jen součástí folklóru reakce na finanční krizi, kterého je nyní zejména západní Evropa plná. Mertlík: Nejsem si tím jist. Kaţdopádně fungování ratingových agentur během hypoteční krize v USA nebo při řecké krizi nebylo optimální. Například v úterý agentura Moody's sníţila rating Řecka o čtyři stupně, coţ je neobvyklé, protoţe procesy zhoršování finanční pozice byly postupné. Moody's na rozdíl od jiných agentur sníţila rating naráz. To je obtíţně vysvětlitelné. Předchozí úroveň hodnocení Řecka byla přehnaně vysoká. Ta nová je správná, ale k jejímu sníţení mělo dojít postupně. Spíš neţ regulace by ale problémy mohla vyřešit větší konkurence. Zahradník: Asi ano; a moţná nejen ta řecká. Moc nechápu, jak tytéţ ratingové agentury mohou - bez jakékoliv významné ztráty reputace - i nadále bez uzardění a se stále stejným sebevědomím pŧsobit. Nová pravidla, která předpokládají striktní oddělení mezi ratingovým oceněním konkrétního klienta a odměnou ratingové agentury, ale nemusí učinit celý proces více transparentním. Schopnost lépe analyzovat skutečnost a vyvodit z toho relevantní závěry do budoucna (early-warning apod.) je samozřejmě ţádoucí. Obávám se však, ţe pravidly a směrnicemi lze míru objektivity a schopnost analyticky predikovat budoucnost upravit pouze velmi omezeně. * Nepodlehla ECB politickému tlaku, kdyţ současně se schválením záchranného mechanismu pro eurozónu začala nakupovat státní dluhopisy? Hampl: Doufám a věřím, ţe nepodlehla, jakkoli si umím docela plasticky představit, jaké tlaky v době řecké krize na ECB asi byly. Nicméně je pravda, ţe spuštění odkupu dluhopisŧ v danou chvíli a v dané podobě bylo třeba pro mne určitým překvapením. Mertlík: O politickém zajetí ECB nemŧţe být řeč. ECB byla součástí řešení. Udělala dva dŧleţité kroky. Začala nakupovat dluhopisy zemí, které momentálně nemají šanci se financovat na soukromém trhu. To vede ke stabilizaci eurozóny a eura jako měny. Pád eura by jinak byl mnohem prudší. Je to nestandardní součást měnové politiky, ale všechny centrální banky světa občas provádějí nestandardní politiky. ECB nicméně přímé nákupy cenných papírŧ provádí sterilizovaně. To znamená, ţe v zápětí uskuteční protioperaci spočívající v prodeji krátkodobých cenných papírŧ centrální banky. Celková bilance se tedy nemění a nedochází k hypotetickému tisknutí peněz. Kromě toho se ECB dohodla s centrální bankou USA na vytvoření eurodolarového fondu, který umoţní evropským zemím získávat eura za jejich dolarové rezervy. Zahradník: Domnívám se, ţe je to komplementární opatření. Těm nejvíce problematickým zemím dává jistou „poslední záchrannou šanci“. V rámci udrţení měnové stability musí zŧstat rozsah těchto opatření samozřejmě výrazně minoritní aţ marginální. Riziko masové monetizace dluhu (inflace a znehodnocení úspor - pozn. red.) by představovalo jedno z nejhorších východisek, jeţ si lze v této situaci představit. * Je v zájmu ČR vytvoření evropské hospodářské vlády, případně jaká její podoba by pro Česko byla optimální? Hampl: Takovým úvahám koncepčně nerozumím. Vládnou národní vlády. Dobrá hospodářská politika v EU rovná se dobrých 27 hospodářských politik v členských zemích. Ty ale musejí národní reprezentace samy dobrovolně chtít a zvolit si je. Kdyţ si je dobrovolně zvolí, je jakákoli panevropská vláda zbytečná. Naopak, pokud si je nezvolí, ţádná panevropská vláda je bez zániku členských zemí EU nevynutí. Nemá jak. Mertlík: Eurozóna dlouhodobě potřebuje jasně nastavená ekonomická pravidla hry, která se musí dodrţovat. Ekonomická vláda by nebyla potřeba, kdyby se dodrţovala a vědomě neporušovala maastrichtská kritéria, a kdyby Evropská komise a ECOFIN dokázaly vynucovat jejich plnění. Regulace je potřeba, aby celý proces byl Plné znění zpráv


dŧvěryhodný. Zatím se vytvořil záchranný balík, tedy systém záruk pro další ohroţené země. Investoři čekají, ţe po vytvoření balíku přijde krok B, který jasně řekne, jak se jeho prostředky budou spravovat, jak z něj bude moţné čerpat a kdo povede státy ve fiskální politice. Ale nic takového nepřišlo. To je velmi negativní signál pro trhy. Časem to povede k tomu, ţe euro bude oslabovat rychleji, neţ by si přálo. Zahradník: Jednoznačně ano pokud by evropská hospodářská vláda představovala jasnou, zřetelnou a racionální cestu ke sníţení veřejného deficitu, posílení zdravosti a dŧvěryhodnosti finančního sektoru a vedla by ke krokŧm, které posilují konkurenceschopnost. Kaţdá členská země EU, včetně nás, měla dost dlouhý čas k ozdravení svých veřejných financí. Jen málo z nich to však učinilo. Kdyţ toho nebyly schopny samy, nemyslím, ţe nějaký unijní korektiv, který je k tomu shŧry „donutí“, je zcela beze smyslu. Ke druhé části otázky, pro Českou republiku rozhodně není výhodné, aby se veškerá klíčová rozhodnutí činila pouze v rámci eurozóny, zatímco nečlenové by je pouze pasivně přijímali. *** Mojmír Hampl Viceguvernér České národní banky, v letech 2002-2004 pŧsobil v expertní skupině ministra financí ČR, která připravovala návrh reformy veřejných financí. Pavel Mertlík Hlavní ekonom Raifeisenbank, vyučuje na Institutu ekonomických studií FSV UK, v letech 1999-2001 ministr financí ve vládě Miloše Zemana. Petr Zahradník Vedoucí Kanceláře pro EU České spořitelny, člen expertní skupiny Evropské komise EuroTeam. Pŧsobil také jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Foto popis| Vyřeší "tři francouzští mušketýři" budoucnost eurozóny? Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet a generální ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn při rozhovoru na konferenci v Bruselu. Foto autor| zdroj: Audiovizuální archiv EU O autorovi| Marie Bydţovská, Petr Zenkner, Euroskop _

Václav Bělohradský: Postsekulární společnost II aneb Čtyři formy chaosu 25.6.2010

novinky.cz str. 00 Kultura - SALON_ Václav Bělohradský, SALON_

Paniku, která dnes zasáhla západní civilizaci, nazvěme "identitární". Jejím rozhodujícím motivem je strach z příchodu světa, v němţ budou vládnout kulturní cizinci, zejména muslimové, s nimiţ se nedomluvíme. Film Clinta Eastwooda Gran Torino zachytil hluboce nevolnost z nevyzpytatelného Jiného, který na nás číhá za prahem našeho domu, známá jména a místa se vytrácejí ze čtvrti, kde jsme proţili celý ţivot, nerozumíme si uţ ani se svými dětmi, i oni jsou kulturní cizinci. Identitární panika vdechla nový ţivot do antiliberální tradice kleronacionalismu, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Nazývám tak slitinu náboţenství a národního státu, jako třeba v Itálii nebo Polsku. Na zdech škol v Itálii, ale i v Bavorsku se znovu povinně vyvěšují krucifixy, protoţe je to znak národní tradice. Školní vyučování v některých evropských zemích má být znovu zahájeno zpěvem hymny … či modlitbou, Texas School Board odhlasoval zákon, který vyškrtává ze školních učebnic liberální infekci a ustavuje, co je třeba povinně učit: víru v americký národ, který byl Bohem vyvolen, aby vedl svět a hájil svobodné podnikání jako pilíř svobody a demokracie; válka Jihu proti Severu musí být pojata ne jako válka za osvobození otrokŧ, ale za omezení přílišné moci federálního státu. Ministryně pro sociální otázky za CDU Aygül Özkan, tureckého pŧvodu, prohlásila, ţe „ve třídách nemají co pohledávat ani (muslimské) šátky, ani krucifixy“. Křesťanské strany ale takové „turecké“ pojetí státu příkře odmítly, protoţe „kříţ vyvěšený ve školách pro ně představuje jeden ze základních prvkŧ identity německé společnosti“. Özkan musela zpytovat své svědomí a dolnosaské CDU se za svá slova omluvila. „Mluvila jsem bez dostatečných znalostí o Dolním Sasku,“ řekla prý. K čemu by ale potřebovala znát „dostatečně Dolní Sasko“, neplatí snad ústava sjednoceného německého státu pro všechny občany? Özkan svou omluvou uznala, ţe jako symboly „dolnosaské“ identity krucifixy do škol patří, a legitimizovala tak kleronacionalismus.



V epoše identitární paniky jsou práva občanŧ, zaručená ústavou, omezena tak, aby nemohla být v rozporu s identitotvornou tradicí. Na plakátu jedné skupiny mladíkŧ protestujících proti táboru Romŧ v Římě bylo napsáno: Miluj sobě podobného, znič všechno ostatní! V oslabené verzi to zní: přihlášení se k tradiční identitě je podmínkou tvých práv. V Evangeliu sv. Lukáše, (14, 25-33) čteme: Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: „Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ţeny a dětí, svých bratrŧ a sester, ano i sám sebe, nemŧţe být mým učedníkem.“ Je děsivé pro nás Evropany, ţe křesťanství evangelia se svým mohutným protiidentitárním apelem se zredukovalo na symbol národní identity, na domorodou tradici. Vítr globalizace rozvál homogenní komunity a sdílené tradice, liberální stát se tak ocitl ve vzduchoprázdnu. Rozhodující zkušeností globalizované společnosti se stala absence „sjednocujícího“, a to vyvolává identitární paniku a následný obrat od rozumu k identitě. Řekněme to takto: stát jsou psané zákony, a ty fungují, jen pokud jsou výrazem zákonŧ vepsaných do srdcí občanŧ, jak říkali konzervativní kritici Francouzské revoluce. Zákonŧm vepsaným do našeho srdce říkáme legitimnost a zákonŧm vepsaným do sbírky zákonŧ říkáme legalita. Co je legitimní, není nikdy zcela legální a naopak, ale mezi oběma póly společnosti nesmí být rozdíl „větší neţ malý“, abychom pouţili známou formuli. Legitimnost je celek kanonizovaných identitotvorných příběhŧ národa, jejichţ radikální kritika či odmítání vyvolávají identitární paniku, a ta často vyvolává poptávku po státním despotismu – například povinné vyvěšování kříţŧ na zdech škol, povinné zpívání hymny či oslavy národních mýtŧ. Současný obrat k identitě, jehoţ je kleronacionalismus jen nejvýraznějším příznakem, je masovou reakcí nejen na globalizaci, ale i na ekologická rizika ohroţující národní společenství v jejich sdílené identitě. Identitární paniku nevyvolávají jen kulturní cizinci, kteří se svými turbany a burkami zaplavují naše města, ale i ropná katastrofa v Mexickém zálivu, řeka Mississippi má velkou identitotvornou sílu, obyvatelé jejích břehŧ ztrácejí svou identitu pod ničivým přívalem ropy, podobně jako obyvatelé osad vysídlení kvŧli přehradám či těţbě uhlí třeba v Číně; a svou identitu ztrácejí také zemědělci, které genetická manipulace rostlin činí závislými na nadnárodních koncernech. Myslím, ţe identitární paniku vyvolávají především čtyři formy chaosu, které se tu pokusím definovat. První forma chaosu nastala po konci studené války, nazvěme jej postbipolární. Bipolární svět byl jasný: byl rozdělen do dvou blokŧ imperiální moci, zaloţené na vzájemném zastrašování nukleárním úderem. Postbipolární chaos spočívá v tom, ţe vztah mezi mocí imperiální a lokální, mezi imperiem a potestas se znejasnil: bloky se rozpadly a mnoho národŧ v tom vidělo příleţitost jak znovu získat svou státní svrchovanost. Ta je ovšem nebezpečnou iluzí v epoše deregulací a globálních rizik, čas svrchovaných státŧ jiţ dávno minul. Rozdíl imperium – potestas, který jsme zdědili z politických dějin Říma, musí být nastolen znovu, ale ve formě multilaterálních dohod mezi mnoha novými aktéry, to je jádro postbipolárního chaosu. Obsah pojmu svrchovanost se také mění, například nukleární moc USA nijak nechrání před ropnou katastrofou v Mexickém zálivu. Americké impérium je pouhou potestas v konfrontaci s mocí nového typu, kterou zastupuje firma BP. V epoše bipolarismu byla imperiální moc úzce spjata s vědou a technologií, vědy národní byly pouhé potestas, které se pěstovaly jen v rámci školní výchovy a péče o národní vzdělání; imperiální věda se dnes pod heslem špičková posouvá ze státních univerzit do nadnárodních koncernŧ, které přebírají z rukou národních státŧ imperiální moc. V globalizovaném světě má imperiální moc ten, kdo rozhoduje, jaká rizika musíme přijmout bez práva na legitimní odpor. Zmatek mezi mocí imperiální a lokální vyvolává identitární paniku na rŧzných úrovních, například rozpad Jugoslávie, katastrofa v Mexickém zálivu nebo řecký odpor proti rozpočtové kázni přikázané EU. I krize eura, měny bez svrchované moci, vyvolává identitární paniku, a to nejen v Řecku. Jiným příkladem je krize finančního sektoru: nejsou státy pouhé potestas před imperiální mocí finančního systému? Musí šetřit na svých občanech, aby bylo z čeho platit dluhy bank? Druhou formu chaosu nazvěme postprofesionální. Označuji tak úpadek práce, pojaté jako hlavní zdroj naší identity, jako povolání, jako profese (odvozeno od profiteri – vyhlásit veřejně); pracovitost je pak morální normou a rozhodující občanskou ctností, bez níţ není moţná integrace do společnosti. Plné znění zpráv


Řekněme, ţe pojem práce je v kapitalistické společnosti postaven na protestantském pojmu Beruf, povolání, které je nejen zárukou naší identity, ale také cestou ke spáse. Lidé musejí být vychováváni k práci, líný dělník je negativní figurou společnosti profesí, líný člověk hřeší proti tomu, k čemu byl křesťanským Bohem povolán. Někdy v polovině devadesátých let došlo k radikálnímu rozchodu mezi prací a povoláním, byl to jeden ze skrytých dopadŧ globalizace a postfordismu. Proslulý teoretik postkapitalistické společnosti Peter Drucker napsal: Vymizení práce jako klíčového faktoru produkce se vynořuje jako nevyřešená kritická otázka současného kapitalismu. A v knize-sloganu Jeremy Rifkina The End of Work – The Decline of the Global labor Force and the Dawn of the Postmarket Era z roku 1995 čteme: Idea společnosti nezaloţené na práci je tak cizí kaţdé naší představě o organizaci mas v nějaké sociální aglomeraci, ţe jsme donuceni definovat nově základy sociální smlouvy. Obrovské přírŧstky produktivity vedou k propouštění pracujících a následné přírŧstky bohatství nejsou distribuovány – prudce narŧstá nerovnost. Integrace do společnosti racionálních jedincŧ musí být zaloţena na kritice závislosti na tradici, jinak je pouhou asimilací. Kritika identity musí být legitimním zpŧsobem integrace do „kulturní společnosti“. Čapek ve své nejznámější hře rozvíjí teorii robotŧ na tomto jednoduchém principu: člověk je příliš sloţitý, dobrý inţenýr by ho udělal jednodušeji, hrát na housle je zbytečná potřeba, nejlepší dělník je ten, „který má nejmíň potřeb“. Mladý Rossum vyhodil „všechno, co neslouţí přímo práci, a udělal robota“. Výraz robot mŧţeme přeloţit do globalizované řeči termínem lidský zdroj. Rozpor mezi člověkem, pro nějţ je práce ještě povoláním, a pouhým lidským zdrojem, který je dočasně vyuţíván kapitálem, je velkým motivem identitární paniky. Lidské zdroje jsou stále provinilé před poţadavky kapitálu, musí neustále pečovat o svŧj lidský kapitál, o to, co z nich dělá pouţitelný lidský zdroj. Nazvěme tuto situaci tyranií sebeoptimalizace, člověk se musí stydět za to, ţe je člověk a ne robot, ţe má ještě jiné potřeby, ţe stárne, někdy je nemocný, jindy se neumí přizpŧsobit. Není schopen nějakého politického odporu, jen jako roboti v Čapkově hře „najednou praští vším, co mají v ruce, skřípají zuby – a musí přijít do stoupy“. Celým světem proběhla zpráva o jedné čínské továrně ve vlastnictví tchajwanského podnikatele, kde nešťastné lidské zdroje páchaly masově sebevraţdy: proto byl do pracovní smlouvy zaveden článek, kterým se lidský zdroj zavazuje nespáchat sebevraţdu. Rozkol mezi prací a povoláním je dŧsledkem ekonomického rŧstu, který je ve stále větší míře jobless, protoţe robots are producing robots a automation is itself being automated. Paradox, který je třeba politicky formulovat, je v tom, ţe smyslem technologie je osvobodit člověka od práce, zatímco obecně prosazovaný smysl ekonomického rŧstu je vytvořit nové pracovní příleţitosti. Tyranie sebeoptimalizace vyvolává identitární paniku. Vzorem kadeta Büglera z Haškova Švejka byl německý profesor Udo Kraft, který před svou smrtí ve válce napsal knihu Sebevýchova k smrti za císaře. Rŧzné rekvalifikační kurzy, školení, jak motivovat zaměstnance, psychologie práce atd. – to vše jsou návody k „sebevýchově lidských zdrojŧ k smrti za ekonomický rŧst“. Obludná prekarizace práce vede k tomu, ţe práce nás uţ nechrání před chudobou (jak zdŧrazňuje Jan Keller ve své nejnovější knize), a to vyvolává vlnu identitární paniky. Pravicová politika je dnes především manipulací obludného nešťastného vědomí, které tato panika generuje. Člověk zredukovaný na pouhý lidský zdroj je neustále poniţován, kapitál mu ústy manaţerŧ vyčítá, ţe je draţší neţ čínský lidský zdroj, stát se kvŧli němu musí zadluţovat! Příkladem takové manipulace nešťastného vědomí lidských zdrojŧ bylo teroristické vyuţití rétorické figury „zadluţování státu“ v nedávných volbách v Česku: stát se zadluţuje, protoţe lidské zdroje mají přebujelé potřeby, to si kapitál nemŧţe dovolit, kaţdý lidský zdroj se musí sebeoptimalizovat na vlastní náklady, aby byl k pouţití. Jinak bude nepotřebným lidským zdrojem – a to je velká hanba. Třetí formu chaosu nazvu postmultikulturální. Doba multikulturalismu pominula, ale zanechala po sobě chaos, současný neorasismus například je jeho zplozencem. Připomeňme si ještě jednou rozdíl mezi společností multirasovou a multikulturní: ve společnosti multirasové jsou rasové rozdíly kompenzovány kulturní jednotou – černoch v uniformě generála zdraví francouzskou vlajku. Etnická a rasová vzdálenost je tu kompenzována kulturní blízkostí, úzkost, kterou heterogennost vzbuzuje, je Plné znění zpráv


utišována kulturní homogenností. Tato kompenzující role kultury prostupuje celou liberálně-demokratickou společností a je klíčovým faktorem integrace. Ve společnosti multikulturní naopak kultura nekompenzuje rasovou či etnickou odlišnost, ale legitimizuje ji, je posílením diference rasové a etnické, ne jejím překonáním. Veřejný prostor se otvírá jiným kulturám a boj o uznání „jiné kultury“ přebírá roli boje o sociální rovnost. Nepatří ale ke kultuře neustálé napětí mezi argumentujícím popíráním nároku kaţdé tradice na uznání a právem kaţdého člověka bránit univerzální smysl své tradice? Mŧţe být kultura něčím jiným neţ vytrţením ze závislosti na tom, co je jen místní a časové, jazykové a svázané s tradiční identitou? Není konfrontace a kritika jádrem kaţdé kultury? Francouzský filosof Alain Finkielkraut nazval tento rys evropské kultury abolicionismem, pokusem o zrušení všeho, co nás svazuje s jen místním, pokrevním, časovým, se vším, co neplatí univerzálně. V kultuře nelze nikdy potlačit zápas – někdy brutální – s tím, co nás činí závislými na identitě místní, historické, národní. Multikulturalismus hasil v kultuře univerzalizující kriticismus, a vyvolal tak úzkost a strach z potestas, z lokální moci, která by chtěla vládnout svrchovaně a nekritizovatelně i nad kulturou. Neorasismus v současné Evropě je především reakcí na novou úzkost z identit, které vyţadují uznání bez toho, aby se vystavily argumentující kritice ve veřejném prostoru. Multikulturalismus vyvolal identitární paniku, protoţe v kultuře oslabil abolicionismus, identitu rozkládající prvek, bez něhoţ není moţná integrace do společnosti racionálních jedincŧ, protoţe integrace musí být zaloţena na kritice závislosti na tradici, jinak je pouhou asimilací. Kritika identity musí být legitimním zpŧsobem integrace do „kulturní společnosti“. Čtvrtou formu chaosu nazvu chaos postantropocentrický. Paleontolog Petr Pokorný píše ve Vesmíru (2010/4): Naše planeta (po Gagarinově letu) na sebe poprvé hleděla lidskýma očima. Velká část lidstva poprvé začala vnímat Zemi jako svou planetu. Získala k ní rázem skoro mateřský vztah. Je to přinejmenším zvláštní situace. Sama Země byla odjakţiva onou matkou. Ochraňovala a dávala obţivu. Teď jako by se role obrátily. Podobně uvaţovali o zkušenosti pohledu na Zemi z kosmu i Marshal McLuhan či Ralf Dahrendorf. V dokumentu Nepohodlná pravda Al Gore ukazuje na malý bod na mapě a říká: Toto je Země ze vzdálenosti čtyř miliard mil, celé naše dějiny, se svými triumfy a hrŧzami, se odehrály v tom malém bodě. Kdyţ vezmeme tuto větu váţně, jsme přinuceni vnímat jako jednotu to, co jsme byli zvyklí vnímat jako rozdělené. Podstatné ale je, ţe tento pohled na planetu nemá ještě dostatečnou politickou legitimnost, není politicky reprezentován. Otázky spojené s planetarizací – tak chci tuto novou perspektivu nazvat – vyvolávají identitární paniku a jsou dnes překřikovány neokonzervativní „vŧlí k víře v Boha“. Je to pokus ucpat ten zdroj nejistoty a otřesné nevolnosti, kterým je prŧnik kosmické perspektivy do antropocentrického pojetí lidských dějin. Jak osvobodit kosmos ze zajetí v antropocentrické mytologii? Otázky spjaté s planetarizací, se zkušeností pohledu na Zemi současně z kosmu i zvnitřku našich dějin, vyvolávají hlubokou identitární paniku, kterou zahánějí nejen kleronacionalistické rituály, ale i třeba totální odmítání zelené kritiky kapitalismu ve stylu Václava Klause. Vše, co vyvrací antropocentrickou představu, ţe příroda je tu pro nás, ţe byla stvořena pro člověka, vyvolává identitární paniku. Slovem kleronacionalismus označuji pokus překonat identitární paniku návratem k těm formám pořádku, které předcházely chaosu, jenţ ji vyvolal. Stanovme proto jakési podmínky řešení, které nazvu sociologické osvícenství. První podmínkou je, ţe není moţné ţádné řešení zaloţené na návratu k těm formám pořádku, jejichţ jádrem byla hierarchizace, centralizace a teritorializace, tedy přenesení „na naše území“. Ten pořádek, který spočíval v tom, ţe jsme věděli, co je vyšší a co niţší, co je v centru a co na periferii, co je na svém místě a co na místě, kam nepatří, je navţdy minulostí. Zadruhé proti systému, jehoţ krizi proţíváme, nelze formulovat nějakou alternativu, takové myšlení je zbytkem metafysiky. Je klíčovým znakem globálního kapitalismu, ţe ze všech alternativ dělá fragmenty svého fungování. Jak bychom mohli formulovat nějakou alternativu k systému, kdyţ jej neumíme přesvědčivě reprezentovat? Celek společnosti uvnitř společnosti? Je moţná jen síť změn zaloţených na místních bojích proti privatizaci commons, jako jsou naše geny, oceány, voda, vzduch, kultura, internet… Plné znění zpráv


Zatřetí není moţné řešit současnou krizi tím, ţe reprezentovaný lid sám vystoupí na scénu, sesadí své vládce a bude si vládnout sám. Ve společnosti diferencované do specializovaných sektorŧ je reprezentace sama specializovanou činností, kterou nelze nahradit. Řekněme to ještě obecněji: neexistuje ţádná „věc sama“ schopná vyvrátit svou chybnou reprezentaci tím, ţe se sama zjeví. Vše se ukazuje jen prostřednictvím nekonečné sítě reprezentací, které na sebe vzájemně odkazují. Václav Bělohradský FOTO: Právo Začtvrté práce uţ nikdy nebude povoláním, vztah mezi prací a identitou je třeba definovat nově a zaloţit ho na nové sociální smlouvě. Zapáté uţ nelze brát váţně antropocentrická náboţenství, jejich vyznávání má jen utilitaristický a paternalistický charakter. Bez náboţenství by člověk ztratil své orientační body, mŧţeme například tvrdit, co je nad to, je přetvářka! Kritické myšlení dnes mŧţe jen klást odpor kleronacionalismŧm, vyčistit veřejný prostor od odpovědí, které se tváří jako otázky. Řešení ale nabídnout nemŧţe. Nevíme ani, co slovo řešení dnes znamená. Věnováno studentŧm FSV UK, v jejichţ přátelském kruhu jsem 8. dubna na jednom ze „sociologických večerŧ“ poprvé, v ještě neujasněné formě, formuloval tyto teze.

URL| http://www.novinky.cz/kultura/salon/203924-vaclav-belohradsky-postsekularni-spolecnost-ii-aneb-ctyriformy-chaosu.html _

Končím se sci-fi, řekl Ondřej Neff na svých 65. narozeninách. Pak ho unesli! 25.6.2010

topzine.cz str. 00 Hry a fantastika_ Martin Peška_

!Exkluzivně!Bylo okolo páté hodiny odpolední, kdyţ se před barem Bresto ve Štěpánské ulici v Praze začali scházet první hosté, přátelé spisovatele Ondřeje Neffa, kterému přišli pogratulovat k jeho 65. narozeninám. Mezi gratulanty se to jen hemţilo známými osobnostmi české fantastiky jako je Vlado Ríša, Zdeněk Rampas, Petr Pagi Holan, Jan Kantŧrek nebo Štěpán Kopřiva. Nechyběl zde ani generální ředitel nakladatelství Albatros, který při gratulaci Ondřeji Neffovi řekl: „Čekám, ţe nadcházející období bude vaším nejplodnějším.“ Programový ředitel nakladatelství Ondřej Miller se rozmluvil o své spolupráci s Ondřejem Neffem a na úvod oslavy prohlásil: „Řešíme záhady vesmíru a budoucnost lidstva, nestěţujeme si, ţe nás bolí záda, nebo chodíme o berli.“ Ondřej Neff se s přítomnými, ještě neţ si s nimi potřásl rukou, podělil o svou současnou tvorbu. Prozradil, ţe právě dopsal další, v pořadí uţ šestou, verneofku (někdy jsou tyto romány také nazývané jako verneffky) Dva roky prázdnin. „Čtu verneovky jinýma očima, neţ kdyţ mi bylo deset,“ prohlásil oslavenec a dodal s odvoláním na Google a wikipedii: „Přišel jsem na to, ţe Verne je podvodník. Snad všechny jeho technické údaje jsou nesmysl: Například Ostrov královny Adelaide leţí úplně někde jinde, za polárním kruhem.“ Ondřej Neff Narozen 26. 6. 1945 v Praze Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, 1969 Plné znění zpráv


Zaměstnání: osvětlovač a promítač, reklamní textař, fotograf, grafik v novinách, od roku 1987 novinář, od roku 1996 vydavatel internetových novin Neviditelný pes Spisovatel Počet knih: nezjistitelný Po gratulacích a předávání darŧ (Ondřej Neff mimo jiné dostal i svou galaxii Eff) si guru české sci-fi připravil pro pozvané hosty překvapení. Vyţádal si chvíli pozornosti a rozechvělým hlasem oznámil, ţe se loučí s ţánrem sci-fi, ţe by se rád věnoval psychologické próze. Načeţ Vlado Ríša s Jiřím Knéblem popadli Ondřeje Neffa a odvlekli ho před zraky přítomných směrem do suterénu baru. Na hostech bylo vidět, ţe se jim výrazně ulevilo, kdyţ spisovatel vtrhnul opět do baru s maskou vetřelce na hlavě, coţ je ujistilo, ţe se jednalo o vtip. Je znát, ţe se Ondřej Neff od své manţelky, herečky Ljuby Krbové, hodně naučil, protoţe jeho prohlášení před únosem mu nepochybně celá řada lidí uvěřila. Atmosféru na oslavě zachytil svým objektivem Vojta Herout, podívejte se na fotografie.

URL| http://www.topzine.cz/koncim-se-sci-fi-rekl-ondrej-neff-svych-65-narozeninach-pak-ho-unesli/ _

FEMINISTKY 25.6.2010

Víkend HN str. 16 Naďa Klevisová_

Zblízka_

Jana Smiggels Kavková FÓRUM 50 % Jana ţila pět let v Nizozemsku, studovala politologii na univerzitě v Leidenu. Potkala tam budoucího manţela Filipa Smiggelse a objevila feminismus. „Rovnost ţen a muţŧ pro mě byla samozřejmostí, znala jsem to tak i od rodičŧ. Aţ později jsem zjistila, ţe pro mnohé to ţádná samozřejmost není,“ říká. Na předsudky prý naráţí denně, ale diskuse ji baví a za ty roky uţ má argumenty pěkně po ruce. Pracuje v organizaci Fórum 50 %, která se snaţí, aby politika nebyla jen pánskou záleţitostí. Cílem je pŧl na pŧl, proto ten název. Za největší úspěch povaţuje Jana Smiggels Kavková fakt, ţe většině lidí vadí, jak málo ţen je v politice, a chtěli by to řešit. „Do parlamentu se ,prokrouţkovalo´ čtrnáct ţen!“ raduje se z výsledku voleb. Na schŧzku přišla s tříletým synem Adámkem. Na mateřské dovolené se s manţelem střídali pŧl na pŧl. Bylo to prý náročné, ale mohli díky tomu oba pokračovat v práci a zároveň si uţít malého. Michaela Marksová-Tominová VEDOUCÍ ASOCIACE PRO ROVNÉ PŘÍLEŢITOSTI „Sedmnáct let vdaná, dvě dcery, to je přímo politické prohlášení,“ směje se temperamentní Michaela. Naráţí tím na předsudky o feministkách jako o militantních ţenách, které nenávidí muţe a odmítají rodinu. Vystudovala učitelský obor biologie a matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „Ale kdyţ jsem byla na začátku druhého ročníku, přišel listopad, a já jsem se pak uţ své profesi nikdy nevěnovala,“ vzpomíná. K feminismu přišla náhodou, přes kamarádky, a hned ji to „vzalo“. Protoţe navzájem neoddělitelná témata, jako je rodina a postavení ţen ve společnosti, kterými se zabývá, se podle ní dotýkají všech - „dělnice v továrně i supermanaţerky“. Napsala knihu Jak sladit rodinu a práci a nezbláznit se a s elánem a vtipem sobě vlastním „dělá osvětu“ v médiích, na přednáškách a seminářích. Mimo jiné i proto, aby její dvě dcery ţily jednou ve světě bez předsudkŧ. Těší ji, ţe dnes uţ je dost lidí, kteří jsou tolerantní. Alena Kříţková Plné znění zpráv


VEDOUCÍ ODDĚLENÍ GENDER & SOCIOLOGIE SOCIOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR „V ţivotě jsem získala zkušenosti, které jednoznačně ukazují, ţe nerovnosti pohlaví přetrvávají a ţeny jsou v rŧzných oblastech ţivota diskriminovány,“ vysvětluje Alena Kříţková, co ji přivedlo k feminismu. Na nepochopení prý naráţí dnes a denně. Zlobí ji, ţe se naše společnost povaţuje za demokratickou, ale v praxi nedokáţe zajistit všem ţenám základní občanská práva, třeba právo na rovné zacházení v zaměstnání. Alena Kříţková učí sociologii genderu a trhu práce na Fakultě sociálních věd a na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, publikuje články a studie. Napsala knihu Ţivotní strategie ţen a muţŧ v řízení (a) podnikání a je spoluautorkou či spolueditorkou čtyř dalších titulŧ. „Nedá se říct, ţe by v praxi diskriminace ubývalo. Spíš nabývá nových forem,“ říká. Za svŧj největší úspěch povaţuje, ţe byla loni oceněna Prémií Otty Wichterleho pro vynikající mladé vědce z Akademie věd ČR. A ţe s kolegyněmi zaloţily bulletin Gender, rovné příleţitosti, výzkum, ze kterého se stal uznávaný časopis. Linda Sokačová ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI GENDER STUDIES „Jsem prý frustrovaná, neúspěšná. Vnucuju svou představu úspěchu jiným. Mám muţský mozek, jsem ošklivá, a proto nešťastná. Nechci mít děti. Nesnáším muţe,“ cituje Linda Sokačová názory z internetových diskusí. V kaţdodenním ţivotě se prý ale s tak vypjatým postojem moc nesetkává. Zabývá se hlavně rodinnou a sociální politikou a problematikou diskriminace na základě pohlaví. „Ať se to někomu líbí nebo ne, taková diskriminace existuje,“ zdŧrazňuje Linda. Problémy mají prý i otcové, kteří se chtějí věnovat spíš rodině neţ kariéře. V Gender Studies se mŧţou poradit politici, zaměstnavatelé i diskriminovaní - muţi, ţeny, rodiče… Ředitelka tvrdí, ţe postoje znevýhodněných lidí u nás se změnily. „Pomáháme zlepšovat právní povědomí, a tím zkvalitňovat ţivot v české společnosti,“ věří. Vystudovala sociologii a sociální politiku na Karlově univerzitě. Uţ devět let ţije v partnerském vztahu a v březnu se jí narodil syn Nikola. Foto autor| Foto: David Turecký _

Noví šéfové pro právo a lidské zdroje 24.6.2010

Ekonom str. 21 (nad)_

Lidé_

ČESKÉ AEROLINIE V Českých aeroliniích došlo k personálním a organizačním změnám. Ředitelem útvaru Právní věci se stal Karol Marsovszky (nahoře), který je zodpovědný za řízení veškeré právní agendy společnosti. Výkonným ředitelem nově zřízené sekce Lidské zdroje se stal Lumír Tesař. Do jeho kompetencí nově spadá kompletní agenda lidských zdrojŧ, čímţ došlo ke zjednodušení organizační struktury společnosti. Karol Marsovszky (31) vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, postgraduální diplom Master of Law získal na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Po skončení studia čerpal zkušenosti v mezinárodní advokátní kanceláři v České republice a v Rakousku. Během svého předešlého pŧsobení ve společnosti SAS Institute se věnoval právním záleţitostem spojeným s podnikáním v oblasti informačních technologií v zemích střední a východní Evropy. Lumír Tesař (33), dosavadní ředitel útvaru Personální politika, pracuje v ČSA od roku 2003. Do roku 2007 byl zodpovědný především za kolektivní vyjednávání a komunikaci s odbory. V letech 2007 aţ 2008 vedl oddělení náboru zaměstnancŧ. Je absolventem politologie na Fakultě sociálních věd UK. Foto popis| _



Vladimír Nálevka – (21. 2. 1941 – 6. 6. 2010) 24.6.2010

Instinkt _

str. 70

VIP_

Jeho jméno a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy téměř jedno jest. Kdyţ tam vystudoval svou milovanou historii, začal na témţe ústavu také učit. A protoţe se ke studentŧm vţdycky choval vstřícně, patřil k nejoblíbenějším kantorŧm. Ředitel Ústavu světových dějin FFUK Martin Kovář na něj v České televizi vzpomínal slovy: „On měl zcela unikátní, na svoji dobu jedinečný vztah ke studentŧm. Byl to právě on, kdo nám pŧjčoval s vědomím veškerého rizika samizdatovou literaturu. Mluvil s námi otevřeně o věcech, o kterých se tehdy na univerzitě nemluvilo.“ Historik a pedagog profesor Vladimír Nálevka se zkrátka nebál, a nejspíš i proto musel z akademické pŧdy v době normalizace odejít. Po revoluci pak začal pŧsobit v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty v P raze jako vedoucí Semináře nejnovějších dějin. Specializoval se také na dějiny Latinské Ameriky a spolupracoval s Českým rozhlasem i Českou televizí, v jejichţ pořadech často vystupoval. Kromě filozofické fakulty přednášel i na fakultě sociálních věd. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří například Kapitoly z dějin studené války, Světová politika ve 20. století, Z neznámých stránek historie nebo Karibská krize. Zemřel v neděli 6. června v praţské nemocnici Na Františku. Bylo mu šedesát devět let. Foto popis| _

Zkopíroval seminárku z internetu, dostal vyhazov z UK 24.6.2010

Mladá fronta DNES str. 04 Martin Vokáč_

Z domova_

Vysoké školy se potýkají s čím dál větším počtem opsaných seminárních prací. Brání se tvrdými tresty. I za zdánlivě banální přestupek uţ hrozí podmíněné vyloučení nebo přímý vyhazov PRAHA Na vysokých školách začíná přituhovat. Studenti, kteří si na opisování dávali pozor jen u bakalářských nebo diplomových prací, mŧţe brzo čekat překvapení. Některé školy totiţ začaly pečlivě kontrolovat originalitu i u zdánlivě „obyčejných“ seminárních prací, kterých studenti odevzdávají desítky třeba kvŧli získání zápočtu. A co přijde při odhalení plagiátu? V krajním případě nekompromisní vyhazov. „Veřejné napomenutí, které jsme u těchto případŧ pouţívali dříve, nebrali studenti příliš váţně, a proto jsme přistoupili k tomuto zpřísnění. I kvŧli tomu, ţe podobných případŧ přibývá,“ vysvětluje předsedkyně disciplinární komise Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Monika Hollmannová. Právě z této fakulty uţ museli letos odejít dva studenti kombinovaného bakalářského oboru. Do své seminární práce zkopírovali části dříve vydaných odborných titulŧ. Jeden z nich opisoval z internetu, druhý z knihy. Tři další studenti dostali tříletou podmínku. A o trestech pro další hříšníky rozhodne děkan fakulty Jakub Končelík v nejbliţších dnech. „Podle mě mají podobné exemplární tresty ukázat, ţe na Karlově univerzitě by se nemohlo stát něco podobného, co na plzeňských právech, a studenty tak od opisování odradit,“ říká anonymně jeden z potrestaných studentŧ. To děkan Končelík připouští. „Dŧsledným zveřejňováním plagiátorských případŧ na naší škole se pokoušíme přesvědčit studenty, ţe riziko odhalení je velké natolik, ţe se nevyplatí podvádět,“ říká Končelík. Podle něj však tento represivní zpŧsob pomáhá upozorňovat na problém plagiátŧ i mimo akademickou pŧdu. „Kaţdá škola má přece povinnost vychovávat nejen své studenty, ale i společnost,“ podotýká Končelík. Jiná škola, jiný metr Cíl mají všechny vysoké školy stejný, ale kaţdá proti němu bojuje jinak. Například praţská Vysoká škola ekonomická se v roce 2007 rozhodla finančně odměňovat učitele, kteří na plagiátorství upozorní, a tento nešvar se podařilo významně omezit. Podle pedagogŧ, kteří o trestech pro plagiátory rozhodují, je dŧleţitý individuální přístup. „Někdy je uţ jenom samo předvolání před komisi dostatečný trest,“ říká předseda disciplinárky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Bohuslav Binka. I on občas rozhoduje o trestu za opsaný esej nebo seminární Plné znění zpráv


práci. „Pokud mě paměť neklame, v těchto případech jsme jako nejvyšší trest udělili podmínečné vyloučení,“ říká Binka. To děkan Filozofické fakulty Karlovy univerzity Michal Stehlík má zrovna jedno rozhodnutí o trestu pro studentku za opsanou seminárku před sebou. „V její fázi studia navrhovat vyloučení nejspíše nebudu,“ říká Stehlík. Bude prý stačit, kdyţ si studentka předmět zopakuje. *** FAKTA Plagiáty odhalí program Vysoké školy k odhalování plagiátŧ nejčastěji vyuţívají systém Theses vyvinutý odborníky z brněnské Masarykovy univerzity. Theses umí mezi sebou srovnat texty rŧzných typŧ studentských prací, které do něj školy vloţily, a odhalit, ţe se shodují. Do budoucna chtějí autoři program rozšířit tak, aby dokázal porovnat odevzdané práce i s texty z internetu, například s populární internetovou encyklopedií Wikipedia. _

Jak se dobývá veřejný prostor 24.6.2010

novinky.cz str. 00 Kultura - SALON_ Zbyněk Vlasák, SALON_

Dokumentaristka Linda Jablonská (1979) a lidé s mentálním hendikepem s kamerami a mikrofony v rukou objeli předvolební mítinky politických stran a svým originálním přístupem se probojovali do médií. Dobyli veřejný prostor. Jejich Dokumentality (krátká videa, která natočili) se staly hitem internetu – svou pouť sítí začínaly pravidelně na internetových stránkách Salonu. Dalším výsledkem projektu bude rovněţ dokumentární film pro Českou televizi. Ředitelka Inventury, občanského sdruţení, které vše zastřešuje a které bude mít vlastní pásmo i na letošním MFF Karlovy Vary, Lenka Vochocová (1979) a jeden ze studentŧ dokumentární dílny Josef Fojt (1973) si spolu s Lindou Jablonskou našli čas na vyvrácení několika klišé kolem celého projektu. Co pro vás znamená to dobýváme veřejný prostor? Lenka: My jsme to vymysleli jako motto letošního ročníku podzimního Normálního festivalu. Přijde nám, ţe s nadsázkou a hravě shrnuje, o co se uţ spoustu let snaţíme – dostat lidi s mentálním hendikepem do veřejného prostoru, kde stále ještě chybějí. Kdyţ uţ se o nich píše, je to o nich, ale bez nich. Josef: A my jsme se to rozhodli změnit.Proč jste projekt naroubovali na letošní volby? Linda: Byla to souhra okolností – mŧj nástup do Inventury a napjaté předvolební období. V lednu jsme společně začali hledat téma dokumentárního filmu, dala jsem svým studentŧm a studentkám za domácí úkol nějaké navrhnout. Josef: Volby z toho vyplynuly jako aktuální záleţitost. Linda: I kdyţ třeba Aleš, který tak proslul touhou dozvědět se, zda má Paroubek rád Harryho Pottera, chtěl pŧvodně točit o vesmíru, někdo jiný zase o Rumunsku. FOTO: Petr Hloušek, PrávoNení trochu paradoxní, ţe veřejný prostor dobývají podceňovaní lidé s mentálním hendikepem úspěšněji neţ ti bez něj? Lenka: My říkáme lidi bez zjevného hendikepu (smích). Jeden mŧj student na Fakultě sociálních věd mi tvrdil, ţe ti co ve veřejném prostoru nejsou, tam ani nechtějí být. To je hloupost. Spíše nemají moţnost, nebo ji nevidí. Někdo s tím dobýváním začít musí, tak proč ne my.Vaše videa vzbudila na internetu veliký ohlas, pronikli jste do médií. Diskuse pod články ale napovídají, ţe stereotypy, proti kterým bojujete, jsou v naší společnosti zakořeněny poměrně silně. Josef: Často si o nás myslí, ţe jsme jako malé děti. Ale spousta lidí taky píše, jak jsme skvělí, ţe jsme je překvapili, nejsou tam jen negativní reakce. Na jedné diskusi sice někdo napsal Pryč s nimi, ale hned mu to tam někdo jiný vyvracel. Plné znění zpráv


Linda: Neberu tyhle debaty příliš váţně. Pod článkem o Obamovi zase bude Pryč s černochy. Teď jsem si přečetla, ţe se jako filmařka snaţím prací s hendikepovanými zviditelnit. To je nesmysl. Vţdyť já protestuju, i kdyţ se někde objeví, ţe jde o„projekt Lindy Jablonské“! Lenka: Ti chytřejší si myslí, ţe je zneuţíváme neúmyslně. Někdo to dokonce povaţuje celé za recesi a myslí si, ţe hendikepované hrají nějací herci. Pak je zase někdo nazval našimi chráněnci. Ale ono v davu na mítinku je to spíše naopak. Linda: Na začátku jsem vŧbec nevěděla, do čeho jdu. A i pro spoustu lidí jde o první setkání s podobným hendikepem, moţná proto ty reakce. Coţ je ale jen další dŧvod, proč v tom pokračovat. FOTO: Petr Hloušek, PrávoMěla jste vy, Lindo, taky na začátku pod kŧţí nějaké stereotypy? Linda: Měla jsem obavy, jak bude fungovat jejich práce v týmu. Zda dokáţou spolupracovat. Osobně jsem měla zkušenost s workshopy s náctiletými studenty, co se pak u natáčení hádali jak psi, coţ bylo dost na obtíţ. Naštěstí se ukázalo, ţe mé obavy byly zbytečné. Lenka: Na tvŧrčích činnostech lidí s mentálním hendikepem se podílím uţ řadu let a stejně jsem byla nesvá, kdyţ přišla Linda s tím, ţe jim dáme do ruky kamery a mikrofony. Bála jsem se, ţe výstupy budou nepouţitelné. Dneska vidíme, ţe my ostatní jsme na place v podstatě zbyteční. Kamerou zachycují, co je potřeba, a i celkem dobře komponují obraz. Samozřejmostí je, ţe si sami vymýšlejí i otázky, coţ nám taky nikdo nechce věřit. Josef: Vţdy před výjezdem jsme si povídali o těch stranách, co kdo kdy kde slyšel nebo četl, kolik asi dostanou hlasŧ, jaké mají ideje. Taky si pouštíme rŧzná videa na internetu. A otázky si buď připravíme dopředu, nebo nás napadají aţ na místě. Třeba pak bylo dobrý, jak se Patrik jako Rom ptal Vandase, šéfa Dělnické strany, na romskou otázku. Lenka: Určitě je to velký rozdíl, neţ kdybych se šla ptát já. Sám Vandas se pak pokusil z našich klukŧ udělat své příznivce, naštěstí se ohradili. Ale moţná rozmanitější neţ reakce politikŧ je ta ostatních lidí. Josef: Komunističtí příznivci nás dokonce napadli. Přišli jsme pozdě, tak byli uţ dost opilí. FOTO: Petr Hloušek, PrávoFunguje na politiky kamera? Linda: Třeba kdyţ dělali kluci rozhovor s Bémem a já pak detailně zkoumala ten natočený materiál, měla jsem dojem, ţe si ani nevšiml, ţe je něco jinak. Otočil se, uviděl kameru a spustil: „ODS je jedinou stranou, která vám dá... a tak dále...“ Josef: Jako kolovrátek.Ptáte se i na to, co politici udělají pro lidi s mentálním hendikepem... Linda: To si kluci vymysleli, myslím, fakt dobrou otázku. Josef: Stejně mi ale přišlo, ţe odpovídají všichni stejně.

URL| http://www.novinky.cz/kultura/salon/203921-jak-se-dobyva-verejny-prostor.html _

Jak se dobývá veřejný prostor 24.6.2010

Právo str. 06 Salon - příloha_ ZBYNĚK VLASÁK_

Dokumentaristka LINDA JABLONSKÁ (1979) a lidé s mentálním hendikepem s kamerami a mikrofony v rukou objeli předvolební mítinky politických stran a svým originálním přístupem se probojovali do médií. Dobyli veřejný prostor. Jejich Dokumentality (krátká videa, která natočili) se staly hitem internetu – svou pouť sítí začínaly pravidelně na internetových stránkách Salonu. Dalším výsledkem projektu bude rovněţ dokumentární film pro Čes -kou televizi. Ředitelka Inventury, občanského sdruţení, které vše zastřešuje a které bude mít vlastní sekci i na letošním MFF Karlovy Vary, LENKA VOCHOCOVÁ (1979) a jeden ze studentŧ dokumentární dílny JOSEF FOJT (1973) si spolu s Lindou Jablonskou našli čas na vyvrácení několika klišé kolem celého projektu. * )S( Co pro vás znamená to dobýváme veřejný prostor? Lenka: My jsme to vymysleli jako motto letošního ročníku podzimního Normálního festivalu. Přijde nám, ţe s nadsázkou a hravě shrnuje, o co se uţ spoustu let snaţíme – dostat lidi s mentálním hendikepem do Plné znění zpráv


veřejného prostoru, kde stále ještě chybějí. Kdyţ uţ se o nich píše, je to o nich, ale bez nich. Josef: A my jsme se to rozhodli změnit. * )S( Proč jste projekt naroubovali na letošní volby? Linda: Byla to souhra okolností – mŧj nástup do Inventury a napjaté předvolební období. V lednu jsme společně začali hledat téma dokumentárního filmu, dala jsem svým studentŧm a studentkám za domácí úkol nějaké navrhnout. Josef: Volby z toho vyplynuly jako aktuální záleţitost. Linda: I kdyţ třeba Aleš, který tak proslul touhou dozvědět se, zda má Paroubek rád Harryho Pottera, chtěl pŧvodně točit o vesmíru, někdo jiný zase o Rumunsku. * )S( Není trochu paradoxní, ţe veřejný prostor dobývají podceňovaní lidé s mentálním hendikepem úspěšněji neţ ti bez něj? Lenka: My říkáme lidi bez zjevného hendikepu (smích). Jeden mŧj student na Fakultě sociálních věd mi tvrdil, ţe ti co ve veřejném prostoru nejsou, tam ani nechtějí být. To je hloupost. Spíše nemají moţnost, nebo ji nevidí. Někdo s tím dobýváním začít musí, tak proč ne my. * )S( Vaše videa vzbudila na internetu veliký ohlas, pronikli jste do médií. Diskuse pod články ale napovídají, ţe stereotypy, proti kterým bojujete, jsou v naší společnosti zakořeněny poměrně silně. Josef: Často si o nás myslí, ţe jsme jako malé děti. Ale spousta lidí taky píše, jak jsme skvělí, ţe jsme je překvapili, nejsou tam jen negativní reakce. Na jedné diskusi sice někdo napsal Pryč s nimi, ale hned mu to tam někdo jiný vyvracel. Linda: Neberu tyhle debaty příliš váţně. Pod článkem o Obamovi zase bude Pryč s černochy. Teď jsem si přečetla, ţe se jako filmařka snaţím prací s hendikepovanými zviditelnit. To je nesmysl. Vţdyť já protestuju, i kdyţ se někde objeví, ţe jde o „projekt Lindy Jablonské“! Lenka: Ti chytřejší si myslí, ţe je zneuţíváme neúmyslně. Někdo to dokonce povaţuje celé za recesi a myslí si, ţe hendikepované hrají nějací herci. Pak je zase někdo nazval našimi chráněnci. Ale ono v davu na mítinku je to spíše naopak. Linda: Na začátku jsem vŧbec nevěděla, do čeho jdu. A i pro spoustu lidí jde o první setkání s podobným hendikepem, moţná proto ty reakce. Coţ je ale jen další dŧvod, proč v tom pokračovat. * )S( Měla jste vy, Lindo, taky na začátku pod kŧţí nějaké stereotypy? Linda: Měla jsem obavy, jak bude fungovat jejich práce v týmu. Zda dokáţou spolupracovat. Osobně jsem měla zkušenost s workshopy s náctiletými studenty, co se pak u natáčení hádali jak psi, coţ bylo dost na obtíţ. Naštěstí se ukázalo, ţe mé obavy byly zbytečné. Lenka: Na tvŧrčích činnostech lidí s mentálním hendikepem se podílím uţ řadu let a stejně jsem byla nesvá, kdyţ přišla Linda s tím, ţe jim dáme do ruky kamery a mikrofony. Bála jsem se, ţe výstupy budou nepouţitelné. Dneska vidíme, ţe my ostatní jsme na place v podstatě zbyteční. Kamerou zachycují, co je potřeba, a i celkem dobře komponují obraz. Samozřejmostí je, ţe si sami vymýšlejí i otázky, coţ nám taky nikdo nechce věřit. Josef: Vţdy před výjezdem jsme si povídali o těch stranách, co kdo kdy kde slyšel nebo četl, kolik asi dostanou hlasŧ, jaké mají ideje. Taky si pouštíme rŧzná videa na internetu. A otázky si buď připravíme dopředu, nebo nás napadají aţ na místě. Třeba pak bylo dobrý, jak se Patrik jako Rom ptal Vandase, šéfa Dělnické strany, na romskou otázku. Lenka: Určitě je to velký rozdíl, neţ kdybych se šla ptát já. Sám Vandas se pak pokusil z našich klukŧ udělat své příznivce, naštěstí se ohradili. Ale moţná rozmanitější neţ reakce politikŧ je ta ostatních lidí. Josef: Komunističtí příznivci nás dokonce napadli. Přišli jsme pozdě, tak byli uţ dost opilí. * )S( Funguje na politiky kamera? Linda: Třeba kdyţ dělali kluci rozhovor s Bémem a já pak detailně zkoumala ten natočený materiál, měla jsem dojem, ţe si ani nevšiml, ţe je něco jinak. Otočil se, uviděl kameru a spustil: „ODS je jedinou stranou, která vám dá... a tak dále...“ Josef: Jako kolovrátek. Plné znění zpráv


* )S( Ptáte se i na to, co politici udělají pro lidi s mentálním hendikepem... Linda: To si kluci vymysleli, myslím, fakt dobrou otázku. Josef: Stejně mi ale přišlo, ţe odpovídají všichni stejně. všechny díly Dokumentalit a fotoreportáţ z mítinkŧ na www.novinky.cz/kultura/salon Foto popis| Lenka Vochocová (zleva), Linda Jablonská a Josef Fojt Foto autor| Foto Petr Hloušek _

Postsekulární společnost II 24.6.2010

Právo str. 05 Salon - příloha_ VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ_

Čtyři formy chaosu Paniku, která dnes zasáhla západní civilizaci, nazvěme identitární. Jejím rozhodujícím motivem je strach z příchodu světa, v němţ budou vládnout kulturní cizinci, zejména muslimové, s nimiţ se nedomluvíme. Film Clinta Eastwooda Gran Torino zachytil hluboce nevolnost z nevyzpytatelného Jiného, který na nás číhá za prahem našeho domu, známá jména a místa se vytrácejí ze čtvrti, kde jsme proţili celý ţivot, nerozumíme si uţ ani se svými dětmi, i oni jsou kulturní cizinci. Identitární panika vdechla nový ţivot do antiliberální tradice kleronacionalismu, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Nazývám tak slitinu náboţenství a národního státu, jako třeba v Itálii nebo Polsku. Na zdech škol v Itálii, ale i v Bavorsku se znovu povinně vyvěšují krucifixy, protoţe je to znak národní tradice. Školní vyučování v některých evropských zemích má být znovu zahájeno zpěvem hymny či modlitbou, Texas School Board odhlasoval zákon, který vyškrtává ze školních učebnic liberální infekci a ustavuje, co je třeba povinně učit: víru v americký národ, který byl Bohem vyvolen, aby vedl svět a hájil svobodné podnikání jako pilíř svobody a demokracie; válka Jihu proti Severu musí být pojata ne jako válka za osvobození otrokŧ, ale za omezení přílišné moci federálního státu. Ministryně pro sociální otázky za CDU Ay gül Özkan, tureckého pŧvodu, prohlásila, ţe „ve třídách nemají co pohledávat ani (muslimské) šátky, ani krucifixy“. Křesťanské strany ale takové „turecké“ pojetí státu příkře odmítly, protoţe „kříţ vyvěšený ve školách pro ně představuje jeden ze základních prvkŧ identity německé společnosti“. Özkan musela zpytovat své svědomí a dolnosaské CDU se za svá slova omluvila. „Mluvila jsem bez dostatečných znalostí o Dolním Sasku,“ řekla prý. K čemu by ale potřebovala znát „dostatečně Dolní Sasko“, neplatí snad ústava sjednoceného německého státu pro všechny občany? Özkan svou omluvou uznala, ţe jako symboly „dolnosaské“ identity krucifixy do škol patří, a legitimizovala tak kleronacionalismus. *** V epoše identitární paniky jsou práva občanŧ, zaručená ústavou, omezena tak, aby nemohla být v rozporu s identitotvornou tradicí. Na plakátu jedné skupiny mladíkŧ protestujících proti táboru Romŧ v Římě bylo napsáno: Miluj sobě podobného, znič všechno ostatní! V oslabené verzi to zní: přihlášení se k tradiční identitě je podmínkou tvých práv. V Evangeliu sv. Lukáše, (14, 25–33) čteme: Šly s ním veliké zástupy; obrátil se k nim a řekl: „Kdo přichází ke mně a nedovede se zříci svého otce a matky, své ţeny a dětí, svých bratrŧ a sester, ano i sám sebe, nemŧţe být mým učedníkem.“ Je děsivé pro nás Evropany, ţe křesťanství evangelia se svým mohutným protiidentitárním apelem se zredukovalo na symbol národní identity, na domorodou tradici. Vítr globalizace rozvál homogenní komunity a sdílené tradice, liberální stát se tak ocitl ve vzduchoprázdnu. Rozhodující zkušeností globalizované společnosti se stala absence „sjednocujícího“, a to vyvolává identitární paniku a následný obrat od rozumu k identitě. Řekněme to takto: stát jsou psané zákony, a ty fungují, jen pokud jsou výrazem zákonŧ vepsaných do srdcí občanŧ, jak říkali konzervativní kritici Francouzské revoluce. Zákonŧm vepsaným do našeho srdce říkáme legitimnost a zákonŧm vepsaným do sbírky zákonŧ říkáme legalita. Co je legitimní, není nikdy zcela legální a naopak, ale mezi oběma póly společnosti nesmí být rozdíl „větší neţ malý“, abychom pouţili známou formuli. Plné znění zpráv


Legitimnost je celek kanonizovaných identitotvorných příběhŧ národa, jejichţ radikální kritika či odmítání vyvolávají identitární paniku, a ta často vyvolává poptávku po státním despotismu – například povinné vyvěšování kříţŧ na zdech škol, povinné zpívání hym ny či oslavy národních mýtŧ. Současný obrat k identitě, jehoţ je kleronacionalismus jen nejvýraznějším příznakem, je masovou reakcí nejen na globalizaci, ale i na ekologická rizika ohroţující národní společenství v jejich sdílené identitě. Identitární paniku nevyvolávají jen kulturní cizinci, kteří se svými turbany a burkami zaplavují naše města, ale i ropná katastrofa v Mexickém zálivu. Řeka Mississippi má velkou identitotvornou sílu, obyvatelé jejích břehŧ ztrácejí svou identitu pod ničivým přívalem ropy podobně jako obyvatelé osad vysídlení kvŧli přehradám či těţbě uhlí třeba v Číně; a svou identitu ztrácejí také zemědělci, které genetická manipulace rostlin činí závislými na nadnárodních koncernech. Myslím, ţe identitární paniku vyvolávají především čtyři formy chaosu, které se tu pokusím definovat. *** První forma chaosu nastala po konci studené války, nazvěme jej postbipolární. Bipolární svět byl jasný: byl rozdělen do dvou blokŧ impe -riální moci, zaloţené na vzájemném zastrašování nukleárním úderem. Postbipolární chaos spočívá v tom, ţe vztah mezi mocí imperiální a lokální, mezi imperiem a potestas se znejasnil: bloky se rozpadly a mnoho národŧ v tom vidělo příleţitost jak znovu získat svou státní svrchovanost. Ta je ovšem nebezpečnou iluzí v epoše deregulací a globálních rizik, čas svrchovaných státŧ jiţ dávno minul. Rozdíl imperium – potestas, který jsme zdědili z politických dějin Říma, musí být nastolen znovu, ale ve formě multilaterálních dohod mezi mnoha novými aktéry, to je jádro postbipolárního chaosu. Obsah pojmu svrchovanost se také mění, například nukleární moc USA nijak nechrání před ropnou katastrofou vMexickém zálivu. Americké impérium je pouhou potestas v konfrontaci s mocí nového typu, kterou zastupuje firma BP. V epoše bipolarismu byla imperiální moc úzce spjata s vědou a technologií, vědy národní byly pouhé potestas, které se pěstovaly jen v rámci školní výchovy a péče o národní vzdělání; imperiální věda se dnes pod heslem špičková posouvá ze státních univerzit do nadnárodních koncernŧ, které přebírají z rukou národních státŧ imperiální moc. V globalizovaném světě má imperiální moc ten, kdo rozhoduje, jaká rizika musíme přijmout bez práva na legitimní odpor. Zmatek mezi mocí imperiální a lokální vyvolává identitární paniku na rŧzných úrovních, například rozpad Jugoslávie, katastrofa v Mexickém zálivu nebo řecký odpor proti rozpočtové kázni přikázané EU. I krize eura, měny bez svrchované moci, vyvolává identitární paniku, a to nejen v Řecku. Jiným příkladem je krize finančního sektoru: nejsou státy pouhé potestas před imperiální mocí finančního sys -tému? Musí šetřit na svých občanech, aby bylo z čeho platit dluhy bank? *** Druhou formu chaosu nazvěme postprofesionální. Označuji tak úpadek práce, pojaté jako hlavní zdroj naší identity, jako povolání, jako profese (odvozeno od profiteri – vyhlásit veřejně); pracovitost je pak morální normou a rozhodující občanskou ctností, bez níţ není moţná integrace do společnosti. Řekněme, ţe pojem práce je v kapitalistické společnosti postaven na protestantském pojmu Beruf, povolání, které je nejen zárukou naší identity, ale také cestou ke spáse. Lidé musejí být vychováváni k práci, líný dělník je negativní figurou společnosti profesí, líný člověk hřeší proti tomu, k čemu byl křesťanským Bohem povolán. Někdy v polovině devadesátých let došlo k radikálnímu rozchodu mezi prací a povoláním, byl to jeden ze skrytých dopadŧ globalizace a postfordismu. Proslulý teoretik postkapitalistické společnosti Peter Drucker napsal: Vymizení práce jako klíčového faktoru produkce se vynořuje jako nevyřešená kritická otázka současného kapitalismu. A v knize-sloganu Jeremy Rifkina The End of Work – The Decline of the Global labor Force and the Dawn of the Post -market Era z roku 1995 čteme: Idea společnosti nezaloţené na práci je tak cizí kaţdé naší představě o organizaci mas v nějaké sociální aglomeraci, ţe jsme donuceni definovat nově základy sociální smlouvy. Obrovské přírŧstky produktivity vedou k propouštění pracujících a následné přírŧstky bohatství nejsou distribuovány – prudce narŧstá nerovnost. Čapek ve své nejznámější hře rozvíjí teorii robotŧ na tomto jednoduchém principu: člověk je příliš sloţitý, dobrý inţenýr by ho udělal jednodušeji, hrát na housle je zbytečná potřeba, nejlepší dělník je ten, „který má nejmíň potřeb“. Mladý Rossum vyhodil „všechno, co neslouţí přímo práci, a udělal robota“. Výraz robot mŧţeme přeloţit do globalizované řeči termínem lidský zdroj. Pokračování * (7) Postsekulární… Plné znění zpráv


(5) * Dokončení Rozpor mezi člověkem, pro nějţ je práce ještě povoláním, a pouhým lidským zdrojem, který je dočasně vyuţíván kapitálem, je velkým motivem identitární paniky. Lidské zdroje jsou stále provinilé před poţadavky kapitálu, musí neustále pečovat o svŧj lidský kapitál, o to, co z nich dělá pouţitelný lidský zdroj. Nazvěme tuto situaci tyranií sebeoptimalizace, člověk se musí stydět za to, ţe je člověk, a ne robot, ţe má ještě jiné potřeby, ţe stárne, někdy je nemocný, jindy se neumí přizpŧsobit. Není schopen nějakého politického odporu, jen jako roboti v Čapkově hře „najednou praští vším, co mají v ruce, skřípají zuby – a musí přijít do stoupy“. Celým světem proběhla zpráva o jedné čínské továrně ve vlastnictví tchajwanského podnikatele, kde nešťastné lidské zdroje páchaly masově sebevraţdy: proto byl do pracovní smlouvy zaveden článek, kterým se lidský zdroj zavazuje nespáchat sebevraţdu. Rozkol mezi prací a povoláním je dŧsledkem ekonomického rŧstu, který je ve stále větší míře jobless, protoţe robots are producing robots a automation is itself being automated. Paradox, který je třeba politicky formulovat, je v tom, ţe smyslem technologie je osvobodit člověka od práce, zatímco obecně prosazovaný smysl ekonomického rŧstu je vytvořit nové pracovní příleţitosti. Tyranie sebeoptimalizace vyvolává identitární paniku. Vzorem kadeta Büglera z Haškova Švejka byl německý profesor Udo Kraft, který před svou smrtí ve válce napsal knihu Sebevýchova k smrti za císaře. Rŧzné rekvalifikační kurzy, školení, jak motivovat zaměstnance, psychologie práce atd. – to vše jsou návody k „sebevýchově lidských zdrojŧ k smrti za ekonomický rŧst“. Obludná prekarizace práce vede k tomu, ţe práce nás uţ nechrání před chudobou (jak zdŧrazňuje Jan Keller ve své nejnovější knize), a to vyvolává vlnu identitární paniky. Pravicová politika je dnes především manipulací obludného nešťastného vědomí, které tato panika generuje. Člověk zredukovaný na pouhý lidský zdroj je neustále poniţován, kapitál mu ústy manaţerŧ vyčítá, ţe je draţší neţ čínský lidský zdroj, stát se kvŧli němu musí zadluţovat! Příkladem takové manipulace nešťastného vědomí lidských zdrojŧ bylo teroristické vyuţití rétorické figury „zadluţování státu“ v nedávných volbách v Česku: stát se zadluţuje, protoţe lidské zdroje mají přebujelé potřeby, to si kapitál nemŧţe dovolit, kaţdý lidský zdroj se musí sebeoptimalizovat na vlastní náklady, aby byl k pouţití. Jinak bude nepotřebným lidským zdrojem – a to je velká hanba. *** Třetí formu chaosu nazvu postmultikulturální. Doba multikulturalismu pominula, ale zanechala po sobě chaos, současný neorasismus například je jeho zplozencem. Připomeňme si ještě jednou rozdíl mezi společností multirasovou a multikulturní: ve společnosti multirasové jsou rasové rozdíly kompenzovány kulturní jednotou – černoch v uniformě generála zdraví francouzskou vlajku. Etnická a rasová vzdálenost je tu kompenzována kulturní blízkostí, úzkost, kterou heterogennost vzbuzuje, je utišována kulturní homogenností. Tato kompenzující role kultury prostupuje celou liberálně-demokratickou společností a je klíčovým faktorem integrace. Ve společnosti multikulturní naopak kultura nekompenzuje rasovou či etnickou odlišnost, ale legitimizuje ji, je posílením diference rasové a etnické, ne jejím překonáním. Veřejný prostor se otvírá jiným kulturám a boj o uznání „jiné kultury“ přebírá roli boje o sociální rovnost. Nepatří ale ke kultuře neustálé napětí mezi argumentujícím popíráním nároku kaţdé tradice na uznání a právem kaţdého člověka bránit univerzální smysl své tradice? Mŧţe být kultura něčím jiným neţ vytrţením ze závislosti na tom, co je jen místní a časové, jazykové a svázané s tradiční identitou? Není konfrontace a kritika jádrem kaţdé kultury? Francouzský filosof Alain Finkielkraut nazval tento rys evropské kultury abolicionismem, pokusem o zrušení všeho, co nás svazuje s jen místním, pokrevním, časovým, se vším, co neplatí univerzálně. V kultuře nelze nikdy potlačit zápas – někdy brutální – s tím, co nás činí závislými na identitě místní, historické, národní. Multikulturalismus hasil v kultuře univerzalizující kriticismus, a vyvolal tak úzkost a strach z potestas, z lokální moci, která by chtěla vládnout svrchovaně a nekritizovatelně i nad kulturou. Neorasismus v současné Evropě je především reakcí na novou úzkost z identit, které vyţadují uznání bez toho, aby se vystavily argumentující kritice ve veřejném prostoru. Multikulturalismus vyvolal identitární paniku, protoţe v kultuře oslabil abolicionismus, identitu rozkládající prvek, bez něhoţ není moţná integrace do společnosti racionálních jedincŧ, protoţe integrace musí být zaloţena na kritice závislosti na tradici, jinak je pouhou asimilací. Kritika identity musí být legitimním zpŧsobem integrace do „kulturní společnosti“. *** Čtvrtou formu chaosu nazvu chaos postantropocentrický. Paleontolog Petr Pokorný píše ve Vesmíru (2010/4): Naše planeta (po Gagarinově letu) na sebe poprvé hleděla lidskýma očima. Velká část lidstva poprvé začala vnímat Zemi jako svou planetu. Získala k ní rázem skoro mateřský vztah. Je to přinejmenším zvláštní situace. Sama Země byla odjakţiva onou matkou. Ochraňovala a dávala obţivu. Teď jako by se role obrátily. Podobně Plné znění zpráv


uvaţovali o zkušenosti pohledu na Zemi z kosmu i Marshal McLuhan či Ralf Dahrendorf. V dokumentu Nepohodlná pravda Al Gore ukazuje na malý bod na mapě a říká: Toto je Země ze vzdálenosti čtyř miliard mil, celé naše dějiny, se svými triumfy a hrŧzami, se odehrály v tom malém bodě. Kdyţ vezmeme tuto větu váţně, jsme přinuceni vnímat jako jednotu to, co jsme byli zvyklí vnímat jako rozdělené. Podstatné ale je, ţe tento pohled na planetu nemá ještě dostatečnou politickou legitimnost, není politicky reprezentován. Otázky spojené s planetarizací – tak chci tuto novou perspektivu nazvat – vyvolávají identitární paniku a jsou dnes překřikovány neokonzervativní „vŧlí k víře v Boha“. Je to pokus ucpat ten zdroj nejistoty a otřesné nevolnosti, kterým je prŧnik kosmické perspektivy do antropocentrického pojetí lidských dějin. Jak osvobodit kosmos ze zajetí v antropocentrické mytologii? Otázky spjaté s planetarizací, se zkušeností pohledu na Zemi současně z kosmu i zvnitřku našich dějin, vyvolávají hlubokou identitární paniku, kterou zahánějí nejen kleronacionalistické rituály, ale i třeba totální odmítání zelené kritiky kapitalismu ve stylu Václava Klause. Vše, co vyvrací antropocentrickou představu, ţe příroda je tu pro nás, ţe byla stvořena pro člověka, vyvolává identitární paniku. *** Slovem kleronacionalismus označuji pokus překonat identitární paniku návratem k těm formám pořádku, které předcházely chaosu, jenţ ji vyvolal. Stanovme proto jakési podmínky řešení, které nazvu sociologické osvícenství. První podmínkou je, ţe není moţné ţádné řešení zaloţené na návratu k těm formám pořádku, jejichţ jádrem byla hierarchizace, centralizace a teritorializace, tedy přenesení „na naše území“. Ten pořádek, který spočíval v tom, ţe jsme věděli, co je vyšší a co niţší, co je v centru a co na periferii, co je na svém místě a co na místě, kam nepatří, je navţdy minulostí. Zadruhé proti systému, jehoţ krizi proţíváme, nelze formulovat nějakou alternativu, takové myšlení je zbytkem metafyziky. Je klíčovým znakem globálního kapitalismu, ţe ze všech alternativ dělá fragmenty svého fungování. Jak bychom mohli formulovat nějakou alternativu k systému, kdyţ jej neumíme přesvědčivě reprezentovat? Celek společnosti uvnitř společnosti? Je moţná jen síť změn zaloţených na místních bojích proti privatizaci commons, jako jsou naše geny, oceány, voda, vzduch, kultura, internet… Zatřetí není moţné řešit současnou krizi tím, ţe reprezentovaný lid sám vystoupí na scénu, sesadí své vládce a bude si vládnout sám. Ve společnosti diferencované do specializovaných sektorŧ je reprezentace sama specializovanou činností, kterou nelze nahradit. Řekněme to ještě obecněji: neexistuje ţádná „věc sama“ schopná vyvrátit svou chybnou reprezentaci tím, ţe se sama zjeví. Vše se ukazuje jen prostřednictvím nekonečné sítě reprezentací, které na sebe vzájemně odkazují. Začtvrté práce uţ nikdy nebude povoláním, vztah mezi prací a identitou je třeba definovat nově a zaloţit ho na nové sociální smlouvě. Zapáté uţ nelze brát váţně antropocentrická náboţenství, jejich vyznávání má jen utilitaristický a paternalistický charakter. Bez náboţenství by člověk ztratil své orientační body, mŧţeme například tvrdit, co je nad to, je přetvářka! Kritické myšlení dnes mŧţe jen klást odpor kleronacionalismŧm, vyčistit veřejný prostor od odpovědí, které se tváří jako otázky. Řešení ale nabídnout nemŧţe. Nevíme ani, co slovo řešení dnes znamená. Věnováno studentŧm FSV UK, v jejichţ přátelském kruhu jsem 8. dubna na jednom ze „sociologických večerŧ“ poprvé, v ještě neujasněné formě, formuloval tyto teze. Text navazuje na esej Postsekulární společnost I, viz Salon č. 664 z 8. dubna 2010. Článek najdete také na adrese www.novinky.cz/kultura/salon. *** Integrace musí být zaloţena na kritice závislosti na tradici, jinak je pouhou asimilací; kritika identity musí být jediným legitimním zpŧsobem integrace do společnosti Foto popis| Jiří David: Postsekulární společnost II, počítačová grafika, červen 2010, exkluzivně pro Salon. _

Nahlédnutí do ţivota Barbary Nesvadbové 23.6.2010

topzine.cz str. 00 Literatura_ Jana Dobešová_



Atraktivní blonďatá spisovatelka se narodila 14.1.1975 v Praze do rodiny doktorŧ. Oba rodiče jsou psychiatři a právě tento fakt ovlivňuje i její literární tvorbu. Maminka Barbary Nesvadbové se jmenuje Libuše. Stará se o emigranty a etnické menšiny. Otec, Josef, byl znám spíše jako spisovatel vědeckofantastické literatury. Stal se však i překladatelem z angličtiny, psal divadelní hry a povídky. Zemřel roku 2005. Barbara Nesvadbová se své matce narodila aţ v pětatřiceti letech, byla dlouho očekávaným aţ vymodleným dítětem. Její otec byl pro ni velice dŧleţitý. Ona sama často přiznává, ţe vţdycky hledala muţe tak dokonalého jako byl právě její otec. Díky svým rodičŧm se také Barbara Nesvadbová jiţ od dětství setkávala s významnými osobnostmi, snad i proto pro ni dětský kolektiv představoval problém. Vychovávána byla v dost liberálním duchu. Po gymnáziu začala v roce 1997 Barbara Nesvadbová studovat na Karlově Univerzitě, konkrétně na Fakultě sociálních věd. Věnovala se oboru Mediální studia na Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky (IKSŢ). Jiţ zde začínají vznikat její prvotní díla. Zpočátku se jednalo především o kratší prózy. Po absolvování studií se stala šéfredaktorkou časopisŧ Xantypa a Playboy. V současné době je jejím „domovským“ časopisem český Harper´s Bazaar, v němţ pŧsobí opět jako šéfredaktorka. Kromě úspěšné šéfredaktorky je Barbara Nesvadbová i spisovatelkou. Ještě na vysoké škole začala spolupracovat s nakladatelkou Romanou Přidalovou, která je majitelkou nakladatelství Motto. Byla to právě ona, kdo pobídnul Barbaru Nesvadbovou k sepsání prvního románu. A tak vznikají roku 1998 Řízkaři. Volným pokračováním tohoto literárního počinu je pak dílo Bestiář, které vychází hned o rok později, tedy 1999. V roce 2000 přichází kniha povídek Ţivot nanečisto. Barbara a Karel Jiţ jako úspěšná ţena poznává Bára Nesvadbová Karla Březinu. Jednou byla na návštěvě u své kamarádky novinářky Renaty Kalenské, popíjely víno a pak je napadlo, ţe by mohly uspořádat mejdan. Renata Kalenská vybrala ze svého telefonního seznamu právě Karla Březinu, který pozvání přijal a na večírku se seznámil s Bárou Nesvadbovou. Po dvouměsíční známosti se rozhodli vzít se. Svatba se odehrála v srpnu 2001 a byla pod drobnohledem snad všech bulvárních plátkŧ. Jiţ v roce 2004 podala Barbara Nesvadbová ţádost o rozvod a jako dŧvod udala údajné nevěry ze strany jejího manţela. Proslýchalo se, ţe se jednalo dokonce o jeho nemanţelské dítě, avšak nemŧţeme potvrdit, zda tomu tak opravdu bylo nebo zda se jedná pouze o „opepření“ bulvárních plátkŧ. Jisté je, ţe velký vliv na rozvod a celkově i na zhoršení vztahu měl velký tlak médií, která hvězdný pár sledovala téměř na kaţdém kroku. Ze vztahu vzešla dcera Bibiana narozená v prosinci roku 2002. Po rozvodu radikálně změnila svŧj ţivotní styl, následkem čehoţ velmi zhubla. Musela stíhat neuvěřitelné ţivotní tempo – práce, dcera, domácnost, psaní... Do toho se ještě rozhodla odstěhovat do obce Měchenice. Její dcera jí však všechno vynahrazuje – je pro ní dokonalým štěstím. Bestiář Přichází rok 2007 a světlo světa spatřuje film Bestiář. Po mnohých patáliích tak vzniká snímek plný rozporŧ. Známé jsou především spory o scénář mezi Nesvadbovou a Pavláskou, vše nejspíš pod tlakem producentŧ. Tyto tahanice byly nakonec příčinou, proč jejich dlouholeté přátelství vzalo za své. Scénář nakonec vyřešily tak, ţe první polovina kopíruje knihu, přesně podle přání Nesvadbové, a druhá polovina knihy je spíše výsledkem autorského snaţení Pavláskové. Současná Barbara U muţŧ je oblíbená, dcera jí dělá radost, avšak nešťastné manţelství jí zanechalo šrámy na duši – přiznává, ţe svatbu jiţ nechce, ale druhé dítě ano. Více neţ před rokem však těhotná byla, ale bohuţel ve čtvrtém měsíci potratila. V povolání je úspěšná, dokonce v současné době uvádí vlastní pořad v rádiu Impuls, který se jmenuje Zrcadlo Báry Nesvadbové. Knihy, díky jejichţ tématice je tak notoricky známá, jiţ neprodukuje. Právě pracuje na dětské knize Bibi a čtyři kočky. Od doby, kdy se její manţelství právě velkou zásluhou médií rozpadlo, si své soukromí ostraţitě hlídá. Pracuje jako konzultantka pro oblast médií ve vydavatelském domě Mona, je také moderátorkou televizní stanice TV3 a navázala stálou spolupráci s časopisy Xantypa a Playboy, Plné znění zpráv


její díla vycházejí i v německém a švýcarské verzi časopisu Cosmopolitan a současně je studentkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

URL| http://www.topzine.cz/nahlednuti-do-zivota-barbary-nesvadbove/ _

Úder „kmotrům“. ODS ovládli Nečasovi lidé 21.6.2010

Benešovský deník str. 13 Události_ KATEŘINA PERKNEROVÁ_

Občanské demokraty vede budoucí premiér Petr Nečas. Volilo ho 87 procent delegátŧ. Praha dostala na frak, ţádné dohody neplatily Téma Deníku Praha – Petr Nečas je od včerejška lídrem, jakého ODS od raných dob Václava Klause ještě neměla. Delegáti 21. kongresu ho zvolili drtivou většinou, ale co je ještě dŧleţitější, vyslyšeli jeho přání a posvětili mu vedení, které si nadiktoval. Středočeši kolem Petra Tluchoře, Jihočeši hlubockého pána Pavla Dlouhého a Praţané Davida Vodráţky odešli jako zpráskaní psi. Politologové nicméně upozorňují, ţe nešlo o nějaké osvícení shŧry, ale o racionální úvahu. „Většina delegátŧ kandiduje v komunálních volbách a úspěšní mohou být jen tehdy, vrátí-li se ODS na místo jasného lídra české pravice,“ míní Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd UK. Nečas dal jasně najevo, ţe dŧvěru si jeho strana mŧţe získat jen viditelnou prací pro stát, nikoli pro vlastní peněţenky. „Stát není kořist. Vládnutí neznamená rozparcelovat tuto zemi na pašalíky vlivu. Být ministrem neznamená pojímat ministerstvo jako léno, kam vtrhne ministr s partičkou svých kamarádŧ. Kdo to nepochopí, z vlády odejde, to vám mŧţu garantovat,“ sdělil Nečas ve svém nominačním projevu. Odmítl sice nálepku pana Čistého, neboť prý i on je hříšníkem, nicméně dodal: „Jedno mŧţu říct naprosto sebevědomě – nekradu a jsem neúplatný.“ To o sobě mohou prohlásit i všichni noví místopředsedové, Miroslava Němcová, Alexandr Vondra, Pavel Blaţek, Pavel Drobil a Jiří Pospíšil. Právě oni budou mít za úkol stranu nejen připravit na podzimní volby, ale především dotáhnout koaliční jednání. „Vzkaz delegátŧ byl zřetelný v tom smyslu, ţe ODS musí být vládní jedničkou a nepřepustit hlavní slovo Miroslavu Kalouskovi,“ soudí Kubáček. Foto popis| Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Události; 13 Publikováno| Benešovský deník; Události; 13 Publikováno| Kladenský deník; Události; 13 Publikováno| Berounský deník; Události; 13 Publikováno| Kolínský deník; Události; 13 Publikováno| Kutnohorský deník; Události; 13 Publikováno| Mělnický deník; Události; 13 Publikováno| Nymburský deník; Události; 13 Publikováno| Příbramský deník; Události; 13 Publikováno| Rakovnický deník; Události; 13 ID| 7a3a8a64-f489-4bc4-b76c-f20319f70b2f _

Moje máma je na Facebooku 21.6.2010

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark_ Rostislav Starý_



Klip "Moje máma je na Facebooku" od kapely Back Of The Class uţ vidělo na YouTube přes milion uţivatelŧ. Frontman kapely si stěţuje, ţe ho máma na Facebooku šmíruje a dělá mu ostudu. V komentářích stejné dilema - s neskrývanou hrŧzou - řeší desítky dalších uţivatelŧ. A podle statistik Facebooku stále nejrychleji roste segment 35+, takţe dilema "přidat si mámu do přátel nebo ne" bude řešit stále více náctiletých. Podle výzkumu zveřejněného portálem eMarketer je z dozoru rodičŧ v sociálních sítích nervózních 58 % teenagerŧ ve věku 1314, 45 % ve věku 15-17 a 27 % osmnácti- a devatenáctiletých. Podíl těch, kteří z prŧniku rodičŧ na sociální sítě mají radost je ve všech kategoriích podobný (16 %, 15 % resp. 21 %), čím je mládeţ starší, tím spíš je jí to jedno. Teenageři zkrátka zatím vnímají sociální sítě jako svoje hájemství, ve kterém jsou mezi sebou aţ nebývale otevření. To, co si sdělí mezi sebou, by ovšem s rodiči v ţádném případě sdílet nechtěli. Odmítnout rodiče ţádající na Facebooku "o přátelství" však nebude vţdy snadné... Co z toho vyplývá? Moţná přesun náctiletých na jiné sítě, kde budou "sami" (např. myYearbook.com). Méně pravděpodobná je změna chování v rámci etablovaných sítí (především Facebook), třeba příklon k chatu nebo diskusím v uzavřených skupinách/fanpageích. Případně zakládání "vlastních jednoduchých sítí", tedy vlastně školních/kamarádských komunit. Teenageři kaţdopádně uţ definitivně propadli kouzlu online komunikace a sociálních sítí, takţe věřím tomu, ţe si cestu, jak zŧstat otevření a bez "dozoru", najdou. S popularitou konkrétních sociálních sítí u nás to ale mŧţe docela zamávat. Více o sociálních sítích na mém blogu http://rostastary.blogspot.com Rostislav StarýAutor je PR konzultant. Absolvent sociologie na FSV UK.Zveřejněno s laskavým svolením autora.Publikováno na stary.blog.iDNES.cz.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=338953 _

Na dostavbu Temelína dohlédne diplomat Bartuška 21.6.2010

ct24.cz

str. 00 ČT24_

Ekonomika_

Praha – Vláda dnes do nové funkce vládního zmocněnce pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín jmenovala diplomata a ţurnalistu Václava Bartušku. Ten současně zŧstává ve funkci velvyslance pro energetickou bezpečnost. Dŧvodem zřízení nové funkce je snaha dostat výstavbu nových jaderných blokŧ v Temelíně pod co největší kontrolu státu. O Bartuškovi jako zmocněnci pro dostavbu Temelína se v tisku spekulovalo uţ minulý týden. Vláda ho však na návrh premiéra Jana Fischera jmenovala teprve dnes. Bartuška, který v minulosti protestoval proti nesrovnalostem v zakázce na dostavbu mladší ze dvou českých elektráren, se má nyní této problematice věnovat systematicky a podrobně, na coţ politici nemají čas. "Jeho úlohou bude především zajišťovat informační tok mezi vládou a investorem. Bude samozřejmě dbát na to, aby byly zajištěny veškeré poţadavky státu v oblasti geopolitického pohledu bezpečnosti. Nebude mít rozhodovací pravomoc," uvedl premiér Jan Fischer. Bartuška je vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína jmenován na dva roky, nejdéle však do začátku stavebních prací na nových blocích. V současné době pokračuje v dostavbě Temelína posouzení dopadŧ dostavby elektrárny na ţivotní prostředí a zadávací řízení veřejné zakázky na dodavatele dostavby. Podle nedávných informací připravuje ČEZ zadávací dokumentaci. ČEZ by chtěl do roku 2020 uvést do provozu dva nové bloky. Vítěz tendru dostane zakázku převyšující 500 miliard korun. O největší tendr v Evropě usilují tři společnosti, francouzská Areva, konsorcium společností Westinghouse a česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport. Vítěz výběrového řízení by měl být znám na jaře 2012. Kdo je Václav Bartuška Plné znění zpráv


Bartuška vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Karlovy Univerzity. Patřil k vŧdcŧm sametové revoluce a po ní se stal členem parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu. O svých zkušenostech z práce v komisi později napsal knihu Polojasno. Krom toho Bartuška pracoval také jako reportér deníku MF Dnes a vykonával funkci generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2000 v Hannoveru. Od roku 2006 pŧsobí ve funkci velvyslance ČR pro otázku energetické bezpečnosti.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/93700-na-dostavbu-temelina-dohledne-diplomat-bartuska/ _

Budoucí koalice rozdělovala křesla ve sněmovně 21.6.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Alice Kottová,Martina Spěváčková,Věra Masopustová,Igor Maňour,Jan Bumba,Veronika Sedláčková,Katarína Brezovská_ Jednu z nejdŧleţitějších ústavních funkcí v České republice bude zřejmě zastávat nově zvolená první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Vyjednavači ODS, TOP09 a Věcí veřejných se shodli na tom, ţe by mělo vedení sněmovny připadnout občanským demokratŧm. Dvě křesla místopředsedŧ si pak rozdělí TOP 09 a Věci veřejné. Jedno křeslo připadne i sociální demokracii. Komunisté mají zŧstat bez vedoucí funkce v nové sněmovně.Budoucí koalice se tak mimo jiné shodla na tom, ţe sníţí počet místopředsednických postŧ z čtyř na tři. Podle předsedy ODS Petra Nečase má být takto zvolené vedení uţ nastálo. Křeslo šéfa dolní komory pro sebe chtěli sociální demokraté. Rodící se koalice si chce ale vedení sněmovny ohlídat.„Předseda či předsedkyně poslanecké sněmovny má prezentovat většinu poslancŧ a poslankyň, kteří za ním nebo za ní stojí. Tady je evidentní, ţe vzniká většina sto osmnácti poslancŧ a poslankyň,“ řekl Nečas.O tom, kdo konkrétně místa obsadí, se zatím nerozhodlo. Šéfkou sněmovny by se nicméně mohla stát Miroslava Němcová. Navrhne ji předseda ODS. Nominaci musí zítra schválit klub strany.Na posty místopředsedŧ by mohly dosednout například Kateřina Klasnová, kterou navrhují Věci veřejné, nebo Vlasta Parkanová z TOP 09. TOP 09 nicméně oficiálně svoji nominaci oznámí aţ po zítřejším jednání poslaneckého klubu strany. Levice je protiČSSD ale říká, ţe místo předsedy dolní komory by mělo připadnout jí coby vítězi voleb.„Tento výsledek není dohodou parlamentních stran, ale je to sdělení, jak se rozhodla rýsující se vládní koalice a je to zřejmě i ukázka toho, jak má sněmovna do budoucna fungovat. Názor ČSSD rozhodně v potaz brán nebyl,“ řekl místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.Místopředseda ČSSD také připomněl, ţe poměr koalice versus opozice byl v posledních třech sněmovnách pŧl na pŧl a teď má být 3:1.„Před volbami se přitom mluvilo o konsensu a říkalo se, ţe do takových projektŧ, jako je například penzijní reforma by se měla zapojit i opozice a my jsme předpokládali, ţe i kompozice vedení sněmovny bude taková, aby toto dlouhodobé rozhodování v parlamentu umoţnila,“ uvedl Zaorálek.Dodal, ţe se tak promarní šance na změnu atmosféry ve sněmovně.Ještě se bude jednatPodle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa budou ještě zástupci jejich klubu zítra o rozdělení sněmovních funkcí jednat. Navrhovaný model 1+3 Filip odmítá jako nepříliš demokratický.„Například německý Bundestag má napsáno v jednacím řádu, ţe kaţdá frakce má právo na zastoupení ve vedení. U nás jsme to neudělali, protoţe jsme byli přesvědčeni, ţe stačí praxe, která se tady v roce 2002 zavedla,“ prohlásil Filip.„Tady je problém, ţe komunistická strana není plně transformovaná směrem k demokratické straně. Ty strany koalice, která vzniká, spojí příjemné s uţitečným - jednak tím, ţe se budou moci vymezit, vyšlou určitý signál voličŧm a ještě to prezentovat tak, ţe se šetří na funkcionářích sněmovny,“ řekl k tomu Stalo se dnes Josef Mlejnek, politolog z Univerzity Karlovy.Podle něj se nedá říct, ţe by platilo nějaké univerzální pravidlo, ţe musí být všechny strany zastoupené v parlamentu i v jeho vedení. „To vţdycky záleţí na dohodě konkrétních stran nebo na nějaké dlouhodobé tradici,“ dodal.Problémem podle politologa mŧţe být to, ţe ve sněmovně budou pouze tři místopředsedové. „Zejména například Kateřina Klasnová, která by měla být jednou z místopředsedkyň, je úplným nováčkem v parlamentu. Bude ale záleţet na tom, koho nakonec vybere TOP09. Pokud to bude například zkušená Vlasta Parkanová, tak by to problém být nemusel,“ uvedl politolog z Fakulty sociálních věd UK, Josef Mlejnek.M. Benda: Vedení sněmovny má odpovídat vládní většiněPodle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy má vedení Dolní komory má odpovídat vládní Plné znění zpráv


většině.„Tak to je v Ústavě, tak to je v zákonu o jednacím řádu. Vţdy to tak také bylo. Pouze v případech, ţe vládní většina neexistovala a byla nutná nějaká dohoda s opozicí o rozdělení moci a opozice se chovala konstruktivně, tak se přepouštělo křeslo předsedy sněmovny,“ řekl Benda.Přenechání nejvyšší sněmovní funkce by podle něj bylo by svým zpŧsobem zataţení opozice do vládní odpovědnosti.„Já předpokládám, ţe ČSSD počítá s tím, ţe jde do opozice a bude se podílet jen na projektech, které jsou jí programově blízké,“ dodal místopředseda ODS. Předseda sněmovny vzejde zřejmě z trojkoalice, myslí si SchwarzenbergODS, TOP 09 a VV nechtějí Zaorálka jako šéfa sněmovny Němcová pro Radioţurnál: Jsem připravena vést sněmovnu ČSSD chce v čele sněmovny Zaorálka. A zrušit poplatky


Budoucí pravděpodobná koalice hledá shodu v obsazení čela Poslanecké sněmovny 21.6.2010

ČRo 1 - Radioţurnál

str. 03

21:00 Stalo se dnes_

_ Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zástupci středopravých stran ladili dnes názory na obsazení funkcí v Poslanecké sněmovně. Zítra se totiţ nově zvolení zákonodárci sejdou na ustavující schŧzi. Dohoda se rýsuje následovně: v čele dolní komory by mohla usednout dvojka občanských demokratŧ Miroslava Němcová. Místo 5 místopředsedŧ by sněmovnu vedli pouze 3. Silné šance mají další 2 ţeny, Kateřina Klasnová z Věcí veřejných a Vlasta Parkanová z TOP 09. Vedle nich usedne zřejmě sociální demokrat. Komunisté jsou, vypadá to, mimo hru. Do vysílání zvu politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josefa Mlejnka, dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, souhlasíte s názorem levicových stran, po pravdě, hlavně komunistŧ, ţe by měli mít ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupení všechny strany, které se do sněmovny dostaly? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, samozřejmě tady je problém s tím, ţe komunistická strana není plně transformovaná směrem k demokratické straně. Takţe tady si myslím, ţe ty strany koalici, která vzniká, tak jednak tím vyšlou určitý signál voličŧm, zejména ODS i TOP 09, mají ke komunistŧm velmi negativní postoj. A vlastně spojí, dalo by se říct, příjemné s uţitečným, ţe se budou moci takhle vymezit, vyslat signál vŧči voličŧm a ještě to jako prezentovat tak, ţe vlastně se šetří na funkcionářích sněmovny. Ono samozřejmě nedá se říct, ţe by bylo nějaké univerzální po celé zeměkouli platné pravidlo, ţe musí být všecky strany zastoupené v parlamentu, ale i ve vedení toho parlamentu. To záleţí vţdycky na dohodě konkrétních stran v konkrétním parlamentu nebo na nějaké tradici prostě dlouhodobé. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Budou podle vašeho názoru stačit 3 místopředsedové? KSČM také varuje, ţe to jsou funkce ne reprezentativní, ale spojené s prací. Například tou, ţe místopředsedové Poslanecké sněmovny střídají ve vedeních schŧzí. Myslíte si, ţe 3 budou stačit? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


No, to samozřejmě mŧţe být trošku problém. Zejména kdyţ Kateřina Klasnová, která by měla být jednou z těch místopředsedkyň, tak je vlastně úplným nováčkem úplně i v parlamentu. Tady bude i záleţet hodně na tom, koho nakonec vybere TOP 09. Pokud by to byla paní Parkanová, tak ta, myslím, má velké zkušenosti ze sněmovny. Takţe by se i mohlo ukázat, ţe zas takový problém není. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pak je tady sociální demokracie, která se stále ještě úplně nevzdává toho, aby získala přímo předsednické křeslo v Poslanecké sněmovně. To ale asi není příliš pravděpodobné. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V tuto chvíli to, myslím, pravděpodobné není. Pokud by se to někdy stalo, tak asi za té situace, kdyby se ta stávající koalice rozpadla a sociální demokracie by znovu vstoupila do nějakých jednání. Teď to, myslím, reálné není. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------ČSSD zmiňovala, ţe je to jakýmsi zvykem, ţe opozice nominuje člověka do vedení dolní komory parlamentu, kdyţ jiná strana, tedy její rival na politické scéně, vede vládu. Ale to je spíš pozŧstatek opoziční smlouvy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano. V některých zemích to je zvykem, v některých zemích to zvykem není. A v České republice to bylo zvykem v dobách opoziční smlouvy a vlastně poprvé se to stalo v roce 1996, kdyţ ta stávající vládní koalice neměla většinu ve sněmovně. Tak uţ tehdy vlastně došlo k takové, mohli bysme říct, první opoziční smlouvě, kdy se stal Miloš Zeman předsedou parlamentu výměnou za to, ţe sociální demokracie umoţní vznik té menšinové vlády. Pak se tenhle vzorec zopakoval v době opoziční smlouvy. A v tom uplynulém volebním období ten vzorec vlastně existoval kvŧli tomu, ţe byla patová situace a volba pana Vlčka pŧvodně byla volbou míněnou jako provizorní volba s tím, ţe vlastně sociální demokracie se tak trochu chtěla pojistit, ţe by měla ten třetí pokus. Ale zase vlastně pan Vlček sliboval, ţe by ten třetí pokus nevyuţil. Takţe to bylo takové celé trochu zašmodrchané a nakonec se stalo to, ţe prostě pan Vlček zŧstal v čele sněmovny, ale taktéţ on se nestal předsedou sněmovny kvŧli tomu, ţe by všichni respektovali to, ţe prostě opoziční strana hlavně má mít, má mít křeslo šéfa sněmovny. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Připomíná politolog z Fakult sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. Děkuji za vaše odpovědi, na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuju, na shledanou. _

EXPO 2010 Šanghaj 21.6.2010

Euro

str. 88 _

Euro light_

CESTOVÁNÍ Stučný prŧvodce po světové výstavě Přes přívlastek „světové“ zŧstává téměř kaţdé EXPO z hlediska svého pŧsobení a návštěvnické struktury Expem své země, dá se říci téměř Expem regionálním. Celých 99 procent návštěvníkŧ EXPO v Cukubě byli Japonci, více neţ 95 procent návštěvníkŧ v Montrealu a posléze Vancouveru byli Severoameričané. U země s 80 miliony obyvatel, jako je Německo, zŧstal počet 18 milionŧ návštěvníkŧ v Hannoveru snad nejvýraznějším Plné znění zpráv


potvrzením dosti úzké regionality světových výstav za poslední dekádu. EXPO se dokonce nestalo ani celoněmeckou záleţitostí, ale především záleţitostí Dolního Saska. Z hlediska účastnických zemí a marketingového pŧsobení na cílovou skupinu, kterou byli přinejmenším obyvatelé Německa, byla tato světová výstava nepřiměřenou investicí. Má vŧbec ve světě čím dál více komunikačně propojeném tato „matějská pouť národŧ“ smysl? Účastnické země stále více poměřují efektivnost svých účastí návratností investic. Zvaţují, do jaké míry mŧţe účast v dlouhodobém horizontu přispět k naplnění ekonomicko-politických cílŧ. V rámci takzvané „economic diplomacy“ stále více usilují o společný postup a zapojení významných partnerŧ z korporátní sféry. Vláda USA například na financování nedá ani dolar. Vše jde z prostředkŧ korporací, které si v rámci amerického pavilonu naplňují především své dlouhodobější PR cíle. TÉMA VE SPRÁVNOU DOBU V roce 1893 vyšla v Číně kniha, kterou napsal Čeng Kuan-jin (1842–1923), nazvaná Varování zdánlivě prosperující době. Autor navrhuje, aby se Šanghaj stala pořadatelem světové výstavy, obdobně jako to udělalo v té době Chicago. Vidí Šanghaj jako ideální místo, které spojuje Čínu s vnějším, západním světem prostřednictvím obchodu a námořní dopravy. Zboţné přání čekalo na uskutečnění 117 let. V první dekádě 21. století však jako by fenoménu EXPO docházel dech. Nevydařený Hannover a málo výrazné, provinční Aichi nebyly příslibem dynamického rozvoje. Ale nominace Šanghaje v roce 2002 naznačila změnu. Také zvolené téma přišlo ve správnou dobu. Téma „město“ se objevilo v historii konání světových výstav poprvé a jakoby na zavolanou. Před pouhými sto lety ţilo ve městech pouze deset procent světové populace. Dnes je to téměř 55 procent a v roce 2050 to mají být uţ tři čtvrtiny obyvatel planety. V podtitulu hlavního tématu EXPO 2010 (Lepší město – Lepší ţivot) se praví, ţe město je krystalizací lidské civilizace. Svou všezahrnující a regenerační povahou hrálo významnou úlohu při rozvoji a zdokonalování řádu lidské společnosti. EXPO by mělo ukázat dopad rŧstu měst na lidské prostředí, ukázat na to, jak kompletní a přitom křehké je spojení společnosti, architektury a všech moderních technologií, které mají problém urbanizace řešit. Mělo by ukázat zpŧsob, který my coby architekti a občané, umělci a politici volíme při utváření měst, budov a veřejných prostor, a také to, jak tento zpŧsob určuje naše reagování na celou řadu problémŧ. Zahrnuje to účinky klimatických změn stejně jako lidská práva, justici, harmonii, dopravu a bydlení, vzdělání, zdraví, vyváţenost, kvalitu ţivota a dŧstojnost miliard lidí, kteří míří do měst, aby tam hledali práci a příleţitost. Je to téma, jeţ je pro Čínu velkou výzvou. Země nepochybně této příleţitosti vyuţije. Téma města patří totiţ k velkým tématŧm agregovaného rŧstu ekonomiky a její produktivity. Jako jeden ze zdrojŧ úspěšného rŧstu uvádí Čína plynulé a úspěšné převedení 150 milionŧ migrantŧ, lidí z venkovských farem do továren, aniţ by to zpŧsobilo urbanistickou krizi. REKORDNÍ ČÍNA Zprávy, které v posledních letech přicházejí z Číny, nabývají pravidelně podoby zápisŧ do Guinnessovy knihy rekordŧ. Velká čínská zeď, největší inţenýrský stavební projekt, který kdy člověk vytvořil, byl po více neţ 2000 letech nahrazen jiným gigantem – přehradou Tři soutěsky na řece Jang-c’-ťiang. Neuvěřitelných 185 metrŧ vysoká a dva kilometry dlouhá přehrada dosahuje při plném provozu výrobní kapacity 18 jaderných elektráren. Vzhledem k odpadu a toxickým látkám, které do řeky začaly proudit z více neţ 40 měst a 400 továren, se ovšem podle environmentalistŧ zrodil další světový rekord – 480 kilometrŧ dlouhá septická nádrţ, pravděpodobně největší toaleta na světě. Do knihy rekordŧ vstoupí zřejmě i EXPO 2010 a to rozlohou výstaviště 528 hektarŧ, počtem 246 zúčastněných zemí a mezinárodních organizací. K tomu mŧţe přibýt plánovaný rekord 70 milionŧ osob, které mají za šest měsícŧ EXPO navštívit. A jak tomu bývalo v dobách rozmachu Říše středu, ani dnes se příleţitost vzdát říši hold neodmítá, zejména pokud se naskytne jakkoli malá vidina podílu na tak obrovském trhu. Skupina chudých, zejména afrických zemí, které na svou prezentaci neměly prostředky, obdrţely od čínské vlády příspěvek ve výši sto milionŧ dolarŧ. To je jeden z řady zpŧsobŧ, jak zajistit rekordní účast státŧ. Pokud bude dosaţena také rekordní návštěvnost, i ta pak bude dílem nejrŧznějších zpŧsobŧ přímé i nepřímé stimulace. Číně se během jedné dekády podařil nevídaný kousek. Pořádá bezprostředně za sebou dvě významné světové události – olympiádu a EXPO. Rozpočet na EXPO ve výši 58 miliard dolarŧ by měl dokonce o 16 miliard opuletní olympiádu překonat. NÁRODNÍ ZNAČKY Plné znění zpráv


Jeden z očekávaných doprovodných efektŧ EXPO je dopad účasti na vnímání jednotlivých „národních značek“. Národní, značková rétorika argumentuje tím, ţe výrazná účast na výstavě vytvoří pozitivní image, která povede k výraznějšímu prosazení na čínském trhu. Na EXPO nepochybně přijde návštěvnický vzorek čínské populace, který reprezentuje značný nákupní potenciál. Nejde sice o vyhraněnou cílovou skupinu, ale zato jsou to lidé, kteří mohou utvářet veřejné mínění, návštěvníci se zájmem o téma, kteří jsou schopni uchopit či získat informaci, vyhodnotit ji a zformovat názor. Lidé s autoritou i vědomostmi, kteří se mohou stát určitým druhem buzz marketingu. Mnozí z nich se stávají vyznavači a stoupenci národních značek, obchodních značek či gastronomií. Představují na trhu element, který má marketingový, v případě EXPO časově úzce vymezený komunikační význam. Jejich doporučení nenahradí ţádná reklama ani PR. Z očekávaných 70 milionŧ návštěvníkŧ bude 65 milionŧ Číňanŧ, většinou s nadprŧměrnými příjmy a vyšším vzděláním. Zhruba 69 procent respondentŧ, kteří plánují výstavu navštívit, má vysokoškolské vzdělání a prŧměrný měsíční příjem 1320 USD. EXPO určitě zapŧsobí směrem k internacionalizaci čínských spotřebitelských preferencí a spotřebitelského povědomí větším zájmem o zahraniční zboţí. Pozornost je upřena především na velké hráče čínského trhu – USA, Německo, Anglii, Francii, Itálii a Japonsko. Sen o jakémkoli podílu na trhu s 1,3 miliardy zákazníkŧ je nabídkou, která se skutečně nedá odmítnout. Řada národních pavilonŧ je podpořena firmami a značkami, které jsou spojeny s národní identitou, nebo ji dokonce spoluvytvářejí. Číňané mají povědomí o tom, ţe Němci dělají kvalitní auta a stroje, Italové a Francouzi módní oblečení a Japonci elektroniku. Mnoho zemí chce na EXPO své exportní portfolio a značkové národní povědomí rozšířit. Příkladem jsou Australané, kteří v rámci programu Branding Australia sdělují, ţe Austrálie není pouze exportérem ţelezné rudy a vyhledávanou turistickou destinací, ale ţe disponuje zdroji čistých energií, skvělou biopotravinářskou nabídkou a ţe je zemí, která nabízí univerzitní vzdělání na nejvyšší úrovni. Norsko staví svou komunikaci na špičkových technologiích, Japonci na miniaturizované elektronice a robotizaci. A co Čína? Komunikace, která dnes utváří vnější obraz Číny, se vyznačuje polaritou, na jejímţ jednom konci dominují dynamické ekonomické ukazatele, na druhém alarmující zprávy týkající se lidských práv, ekologie, intelektuálního vlastnictví nebo kvality zboţí. Nation Brand Index (NBI), který na základě prŧzkumu měří sílu a apel image národních značek, je souhrnem vnímání země a její populace v šesti oblastech (turistika, export, zahraniční a domácí politika nazývaná také „governance“, neboli schopnost země kompetentně vést a řídit své záleţitosti, investice a imigrace, kultura a kulturní dědictví, jehoţ součástí jsou i sportovní aktivity, a v neposlední řadě lidé). Od roku 2005 zaznamenala Čína podle NBI celkový sestup o několik míst zejména kvŧli zhoršenému vnímání voblasti imigrace. Jde zejména oochotu lidí ţít a pracovat v Číně. Horší výsledky se projevily také v oblasti „efektu země pŧvodu“, kde u výrobkŧ made in China lidé projevili méně ochoty k jejich nákupu. Prŧzkum je zajímavý například v porovnání s Japonskem a jeho 40letou cestou k pozici vedoucího globálního producenta kvalitních, dŧvěryhodných a ţádaných produktŧ. Čína dosáhla prvního stadia tohoto procesu, ve kterém jde o zvýšení globálního povědomí o značce made in China prostřednictvím široké distribuce zboţí, s obdivuhodnou rychlostí a efektivitou. Druhé stadium, kdy se povědomí promění v dŧvěru, bude mnohem náročnější a prozatím značně vzdálené. Třetího stadia lze pak dosáhnout tehdy, kdyţ se dŧvěra transformuje do prémiové pozice zboţí dané vybudováním a designováním vlastních značek světových parametrŧ. Události jako olympiáda v Pekingu nebo EXPO v Šanghaji však mohou nesporně k vylepšení pozice značky Čína přispět, i kdyţ mají impulzivní krátkodobý charakter. VELKÝ BYZNYS – GASTRO A SUVENÝRY Zajímavým obchodem, který ke světovým výstavám patří, je gastronomie. EXPO 2010 se počtem 130 rŧzných mezinárodních stravovacích zařízení stalo na šest měsícŧ největší světovou jídelnou. Nároky na zajištění provozu těchto restaurací jsou extrémní a často za hranicí moţností. Logistika, bezpečnost a kontroly kvality jsou pro zahraniční restauratéry a jejich dodavatele noční mŧrou. EXPO 2010 je prohlašováno za historicky nejbezpečnější výstavní místo. Potud vše v pořádku. Z pohledu dodavatelŧ surovin, jídel a nápojŧ je však někdy problém bezpečné a kvalitní zboţí vŧbec dostat do kuchyně. Štěstí mají ti, kteří mohou vyuţít dlouhodobě zaloţené logistické základny etnických restaurací, které jiţ delší dobu v Šanghaji fungují a mají s místními normami a předpisy zkušenost. Designované logistické firmy bývají pověřeny úkolem dostat potraviny na území EXPO, ale potřebují notifikaci dva dny předem, aby předloţily číslo auta, identifikaci řidiče a další doklady příslušným schvalovacím orgánŧm. Není právě jednoduché určit dva dny předem, kolik mrkve a brambor bude restaurace potřebovat... Jakmile dodávka dorazí, je podrobně zkoumána zdravotními a hygienickými inspektory. Čínská strana zdŧvodňuje striktní postup všeobecně přísnějšími hygienickými normami, které mají předcházet masovým otravám zjídla. V Šanghaji knim dříve docházelo. První obchodní výsledky „non fast food“ restaurací zŧstaly po čtrnácti dnech provozu za očekáváním a daleko za návštěvností zařízení s rychlým občerstvením. Řada restaurací sníţila ceny nejméně o patnáct procent. Prŧměrná cena jídla v „non fast foodech“ se usadila na zhruba 100 jüanech (necelých 15 USD), Plné znění zpráv


zatímco prŧměrná cena fast food jídla představovala zhruba pět USD. Část návštěvníkŧ si jídlo přináší z domova přes varování, ţe v teplém počasí se mŧţe zkazit. Šanghajská asociace restaurací uvedla, ţe vloni činily celoroční trţby ve městě 70 miliard jüanŧ, letos díky EXPO očekávají rŧst na 100 miliard. Druhou významnou poloţkou obchodu, který se odehrává na teritoriu EXPO a vlastně i mimo něj, jsou suvenýry. Konkrétně asi 10 000 druhŧ přísně licencovaných předmětŧ ve více neţ 4000 prodejnách (z toho 2500 v Šanghaji a 80 v areálu výstavy). Očekává se, ţe trţby za prodej překročí dvě miliardy jüanŧ. Mezi nejpopulárnější patří maskot Chaj-pao v nejrŧznějších velikostech. MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE Události jako EXPO vytvářejí řadu mikro „příběhŧ“ a poměrně snadnou a rychlou, většinou však regionální a krátkodobou medializaci. PR ohlasy pavilonŧ mají sice velkou mediální četnost, ale jsou impulzní a povrchní. V komunikační konkurenci jednotlivých účastí a pavilonŧ se vzájemně přebíjejí a eliminují. Pokud tato komunikace není zasazena do dlouhodobého marketingového konceptu zemí, neprokazuje kontinuální podporu anebo není podpořena přínosem z další oblasti komunikačního hexagonu, jako je třeba export, turistika, investice, imigrace a další, rychle vyvane a zmizí. Při vstupu do pavilonŧ většiny vyspělých zemí zaujme výrazná prezentace jejich partnerŧ a sponzorŧ. V případě USA pokryla loga 37 partnerŧ a sponzorŧ celou dvacetimetrovou stěnu. U vstupu do pavilonu Německa jich lze napočítal téměř sto. Výrazné zastoupení a prezentace firem byly příznačné i u pavilonŧ Itálie, Francie, Švédska a řady dalších. Výjimkou byly spíše ty národní pavilony, kde se aliance státu a korporací neprojevila. Drtivou většinu nákladŧ pavilonu Německa, jednoho z absolutně nejlepších pavilonŧ EXPO, hradí obchodní komora a firmy. Totéţ se týká dalších, návštěvnicky nejatraktivnějších pavilonŧ Itálie, Francie, Švédska nebo Norska. Norové na tento model přistoupili uţ koncem devadesátých let. Polovinu nákladŧ na účast ve Vancouveru hradil Norway Export Council (něco jako ministerstvo obchodu) a druhou polovinu firmy. Pavilon byl zaměřen na námořní dopravu, podmořský prŧzkum a těţbu, tedy oblasti, kde má Norsko co nabídnout. Norský pavilon měl vysokou estetickou a divácky atraktivní úroveň, ale co je dŧleţité – byl koncipován tak, aby expozice mohla být vyuţita ještě jednou, na mezinárodní výstavě onámořní dopravě v Německu. Víceúčelové následné vyuţití národních pavilonŧ na světových výstavách se stává stále ţádanějším nástrojem efektivní komunikace zemí. V Šanghaji šli tímto směrem zejména Němci. I země, které nakonec nenašly prostředky na vlastní pavilon, však vyuţily moţnost představit se například pod střechou afrického, karibského nebo pacifického společenství. Nejde o víc neţ o milé turistické vizitky. Z pohledu budoucího turistického marketingu zaměřeného na Čínu však tato prezentace určitě není zbytečná. Vlivná mladší a bohatší čínská populace, nově se formující střední vrstva, dnes čítá asi 175 milionŧ lidí a v roce 2025 to bude uţ 500 milionŧ. Jiţ dnes je zhruba sedm procent populace ochotno ročně utratit dva tisíce dolarŧ především na cestování, coţ reprezentuje kupní sílu asi 82 miliard dolarŧ. Za cestování je přitom připraveno utratit své úspory asi 53 procent Číňanŧ. V příští dekádě bude turistický prŧmysl Číny dle výdajŧ druhým největším na světě za USA. S uvolněním celkových politických poměrŧ budeme čínské turisty ve světě zřejmě potkávat častěji. TÉMA: MĚSTO Na řadě světových výstav se organizátorŧm „podařilo“ zvolenému tématu vyhnout nebo se z něj velkou měrou vylhat. Šanghaj je světlou výjimkou. Organizátoři vloţili do naplnění tématu značné finanční prostředky a pojednali jej v rozsahu, který v dosavadní historii výstav není běţný. Vznikly tematické pavilony. Urbanistický pavilon je rozdělen do pěti sekcí – Rodina, Práce, Kontakt, Učení a Zdraví. Poukazuje na to, ţe udrţitelný rozvoj měst je moţný pouze tehdy, jestliţe se urbanizace stane lidsky orientovaným procesem, který se stará o rozvoj všech obyvatel. Pavilon Města jako lidské bytosti ukazuje urbánní celky jako ţivý lidský organismus, který má tělo i duši. Metaforickým zpŧsobem ukazuje na vztah mezi lidmi a městem, jejich vzájemnou závislost i prospěch za určitých podmínek – podmínek vzájemného respektu. Pavilon Městské planety vypovídá o lidech a městech, která vytvořili, o potřebném konsenzu lidí, města a naší planety. Poetický příběh vypráví, jaký vliv má rozvoj měst a lidské chování na naši planetu. Pavilon Otiskŧ se věnuje historii měst od antiky aţ po současnost, stopám a otiskŧm jako výsledkŧm interakce lidí s městy a ţivotním prostředím od zrození měst aţ po moderní civilizaci. Pavilon Budoucnosti nabízí návštěvníkŧm vizi, jak mohou města jednou vypadat. Tento pavilon je rozdělen do čtyř částí: Včerejší sny, Sny a Praxe, Budoucnost se blíţí a Rozmanité moţnosti. Zaměřují se na inteligentní dŧm budoucnosti, zdraví městské komunity, nízkouhličité město a harmonické prostředí. Poprvé v historii světových výstav vytvořili organizátoři speciální pavilon Ţivot a Sluneční svit, který se věnuje lidem s hendikepem. Řeší, jak odstranit diskriminaci invalidŧ, chudobu a jak vytvořit lepší ţivot i pro ty, kteří v dŧsledku svého zdravotního problému zŧstávají na okraji společnosti. K vidění jsou roboti, kteří invalidŧm pomáhají, Plné znění zpráv


pomŧcky a nástroje, kolečková křesla, která stoupají do schodŧ... Návštěvníci mohou na vlastní kŧţi ve tmavé prostoře vyzkoušet, jak se dá vnímat prostředí pomocí jiných smyslŧ, neţ je zrak, anebo otestovat, jak mohou slepí hrát fotbal. Vystaveno je téţ inteligentní high-tech vybavení domácnosti. Jen na okraj – v Číně ţije 83 milionŧ invalidŧ, coţ představuje 6,34 procenta populace. Dalším zásluţným činem organizátorŧ je vytvoření celé zóny několika pavilonŧ s názvem Nejlepší městské praktiky. Představuje případové studie řešení konkrétních problémŧ v asi 60 městech světa včetně Prahy. PAVILON USA Účast Spojených státŧ byla dlouho nejistá. Nakonec se podařilo dát dohromady finance od 37 partnerŧ a sponzorŧ, mezi hlavními od firem General Electric, Johnson & Johnson, Procter & Gamble, American Airlines, Citibank, Visa, Intel nebo Chevron. Pavilon nabídl dvě audiovizuální představení. Prvním je jednoduchý a zábavný příběh, jak se Američané učí vyslovovat čínské „Ahoj“. Při nepříliš příznivé pozici značky USA v Číně šlo o správné gesto. Druhý, hollywoodsky nasládlý a efektní krátký příběh vypovídá o snaze holčičky, lidského pŧlčíka, kultivovat zanedbaný dvorek městského činţáku. Po několika neúspěšných pokusech se dospělí zahanbí, přiloţí ruku k dílu a dobrá věc se podaří. Na kytičky na plátně zaprší a déšť se snáší i na hlavy divákŧ. Jasná zpráva – nečekejme na to, co pro nás udělá stát, obec či magistrát. Začněme u sebe a sami. Závěr expozice je ryze komerční propagací přispívajících firem včetně sdělení, jak vítaná a uţitečná je čínská komunita v USA, to vše pod heslem „Jsme jedna rodina“. PAVILON NĚMECKA Je sestaven ze čtyř nepravidelných struktur pokrytých kovovou, stříbrnou membránou. Stability moderního architektonického útvaru je docíleno vzájemnou interakcí a propojeností struktur, které uţ navenek upozorňují na hlavní téma a poselství pavilonu: Balancity – město v rovnováze. Ve vstupní části návštěvníky vítá stěna s logy téměř stovky partnerŧ a sponzorŧ. Jednotlivé tematické celky pavilonu nesou názvy Zahrada, Továrna, Sklad, Ateliér, Design. Vytvářejí jeden organický celek, který informuje, vychovává a baví. Prezentace ukazuje město jako atraktivní prostor k ţivotu, pokud vytvoří rovnováhu mezi obnovou a konzervováním, inovací a tradicí, městem a přírodou, komunitou a individuem, prací a odpočinkem. Názorně je předvedena proměna industriálního Porúří v servisní a vědecké centrum. Kromě ukázek a vtipných, interaktivních nástrojŧ se nezapomíná ani na zcela obyčejné a osvědčené pouťové pomŧcky, jako jsou maškarní a historické figuríny, do kterých mŧţe návštěvník vstoupit a pořídit si foto. Procházka pavilonem je putování nejrŧznějšími zónami a vrcholí představením v amfiteátru pro 600 lidí. Amfiteátr nazvaný Zdroj Energie je malou elektrárnou. Rodí se v ní síla, kterou město potřebuje k ţivotu. Úkolem dvou prŧvodcŧ krátkým představením je ve spolupráci s publikem uvést do pohybu 1,5tunovou kouli. Povzbuzují publikum k co nejhlasitějšímu projevu. Hluk, který publikum „vyrobí“, generuje energii pro rozpohybování koule. Přitom se podle intenzity hluku mění barva povrchu koule osazená 400 000 LED body. Účast Německa patří do dlouhodobé marketingové koncepce země. Jejím mottem je budovatelské heslo Německo a Čína – společně vpřed. Pod patronátem prezidentŧ obou zemí běţí tento projekt uţ tři roky. Nedaleko pavilonu Německa je další německá instalace, jeţ projekt ztělesňuje. Je přenosná, vytvořená z čínského julong bambusu a má za sebou cestu po pěti čínských provinciích. Hlavním tématem této pohyblivé události, kterou v minulých třech letech navštívilo 1,3 milionu osob, je udrţitelný rozvoj města. Návštěvníci tam mohou vytvořit své virtuální město. Názornou ukázkou dialogu je také deset příkladŧ spolupráce mezi Německem a Čínou v kultuře, obchodu, vědě a vzdělání. Nové přístupy a řešení ztělesňují oficiální partneři jako Allianz, BASF, Daimler, Deutsche Bank, Deutsche Post, DHL a Siemens. PAVILON RUSKA Rusové se podívali na téma výstavy dětskýma očima. O pohádkový formát se snaţil uţ vnější vzhled pavilonu s dvanácti věţemi. Nabízený příběh se inspiroval pohádkou Nikolaje Nosova. Jeho Město Slunce a Město Měsíce propŧjčily jména jednotlivým částem pavilonu. V interaktivních kioscích se návštěvník mŧţe dozvědět o nejrŧznějších technických vymoţenostech dŧleţitých pro budoucí kvalitu ţivota a města. Tato technická témata tvŧrci zosobnili, vzala na sebe podobu dětí. (Téma dětí a snaha naznačit, ţe to, co se dnes děje, je podstatné pro příští generaci, se objevovaly i v řadě dalších pavilonŧ. Ve španělském například na návštěvníky zírá nelidsky obrovské Jumbo Baby s glumovsky vypoulenýma očima.) Ani Rusové se neobešli bez partnerŧ a sponzorŧ. Prezentovaly se zde například firmy Kosatom, Tvel nebo Ibrae. Vloţený příběh vypráví, jak se v neposkvrněné sibiřské krajině snaţili vypořádat s vedením plynovodu. PAVILON VELKÉ BRITÁNIE Plné znění zpráv


Jedna z nejpozoruhodnějších staveb na EXPO. Její povrch utváří 60 000 pět metrŧ dlouhých, pruţných akrylických trubic, které v noci světélkují. Cesta pavilonem je rozdělena do několika částí. Zelené město, Otevřené město, Semenná katedrála, Ţijící město a Otevřený park. Ústředním místem je Semenná katedrála. Kaţdá z akrylických trubic, která zde vystupuje do prostoru, má v sobě uloţeno semínko některého z ohroţených druhŧ rostlin. Jde o ukázku ze sbírky Kew Millenium Seed Bank Collection, program biodiverzity, který v roce 2000 zahájila Royal Botanic Garden. Ojedinělý záchranný program se zaměřuje na 60 aţ 100 tisíc rostlin. Ve více neţ 50 zemích se jich podařilo zachránit a uchovat okolo deseti procent z celkového mnoţství ohroţených druhŧ. Poselství Británie je jednoduché – naše nepředvídatelné počasí nás naučilo milovat přírodu a zeleň. Proto jsme ji vtáhli do měst. Proto jsme hry, které se v Británii zrodily, vrátili pod širé nebe. PAVILON ITÁLIE V úvodu Italové ve zkratce nabízejí historickou reminiscenci starého Říma a sebevědomou zprávu o tom, kde hledat základy novodobého rozvoje města. Dále jako by si nelámali hlavu s tématem výstavy. Nicméně koláţ špičkového současného designu obuvi, nábytku, osvětlení, vozidel a oblečení pilotŧ motocyklové formule jasně vypovídá o tom, jaké má Itálie představy o kvalitě ţivota. Přehlídku designu doplnila i obří část z ochranné vodní zábrany Benátek. Stejně vynalézavě Italové prezentují typické produkty své země. Obilí, které vyrŧstá ze stropu nad korunou olivovníku, víno ve formě umělecké galerie atd. Největší překvapení a záţitek nabízí část Sensitive City, ztvárnění ideálního a neutopického města zaloţeného na jeho vztazích, paměti, snech i obavách obyvatel. Je spletené z příběhu mnoha lidí. Jde o interaktivní show, ve které defilují postavy města. Návštěvník si je mŧţe dotykem zastavit a vyslechnout jejich příběh. DALŠÍ ZAJÍMAVÉ EXPOZICE Japonský pavilon je pozoruhodný uţ zvenčí nachovým zabarvením, lehkou membránou se solárními články, která pomocí speciální technologie umoţňuje stavbě dýchat. Uvnitř zaujalo téma robotizace a robot, který hrál na housle. V rakouském pavilonu se mŧţete koulovat, Švýcaři Vás svezou lanovkou. Belgičané ukázali vedle nositelŧ Nobelovy ceny jako kontrapunkt také postavičky Šmoulŧ. V jedné sekci fungovala opravdová výrobna proslulé čokolády, samozřejmě ke koupení, a v závěru expozice byla k vidění šestikilová tenisová raketa ze zlata osázená 1600 diamanty. Broušení a prodej diamantŧ v závěrečné části je součástí široké nabídky belgické provenience. Krásný dánský pavilon vítá návštěvníky oslovením: „Vítejte v Dánsku, kde moderní ţivot dělá z pohádky skutečnost.“ Na podporu tohoto sdělení přivezli malou mořskou vílu a 1000 bicyklŧ, na kterých se návštěvník mohl svézt z vrcholu pavilonu po svaţující se rampě. Jízda dolŧ předpokládala vyuţití ruční i noţní zpětné brzdy. Tu druhou bohuţel Číňani neznají, a tak hned první den extrémně namáhané ruční brzdy odrovnali. Celý další týden stálo všech 1000 bicyklŧ u vchodu a čekalo na opravu. V atraktivním pavilonu Švédska kralovala IKEA a její představy o městě a domácnosti budoucnosti. Hračky, úsporná svítidla, relaxace na houpačkách a energeticky úsporné propojení pater skluzavkami, které si mŧţete zvolit místo schodŧ. Holanďané se prezentovali expozicí, kterou nazvali Šťastná ulice. Na svaţující se rampu „navěsili“ domečky, výkladní skříně, ve kterých bylo k vidění všechno od technických vymoţeností aţ po pracovnu van Gogha. Fasáda a opláštění celé řady pavilonŧ nesly ekologické poselství. Španělský pavilon obloţili autoři rohoţemi, portugalský korkem, řada dalších se chlubila recyklovatelnými materiály. PAVILON ČÍNY Zatímco se u Němcŧ či Japoncŧ čekalo na vstup prŧměrně dvě hodiny, u pavilonu Číny to byly tři hodiny. A „rezervaci na frontu“ a určitou hodinu si musel návštěvník vyzvednout u brány před vstupem na výstaviště uţ od šesté hodiny ranní. V osm bylo „vyprodáno“. Gigantický pavilon nabízí tři rŧzné, monumentální části. První jsou Otisky s národními kulturními poklady a s reminiscencí dávné kultury jednoho z neolitických osídlení Čchengtchou-šanu a animovanými obrazy ţivota podél řeky v prŧběhu festivalu Čching-ming. Ve druhé je návštěvník pozván k projíţďce od minulého k současnému. Třetí část bych označil za velký příslib. Čína vytyčuje ambiciózní cíle k vytvoření nízkouhličitého ţivotního prostředí a ţivotního stylu. Je třeba ocenit zpŧsob, jakým tvŧrci vzdali hold dvěma produktŧm, jeţ vytvořily agrární civilizaci a zásadně ovlivnily kulturu, ţivot a ţivotní styl Číny. Rýţe a bambus se staly hvězdnými veličinami. PAVILON FRANCIE



Futuristický pavilon jako by plul nad vodou. U vstupu vás uvítá citro¨en a z velké plazmové obrazovky Allain Delon. I u Francouzŧ jde o koláţ La Ville Sensuelle – města, které je třeba vnímat všemi smysly. Mŧţeme třeba nahlédnout do ţivé francouzské kuchyně. Vloţená expozice firmy Louis Vuiton, jejíţ výrobky patří k nejčastěji imitovaným na čínském trhu, hýří uměleckým pojetím a skleněnými plastikami. Jako by chtěla pozvednout tolik diskutovanou otázku copyrightu a intelektuálního vlastnictví, jedno z dŧleţitých a diskutovaných témat světové výstavy. Podobně jako Italové, kteří vsadili na klasické umění a představili věhlasnou galerii Uffizi, přivezli i Francouzi kolekci z musea d’Orsay. (Pokud vŧbec některé národní pavilony vsadily na umění, bylo to něco potvrzeného historií nebo výtvarné práce dětí.) Osobitým a veleúspěšným marketingovým tahem je francouzsky pojaté téma velkých ţivotních okamţikŧ, jmenovitě svatby. Město Tours prezentovalo celý ceremoniál od květinové výzdoby aţ po zrod svatebních šatŧ a sám starosta Tours v pavilonu čínské páry oddával. Mezi nejpopulárnější suvenýry patří maskot výstavy nazvaný Chai-pao PAVILONY KORPORACÍ Nadnárodní společnosti jako Coca-Cola, Siemens, CISCO a řada čínských firem si postavily vlastní pavilony. Siemens předvedl domácnost roku 2015, ve které bude multimediální centrum i diagnostické zařízení. Ušetří přinejmenším jednu návštěvu u lékaře, kdyţ mu podklady pro diagnózu pošlete z domova. Energii zajišťují solární a větrné obnovitelné zdroje. Před domem stojí auto na elektrický pohon. Domlouváte se prostřednictvím videokonference. V kuchyni si pěstujete svou zeleninu. Coca-Cola přišla krátce po zahájení EXPO s lekcí z filantropie. Ve spolupráci s China Youth Development Foundation oznámila dokončení rekonstrukce školy v S’čchuanu, kterou zničilo zemětřesení. Její příspěvek činil v přepočtu asi 300 milionŧ korun. Programy „social responsibility“ se stávají v Číně stále častější součástí marketingové politiky firem. Foto popis| ČÍNSKÁ DOMINANTA. Monumentální pavilon pořadatelské země je nejvýraznější stavbou výstaviště o rozloze 528 hektarŧ. Foto popis| SPONZOŘI, DÍKY. Americkou účast na světové výstavě hradí pouze partneři. Představují se i v expozici jako například Citi nebo Microsoft. Foto popis| PAVILON BUDOUCNOSTI nabízí i přijatelné vize, jak by město mohlo vypadat v příštích desetiletích. Foto popis| ZDROJ ENERGIE. Kouli o hmotnosti 1,5 tuny mohou návštěvníci rozpohybovat svým hlasem. Foto popis| POHÁDKOVÝ FORMÁT ruské expozice je definován uţ pavilonem s dvanácti věţemi. Foto popis| BOTANICKÁ POKLADNICE. Trubice, jeţ utváří povrch stavby, obsahují semínka ohroţených druhŧ rostlin. Foto popis| JASNÁ VIZE. Italové ukazují představy o kvalitě ţivota zaloţené na špičkovém designu. Foto popis| TREND. Španělé obloţili svŧj pavilon rohoţemi z přírodního materiálu. Foto popis| HVĚZDA V AKCI. Agrární civilizaci připomíná pocta dvěma rostlinám – rýţi a bambusu. Foto popis| MĚSTO A PŘÍRODA. Elegantní francouzská představa o symbióze. Foto popis| ÚČAST NUTNÁ. Příleţitost představit se zejména čínským návštěvníkŧm vyuţila například i společnost Siemens. O autorovi| LADISLAV KOPECKÝ, Createam Autor přednáší marketingové komunikace na FSV UK a VŠE _

lidé a podniky 21.6.2010

Euro

str. 28 _

Lidé a podniky_

PRK PARTNERS Rudolf Koţušník ofcounsel Do společnosti PRK Partners nastoupil do pozice of counsel Rudolf Koţušník (54), jenţ je absolventem Právnické fakulty UK v Praze. V letech 1992 aţ 1995 pŧsobil v mezinárodní kanceláři Squire, Sanders & Dempsey, dále pak v advokátní kanceláři Weil, Gotshal & Manges. Jeho vlastní kancelář byla oceněna uvedením v prestiţním přehledu Who’s Who Legal Real Estate Czech Republic 2009. Byla rovněţ uvedena v ACQ Finance Magazine Law Awards jako Plné znění zpráv


Real Estate Law Firm of the Year 2009. Koţušník je také bývalým diplomatem a je členem Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Hovoří anglicky a disponuje dobrou znalostí ruštiny a francouzštiny. PRICE WATERHOUSE -COOPERS ČR Markéta Mühlhoferová senior manaţerka Tým fúzí a akvizic společnosti PricewaterhouseCoopers ČR posílila v pozici senior manaţerky Markéta Mühlhoferová (36), která dříve pracovala pro PPF ECM Holding, Skupinu PPF, ECM, Českou spořitelnu a Komerční banku. Vystudovala Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze a vlastní makléřskou licenci. Ve volném čase se věnuje jízdě na koni, sjezdovému lyţování a cestování. EPSON EUROPE Tomáš Hudec, Karel Grábl ředitelé Společnost Epson Europe jmenovala do pozice ředitele pro Česko a Slovensko Tomáše Hudce. Karel Grábl řídí distribuce pro Českou a Slovenskou republiku. Oba jiţ mají bohaté zkušenosti s předchozím pŧsobením ve společnosti Epson. HAVEL & HOLÁSEK Robert Neruda vedoucí Tým advokátní kanceláře Havel & Holásek posílil o Roberta Nerudu (33), který bude zastávat pozici vedoucího týmu právníkŧ poskytující sluţby především ve věcech týkajících se práva hospodářské soutěţe a veřejné podpory. Před příchodem pŧsobil osm let v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe (ÚOHS), z toho dva roky jako místopředseda. Neruda je absolventem Právnické fakulty MU v Brně. V ÚOHS pracoval jiţ v letech 2000 aţ 2003. V letech 2004 a 2005 byl asistentem soudce Nejvyššího správního soudu. Neruda je i spoluautorem komentářŧ k zákonu o ochraně hospodářské soutěţe a zákonu o veřejných zakázkách, napsal desítky odborných článkŧ a je členem redakční rady časopisu Antitrust. Je drţitelem titulu Ph. D. v oboru obchodního práva, pravidelně přednáší na Právnické fakultě a Ekonomicko-správní fakultě MU. Hovoří anglicky a německy. Ve volném čase se nejvíce věnuje dálkovým běhŧm, cyklistice a fotbalu. CMS CAMERON MC KENNA Tomáš Kruták partner, vedoucí Do právní kanceláře CMS Cameron McKenna přichází Tomáš Kruták (32), který bude v praţské kanceláři pŧsobit v pozici partnera a vedoucího korporátní praxe. Před příchodem do CMS Cameron McKenna byl Kruták partnerem v právní kanceláři Balcar Polanský Eversheds. Vystudoval Právnickou fakultu MU v Brně, hovoří anglicky, německy a rusky. Je autorem několika publikací o PPP a veřejných zakázkách a dále pak na stejné téma vedl sérii přednášek a seminářŧ pro Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo financí SR i pro rŧzné soukromé subjekty. FINEP Štěpán Jirout ředitel Novým ředitelem developmentu kancelářských projektŧ společnosti FINEP je Štěpán Jirout, který v minulosti pŧsobil ve vysokých manaţerských pozicích. Jirout je ţenatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří tenis, potápění a cestování. REED SPECIALIST RECRUITMENT Ladislav Hájek, Romana Martincová, Veronika Hrbáčová konzultanti, manaţerka Personální společnost Reed Specialist Recruitment jmenovala nové kolegy v praţské pobočce. Ladislav Hájek (25) se stal konzultantem pro oblast financí a bankovnictví. Vystudoval obchodní akademii. Romana Martincová (25) je konzultantkou pro prodej, marketing a PR. Dříve pracovala v NWR Group a OKD Doprava, předtím pŧsobila ve společnosti Bakala Crossroads Partners a Kolkovna Group. Martincová vystudovala Filozofickou fakultu UK, hovoří anglicky a německy. Veronika Hrbáčová (27) se stala research team manaţerkou. Je absolventkou Palackého univerzity v Olomouci. Plné znění zpráv


TTC TELEKOMUNIKACE Karel Kamenář, Radek Majer ředitelé úsekŧ Společnost TTC TELEKOMUNIKACE jmenovala dva nové ředitele úsekŧ. Ředitelem úseku sluţeb zákazníkŧm se stal Karel Kamenář (43), ředitelem telehousu TTC je Radek Majer (36). Karel Kamenář přichází ze společnosti DAMOVO ČR. Volný čas věnuje chalupaření, lyţování, golfu, cyklistice, cestování a fotografování. Radek Majer pŧsobí v TTC TELEKOMUNIKACE od konce roku 2009 a předtím pracoval ve firmě Seznam. cz. Majer je fanouškem rallye sportu a také šampionem ročníku 2005 v kategorii SA1. Kromě toho se rád věnuje cestování a kulinářství. KING STURGE Pavel Skřivánek vedoucí oddělení Novým vedoucím oddělení kancelářských nemovitostí poradenské společnosti King Sturge se stal Pavel Skřivánek (30). V pozici nahradil Evu Lovětínskou, která odchází na mateřskou dovolenou. Skřivánek je absolventem VŠE v Praze a České zemědělské univerzity v Praze. V letech 2005 aţ 2010 pracoval ve firmě Cushman & Wakefield v Praze a Londýně. Skřivánek je ţenatý, k jeho zálibám patří cestování a rekreační sport. Mluví anglicky. GRAYLING CR Lenka Rogerová senior account manaţerka Společnost Grayling CR jmenovala do pozice senior account manaţerky do týmu consumer & korporátní komunikace Lenku Rogerovou. Ta dříve pracovala pro Mandarin Oriental, Ahold Czech Republic či Český Telecom. Foto autor| FOTO: archiv O autorovi| RUBRIKU LIDÉ A PODNIKY PŘIPRAVILA: Rita Kindlerová ([email protected]) _

Politická kariéra Miroslavy Němcové 21.6.2010

Prima TV

str. 04 _

18:55 Zprávy TV Prima_

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka -------------------Pokud se Miroslava Němcová stane předsedkyní sněmovny, bude třetím ústavně nejvýš postaveným člověkem v zemi. Němcová, která se o víkendu stala 1. místopředsedkyní ODS, má pověst klidné a cílevědomé ţeny. Někteří ji charakterizují jako Petra Nečase v sukních. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Nevyvolává skandály, nemá ţádné škraloupy a na všechny pŧsobí uklidňujícím dojmem. To je sedmapadesátiletá Miroslava Němcová, ţena, která pŧvodně chtěla zasvětit svŧj ţivot knihám. Byla majitelkou knihkupectví. Teď je pravou rukou předsedy ODS. Petr NEČAS, předseda strany /ODS/ -------------------Je člověk, který je charakterní, poctivý, čestný. Znám jí dlouhá léta a i po té lidské stránce ji hodnotím velmi kvalitně. Karel SCHWARZENBERG, předseda strany /TOP 09/ -------------------Plné znění zpráv


Je to reprezentantka ODS, která se ve sněmovně uţ osvědčila. Jsem přesvědčen, ţe bude dŧstojnou předsedkyní sněmovny. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Někdy se říká, ţe je takové ţenské svědomí ODS. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------V politice je uţ dlouhých 18 let. V roce 1994 se stala starostkou Ţďáru nad Sázavou. Pak přešla do Prahy. Parlamentní éra Miroslavy Němcové začala v roce 1998, a to tady v Poslanecké sněmovně. Miroslava NĚMCOVÁ, 1. místopředsedkyně strany /ODS/ -------------------Jsem šla pomalu, krok za krokem a nijak jsem tu politickou kariéru neurychlovala nějakými umělými skoky. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Snad jediný problém, který během její politické kariéry přišel, byl v absolutní neshodě s bývalým předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tehdy ještě místopředsedkyně Němcová se dokonce střetla s předsedou ODS Topolánkem a musela odejít z vrcholných pozic ODS. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------A to v roce 2006. Ve stejném roce byla zvolena 1. místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Miroslava Němcová má devětatřicetiletého syna, očního lékaře a dvě vnoučata. S muţem se vídá kvŧli náročné práci hlavně o víkendech. Miroslava NĚMCOVÁ, 1. místopředsedkyně strany /ODS/ -------------------Ţijeme s manţelem ve Ţďáru nad Sázavou a náš syn ţije tady v Praze. Ale vídáme se daleko méně, neţ bychom si přáli. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Kuriózně, kdyţ se na ni podíváme, tak ji neoslabuje ţenství, ji spíše oslabuje to, ţe nepatří do ţádné frakce a ţe dlouhodobě vede velmi slabý tým, málo delegátŧ z Vysočiny. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Miroslavu Němcovou teď čeká politicky nejspíš jedno z nejlepších kariérních období. Je ve vedení ODS a zřejmě bude vést i poslance. Miroslava NĚMCOVÁ, 1. místopředsedkyně strany /ODS/ -------------------Pokud se podaří teď postoupit třeba o další stupínek nahoru, tak to bude dobře. Pokud ne, mně se ţivot nezbortí. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Filipa Šebová, Televize Prima. _



Změna vedení ODS nezaručuje změnu strany 21.6.2010

Prima TV

str. 05 _

18:55 Zprávy TV Prima_

Roman FOJTA, moderátor -------------------Právě zvolení Miroslavy Němcové zpŧsobilo na víkendovém kongresu mnoha delegátŧm šok a spustilo lavinu, která skončila kompletním převolením vedení strany. Uţ den po sjezdu ale politologové euforii krotí. Podle nich nové vedení zdaleka nezaručuje, ţe se ODS skutečně změní. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor -------------------Na nezasvěcené mohl závěr občanskodemokratického kongresu pŧsobit jako loučení starých přátel. Kaţdý z bývalých místopředsedŧ si odnesl poděkování od nového šéfa. Petr NEČAS, nový předseda strany /ODS/ /natočeno včera/ -------------------Dovolte mi, abych poděkoval Ivanu Langerovi za jeho dlouhodobou a soustavnou práci pro Občanskou demokratickou stranu. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor -------------------Ve skutečnosti si ale většina delegátŧ pořádně oddechla. Bývalé vedení si s sebou neslo stigma spolupráce s vlivnými podnikateli, náboru černých duší nebo minimálně malé popularity u voličŧ. A tohle jsou jejich nástupci, které si nadiktoval Petr Nečas. Někteří delegáti jim v ţertu říkali sokolové. Ţádnou aféru za sebou nemají. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Nepochybně tady je šance, ţe jsou to jaksi lidé, řekněme, čistí. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Pokud bysme je chápali jako představitele kmotrovské skupiny, tak je tam opravdu tentokrát ve velké menšině. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor -------------------Uţ na kongresu se ale ozýval názor i druhé strany. Noví místopředsedové totiţ moţná v současnosti mají přízeň svého stranického šéfa, co jim ale rozhodně chybí, jsou věrné hlasy silných regionŧ. A to by mohl být do budoucna problém. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Tam skutečně bude záleţet ještě na těch výsledcích komunálních voleb. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Pokud neuspěje ODS na podzim, tak se mŧţe stát, ţe opravdu Petr Nečas, ale i jeho místopředsedové utrţí významnou poráţku. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor -------------------A to by nejspíš znamenalo i návrat starých pořádkŧ v čele s vlivnými regiony a takzvanými kmotry. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Ta ODS a její vedení prostě musí vědět, ţe pokud chce skutečně zásadní proměnu té strany, tak musí umět odolat těm tlakŧm. Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, redaktor Plné znění zpráv


-------------------Tomáš Drahoňovský, Televize Prima. _

Kongres zvolil do čela Nečase, zbytek vedení je nový 20.6.2010

denik.cz

str. 00 _

Z domova_

Praha /AKTUALIZOVÁNO, FOTOGALERIE/ - Petr Nečas je od neděle lídrem, jakého ODS od raných dob Václava Klause ještě neměla. Delegáti 21. kongresu ho zvolili drtivou většinou, ale co je ještě dŧleţitější, vyslyšeli jeho přání a posvětili mu vedení, které si nadiktoval. " Středočeši kolem Petra Tluchoře, Jihočeši hlubockého pána Pavla Dlouhého a Praţané Davida Vodráţky odešli jako zpráskaní psi. Politologové nicméně upozorňují, ţe nešlo o nějaké osvícení shŧry, ale o racionální úvahu. „Většina delegátŧ kandiduje v komunálních volbách a úspěšní mohou být jen tehdy, vrátí-li se ODS na místo jasného lídra české pravice,“ míní Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd UK. Ne do vlastní kapsy Nečas dal jasně najevo, ţe dŧvěru si jeho strana mŧţe získat jen viditelnou prací pro stát, nikoli pro vlastní peněţenky. „Stát není kořist. Vládnutí neznamená rozparcelovat tuto zemi na pašalíky vlivu. Být ministrem neznamená pojímat ministerstvo jako léno, kam vtrhne ministr s partičkou svých kamarádŧ. Kdo to nepochopí, z vlády odejde, to vám mŧţu garantovat,“ sdělil Nečas ve svém nominačním projevu. Odmítl sice nálepku pana Čistého, neboť prý i on je hříšníkem, nicméně dodal: „Jedno mŧţu říct naprosto sebevědomě – nekradu a jsem neúplatný.“ To o sobě mohou prohlásit i všichni noví místopředsedové, Miroslava Němcová, Alexandr Vondra, Pavel Blaţek, Pavel Drobil a Jiří Pospíšil. Právě oni budou mít za úkol stranu nejen připravit na podzimní volby, ale především dotáhnout koaliční jednání. „Vzkaz delegátŧ byl zřetelný v tom smyslu, ţe ODS musí být vládní jedničkou a nepřepustit hlavní slovo Miroslavu Kalouskovi,“ soudí Kubáček. Přečtěte si: Němcová se po čtyřech letech vrací do vedení ODS Nečas: Nechceme válku s Prahou Na kongresu Petr Nečas exceloval, teď musí dovést do konce vládní jednání. Jaké hlavní mise vás teď čekají? Prvním úkolem je příprava senátních a komunálních voleb, druhým dotaţení koaličního jednání o sestavení vlády rozpočtové odpovědnosti a třetím pracovat intenzivně na vnitřních změnách ODS, abychom zvýšili svou dŧvěryhodnost v očích české veřejnosti. K té proměně vás jasně vyzvali jak voliči, tak nyní delegáti. Znamená to, ţe místopředseda Blaţek bude mít hlavní úkol rozbít regionální lobbistické struktury tak, aby za ODS mluvili jen autentičtí politici, ne jejich loutkáři? Je to součást krokŧ, které musíme udělat. Věřil jste, ţe vám delegáti aţ tak pŧjdou při volbách místopředsedŧ na ruku? Kongres do značné míry dopadl tak, jak jsem chtěl a předpokládal. V projevu jste uvedl, ţe koaliční kompromis není sprosté slovo. Budete tedy ustupovat? Členové ODS si jistě uvědomují, ţe dosaţení koaličních dohod je moţné jen na základě vyjednávání a poté, co jsou dohodnuty kompromisy. Plné znění zpráv


Uvedl jste, ţe garantem za ekonomický program vlády chcete být vy. Mělo by to mít i formální podobu? Základní kroky reforem musí být podniknuty pod vedením premiéra. Bez ohledu na to, kdo bude ministrem financí. To je základní úkol vlády a jako takový se nemŧţe týkat jen několika resortních ministrŧ. Na kongresu dostaly na frak zákulisní dohody, ale také Praha, která nemá ani jednoho zástupce ve vedení ODS. Budete ji chtít odškodnit vládním křeslem? Nemáme ţádný zájem na ostrakizaci praţského regionálního sdruţení. Samozřejmě je to region, který má osobnosti schopné zvládnout vládní odpovědnost. Topolánek: Udělal jsem chyby Expředseda ODS Mirek Topolánek na kongres nedorazil. Poslal jen zprávu, v níţ například uvedl, ţe na 20 procent voličské podpory ODS spadla aţ po jeho potupném odvolání. „Strana, která se neustále hádá, jejíţ poslanci se podílejí na pádu vlastní vlády a která prakticky neustále po osm let zpochybňuje svého lídra, nakonec přestává být pro voliče čitelná a přitaţlivá. Strana, v níţ vítězí byznysové a regionální zájmy nad zájmy politickými a zájmem celku, rychle ztrácí dŧvěru lidí,“ sdělil Topolánek Podle něj jeho snaha o personální obnovu ODS naráţela na takřka zuřivý odpor. „Vţdy jsem říkal, ţe musí jít o skutečnou generační výměnu, ne o kosmetické změny či palácový převrat, a ţe je třeba rozbít některé regionální struktury. Ty jsem docela výstiţně nazval kmotrovskými,“ vrátil se ke svému výrazu Topolánek. Pojmenoval i své tři největší omyly: „Těmito chybami je jednoznačně posazení Vlastimila Tlustého na post ministra financí, znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky a nominace Jana Fischera na post premiéra. Nečas: Konec machrování Lídr ODS Petr Nečas delegátŧm sdělil, ţe jejich strana má nejlepší program, kvalitní odborníky, pevné ideové základy, reálnou vizi, vzdělané politiky. Pokud chce ale obstát v budoucnu, musí k tomu přidat dŧvěru voličŧ. „To je v politice často dŧleţitější neţ všechno ostatní. Nedá se to koupit, nedá se to utrhnout, nedá se to získat za noc nebo týden, nezískáme to jedním či dvěma obstojnými činy. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Nečas. Přesvědčivě apeloval, aby ODS řekla tvrdé stop těm, kteří v politice hledají především uspokojení svých vlastních ekonomických zájmŧ, a nikoliv prosazování politických názorŧ. Podotkl, ţe machrování a zákulisní lobbistické dohody jsou jistou cestou k degradaci a ztrátě společenského vlivu. „Idealismus v politice není jenom řečnický obrat určený k ošálení naivních posluchačŧ, nýbrţ esence politické moudrosti, zvláště, je-li ve správném poměru k bytostnému pragmatismu a ke schopnosti stát oběma nohama na zemi. Selský rozum zasnoubený s idealismem, to je pravá škola vysoké politiky,“ uzavřel Nečas. Klaus: Změna přišla pozdě Prezident a otec ODS Václav Klaus po roztrţce před dvěma roky ztracenému dítěti pootevřel dveře zpět. Delegátŧm poslal zdravici, v níţ podpořil Petra Nečase a vyjádřil přesvědčení, ţe změna ve vedení přišla bohuţel pozdě. „Vznik ODS a celá její dosavadní historie nebyly jen soubojem s politickými konkurenty na levici. Od počátku jsme vedli zápas i o politický systém jako takový,“ napsal. A vyslovil se pro návrat ODS k ideovým kořenŧm. „Odmítali jsme zákulisní hry rŧzných, za elitní se povaţujících nátlakových a zájmových skupin, které o standardní politiku nemají zájem. Odmítali jsme přeměnu politických stran v nástroj lobbistických skupin. Věděli jsme, ţe je tím demokratický politický systém váţně narušován, a vţdy nám záleţelo na tom, aby tyto tendence u nás nezvítězily. Bude-li ODS znovu dŧvěryhodnou, jednotnou a ideově pevnou pravicovou stranou, mŧţe v tom sehrát podstatnou roli,“ uvedl prezident v dopise. Na závěr vyjádřil přání: „Chci věřit, ţe budu moci pociťovat hrdost na to, ţe jsem větší část svého politického ţivota spojil s ODS.“ Plné znění zpráv


#nahled/http://mm.denik.cz/1/65/infografika_kongres_ods_denikgalerie.jpg/http://mm.denik.cz/1/65/infografika_kongres_ods.jpg/Nové tváře v čele občanských demokratŧ.# Základní biografická data nového předsedy ODS Petra Nečase (45): 19. listopadu 1964 - narodil se v Uherském Hradišti. 1983 - absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti. 1988 - dokončil studium fyziky na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně. Během studií se oţenil (s manţelkou Radkou mají syny Ondřeje a Tomáše a dcery Terezu a Marii). Září 1988 - sloţil na Univerzitě J. E. Purkyně rigorózní zkoušku a získal doktorát (RNDr.). 1988-1989 - absolvoval základní vojenskou sluţbu u vrtulníkového pluku v Prostějově. 1988-1992 - technolog, výzkumný a vývojový pracovník v Tesle Roţnov pod Radhoštěm. Říjen 1991 - vstoupil do ODS, zvolen předsedou oblastní rady ODS ve Vsetíně. 6. června 1992 - poprvé zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, znovu zvolen v letech 1996, 1998, 2002, 2006 a 2010. 1995-1996 - první náměstek ministra obrany. Květen 1995 - ODS jej navrhla na uvolněné místo ministra vnitra; návrh nejprve přijal, po několika dnech odmítl, a to, podle jeho slov, z osobních rodinných dŧvodŧ. 1996-1998 - předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. 1998-2000 - místopředseda poslaneckého klubu ODS. 1998-2002 - předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. 1998-2006 - ministr obrany stínové vlády ODS. 1999-2004 - místopředseda ODS. 2004-2006 - první místopředseda ODS. 4. září 2006-8. května 2009 - místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. 2006-2010 - místopředseda ODS. 25. března 2010 - jmenován hlavním lídrem ODS pro volby do Poslanecké sněmovny. 12. dubna 2010 - pověřen řízením ODS do volebního kongresu. 4. června 2010 - prezident Václav Klaus jej pověřil jednáním o sestavení vlády. 20. června 2010 - předseda ODS. Přehled statistických údajŧ o sloţení nové Poslanecké sněmovny - Poslanecká sněmovna má celkem 200 členŧ. Svŧj mandát letos ve volbách obhájilo jen 86 poslancŧ, před čtyřmi lety jich bylo 115. Mezi nejdéle slouţící zákonodárce patří především Marek Benda a Petr Nečas z ODS a Hana Orgoníková (ČSSD), kteří se v parlamentu pohybují jiţ 18 let. Plné znění zpráv


- Nejsilnější klub má ČSSD (56 poslancŧ), za ní následují ODS (53), TOP 09 (41), KSČM (26) a Věci veřejné (24). - Do sněmovny se dostaly dvě nové strany (TOP 09 a Věci veřejné), naopak dvě strany vypadly - Strana zelených a tradiční parlamentní strana KDU-ČSL. - Do sněmovny bylo zvoleno 44 ţen, coţ je rekordní zastoupení v historii sněmovny. Největší procento ţen je mezi poslanci z KSČM - z 26 zákonodárcŧ je 15 ţen (42,31 procenta). Naopak nejméně ţen je v klubu ČSSD, necelých devět procent. - Prŧměrný věk nové sněmovny je 47,21 roku (v roce 2006 to bylo 47,9 roku). Prŧměrný věk zvolených muţŧ je 47,68 roku, u ţen je to 45,55 roku. Nejmladší poslance mají Věci veřejné (40,08 roku), naopak nejstarší zákonodárci jsou opět z KSČM (50,23 roku). - Nejstarším poslancem je předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (72 let). Naopak nejmladším zákonodárcem se stal sociální demokrat Adam Rykala (23 let). - Mandát získalo 20 nestraníkŧ, coţ je od roku 1996 jednoznačně nejvíce. Na kandidátkách dvou nových stran se do sněmovny dostali i členové s jinou stranickou příslušností - za TOP 09 získali mandát tři členové hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a dva členové hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Za Věci veřejné uspěli tři členové SNK ED. - Více neţ čtyři pětiny nových zákonodárcŧ se mohou pyšnit nějakým akademickým titulem. Nejvíce je inţenýrŧ - 62. Kateřina Perknerová a ČTK"

URL| http://www.denik.cz/z_domova/ods-zahajila-druhy-den-kongresu-zvoli-si-vedeni.html _

Střední Evropa musí být silná 19.6.2010

Lidové noviny str. 16 Byznys - rozhovor_ VLADIMÍR PISKÁČEK_

Česká republika by neměla stát stranou a – přestoţe není členem eurozóny – měla by pomoci zemím, které se dostanou do problémŧ. Podle někdejšího ministra prŧmyslu a současného poradce investiční banky Goldman Sachs Vladimíra Dlouhého by na tom Česko vydělalo. * LN V komentáři, který jste psal na začátku roku, píšete, ţe je pokrytecké nazývat finanční sektor viníkem současné krize. Většina světových politikŧ váš názor nesdílí a pídí se po tom, jak sektor dostat pod kontrolu. Opravdu trváte na tom, ţe vinit finanční instituce je pokrytecké? Já si to opravdu myslím, coţ ale neznamená, ţe se v uplynulých letech finanční sektor choval vţdy správně a ţe není potřeba přehodnotit pravidla pro jeho regulaci. Nicméně tato nynější krize a její hloubka nebyla jenom dŧsledkem chování finančního sektoru nebo „zlých bank“. Viník není jeden. Kromě finančního sektoru to byla příliš uvolněná peněţní politika především americké centrální banky, ale i politika vlád mnoha zemí, které připustily vysokou zadluţenost. Třetí zdroj takto hluboké krize leţí v Asii. Asijské země se poučily z problémŧ v roce 1998 a začaly vytvářet obrovské přebytky. Čína navíc nepřipustila trţní úpravu kurzu. Přebytky byly investovány do dolarových, především státních aktiv a tím napomáhaly financovat narŧstající dluh USA, ale obecně euroatlantického světa. Čtvrtými viníky jsou politici, kteří nejen, ţe byli velmi spokojeni s trvalým hospodářským rŧstem, ale aktivně k hloubce krize přispěli politickou podporou rŧzných programŧ levných hypoték a zavírali oči před rŧstem cen nemovitostí. Vŧbec nezpochybňuji problematickou roli finančního sektoru a vím, ţe některé odměny jsou zpětně nevysvětlitelné. Ale viníkŧ bylo prostě víc a to uţ vŧbec nemluvím o tom, ţe krize je i dŧsledkem neodpovědné spotřeby milionŧ lidí po celém světě na dluh. Levné letenky a dovolené, dotované bydlení, levné mobily, počítače, slevy v obchodech, a tím pádem bláznivé nakupování – to všechno Plné znění zpráv


pod spokojeným pohledem politikŧ rŧzného politického zbarvení, kteří nyní zdvihají prapor a buší pěstí do stolu. To nazývám pokrytectví. * LN Jedním ze zpŧsobŧ, jak zabránit kolapsu bankovního systému, má být v budoucnu bankovní daň. Je to jedna z cest, jak preventivně bránit daňové poplatníky před hamiţností bankéřŧ. Ti ji odmítají jako prostředek, který nic nevyřeší. Máte stejný názor? Je to jistě populární krok, který by měl plošně od bank stáhnout prostředky v době, kdy lidé mají pocit, ţe je ze svých daní vlastně zachránili. Jako většina plošných krokŧ je i tento špatný a je to především líbivé politikum. Státy ať spíše hledají, jak na převzatých špatných aktivech alespoň něco vydělat a ať regulují, ale nezakazují. Příkladem jsou třeba takzvané over the counter trhy nebo spekulace na budoucí cenu aktiv, která nevlastním (naked short selling; pozn. red). Tlak na transparentnost je v pořádku, zákaz je nesmysl, který se navíc nevyplatí. Ale nedělejte ze mě finančníka, já jsem makroekonom a moderní finance jsem se pořádněji začal učit ve svých 44 letech. * LN Ale jako poradce Goldman Sachs jste přímo u zdroje bývalých problémŧ, na jejichţ odstranění se jak američtí, tak evropští politici snaţí najít řešení… Nechci chodit po Praze a říkat, já jsem z Goldman Sachs, já tomu rozumím. Kdo tomu dneska do všech dŧsledkŧ rozumí? Obvykle to není jeden člověk. Autoři sofistikovaných modelŧ, často pŧvodem matematici či jaderní fyzici, třeba z Indie či bývalého SSSR, řeší jen určitý teoretický problém. Obchodníci jsou odměnami motivovaní jen ke krátkodobé maximalizaci zisku – a zde je vskutku prostor k regulaci. Šéfové velkých bank, regulátoři a makroekonomové obvykle – aţ na výjimky – ani moderním bankovním produktŧm, ani detailŧm dnešního obchodování do detailu nerozumí. Řešení je někde tady, ale ne v populistických zákazech. * LN Říkáte, ţe jste především makroekonom, byť pracujete jako poradce globální investiční banky. Vaše nadace Prague Twenty vozí do Prahy na diskuse špičkové světové makroekonomy. V listopadu loňského roku na konferenci profesor z Harvardovy univerzity Martin Feldstein předpověděl částečný rozpad eurozóny. A jeho slova se, zdá se, mohou během krátké doby naplnit. Myslíte si, ţe některé země eurozónu opustí? Myslím, ţe celý projekt projde hlubokými změnami. Nejsem zásadním odpŧrcem evropské integrace ani se nebojím vzdát se některých národních pravomocí. Mám-li to trochu odlehčit, tak kdyţ nám nechají národní muţstva ve fotbale, a váţněji, bude-li zachována základní národní suverenita, tak by mi nevadilo, dojde-li postupně k převodu vybraných kompetencí na nadnárodní úroveň. Potíţ je v tom, ţe Evropská unie, na jejíţ rozhodovací úroveň bychom své kompetence měli předávat, má pro střední Evropu dva základní nedostatky. První je takzvaný evropský sociální model, který je hlavní příčinou pomalého rŧstu produktivity a poklesu konkurenceschopnosti ve srovnání s ostatním světem. Rozhodně si nepřeji, aby se tento sociální model dostal pod kŧţi i obyvatelŧm střední Evropy. Druhým problémem je demokratický deficit a rozhodovací hegemonie Francie a Německa. Projekt eura federalizoval peněţní politiku, ale fiskální ponechal na národních úrovních. Pakt rŧstu a stability, který měl země zavazovat k fiskální disciplíně, selhal A mohou si za to Francouzi a Němci sami, kdyţ jako první pakt porušili. Řecká krize pak ukázala, ţe některé země uvnitř eurozóny nejenţe dospěly ke státnímu bankrotu, ale ţe tento bankrot ohroţuje samotnou existenci eura. Současně je však velmi pravděpodobné, ţe díky obrovským peněţním injekcím z bohatších zemí nikdo euro neopustí. Krize však také ukázala, ţe bez postupné federalizace fiskální politiky euro nikdy efektivní měnou nebude. * LN Takţe byste uvítal co nejrychlejší vstup do eurozóny? Ne, naopak, ale nikoliv z dŧvodŧ zásadního odporu vŧči evropské integraci. Pro nás by to nyní nebylo výhodné, neboť potřebujeme větší pruţnost směnného kurzu a peněţní politiky. Především však eurozóna není připravena na rozšíření, které v příštích pár letech vŧbec nebude o tom, jestli plníme nějaká maastrichtská kritéria, ale o tom, zda změní svá pravidla, přijme reformy sociálního modelu a pracovního trhu a celkově se stane pruţnější a konkurenceschopnější společností. Jedině tehdy vzdání se národních fiskálních kompetencí bude stát za to. Na druhé straně, trochu varuji před příliš sebevědomým odstupem, jako by se nás problémy eurozóny netýkaly. Polsko je sice mnohem větší ekonomika neţ naše, ale přece jenom země, která má své sociální a další problémy. Přesto, byť není členem eurozóny, aktivně připívá ke garancím a dalším opatřením na pomoc Řecku. Dávám to jako příklad, ţe nemusíme mít euro, ale máme se hlásit k diskuzím o tom, jak by EU i eurozóna měly vypadat. Za formulaci nových pravidel buďme připraveni přijmout i určitou odpovědnost. Samozřejmě, bude to záviset i na tom, jak připravené politiky a úředníky v tomto směru máme. Plné znění zpráv


* LN Máme tedy hrát roli hodných Evropanŧ a také finančně pomoci Řecku? Zrovna Řecku ne, ale střední Evropa by měla být připravena i přispět určitou finanční spoluúčastí při řešení problémŧ jak EU, tak dokonce i eurozóny. Budeme-li stát úplně stranou, tak to bude pro nás dlouhodobě špatně. Střední Evropa potřebuje větší politickou váhu, musí být silná a hledat spojence – ani ne tak na západ, ale spíše na sever, ve Skandinávii, případně v Británii. Pokud by se měla tato myšlenka provést, velmi pravděpodobně by politici u obyvatel narazili, podobně, jako se to stalo na Slovensku, které navíc členem eurozóny je. Dŧvodem není jen odpor k euru, ale obrovské rozpínání evropské byrokracie – poslední příklad ze všech, povinná pracovní doba pro ţivnostníky… To je taková s prominutím pitomost a je jich bohuţel hrozně moc. Souvisí to s evropským sociálním modelem, nad kterým je bohuţel mimořádně obtíţná a sloţitá politická nadstavba. * LN Mluvíte například o vysvětlení pana Falbra, ţe někdy je nutné lidi chránit i před nimi samými? Ano, dobrý příklad. Ale to souvisí s tou politickou nadstavbou, která se přetavuje do fikce politické korektnosti. V Evropě je politicky korektní být podezřívavý k trhu, prosazovat sociální model, státní zásahy, práva menšin a mnoho, mnoho dalších věcí. Řada z nich je v pořádku. Ale tato politická korektnost se stává ideologickým heslem, které nám zabraňuje se o mnoha věcech v Evropě bavit normálně, přirozeně, podle selského rozumu. Tak vzniká spousta hloupostí typu povinně stanovená pracovní doba ţivnostníkŧ nebo správně zaoblené šipky na silnicích. Avšak, na jedné straně s tím musíme bojovat, ale na druhé straně se nad to musíme umět povznést. * LN Mluvíte jako politik. Jiţ několikrát jste dal najevo, ţe byste se do politiky za určitých okolností vrátil. Otevřel vám výsledek voleb dveře zpět do vysoké politiky? Ne. Ale je pravda, ţe v posledních třech letech jsem politice trochu blíţe. Zlomovým okamţikem bylo, kdyţ jsem po chvilce váhání na jaře 2007 přijal členství tehdy v profesionální skupině, která však měla obrovský politický náboj. To byla Pačesova komise. Pak jsem byl v NERVu, dostal jsem se blíţ k vládám, podporoval jsem TOP 09. Baví mne ale taková veřejná aktivita, jako je nadace Prague Twenty. * LN Zvaţoval jste tedy, ţe byste se například ucházel o místo v novém NERVu, který plánuje místopředseda ODS Petr Nečas na vládní úrovni zřídit? Aţ mě pan Nečas osloví, tak na to budu reagovat. Jinak s úsměvem říkám, ţe opravdu váţný zájem o návrat do politiky se pozná, aţ ukončím svŧj kontrakt s Goldman Sachs. * LN To plánujete? Určitě ne. * LN Mluvíte o své veřejné aktivitě. Jaký máte cíl? Chtěl bych do Česka vozit na konference opravdu špičkové osobnosti a k nim se vybere elitní osobnost buď česká, nebo středoevropská. Skromným cílem nadace je vést ve střední Evropě diskuse na závaţná témata s tím, ţe ty středoevropské názory budou konfrontovány s názory evropskými a světovými. Česká republika, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko mají podobné problémy a začínají tvořit určitý samonosný celek. Názory, vznikající v tomto regionu, musíme konfrontovat s Evropou a světem. Ale je to i o penězích, momentálně jsem v jednání s rŧznými potenciálními sponzory, ale více neţ tři, čtyři akce do roka si zatím nemŧţeme dovolit. * LN Lidé, jako je Sergej Karaganov, nebo poradce Angely Merkelové Christoph Heusgen, chtějí vysoké honoráře? Ti lidé jsou špičky, mají mnoho nabídek, ale my nechceme platit nesmyslné částky v řádu desetitisícŧ dolarŧ, které berou bývalí politici světového formátu. Nadace platí cestu, maximálně tři noci v Praze a poměrně skromný honorář za vystoupení a příspěvek ve sborníku. *** Plné znění zpráv


VLADIMÍR DLOUHÝ * Narodil se v Praze roku 1953. * Po absolvování studia ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze a studiu na Katolické univerzitě v belgické Lovani pŧsobil jako pedagog na VŠE. * V letech 1984–1989 se stal vědeckým pracovníkem, později zástupcem ředitele Prognostického ústavu ČSAV. * V letech 1977 aţ 1989 byl členem KSČ. * V prosinci 1989 byl jmenován místopředsedou vlády a šéfem Státní plánovací komise, po jejímţ zániku zaloţil ministerstvo hospodářství. V letech 1992–1997 byl (za ODA) ministrem prŧmyslu a obchodu ve vládách Václava Klause. * Po roce 1997 odchází z politiky a pŧsobí jako ekonomický poradce mezinárodních společností ABB a Goldman Sachs. Od roku 1999 také přednáší na VŠE a Fakultě sociálních věd UK v Praze. Foto popis| Euro zatím ne. Nyní by nebylo výhodné, neboť potřebujeme větší pruţnost kurzu a peněţní politiky, říká Vladimír Dlouhý. Foto autor| Foto LN – Jindřich Mynařík _

Děti, staří, důchody. 18.6.2010

blog.aktualne.cz str. 00 Martin Potŧček_

706_

Jak se to rýmuje! Skutečně? Starobní penze jsou vynálezem moderní doby. Aţ do nedávna bylo totiţ nejspolehlivějším zpŧsobem, jak se na stáří pojistit, mít prostě co nejvíce dětí. Právě od nich se očekávalo, ţe se postarají o své rodiče. Pro děti to nebyla velká zátěţ – bylo jich mnoho a rodiče umírali většinou mladí. Současnost otočila všechno vzhŧru nohama. V Evropě i u nás se rodí dětí stále méně. Rodiče se naopak doţívají stále vyššího věku. A do zabezpečení ve stáří vstoupil se svými systémy starobního pojištění stát. V Česku máme prŧběţný systém povinného sociálního pojištění. Ti, kteří jsou v produktivním věku, platí svými příspěvky na dŧchody stávajícím penzistŧm. Aţ se v dŧchodu ocitnou sami, očekávají, ţe jim budou na dŧchody platit ti, kteří v mezidobí dospějí a budou vydělávat. Tohle očekávání se ale nemusí naplnit – právě proto, ţe poměr těch, kteří do systému platí, a těch, kteří z něj své penze pobírají, se stále zmenšuje. Stárnutí populace by se ještě dalo zvládat zvyšováním počtu let, které musí člověk odpracovat, aby měl na dŧchod nárok, a také věkové hranice odchodu do dŧchodu. To se u nás i děje. Jak si ale poradit s tím, ţe se rodí stále méně dětí? Pes je zakopán v tom, ţe tento systém je snadno zneuţitelný černými pasaţéry – totiţ lidmi, kteří do systému nepřispívají tím, ţe by vychovali budoucí plátce svých dŧchodŧ – svoje vlastní děti. Lze si to představit asi takto. Mějme paní Červenou a paní Černou. Paní Červená vychovala syna a dceru, paní Černá děti neměla. Obě odešly do dŧchodu v době, kdy děti paní Červené začaly vydělávat a tedy i přispívat do prŧběţného dŧchodového systému. Jejich příspěvek se tedy rozdělí mezi paní Červenou a paní Černou, i kdyţ paní Černá se na jejich výchově vŧbec nepodílela. Paní Červená ale musela navíc vynaloţit na výchovu svých dvou dětí přibliţně šest miliónŧ korun, které mohla paní Černá naopak investovat do zajištění svého stáří – nákupem bytu či jiné nemovitosti, penzijním připojištěním, nebo si je jednoduše uspořila. Paní Červenou starost o její děti navíc mohla omezovat v dalším vzdělávání a kariéře… Paní Černá se tedy jeví jako osoba, který z takto nastaveného systému profitovala, a to značně a nespravedlivě, zatímco paní Červená na něj doplácela. Jistě to není jediná příčina toho, proč se u nás rodí stále méně dětí. Bez sníţení této nespravedlnosti se ovšem jakákoli dŧchodová reforma –včetně té připravené Bezděkovou komisí - mine účinkem. Jak systém reformovat tak, aby nevedl k perverzní motivaci děti nemít? Odpověď zní: prémiovat ty účastníky systému, kteří do něj přispívají nejen peněţními příspěvky, ale i péčí o přispěvatele budoucí – o děti. Chápat péči o děti jako další významnou formu podpory starobního pojištění. Uţ dnes existuje podpora pro paní Červenou a jí podobné mámy v tom, ţe mohou odejít do dŧchodu o pár let dřív. To ale není nejvhodnější zpŧsob, neboť těţko ovlivňuje rozhodování o rodičovství v mladém věku. V rámci Plné znění zpráv


dŧchodového systému by asi nejlépe fungovalo zavedení diferencovaných příspěvkŧ do něj odvozené od počtu vychovávaných dětí, tedy čím více dětí, tím niţší příspěvek. V některých zemích řeší tento problém i mimo dŧchodový systém jako takový – například štědrou a univerzální státní finanční pomocí rodinám s dětmi a rozvinutou sítí veřejných sluţeb péče o děti. Nejlepší by ovšem byla kombinace rŧzných přístupŧ. Aby se rodiče kromě radosti z dětí mohli bez obav radovat i z výhledu na zajištěné stáří… Tento článek vyšel v týdeníku EKONOM (číslo 24, str. 42) pod názvem "DětI? Starost, radost", jako příloha ke stati Josefa Pravce a Bohuslava Hrušky "Dŧchodová reforma. Hýčkejte si své děti" s podtitulem "Navrhovaná reforma penzijního systému má velkou vadu. Pomŧţe hlavně fondŧm, ale ne seniorŧm. Jak z toho ven? Naučit potomky, aby se starali o své rodiče" na str. 12-17. Powerpointová prezentace na téma "Místo dŧchodové reformy v sociálním, ekonomickém a politickém kontextu vývoje země" z konference VŠFS a CESES FSV UK "Dŧchodová reforma - jak dál?" je ke staţení zde.

URL| http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/martin-potucek.php?itemid=10114 _

Občanské demokraty čeká klíčový stranický kongres 18.6.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Lucie Husárová,Jan Richter,Lenka Rafaelová_ Občanští demokraté se připravují na klíčový stranický kongres. Začne zítra v praţském hotelu Clarion. V sobotu budou členové ODS probírat programové otázky a v neděli si zvolí nové vedení. Na funkci předsedy nemá současný lídr Petr Nečas protikandidáta. Boj se ale nejspíš strhne o posty místopředsedŧ. Podle místropředsedkyně ODS Miroslavy Němcové se delegáti na kongesu budou ohlíţet za výsledky parlamentních voleb a budou analizovat, proč občanští demokraté ztratili 800 tisíc voličŧ. „Potom také pŧjde o to zvolit nové vedení, a to s ohledem na to, co od tohoto vedení očekáváme. Tedy nejenom to, aby se vyrovnalo se ztrátou voličŧ a pokusilo se je získat zpět, ale také aby to bylo schopné vedení, které dokáţe dokončit vyjednávání o sestavení vlády v co nejkratší lhŧtě,“ uvedla Němcová.Petr Nečas na úvod celého kongresu přečte zdravici od prezidenta Václava Klause, který na konges nepřijede. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se jeho neúčast dá chápat tak, ţe Klaus Petra Nečase bezvýhradně nepodporuje:„Václav Klaus několikrát dával dŧrazně najevo, ţe on by si představoval ODS jako stranu silně ideově vyprofilovanou, jako stranu, která by s ním ideově souzněla. Já mám pocit, ţe by si i trošku přál, aby členové ODS byli trošku členové Klausovi církve, trošku nadsazeně řečeno.“„Petr Nečas si uvědomuje, ţe se ODS musí rozkročit a nemŧţe být jenom stranou, která podporuje některé kontroverzní názory Václava Klause. Myslím si, ţe Václav Klaus mŧţe mít s Petrem Nečasem podobný problém jako s Mirkem Topolánkem, ţe mu bude vyčítat rozkročení a malou ideovost,“ vysvětlil politolog.Nepřijede ani TopolánekDo praţských Vysočan nedorazí ani bývalý předseda strany Mirek Topolánek, který delegátŧm poslal dopis. Petr Nečas pouze řekl, ţe jde o Topolánkovo osobní rozhodnutí, které mu nepřísluší komentovat. Kdyby se však expředseda ODS rozhodl přijet, dostane podle Nečase moţnost vystoupit:„My naprosto respektujeme jeho rozhodnutí, zda přijede, nebo nepřijede na kongres. V případě ţe by přijel, tak by samozřejmě dostal přednostní právo k vystoupení v bloku exklusivně vystupujících členŧ vedení ODS. On se rozhodl nezúčastnit a s jeho textem zítra bude seznámeno osazenstvo kongresu, kaţdý ho dostane k dispozici.“Staré vedení se nechalo vyfotitVedení ODS, které se dnes večer sešlo naposledy ve starém sloţení, řešilo jen organizační otázky před víkendovým volebním kongresem. Po jednání, které netrvalo ani hodinu, se grémium strany uţ jen nechalo vyfotit a zaloţilo tak prý novou tradici: fotografie všech členŧ vedení budou nyní viset na zdi v sídle ODS.Dlouholetí členové ODS opouštějí stranuNa kongresu ODS se očekává boj o křesla místopředsedŧ Kongres ODS navolí zcela nové vedení, očekává NěmcováVondra: Topolánek vyslancem pro energetiku? Jen spekulacePoslanci ODS si zvolili nové vedení

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/748803 _ Plné znění zpráv


Občanští demokraté se chystají na klíčový volební kongres 18.6.2010


str. 03

21:00 Stalo se dnes_

_ Jan RICHTER, moderátor -------------------Občanští demokraté se připravují na klíčový stranický kongres, který začne zítra v praţském hotelu Clarion. Delegáti tam zvolí nové vedení ODS. Na funkci předsedy nemá současný lídr Petr Nečas protikandidáta, ale o posty místopředsedŧ se nejspíš strhne tuhý boj. Jednou z kandidátek na místopředsedkyni ODS je také poslankyně Miroslava Němcová, dobrý večer. Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Paní Němcová, připouštíte si vŧbec moţnost, ţe by Petr Nečas nebyl zvolen předsedou ODS? Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------Ne, tak to musím říci, ţe tu moţnost si vŧbec nepřipouštím, a to zejména proto, ţe jsem byla účastníkem nejrŧznějších volebních sněmŧ, nejenom na Vysočině, a všude měl naprosto silnou podporu. Jan RICHTER, moderátor -------------------O co tedy podle vás pŧjde na kongresu především? Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------No, určitě pŧjde o to, abychom se ohlédli za volbami parlamentními a řekli si, co zpŧsobilo, ţe jsme ztratili 800 tisíc voličŧ. Potom také pŧjde o to, co jste řekl, zvolit nové vedení. A to s ohledem na to, co od tohoto vedení očekáváme. Nejenom to, aby se vyrovnalo se ztrátou voličŧ a pokusilo se je získat zpět. Ale také, aby to bylo schopné vedení, které dokáţe dokončit ta vyjednávání v co nejkratší moţné lhŧtě o sestavení vlády, ten čas uţ teď jde trochu proti nám a myslím si, ţe kaţdý den bude dobrý, pokud se podaří ta jednání urychlit. Jan RICHTER, moderátor -------------------Vás Petr Nečas jmenoval mezi lidmi, které by rád viděl ve vedení strany. Čím chcete, paní Němcová, delegáty přesvědčit, aby vás volili? Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------Ale víte, já jsem pořád stejná, takţe já tam s ţádnou zásadní novinkou, bombou nepřijdu. Asi tou mou výhodou je to, ţe mě opravdu delegáti znají, nejenom delegáti, ale členové ODS, dlouhodobě znají mé názory. Teď jsem si, teď sedím a píši na zítřek projev. A dívala jsem se na ty projevy z roku 2006, 2008, 2009 a zjišťuji, ţe bych na nich neměla ani jedno jediné slovo. Takţe jdu s tím, co jsem říkala vţdycky, ţe musíme být dobrý, sladěný orchestr, který bude hrát čelem ke svým posluchačŧm a nebude se k nim otáčet zády. Jan RICHTER, moderátor -------------------Podaří se podle vás, paní Němcová, Petru Nečasovi prosadit do vedení ODS své kandidáty, čili vás a další lidi, které jmenoval? Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------A tak to vám nikdo nebude umět odpovědět, tuhle otázku, protoţe přeci jenom ten kongres, to je 600 nebo něco přes 600 delegátŧ a odhad jejich chování, odhadnout atmosféru na kongresu, která se mŧţe i z hodiny na hodiny, na hodinu někam zhoupnout, to opravdu nikdo neumí. Plné znění zpráv


Jan RICHTER, moderátor -------------------Tak co byste řekla tedy v případě, ţe co se stane, jestliţe se mu to nepodaří? Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------No, záleţet bude na tom sloţení, které nemusí tam být všichni lidi, které si přál, ale většina jich by tam být měla, poněvadţ Petra Nečase celé vedení ODS čeká velmi sloţitý úkol. Jak uţ jsem mluvila o tom zejména to vládní angaţmá projít dobami, které budou velmi sloţité, ustát všechna ta, ty reformy, které bude potřeba udělat. Na to musí mít lídr velmi dobře krytá záda a musí mít dobrý tým spoluhráčŧ v tom, v tom vedení. Jan RICHTER, moderátor -------------------Říká poslankyně ODS Miroslava Němcová. Děkuji za rozhovor a na slyšenou. Miroslava NĚMCOVÁ, kandidátka na místopředsedkyni ODS, poslankyně -------------------Já vám také, na slyšenou. Jan RICHTER, moderátor -------------------A na druhé lince je politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer i vám. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Mlejnku, paní Němcová říkala, ţe nelze odhadnout, jestli se Petru Nečasovi podaří prosadit ty své kandidáty do vedení ODS. Souhlasíte s tím? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, já s tím souhlasím, protoţe jedna věc jsou nějaké předsjezdové nominace od rŧzných krajských organizací. A další věc je samotný sjezd. Tady mŧţou sehrát velkou roli rŧzné zákulisní dohody a nejen před tím sjezdem, ale i přímo během toho jednání. Jan RICHTER, moderátor -------------------Co to bude pro ODS znamenat, jestliţe se delegáti rozhodnout jinak a zvolí tam jiné lidi, neţ si přál Petr Nečas? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, to taky hodně bude záleţet na tom, co to bude za lidi a proč budou zvoleni. Protoţe pokud by se třeba stalo to, ţe tam někteří ti, jak se říká, kmotři prosadí své koně, tak to samozřejmě bude dost problém, protoţe pak oni budou chtít dále obchodovat s pozicí ODS ve vládě a tak dál. A ty jejich zájmy samozřejmě jsou i nějaké úzce obchodnické a není to, není ten jejich pohled pohledem na to, jak co nejlépe vést ODS jako stranu, aby byla jako strana co nejúspěšnější. Takţe to je asi jedna z největších hrozeb, která teď před ODS stojí. Samozřejmě mŧţe se i stát, ţe třeba delegáti vyberou někoho, koho vŧbec Nečas nechtěl nebo neměl ve svém hledáčku a on se ukáţe, ukáţe jako, jako dobrý politik. To také se nedá vyloučit. Jan RICHTER, moderátor -------------------Jaký dopad nebo jaký vliv bude mít podle vás výsledek kongresu na probíhající jednání o vládě? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Já si myslím, ţe vlastně to jednání o vládě teďka se trošku zastavila nebo pozastavila právě kvŧli tomu, ţe se čeká na to, jak ten kongres dopadne. Takţe právě aţ bude po kongresu, tak se jednání o vládě zase rozeběhnou a asi dospějí do finiše. Jan RICHTER, moderátor -------------------Prezident Václav Klaus na kongres ODS nakonec nepřijede. Dá se to podle vás, pane Mlejnku, chápat jako náznak, ţe Petra Nečase nepodporuje tak bezvýhradně? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Asi ano, protoţe Václav Klaus několikrát zdŧraznil, dával najevo, ţe on by si představoval ODS jako stranu silně ideově vyprofilovanou. Jako stranu, která by s ním ideově souzněla. Já mám pocit, ţe on trošku by si přál, aby členové ODS byli takoví jakoby trošku členové Klausovy církve, trošku nadsazeně řečeno. A i Petr Nečas si uvědomuje, ţe prostě ODS musí rozkročit, musí, nemŧţe být jenom jakoby stranou, která podporuje některé dost kontroverzní, řekněme, názory Václava Klause. A myslím si, ţe Václav Klaus mŧţe mít s Petrem Nečasem podobný problém jako s Mirkem Topolánkem, ţe mu bude vlastně vyčítat takové to rozkročení a malou, malou ideovost. Jan RICHTER, moderátor -------------------Míní politolog Josef Mlejnek. Díky a hezký večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Děti? Starost, radost 17.6.2010

Ekonom str. 42 Názory a komentáře_ Martin Potŧček_

Děti, staří, dŧchody, jak se to rýmuje. Skutečně? Starobní penze jsou vynálezem moderní doby. Aţ donedávna bylo totiţ nejspolehlivějším zpŧsobem, jak se na stáří pojistit, mít prostě co nejvíce dětí. Právě od nich se očekávalo, ţe se postarají o své rodiče. Pro děti to nebyla velká zátěţ - bylo jich mnoho a rodiče umírali většinou mladí. Současnost otočila všechno vzhŧru nohama. V Evropě i u nás se rodí dětí stále méně. Rodiče se naopak doţívají stále vyššího věku. A do zabezpečení ve stáří vstoupil se svými systémy starobního pojištění stát. V Česku máme prŧběţný systém povinného sociálního pojištění. Ti, kteří jsou v produktivním věku, platí svými příspěvky na dŧchody současným penzistŧm. Aţ se v dŧchodu ocitnou sami, očekávají, ţe jim budou na dŧchody platit ti, kteří v mezidobí dospějí a budou vydělávat. Tohle očekávání se ale nemusí naplnit. Právě proto, ţe poměr těch, kteří do systému platí, a těch, kteří z něj své penze pobírají, se stále zmenšuje. Stárnutí populace by se ještě dalo zvládat zvyšováním počtu let, které musí člověk odpracovat, aby měl na dŧchod nárok, a také věkové hranice odchodu do dŧchodu. To se u nás i děje. Jak si ale poradit s tím, ţe se rodí stále méně dětí? Pes je zakopán v tom, ţe tento systém je snadno zneuţitelný černými pasaţéry - totiţ lidmi, kteří do systému nepřispívají tím, ţe by vychovali budoucí plátce svých dŧchodŧ - svoje vlastní děti. Lze si to představit asi takto. Máme paní Červenou a paní Černou. Paní Červená vychovala syna a dceru, paní Černá děti neměla. Obě odešly do dŧchodu v době, kdy děti paní Červené začaly vydělávat a tedy i přispívat do prŧběţného dŧchodového systému. Jejich příspěvek se rozdělí mezi paní Červenou a paní Černou, i kdyţ paní Černá se na jejich výchově vŧbec nepodílela. Paní Červená ale musela navíc vynaloţit na výchovu svých dvou dětí přibliţně šest milionŧ korun, které mohla paní Černá naopak investovat do zajištění svého stáří (nákupem bytu či jiné nemovitosti, penzijním připojištěním) nebo si je jednoduše uspořit. Paní Červenou starost o její děti navíc mohla omezovat v dalším vzdělávání a kariéře… Paní Černá se tedy jeví jako osoba, která z takto nastaveného systému profitovala, a to značně a nespravedlivě, zatímco paní Červená na něj doplácela. Plné znění zpráv


Jistě to není jediná příčina toho, proč se u nás rodí stále méně dětí. Bez sníţení této nespravedlnosti se ovšem jakákoli dŧchodová reforma - včetně té připravené Bezděkovou komisí - mine účinkem. Jak systém reformovat tak, aby nevedl k perverzní motivaci vlastní děti nemít? Odpověď zní: prémiovat ty účastníky systému, kteří do něj přispívají nejen peněţními příspěvky, ale i péčí o přispěvatele budoucí - o děti. Chápat péči o děti jako další významnou formu podpory starobního pojištění. Dnes uţ existuje podpora pro paní Červenou a jí podobné mámy. Mohou odejít do dŧchodu o pár let dříve. To ale není nejvhodnější zpŧsob, neboť těţko ovlivňuje rozhodování o rodičovství v mladém věku. V rámci dŧchodového systému by asi nejlépe fungovalo zavedení diferencovaných příspěvkŧ odvozené od počtu vychovávaných potomkŧ, tedy čím více dětí, tím niţší příspěvek. V některých zemích řeší tento problém i mimo dŧchodový systém. Například štědrou a univerzální státní finanční pomocí rodinám s dětmi a rozvinutou sítí veřejných sluţeb péče o potomstvo. Nejlepší by ovšem byla kombinace rŧzných přístupŧ. Aby se rodiče kromě radosti z ratolestí mohli bez obav radovat i z výhledu na zajištěné stáří... * (Viz téţ téma Ekonomu na str. 12.) Foto autor| Ilustrace: Nenad Vitas O autorovi| Martin Potŧček, sociolog, Fakulta sociálních věd UK _

Soukromá škola není ulejvárna 17.6.2010

Mladá fronta DNES str. 09 Ekonomika - zaměstnání_ Michaela Kučerová_

Chce se ţivit psaním, ale bála se, ţe se na ţurnalistiku nedostane. Proto Eva Fraňková zvolila studium na Literární akademii Josefa Škvoreckého Po absolvování Vyšší odborné školy publicistiky nám Literární akademie Josefa Škvoreckého nabídla dodělat si bakalářský titul za pouhý rok studia, navíc se sníţeným školným - na základě spolupráce obou škol. Psaní mě vţdy velmi bavilo a chtěla bych se jím ţivit, takţe Literární akademie pro mě byla velká výzva, říká absolventka Literární akademie Eva Fraňková. * Proč jste nešla raději na veřejnou školu? Podobně zaměřený obor splňovala pouze ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a tam jsou prý hodně drsné přijímačky a několikanásobný převis zájemcŧ. Věděla jsem, ţe na takovou konkurenci a těţké testy nejsem dostatečně připravená, tak jsem zvolila jistotu soukromé školy. Musím ale říct, ţe ačkoliv přijímacím řízením projde na Literární akademii skoro kaţdý, udrţet se na škole a dokončit státnicové zkoušky je dost obtíţné. * Takţe studium bylo náročné? Rozhodně to tedy nebylo tak, jak jsem si pŧvodně představovala. Ţádné láţo pláţo se nekonalo, ale čekala nás pořádná dřina. Rychle vzaly za své představy o jednoduchých soukromých školách, které si zaplatíte a máte vystaráno. Určitě se tam s námi profesoři nemazlili, na zkoušky i v prŧběhu semestrŧ bylo potřeba se dostatečně připravovat. * A školu dokončili všichni, nebo to někdo vzdal? Během studia pár spoluţákŧ odešlo, ale někteří i proto, ţe začali pracovat na plný úvazek a pak uţ nestíhali vŧbec. A u státnic bylo například běţné, ţe několik studentŧ muselo jít na druhý či třetí opravný termín, a někteří kvŧli náročnosti neudělali státnici z angličtiny ani na třetí pokus. Proto by se na tuto školu měli hlásit opravdu jen ti, kteří vědí, ţe je předměty, z nichţ budou skládat státnicové zkoušky, baví. Opravdu zde nefunguje to, co si spousta lidí o soukromých školách myslí: kdyţ platíš, tak vystuduješ. * Předem jste o škole neměla ţádné reference? O Literární akademii jsem se dozvěděla na předchozí škole přímo od ředitele. Jinak jsem o ní nikdy neslyšela. Přijde mi skvělé, ţe u nás existuje taková škola pro kreativní studenty, kteří se chtějí ţivit jako Plné znění zpráv


spisovatelé nebo redaktoři. Na rozdíl od některých mých známých, kteří studují například rŧzné ekonomické obory nebo management, já po absolvování Literární akademie přesně vím, co chci v ţivotě dělat. * Co vám na škole vyhovovalo a co by se mohlo zlepšit? Vyhovovalo mi sloţení předmětŧ - tedy převáţně český jazyk, literatura, literární myšlení, kulturní antropologie, historie filmu, dějiny umění. Ţádné zbytečnosti, ale přesně látka, která mě velmi zajímala, bavila a přišla mi uţitečná vzhledem k budoucímu povolání. Skvělé byly tvŧrčí dílny psaní pod vedením spisovatelky Ivony Březinové, která zařídila, ţe několika studentŧm z naší školy vyšel soubor povídek v knize Nahoře bez... a dole taky, která je určená převáţně teenagerŧm. Co mi naopak vadilo, bylo, ţe jsem si musela zaplatit status studenta za 15 000 korun na rok. * Tomu nerozumím... Kvŧli náročnosti zkouškového období jsem se nestihla loni včas přihlásit k červnovým státnicím. Tím mi automaticky odpadl status studenta, tudíţ bych si od začátku října musela platit sama zdravotní a sociální pojištění. Tak jsem si musela zaplatit další semestr. Navíc druhý státnicový termín byl místo na září vypsán aţ na únor. Nevím, jestli by se mi to mohlo stát i na veřejné škole. * Měli jste při studiu kromě psaní povídek i jinou praxi? Praxe na této škole na rozdíl od Vyšší odborné školy publicistiky, kde jsme měli praxi několik měsícŧ, nebyla povinná, coţ je podle mého názoru chyba. Hodně spoluţákŧ včetně mne si ale hledalo aktivně práci v médiích uţ při škole. Potřebovali jsme zkušenosti. * Ptají se vás potenciální zaměstnavatelé, jakou školu jste studovala? Neubírá vám body, ţe máte soukromou školu? Zaměstnavatelé znají mŧj ţivotopis, kde uvádím, jaké školy jsem vystudovala. Osobně mám zkušenost s tím, ţe v povolání redaktorky jsou mnohem dŧleţitější schopnosti a praxe neţ to, jaký máte titul a odkud. Navíc Literární akademie má dost dobré jméno. * Nevadilo vám školné? Školné bylo 40 000 korun za oba semestry, coţ je dost, ale naštěstí mi ho v plné výši mohli platit rodiče, protoţe já bych si na ně těţko ušetřila. Brigádami jsem si samozřejmě vydělávala na ostatní věci, jako je kultura, zábava, oblečení, cestování. Školné mi platili rodiče, já jsem si na brigádách vydělávala na vše » ostatní Foto popis| _

Bezděk: Sníţení stropů pojistného by mohlo Ústavnímu soudu stačit 16.6.2010

Právo str. 04 Zpravodajství_ Hana Škodová_

Sníţení stropŧ na sociální pojištění ze šestinásobku prŧměrné mzdy na trojnásobek, které navrhla expertní komise k dŧchodŧm, by mohlo podle odborníkŧ z velké části vyřešit nedostatečnou zásluhovost dŧchodŧ, kterou potvrdil Ústavní soud (ÚS). „Dovolím si spekulovat, ţe to by mohlo Ústavnímu soudu stačit. Nemuselo by se hýbat s redukčními hranicemi,“ řekl Vladimír Bezděk, šéf expertní poradní komise k dŧchodŧm. Podle dalších odborníkŧ na penze bude zřejmě potřeba mírně upravit i redukční hranice pro výpočet dŧchodŧ. Ty ÚS od 30. září příštího roku zrušil kvŧli nedostatečnému zohlednění toho, kolik lidé do systému odváděli. Plné znění zpráv


„Ústavní soudci očekávají i nějakou změnu redukčních hranic, nevím, jestli by je uspokojilo jen sníţení stropŧ,“ řekl Martin Potŧček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle penzijního experta ČMKOS a člena Bezděkova týmu Víta Samka by kromě sníţení stropŧ mohla být upravena i redukční hranice pro lidi s vysokými příjmy. „Nepatrně bych nadzvedl druhou redukční hranici a o něco sníţil strop pojistného, tím by se to vyřešilo,“ řekl Samek. Podle Vladimíra Špidly (ČSSD) by ale bylo vhodné, aby upravený výpočet penzí nabíhal delší dobu. „Dokáţu si představit přechodné období například 15 let,“ řekl Právu Špidla. To by pomohlo odstranit rozdíly v penzích starodŧchodcŧ a novodŧchodcŧ. Zásluhovost je podle něj moţné ve stávajícím prŧběţném systému posílit jen částečně. Lidé s extrémně vysokými příjmy by si podle Špidly měli část příjmŧ na stáří zajistit spořením v penzijních fondech. Ministerstvo práce jiţ připravilo moţná řešení jako reakci na rozhodnutí ÚS. Zveřejní je ale zřejmě aţ nový ministr. _

Belgičané zvolili oddělení Vlámů a Valonů 15.6.2010

Benešovský deník (rim)_

str. 16

Zahraničí_

Brusel – „Vlámsko si vybralo nového krále. Nového hrdinu,“ píše list Le Soir. Je jím Bart de Wever, šéf vlámských separatistŧ (N-VA). Nová vlámská aliance získala 27 parlamentních křesel ze 150. N-VA usiluje o postupný rozpad země suţované dlouhodobými spory hlavních jazykových komunit – Vlámŧ a Valonŧ. Jen o křeslo méně obdrţeli frankofonní socialisté a jejich lídr Elio Di Rupo. Bohatý sever versus chudý jih Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent obyvatel. Valonsko je chudším regionem, takţe na jeho rozvoj přispívají vlámští daňoví poplatníci. Z toho logicky vychází i jejich volba: nuzní frankofonní Valoni chtějí spíše spojení s Vlámy a sociální stát, bohatší Vlámové se touţí Valonŧ – natvrdo řečeno – zbavit. Separatisté ale neţádají, jak se někdy mylně tvrdí, rozdělení země, ale spíše konfederaci. „Nebojte se, zatím se ještě nerozpadáme,“ řekl ČTK 50letý bruselský volič Gilles. Byly to přesto nejvýznamnější volby v moderních dějinách Belgie. Podle Petra Sokola z Fakulty sociálních věd UK jsou Belgičané konsensuální – a zvyklí na pestrobarevné vlády. Problém ale bude právě společný stát. Sokol řekl České televizi, ţe do budoucna je nejpravděpodobnější scénář ten, ţe Vlámové utvoří vlastní stát, Valoni (ekonomicky méně soběstační) se připojí k Francii a z Bruselu bude mezinárodní hlavní město Evropy. Je to nyní vŧbec první případ v historii, kdy takto uspělo separatistické seskupení. Jediné, říká se o Belgičanech, co mají společného, je belgický král Albert II. Právě na něm je teď první krok. Vybere osobnost (většinou z Vlámska) s výraznou politickou minulostí, která povede se stranami jednání o moţném dalším vývoji. Povolební jednání budou v kaţdém případě dlouhá. A do začátku předsednictví EU v červenci, které Belgii čeká, vláda sestavena nebude. Povede je proto Yves Leterm v demisi. Jeho vláda padla kvŧli sporŧm o práva frankofonních menšin na předměstí Bruselu. *** De Weverova mise Devětatřicetiletý De Wever je předsedou N-VA od roku 2004. V minulosti vyvolal několik kontroverzí. Například v říjnu 2007 De Wever kritizoval antverpského starostu za omluvu vŧči Ţidŧm, kteří byli z města deportováni za 2. světové války. De Wever se pak omluvil. Jako premiéra by jej ale čekaly ekonomické kroky. Zemi trápí silné zadluţení, které je třetí nejvyšší v EU. Foto popis| GESTO VÍTĚZSTVÍ. Bart De Wever (na levém snímku) získal 30 procent vlámských hlasŧ. Socialista Elio Di Rupo má ale dŧvod k lišáckému pomrkávání; jeho strana bude mít v parlamentu jen o křeslo méně. Foto autor| Foto: ČTK/BELGA Plné znění zpráv


Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Benešovský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Kladenský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Berounský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Kolínský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Kutnohorský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Mělnický deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Nymburský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Příbramský deník; Zahraničí; 16 Publikováno| Rakovnický deník; Zahraničí; 16 ID| 50d48e5f-f2fc-4e3f-ab5b-58efc19dda77 _

POLITIKA: Bezděk: Sníţení stropů na pojistné řeší výrok ÚS 15.6.2010

ceska-media.cz str. 00 ČTK, (ls)_

Společnost-Stalo se_

Sníţení stropŧ na sociální pojistné mŧţe pomoci vyřešit rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil s platností od září 2011 současný výpočet dŧchodŧ, méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Na konferenci Dŧchodová reforma - jak dál? to prohlásil Vladimír Bezděk, šéf týmu expertŧ, který vypracoval návrh dŧchodové reformy. Podle rozhodnutí Ústavního soudu nebyla problematická léta 2007 a 2008, kdy byl strop na sociální pojistné ve výši čtyřnásobku prŧměrné mzdy, prohlásil Bezděk. Takzvaná Bezděkova komise ve svém variantním návrhu na reformu dŧchodového systému počítá se sníţením tohoto stropu ze současného šestinásobku prŧměrné mzdy na trojnásobek. Bezděk tak reagoval na kritiku Martina Potŧčka z Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) FSV UK, který prohlásil, ţe návrhy komise s rozhodnutím Ústavního soudu vŧbec nepočítají. ČT24.cz: Dŧchody má dle odborníkŧ spasit pilíř soukromého spoření (15.6.2010, (ls))


Důchody má dle odborníků spasit pilíř soukromého spoření 15.6.2010

ct24.cz

str. 00 ČT24_

Ekonomika_

Praha - Podle Vladimíra Bezděka, šéfa týmu expertŧ, který vypracoval návrh dŧchodové reformy, mŧţe sníţení stropŧ na sociální pojistné pomoci vyřešit rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil s platností od září 2011 současný výpočet dŧchodŧ, méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Bezděk se takto vyjádřil na konferenci Dŧchodová reforma - jak dál?, kterou pořádala Vysoká škola finanční a správní a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle některých odborníkŧ je potřeba zapojit do systému pilíř soukromého spoření, a to nejlépe hned, podle jiných stačí další parametrické úpravy. Bezděk zdŧraznil, ţe podle rozhodnutí Ústavního soudu nebyla problematická léta 2007 a 2008, kdy byl strop na sociální pojistné ve výši čtyřnásobku prŧměrné mzdy. Bezděkova komise ve svém variantním návrhu na reformu dŧchodového systému počítá se sníţením tohoto stropu na trojnásobek prŧměrné mzdy, a to ze současného šestinásobku. Podle Martina Potŧčka z Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) FSV UK totiţ návrhy komise s rozhodnutím Ústavního soudu vŧbec nepočítají. Potŧček uvedl, ţe by se soudci Ústavního soudu s podobným řešením zřejmě nespokojili. Při přípravě svého materiálu na konferenci s nimi tuto záleţitost konzultoval a Plné znění zpráv


očekávají změnu redukčních hranic, tedy částky redukující při výpočtu dŧchodu výši osobního vyměřovacího základu. Bezděkova reforma prý neřeší kvalitu ţivota dŧchodcŧ a mezigenerační solidaritu Dle Potŧčka se návrhy Bezděkovy komise soustředily zejména na téma rozpočtové odpovědnosti, ekvivalence a odolnosti řešení v čase. Pouze okrajově se pak zaměřily na kvalitu ţivota dŧchodcŧ a mezigenerační solidaritu. Vŧbec se pak nezabývají příspěvky, které do penzijního systému odvádějí bezdětní a rodiče s dětmi či zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), říká Potŧček. Ten varoval, ţe více neţ 80 procent platí minimální povolený základ pro odvody na sociální pojištění. Podle něj by stát měl více kontrolovat převádění zaměstnancŧ na takzvaný švarcsystém, kdy se z nich stávají OSVČ a pracují pouze pro svého dřívějšího zaměstnavatele. Toho lze dle Potŧčka docílit například větším omezováním pracovních smluv tohoto druhu. Bezděk ale reagoval na kritiku slovy, ţe komise si tento problém uvědomovala: "Omezení pracovních smluv neřeší problém s OSVČ." Podnikatelŧ je totiţ podle něj okolo 800 000. "Představa, ţe při takovém mnoţství OSVČ stát dokáţe zvednout míru kontroly, je absurdní," dodal pravděpodobný "reformátor" penzijního systému v Česku. Bezděk navíc zdŧraznil, ţe je třeba něco provést s problémem rodičŧ s dětmi, kteří jsou jednak omezeni ve svých kariérních příleţitostech i tím, ţe vydávají peníze na děti místo toho, aby si mohli spořit na penzi. Bezděk zároveň prohlásil: "Ale nevěřím na politiku na výdajové straně dávek, spíš vidím řešení na straně příjmŧ." Na konferenci Bezděk čelil i dotazŧm, proč jeho komise nevybrala jako jednu z moţností reformy českého penzijního systému takzvaný NDC. Ten funguje například ve Švédsku. V jeho rámci dŧchodci dostávají dŧchod úměrný částce, kterou naspořili. Určitá míra solidarity je zachována pomocí institutu minimálního dŧchodu. Podle Bezděka není v ČR moţný ze dvou dŧvodŧ. "Příjmová distribuce mezi populací v ČR je na rozdíl od Švédska velmi nerovná," shrnul první z nich. Výsledné dŧchody by měly široké rozpětí a dopadlo by to tak, ţe by polovina lidí byla pod sociálním minimem. Druhým dŧvodem je, ţe na rozdíl od Švédska nebo Norska, které se na něj chystá přejít, nemá ČR k dispozici dostatečná aktiva, která by na to pouţila. Špidla: Současný model je vyhovující a potřebuje státní dotace Například podle Vladimíra Špidly mŧţe bez problémŧ fungovat dále současný model pro výpočet dŧchodu a jediné, co potřebuje, jsou státní dotace. Jenţe dle výpočtŧ Bezděkovy komise by v tomto případě činil deficit systému za několik málo desítek let schodky zhruba ve výši 4 procent HDP ročně. Výdaje na dŧchody by v tu dobu přesahovaly jeho příjmy zhruba o třetinu. Proto většina odborníkŧ vyţaduje zapojení tzv. soukromého pilíře, kdy si lidé na penzi budou moci spořit sami. Zde však nastává problém, ţe stát zatím nemá ošetřeno, jakým zpŧsobem by takto odvedené peníze byly pojištěné. Státní peníze nemusí být bezpečné, viz Řecko Jeden tábor ekonomŧ tvrdí, ţe vybudování soukromého pilíře jen zvýší riziko, protoţe v něm vklady negarantuje stát. Podle druhého jsou to plané obavy. "V Česku panuje jedna z mnoha iluzí o tom, jak jsou státní peníze bezpečné. To si v Řecku mysleli také," zdŧraznil předseda Asociace penzijních fondŧ ČR Jiří Rusnok. Bezděk se také snaţil vyvrátit argumenty, ţe ČR dává na dŧchody méně, neţ je prŧměr EU: "Je to ekonomický mýtus." Populace v Česku je totiţ podle něj mladší neţ populace vyspělých zemí EU a na rozdíl od nich se v ČR také penze nedaní. Výpočet dŧchodŧ, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy, zrušil Ústavní soud 16. dubna tohoto roku s platností od 30. září 2011. Soudci dali za pravdu názoru, ţe systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v ţivotě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/93080-duchody-ma-dle-odborniku-spasit-pilir-soukromeho-sporeni/ _ Plné znění zpráv


Jednání o koaličním programu a smlouvě 15.6.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01 15:08 Rozhovor na aktuální téma_ _

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Máme 8 minut po 15. hodině. Posloucháte Rádio Česko a pořad, který se jmenuje Svět o třetí. Pořadem vás provázejí Martina Mašková a Ondřej Černý. A já jenom doplním, ţe Rádio Česko si mŧţete také nalézt na internetové stránce radiocesko.cz a najdete nás také na sociálních sítích Facebook a Twitter. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Pěkné odpoledne i ode mne 8,5 po 15. Hodině. Dokdy by měla nová vláda vzniknout, je uţ od včerejška jasné. Do té doby se ještě ale bude precizovat koaliční program a také smlouva. V poledne se dnes proto sešly vyjednávací týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, takzvaná K9 a dohodla se na tom, ţe dojde v České republice k zavedení odloţeného školného, které by studenti vysokých škol spláceli aţ po dosaţení prŧměrného platu z pŧjček, grantŧ a spoření. Na čem dalším se případně dnes lídři stran dohodli, o tom teď budeme mluvit s lídrem občanských demokratŧ Petrem Nečasem. Pěkné odpoledne. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Hezké odpoledne. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Pane místopředsedo, kromě toho školného, odloţeného školného, na němţ jste se shodli. Jednali jste ještě o nějakých dalších závaţných bodech? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Jednali jsme například i o tom, jak uspořádat Poslaneckou sněmovnu, o tom, aby v Poslanecké sněmovně byl niţší počet funkcionářŧ, to znamená rŧzných předsedŧ a místopředsedŧ výboru, podvýborŧ, komisí či stálých delegací. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Kdyţ jste mluvili o tom aranţmá, je tedy stále ještě ve hře moţnost, ţe by sociální demokraté obsadili pozici lídra sněmovny, nebo uţ v rámci těch vyjednávání jasně padla dohoda, ţe tento post obsadí člověk z vládních křesel? Slyšíme se, pane Nečasi? Tak zdá se, ţe máme drobné technické problémy, takţe se pokusíme spojit s Petrem Nečasem později. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Haló, ne, uţ je to, omlouvám se, jsem v autě na dálnici, takţe. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Snad uţ to bude lepší. Tedy ještě jednou, debatovali jste tedy případně o tom, zda bude předseda sněmovny z řad vládní koalice, nebo ještě jste ochotni přepustit tuto pozici ČSSD? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------My jsme se dohodli na tom, ţe definitivní stanovisko zaujmeme na jednání v pondělí příští týden s tím, ţe předpokládáme, ţe poté, co bude zvoleno na ustavující schŧzi vedení Poslanecké sněmovny včetně předsedy, tak vláda, která by byla jmenována, obdrţela dŧvěru, tak by potom koalice se mohla vrátit k definitivnímu Plné znění zpráv


uspořádání Poslanecké sněmovny, to znamená včetně určitých změn na pozicích předsedy, místopředsedŧ i třeba z hlediska personálního obsazení. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Dnes komunisté přišli s návrhem, ţe by měla vzniknout trvalá komise pro změnu ústavy. Vy sice říkáte, ţe je potřeba sníţit ty počty nejrŧznějších sněmovních funkcionářŧ, ale není to cesta, jak nějakým zpŧsobem zastřešit tu snahu poslancŧ měnit ústavu, zasahovat do ní nejrŧznějšími návrhy? Je to moţnost, kterou jste vy jako občanští demokraté ochotni podpořit, nebo je to cesta úplně špatným směrem? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------My si myslíme, ţe by se spíše počet rŧzných výborŧ, podvýborŧ, komisí a podobně měl sniţovat neţ zvyšovat. A máme ústavně-právní výbor, to je legitimní výbor Poslanecké sněmovny, s jehoţ zřízením se počítá a není fundovanější orgán, který by měl posuzovat změny ústavy neţ ústavně-právní výbor. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Vy jste byl dlouho armádním expertem Občanské demokratické strany. Věci veřejné v této oblasti chtěly resortu odebrat 10 miliard korun, ale posléze od tohoto svého poţadavku uţ ustoupily. Vaše koalice ale přesto bude muset řešit situaci české armády. Je potenciál, ţe dodrţíme svŧj závazek vŧči Severoatlantické alianci, coţ znamená, ţe rozpočet na armádu bude 2,2 % HDP, nebo si to stát za současné situace prostě nebude moci dovolit? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Mít rozpočet na armádu ve výši vyšší neţ 2 % hrubého domácího produktu je mimo ekonomickou realitu. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tedy nedodrţíme svŧj závazek. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------A je to mimo schopnosti našich veřejných rozpočtŧ. A myslím si, ţe z tohoto pohledu to kaţdý chápe i v rámci Severoatlantické aliance. My samozřejmě musíme být věrohodným spojencem, to znamená, musíme mít armádu schopnou plnit úkoly, armádu schopnou účastnit se zahraničních misí, operovat společně s našimi partnery a spojenci a z tohoto pohledu se musíme soustředit především na kvalitu našich ozbrojených sil. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Jedním z témat bude obrana vzdušného prostoru. Jak v této oblasti dál? Další pronájem gripenŧ, jejich odkup nebo zcela jiné řešení? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Jsem přesvědčen, ţe tady má být zpracována dŧkladná analýza vývoje protivzdušné obrany. Máme také vést rozhovory s našimi spojenci, s našimi sousedy v rámci Severoatlantické aliance a pak přijmout ekonomicky i vojensky racionální řešení. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A váš úhel pohledu, které z těch řešení je z těch situací a indicií, které v tuto chvíli máte, nejlepší? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Jsem přesvědčen, ţe to by mělo být právě vyústění té analýzy, která by měla být zpracována. Ondřej ČERNÝ, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Další oblastí, které jste věnoval několik let svého ţivota, je penzijní reforma. Chcete dohodu i se sociálními demokraty, ale ti, zdá se, odmítají jít vaší cestou. Nebylo by tedy lepší, pokud byste dŧchodovou reformu prosadili, pouze hlasy vznikající trojkoalice? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Budeme usilovat o dohodu se sociální demokracií, budeme vést velice intenzivní jednání. Jsem přesvědčen, ţe by to byla dobrá zpráva pro Českou republiku. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tomu rozumím. Ale nemohla by to být ztráta času? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Nebude to určitě ztráta času. V tuto chvíli nikdo definitivní podobu penzijní reformy nemŧţe znát. Je evidentní, ţe bude muset dojít k určitým modifikacím, úpravám, ţe samozřejmě mŧţeme a budeme vycházet ze zprávy takzvané Bezděkovy komise a ţe to budou muset /porucha signálu/. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A, pane Nečasi, pokud se ještě slyšíme, v jakém časovém horizontu by případně měla být ta změna nastartována? Protoţe sám jste byl svědkem těch jednání v minulosti, kdy uţ dospěl ten kulatý stŧl k reformě, posléze sociální demokraté tedy cukli. Kdy je ten termín, dokdy jste případně ochotni jednat a pokud k dohodě nedojde, tak tu změnu uděláte bez sociálních demokratŧ? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Musím říci, ţe my máme pozitivní zkušenosti z jednání, kdy jsme prosazovali první etapu dŧchodové reformy. Jednali jsme velice intenzivně se sociální demokracií, zapracovali jsme tam i celou řadu jejich připomínek. Je skutečností, ţe oni pro první etapu dŧchodové reformy nehlasovali. Nicméně i vy jste zaznamenal v prŧběhu předvolební kampaně, ţe neslibovali zrušení první etapy dŧchodové reformy, například zvýšení věku odchodu dŧchodu na 65 a další opatření. Čili, minimálně podobného zpŧsobu jednání podle mého názoru bychom měli dosáhnout. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Lídr občanských demokratŧ Petr Nečas. Děkujeme a na slyšenou. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Na slyšenou a děkuji za pozvání. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A vám se, váţení posluchači, omlouváme za zhoršenou kvalitu telefonní linky. Naším dalším hostem k tématu je teď politolog pŧsobící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. Pěkné odpoledne i vám. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Jak číst tu dnešní dohodu o odloţeném školném? Dá se tedy říci, ţe jsme svědky těch drobných ústupkŧ, jak je to nezbytné při vzniku vládní koalice, nebo to byl, řekněme, méně problémový krok? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Já si myslím, ţe to byl asi spíše krok méně problémový, zvlášť pokud se to placení školného bude vázat na prŧměrnou mzdu, tak by to vlastně nemělo ani nějak výrazně poškodit studenti třeba z niţších příjmových skupin. Takţe, tady si myslím, ţe to váţný problém nebude. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A kde tedy případně mŧţeme hledat problém? Protoţe z toho, co jsme zatím zaţili, tak vidíme, ţe Věci veřejné ustupují téměř ze všeho, co v minulosti svým voličŧm slíbili. Zdá se tedy, ţe zde budou nějaké kardinální problematické body? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, Věci veřejné ustupují skoro ze všeho, protoţe oni ty jejich sliby byly hodně nereálné a nerealistické a některé z nich ani prostě nejdou udělat z nějakých čistě právních a jiných dŧvodŧ nebo z dŧvodŧ těch, ţe by se tím třeba porušily nějaké mezinárodní závazky. Takţe, jim nic jiného nezbývá neţ trochu ustupovat. Ale zdá se, ţe Věci veřejné prostě chtějí být ve vládě, ţe je to jejich velký zájem, takţe se dá předpokládat, ţe oni prostě proto, aby v té vládě byli, udělají hodně. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A je to pro vznikající koalici vlastně výhoda, ţe tím jediným problematickým aspektem, partnerem byly Věci veřejné, ţe ta programová shoda mezi občanskými demokraty a TOP 09 je tak výrazná, ţe teď se skutečně spěje bez problémŧ k dohodě a ţe uţ se skutečně řeší jen drobné niance? Protoţe, kdyţ se podíváme ještě na některé, pardon, ţe do toho vstupuji, další záleţitosti, tak například superzakázku na ekologické zátěţe TOP 09 prosazuje dokončit, občanští demokraté říkají ne. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tady samozřejmě, ţe ODS a TOP 09, zejména mezi těmito dvěma stranami existuje velká programová shoda, takţe tady nelze předpokládat spory ohledně bodŧ programu. Ale vy jste zmínil tu zakázku. Tady lze předpokládat spory o rŧzné zakázky tohoto typu, kdy za těmi stranami jsou nějaké podnikatelské skupiny, které prostě na tom mají zájem a pokud mŧţe dojít k nějakým sporŧm, tak spíš to budou spory ohledně těchto záleţitostí, ohledně těchto zakázek neţ spory programové. A pak je tady ještě dŧleţitá věc, ţe jo, máme před kongresem ODS a já si myslím, ţe aţ potom, co ODS zvolí nové vedení, dá se předpokládat, ţe potvrdí Petra Nečase ve funkci předsedy, ale dŧleţité bude také to, kdo bude prostě ve vedení strany, kdo zaujme ta místopředsednická křesla a pak samozřejmě pŧjde i o to, kdo si na jaká křesla sedne ve vládě. Čili, ty personální otázky se asi začnou reálně řešit aţ po tom kongresu ODS a to bude asi další dost problémová věc, daleko schopnější jako ještě případně vnést do těch jednání nějaké problémy neţ nějaké čistě programové záleţitosti. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Uzavírá politolog Josef Mlejnek ve Světě o třetí Rádia Česko. Děkujeme a na slyšenou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuju, na shledanou. _

Kdo je kdo v direct marketingu 15.6.2010

Direkt

str. 30 _

Kdo je kdo_

Po roce a pŧl jsme tu uţ podruhé s přehledem profesionálŧ, kteří stojí za direct marketingovou komunikací v Česku. Najdete zde šéfy agentur, accounty i kreativce, marketingové ředitele, lidi z lettershopŧ, distribučních firem a kontaktních center, CRM, direct i online manaţery klientŧ. Plné znění zpráv


Hana Aboubasha 9. 5. 1956, Brno 5P Agency Majitelka a jednatelka Dříve: řídila firmu, která se zabývala sběrem obchodněekonomických dat o podnikatelských subjektech * Vzdělání: ÚSO – hotelová škola * Jazyky: německý, částečně arabština * Rodinný stav, děti: vdaná, syn Viktor – spolumajitel rodinné firmy * Zájmy a záliby: rodina, práce, architektura, móda, cestování Petr Angelis 20. 3. 1954 Asociace alternativních poštovních operátorŧ Člen představenstva a výkonný ředitel Dříve: náměstek generálního ředitele České pošty * Vzdělání: VŠE * Jazyky: AJ, RJ * Rodinný stav, děti: rozvedený, 2 děti (30 a 27) * Zájmy a záliby: chalupaření, rybaření, četba, hudba, cestování, chov koček Jaroslav Aujezdský 28. 3. 1974 Mediaservis Jednatel společnosti Dříve: Roland Berger * Vzdělání: VŠE Praha * Jazyky: angličtina a němčina * Rodinný stav, děti: 1 dcera * Zájmy a záliby: současné výtvarné umění, lyţování a golf Lukáš Balíček 1980, Uh. Hradiště Klenoty Aurum Marketingový manaţer Dříve: mimo jiné redaktor hardrockového magazínu * Vzdělání: VŠB-TU Ostrava, obor Marketing & obchod * Jazyky: čeština, angličtina * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: hudba, film, horské kolo, práce Milan Bek 21. 7. 1967, Opočno U&WE Advertising Ředitel divize mailing Dříve: FERDA Česká reklamní počta * Vzdělání: střední odborné – elektrotechnické * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 dcery * Zájmy a záliby: sport, hudba, historie Libor Beneš 5. 9. 1984, Praha Ford Motor Company Marketing Communications Coordinator Vzdělání: střední s maturitou * Jazyky: anglický, francouzský * Rodinný stav, děti: ţenatý, 1 dítě * Zájmy a záliby: sport, digitální fotografie, reklama, gastronomie Simona Benešová 1. 7. 1961, Praha TEAM TRACKERS Člen skupiny BlueLink (dceřiná společnost Air France), Site Manager Dříve: dlouholetý Customer Care Director v UPC Česká republika * Vzdělání: titul Ing. v oboru Automatizované systémy řízení, postgraduální studium Psychologie organizace a řízení * Jazyky: angličtina, ruština, částečně francouzština * Rodinný stav, děti: 2 plnoleté »děti« * Zájmy a záliby: koučování, exotické cestování a také budování CC fóra, platformy pro networking osobností v CC oboru Luboš Beniak 7. 7. 1957 Reader’s Digest Střední Evropa Generální ředitel Dříve: šéfredaktor Mladého světa 1990–1992, mluvčí Ministra prŧmyslu a obchodu ČR Vladimíra Dlouhého 1994, začátky Novy 1994 * Vzdělání: Fakulta ţurnalistiky UK, Advanced Management Program INSEAD * Jazyky: plynně anglicky, neplynně rusky a francouzsky * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera a syn * Zájmy a záliby: čtu si a sportuju Daniel Brachtl 2. 11. 1969, Praha Telefónica O2 ATL, BTL Senior Marketing Specialist – Business and Corporate Communications Dříve: jedenáct let v reklamních agenturách * Vzdělání: ČVUT, Fakulta stavební * Jazyky: angličtina, rekreačně španělština * Rodinný stav, děti: ţenatý, dva synové * Zájmy a záliby: OB – orientační běh René Břečťan



1966 Mather RMG Managing Director Dříve: Business Director, OgilvyOne * Vzdělání: VŠ * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: architektura, příroda Martin Broţ 1976, Český Krumlov Postavdelingen Key account manager Dříve: Učitel na gymnáziu v Českých Budějovicích * Vzdělání: Karlova Univerzita Praha * Jazyky: angličtina, němčina, částečně rusky… a rozumím slovensky * Rodinný stav, děti: svobodný, ale zadaný a bezdětný * Zájmy a záliby: sport, cestování, hudba Vladislav Bureš 3. 10. 1981, Ivančice Proximity Prague Copywriter Dříve: Ogilvy & Mather * Vzdělání: UTB, Fakulta multimediálních komunikací * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: běhání, resp. jogging, sjezdové lyţování, cestování bez cestovních kanceláří, blog a vše kolem internetu Ondřej Čáp 15. 4. 1982, Praha GE Money Bank CRM Group Manager Dříve: před GE nebylo nic… * Vzdělání: Národohospodářská fakulta VŠE v Praze * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: syn svých rodičŧ bez vlastních potomkŧ * Zájmy a záliby: večer chodím spát a ráno vstávám Miroslav Červenka 29. 12. 1964, Hořovice Schober Information Group CZ Konzultant Dříve: jednatel a ředitel Neckermann, s.r.o., od roku 1999 do roku 2007, rŧst obratu společnosti z 300 mil. Kč na 600 mil. Kč * Vzdělání: VŠE Praha 1988, dále pak kurzy z oblasti marketingu, vedení lidí, řízení firmy * Jazyky: německy, anglicky, rusky * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 dcery * Zájmy a záliby: veteránský běh (nejrychlejší 10 km za 41 minut, maraton 3 hod, 35 minut), stolní tenis, historie, cestování, lyţování Miloš Červinka 20. 8. 1960 INFAS Ředitel Dříve: od roku1987 samostatný programátor, od roku 1992 sám sobě ředitelem INFASu, takţe nikdy jsem neměl zaměstnavatele * Vzdělání: ČVUT Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav: ţenatý, 2 dcery * Zájmy a záliby: sport, cestování, počítače Daniel Csibrey 20. 5. 1965 Direct Soft Ředitel společnosti Dříve: práce v mezinárodní direct marketingové společnosti * Vzdělání: VŠ * Jazyky: částečně anglicky, německy a maďarsky * Rodinný stav, děti: ţenatý, syn Daniel, 3 měsíce * Zájmy a záliby: výlety s rodinou, novinky z oblasti IT, squash, lyţování, francouzská vína podávaná s jemnou hudbou Vladimír Dlouhý 16. 7. 1960 Casus Direct Mail Předseda představenstva Dříve: Manager obchodního řetězce * Vzdělání: VŠE * Jazyky: angličtina * Zájmy a záliby: fotografování, golf Jan Dobiáš 35 let, narozen v Praze Citibank Europe plc Marketing Communication Manager Dříve: 1) CRM Campaign Manager v GE Money Bank; 2) před tím dlouhá léta jako Account Manager v OgilvyOne * Vzdělání: CIMA * Jazyky: AJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: místopředseda občanského sdruţení Bratrstvo Keltŧ – organizace festivalu Beltine, hokej, holotropní výlety, hudba, víno, umění David Doleţel 21. 9. 1974 Chartis Europe Ředitel Direct marketingu pro ČR a SR Dříve: 15-timěsíční stáţ v celosvětové centrále Philip Morris International ve švýcarském Lausanne * Vzdělání: Bc. a Ing. – Fakulta managementu a Plné znění zpráv


informačních technologií, MBA – Management centre, CIMA A * Jazyky: anglicky, základy francouzštiny * Rodinný stav, děti: rozvedený, zatím bez dětí * Zájmy a záliby: přestavba rodinného domu, golf, lyţe, cestování, saunování, portské a dobré jídlo Robert Domnosil 15. 9. 1973, Kolín BOOM TISK Jednatel Dříve: DORS, reklamní agentura * Vzdělání: středoškolské s maturitou * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: svobodný s partnerkou, 2 děti * Zájmy a záliby: letectví, sport, moderní technologie Evţen Drtina 5. 5. 1964, Praha Wunderman Praha CEO Dříve: marketingový a prodejní ředitel na straně klienta, klient service director na straně agentury * Vzdělání: ČVUT FEL * Jazyky: angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: windsurfing, kite, lyţování, četba Tomáš Drtina 1965, České Budějovice INCOMA GfK Managing partner Vzdělání: PřF UK Praha, Ekonomická a regionální geografie * Jazyky: angličtina, němčina, některé další jiţ méně plynně * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: rodina, sport, hory, hudba Ondřej Dub 6. 4. 1979, Městec Králové Telefónica 02 Manaţer marketingové komunikace Dříve: EuroRSCG * Vzdělání: VŠE * Jazyky: angličtina, němčina, španělština začátečník * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: práce, sport – basketball, Bublina (yorkshire terrier) Karel Duchek narozen zanedlouho po Woodstocku v českém Detroitu Wunderman Výkonný ředitel Vzdělání: nejvíc mi dal ţivot a o něco méně rŧzné praţské instituce * Jazyky: výborně česky, na Slovensku mi rozumí kaţdé slovo, za mořem se neztratím (na severu vŧbec a na jihu si umím říct o jídlo, postel a nějakou zábavu). Našim bratrŧm porozumím, ale moc si s nimi nepokecám a poměrně velkou znalost mám jazyka uzeného hovězího * Rodinný stav, děti: manţelka i dítě prospívají * Zájmy a záliby: čím dál tím víc, ale úplně nejvíc na sněhu a ledu. Pak rovnoměrně silnic, polí, jízdáren, vodních hlubin a přesně střiţených travních ploch Richard Dupal 13. 4. 1960, Praha Aktina kontakt Aktina plus Jednatel Dříve: kancelářské stroje Praha, divize ADT * Vzdělání: ÚSO * Jazyky: AJ pasivně * Rodinný stav, děti: rozvedený, 1 * Zájmy a záliby: sport, četba, turistika, cestování Jan Dvořák 29. 6. 1962, Praha Central Europe International Masters Publishers Ředitel Jiţ 14 let u IMP. Otvíral jsem český trh a postupně další země střední a východní Evropy. Přes dva a pŧl roku jsem úspěšně vedl pobočku v Severní Americe, odkud téţ došlo k otevření brazilského trhu. Po návratu jsem se stal zodpovědný za středoevropský region, který zahrnuje 17 státŧ. Od září 2009 jsem převzal i vedení kosmetické firmy Fleur de Santé. Obrat firem, které nyní řídím, je přes 2 miliardy korun. * Vzdělání: ČVUT Technická kybernetika * Jazyky: anglicky, německy, rusky * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti (18, 15) * Zájmy a záliby: tenis, lyţování, literatura, cestování Daniel Farkaš 14. 1. 1977, Praha Outbreak Word of Mouth Evangelist, Advertising Atheist & founding owner Dříve: 4 roky práce na malých revolucích Budvaru a Kofoly v agentuře Kaspen * Vzdělání: Českoslovanská Akademie Obchodní dr. E. Beneše, Eisenhower High School, Illinois * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: svobodný, několikaměsíční dcera Maya * Zájmy a záliby: cokoli spojeného s filmem, italská a thajská kuchyně, cestování, automobily, formule 1 Plné znění zpráv


Václav Filip 16. 4. 1971 Lighthouse Marketing Solutions Business Director Dříve: 2000 – 2008 OgilvyOne * Vzdělání: FMK UTB Zlín * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: rodina, cyklistika, otevírání jídelních lístkŧ v neznámých restauracích Jan Foubík 4. 2. 1976, Teplice Česká pošta Ředitel sekce firemní a retailový obchod Vzdělání: VŠ ekonomická, Fakulta financí * Jazyky: německý jazyk – aktivně, anglický jazyk – pasivně * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: golf, tenis, focení, zahrada Petr Frey 25. 10. 1957, Rio de Janeiro 4marketing Managing partner Česká marketingová společnost Marketingový poradce Dříve: MARK/BBDO, Lowe, Draft, FCB * Vzdělání: FF UK * Jazyky: angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: tenis a golf David Frost 1974, Děčín Česká mailingová společnost CEO Dříve: Od roku 1998 pŧsobil v direct marketingové agentuře na pozici obchodního manaţera. V roce 2000 se rozhodl své dosavadní zkušenosti zuţitkovat ve společnosti ČMS, kterou spoluvlastní se Zbyňkem Rehartem. * Vzdělání: Sportovní gymnázium Jablonec nad Nisou, Policejní akademie v Praze * Jazyky: anglicky plynně, německy aktivně * Rodinný stav, děti: rodina, dva chlapci 1,5 a 12 let * Zájmy a záliby: Je dlouholetým příznivcem juda. Pravidelně se účastní rekonstrukcí historických bitev v dobových uniformách. Svŧj volný čas věnuje rodině a svým dětem Renata Golasíková 12. 6. 1963, Most Česká pošta Projektový manaţer senior Dříve: Manager of Data and On-line, Marketing, DIMAR * Vzdělání: VŠCHT * Jazyky: angličtina, částečně němčina, ruština * Rodinný stav, děti: vdaná, 1 dítě * Zájmy a záliby: vaření, cestování, v zimě lyţe Robert Haas 4. 5. 1978, Praha SYMBIO Digital Obchodní a marketingový ředitel Vzdělání: VŠE Praha * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera * Zájmy a záliby: e-marketing, nezávislé cestování, biking, lyţování, squash, běh, knihy, filmy Pavel Hacker 7. 11. 1980 Viral Boooster Spolumajitel Dříve: Advertures, Neo @Ogilvy * Vzdělání: Teorie masové a mediální komunikace, FSV UK * Jazyky: AJ a marná snaha naučit se pořádně španělsky a rusky * Rodinný stav: svobodný * Zájmy a záliby: bojová umění, sociální psychologie, politická ekonomie, divadlo, exotické a rozvojové země Tomáš Hájek 15. 11. 1959, Praha ADMAZ Výkonný ředitel Dříve: geolog, vychovatel drogově závislé mládeţe, redaktor, analytik, marketér. * Vzdělání: Přírodovědecká fakulta UK, obor geologie (1984), Ekonomická manaţerská škola (2001), certifikát marketingového specialisty ČMS, zvláštní uznání v soutěţi Marketér roku 2009. * Jazyky: NJ, AJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti (25+15 let) * Zájmy a záliby: basketbal, in-line bruslení, lyţování, hrady + zámky, příroda, rocková hudba, tvorba básní bez uměleckých ambicí, pití kakaa Milan Hajíček 7. 8. 1961, Praha OgilvyOne Data Department Manager Dříve: Wunderman * Vzdělání: ČVUT FEL * Jazyky: AJ, NJ, RJ na rŧzné úrovni * Zájmy a záliby: cestování a fotografování Jiří Hauška Plné znění zpráv


24. 8. 1965 OgilvyOne Account Director Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: umělec na volné noze * Vzdělání: středoškolské s maturitou, technické zaměření * Jazyky: angličtina, italština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: výtvarné umění Jan Havlíček 4. 3. 1977, Praha Ogilvy & Mather Creative Director, Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: kdyţ mi povodeň odnesla počítač s prací, za kterou jsem uţ vzal zálohu, bylo to zajímavé i hnusné * Vzdělání: studoval jsem FSV UK * Jazyky: miluju němčinu, angličtina je dnes nutnost * Rodinný stav, děti: 2 + 1 * Zájmy a záliby: spánek, nekontrolované shromaţďování propisek Jaroslav Herbrych 1975 Hořice v Podkrkonoší Lighthouse Marketing Solutions Project Manager Dříve: Dimar, Account Manager * Vzdělání: UTB – Marketingové komunikace * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: rodina, zahrada, lyţování, objevování krás přírody na kole i pěšky Ondřej Herink 22. 4. 1977, Praha GfK Praha Vedoucí Kvalitativních sluţeb Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: vedoucí medicínské asistenční sluţby SOS International * Vzdělání: SŠ * Jazyky: AJ, NJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, syn Adam a Max * Zájmy a záliby: motocykly, noţe Jan Hladík 16. 10. 1973 Dinsight CC Manager Dříve: Dimar, TNT Post – řízení call centra v rámci »poštovní« skupiny * Vzdělání: vysokoškolské – VŠE – demografie, analýzy, personalistika * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: rodina, sport Viktor Hladký 20. 6. 1977, Boskovice 5P Agency Majitel a jednatel Vzdělání: Akademie Sting, soukromá vysoká škola v Brně * Jazyky: němčina * Rodinný stav, děti: ţenatý, syn Filip * Zájmy a záliby: rodina, golf, cestování Kristián Hloušek 30. 4. 1981, Praha Proximity Prague Strategic Planner Dříve: novinář (redaktor magazínu BIZ, spolupracovník dalších médií) Vzdělání: Brno International Business School/Nottingham Trent University * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: ţenatý, zatím 0 * Zájmy a záliby: marketing, nová média, nově i švédská literatura (Stieg Larsson) Martin Hofmeister 20. 4. 1966, Praha Copy General a Copy General Onsite Services Obchodní a marketingový ředitel Dříve: prodej tiskových systémŧ, prodej tiskových řešení (sw), technologický a procesní návrh tiskových středisek, optimalizace klientské komunikace z hlediska technologie, procesŧ a grafiky * Vzdělání: ČVUT FEL * Jazyky: anglický jazyk * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: lyţování, četba odborné literatury Prokop Holeček 4. 6. 1971, Hořovice UniCredit Bank Advertising & Brand Manager Dříve: Head of Marketing ČP INVEST; Head of Marketing Raiffeisen stavební spořitelna * Vzdělání: VŠE Praha * Jazyky: angličtina, němčina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera Amélie – 6 let, syn Jáchym – 4 roky * Zájmy a záliby: sport – squash, snowboarding, fotbal, kultura – rocková hudba, filmy Michal Horák



30. 3. 1961, Praha Advanced Telecom Services CEO Dříve: práce dramaturga v ČT * Vzdělání: vysokoškolské UK * Jazyky: AJ, RJ, FJ * Rodinný stav, děti: rozvedený, syn 18 let * Zájmy a záliby: gastronomie, víno, váţná hudba, sport Radek Hrachovec 27. 4. 1976, Valašské Meziříčí Expert na přímý marketing na volné noze Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: vymyslel jsem Baťa klub a jedenáct let jsem ho udrţel funkční, navíc od roku 1994 rozšířený o koaliční program RENOME * Vzdělání: základní (VŠ Vysoké učení technické v Brně, Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně) * Jazyky: AJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, dvě skvělé děti Zájmy a záliby: toulání se po horách, moravské víno a kubánské doutníky Václav Hrubý 5. 6. 1971, Bílovec Česká spořitelna Campaign Management Team Leader Dříve: výkonný ředitel Dimar, ředitel marketing TNT Post ČR * Vzdělání: Gymnázium, FF UK, pedagogika + psychologie bez státní závěrečné zkoušky * Jazyky: anglicky, pasivně rusky a polsky * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: výlety s rodinou, golf, cestování, turistické vodáctví Aleš Hýbner 1967 Lion Teleservices CZ Teleperformance Ředitel a předseda představenstva Jako další zajímavou zkušenost hodnotím práci v naší oborové asociaci ADMAZ, kde jsem čtvrtým rokem předsedou představenstva * Vzdělání: 2001 – 2002 IEMBA program při University of Pittsburgh, 1991 – 1992 Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky, 1985 – 1990 České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická * Jazyky: angličtina, němčina Milan Janecký 19. 4. 1977, Litomyšl Wunderman Telefónica O2 Team Director Vzdělání: VŠE Praha – inţenýrské studium, specializace mezinárodní obchod University of New York, Prague – MBA, specializace marketing * Jazyky: anglický * Rodinný stav, děti: ţenatý, bezdětný * Zájmy a záliby: lyţování, cykloturistika, hudba Pavel Janoušek Na přelomu Štíra a Střelce 1973 v Praze BOOM TISK Obchodní ředitel, divize Digital Dříve: PrintSoft – desetiletá zkušenost s vedením businessu SW pro personalizaci dokumentŧ * Vzdělání: ČVUT, Fakulta elektrotechnická – zaměření Umělá inteligence * Jazyky: angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, roztomilá dcera Adélka * Zájmy a záliby: sport, hudba, tanec, psychologie, kníţky s překvapením Petr Jindra 21. 1. 1982, Kadaň, okres Chomutov SPAR ČOS Marketingový ředitel Vzdělání: VŠE se specializací na management a marketing, Freie Universität Berlin – studium interkulturálního managementu, Friedrich Alexander Universität Norimberk – studium oboru komunikace a média * Jazyky: německy, anglicky, střípky španělštiny * Rodinný stav, děti: svobodný * Zájmy a záliby: cestování, sport, nakupování, moderní design, fine dining, welness Tomáš Jindříšek 20. 5. 1979, Praha OgilvyInteractive Managing Director Marketingové komunikaci a internetu se profesionálně věnuje od roku 1998. Pravidelně přednáší a publikuje. Mimo jiné se účastní jako blogger projektu »blogy významných osobností« portálu Jobs.cz a píše články do marketingových časopisŧ. V roce 2008 spoluzaloţil diskusní server Mikroblogy.cz, který se stal nejlepším malým internetovým projektem dle soutěţe IEA. Je duchovním otcem projektu na rozvoj individuálního dárcovství Darujspravne.cz. Ve volném čase se rád věnuje kavárenskému povalečství. * Vzdělání: elektrotechnická škola, vzdělávací programy Ogilvy a škola ţivota * Jazyky: čeština, angličtina a obdiv dalších mnoha * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný, ale zadaný :) Zbyněk Kadidlo Plné znění zpráv


17. 11. 1979 v Městci Králové Transcom Worldwide Czech Republic General Manager a jednatel Dříve: Finance Manager v CREDITEXPRESS s.r.o. * Vzdělání: Inţenýr ekonomie na ČZU v Praze, Provozně-ekonomická fakulta * Jazyky: anglický * Rodinný stav, děti: zasnoubený, syn Filip * Zájmy a záliby: sport (squash, tenis, fotbal, snowboarding), cestování Bohumil Karafiát 1. 8. 1965, Praha Neckermann Ŕeditel a jednatel Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: zavedení značky Beate Uhser na český a slovenský trh * Vzdělání: ČVUT, Fakulta elektrotechnická, telekomunikace * Jazyky: aktivně němčina, pasivně angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 dcery * Zájmy a záliby: cestování, hledání míčkŧ na golfovém hřišti, fotbálek, lyţování Jan Karas 17. 7. 1975 Telefónica O2 CR Sales&Care Development Director Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze * Jazyky: angličtina, němčina, ruština, španělština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 1 syn * Zájmy a záliby: kultura a sport Jana Klasová 16. 10. 1980 v Hranicích TONDACH ČR Vedoucí marketingu Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: sázení stromŧ v lese * Vzdělání: Slezská univerzita, Obchodně podnikatelská fakulta, obor marketing a management * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: vdaná, 5 neteří a 2 synovci * Zájmy a záliby: porotce akcí Junior Achievement a FLE media awards, sport (plavání, taj-či), akupunktura, zpěv, četba, moderování, cestování, podpora dobročinných akcí Michal Koliandr 22. 7. 1963, Praha Mediaservis Jednatel společnosti Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: privatizace a restrukturalizace českých výrobních podnikŧ pro zahraniční kapitál * Vzdělání: VŠE * Jazyky: němčina, angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: tenis, cyklistika, hra na saxofon Dalibor Komárek 8. 2. 1971, Brno HomeCredit Manaţer marketingové komunikace pro ČR a SR (do konce června 2010) Dříve: 3 roky v marketingu ve společnosti AHOLD ČR, řízení direct marketingové agentury Chlum dialog marketing, 8 let v Home Creditu na pozicích ředitele pro reklamy a manaţera marketingové komunikace * Vzdělání: CIMA * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, dvě děti * Zájmy a záliby: sport, cestování, turistika, geocaching Ivo Koţnar 10. 6. 1964 Lighthouse Marketing Solutions Managing director Dříve: Škoda Auto, agentura InterCom Praha * Vzdělání: ČVUT, Fakulta strojní, ekonomika a řízení * Jazyky: angličtina, němčina, italština * Rodinný stav, děti: syn (4), dcera (2) * Zájmy a záliby: cestování, jazyky, hudba, cykloturistika, stolní tenis Michal Kříţ 13. 8. 1973, Brno První multimediální CEO member of Et netera group Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Mitsubishi Motors, tiskový mluvčí * Vzdělání: Gymnázium, nedokončená VŠZ, kurzy & školení * Jazyky: AJ 16 let, RJ 6 let, IT základy * Rodinný stav, děti: svobodný * Zájmy a záliby: auta a motorismus, jachting, film, vaření&víno Pavel Kříţ 1967 v Praze Momentum Senior copywriter Dříve: Grey, Ark/JWT, DDB, Proximity, WMC/ Grey * Vzdělání: FSV UK * Jazyky: AJ, RJ, pasivně NJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, tři děti (7, 16, 20) * Zájmy a záliby: muzika, kníţky, filmy, basket, fotbal, lyţování, vaření Tomáš Kruppa Plné znění zpráv


31. 8. 1972, Praha ATODA Telemarketing Ředitel a jednatel společnosti Dříve: výkonný ředitel a jednatel ČSA Services, Ředitel pro prodej – Telefonická centra, Český Telecom * Vzdělání: středoškolské * Jazyky: AJ, NJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti 3 a 7 let * Zájmy a záliby: sport – fotbal, squash, lyţe; cestování Zuzana Kubisová 1. 5. 1974, Trstená, SR Wellen a.s. Creative Director Dříve: Publicis Prague, grouphead Istropoliatana Ogilvy, art director * Vzdělání: Vysoká škola výtvarných umení, Bratislava, Slovenská republika Bc.art – oděvní design Mgr.art – grafický design * Jazyky: NJ - aktivně slovem i písmem, AJ – pasivně * Rodinný stav, děti: svobodná * Zájmy a záliby: design, hudba, tanec, film, literatura, lyţování, plavání, turistika Danuše Kulhánková 10. 9. 1961 FORMICA Group Obchodní a marketingový ředitel Dříve: Atento ČR, zástupce ředitele * Vzdělání: VŠ * Jazyky: AJ, RJ * Rodinný stav, děti: syn * Zájmy a záliby: sjezdové lyţování, vysokohorská turistika, Afrika, četba a divadlo Petr Kŧta 5. 5. 1973, Praha advokátní kancelář KMVS Partner Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: diplomatický protokol * Vzdělání: vysokoškolské, Právnická fakulta UK * Jazyky: anglický, španělský, ruský * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: horská turistika, golf, cyklistika Monika Laskowská 2. 9. 1976 Atento ČR Generální ředitel Vzdělání: ekonomické * Jazyky: anglický jazyk, španělský jazyk * Rodinný stav, děti: vdaná, syn a dcerka * Zájmy a záliby: rodina, knihy, kultura, degustace jídla a vín Viktor Laštovka 14. 2. 2010 IBM CEE Brand Manager Dříve: Ředitel Marketingu IBM ČR, Trade Marketing Manager CEMA, VARTA Batteries * Vzdělání: Vyšší odborné – Management, Marketing * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera Karolína * Zájmy a záliby: golf, tenis, box, potápění Ivo Laurin 14. 2. 1976, Liberec Outbreak Word of Mouth Evangelist, Advertising Atheist & founding owner Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: sběr malin ve Skotsku, tuna a pŧl za měsíc * Vzdělání: VŠE Praha, Mezinárodní obchod * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: svobodný * Zájmy a záliby: nezávislé cestování, film, současné umění, lyţe, kolo Petra Lávičková 4. 11. 1980, Praha SAS ČR Marketing&PR Manager Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: zajímavou práci jsem naštěstí vţdycky dělala a dělám… * Vzdělání: vysokoškolské * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: svobodná, bezdětná * Zájmy a záliby: clogging – moderní americký step, lyţování, jachting, dobré červené víno Milena Linhartová 31. 7. 1964, Praha ČEZ Zákaznické sluţby Jednatel, ředitel úseku Péče o zákazníka Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Český Telecom – ředitel Telefonních center a Telesales Oskar – ředitel HR operation, Ředitel Customer Care and Logistic, Ředitel Risk Management, Paegas (T-Mobile) – Senior manaţer Collection and Accounts Receivable * Vzdělání: VŠE Praha, MBA-Sheffield Hallam University * Jazyky: AJ * Rodinný stav, děti: rozvedená, 2 děti * Zájmy a záliby: cestování, golf, Iva Lohynská



14. 7. 1985, Stod Mediaservis Obchodní manaţerka/ Marketing Vzdělání: Univerzita Pardubice, obor Dopravní management, marketing a logistika * Jazyky: němčina, angličtina – pasivně * Rodinný stav, děti: svobodná * Zájmy a záliby: jízda na koni, procházky se psem, plavání Jose Machuca 6. 3. 1979 Atento ČR Business Manager O2 Division Vzdělání: Lic. Business Manager * Jazyky: angličtina, španělština * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: cestování, plavání, outdoorové aktivity Michala Malčikovová 15. 11. 1981 v Praze Česká distribuční Obchodní ředitelka Dříve: TNT Post * Vzdělání: Management obchodu * Jazyky: angličtina, částečně němčina a slovenština * Rodinný stav: jiţ 29 let svobodná a několikanásobná teta * Zájmy a záliby: fitness, squash, in-line brusle, tenis, kolo, filmy a relax, nově Čínský chocholatý pes Pavel Marek 24. 7. 1966, Brno MARCO / BBN CR Managing Director Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: člen prezidia asociace AČRA M. K. – 1999 aţ 2005. Spolupráce na uvedení značky E. ON na český trh * Vzdělání: Technická Univerzita – Dipl. Ing. Llandrillo College – krizový management, komunikace. * Jazyky: angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 dcery * Zájmy a záliby: branding – značky a jejich vliv, sport – golf, tenis, lyţování. Jan Mašek 13. 3. 1982 v Chomutově Mediaservis Ředitel Zákaznického Centra společnosti Dříve: GE Money Slovenská republika * Vzdělání: Inţenýrský titul na ČVUT v Praze, Fakulta stavební * Jazyky: AJ aktivně * Rodinný stav, děti: čerstvě ţenatý, bezdětný * Zájmy a záliby: lyţe, kolo, in-line brusle, turistika, cestování Pavel Matějíček 12. 10. 1974 OgilvyOne Managing Director 8 let v Ogilvy Group ČR, TBWA, BBK a McCann-Erickson Jazyky: AJ * Vzdělání: Univerzita Pardubice * Zájmy a záliby: rodina, cestování, lyţování Dita Mikysková 28. 2. 1978 Šumperk Vodafone BTL team leader Zkušenosti z direct marketingových agentur Farm a Wunderman * Vzdělání: VŠ UTB Zlín, Fakulta multimediálních komunikací, titul Mgr. * Jazyky: anglický * Rodinný stav, děti: vdaná * Zájmy a záliby: sport – kolo, kolečkové brusle, příroda a dobrá kníţka David Němec 21. 4. 1974 Internet Billboard Marketingový ředitel Dříve: Dimar – manaţer online marketing oddělení * Vzdělání: VŠ * Jazyky: AJ, RJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera Adrianka * Zájmy a záliby: rodina, moderní technologie, marketing a reklama, hory v zimě, cestování Michal Němec 1963, Praha T-Mobile Ředitel portálových sluţeb Ve firmě 10 let * Vzdělání: VŠ * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: hudba, sport, gastronomie Pavlína Nevrlová 24. 2. 1976 Moravská Třebová CCcentre Výkonná ředitelka Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: mateřská dovolená * Vzdělání: VŠ * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav: vdaná, 2 děti * Zájmy a záliby: společenský tanec, kníţky, lyţe, cestování, rodina a moje práce Matěj Novák



10. 3. 1977, Praha Ataxo Search Strategist Dříve: Web developer, na volné noze a pro PLANstudio. Kurýr, messenger. * Vzdělání: FF UK, obor filosofie * Jazyky: angličtina a němčina dobrá, ruština a latina velmi základní. * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera a syn 4 a 2 roky * Zájmy a záliby: lyţování, vysokohorská turistika, cestování, dobré knihy, létání, nové technologie na internetu Klára Noworytová 19. 5. 1970, Ostrava OTTO Office Generální ředitelka Dříve: Quelle ČR – 8 let obchodní ředitelka * Vzdělání: VŠST – oděvnictví, Technická univerzita Liberec – podniková ekonomie Internationales Hochschulinstitut Zittau (Německo) – národohospodářství * Jazyky: němčina, angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: svobodná, bezdětná * Zájmy a záliby: potápění, paragliding, astrologie, reiki, výroba šperkŧ a práce na hrnčířském kruhu Dana Odehnalová 12. 7. 1963, Brno 5P Agency Generální ředitelka Dříve: více neţ desetiletá zkušenost z práce v managementu v zahraniční farmaceutické firmě * Vzdělání: Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně MBA – Brno International Business School (Nottingham Trent University, Great Britain) * Jazyky: anglický, německý, ruský * Rodinný stav, děti: vdaná, dcera Kateřina (18 let), syn David (16 let) * Zájmy a záliby: golf, cestování, znalosti o víně a vinařství Jakub Olexa 31. 12. 1978 Dolný Kubín Xland. CZ Architekt sluţby Mailkit Dříve: Casablanca INT * Vzdělání: nepřeji si uvádět * Jazyky: český, anglický, maďarský * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: filmový střih, hudba, knihy, vzdělávání Jakub Oth 24. 2. 1964, Brno B2B Media Vydavatel Letos pátým rokem vydává časopis Direkt, popáté uspořádá konferenci Dny direct marketingu. Dříve: Sales Manager časopisu Strategie * Vzdělání: Gymnázium Tišnov * Jazyky: AJ, FJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, Adéla (19), Viktor (1,5) * Zájmy a záliby: rodina, výtvarné umění, keramika Alice Pauková 28. 3. 1967 Casus Direct Mail Generální manager Dříve: Manager Český Telecom * Vzdělání: maturita * Jazyky: angličtina, francouzština * Zájmy a záliby: malování, zahrada Linda Petrová 2. 12. 1970, Praha garp*cz Creative director, Dříve: 5 let pŧsobení v TV Nova na pozici dramaturg self promotion, po změně oboru pak agentura Euro RSCG * Vzdělání: střední všeobecné, BC MBA, nedokončené: FF UK, FS ČVUT * Jazyky: anglicky, německy, rusky * Rodinný stav, děti: rozvedená, syn 8 let * Zájmy a záliby: gastronomie, foodstyling, beletrie, vzdělávání v oboru, agroturistika Miloslav Pexa 6. 5. 1965 Cortex Reditel marketingu Dříve: výkonný ředitel, A. R. B. * Vzdělání: VŠ elektro * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: windsurfing, cyklistika, skialpinismus, bezmotorové létání Karin Póčová 25. 11. 1968 Banská Štiavnica, SR Euro RSCG Direct Director Dříve: Sales Director tisku variabilních dat, Atelier Spektrum, Creative Director, Dimar, Direct Marketing Consultant, OgilvyOne * Vzdělání: Slovenská technická univerzita, Bratislava, Český institut reklamy a komunikace při VŠMVV, rozvojové kurzy, agenturní akademie zaměřené na komunikaci a management * Jazyky: angličtina, španělština, ruština, slovenština a čeština * Rodinný stav, děti: máma a přítelkyně 19leté dcery * Zájmy a záliby: filmy, divadlo a knihy se silným příběhem, britské kočky Woody a Sára, slunce, sport a příroda Plné znění zpráv


Petr Ptáčník 30. 11. 1973, Brno Česká spořitelna Vedoucí týmu Data mining Dříve: Vedoucí CRM Business Design týmu, Česká spořitelna, Marketing Manager, Central European Consulting * Vzdělání: VŠE Praha, Ph. D. * Jazyky: angličtina, němčina, ruština, trochu francouzština * Rodinný stav, děti: ţenatý, dva kluci Jáchym a Lukáš * Zájmy a záliby: cestování, hory, golf, jóga, lyţe, šachy, squash Milan Raška 1978, Kutná Hora Household development Marketingový manager Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Manager řízení kampaní * Vzdělání: George Washington University * Jazyky: anglický, německý * Rodinný stav, děti: ţenatý * Zájmy a záliby: hudba, film, knihy Martin Ráţ 1974, Praha INCOMA GfK Product Manager – Leaflet Monitor CEE, Business Development Vzdělání: VŠE Praha, obor podniková ekonomika * Jazyky: AJ aktivní, NJ pasivní * Rodinný stav, děti: ţenatý, bezdětný * Zájmy a záliby: alpské lyţování, snowkiting, cestování, film, dobrá muzika, společnost dobrých přátel Zbyněk Rehart 1970, Dačice Česká mailingová společnost Jednatel a ředitel Dříve: Pŧsobil v direct marketingové agentuře na pozici obchodního ředitele. Společně s Davidem Frostem zaloţil v roce 2000 vlastní firmu – Českou mailingovou společnost. * Vzdělání: Střední prŧmyslová škola v Dačicích * Jazyky: střední znalost ruštiny a němčiny * Rodinný stav, děti: svobodný, 3 děti – Ondřej (19 let), Vendula (21 let), Marie (2 roky) * Zájmy a záliby: svŧj volný čas věnuje převáţně rodině a dětem. Aktivně sportuje a věnuje se zejména tenisu a lyţování. Nejlépe si odpočine v sauně a s dobrou hudbou. Zajímá ho politika, aktuální dění ve společnosti a ekonomika Adam Reinberger 5. 6. 1986, Praha Viral Boooster Managing Director Dříve: Universal Music Group, ProGamers (PG24.tv) * Vzdělání: gymnázium a vlastní Univerzita sociálních médií:) * Jazyky: anglický a trochu po těch takřka deseti letech i německý * Rodinný stav, děti: svobodný a zatím to vypadá, ţe i bezdětný * Zájmy a záliby: sociální média, nové technologie, aktuální dění, kultura, cestování, resp. poznávání nových krajin a kultur, politika, sport, auta, věda, historie, psychologie, lidé a americké televizní seriály Jan Řeţáb 12. 1. 87 V Plzni Lokola.cz Výkonný ředitel Candytech Manaţer pro strategii Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Moje předchozí společnost Redboss, která úspěšně pŧsobila 8 let v oboru mobilního obsahu, nakonec zkrachovala a musel jsem ji v dluhu prodat konkurentovi. Věřím, ţe i taková zkušenost je pro podnikatele dŧleţitá. Češi tohle sice neodpouští, ale já se nevzdávám a podnikám dál. * Vzdělání: není titul, začal jsem podnikat velmi brzy. * Jazyky: angličtina téměř nativně, němčina pasivně. * Rodinný stav, děti: ţenatý, 1 dítě (syn) * Zájmy a záliby: ve velké míře sport – dříve létání a adrenalinové sporty, po narození syna jsem se posunul zpět k tenisu, rád si zahraju i kolektivní sporty jako florbal, volejbal a další. V zimě určitě lyţování Marek Řídký 19. 12. 1972, Písek Underline Managing Director Dříve: Client service director iLeo (BTL agency of LBA) * Vzdělání: nedokončené, stále pokračující * Jazyky: AJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, syn Matěj (13 let) * Zájmy a záliby: architektura, design a výtvarné umění, historie, sport (hl. tenis), technologie a svět Miroslav Rojek 21. 3. 1981, Duchcov Ataxo Czech Vedoucí SEO & web oddělení Vzdělání: Vysoká škola finanční a správní * Jazyky: angličtina a němčina na komunikativní úrovni * Rodinný stav, děti: svobodně zadaný :-) bez dětí * Zájmy a záliby: aktivní odpočinek ve formě fotbalu nebo badmintonu, cestování Plné znění zpráv


Jan Rous 4. 10. 1975 Ústí nad Labem MRM PRAGUE (McCann Erickson) Director Dříve: Několik rokŧ zkoumání ve Výzkumném ústavu anorganické chemie. Z oboru 6 let v DIMARu. * Vzdělání: ve městě chemie vystudoval chemii. * Jazyky: AJ * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: kdyţ cestovat, tak na sever, po skandinávských zemích. Kdyţ na lyţe, tak do Alp. Kdyţ na kolo, tak na jih Čech Milan Rumler 18. 12. 1973, Kolín AHOLD CR Brand Support Direktor Dříve: Brand Manager v ČSOB, zodpovědný za proces rebradningu IPB/ ČSOB * Vzdělání: VŠE Praha, obor Podniková ekonomie, Marketing * Jazyky: čeština, angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti – Michaela 9 let, Martin 6 let * Zájmy a záliby: rodina, sci-fi, rekonstrukce chalupy, lyţe, kolo František Šalanda Váha – 27. září 1962 Creditinfo CR Reditel strategie * Vzdělání: vysokoškolské – informatik * Jazyky: anglický, německý, ruský * Rodinný stav, děti: ţenatý, krásná dcera Markéta, šikovný syn František VI. * Zájmy a záliby: pohoda kolem sebe – lyţování, turistika, off-road na motorce, autem i na kole, potápění, láska k historickým motorkám, … dobří lidé, jídlo a pití Michal Seifert 1. 2. 1971, Praha Česká spořitelna Ředitel Direct Marketingu Dříve: CRM & DWH Program Manager, Česká Spořitelna. GE Capital, CRM Manager * Vzdělání: FSV ČVUT – Hydraulika a Hydrologie Ing., Rochester Institute of Technoly, USBSP M. B. A. * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: sjezdové lyţování, windsurfing, saxofon, kytara Jan Senohrábek 18. 4. 1974 Česká distribuční Manaţer GIS a geomarketingu Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: geomarketing * Vzdělání: vysokoškolské * Jazyky: angličtina, ruština * Rodinný stav, děti: ţenatý, 3 děti * Zájmy a záliby: volejbal, horské kolo, cestování Martin Siblík 15. 12. 1975 Piešťany, Slovensko Provident Financial Marketingový ředitel pro současné zákazníky ČR/SR. Dříve: Marketingový ředitel Home Credit Kazachstan * Vzdělání: STU Bratislava, management prŧmyslových podnikŧ * Jazyky: ruština, angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: in-line hokej, rodina, knihy Věra Sitná 15. 3. 1972 Hradec Králové TeliaCall Nyní na mateřské dovolené + externí spolupráce se společností České energetické centrum a.s. Dříve: vedoucí odboru Call Centra ČEZ Zákaznické sluţby, ředitel zákaznického útvaru PVK, manaţer zákaznického servisu Automobile Group * Vzdělání: inţenýrské studium – Technická univerzita v Liberci, Master of Science – Brno International Business School, MBA při Nottingham Trent University * Jazyky: AJ, RJ * Rodinný stav, děti: rozvedená, dvojčata Amélie a Rozálie * Zájmy a záliby: sjezdové lyţování, cestování, četba Michal Skalický 12. 5. 1981, Kladno ING CRM & Retention Manager CR/SR Do ING jsem nastoupil po studiu vysoké školy na pozici Management Trainee a v prŧběhu svého pŧsobení jsem prošel přes oddělení pojistné matematiky následované oddělením podpory prodeje aţ do týmu CRM a Retence * Vzdělání: VŠE v Praze – Fakulta Financí a účetnictví, Aspect College Dublin * Jazyky: AJ, NJ * Rodinný stav, děti: svobodný, holčička je na cestě * Zájmy a záliby: snowboard, squash, badminton, cyklistika a sviţné motorky Tomáš Slípek



12. 1. 1976, Vítkov Optys Ředitel divize digitálního tisku Vzdělání: vyšší odborné * Jazyky: anglický * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: dobrovolní hasiči, motorky, rodina David Šmahel 28. 12. 1976 Litoměřice Komerční banka Head of Operational Marketing Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: práce ve Velké Británii ve společnosti zabývající se Event Managementem * Vzdělání: VŠ * Jazyky: AJ, NJ * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: cestování, dobré víno Ladislav Šoufek 14. 6. 1979 Duchcov u Teplic Mailbox Group Business Development Director Dříve: Dimar, Proximity Prague * Vzdělání: středoškolské * Jazyky: německy, anglicky * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: malování, uţitá grafika a design, sport – cyklistika, fotbal, volejbal; kulturní a společenské akce všeho druhu. Pavel Staněk Červen 1974, Havířov Proximity Prague Creative Director 15 let práce pro BBDO/ Proximity Worldwide Rodinný stav, děti: svobodný, Kvido a Lisa * Zájmy a záliby: Ducati, kitesurfing, ski, squash, pasta, Monkey Business, Barcelona Clark Steele 1971, Kalifornie Euro RSCG 4D Managing Director Dříve: Euro RSCG (Brand Director, New Business Director, Executive Director (Bratislava) * Vzdělání: bakalářský titul – Stanford University (USA), magisterský titul – IESE, Business School (Španělsko) * Jazyky: čeština, slovenština, španělština, hospodská němčina a francouzština * Rodinný stav, děti: rozvedený * Zájmy a záliby: čtení, island hopping, zahradničení, cyklistika, víno, nemusí být nutně v tomto pořadí Robert Stehlík 9. 6. 1975, Praha DInsight Managing Director Dříve: Data Director Wunderman * Vzdělání: Česká zemědělská univerzita * Jazyky: angličtina a španělština aktivně, ruština pasivně * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera Linda 3 roky, syn Vilém 4 měsíce * Zájmy a záliby: kitesurfing, lyţe, squash, cestování Jaroslava Števonková 17. 12. 1977 Atento ČR Business Manager pro Multisector Vzdělání: VŠ ekonomická, zaměření management, marketing * Jazyky: anglický jazyk, slovenský jazyk * Rodinný stav, děti: vdaná, 1 dcerka * Zájmy a záliby: dítě, manţel, sport, knihy, cestování, práce Richard Stiebitz Mars, 2000 př. n. l. Wunderman Creative Director Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: vším, čím jsem byl.... * Vzdělání: VŠ a ţivot * Jazyky: angličtina, ruština, dadština * Rodinný stav, děti: opravdu vás to zajímá? * Zájmy a záliby: foto a video hračky Eva Štípková 9. 3. 1973, Ostrava Vodafone CR Senior manaţerka interaktivního a přímého marketingu Vzdělání: FF UK Praha Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: vdaná, bez dětí * Zájmy a záliby: hledání a poznávání... Alexandr Stojčev 11. 1. 1977, Praha Draft Prague Account Director Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Rebranding pobočkové sítě Komerční banky – marketingové prvky. Skvělá příleţitost mluvit s chytrými lidmi po celé republice a vţdy jim připravit řešení »na míru« a ne jen připravovat kampaň »z Prahy« * Vzdělání: Hospodářská Plné znění zpráv


fakulta na Technické univerzitě v Liberci – inţenýr * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: svobodný, bezdětný * Zájmy a záliby: sport – hlavně cyklistika, plavání. Dobrá kniha, dobré víno a dobrá společnost Petr Studnička 24. 7. 1976, Kyjov EUROPE CALLING Generální ředitel a předseda představenstva Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: regionální ředitel pro prodej firemním zákazníkŧm, Český Telecom * Vzdělání: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, obor teoretická fyzika, Nottingham Trent University, MBA Senior Executive * Jazyky: AJ, NJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, bezdětný * Zájmy a záliby: squash, lyţe, běhání, Kawasaki ZZR1400, Přemyslovci, husitské období Miroslav Štursa 28. 2. 1965 International Masters Publishers Area manager 10 let v IMP, zodpovědnost za český, slovenský, slovinský, chorvatský a srbský trh Vzdělání: ČVUT-FSI * Jazyky: angličtina – aktivně, němčina, ruština – pasivně * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 děti * Zájmy a záliby: sport, hudba, literatura faktu Libor Švadlenka 21. 4. 1978, Chrudim Univerzita Pardubice Vedoucí oddělení ekonomiky a managementu ve spojích, garant studijního oboru Management, marketing a logistika ve spojích – Univerzita Pardubice, poradce v oblasti poštovních sluţeb * Vzdělání: docentura (doc.) obor Poštové sluţby – Ţilinská univerzita, doktorské studium (Ph. D.) obor Technologie a management v dopravě a telekomunikacích – Univerzita Pardubice, inţenýrské studium (ing.) obor Dopravní management, marketing a logistika – Univerzita Pardubice, Certifikát Manaţer jakosti – ACM DTO Ostrava * Jazyky: AJ, FJ, RJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, jedna dcerka (4 roky), syn právě na cestě na svět * Zájmy a záliby: závodně fotbal, momentálně dokončovací práce na domě, filmy, četba Jaroslav Švarc 1973, Praha Admass direct marketing Obchodní ředitel Vzdělání: SŠ * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, bez * Zájmy a záliby: hudba, film, internet Alena Švejnohová 13. 4. 1979 Karlovy Vary Event marketing Ředitelka společnosti Dříve: vydavatel časopisu Informace pro lékařské praxe, ředitelka společnosti Navi team (import eko/bio drogerie) * Vzdělání: Mgr., Právnická fakulta Masarykovy univerzita Brno * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: vdaná, dvě děti Anička a František * Zájmy a záliby: výlety s rodinou, vaření, jachting, box Miroslav Urbánek 16. 2. 1979 Infas Obchodní ředitel Dříve: TNT Post s.r.o., T-Mobile * Vzdělání: středoškolské * Jazyky: AJ * Rodinný stav, děti: ţenatý, 1 dítě * Zájmy a záliby: sport (fotbal, kolo) Petr Váňa 7. 12. 1951, Praha Schober Information Group CZ Ředitel Počátkem devadesátých let začal budovat direct marketing v Česku i na Slovensku hlavně ve společnosti Schober. Stál u zrodu a vedl profesní asociaci ADMAZ, sestavil první publikaci Direct marketing v teorii a praxi. Na to navazuje i pŧsobení jako externí docent oboru Direkt marketing (Univerzita T. Bati Zlín a nyní VŠFS Praha) * Vzdělání: Univerzita Karlova, PhDr. * Jazyky: němčina, částečně angličtina a ruština. * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 dospělé dcery * Zájmy a záliby: lyţování, turistika, potápění, country a folk, chataření Jiří Vaniš 9. 10. 1974 v Praze Dimar Executive Director Dříve: Telefónica O2, ŠkoFIN * Vzdělání: Vyšší odborné, obor marketing a management * Jazyky: angličtina, němčina, rusky bych ještě něco dal dohromady * Rodinný stav, děti: šťastně ţenatý, tři děti (Jirka, Daniel, Mikuláš) * Zájmy a záliby: sport snad ve všech podobách (mimo golf ), rodina Tomáš Pavel Večeřa Plné znění zpráv


17. 6. 1983, Přerov Cortex Client service director Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Blaţek Praha, marketing manager * Vzdělání: SŠ * Jazyky: anglický, německý * Rodinný stav, děti: svobodný, 2 * Zájmy a záliby: pasivně sport, kino, filmy, závody v autě, cestování Aleš Veselý 1973, Litoměřice Telefónica O2 Marketingový ředitel Business Divize Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: montáţ automobilŧ BMW * Vzdělání: vysokoškolské, ekonomie * Jazyky: anglicky a německy * Rodinný stav, děti: ţenatý, syn Adam * Zájmy a záliby: snowboard, kolo a cestování po horách Ondřej Vích 30. 10. 1975, Praha DIRECT Pojišťovna Internet manager Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: Senior Manager, Business Communication, Vodafone Czech Republic * Vzdělání: Vysoká škola ekonomická, obor Mezinárodní politika a diplomacie * Jazyky: španělština, angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, syn Adam * Zájmy a záliby: tenis, squash a snowboarding Vladimír Vokroj 18. 4. 1971 Strakonice ČEZ Ředitel podpory prodeje Retail Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: ředitel marketingu Drogerie Plus * Vzdělání: Vysoká škola zemědělská, obor Informatika * Jazyky: anglicky a s trochou vzpomínání rusky * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 synové * Zájmy a záliby: golf v létě, lyţování v zimě, florbal, četba Lubor Vokrouhlický 2. 9. 1980, Jičín IBM ČR Brand System Leader Dříve: Project Manager, OgilvyInteractive Vzdělání: Lepařovo Gymnázium v JC, 1. LF UK a pak spousta marketingových/salesových kurzŧ a školení. * Jazyky: anglicky, francouzsky a několik sprostých slov německy a arabsky * Rodinný stav, děti: ţenatý, v únoru 2009 přibyla do rodiny jedna hyperaktivní holčička * Zájmy a záliby: všechny formy marketingu, World of Warcraft, dobré víno a inteligentní ţeny Konstantin Wiesner 20. 8. 1966, Plzeň U&WE ADVERTISING Account manager Dříve: manager regionálního obchodu TNT Post * Vzdělání: VŠ * Jazyky: německý * Rodinný stav, děti: ţenatý, 2 * Zájmy a záliby: maratonské běhy, ultramaratony Filip Winter 18. 7. 1965 Rychnov nad Kněţnou Advokát Předešlá zajímavá pracovní zkušenost: noční hlídač v Národním divadle * Vzdělání: UK Praha * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, 5 * Zájmy a záliby: turistika & víno Tomáš Zdraţil 1977, Olomouc DHL Express CR Marketing Communication Manager Vzdělání: Fakulta multimediálních komunikací UTB ve Zlíně * Jazyky: angličtina, němčina * Rodinný stav, děti: svobodný bezdětný * Zájmy a záliby: motorismus, sport, hudba David Zmrhal 5. 4. 1976 GE Money Bank CRM Analytics & Technology Group Manager Vzdělání: Západočeská Univerzita v Plzni, obor Finanční a Informační management * Jazyky: angličtina * Rodinný stav, děti: ţenatý, dcera Ema * Zájmy a záliby: hokej, florbal, cestování Foto popis| O autorovi| Připravila Tamara Uldrichová Plné znění zpráv


_

2 volební kampaně, které zabodovaly 15.6.2010

Direkt

str. 18 volební kampaně_ Jakub Oth_

Z desítek kampaní, které jsme mohli vidět v posledních měsících před volbami do Parlamentu ČR, vybíráme dvě, které zahýbaly českou veřejností. K virálnímu videu Přemluv bábu, které nasbíralo na YouTube 700 000 zhlédnutí, jsme poţádali o vyjádření Pavla Hackera z Viral Booosters. Druhou kampaní je Kalouskova sloţenka. Na toto téma jsme poloţili otázky Jaroslavu Poláčkovi, volebnímu manaţerovi TOP 09. * DIREKT: Kdo s tímhle nápadem do TOP 09 přišel? JAROSLAV POLÁČEK: Myšlenka vyuţít sloţenku s výší státního dluhu na občana se objevila poprvé v roce 2009 a měla být pouţita v kampani pro předčasné volby. Jde o nápad jednoho z podporovatelŧ TOP 09, bohuţel nemám jeho svolení ke zveřejnění jeho jména. * DIREKT: Co jste akcí sledovali a co jste od ní očekávali? JAROSLAV POLÁČEK: Očekávali jsme, ţe leták pomŧţe otevřít jedno z dominantních témat TOP 09, a to problematiku výše veřejného dluhu v ČR. Chtěli jsme, aby veřejnost začala vnímat tuto situaci jako velmi váţné téma. * DIREKT: Kolik se rozesílalo kusŧ? JAROSLAV POLÁČEK: Řádově se rozeslaly statisíce kusŧ. * DIREKT: Kdo se postaral o distribuci? JAROSLAV POLÁČEK: Distribuce probíhala přes Českou poštu, nicméně celou akci zajišťovala společnost U&WE® ADVERTISING s. r. o. * DIREKT: Jak se cílilo? JAROSLAV POLÁČEK: Nepřipravovali jsme detailní cílení, protoţe nám šlo o zásah do celé populace. * DIREKT: Jaké bylo načasování a související aktivity? JAROSLAV POLÁČEK: Poprvé se informace o sloţence objevila před její samotnou distribucí, a to na serveru Aktuálně.cz v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem. V den distribuce byla připravena tisková konference, na které jsme celý projekt představili. Tisková zpráva s vysvětlením »sloţenky« byla rozeslána všem příjemcŧm našeho mailingu. Posílili jsme telekomunikační sluţby, dokoupil se modul pro automatickou odpověď, kterou namluvil přímo Miroslav Kalousek, a rozhodli jsme se, ţe individuálně odpovíme na všechny dotazy, které k nám dorazí. V souvislosti se sloţenkou jsme odeslali zhruba 3000 e-mailŧ. Celostátní kancelář zodpověděla zhruba 2000 telefonátŧ a přijala 500 vzkazŧ na záznamník. Související aktivitou bylo i zveřejnění banneru v ulici Ţitná v Praze, kde bylo instalováno digitální »online« počítadlo veřejného dluhu a Miroslav Kalousek spustil v den zahájení tohoto projektu svoji webovou prezentaci, jejíţ součástí bylo i video, které bylo inspirováno kampaní britských konzervativcŧ, kteří také na neradostnou situaci veřejných financí v kampani upozorňovali. Na webu TOP 09 byl zřízen speciální článek, který byl prŧběţně aktualizován aţ do konce volební kampaně, v tomto článku byly shromáţděny všechny informace nejen o sloţence, ale i reakce voličŧ a např. vysvětlení státního dluhu. Sloţenka byla záměrně rozeslána v dostatečném předstihu před volbami (distribuce byla zahájena 14. 5., tedy 14 dní před volbami), abychom měli čas celý tento projekt veřejnosti vysvětlit. * DIREKT: Jak reagovala veřejnost? Jak se pohled na sloţenku měnil v prŧběhu času?



JAROSLAV POLÁČEK: Nálada veřejnosti se měnila. V prvních dnech (středa, čtvrtek a pátek dopoledne) chodily převáţně negativní reakce, nicméně od pátku se situace začala měnit. Pozitivně zareagovala česká blogosféra a začaly se ve větší míře objevovat argumenty pro sloţenku. Masivní zájem trval zhruba týden od distribuce sloţenky. V pátek se také objevila novinářská kachna, která popisovala tragický případ na Moravě. Server prvnizpravy.cz převzal tuto informaci z diskusního fóra pod článkem ke zcela jinému tématu, který byl zveřejněn na serveru parlamentnilisty.cz. Jednalo se samozřejmě o neověřený zdroj, informace byla lţivá a osobně to povaţuji za zcela jasné profesní selhání novináře, který si informaci neověřil ze dvou na sobě nezávislých zdrojŧ. * DIREKT: Jaké je výsledné hodnocení akce? Myslíte si, ţe to byla významná součást kampaně, která vám dokázala přivést voliče? JAROSLAV POLÁČEK: Zhodnocením všech marketingových aktivit je samozřejmě výsledek voleb, nicméně se domnívám, ţe sloţenka splnila cíl, který jsme si dali, dominantně upozornit na problematiku veřejných financí, a to v druhé polovině horké fáze volební kampaně, kdy nastolování témat není vŧbec jednoduchou agendou. Nepochybně šlo o významnou součást naší kampaně, protoţe to byla jedna ze dvou rozesílek letáku, které jsme celostátně organizovali. Dŧleţitá součást to byla i z hlediska obsahového, protoţe veřejné finance byly jedním z klíčových témat TOP 09. Pouze zvláštní speciální výzkum by mohl odpovědět na otázku, zda tato akce přivedla nové voliče. Domnívám se, ţe podtrhla jedno z našich klíčových témat a moţná přesvědčila část voličŧ o tom, ţe »Řecko« není zas tak daleko a ţe je dŧleţité k volbám jít, protoţe to taky mohla být jedna z posledních šancí, kdy se tento trend dal změnit. A to prosím víc, neţ si myslíte. *** Jaroslav Poláček (34) vystudoval Fakultu sociálních věd UK. Od roku 2001 pracoval pro KDU-ČSL, kde začínal na pozici mediálního asistenta. Posléze se stal poradcem místopředsedy poslanecké sněmovny Jana Kasala, šéfem odborné komise pro informační a komunikační prostředky a o dva roky později šéfem analytického oddělení a šéfredaktorem Nového hlasu. Od začátku jeho pŧsobení se profesionálně věnoval celostátním volebním kampaním. V roce 2009 jako zástupce generálního sekretáře vedl úspěšnou volební kampaň do Evropského parlamentu. Po vzniku TOP 09 odešel pracovat na pozici volebního manaţera TOP 09, stal se šéfem expertního týmu pro IT a média. Přednáší politický marketing na univerzitách v Praze i v Brně. Mgr. Jaroslav Poláček ţije v současnosti s manţelkou MUDr. Evou Poláčkovou a dcerou Alţbětou v Teplicích. Nálada veřejnosti se měnila. V prvních dnech (středa, čtvrtek a pátek dopoledne) chodily převáţně negativní reakce, nicméně od pátku se situace začala měnit. Foto popis| _

Velká bouře na trhu práce 15.6.2010

Fresh marketing str. 34 Petr Majerik_

Komentáře_

Během posledního roku a pŧl mě kontaktovaly desítky známých i neznámých lidí, kteří se snaţili získat práci. Jejich počet byl mnohonásobně vyšší neţ v předchozích letech, coţ pochopitelně souvisí s nástupem finanční krize a následným tlakem na redukci počtu pracovních míst. Kromě toho mě občas paradoxně kontaktovali i lidé zabývající se zprostředkováním práce nebo přímo zaměstnavatelé s tím, zda nevím o nějakém vhodném kandidátovi z oblasti marketingu, reklamy a médií. Tato poněkud schizofrenní, oboustranně neuspokojená poptávka mě vedla k hlubšímu zamyšlení se nad celou situací. Co se týká uchazečŧ o práci, řada z nich vystupovala v prvním období značně sebevědomě, mnohdy aţ neúměrně svým zkušenostem. S postupujícím časem se jejich poţadavky na výši platu a ostatní benefity začaly sniţovat, v krajním případě byli ochotni přijmout ve finále prakticky jakoukoliv práci, avšak většinou s dovětkem, ţe samozřejmě jen účelově do doby, neţ se naskytne „něco lepšího“. Největší starosti jim pŧsobila nutnost splácet vysokou hypotéku, uzavřenou v dobách „hojnosti“. V poslední době se tato situace ještě stupňuje. A to napříč celým spektrem subjektŧ, od mezinárodních korporací aţ po malé a střední podniky. Plné znění zpráv


Co tedy doporučit zájemcŧm o práci v těchto sloţitých dobách? Především poznejte sebe sama. Jaký je váš hlavní cíl, v čem jste dobří. Na tuto oblast se následně zaměřte, a úspěch by na sebe neměl dát dlouho čekat. Paralelně s tím si vytvářejte jako pojistku alternativní zdroj příjmŧ. Optimálně znovu v oblasti, která je vám blízká. Vyuţijte případnou přestávku v práci ke vzdělávání se! Kdy jindy na to budete mít tolik času? Nechoďte pokud moţno hned na úřad práce pro podporu. Tím se vaše uvaţování naprogramuje na pocit bezvýchodnosti a sehnat novou práci pro vás bude stále těţší. Je pořád dost příleţitostí k drobnému přivýdělku, i kdyţ třeba mimo váš obor. A co z této situace plyne pro majitele menších a středních podnikŧ? Za současného stavu mŧţete ve své firmě vytvářet příleţitosti pro práci na částečný úvazek, práci z domova a outsourcing odborných činností. Pomŧţete tím ve finále i sobě. Sníţí se vám náklady a některý ze schopných spolupracovníkŧ u vás v budoucnu mŧţe pracovat třeba na plný úvazek. O autorovi| Petr Majerik personalistika Je výkonným ředitelem mediální agentury ZenithOptimedia Prague. Pŧsobí také jako lektor na VŠFS a na FSV UK. Foto popis| _

Petr Mrzena bude zpravodajem televize Z1 v Bruselu 15.6.2010

Kariera.iHNed.cz

str. 00

Kariera.iHNed.cz_

_ Do ekonomické televize Z1 nastupuje bývalý šéfredaktor zpravodajství TV Nova Petr Mrzena (35), který v nejbliţších dnech zaujme post stálého zpravodaje v Bruselu. Jeho hlavním úkolem bude především pokrývání agendy EU zaměřené na ekonomiku, finance a podnikání. „Jsem potěšen, ţe se nám pro tento prestiţní post podařilo získat právě Petra, kterého dobře znám jako špičkového a naprosto spolehlivého profesionála. A věřím, ţe jeho práci ocení především diváci naší televize,“ říká generální ředitel televize Z1 Zdeněk Šámal. „Spolupráce se Z1 si velmi váţím, těším se na ni. Práci bruselského zpravodaje beru jako velkou osobní i profesní výzvu,“ sdělil Petr Mrzena. Zřízení bruselského zastoupení souvisí s širším plánem televize na budování sítě stálých zpravodajŧ Z1 v zahraničí – po Bruselu začne fungovat redakční pobočka v Bratislavě a od září přibude Moskva. Petr Mrzena absolvoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a mediální studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1996 byl reportérem TV Prima, od roku 2005 pak parlamentním zpravodajem ČT. V letech 2006 aţ 2010 vedl jako šéfredaktor zpravodajství TV Nova.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/c1-44270030-petr-mrzena-bude-zpravodajem-televize-z1-v-bruselu _

Úvod do teorie ţurnalistiky 14.6.2010

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark_ Petr Ţantovský_

Čas od času v těchto místech podnikáme exkurzi na území odborné ţurnalistické literatury, která vychází za řekou Moravou. Slovenské mediální vědy se rozvíjejí po roce 1990 trochu jinak neţ české. Zatímco v Česku, zejména zásluhou odborníkŧ z Fakulty sociálních věd (prof.Jan Jirák a další), se velmi silně dbá na Plné znění zpráv


kontextuální, společenskovědní dimenze a souvislosti studia médií, pracuje se se soudobými teoriemi sociologie médií, na Slovensku se ţurnalistika tradičně studuje v poněkud praktičtějších formách, takříkajíc víc se zřetelem na uţitečnost poznatkŧ pro samotnou novinářskou praxi. Dobře je to vidět na studijním textu doc.Juraje Charváta Úvod do teorie ţurnalistiky, vydaném sdruţením MMS (Mass-Media-Science) v Bratislavě. Uţ sám název napovídá, ţe nejde o kompendium zaměřené na studium masové komunikace (v tom smyslu ani v nejmenším nekonkuruje základní literatuře typu Denise McQuaila). Charvát se programově zabývá především samotnou novinářskou komunikací, a to jak v obecné, tak konkrétní rovině. Obecně vypočítává společenské funkce ţurnalistiky, fungování procesu novinářské komunikace, systémy a instituce, které se na ní podílejí. V konkrétnější rovině se zabývá novinářskou tvorbou, procesem vzniku a přenosu ţurnalistických obsahŧ a jejich pŧsobení na příjemce. A úplně nejkonkrétněji jde aţ k samotným principŧm a zásadám redakční práce, ţurnalistických ţánrŧ včetně technických a výrobních informací. Tak je Charvátova kniha velice praktickým prŧvodcem celou problematikou ţurnalistiky, nikoli jen jejími teoretickými východisky a konsekvencemi. Jak sám autor zdŧrazňuje, jeho záměrem bylo sepsat publikaci, která by sama o sobě mohla poskytnout adeptovi novinářské profese základní informatorium, na jehoţ bázi pak mŧţe vlastně celoţivotně doplňovat jednotlivé souvislosti a detaily. Doc. Juraj Charvát (nar.1922) patří ke klasikŧm slovenské ţurnalistiky. Pochází z Banské Bystrice, studoval ekonomii, během Slovenského národního povstání se dostal k novinařině ve Spravodajské agentúre Slovenska. Po válce pŧsobil v Národní obrodě a deníku Práca, zaloţil svého času legendární časopis Výber. Po roce 1968 byl odstaven z médií, k nimţ se mohl vrátit zase aţ po roce 1989. Vyučoval rovněţ na Filosofické fakultě UK v Bratislavě a na Trnavské univerzitě. Petr Ţantovský


lidé a podniky 14.6.2010

Euro

str. 28 _

Lidé a podniky_

ŘEDITEL ČSOB Marek Ditz Vrchním ředitelem korporátního a institucionálního bankovnictví ČSOB se stal Marek Ditz (38). Výkonným ředitelem pro specializované financování byl jmenován Jan Krob, který se do ČSOB vrací z pozice výkonného ředitele pro obchod a člena představenstva společnosti ČSOB Leasing. Funkce vrchního ředitele korporátního a institucionálního bankovnictví vznikla sloučením útvarŧ korporátního bankovnictví a speciálního a institucionálního bankovnictví. Ditz vystudoval VŠE v Praze a Swiss Banking School v Curychu a v ČSOB pŧsobí od roku 1994. Ditz je ţenatý, má jednoho syna a ve volném čase se věnuje zejména horské turistice a pěstování skalniček. ORACLE CZECH Zdeněk Pilz generální ředitel Novým generálním ředitelem společnosti Oracle Czech se stal Zdeněk Pilz (53), dosavadní ředitel Sun Microsystems Czech. Ve funkci nahradil Milana Sameše, jenţ firmu opustil. Pilz pŧsobil v Sun Microsystems dvanáct let, od roku 2004 jako generální ředitel pro Českou republiku. Před příchodem do Sunu pracoval Pilz v IBM, své pŧsobení v IT zahájil ve firmě Software602. Pilz vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Je místopředsedou představenstva ICT unie (dříve SPIS) a současně je zapojen v dalších aktivitách, jako je Americká obchodní komora nebo Prague Business Club. Je ţenatý, má tři dcery, mezi jeho záliby patří volejbal, tenis, golf, lyţování a motocyklový trial, kde je drţitelem několika titulŧ mistra ČR. NEUMANN & PARTNERS Ondřej Hlaváček managing partner a jednatel



Novým jednatelem a managing partnerem české pobočky manaţersko-poradenské skupiny Neumann & Partners se stal Ondřej Hlaváček (38). Po absolutoriu na Západočeské univerzitě v Plzni a dvouletém pŧsobení v obchodních pozicích ve firmě 3M (Imation) nastoupil v roce 1998 do společnosti H. Neumann Int., později Neumann & Partners, kde zastával postupně pozice od junior konzultanta po partnera s odpovědností za obchod a realizaci a vedení české pobočky. Hovoří anglicky, je ţenatý a má dvě děti. DIRECT POJIŠŤOVNA Roman Wojdyla, Roman Fink ředitelé Komerčním ředitelem Direct Pojišťovny byl jmenován dosavadní finanční ředitel Roman Wojdyla (37). Novým finančním ředitelem se stal Roman Fink (32), který ve firmě dosud pracoval jako manaţer finančního řízení. Roman Wojdyla přišel do pojišťovny z pozice finančního ředitele a člena představenstva španělské pobočky GE Money. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Hovoří anglicky, mezi jeho koníčky patří sport, standardní tance a letectví. Je ţenatý a má dvě děti. Roman Fink dříve pŧsobil ve společnosti Ernst & Young. Vystudoval VŠE v Praze a je členem ACCA (Association of Chartered Certified Accountants). Hovoří anglicky, mezi jeho koníčky patří divadlo a sport, zejména fotbal, tenis a cyklistika. S & TCZ Michal Froněk obchodní ředitel Tuzemský systémový integrátor S&T CZ obsadil pozici obchodního ředitele divize business solutions Michalem Froňkem (39). Do společnosti S&T CZ přišel Froněk z firmy SAP. Je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT, k jeho zálibám patří zejména cyklistika, squash, tenis, rád navštěvuje divadlo. ČESKÉ AEROLINIE Karol Marsovszky, Lumír Tesař ředitelé Novým ředitelem útvaru pro právní věci Českých aerolinií je Karol Marsovszky (31), výkonným ředitelem nově zřízené sekce lidských zdrojŧ se stal Lumír Tesař (33). Karol Marsovszky vystudoval Právnickou fakultu UK, diplom Master of Law získal na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Pŧsobil v advokacii v České republice a v Rakousku a ve společnosti SAS Institute. Jiţ několik let přednáší jako hostující lektor českého pracovního a soukromého práva na vysokých školách v Rakousku. Kromě rodné maďarštiny hovoří anglicky, německy, slovensky a česky. Lumír Tesař v Českých aeroliniích pracuje od roku 2003. Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK. VODAFONE ČR Stephanie Jacksonová marketingová ředitelka Do pozice marketingové ředitelky pro nefiremní zákazníky společnosti Vodafone nastoupila Kanaďanka Stephanie Jacksonová, která se do firmy vrací po pěti letech. V tehdejší společnosti Oskar pracovala od samého začátku. Mezi tím pŧsobila ve Vodafonu Rumunsko. Jacksonová vystudovala na univerzitě Laval v Quebeku a na Seneca College v Torontu, absolvovala MBA program na York University v Torontu. Kromě angličtiny mluví francouzsky, španělsky a německy, domluví se česky a rumunsky. Je vdaná a má syna. Ve volném čase tráví čas s rodinou, cestuje a věnuje se outdoorovým aktivitám. M TLEGAL Aleš Chamrád advokát Tým advokátŧ společnosti MT Legal posiluje Aleš Chamrád. Je absolventem Právnické fakulty MU v Brně a Erasmus University Rotterdam. Uţ před zahájením spolupráce s advokátní kanceláří MT Legal pracoval v advokacii několik let. Chamrád pŧsobí jako rozhodce ADR Centra pro řešení sporŧ o domény .eu i Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je rovněţ členem Arbitration Committee and Young Lawyers’s Committee při International Bar Association (IBA). LOGICA Dalibor Škovronek ředitel divize public Společnost Logica jmenovala ředitelem divize public Dalibora Škovronka (48), který bude v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE) odpovědný za aktivity společnosti Logica ve státní správě a samosprávě. Škovronek je absolventem Vojenské akademie v Brně a postgraduálního studia na University of Aberdeen ve Skotsku. Absolvoval kurzy na Canadian Forces Staff College v Torontu a Netherlands Defense College v Ypenburgu, školení na Canadian Forces Academy of Leadership and Languages v Bordenu v Kanadě. Pracoval na ministerstvu obrany, v letech 1998 aţ 2000 pŧsobil jako český zástupce v pracovní skupině IT odborníkŧ Plné znění zpráv


NATO. V roce 2001 přešel do společnosti AutoCont. Ve volném čase se Škovronek věnuje zejména golfu, tenisu a jízdě na kole. Je ţenatý a má jednu dceru. SMA CZECH REPUBLIC Šárka Vlasáková marketing director Do funkce marketingové ředitelky společnosti SMA Czech Republic byla jmenována Šárka Vlasáková. Bude mít na starost český a slovenský trh. Vlasáková vystudovala Fakultu sociálních věd UK v Praze. Dříve pŧsobila ve firmě Philips. Mezi její koníčky patří tenis, squash, badminton, volejbal, cyklistika, lyţování a cestování. Hovoří anglicky. Foto autor| FOTO: archiv O autorovi| RUBRIKU LIDÉ A PODNIKY PŘIPRAVILA: Rita Kindlerová ([email protected]) _

PR klub v klinické smrti? 14.6.2010

Marketing & Media str. 19 Petr Sedláček_

Agentury_

Petr Sedláček s Pavlem Vlčkem diskutují na téma etika v PR. ROZHOVOR * * Pavle, proč jsi krátce po svém zvolení odstoupil z výkonného výboru PR Klubu? Dŧvodem byl mŧj nesouhlas s tím, aby ve výkonném výboru PR Klubu byl člověk - konkrétně Mariana Tarčaniová -, který byl v minulosti usvědčen z neetického jednání. V roce 2007 se totiţ v oboru PR proslavila tím, ţe zvala novináře na tiskovou konferenci poukázkou na zboţí za 1000Kč. Tento dŧvod jsem sdělil i výkonnému výboru na jeho prvním zasedání po volbě. PR Klub je oborová asociace, která si přece za svŧj cíl dala pracovat pro zvyšování renomé PR - pak ale v jeho vedení nemŧţe být někdo, kdo v minulosti renomé oboru vysloveně škodil. * * Co se to tedy s PR děje? Údajně všichni ostatní členové výkonného výboru vyjádřili paní Tarčániové podporu. Nejsem si úplně jistý, jestli to je moţné takto formulovat… * *…tak to formuloval PR Klub. Na zmíněném zasedání VV PR Klubu, kterého jsem se jako jeho nově zvolený člen zúčastnil, probíhala diskuse, do které se někteří zapojovali a jiní nezapojovali. Rozhodně se ale nedá říci, ţe by všichni členové VV vyjádřili explicitně paní Tarčániové podporu. A co se s tím oborem děje? Stává se pokrytečtějším a ztrácí schopnost pojmenovávat věci pravými jmény a řešit je. * * Argument paní Girgašové, předsedkyně výkonného výboru PR Klubu, je, ţe přece kaţdý mŧţe udělat chybu… Kaţdý samozřejmě mŧţe udělat chybu, o tom není sporu. Otázkou je, do jaké míry je lákání novinářŧ na poukázky na zboţí za tisícovku chybou, nebo profesním selháním. Ta dŧleţitější otázka je ale jiná - měl by člověk, který se takového jednání dopustil, reprezentovat profesní organizaci? * * Snad všichni kolegové z branţe se shodují, ţe je potřeba, aby nás veřejnost přestala vnímat jako lidi, kteří chodí a uplácejí novináře. Pak si do výkonného výboru profesní organizace sama zvolí člověka, který to minimálně jednou - a v nikterak dávné minulosti, před necelými třemi lety - udělal.



Právě to mi přijde zaráţející. Musím říci, ţe mě překvapila diskuse, která se rozpoutala na prvním jednání výkonného výboru PR Klubu po volbě jeho nových členŧ. Tam padaly názory, které pro mě byly plné překvapení. * * Jako třeba? Například jeden ze členŧ výkonného výboru tam říkal, ţe přece víme o těch novinářích, kteří chtějí tolik a tolik za článek a přitom chodí po seminářích, kde vykládají o tom, jak je uplácení nepřípustné a jak se má novinář chovat eticky. Já takové novináře neznám, po mě nikdo nikdy peníze za článek nechtěl. Proto jsem toho člena VV, Jakuba Švestku, vyzval, aby takové profesní selhání na straně novináře řešil a nahlásil to šéfredaktorovi a majiteli média. * * To mi trochu připomíná e-mailovou debatu s paní Girgašovou. Psala mi, ţe na otázku etiky upozorňují lidé, kteří ji sami nedodrţují. Kdyţ jsem ji poţádal, ať tedy řekne, kdo se chová neslušně, zŧstala tato prosba oslyšena. To přesně vyjadřuje atmosféru, kterou jsem tam vnímal. Reakcí na mou výzvu zveřejňovat neetické chování jak novinářŧ, tak „píáristŧ“ bylo vesměs pousmání a pokývání hlavou ve smyslu, ţe to přece nejde, protoţe ve hře jsou klienti, média a „chudák piárista“ v tom prostředí musí nějak fungovat. * * To zní dosti jako alibismus. Padala tam tvrzení, ţe kdyţ člověk pracuje v PR agentuře, chová se podle toho, jak je agentura nastavená, a ţe je těţké něco dělat či nedělat, kdyţ klient má nějakou představu nebo přání. Ţe to takto nejde a je naivní si myslet, ţe to je jinak. * * Kdo to říkal? Za naivní to povaţoval Vladimír Věrčák. Já jsem přitom stále přesvědčen, ţe úlohou PR konzultanta je především poradit klientovi, co je pro jeho reputaci dobré a co není. To je vŧbec základ pro naši práci. * * To znamená, ţe podle těchto lidí jdou etické kodexy stranou. Paní Girgašová mne také přesvědčovala, ţe čin paní Tarčániové je nutné vnímat jako problém vztahu mezi agenturou a klientem… To povaţuji za naprosto absurdní. Člověk má přece vţdycky moţnost říct, jestli je jednání za hranou v souladu s jeho svědomím. Ostatně platí také psaná etická pravidla pro vykonávání oboru, která sice nejsou právně vymahatelná, ale pro kaţdého seriózního PR pracovníka by měla být nepřekročitelná. * * Kdyţ to převedu do té profesní roviny, je zvláštní, ţe jako by českému PR Klubu chyběla odvaha, nemluvě o nějaké zručnosti nebo citu. Kdyby VV identifikoval celou kauzu hned na začátku jako krizové téma, nemusel teď mít ostudu. Během několika týdnŧ z nově zvoleného výboru dva lidé odešli a reputace PR Klubu dostala na frak. Na druhou stranu cítím potřebu ocenit, ţe se našlo několik lidí, kteří se ve svém volném čase chtějí tomu oboru věnovat. Nikdo z nich z toho aţ na získání nových zkušeností nebude nic mít. Klobouk dolŧ, ţe takoví lidé jsou. Je ovšem škoda, ţe zpŧsob, jakým se to snaţí udělat, dostává PR Klub do stavu klinické smrti. Nezbývá neţ souhlasit. Jen si myslím, PR Klub se ve stavu klinické smrti uţ nachází. To není pro nikoho dobré - je potřeba snaţit se ho oţivit. To ostatně byl jeden ze dvou hlavních dŧvodŧ, proč jsem do VV kandidoval a chtěl mu v rekonvalescenci pomoci. Exodus seniorŧ a razantní sniţování členské základy v posledních několika letech je alarmující. * *** Petr Sedláček, ředitel komunikace, Maitrea (vlevo) V oblasti komunikace se pohybuje od roku 1997. Donedávna zodpovídal za koordinaci PR koncernu Siemens v 19 zemích regionu CEE. Stál také u zrodu iniciativy Etický kodex PR pro zadavatele. Pavel Vlček, tiskový mluvčí Ministerstva prŧmyslu a obchodu Na své současné pozici pŧsobí od února, před tím vedl firemní komunikaci Citibank. Dříve pŧsobil v médiích. Jako redaktor M&M se specializoval na obor public relations. PR externě vyučuje na FSV UK. Plné znění zpráv


Plná verze rozhovoru www.mam.cz/plneverze Foto popis| _

Česká veřejnost se rozloučila s Ladislavem Smoljakem 13.6.2010


17:06 Radiofórum_

Václav SOCHOR, moderátor -------------------Česká veřejnost se rozloučila s reţisérem, scénáristou, hercem a především s jedním z duchovních otcŧ českého génia Járy Cimrmana s Ladislavem Smoljakem. Divadlo zaloţil v roce 1966 se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem a během uplynulých 40 let sepsali, nacvičili a hráli celkem 15 her. Jak před časem Českému rozhlasu řekl Ladislav Smoljak, s divadlem začali poměrně pozdě. Ladislav SMOLJAK, reţisér, scénárista, herec -------------------Já si myslím, ţe to ale mělo taky své výhody, a sice to, ţe my jsme byli opravdu zralí. To znamená, my jsme absolvovali plno filmŧ, plno divadel, znali jsme ty naše konkurenty, by se dalo říct, a znali kamenná divadla, kam jsme chodili a my jsme prostě věděli, ţe nechceme hrát hereckým, teď bych se dal do uvozovek, "hereckým" zpŧsobem. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Slova Ladislava Smoljaka, který zemřel na sklonku minulého týdne ve věku 78 let. Pane Potŧčku, byl jste vţdy příznivcem Cimrmanologŧ? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, ţe se tak ptáme, samozřejmě. Já si celé téhle té linie v kumštu českého velice váţím a pro mě Cimrman a Smoljak se Svěrákem byli vţdy takovým hezkým příkladem takové té něţné a ironické, ale přitom velmi adresné kritiky hlouposti, ať uţ jednotlivcŧ nebo institucí. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Balšínku? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Já to respektuju, ale mě to trošku míjelo a vnímal bych dvě roviny. Jedna, jedno je samotné to divadlo a pak je ta filmová, filmová produkce obou autorŧ, která vlastně dostala paradoxně ránu v okamţiku, kde se totiţ film Rozpuštěný a vypuštěný a kdy Zdeněk Svěrák chtěl být obsazen do té, do té role, do té role toho detektiva, inspektora Trachty, jestli si správně pamatuju a Ladislav Smoljak se rozhodl jinak a obsadil tam pana Zahajského, jestli si dobře pamatuju, jestli si dobře vybavuju. A od té doby vlastně uţ spolu nenatočili ţádný film, ţe všechny další jako scénáře, které, které Zdeněk Svěrák napsal, uţ nikdy nesvěřil Ladislavu Smoljakovi. Hezké bylo, ţe teda jako ta jejich spolupráce pokračovala i v divadle, ale vnímal bych rozdíl mezi tím, co, co vznikalo na divadle a co vznikalo jako, jako sólová tvorba. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Bude pŧl šesté, na řadě budou uţ za chvilku zprávy. redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Radiofórum. redaktor -------------------Volejte 221552155. redaktorka -------------------221552255. Václav SOCHOR, moderátor -------------------No, a hned po zprávách, váţení posluchači, dáme v Radiofóru prostor vašim dotazŧm. Otázky na probíraná témata nám mŧţete esemeskovat na čísla, která jste... mŧţete volat na čísla, která jste zrovna slyšeli, anebo napsat esemesku, jak jsem říkal před chvilkou, na 9077704 ve tvaru RF_mezera_a váš text. _

Přehled témat 13.6.2010


17:06 Radiofórum_

Václav SOCHOR, moderátor -------------------Dobrý večer, váţení posluchači, vítejte znovu u pořadu, který analyzuje nejdŧleţitější nebo nejzajímavější události uplynulého týdne a který počítá i s vaší účastí. Dnes pozvání do studia přijali sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity Martin Potŧček. Dobrý den. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Dobré odpoledne. Václav SOCHOR, moderátor -------------------A výkonný ředitel Lidových novin Dalibor Balšínek. Dobrý den i vám. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Dobrý den. Václav SOCHOR, moderátor -------------------No, a která témata jsme pro vás zvolili tentokrát? To první je vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se shodli na zavedení školného na veřejných vysokých školách. Téma druhé: experti takzvané Bezděkovy komise představili nový návrh dŧchodové reformy. A konečně česká veřejnost se rozloučila s reţisérem, scénáristou a hercem Ladislavem Smoljakem. Na kterékoliv z těchto témat nám uţ teď mŧţete volat své otázky. My si je i s vaším kontaktem zapíšeme, ve druhé části pořadu vám zavoláme zpátky a přivítáme vás v ţivém vysílání. K dispozici jsou vám tahle 2 čísla: redaktor -------------------Radiofórum. redaktorka -------------------Volejte 221552155. Plné znění zpráv


redaktor -------------------221552255. Václav SOCHOR, moderátor -------------------A ještě vám řeknu třetí číslo, mŧţete nám také totiţ esemeskovat na 9077704, 9077704 ve tvaru RF_mezera_a váš text. Jedna SMS vás přijde na 4 koruny. _

Dotazy posluchačů na probíraná témata 13.6.2010


17:06 Radiofórum_

Václav SOCHOR, moderátor -------------------Zprávy četla Eva Odstrčilová. Hosty dnešního Radiofóra jsou sociolog Martin Potŧček a výkonný ředitel Lidových novin Dalibor Balšínek. Druhá polovina našeho pořadu uţ patří vašim esemeskám a vašim telefonátŧm, tedy dotazŧm na probíraná témata. Připomeňme si je. Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se shodli na zavedení školného na veřejných vysokých školách. Experti takzvané Bezděkovy komise představili nový návrh dŧchodové reformy. A česká veřejnost se rozloučila s reţisérem, scénáristou a hercem Ladislavem Smoljakem. Na telefonu máme prvního volajícího nebo první volající, dobrý večer, jaká je vaše otázka? posluchač -------------------Michal, dobrý večer. Zda to školné, podobně jako to zdravotnictví, nám nezpŧsobí blahodárný šok, kdy člověk třeba si najednou vlastně uvědomí, ţe některé věci opravdu něco stojí a ţe to není jenom, jenom teda zábava nebo něco okrajovýho, ale ţe i podstatný věci, protoţe jsme v generaci, kdy uţ kaţdej má ten barák víceméně a spoustu příbuznejch, bohatejch a takhle. Čili ten, ten výchovnej moment toho mám na mysli. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Děkujeme za otázku a pokusíme se na ni reagovat. Pane Balšínku? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Já s tím jednohlasně souhlasím, to je právě to, na co já vzpomínám z dob svých studií, kdy musím fakt přiznat, ţe jsme si toho vŧbec neváţili. Asi kdybych za to platil, tak bych třeba studoval i líp a pak bych chtěl i po svých vyučujících, aby se mi třeba líp, víc věnovali. Václav SOCHOR, moderátor -------------------A měl byste na to čas, jak jste říkal, ţe teď vyučujete, tak kdyby vás takhle hodnotili a peskovali studenti? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Určitě. Mě to hrozně baví, mě to hrozně baví a ti studenti by měli na ty přednášky chodit. Takţe ale já to nedělám pro peníze uţ jako. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Potŧčku, vy také vyučujete. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Plné znění zpráv


Ano. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Vítal byste tedy takovýto aktivnější přístup studentŧ, kdyby ho třeba zpŧsobilo to školné? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Samozřejmě. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pojďme na esemesky teď, budeme to střídat. SMS dotaz od pána či paní, které, který se nám nepodepsal. Co je dŧvodem oddělení školného od pŧjčky na studium? Proč ta pŧjčka není vázána účelově ke školnému na základě přijetí ke studiu? Já nevím, jestli někdo z vás bude umět odpovědět. Pane Potŧčku? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, tak samozřejmě ţe ty náklady na vzdělání by neobsahovaly, pokud by k tomu došlo, jenom náklady na školné jako takové, ale i další náklady na studium, které se dnes odhadují na 10 tisíc korun měsíčně. Takţe by bylo na rozhodnutí toho studenta, zda a jakým zpŧsobem a jaké náklady by z té pŧjčky hradil. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Na telefonu máme pana Dohnala, přeji dobrý podvečer, prosím vaše otázka? posluchač -------------------Dobrý večer. Já bych se chtěl zeptat, slyšel jsem ve sdělovacích prostředcích v televize, myslím, na ČT 24 to bylo, a také z novin, ţe vyvedení státního dŧchodového fondu by mělo činit 8 procent a pánové tam mluví o 5 procent. Čili ţe, jestliţe je teďka nejniţší daň DPH 11 procent, takţe 8 procent na těch 19, coţ je nejvyšší DPH, tak by to dělalo 8 procent. Takţe bych se chtěl zeptat, jak to vlastně je tedy. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Děkujeme za otázku, pane Dohnale, a pan Potŧček uţ se hlásil o odpověď, protoţe to chce vysvětlit, prosím. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Tak jednak ten návrh má 2 varianty. V jedné variantě by se z toho povinného pojištění pro zaměstnance sráţelo 5 procent, zatímco v tom druhém návrhu, v té druhé variantě 8 procent. Čili v jednom případě by to kleslo na 23, ve druhém případě aţ na 20 procent. A druhou stranou mince je zvýšení té niţší hladiny daně z přidané hodnoty, které by činilo také 8 procent, ale samozřejmě s kladným znaménkem. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Teď tady mám otázku poslanou po SMS panem Valou na pana Balšínka, teda ono to není určeno na pana Balšínka, ale dám mu slovo s gustem, proč na všechny ty vychvalované reformy doplatí ti nejchudší a ti zazobatí na tom zase jenom vydělají? Tohle to je vítězství pravdy a lásky v praxi? Ptá se pana Vala. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Já zatím nechápu, v čem by na tom měli, jak by to na měli doplácet ti chudí, jo. Jediný moment, coţ je pravda, je to zvýšení DPH a je nepochybné, ţe teda jako na tom vydělají především lidé s vyššími příjmy, kteří nebudou mít problém. Ti mají ale taky zas na druhou stranu větší útratu, jo. To se zas jako musí... mají víc peněz, víc utrácejí, z logiky věci. Tak nevidím jako problém v tom, ţe by tady bylo něco nespravedlivého. Plné znění zpráv


Václav SOCHOR, moderátor -------------------Volá nám student, student pan Jan, prosím, dobrý den. posluchač -------------------Dobrý podvečer. Já jsem chtěl souhlasit s tím, ţe to studium opravdu stojí 10 tisíc za měsíc a tam je opravdu jen ubytování, stravování a doprava do té školy. Nepočítám ţádná skripta, protoţe jsem ani si nekoupil. Já co mŧţu, tak si raději pŧjčím v knihovně. Nemám na to, abych si běţně koupil za 300 korun skriptum, které vyuţiju jeden rok a pak není, není moţnost to prodat, protoţe jde všechno dopředu. To je jedna věc. Tak se školným rozhodně nesouhlasím. Dalších 20 tisíc ročně uţ, uţ prostě to je mimo mŧj rozpočet, musel bych přestat studovat. A další věc je ta, ţe nedávno jsem četl, ve Velké Británie se 70 miliony obyvatel mají zhruba 25 vysokých škol a v České republice s 10 miliony jich máme zhruba 70. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------80, 80 jako soukromých mimochodem. Václav SOCHOR, moderátor -------------------A v Británii je 56, myslím, milionŧ obyvatel. Ale jinak to zhruba, jinak to zhruba sedí. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Podporuju, co říkáte samozřejmě. Václav SOCHOR, moderátor -------------------My uţ jsme vám téměř, téměř sebrali, sebrali hlas, ale dopovězte a poloţte dotaz. posluchač -------------------Ano, a tam, tam mě teda zajímá, proč bysme neměli z veřejných rozpočtŧ financovat nějaké opravdu vysoké školy, které podporují vědu a výzkum, jako je Karlova Univerzita, jako je Technická univerzita v Liberci, VUT v Brně, ČVUT v Praze, Univerzita Pardubice, báňská v Ostravě. Proč, proč z veřejných rozpočtŧ nefinancují jenom opravdu vysoké školy, kterých je zhruba si 25, 30, které opravdu mají vědu a výzkum a ne ty, které chrlí pouze bakaláře a jsou to, podle mě jsou to pseudovysoké školy, jako je například bankovní institut. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------V Praze, v Brně, tak, tak. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Díky moc za otázky. Kdo by se toho chtěl ujmout. Tak pan, pan Balšínek, potom pan Potŧček. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Pan profesor to tady řekl správně, to nemŧţe být jako školné vyvedeno jenom jeden aspekt v rámci řešení celého problému. Ten student, který tady mluvil, mluvil o vědě a výzkumu, tady se vede, vede debata poměrně intenzivně o tom, kde má ten výzkum probíhat, jestli má probíhat třeba na Akademii věd, jak je to doposud, nebo jenom na vysokých školách, jo. Ty demonstrace jsou známý a určitě to máte v paměti. Takţe ten problém je mnohem sloţitější, neřeší ho samozřejmě jen školné. Ta věda a výzkum, věda a výzkum, já jsem třeba příznivcem toho, ţe věda by se především měla dělat na vysokých školách, ať se ty dvě věci tolik netříští nebo ve většině případŧ. A pokud, pokud by to školné bylo těch 20 tisíc, tak je to měsíčně, není to měsíčně, je to asi měsíčně o tisíc korun víc, ţe jo. Takţe tak výrazně by se ty náklady nezvýšily. Václav SOCHOR, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Pane Potŧčku, ten pan student Jan říkal, ţe si nemŧţe dovolit další prostě peníze, dalších 20 tisíc ročně, ale on by si měl mít moţnost dovolit pŧjčku. Umoţní to ten systém okamţitě po zavedení? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Samozřejmě o tom se ještě vedou diskuse i na pŧdorysu té vznikající koalice, těch řešení je celá řada. Bohuţel nemohu souhlasit s tím, co řekl jeden z těch dřívěji se přihlásivších posluchačŧ, ţe kaţdý má barák. Kaţdý nemá barák a rozhodně ho nemají právě ti mladí, kteří mají také mimo jiné kromě studia zakládat rodiny, přivádět děti na svět a tím sníţit tlak na penzijní systém. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Třeba později. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Takţe, takţe... Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pan, pan Balšínek porodil, respektive jeho ţena včera večer. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Tak to gratuluju, ale on asi ten barák má, já nevím přesně. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Ne, ne. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Ale chtěl bych se vrátit k tomu naprosto přesnému a cílenému konstatování studenta Jana, ţe je tady velký nepoměr mezi velikostí země a mezi počtem univerzit. To je nádherný příklad vlastně selhání řízení vysokého školství, kdyţ tady máme těch 80 nebo kolik univerzit. A právě bez kvalitnějšího řízení celého toho komplexu a zahrnul bych do toho i výzkum, vývoj a inovace. Prostě všechny tyto jednotlivé kroky mohou moţná něčemu prospět, něčemu pravděpodobně uškodit, poněvadţ z Německa máme příklad, ţe po zavedení školného tam klesl nástup mladých lidí na vysoké školy a to uţ je pak potenciál, který je nevratný. Takţe, takţe pojďme hodně diskutovat, pojďme hodně přemýšlet a neukvapujme se v těch rozhodnutí. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Tady se trochu ale zapomíná na to, ţe ty náklady na studium byly před rokem 89, ţe jo. Já si pamatuju, ţe to mohlo stát takových asi 1500 aţ 2 tisíce korun. Takţe to není nijaký nóvum, ţe teďka by to bylo draţší. I před tím to ti rodiče dětem jako na to přispívali nebo kontribuovali. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pojďme dát, pánové, prostor dalším otázkám. Přečtěme si esemesku, tahle ta je také bohuţel nepodepsaná. Bude stát garantem toho, ţe o peníze, které si na dŧchod ušetřím, nepřijdu? Ţe fond nikdo nevytuneluje, případně nebudou pouţity ty peníze na jiné účely? To je asi otázka pro pana Potŧčka. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity Plné znění zpráv


-------------------Tak podle toho návrhu Bezděkovy komise by tam ta jistota měla být, poněvadţ se předpokládá, za prvé, ţe ty vybrané prostředky pŧjdou na jedno sběrné místo, do České správy sociálního zabezpečení. A za druhé, ţe klient bude moţnost si vybrat, jakou investiční strategii zvolí a tou konzervativní strategií by vlastně o ty peníze přicházet neměl. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Na telefonu máme dalšího posluchače nebo další posluchačku. Dobrý podvečer. posluchač -------------------Dobrý den, Prokeš. Já vím teď, pokud mám nějaké informace, tak to jsou informace z novin nebo z rádia. A v novinách jsem četl, ţe vysoké školy se to jejich financování nezlepší ani o ň, protoţe to, co vyberou na školném, o to dostanou od státu míň. To jsem četl, je to... jsem to četl tenhle tejden, to je jedna otázka. A druhá, to bych ještě doplnil, vŧbec jsem nezaznamenal, pokud hovoří se o dŧchodech, jak bude vypadat technologie třeba v tom roce 2030. Kolik bude kde pracovat lidí? Jestli bude ve fabrice 10 lidí nebo 100 nebo jako dneska a tak? Václav SOCHOR, moderátor -------------------Děkujeme, pokusíme se odpovědět vaše otázky. Tolik pan Prokeš. Pane Potŧčku, hlásil jste se o slovo, pokud jde o to, jestli stát vlastně sebere školám ty peníze, které oni vyberou na školné, respektive jestli dostanou o to méně od státu. Je to, je to zodpověditelné? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Samozřejmě všichni ministři financí budou vţdycky mít to pokušení v okamţiku, kdyţ budou mít pocit, ţe ty náklady pokryje někdo jiný, tak je prostě vzít z těch rozpočtŧ. Ostatně teď uţ se to děje v souvislosti s evropskými programy. Evropské strukturální fondy teď jsou velmi štědré a v mnoha případech i v politice, trhu práce se to děje tak, ţe se jako kdyby šetří ten český rozpočet, pač se říká: no, tak si zaţádejte a dostane evropský peníz, a nikdo uţ se neptá, co, co potom, co aţ ty peníze evropské vyschnou. Pokud jde o ty technologie, tak nikdo je dnes nedokáţe odhadnout, jaké budou za 20 let. Před 20 lety jsme vŧbec nevěděli o tom, ţe je něco jako internet nebo laptopy začínaly uţ před těmi 20 lety. Takţe... Václav SOCHOR, moderátor -------------------No, ale jaký vliv to bude mít na dŧchodovou reformu, nebo respektive na výši školného, to je, to je...? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Já mám pocit, ţe ta otázka směřovala spíše k obsahu vzdělávání a já bych na to zareagoval tak, ţe nemŧţeme přesně říci, jaké budou ty nároky trhu práce za 20 let, a proto je třeba připravovat mladé lidi na nároky řešení úloh, nikoliv na akumulaci nějakých poznatkŧ, které stejně zastarávají kaţdou dekádu. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Balšínku? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------V případě toho školného si myslím, ţe jde především v tuhle chvíli o nějakou politickou deklaraci. Jako to je dost zásadní krok, ţe se za vzdělání bude platit. Nepochybně budou se řešit ty detaily, ale předpokládám, ţe podobně jako v případě poplatkŧ zdravotnických, které se zavedly před rokem nebo před dvěma lety, tak o tom nebyla, nebyl zkrácen rozpočet ministerstva zdravotnictví. Ty peníze právě zŧstaly v systému a tady je hrozně dŧleţité, aby, aby ty peníze, které přijdou, zŧstaly v systému a nebylo ministerstvo školství nebo vysoké školy kráceny někdy jinde. Plné znění zpráv


Václav SOCHOR, moderátor -------------------Máme tady otázku po esemesce, ale spíš takovou rétorickou, otázka, která vlastně podporuje ten názor nebo to stanovisko, ţe školné by mělo být. Ptá se posluchač, který se také nepodepsal, nemyslíte, ţe 5 tisíc za semestr by si mohl dovolit kaţdý zdravý student? Já si myslím, ţe o tomhle tom uţ jsme hovořili, uţ jsme ji čerpali, tak dejme prostor dalšímu tázajícímu se po telefonu. Dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Ano. posluchač -------------------Já jenom jsem chtěl se zeptat pana Balšínka, jestli si opravdu myslí, ţe placené školství školství zlepšuje? Dneska zde máme soukromá gymnázia, za která se platí a z vlastní zkušenosti vím, ţe ty studenti, který z toho vycházejí, mají výsledky spíš horší neţ, neţ lepší. Takţe jako jestli si myslí, ţe to na těch vysokejch školách mají ten samej princip nebo... děkuju. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Jasně, děkujeme také. Pane Balšínku, tam je ten moment toho, ţe jestliţe platím škole, tak jsme vlastně svým zpŧsobem zaměstnavatelem těch, těch profesorŧ a ta škola nemá moc zájem na tom, abych musel, respektive mohla by mít zájem na tom, abych musel několikrát opakovat a platit jí víc, ale, ale je to divné, ţe jo? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------No, ne, já budu jako student, který si budu platit, budu jako vyţadovat, abych za ty peníze něco dostal, ţe jo. To je základní logika. Já netvrdím, ţe školné musí zlepšit kvalitu, kvality výuky na všech vysokých školách. Dovedu si představit, ţe mŧţe být soukromé gymnázium, které má horší úroveň neţ, neţ veřejné gymnázium, a takové případy jsou. Ale zároveň existujou i gymnázia, které jsou soukromé, které mají daleko vyšší úroveň neţ veřejné školy. A ten problém s tím počtem vysokých škol v České republice, to je velmi závaţný problém, jenom z logiky věci prostě není moţné, aby na těch 80 soukromých školách a 20 nebo 30 veřejných vysokých školách byl dostatek kompetentních erudovaných jako učitelŧ. To prostě není moţné. A musí ten systém projít jistým, jistou trţní očistou. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Dějme teď prostor patrně poslednímu dotazu. Na telefonu máme posluchačku tentokrát, dobrý večer přeji. posluchačka -------------------Dobrý večer, Jana. Já bych se ráda zeptala, máme v rodině více studentŧ, proto jsem zvědavá, semestr bude 10 tisíc, tak se většinou mluví v médiích, anebo váš kolega tam říkal, ţe bude stát semestr 2 tisíce. Tak ta cena jak, 10, nebo 2 semestr? Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pokud já vím, pokud já vím, tak se tak těch 10 tisíc je strop, ale určitě to budou moji hosté, moci odpovědět lépe, oba dva kývají. Pane Potŧčku? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Ano, to je strop podle toho aktuálního návrhu koaličního. Plné znění zpráv


Václav SOCHOR, moderátor -------------------A dovedete si představit, ţe by některá škola nevyuţila toho stropu? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Určitě ano, poněvadţ jsou školy, které naopak vlastně by uvítaly, kdyby měly těch studentŧ více. A naopak jako jim jde... takhle, tam, kde je ten zájem niţší, zejména u toho technického a přírodovědného vzdělání, tam si dokonce umím představit opačný, opačnou situaci. Tam by mohly buď podniky, anebo stát se rozhodnout, ţe budou talentované studenty, studenty se zájmem o tento typ studia, ţe jim budou nabízet stipendia, anebo ţe jim odpustí to školné a nabídnou jim navíc stipendium. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Já nevím, co paní Jana plánuje, na telefonu uţ ji asi nemáme. Ale jestliţe ona si vezme tedy nebo respektive její studenti, její děti jestli si všechny vezmou pŧjčku, tak bude to tak, ţe bude někdo vyţadovat třeba i za nezletilé studenty nějakou garanci těch rodičŧ? Nemŧţe to potom dolehnout na tu rodinu? Pane Balšínku? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------No, garanci určitě. Kdyţ budete chtít pŧjčku, tak vţdycky musíte za ni nějakým zpŧsobem ručit, jo. To je jistý riziko samozřejmě. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Ale třebas v té Austrálii, kde mají to odloţené splácení školného, tam vlastně v konečné instanci mŧţe ručit i stát. To záleţí na konkrétním rozhodnutí. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------A tady se furt, pořád zapomíná, ţe vzdělání má být hodnotou, jo. Já pořád, já mám pocit, ţe těch studentŧ, kteří dokončili vysokou školu, aby měli pocit, ţe skutečně něco dostali, je strašlivě málo. Nechci mluvit třeba o lékařských fakultách, u řady přírodovědných oborŧ to tak je, ale minimum studentŧ potom je schopno říct, já vás nechápu, pane profesore, jsou schopné říct, ţe jim to skutečně stálo za to, aby tím /nesrozumitelné/. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane profesore, musíte, musíte to zvládnout v jedné větě, uţ končíme. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Jedna věta, souhlasím, ţe vzdělání je hodnotou, nikoli však a nutně trţní hodnota. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pánové, já vám děkuji. Nedělní Radiofórum končí. Nejdŧleţitější domácí události uplynulého týdne jsme rozebírali s výkonným ředitelem Lidových novin Daliborem Balšínkem, na slyšenou. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Na shledanou. Václav SOCHOR, moderátor -------------------A se sociologem z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity Martinem Potŧčkem, na slyšenou. Plné znění zpráv


Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Dobrý večer. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Děkuji i vám, váţení posluchači, za vaše názory i za přízeň, kterou tomuto pořadu věnujete. A s celým týmem se na vás těším u dalšího Radiofóra zase příští neděli ve stejnou dobu. Na slyšenou. _

Nový návrh důchodové reformy 13.6.2010


17:06 Radiofórum_

Václav SOCHOR, moderátor -------------------5 let poté, co odborná komise vedená Vladimírem Bezděkem přišla s řešením udrţitelného financování dŧchodŧ v Česku, představila skupina vedená stejným expertem nový návrh. Lidé by měli ze svých platŧ a mezd odvádět o 5 procent méně, tedy 23 místo 28 procent vydělaných peněz. Za to si ovšem zároveň budou muset na penzi spořit i sami. Novinka by se týkala hlavně lidí mladších 40 let. Stávající dŧchodci by si zase museli zvyknout, ţe jim penze neporostou tak rychle jako dosud. Zejména zpočátku by sníţení odvodŧ na státní dŧchod prohloubilo deficit. Součástí návrhu reformy je proto i sjednocení sazby DPH na 19 procent, coţ by výpadek příjmŧ prý mělo kompenzovat. Zdŧrazněme, ţe zatím jde jenom o návrh a k jeho zavedení do praxe nebude stačit ani shoda tří pravděpodobně vládních, tří stran pravděpodobně vládní koalice a členové expertní skupiny beztak stanovili datum spuštění nového systému aţ na rok 2015. Jejich šéf Vladimír Bezděk doplnil další prvky reformy. Vladimír BEZDĚK, šéf komise -------------------Doporučujeme pokračovat v procesu zvyšování věkové hranice pro odchod do dŧchodu s tím, ţe do roku 2035 je velmi vhodné odstranit věkové zvýhodnění, ţe jen v závislosti na počtu vychovaných dětí. V oblasti vdovských, vdoveckých dŧchodŧ doporučujeme po startu reformy přestat nově přiznávat doţivotní vdovské a vdovecké dŧchody. Penze, které budou přiznaný do startu reformy, tak samozřejmě systém bude respektovat. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Tak tolik Vladimír Bezděk. Pane Balšínku, vy jste tak akorát na hranici toho ve věku, koho by se měla ta reforma ještě týkat nebo ne. Máte zajištěnu nebo začínáte se zajišťovat na dŧchod, bojíte se dŧchodového věku? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------No, nemŧţu říct, ţe bojím, ale nečekám nic od státu. Nechci v ţádném případě spoléhat na stát, ţe ten by mi nějakým zpŧsobem měl zabezpečit, proto se samozřejmě, proto si snaţím spořit sám a předesílám, ţe se vŧbec necítím jako expert na dŧchodovou reformu nebo na penzijní systém, jo. Ale principiálně si myslím, ţe lidé by si měli spořit sami na dŧchod. Ne jako samozřejmě nějaká kontribuce státu, kdy musí, ale primárně by se měli starat, starat o sebe a myslet na své stáří sami. A souvisí to samozřejmě i s tím, ţe, ţe musí fungovat správné principy v rodině. A ţe rodina je základ státu. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Potŧčku, to, to je samozřejmě, tohle to má logiku, ale máme tady ty současné dŧchodce, pořád ještě lidi, kteří vlastně vydělávali za minulého reţimu a nemohl by se ten dŧchod odvíjet od těch jejích platŧ, kdy měli 2 tisíce nebo 3 tisíce korun hrubého. Jakým zpŧsobem byste vy řešil ten, tohle to překlenovací období? Máte pocit, ţe Bezděkova komise předloţila šťastný návrh?



Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, v kaţdém případě je dobře, ţe skupina odborníkŧ dostala ten prostor uţ podruhé k soustředěnější práci, k práci s daty. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Lepší by bylo, kdyby to dostala ještě potřetí, počtvrté, popáté a pořád se nic nedělo. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, víte co, někdy politici vŧbec jaksi neberou ohled na to, co lidé na univerzitách vymýšlejí, promýšlejí a je jim rázem všechno jasné. Takţe to lze jenom ocenit, ţe ministr práce a ministr vnitra, nebo... Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Financí. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Ministr financí, ţe se rozhodli takovouhle, takovouhle odbornou skupinu ustavit. Na druhou stranu to, co za 5 měsícŧ připravila ta skupina, to je samozřejmě velmi dobrý, ale jenom vstup do odborné diskuse, alespoň z mého hlediska, poněvadţ tam nejsou zahrnuty některé významné vazby, například na rodinu a rodinnou politiku, jak tady zdŧraznil pan Balšínek. A situace je o to komplikovanější, ţe nějaké řešení bude muset být přijato vlastně velmi rychle vzhledem k tomu nálezu Ústavního soudu a ke zrušení té klausule o limitech pro výpočet dŧchodu k 30. září příštího roku. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Jaké šance dáváte tomu, ţe tenhle ten návrh skutečně vstoupí v praxi, jak jsme si řekli, tehdy před 5 lety přišel pan Bezděk a jeho tým také s komplexním návrhem, ty návrhy realizovány nebyly tehdy. Jak se liší ty koncepce od sebe? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Tak ony se liší dost podstatně spíše těmi návrhy, nikoliv těmi analýzami. Pokud jde o ty analýzy, tak tam se vycházelo, tak jako tenkrát, taky teď z nějakého odhadu vývoje hrubého domácího produktu a demografické struktury populace. Ty návrhy vnímám a navíc jsou ve dvou alternativách, není to 1 návrh, jsou radikálnější. Především tam vidím jako ten, ten vlastně, tu zásadní změnu v tom, ţe se chce část financování těch dŧchodŧ převést z toho systému povinného sociálního pojištění do toho obecného daňového systému, v tomto případě daně z přidané hodnoty. Druhý podstatný prvek toho návrhu je ten, ţe i v souladu s nálezem Ústavního soudu, kdy by byla tato reforma realizována, tak by posílila ten princip ekvivalence. To znamená, aby lidé nakonec dospěli k dŧchodu, který by byl více srovnatelný s jejich předchozím příjmem, a to v kombinaci s tím návrhem na devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty jako univerzální daň. Václav SOCHOR, moderátor -------------------To jenom vysvětleme moţná, ţe dnes máme 2 sazby, jednu niţší, jednu vyšší. Tohle to by vlastně bylo u té, u hranice té vyšší. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity --------------------



Přesně tak. Tak by to vedlo k dalšímu rozevírání nŧţek mezi těmi, kteří mají málo a mezi těmi, kteří mají hodně. Takţe za jinak stejných okolností a uţ k tomu i vyšly některé kvantitativní analýzy, by vlastně se ta sociální diferenciace této společnosti dále akcentovala. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Balšínku, já se stejně ještě odváţím jednoho dotazu i k těm, i k těm dŧchodŧm, ale zase bude osobní víceméně. Tam je teď takový ten sympatický prvek. Nevím, jestli ho někdo v novinách třeba neoznačí za jaksi příliš populární nebo populistický. Sníţení tedy těch procent odvodŧ z platŧ nebo z mezd z 28 na 23 procent. Vadí vám platit čtvrtinu nebo dávat čtvrtinu z toho, co vyděláte na dŧchody, kdyţ sám říkáte, ţe vlastně od státu stejnak čekáte, ţe nedostanete vŧbec nic zpátky? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Tak částečně mi to vadí, zároveň s tím nějaký princip solidarity. Protoţe obě dvě témata, které probíráme, v podstatě budou nespravedlivé pro ty generace, které přitom momentálně, kterých by se to momentálně týkalo. Kdyţ budou muset studenti platit školné teď, tak samozřejmě okamţitě nedostanou mnohem lepší kvalitu výuky. To samé je to v případě jako té penzijní reformy, ţe ti lidé, kteří na ni budou přispívat tady tímhle výrazně vyšším zpŧsobem, třeba formou daní, tak se nedočkají, nedočkají jako spravedlivého dŧchodu. Ale ta, ta výše odvodŧ, která je nyní stanovena, je v podstatě skrytou daní a v tom je to, myslím, trochu nespravedlivé, jo. U nás se tvrdí, ţe máme sice daň z příjmŧ 15 procent, ale pak máme další daně, skryté daně. A myslím si, ţe by bylo mnohem jako lepší, kdyby tady byly věci transparentnější. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Jenom velice stručně, pane Potŧčku, souhlasíte, protoţe je to, je to dost neobvyklé, ţe vlastně nejsou započítávány tedy odvody na dŧchod a na zdravotní pojištění do té celkové daně. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, není to úplně tak, poněvadţ historicky vznikly ty povinné systémy sociálního pojištění jako samostatné a samosprávné. U nás byla idea po listopadu, ţe by vznikla nezávislá sociální pojišťovna, která by tyto fondy spravovala a tento systém řízení má své výhody. Já se právě trochu bojím toho, ţe pokud bude realizován tento návrh a těch 5 procent, které se uberou z toho povinného sociálního pojištění, budou jakoby dorovnávány z těch obecních daní, tak tam hrozí mnohem větší riziko, ţe jakákoli budoucí politická reprezentace, ať uţ z jakýchkoli dŧvodŧ, potom bude mít snadnější přístup tady k těmto miliardám, a to jsou desítky miliard kaţdý rok, a ţe vlastně budou méně bezpečné ty peníze ve vztahu k těm adresátŧm. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------To je pravda. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Posloucháte nedělní Radiofórum, připomínám, ţe dotazy na probíraná témata nám mŧţete volat na čísla 221552155, anebo 221552255. Také nám je mŧţete napsat esemeskou na číslo 9077704 ve tvaru RF_mezera_a váš text. _

Školné na veřejných vysokých školách 13.6.2010


17:06 Radiofórum_

Václav SOCHOR, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Expertní týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se na jednání shodly na zavedení školného na veřejných vysokých školách. Ačkoli TOP 09 dosud neopustila úmysl zavést přímé školné, tedy platbu za studium rovnou v jeho prŧběhu, pravděpodobnější je v téhle chvíli odloţené školné. To by student platil aţ po dostudování, respektive poté, co by díky vzdělání dosáhl nadprŧměrného příjmu. Strop na výši školného by měl být 20 tisíc korun za rok. Za TOP 09 o školném vyjednával Jan Vitula. Jan VITULA, vyjednavač za T0P 09 -------------------My jsme se domluvili, ţe se podíváme na rŧzné varianty a řekneme si, jaké dopady to bude mít, protoţe fakticky odloţené školné má některé administrativní náklady. My se domníváme, ţe to přímé školné tyhle náklady odstraňuje a chceme to jakoby spočítat a říci, co je lepší varianta. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Tolik vyjednavač za TOP 09. Pánové, pojďme si nejprve vykolíkovat pole. Pane Balšínku, jste pro zavedení školného? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Jednoznačně, a to nejen ze zkušenosti, které jsem měl jako student, ale také ze zkušenosti toho, ţe přednáším externě na filosofické fakultě a školné vidím, výhody školného vidím ve dvou věcech. Minimálně v tom, ţe v momentě, kdy studenti se budou za to školné platit nebo budou si za vzdělání platit, budou také vyţadovat od svých vyučujících patřičnou účast a patřičnou erudovanost, to je jedna, jeden moment. A druhý moment je ten, ţe bohuţel se děje, ţe právě na veřejných školách mají vyučující několik úvazkŧ, protoţe samotná mzda, kterou na té vysoké školy mají nebo na tom, na té vzdělávací instituci, tak jim nestačí k tomu, aby pokryli své příjmy nebo své potřeby, a proto se nevěnují svým studentŧm tak, jak by měli. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Potŧčku? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, mě trošku překvapuje, ţe vyjednávací tým z celé té široké a komplexní problematiky vzdělávání v této zemi si vybral jeden jediný dílčí aspekt a na tom se shodl. Myslím si, ţe ta problematika by se měla odvíjet především o nějaké shodě, o cílech, kterými by měla být kvalita a dostupnost vzdělání, a od toho by se pak měly odvíjet další kroky. Jinak samozřejmě financování škol a zejména tedy vysokého školství je obrovský bolavý problém této země. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Říkal jste kvalit a dostupnost, alespoň tu kvalitu by to školné mohlo řešit. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, to si právě vŧbec nejsem jist, poněvadţ to by podle mého soudu mohl být případně jeden z prvkŧ kvality řízení a kontroly kvality vzdělávání, ale to víme, kdyţ se podíváme do rŧzných zemí světa, je mnohem sloţitější. Prostě pokud by měla být kvalita zajištěna jenom takto, tak jsem si téměř jist, ţe toho cíle nedosáhneme. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Balšínku, dvě třetiny současných studentŧ jsou proti školnému na vysokých školách, odmítají ho. Jak by se měly jaksi refundovat nebo nějak neutralizovat ty sociální dopady, které to na studenty bude mít? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Plné znění zpráv


Tak myslím, ţe to se uvaţuje taky, také o tom, ţe na rŧzných školách platila rŧzná výše školného. Věřím, ţe to je pro studenty nepříjemné, věřím tomu, ţe náklady na studium je mnohem vyšší, neţ bývaly, protoţe jsou vyšší náklady na učebnice, na stravné, ţe jo, na ubytování. Nicméně ve svých dŧsledcích by to samozřejmě těm studentŧm pomohlo, protoţe úroveň veřejných škol není nijak valná, není nijak valná. A pokud samozřejmě, pokud ti studenti si budou za to platit, jsou v tuhle chvíli sami proti sobě, protoţe ta úroveň není, není nijak zázračná a oni dostávají, dostávají sice vzdělání, dostávají sice nějaký titul, ale otázka je, zda to jejich vzdělání, zda stojí skutečně za to. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Tak objevila se řada pochybností, měli jsme ten velký skandál na těch plzeňských právech, ale co kdyţ na to ten student prostě nemá peníze? Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------No, já myslím, ţe ten systém je připravený tak, aby... a nelze to také jinak neţ systémem pŧjček, aby tak, aby si člověk mohl samozřejmě na to studium pŧjčit. Samozřejmě aby to nezabránilo tomu, pokud je ten student talentovaný, tak aby se mohl dostat k pŧjčce, aby se mohl dostat k penězŧm. Zároveň věřím tomu, ţe školy budou zavádět prospěchová stipendia, coţ je pro ty talentované, a to třeba na soukromých, na těch kvalitních soukromých školách, nevím, zda jsou kvalitní taky soukromé vysoké školy, ale některé střední jsou velmi kvalitní a ty poskytují stipendia, prospěchová stipendia. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Přináší motivace vlastně pro to, aby student byl. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------A v momentu, kdy ta škola bude mít peníze právě, aby dobře zaplatili pedagogy a aby třeba mohli zaplatit nebo usnadnit studium talentovaným studentŧm, tak právě to mŧţe pomoc školné. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Potŧčku, to je celkem logický argument, ţe máme tady takzvané ty létající profesory, kteří musí mít několik úvazkŧ najednou, aby vŧbec byli schopni se uţivit, mohou mít podobné rodinné závazky jako hypotéku, děti a podobně, tak jako kaţdý jiný, a prostě ten plat jim na to nestačí. To školné by to mohlo řešit. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------No, my jsme tady zatím vŧbec nemluvili o veřejných výdajích na školství a dostal se mi do ruky takový zajímavý podklad, který srovnává, jaká je výše podílu hrubého domácího produktu investovaná do vzdělávání a ze všech nebo z 30 členŧ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsme na 4. místě, ale bohuţel od konce. A navíc pokud jde o vysokoškolské vzdělávání, tak tady ty náklady na jednoho studenta v posledních letech dokonce klesají. To je prostě velká ostuda této země, ţe zatímco ve všech ostatních zemích alespoň trochu rostou ty veřejné náklady na vzdělání, tak u nás dokonce klesají. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Co s tím, máte, máte vy jako, jako sociolog tedy nějaké řešení, které by se netýkalo tedy jenom peněz, ale? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Ano, podívejte se, to souvisí s celým systémem řízení školství. U nás ministři školství připomínají apoštoly v orloji. Poněvadţ prŧměrná ţivotnost jednoho ministra nebo ministryně po roce 89 je rok a pŧl. To znamená, schází tam koncepce, bohuţel je tam obrovský rozpor mezi politickými deklaracemi všech vlád, které vlastně, kdyţ nastupují, tak vzdělávání, vzdělávání je jejich priorita, ale pak kdyţ dojde na věc v tom boji o rozpočtové prostředky, to vzdělávání bohuţel na konci toho boje dostává na frak. Takţe já třebas bych nebyl proti tomu, Plné znění zpráv


aby vysokoškolští studenti za kaţdý semestr studia platili určitý poplatek, nenazýval bych ho školným, ostatně Karlova Univerzita uţ takovýhle návrh také zformulovala, poněvadţ marná sláva, ţijeme v té trţní společnosti a má to takový ten informativní symbolický význam, kdyţ za ten semestr by ten student zaplatil, řekněme, 2 tisíce. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Počkejte, a co by to bylo, kdyţ ne školné teda, jak by se tomu říkalo? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Poplatek za zápis do dalšího semestru, to jsou běţné poplatky. Václav SOCHOR, moderátor -------------------To je hra se slovíčkami. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Já myslím, ţe... já myslím, ţe ne, uţ teď se platí ledacos na vysoké škole, například kdyţ se hlásíte, kdyţ se hlásíte k nějakým přijímacím pohovorŧm nebo kdyţ si prodlouţíte dobu studia, tak uţ i veřejné vysoké školy přijímají poplatky. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Prodlouţení studia, to je dŧsledek toho, ţe se dělo to, ţe ti studenti, coţ třeba by byl i mŧj případ, ţe 2 roky studovali 5, ţe jo. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Ano, ano, ano. Dalibor BALŠÍNEK, výkonný ředitel Lidových novin -------------------Třeba to magisterské studium, tak aby v tom nebyl nepořádek, tak se udělalo, ţe maximálně mŧţe ty 2 roky studovat 3 a za zbytek zaplatil. Coţ mi přijde jako, jako absolutně logické, jo. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Je fakt, ţe tohle to by je mohlo taky motivovat tedy k tomu, aby to studium netrvalo tak dlouho. Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Přesně tak. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Ale co ti studenti, takoví ty géniové, kteří studují uţ dnes 2 nebo 3 školy najednou, jsou schopni to vystudovat? Ty by pak byli vlastně znevýhodněni za to, ţe jsou chytří, protoţe by museli platit třikrát? Martin POTŦČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Víte co, to zase souvisí s tou kvalitou studia. Kvalita studia nebo vzdělávání obecně je komplexní jev a dosáhnout jí lze jenom systematickým úsilím s dobrým systémem řízení, s nastavenou kontrolou kvality a to Plné znění zpráv


všechno chce kompetenci, čas a také peníze. Prostě pokud neuděláme něco i v té veřejné sféře, pokud od slov nepřejdeme k činŧm o podpoře vzdělávání v této zemi, tak ani to školné nám nepomŧţe. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Váţení posluchači, jak uţ jsem předeslal, nedělní Radiofórum je pořadem, kterého se mŧţete zúčastnit i vy. Pokud nám své dotazy pošlete esemeskou na číslo 9077704 ve tvaru RF_mezera_a váš text. Jedna taková zpráva by vás neměla vyjít na víc neţ na 4 koruny, pokud se moc nerozepíšete. Otázky pro naše hosty mŧţete do Radiofóra i zatelefonovat. redaktorka -------------------Radiofórum. redaktor -------------------Volejte 221552155. redaktorka -------------------221552255. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Vaše dotazy budeme zodpovídat ve druhé části Radiofóra, ale dobře uděláte, pokud nám zavoláte uţ teď, aby se i na tu vaši otázku dostalo. My si poznamenáme vaše číslo a pŧl šesté vám zavoláme zpátky. Otázky dnes mŧţete klást výkonnému řediteli Lidových novin Daliboru Balšínkovi a sociologovi Martinu Potŧčkovi. A pojďme na druhé téma. _

Plachá exhibicionistka z Čech s řeckou krví 12.6.2010

Děčínský deník str. 06 Publicistika_ LUDMILA VESELÁ_

Severočeská novinářka, básnířka a spisovatelka Jana Soukupová má v zásobě další knihu. Tentokrát bude o ţivotě Češky na řecké vsi Čtenářŧm, kteří četli seriál „Zoo v paneláku, jak ji všichni dobře známe“, nemusím Janu Soukupovou představovat. Znají ji a její smysl pro inteligentní humor také. A protoţe seriál skončil a ohlasy na něj byly velké, říkala jsem si, ţe by nebylo od věci Janu trochu vyzpovídat. Vzhledem k tomu, ţe jsme spolu před drahnou řadou let rozjíţděly Ústecký deník a známe se dobře, s laskavým dovolením čtenáře budu pouţívat při rozhovoru tykání. Ono by to bylo jinak trochu kostrbaté a nepřirozené... * Pamatuji si, kdyţ ti vyšla první sbírka veršŧ S něhou i bez. A pak ses objevila v nějakém pořadu pro ţeny amy se děsně nasmáli... Pŧsobila jsi velice plaše. Tehdy uţ vznikla rodinná hláška, ţe jsi plachá exhibicionistka? Já jsem plachá! Jen tak nevypadám navrch. A tehdy po mně chtěli, abych uvědomělým tónem řekla, ţe jsem své básně napsala jako výpověď ţeny - matky. Kdyţ jsem se bránila, ţe jsem sice v pětadvaceti matka sedmiletého a milovaného dítěte, ale fakt o tom běţně nebásním, řekli hodně vztekle, ať si tedy vymyslím něco chytřejšího. Dostala jsem takovou trému, ţe jsem skoro brečela a absolutně vynervovala celý štáb i hlavního hosta pořadu Jiřího Švejdu. Pan spisovatel a tři moderátorky se ke mně chovali jako k nemocnému dítěti a zbytek, včetně cholerického reţiséra, jako k umíněnému spratkovi, co jim kazí scénář. Ale nikdo jako k ţeně matce. Nakonec jsem odříkala tři podivné věty. Kdyţ bylo dotočeno, někomu zapípaly digitálky, reţisér dostal záchvat a začalo se znovu. Bylo to úţasné seznámení s kamerami a podle toho to vypadalo. Od odvysílání pořadu, a to uţ je let, se nechci ani fotit. (smích)



* Vím, ţe máš tzv. v šuplíku ještě knihu s názvem Svátky malých bot, kterou jsem četla a líbila se mi. Uvaţuješ, ţe ji nabídneš nějakému nakladatelství? Ach jo, tyhle návštěvy, co si člověk pustí do šuplíku… (smích) Upřímně řečeno, leţí uţ tam takových let, ţe bych asi byla sama překvapená, co čtu. Nabízet vlastní práci jsem se doteď nějak nenaučila. Zatím všechno, co vypadalo jako nějaký úspěch, je manaţerská práce dobrých lidí kolem mě. * Jakého autora a knihy máš nejraději? To mám říct jen jednoho? Ze světa Aldouse Huxleyho za Konec civilizace. Protoţe mi běhá mráz po zádech z naléhavosti jeho varování. Johanna Simmela, protoţe někdy si potřebuju u kníţky pořádně pobrečet. Navíc jsem měla tu čest ho poznat osobně coby člověka stejně laskavého jako jeho styl psaní. Z Česka Jiřího Švejdu. Nejen proto, ţe jsme z jednoho města. Především proto, ţe dokáţe jako málokterý autor skloubit svoji tvorbu s hloubkou vlastního charakteru, a nevychází z toho moralistická nuda. Arnošta Lustiga. Jiřího Marka. Čtu cokoli, o čem v úvodu nezískám dojem, ţe mi chce autor cestou k závěru něco nalhat jen pro svou slávu. Jen poslední roky mám na čtení zoufale málo času a nějak mi uniká nová tvorba. * Od novinařiny jsi před řadou let sběhla do cestovního ruchu a pár let ţila v Řecku. Co pro tebe tahle země představuje? Dá se říct, ţe je to tvoje druhá vlast? Asi dá. I kdyţ jsem poznala Řecko úplně jinak neţ z pohledu okouzleného turisty. Nebo právě proto. Jsem a budu vţdycky hrdá, ţe jsem Češka. Ale k Řecku mám stejný vztah jako k milovanému člověku, kterého znám s jeho chybami a problémy, kterého mám někdy chuť obejmout a jindy na něj vzít pořádnou hŧl, ale hrozně by mi v ţivotě chyběl. Česká nátura mě naučila nedávat příliš najevo své momentální city a řecká zase smát se, zuřit i brečet naplno ve chvíli, kdy to přijde. Vypadá to jako schizofrenie, ale má to dost do sebe. * Máš nejvyšší dostupnou mezinárodní zkoušku z řečtiny a vystudovala jsi novořečtinu na soluňské Aristotelově univerzitě. Jak hodně je řečtina těţká? Soluň uţ byl jen takový trénink před zkouškami. Pětadvacet lidí, kaţdý jiné národnosti, většinou potomci Řekŧ z ciziny. A jedna fantastická šedesátiletá nakladatelka z Jihoafrické republiky, která prostě jednoho dne zatouţila a dokázala zvládnout řečtinu na výbornou. Já myslím, ţe i relativně lehký cizí jazyk se člověku učí špatně, kdyţ nemá motivaci. Pro mě jde o ţivotní hobby a čím víc se do něj propadám, tím vícmámpocit, ţe se do konce ţivota nestihnu doučit všechno, co bych chtěla. Řečtina rozhodně patří mezi sloţitější jazyky. Přesto mi připadá „moje“, na rozdíl od němčiny, kterou jsem studovala daleko dříve a déle. Poslouchám české i řecké rádio a sleduji české i řecké zprávy. Je docela zajímavé pozorovat, jak mnohé informace zmutují cestou přes zpravodajské agentury... * Spolu jsme procestovaly pracovně pořádný kus severního Řecka a já díky tobě objevila spoustu úţasných a málo známých památek. Ke kterému místu máš opravdu blízký vztah? K rentinským soutěskám mezi jezerem Volvi a Strymonským zálivem. A k jednomu kousku divoké pláţe, kam jsem se chodila aspoň jednou za léto v noci sama vybrečet ze stresu z práce, abych se mohla další den zase usmívat na lidi, co si uţívali dovolenou. * Nemŧţu se v souvislosti s událostmi v Řecku nezeptat, jak proţívají současnou krizi obyčejní lidé? Většinou jako vyděšené děti, které si zvykly na dlouhé roky sladkých lţí, a teď do poslední chvíle mysleli, ţe je rodiče čertem jenom straší. Jako chudí princové, které zahrnuli náhlým přepychem a pohádkami a teď je zas vyhazují do pastoušky. Výhodu mají staré vesnické babičky, které se nikdy neodnaučily ţít neuvěřitelně skromně. Mimochodem, za to, co Řekŧm roky bulíkovala jejich média a oni tomu věřili, by asi Češi novináře lynčovali. * Vrátíme se zpátky do Čech... Píšeš nejen poezii a prózu, ale také jsi kdysi zpívala v country kapele. Nechybí ti muzika? Chybí. A hodně. Ale asi nechybím já jí a navíc - koukej na mě, já uţ jsem country girl za zenitem. Ledaţe bych v převleku alternovala třeba Tomáše Linku. Ale na to mi roste málo vousŧ. (smích) Plné znění zpráv


* Jsi optimistka a ustála jsi dost nepříznivých ţivotních situací. Máš nějaké krédo jak zvládnout i to zlé? Neexistuje nic horšího neţ se bezmocně koukat na fyzickou bolest vlastního dítěte. Všechno ostatní se pak ukazuje jako zvládnutelné. * Vím, ţe jsi dobrá diplomatka, co se vztahŧ týká. Ale setkáváš se i s lidmi, kteří mají některé nedobré české vlastnosti, jako je třeba závist... Jak se s nimi vypořádáš? Závist není česká. Je světová a všude stejně ošklivá, jenom se obléká do rŧzných krojŧ. Nechápu ji, bolí mě, ale víc s ní nenadělám. S přibývajícími roky mám stále silnější dojem, ţe normální je závidět, a tudíţ jsem divná. Jo, a nejsem diplomatka, jen se snaţím chovat k lidem tak, jak bych chtěla, aby se chovali ke mně. Kdyţ se mi zdá, ţe jim to nejde podle mého, stávám se běţným arogantním vzorkem a není se mnou k vydrţení. (smích) * Teď trochu z jiného soudku. Ţe máš kladný vztah k veškeré zvířeně vím a naši čtenáři uţ také. Určitě máš v zásobě nějakou „veselou historku“... Těch je spousta a na dlouho. Začínají někde v mých dvou letech, kdy jsem mamince přinesla hrst ţíţal s přáním, aby je umyla, protoţe jsou chudinky hrozně špinavé... * Které místo je pro tebe v Čechách srdeční záleţitostí? Starý Janov u Litvínova. Aţ se budeme chtít sejít jako dŧchodkyně, najdeš mě tam. Doufám, ţe ne poddolovanou a předem za to děkuji všem orgánŧm státní správy. * Co plánuješ pro nejbliţší budoucnost? Plánuješ ji vŧbec? Ne. Budoucnost si plánuje mě a baví se mými pokusy jí do toho mluvit. Řečtina rozhodně patří mezi sloţitější jazyky. Přesto mi připadá „moje“, na rozdíl od němčiny, kterou jsem studovala daleko dříve a déle. Poslouchám české i řecké rádio a sleduji české i řecké zprávy... Kdo je... Jana Soukupová se narodila v Mostě, od osmnácti let ţije v Ústí nad Labem. Pŧvodní kvalifikaci zdravotní laborantky nikdy nevyuţila (z ohleduplnosti k pacientŧm, jak sama s humorem sobě vlastním říká) dospěla k závěru, ţe raději zkusí pomáhat slovem… Po novinářských začátcích v závodních novinách Spolchemie přešla do krajského deníku a při práci absolvovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po letech práce v denním tisku se třináct let věnovala outcomingovému turismu do Řecka, kde také na Aristotelově univerzitě v Soluni dokončila studia novořečtiny započatá na Státní jazykové škole v Praze. Řecko zŧstává jejím největším koníčkem, přestoţe se vrátila k novinařině. Je členkou Obce českých spisovatelŧ. Kniţně vydala sbírku veršŧ S něhou i bez a Společné hříchy. Spolupodílela se na antologii severočeských a luţickosrbských autorŧ Strach o moudivláčka a na sbornících Sčítání tónŧ, nemŧţeš zadrţet oblaka či Poetický kód 2000-200-20-2. Povídková kniha Zoo v paneláku je určena nejen dětem, ale i jejich rodičŧm a všem, kteří mají rádi zvířata, i kdyţ na ně nemají prostor. V současné době pracuje na veselých povídkách ze ţivota české ţeny z města na řecké vsi s třemi sty obyvateli. Foto popis| VZTAH KE ZVÍŘATŦM, o kterých je její kniha, rozhodně J. Soukupová nezapře ani v dnešní době. Foto autor| Foto: archiv J. Soukupové, M. Prokeš a Deník/Ludmila Veselá Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Publicistika; 06 Publikováno| Děčínský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Chomutovský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Litoměřický deník; Publicistika; 06 Publikováno| Ţatecký a lounský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Mostecký deník; Publicistika; 06 Publikováno| Teplický deník; Publicistika; 06 ID| d06ac2fe-a5d4-47a3-8385-13baaf80f843 _ Plné znění zpráv


Politolog Just vzpomínal na studia 12.6.2010

Krkonošský deník str. 03 KRKONOŠE A ČESKÝ RÁJ_ JANA MUDROVÁ_

Trutnov – Dalším významným absolventem zdejšího gymnázia, který se zúčastnil cyklu besedních střed k 90 letŧm od vzniku školy a k významnému jubileu města, se stal Petr Just. Dnes populární český politolog studoval na trutnovském gymnáziu v letech 1992 aţ 1997, přičemţ jeden rok tohoto období strávil studiem v USA. Dnes pŧsobí na Metropolitní univerzitě v Praze v roli prorektora a vyučuje i na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Odpolední besedu věnoval Petr Just současným studentŧm, kterých přišlo tolik, ţe se ani do rozlehlé učebny biologie nemohli vejít. Bývalý gymnazista zavzpomínal na studia v Trutnově. Poznamenal, ţe spíše neţ po tátovi Petrovi, který vyučuje na stejné škole matematiku a fyziku, je po dědečkovi, kronikáři Antonínu Justovi. „Vţdy jsem inklinoval k jiným, neţ přírodním vědám. Kdyţ jsem se napoprvé nedostal na vysokou školu, byl jsem trochu traumatizován. Ale postupem doby jsem ocenil moţnost vystudovat vyšší odbornou školu, zaměřenou na sluţby knihoven a archivŧ. S knihami je člověk celý ţivot. Později, při studiu politologie jsem ocenil tento mezičlánek. Naučil mě mnoho dŧleţitého. Například jak správně pracovat s odbornými texty,“ vyprávěl Petr Just o začátcích. Studentŧm pak odpovídal na řadu otázek, týkajících se současné politické situace po volbách. Večer politolog pobesedoval s veřejností. Foto popis| TENTOKRÁT PŘED KATEDROU. Známý český politolog Petr Just, kterého si zvláště po letošních volbách lidé pamatují z televizních přenosŧ, přijel mezi studenty gymnázia v Trutnově. Foto autor| Foto: Deník/Aleš Vaníček Region| Východní Čechy _

Přímá volba prezidenta 10.6.2010


18:00 Ozvěny dne_

Jan BUMBA, moderátor -------------------Hned brzy po ránu se dnes lídři stran, které jednají o vzniku vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohodli na tom, ţe začnou připravovat přímou volbu prezidenta republiky. To i přesto, ţe lídr ODS Petr Nečas zatím dával přednost tomu, aby prezidenta i dál volil parlament. Určité spory se týkají prezidentských pravomocí, zatímco ODS by je nerozšiřovala. TOP 09 mluví o moţném novém rozdělení kompetencí mezi Senát, sněmovnu a prezidenta. Naším hostem je nyní politolog Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pokud by byla skutečně zavedena přímá prezidentská volba, myslíte, ţe by to nějak zásadně ovlivnilo výběr kandidátŧ? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak bezesporu ano, protoţe by nás čekala dlouhá intenzivní kampaň podobná volbám sněmovním, bylo by samozřejmě na ní potřeba silného rozpočtu a také výrazné stranické podpory. Takţe dá se očekávat, ţe by kandidovaly výrazné osobnosti, které by měly širší shodu více stranickou a byly by mediálně atraktivní, zajímavý pro veřejnost, protoţe dalo by se čekat i intenzivní kontaktní kampaně s občany. Takţe bezesporu ... Jan BUMBA, moderátor Plné znění zpráv


-------------------A kdyţ mluvíte o té mediální známosti, není zde poměrně velké riziko, ţe mediální známost by byla dŧleţitější, neţ nějaká politická kompetence? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ono je to sloţité, protoţe bezesporu pro veřejnost je zásadní, aby to byla tvář dŧvěryhodná, kompetentní, která by zvládala komunikaci s veřejností, protoţe mnohé země, které očekávaly, ţe budou vítězit herci, televizní postavy, bývalé celebrity, tak najednou byli překvapeni, ţe velmi často v těch přímých volbách vyhrávali straníci, dlouholetí často i nenápadní straníci, dám příklad sousedního Slovenska, tam všichni počítali, ţe automaticky v prvních přímých volbách vyhraje paní Vašáryová a vyhrál ten poslední "vysmívaný" bývalý komunista, dlouholetý primátor Košic, pan Schuster. Jan BUMBA, moderátor -------------------Mimochodem, překvapilo vás, ţe ODS, TOP 09 a Věci veřejné přišly s tím, ţe by chtěly podporovat přímou volbu prezidenta republiky, protoţe ono popravdě to není jedna z témat, které by nějak silně rezonovalo v posledních týdnech. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak je to téma, které veřejnosti nevadí, dlouhodobě podporuje přímou volbu prezidenta a je to "i agenda", která není náročná ekonomicky, takţe proto si myslím, ţe jedna z témat, které se řeší relativně bezproblémově, protoţe konvenuje veřejnosti a řadě i politikŧ a ukazuje se, ţe ta shoda je na ní širší, napříč sněmovnou, nehledě na stranický trikot. Jan BUMBA, moderátor -------------------Není to moţná aţ takové líbivé gesto, protoţe podpora přímé volby prezidenta je u veřejnosti známá, to je samozřejmě dlouhodobá záleţitost, ale není to tedy jen taková snaha se zalíbit? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak pravdou je, ţe to rozhodně veřejnost nerozladí, ale bude zajímavé ještě sledovat debatu, protoţe pověstné detaily velmi často rozhodují o finálním zacílení a výsledku, zatím ty mnohé politické strany i opoziční nebo zatím ještě nemáme rozdělenou koalici a opozici, ale zkrátka sociální demokracie a strana komunistická také podporují přímou volbu, protoţe v podstatě všech 5 politických stran tam vidí svého kandidáta. Takţe zatím ta shoda je. Ale v momentě, aţ se bude řešit, kdo mŧţe se účastnit, v kolika kolech, případně za jakou cenu, tak tam počítám, ţe se ještě povedou velmi tvrdá těsná náročná jednání. Jan BUMBA, moderátor -------------------Jaký je váš osobní názor, pane Kubáčku, je v něčem lepší, kdyţ je přímá volba prezidenta? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak bezesporu to dává poměrně silný výrazný mandát prezidentovi. Jan BUMBA, moderátor -------------------A to je dobře nebo špatně? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Pro efektivní rozhodování a pro vŧli dosáhnout kompromisu mezi politiky, to mŧţe, ale ten politik samozřejmě tu vŧli musí mít. Na druhou stranu mŧţe se zkomplikovat pozice vlády, protoţe proti ní bude stát náhle silný prezident a relativně silná Poslanecká sněmovna, a veřejnost se také musí připravit na dlouhou intenzivní kampaň. Plné znění zpráv


Jan BUMBA, moderátor -------------------Znamená přímá volba prezidenta automaticky to, ţe to bude silný prezident? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Pokud ten kandidát bude mít vŧli vyuţívat pravomoci, tak ano, pokud to bude šedá myš, tak ji těţko přímá volba změní. Jan BUMBA, moderátor -------------------Zatím, jak se na tu situaci díváte a jak jí čtete, myslíte, ţe tyto tři strany, které teď přišly s návrhem na zavedení přímé volby prezidenta, budou chtít nějak výrazně změnit jeho pravomoci? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Pokud budou chtíti vyjednat širší shodu, protoţe stále potřebují k ústavní změně přinejmenším ještě dva hlasy, ale samozřejmě spíše širší podporu, tak očekávám, ţe ta shoda, respektive volání po změnách bude relativně malé, protoţe kaţdé ubrání pravomoci přidání, přepis pravomocí, bude vyvolávat samozřejmě nové a nové pnutí, nové střety napříč politickými stranami, takţe spíš si myslím, ţe tam pŧjde o slova a bude se sledovat praxe. Jan BUMBA, moderátor -------------------Dodává politolog Jan Kubáček z Karlovy univerzity. Děkujeme za rozhovor, na shledanou. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, přeji hezký den. Díky. _

Personálie 10.6.2010

Realit

str. 20

Kaleidoskop/personálie - zaujalo nás_ _

Předsedou České komory architektŧ se stal Jan Vrana Valná hromada České komory architektŧ (ČKA) zvolila v polovině dubna nové vedení orgánŧ ČKA. Předsedou ČKA se stal bývalý první místopředseda Jan Vrana. Nahradil tak ve funkci Dalibora Boráka. Architekt Jan Vrana (*1944) vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze u profesora Františka Cubra a pokračoval u něj také na praţské AVU. Pracoval v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy u Karla Filsaka, od roku 1991 vede architektonický ateliér HÉTA, jehoţ je spolumajitelem. Členem České komory architektŧ se stal v roce 1993, kdy začal rovněţ aktivně pracovat v jejích orgánech (jako člen zkušební autorizační komise, člen Stavovského soudu, později člen představenstva). V roce 2007 byl zvolen prvním místopředsedou ČKA. V pozici předsedy představenstva ČKA bude pŧsobit do příštích voleb v květnu roku 2011. Pavel Skřivánek povýšil v King Sturge Novým vedoucím oddělení kancelářských nemovitostí poradenské společnosti King Sturge se stal Pavel Skřivánek (30). Na této pozici nahradil Evu Lovětínskou, která odchází na mateřskou dovolenou. Úkolem Pavla Skřivánka bude další rozvoj kancelářského oddělení King Sturge zejména v oblasti výhradního zastupování nájemcŧ a postupné expanze King Sturge do krajských měst ČR. Pavel Skřivánek je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a České zemědělské univerzity v Praze. V letech 2005 aţ 2010 pracoval v kancelářském oddělení poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Zpočátku se věnoval zastupování pronajímatelŧ v Praze 1 a kancelářskému trhu v regionech. Později se začal specializovat na exkluzivní zastupování nájemcŧ jak v Praze, tak v regionech. Po svém povýšení na senior konzultanta v roce 2008 pŧsobil několik měsícŧ v centrále Cushman & Wakefield v Londýně. Plné znění zpráv


FINEP má nového ředitele pro kanceláře Novým ředitelem developmentu kancelářských projektŧ v jedné z největších českých developerských firem společnosti FINEP je Štěpán Jirout. Jeho úkolem je koordinovat realizaci kancelářských projektŧ od jejich návrhu aţ po úspěšný pronájem nebo prodej. Štěpán Jirout v minulosti pŧsobil na vysokých manaţerských pozicích ve společnostech Orco a Skanska. „Nově vzniklá pozice ředitele developmentu kancelářských projektŧ je jedním z krokŧ, kterými posilujeme svoji pozici v segmentu výstavby špičkových kancelářských budov. Dalšími projekty chceme navázat na úspěch kancelářské čtvrti City West v projektu Západní Město. City West je dnes sídlem například společnosti Siemens a farmaceutické firmy Bayer,“ říká Tomáš Pardubický, generální ředitel FINEP HOLDING, SE. Štěpán Jirout bude koordinovat veškeré aktivity tak, aby navrhované kancelářské budovy splňovaly všechny poţadavky klientŧ. „Na trhu je poptávka po komfortních a variabilních kancelářských prostorech s dobrou dopravní dostupností. Svou roli hraje i adekvátní cena za pronájem prostor v relaci k nabízeným sluţbám,“ říká nový ředitel developmentu kancelářských projektŧ. Společnost FINEp se realizuje především v rezidenční výstavbě, nevyhýbá se rozhodně ale ani dministrativním projektŧm. Inovace a procesy v OKIN GROUP povede Martin Koštíř Martin Koštíř se stal ředitelem nově vzniklého odboru Inovace a procesy skupiny OKIN GROUP, a. s. Doposud pŧsobil na pozici ředitele odboru Obchod, kde byl zodpovědný za řízení obchodního portfolia a vztahŧ se zákazníky. Dŧvodem vzniku nového odboru je orientace společnosti OKIN GROUP na dlouhodobou strategii. Z toho vyplynula nezbytnost vytvořit oddělení, které se bude zabývat sledováním trendŧ a technických modernizací. Odbor ponese stávající know-how, zároveň bude přinášet a implementovat nové nápady a technologie do celé skupiny. Z předchozího pŧsobení v FM solutions ve funkci projektového manaţera má za sebou úspěšné řízení projektŧ pro klienty, jako je např. Komerční banka či RPG Byty. Martin Koštíř vystudoval obor energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Šárka Vlasáková řídí marketing SMA Czech Republic Do funkce marketingové ředitelky společnosti SMA Czech Republic byla jmenována Šárka Vlasáková. Bude mít na starosti rozvoj marketingových a mediálních aktivit na českém a slovenském trhu. Společnost SMA Solar technology AG zaujímá vedoucí světové postavení v oblasti fotovoltaických střídačŧ, jeţ jsou technologicky nejdŧleţitějším komponentem kaţdého solárního systému. Šárka vystudovala Fakultu sociálních věd UK v Praze. Během své předchozí praxe pracovala ve společnosti Philips jako produktmarketingová manaţerka pro střední a východní Evropu v oboru mobilních komunikací, poté jako manaţerka korporátních komunikací. Do advokátní kanceláře MT Legal přichází Aleš Chamrád Aleš Chamrád posiluje tým advokátŧ společnosti MT Legal. Jeho specializací bude především obchodní arbitráţ, právo v oblasti energetiky a farmacie. Mgr. Chamrád, LL. M., je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (Mgr.) a Erasmus University Rotterdam (LL. M.). Specializuje se zejména na oblast sporných řízení se zaměřením na obchodní arbitráţ včetně sporŧ týkajících se práva duševního vlastnictví, práva insolvenčního, korporátního a dále na právo soutěţní, farmaceutické, energetické a závazkové. Aleš Chamrád pŧsobí jako rozhodce ADR Centra pro řešení sporŧ o domény .eu a rozhodce Rozhodčího soudu při HK ČR a Agrární komoře ČR. Je rovněţ členem Arbitration Committee and Young Lawyers´s Committee. při IBA. Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock O autorovi| připravila (has) _

ČSSD porušuje Bohumínské usnesení uţ dávno! 9.6.2010

ceska-media.cz str. 00 Společnost-Tribuna_ Matěj Trávníček_



Včera se rozhořel spor mezi brněnským primátorem Onderkou a hejtmanem Moravskoslezského kraje Palasem. Pánové se přou o to, zda by ČSSD měla spolupracovat s KSČM, nebo zda by měla takovouto spolupráci zcela odmítnout. Ve hře tak není údajně nic menšího neţ revize bájného Bohumínského usnesení ČSSD. Celá věc má dosti pragmatické pozadí. Onderka v Brně vládne s lidovci, zelenými a lokálním uskupením okolo někdejšího rektora Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky. Naproti tomu Palas vládne v otevřené koalici s KSČM a dva z jeho náměstkŧ se pyšní titulem RSDr. a bohatou předlistopadovou minulostí. Spor Onderka x Palas se tak nachází na zcela materiálních základech. Přesto nelze Romanu Onderkovi upřít odvahu. Odvahu jít proti názoru, který má ve straně i po odchodu Jiřího Paroubka stále silné zastánce. Škoda jen, ţe pan Onderka evidentně nezná usnesení vlastní strany. Za dlouhá léta se totiţ v ČSSD stalo zvykem ohánět se Bohumínským usnesením při kaţdé naráţce na jejich moţnou spolupráci s komunisty. Uţ málokdo, se ale ptal, co přesně je Bohumínské usnesení zač? Pod tímto označením se skrývá část usnesení XXVII. sjezdu ČSSD z roku 1995. Cituji: „Sjezd potvrzuje platnost závěrŧ Hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extrémistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se SČK, SPR-RSČ, KSČM, LB a SDL.“ V odkazovaných závěrem „Hradeckého sjezdu“ (uskutečnil se v roce 1993) se pak dočteme: „…nespolupracovat s Komunistickou stranou Čech a Moravy (příp. její nástupnickou organizací) a nevstupovat s touto stranou do ţádných koalic….“ ČSSD tak vesele porušuje Bohumínské usnesení jiţ více neţ 10 let. Toto totiţ zakazuje všechny koalice. To znamená koalice na všech úrovních a jakéhokoli typu, tedy i ty skryté. Co si myslet o straně, která porušuje vlastní pravidla? Onderkovu snahu lze však chápat tak, ţe prostě chce, aby koalice s komunisty skončily. Z hlediska argumentace má však pravdu Palas. Pro ČSSD je bezesporu výhodnější neomezovat si svŧj koaliční potenciál, mít moţnost spolupracovat s širokou paletou partnerŧ a tak snáze prosazovat svŧj program a zájmy. Pragmatismus je fajn, ale ideály do politiky patří a měly by tvořit její základ. S extrémisty nelze koketovat, extrémisty člověk na nudli neutáhne. Přesvědčili se o tom v minulosti například Franz von Papen, Bohumil Laušman, Jan Masaryk a konec koncŧ i Edvard Beneš. Pan Palas je kryptokomunista, ostatně v KSČ(M) byl aţ do roku 1994, nemá proto asi příliš valný smysl jej komentovat. Nic jiného neţ obhajobu spolupráce s komunisty od něj asi čekat nelze. Je však třeba ocenit pana Onderku, který ze sebe odmítá dělat uţitečného idiota komunistŧ. Moţná i díky tomu se zapíše do historie jinak, neţ jako primátor Brna, který nechal na radnici nainstalovat neonovou vaginu. Matěj Trávníček Autor studuje politologii a mezinárodní vztahy na IPS FSV UK.Publikováno na travnicek.blog.idnes.cz.


Penzijní reforma bude bolet, na stole jsou dvě varianty 9.6.2010

ct24.cz

str. 00 ČT24_

Ekonomika_

Praha – Bezděkova komise, která radí ministerstvu financí a ministerstvu práce a sociálních věcí, představila dvě varianty reformy penzí. Více či méně v nich boří dogma, ţe dŧchodový systém zajišťuje stát. Návrhy dŧchodové reformy počítají se sníţením pojistného z 28 na 23 procent hrubé mzdy a s polovičním sníţením stropu pro odvody. Propad příjmŧ by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, coţ by se dotklo cen většiny potravin a sluţeb. Další peníze si budou muset lidé na své zajištění ve stáří spořit v soukromých fondech. Z dlouhodobého hlediska je podobná reforma nevyhnutelná, protoţe s tím, jak přibývá dŧchodcŧ, začínají v systému chybět peníze. Plné znění zpráv


První varianta – povinný fondový pilíř 20 procent z příjmu do státního pilíře 3 procenta na individuální účty V první variantě Bezděkova komise navrhuje zachovat současný systém, do kterého by se odvádělo 20 procentních bodŧ z 23procentní sazby pojistného. Vedle něj by ovšem vznikl nový fondový pilíř, do kterého by šly zbývající tři procentní body. Peníze v tomto pilíři by se připisovaly na individuální účty přispěvatelŧ. Změnu by pocítili pouze lidé, kterým by při zahájení reformy bylo 40 a méně let. Ti starší by se řídili současným penzijním systémem. Výběr pojistného by v obou pilířích prováděla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Investiční správu individuálních účtŧ by prováděly reformované penzijní fondy, investiční společnosti nebo asset manaţeři podle výběru pojištěného. Kromě těchto dvou pilířŧ by existoval ještě pilíř třetí, kam by patřilo ţivotní pojištění a reformované penzijní fondy. Zachovala by se zde současná přímá podpora státu. Druhá varianta – spíše kosmetické změny 23 procent příjmu do státního pilíře dobrovolně 3 procenta na individuální účty Ve druhé variantě by do prvního pilíře tvořeného současným systémem šlo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy. Vedle něj by ovšem existoval i druhý pilíř, do kterého by si lidé na individuální účty posílali dobrovolně další tři procenta. Za to by jim stát přispěl stejnou částkou. Druhý pilíř by spravovaly penzijní fondy. Zatímco první variantu podpořila většina členŧ komise, druhou preferoval pouze Vít Samek, pŧsobící v Českomoravské konfederaci odborových svazŧ (ČMKOS). Prostředky, které by si lidé naspořili v obou variantách ve druhém pilíři, by se vyplácely formou doţivotních plateb. V případě, ţe by člověk zemřel ještě před jejich čerpáním, převedly by se na penzijní účty pozŧstalých. Vladimír Bezděk, šéf expertní dŧchodové komise: "V zásadě o obou variantách lze říci, ţe výrazně sniţují riziko, ţe se penzijní systém v dohledné době propadne do neudrţitelných deficitŧ. Varianta dva je o něco fiskálně nákladnější neţ varianta jedna," podotkl. Dŧvodem jsou transformační náklady. U první varianty kulminují lehce nad 1 procentem HDP a pak zase rychle klesají. "Kdeţto u varianty dva máme ty náklady permanentní na úrovni 1 nebo 0,9 procenta HDP," dodal. Věk odchodu do penze poroste Bezděkova komise ve svých plánech počítá také se zvyšování věku, kdy lidé odcházejí na zaslouţený odpočinek. U ţen by se navíc jeho tempo urychlilo, takţe by se u nich do roku 2035 sjednotila věková hranice s muţi. V návaznosti na to by se podle komise dalo uvaţovat o zavedení zaměstnavatelských penzijních plánŧ pro riziková nebo zvlášť namáhavá povolání. Neméně dŧleţité je v plánech komise i sníţení stropŧ pro placení pojistného. V současnosti se platí do výše šestinásobku prŧměrné měsíční mzdy, komise navrhuje sníţení na trojnásobek. Po startu reformy, ke kterému by podle komise mělo dojít v roce 2015, by se také měla zrušit doţivotní výplata vdovských a vdoveckých dŧchodŧ. Reforma přichází na poslední chvíli Penzijní reforma, byť bude bolestivá, je pro Česko nevyhnutelná. "Systém uţ je neudrţitelný mnoho let. To, s čím se teď setkáváme, a to musím říct, ţe nezávidím Bezděkově komisi, ţe vlastně musí teď poměrně rychle řešit problém, který kdyby se řešil před nějakými deseti osmi lety, tak se nemuselo sahat k opatřením, která budou bolet víc, neţ by bolela tenkrát," zdŧraznil sociolog Petr Matějŧ.



Pokud by se podle Bezděka dŧchodový systém nereformoval, vykazoval by v roce 2050 deficit ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Výdaje na dŧchody by v tu dobu přesahovaly jeho příjmy zhruba o třetinu. Eduard Janota, ministr financí: "Je pozdě, ta reforma se měla řešit uţ dávno, v dobách, kdy jsme na tom byli dobře, kdy jsme měli šestiprocentní ekonomické rŧsty, minimálně čtyři, pět let jsme zaspali. My jsme poslední, všichni ostatní uţ začali s dŧchodovou reformou." "Problémem bude to mezidobí mezi tím, neţ si lidé stačí naspořit a ten nový systém začne fungovat. Nový systém nebude pro ty blízké dŧchodovému věku, nový systém bude relevantní pro ty dneska 30leté, 35leté," doplnil ředitel IES FSV UK Michal Mejstřík. Kdyby se podle něj začalo s reformami dříve, pokryly by mezidobí systému příjmy z privatizace státních podnikŧ a občané by je tak pocítili mnohem méně. Teď bude nezbytné přistoupit ke zvyšování daní. Náklady na reformu se kromě toho promítnou také do deficitŧ veřejných financí. "U nás to bude dělat řádově 1,5 moţná 1,8 procenta HDP," konstatoval Janota. Problém by to mohl být ve chvíli, kdy by Evropská unie tlačila na sniţování deficitŧ směrem k nule. Janota uvedl, ţe uţ o této otázce jednal s ministry financí dalších členských zemí, kterých se reforma penzijního systému taktéţ týká. Společně se budou snaţit prosadit, aby jim Evropská unie tolerovala deficit alespoň ve výši nákladŧ reformy. Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí "Dŧchodová reforma je nutná. Je nutné ji řešit během tohoto volebního období vlády a Poslanecké sněmovny. Další odklad to nesnese." Jak je vidět, reforma dŧchodového systému bude pro českou společnost bolestivá, na druhou stranu nyní jí nahrává politická ochota a fakt, ţe si její nezbytnost začínají uvědomovat i sami občané.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/92448-penzijni-reforma-bude-bolet-na-stole-jsou-dve-varianty/ _

Dluhopisy celoevropského fond stability se mohou brzy objevit na trhu 9.6.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 / ekonomikavevrope_ Roman Chlupatý,Martin Hromádka_

Celoevropský Fond finanční stability je na dosah. Zástupci zemí eurozóny totiţ v těchto dnech v Bruselu dohadují poslední detaily. Dnes by například měli zvolit šéfa instituce, která bude spravovat celkem 440 miliard eur. Tato částka přitom představuje většinu ze 750 miliard, které na stabilizaci Řecka a případně i dalších předluţených zemí jihu Evropy Brusel společně s Mezinárodním měnovým fondem vyčlenil.Dluhopisy fondu, jehoţ podílníky se stanou členové eurozóny, se mohou uţ brzy objevit na trhu.Ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík odhaduje, ţe o ně bude mezi investory zájem.“Přijdou na trh dluhopisy, které budou garantovány silnějšími institucemi neţ slabými vládami. Otázka je, jaké budou podmínky vydání dluhopisŧ a jaký bude jejich výnos,“ uvedl Mejstřík.Jak ale upozornil, dluhopisy vydané Fondem finanční stability mohou zkomplikovat snahy jednotlivých menších státŧ pŧjčit si na trhu. To se mŧţe týkat i Česka.“Nepochybně to bude to pŧsobit ke zdraţení dluhopisŧ menších zemí, coţ je ovšem proces, který jsme očekávali. A nejenom to, komplikuje to i získávání peněz prostřednictvím dluhopisŧ pro velké firmy,“ podotkl Mejstřík.“V tomto směru je to proces zajímavý pro supervelké investory, ale z hlediska menších státŧ jako jsme my, tam opravdu musíme prokázat, ţe jsme pro investory něčím zajímaví, to znamená, ţe musíme prokázat velkou vyrovnanost státního rozpočtu a dlouhodobou konkurenceschopnost země,“ dodal ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Ministři financí EU schválili detaily záchranného fonduFrancie 'zachraňuje' eurozónu. Dá peníze do stabilizačního fonduNěmecký parlament Plné znění zpráv


schválil plán na záchranu eurozónyEK kritizuje německý zákaz spekulací na pokles akcií a vládních dluhopisŧDluhopisy jsou pro investory atraktivním zboţím


Návrh podoby penzijní reformy v Česku 9.6.2010

ČT 24

str. 02 _

08:30 Zprávy_

Jan OSÚCH, redaktor -------------------Poradní sbor expertŧ, který má navrhnout podobu penzijní reformy v Česku představí v Senátu své závěry. Zpráva takzvané Bezděkovy komise bude obsahovat dvě varianty. Vláda si pak sama vybere, které dá přednost. Podrobnosti ekonom Michal Mejstřík. Michal MEJSTŘÍK, ředitel IES FSV UK -------------------Jestli mohu vyjádřit jedno přesvědčení, je velká ochota ţít s určitými reformními návrhy a je velká ochota je pozitivně vnímat. To je situace která se velice liší od diskusí, které jsem měli, řekněme, ještě před čtyřmi, pěti lety, kdy Bezděkova komise také poloţila na stŧl celou řadu svých návrhŧ. Toto vidím jako jev pozitivní. Na druhé straně se přiznám, ţe mezitím nám uteklo 4 aţ 5 let, které samozřejmě při stárnutí populace musí být vidět. _

Důchodová reforma 9.6.2010

ČT 24

str. 02 _

05:59 Studio 6_

David BOREK, moderátor -------------------Dnes bude v Senátu, Parlamentu České republiky představena veřejně doporučení Bezděkovy komise, která uţ mnoho let v této zemi pracuje na doporučeních ohledně dŧchodové reformy. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Který scénář komise politikŧm doporučí a který si nová vláda vybere a co to bude všechno znamenat pro obyvatele České republiky? Nejen na to se budeme ptát našich hostŧ ve studiu vítám sociologa Petra Matějŧ, dobré ráno. Po telefonu by nás měl slyšet Michal Mejstřík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Já vás také zdravím dobrý den. David BOREK, moderátor -------------------Pane Mejstříku, vy jste v posledních měsících byl docela blízko českými politikŧm. Tušíte, který z těch scénářŧ politici přijmou a který jim Bezděkova komise předloţí? Michal MEJSTŘÍK, ředitel IES, FSV UK -------------------Já se vám přiznám, ţe jestli mohu vyjádřit jedno přesvědčení, je velká ochota přijít s určitými reformními návrhy a je velká ochota je pozitivně vnímat. To je situace, která se velice liší od diskusí, které jsme měli řekněme ještě před 4 a 5 lety, kdy Bezděkova komise také poloţila na stŧj celou řadu svých návrhŧ. Toto vidím jako jev Plné znění zpráv


pozitivní. Na druhé straně se přiznám, ţe mezi tím nám uteklo těch 4 aţ 5 let, které samozřejmě při stárnutí populace musí být vidět. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Tak, pane Matějŧ, opravdu je současný dŧchodový systém dále neudrţitelný? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------Ten systém je neudrţitelný mnoho let a to, s čím se nyní setkáváme a to opravdu musím říct, ţe nezávidím komisi, kterou vede pan Bezděk, ţe vlastně musí teď, kdyţ se ukázala vŧle k reformě poměrně rychle řešit problém, který kdyby se řešil před nějakými 10 a 8 lety, tak se nemuselo sahat k opatřením, která pravděpodobně budou bolet víc neţ by bývala bolela tenkrát. A to je přesně problém všech reforem, které u nás děláme uţ nyní, jaksi s tak velkým zpoţděním, ţe asi ty bolesti budou větší, ale zase nad druhou stranu jsme v situaci a to přesně říkal pan kolega Mejstřík, je-li teď ochota k reformám přistoupit, tak je potřeba posílat i pozitivní signály lidem, ţe se brzy dočkají nebo relativně brzy se dočkají pozitivních efektŧ a to se samozřejmě bude týkat i dŧchodové reformy, pokud nastartujeme další reformy, které umoţní penzijní systém skutečně začít sanovat prostředky. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Na druhou stranu ale ta Bezděkova komise nepracuje pouhé dva týdny nebo měsíc, ale i Bezděkova komise tady byla dříve. Liší se ta jednotlivá navrhovaná opatření od těch předchozích tak moc? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------Ano, protoţe kdybychom bývali byli zahájili tu dŧchodovou reformu mnohem dříve, tak bychom dneska nemuseli přistupovat k tomu,co jsem se dneska také dozvěděl z novin a myslím, ţe ta zpráva poslaná takhle není úplně dobře. Říci: budeme to řešit tím, ţe se zdraţí potraviny. To je zbytečné. Ano, asi se bude muset s DPH něco stát, aby se získaly prostředky, ale prostě problém je v tom, ţe kdyby, jak jsem říkal na začátku, kdyby se začalo dříve, tak uţ dneska ten systém byl v lepší kondici a mohli bychom tu reformu provádět kontinuálně a bez těch razantních změn. David BOREK, moderátor -------------------Pane Mejstříku, co vlastně na oné reformě bude bolet, protoţe pokud se systém státního sociálního pojištění nahradí z nějaké části systémem povinného pojištění, do soukromého penzijního fondu, tak to vypadá pouze jakoby se měnilo adresa, kam člověk posílá své peníze, kam odvádí své peníze. Co na tom tedy bude tak bolestivé, o čem politici a ekonomové tak často hovoří? Michal MEJSTŘÍK, ředitel IES, FSV UK -------------------Problém je to mezidobí mezi tím, neţ si lidé stačí naspořit a ten nový systém začne fungovat. To znamená, ten nový systém nebude puštěn okamţitě pro všechny, kteří se nachází například blízko dŧchodového věku. Nový systém bude relevantní zejména pro ty dnes 30-leté a 35-leté, de facto ti starší musí vlastně vyţívat stávajícím systémem, kdy se platí na základě prŧběţného financování, ale tento systém vlastně nám uţ do budoucna neposkytne dostatečné krytí vlastně očekávání. To znamená, lidé by museli díky tomuto vývoji ţít se stále niţšími příjmy a odcházet do dŧchodu stále později. David BOREK, moderátor -------------------A kdyţ tedy se ještě jednou vrátíme k onomu mediálně vděčnému a moţná pro politiky nevděčnému zvyšování DPH, tak je to opravdu nutnost nebo ten systém s jistým počátečním mankem se dá udrţet, aniţ by se zvyšovaly daně? Michal MEJSTŘÍK, ředitel IES, FSV UK -------------------Já se obávám, ţe zákon zachování hmoty a peněz platí v tomto případě. De facto to všechno opatření kdy jsme doufali, ţe ho jsme schopni zafinancovat například z části privatizovaných firem. Ale těch firem, které by se Plné znění zpráv


privatizovaly, které by poskytly tento polštář pro mezidobí ale ubývá a neustále odkládání těchto reforem nás vede k tomu, ţe musíme hledat někdy de facto bolestné zdroje. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pane Matějŧ, vy uţ jste tady mluvil o tom, ţe politici vysílají nepříjemné signály vŧči lidem tím, ţe jim oznamují, ţe bude nutné zvyšovat daně. Na druhou stranu, jak velkým mentálním problémem musí být to, ţe dŧchodový systém patrně ztratí ony rysy toho státem garantovaného systému, ale bude se přispívat do soukromých fondŧ. Mŧţe to být pro velkou část obyvatel těchto zemí něco jako krok do neznáma? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------Předně, já bych nesouhlasil s tím, ţe politici vysílají ty dramatické signály. Já myslím, ţe to spíš často dělají média. Ono je to vděčné téma. Posílat negativní zprávu je vţdycky jako zaujme více, neţ poslat pozitivní zprávu, takţe já myslím, ţe politici jsou v tomhle tom asi uváţenější. Ale pojďme k tomu, na co se ptáte. Já myslím, ţe krok do neznáma je vţdycky všechno nového. Ale jak jsem říkal na začátku, kdybychom byli ochotni a schopni lidem, popsat dlouhodobě, jak se ten systém bude vyvíjet, co mohou očekávat za 10 za 15 let, a říkali jim pravdu, tak ten mentální šok bude určitě menší. Kdybychom třeba lidem řekli: Tato vláda, která bude asi vyuţívat toho ohromného proreformního potenciálu české populace, bude dělat všechno pro to, aby se zvýšila konkurenceschopnost této země, bude investovat do vzdělání, udělá zásadní reformy ve vědě a výzkumu, tak víme, stoprocentně víme tak jako v jiných zemích se tak stalo, ţe ta vyšší konkurenceschopnost bude zvyšovat i hodnotu naší, přidanou hodnotu naší práce, bude se zvyšovat ţivotní úroveň. Lidé, kteří budou vzdělanější, budou déle dobrovolně pracovat, budou přispívat do sociálních systémŧ a celý ten systém bude trpět menšími šoky neţ kdyţ o budeme dělat těmito krátkodobými opatřeními, takţe ten mentální šok bude daleko menší kdyţ lidem budeme prezentovat celou reformu v dlouhé perspektivě. Mluvme o tom, jak zvýšit konkurenceschopnost této země a říci lidem, co je potřeba pro to udělat a jaké benefity, jaké zisky z toho bude mít kaţdý občan této země. A to je myslím, ta správná zpráva, která se má poslat. Ale ono se to někdy dělá špatně. David BOREK, moderátor -------------------Na druhou stranu je to moţná krok srovnatelný svou závaţností opravdu s počátkem 90-tých let. V té době měli všichni pocit, ţe všechny obchody musí bý státní, ţe soukromník mŧţe být rizikem soukromý obchod a u všech moţných jiných sluţeb. Teď tedy padá dogma o tom, ţe dŧchody garantuje stát. Není to i riziko v tom, ţe stát aţ tak často nekrachuje, zatímco soukromý penzijní fond mŧţe? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------Tak samozřejmě, jestliţe se bude zvyšovat úloha fondového financování, tak stát bude muset udělat něco pro to, aby se zvýšila dŧvěra v ty fondy? To je součást té reformy, ale domnívám se, ţe za prvé jiná cesta není a musíme dělat všechno pro to, politici a stát, aby ta dŧvěra ve fondy se zvýšila. Já myslím, ţe teď se dostáváme postupně z krize. Všichni si zaţili, co to znamená nekontrolované fondové financování čehokoliv a zdá se, ţe prostě v tomto případě toto poučení by mohlo sehrát spíše pozitivní neţ negativní roli. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mejstříku, jaký je váš názor na to, co tady probíráme ve studiu. Není to trošku krok do neznáma, jak jsme o tom, hovořili s tím, ţe by si lidé měli přispívat na dŧchod i do těch soukromých fondŧ? Michal MEJSTŘÍK, ředitel IES, FSV UK -------------------Já se vám přiznám, ţe uţ v dobách NERV jsme tu věc velice silně diskutovali a snaţili jsme se ji přemostit například takzvaným státním dŧchodovým pilířem. Pokud vím, tak k této otázce se zodpovědně staví i samotná Bezděkova komise a vlastně hledá moţnosti investování do státních cenných papírŧ. Takţe nechme se překvapit na ten celostný pohled, na ten celostní obrázek, s kterým komise dnes odpoledne přijde. Poněvadţ já myslím, ţe v tom mém návrhu se najdou cesty, jak těm, kteří nechtějí ve svém spoření riskovat, odpoví nějakou rozumnou cestou. David BOREK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pane Matějŧ, opravdu, přiznejte se, opravdu nevíte, jak to tedy dnes bude předloţeno? Mně to přijde aţ zaráţející, ţe takové mozky jako jste vy a pan Mejstřík v tak malém státě jako je Česká republika, opravdu několik hodin před odtajněním oněch doporučení to ještě neví? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------Vy mi to nebudete věřit, ale já to opravdu nevím. Ale mě to netrápí, protoţe nedomnívám se, ţe ty varianty budou v zásadě nepřijatelné, ţe to bude něco, co bude někoho šokovat. Těch variant není skutečně mnoho, takţe skutečně nejsem nervózní z toho, ţe nevím, s čím přijdou, s kterými variantami, protoţe mám pocit, ţe kaţdá bude mít své racio, kaţdá bude mít nějaké perspektivy a nakonec bude na politicích, aby vybrali tu, která bude pro tuto zemi nejvýhodnější. Nevím, nevím, nevím. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Tak vy zastáváte i názor, ţe reformy dŧchodu, zdravotnictví, školství by se měly provádět koordinovaně. Proč, jakým zpŧsobem to spolu souvisí, i kdyţ uţ je tedy jedno opatření, tak to vezmeme z jedné vody načisto? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------To není z jedné vody načisto. Jde o to, aby se reformy navzájem podporovaly. Já uţ jsem řekl, ţe šance například řešit méně bolestivě dŧchodovou reformu dlouhodobě je pouze v tom, ţe tahle země bude konkurenceschopná. Kdy bude konkurenceschopná tato země? Ve chvíli, kdy bude mít vynikající vzdělávací systém, bude produkovat více řekněme uplatnitelných vysokoškolákŧ. Ti jsou flexibilnější, mají vyšší příjmy. Tyto vyšší příjmy se budou obracet ve vyšší odvody do sociálních systémŧ. Ti lidé budou déle dobrovolně pracovat, nebudou zatěţovat penzijní systém. Celkově, jestliţe konkurenceschopnost pŧjde nahoru, stát bude daleko solventnější a bude mít ten manévrovací prostor pro řešení, těch krizovějších situací v jiných reformách daleko větší, čili tato propojenost reforem navzájem umoţní, aby jednotlivé reformy bolely méně, navzájem se posilovaly. David BOREK, moderátor -------------------Pardon, trochu mi tam uniklo, moţná jsem neposlouchal kaţdou sekundu vašeho rozhovoru, ale zdravotnická reforma s tím souvisí jak? Petr MATĚJŦ, sociolog -------------------Samozřejmě. Lidé si začnou uvědomovat hodnotu svého zdraví a jestliţe si začínáte uvědomovat hodnotu svého zdraví pro váš ţivot, budete moţná ochotnější si nebo všichni budeme ochotnější si dobrovolně připojišťovat. Protoţe to je to samé, jako chceme získat vyšší vzdělání, abychom získali vyšší plat. Náš lidský kapitál není jenom vzdělání, to je i naše zdraví. Takţe ti, kteří budou cítit, ţe to je pro ně dŧleţité, tak jako si budou přispívat na penze, nepochybně se připojistí na své zdraví, coţ je to nejcennější, co mají. A to je další jaksi propojení reforem. To jsou věci, které kdyţ začneme takhle vnímat tímto zpŧsobem, tak si myslím, ţe se dostaneme o mnoho dál, neţ kdyţ budeme separátně kaţdou reformu dělat tak jak jsme dosud dělali a ještě navíc budeme lidi strašit. Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka -------------------Říká Petr Matějŧ a po telefonu děkujeme ještě Michalu Mejstříkovi. Na shledanou. _

Návrh na reformu důchodového systému 9.6.2010

ČT 24

str. 16

07:00 Ranní události_ _

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


Poradní expertní sbor ministrŧ financí, práce a sociálních věcí takzvaná Bezděkova komise představí v Senátu svŧj návrh na reformu dŧchodového systému. Zpráva bude obsahovat dvě varianty reformy. Vláda si pak sama vybere, kterému návrhu dá přednost. Podrobnosti má Michal Mejstřík. Michal MEJSTŘÍK, ředitel IES FSV UK -------------------Jestli mohu vyjádřit jedno přesvědčení, je velká ochota ţít s určitými reformními návrhy a je velká ochota je pozitivně vnímat. To je situace která se velice liší od diskusí, které jsem měli, řekněme, ještě před čtyřmi, pěti lety, kdy Bezděkova komise také poloţila na stŧl celou řadu svých návrhŧ. Toto vidím jako jev pozitivní. Na druhé straně se přiznám, ţe mezitím nám uteklo 4 aţ 5 let, které samozřejmě při stárnutí populace musí být vidět. _

S Lenkou Vochocovou o Inventuře "Netradičně" 9.6.2010

respekt.cz str. 00 Respekt.iHNed.cz_ Lenka Vochocová_

Na téma pohledu lidí s mentálním hendikepem na politiku, společnost i kulturu, netradičního trénikového pracoviště, kde se invence tvŧrčího týmu propojuje s nadáním, nadšením a kreativitou lidí, kteří od společnosti, ve které ţijí, dostali nálepku „mentálně hendikepovaní“, jste dnes mohli diskutovat s Lenkou Vochocovou, spoluzakladatelkou sdruţení Inventura. Lenka Vochocová (*1979) je mediální teoretička, doktorandka mediálních studií na FSV UK a zakladatelka občanského sdruţení Inventura. Vystudovala ţurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2002 pracovala ve společnosti Člověk v tísni, spolupracovala s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmŧ Jeden svět 2006. Od roku 2005 se více věnuje genderové tematice. V roce 2002 začala pracovat jako asistentka lidí s mentálním hendikepem v občanském sdruţení Rytmus (později Osa). Roku 2005 zaloţila občanské sdruţení Inventura, které pořádá například Normální festival (více zde). Na začátku nás nikdo neznal a nečekal, a byli jsme příliš nápadní,“ vzpomíná Lenka Vochocová, spoluzakladatelka Inventury, jak letos na jaře pod vedením reţisérky Lindy Jablonské začaly s dokumentární dílnou. Inventura existuje uţ pět let, sdruţení podporuje uměleckou a publicistickou tvorbu lidí s mentálním handicapem (jedním z dlouhodobých cílŧ je vytvořit pro ně pracovní místa v kulturní oblasti). “Nejsympatičtější byli Liška a Schwarzenberg,“ vzpomíná na filmování Josef Fojt, hovorný a otevřený mladý muţ s lehkým mentálním handicapem. (Z článku v Respektu 22/2010). On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazŧ a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlŧm diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vloţené dotazy se zobrazí s časovým zpoţděním, po aktualizaci seznamu dotazŧ administrátorem.)

URL| http://Respekt.iHNed.cz/rozhovory/c1-44055150-s-lenkou-vochocovou-o-inventure-netradicne _

VŠFS pořádá konferenci o důchodové reformě 9.6.2010

webreporter.cz str. 00 _

Ekonomika_

PRAHA (ČIA) - Vysoká škola finanční a správní (VŠFS) a CESES Fakulty sociálních Univerzity Karlovy (FSV UK) pořádají 15. června v Grandhotelu Bohemia v Praze 1 odbornou konferenci na téma "Dŧchodová reforma Jak dál?". Konference se zaměří na rozbor výzev, před kterými stojí v oblasti dŧchodového zabezpečení Česká republika, a nabízejících se řešení.Na konferenci vystoupí mimo jiné vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Martin Potŧček, Jaroslav Vostatek z VŠFS, předseda PES Vladimír Bezděk nebo Plné znění zpráv


europoslanec Vladimír Špidla. Přednášející a diskutující se budou věnovat například tomu, jakých cílŧ by měla dŧchodová reforma dosáhnout v horizontu budoucích 20 let nebo na jakých principech by měla být zaloţena.

URL| http://www.cianews.cz/ekonomika/vsfs-porada-konferenci-o-duchodove-reforme-255862/ _

Zemřel historik Vladimír Nálevka 8.6.2010

Benešovský deník (kul)_

str. 17

Zábava_

Praha - V Praze zemřel historik, publicista a vysokoškolský učitel Vladimír Nálevka. Bylo mu šedesát devět let. Nálevka byl autorem mnoha publikací, kde se zabýval současnými světovými dějinami a dějinami Latinské Ameriky. Od roku 1989 pŧsobil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty UK. Spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí. Kromě filozofické fakulty přednášel i na fakultě sociálních věd. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Karibská krize, Světová politika ve 20. století nebo Kapitoly z dějin studené války. Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Zábava; 17 Publikováno| Benešovský deník; Zábava; 17 Publikováno| Kladenský deník; Zábava; 17 Publikováno| Berounský deník; Zábava; 17 Publikováno| Kolínský deník; Zábava; 17 Publikováno| Kutnohorský deník; Zábava; 17 Publikováno| Mělnický deník; Zábava; 17 Publikováno| Nymburský deník; Zábava; 17 Publikováno| Příbramský deník; Zábava; 17 Publikováno| Rakovnický deník; Zábava; 17 ID| b44b326c-b7e5-4053-b982-9db046b22dba _

Soutěţ Ocenění českých podnikatelek vyhlásila třetí ročník 8.6.2010

businessinfo.cz str. 00 BusinessInfo.cz_

červen_

TZ Agentury Helas, s.r.o., Praha, 8. června 2010 ??Zakladatelské společnosti Mazars a Agentura Helas dnes oficiálně zahájily třetí ročník soutěţe OCENĚNÍ ČESKÝCH PODNIKATELEK ??OCP a představily letošní novinky. České podnikatelky budou letos soutěţit ve třech kategoriích: „Zajímá nás ţivotní filosofie, ale i manaţerské a obchodní metody ţen, které jim pomohly dosáhnout úspěchu. Chceme jim vyjádřit uznání a vyuţít jejich příkladu pro podporu všech ţen ať uţ aktivně činných, či těch, které sbírají odhodlání a sílu ke svým prvním či dalším novým projektŧm.“, říkají zakladatelky projektu Jana Švenková a Helena Kohoutová. Generální ředitel a předseda představenstva GE Money Bank, Peter Herbert, porotce a zástupce generálního partnera soutěţe, vysvětluje zapojení do projektu: „Je nám potěšením stát se generálním partnerem a připojit se k soutěţi Ocenění českých podnikatelek – OCP. Tato vysoce prestiţní soutěţ podporuje podnikatelského ducha ţen tím, ţe pro ně vytváří více příleţitostí a přispívá k ekonomickému rozvoji České republiky. Tyto cíle těsně souvisí s cíli GE Money Bank a já je velmi rád osobně podporuji.“ Ze statistik databáze Cribis.cz, které poskytla společnost CCB – Czech Credit Bureau, vyplývá, ţe ţeny dnes v České republice výlučně vlastní okolo 4 procent všech obchodních společností. V porovnání s prŧměrem jde Plné znění zpráv


zpravidla o menší firmy do 20 zaměstnancŧ a s obratem do 10 milionŧ korun, které častěji podnikají v oblasti obchodu a sluţeb neţ například strojírenství či stavebnictví. „Ţeny podnikatelky nepatří mezi lovce nejlepších ekonomických výsledkŧ, v jejich podnikání hraje mnohem větší roli srdce neţ s chladné kalkulace účetního. Také se zpravidla bezhlavě nezadluţují a neriskují nad rozumnou mez,“popisuje statistiky Pavel Finger, člen představenstva ve společnosti CCB – Czech Credit Bureau. Účastníkem soutěţe mŧţe být pouze osoba, která splňuje tři základní kritéria: osoba je český občan – ţena, je 100% majitelkou společnosti a její společnost byla zaloţena nejpozději k 1. lednu 2006. Do soutěţe mŧţe být česká ţena nominována: na základě finanční analýzy veřejně dostupných údajŧ všech společností v České republice (100% vlastněné ţenou a s počtem zaměstnancŧ více neţ 10 osob) zpracovaných odborným garantem, kterým je prestiţní společnost, specialista na rating a scoring firem, CCBCzech Credit Bureau, a. s. Vítězka předchozích ročníkŧ se mŧţe do soutěţe přihlásit nejdříve za následující 3 roky (příklad: vítězka ročníku 2008 se mŧţe přihlásit nejdříve v roce 2011). Nově se do soutěţe mŧţe česká ţena přihlásit i z vlastní iniciativy (např. díky inzerci soutěţe v médiích).Přihláška do soutěţe je uvedena na webové stránce www.oceneniceskychpodnikatek.cz. Firma musí splňovat poţadovaná kriteria soutěţe a dále poskytnout účetní výkazy za poslední čtyři uzavřené roky, které budou přílohou registrace. Tyto údaje budou dále analyzovány. Termín pro podání veřejným přihlášek je moţný do 8. září 12hod. „Z prvního výběru vhodných kandidátek vzešlo 8 878 potencionálních kandidátek, tedy českých ţen vlastnících 100% firmu od doby před 1.1.2006. Tento počet je menší neţ v minulém roce o cca 2 500 subjektŧ a to především díky zpřesněné metodě výběru, která byla vyvinuta právě na základě zkušeností z minulého ročníku. Po další selekci dle kritéria existence finanční závěrky na sbírce listin a zároveň s počtu zaměstnancŧ od 10 výše bylo vybráno 213 vhodných kandidátek, coţ je jen o 10 méně neţ minulý rok. Výsledek obdobného finálního počtu z výrazně menšího základu pravděpodobně poukazuje na rŧst zaměstnancŧ a také na vyšší úroveň transparentnosti (předávání závěrek) firem vlastněných ţenami, coţ je vynikající zjištění!“, říká Ing. Pavel Finger, člen představenstva CCB – Czech Credit Bureau.V rámci soutěţe budou uděleny ceny v těchto kategoriích: V první kategorii „Česká zakladatelka, která podnik vlastní a řídí“ budou uděleny ceny za první aţ třetí místo v podkategoriích malá firma (10 – 24 zaměstnancŧ), střední firma (25 – 99 zaměstancŧ) a velká společnost (100 a více zaměstnancŧ). Druhá kategorie „Cena GE Money Bank – výjimečná podnikatelka“ bude vyhodnocena bez ohledu na počet zaměstnancŧ. Bude udělena jedna cena. Patronem ceny je GE Money Bank, která je generálním partnerem soutěţe. Novinkou je třetí kategorie „Výjimečný rŧst firmy“, kde se hodnotí výjimečný rŧst činnosti firmy za poslední tři sledované roky bez ohledu na kategorii, ve které se firma nachází. Patronem této ceny je společnost MasterCard, která je hlavním partnerem soutěţe. Soutěţ byla zaloţena v roce 2008. Jejím cílem je podpora českých ţen, podnikatelek. Umoţňuje ocenit ţeny jako osobnosti a poukázat na významné projekty nebo inovace v rŧzných oborech, které české firmy pod jejich vedením přinášejí na český nebo evropský trh. Klade si zároveň za cíl vyzdvihnout a šířit úspěchy ţen dosaţené v podnikání při respektování nepsaných mravních norem vzájemného obchodu.Členové poroty letošního ročníku soutěţe (v abecedním pořadí): RNDr. Alena Bartoňová jednatelka a ředitelka společností GrECo International, s.r.o. a TopPojištění.cz Eliška Haškova Coolidge ředitelka Coolidge Consulting Services Ing. Vladimír Dlouhý CSc. mezinárodní poradce banky Goldman Sachs Ing. Pavel Finger, MBA člen představenstva CCB – Czech Credit Bureau Vlastimil Harapes baletní mistr, čestný předseda Českého hnutí Speciálních olympiád a ředitel baletu Slovenského Národního divadla Peter Herbert generální ředitel a předseda představenstva GE Money Bank, a.s. Plné znění zpráv


Helena Kohoutová ředitelka a jednatelka Agentury Helas s.r.o, zakladatelka dámského klubu Cosmopolitan Executive Helas Ladies Club, spoluzakladatelka soutěţe OCP Brian Lang Generální ředitel, MasterCard Česka republika a Slovensko Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. ředitel Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a předseda představenstva společnosti EEIP, a.s. Ing. Hana Pavlištová ředitelka ČIA - ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA, více-presidentka Českoněmecké obchodní a prŧmyslové komory Jana Švenková partnerka Mazars Audit s.r.o, spoluzakladatelka soutěţe OCP Ing. Barbora Tachecí patronka III. ročníku soutěţe „OCP“, moderátorka a novinářka Ing. Zdeněk Tŧma guvernér ČNB MUDr. Karel Urban spoluvlastník soukromé Kliniky plastické chirurgie Esthé, a.s., primář Kliniky plastické chirurgie Fakultní nemocnice Na Bulovce, odborný asistent na 1.lékařské fakultě UK v Praze. Více informací o soutěţi naleznete na www.oceneniceskychpodnikatelek.cz. Slavnostní vyhlášení vítězŧ OCENĚNÍ ČESKÝCH PODNIKATLEK – OCP 2010 proběhne 3. listopadu v prostorách Kláštera minoritŧ sv. Jakuba v Praze. Zdroj: TZ společnosti Helas s.r.o,. zpět na začátek

URL| http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cerven-2010/oceneni-ceskych-podnikatelek-treti-roc/1001920/57519/ _

Dobrý den(ík), Trutnove 8.6.2010

Krkonošský deník str. 01 (jm)_

Titulní strana_

Dalším významným absolventem trutnovského gymnázia, který přijede zítra na besedu se studenty i s veřejností, je politolog Petr Just. Pŧsobí na Metropolitní univerzitě Praha v roli prorektora a vyučuje i na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Besedy začnou ve 13 hodin na gymnáziu a v 18 hodin v Koncertní síni B. Martinŧ. Region| Východní Čechy _

NEKROLOG 8.6.2010

Lidové noviny _

str. 24

Lidé_

Vladimír Nálevka (69) český historik, publicista a pedagog Přednášel na Filozofické fakultě a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl zástupcem ředitele Ústavu světových dějin a vedoucím Semináře nejnovějších dějin. Zabýval se zejména mezinárodními vztahy ve 20. století a novodobým vývojem ve španělsky mluvících zemích. Pardubický rodák vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde od roku 1963 pŧsobil jako odborný asistent a od roku 1991 jako docent. Jeho bývalí studenti na něj s vděčností vzpomínají jako na nebojácného muţe, který jim za normalizace pŧjčoval samizdatovou literaturu a pořádal bytové semináře. Proto byl také za trest přesunut do knihovnického střediska. Zanechal po sobě neuvěřitelně obsáhlé dílo, z něhoţ je nutno zmínit alespoň tituly Kapitoly z dějin studené války I., II. (1997), Světová politika ve 20. století I. a II. (2000 a 2001), Karibská krize (2001), Z neznámých stránek historie (2001), Druhá světová válka (2003), Koncert velmocí (2006) či loňský titul Fidel Castro - caudillo 20. století. Byl rovněţ spoluautorem publikací Dějin Latinské Ameriky (1979) a Dějin novověku (1988). Plné znění zpráv


Mimořádně erudovaný rétor byl často zván do České televize a do Českého rozhlasu a publikoval bezpočet článkŧ. Pro Rádio Svobodná Evropa připravil cyklus Počátky parlamentní demokracie (1991-1992), s reţisérem Pavlem Štinglem se podílel na deseti scénářích k dokumentárnímu seriálu Letopisy z Máselné Lhoty (1998). Pŧsobil jako hostující profesor na univerzitách ve Španělsku, v Argentině a v Kanadě. Zemřel v neděli 6. června v Praze. Téměř pětačtyřicet let byl ţenat s paní Martou, měli syna Vladimíra a dceru Janu. Profily osobností, které opustily tento svět, připravuje Jan Rejţek Foto popis| _


Mladá fronta DNES str. 04 (iDNES.cz)_

Z domova_

Krátce VZPOMÍNKA Ve věku 69 let zemřel v neděli v Praze historik Vladimír Nálevka, autor řady publikací zejména o moderních dějinách a Latinské Americe. Vladimír Nálevka vystudoval Filozofickou fakultu UK, kde i přednášel. Za normalizace musel z fakulty odejít. Po roce 1989 pŧsobil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty i na Fakultě sociálních věd. Foto popis| _

Ve věku šedesáti devíti let zemřel historik Vladimír Nálevka 7.6.2010

ct24.cz str. 00 ČT24_

Domácí_

Praha - Ve věku šedesáti devíti let zemřel historik, publicista a vysokoškolský pedagog Vladimír Nálevka. Byl autorem mnoha publikací, ve kterých se zabýval především nejnovějšími světovými dějinami a dějinami Latinské Ameriky. Od roku 1989 pŧsobil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pravidelně spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí. Jméno Vladimíra Nálevky je neoddělitelně spojeno s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Tam vystudoval svou milovanou historii a po ukončení studia na fakultě začal učit. V době normalizace ale musel se svým pŧsobením na akademické pŧdě skončit. Martin Kovář, ředitel Ústavu světových dějin FF UK "On měl zcela unikátní, na svoji dobu jedinečný vztah ke studentŧm. Byl to právě on, kdo nám pŧjčoval s vědomím veškerého rizika samizdatovou literaturu. Mluvil s námi otevřeně o věcech, o kterých se tehdy na univerzitě nemluvilo." Od roku 1989 pŧsobil v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pravidelně spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí. Kromě filozofické fakulty přednášel Vladimír Nálevka také na fakultě sociálních věd. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří například: Světová politika ve 20. století, Kapitoly z dějin studené války nebo Karibská krize. Plné znění zpráv


URL| http://www.ct24.cz/domaci/92185-ve-veku-sedesati-deviti-let-zemrel-historik-vladimir-nalevka/ _


ČT 1

str. 21

12:00 Polední události_ _

Jitka SLUKOVÁ, moderátorka -------------------Ve věku 69 let zemřel historik, publicista a vysokoškolský pedagog Vladimír Nálevka. Autor mnoha knih hlavně o moderních světových dějinách a dějinách Latinské Ameriky. Pravidelně spolupracoval taky s Českou televizí. redaktorka -------------------Jméno Vladimíra Nálevky je neoddělitelně spojeno s Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Tam vystudoval historii a po ukončení studia taky na fakultě začal učit. V době normalizace ale musel se svým pŧsobením na akademické pŧdě skončit. Martin KOVÁŘ, historik, Ústav světových dějin FF UK -------------------On byl bezesporu mimořádný kantor v tom nejlepším slova smyslu, co vysokoškolský kantor mŧţe být. Já jsem ho poznal ještě před listopadem 1989 a uţ tehdy byl mimořádný v tom, ţe dokázal svým studentŧm na pŧdě filosofické fakulty s noblesou sobě vlastní mluvit o věcech, o kterých se oficiálně nehovořilo, pŧjčovat studentŧm samizdatovou literaturu. redaktorka -------------------Od roku 89 pŧsobil v Ústavu světových dějin. Pravidelně spolupracoval s Českým rozhlasem a Českou televizí. Marta NÁLEVKOVÁ, manţelka -------------------Pro něj to byla pocta, on si dobře uvědomoval, jaký dosah má to, co se řekne v televizi. redaktorka -------------------Kromě filosofické fakulty přednášel Vladimír Nálevka taky na fakultě sociálních věd. Mezi jeho nejvýznamnější tituly patří například Světová politika ve 20. století, Kapitoly z dějin studené války nebo Karibská krize. Jitka SLUKOVÁ, moderátorka -------------------No, a teď uţ následují sportovní události, kterými vás provede Ţaneta Peřinová. Hezký den. _

KRÁTCE 7.6.2010

Euro

str. 33 _

Lidé a podniky_

MAFRA Vydavatelství Mafra pověřilo Josefa Moravce vedoucím distribuce. Vedoucím marketingu deníkŧ skupiny je Aleš Pýcha, který přichází z vydavatelství Metro Česká republika. Plné znění zpráv


OPENONE Obchodní tým firmy OpenOne posílil Milan Vyroubal (35), který nastoupil do pozice key account managera. Zkušenosti získal v Contactelu či GTS NOVERA. Do OpenOne přichází z NextiraOne Czech. Vyroubal je bývalým vrcholovým atletem, k jeho zálibám tedy patří sport, k němuţ vede i své dva syny. PLZEŇSKÝ PRAZDROJ Martin Grygařík (38) přechází v rámci obchodního týmu Plzeňského Prazdroje do pozice national offtrade managera. Bude řídit celý trh s lahvovým a plechovkovým pivem Plzeňského Prazdroje v České republice. Ve funkci nahradil Martina Mináře, který odchází do Londýna k mateřské společnosti SABMiller. HELIKA Klára Laudátová se bude starat o marketing a PR architektonické a projekční kanceláře Helika. Je absolventkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a dříve pracovala v Úřadě vlády ČR v Sekci pro předsednictví ČR v Radě EU, dále v advokátní kanceláři Linklaters, v Nadaci Forum 2000 a na velvyslanectví České republiky v Berlíně. Hovoří anglicky a německy, ve volném čase lyţuje, hraje tenis, chodí do divadla a kina a věnuje se studiu jazykŧ. O autorovi| RUBRIKU LIDÉ A PODNIKY PŘIPRAVILA: Rita Kindlerová ([email protected]) _

podnikatelská setkání 7.6.2010

Profit str. 60 Společnost_ Renata Lichtenegerová_

CzeChTourism má druhou pobočku v rusku Agentura CzechTourism otevřela v budově Bussines Centre Senat v Jekatěrinburgu své druhé zastoupení v Rusku. Jeho cílem bude v první řadě prezentace České republiky v asijské části země a postsovětských republikách ve střední Asii. Slavnostní otevření zahájil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška (vpravo). CzechTourism chystá v asijské části Ruska mnoho propagačních akcí a také menší reklamní kampaň, která se uskuteční v druhé polo-vině letošního roku. podnikaTelky debaTovaly o krizi Profesor Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl hostem prvního klubového setkání soutěţe Ocenění českých podnikatelek. Poslechnout si jeho přednášku o současné ekonomické situaci a následně o tématu debatovat přišly finalistky a vítězky předchozích ročníkŧ soutěţe společně s porotci a partnery letošního třetího ročníku. Nechyběla ani loňská patronka a letošní porotkyně Eliška Hašková Coolidge (vpravo). Foto autor| foto: archiv (1), CzechTourism (2) _

Zemřel historik a populární pedagog Vladimír Nálevka 7.6.2010

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy iDNES.cz / Domácí_ iDNES.cz, Jan Wirnitzer_

Ve věku 69 let zemřel v neděli v nemocnici Na Františku historik Vladimír Nálevka. O skonu oblíbeného pedagoga a autora řady publikací zejména o moderních dějinách a Latinské Americe informovala jeho ţena Marta.



Vladimír Nálevka proslul zejména mimořádnou oblibou u studentŧ a tím, ţe nebyl poplatný komunistickému reţimu. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, potom na ní přednášel. Za normalizace musel z fakulty odejít. Po roce 1989 pŧsobil na Ústavu světových dějin Filosofické fakulty i na Fakultě sociálních věd. Mezi studenty patřil k oblíbeným pedagogŧm. "Měl zcela unikátní, na svoji dobu jedinečný vztah ke studentŧm. Byl to právě on, kdo nám s vědomím veškerého rizika pŧjčoval samizdatovou literaturu, mluvil s námi otevřeně o věcech, o kterých se na univerzitě tehdy nemluvilo," vzpomínal v ČT jeho spolupracovník Martin Kovář. Nálevka se zabýval zejména moderními dějinami a Latinskou Amerikou. Je například autorem publikací Československo a Latinská Amerika v letech druhé světové války (vydáno 1973) nebo Karibská krize (2001). Jeho komentářŧ často vyuţívala Česká televize i Český rozhlas.

URL| http://zpravy.idnes.cz/zemrel-historik-a-popularni-pedagog-vladimir-nalevka-p08/domaci.asp?c=A100607_132207_domaci_jw _

Volby? Dárek plný hádanek a paradoxů 5.6.2010

Lidové noviny str. 26 Orientace/rozhovor_ PETR KAMBERSKÝ_

Se sociologem Janem Spoustou o strategické chybě sociálních demokratŧ, příchylnosti mladých voličŧ ke starým lídrŧm a o tom, proč děkuje véčkařŧm za zkrášlení politického ţivota Nejparadoxnější volby v historii, říká o výsledcích hlasování sociolog Jan Spousta. Bývalý výzkumník vysvětluje, proč se předpovědi tolik lišily od konečného výsledku a proč se SC&C letos přesně trefila. „Lidovci ztratili pud sebezáchovy, socialisté si nevšimli, ţe zde ţijí i lidé mladší šedesáti let, a véčkaři jsou nadprŧměrně vzdělaní dţentlmeni, kteří volí do svého čela nadprŧměrně krásné dámy.“ * LN Byly tyhle volby opravdu tak překvapivé? Rozhodně! Nepřekvapivější volby v moderní historii Česka. Pro milovníky paradoxŧ a záhad hotové poţehnání. Kdybych k vám před rokem přišel a řekl, ţe příští volby u nejmladších voličŧ drtivě vyhraje strana zaloţená na dvojce tvořené 72letým konzervativním šlechticem a lidoveckým technokratem nevalné pověsti, tak vyvalíte oči. Kdybych ještě upřesnil, ţe zmíněná partaj toho dosáhne tím, ţe mládeţi slíbí zavedení školného, sociální škrty a dŧraz na evropské křesťanskoţidovské dědictví, tak pro mě zavoláte sanitku. Ale stalo se. Nechci pány z TOP 09 přechválit, ale tím se liší státník od šíbra, ţe dokáţe být i zřetelně nepopulistický, kdyţ je to potřeba. Samozřejmě jim nahrála řecká krize, ale jejich nabídka voličŧm – klobouk dolŧ. Teď ještě aby došlo i na skutky. * LN Díky jedné facebookové skupině (Nesnáším dŧchodce) a jednomu předvolebnímu klipu (Přemluv bábu) se začalo najednou psát o střetu a „válce“ generací... To je hloupost. Ukáţu vám to na dalším paradoxu těchto voleb. Mladí a vzdělanější liberálové volili dvaasedmdesátiletého Schwarzenberga (s problematickým Kalouskem v pozadí), mladí a vzdělanější socialisté volili pětašedesátiletého Miloše Zemana (s odpudivým Šloufem v pozadí). Nedali hlas Nečasovi s Paroubkem, místo „otce“ volili radši „dědu“. Tak jaká válka generací? * LN Nicméně staří volí jinak neţ mladí. To bezpochyby. Samozřejmě tu je jisté napětí a ČSSD, které se podařilo významně mobilizovat právě seniory, k tomu napětí znatelně přispěla. Ale i v tomhle byly volby paradoxní – strana práce, a volí ji přitom převáţně dŧchodci? Paušální dělení na mladé a staré naprosto nefunguje. Mladí zelení, kteří mají v čele kluka Plné znění zpráv


sotva odrostlého univerzitě, propadnou u všech generací a ten nejstarší lídr vyhraje u nejmladších voličŧ. Posun doprava? O tom pochybuji * LN I kdyţ vyzávorkujeme Věci veřejné, tak ve sněmovně je víc pravicových neţ levicových poslancŧ. Dá se říci: společnost se posouvá doprava, nebo je to jen klam propadlých hlasŧ? Spíš bych čekal optický klam, a nejen propadlých hlasŧ. Jsou tu také hlasy nepřítomných, těch, kteří nešli k volbám. Tahákem ČSSD letos byl třináctý dŧchod a třicet korun u doktora. Podařilo se jí tím nebývale mobilizovat dŧchodce, ale zaplatila značným nezájmem ostatních věkových skupin. Šel byste, pane redaktore, hlasovat kvŧli třináctému dŧchodu a třiceti korunám třikrát za rok, i kdybyste byl zarytým levičákem? Pravice svým mladším voličŧm nabídla dvě zajímavá témata, útěk od Řecka a vládu zákona. Nabídla jim také místo jedné prohnilé ODS hned tři rŧzné strany, bylo z čeho vybírat. Levice jim nenabídla skoro nic. Myslím, ţe její mladí příznivci často zŧstali doma nebo hlasovali středově. Pokud si ČSSD všimne, ţe v tomto státě ţijí i lidé pod šedesát let, tak moţná zase bude příští volba levicovější. * LN Takţe jsme se nezměnili v pravičáky? Ani omylem. Občané tohoto státu jsou verbálně trochu vpravo, skutečnými postoji trochu vlevo, a záleţí na politicích, zda je správnou nabídkou a kampaní dokáţou strhnout na svou stranu. Já naopak vnímám tyhle volby jako souhru šťastných náhod a jedinečných okolností, které se příště nemusí vŧbec opakovat, a nevyvozoval bych z nich ţádné dalekosáhlé závěry. Náhodou se podařilo narazit na jednoho kníţete a jednoho Kalouska, náhodou vypukla řecká krize, náhodou se sociální demokracie zbláznila a začala dělat kampaň jak tankový útok. Nekamenujte prŧzkumníky * LN Lidé a zejména média se zlobí na špatné prŧzkumy. Proč se předpovědi tak sekly? S tím slovem špatné bych byl hodně opatrný. Předvolební prŧzkumy nezávisle dělalo několik agentur. Sice se lišily od sebe navzájem, moţná i víc, neţ umoţňuje statistická odchylka, ale přece jen v hrubých rysech se shodly, například co se týče jasné převahy socialistŧ nebo jen asi desetiprocentní podpory TOP 09. Připadalo by mi hodně zvláštní, kdyby se tři zkušené, navzájem si konkurující agentury všechny hrubě zmýlily nebo nechaly podplatit nebo kdoví co a kdyby u všech tato hrubá chyba mířila stejným směrem. Naopak mnohem pravděpodobnějším vysvětlením je to, ţe předvolební výzkumy byly v zásadě dobře a náš lid, ale i média je špatně čtou a pak se hloupě zlobí. * LN Tak jak to bylo? Otočila se nálada? Téměř jistě. Výzkumy mohou v nejlepším případě ukázat jen okamţitou náladu populace asi měsíc před volbami. Vychází se z toho, ţe tato nálada ani chuť volit se během toho posledního měsíce před volbami uţ moc nezmění. Pokud se ale v dramatickém finiši kampaně podaří veřejnost ještě ovlivnit, tak staré výzkumy padnou. Ze zdánlivě špatných výzkumŧ lze tedy spíše usoudit, ţe závěr předvolební kampaně se letos povedl TOP 09 a naopak ČSSD nedokázala udrţet mobilizaci svých příznivcŧ, kterou vybičovávala uţ skoro rok. * LN Unavení voliči to na poslední chvíli hodili novým a protestním stranám? Rozhodně. Víc lidí neţ dříve se letos rozhodovalo na poslední chvíli – bylo jich skoro třicet procent – a ti se mnohem častěji rozhodli pro pana Kalouska neţ pro pana Paroubka. * LN V roce 2002 jste v České televizi jménem SC&C prezentoval exit poll, který úplně přesný nebyl. Letos se vaši bývalí kolegové velmi dobře trefili. Ano. Buď měli lepší model, nebo větší štěstí, nebo obojí. U tohoto typu výzkumu máte velikou výhodu: po volbách hned zjistíte, kde a v čem se vaše výběrová data rozešla se skutečnou volbou. Pokud chcete, dáte si opravdu hodně práce s analýzou chyb a přípravou nového výzkumu, máte šanci se významně poučit, ale je to vţdycky i kus štěstí. Uţ v roce 2006 bylo SC&C velmi blízko reálným výsledkŧm a letos to zvládli naprosto excelentně. Ve výzkumech máte vţdycky určitý prvek náhody: příště se výsledky mohou rozejít, a nebude za tím zpackaná práce. * LN Jak se to stane, ţe se profesionálové ptají obrovského vzorku dvaceti tisíc lidí na jednoduchou otázku „Koho jste právě volil?“, a výsledek se zásadně rozejde se skutečností? Plné znění zpráv


Tak za prvé ten „obrovský“ vzorek je velký jen zdánlivě. Kaţdý volební okrsek je jiný – a vy nemŧţete poslat tazatele do kaţdého, ale jen do pár stovek vybraných. Tohle je nejuţší hrdlo reprezentativnosti té statistiky. Stejná čtvrť, ale třeba v části sídliště z roku 1970 sídlí penzionovaní dŧstojníci Československé lidové armády, kteří volí úplně jinak neţ jejich okolí... A druhý problém: vše nasvědčuje tomu, ţe například v roce 2002 lidé „neříkali pravdu“. Buď nechtěli říct, ţe volili KSČM (tam jsme se spletli nejvíc), nebo prostě odmítli odpovědět. Tohle je asi nejtěţší: opravdu mnoho lidí odmítá odpovídat a jsou to právě velmi specifičtí voliči. Vy musíte zjistit, co jsou ti mlčící zač. Výsledky, které seberete, musíte poté pečlivě váţit... Stačí, aby ze vsi pocházel významný politik té a té partaje, a obec volí úplně jinak neţ všechny vesnice v okolí. Ale nejsem uţ sedm let pracovníkem SC&C, nemohu komentovat tamní interní záleţitosti, lépe by vám to vysvětlila ředitelka výzkumu SC&C Jana Hamanová. * LN Fenoménem voleb bylo krouţkování. Sice odstraňuje neoblíbené, ale zase se nahoru snadno dostane moula, kterého lidi znají z televize? S krouţkováním je to trochu podobné jako s hlasováními Věcí veřejných. Na jednu stranu skutečně zkvalitňuje demokracii, na druhou stranu mŧţe být nepředvídatelné, ba vést k prapodivným výsledkŧm. V takovém případě je ovšem hlavní vina na politických stranách: Pokud nechcete, aby se někdo dostal do parlamentu, nedávejte ho na kandidátku. Pokud chcete, aby byli zvoleni první v pořadí, dávejte na počátek kandidátky oblíbené státníky, a ne politické trafikanty. Mladí muţi zkrášlují veřejný ţivot * LN Litujete konce lidovcŧ? Letošních lidovcŧ? Podívejte se třeba na jejich volební televizní spot. Slušný, profesionálně dělaný, do zblbnutí opakuje stejné jednoduché sdělení, aby si ho kaţdý zapamatoval, ale ţádný určitější obsah nemá. Lidovečtí stratégové si jako cílovou skupinu letos nejspíš vybrali mentálně retardované spoluobčany. Bohuţel si neuvědomili, ţe tato skupina často nemá volební právo a navíc o ni soutěţí další tucet ministraniček z okraje politického spektra. Škoda je mnoha poctivých členŧ strany, ale ti přece neskončí, kdyţ nebudou v parlamentu. Na místní úrovni strana má pořád smysl, a kdyby se jí podařilo najít schopné vedení a zajímavé téma, budou mít lidovci zase šanci i celostátně. Nerad prorokuji, protoţe je to velmi ošidné, ale tahle předpověď je skoro jistá: Do příštích voleb okouzlení pány Nečasem, Schwarzenbergem a Johnem trochu povadne a jiné strany toho budou moci vyuţít. Je jen na samotných lidovcích, zda z toho také dokáţou těţit. Já osobně bych na ně ale nevsadil zlámanou grešli, zatím na mě nedělají dojem, ţe by se chtěli nad sebou zamýšlet. Chovám silné podezření, ţe ti schopnější lidovci odešli s panem Kalouskem. Doufejme, ţe se v tomhle pletu. * LN Není ale u kaţdé strany hlavní osobnost lídra? To ví snad kaţdý, ne? Lídr křesťanské strany, který se soudí s charitativní organizací, tu stranu pohřbívá – i kdyby byl třeba v právu. Ale neházel bych všechno na Cyrila Svobodu. Lidé, kteří si zvolí do čela tak necharismatického lídra, který moţná skvěle řídí centrální kancelář, ale nemá šanci získat nové voliče, úplně ztratili pud sebezáchovy. Strana, která nemá sebezáchovné mechanismy, nemŧţe doufat, ţe ji zachrání voliči. Nebo Pán Bŧh. * LN Nejzajímavější jsou dvě nové parlamentní strany, TOP 09 a Věci veřejné. Bezpochyby. Obě mnohem lépe neţ ostatní dokázaly komunikovat s mladými lidmi. Věci veřejné jsou na internetu přímo zaloţeny, je to jejich domovský prostor, a TOP 09 tam zdatně pronikla také. Kdyţ uţ jsem zmínil volební spoty, všiml jste si, ţe ten od TOP 09 byl jediný, který mělo smysl si posílat pro potěšení po internetu, ţe to byl normální zábavný klip pro YouTube? Pokud tedy odmyslím ty klipy, které bych mohl sdílet s patřičně peprným komentářem jako ukázky kolektivní stranické demence. * LN A Věci veřejné? Často se lidé ptají, kdo za touto stranou stojí, kdo tahá za nitky, co od ní mohou čekat. Já vám prozradím, co o tom tuším. Kromě pana Johna a několika podnikatelŧ či expodnikatelŧ tam hrají velkou roli internetová referenda véčkařŧ, registrovaných příznivcŧ strany. Nemám přístup k jejich databázi, ale hrozně bych se divil, kdyby demografická struktura véčkařŧ nebyla podobná jako demografická struktura kolektivŧ jiných tvŧrčích internetových podnikŧ, tedy například Wikipedie nebo blogosféry. To znamená, ţe převaţují mladí nadprŧměrně vzdělaní muţi. Jako muţ nemohu nevyuţít této příleţitosti a nepogratulovat jim k volbě Plné znění zpráv


vedení strany, je to skutečně úchvatná podívaná; děkuji, pánové, za toto zkrášlení našeho politického ţivota! Mladí nadprŧměrně vzdělaní dţentlmeni volící do svého čela mladé nadprŧměrně krásné dámy samozřejmě budou produkovat politiku spíše liberální a spíše pravicovou. To je pro vznikající koalici s ODS a TOP 09 velice výhodné. Kvŧli internetu a metodě hlasování samozřejmě také politiku potenciálně velmi vrtkavou a vnitřně rozpornou: chtějí například obranný protiraketový štít a vysílání našich jednotek do zahraničí, ale přitom by zároveň rádi radikálně sníţili rozpočet armády. To je pro vznikající koalici s ODS a TOP 09 velice špatné. *** PŘEDSTAVUJEME Jan Spousta (*12. července 1966) je český sociolog, křesťanský publicista a překladatel. Několik let byl vedoucím konzultačního a analytického oddělení agentury SC&C, řídil i první velký exit poll zpracovávaný v roce 2002 pro Českou televizi. Dnes pracuje jako analytik České spořitelny a přednáší sociologii náboţenství na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudoval matematické inţenýrství na FJFI ČVUT, poté sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V osmdesátých letech studoval neoficiálně teologii pod vedením tajného biskupa Jana Konzala. Od roku 1996 je šéfredaktorem časopisu Getsemany, dlouhodobě je členem redakční rady časopisu Souvislosti a Sociologického časopisu. Publikuje články a překlady článkŧ na témata sociologie a dnešního křesťanství. Přeloţil z angličtiny a němčiny do češtiny nejméně 14 knih týkajících se převáţně křesťanství a religionistiky. Foto autor| Foto LN - František Vlček _

Bez vize 5.6.2010

Magazín Víkend DNES str. 40 Jan Balcar_

Analýza_

Je nesnadné a nevděčné PŘEDPOVÍDAT BUDOUCNOST. Ale rezignovat na to nelze. České vlády však o strategii a prognózy jeví pováţlivý nezájem. Nový kabinet by to mohl a měl napravit. Evropská komise zaloţila před dvanácti roky poradenský orgán Centrum studií budoucnosti. Ten záhy předloţil zprávu, jak se bude vyvíjet Evropa do roku 2010. Vize Evropy byla představena v pěti scénářích. Rok 2010 se právě píše - a lze tudíţ srovnávat papírové předpoklady a nastalou realitu. Scénář první: triumf trhŧ Ve scénáři Triumfující trhy byl předpovězen mohutný rŧst evropského bohatství zaloţený na trţních principech. Evropský občan nejen bohatne, ale dostává se mu i dobrého vzdělání. Základní optimismus však doprovázejí negativní tendence. Bohatství společnosti je především bohatstvím schopnějších, přestává se dostávat na všechny, zeslabující role sociálního státu dopadá na ty, kteří nemají dost intelektuálních či fyzických sil vyrovnat se s poţadavky náročnějšího pracovního prostředí, a těch, kteří spoléhají ve stáří a nemoci výhradně na stát. Triumfující trhy dokazují vyšší efektivnost tvorby bohatství soukromým sektorem, proto dochází ke sniţování výdajŧ státních rozpočtŧ na veřejné stavby, zdravotnictví, ochranu ţivotního prostředí, dŧchody, kulturu a další. Společnost se nedokáţe vyrovnat s rŧstem kriminality, s pŧsobením mafií a klientelismem. Snaha o zvětšování individuálního bohatství, podporovaná rychlými inovacemi, nezřízenou reklamou či bulvarizací medií, má vliv na posilování individualismu a relativizaci hodnot. Scénář se ukázal jako nereálný v tom, ţe politické strany si nedovolily nerespektovat voliče a jejich sociální poţadavky uskutečňovaly i za cenu zadluţování státŧ. Bankovní sektor prokázal chamtivost a neodpovědnost vymýšlením finančních novotvarŧ („toxická aktiva“), které se odpoutaly od reálného světa a přivodily finanční krizi s celospolečenskými dopady. Soukromé bohatství se často stalo virtuálním, nikoliv skutečným a podloţeným. Banky a pojišťovny se staly příliš mocnými, neţ aby si stát dovolil je nezachraňovat na úkor daňových poplatníkŧ. Hodnoty morální odpovědnosti a střídmosti byly povětšinou nahrazeny povrchností a neodpovědností. Scénář druhý: renesance Scénář Neorenesance rýsuje rozkvět společnosti neorganizované systémem politických stran. Zdiskreditovaná státní správa není schopna reagovat na samostatnost mladé generace danou mj. moţnostmi informačních technologií. Zákony jsou obcházeny, daně placeny liknavě. Avšak především občané starších generací vyţadují od státní správy podpory zabezpečující jim sociální minimum a bezplatnou zdravotní péči. Ztrácí se víra v politiky kvŧli jejich neschopnosti řídit veřejné věci, ale i v sobecké manaţery velkých společností. Vakuum po centrální autoritě je naplňováno samovolným budováním rŧzných zájmových sdruţení a lokálních orgánŧ. Společnost se tím atomizuje. Lidé se sbliţují na regionálních úrovních namísto Plné znění zpráv


politických seskupení. Evropa, jeţ opustila své křesťanské kořeny, ztrácí intelektuální étos pro ostatní země, které uplatňují své národní, náboţenské a jiné tradice. Rozpad centrální autority se týká i orgánŧ Unie. Uvnitř EU se vytvářejí nové lokální aliance, s tendencí Německa být vŧdčí autoritou ve střední Evropě a Francie ve Středomoří. Británie se snaţí udrţovat své atlantické spojenectví s USA a s oblastmi, s nimiţ byla dříve spojena. Pokud byl tento scénář pojímán jako varovný, splnil svŧj účel tím, ţe vlády a parlamenty se přece jen snaţily, aby se nerealizoval, byť leccos z něho v praxi pozorovat lze. Scénář třetí: odpovědnost Scénář Sdílená odpovědnost vyjadřuje přání harmonického vývoje Evropy, navazujícího na humanistické tradice a odčiňujícího její celosvětově negativní roli, kterou sehrála v první polovině 20. století. Hlavní úlohu má efektivní (nezkorumpovatelná, vzdělaná a organizačně schopná) státní správa na všech úrovních, úzce spolupracující s občanským sektorem. Společnost je přesvědčena, ţe vyšší osobní zdanění je kompenzováno kvalitními sluţbami veřejného sektoru (vzdělání, zdravotnictví, ekologie, doprava). Občanská společnost spoléhá na vyuţívání veřejných finančních prostředkŧ k prosazování svých projektŧ. Scénář je opakem neoliberální ekonomické teorie a jakousi obdobou ideální představy vývoje české společnosti po roce 1989. Nerealizovatelnost má řadŧ příčin: většina lidí touţí vytvářet především svoji osobní budoucnost. Má-li takový scénář naději na úspěch, pak po vítězné válce nebo revoluci, kdy je společnost zdánlivě jednotná. Ale záhy se začínají vyjevovat názorové rozdíly. Mimo Evropu je tento scénář naplňován autokratickými, ne-li diktátorskými reţimy či na náboţenských základech. Některé zásady „sdílené odpovědnosti“ se objevují ve vizích Václava Havla a v jemu blízkém okruhu. Dŧraz na celospolečenský a sociální aspekt ţivota společnosti dostává také podobu zdŧrazňování lidských práv v podobě antidiskriminačních zákonŧ. Scénář čtvrtý: tvořivost Scénář Tvořivé společnosti předpokládá zavedení hospodářských a politických reforem reagujících na odcizení většiny obyvatel společnosti, v níţ ţijí. Sníţila se většina sociálních dávek, neboť stát postrádá prostředky a věřitelŧ se nedostává. Revolta se přenesla do ulic. Policie není s to udrţet pořádek. Dochází k fyzickému násilí na politicích a manaţerech. Burzy se zhroutily, měny znehodnotily. Nastalá situace probudí snahu politikŧ i národohospodářŧ o nápravu. Ze zájmu obyvatel o věci veřejné se změnil systém veřejné správy. Od kaţdé firmy v Evropě je poţadováno hodnocení dopadu jejich činnosti na ţivotní prostředí. Byly zavedeny nové daně z kapitálu a za znečišťování ţivotního prostředí. Evropané dostali právo věnovat se několik let svého produktivního ţivota společensky prospěšným činnostem, které by v prostředí striktně trţní ekonomiky nenalezly odbyt. Zvýšila se umělecká a kulturní aktivita obyvatelstva. Senioři mají větší chuť a moţnosti se zapojit do společenského dění. Opatření sice vedou ke sníţení hospodářských ukazatelŧ, nicméně obyvatelé se cítí šťastnější. Scénář byl nerealizovatelným přáním některých intelektuálŧ, kteří sní o třetích cestách mezi kapitalismem a socialismem. Některé myšlenky nacházejí odezvu v politice zelených. Scénář pátý: hrozba zvenku Scénář Nepokojné okolí zdŧrazňuje dominantní roli vnějšího - blízkého i vzdáleného - okolí EU, které chce získat prospěch teroristickými akcemi. To vede k nutnosti vojenských zásahŧ státŧ Evropské unie. Společnost je konsenzuální v přijetí tvrdých zákonŧ proti terorismu a nepokojŧm. Tím se začíná její legislativa přibliţovat legislativě policejního státu. Náklady na tato opatření jsou značné a společnost přestává být tvŧrčí v řešení svých hlavních sociálně ekonomických problémŧ. V roce 1999 se tento scénář zdál nepravděpodobný, ale po teroristických útocích v USA (2001) a následných atacích v Evropě (Madrid, Londýn) nabyl na aktuálnosti. Vnitřní protiteroristická opatření jednotlivých zemí nebo akce v Iráku a Afghánistánu jsou toho dŧkazem. A co realita? Předloţené vize vesměs přecenily vnitřní rozpornost evropského společenství. Ukázala se soudrţnost vnitřních principŧ zemí Evropské unie zaloţená na parlamentní demokracii, (sociálně) trţních mechanismech a ochraně majetku občanŧ. Nicméně vznikající trhliny varují: přicházejí obrovské schodky státních rozpočtŧ a zadluţenost státŧ, neochota přijmout větší díl odpovědnosti občanŧ za sebe. Někteří společenští akademici tudíţ volají po změně paradigmat (uspořádání společnosti). Jenţe celospolečensky platný právní řád a ochranu vnější i vnitřní bezpečnosti státŧ i jejich nadnárodních seskupení nelze nahradit volnými regionálními sdruţeními. Rozpad demokratické centrální moci totiţ doprovází její nové nastolování -ovšem mocenskými prostředky autoritativními či totalitářskými. Vize neodhalily zásadní problém řízení EU. Bez stanovení sankcí pro nedodrţování rozpočtových pravidel je projekt eura nerealizovatelný. Buď by bylo třeba euro omezit jen na země, jeţ mají takovou strukturu ekonomik, která mŧţe zajistit dodrţování těchto pravidel (vzdělaná společnost zaměřená na produkci s vyšší přidanou hodnotou), nebo schvalovat státní rozpočty jednotlivých zemí v Evropském parlamentu nebo v Evropské komisi. To je dosud nepředstavitelný zásah do fungování EU posouvající ji silně k federalizaci a odsouvající nerealizovatelnou ideu vyrovnávání ţivotní úrovně v jednotlivých zemích eurozóny. Plné znění zpráv


Česká neplodnost Vzhledem ke snaze vlády Miloše Zemana prognózovat vývoj v ČR, dostalo se zde variantní zprávě, jak se bude vyvíjet Evropa do roku 2010, pozornosti. Stala se i výchozím podkladem pro vypracování Vize rozvoje České republiky do roku 2015. Ta nejprve byla dokumentem vládním, posléze akademickým. Měla slouţit coby podklad pro strategická rozhodování státních orgánŧ. Jenţe vládní orgán pro řešení vizí a strategií rozvoje ČR, Rada vlády pro sociální a ekonomické strategie, byl po třech letech existence Vladimírem Špidlou zrušen. Jiţ za premiéra Zemana naráţelo naplňování vizí na resortní zájmy ministrŧ, a hlavně na krátkodobý populismus v řadách sociální demokracie. Přitom bylo jasné, ţe plnění resortních a oblastních zájmŧ se neobejde bez zadluţování. A tak se i stalo. Jak to často bývá, kdyţ se ukáţe, ţe vláda není schopna stanovit a reálně zabezpečit základní strategické tahy, zaloţí se orgán akademický. Takţe roku 2000 (bez výběrového řízení) vzniklo Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES) při Fakultě sociálních věd Karlovy Univerzity v Praze. Na analytické, prognostické a strategické činnosti centra bylo dosud vynaloţeno kolem 100 milionŧ korun. I sám jeho vedoucí, prof. Martin Potŧček, si stěţuje na nezájem centrálních orgánŧ prosadit základní strategické tahy, jak byly vytyčeny v dokumentu Vize rozvoje České republiky do roku 2015. A tak se produkují více či méně zdařilé analýzy a doporučení, která nemá kdo realizovat. Navíc je CESES ideově spojeno se sociální demokracií. A je s podivem, ţe nejdŧleţitější strategické úkoly, například penzijní či zdravotní reformu, toto pracoviště neřeší. * *** Centrum pro sociální a ekonomické strategie při FSV UK má internetové stránky www.ceses.cuni.cz a na nich jsou informace jak o jeho akcích, tak o projektech či publikacích. Naplňování vizí v ČR naráţí na resortní zájmy ministrŧ, a hlavně na krátkodobý populismus V roce 2001 vyšla v nakladatelství Gutenberg kniha Vize rozvoje České republiky do roku 2015, čítá 245 stran. Vypracovalo ji v článku autorem zmiňované Centrum pro sociální a ekonomické strategie. Akademici jako náhradní řešení Kdyţ se ukáţe, ţe vláda není schopna reálně zabezpečit základní strategické tahy, zaloţí se akademický orgán Foto popis| ZADRHLO SE TO Atény, třída Ermou, lákání na skvělé ceny, květen 2010. Řecké probuzení do ekonomické reality symbolizuje jeden z převládajících evropských pocitŧ letošního roku. Foto autor| FOTO: AP - EVI ZOUPALOU O autorovi| Jan Balcar [email protected] Autor je ekonom, pracoval na Úřadu vlády ČR za premiéra Zemana _

Vítězem českých parlamentních voleb se stala sociální demokracie 4.6.2010

ČRo 6

str. 02 22:10 Studio STOP_ _

Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Vítězem českých parlamentních voleb se stala sociální demokracie. Oči jejího vedení, jejích členŧ, ale i agentur pro prŧzkum veřejného mínění byly ovšem aţ příliš velké. A místo 30, či dokonce 35 procent jich sociální demokracie dostala jen 22. ODS po dravém závěru předvolební kampaně za sociálními demokraty nezŧstala příliš pozadu a výborné výsledky TOP 09 a Věcí veřejných rovnou určily budoucí vládní koalici. Ta se po dlouhých letech parlamentního patu, kdy o všem rozhodovaly hlasy pár dobře zaplacených přeběhlíkŧ, bude moci opřít o sto osmnáctičlennou, tudíţ alespoň zdánlivě a alespoň zatím velmi pohodlnou většinu. Nad výsledky voleb, jejich dŧvody se hned v pondělí se svými hosty Janem Burešem a Josefem Mlejnkem juniorem zabýval Petr Hartman. Začali ztrátami obou největších českých stran. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Ono se to projevilo i v tom, ţe kdyby se tentokrát sestavovala takzvaná velká koalice mezi ODS a ČSSD, tak uţ by nebyla zdaleka tak velká jako v jiných volebních obdobích, kdy to byla nejsilnější vládní koalice. V současné době by zdaleka nejsilnější nebyla, protoţe by dohromady tyto dvě strany daly pouze 109 křesel. Souhlasíte s Plné znění zpráv


tím, ţe letošní volby byly nejvíce překvapivé v tom, ţe lidé uţ nejenom vyjadřovali v prŧběhu volebního období, tak jako to bylo většinou, nespokojenost s tím, jak se chovají ty velké strany, ale dali jim to najevo tím, ţe je nevolili? Josefe Mlejnku. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, já bych určitě souhlasil s tím, ţe ty volby byly překvapivé a ţe se v nich projevila hlavně nespokojenost voličŧ se stávajícími politickými uskupeními. A se stávajícím establishmentem. A ještě bych připojil poznámku k tomu výsledku ČSSD a ODS k těm součtŧm. Ten součet není ústavní většina, čili odpadá ta moţnost, ţe by se ČSSD a ODS dohodly na nějaké velké koalici, kterou by zaštítily potřebou i zájmem třeba změnit volební systém nebo ústavu. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Já si myslím ale, ţe ten zájem by nebyl aţ tak silný, protoţe se ukazuje, ţe většinový volební systém uţ by pro ty strany nebyl zdaleka tak výhodný jako v minulosti. Ono to mŧţe být pro českou politiku a politickou scénu v něčem přínosné, a to v tom, ţe by ty velké strany se mohly reformovat a zároveň by to mohlo být ale nebezpečné. Protoţe český politický systém potřebuje určitou stabilitu, potřebuje silné strany, aby nevznikla taková ta iluze, ţe by bylo nejlépe, kdyby tyto strany vŧbec zmizely, Jane Bureši. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------To asi ano, ale ono dneska obecně bych řekl, ţe v těch demokratických reţimech je problém se stabilitou vŧbec. A se stabilitou stranických systémŧ. Čili to není úplně nová věc. Prostě čas od času i ty velké strany se jakoby vyčerpají a vlastně nemají úplně aktuálně co nového voličŧm nabídnout. Myslím, ţe se to právě tady stalo, kdy de facto ODS i ČSSD spíš hrotily tu kampaň emocionálně vzájemně proti sobě. Mimo jiné proto, ţe vlastně tématicky téměř o ničem novém nehovořily. ODS prakticky jenom obhajovala to, co realizovala ve vládě Mirka Topolánka, pokud vŧbec. A ČSSD fakticky nabízela jenom ty recepty, se kterými tedy naposledy vyhrála krajské volby. Takţe i, myslím, ţe i toto mohlo ty voliče do jisté míry jaksi znechutit. Ţe vlastně namísto nějaké skutečně seriózní programové debaty se vedla spíše řeţ prostě emocionální. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Myslí si Josef Mlejnek, ţe by mohla nastat doba, protoţe se to stalo v jiných post komunistických zemích, ţe ty dominantní strany nakonec zmizely a vznikly úplně nové? Ţe by něco podobného mohlo potkat českou politickou scénu? Protoţe v minulosti jsme byli zvyklí na to, ţe zde byla ODS, ČSSD, byli zde lidovci, ti uţ nejsou, a komunisté. Předpokládalo se, ţe pokud někdo postupně vymizí, budou to komunisté. Ale ti jsou pořád na svém. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe by se to mohlo stát. Tím nechci říci, ţe předpovídám, ţe se tak stane, ale stát se to mŧţe. A vŧbec ta česká politická scéna a ten stranický systém byly neobyčejně zatuhlé. Ve srovnání samozřejmě s některými post komunistickými zeměmi. Ale i ve srovnání s některými zavedenými demokraciemi. No, a zejména s přihlédnutím právě k tomu, ţe jsme post komunistická země, která procházela v uplynulých 20 letech naprosto zásadní transformací, téměř všeho, tak bylo velmi podivuhodné, obtíţně vysvětlitelné, jak je moţné, ţe ten stranický systém je vlastně tak stabilní. A ţe při volbách dochází pouze k minimálním přesunŧm voličŧ mezi jednotlivými subjekty. Tak teď najednou, dalo by se říct moţná, nakonec jako nastal otřes, který moţná uţ měl nastat trochu dříve. Celá ta scéna politická je v pohybu a opravdu se mŧţe stát, ţe se dočkáme ještě zásadnějších proměn. Tady v tomto ohledu velmi dŧleţité budou komunální volby, a to nejen z hlediska obsazení radnic a té přímo komunální politiky, ale právě i z hlediska formování stranického systému. Protoţe bude hrozně dŧleţité, jestli se TOP 09 a i Věcem veřejným podaří zopakovat ten úspěch z parlamentních voleb ve volbách komunálních. A pokud se jim to podaří, tak oni najednou získají velké mnoţství zastupitelŧ, kteří zase mohou ovlivňovat chod té strany a potom mŧţe nějaký takový člověk z komunální úrovně se na stranickém sjezdu vyšplhat do vedení a kaţdopádně uspět v komunálních volbách hodně napomŧţe k etablování těchto dvou nových subjektŧ. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Tady je zajímavé, kdyţ hovoříme o těch pohybech na české politické scéně a o tom, ţe by se mohli dostat dlouhodobě do problémŧ občanští a sociální demokraté, kdyby pokračovali takto v tom přístupu k politice, ţe by se od nich odkláněli lidé, tak se hovoří o dvou nových stranách, které se objevily ve sněmovně. TOP 09 aţ tak nová není, protoţe tam je celá řada politikŧ, kteří pŧsobili v KDU-ČSL. Určitým zpŧsobem mohou být čitelní, byť ta strana hlásá úplně něco jiného neţ hlásala KDU-ČSL. Ale o Věcích veřejných se neví prakticky vŧbec nic. A ono se mŧţe zdát, ţe lidé sice zase investovali svoji naději do nezavedených stran, kdyţ to takto řeknu, ale ty nezavedené strany nemusí přečkat další volební období, další volby sněmovní. Nebylo by to poprvé, ani moţná naposledy v České republice. Coţ je také takové zvláštní, ţe ty velké strany proţívají krizi. Je zde nástup nových, ale o nich se neví, jak dlouho vydrţí. Jan BUREŠ, politolog, Metropolitní univerzita -------------------Určitě, no, tak podle mého názoru TOP 09 má trošku větší šanci vydrţet déle, i proto, ţe jednak má ve svém čele v podstatě velmi zkušené politiky, některé aţ příliš zkušené prostě s politikou. Na druhou stranu i právě, jak o tom mluvil Josef Mlejnek, pokud jde o ty komunální volby, tak nezapomeňme, ţe právě TOP 09 je spojena s hnutím Starostŧ, takţe uţ nyní vlastně má poměrně velké mnoţství komunálních politikŧ, dokonce většinou i ve funkcích starostŧ. Ty Věci veřejné tam právě myslím klíčová otázka bude, jak se vyvine postupně vztah vlastně těch zvolených poslancŧ včetně Radka Johna a těch tedy takzvaných majitelŧ té strany kolem pana Bárty a Škárky a dalších. A jak se bude ukazovat, nakolik se budou schopni vlastně prosadit právě poslanci té strany Věci veřejné proti případným tlakŧm teda těch lidí, kteří stojí v pozadí této strany. A za druhé, jak vŧbec se bude ta strana profilovat ideově. Protoţe my zatím o ní ideově moc nevíme, víme, ţe to je určitá směs levicovopravicových názorŧ, asi převaţují spíše ty středopravicové liberální, ale jsou tam i, nebo objevovala se i spíše taková hesla jenom směřující doleva. Dŧraz na solidaritu sociální a podobně. A myslím si, ţe teď je dŧleţité prostě pro tu stranu, aby dokázala, pokud chce přeţít, se vyprofilovat nějakým zpŧsobem ideově. Zatímco zelení sice, řekněme, ţe dojeli na to, ţe se hned zapojili do vlády, jakmile vstoupili do parlamentu, ale přeci jenom je to strana, která je ideově velmi silná. Vlastně je to strana ideová, která má prostě určité silné myšlenky, to zatím u těch Věcí veřejných příliš nevidím. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdyţ jsme u Věcí veřejných, tam je ještě zajímavé, kdyţ člověk sledoval ty billboardy, tak tam se nedozvěděl nějaký jednoznačný názor. Schválně to bylo tak zaměřeno, aby to lidem vyvolávalo pocit přímé demokracie, to znamená nejrŧznějších referend. Ale to není tradice politického systému a vŧbec fungování politiky v České republice. Zde máme nepřímou demokracii, parlamentní demokracii, kde to referendum se pouţívá ve velmi výjimečných případech. A z tohoto úhlu pohledu to mŧţe být také problematické. Jak číst Věci veřejné. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě. Věci veřejné jsou stranou takovou populistickou, nebo představují takový populismus středu. To znamená, ţe oni si berou jak z pravice, tak z levice nějaké programové body a útočí proti stávajícímu establishmentu zvláště tady to vyhrocení proti stávajícímu politickému establishmentu. To heslo o tom, ţe je třeba zastavit politické dinosaury, tak to činí z Věcí veřejných stranu s takovým populistickým záběrem. Libor DVOŘÁK, moderátor -------------------Soudí politolog Josef Mlejnek mladší. _

Budoucnost ČSSD 4.6.2010

ČT 24

str. 01 _

05:59 Studio 6_

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Česko se probudilo do šestého dne po volbách do Poslanecké sněmovny a taky dnešek bude hodně bohatý na politická vyjednávání a zásadní povolební události. Na desátou hodinu si prezident Václav Klaus pozval na Praţský hrad lídra ODS Petra Nečase. O hodinu později přijme místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Plné znění zpráv


Poprvé se taky sejde klub sociálnědemokratických poslancŧ a odpoledne taky předsednictvo ČSSD. Téma jednání je jasné - budoucnost strany po odchodu Jiřího Paroubka z čela sociálních demokratŧ. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Naši hosté jsou reportér iDNES.cz Josef Kopecký, dobrý den. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Dobré ráno. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------A politolog Fakulty sociálních věc Univerzity Karlovy Josef Mlejnek, i vám dobrý den. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý den. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Tak, pánové, druhá návštěva, respektive třetí návštěva, ale druhá po sobě, Petra Nečase u prezidenta Václava Klause, odnese si dnes Petr Nečas ono pověření sestavit vládu, jak uţ včera tak trochu avizoval v Událostech, komentářích? Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Je to vysoce pravděpodobné, ţe Petr Nečas dostane formální pověření, aby se pokusil vyjednat sestavení vlády, jmenování premiérem asi zatím ne, ale jak pan Nečas uţ včera řekl u vás v Událostech, komentářích, z vyjádření pana prezidenta to pochopil, dŧleţité bylo včerejší prohlášení momentálního lídra sociální demokracie, pana Sobotky, ţe ČSSD pozastavuje svoje jednání o účasti ve vládě do rozhodnutí prezidenta, to si myslím, ţe přispělo k tomu. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------To, ţe jde Bohuslav Sobotka na Hrad aţ jako druhý, to je téměř jasné, ţe dostane jenom se mu vysvětlení, proč tedy byl pověřený Petr Nečas? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, těţko spekulovat konkrétně, ale já si myslím, ţe prezident Václav Klaus i přeci jenom chce dát najevo, ţe ctí to nepsané pravidlo, ţe vítěz voleb by měl být první na tahu, ţe by měl dostat to pověření, ale nicméně ta situace je taková, ţe je to úplně zbytečné, takţe já si myslím, ţe pověření samozřejmě získá Petr Nečas, ale ta přítomnost pana Sobotky je i vlastně vyjádřením respektu prezidenta k tomu, k tomu nepsanému pravidlu. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Vy jste to, pane Kopecký, uţ trochu naznačil, kdyţ si shrneme ve stručnosti události posledních dnŧ, tak předevčírem lídři ODS, TOP 09, Věcí veřejných oznamují, ţe podepsali onu deklaraci o tom, ţe chtějí vyjednat trojkoaliční vládu ... Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Ano. Jiří VÁCLAVEK, moderátor --------------------



... včera návštěva Petra Nečase na Praţském hradě, prohlášení sociálních demokratŧ o tom, ţe přestávají vyjednávat o své moţné účasti ve vládě do doby, neţ prezident Václav Klaus rozhodne, je v tom tedy vnitřní logika, mŧţeme za tím vidět i jakousi zákulisní koordinaci Hrad - ODS - ČSSD. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Já si myslím, ţe koordinace není potřeba, logické ty kroky samozřejmě jsou, dŧleţitá je ovšem jedna věc, to, ţe byla podepsána smlouva o smlouvě budoucí v podstatě o moţné budoucí koalici, ještě zdaleka neznamená, ţe ty tři strany uzavřou konečnou koalici. Zejména pan Bárta dává hodně najevo, ţe není úplně jasné, ţe Věci veřejné přímo vstoupí do toho projektu, ale ţe by mohly tolerovat menšinovou vládu. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Včera sociální demokraté zopakovali, ţe usilují o post předsedy Poslanecké sněmovny, odmítli ale mluvit o konkrétních kandidátech na tu funkci, myslíte si, ţe mají reálný základ spekulace, ţe by šéfem sněmovny mohl být Jiří Paroubek? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak reálný základ z poloviny určitě mohou mít, poněvadţ počítá se s tím, ţe asi ČSSD dostane post předsedy sněmovny, uţ jen z toho dŧvodu, ţe je to vítězná strana voleb a vlastně odchází do opozice a myslím si, ţe i hlavně ODS a TOP 09 se chtějí trošku pojistit proti nespolehlivému partnerovi nebo očekávají, ţe Věci veřejné asi nebudou příliš spolehlivý partner, tak se moţná budou chtít i pojistit a nabídnou ČSSD tento post a tím si chtějí ponechat otevřenou moţnost nějakých pozitivních vztahŧ s opozicí. Jestli to bude ale Jiří Paroubek, to, to těţko teďka říct, já si spíš myslím, ţe asi ne, i by to bylo rozumnější z hlediska zájmŧ ČSSD, aby na post předsedy sněmovny dala nějakého politika, který přece jenom má větší budoucnost a kterého pak budou chtít i pouţít ve volební kampani. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Tam je jedna dŧleţitá okolnost, ţe volba předsedy sněmovny nebo volba vedení sněmovny probíhá tajnou volbou a nedomnívám se, ţe by sociální demokraté chtěli riskovat nasazení právě Paroubka, aby, aby výsledkem byla formální dohoda, ţe bude podpořen do funkce a pak by ta tajná volba pravděpodobně dopadla jinak. Takţe já si myslím, ţe nominují někoho jiného. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Dnes odpoledne se taky schází předsednictvo ČSSD, bude jednat o povolební situaci a taky hlavně o situaci uvnitř strany po rezignaci Jiřího Paroubka. Shodnou se dnes v ČSSD na termínu výběru nového lídra a bude to spíš ten předčasný podzimní termín, nebo spíš aţ ten řádný jarní? Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Tak po, po předčasném podzimním termínu začali volat sociální demokraté z Prahy, ale oni nejsou ta nejvlivnější, nejsilnější organizace v rámci strany, tam dŧleţitá okolnost je, ţe jsou na podzim volby, to znamená, ţe sociální demokraté by se místo, místo k občanŧm obraceli dovnitř strany a dávali by i přes média najevo, jak, řekněme, válčí o nástupnictví po Jiřím Paroubkovi, mŧj osobní tip, byť o tom bude rozhodovat nikoliv, nikoliv dnešní předsednictvo, ale aţ ústřední výkonný výbor sociální demokracie 19. června, tak ţe se spíš přikloní k tomu pozdějšímu termínu. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Bohuslav Sobotka - Michal Hašek, to jsou dosavadní adepti na post předsedy ČSSD, tipujete, ţe ohlásí svou kandidaturu ještě někdo další? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já bych si tipnul, ţe ohlásí, teď nebudu spekulovat, kdo by to mohl být, ale určitě ohlásí, ale v tuto chvíli se pan Hašek a pan Sobotka jeví býti nejţhavějšími kandidáty. Plné znění zpráv


Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A je to skutečně tak, ţe v sociální demokracii propukla válka rŧţí, ţe oba dva ty tábory a především ty vztahy mezi Michalem Haškem a Bohuslavem Sobotkou jsou vyostřené, nepřátelské, ţe to bude velmi ostré, ten souboj. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Tak nevím, jestli bych volil přímo slovo válka rŧţí, ale jsou to přece jenom, jsou to dva, dva relativně mladí stále, ambiciózní lidé z jednoho ... Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Oba dva z jiţní Moravy. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------... z jednoho, z jednoho kraje, předsedou mŧţe být jenom jeden, ten druhý bude nanejvýš, nanejvýš třeba prvním místopředsedou, jsou to dva nejpopulárnější sociálnědemokratičtí politici, tak asi nějaká řevnivost tam mezi nimi stoprocentně bude. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A ta podpora v tuto chvíli, David Rath, Richard Dolejš, Petr Dimun na straně Bohuslava Sobotky, Roman Onderka, Zdeněk Škromach, Milan Urban, Jaroslav Tvrdík na straně Michala Haška, coţ by tedy nasvědčovalo o tom, ţe větší podporu v tuto chvíli by mohl mít právě Michal Hašek, sedí to? Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Tam ..., já se domnívám, ţe větší podporu má Michal Hašek, ale z jiného trochu dŧvodu, Bohuslav Sobotka byl členem vedení sociální demokracie spolu s Jiřím Paroubkem v době, kdy prováděli drahou kampaň, která nepřinesla ten výsledek, který si sociální demokracie přála, takţe vlastně svým zpŧsobem symbol trochu neúspěchu té strany, zatímco Michal Hašek se stal hejtmanem po, řekněme, velmi výborném výsledku sociální demokracie v krajských volbách, takţe svým zpŧsobem symbol úspěchu, úspěšných voleb a kdyţ byli, kdyţ pan Hašek byl na jedenáctém místě kandidátky na jiţní Moravě, tak celkem pohodlně preferenčními hlasy se dostal nahoru i přes svého kolegu, pana Sobotku. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------S tím byste souhlasil, ţe pan Hašek má silnější, řekněme, podporu. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já s tím souhlasím, i prokázal teď ve volbách, ţe je mezi voliči populárnější neţ pan Sobotka, i to ho, myslím, hodně favorizuje. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Takţe by mohl být i perspektivnější a výhodnější lídr pro ČSSD? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Určitě ano, poněvadţ já si myslím, ţe on jako politik, jako člověk přece jenom je přitaţlivější pro voliče, prokázal to i v těch volbách a pan Sobotka má skutečně tu nevýhodu, ţe je spojen s tím stávajícím vedením, a pokud ČSSD bude chtít napravit tu současnou ..., no, ono je to formální vítězství, ale faktická poráţka, tak spíš bude muset se obrátit na politiky, kteří nebyli v tom nejuţším vedení. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------To slovo, ţe je přitaţlivější pro voliče, v čem to spočívá? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Myslím, ţe, ţe dovede prostě nějakým zpŧsobem lépe komunikovat s lidmi, ţe je otevřenější, sympatičtější a těţí i z toho, ţe prostě, ţe je hejtman, a to v očích voličŧ je velké plus. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------A ještě plus k tomu, on by byl ve vedení sociální demokracie nebo nebyl, nebyl doposud místopředsedou, byl by nová, byl by nová tvář, to je jeden jeho určitý bonus. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Tak, pánové, děkujeme, mějte se hezky. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Hezký den, na shledanou. Josef KOPECKÝ, reportér, iDNES.cz -------------------Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Na shledanou. _

PIRÁTKA ZE ŢIŢKOVA a co v REFLEXu nenajdete 4.6.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 Martin Broţ_

Články politiků_

Jenom si pro zajímavost porovnáme autorizovaný text (podbarvený), to co zŧstalo beze změny a to co bylo kdoví proč, kdo ví kým, změněno (přešktnuto). Jenom si pro zajímavost porovnáme autorizovaný text (podbarvený), to co zŧstalo beze změny a to co bylo kdoví proč, kdo ví kým, změněno (přešktnuto). PORTÉT - REFLEX TEXT: PAVLÍNA WOLFOVÁ A MAREK GREGOR FOTO: ROMAN BLACK ČERNÝ Pro stranu všechno, řekla nahlas OLIVIE BRABCOVA (24) a dala se s námi do hovoru. Mluvila o tom, ţe chce spasit svět s tím, ţe „snad kaţdý dobrý člověk takhle přemýšlí", a o „ošklivé tváři kapitalismu" s tím, ţe si je jista, ţe „kapitalismus i takovou tvář má". Kandidátka České pirátské strany číslo 9 se svlékla donaha a její fotky obletěly před týdnem republiku, ale není to naivní modelka. Je „prostě člověk" Přečetli jsme si o vás, ţe studu-jete, kandidujete, viděli jsme vás nahou a na otázku, co jste zač, nám odpovídáte, ţe jste člověk. Plné znění zpráv


Nenabídnete víc? Nechci se nikam zařazovat. Mŧţu ale patřit do škatulek stu-dentky, bývalé modelky a potenci-ální rodičky dětí. Od zbytku populace se asi nejví-ce odlišuji svým věčně rebelujícím duchem. Nejsem ale uţ pubertální naštvaný pankáč, spíš se povaţuji za angaţovaného občana. Proti čemu revoltujete? Na tuto otázku bych mohla na-psat desetistránkový esej. Dalo by se říct, ţe revoltuji „proti systému", i kdyţ to zní jako klišé. Zeptejte se na něco méně obecného. Konkrétně co se vám dva dny před parlamentními volbami ne-líbí? Kdyţ tu teď s vámi sedím, mohu například kritizovat média. Jdete všichni v nějakém jednom politic-kém proudu. Nechápu, proč z neoliberálního pohledu nedáváte slovo rŧzným názorŧm. Vy manipulujete. Tak kdyţ tu teď sedím s vámi, mŧţu jako první zkritizovat média všechna plují v určitém politickém proudu. Třeba vy v Reflexu jste výrazně pravicoví, „odéesáčtí“. Bylo by fajn, kdyby ve všech časopisech typu Reflex byly politické články psány nejen z jedné perspektivy. Takto je Reflex jistým zpŧsobem manipulativní. A z čeho nám přisuzujete, ţe jsme ´ódéesáčtí´? Śéfredaktor přímo v úvodníku vyzýval, aby lidé volili pravici. A účastníte se, jako většina, antiparoubkovské kampaně. Byla jsem v roce 2005 na Czechteku a viděla jsem, jak policie zmlátila moje přátele. Paroubka opravdu nemám ráda, jen mám dojem, ţe je jeho osobnost démonizována, a to i Reflexem. Ovšem idiocie předvolebních billboardŧ politických stran nemá obdoby. Včera jsem zahlédla jeden, kde se Nečas usmívá a Paroubek mračí - dva smajlíci v opozici - dobro a zlo - to je přinejmenším přehnané. Jak?Otevřeně vyzýváte lidi, aby vo-lili pravici. Vedete antiparoubkovskou kampaň. Ne ţe by ten pán nebyl idiot, on je, byla jsem v roce 2005 na CzechTeku a mám v tom jasno. Zmlátili tam moje přátele. Ale není rok 1984 a netřeba vy-tvářet hysterii. Viděla jsem včera billboard, na němţ se Nečas usmí-vá a Paroubek mračí, dva smajlíci v opozici -dobro a zlo-, to uţ je jen pitomé. A vy novináři jste se v tom podle mě našli. Co se vám ještě nelíbí? Nadvláda korporací, neprŧhled-nost mechanismŧ státu. Chceme transparenci veřejných financí, určitou formu přímé demokracie, vysokou občanskou participaci na státu. Fungování státní správy se musí optimalizovat pomocí IT technologií. Tím ušetříme čas i pe-níze, které poţírá byrokracie. Nadvládá korporací a neprŧhlednost mechanismŧ státu. Přeji si transparenci státních financí a určitou formu přímé demokracie a tím pádem vyšší Plné znění zpráv


občanskou participaci na státu. Fungování státní správy se musí optimalizovat pomocí IT technologií. Tím ušetříme čas a peníze, který poţírá byrokratický aparát a korupce. Kdyţ budeme všechno digitali-zovat, nehrozí, ţe budou všichni všechno o všech vědět? Ţe nás uvidí a uslyší Velký bratr jako v Orwellovi? To se musí dobře ošetřit, občan má přece právo na soukromí. Ně-mečtí piráti vystoupili nedávno proti kamerám, bezpečnostním rá-mŧm na letištích, snímání otiskŧ... Právo na soukromí je pro mě velmi dŧleţité, proto se toto musí velmi dobře ošetřit. Němečtí piráti například vystoupili nedávno proti kamerám, bezpečnostním rámŧm na letištích, snímání otiskŧ … ... ale kdyţ nebudou rámy na le-tištích, budou častěji vybucho-vat letadla, ne? Chce to zachovat nějakou únos-nou míru, nenechat se ovládnout strachem z terorismu. Já toho o letištní kontrole moc nevím, letěla jsem snad dvakrát třikrát v ţivotě. Jistě, ale chce to zachovat nějakou únosnou míru a nenechat se ovládnout strachem z terorismu. V problematice letištních kontrol se tedy úplně nevyznám, letěla jsem snad dvakrát, třikrát v ţivotě, ale zdá se mi , ţe to, o čem čtu, kam to došlo, překročilo únosnou mez. Kde je podle vás dělící čára? Automaticky kontrolují občany snědé pleti zevrubněji neţ bělo-chy, zakazují si vzít s sebou do le-tadla láhev vody... A německým pirátŧm se nelíbí svlékací letištní skenery. Automaticky kontrolují občany snědé pleti zevrubněji neţ bělochy, zakazují si vzít sebou do letadla láhev vody... A německým pirátŧm se nelíbí svlékací letištní skenery. Promiňte, ale abych odpověděla na tuto otázku, potřebovala bych čas na delší studii problematiky. Zeptejte se mě raději na něco jiného, třeba co si myslím o problémech lidí bez domova. Jak byste řešila bezdomovce? Posílili bychom rozvoj neziskových organizací a zmírnili kontrolu těchto lidí v určitých situacích. Kdyţ uţ jim chce stát pomoct, postaví jim stany, aby se měli kde schovat, ale my bychom tam na ně zároveň neposílali policii. Posílili bychom rozvoj a podporu neziskových organizací a zmírnila bych kontrolu těchto lidí v určitých situacích. Tuto zimu byly kvŧli častým případŧm umrznutí postaveny stany. Ale přišla je tam legitimovat policie, takţe těch stanŧ pak nakonec spoustu lidí nevyuţilo. Část z nich jsou hledaní lidé, část třeba podvodníci, zločinci. Tako-vé by policie měla hledat, ne? Ano, podle statistik je kaţdý de-sátý bezdomovec hledaný zločinec. Ale z policejní kontroly mohou být ostatní Plné znění zpráv


nevinní bezdomovci paranoidní - lidé bez domova jsou často duševně nemocní a mají z policie iracionální strach, kvŧli němuţ pak řada z nich do útulku nepřijde, a tak jim hrozí umrznutí. Shodujeme se ale na tom, ţe zlo-činci patří do vězení? To ano. To samozřejmě. Místo já říkáte my. Kdy jste přija-la stranictví za své? My jsme single issue party... Nemáme typické stranictví. ČPS je částečně single-issue party… Co si pod tím máme představit? Třeba Dŧchodci za ţivotní jisto-ty byli single issue party. Single-issue party je strana, které je zaměřená na jednu konkrétní oblast politiky. U nás to byli třeba Dŧchodci za ţivotní jistoty. To jsou ti, kteří po prohraných volbách jedli brouky, to bychom vám nepřáli. To nehrozí, jsem vegetariánka. Single issue party v EU také vzni-kaly kvŧli legalizaci marihuany. Měly jedno téma a z něj odvíje-ly svŧj program. Pro ČPS to téma není marihuana, ale je to trans-parence státu, svoboda občana, svoboda informací. Jsme liberální, ne v ekonomickém slova smyslu, ale v sociálně kulturním. Homo-sexuální svazky hurá, adopce dětí homosexuály - většina našich by souhlasila, tolerance vŧči musli-mŧm a jiným náboţenstvím ano, euthanasie ano, trest smrti ne. To nehrozí, jsem vegetarián. :) Single issue party v EU také vznikaly kvŧli legalizaci marihuany. Měli jedno téma a z něj odvíjeli svŧj program. Pro ČPS to téma není marihuana, ale je to transparence státu, svoboda občana, svoboda informací. Jsme liberální, ne v ekonomickém slova smyslu, ale v sociálně-kulturním. Homosexulní svazky ano, adopce dětí homosexuály – většina našich by souhlasila, tolerance vŧči muslimŧm a jiným náboţenstvím - ano, euthanázie ano, trest smrti ne. A jste napravo, nebo nalevo? Hned na začátku jsme se dohodli, ţe nebudeme akceptovat tohle dělení, jeţ vzniklo ve Fran-cii někdy v devatenáctém století. U nás se soustřeďují lidi, kteří se shodnou v tom, ţe by vláda měla být transparentní a občan by měl participovat na vlastním ţivotě ve státě. Jsou mezi námi neoliberálové i neomarxisté, zelení i střední proud. Hned na začátku jsme se dohodli, ţe nebudeme akceptovat tohle dělení, které vzniklo ve Francii někdy v devatenáctém století. Jsme skupina lidí, Plné znění zpráv


která se shodne na tom, ţe by vláda měla být transparentní a občan by měl participovat na vlastním ţivotě ve státě a ţe cenzura je nepřípustná. Jsou mezi námi neoliberálové i neomarxisté, zelení i střední proud. My dva jsme zaţili revoluci 1989. Chystáte taky nějakou? Nejsem specialista na dělání re-volucí, ale hrozně chci něco změ-nit. Pamatuji si přesně rok 1989, byly mi čtyři roky, chtěla jsem si vzít za muţe Václava Havla a měla jsem jasno v tom, ţe komunisti jsou zlí. Nejsem specialista na dělání revolucí, ale mám hroznou chuť něco změnit k lepšímu. Pamatuji si přesně rok 1989, byly mi čtyři roky a chtěla jsem si vzít za muţe Václava Havla. Tehdy jsem měla jasno v tom, ţe komunisti jsou zlí. Ve čtyřech letech? No jasně, moji rodiče byli máničky, mluvili jsme o tom pořád. A dneska uţ vím, ţe bych nevolila nejen komunisty, ale ani ODS, ani ČSSD. Zlí mi přijdou všichni stejně. No jasně, moji rodiče byly máničky a mluvili jsme o tom pořád. Dnes uţ vím, ţe bych nevolila nejen je, ale ani ODS a ČSSD. Nemŧţu se rozhodnout, která dnešní parlamentní mocná strana je nejmenší zlo. Kdyţ nejste specialistka na revo-luce, na co jste odbornice? Moţná na IT a určitě na alterna-tivní kulturu. Na svobodnou kul-turu zaloţenou na principu do it yourself. Proto jsem se angaţovala ve squatech. Mám pracovní zkušenosti v oblasti IT, i kdyţ odborník zrovna nejsem. Moţná jsem specialista na alternativní kulturu. Na svobodnou kulturu zaloţenou na principu DIY - do it yourself. Proto jsem podporovala squattery, i kdyţ je to s nimi problematické, protoţe zasahují do soukromého vlastnictví. Ale vy uznáváte soukromé vlast-nictví, ne? A chápete, ţe ne-existuje nic takového jako právo na bydlení v cizích domech, ne? Samozřejmě ţe uznáváme sou-kromé vlastnictví, a co se týče prá-va na bydlení, tak v Listině základ-ních práv a svobod něco podobného snad je - „dostačující ţivotní pod-mínky". Jsou tady zlí kapitalisté, ale věřím i v dobré, kteří si řeknou: Mám majetek, nepotřebuji ho zrov-na, nemŧţu ho právě zvelebit, ať si v tom někdo klidně dělá koncer-ty. A stát by takovému mohl třeba odpustit daň z nemovitosti, která je stejně nízká. Já bych byla ráda, kdyby se squatteři s majiteli domŧ dopředu domlouvali. Mohlo by to celé fungovat na dohodě. Samozřejmě, ţe uznáváme soukromé vlastnictví. Ale a co se týče práva na bydlení, tak v listině základních práv a svobod něco podobného je – ´právo na dŧstojné ţivotní podmínky´ snad. Jsou tady nějací ti zlí kapitalisté, ale věřím i v ty hodné, kteří Plné znění zpráv


by mohli mít přístup: „mám nemovitost a nedisponuju právě penězmi na rekonstrukci, tak ať si v tom baráku někdo klidně zatím dělá koncerty, kdyţ bude platit elektřinu“. A stát by takovému člověku mohl třeba odpustit daň z nemovitosti, která je ale v ČR stejně velmi nízká, například oproti USA. Nejraději bych byla, kdyby se squatteři a majitelé domŧ spolu prostě dohodli. Bylo by to ale pak ještě squattování ? Určitým zpŧsobem ano. Kompromisní squatting. . Vy máte ráda sci-fi. Mají na to ně-jakou návaznost vaše politické ambice? To asi ne, i kdyţ tři zákony robotiky od Asimova jsou velmi za-jímavý legislativní návrh do bu-doucna. Já u čtení sci-fi relaxuji. U malování také. Vykresluji se ze svých emocí, je to taková terapie, řekla bych. A s elektrickou kytarou to mám stejně. To asi ne, i kdyţ tři zákony robotiky od Asimova je velmi zajímavý legislativní návrh do budoucna! U čtení sci-fi relaxuji. U malování také. Umění je pro mě určitá forma terapie. A s elektrickou kytarou to mám stejně. Čím chcete být? Třeba bych chtěla pracovat v ně-jaké neziskovce anebo se zabý-vat lokálním rozvojem, ţít někde na vesnici a oţivovat ji. Co vás na studiích ţiví? Prodávám obrazy. Dřív mě ţivil modeling, teď to odmítám, i kdyţ to nepovaţuji za nějaký morální přestupek. Kdyţ bulvár nalezl ty fotky, bylo mi trapně, ale straně to asi pomohlo, takţe jsem ráda. Prodávám obrazy. Kdysi mě chvíli ţivil modeling, teď uţ to odmítám, i kdyţ to nepovaţuji za nějaký morální přestupek. Kdyţ bulvár zvěřejnil moje fotky, bylo mi samozřejmě trapně, ale straně publicita zřejmě pomohla, takţe jsem ráda. Jste studentka sociologie. Umíte si spočítat, jak moc vaše akty po-mohly pirátské straně? Je to absurdní situace. Víte, já jsem na devátém místě kandi-dátky. Kdyby nenašel bulvár ty fotky, vŧbec by se o mé kandida-tuře nevědělo. Ale určitě to stra-ně něco hodí, kolik, to nedokáţu odhadnout. Teď tu s vámi mluvím za stranu díky zájmu o moje tělo a jsem hodně nervózní, abych nám to nějak nezkazila. Je to absurdní situace. Jsem aţ na devátém místě kandidátky. V podstatě, kdyby nenašel bulvár ty fotky, vŧbec by se o mě před volbami nevědělo. Ale určitě to straně nějaké hlasy přidá, kolik, to si netroufám odhadnout. A i tímto rozhovorem reprezentuji tak ČPS, a jsem z toho velmi nervózní. Plné znění zpráv


Tak ještě dnes měli moţnost posunout vás na kandidátce výš…. V ČPS je dost lidí, kteří jsou o dost zkušenější neţ já. Moje deváté místo na kandidátce je prozatím adekvátní vzhledem k mým schopnostem. Ale stalo se to, ţe díky skandálu jsem z devátého místa nečekaně pomohla straně. Co tomu náhlému zájmu o piráty říkal váš předseda? Náš dredatý předseda na to rea-goval pozitivně. Mimochodem, já jsem si myslela, ţe to budou řešit jen v bulváru. Ale ty moje akty vy-šly i v Parlamentních listech! Asi aby se poslanci těšili, kdo by mezi ně taky mohl zamířit. Já bych mezi ně ráda, to by byla paráda. Já bych mezi ně ráda, byla bych nadšená. Upřímně ráda byste si sedla do Poslanecké sněmovny? Ano. Mě by to bavilo. Není to mŧj ţivotní sen, ale právě tako-vá práce by mě zajímala. Baví mě například ekonomie. Jistě byste mě nachytali na spoustě věcí, kte-ré neznám, ale mám schopnost je nastudovat, dohledat. Moţná bych měla první rok volebního ob-dobí honičku, ale myslím, ţe bych to zvládla. Ono ale nehrozí, ţe by-chom se dostali do Parlamentu. Ano. Rozhodně by mě to bavilo. Není to mŧj ţivotní sen, ale právě taková práce mě zajímá. Baví mě ekonomie. Jistě byste mě nachytali na spoustě věcech, které zatím nevím, ale určitě mám schopnost je nastudovat, dohledat a věřím ve svoje kritické myšlení. Moţná bych měla první rok volebního období honičku, ale myslím, ţe bych to zvládla. Ale ono to nehrozí, ţe bychom se dostali do parlamentu. Koho byste volila, kdyby nebyla Česká pirátská strana? Asi zelené. Zelené Pak se nabízí otázka, jestli se ne-bojíte, ţe právě to jedno procen-to, jeţ byste, kdyţ budeme hodně optimističtí, maximálně mohli dostat, nebude chybět třeba prá-vě zeleným? To mě samozřejmě trápí. Já bych se s Martinem Bursíkem ur-čitě v koalici nespojovala, ale s On-dřejem Liškou asi ano. Jenţe gré-mium strany rozhodlo jinak. To mě samozřejmě trápí. S Martinem Bursíkem bych se asi v koalici nespojovala, s Ondřejem Liškou ano. Jenţe grémium strany rozhodlo jinak. I kdyţ piráti třeba ani to jedno procento nedostanou, tak je dobře, ţe tady jsme. Plné znění zpráv


Proč to tady nefunguje, kdyţ tře-ba ve Švédsku dokázala mít Pirát-ská strana sedm a pŧl procenta? Je tu velký strašák ekonomic-ká krize, státní dluh. Lidé se bojí zadluţování, chtějí dostávat dávky, dostávat mateřskou... Je tu strašidlo ekonomické krize a státního dluhu. lidé si vybírají mezi pravicí a levicí podle svého sociekonomického statutu, a řeší hlavně zadluţování státu nebo sociální dávky... Švédsko ekonomická krize tolik nezastihla kvŧli jejich modelu skandinávského welfare-statu, proto tam dostávají prostor i jiná témata. Vy se nebojíte zadluţování a ne-budete chtít jednou dostávat ma-teřskou? Já bych byla pro zvyšování ma-teřské - třeba do hranice tří dětí. Je to dŧleţitá poloţka, třeba dŧleţi-tější neţ dávky v nezaměstnanosti anebo dŧchod. Na tom se dá šetřit, ale ne na podpoře toho, aby se tu rodily děti. Jak mŧţete šetřit na dŧchodech pro lidi, kteří to odpracovali? Takhle to úplně nemyslím, ale kdyţ beru stát jako jeden velký organismus a zapomenu na svŧj cit pro sociální solidaritu, tak mi připadá logické podporovat to, co je budoucnost. Teď konečně mluvíme o běţných starostech normálních lidí. Vaše strana je řeší? Rozhodně. Občanská participa-ce je přece věc kaţdého normální-ho člověka. Třeba v tom Švédskuje strašně vysoká. Tam dají lidé zbytek úrody k silnici, k tomu ka-sičku, ať si vezme kdo chce, co potřebuje, a zaplatí, kolik má. Nezamyká se tam. Jde o změnu celo-společenské nálady. Rozhodně. Občanská participace je věc kaţdého normálního člověka. Ve Skandinávii je třeba strašně vysoká. Tam dají lidé zbytek úrody k silnici, k tomu kasičku, ať si vezme, kdo chce, co potřebuje a zaplatí, kolik má. Nezamyká se tam. Je to o změně celospolečenské nálady. Moje největší starost je tedy občanská participace a dŧvěra lidí v to něco změnit. My mysleli, ţe chcete spasit svět. Alespoň jste to před dvěma lety říkala pod svými nahatými fotkami v novinách. Mimocho-dem, politička by to takhle hez-ky nikdy neřekla. Jestli jsem to někdy řekla, určitě jsem to myslela jako nadsázku. Ale myslím si, ţe kaţdý dobrý člověk má touhu spasit svět. Vy to nemáte? Jestli jsem to někdy řekla, určitě jsem to myslela jako nadsázku. Ale myslím si, ţe kaţdý dobrý člověk má touhu spasit svět. Kaţdý dobrý člověk má takové touhy, to je takové to denní snění. Vy to nemáte? Plné znění zpráv


Pŧjdete k volbám , ţe ano? Ano a budu volit pirátskou stranu . A pak budu psát seminární práce, protoţe mám zkouškové období. Jak ty volby dopadnou ? Myslela jsem si dlouho, ţe to vyhraje ČSSD, ale teď se mi zdá, ţe spíš ODS. Ale vsadila bych si schválně na pat. Sto sto. A co bude potom ? Nevidím v blízké době ţádné katastrofické scénáře. Doufám, ţe do pěti let přejde ekonomická krize a celé se to uklidní. Budete mít rodinu? Tak za deset let. Moţná tak za deset let. A budete, myslíte, říkat stále to, co jste nám tu dnes říkala? O denním snění a tak? Většinou se lidé věkem stávají konzervativnějšími. Určitě se ne-budu svlékat před fotoaparátem a své dceři bych to taky rozmlou-vala. Nebudu určitě postávat s dět-mi v rodinném autě na zacpané praţské magistrále, nemám ráda auta. Budeme jezdit vlakem a chtě-la bych se přestěhovat do České-ho Krumlova nebo do Tábora. Učit děti malovat, mít zkušebnu pro místní kapelu... Většinou se lidé stávají konzervativnějšími. Určitě se nebudu svlékat před fotoaparátem a svojí dceři bych to taky rozmlouvala. Chtěla bych zŧstat u kritického myšlení i svého denního snění, jakým trpím v současnosti. Nebudu postávat v zácpě s dětmi v rodinném autě na praţské magistrále, nemám ráda auta. Budeme jezdit vlakem a chtěla bych se přestěhovat do Českého Krumlova nebo do Tábora, učila bych děti malovat, zřídila zkušebny pro místní kapelu... Az čeho byste ţila? Chtěla bych mít klub. Víte, já netouţím po penězích. Lidé mají potřeby, kterým nerozumím. Na co plazmovou televizi? Já sama uţ dneska nosím oblečení z popel-nice, stačí mi to. Jestli bych vŧbec něco chtěla, tak nové bedny pro naši kapelu anebo lepší kytaru. Uţ jsem si vyzkoušela vydělávat hod-ně peněz, teď nemám skoro ţádné a jsem naprosto spokojená. Stačí mi zdravé jídlo, nepotřebuji se ob-klopovat věcmi. Chtěla bych mít klub. Ale netouţím po Plné znění zpráv


penězích. Dneska mají lidi potřeby, kterým nerozumím, na co plazmovou televizi ? Já sama uţ dneska nosím oblečení z popelnice a stačí mi to. Je ale pravda, ţe ale potřebuju novou kvalitnější kytaru a bedny a nemám na to peníze. Uţ jsem si vyzkoušela vydělávat hodně peněz, ale dneska nemám skoro ţádné a jsem spokojená. Stačí mi zdravé jídlo, nepotřebuji se obklopovat věcmi. OLIVIE BRABCOVÁ(24), řečená Olyfka. Studentka Fakulty sociálních věd UK v Praze, malířka, kytaristka a úspěšná modelka. Zajímá ji sci-fi, alternativní kultura, angaţuje se v oblasti squattingu.V parlamentních volbách kandidovala jako číslo devět za Českou pirátskou stranu . Těsně před volbami se objevily v českých novinách její akty.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=2879 _

Fenomén Schwarzenberg – lépe předminulé neţ minulé století 3.6.2010

ceska-media.cz str. 00 Společnost-Tribuna_ Matěj Čadil_

Pan Dušan Streit se ve svém článku dosti tvrdě opřel do Karla Schwarzenberga. Vzývá přitom Masaryka a z předsedy TOP 09 dělá málem černokněţníka. Karel Schwarzenberg Netvrdím, ţe povaţuji kníţete Schwarzenberga za ideálního politika a ţe zcela schvaluji všechno jeho konání (například zmiňované uznání samostatnosti Kosova byl docela problematický krok), to ale nic nemění na skutečnosti, ţe jde o člověka, který mezi zdejšími politiky v pozitivním smyslu vyčnívá. A to, v jakém duchu je psán článek pana Streita, mi nedá abych nereagoval. Je pravda, ţe uţ od roku 1918 tu existuje pozoruhodný zákon, zakazující pouţívání šlechtických titulŧ. Jak ale dobře vysvětluje Richard Händl, zákon se vztahuje na tituly, nikoli hodnosti, čili ve skutečnosti nezakazuje mluvit o někom například jako o kníţeti. Navíc šlechtictví vyplývá z pŧvodu člověka, takţe rušit šlechtický pŧvod zákonem by bylo asi jako kdyby někdo chtěl zákonem zrušit třeba češství. Co je ale ještě dŧleţitější, zmíněný zákon dnes neobsahuje ţádnou sankční sloţku, tudíţ není právně vymahatelný. Představuje tak dnes v našem právním řádu uţ jen nefunkční relikt vycházející z revoluční nálady po 1. světové válce, kdy se čeští poslanci snaţili vymezit proti předchozímu zřízení. Nezapomínejme také, ţe český stát nevznikl roku 1918, ale České království má historii mnohonásobně delší – nedá se tak souhlasit s panem Streitem, ţe by zrovna na tomto záonu stály základy českého státu. Právě proto například Koruna Česká poukazuje na zbytečnost takového zákona a prosazuje jeho zrušení. A vŧbec to nemusí souviset se změnou státního zřízení; třeba sousední Německo zavedlo republiku ve stejné době jako my, ale šlechtické tituly tam nikdy zrušeny nebyly (nikomu například nevadí, ţe šest poslancŧ spolkového sněmu se píše se šlechtickým „von“ před jménem). A tvrzení, ţe „Šlechta své postavení zakládá na dědičných výsadách a to je v moderní společnosti nepřijatelné,“ samozřejmě nemá co dělat s dnešní situací. Politické výsady šlechty nezrušil v českých zemích Masaryk roku 1918, ale uţ rakouská vláda roku 1848. A samotné šlechtictví je mnohem více závazkem neţ výsadou – ostatně stačí se podívat na to, jak se dnes příslušníci historické šlechty starají o své majetky zdevastované komunisty, a porovnat to s přístupem mnoha moderních zbohatlíkŧ. Ale podívejme se tedy na rod Schwarzenbergŧ, kdyţ pan Streit tak podezíravě poukazuje na jejich bohatství, datující se z doby před první světovou válkou. Často se kritizuje nečeský pŧvod tohoto rodu a je pravda, ţe první panství v Čechách získali Schwarzenbergové aţ roku 1660. Na druhou stranu, přiznejme si: kdo z nás mŧţe prokázat, ţe naši předkové trvale ţijí v Českých zemích uţ 350 let? Mezi významné členy rodu patřil Plné znění zpráv


například Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799-1888), hospodářský reformátor, známý svou péčí o sociální zabezpečení svých pracovníkŧ, Bedřich Schwarzenberg (1862-1939), který předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě, JUDr. Adolf Schwarzenberg (1890-1950), který byl pro své vlastenecké smýšlení donucen roku 1939 k exilu, za války finančně podporoval protinacistický odboj, a poválečný parlament se mu za to odvděčil konfiskací majetku speciálním zákonem Lex Schwarzenberg, Karel VI. Schwarzenberg, autor Prohlášení starých rodŧ vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu, předaného prezidentu Benešovi v září 1938, vyzývajícího k obraně státu a varujícího před vývojem, který se záhy stal skutečností podpisem Mnichovské dohody, nebo Arnošt Schwarzenberg (1872-1979), který dobrovolně zŧstal v komunistickém Československu, coţ odnesl dvojím uvězněním po vykonstruovaných procesech. Označovat rod Schwarzenbergŧ za protičeský je tedy dosti zavádějící. Ale tvrdit, ţe snaha o restauraci poměrŧ před první světovou válkou vedla k rozpoutání války druhé, je uţ naprostý nesmysl. Příčinou druhé světové války byl nacionalismus. Vţdyť právě rozbití Rakouska-Uherska udělalo ze střední Evropy prostor slabých, vzájemně soupeřících státŧ, které se nedokázaly ubránit rozpínavosti kontinentálních mocností Německa a Ruska. A sesazení císaře Karla, který plánoval federalizaci své říše na základě rovnoprávnosti národŧ, uvolnilo scénu pro ovládnutí střední Evropy jistým Führerem, který dovedl nacionalismus do té nejextrémnější podoby. Ostatně vŧbec není náhodou, ţe císařŧv syn Otto von Habsburk patřil k prvním výrazným kritikŧm Hitlera a zatímco většina západních politikŧ vyznávala politiku appeasementu, byl to on, kdo se nabídl vést obranu Rakouska proti připravovanému anšlusu. Jestli tedy kníţe ve vládě představuje návrat do devatenáctého století, tak říkám, proč ne? Moţná by stálo za to inspirovat se historickou šlechtou častěji. A neţ komunistické funkcionáře a mafiánské zbohatlíky století minulého, radši uvidím jako veřejného představitele někoho, kde reprezentuje delší historickou kontinuitu naší země. Matěj Čadil Autor je student sociologie a antropologie na FSV UK.Publikováno s laskavým souhlasem autora.Zveřejněno na cadil.blog.idnes.cz.


KDO KAM 3.6.2010

Ekonom str. 19 (nad)_

Lidé_

Aleš Poklop (42) se stal generálním ředitelem Penzijního fondu České spořitelny. V této pozici nahradil Jana Diviše, který od dubna zastává pozici náměstka generálního ředitele Stavební spořitelny ČS. Ve Finanční skupině České spořitelny pŧsobí Poklop od roku 1992 na rŧzných manaţerských pozicích. Od roku 2008 byl zástupcem ředitele úseku Externí prodej a kooperace České spořitelny, kde se podílel především na transformaci externí prodejní sítě České spořitelny. (nad) Radek Matouš (47) se stal novým vedoucím oddělení marketingu nákupní kooperace Expert ČR a velkoobchodu K+B Progres. V nově vytvořené pozici bude zodpovědný za koordinaci marketingových aktivit napříč skupinou K+B Group. Dosud pŧsobil mimo jiné na manaţerských pozicích ve společnostech Stabilo, Henkel, Budějovický Budvar či Preciosa Deutschland. V současné době dokončuje studium na Vysoké škole finanční a správní. (nad) Michal Froněk (39) nastoupil na pozici obchodního ředitele divize Business Solutions technologické firmy S&T CZ. Zodpovídat bude za rozvoj prodeje a za nabídku v oblasti konzultací, podnikových řešení a sluţeb. Do S&T CZ přišel Froněk ze společnosti SAP, v níţ se několik let zabýval strategií a prodejem SAP řešení v segmentu výrobních firem a státní a veřejné správy. Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT a postgraduálního studia marketingu a managementu na ČVUT. (nad) Markéta Mühlhoferová (36) posílila tým fúzí a akvizic společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika na pozici senior manaţerky. Do PwC si přináší více neţ desetiletou zkušenost z oblasti investičního bankovnictví a podnikových financí. Mühlhoferová v minulosti pracovala pro skupinu PPF, ECM, Českou spořitelnu a Komerční banku. Vystudovala Institut ekonomických studií FSV UK v Praze a vlastní makléřskou licenci. Plné znění zpráv


Foto popis| _

Tak uţ si hergot vyberte: Masaryk, nebo Havel a Schwarzenberg?! 3.6.2010

eportal.cz str. 00 Dušan Streit_

Politika_

Neţ tuto záleţitost po reakcích na zmíněný článek ještě rozvinu, chtěl bych k Havlovi nadto dodat, ţe se mu podařilo svým blátivým myšlením infiltrovat Univerzitu Karlovu, zejména Fakultu sociálních věd a hlavně obor antropologie, který je zaneřáděn pavědou podle Grofa a Neubauera, jeţ neměla obdoby ani za komunistŧ. Jde o devastaci myšlení, oceněnou i Bludným balvanem, která tak vychovává mladé oběti tohoto úpadku.

Poznal jsem, ţe je tady spousta lidí, kteří podléhají bludu. Jsou to ti, kteří politiky rozřaďují do fanklubŧ jako popové hvězdy. Pak nepoznají, ţe ty ţánry nejen nejsou slučitelné, ale jsou i v rozporu. Politici toho často zneuţívají, nevymezí se jednoznačně proti jinému pojetí světa a politiky, pokud by se měli dotknout jiné respektované ikony, zejména historických velikánŧ. A to přesto, ţe jinak salámovou metodou rozkládají jejich odkazy. Je to velmi pokrytecké a zákeřné. Takto se například Václav Havel přihlásil k odkazu Tomáše Garriguea Masaryka. Vědomě se snaţil, aby jej lidé chápali jako jeho nástupce. Přihlásil se k masarykovským atributŧm prezidentského úřadu, kdy funkci pojal jako postavu nadstranickou, která se místo na prosazování konkrétního politického programu orientuje na obecnější filosofické a politické otázky a kdy se stylizoval do role mravní autority s mezinárodním přesahem. Ve stínu obnovovaných pomníkŧ TGM tak Havel skrýval, ţe nemá jeho vzdělání, ţe místo filosofie uplatňuje postmodernismus, místo vědy metafyziku a místo víry salónní levičáctví a elitářské mudrování. Vrcholu to dosáhlo při jeho trapné roli „humanitárního bombarďáka“. Zásadní rozdíl je také v charakteru. Zatímco Masaryk byl chlapsky přímočarý (viz hilsneriáda), Havel byl tajnosnubný okopávač kotníkŧ (viz neadresné kritiky namířené proti Klausovi). Zmiňovat Masaryka v souvislosti Havlem by bylo jeho uráţkou. Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem. Vţdyť tento kosmopolita-pozér podrývá samotnou existenci státu, který Masaryk vydupal ze země. Je to národní masochista Havel a jeho následovníci, kteří Masarykovo dílo rozvracejí. Není většího antagonismu! Mezi ty, kteří zneuţili globalizace a poslouţili jako prostředek k demontáţi státu, patří i trojští koňové, které všechny Havel vysadil v lŧně domácího nepřítele. Jsou to mezi všemi: Vondra, Kocáb a Schwarzenberg. O tom posledním jsem psal zde: "Fenomén Schwarzenberg – epochální cesta do předminulého století". Neţ tuto záleţitost po reakcích na zmíněný článek ještě rozvinu, chtěl bych k Havlovi nadto dodat, ţe se mu podařilo svým blátivým myšlením infiltrovat Univerzitu Karlovu, zejména Fakultu sociálních věd a hlavně obor antropologie, který je zaneřáděn pavědou podle Grofa a Neubauera, jeţ neměla obdoby ani za komunistŧ. Jde o devastaci myšlení, oceněnou i Bludným balvanem, která tak vychovává mladé oběti tohoto úpadku. A teď ke Schwarzenbergovi. Osobně bych neměl problém jít s ním na pivo. Není ve mně ţádná zášť, mŧţe to být sok, kterého by bylo moţné si váţit. Dokonce jej chápu v jeho rodinné anamnéze. A jednoznačně věřím i tomu, ţe on se do vlády necpe, aby si majetkově přilepšil. Zajímavé byly reakce na mŧj předchozí článek. Opominu ty duše naivní, které si Schwarzenberga idealizují jako někoho mezi Karlem Gottem a princeznou Dianou. Jejich popartové vidění světa Plné znění zpráv


jim neberu. Ti ostatní se však rekrutují výhradně z nostalgikŧ po Rakousko – Uhersku. Dnes to schovávají za mlţnou clonu Evropské unie. Ale pozor! To byla pro český národ doba temna. Doba českých sluţek a podkoních. Je třeba natvrdo říci – to, co oni nepřiznávají otevřeně -, ţe tyto reminiscence zákeřně podrývají nejen základy našeho státu, ale i Masarykovo dílo a smyl jeho ţivota. A vysmívají se všem obětem, které za samostatný stát poloţily ţivot. Ţádné lavírování a havlovské náznaky zde nemají místo. Ten, kdo podrývá základy vlastního státu, který jsme zdědili, je vlastizrádce. Nejsem ţádný šovinista ani nacionalista. Ţádnému státu neupírám stejný nárok. Jestli mě chtějí přesvědčit o konci národních zájmŧ, ať to zkusí vykládat Schwarzenbergovým kumpánŧm v Kosovu. Češi jistě nemají expanzivní choutky, jen vţdy s menším či větším úspěchem museli tu svou hroudu hájit před nacionalismem cizím. Na druhé straně si nemyslím, ţe bychom měli neustále čecháčkovsky vzývat nějakého protektora, který by se o nás postaral. Jsem dokonce přesvědčen, ţe nejlépe bychom to dokázali sami. A nebýt druhé světové války, nebylo by u nás ani komunismu a patřili bychom k nejvyspělejším státŧm světa. A to nejen v hokeji :) A musím vyvrátit ještě jeden falešný argument, ţe druhou světovou válku nevyvolal revanšismus zaměřený proti výsledku první světové války, ale jen německý nacionalismus. Jako by šlo oba faktory oddělit. I samostatné Československo bylo přece dŧsledkem první světové války, a proto bylo napadeno. Takţe návrat do předminulého století je pro Čechy fatálnější neţ návrat do minulého století, kdy byla ustavena novodobá státnost, a to přes všechny komplikace. To za prvé. A za druhé, Německo přece bylo v první světové válce součástí Centrálních mocností. A svou roli hrál také pangermanismus, jazykově (nejen!) kompatibilní s Rakouskem. Třetí říše a NSADP kooptovala tuto ideologii. Takţe pangermanismus hrál roli v obou světových válkách. Jen blázen mŧţe českému vlastenectví nasazovat oslí hlavu nacionalismu a klást jej naroveň německému nacionalismu a nacismu. V tomto nepochopení mají zdroj všechny ty hloupé iluze o zářné budoucnosti v lŧně EU. Uţ dnes jsou národní státy oslabeny natolik, ţe čelit v našem koutě Evropy neopangermanismu bude obtíţné. Zvláště tehdy, kdyţ nás v EU budou reprezentovat ctiţádostiví popletové typu Havla a klanoví pragmatici typu Schwarzenberga.

URL| http://www.eportal.cz/Articles/2708-tak-uz-si-hergot-vyberte-masaryk-nebo-havel-a-schwarzenberg-.aspx _

Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem 3.6.2010

euportal.cz str. 00 Dušan Streit_

Zamyšlení_

Zmiňovat Masaryka v souvislosti Havlem by bylo jeho uráţkou. Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem. Vţdyť tento kosmopolita-pozér podrývá samotnou existenci státu, který Masaryk vydupal ze země. Je to národní masochista Havel a jeho následovníci, kteří Masarykovo dílo rozvracejí. Není většího antagonismu! Poznal jsem, ţe je tady spousta lidí, kteří podléhají bludu. Jsou to ti, kteří politiky rozřaďují do fanklubŧ jako popové hvězdy. Pak nepoznají, ţe ty ţánry nejen nejsou slučitelné, ale jsou i v rozporu. Politici toho často zneuţívají, nevymezí se jednoznačně proti jinému pojetí světa a politiky, pokud by se měli dotknout jiné respektované ikony, zejména historických velikánŧ. A to přesto, ţe jinak salámovou metodou rozkládají jejich odkazy. Plné znění zpráv


Je to velmi pokrytecké a zákeřné. Takto se například Václav Havel přihlásil k odkazu Tomáše Garriguea Masaryka. Vědomě se snaţil, aby jej lidé chápali jako jeho nástupce. Přihlásil se k masarykovským atributŧm prezidentského úřadu, kdy funkci pojal jako postavu nadstranickou, která se místo na prosazování konkrétního politického programu orientuje na obecnější filosofické a politické otázky a kdy se stylizoval do role mravní autority s mezinárodním přesahem. Ve stínu obnovovaných pomníkŧ TGM tak Havel skrýval, ţe nemá jeho vzdělání, ţe místo filosofie uplatňuje postmodernismus, místo vědy metafyziku a místo víry salónní levičáctví a elitářské mudrování. Vrcholu to dosáhlo při jeho trapné roli „humanitárního bombarďáka“. Zásadní rozdíl je také v charakteru. Zatímco Masaryk byl chlapsky přímočarý (viz hilsneriáda), Havel byl tajnosnubný okopávač kotníkŧ (viz neadresné kritiky namířené proti Klausovi). Zmiňovat Masaryka v souvislosti Havlem by bylo jeho uráţkou. Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem. Vţdyť tento kosmopolita-pozér podrývá samotnou existenci státu, který Masaryk vydupal ze země. Je to národní masochista Havel a jeho následovníci, kteří Masarykovo dílo rozvracejí. Není většího antagonismu! Mezi ty, kteří zneuţili globalizace a poslouţili jako prostředek k demontáţi státu, patří i trojští koňové, které všechny Havel vysadil v lŧně domácího nepřítele. Jsou to mezi všemi: Vondra, Kocáb a Schwarzenberg. O tom posledním jsem psal zde: "Fenomén Schwarzenberg – epochální cesta do předminulého století". Neţ tuto záleţitost po reakcích na zmíněný článek ještě rozvinu, chtěl bych k Havlovi nadto dodat, ţe se mu podařilo svým blátivým myšlením infiltrovat Univerzitu Karlovu, zejména Fakultu sociálních věd a hlavně obor antropologie, který je zaneřáděn pavědou podle Grofa a Neubauera, jeţ neměla obdoby ani za komunistŧ. Jde o devastaci myšlení, oceněnou i Bludným balvanem, která tak vychovává mladé oběti tohoto úpadku. A teď ke Schwarzenbergovi. Osobně bych neměl problém jít s ním na pivo. Není ve mně ţádná zášť, mŧţe to být sok, kterého by bylo moţné si váţit. Dokonce jej chápu v jeho rodinné anamnéze. A jednoznačně věřím i tomu, ţe on se do vlády necpe, aby si majetkově přilepšil. Zajímavé byly reakce na mŧj předchozí článek. Opominu ty duše naivní, které si Schwarzenberga idealizují jako někoho mezi Karlem Gottem a princeznou Dianou. Jejich popartové vidění světa jim neberu. Ti ostatní se však rekrutují výhradně z nostalgikŧ po Rakousko – Uhersku. Dnes to schovávají za mlţnou clonu Evropské unie. Ale pozor! To byla pro český národ doba temna. Doba českých sluţek a podkoních. Je třeba natvrdo říci – to, co oni nepřiznávají otevřeně -, ţe tyto reminiscence zákeřně podrývají nejen základy našeho státu, ale i Masarykovo dílo a smyl jeho ţivota. A vysmívají se všem obětem, které za samostatný stát poloţily ţivot. Ţádné lavírování a havlovské náznaky zde nemají místo. Ten, kdo podrývá základy vlastního státu, který jsme zdědili, je vlastizrádce. Nejsem ţádný šovinista ani nacionalista. Ţádnému státu neupírám stejný nárok. Jestli mě chtějí přesvědčit o konci národních zájmŧ, ať to zkusí vykládat Schwarzenbergovým kumpánŧm v Kosovu. Češi jistě nemají expanzivní choutky, jen vţdy s menším či větším úspěchem museli tu svou hroudu hájit před nacionalismem cizím. Na druhé straně si nemyslím, ţe bychom měli neustále čecháčkovsky vzývat nějakého protektora, který by se o nás postaral. Jsem dokonce přesvědčen, ţe nejlépe bychom to dokázali sami. A nebýt druhé světové války, nebylo by u nás ani komunismu a patřili bychom k nejvyspělejším státŧm světa. A to nejen v hokeji :) A musím vyvrátit ještě jeden falešný argument, ţe druhou světovou válku nevyvolal revanšismus zaměřený proti výsledku první světové války, ale jen německý nacionalismus. Jako by šlo oba faktory oddělit. I samostatné Československo bylo přece dŧsledkem první světové války, a proto bylo napadeno. Takţe návrat do předminulého století je pro Čechy fatálnější neţ návrat do minulého století, kdy byla ustavena novodobá státnost, a to přes všechny komplikace. To za prvé. Plné znění zpráv


A za druhé, Německo přece bylo v první světové válce součástí Centrálních mocností. A svou roli hrál také pangermanismus, jazykově (nejen!) kompatibilní s Rakouskem. Třetí říše a NSADP kooptovala tuto ideologii. Takţe pangermanismus hrál roli v obou světových válkách. Jen blázen mŧţe českému vlastenectví nasazovat oslí hlavu nacionalismu a klást jej naroveň německému nacionalismu a nacismu. V tomto nepochopení mají zdroj všechny ty hloupé iluze o zářné budoucnosti v lŧně EU. Uţ dnes jsou národní státy oslabeny natolik, ţe čelit v našem koutě Evropy neopangermanismu bude obtíţné. Zvláště tehdy, kdyţ nás v EU budou reprezentovat ctiţádostiví popletové typu Havla a klanoví pragmatici typu Schwarzenberga. http://streit.blog.idnes.cz/

URL| http://www.euportal.cz/Articles/6126-masaryk-by-havla-vypraskal-jezdeckym-bicikem.aspx _

PIRÁTKA ZE ŢIŢKOVA 3.6.2010 Reflex str. 52 portrét_ PAVLÍNA WOLFOVÁ A MAREK GREGOR_ Pro stranu všechno, řekla nahlas OLIVIE BRABCOVÁ (24) a dala se s námi do hovoru. Mluvila o tom, ţe chce spasit svět s tím, ţe „snad kaţdý dobrý člověk takhle přemýšlí“, a o „ošklivé tváři kapitalismu“ s tím, ţe si je jista, ţe „kapitalismus i takovou tvář má“. Kandidátka České pirátské strany číslo 9 se svlékla donaha a její fotky obletěly před týdnem republiku, ale není to naivní modelka. Je „prostě člověk“. * Přečetli jsme si o vás, ţe studujete, kandidujete, viděli jsme vás nahou a na otázku, co jste zač, nám odpovídáte, ţe jste člověk. Nenabídnete víc? Nechci se nikam zařazovat. Mŧţu ale patřit do škatulek studentky, bývalé modelky a potenciální rodičky dětí. Od zbytku populace se asi nejvíce odlišuji svým věčně rebelujícím duchem. Nejsem ale uţ pubertální naštvaný pankáč, spíš se povaţuji za angaţovaného občana. * Proti čemu revoltujete? Na tuto otázku bych mohla napsat desetistránkový esej. Dalo by se říct, ţe revoltuji „proti systému“, i kdyţ to zní jako klišé. Zeptejte se na něco méně obecného. * Konkrétně co se vám dva dny před parlamentními volbami nelíbí? Kdyţ tu teď s vámi sedím, mohu například kritizovat média. Jdete všichni v nějakém jednom politickém proudu. Nechápu, proč z neoliberálního pohledu nedáváte slovo rŧzným názorŧm. Vy manipulujete. * Jak? Otevřeně vyzýváte lidi, aby volili pravici. Vedete antiparoubkovskou kampaň. Ne ţe by ten pán nebyl idiot, on je, byla jsem v roce 2005 na CzechTeku a mám v tom jasno. Zmlátili tam moje přátele. Ale není rok 1984 a netřeba vytvářet hysterii. Viděla jsem včera billboard, na němţ se Nečas usmívá a Paroubek mračí, dva smajlíci v opozici – dobro a zlo –, to uţ je jen pitomé. A vy novináři jste se v tom podle mě našli. * Co se vám ještě nelíbí? Nadvláda korporací, neprŧhlednost mechanismŧ státu. Chceme transparenci veřejných financí, určitou formu přímé demokracie, vysokou občanskou participaci na státu. Fungování státní správy se musí optimalizovat pomocí IT technologií. Tím ušetříme čas i peníze, které poţírá byrokracie. Plné znění zpráv


* Kdyţ budeme všechno digitalizovat, nehrozí, ţe budou všichni všechno o všech vědět? Ţe nás uvidí a uslyší Velký bratr jako v Orwellovi? To se musí dobře ošetřit, občan má přece právo na soukromí. Němečtí piráti vystoupili nedávno proti kamerám, bezpečnostním rámŧm na letištích, snímání otiskŧ … * … ale kdyţ nebudou rámy na letištích, budou častěji vybuchovat letadla, ne? Chce to zachovat nějakou únosnou míru, nenechat se ovládnout strachem z terorismu. Já toho o letištní kontrole moc nevím, letěla jsem snad dvakrát třikrát v ţivotě. * Kde je podle vás dělící čára? Automaticky kontrolují občany snědé pleti zevrubněji neţ bělochy, zakazují si vzít s sebou do letadla láhev vody ... A německým pirátŧm se nelíbí svlékací letištní skenery. * Jak byste řešila bezdomovce? Posílili bychom rozvoj neziskových organizací a zmírnili kontrolu těchto lidí v určitých situacích. Kdyţ uţ jim chce stát pomoct, postaví jim stany, aby se měli kde schovat, ale my bychom tam na ně zároveň neposílali policii. * Část z nich jsou hledaní lidé, část třeba podvodníci, zločinci. Takové by policie měla hledat, ne? Ano, podle statistik je kaţdý desátý bezdomovec hledaný zločinec. Ale z policejní kontroly mohou být ostatní nevinní bezdomovci paranoidní – lidé bez domova jsou často duševně nemocní a mají z policie iracionální strach, kvŧli němuţ pak řada z nich do útulku nepřijde, a tak jim hrozí umrznutí. * Shodujeme se ale na tom, ţe zločinci patří do vězení? To ano. * Místo já říkáte my. Kdy jste přijala stranictví za své? My jsme single issue party … * Co si pod tím máme představit? Třeba Dŧchodci za ţivotní jistoty byli single issue party. * To jsou ti, kteří po prohraných volbách jedli brouky, to bychom vám nepřáli. To nehrozí, jsem vegetariánka. Single issue party v EU také vznikaly kvŧli legalizaci marihuany. Měly jedno téma a z něj odvíjely svŧj program. Pro ČPS to téma není marihuana, ale je to transparence státu, svoboda občana, svoboda informací. Jsme liberální, ne v ekonomickém slova smyslu, ale v sociálně kulturním. Homosexuální svazky hurá, adopce dětí homosexuály – většina našich by souhlasila, tolerance vŧči muslimŧm a jiným náboţenstvím ano, euthanasie ano, trest smrti ne. * A jste napravo, nebo nalevo? Hned na začátku jsme se dohodli, ţe nebudeme akceptovat tohle dělení, jeţ vzniklo ve Francii někdy v devatenáctém století. U nás se soustřeďují lidi, kteří se shodnou v tom, ţe by vláda měla být transparentní a občan by měl participovat na vlastním ţivotě ve státě. Jsou mezi námi neoliberálové i neo marxisté, zelení i střední proud. * My dva jsme zaţili revoluci 1989. Chystáte taky nějakou?



Nejsem specialista na dělání revolucí, ale hrozně chci něco změnit. Pamatuji si přesně rok 1989, byly mi čtyři roky, chtěla jsem si vzít za muţe Václava Havla a měla jsem jasno v tom, ţe komunisti jsou zlí. * Ve čtyřech letech? No jasně, moji rodiče byli máničky, mluvili jsme o tom pořád. A dneska uţ vím, ţe bych nevolila nejen komunisty, ale ani ODS, ani ČSSD. Zlí mi přijdou všichni stejně. * Kdyţ nejste specialistka na revoluce, na co jste odbornice? Moţná na IT a určitě na alternativní kulturu. Na svobodnou kulturu zaloţenou na principu do it yourself. Proto jsem se angaţovala ve squatech. * Ale vy uznáváte soukromé vlastnictví, ne? A chápete, ţe neexistuje nic takového jako právo na bydlení v cizích domech, ne? Samozřejmě ţe uznáváme soukromé vlastnictví, a co se týče práva na bydlení, tak v Listině základních práv a svobod něco podobného snad je – „dostačující ţivotní podmínky“. Jsou tady zlí kapitalisté, ale věřím i v dobré, kteří si řeknou: Mám majetek, nepotřebuji ho zrovna, nemŧţu ho právě zvelebit, ať si v tom někdo klidně dělá koncerty. A stát by takovému mohl třeba odpustit daň z nemovitosti, která je stejně nízká. Já bych byla ráda, kdyby se squatteři s majiteli domŧ dopředu domlouvali. Mohlo by to celé fungovat na dohodě. * Vy máte ráda sci-fi. Mají na to nějakou návaznost vaše politické ambice? To asi ne, i kdyţ tři zákony robotiky od Asimova jsou velmi zajímavý legislativní návrh do budoucna. Já u čtení sci-firelaxuji. U malování také. Vykresluji se ze svých emocí, je to taková terapie, řekla bych. A s elektrickou kytarou to mám stejně. * Čím chcete být? Třeba bych chtěla pracovat v nějaké neziskovce anebo se zabývat lokálním rozvojem, ţít někde na vesnici a oţivovat ji. * Co vás na studiích ţiví? Prodávám obrazy. Dřív mě ţivil modeling, teď to odmítám, i kdyţ to nepovaţuji za nějaký morální přestupek. Kdyţ bulvár nalezl ty fotky, bylo mi trapně, ale straně to asi pomohlo, takţe jsem ráda. * Jste studentka sociologie. Umíte si spočítat, jak moc vaše akty pomohly pirátské straně? Je to absurdní situace. Víte, já jsem na devátém místě kandidátky. Kdyby nenašel bulvár ty fotky, vŧbec by se o mé kandidatuře nevědělo. Ale určitě to straně něco hodí, kolik, to nedokáţu odhadnout. Teď tu s vámi mluvím za stranu díky zájmu o moje tělo a jsem hodně nervózní, abych nám to nějak nezkazila. * Co tomu náhlému zájmu o piráty říkal váš předseda? Náš dredatý předseda na to reagoval pozitivně. Mimochodem, já jsem si myslela, ţe to budou řešit jen v bulváru. Ale ty moje akty vyšly i v Parlamentních listech! * Asi aby se poslanci těšili, kdo by mezi ně taky mohl zamířit. Já bych mezi ně ráda, to by byla paráda. * Upřímně ráda byste si sedla do Poslanecké sněmovny? Ano. Mě by to bavilo. Není to mŧj ţivotní sen, ale právě taková práce by mě zajímala. Baví mě například ekonomie. Jistě byste mě nachytali na spoustě věcí, které neznám, ale mám schopnost je nastudovat, dohledat. Moţná bych měla první rok volebního období honičku, ale myslím, ţe bych to zvládla. Ono ale nehrozí, ţe bychom se dostali do Parlamentu. Plné znění zpráv


* Koho byste volila, kdyby nebyla Česká pirátská strana? Asi zelené. * Pak se nabízí otázka, jestli se nebojíte, ţe právě to jedno procento, jeţ byste, kdyţ budeme hodně optimističtí, maximálně mohli dostat, nebude chybět třeba právě zeleným? To mě samozřejmě trápí. Já bych se s Martinem Bursíkem určitě v koalici nespojovala, ale s Ondřejem Liškou asi ano. Jenţe grémium strany rozhodlo jinak. * Proč to tady nefunguje, kdyţ třeba ve Švédsku dokázala mít Pirátská strana sedm a pŧl procenta? Je tu velký strašák – ekonomická krize, státní dluh. Lidé se bojí zadluţování, chtějí dostávat dávky, dostávat mateřskou … * Vy se nebojíte zadluţování a nebudete chtít jednou dostávat mateřskou? Já bych byla pro zvyšování mateřské – třeba do hranice tří dětí. Je to dŧleţitá poloţka, třeba dŧleţitější neţ dávky v nezaměstnanosti anebo dŧchod. Na tom se dá šetřit, ale ne na podpoře toho, aby se tu rodily děti. * Teď konečně mluvíme o běţných starostech normálních lidí. Vaše strana je řeší? Rozhodně. Občanská participace je přece věc kaţdého normálního člověka. Třeba v tom Švédsku je strašně vysoká. Tam dají lidé zbytek úrody k silnici, k tomu kasičku, ať si vezme kdo chce, co potřebuje, a zaplatí, kolik má. Nezamyká se tam. Jde o změnu celospolečenské nálady. * My mysleli, ţe chcete spasit svět. Alespoň jste to před dvěma lety říkala pod svými nahatými fotkami v novinách. Mimochodem, politička by to takhle hezky nikdy neřekla. Jestli jsem to někdy řekla, určitě jsem to myslela jako nadsázku. Ale myslím si, ţe kaţdý dobrý člověk má touhu spasit svět. Vy to nemáte? * Budete mít rodinu? Tak za deset let. * A budete, myslíte, říkat stále to, co jste nám tu dnes říkala? O denním snění a tak? Většinou se lidé věkem stávají konzervativnějšími. Určitě se nebudu svlékat před fotoaparátem a své dceři bych to taky rozmlouvala. Nebudu určitě postávat s dětmi v rodinném autě na zacpané praţské magistrále, nemám ráda auta. Budeme jezdit vlakem a chtěla bych se přestěhovat do Českého Krumlova nebo do Tábora. Učit děti malovat, mít zkušebnu pro místní kapelu … * A z čeho byste ţila? Chtěla bych mít klub. Víte, já netouţím po penězích. Lidé mají potřeby, kterým nerozumím. Na co plazmovou televizi? Já sama uţ dneska nosím oblečení z popelnice, stačí mi to. Jestli bych vŧbec něco chtěla, tak nové bedny pro naši kapelu anebo lepší kytaru. Uţ jsem si vyzkoušela vydělávat hodně peněz, teď nemám skoro ţádné a jsem naprosto spokojená. Stačí mi zdravé jídlo, nepotřebuji se obklopovat věcmi. *** OLYFKA: „SVATBY HOMOSEXUÁLŦ – HURÁ, EUTHANASIE – HURÁ, TREST SMRTI – NE.“ JSOU MEZI NÁMI Plné znění zpráv


NEOLIBERÁLOVÉ I NEOMARXISTÉ, ZELENÍ I STŘEDNÍ PROUD. OLIVIE BRABCOVÁ (24), řečená Olyfka. Studentka Fakulty sociálních věd UK v Praze, malířka, kytaristka a úspěšná modelka. Zajímá ji sci-fi, alternativní kultura, angaţuje se v oblasti squattingu. V parlamentních volbách kandidovala jako číslo devět za Českou pirátskou stranu . Těsně před volbami se objevily v českých novinách její akty. Foto popis| „Nahota mi nevadí, přijde mi přirozená, ale porno bych nefotila.“ Foto autor| FOTO ADOLF ZIKA Foto popis| Jedna z kreseb zvláštního světa Olivie Brabcové Foto autor| FOTO ROMAN BLACK ČERNÝ _

S Lenkou Vochocovou o Inventuře "Netradičně" 3.6.2010

respekt.cz str. 00 Respekt.iHNed.cz_ Lenka Vochocová_

Na téma pohledu lidí s mentálním hendikepem na politiku, společnost i kulturu, netradičního trénikového pracoviště, kde se invence tvŧrčího týmu propojuje s nadáním, nadšením a kreativitou lidí, kteří od společnosti, ve které ţijí, dostali nálepku „mentálně hendikepovaní“, mŧţete 9. 6. od 11:00 do 12:00 diskutovat s Lenkou Vochocovou, spoluzakladatelkou sdruţení Inventura. Lenka Vochocová (*1979) je mediální teoretička, doktorandka mediálních studií na FSV UK a zakladatelka občanského sdruţení Inventura. Vystudovala ţurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2002 pracovala ve společnosti Člověk v tísni, spolupracovala s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmŧ Jeden svět 2006. Od roku 2005 se více věnuje genderové tematice. V roce 2002 začala pracovat jako asistentka lidí s mentálním hendikepem v občanském sdruţení Rytmus (později Osa). Roku 2005 zaloţila občanské sdruţení Inventura, které pořádá například Normální festival (více zde). Na začátku nás nikdo neznal a nečekal, a byli jsme příliš nápadní,“ vzpomíná Lenka Vochocová, spoluzakladatelka Inventury, jak letos na jaře pod vedením reţisérky Lindy Jablonské začaly s dokumentární dílnou. Inventura existuje uţ pět let, sdruţení podporuje uměleckou a publicistickou tvorbu lidí s mentálním handicapem (jedním z dlouhodobých cílŧ je vytvořit pro ně pracovní místa v kulturní oblasti). “Nejsympatičtější byli Liška a Schwarzenberg,“ vzpomíná na filmování Josef Fojt, hovorný a otevřený mladý muţ s lehkým mentálním handicapem. ( Z článku v Respektu 22/2010). On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazŧ a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlŧm diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vloţené dotazy se zobrazí s časovým zpoţděním, po aktualizaci seznamu dotazŧ administrátorem.)

URL| http://Respekt.iHNed.cz/rozhovory/c1-44055150-s-lenkou-vochocovou-o-inventure-netradicne _

ODS, TOP 09 a VV podepsaly prohlášení o společné koalici 2.6.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / volby_ Veronika Malá,Milan Kopp,Jana Zemanová,Zbyněk Zykmund,Ondřej Černý, ak,Veronika Sedláčková,Jan Richter_ Plné znění zpráv


Zástupci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných podepsali společné prohlášení, ţe se pokusí vytvořit vládní koalici. teď by také měla začí jednání v expertních týmech. Jak uvedl předseda ODS Petr Nečas, v dokumentu vyjadřují vŧli sloţit kabinet rozpočtově odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci. Text společného prohlášení naleznete zde.Nečas také řekl, ţe vyjednavači rovněţ vytvořili koordinační tým pro redakci koaliční smlouvy, budou ji tvořit Petr Tluchoř za ODS, Miroslav Kalousek z TOP 09 a za Věci veřejné Vít Bárta.Sedm hlavních tématNávrh budoucí Koaliční smlouvy by měl obsahovat tyto programové okruhy: 1. Veřejné rozpočty, mandatorní výdaje, sociální a dŧchodový systém 2. Zdravotnictví 3. Zahraniční politika, obrana, Evropská unie 4. Právo, spravedlnost, veřejná správa, byrokracie a korupce 5. Školství, věda, výzkum, kultura 6. Ţivotní prostředí, zemědělství a venkov 7. Podnikání a jeho podpora, rozvoj infrastrukturyJednání začínají okamţitě, řekl Petr Nečas: „Na těchto sedmi programových blocích začnou odborné mezistranické skupiny pracovat prakticky okamţitě, to znamená dnešním dnem.“Experti nechtějí být rušeniPředseda Věcí Veřejných Radek John prohlásil, ţe expertní skupiny budou jednat na rŧzných místech Prahy, aby je nerušili novináři. Také dodal, ţe shoda mezi všemi třemi stranami je dobrá. John poukázal ovšem na to, ţe spolu s Petrem Nečasem z ODS a Karlem Schwarzenbergem z TOP 09 podepsal prohlášení, nikoliv smlouvu.„My se opravdu budeme velmi pokoušet ve vyjednáváních se dohodnout. V mnoha oblastech je to jednoduché, jsou tam velké prŧniky. Do doby, neţ bychom zjistili, ţe dohoda není moţná, opravdu nebude ţádný obrat. Věci veřejné se tedy budou účastnit koaličním jednání tak dlouho, dokud to bude moţné," řekl Radek John."Jednání bylo vstřícné, přátelské a rychle jsme došli k dohodě," pochvaloval si předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Dohodu o koalici bude muset ale potvrdit ještě vnitrostranické referendum Věcí veřejných. Radek John dnes nicméně popřel, ţe by se mohl do tohoto referenda někdo účelově přihlásit, aby jeho výsledek třeba ovlivnil.„Budou hlasovat jenom ti, kteří se k nám přihlásili do termínu voleb. Ţádný nový velrybář se svými rybičkami nebude ovlivňovat hlasování,“ poznamenal John.Předsedové opět ve středu„Našim úkolem v tuto chvíli je dojednat dobrý koaliční program, dobrou koaliční smlouvu,“ poznamenal člen vyjednávacího týmu ODS a předseda jejího poslaneckého klubu Petr Tluchoř. Dvě ze sedmi pracovních skupin by podle něj měly zasednout uţ zítra.Petr Nečas potvrdil, ţe lídři ODS, TOP 09 a VV zhodnotí práci expertních skupin za týden, příští středu dopoledne. „Samozřejmě, ţe se objeví řada problémŧ, třecích ploch a moţná i konfliktních bodŧ je ale otázkou politické odpovědnosti a vŧle dohodnout se,“ zdŧraznil Nečas.Právě proto předseda komunistŧ Vojtěch Filip zatím vnímá jen vŧli těchto tří stran se dohodnout. Jestli k tomu ale dojde, to je podle Filipa otázka. Programy jednotlivých stran se totiţ liší.„Zejména v daňové oblasti, kde jedni uvaţují o jedno jednopásmové dani, Věci veřejné deklarovaly voličŧm, ţe nad 145 tisíc korun bude jiné, pětadvacetiprocentní, pásmo daně. Tak buď ustoupí oni ze svého slibu, nebo budou moci ustoupit tlaku, aby vstoupily do koaliční vlády,“ řekl Filip.Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy rychlý posun v jednání vnímá jako nejlepší variantu pro všechny tři strany. „A tady bylo dŧleţité, ţe to asi pochopila a takto si to analyzovala i nejmenší koaliční strana Věci veřejné,“ prohlásil na Rádiu Česko. „S vládní koalicí všichni počítají. Větší bitka asi nakonec bude o vládní křesla, neţ o program,“ poznamenal komentátor Lidových novin Daniel Kaiser.A zatímco například Tluchoř si netroufá odhadnout, zda zítra prezident Václav Klaus pověří Petra Nečase sestavením vlády, komentátor Aktuálně.cz Petr Holub to předpokládá. „Všechna ta jednání totiţ běţí neskutečně rychle,“ uzavřel Holub.Podle Kalouska by byla menšinová vláda nešťastným řešenímJednání o trojkoalici se komplikují, VV zvaţují účast Sněmovnu by mohl vést sociální demokrat, připouští TOP 09 Povolební vyjednávání se rozroste o další témata Kalousek: TOP 09 nebude ve vládní koalici s ČSSD Věci veřejné mŧţou odejít i do opozice, tvrdí volební lídr Bárta


Dnes se poprvé sešly vyjednávací týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných 2.6.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01

13:08 Rozhovor na aktuální téma_ _

Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Po úvodních zdvořilostních kontaktech v minulých dnech se dnes poprvé sešly vyjednávací týmy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných na společném jednání o moţné příští vládní koalici. Jednání začalo v deset hodin a uţ skončilo, a to s poměrně zajímavým výsledkem. Co se zatím ví, to ví Magdaléna Trusinová. Plné znění zpráv


Magdaléna TRUSINOVÁ, redaktorka -------------------Lídři společně podepsali jakési společné prohlášení, které odstartovalo jednání v expertních týmech o programu trojkoaliční vlády. Společné prohlášení vzniklo na základě volebních výsledkŧ a všichni zúčastnění v něm vyjadřují vŧli sloţit kabinet rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci. Vyjednavači z jednotlivých stran také vytvořili koordinační tým pro redakci koaliční smlouvy. Tvořit ji společně budou Petr Tluchoř z ODS, Miroslav Kalousek z TOP 09 a za Věci veřejné bude přítomen Vít Bárta. Vytvoří se také expertní skupiny, které vypracují návrh koaliční smlouvy v sedmi programových okruzích, které vyjmenoval lídr ODS Petr Nečas sna tiskové konferenci, která před chvílí skončila. Já je teď krátce zopakuji. Veřejné rozpočty, mandatorní výdaje a sociální a dŧchodový systém, to je první okruh. Druhý okruh je zdravotnictví. Třetím okruhem je zahraniční politika, obrana a Evropská unie. Čtvrtým je právo, spravedlnost, veřejná správa, byrokracie a korupce. Pátým okruhem je školství, věda a výzkum a kultura. A šestý okruh je ţivotní prostředí, zemědělství, venkov. A konečně poslední, sedmý okruh je podnikání, jeho podpora a rozvoj infrastruktury. Jednání o těchto bodech koaliční smlouvy začínají okamţitě, řekl lídr ODS Petr Nečas. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Na těchto sedmi programových blocích začnou tyto odborné mezistranické skupiny pracovat prakticky okamţitě, to znamená, počínaje dnešním dnem. Magdaléna TRUSINOVÁ, redaktorka -------------------Tolik tedy Petr Nečas. Předseda Věcí veřejných Radek John prohlásil, ţe expertní skupiny budou jednat na rŧzných místech Prahy, aby je nerušili novináři. Také dodal, ţe shoda mezi všemi třemi stranami je zatím dobrá. A Radek John ovšem poukázal také na to, ţe spolu s Petrem Nečasem z ODS a Karlem Schwarzenbergem z TOP 09 podepsal prohlášení nikoliv smlouvu. Radek JOHN, předseda strany Věci veřejné -------------------My opravdu se budeme velmi pokoušet v těch vyjednáváních se dohodnout na mnohých oblastech. Je to velmi jednoduché, jsou tam prŧniky velké. A budeme se snaţit dohodnout a do té doby, neţ bychom zjistili, ţe dohoda není moţná, opravdu nebude ţádný obrat. Magdaléna TRUSINOVÁ, redaktorka -------------------"Věci veřejné se tedy budou účastnit koaličních jednání tak dlouho, dokud to bude moţné," řekl Radek John. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tolik aktuální souhrn Magdaleny Trusinové. Dozněl jedenáct minut po třinácté hodině. V tuto chvíli měl být naším hostem po telefonních linkách lídr Občanské demokratické strany Petr Nečas, ale zdá se, ţe ta jednání jsou neúprosná, proto je tedy naším hostem místopředseda ODS Petr Gandalovič. Vítejte ve vysílání, dobrý den. Petr GANDALOVIČ, místopředseda ODS -------------------Dobrý den vám i posluchačŧm. A doufám, ţe to nebude velké zklamání. Budu se snaţit... Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Určitě ne, stále reprezentujete vaši stranu. Jak tedy vnímáte ten poměrně rychlý posun? Ještě předevčírem to zde bylo velké okopávání kotníkŧ, teď uţ je zde jasná dohoda. Měl by podle vás adekvátně zareagovat i prezident republiky a pověřit uţ Petra Nečase jako premiéra? Petr GANDALOVIČ, místopředseda ODS -------------------Tak já v ţádném případě nebudu komentovat to, co má dělat pan prezident. Pan prezident se nepochybně rozhodne sám a dobře. Nicméně je potřeba velmi pozitivně přijmout to, ţe se tyto tři strany dokázaly nějakým Plné znění zpráv


zpŧsobem, teď nechci říct dohodnout, ale dívejme se na to jako trošku jako určitou smlouvu o smlouvě budoucí. Prostě ti partneři vidí, ţe zde odpovědnost k dohodě je, ţe všechny tři strany si uvědomují, ţe programově se navzájem shodují podstatně víc neţ s jakýmkoliv jiným partnerem, a tak to prostě stvrdili svým podpisem. Teď se ta jednání přenesou na odbornou úroveň. Jak uţ byli posluchači informováni, vznikne těch sedm pracovních skupin, kde se budou probírat jednotlivé kapitoly, jednotlivá témata. No, a potom zase se to vrátí k tomu nejvyššímu stolu. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tolik Petr Gandalovič. Děkujeme a na slyšenou. Petr GANDALOVIČ, místopředseda ODS -------------------Hezký den přeji. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A naším hostem v tuto chvíli je lídr ODS při jednáních Petr Nečas. Pěkné odpoledne i vám. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Hezké odpoledne. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Kdy tedy pŧjdete případně referovat na Praţský hrad prezidentovi Václavu Klausovi o tom, ţe jste podepsali ne smlouvu, ale uţ velmi výrazný dokument na cestě k té koaliční vládě? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Není na mě, abych chodil na Hrad. K panu prezidentovi se samozřejmě chodí pouze na základě jeho pozvání. To znamená, ţe pokud se pan prezident bude chtít dozvědět nové informace o prŧběhu koaličních jednání, já jsem samozřejmě připraven mu je poskytnout. To znamená, informovat o tom, ţe tři strany, ODS, TOP 09 a strana Věci veřejné, deklarovaly veřejně svoji vŧli začít pracovat na trojkoaličními projektu, na klasickém koaličním uspořádání, na vládě rozpočtové odpovědnosti, vládě práva a vládě boje proti korupci, ţe začínají velice intenzivně pracovat vyjednávací skupiny v sedmi klíčových oblastech, které vydefinují společný programový dokument pro koaliční smlouvu. A také ţe začala pracovat koordinační skupina, která vypracuje koaliční smlouvu. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Pro vás jako pro kandidáta na post premiéra je tedy stále pouze jedinou variantou trojkoaliční projekt, ne jakási menšinová vláda ODS s TOP 09, smluvně podporovaná Věcmi veřejnými? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Tato země je v ekonomických problémech, má vysoce deficitní rozpočty. Jenom do konce května je deficit státních financích téměř sto miliard. Potřebuje oţivit ekonomiku, potřebuje modernizovat, potřebuje se stát konkurenceschopnou zemí, potřebuje provést klíčové reformy dŧchodŧ, zdravotnictví a podobně. Tady je otázkou politické odpovědnosti vyuţít té šance od voličŧ a vytvořit silnou vládu se silnou většinou v Poslanecké sněmovně, která bude mít tento proreformní tah. Je to otázka základní politické odpovědnosti. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Kdyţ člověk sledoval tu tiskovou konferenci po jednání vlády, tak to vypadalo, ţe vše je v naprostém souladu, ţe vše jde, tak říkajíc, ruku v ruce, vše se daří. Skutečně tam nenastaly nějaké nové programy, řekněme programové rozdílnosti, které vytanuly na scéně a které případně budou ty týmy v příštím týdnu řešit? Petr NEČAS, lídr ODS Plné znění zpráv


-------------------Bylo to první trojstranné setkání delegací stran ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Ta jednání začnou intenzivně v té programové oblasti. My se znovu na této nejvyšší úrovni sejdeme ve středu v deset hodin, abychom zhodnotili postup těch programových skupin. Samozřejmě ţe se objeví celá řada problémŧ, celá řada třecích ploch, celá řada moţná i konfliktních bodŧ, ale je otázkou politické odpovědnosti a politické vŧle se dohodnout a naleznout kompromisy a my jsme k tomu připraveni. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Mimochodem v kterém z těch vyjednávacích týmŧ budete vy? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Já budu ve vyjednávacím týmu, který bude mít na starosti veřejné finance, mandatorní výdaje, sociální politiku a dŧchodovou reformu. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Říkáte, ţe personálie jsou aţ to poslední, ale po zkušenosti z minulé trojkoalice budete tedy kategoricky trvat, ţe pozice premiéra a ministra financí bude obsazena nejsilnější z vyjednávacích stran, nebo je i v této záleţitosti kompromis moţný? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Neřešíme pozice, neřešíme konkrétní osoby ani konkrétní ministerstva. Pracujeme na programovém prŧniku. Poté, co budeme mít programový prŧnik a budeme mít jasně definovanou agendu vlády, včetně časových termínŧ, včetně termínŧ, kdy bude prováděno vyhodnocování krokŧ vlády, tak teprve potom začne jednání o personálním obsazení, obsazení vlády. Není to teď na pořadu dne. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tomu rozumím, ale vy sám říkáte, ta vláda bude plus minus sestavena do měsíce, maximálně do dvou, ale do té doby uţ se bude konat kongres Občanské demokratické strany. Předpokládám, ţe vaši straníci budou chtít nějaké záruky, protoţe v minulosti nebyli spokojeni s tou dichotomií rozdělení premiérského křesla a ministra financí do dvou stran. Tedy jste jim s to případně dát nějaké záruky na tom kongresu? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Jak jsem jiţ řekl, neřešíme personální obsazení, neřešíme pozice, hledáme programový prŧnik a bude tomu tak i v následujících dnech a pravděpodobně i týdnech. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tedy chápu to dobře, ţe na kongresu očekáváte jakýsi bianco šek ze strany ODS pro ta jednání? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Já především očekávám, ţe ODS se bude chovat jako zodpovědná strana, která má vládní aspiraci, je si vědoma těţké situace České republiky a toho, ţe tato země potřebuje akceschopnou a silnou vládu. A já nepochybuji, ţe občanští demokraté v této zkoušce obstojí. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Tedy kdyţ jsou problémy, jsou nezbytné kompromisy, chápu to dobře? Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Vţdy koaliční vládnutí je plné kompromisŧ, někdy i velmi bolestivých, ale to kaţdý, kdo se pohybuje v politice, ví. Plné znění zpráv


Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Lídr občanských demokratŧ Petr Nečas. Děkujeme a na slyšenou. Petr NEČAS, lídr ODS -------------------Děkuji za pozvání a na slyšenou. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A naším dalším hostem k tématu teď je politolog pŧsobící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek, pěkné odpoledne i vám. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Jak ten poměrně rychlý posun v jednání vnímáte? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, já ho vnímám tak, ţe všechny tři strany zapojené do těch rozhovorŧ chápou, ţe je to pro ně prostě nejlepší varianta. A tady bylo dŧleţité to, ţe to asi pochopila, nebo takto si situaci zanalyzovala ta nejmenší koaliční strana Věci veřejné. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A upřímně, jde skutečně o zájem o stabilitu České republiky? Věci veřejné mluví o tom, ţe chtějí uklidnit zahraniční ekonomické trhy, nebo si ti lídři spočítali, ţe je to výhodné i, řekněme, z osobního pohledu? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak já, nikdo z nás nevidí do ţádného nitra tak dobře, aby to byl schopen přesně rozlišit, ale samozřejmě kdyţ lídři Věcí veřejných pohlíţeli na situaci ze svých osobních dŧvodŧ, tak si taktéţ asi vyhodnotili tak, ţe je pro ně lepší uzavřít vládní koalici, nebo se nejprve pokusit o dohodu o uzavření vládní koalice. Ostatně ty jiné varianty, o kterých teda, které padaly před tímto jednáním, jako ţe by třeba Věci veřejné jenom podpořily vládu, anebo ţe by vŧbec přešly do opozice, tak to jsou varianty, které si ta strana teď mŧţe nechat v záloze. Teď se pokusí o to vyjednat pro sebe co nejlepší podmínky ve vládě a ty si pak ověří na prŧzkumech veřejného mínění, jak na to reagují voliči té strany. A pokud zjistí, ţe je to pro ni nevýhodné, nebo ţe jí padají preference, tak má celou řadu moţností. Jakmile teďka oni řeknou, do vlády nepŧjdeme, jenom ji maximálně podpoříme v parlamentu, tak si vlastně, pak uţ mají jenom moţnost přejít do úplné opozice a nic jiného. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------A není ta situace Věcí veřejných natolik komfortní, ţe si skutečně mohou v tuto chvíli diktovat podmínky? Protoţe jak se zdá, občanští demokraté a TOP 09 chtějí být ve vládě, mluví o oné vládě rozpočtové odpovědnosti. Věci veřejné jsou novým politickým subjektem na té vrcholné politické scéně. Ony nemusí jít nezbytně do vlády, ačkoliv zdá se, ţe ty dvě větší strany po tom velmi výrazně touţí. Není to skutečně tak, ţe Věci veřejné v tuto chvíli mohou ukázat a trvat kategoricky na tom, ţe jejich poţadavky budou splněny, protoţe ony vlastně potřebují ty dvě větší strany méně neţ naopak? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, máte pravdu, ţe ta pozice Věcí veřejných je neobyčejně výhodná, protoţe oni jsou tím jazýčkem na váze. Bez nich ta vláda prostě vznikat nemŧţe. Ale to je to z jejich hlediska pozitivní. Ale i předáci Věcí veřejných musí zvaţovat to, co s tou stranou vlastně bude dál. Jednak jsou před námi komunální volby a strana Věci veřejné vlastně pŧvodně, si myslím, si plánovala to, ţe hlavně bude chtít uspět v komunálních volbách, zejména Plné znění zpráv


v Praze. A oni si teď musí poloţit otázku, jak na to budou reagovat voliči a jak ta situace po volbách do sněmovny ovlivní chování našich voličŧ. Takţe tohle to musí brát v úvahu a musí brát v úvahu i dlouhodobější výhled, protoţe strana Věci veřejné, to je vlastně strana protestu. Ona získala voliče na základě kritiky stávajícího establishmentu. A teď se jí stalo to, ţe najednou by měla jít do vlády a převzít vládní odpovědnost. To je úplně něco jiného. I to byl třeba moment, proč oni si museli klást otázku, jestli vŧbec do té vlády mají jít. A teďka kdyţ o té vládě vyjednávají, tak zase mŧţou ti dva koaliční partneři na ně tlačit tím zpŧsobem, ţe jim dají nějaká, řekněme, problematická ministerstva a budou trošku spoléhat na to, ţe oni řeknou dobře, říkáte si o hodně ministerstev, tak dobře, my vám je dáme, a dají jim zdravotnictví, ţe jo, nějaké problematické věci, na kterých si Věci veřejné pak mohou v té vládě, obrazně řečeno, vylámat zuby. Čili pozici mají výhodnou, ale nemusí to být tak úplně výhodné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Na závěr uţ jen v krátkosti k vnitrostranickému dění v Občanské demokratické straně. Za čtrnáct dní stranu čeká volební kongres. Petr Nečas v tu chvíli přijde s jakýmsi vládním konceptem, ale ještě, zdá se, nebude nic dohodnuto. Do jaké míry skutečně on mŧţe sázet na to, ţe v tuto chvíli vlastně jiné varianty nejsou a svým zpŧsobem na kongresu i nadiktovat, ţe kdyţ to jinak nepŧjde, tak se strana vzdá těch prestiţních pozic, jako je například ministr financí? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------On samozřejmě v tuto chvíli nemŧţe spoléhat na nic jiného a on na ten kongres musí jít s tím, ţe vlastně de facto jiţ vyjednal vládu a kdyţ ten kongres prostě nedá Petru Nečasovi podporu a nezvolí ho předsedou strany, tak se i zhroutí ta koaliční jednání a ODS mŧţe přejít do opozice a situace se ještě zhorší. Čili to ho samozřejmě v boji o předsednictví ODS nesmírně posiluje. Ale pokud jde o to ministerstvo financí, já si myslím, ţe ODS asi nemŧţe uhájit oba dva posty, tak premiéra, tak ministra financí. A pokud ano, tak zase musí TOP 09 přepustit některé jiné resorty, o které má zájem. A bude to samozřejmě dost problematický bod, ale mně se v tuto chvíli nezdá, ţe by to bylo vyjednatelné a udrţitelné, oba dva tyto posty pro ODS. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------Politolog Josef Mlejnek ve Světě o jedné Rádia Česko. Děkujeme a na slyšenou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na shledanou. _

Politika se nezmění v andělský podnik, říká Jan Kubáček 1.6.2010

Benešovský deník str. 13 Události_ KATEŘINA PERKNEROVÁ_

Praha - Podle Jana Kubáčka z Fakulty sociálních věd UK se jednání o koalici mohou zadrhnout na protikorupčních opatřeních * Najdou podle vás ODS, TOP 09 a Věci veřejné snadno programovou shodu? Kdyţ se podíváme na to, co nabízejí ČSSD a KSČM,tak je jasné, ţe tyto tři strany k sobě mají nejblíţe. Jejich programový prŧnik je velmi blízký a intenzivní. Rozchází se ale na dŧleţitých detailech. A pověstný ďábel, jak víme, se skrývá v detailu. * Ano, Karel Schwarzenberg o čertíkovi v tomto smyslu uţ mluvil. Odkud tedy vykukuje? Nejtvrdší vyjednávání se povedou o boji proti korupci, tedy jak razantní mají být protikorupční opatření. Spory budou kolem konkrétních opatření proti zadluţování státu, rušení či úprav některých daní a omezování státní administrativy včetně likvidace některých úřadŧ. Plné znění zpráv


* Program TOP 09 šel v omezování výdajŧ nejdál. Například chtěl sníţit všechny sociální dávky o deset procent a na tři roky zmrazit valorizaci, sníţit platy státních zaměstnancŧ o deset procent, zrušit porodné či zvýšit spoluúčast pacientŧ o tři procenta ročně. Najdeme tyto body ve vládním prohlášení? Nemyslím, ţe to škrtání bude tak razantní. Plošně to nepŧjde, určitě politici začnou u sebe a taky u zaměstnancŧ státu. * Nejslabším článkem případné koaliční vlády budou VV, které mají program napŧl levicový a napŧl pravicový. Jak na tohle budou lídři ODS a TOP 09 reagovat? Je klidně moţné, ţe Nečasovi a Kalouskovi dojde po nějakém čase trpělivost a Johna do vlády nevezmou. Věci veřejné by pak mohly být v konstruktivní opozici, kde by podporovaly z jejich pohledu atraktivní zákony a ty nezajímavé by jejich hlasy nedostaly. Varianta menšinové vlády je tedy stále moţná. * Myslíte, ţe Nečas a Schwarzenberg vyjdou voličŧm vstříc i v tom, ţe rázně odmítnou vliv lobbistŧ a velkých podnikatelŧ typu Richarda Hávy či Romana Janouška? Nemyslím, ţe by se politika změnila v andělský podnik. Spíš jde o to co nejvíc eliminovat vliv neformálních rádcŧ a hybatelŧ typu Marka Dalíka nastavením striktních pravidel. To se povést mŧţe. * Mohlo by být třeba signálem zrušení tzv. Kalouskova- Hávova zákona, který zajistil, ţe všechny armádní zakázky musí jít přes soukromého prostředníka? To nepochybně. Koneckoncŧ uţ tu existuje návrh na zavedení elektronického trţiště, přes něţ by měly jít všechny státní zakázky. Všechna témata Deníku najdete na www.denik.cz/tema Foto popis| Politolog Jan Kubáček. Foto autor| Foto: Deník Region| Střední Čechy Publikováno| Boleslavský deník; Události; 13 Publikováno| Benešovský deník; Události; 13 Publikováno| Kladenský deník; Události; 13 Publikováno| Berounský deník; Události; 13 Publikováno| Kolínský deník; Události; 13 Publikováno| Kutnohorský deník; Události; 13 Publikováno| Mělnický deník; Události; 13 Publikováno| Nymburský deník; Události; 13 Publikováno| Příbramský deník; Události; 13 Publikováno| Rakovnický deník; Události; 13 ID| c25d51cd-311c-48dd-a1a5-af28022cf9ec _

Povolební vyjednávání se rozroste o další témata 1.6.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / volby_ Veronika Malá,Milan Kopp,Václava Vařeková_ Jednání o nové vládě pokračují. Politické strany hodnotí vývoj dosavadních vyjednávání ve svých sekretariátech, naplánované jsou ale i další schŧzky zástupcŧ stran, které se ve volbách dostaly do sněmovny. Zatímco ODS uţ postupně jednala se všemi stranami, které překročily 5procentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny, mimo komunistŧ, podobná jednání teď organizuje i sociální demokracie.Dnes odpoledne se budou její zástupci scházet s TOP 09. Podle místopředsedy této strany Miroslava Kalouska ale TOP 09 nebude s ČSSD v jedné koalici. O kontrolních úlohách opozice se ale podle něj jednat mŧţe:„Je potřeba dohodnout budoucí spolupráci ve sněmovně, je třeba nabídnout opozici většinu kontrolních funkcí, které ve sněmovně jsou.“Předseda Věcí veřejných Radek John zase novinářŧm řekl, ţe pokud se jeho strana nedohodne s ODS a TOP 09 na přímé účasti v budoucí koaliční vládě, mŧţe nový kabinet podporovat na základě smlouvy o konkrétních podmínkách podpory menšinové vlády. V takové smlouvě by byly přesné termíny plnění Plné znění zpráv


konkrétních bodŧ.Další téma - podnikáníObčanští demokraté dnes ráno současně probrali dosavadní vývoj vyjednávání. Mluvit by se teď podle nich mělo s TOP 09 a Věcmi veřejnými i o podnikání a ekonomice.„Myslím, ţe je to správné, protoţe všechny tři strany chtějí přispět rozvoji podnikání, chtějí, aby bylo méně byrokratických překáţek a toto téma je tam naprosto přirozené,“ řekl místopředseda ODS Petr Gandalovič.Společné rozhovory ODS, TOP 09 a Věcí veřejných by měly začít uţ zítra. Vnitro nepovede BártaUţ se spekuluje o střetech kolem obsazení klíčových ministerstev. Včetně resortu vnitra. Otazník se vznášel mimo jiné nad tím, jestli by tento post mohl obsadit hlavní sponzor nejmenšího z potenciálních koaličních partnerŧ - a budoucí poslanec Věcí veřejných - Vít Bárta. Spolumajitel bezpečnostní agentury. Předseda Věcí veřejných Radek John se ale dnes vyslovil jasně - Bárta podle něj ministerstvo vnitra nikdy nepovede.Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Ozvěnách dne připomněl v této etapě jsou mnohá vyjádření součástí taktiky. „Je logické, ţe koaliční partněři by velmi bránili, aby se pan Bárta ministrem vnitra stal.“Také komentátor Martin Fendrych povaţuje za rozumné, ţe se Bárta ministrem vnitra nestane. „Myslím, ţe ODS a TOP 09 si to velmi dobře uvědomovaly, přišly by o kredit, kdyby na to kývly.“„Představa, ţe by Věci veřejné šly do vládní koalice a neslevily z ničeho a neudělaly ţádný kompromis a pokud by se ne jejich návrhy nepřistoupilo, tak zŧstanou v opozici - to je podle mne projev strašné politické neodpovědnosti,“ řekl ve Světě o jedné komentátor Ráda Česko Adam Drda.Věci veřejné mŧţou odejít i do opozice, tvrdí volební lídr BártaKlaus vidí jako reálnou pouze koalici ODS, TOP 09 a VV Prezident Klaus jednal s lídry parlamentních stran Top 09 i Věci veřejné chtějí, aby Nečas byl premiér Podle Nečase ODS nebude s ČSSD jednat o vládní spolupráci Povolební vyjednávání pokračují. 'Jízdní řád' určuje ústava


Povolební rozhovory pokračují 1.6.2010


str. 10

12:00 Ozvěny dne_

_ Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Programové body, nebo uţ diskuse o obsazení ministerstev? Povolební rozhovory 3 stran o středopravé koalici pokračují. Kromě moţných programových neshod je odpočátku provázejí spekulace o střetech kolem obsazení některých klíčových ministerstev včetně resortu vnitra. Otazník se vznášel mimo jiné nad tím, jestli by tento post mohl obsadit hlavní sponzor nejmenšího z potenciálních koaličních partnerŧ a budoucí poslanec Věcí veřejných Vít Bárta, spolumajitel bezpečnostní agentury. S tím měly podle všeho problém další dvě strany v koaličních jednáních. ODS a TOP 09. Podobné dohady dnes ale utnul předseda Věcí veřejných Radek John. Bárta podle něj ministerstvo vnitra nikdy nepovede. Po telefonu zdravím politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobré poledne. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A Martina Fendrycha, komentátora časopisu Týden. Dobrý den i vám. Martin FENDRYCH, komentátor časopisu Týden -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, jak pŧsobí na vás to vystoupení pana Johna z dopoledne? Ohradil se spíš proti mediálním spekulacím, nebo proti ambicím Víta Bárty? Plné znění zpráv


Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe teď, jak jsou ty koaliční vyjednávání, tak samozřejmě celá řada výrokŧ v médiích je záleţitostí taktiky. Ale velmi obtíţně se v tom mŧţeme vyznat, takţe jako abysme přesně odhadli, co kdo myslí váţně, a co je jenom taktika ... Já si myslím, ţe pan Bárta by ambici být ministrem vnitra měl, to určitě ano. Kdyby to bylo jenom na něm, tak on by určitě rád byl ministrem vnitra. Ale samozřejmě ţe tušil, ţe narazí, ţe to bude obrovský střet zájmŧ. Ostatně i ta strana Věci veřejné trochu zjednodušeně bychom mohli říct, ţe je to pokračování bezpečnostní agentury pana Bárty jinými prostředky. Takţe je logické, ţe koaliční partneři samozřejmě velmi, velmi by bránili tomu, aby pan Bárta se ministrem vnitra stal. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Fendrychu, bylo by podle vás problematické, kdyby pan Bárta skutečně usedl do křesla ministerstva vnitra? Martin FENDRYCH, komentátor časopisu Týden -------------------No, tak rozhodně by to byl velký problém. Podle mě to vŧbec nepadá v úvahu a nepadalo v úvahu a myslím si, ţe jak ODS, tak TOP 09 si to, tyto dvě strany si to velice dobře uvědomovaly. Přišly by o kredit, kdyby na to kývly. A myslím si, ţe úplně stejně si to uvědomil i předseda Věcí veřejných pan John, kterému zřejmě došlo, ţe přece jenom tady tudy cesta nepovede. Takţe já si myslím, ţe je velice rozumné, ţe pan Bárta tedy nebude budoucím ministrem vnitra. To by bylo skutečně neslučitelné s tím, ţe má bezpečnostní agenturu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vidíte vy sám nějakého vyloţeně vhodného kandidáta na tento post mezi těmi třemi stranami, které jednají o moţné koaliční spolupráci? Martin FENDRYCH, komentátor časopisu Týden -------------------Tak já si myslím, ţe celkem není problém obsadit ministerstvo vnitra nějakým slušným člověkem. Tam nejde o to, aby to byl nějaký bývalý policista nebo aby to byl superexpert, já nevím, na protikorupční aktivity. Já si myslím, ţe tam jde hlavně o to, aby ten člověk prostě dal policii jasně najevo, ţe jí do toho nebude kecat, ţe jí nebude ovlivňovat, ţe nebude manipulovat s řediteli jednotlivých sluţeb a tak dále. Prostě takový člověk určitě se najde v kaţdé z těch tří stran a kdybych měl někoho jmenovat, tak je celkem dobře známo, ţe Petr Nečas, kdyţ vymezoval okruhy svých lidí, okruhy jaksi zájmu, ţe jo, budoucí třeba ministerstva, tak třeba Sašu Vondru spojil také mimo jiné s ministerstvem vnitra, tak si dovedu docela dobře představit, ţe tento bývalý disident a člověk, který projevil určitou jaksi osobní integritu v dobách, kdy to bylo těţké, tak by klidně mohl na to vnitro usednout a věřil bych, ţe nebude zneuţívat tamních informací. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, kolik křesel myslíte, případně jaké resorty si mŧţou nárokovat Věci veřejné? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Věci veřejné si samozřejmě ..., protoţe to je nejmenší z těch tří potenciálních koaličních stran, tak si mohou nárokovat resortŧ nejméně, ale zase mají tu pozici, ţe bez nich ta koalice prostě není moţná. Oni mají tu pozici jazýčku na váze a kdyţ vznikala ta druhá vláda Mirka Topolánka, tak nakonec se podařilo třeba Straně zelených, která měla v parlamentu jenom 6 poslancŧ, tak se jim podařilo vlastně obsadit 4 ministerstva. Takţe pokud oni dokáţou vyuţít té své pozice jazýčku na váze, tak mohou třeba mít těch ministerstev hodně, byť třeba to ministerstvo vnitra nakonec neobsadí. Ale oni to teď mohou vyuţít v těch dalších rozhovorech. Řeknou my jsme chtěli ministra vnitra, máme kompetentního člověka, pana Bártu, je kompetentní, má bezpečnostní agenturu, čili v branţi se vyzná, vy jste to nechtěli, dobře, my jsme ustoupili, ale teď nám dejte něco, něco hodnotného. Takţe nakonec třeba celý tady ten taneček kolem pana Bárty jakoţto potenciálního ministra vnitra mohl být součástí vyjednávací taktiky a cílem nějaké jiné klíčové ministerstvo mohlo být. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


A mŧţe být součástí vyjednávací taktiky i prohlášení pana Bárty ze včerejška, ţe Věci veřejné by nemusely jít vŧbec do vládní koalice, ţe třeba jen podpoří neomezenou dobu vládnout s omezeným mandátem, která chce sníţit rozpočtový schodek? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, přesně tak to mŧţe být samozřejmě součástí vyjednávací taktiky. Těţko teď rozlišit, co je vyjednávací taktika, co je jako přání vnitřní. Těţko se to rozlišuje. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Fendrychu, asi nejčastěji bývá, zatímco se moţných programových neshod týče, zmiňován boj s korupcí. Zdají se vám návrhy Věcí veřejných, mluvím například o institutu agenta provokatéra, skutečně tak kontroverzní, aby na nich ta jednání ztroskotala především se stranou TOP 09? Martin FENDRYCH, komentátor časopisu Týden -------------------No, tak především ta, ty návrhy Věcí veřejných jsou jednoduše řečeno velmi populistické. To, co lidi chtěj slyšet, tak to se řekne. A to se bere jako ten ideální lék na korupci. Ve skutečnosti vlastně ty věci jsou jednodušší. Teď třeba Velká Británie zavádí určitě opatření, která se týkají státních zakázek, která mají postupně nabíhat a která povedou k tomu, ţe prostě bude moţné dohledat zakázku od 500 liber a bude moţné ji veřejně kontrolovat. Tak to je asi daleko účinnější nástroj neţ nějaký poněkud komický agent provokatér. Ještě ke všemu, kdyţ se ví, ţe prostě náš právní řád to neumoţňuje. Prostě u nás není moţné, aby stát provokoval korupci, aby vybuzoval trestnou činnost. Prostě to nejde. Takţe pro mě to je prostě jednoznačně zcela populistický návrh a podle mě by neměl být přijat prostě, protoţe to je chyba a je to špatně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, asi je na to ještě brzy, ale podle vás, jakou pozici bude mít nejsilnější ze tří stran, které vyjednávají o moţné spolupráci ODS? Má se svým ziskem ve sněmovně nárok na to, aby si, řekněme, občas bouchla do stolu? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě nárok na to má, ale tady je ... Je to paradoxní situace, ţe ODS vlastně ty volby prohrála. Ten její výsledek je vlastně nejhorším výsledkem volebním v historii ODS. A má moţnost si vyjednat celkem velmi solidní postavení ve vládě, moţná paradoxně moţná o něco lepší, neţ jaké vyjednala potom pro tu druhou Topolánkovu vládu. Vy jste říkala, jestli mŧţe si bouchnout pěstí do stolu. To samozřejmě musí kaţdý politik dobře zváţit, kdy je čas na to bouchnout pěstí do stolu, kdy to mŧţe /výpadek signálu/ a kdy ne, ale teď se zdá, ţe ODS kaţdopádně vytěţí post premiéra. Asi určitě nebude mít ministra zahraničí, určitě ministerstvo financí bude obrovsky chtít pan Kalousek, ale mŧţe určitě získat řadu dalších významných resortŧ, jako třeba ministerstvo hospodářství a prŧmyslu nebo ministerstvo zemědělství. Takţe mŧţe z toho vytěţit docela dost. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Myslí si politolog Josef Mlejnek a děkuji také komentátorovi Týdne Martinu Fendrychovi. Pánové, na shledanou. Martin FENDRYCH, komentátor časopisu Týden -------------------Na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

O vládě rozhodnou Véčkaři, klikáním na webu Plné znění zpráv


1.6.2010

denik.cz str. 00 Z domova_ Kateřina Perknerová_

Praha - Prezident Klaus v pondělí přijal šéfy pěti parlamentních stran. Rýsuje se koalice ODS, TOP 09 a VV. " První oťukávací rozhovory mají lídři úspěšných stran za sebou. V pondělí je na Hradě přijal i prezident Václav Klaus. Zatím není jasné, koho pověří vyjednáváním o sestavení vlády jako prvního. Nečas nebo Sobotka? Ve vzduchu sice stále visí otázka, zda to bude místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka jako představitel vítězné formace, ale reálný vývoj ukazuje na místopředsedu ODS Petra Nečase. Navzdory prŧzkumŧm sociologických agentur totiţ levicoví voliči zŧstali v hojném počtu doma a v očekávání absolutního vítězství ČSSD buď povaţovali svŧj hlas za nadbytečný, nebo chtěli zmírnit Paroubkovu výhru a hodili ho Miloše Zemanovi nebo Janě Bobošíkové. Šetřit musí začít poslanci u sebe O programovém prŧniku jednaly týmy ODS a TOP 09. „Chceme-li šetřit, musíme začít u sebe,“ uvedl první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Poslanci tak pravděpodobně přijdou o nezdaněnou část náhrad. Měl by se zredukovat počet místopředsedŧ sněmovny a s platem dolŧ pŧjdou i veřejní činitelé a vysocí státní úředníci. Konečně se má omezit imunita zákonodárcŧ. „Tyto kroky provedeme velmi rychle,“ dodal Nečas. K tomu se přihlásil i předseda VV Radek John. „Zeštíhlení státu je jednou z našich programových priorit,“ potvrdil. Tam ale výrazná shoda končí. #nahled/http://mm.denik.cz/1/8b/0106strany_info_adm350.jpg/http://mm.denik.cz/1/8b/0106strany_info.jpg/Co budou strany hájit v budoucí vládě# Daňové nástrahy Věci veřejné se například chtějí vrátit k progresivnímu zdanění, které zásadně odmítá konstruktér rovné daně ze superhrubé mzdy Kalousek. Naopak lidé se mohou asi těšit na zrušení darovací i dědické daně, zato ale zřejmě přijdou o benefity v podobě stravenek či reţijních jízdenek. Boj se očekává o poplatek za poloţku na recept, školné i státní maturity. „Nebude to jednoduché vyjednávání, my nechceme, aby sníţení schodku státního rozpočtu odnesli především obyčejní lidé,“ pŧjčil si Paroubkŧv slovník John. Jeho strana ovšem těţko prosadí, aby armáda zhubla o deset miliard a ušetřené peníze dostali učitelé. Přesto, ţe všichni lídři za svŧj zájem číslo jedna zmínili rozvoj a podporu vzdělanosti. Strana přímé demokracie Největší souboj tři moţné koaliční strany svedou o protikorupční opatření. Právě v nich jde Johnova strana absolutně nejdál. Chce zavést testy korupční odolnosti s nasazenými agenty nebo zrušit akcie na majitele. To rozhodně Kalousek ani Nečas do programového prohlášení cpát nebudou. A navíc. John včera prohlásil, ţe i kdyţ s ODS a TOP 09 najdou programovou i personální shodu, nic to neznamená. „Jsme stranou přímé demokracie, takţe my to pak všechno dáme na internet a naši podporovatelé v internetovém hlasování rozhodnou. Pokud řeknou ne, tak do vlády nejdeme,“ slíbil John. Priority ČSSD – uţ bez 13. dŧchodu • podpora hospodářského rŧstu a sníţení nezaměstnanosti • zrušení poplatkŧ ve zdravotnictví • ochrana práv zaměstnancŧ a obnovení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci • zavedení daňové progrese • stabilizace veřejných rozpočtŧ, která nesmí být provedena na úkor rodin s dětmi a seniorŧ ROZHOVOR Plné znění zpráv


Politolog JAN KUBÁČEK: Věci veřejní klidně mohou zŧstat mimo vládu Podle Jana Kubáčka z Fakulty sociálních věd UK se jednání o koalici mohou zadrhnout na protikorupčních opatřeních Najdou podle vás ODS, TOP 09 a VV snadno programovou shodu? Kdyţ se podíváme na to, co nabízejí ČSSD a KSČM, tak je jasné, ţe tyto tři strany k sobě mají nejblíţe. Jejich programový prŧnik je velmi blízký a intenzivní. Rozchází se ale na dŧleţitých detailech. A pověstný ďábel, jak víme, se skrývá v detailu. Ano, Karel Schwarzenberg o čertíkovi v tomto smyslu uţ mluvil. Odkud tedy vykukuje? Nejtvrdší vyjednávání se povedou o boji proti korupci, tedy jak razantní mají být protikorupční opatření. Spory budou kolem konkrétních opatření proti zadluţování státu, rušení či úprav některých daní a omezování státní administrativy včetně likvidace některých úřadŧ. Program TOP 09 šel v omezování výdajŧ nejdál. Například chtěla sníţit všechny sociální dávky o deset procent a na tři roky zmrazit valorizaci, sníţit platy státních zaměstnancŧ o deset procent, zrušit porodné či zvýšit spoluúčast pacientŧ o tři procenta ročně. Najdeme tyto body ve vládním prohlášení? Nemyslím, ţe to škrtání bude tak razantní. Plošně to nepŧjde, určitě politici začnou u sebe a taky u zaměstnancŧ stá-tu. Nejslabším článkem případné koaliční vlády budou VV, které mají program napŧl levicový a napŧl pravicový. Jak na tohle budou lídři ODS a TOP 09 reagovat? Je klidně moţné, ţe Nečasovi a Kalouskovi dojde po nějakém čase trpělivost a Johna do vlády nevezmou. Věci veřejné by pak mohly být v konstruktivní opozici, kde by podporovaly z jejich pohledu atraktivní zákony a ty nezajímavé by jejich hlasy nedostaly. Varianta menšinové vlády je tedy stále moţná. Myslíte, ţe Nečas a Schwarzenberg vyjdou voličŧm vstříc i v tom, ţe rázně odmítnou vliv lobbistŧ a velkých podnikatelŧ typu Richarda Hávy či Romana Janouška? Nemyslím, ţe by se politika změnila v andělský podnik. Spíš jde o to co nejvíc eliminovat vliv neformálních rádcŧ a hybatelŧ typu Marka Dalíka nastavením striktních pravidel. To se povést mŧţe. Mohlo by být třeba signálem zrušení tzv. Kalouskova- Hávova zákona, který zajistil, ţe všechny armádní zakázky musí jít přes soukromého prostředníka? To nepochybně. Koneckoncŧ uţ tu existuje návrh na zavedení elektronického trţiště, přes něţ by měly jít všechny státní zakázky. "

URL| http://www.denik.cz/z_domova/o-vlade-rozhodnou-veckari-klikanim-na-webu20100531.html _

Karel Tůma „fotografie jako argument“ 1.6.2010

DIGIfoto -hlt_

str. 38

_

* Ve své dokumentární tvorbě se zaměřujete na celou řadu společenských problémŧ, často spjatých právě s ţivotem člověka ve městě nebo na jeho periferiích. Fotografujete sociálně slabší, bezdomovce, narkomany…



Obecněji by se dalo říct, ţe moje témata ukazují, ţe se někdo, subkultura, skupina většinou mladých lidí, snaţí hledat svoji cestu. Hodně to taky vypovídá o ţivotním prostoru, ve kterém se rád pohybuji a cestuji. Jeden mŧj soubor se jmenuje Mladá alternativa, je poskládaný ze záběrŧ na témata DIY kultura, Squoting, Free tekno, Czechtek 2006, Punk scéna. Snad by šlo v tomto smyslu témata rozdělit na dvě skupiny. Na výpovědi o těch, kterým se z nejrŧznějších dŧvodŧ nepodařilo či nedaří zapojit se do společnosti, a těch, kteří ztratili kvŧli většinové společnosti své ideály. V druhé skupině jsou fotografi e lidí, kteří si sami dobrovolně zvolili svoji jinou, alternativní cestu a snaţí se ji praktikovat do dŧsledkŧ i za cenu nějakých obětí. * Spolupracujete s nadací Člověk v tísni. Jak toto spojení vzniklo? Okruh mých témat bývá shodný s ţivotním prostorem, v němţ pŧsobí nejrŧznější neziskové organizace a občanská sdruţení. Často se jim hodí moje záběry i moţnost vyuţít kontakty a znalost prostředí. Na oplátku dostávají fotografi e prostor k prezentaci a mohou poslouţit dané věci. Podobná spolupráce vznikla v době, kdy jsem jezdil fotografovat na východ Slovenska do romských osad s Člověkem v tísni. Tady mi navíc později pomáhal prŧkaz spolupracovníka organizace v navázání prvního kontaktu v dalších osadách. * Zpracováváte rovněţ soubor o imigrantech, kteří v ČR ţádají o azyl. Jakým zpŧsobem se dostáváte k portrétování těchto lidí? Naše podmínky pro získání občanství v téhle zemi jsou velice přísné, stejně tak jako v celé EU. Bráníme se všem a vysvětlujeme to tím, ţe sami máme málo. Navíc si myslím, ţe jsme pro většinu imigrantŧ spíše tranzitní zemí, chtějí dál na západ, snad s výjimkou Vietnamcŧ. Pokud ale uprchlíka zadrţí v ČR, musí buď ţádat o azyl zde, nebo bude vrácen do své pŧvodní země. Nyní s otevřením hranic je ale problém trochu někde jinde. Fotografoval jsem několikrát v našich uprchlických táborech a těţko se tam hledá příběh. Proto se nabízí prostor spíše pro portrét a to bývá často i zadání projektu. * Co si myslíte o současné „mladé“ fotografii? Dokumentu se věnujete i teoreticky, vedete seminář dokumentární fotografi e na Fakultě sociálních věd UK. Bohuţel jsou dnes stejnými hesly, jako jsou vyhledávací hesla fotobank, pojmenovány také kategorie i seriózních fotografických soutěţí nebo vypisovaných grantŧ: Vztah, Show, „In“, Láska, Identita, VIP, Štěstí, Krása, Manipulace, Komunikace, 100% ţivot. Mladí fotografové na to slyší a pojmenovávají tak své soubory, třeba City v cizím city. Jsou tak stále více oceňovány a publikovány narychlo vymyšlené a efektně zpracované koncepty, které sice s tématem souvisejí, ale jsou spíše informací o autorovi - jaký je to umělec a jakou má jeho fotografi e schopnost imaginace. Učil jsem tři roky na Institutu komunikačních médií a ţurnalistiky na Karlově univerzitě (IKŢS) a i tam bylo jasné, ţe studentŧm (budoucím novinářŧm) chybí angaţovanost a chuť přinést kvalitní, odpracovanou autorskou výpověď, dlouhodobě se tématem zabývat a doplňovat soubor obrazy, které jdou do hloubky. Nemají motivaci uţ jen z toho dŧvodu, ţe se těţko hledá uplatnění takových fotografi í. Chybí jim trpělivost při čekání na první pořádné výsledky práce. Autorské výpovědi z určitého prostředí nebo komunity nebo prostě dlouhodobě a angaţovaně zpracovávaná témata - tedy dokumentární fotografi e - jsou okrajovou záleţitostí. A asi to tak bylo vţdy, i kdyţ v Česku je dokument velice tradiční uměleckou disciplínou, kterou ale současní umělci nepovaţují za umění. * V dokumentární tvorbě zde ale máme na co navázat. Myslím si, ţe starší generace dokumentaristŧ ztratily po převratu svoje témata - vývojem stavu věcí, a nová si dosud špatně hledají, anebo se jim nepodařilo je jiţ vŧbec najít. (Éra bolševismu u nás byla zpracována velice dobře - kaţdý si vybaví fotografi e výzdoby se symboly komunismu, fronty před obchody, schŧze, spartakiády, odsuny ruských vojsk na sto zpŧsobŧ). Je to určitě i tím, ţe s moţností najednou se ţivit jako fotograf pro komerční vyuţití fotek, a to i pro nevystudované v oboru, jde jen těţko skloubit práci dokumentaristy. Jsou to prostě odlišné pracovní, ale i ţivotní styly. Po převratu se změnilo hodně hlavně ve smyslu vnímání toho, co vše je najednou umoţněno. Moţnosti tak zuţují soustředěnost jedním směrem, takţe ve výsledku děláme všechno a nic zároveň. Dokumentaristé jezdí fotografovat tradiční zpŧsoby ţivota na Ukrajinu, na východ nebo do arabských zemí apod., protoţe prostě u nás těţko nacházejí nosná témata. Já nejsem výjimkou. * Na jakých tématech nyní pracujete?



Kaţdý rok jsem na IKŢS vedle jednotlivých cvičení vyhlašoval i jedno hlavní téma, na kterém měli studenti pracovat, a na konci semestru za výsledky dostávali zápočet. Protoţe jsme se neustále bavili o všem, co k práci na tématech patří, a probírali jsme, co se postupně objevovalo za specifika, pomáhal jsem jim s produkcí a hlavně jsme společně fotografovali a konzultovali prŧběţně výsledky, zŧstala i mně dvě z těchto témat. Dva roky jsem fotografoval amatérský box (dokonce jeden ze studentŧ začal pravidelně boxovat a teď je píšící redaktor v Respektu). Teď uţ druhým rokem chodím snad kaţdý víkend na bleší trh na Kolbenku. Říkám tomu pracovně malý Bagdád. * Pŧl roku jste ţil v Katovicích, odtud pochází i fotografi e z cyklu Horní Slezsko, kam se stále vracíte. Jak vnímáte tuto velmi specifickou oblast? V polských Katovicích jsem strávil poslední semestr studia na FAMU. Prostředí polského Slezska se svou prŧmyslovou tradicí, výrobou ţeleza a stále na mnoha místech probíhající těţbou uhlí je pro fotografa inspirativní místo: těţký ţivot lidí v prŧmyslové zóně, neustálá přeměna krajiny i měst, vzduch zapáchající zplodinami, charakteristický sirný puch a slunce jako by přes clonu kouře ani nehřálo a nesvítilo. Silná tradice náboţenství a na druhé straně ten nejsvětštější ţivot. Tyto dva světy tu jsou třecími plochami kaţdodenního ţivota. Dalším rozdílem tu jsou všední pracovní dny a období náboţenských svátkŧ a výročí. Mě ale nejvíc zaujaly čtvrtě a části města, které jsou roztroušené dál v okolí. Rozpadající se staré a vyslouţilé obytné domy z malých červených cihel s charakteristickou řadou chlívkŧ na dvorku, které dnes jiţ nikdo nevyuţije, poukazují na změnu prostředí a ţivota lidí. Těţká práce v prŧmyslu je stále více nahrazována sluţbami všeho druhu a reklamní billboardy se snaţí prodat i ty nejméně potřebné věci. Hodně jsem se soustředil na nejrŧznější nápisy a vzkazy obyvatel dělnických kolonií na zdech domŧ a továrních hal, na zdech okolo školních dvorŧ a podél vlakových tratí. Vypovídají náramně o stavu ţivota, o prostředí pŧsobícím na lidskou duši. *** Naučil jsem se vyuţívat pro vyhledávání svých záběrŧ jedinečné a třeba i zvláštní události, které vlastně s mými tématy aţ tak nesouvisejí. Mám na mysli třeba atmosféru oslav olympijského vítězství v hokeji, nejrŧznější demonstrace, volby nebo povodně. Město jako by mělo jinou atmosféru a na lidech je poznat zvláštní náboj. Nesleduji přímo hlavní příběhy těchto událostí, hledám ale místa a situace, které by za normálních okolností byly nejspíš úplně obyčejné. Těţko se to vysvětluje, ale mám vyzkoušené, ţe to pak na fotografi ích funguje. Tato fotografi e je z Melantrichovy ulice v době povodní roku 2002. Téma člověk a město je pro dokumentaristu vlastně základem veškerého zájmu. Navíc jsme na tom všichni stejně nebo podobně jako stále větší mnoţství lidí na světě, svŧj kaţdodenní ţivot proţíváme či spíše přeţíváme ve městě. Často si pokládám otázky, jako například co vše tvoří veřejný prostor města a kdo se v něm vlastně ještě pohybuje. Jsem rád, ţe o spoustě věcí nemusím debatovat, ale mohu je najít a vyfotografovat, mými argumenty jsou moje fotografi e. Karel Tŧma Po dokončení studia na praţské FAMU v roce 2005 vedl tři roky seminář dokumentární fotografi e na Fakultě sociálních věd UK - Institut komunikačních studií. V projektu pro Centrum pro otázky migrace ve spolupráci s Poradnou pro uprchlíky v putovní výstavě představuje portréty imigrantŧ, kteří v ČR ţádají o azyl nebo ho jiţ získali. S agenturou CHOICE images pracuje na společném tématu Osobnosti Charty 77. S výběrem fotografi í z cyklu Mezisvěty, sestaveného pro kategorii Kaţdodenní ţivot na Czech Press Photu 2002, získal 1. cenu Zlaté oko. Jako fotograf se věnuje především dlouhodobým dokumentárním projektŧm s výrazným sociálním podtextem, prŧběţně tak vznikají fotografi e z cyklŧ Praha na prahu, Skrze blízkost a doteky, Amsterdam, Všichni jsme poutníky. Volně s analogem „Svoje témata fotografuji stále na filmy. Mám spolehlivé Nikony FM2 a FM3, nosím dvě těla, protoţe pouţívám jen pevná ohniska 35 a 28 mm. Některé soubory fotografuji středním formátem Mamiya C330. Na cestách nosím s sebou také panoramatický Horizon a nebo i dělanou cameru obscuru. Panorámaty a záběry z camery obscury doplňuji svoje dokumentární cykly o podoby měst, ulic, krajiny. K zakázkové práci vyuţívám digitální zrcadlovku Nikon D700.“ Jsem rád, ţe o spoustě věcí nemusím debatovat, ale mohu je najít a vyfotografovat Foto autor| foto: Karel Tŧma, z cyklu Praha na prahu Foto autor| foto: Karel Tŧma, z cyklu Praha na prahu Foto autor| foto: Karel Tŧma, z cyklu Mladá alternativa Plné znění zpráv


Foto autor| foto: Karel Tŧma, z cyklu Mladá alternativa _



uslysime_ Tomáš Voţenílek_

Recommend Documents