Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika a správa
Účetní a statistické výkazy soukromých neziskových organizací
Financial reporting and statistical returns of non-profit organization
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zuzana Prouzová
Autor: Pavla Králová
Brno, červen 2006
Jméno a příjmení autora:
Pavla Králová
Název bakalářské práce:
Účetní a statistické výkazy soukromých neziskových organizací
Název práce v angličtině:
Financial reporting and statistical returns of non-profit organization
Katedra:
Veřejná ekonomie
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Zuzana Prouzová
Rok obhajoby:
2006
Anotace Předmětem bakalářské práce „Účetní a statistické výkazy soukromých neziskových organizací“ je porovnání účetních, statistických a daňových výkazů. Práce se zabývá jednotlivými výkazy, se kterými se nezisková organizace během své působnosti setkává a zkoumá efektivitu poskytnutých informací v těchto výkazech.
Annotation The subject of the bachelor´s degree work „Financial reporting and statistical returns of non-profit organization” is comparison financial reporting, statistical returns and tax reports. This elaborate deals with individual reports, which meet with non-profit organization during its activity and validate efectivity of providing informations into those returns.
Klíčová slova Nestátní nezisková organizace, účetní výkazy, statistické výkazy, daňové výkazy, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výroční zpráva
Keywords Non-governmental non-profit organization, financial reporting, statistical returns, tax reports, balance sheet, profit and loss report, annual report
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Zuzany Prouzové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 29. června 2006
v las tnoru ční podp is au tor a
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zuzaně Prouzové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 8 1. SOUKROMÉ NEZISKOVÉ ORGANIZACE A JEJICH VÝKAZY ...................... 10 1.1 Neziskové organizace v České republice ................................................................. 10 1.1.1 Jednotlivé právní formy NNO ....................................................................... 11 1.2 Účetní výkazy .......................................................................................................... 13 1.3 Statistické výkazy ................................................................................................... 14 1.4 Výkazy v rámci daňových povinností ...................................................................... 14 1.5 Výkazy v rámci dotační politiky .............................................................................. 15 1.6 Informace a jiné materiály, jenž musí nezisková organizace zveřejňovat ze zákona 16 1.7 Shrnutí ....................................................................................................................... 16 2. ÚČETNÍ A DAŇOVÉ VÝKAZY NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ .............................................................................................................. 2.1 Účetní závěrka NNO ................................................................................................ 2.1.1 Rozvaha .......................................................................................................... 2.1.2 Výkaz zisku a ztráty ....................................................................................... 2.1.3 Příloha ............................................................................................................. 2.2 Daňové výkazy ........................................................................................................ 2.2.1 Daň z příjmů právnických osob ..................................................................... 2.2.2 Daň z přidané hodnoty ................................................................................... 2.2.3 Silniční daň .................................................................................................... 2.2.4 Daň z nemovitosti .......................................................................................... 2.2.5 Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí ............................................ 2.3 Shrnutí ...................................................................................................................... 3. STATISTICKÉ VÝKAZY NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ..... 3.1 Statistická zjišťování prováděná ČSÚ ...................................................................... 3.1.1 Roční výkaz malých neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí .......................................................................................................... 3.1.2 Čtvrtletní výkaz o práci .................................................................................. 3.1.3 Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ........................................ 3.1.4 Roční výkaz o výzkumu a vývoji ................................................................... 3.2 Statistická zjišťování prováděná ministerstvy ......................................................... 3.2.1 Výkazy pro potřeby hodnocení vývoje školské soustavy .............................. 3.2.2 Výkaz o úrazovosti dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních ......... 3.2.3 Přijímací řízení ke studiu na vyšší odborné škole ..........................................
18 19 20 21 21 22 22 23 23 23 24 24 26 26 27 28 29 29 30 30 34 34
3.2.4 Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství ................................................................................... 34 3.3 Shrnutí ...................................................................................................................... 35 4. KOMPARACE ÚČETNÍCH, STATISTICKÝCH A DAŇOVÝCH VÝKAZŮ ...... 4.1 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ............................................................... 4.2 Aktiva a pasiva ........................................................................................................ 4.3 Ukazatele o práci ..................................................................................................... 4.4 Náklady a výnosy ..................................................................................................... 4.5 Shrnutí ......................................................................................................................
37 37 38 39 40 42
5. ZHODNOCENÍ ............................................................................................................. 5.1 Časová náročnost ..................................................................................................... 5.2 Odborná náročnost ................................................................................................... 5.3 Finanční náročnost ...................................................................................................
43 43 45 45
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 46 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 48 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ .................................. 50
Úvod Právnické osoby musí podle právních předpisů České republiky vést, zveřejňovat a podávat materiály poskytující hospodářské, finanční a jiné informace o organizaci a jejích činnostech. Veřejná správa uplatňuje vyšší nároky na výkaznictví u soukromých neziskových organizací, neboť ke své činnosti často využívají veřejné prostředky (například ve formě daňových úlev). Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza účetních, statistických a daňových výkazů vybraných právních forem soukromých neziskových organizací, protože mnohé informace uváděné v účetních, statistických a daňových výkazech se vykazují několikrát, časová a odborná náročnost na jejich vyplňování a sepisování mnohdy předčí znalosti zaměstnanců či dobrovolníků a finanční možnosti organizací. Pro ucelenější analýzu reportovacích povinností soukromých neziskových organizací jsem se rozhodla přibrat do analýzy i informace poskytované v daňových výkazech. Dílčí cíle vedoucí k naplnění hlavního cíle jsou: poskytnout ucelený přehled výkazů a jiných materiálů, které má nezisková organizace povinnost vykazovat; deskripce požadovaných položek účetních, statistických a daňových výkazů; identifikovat položky, které jsou požadovány vícenásobně ve sledovaných výkazech; zhodnotit časovou, odbornou a finanční náročnost. Metodami použitými v této práci jsou sběr informací, studium a rozbor platných zákonů, rozbor a analýza jednotlivých forem výkazů. Dále pro ohodnocení časové, odborné a finanční náročnosti použiji metodu rozhovorů s pracovníky neziskových organizací. Vzhledem k velkému množství odvětvových statistických výkazů budu analyzovat pouze statistické výkazy organizací působících ve školství. V přiměřené formě pak použiji indukci, kdy závěry pro soukromou neziskovou organizaci působící v oblasti školství využiji pro soukromé neziskové organizace obecně. Zdroje, ze kterých v této práci vycházím jsou zákony týkající se neziskových organizací, odborná literatura zabývající se účetnictvím neziskových organizací, webové stránky neziskových organizací, účetní, statistické a daňové výkazy sledovaných právních forem soukromých neziskových organizací. Tato bakalářská práce, která se zabývá výkaznickou povinností vybraných právních forem neziskových organizací, je rozčleněna do 5-ti kapitol. V první kapitole vymezuji teoretická východiska, ze kterých budu vycházet. Jedná se o vymezení soukromé neziskové organizace 8
a o vymezení jednotlivých forem výkaznictví. Ve druhé a třetí kapitole se věnuji popisu jednotlivých účetních, statistických a daňových výkazů a jejich informační hodnotě. Ve čtvrté kapitole porovnávám jednotlivé položky účetních, statistických a daňových výkazů a poukazuji na opakovaně se vyskytující informace ve výkazech. V páté kapitole hodnotím časovou, odbornou a finanční náročnost v poskytování jednotlivých výkazů. V závěru této práce shrnuji danou problematiku a navrhuji změny ke zvýšení efektivnosti podávaných informací v jednotlivých výkazech. Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu zájmu o tuto problematiku. Pracuji ve státní neziskové organizaci v oblasti školství a toto téma se přímo dotýká mé práce. Plně chápu problematiku poskytování účetních, statistických a daňových výkazů a náročnost přípravy a shromáždění požadovaných údajů. Z hlediska tématu bakalářské práce můžu nahlédnout do problematiky z širšího pohledu a posoudit náročnost i z hlediska zpracování poskytnutých dat či relevantnosti dané práce.
9
1 Soukromé neziskové organizace a jejich výkazy Předmětem bakalářské práce jsou účetní, statistické a daňové výkazy neziskových organizací. Než se zaměřím na samotné výkaznictví, vymezím nejprve jakými neziskovými organizacemi se budu zabývat a dále pak vymezím, co lze považovat za výkaznictví neziskových organizací.
1.1
Neziskové organizace v České republice
Neziskové organizace jsou právnické osoby založené zřizovatelem či zakladatelem, zakládají se podle různých právních předpisů a podléhají registraci na místech určených jim zákonem, podle kterého jsou zřízeny. Jsou to organizace, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Jsou založeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení nebo za účelem dosahování veřejně prospěšných cílů. Neziskové organizace jsou vymezeny jako organizace nevytvářející zisk k přerozdělení mezi jeho vlastníky, správce nebo zakladatele. Zisk mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů. V české právní normě není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru. Jediným zákonem, který upravuje určité důležité aspekty fungování všech typů neziskových organizací, je zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen zákon o daních z příjmů), který v § 18, odst. 8 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Podle tohoto zákona sem patří tyto organizace:
zájmová sdružení právnických osob; občanská sdružení; politické strany a politická hnutí; církve a náboženské společnosti; nadace a nadační fondy; obecně prospěšné společnosti; veřejné vysoké školy;
školské právnické osoby; obce; organizační složky státu; kraje; příspěvkové organizace; státní fondy; subjekty, o nichž tak stanoví zákon.
Za komplexní a mezinárodně uznávanou charakteristiku neziskových organizací se podle strukturálně – operacionální definice Salamon a Anheiera1 považuje nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. Neziskové organizace se vyznačují následujícími vlastnostmi: 1
Škarabelová S. Když se řekne nezisková organizace. Masarykova univerzita v Brně, Brno 2002, s. 7
10
institucionalizované (organized); soukromé (private); neziskové (non-profit); samosprávné a nezávislé (self-governing); dobrovolné (voluntary).
Vzhledem k rozsáhlosti a velkému množství statistických výkazů, které musí jednotlivé neziskové organizace poskytovat, se budu dále zabývat pouze neziskovými organizacemi v oblasti školství. Proto jsem se zaměřila na nejčastější právní formy neziskových organizací, které se v této oblasti vyskytují a které podporují rozvoj školství, školských zařízení a vzdělávání obecně. Jedná se o občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy a církve a náboženské organizace. Vzhledem k tomu, že se tento výčet shoduje s výčtem právních forem, které jsou pojímány pod pojmem nestátní neziskové organizace (dále jen NNO)2, budu dále o nich mluvit jako o NNO. 1.1.1
Jednotlivé právní formy NNO
Rozhodujícími právními formami NNO v oblasti školství v ČR jsou pak z hlediska jejich počtu občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a jejich organizace. Občanská sdružení Existence občanských sdružení je legislativně upravena zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, kdy občané mají právo se svobodně sdružovat bez povolení státního orgánu.3 Zakládají se k dosažení určitého účelu, nezakládají se k výdělečné činnosti, ale angažují se v různých oblastech života společnosti, a to především k uspokojení zájmů svých členů a občanů v jejich okolí. Občanská sdružení jsou zakládána s rozmanitým zaměřením, např. na provozování sportu, ochrany přírody a přírodních zdrojů, zájmové činnosti dětí a mládeže, kultury, vzdělání. V roce 2005 bylo v ČR registrováno více než 54 000 těchto sdružení.4 Obecně prospěšná společnost Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, definuje obecně prospěšnou společnost (dále také OPS) jako právnickou osobu, která poskytuje obecně prospěšné služby 2
Pojetí Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Jedná se o nestátní neziskové organizace, které se podílejí na veřejné politice v rámci občanské společnosti. Jejich základní právní formy představují v ČR občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a církve a náboženské společnosti. 3 Pro založení občanského sdružení je potřeba sestavit tzv. přípravný výbor, zahrnující nejméně 3 osoby, které vypracují statut sdružení a požádají o registraci u Ministerstva vnitra ČR se současnou evidencí na Českém statistickém úřadě, který vede evidenci sdružení. Řízení občanského sdružení není zákonně nijak výrazně omezeno. Svou činnost musí vykonávat v souladu se svým posláním určeným ve stanovách. Občanské sdružení zaniká buď rozhodnutím členů nebo rozhodnutím Ministerstva vnitra. 4 http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/typy-no-a-oblasti-pusobeni/487.html
11
veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a která musí veškerý zisk použít na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla založena.5 Jako svou hlavní činnost vždy uvádí obecně či veřejně prospěšný cíl. V rámci tzv. vedlejší činnosti však může realizovat výdělečné aktivity, které souvisejí s hlavní činností, a jejichž výnosy musí být použity na naplňování cíle organizace. Hospodářský výsledek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců, ale musí být vždy použit na poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena. V současné době je v ČR registrováno více než 1 000 obecně prospěšných společností 6 převážně se zaměřením na služby v oblasti sociální (stravování pro důchodce, sociální ústavy, domovy důchodců), výchovy a vzdělávání (mateřské školy, učňovská zařízení), v oblasti kulturní (kina, muzea, galerie) a v oblasti zdravotní (léčebny pro dlouhodobě nemocné). Nadace a nadační fondy Nadace nebo nadační fondy jsou účelová sdružení majetku, jejichž oborem činnosti je dosahování obecně prospěšných cílů. Tento typ organizace je legislativně vymezen zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.7 V současné době je registrováno v ČR více než 1 200 nadací a nadačních fondů.8 Činnost těchto nadací a nadačních fondů je zaměřena na rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Úlohou nadací a nadačních fondů je primárně rozdělovat finanční prostředky na veřejně prospěšné účely, a to formou otevřené a veřejné grantové soutěže. Organizace zakládané církví a náboženskými společnostmi Církve a náboženské společnosti upravuje zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, kdy se jimi rozumí dobrovolná společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založená za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby a duchovní služby. Církve a náboženské společnosti mohou zakládat svazy nebo zřizovat církevní právnické osoby, školy, nemocnice, sociální a charitativní zařízení a nadace. Tyto právnické osoby jsou 5
Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností vedený u příslušného krajského soudu. Zakládá se zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Zaniká dnem výmazu z rejstříku obecně prospěšných společností podle § 7-9 zákona o obecně prospěšných společnostech. 6 http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/typy-no-a-oblasti-pusobeni/487.html 7 Vznik nadace nebo nadačního fondu je podmíněn zápisem do nadačního rejstříku, který vede příslušný krajský soud. K zápisu do nadačního rejstříku musí nadace vyčlenit nejméně 500.000,- Kč do tzv. základního jmění nadace. Nadace nebo nadační fondy se zrušují dosažením účelu, sloučením s jinou nadací, rozhodnutím soudu, prohlášením konkurzu nebo zamítnutím konkurzu pro nedostatek majetku. Nadace mohou být zrušeny likvidací nebo bez likvidace a zanikají dnem výmazu z rejstříku. 8 http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/typy-no-a-oblasti-pusobeni/487.html
12
právnickými osobami soukromoprávními a spadají svým charakterem pod typ právnické osoby podle § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku. V ČR bylo ke konci roku 2005 registrováno více než 4 600 církevních právnických osob9 (dále jen CPO). Mezi CPO,10 které působí v oblasti školství a vzdělávání, se řadí církevní předškolní zařízení a základní školy, střední školy, církevní učiliště, církevní speciální školy, církevní základní umělecké školy a církevní střediska praktického vyučování. V současné době existují dva základní právní předpisy, o které církevní základní a střední školy opírají svoji existenci a fungování. Církevní školy jsou zřízeny podle zákona o církvích a náboženských společnostech a podle školského zákona č. 561/2004 Sb., který inovoval dosavadní školské zákony, především zákon č. 29/1984 Sb.
1.2
Účetní výkazy
Mezi právní normy, které vymezují neziskovým organizacím povinnost sestavovat účetní výkazy, patří zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen zákon o účetnictví), vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví a české účetní standardy pro nepodnikatelské účetní jednotky FZ 06/2004. Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky, která je upravena vyhláškou č. 504/2002 Sb. Tato vyhláška stanovuje závazný a pro všechny účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví jednotný vzor účetních výkazů. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku, která je nedílný celek a tvoří ji tyto účetní výkazy:
rozvaha (bilance); výkaz zisku a ztráty (výsledovka); příloha.
Tyto účetní výkazy obsahují finanční informace o skutečnostech, které nastaly během účetního období. Účelem sestavování účetních výkazů je přehled hospodaření a zjišťování jednotlivých vlivů na hospodářský výsledek daných organizací. Účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.
9
http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/typy-no-a-oblasti-pusobeni/487.html Registraci provádí Ministerstvo kultury a podmínky stanovuje Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností č. 3/2002 Sb. CPO zaniká výmazem z evidence v Rejstříku církevních právnických osob. Zániku předchází její zrušení s likvidací nebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na jinou církevní právnickou osobu. 10
13
Účetní výkazy sestavují jednotlivé NNO buď v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu je mohou sestavovat pouze občanská sdružení a církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou. Ostatní NNO sestavují účetní výkazy v plném rozsahu. Účetní výkazy jsou předkládány příslušnému finančnímu úřadu, zřizovateli a poskytovateli dotací.
1.3
Statistické výkazy
Statistiky vytvářejí jak státní orgány, tak i soukromé instituce. Rozdíl mezi nimi je především v tom, že některé mají podle legislativy možnost vyžadovat poskytování údajů jako plnění zpravodajské povinnosti, zatímco jiné mohou informace sbírat jen na bázi dobrovolnosti. Stanovit zpravodajskou povinnost ze zákona mohou zpravidla jen orgány státní správy. Státní statistická služba11 stanoví zpravodajskou povinnost na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (dále jen zákon o státní statistické službě). Pro stanovení zpravodajské povinnosti dle tohoto zákona musí vydat Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) před začátkem každého kalendářního roku ve Sbírce zákonů ČR dokument „Program statistických zjišťování na rok ...“, ve kterém musí uvést seznam všech statistických zjišťování prováděných ČSÚ a resortními pracovišti státní statistické služby s charakteristikou každého zjišťování, která uvádí zejména účel zjišťování a jeho obsah, okruh zpravodajských jednotek a lhůty k poskytnutí údajů.12 Konkrétní zpravodajská povinnost pro určitý ekonomický subjekt vznikne tehdy, když je vyzván k vyplnění příslušných výkazů či dotazníků statistických zjišťování. Dle zákona musí zpravodajská jednotka poskytnout požadované údaje na vlastní náklady a naopak pracoviště státní statistické správy má ze zákona povinnost ochraňovat individuální údaje respondentů před zneužitím. Nedodržování zpravodajské povinnosti i porušení ochrany individuálních dat je z uvedeného zákona možné postihnout poměrně přísnými finančními postihy.13
1.4
Výkazy v rámci daňových povinností
Daňové výkazy jsou výkazy, které organizace poskytují v rámci daňových povinností. Výkazy v rámci daňových povinností (dále jen daňové výkazy) jsou spojeny i s neziskovými organizacemi. Tyto organizace mohou být plátci a poplatníky všech daní, většinou je však u nich uplatňován omezený daňový režim. Ve vazbě na veřejně prospěšnou činnost jsou
11
To jsou Český statistický úřad a pracoviště státní statistické služby ministerstev a případně dalších ústředních úřadů státní správy. 12 Program statistických zjišťování na rok 2005 byl zveřejněn v přílohách č. 1 a č. 2 k vyhlášce č. 576/2004 Sb., částka 196 ze dne 25. listopadu 2004, program statistických zjišťování na rok 2006 byl zveřejněn v příloze částky 145 k vyhlášce č. 421/2005 Sb., rozeslané dne 20. října 2005. 13 http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/stanoveni_zpravodajske_povinnosti
14
užívána různá zvýhodnění jako jsou úlevy, osvobození nebo výjimky ze zdanění.14 Všechny daňové výkazy předkládají neziskové organizace příslušnému finančnímu úřadu, u kterého jsou registrovány. Jedná se o tyto výkazy:
daň z příjmů právnických osob; daň z přidané hodnoty; silniční daň; daň z nemovitosti; daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí.
1.5
Výkazy v rámci dotační politiky
Další nároky ve výkazech na neziskové organizace jsou kladeny při žádostech o dotace z veřejných rozpočtů v rámci dotační politiky.15 Státní dotační politika vůči NNO je v ČR ukotvená v Zásadách pro poskytování dotací ze státního rozpočtu NNO podle usnesení vlády ČR ze dne 7. února 2001 č. 114, v návaznosti na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Podle tohoto usnesení se dotace poskytují na realizaci projektů NNO, které přispívají k naplňování cílů státní politiky, vyplývajících především z hlavních oblastí státní dotační politiky vůči NNO, které vláda schvaluje na příslušný rozpočtový rok. Ústřední orgán vyhlašuje pro NNO programy na projekty veřejně prospěšného charakteru především formou výběrového dotačního řízení, jehož podmínky stanoví ústřední orgán. NNO je povinna tyto podmínky při použití finančních prostředků dodržet. Struktura obecné části rozhodnutí je přílohou k Zásadám vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR NNO ústředními orgány státní správy. Ústřední orgán může tuto část doplnit o další položky a přílohy. Při podávání žádosti o dotaci předkládají neziskové organizace prezentaci vlastního projektu včetně rozpočtu. Dále jsou po nich požadovány i údaje, které jsou již vykazovány jinde, např. v účetních výkazech nebo ve výroční zprávě. Tyto nároky se zvyšují spolu s každou novou žádostí o dotaci. Výkazy v rámci dotační politiky jsou velice rozsáhlé a mohly by být tématem na další bakalářskou práci, a proto se jím nebudu dále zabývat.
14
Rektořík, J. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Ekopress, Praha 2001, s. 150 15 Podle usnesení vlády ČR č. 114 se dotace poskytují NNO založeným za účelem poskytování služeb v oblasti zdravotnictví, kultury, vzdělávání, sociální a za účelem poskytování sociálně právní ochrany dětí, pokud o tom rozhodne ústřední orgán státní správy.
15
1.6
Informace a jiné materiály, jenž musí nezisková organizace zveřejňovat ze zákona
Neziskové organizace poskytují v souvislosti se svou činností i jiné informace a materiály, které se také dají považovat za výkazy. Tyto informace musí neziskové organizace zveřejňovat ze zákona formou jednotlivých tiskopisů. Při vzniku a zániku jednotlivých právních forem neziskových organizací je povinností každé organizace se registrovat či požádat o zrušení u příslušného úřadu (viz 1.1.1) a u příslušného finančního úřadu. Údaje o neziskových organizacích jsou zapisovány do Registru ekonomických subjektů, který je základním veřejným soupisem vztaženým k ekonomickým subjektům na území ČR. Vedení registru je uloženo ČSÚ zákonem o státní statistické službě. Svým způsobem se také jedná o výkaznictví, které spočívá právě v poskytnutých informacích. NNO jsou povinny kromě občanských sdružení nahlásit každou změnu týkající se jejich organizace danému úřadu. Při hlášení těchto změn je organizace povinna znova vyplňovat všechny údaje. I když se může zdát, že tyto poskytnuté informace jsou jedinečné, přesto se vyskytují ve výkazech opakovaně. Některé neziskové organizace mají ze zákona povinnost vyhotovit výroční zprávu (viz tabulka č. 2). Ve výroční zprávě je účetní jednotka povinna uvést zejména zveřejňované údaje z účetní závěrky a výrok auditora o této účetní závěrce. Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, požadované podle zvláštních právních předpisů.
1.7
Shrnutí
Rozhodujícími právními formami NNO v oblasti školství v ČR jsou z hlediska jejich počtu občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a jejich organizace a nadace a nadační fondy.
16
Výkazy, které musí NNO předkládat jednotlivým správním úřadům, se člení na výkazy účetní, statistické, daňové a na informace a jiné materiály, které musí nezisková organizace zveřejňovat ze zákona. . Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky, která je upravena vyhláškou č. 504/2002 Sb. Tato vyhláška stanovuje závazný a pro všechny účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví jednotný vzor účetních výkazů. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku, která je nedílný celek. Mezi účetní výkazy patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Statistické výkazy pro neziskové organizace jsou stanovené zákonem o státní statistické službě. Jsou rozděleny na statistická zjišťování prováděná ČSÚ a statistická zjišťování prováděná pracovišti státní statistické služby ministerstev. Neziskové organizace mohou být plátci a poplatníky všech daní, většinou je u nich uplatňován omezený daňový režim. Ve vazbě na veřejně prospěšnou činnost jsou užívána různá zvýhodnění jako jsou úlevy, osvobození nebo výjimky ze zdanění. Všechny daňové výkazy předkládají neziskové organizace příslušnému finančnímu úřadu, u kterého jsou registrovány. Jedná se o daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, silniční daň, daň z nemovitosti a daň dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. Mezi informace a jiné materiály, které musí nezisková organizace zveřejňovat ze zákona, patří výkazy v rámci dotační politiky, údaje při vzniku a zániku jednotlivých právních forem neziskových organizací, registrace u příslušného finančního úřadu, zápis do Registru ekonomických subjektů a výroční zpráva. Účelem poskytování výkazů neziskových organizací je informovat veřejnou správu o vlastních činnostech a stavu neziskových organizací.
17
2 Účetní a daňové výkazy nestátních neziskových organizací Účetnictví je uspořádaná soustava informací, která v peněžním vyjádření zachycuje, měří a hodnotí hospodářskou činnost příslušné organizace. Zachycuje stav a pohyb majetku a závazků, náklady a výnosy, příjmy a výdaje a výsledek hospodaření účetní jednotky. Podle zákona o účetnictví jsou účetními jednotkami všechny právnické osoby, které vykonávají podnikatelskou nebo jinou činnost podle zvláštních předpisů a prokazují pro daňové účely výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zákon vymezuje účetní jednotky a ukládá jim povinnost vést účetnictví v souladu s tímto zákonem a dalšími právními normami. Zákon o účetnictví stanoví účetní zásady, obsah účetní dokumentace, obsah účetních zápisů a účetních knih, vymezuje účetní závěrky, určuje způsob oceňování, provádění inventarizace majetku a závazků a úschovu účetních písemností.16 Do konce roku 2003 podle zákona o účetnictví NNO účtovaly buď v jednoduchém nebo podvojném účetnictví. V podvojném účetnictví povinně ze zákona účtovaly pouze nadace. V jednoduchém účetnictví účtovaly ostatní NNO, pokud splňovaly podmínky dané zákonem. Novela zákona o účetnictví č. 437/2003 Sb. od roku 2004 zrušila jednoduché účetnictví a zavedla účetnictví vedené v plném rozsahu a účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.17 Po celý rok 2004 měly NNO vedoucí do konce roku 2003 jednoduché účetnictví výjimku danou přechodným ustanovením zákona o účetnictví. Na základě této výjimky mohly v tomto jednoduchém účetnictví pokračovat až do 31.12.2004 na základě vyhlášky č. 507/2002 Sb. platné do konce roku 2003 (viz tabulka č. 1). S novelizací zákona o účetnictví č. 669/2004 Sb. k 1.1.2005 se skupina neziskových právnických osob rozdělila na dvě části:
1. skupina, kam patří občanská sdružení a církve a náboženské společnosti. Této skupině účetních jednotek nový § 38a zákona o účetnictví s účinností od 1.1.2005 prodlužuje jejich výjimku vedení jednoduchého účetnictví, a to až do konce roku 2006. Od 1.1.2007 pak tyto účetní jednotky povedou účetnictví; 18
16
Rektořík, J. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Ekopress, Praha 2001, s. 126-127 17 Zjednodušený způsob vedení účetnictví umožňuje účtování pouze v jedné účetní knize. Je možné spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize a to bez povinnosti vést knihu analytických účtů a knihu podrozvahových účtů. To však nevylučuje, aby v případě potřeby neúčtovaly účetní jednotky v těchto knihách, pokud to bude nutné. Zjednodušení se týká i účtového rozvrhu, kde je možno ho omezit až na úroveň účtových skupin. 18 § 38a zákona o účetnictví - občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva, které ke dni 31. prosince 2004 vedly účetnictví v soustavě jednoduchého účetnictví, mohou vést
18
2. skupina, kam patří obecně prospěšné společnosti, nadační fondy. Této skupině účetních jednotek tato výjimka prodloužena nebyla a jsou povinny vést účetnictví od 1.1.2005.
TABULKA Č. 1: ZPŮSOB VEDENÍ ÚČETNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH NNO V ČR NNO Občanská sdružení OPS
do 31.12.2001
od 1.1.2002
od 1.1.2004
od 1.1.2005
od 1.1.2007
JÚ *
JÚ **
JÚ ***
JÚ ***
Ú
zákon o účetnictví neřešil
JÚ **
JÚ ***
Ú
Ú
Nadace
PÚ
PÚ
PÚ
Ú
Ú
Nadační fondy
JÚ *
JÚ **
JÚ ***
Ú
Ú
Církve a náboženské společnosti
JÚ ****
JÚ **
JÚ ***
JÚ ***
Ú
* pokud jsou splněny následující podmínky: příjmy do 3 mil. Kč a hlavním předmětem činnosti není podnikání ** pokud jsou splněny následující podmínky: příjmy do 6 mil. Kč *** na základě výjimky dané přechodným ustanovením zákona o účetnictví **** pokud jsou splněny následující podmínky: nejsou příjemci dotací a hlavním předmětem činnosti není podnikaní Zdroj: Zákon o účetnictví
2.1
Účetní závěrka NNO
Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky, která je upravena vyhláškou č. 504/2002 Sb. Tato vyhláška stanovuje závazný a pro všechny účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví jednotný vzor účetních výkazů. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku, která je nedílný celek a tvoří ji tyto účetní výkazy:
rozvaha (bilance); výkaz zisku a ztráty (výsledovka); příloha.
Účetní jednotky sestavují podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví účetní závěrku v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavují a zveřejňují účetní závěrku v plném rozsahu. Povinnost ověření účetní závěrky auditorem se řídí § 20 zákona o účetnictví. Ověření závěrky auditorem slouží pro účetnictví podle zákona o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., až od 1. ledna 2007; do této doby se na ně vztahují ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví ve znění účinném k 31. prosinci 2003.
19
zvýšení důvěryhodnosti závěrky. Účetní jednotky, které musí mít účetní závěrku ověřenu auditorem, jsou povinny podle § 21 odst. 1 zákona o účetnictví vyhotovovat výroční zprávu. Účetní závěrka musí obsahovat:
identifikační údaje: o jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; o identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno; o právní formu účetní jednotky; činnost organizace: o předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena; informace o vedení účetnictví: o rozvahový den; o okamžik sestavení účetní závěrky.
Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. Položky „AKTIVA CELKEM“ a „PASIVA CELKEM“ se musí rovnat. Položka „Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze. 2.1.1
Rozvaha
Rozvaha obsahuje stav majetku organizace ke dni řádné, případně mimořádné účetní závěrky. Aktivní strana rozvahy vyjadřuje stavy stálých aktiv, tj. investičního majetku nehmotného a hmotného i finančních investic, dále pak stavy oběžných aktiv, tj. zásob, pohledávek, finančního majetku, účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních. Pasivní část rozvahy vyčísluje způsoby krytí aktiv v rozvaze a je rozdělena na vlastní zdroje organizace tj. základní jmění, fondy a hospodářský výsledek účetního období. V další části pasivní strany rozvahy jsou cizí zdroje krytí aktiv, tj. rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní a ostatní úvěry, časové rozlišení a dohadné účty pasivní. V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, sled údajů. Rozvaha poskytuje informace nejen o stavu účtů k rozvahovému dni, ale také ke konci minulého období. Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo záporným znaménkem. Položky v aktivech, s výjimkou opravných položek a oprávek, se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Má dáti nad stavem obratu strany Dal. Položky pasiv se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Dal nad stavem obratu strany Má dáti. 20
Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb. pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Jedna položka rozvahy může obsahovat i několik účtových skupin a v rámci skupiny může existovat několik skupinových účtů. Každá položka rozvahy je pak úhrnem mezisoučtů příslušných účtových skupin. 2.1.2
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty dává přehled o příjmech a výdajích (v podvojném účetnictví nazývaných výnosech a nákladech) v účetním období, za které je sestavována účetní závěrka. Náplň této části výkazů je pro účetní jednotky NNO účtující v podvojném účetnictví závazná. Výkaz zisku a ztrát je sestavován s přihlédnutím k zákonu o daních z příjmů, proto je tento výkaz rozdělen do dvou samostatných sloupců, vyjadřujících odděleně výnosy a náklady za zdaňovanou a za nezdaňovanou činnost organizace (hlavní a hospodářskou činnost). Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů rozdělené na hlavní a hospodářskou činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a činnost hospodářskou. Za účetní jednotku jako celek se dílčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb. zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových účtů v rámci účtových skupin. 2.1.3
Příloha
Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty. Obsah přílohy k účetním výkazům je upraven v § 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Příloha obsahuje též informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů.
21
TABULKA Č. 2: POVINNOST SESTAVENÍ A OVĚŘENÍ VÝKAZŮ JEDNOTLIVÝCH NNO
vedení účetnictví
sestavení účetních výkazů
povinnost ověření účetní závěrky auditorem
povinnost vyhotovení výroční zprávy
ve zjednodušeném rozsahu
ve zjednodušeném rozsahu
ne
ne
v plném rozsahu
v plném rozsahu
ano *
ano ***
Nadace
v plném rozsahu
v plném rozsahu
ano
ano ****
Nadační fondy
v plném rozsahu
v plném rozsahu
ano **
ano *****
ve zjednodušeném rozsahu
ve zjednodušeném rozsahu
NNO
Občanská sdružení OPS
Církve a náboženské společnosti
ne
ano *****
* v případě, že jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtů obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce 1 mil. Kč; nezřídily dozorčí radu; výše čistého obratu překročila 10 mil. Kč ** v případě, že úhrn celkových nákladů nebo výnosů převýší 3 mil. Kč; majetek je vyšší než 3 mil Kč *** součástí jsou tyto přehledy: přehled o peněžních příjmech a výdajích; přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů; vývoj a konečný stav fondů; stav a pohyb majetku a závazků; úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost **** součástí jsou tyto přehledy: přehled majetku a přehled o závazcích; přehled o osobách, které poskytly dary v hodnotě nad 10 tisíc Kč; přehled o použití majetku; přehled o osobách, jimž byly poskytnuty nadační příspěvky k účelu, pro který byly nadace zřízeny ***** u registrovaných církví a náboženských společností s oprávněním k výkonu zvláštních práv podle §7 odst. 1 písm. a) až e) zákona o církvích a náboženských společnostech Zdroj: Zákon o účetnictví, jednotlivé zákony o NNO
2.2
Daňové výkazy
Neziskové organizace mohou být i plátci a poplatníky všech daní, většinou je u nich uplatňován omezený daňový režim. Všechny daňové výkazy předkládají neziskové organizace příslušnému finančnímu úřadu, u kterého jsou registrovány. 2.2.1
Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů právnických osob je upravena zákonem o daních z příjmů. Pro účely zdanění daní z příjmů je důležité rozlišení činnosti organizace na hlavní (cíl, poslání organizace) a vedlejší (hospodářskou). Pro vymezení hlavní činnosti neziskových organizací se dle uvedeného zákona vychází ze statutu, stanov, zřizovacích nebo zakladatelských listin. V případě, že nezisková organizace vykáže základ daně, který tvoří příjmy přesahující související náklady, podává příslušnému finančnímu úřadu výkaz k dani z příjmů právnických osob včetně výkazů účetních.
22
Přiznání k dani z příjmů právnických osob spolu s účetními výkazy nejsou povinni podávat organizace,19 pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy, které jsou od daně osvobozené20 a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.21 Finanční úřady vyžadují od NNO jako přílohu k daňovému přiznání právnických osob i účetní výkazy. Pro účetní jednotky NNO účtující v jednoduchém účetnictví (daňové evidenci) nebyla stanovena závazná forma účetních výkazů. V některých případech jsou NNO nuceny sestavovat účetní výkazy pro podvojné účetnictví (účetnictví), i když účtují po celé účetní období v účetnictví jednoduchém. Tento stav komplikuje sestavení účetní závěrky v jednoduchém účetnictví a následně pak i sestavení přiznání k dani z příjmů právnických osob. 2.2.2
Daň z přidané hodnoty
Právní úprava daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) je upravena zákonem č. 588/1992 Sb., v platném znění. Při uplatňování DPH u neziskových organizací se vychází ze specifického postavení těchto organizací. Neziskové organizace jsou povinny se registrovat jako plátci DPH, pokud dosáhnou předepsaného obratu, stanoveného v § 6 tohoto zákona. Pokud obrat neziskové organizace nepřesáhne stanovené výše, může se organizace registrovat jako plátce dobrovolně. 2.2.3
Silniční daň
Omezený daňový režim u neziskových organizací se využívá také u daně silniční. Ta je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., v platném znění. Silniční daní se zdaňují vozidla podléhající této dani, která jsou používána nebo určena podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Předmětem silniční daně nejsou ta silniční motorová vozidla, která nezisková organizace používá pouze k činnostem v souladu s neziskovým posláním neziskové organizace, u kterých nedosahuje zdanitelných příjmů. 2.2.4
Daň z nemovitosti
Právní úprava daně z nemovitosti je obsažena v zákoně č. 338/1992 Sb., v platném znění. Daň z nemovitosti se dělí na dvě relativně samostatné části, a to na daň z pozemků a daň ze staveb. Od daně z pozemků a ze staveb jsou osvobozeny pozemky a stavby tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, jsou ve vlastnictví sdružení občanů 19
Podle § 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů Podle § 19 zákona o daních z příjmů 21 Podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů 20
23
a obecně prospěšných společností a slouží k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských společností. 2.2.5
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí
Právní úprava daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí je obsažena v zákoně č. 357/1992 Sb., v platném znění. Poplatníky se stávají NNO tehdy, nabývají-li majetek dědictvím nebo darováním, nebo prodávají-li nemovitý majetek. Nárok na osvobození si musí neziskové organizace uplatnit v podaném daňovém přiznání podle § 20 odst. 4 tohoto zákona včetně přílohy se soupisem dárců a věcných i finančních darů za příslušné období. Od daně dědické a darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku u všech typů neziskových organizací.
2.3
Shrnutí
Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky, která je upravena vyhláškou č. 504/2002 Sb. Tato vyhláška stanovuje závazný a pro všechny účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví jednotný vzor účetních výkazů. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku, která je nedílný celek. Mezi účetní výkazy patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, sled údajů. Rozvaha poskytuje informace nejen o stavu účtů k rozvahovému dni, ale také ke konci minulého období. Výkaz zisku a ztráty dává přehled o příjmech a výdajích v účetním období, za které je sestavována účetní závěrka. Tento výkaz je sestavován s přihlédnutím k zákonu o daních z příjmů, proto je rozdělen do dvou samostatných sloupců, vyjadřujících odděleně výnosy a náklady za zdaňovanou a za nezdaňovanou činnost organizace. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty.
24
TABULKA Č. 3: POROVNÁNÍ ÚČETNÍCH VÝKAZŮ Rozvaha
Výkaz zisku a ztráty
Výsledek hospodaření
x
x
Závazky ze sociálního zabezpečení
x
x
Závazky ze zdravotního pojištění
x
x
Ostatní přímé daně
x
x
Položky ve výkazech \ Výkazy
Příspěvky a dotace na provoz
x
Příloha
x
Zdroj: Účetní výkazy
Daňové výkazy předkládají neziskové organizace finančnímu úřadu, u kterého je NNO registrována. Jedná se o tyto výkazy: daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, silniční daň, daň z nemovitosti a daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Informace obsažené v jednotlivých daňových výkazech jsou jedinečné a jsou součástí účetnictví. Jediné, co tyto výkazy spojuje, jsou pouze identifikační údaje o dané neziskové organizaci.
25
3 Statistické výkazy nestátních neziskových organizací Statistické výkazy pro neziskové organizace jsou stanovené zákonem o státní statistické službě. Jsou rozděleny na statistická zjišťování prováděná ČSÚ a statistická zjišťování prováděná pracovišti státní statistické služby ministerstev. Ke vzniku zpravodajské povinnosti a k jejímu plnění vyzvány neziskové organizace zpravidla písemně ČSÚ nebo příslušným resortním pracovištěm státní statistické služby.
3.1
Statistická zjišťování prováděná ČSÚ
Statistická zjišťování prováděná ČSÚ jsou uspořádána do skupin podle periodicity zjišťování na měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční a ostatní. Výkazy statistických zjišťování od neziskových organizací centrálně zpracovává ČSÚ Odbor gesčního zpracování Brno, oddělení zpracování statistiky neziskových organizací.22 Mezi výkazy, které jednotlivé NNO poskytují ČSÚ, patří:
Výkaz NI 1-01 - Roční výkaz malých neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí: o Příloha č. 1 k NI 1-01 (a) - pro zpravodajské jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví; o Příloha č. 2 k NI 1-01 (a) - pro zpravodajské jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví;
Výkaz MO 2006 – Dotazník pro mezinárodní organizace.
Další výkazy, které jednotlivé NNO poskytují ostatním Odborům gesčního zpracování ČSÚ jsou: výkazy v závislosti na pracovnících zaměstnaných v NNO: o Výkaz Práce 2-04 - Čtvrtletní výkaz o práci; o Výkaz Nem Úr 1-02 - Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz; výkazy v závislosti na oblasti, ve které NNO působí: o VTR 5-01 - Roční výkaz o výzkumu a vývoji. Všechny uvedené výkazy předkládají NNO buď formou tištěného výkazu nebo pomocí elektronického sběru dat. Programové vybavení pro elektronickou formu pořízení údajů dodává ČSÚ zdarma a je možné jej získat na adrese http://dw.czso.cz/pls/vykwww/vyk1. Současně na této adrese může respondent zjistit svoji výkaznickou povinnost a další potřebné informace, včetně možnosti stažení formuláře ve formátu pdf.
22
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/statistika_neziskovych_organizaci
26
3.1.1
Roční výkaz malých neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí
Účelem statistického zjišťování výkazu NI 1-01 (mutace a, b, c)23 je získávání statistických údajů k propočtu makroekonomických ukazatelů, pro analytické účely a pro sestavení národních účtů a satelitního účtu.24 Výsledky zpracování jsou využívány i pro publikační účely a splnění požadavků mezinárodních organizací. Mezi zpravodajské jednotky, které mají povinnost tyto výkazy zpracovávat, patří ekonomické subjekty, které jsou podle standardu Evropského systému národních účtů považovány za neziskové instituce.25 Výkaz se předkládá 1x ročně formou tištěného výkazu nebo pomocí elektronického sběru dat včetně příloh, které jsou jeho nedílnou součástí. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: charakteristika organizace – vybrané ukazatele; ukazatele o práci – počty zaměstnanců, dobrovolných pracovníků, mzdy, odpracované hodiny a další ukazatele z oblasti zaměstnávání osob; finanční ukazatele ve statistickém členění – výnosy a náklady, ukazatele struktury tržeb za vlastní výkony a zboží dle standardní klasifikace produkce, souhrnné ukazatele aktiv, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (údaje o struktuře, pořízení a vyřazení), finanční leasing – najatý majetek, specifikace pořízeného dlouhodobého hmotného majetku dle standardní klasifikace produkce, zásoby, finanční aktiva, struktura vybraných finančních aktiv podle institucionálních sektorů, pasiva, doplňkové ukazatele, vybrané ukazatele o práci, mzdách a pořízení dlouhodobého majetku strukturovaného dle území, realizace výzkumu a vývoje. Výkaz NI 1-01(a) předkládají: plošně: o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem 10 až 19 zaměstnanců; o neziskové instituce dloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců (týká se obecně prospěšných společností s druhem vlastnictví státním a komunálním). výběrově: o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců (s výjimkou obecně prospěšných společností);
23
Mutace (a) se týká NNO sloužících domácnostem s počtem do 19 zaměstnanců s výjimkou družstev; mutace (b) se týká NNO sloužících domácnostem s počtem 20 a více zaměstnanců; mutace (c) se týká družstev. 24 Popis Satelitního účtu neziskových organizací na stránkách http://dw.czso.cz/pls/rocenka/rocenka_satelit.ucet 25 Jedná se o politické strany a politická hnutí, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, zájmová sdružení právnických osob, společenství vlastníků jednotek, tělovýchovné, kulturní a rekreační instituce a jiné právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání. Dále sem patří bytová družstva, veřejné vysoké školy, Český rozhlas, Česká televize a vybrané instituce.
27
o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců (týká se obecně prospěšných společností s druhem vlastnictví jiným než státním a komunálním). Výkaz NI 1-01(b) předkládají pouze plošně neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem 20 a více zaměstnanců. Přílohu č. 1 k NI 1-01 (a) předkládají: plošně: o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem 10 až 19 zaměstnanců s výjimkou obecně prospěšných společností, sdružení, církevních organizací, organizačních jednotek sdružení, honebních společenstvích; o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců (obecně prospěšné společnosti s druhem vlastnictví státním a komunálním); výběrově: o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců s výjimkou obecně prospěšných společností, sdružení, církevních organizací, organizačních jednotek sdružení, honebních společenstvích; o neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců (obecně prospěšných společností s druhem vlastnictví jiným než státním a komunálním). Přílohu č. 2 k NI 1-01 (a) předkládají: plošně neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem 10 až 19 zaměstnanců (sdružení, církevní organizace, organizační jednotka sdružení, honební společenstvo); výběrově neziskové instituce sloužící domácnostem s počtem do 9 zaměstnanců (sdružení, církevní organizace, organizační jednotka sdružení, honební společenstvo). 3.1.2
Čtvrtletní výkaz o práci
Účelem statistického zjišťování výkazu Práce 2-04 je získání údajů charakterizujících vývoj a strukturu zaměstnanosti a mezd pro potřeby analýzy trhu práce, jakož i podkladů pro úpravy v sociální oblasti, pro opatření vyplývající např. ze zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, apod. Údaje slouží především pro potřeby orgánů státní správy a mezinárodních organizací. Zpravodajskou povinnost k výkazu mají subjekty patřící do sektoru vládních institucí, neziskové instituce, obecně prospěšné společnosti, veřejně prospěšné instituce apod., bez ohledu na to, do kterého sektoru patří a zda odměňují zaměstnance podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 1/1992 Sb., o 28
mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.26 Mezi zjišťované ukazatele patří základní údaje o počtu zaměstnanců, jejich mzdách a odpracované době a doplňující ukazatele o práci. 3.1.3
Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
Účelem statistického zjišťování výkazu Nem Úr 1-02 je sledování vývoje nemocnosti a úrazovosti se zvláštním zřetelem na úrazovost pracovní, zejména pro zajištění potřebného objemu prostředků na dávky nemocenského pojištění. Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: ukazatele charakterizující pracovní neschopnost pro nemoc a úrazy členěné podle druhu; pracovní úrazovost žen a mladistvých; vyplacené náhrady a přirážky; preventivní péče a riziková práce; průměrný počet nemocensky pojištěných osob. V okruhu zpravodajských jednotek, které mají tuto zpravodajskou povinnost, jsou všechny ekonomické subjekty (bez ohledu na druh vlastnictví), které administrativně provádějí agendu nemocenského pojištění. Periodicita statistického zjišťování je pololetní s údaji za 1. pololetí a s údaji za celý kalendářní rok. Údaje se zjišťují kumulativně od počátku roku. Zpravodajská jednotka předloží samostatný výkaz za každou vnitroorganizační jednotku, v níž probíhá zúčtování dávek nemocenského pojištění. 3.1.4
Roční výkaz o výzkumu a vývoji
Účel statistického zjišťování výkazu VTR 5-01 je získání údajů o struktuře, činnosti a financování výzkumu a vývoje a to pro analýzu a tvorbu podkladů pro státní vědní politiku. Údaje budou využívány i pro informování veřejnosti a potřeby státních orgánů a mezinárodních organizací.27 Okruhem zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, jsou ekonomické subjekty všech odvětví zabývající se výzkumem a vývojem bez ohledu na to, zda jde o jejich hlavní či vedlejší činnost či zda jde o ekonomické subjekty podnikatelského sektoru nebo soukromého neziskového sektoru sloužící domácnostem. 26
Jedná se o organizační složky státu, obecní úřady, nadace, nadační fondy, občanská zájmová sdružení (svazy, spolky, společnosti, kluby, hnutí, odborové organizace aj.), politické strany a politická hnutí, stavovské organizace, komory, zájmová sdružení právnických osob, bytová družstva (vlastníků bytů nebo nájemníků), vysoké školy (kromě veřejných), soukromé a církevní školy, církevní zdravotnická zařízení. 27 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES ze dne 22. července 2003 o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky a nařízení Komise č. 753/2004 ze dne 22. dubna 2004, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES, pokud jde o statistiku v oblasti vědy a techniky, OECD, UNESCO.
29
Charakteristika zjišťovaných ukazatelů: Struktura zaměstnanců výzkumu a vývoje včetně osob pracujících na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti v členění podle pohlaví, věkové struktury a státní příslušnosti výzkumníků, úrovně kvalifikace a druhu zaměstnání; Struktura vnitřních výdajů na výzkum a vývoj včetně zdrojů financování a rozlišení výzkumných a vývojových prací podle socioekonomických směrů a vědních oblastí, kód odvětvové klasifikace dané výzkumné a vývojové činnosti.
3.2
Statistická zjišťování prováděná ministerstvy
Podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 576/2004 Sb., kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok 2005, jsou statistická resortní zjišťování rozdělena podle jednotlivých ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, která jednotlivá zjišťování provádějí. Jedná se o: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo informatiky, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a Český telekomunikační úřad. Jelikož výkazů, které musí NNO zpracovávat pro jednotlivé resorty, je mnoho, je tato práce zaměřena pouze na ty výkazy, které jsou předkládány Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT).28 Tyto výkazy se předkládají elektronicky prostřednictvím internetových stránek Ústavu pro informace ve vzdělávání (dále také ÚIV).29 Každá organizace si může pomocí internetových stránek http://delta.uiv.cz/vykazy/forma.asp zjistit svoji výkaznickou povinnost a další potřebné informace. 3.2.1
Výkazy pro potřeby hodnocení vývoje školské soustavy
Účelem těchto statistických zjišťování je získání podkladů pro: sestavování a zejména rozdělování státního rozpočtu mezi oblastní orgány státní správy ve školství; krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností pro zpracování rozpisu rozpočtů škol, předškolních a školských zařízení v jejich působnosti; zprávu o stavu a vývoji vzdělávací soustavy a zároveň i pro informace pro mezinárodní organizace, zejména EUROSTAT, UNESCO a OECD.
28
Podle MŠMT NNO pracující s dětmi a mládeží představují vedle škol a školských zařízení důležitý prvek ve vytváření nabídky pro aktivní využití volného času dětí a mládeže. Svou činností významnou měrou doplňují a obohacují výchovně vzdělávací funkci školy a rodiny. Umožňují dětem a mládeži rozvíjet přirozeným způsobem jejich schopnosti a dovednosti, talent a připravují je na budoucí život. Svou činností rovněž zásadním způsobem participují na vytváření občanské společnosti v ČR. 29 ÚIV je pověřenou organizací za ČR pro sběr statistických dat pro mezinárodní statistiky v oblasti vzdělávání. Data jsou předávána do OECD a do Eurostatu (statistický úřad EU).
30
Mezi tyto výkazy, které neziskové organizace předkládají MŠMT, patří: V 1-01 Výkaz o mateřské škole: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - dodatek za školní rok 2004/2005 (nástupy, odchody a ukončení docházky do mateřské školy, školy v přírodě), školní rok 2005/2006 (třídy a děti podle péče a výchovného jazyka, evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií, žádosti o umístění, věkové složení dětí, speciální třídy, třídy se specifickým zaměřením, integrované děti se zdravotním postižením podle druhu postižení, přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním); V 2-01 Výkaz o školní družině - školním klubu: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - školní družiny a kluby, evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií; V 3-01 Výkaz o základní škole: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - dodatek za školní rok 2004/2005 (odchody žáků ze základní školy, školy v přírodě, lyžařské výcvikové kursy), školní rok 2005/2006 (třídy a žáci podle ročníků, zvláštní způsob plnění povinné školní docházky, organizace vyučování, školní družiny a školní kluby, rozšířené vyučování, výuka cizím jazykům, evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií, učebny používané školou, integrovaní žáci se zdravotním postižením podle druhu postižení, věkové složení nově přijatých, třídy a žáci podle ročníků a vzdělávacího programu, věkové složení žáků, kursy pro doplnění základního vzdělání, přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním, volitelné předměty (povinné) podle ročníků, nepovinné předměty podle ročníků, vybavení informačními a komunikačními technologiemi a jejich využívání ve výuce); V 4-01 Výkaz o speciálních školách: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - evidenční počty pracovníků vybraných profesních kategorií, školní družiny a kluby, učebny používané školou, žáci osvobození od docházky, kursy pro doplnění základního vzdělání a vzdělání poskytovaného zvláštní a pomocnou školou. vybavení informačními a komunikačními technologiemi a jejich využívání ve výuce); V 5-01 Výkaz o přihlášených a přijatých uchazečích do 1. ročníku denního studia ve středních školách: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - přihlášení ke studiu podle oborů studia, délky studia a předchozího působiště, přijatí ke studiu podle oborů studia, délky studia a předchozího působiště; 31
V 7-01 Výkaz o gymnáziu - střední odborné škole – konzervatoři: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - stipendia, kursy, školy v přírodě v minulém školním roce; třídy podle ročníků a formy, popř. druhu a délky studia, evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií; výuka cizím jazykům, učebny používané školou, integrovaní žáci se zdravotním postižením, speciální a specializované třídy podle druhu postižení; žáci podle formy studia, studijních oborů, délky a druhu studia a ročníků, absolventi; rekvalifikační studium podle oborů, druhu a délky studia, absolventi; kursy pro doplnění základního vzdělání, nově přijatí do 1. ročníku denního studia podle druhu studia a věku, druhu studia a předchozího působiště; vybavení informačními a komunikačními technologiemi a jejich využívání ve výuce; žáci podle státního občanství, cizinci podle režimu pobytu; žáci a účastníci rekvalifikačního studia podle druhu studia a věku; V 10-01 Výkaz o vyšší odborné škole: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - stipendia, školné, kursy v minulém školním roce; studijní skupiny podle ročníků, evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií, výuka cizím jazykům, integrovaní žáci se zdravotním postižením; žáci podle formy studia, studijních oborů, délky a druhu studia a ročníků, absolventi, nově přijatí do 1. ročníku denního studia podle věku a podle předchozího působiště; vybavení informačními a komunikačními technologiemi a jejich využívání ve výuce; věkové složení žáků; žáci podle státního občanství, cizinci podle režimu pobytu; V 15-01 Výkaz o činnosti střediska pro volný čas dětí a mládeže: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - zájmová činnost podle věkových skupin, pro něž je určena, spontánní aktivity v předchozím školním roce; tábory v uplynulém školním roce; evidenční počet pracovníků podle kategorií; soutěže a přehlídky v předchozím školním roce, další aktivity v předchozím školním roce; pravidelná zájmová činnost podle jednotlivých aktivit; V 17-01 Výkaz o společném stravování dětí a mládeže: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - počty strávníků celkem, podle typu školy a u žáků podle zřizovatele školy, do které docházejí, počet uvařených jídel, dovážených do jiných školních jídelen; kapacitní charakteristiky, počty uvařených jídel a počty vydaných jídel v měsíci říjnu a za uplynulý rok; počty pracovníků podle kategorií; V 18-01 Výkaz o jazykové škole: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - posluchači podle vyučovaných jazyků, stupně vyučování a formy studia, absolventi za uplynulý školní rok, evidenční počet pedagogických pracovníků; 32
V 19-01 Výkaz o ubytovacím zařízení: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - kapacitní charakteristiky ubytovacího zařízení, charakteristiky ubytovaných žáků, ubytovaní žáci podle druhu školy, evidenční počet pracovníků podle kategorií; V 22-01 Výkaz o školní knihovně: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - knihovní fond, uživatelé, výpůjční a další služby, další údaje knihovny, pracovníci knihovny; V 24-01 Výkaz o základní umělecké škole: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - počty žáků podle druhu a stupně studia, ročníků a oborů, evidenční počet učitelů, učebny používané školou; počty žáků v jednotlivých druzích a stupních studia podle oborů uvedených v učebních plánech hudebních oborů; V 25-01 Výkaz o středním odborném učilišti, učilišti: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - třídy podle formy, druhu a délky studia/přípravy a ročníků, počet žáků celkem; evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií; výuka cizím jazykům, učebny používané školou, vybavená místa pro praktickou přípravu; kursy v minulém školním roce, kursy pro doplnění základního vzdělání; integrovaní žáci se zdravotním postižením podle druhu postižení; nově přijatí do 1. ročníku denního studia podle druhu studia/přípravy a věku, podle druhu studia/přípravy a předchozího působiště; finanční zabezpečení žáků (odměny a stipendia v minulém školním roce); žáci podle formy, druhu a délky studia/přípravy, nově přijatí, absolventi, integrovaní postižení, žáci, pro které SOU či učiliště zabezpečuje teoretickou přípravu, žáci, pro které SOU či učiliště zabezpečuje praktickou přípravu, to vše podle oborů, druhu a délky studia (tento oddíl výkazu má pohyblivý počet řádků); rekvalifikační studium podle oborů, druhu a délky studia, absolventi (tento oddíl výkazu má pohyblivý počet řádků); věkové složení žáků a účastníků rekvalifikačního studia (tento oddíl výkazu má pohyblivý počet řádků); žáci podle státního občanství, cizinci podle režimu pobytu (tento oddíl výkazu má pohyblivý počet řádků); vybavení informačními a komunikačními technologiemi a jejich využívání ve výuce; V 26-01 Výkaz o sportovní přípravě ve střední škole a o třídě zaměřené na výuku tělesné výchovy ve střední škole a třídě s rozšířenou výukou tělesné výchovy v základní škole: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - počet sportovních tříd, tříd se zaměřením na výuku tělesné výchovy a tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy, žáků v nich, žáci podle sportovních odvětví, evidenční počet trenérů podle odvětví; 33
V 27-01 Výkaz o středisku praktického vyučování: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - evidenční počet pedagogických pracovníků podle kategorií, pracovní místa, žáci celkem podle ročníků, žáci podle studijních a učebních oborů, délky a druhu studia a ročníků, žáci podle studijních a učebních oborů a podle školy, pro kterou středisko zajišťuje praktické vyučování; V 34-01 Výkaz o středisku výchovné péče pro děti a mládež: Charakteristika zjišťovaných ukazatelů - dodatek za školní rok 2004/2005 (počty klientů středisek v ambulantní péči, důvody příchodu, iniciátoři příchodu, ambulantní aktivity střediska); školní rok 2005/2006 (klienti v internátní péči, evidenční počet pracovníků vybraných profesních kategorií a vzdělání, vybavení střediska). 3.2.2
Výkaz o úrazovosti dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních
Účelem statistického výkazu V 36-01 je zjišťování potřeby hodnocení školní úrazovosti nebo úrazovosti související se vzděláváním na jednotlivých stupních a typech škol. Podklady slouží jako jeden z aspektů kvality péče o zdraví dětí, žáků a studentů, jako informace pro orgány státní správy ve školství a případné informace pro mezinárodní organizace. Charakteristikou zjišťovaných ukazatelů jsou školní úrazovost dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních, úrazy celkem a podle závažnosti, odškodněné případy. Tento výkaz se předkládá 1x ročně. 3.2.3
Přijímací řízení ke studiu na vyšší odborné škole
Účelem statistického zjišťování V 41-01 jsou potřeby kvantitativního i kvalitativního hodnocení vývoje školské soustavy, získání podkladů pro zprávu o stavu a vývoji školské soustavy a zároveň i pro informace pro mezinárodní organizace, zejména EUROSTAT, UNESCO a OECD. Charakteristikou zjišťovaných ukazatelů jsou charakteristiky uchazeče o studium na vyšší odborné škole, absolvovaná střední škola a obor, rok maturity, charakteristiky studia, ke kterému se uchazeč hlásí, výsledky přijímacího řízení. Tento výkaz se předkládá s roční periodicitou. 3.2.4
Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství
Účelem statistického zjišťování P 1-04 jsou potřeby hodnocení mzdového vývoje ve školství, získání údajů o rozdělování prostředků státního rozpočtu oblastními orgány státní správy pro 34
sestavování závěrečného účtu kapitoly, získání informací pro hodnocení výdělkové úrovně zaměstnanců ve školství a využití podkladů pro zprávu o stavu a vývoji vzdělávací soustavy a zároveň i pro informace pro mezinárodní organizace, zejména EUROSTAT, UNESCO a OECD. Tento výkaz se předkládá 4x ročně vždy do 15. kalendářního dne po skončení sledovaného období. Charakteristikou zjišťovaných ukazatelů jsou evidenční počty zaměstnanců (pedagogických a ostatních pracovníků) podle profesí a druhů zařízení, mzdové prostředky podle profesí zaměstnanců a druhů zařízení. U organizací vyplácejících podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, evidenční počty zaměstnanců podle profesí, platových tříd a druhů zařízení, mzdové prostředky (mzdy a ostatní platby za provedenou práci celkem, podle jednotlivých složek mzdy, podle zdroje financování) podle profesí zaměstnanců a druhů zařízení, počet přiznaných vybraných složek platu. Evidenční počty zaměstnanců podle platových tříd a stupňů podle profesí zaměstnanců. Zaměstnanci se změněnou pracovní schopností, ženy na mateřské dovolené, zaměstnanci na rodičovské dovolené.
3.3
Shrnutí
I když účetní jednotka NNO není v některých případech povinna podávat na finanční úřad „Přiznání k dani z příjmů právnických osob”,30 může být ČSÚ na základě zákona o státní statistické službě vyzvána jako ekonomický subjekt k sestavení účetních výkazů a jejich poskytnutí pro účely statistického zjišťování. Statistické výkazy pro neziskové organizace jsou stanovené zákonem o státní statistické službě. Jsou rozděleny na statistická zjišťování prováděná ČSÚ a statistická zjišťování prováděná pracovišti státní statistické služby ministerstev. Ke vzniku zpravodajské povinnosti a k jejímu plnění vyzvány neziskové organizace zpravidla písemně ČSÚ nebo příslušným resortním pracovištěm státní statistické služby. Mezi výkazy, které se poskytují ČSÚ patří Roční výkaz malých neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí, Dotazník pro mezinárodní organizace, Čtvrtletní výkaz o práci, Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz a Roční výkaz o výzkumu a vývoji. Mezi výkazy, které se poskytují MŠMT patří výkazy pro potřeby hodnocení vývoje školské soustavy, Výkaz o úrazovosti dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních, Přijímací 30
§ 38 m zákona o daních z příjmů
35
řízení ke studiu na vyšší odborné škole a Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství.
TABULKA Č. 4: POROVNÁNÍ ÚČETNÍCH, STATISTICKÝCH A DAŇOVÝCH VÝKAZŮ Výkazy \ Údaje
Identifikační Výkonnostní údaje údaje
Údaje o zaměstnan.
Klasifikační údaje
Finanční údaje
x
x
x x
Účetní výkazy
x
Statistické výkazy - ČSÚ
x
x
x
x
Statistické výkazy - MŠMT
x
x
x
x
Daňové výkazy
x
x
x
x
Zdroj: Jednotlivé výkazy
Informace, které se poskytují v jednotlivých statistických výkazech, se opakují i ve výkazech účetních a daňových. V tabulce č. 4 jsou rozepsány skupiny výkazů a poskytování jednotlivých údajů.
36
4 Komparace účetních, statistických a daňových výkazů Statistické údaje, pokud mají poskytnout dobrou užitnou hodnotu podaných informací, musí mít dostatečné rozlišení jednotlivých poskytovaných údajů. Efektivita cílových informací je využita především v národním zájmu, kde je využívá jak ČSÚ, tak také jednotlivá ministerstva a ostatní správní úřady. Při porovnávání účetních, statistických a daňových výkazů je nutné vytvořit porovnávací kritéria, podle kterých lze jednotlivé výkazy porovnávat. Při porovnání budu vycházet z účelu poskytnutých informací a podle této metody roztřídím výkazy na jednotlivé skupiny se společnou vazbou. Nejpřehledněji lze skupiny a vazby zobrazit do tabulek. Většina statistických výkazů vychází z výkazů účetních. V účetních výkazech jsou jednotlivé položky sumarizovány do účtů podle účetní osnovy, zatímco ve výkazech statistických jsou tyto jednotlivé položky rozepsány mnohem podrobněji. Jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vyplňují údaje z peněžního deníku o příjmech a výdajích.31 Při porovnávání jednotlivých výkazů budu vycházet z výkazů účetních (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) a z výkazů statistických, které NNO předkládají ČSÚ. Ostatní výkazy, které předkládají jednotlivé NNO ministerstvům a ostatních správním úřadům (MŠMT pro oblast školství, finanční úřad), budou do tabulek začleněny podle potřeb poskytovaných dat. Matricí k porovnání daných informací je použit výkaz NI 1-01 (b) jako hlavní statistický výkaz s nejširším rozsahem poskytovaných dat.
4.1
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
Údaje, které jsou ve statistických výkazech týkající se dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, vycházejí z účetního výkazu rozvaha. K porovnání jsou zde výkazy NI 1-01 (b), příloha č. 1 k NI 1-01 (a), příloha č. 2 k NI 1-01 (a), výkaz rozvaha a výroční zpráva.32 Z níže uvedené tabulky je patrné, že v účetních, tak i ve statistických v poskytnutých datech mezi NI 1-01 jakým způsobem byl dlouhodobý
informace, které se poskytují, se totožně nacházejí jak výkazech a výroční zprávě. Je nutno doplnit, že (b) a rozvahou je ten rozdíl, že z rozvahy není patrné, hmotný a nehmotný majetek nabyt. Do pořízení
31
viz. Opatření MF, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky v soustavě jednoduchého účetnictví Č. j. 281, 283/77411/2000 ze dne 10. listopadu 2000 vč. pozdějších změn a doplňků a vyhláška č. 507 ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. 32 Příloha č. 1 je pro NNO účtující v soustavě podvojného účetnictví, příloha č. 2 je pro NNO účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.
37
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se zahrnují výdaje vynaložené na jeho získání formou koupě nebo vytvořením vlastní činností.
TABULKA Č. 5: DLOUHODOBÝ HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH
Položky ve výkazech \ Výkazy
NI 1-01 (b)
Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku
x
Prodej DNM v prodejní ceně
Příloha Příloha č. 1 k NI č. 2 k NI Rozvaha 1-01 (a) 1-01 (a) x
Výroční zpráva
x
x
x
x
x
x
x
Bezúplatné předání DNM v zůstatkové ceně
x
x
x
x
Manka a škody - provozní
x
x
Manka a škody - mimořádné
x
x
Stav dlouhodobého nehmotného majetku
x
x
x
x
x
Pořízení DHM včetně pozemků a ložisek surovin
x
x
x
x
x
Prodej DHM v prodejní ceně
x
x
x
x
Bezúplatné předání DHM v zůstatkové ceně
x
x
x
x
Stav DHM včetně pozemků a ložisek surovin
x
x
x
x
x
Zdroj: Jednotlivé výkazy
4.2
Aktiva a pasiva
Údaje, které jsou ve statistických výkazech týkající se aktiv a pasiv jednotlivých organizací, vycházejí také z účetního výkazu rozvaha. K porovnání jsou zde výkazy NI 1-01 (b), příloha č. 1 k NI 1-01 (a), příloha č. 2 k NI 1-01 (a), výkaz rozvaha, výroční zpráva a výkaz daně z příjmů právnických osob. Jednotlivé výkazy vychází z dat poskytovaných v účetním výkazu rozvaha, proto v této porovnávací tabulce nejsou rozdíly při poskytování příslušných dat. Veškeré informace, které se vyskytují v ostatních výkazech, lze vyčíst přímo z účetního výkazu rozvaha. Data ve statistickém výkazu NI 1-01 (b) se uvádějí k poslednímu dni předchozího roku a k poslednímu dni sledovaného období.
38
TABULKA Č. 6: AKTIVA A PASIVA V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH
Položky ve výkazech \ Výkazy
NI 1-01 (b)
Příloha č. 1 k NI 1-01 (a)
Dlouhodobý nehmotný majetek
x
x
Nedokončený DNM
x
x
DHM včetně pozemků
x
x
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
x
Finanční aktiva včetně pořízení
Příloha Daň z č. 2 k Výroční Rozvaha příjmů NI 1-01 zpráva PO (a) x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zásoby (bez poskytnutých záloh)
x
x
Majetkové účasti včetně pořízení
x
x
Dluhopisy a směnky
x
x
x
x
Účty v bankách, v úvěrových družstvech aj.
x
x
x
x
x
Peníze
x
x
x
x
x
Opční listy a finanční deriváty aktivní
x
x
x
Movité a nemovité věci k pronájmu
x
x
x
Pohledávky včetně záloh
x
x
Přechodné účty aktiv
x
x
Vlastní jmění / základní kapitál
x
x
Fondy
x
x
Oceň. rozdíly z přecenění majetku a závazků
x
x
Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměn.
x
Výsledek hospodaření (+/-)
x
x
Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta min. let
x
x
Rezervy
x
x
Opční listy a finanční deriváty pasivní
x
x
x
x
Úvěry, půjčky a finanční výpomoci
x
x
x
x
x
Dlouhodobé a krátkodobé závazky
x
x
x
x
x
x
x
x x
x
x
x
x x
x
x
x
x
x
x
x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Zdroj: Jednotlivé výkazy
4.3
Ukazatele o práci
Údaje, které jsou ve statistických výkazech týkající se ukazatelů o práci, vycházejí z účetního výkazu zisku a ztráty. Pro porovnání použiji statistické výkazy NI 1-01 (a), NI 1-01 (b), P 1-04, Práce 2-04, účetní výkaz zisku a ztráty, výkaz daně z příjmů právnických osob. Pro 39
porovnání jednotlivých ukazatelů, které se týkají práce v neziskových organizacích, je dobré zařadit i výkaz Informační systém o platech (dále také ISP),33 který se předkládá Ministerstvu financí. TABULKA Č. 7: UKAZATELE O PRÁCI V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH NI 101 (a), (b)
P 1-04
ISP
Evidenční počet zaměstnanců ve FO
x
x
x
Prům. evidenční počet zaměstn. ve fyz. osobách
x
x
x
x
Průměrný evidenční počet zaměstn. přepočtený
x
x
x
x
Počet dobrovolných pracovníků ve FO
x
Počet odpracovaných hodin zaměstnanci
x
x
x
Počet odpracovaných hodin dobrovolnými pracov.
x
Mzdy bez ostatních osobních nákladů
x
x
x
x
x
Ostatní osobní náklady
x
x
x
x
x
Počet osob pracuj. na dohody mimo prac. poměr
x
Počet odpracovaných hodin osobami na dohody
x
Položky ve výkazech \ Výkazy
Práce 2-04
Výkaz Daň z zisku a příjmů ztráty PO
x
Zdroj: Jednotlivé výkazy
Ve výkazech NI 1-01 (a, b) a Práce 2-04 se uvádějí hodnoty o mzdách a ostatních osobních nákladech jako součty a ve výkazech P1-04 a ISP jsou údaje rozepsány podrobněji na platové tarify, odměny, jednotlivé příplatky, přesčasy, náhrady platů atd. Při podrobnějším porovnání výkazů P 1-04 a ISP je patrné, že se do obou výkazů uvádějí v podstatě stejné informace s tím rozdílem, že ve výkaze P 1-04 se jednotlivé položky člení podle jednotlivých druhů zařízení dané organizace, kdežto ve výkaze ISP se hodnoty dělí pouze na informace za jednotlivého pracovníka.
4.4
Náklady a výnosy
Údaje, které jsou ve statistických výkazech týkající se nákladů a výnosů NNO, vycházejí z účetního výkazu zisku a ztráty a účetního výkazu příloha. 33
ISP je realizován na základě § 22a zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 217/2000 Sb. a nařízení vlády č. 289/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 514/2004 Sb. Tento výkaz vede Ministerstvo financí pro hodnocení a rozvoj platového systému ve veřejné správě. ISP se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích zaměstnanců ovlivňujících výši platů. Základním posláním ISP je pouze sbírat údaje za vyplacené prostředky za platy. Nejsou požadovány informace týkající se ostatních plateb za provedenou práci. Ministerstvo financí využije získaných informací výhradně ke splnění Nařízení vlády č. 289/2002 Sb., které je realizováno Informačním systémem o platech.
40
TABULKA Č. 8: NÁKLADY A VÝNOSY V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH
Položky ve výkazech \ Výkazy
Příloha Příloha Výkaz Daň z NI 1č. 1 k č. 2 k Výroční zisku a příjmů Příloha 01 (b) NI 1NI 1zpráva ztráty PO 01 (a) 01 (a)
Spotřeba materiálu a energie
x
x
x
x
Spotřeba ostatních neskladov. dodávek
x
x
x
x
Prodané zboží
x
x
x
x
Spotřeba služeb celkem
x
x
x
x
Mzdové náklady
x
x
x
x
x
Zákonné a ostatní sociální pojištení
x
x
x
x
x
Zákonné a ostatní sociální náklady
x
x
x
x
Daně a poplatky
x
x
x
x
Ostatní náklady
x
x
x
x
Odpisy DHM a DNM
x
x
x
Zůstatková cena prodan. DHM a DNM
x
x
x
x
Prodané cenné papíry a podíly
x
x
x
x
Prodaný materiál
x
x
x
x
Tvorba rezerv a opravných položek
x
x
x
Poskytnuté příspěvky mezi org. složk.
x
x
x
x
Poskytnuté členské příspěvky
x
x
x
x
Daň z příjmů včetně dodatečn. odvodů
x
x
x
x
Tržby za vlastní výrobky
x
x
x
x
x
Tržby z prodeje služeb
x
x
x
x
x
Tržby za prodané zboží
x
x
x
x
x
Změna stavu vnitroorg. zásob a zvířat
x
x
x
Aktivace
x
x
x
Ostatní výnosy a výnosy z fin. majetku
x
x
x
x
x
Tržby z prodeje DHM a DNM
x
x
x
x
x
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
x
x
x
x
Tržby z prodeje materiálu
x
x
x
x
Zúčtování rezerv a opravných položek
x
x
x
Přijaté příspěvky zúčtované mezi org. sl.
x
x
x
x
Přijaté příspěvky (dary)
x
x
x
x
Příjmy z loterií, her a organizov. sbírek
x
x
x
x
Přijaté členské příspěvky
x
x
x
x
Provozní dotace
x
x
Zdroj: Jednotlivé výkazy
41
x
x
x
x
x
x
x
K porovnání jsou zde výkazy NI 1-01 (b), příloha č. 1 k NI 1-01 (a), příloha č. 2 k NI 1-01 (a), účetní výkazy zisku a ztráty a příloha, výroční zpráva a výkaz daně z příjmů právnických osob. Z výše uvedené tabulky je patrné, že údaje obsažené ve statistických výkazech se shodují s údaji uvedenými ve výkazech účetních a ve výroční zprávě.
4.5
Shrnutí
Většina statistických výkazů vychází z výkazů účetních. V účetních výkazech jsou jednotlivé položky sumarizovány do účtů podle účetní osnovy, zatímco ve výkazech statistických jsou tyto jednotlivé položky rozepsány mnohem podrobněji. Jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vyplňují údaje z peněžního deníku o příjmech a výdajích. Z výše uvedených tabulek je patrné, že informace, které se poskytují, se totožně nacházejí jak v účetních, tak i ve statistických a daňových výkazech i výroční zprávě. Při porovnání informací o dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku, aktiv a pasiv, ukazatelů o práci a nákladů a výnosů je patrné, že tyto informace se vyskytují ve výkazech opakovaně a že jsou předkládány jak ČSÚ, tak i MŠMT a příslušnému finančnímu úřadu. Z pohledu poskytovatelů statistických údajů je rozsah a obsah výkazů zbytečně složitý. Informace obsažené ve výkazech účetních se duplikují do výkazů statistických i daňových. Některé údaje by mohly být využity státními orgány a úřady jednotně, s ohledem na možnost sdílení poskytnutých údajů elektronickou formou, aniž by to ohrozilo možnost zneužití dat.
42
5 Zhodnocení V této kapitole bych chtěla zhodnotit časovou, odbornou a finanční náročnost jako součást komparace jednotlivých výkazů a jejich efektivitu. Jednotlivé kapitoly porovnávají nároky na zpracování poskytovaných údajů především z pohledu NNO. Jsou to nároky, které jsou vycházejí z právních předpisů a jsou nutnou součástí NNO. Tyto povinnosti nejsou neziskovým organizacím ničím kompenzovány.
5.1
Časová náročnost
Při posouzení časové náročnosti při poskytování účetních, statistických a daňových výkazů jednotlivých NNO je potřeba na tuto problematiku pohlížet ze dvou rovin. Jedna rovina je pohled na problematiku z pozice pracovníků v NNO, kteří v celkem krátkých pravidelných intervalech poskytují časově náročné zpracování jednotlivých statistických údajů o dané organizaci. Pokud je organizace velká se samostatně pracující účetní a s dostatečným přísunem finančních prostředků, technického vybavení a prostor, jsou tyto úkony zcela lehce zvládnutelné. Ale pokud se jedná o úzce zájmové organizace, dobrovolné spolky a sdružení, které mají ve svém kolektivu jen dobrovolníky a zapálené nadšence, může být pro ně vyplňování těchto výkazů velkou překážkou ve formě byrokratických nároků. Ve svém důsledku daná organizace či spolek zpracovává tyto výkazy díky jejich náročnosti nepřesně a tím ztrácejí svoji vypovídající hodnotu z hlediska krátkodobých i dlouhodobých statistik. Z druhého pohledu státních úřadů a institucí, které mají zájem, aby jim poskytnuté informace ve formě jednotlivých výkazů se zpracovaly v krátkém časovém úseku. Většina poskytovaných dat a jejich zpracování má vypovídající hodnotu v krátkém období, a proto musí být poskytnuty příslušným státním institucím co nejrychleji. Pro porovnání časové náročnosti při poskytování údajů v jednotlivých výkazech je uveden přehled těchto výkazů podle předkládání v jednotlivých měsících v daném roce (viz tabulka č. 9). Tabulka zobrazuje jednotlivé výkazy. Z níže uvedené tabulky je patrné, že výkazů, které musí jednotlivé neziskové organizace správním úřadům poskytovat, je mnoho. Při rozložení jednotlivých výkazů do celého roku připadá v průměru na jeden měsíc pro neziskovou organizaci poskytnutí dvou nebo tří výkazů. Pokud se na to podíváme podle jednotlivých měsíců, nejnáročnější měsíce jsou leden, červenec a říjen. V těchto měsících se poskytují zejména čtvrtletní daňové výkazy a výkazy pro MŠMT.
43
TABULKA Č. 9: POSKYTOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝKAZŮ NNO BĚHEM KALENDÁŘNÍHO ROKU Výkazy \ Měsíce
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII. VIII.
IX.
X.
XI.
Účetní výkazy Rozvaha
x
Výkaz zisku a ztráty
x
Příloha
x
Statistické výkazy - ČSÚ Výkaz NI 1-01
x
Výkaz MO 2006
x
Výkaz práce 2-04
x
Výkaz Nem Úr 1-02
x
VTR 5-01
x
x
x
x x
Statistické výkazy - MŠMT V 1-01
x
V 2-01
x
V 3-01
x
V 4-01
x
V 5-01
x
V 7-01
x
V 10-01
x
V 15-01
x
V 17-01
x
V 18-01
x
V 19-01
x
V 22-01
x
V 24-01
x
V 25-01
x
V 26-01
x
V 27-01
x
V 34-01
x
V 36-01
x
V 41-01 P 1-04
x x
x
x
x
x
x
x
Daňové výkazy Daň z příjmů právnických osob
x
Daň z přidané hodnoty *
x
Silniční daň
x
Daň z nemovitosti
x
Daň dědická, darovací
x
x
* v případě, že NNO je měsíčním plátcem DPH, poskytuje tyto výkazy finančnímu úřadu každý měsíc Zdroj: Jednotlivé výkazy
44
XII.
5.2
Odborná náročnost
Odbornou náročnost je třeba porovnat z hlediska uváděných údajů v jednotlivých výkazech, které jsou závislé na účetnictví dané organizace. Proto je činnost výkaznictví spojená především s odbornou kvalifikací a dobrou znalostí právních předpisů, které se týkají činnosti dané organizace. Z hlediska nutných znalostí pro podávání výkazů je nutné, aby to vykonávala osoba vyškolená pro činnost účetní. Pro neziskovou organizaci, která je založena pouze na dobrovolnosti, je odborná náročnost při poskytování výkazů velký problém nejen z hlediska jejich kvalifikovanosti, ale i z hlediska správného a včasného vyplnění a odeslání výkazů.
5.3
Finanční náročnost
Finanční náročnost úkonů vedoucích k poskytování statistických dat formou výkazů je plně spojena s náročností časovou. Tato se však může v různých neziskových organizacích lišit. Vše závisí na technickém vybavení dané organizace a na odborných znalostech příslušných pracovníků. V případě, že daná organizace má příslušné technické vybavení, potom při častých změnách jednotlivých výkazů je potřeba i častější aktualizace daného účetního programu, který zpracovává účetní výkazy. To se projeví ve vyšší finanční náročnosti. V případě, že daná organizace nemá potřebné technické vybavení, je dobré mít aspoň pracovníka s odbornými znalostmi a s dobrou orientací v právních předpisem a jednotlivých výkazech. V tomto případě se finanční náročnost projeví v seminářích, které pořádají různé instituce za účelem proškolení pracovníků.
45
Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza účetních, statistických a daňových výkazů vybraných právních forem nestátních neziskových organizací, poskytnutí uceleného přehledu výkazů a jiných materiálů, které má nezisková organizace povinnost vykazovat, zhodnocení časové, odborné a finanční náročnosti na jejich vyplňování a poukázání na opakovaně se vyskytující informace v jednotlivých výkazech. V první kapitole jsem vymezila neziskový sektor a jeho právní formy, které působí v oblasti školství a vzdělávání. Dále jsem vymezila jednotlivé druhy výkazů, které nezisková organizace předkládá správním úřadům. Zároveň jsem vytvořila ucelený přehled výkazů a jiných materiálů, které má nezisková organizace povinnost vykazovat. Ve druhé a třetí kapitole jsem se zaměřila na popis jednotlivých účetních, statistických a daňových výkazů a jejich informační hodnotě. Nejprve jsem vymezila, podle jakých právních předpisů jsou povinny neziskové organizace zpracovávat účetní a daňové výkazy, dále jsem vymezila výkaznickou povinnost neziskových organizací pro ČSÚ a ostatní správní úřady. Ve čtvrté kapitole jsem porovnávala jednotlivé položky účetních, statistických a daňových výkazů. Cílem porovnávání bylo poukázat na opakovaně se vyskytující informace ve všech výkazech. Kritériem pro porovnávání byl účel poskytnutých informací a podle tohoto účelu jsem roztřídila výkazy na jednotlivé skupiny se společnou vazbou. Porovnávání bylo provedeno pomocí tabulek. Pro doplnění a ucelenější pohled na danou problematiku jsem do páté kapitoly začlenila hodnocení časové, odborné a finanční náročnosti neziskových organizací při poskytování jednotlivých výkazů. Hodnocení bylo provedeno z pohledu neziskové organizace v souvislosti s požadavky na ně kladené. Výkazů, které musí jednotlivé neziskové organizace zpracovávat a předkládat je mnoho. V mnoha případech se jednotlivé položky ve výkazech opakují. Náročnost poskytování údajů často neodpovídá jejich vypovídající hodnotě. Změna by měla být provedena především v úpravě zpracování dat v tom smyslu, že poskytnutá data v jedné tabulce nebude nutné duplikovat do tabulky jiné, ale bude možné tyto informace statisticky zpracovat přímo. Je nutné si uvědomit, že data se zapisují nejméně dvakrát, tj. při vytváření a poté při zpracování. Tento čas se jistě vyplatí zefektivnit. Pro neziskové organizace by bylo optimální, kdyby statistické výkazy byly součástí programového vybavení pro účetnictví a daňovou evidenci. V tom vidím i řešení časové 46
náročnosti, protože přenesení, třeba i jen částečného zpracování statistických dat, a začlenění těchto zpracovaných výstupů do centrálního úřadu může zjednodušit množství práce, která je s tím spojená, jelikož by odpadlo poskytování mnoha duplikovaných hodnot. Řešení tohoto problému je však v kompetenci státu. Především je nutné shromáždit a sjednotit všechny výkazy, tabulky a jejich obsah, zhodnotit údaje a způsoby jejich zpracování. Tyto informace pak určitou formou poskytnout firmám, které programy o vedení účetnictví připravují, aby měly možnost začlenit výkazy přímo do svých programů. K tomu je také nutné, aby se obsah a forma zjišťování statistických dat neměnily každý rok a aby případné změny dostaly s potřebným předstihem před přípravou softwaru pro příslušný rok. Pro příští období by mělo být ve snaze novelizovat zákon o státní statistické službě a místo každoročního vydávání vyhlášky s programem statistických zjišťování zavést víceletý stabilní program statistik. V současné době neexistuje ani žádný úřad ve státní správě, který by byl oprávněn zajistit důslednou koordinaci všech požadavků orgánů státní správy kladených na údaje o neziskové sféře a který by zajistil oběh těchto informací v systému státní správy. Základní podmínkou je, že některý z orgánů státní správy bude mít ze zákona taková práva a povinnosti. Závěrem bych chtěla říci, že jsem hlavního cíle této bakalářské práce dosáhla naplněním cílů dílčích. V této práci jsou popsány jednotlivé výkazy, se kterými se daná nezisková organizace setkává od svého vzniku až do svého zániku. Dále je zde poukázáno na duplicitu jednotlivých údajů a na neefektivnost, která je s poskytováním údajů spojena. Dle mého názoru tato práce poskytne neziskovým organizacím cenné informace a snazší orientaci ve výkazech. Obsahuje ucelený soupis jednotlivých výkazů ve vybrané skupině NNO.
47
Seznam tabulek TABULKA Č. 1: ZPŮSOB VEDENÍ ÚČETNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH NNO V ČR ............................. 19 TABULKA Č. 2: POVINNOST SESTAVENÍ A OVĚŘENÍ VÝKAZŮ JEDNOTLIVÝCH NNO ............... 22 TABULKA Č. 3: POROVNÁNÍ ÚČETNÍCH VÝKAZŮ .................................................................... 25 TABULKA Č. 4: POROVNÁNÍ ÚČETNÍCH, STATISTICKÝCH A DAŇOVÝCH VÝKAZŮ ................... 36 TABULKA Č. 5: DLOUHODOBÝ HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH 38 TABULKA Č. 6: AKTIVA A PASIVA V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH ........................................... 39 TABULKA Č. 7: UKAZATELE O PRÁCI V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH ....................................... 40 TABULKA Č. 8: NÁKLADY A VÝNOSY V JEDNOTLIVÝCH VÝKAZECH ...................................... 41 TABULKA Č. 9: POSKYTOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH VÝKAZŮ NNO BĚHEM KALENDÁŘNÍHO ROKU. 44
48
Seznam použitých zkratek CPO ČR ČSÚ Daňové výkazy DHM DNM DPH EUROSTAT FO ISP MF MŠMT NNO OECD OPS PO UNESCO ÚIV Zákon o daních z příjmů Zákon o statistické službě Zákon o účetnictví
Církevní právnické osoby Česká republika Český statistický úřad Výkazy v rámci daňových povinností Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Daň z přidané hodnoty Statistický úřad Evropské unie Fyzická osoba Informační systém o platech Ministerstvo financí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Nestátní neziskové organizace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Obecně prospěšná společnost Právnická osoba Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Ústav pro informace ve vzdělávání Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
49
Seznam použité literatury a dalších pramenů Knihy PELC, V. Účetnictví 2004. Praha: Linde, 2004. 443 s. ISBN 80-7201-454-4. REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 178 s. ISBN 80-86119-41-6. RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace, vznik - účetnictví - daně. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, 2005. 214 s. ISBN 80-7263-282-5. ŠKARABELOVÁ, S. Když se řekne nezisková organizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 130 s. ISBN 80-210-3031-3.
Internetové zdroje Webové stránky Českého statistického úřadu
Webové stránky Ministerstva financí Webové stránky Ministerstva kultury České republiky Webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Webové stránky neziskových organizací Webové stránky Rady pro nestátní neziskové organizace Webové stránky Ústavu pro informace ve vzdělávání
Zákony a právní předpisy Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů
50
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví Vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví Vyhláška č. 576/2004 Sb., kterou se stanoví program statistických zjišťování na rok 2005 Vyhláška č. 421/2005 Sb., kterou se stanoví program statistických zjišťování na rok 2006 Usnesení vlády č. 114/2001, o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Nařízení vlády č. 289/2002 Sb., kterým je realizován Informační systém o platech
51