Šírek J. / Káně bělochvostá v Česku
Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) v České republice Occurrence of the Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in the Czech Republic Jiří Šírek Tržní náměstí 63, CZ-752 01 Kojetín, e-mail:
[email protected] Šírek J. 2012: Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) v České republice. Sylvia 48: 146–151. V práci popisuji výskyt káně bělochvosté v České republice a dále uvádím chronologický přehled všech pozorování podle dostupných a citovaných pramenů do poloviny roku 2012. Početnější, téměř každoroční výskyt od r. 1998 zřejmě souvisí s rozšiřováním areálu druhu a hnízděním v blízkých zemích. Výskyt káně bělochvosté byl zaznamenán v průběhu celého roku, nejčastěji od července do října a na východě území. The paper describes occurrence of the Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in the Czech Republic, a chronological review of all records according to available and cited sources until the middle of the year 2012 is also provided. More numerous, almost annual occurrence since 1998 is probably related to expansion of the species’ range and its breeding in nearby countries. Occurrence of the Long-legged Buzzard has been recorded throughout the year, most often from July till October and in the east of the country. Keywords: Buteo rufinus, faunistic records, Long-legged Buzzard, occurrence
ÚVOD Káně bělochvostá (Buteo rufinus) obývá ve dvou subspeciích jihovýchodní Evropu, střední Asii a severní Afriku. Nominátní subspecie zalétající i na území České republiky hnízdí v polopouštích a stepích od Balkánského poloostrova a jihozápadního Ruska po střední Asii. Centrum výskytu leží v oblastech severně od Kavkazu, Kazachstánu a také v Turecku. Zimuje především od Řecka po severní Indii, na Arabském poloostrově, v západní Africe po rovník (Del Hoyo et al. 1994, Snow & Perrins 1998). Evropská populace čítá 2000–3400 párů, z toho 1–2 tisíce v Rusku (Génsbol 2008). 146
V České republice byl tento dravec dříve vzácný a zjišťovaný jen velmi sporadicky. Hudec & Černý (1977) uvádějí jen 12 záznamů z území Čech a Moravy. Situace se však od 80. a především pak od 90. let 20. století silně změnila a káně bělochvostá je dnes zjišťována na našem území prakticky každoročně, mnohdy několikrát do roka. Protože se v případě tohoto druhu můžeme dočkat dalšího zajímavého vývoje v osidlování nejen našeho území, ale i celého středoevropského prostoru, zpracoval jsem přehled všech známých výskytů z území České republiky do 31. 7. 2012. Přehled výskytu káně bělochvosté (Buteo rufinus) v České republice do 31. 7. 2012. Zkratka FK znamená,
Sylvia 48 / 2012
že dané pozorování bylo akceptováno Faunistickou komisí ČSO. 1.) 80. léta 19. Století, dle Kněžourka ulovena u Křivoklátu, okr. Rakovník, fürstenberská sb. v Krušovicích (Jirsík 1941) 2.) 1905, 1 ad., Varnsdorf, okr. Děčín, coll. MZM Brno (Hanák 2003) 3.) 25. 7. 1908, střelena 1 polodospělá F, Petrovice u Sedlčan, okr. Benešov, zdržovala se zde již 3 dny před tím, coll. Hořice v NM Praha (Jirsík 1941, Vašák 2006) 4.) 3. 9. 1928, 1 ex., Pálavské kopce, okres Břeclav, (Jirsík 1941) 5.) 6. 9. 1928, ulovena 1 ad. F, Račerovice u Třebíče, okr. Třebíč, (Jirsík 1941) 6.) 13. 1. 1933, 1 ad. F, Opatovice na Moravě, okres ?, (Jirsík 1941) 7.) 26. 11. 1933, 1 ad.M, Nové Dvory u Nových Benátek, okr. Mladá Boleslav, coll. Hořice (Jirsík 1941) 8.) 10. 10. 1935, 1F, asi dvouletá, Nové Dvory u Nových Benátek, okr. Mladá Boleslav, coll. Hořice (Hořice 1936, Jirsík 1941) 9.) 14. 9. 1937, 1 ex. tmavé fáze, Pavlice, okres Znojmo, coll. Ornis Přerov (Sitko 1980, Fiala et al. 2007) 10.) 4. 8. 1941, 1 ex., Boskovice, okr. Blansko, coll. Tichý, coll. Ornis Přerov (Jirsík 1941, Sitko 1980) 11.) podzim 1941, 1 ex., polesí Království u Grygova, okres Olomouc, (Hejl in litt. in Jirsík 1948) 12.) 20. 9. 1952, 1F, Černíkovice, okr. Rychnov n. K., střelena, coll. Tomas z Třebešova, foto (Plachetka 1952) 13.) 23. 8. 1953, 1F, Březolupy, okr. Uherské Hradiště, coll. Ornis Přerov (Sitko 1980) 14.) 17. 1. 1968, 1 ad., Polanka, okres Ostrava, (Kondělka 1985) 15.) 21. 10. 1972, 1 ex., severní břeh zátopy ú.n. Rozkoš, okres Náchod, (Žďárek 1987)
16.) 17. 10. 1973, 1 ex., Spyta u ú.n. Rozkoš, okres Náchod, pozoroval M. Medek (Žďárek 1987) 17.) 14. 1. 1973, 1M, Přeskač u Rouchovan, okres Třebíč, coll. Lipecký, coll. Ornis Přerov (Sitko 1980) 18.) 10. 7. 1982 1 imm., PR Zástudánčí u Tovačova, okres Přerov, foto (Šírek & Hudeček 1988), FK 19.) listopad 1984 – březen 1985, 1 ex., Rohovládová Bělá, okres Pardubice, (L. Štancl) FK 20.) 26. 3. 1987, 1 ex., Doubrava, okres Karviná, (Polášek 1988) 21.) 12. 4. 1989, 1 ex., Hustopeče n. Bečvou, okres Přerov, (Polčák in Musil 1992) FK 22.) 27. 10. 1989, 1 ex., Mlýnský rybník, Lednice, okres Břeclav, (D. Horal) FK 23.) 4. 4. 1990, 1 ex., Petrov, okres Hodonín, (Hudec & Šťastný 2005) FK 24.) 3. 10. 1992, 1 ex., Dunajovické kopce, Březí, okres Břeclav, (Chytil in Danko 1994) 25.) 18. 3. 1995, 1ex., Čechy, okres Přerov, (D. Lučan) FK 26.) 3. 8. 1998, 1 ex., Paseka, okres Olomouc, (O. Suchý) FK 27.) 21. 8. 1998, 1 ex., Dlouhá Loučka, okres Olomouc, (O. Suchý) FK 28.) 17. 9. 1998, 1M 2K, Mastník, okres Třebíč, dodán do záchranné stanice v Pavlově, foto (A. Toman in Chytil & Vavřík 1999, Mrlík & Landsfeld 2002) FK 29.) 27.–29. 8. 2000, 1 ad., Dlouhá Loučka, okres Olomouc, (Suchý & Poprach 2001) FK 30.) 14.–25. 9. 2000, 1 ex., Uničov-Brníčko, okres Olomouc, foto (O. Suchý) FK 31.) 8.–18. 10. 2000, 1 ex., Újezd u Uničova, okres Olomouc, foto (O. Suchý) FK Poznámka: U třech výše uvedených pozorování z Uničovska se jednalo o 3 různé ptáky. 32.) 6. 9. 2002, 1 ad., Paseka, okres
147
Šírek J. / Káně bělochvostá v Česku
Olomouc, (K. Poprach & O. Suchý) FK 33.) 21. 4. 2004, 1 ex. snad F, Český Brod, okres Kolín, sražen autem, poté ve stanici Pátek u Poděbrad, odkud byl 1. 5. 2004 puštěn zpět, foto (Šoltys & Vaněk 2007) FK 34.) 18. 12. 2004, 1 ad. F, Dřínov, okres Mělník, (J. Procházka) FK 35.) 21. 8. 2006, 1 ex. 1K, Žehuňský rybník, okres Nymburk, (M. Jelínek) FK 36.) 17. 9. 2006, 1 ex., Lanžhot – povodňové jezero, okres Břeclav, pozorovali Z. Horáková, H. Matušík, P. Štěpánek (Škorpíková et al. 2006) 37.) 21.–24. 8. 2007, 1 ex. Hudčice, okres Příbram, foto (R. Muláček) FK 38.) 6. 10. 2007, 1 ad., Věrovany, okres Olomouc, (L. Doupal) FK 39.) 4. 5. 2008, 1 ex., Opatov, okres Svitavy, foto (M. Vavřík) FK 40.) 4. 5. 2009, 1 imm., Tovačov a Věrovany, okres Přerov a Olomouc, (J. Šírek) FK 41.) 1.–14. 12. 2009, 1 ex. 1K, Horní Benešov, okres Bruntál, foto (M. Šindel, J. Stančo a další) FK 42.) 15. 7. 2010, 1 ad., Hrabětice-Trávní Dvůr, okres Znojmo, (K. Poprach, F. Možný) FK 43.) 18. 7. 2010, 1 ex., Řeteč (Mirovice), okres Písek, foto (R. Muláček, J. Veselý) FK 44.) 8. 8. 2010, 1 ad., Pohořelice, okres Brno-venkov, (V. Škorpíková) www. birds.cz 45.) 2. 10. 2010, 1 ad., Olšany, okres Prostějov, foto (D. Boucný) FK 46.) 12.–14. 6. 2011, 1 imm., Budišov nad Budišovkou, okres Opava, (R. Tomický) FK 47.) 29. 6. 2011, 1 ex. 2K, Klopotovice a Věrovany, okres Prostějov a Olomouc, foto (J. Šírek) FK Poznámka: Podle stupně pelichání se jednalo u pozorování č. 46 a 47 o téhož ptáka.
148
48.) 11. 7. 2011, 1F 2K světlé fáze, PrahaKněževes, okres Praha-Západ, sražena letadlem (V. Šena) www.birds.cz 49.) 14.–15. 7. 2011, 1 ex. 2K, PrahaKněževes, okres Praha-Západ, foto (V. Šena, J. Marek, I. Ekert) www. birds.cz 50.) 27. 5. 2012, 1 ad., Věrovany, okres Olomouc, (L. Doupal) FK 51.) 16.–19. 7. 2012, 1 juv., Zbýšov, okres Brno-venkov, foto (V. Kubíček) www.birds.cz Faunistická komise ČSO v období let 1994–2008 zamítla osm pozorování káně bělochvosté (blíže viz www.fkcso.cz). Ve starší literatuře se objevily i dva záznamy, které jsem do přehledu o výskytu neuvedl: 1) 1865 – 1 ex. uloven ve Slezsku na „haličské hranici (Holewa 1900, Jirsík 1941, 1948, Hudec et al. 1966) – v tomto případě se s největší pravděpodobností nejedná o výskyt z území České republiky (Mlíkovský in litt.). 2) podle Miklíka (1926) byl uloven „hodně dávno“ na Ostravsku – tento údaj je pro svou nekonkrétní povahu zcela bezcenný. Shrnutí výskytu u nás Káně bělochvostá je od roku 2006 na území České republiky pozorována každoročně, mnohdy několikrát ročně. Nárůst počtu pozorování a hnízdění v okolních státech se projevuje na stále častějším výskytu u nás (tab. 1). Do roku 1980 byla zjištěna 17 krát. Od roku 1980 celkem 34 krát. Častěji byla zastižena na Moravě a ve Slezsku – 34 krát, oproti 17 pozorováním v Čechách. Pozorována byla ve všech měsících roku (tab. 2), nejvíce v srpnu, září a říjnu (po 8 záznamech), resp. v období od července do října (n = 31).
Sylvia 48 / 2012
Tab. 1. Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) v České republice podle jednotlivých období. * do 31. 7. 2012. Table 1. Occurrence of the Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in the Czech Republic in particular periods. * until 31 July 2012. období period počet pozorování no. of observations
do / until 1930
1931–1960
1961–1990
1991–2012*
5
8
10
28
Tab. 2. Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) v České republice podle jednotlivých měsíců. V tabulce jsou zahrnuta jen přesně datovaná pozorování. I několikadenní výskyt je považován za jediné pozorování kromě pozorování č. 19 – pro každý měsíc tohoto výskytu je počítáno jako jedno pozorování. Table 2. Occurrence of the Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in the Czech Republic in particular months. Only exactly dated observations are included. Even several-day occurrence is considered as one observation, except for the observation no. 19 – each month of this occurrence is taken as one observation. měsíc month počet pozorování no. observations
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
4
1
3
3
3
2
7
8
8
8
2
3
Výskyt káně bělochvosté v okolních státech Za posledních 20 let rozšířila káně bělochvostá hnízdní areál na Balkánském poloostrově dál na severozápad. V Srbsku hnízdila poprvé v roce 1990, v Maďarsku v roce 1992 (Hudec & Šťastný 2005). V Maďarsku hnízdí dnes již pravidelně, ale nepočetně. Nejčastěji je zjišťována v létě a na podzim. Maďarská faunistická databáze (www.birding.hu) eviduje od roku 2002 celkem 920 pozorování až 18 ptáků pospolu. Pozorování přibývá také na Slovensku. V letech 1981–1987 byla zaznamenána 8 krát, od roku 1992 se vyskytuje pravidelně a do konce roku 1999 je evidována 21 krát včetně pozorování mladých, čerstvě vylétaných ptáků (Danko et al. 2002). Od roku 2005 je zde evidováno 24 záznamů včetně dat z hnízdní doby (www.birding. sk).
Podobně v Rakousku je dnes každoročně několikrát pozorována, za poslední 2 roky minimálně 64 krát (www. club300.at). Zajímavé je, že v Polsku, které je položeno severněji, evidují více záznamů než v ČR. Káně bělochvostá tam byla do roku 2002 zjištěna minimálně 48 krát (Tomialojć & Stawarczyk 2003). Stejný počet pozorování je znám z krátkého období posledních necelých 4 let 2009– 2012 (www.clanga.pl). Ve Švýcarsku byla do roku 2004 zjištěna 16 krát (Maumary et al. 2007), za roky 2006–2011 sedmkrát (www.club300.ch). V Německu v letech 2002–2010 minimálně 32 krát (www.club300.de). Nárůst pozorování hlásí i skandinávské státy (např. v Dánsku celkem 18 pozorování, od roku 2003 devětkrát, www.netfugl. dk). Ve Švédsku 12 krát, poprvé v roce 1973 (www.club300.se). 149
Šírek J. / Káně bělochvostá v Česku
Obr. 1. Lokality výskytu káně bělochvosté (Buteo rufinus) na území Česka. Fig. 1. Sites of occurrence of the Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in the Czech Republic.
DISKUSE Káně bělochvostá je díky svému šíření z jihovýchodní Evropy pozorována na území České republiky i střední Evropy stále častěji. Možnými příčinami přibývajících záznamů v oblasti střední Evropy se zabývali podrobněji Mrlík a Landsfeld (2002). I když shrnuli výsledky do roku 1998 a expanzi v rozšíření areálu datovanou od počátku 21. století nemohli zachytit, jsou jejich úvahy o rozšiřování druhu správné a situace posledních 15 let je potvrdila. Výše uvedení autoři považují za rozhodující podmínky pro šíření káně bělochvosté především oteplování klimatu, rozšiřování kulturní stepi a s tím související potravní nabídky, zejména drobných zemních savců. Potravní spektrum káně bělochvosté je velmi variabilní. Dokáže se specializovat na určitý, na lokalitě se početněji vyskytující druh savce, 150
ptáka, či hmyzu. Stále početnější výskyty v Rakousku, na Slovensku i v Česku mohou znamenat i zvyšující se pravděpodobnost zahnízdění na některé vhodné lokalitě. Tomu mohou napovídat i data z května a června z posledních let. Do roku 2008 u nás nebyla v těchto měsících zaznamenána, od roku 2008 v období květen – červen již pětkrát. PODĚKOVÁNÍ Děkuji všem třem anonymním recenzentům za cenné připomínky a informace při dopracování celé práce.
LITERATURA Danko Š. 1994: Správa o činnosti skupiny pre výskum a ochranu dravcov a sov v ČSFR za rok 1992. Buteo 6: 121–151. Danko Š., Darolová A. & Krištín A. (eds) 2002:
Sylvia 48 / 2012
Rozšírenie vtákov na Slovensku. Veda, Bratislava. del Hoyo J., Elliott A. & Sargatal J. (eds) 1994: Handbook of the Birds of the World. Vol. 2. New World Vultures to Guineafowl. Lynx Edicion, Barcelona. Fiala L., Klejdus J. & Vymazalová H. 2006: Ptáci Znojemska. Příspěvek k poznání avifauny za posledních 35 let. Sursum, Tišnov. Génsbol B. 2008: Birds of Prey. Harper Collins, London. Hanák F. 2003: Katalog cizokrajných ptáků v moravskoslezských ornitologických sbírkách. Muzeum Komenského, Přerov. Hořice A. 1936: Kratší ornitologické zprávy. Sylvia 1: 14–15. Holewa H. 1900: Die Vogelfauna in Schlesien. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 38 : 3–28. Hudec K., Kondělka D. & Novotný I. 1966: Ptactvo Slezska. Slezské muzeum, Opava. Hudec K. & Černý W. (eds) 1977: Fauna ČSSR. Ptáci 2. Academia, Praha. Hudec K. & Šťastný K. (eds) 2005: Fauna ČR. Ptáci II/1. 2. vydání. Academia, Praha. Chytil J. & Vavřík M. 1999: Zpráva Faunistické komise ČSO za období 1997–1998. Zprávy ČSO 49: 3–10. Jirsík J. 1941: Naši dravci. Pro lesní personál, lovce, rolníky, učitelstvo, ornithology a přátele přírody. Tiskem Otakara Janáčka, Praha. Jirsík J. 1948: Naši dravci. 2. vydání. Mladá fronta, Praha. Kondělka D. 1985: Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) v Severomoravském kraji. Časopis Slezského Muzea Opava A 34: 288. Maumary L., Vallotton L. & Knaus P. 2007: Die Vögel der Schweiz. Schweizerische Vogelwarte, Sempach. Miklík I. 1926 : Ornithologický přehled Ostravska. Sb. Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě 3: 16–27. Mrlík V. & Landsfeld B. 2002: The occurrence of Long-legged Buzzard (Buteo rufinus) in parts of Central Europe during 1980–1998
and possible factors for its recent expansion. Egretta 45: 104–114. Musil P. (ed) 1992: Ornitologická pozorování. Zprávy ČSO 34: 23–39. Plachetka K. 1952: Orel křiklavý (Aquila pomarina) a káně bělochvostá (Buteo rufinus) na Rychnovsku. Sylvia 14: 121–123. Polášek Z. (ed) 1988: Ornitologická pozorování v Severomoravském kraji v roce 1987. Acrocephalus 10: 3–23. Sitko J. 1980: Seznam dermoplastických preparátů, kožek a prsních kostí ze sbírek Moravské ornitologické stanice v Přerově. Zprávy MOS 37: 9–35. Snow D. W. & Perrins C. M. 1998: The birds of the Western Palearctic. Concise Edition. Vol. 1. Non-Passerines. Oxford University Press, Oxford. Suchý O. & Poprach K. 2001: Zvláštní chování káně bělochvosté (Buteo rufinus). Zpravodaj SOVDS 7: 19. Šírek J. & Hudeček J. 1988: Pozorování káně bělochvosté Buteo rufinus (Cretzschm.) na střední Moravě. Zprávy MOS 49: 163– 164. Škorpíková V., Horal D., Čamlík G. & Šimeček K. 2007: Záplavy a ptáci na jižní Moravě v roce 2006. Crex 27: 67–90. Šoltys V. & Vaněk L. 2007: Výskyt káně bělochvosté (Buteo rufinus) ve středních Čechách. Panurus 16: 117–118. Tomiałojć L. & Stawarczyk T. 2003: Awifauna Polski. Rozmieszczenie, liczebność i zmiany. PTPP „pro Natura“, Wroclaw. Vašák P. 2006: Ptáci Podblanicka. Edice Přírodou Podblanicka. ČSOP Vlašim, Muzeum Podblanicka. Žďárek P. 1987: Ptactvo údolní nádrže Rozkoš. Sborník VČ pobočky ČSO 9: 1–102.
Došlo 13. srpna 2012, přijato 25. září 2012. Received 13 August 2012; accepted 25 September 2012. Editor: P. Adamík
151
