TRILOGIE: HAJEKGATE ÚVOD INSPIRACÍ, KTERÁ DALA VZNIK TOMUTO DÍLU, BYLA SITUACE V ORLOVÉ, JEŽ NASTALA PO KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH 2014, KDY SE K MOCI, PODOBNĚ JAKO V MNOHA JINÝCH OBCÍCH, DOSTALI LIDÉ Z HNUTÍ ANO 2011.
Pamatujeme si dobu, kdy v Poslanecké Sněmovně PČR byla orlovská učitelka Mgr. Jana Drastichová (Věci veřejné). Ta svůj nos příliš do Orlové nestrkala, s výjimkou roku 2013, kdy na zastupitelstvu promlouvala do duše nehodnému vedení města, které pak bylo Kučou seniorem svrženo. Orlové změna nepomohla, do boje o lepší zítřky vystartovalo hnutí ANO, které si neutěšené situace všimlo, a v komunálních volbách v Orlové se prosadilo. Zasloužil se o to určitě poslanec Ing. Hájek Josef, který se v parlamentu, do kterého byl zvolen v roce 2013, usadil a pohybuje se tam jako ryba ve vodě. Do parlamentu kandidoval ještě s trvalým bydlištěm Havířov, nyní je občanem Orlové. Název TRILOGIE HAJEKGATE jsem si megalomanský vypůjčil od mnohem známější WATERGATE (také tam šlo o politiku ). Spis má přiblížit lidu (tomu má poslanec sloužit) současně nejvýznamnějšího občana našeho města. Všechny údaje jsem našel na internetu, neznám nikoho, kdo by ho osobně znal, takže ani klepy ani pomluvy v textu nenajdete. Jen PRAVDU. První část trilogie je přehledem vybraných vystoupení Ing.Hájka v Parlamentu. V druhé části je popis osobního setkání s poslancem a ve třetí pohled na obě místostarostky, které se mého setkání s panem poslancem zúčastnily proti mé vůli. autor: Waldemar Danělišyn prosinec 2014 šíření povoleno jen se souhlasem autora
I. ČÁST HÁJKOVÁ ŘEČ Níže jsou některé vybrané stenozáznamy poslancově řeči v Poslanecké Sněmovně PČR. Vše můžete najít na adrese: http://www.psp.cz/eknih/2013ps/rejstrik/jmenny/6139.html Středa 22. ledna 2014 Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem to vydržel dva dny. Jsem také nováček. Celý život jsem makal na šachtě. Já v době, kdy jsem měl pět tisíc horníků pod sebou a obrovské starosti, kdy jsem nespal, jsem si ve dvě ráno pustil ČT 24 a díval jsem se na zasedání Sněmovny. Říkám si: Kriste pane, za co ty lidi platí? To není možný! (Důrazně a velmi hlasitě:) Přece na šachtě je tým lidí, tým manažerů, kterým ti horníci věří. My se takhle chovat jako manažeři, tak nás ti horníci vyženou lopatama. Případně těma násadama zasunutýma do análních otvorů. (Reakce v sále.) Já jsem šel do té politiky proto, protože... Opravdu já jsem si to už na té šachtě mohl dožít. Mohl jsem si to dožít. Ale opravdu mě ty televizní debaty, to sledování natolik namíchlo, že když jsem byl osloven a řekli odborníci: Pojďte tady do toho Parlamentu, abyste změnili tu kulturu, abyste opravdu začali dělat něco, na co ti lidi čekají... Já jsem za Moravskoslezský kraj. Ti lidé, horníci - jedu tam ve středu na Důl Paskov - ti horníci čekají, co my tady uděláme, kdy bude vláda, kdy začnete plnit ty předvolební programy, kdy nám dáte místa. A my tady teď řešíme pořád, jestli ano Babiš, ne Babiš atd. To ty lidi vůbec nezajímá! Já vám řeknu takový příklad. Tady vzpomínáte ty pohádky atd. Já vám řeknu situaci ze života. Já jsem byl závodní dolů. Měl jsem havárii. Dole zasypaní horníci. Ti horníci čekali na pomoc. Oni se neptali, jestli ten doktor měl pionýrský šátek nebo neměl. Oni čekali na to, jestli přijde doktor a pomůže je zachránit. A to i ten náš národ. Ten národ čeká na nás, abychom my jim šli pomoci. Protože proto jsme šli my „AŇÁCI“ do voleb. To je proto. Jinak bych taky zareagoval... (Předsedající upozorňuje na čas.) Moje manželka má taky dneska narozeniny, takže tím tě zdravím. Děkuji. (Burácivý smích a potlesk zprava.) Úterý 11. února 2014 Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já na margo svého předřečníka bych řekl, že papír snese úplně všechno. Nevím, přeslechl jsem jméno autora tohoto nehorázného blábolu. (k jinému dlouhému vystoupení Hájka) Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer. Já bych jenom tady paní poslankyni Černochové prostřednictvím pana předsedajícího, bych ji pozval na důl Paskov mezi horníky, kterým se oznamuje, že ztratí práci! Takže přijďte a tam budete potřebovat sluchátka do uší, na uši, přilbu a ještě nevím co. Přijďte do Paskova, tam se s vámi určitě horníci rádi setkají! Děkuji. Poslanec Josef Hájek: Zdravím, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem se za klub ANO, nebo jsem resp. připravoval za klub ANO podklady k tomuto sněmovnímu tisku. Zúčastnil jsem se jako místopředseda výboru pro životní prostředí projednávání této novely. Samozřejmě tady nezaznělo to, co zaznělo ve výboru, že tady honíme psa za kratší ocas, protože opravdu ten zákon měl být novelizován v roce 2012. To znamená, dneska, v roce 2014 řešíme to, co mělo být řešeno v roce 2012. Každopádně na výboru byli zúčastněni zástupci ekologických hnutí nebo organizací, byli tam zástupci taky profesních skupin, kterých se tento zákon dotýká, a víceméně jsme se sjednotili na tom, aspoň z diskuse to tak vyplynulo, že novela je dobrá. Novela splňuje dvě věci, a to je, že by měla být určitým způsobem motivační, jedná se zejména o rok 2016, který motivuje a dává vize, cíle těm našim podnikatelům, jak by měli v roce 2016 nebo na co by se měli orientovat. Samozřejmě byla diskuse i tom, že v případě, kdy by nastala krizová situace, jako byla v roce 2008, resp. 2009, v oblasti obalů, papírů, sběru papíru atd., tak bylo to o tom, abychom byli my tady pružnější, abychom prostě dokázali pružně reagovat na změny, pokud by tedy nedej bože taková situace nastala. Takže si myslím, že to, co v tom krátkém čase ministerstvo předložilo, je smysluplné, je funkční, a já budu hlasovat pro tento návrh. Děkuji.
Úterý 18. března 2014 Poslanec Josef Hájek: Budu stručný. Já bych se obrátil tady na zkušené matadory, aby mně řekli, jak se podařilo panu Kocábovi dosáhnout toho, že ruské jednotky odešly z našich území, protože ony také zabíraly možná desetkrát dvacetkrát větší území, než o kterém tady diskutujeme, a ony odešly. To znamená, kdyby dneska nedej bože ta vojska tady byla, tak bychom diskutovali, že nemůžou odejít, protože nevíme, co s přírodou, nevíme, co s nevybuchlou municí atd. Já jsem nedávno byl v Prášilech, to je na Šumavě, kde jsem byl na cyklostezce, kde jsem šel, jelikož sníh nebyl, a všude byly tabulky „pozor, nevybuchlá munice“ v německém, českém, anglickém jazyce a udělána modrá čára. Nevím, kdy armáda tam skončila, ale myslím, že to je minimálně 20 let, a funguje to. Zatím jsem nenašel zaplať pánbůh tedy případ, že by tam někdo šlápl na granát, na nevybuchnou munici. Naši ženisté jezdí do Bosny, kde chodí pomáhat našim přátelům v odminování, tak určitě si myslím, že se najdou prostory a prostředky na to, aby odminovávali i naše území. Děkuji. Středa 19. března 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, téma je opravdu na jedné straně jednoduché, na druhé straně složité. Ve své rodině jsem zažil případ, že můj otec emigroval, sice rodina byla rozvedená, byl v Traiskirchenu, a Rakousko se o něj postaralo. Na druhé straně jsem sledoval situaci, kdy naši Romové odcházeli do Kanady. Jak reagovala Kanada? Kanada reagovala zavedením víz. Když naši Romové emigrovali do Velké Británie, co Velká Británie udělala? Udělala alibistický krok, že na letištích zavedla určité pseudokontroly. Další ještě, třetí věc, kterou jsem si vzpomněl. V nedávné době bylo referendum ve Švýcarsku. Švýcarsko je pro nás, myslím si pro většinu z nás, země, která nás inspiruje, zejména tady kolegy z Úsvitu. A bylo překvapivé na jedné straně to, že občané odhlasovali zpřísnění pravidel pro imigraci. Sledujeme - a v loňském roce byly stovky mrtvých, kteří zemřeli během plavby z Afriky do Itálie. Jak to řeší Itálie? Itálie převážnou část těchto uprchlíků vrací. To znamená, ať to shrnu, přikláním se, ano, buďme otevřenou zemí, ale musíme kontrolovat, sledovat a vyhodnocovat a zejména reagovat na situaci, kdy se to nějakým způsobem zvrtne do situace, kdy sem k nám přijdou lidé, které ne že nechceme, ale kteří sem nepřišli pracovat, ale zneužívat naše zřízení, naše dávky, naše sociální... Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo. Já pana poslance Hájka prosím vaším prostřednictvím, aby nemíchal dohromady azylové řízení a zdravotní pojištění cizinců. To jsou dvě zcela odlišné disciplíny. Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já jsem obdobně jako poslanec Kalousek prostý chlap, nikoliv z jižní Moravy, pardon, z jižních Čech, ale ze severní Moravy, takže některé věci mi také nejsou jasné, ale předpokládám, že mám selský rozum. My se tady učíme, i my tady, co tady chceme makat. Já jsem dneska pochopil, že tady je i možnost předložit návrh, který vlastně nechci. Já předložím návrh, který nechci, a tím pádem docílím toho, že stávající legislativa platí zase půl roku, rok atd., takže já tím selským rozumem se ptám předkladatele. Tady jsem to slyšel a z nás děláte debily, ano, asi jsme si to dneska zasloužili, je to možné, já sebekriticky přiznávám, že jsme dneska tady nevystupovali úplně nejlépe, ale vystupovali jsme s tím, že jsme chtěli tady něco dokázat. A bylo to o tom, že paní ministryně, která je zodpovědná ministryně, řekla ano, je tady určitý návrh, který není optimální, dejte nám 60 dní. Takže já jsem očekával, že předkladatelé, kteří chápou tuto situaci, řeknou ano, my souhlasíme s paní ministryní a podpoříme ji v těchto 60 dnech. Tady se udělala žabomyší válka, řeklo se ne, bude to jenom 30, paní ministryně to stáhne, a jsme tam, kde jsme, udělali jste z nás debily, takže omlouváme se, my se, pane Urbane, poučíme, já jsem osoba, která se učí rychle, děkuji za vaši Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím, abyste nemluvil k panu poslanci Urbanovi přímo, ale pouze mým prostřednictvím. Poslanec Josef Hájek: Děkuji, pane poslanče Urbane prostřednictvím pana předsedajícího, já se učím rychle. Děkuji za lekci. Díky.
Úterý 25. března 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, po dojemném vystoupení paní Černochové - to je složité reagovat na krásnou dámu, na bravurní vynikající slovník pana Kalouska je také složité reagovat, kdy apeloval na to, že se dostáváme do situace, kdy pan ministr útočí na nezávislost různých institucí. Já v předvolební kampani jsem studoval, měl jsem tam v televizní debatě situaci řešení odvolání policejního prezidenta Lessyho, kde jsem se najednou dozvěděl, nebo dostudoval, že byl nějaký telefonát jednoho, nebo kolegy pana Kalouska, kdy jeho hlasem milým, sympatickým, se ho dotazoval pana Lessyho: „Jak jsi to, prosím tě, kolego, udělal s tou paní Parkanovou, jak jsi to udělal?“ To je reakce na pana Kalouska. Na paní Černochovou - já jsem v listopadu byl trošku hrobníkovi na lopatě, a kdybych umřel, nedejbože, což se samozřejmě také může stát, tak bych chtěl, aby mě pitvali lékaři, nikoliv chemik, nikoliv historik, nikoliv knihovnice, aby u této komise byli lidé, kteří tomu rozumějí. To znamená, pokud umřu a budou mě pitvat, ať mě pitvají doktoři. Jestli řešíme tady nějakou situaci spojenou s kriminalitou, ať ji řeší policajti, ať ji řeší soudci. Děkuji. Středa 7. května 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem z Moravskoslezského kraje. Nevím, jestli pan Korte tam někdy byl, ale tam česky nemluví téměř nikdo. (Výbuch smíchu a spontánní potlesk.) Takže se obávám, že pokud ve mně zase vzniknou emoce a přeskočím do té naší moravskoslezštiny, tak že budete zase také žádat nějakého překladatele. Já jsem Čech udělaný v Prešově, takže mám také nějaké slovenské kořeny (smích v sále), ale narozený v Olomouci, takže splňuji veškeré náležitosti českého občanství. Já bych jenom poprosil, protože se to zase zvrhává někam, kam, myslím, nikdo z nás nechtěl, ale tady používáte, třeba pan Korte, pan Kalousek, latinská slova, takže pro nás horníky, prosím vás, přeložte nám to vždycky do češtiny. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.) Úterý 6. května 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, mě trošku mrzela jedna věc, a to že tady pan poslanec Kalousek - prostřednictvím pana předsedajícího - i tady paní kolegyně Černochová prostřednictvím pana předsedajícího - opakovaně apelovali na paní ministryni, ať vystoupí, a když vystoupila, tak odešli ze sálu. (Poslankyně Černochová protestuje.) Byla jste mimo. Já jsem si to pozorně sledoval, kamery to sledují. Každopádně u pana Kalouska to vím stoprocentně. Vás (hlavou kývá směrem k poslankyni Černochové) jsem si monitoroval, ale možná ne zcela úspěšně. Takže toto mě opravdu mrzí, protože já jako muž se většinou k ženám chovám galantně a korektně, a tohle mě tedy opravdu mrzí. Ještě co se týká tady tohoto bodu, Informace ministryně spravedlnosti o vymahatelnosti práva v České republice, mě mrzí, že tato ctěná Poslanecká sněmovna toto neprojednávala po amnestii exprezidenta Klause. Já si myslím, že po této bezprecedentní amnestii je úloha každého ministra spravedlnosti, aby obhajoval vymahatelnost práva v České republice, velmi těžká a složitá. Děkuji Čtvrtek 12. června 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já samozřejmě jsem se díval na minulou Sněmovnu. Já mám takovou představu, že tady se někdy hraje to... Nevím, jestli kolega Laudát byl na vojně, nebo ne. Na vojně byli bažanti podrobeni šikaně. A když šli do druhého roku, tak zase tu šikanu dělali mladým. Ptal jsem se: proč tu šikanu děláte? No proto, že takhle to bylo zažité. Tady jsou pamětníci, kteří v uvozovkách pamatují, a já to nazvu šikanou, tenkrát opozice, která, mně se to taky osobně nelíbilo, která tady prováděla různé obstrukce atd. Samozřejmě tenkrát vláda u moci, pokud si pamatuji, reagovala na tu situaci tak, že vyhlásila stav legislativní nouze a vedly se dlouhé, dlouhé debaty. Já bych měl k této debatě jenom takovýto návrh, protože si myslím, že jsme tady rozumní lidé. To znamená, já předpokládám, že podle toho § 90 odst. 2 by opravdu mohly procházet věci, které jsou jasné, které si myslím, že jsou věcné, argumentačně nevyžadují další, druhé, resp. první, druhé, projít všemi třemi čteními. To znamená opravdu, bavme se o tom, skutečně to, co má racionální podklad, anebo potom to bereme en bloc, že jakýkoli zákon, který se navrhuje podle § 90 odst. 2, zrušíme. To se mi opravdu nelíbí a doporučoval bych, zkusme se racionálně pobavit o tom, zdali existuje možnost projednávat, pokud to má racionální důvod. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče. Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Přece jenom musím zareagovat na pana kolegu Hájka. Za prvé, na vojně jsem byl, protože jsem byl vychován tak, že vyhýbat se vojenské službě vlasti je nemravné, to ze prvé. Za druhé, šikana. Vás nikdo nešikanuje, ale prosím, vy jste poslanci demokratické země, demokratického parlamentu, tak se laskavě naučte demokratické jednání, demokratické grify. Tady vás nikdo nešikanuje. A pokud pan kolega Hájek tady říká „přece se rozumně dohodneme“, zatím co vím, tak urážky, nadávky a mediální kampaň, váš pan předseda ještě nepochopil, že už skončila, zase opětovně to ráno předvedl na rozpočtovém výboru, pokračuje dál. Ale tady už se má pracovat. (kráceno) Pátek 13. června 2014 Poslanec Josef Hájek: Paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, paní ministryně v zastoupení ministra průmyslu a obchodu sdělila vše potřebné. Já si myslím, dneska byla taková poměrně výbušná diskuse, myslím si, že taková ta třešnička na dortu, že tady teď projednáváme zákon, který by měl omezit přístup k látkám, z kterých je možno dělat výbušniny. Tedy jsou to chemické látky, abych byl přesný. Já si myslím, že je to důležitý návrh zákona, protože si myslím, že boj proti terorismu je otázkou nás všech. Není to levice, pravice nebo střed. Opravdu to je téma, které je nutné nejenom pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu. Všichni si pamatujeme ještě ty smutné události v Norsku. Dneska opravdu na internetu není složité si dohledat recept, jak vyrobit jakoukoliv v uvozovkách výbušnou látku. Já bych apeloval na kolegy z opozice, aby zvážili možnost opravdu schválit tento návrh zákona v prvním čtení. Pokud řeknou, že ne, tak bych potom apeloval na zkrácení lhůty na deset dnů. To bych dal v podrobné rozpravě, pokud by tedy vetovala. V prvním čtení bych ji načetl. Děkuji. Středa 18. června 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já paní ministryni monitoruji již několik měsíců (smích poslanců ČSSD a potlesk poslanců TOP 09) a má můj obrovský obdiv. Má můj obrovský obdiv! Opravdu, co tato křehká žena dokáže. Opravdu, já jsem pracoval s řadou chlapů. Víte, jaké bylo moje původní povolání. Je to opravdu osoba, která moji úctu, a nejenom moji úctu, má opravdu moji podporu, podporu nás všech, protože jde proti všem v uvozovkách, protože tady se ukazuje to, co to je vlastně politika. Když jsem měl nějaké jednání v našem regionu, tak vždycky paní kolegyně Halíková mi říká: pane Hájku, neříkejte, že nejste politik, vy už jste politik. Ano, přiznávám, jsem už politik, ale stále se srdcem občana. To znamená, já jsem tady prioritně jako občan. Pořád! Pořád, to znamená politik, ale se srdcem občana. (Mluví důrazně a velmi hlasitě.) A občané určitě podporují to, co naše paní ministryně dělá. To znamená, i když jde proti všem, bojuje za správnou věc a já bych ji chtěl v tom jejím boji podpořit. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.) (O min.spravedlnosti Válkové) Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl pana poslance Hájka ujistit, že ač jsem politik drahná léta, nikdy jsem se nevzdal svých občanských práv a cítím se být také občanem tohoto státu. Ale to není ten důvod, proč jsem chtěl vystoupit. Poslanec Josef Hájek: Já se, pane předsedající, omlouvám, ale bohužel jsem musel zareagovat. Nevím, v jak velké firmě pracoval pan kolega poslanec Kučera, já jsem pracoval u OKD ve firmě, nebo na šachtě, která měla pět tisíc lidí. A pan ředitel - bylo nás v managementu sedm a v průběhu roku odvolal tři. Odvolal tři, přestože si je vybral. Vybral si je, měli jeho plnou důvěru, ale buď se neplnilo, neplnil úkoly, nebo se netěžilo, takže z politických důvodů ho v uvozovkách, protože potřeboval uklidnit situaci, ale to mluvím o té šachtě, tak prostě ty tři náměstky odvolal. A ten ředitel tam zůstal dalších pět let, a dokonce byl povýšen. Dokonce byl povýšen a stal se provozním ředitelem dneska. Tímto ho tady samozřejmě zdravím, pane řediteli. Děkuji. Středa 17. září 2014 Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan Laudát tady přednesl ve svém vystoupení, že navrhne zamítnutí tohoto návrhu ve třetím čtení. Já si myslím, že to dělá z toho titulu, že je osoba podjatá, protože pan Laudát je OSVČ od roku 2011, a pokud mě paměť neklame, tak za loňský rok přiznal čistý výdělek dva miliony korun za jeho projektovou činnost. Já sice nevím, jak jaderný fyzik může dělat projekční práce v metře, možná tam zjišťuje radon, je to možné. Takže já si myslím, že z tohoto titulu právě tady navrhuje toto zrušení, protože on je v té kategorii, dle mého názoru, které se bude právě dotýkat zastropování dvou milionů korun. Děkuji.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím: Ale fuj, pane kolego Hájku! Jednáme-li o dani z příjmu a dani z příjmu fyzických osob, tak všichni jsme nějakým způsobem osoby podjaté. Protože mám pocit, že všichni ty daně platíme. Koneckonců váš předseda se rád chlubí, jaké platí daně a kde. A když navrhuje jakoukoliv daňovou legislativu, tak je logicky v konfliktu zájmů, což na rozdíl od jiných konfliktů zájmů, ze kterých dramaticky vysává veřejné peníze, tu daňovou legislativu mu nevyčítám. Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Já musím samozřejmě vaším prostřednictvím upozornit váženého pana profesora, že obrací-li se k panu poslanci Kalouskovi, resp. k osobě mužského pohlaví, správný tvar přechodníku není využívajíc, ale využívaje. (Pobavení.) Za druhé, k panu poslanci Hájkovi, opět vaším prostřednictvím. Vážený pane poslanče, to, co jste zde předvedl, byl příspěvek rázu typicky fízlovsko-estébáckého, což je v souladu s charakterem strany, jejímž jste členem. A já vám blahopřeji! (Potlesk poslanců TOP 09.) Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, že zdržuji, ale pokud jste poslouchali pana Korteho, tak myslím si, že jeho vystoupení by zvedlo i chromého nebo člověka, který by byl na vozíku. Já jsem citoval u svého vystoupení, co se týká pana Laudáta, pouze údaje, které jsou dostupné. To znamená údaje, které každý politik, každý poslanec má povinnost přiznat, tzn. majetkové přiznání politiků. Budu se těšit, až tady jednou, a možná že to bude v brzké době, budeme projednávat majetková přiznání politiků. Jsem připraven a mám doma nachystané svoje výplatní sáčky od roku 1970 až do dneška. Tady budou na stole. (Poklepává rukou na pultík.) Tady budou. Já se těším tady na tu skupinu, až všichni - pan Bendl, jak tady vidím, pan Stanjura a ostatní - přinesou ty výplatní sáčky. Já vám ukážu svůj dům, já vám ukážu svoji zahradu, ukážu vám svoje auto, ukážu vám svoje příjmy a můžeme se o tom bavit. Slova, která tady řekl pan Korte - já si pana Korteho pamatuji z doby, kdy jsem tady ještě neseděl. Zpíval tady při jednom hlasování o důvěře vlády, takže já o jeho určitém chování nebo určitých reakcích nepochybuji. To znamená, já nebudu reagovat na špínu pliváním obdobným způsobem, jak reagoval pan poslanec Vondráček. Já jsem chlap, já jsem horník. My v tom hornictví jsme si každý den vjeli do vlasů. Tam výrazy padaly teda stokrát silnější, ale na rozdíl tady od toho podhoubí, které je tady, tak jsme si dali po čuni, ale prostě pracovali jsme dál. Tady se jenom hledá na chybičku slovíčko, hledá se nuance věcí, které prostě toho normálního člověka nebaví. A mě to tady taky mnohdy nebaví, protože člověk by to po tom hornicky, tam je (nesrozumitelné), tady si vypnete to světlo, a tam se potom ukáže kdo je kdo. Úterý 23. září 2014 Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se budu snažit být stručný. Byla tady řada předřečníků, pan Laudát, pan Korte, já s nimi určitým způsobem souhlasím, protože každý takovýto zásah je zásahem do práv člověka. Když hovořil pan Korte o tom - a vzpomněl tragédii v Chotěbuzi, to je tam u nás, kdy vlastně člověk bránil svůj majetek a použil prostředek, za který byl odsouzen, protože opravdu ti čtyři občané určitého etnika u soudu tvrdili, že se ničeho nedopustili, že se procházeli, hledali atd. Já bych v této souvislosti hovořil o tom, že projednávání této novely je taková výzva pro nás, abychom přemýšleli - právníci, legislativci - nad právy člověka, myslím osobní, právo jako osoby na ochranu sebe, zdraví a majetku. Stát se takový případ ve Spojených státech, tak si myslím, že ten člověk z toho Chotěbuze by byl osvobozen. U nás tento člověk byl potrestán. To znamená, opravdu dejme na tu misku vah otázku svobody jednotlivce a práva toho jednotlivce na ochranu osoby i majetku. A opravdu z tohoto pohledu si myslím, že ten člověk měl právo chránit svůj majetek. Je to složité, mně to připomíná trošičku situaci, která byla kolem matiční zdi v Ústí nad Labem, kdy se skupina občanů bránila nějakou zdí vůči určité situaci, a hodnotili to občané z Prahy, kteří tam nebydleli a říkali: to je útok na svobodu, na práva skupiny lidí atd. Pan senátor Vícha je z mého regionu a reprezentuje skupinu lidí, respektive samosprávy, které už nemohou najít jiné východisko. Já jsem také z toho regionu, a když je beseda s občany, kam přijde 300 lidí, opravdu ti lidé nevědí, a my jim nemůžeme sdělit, co bychom jim nabídli, tak je to potom smutné. (Poznámka předsedajícího: Čas, pane kolego.) Poslední věta. To znamená, nedávno proběhlo tiskem, že 600 tisíc korun dostal jako odškodnění pan bývalý prezident Lessy, občan, který je okraden nedostane nic. Kdyby od státu dostal adekvátní náhradu, co se mu ukradlo -
Středa 29. října 2014 Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já děkuji svým kolegům, že mě bedlivě poslouchali, a proto chci opravit svůj výrok, protože v matematice je sice pravda, že dvakrát minus je plus, ale tady v češtině to tak neplatí. To znamená, můj správný výrok je, že budu hlasovat pro zamítnutí senátního návrhu a samozřejmě budu podporovat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, to za prvé. Za druhé, tady slova o čase jsou velmi relativní. Já jsem se letos také byl podívat na Šumavu, byl jsem na Prášilech, na Prášilském jezeře, a tam jsem se díval na hezkou tabuli, která popisovala tu situaci na Šumavě a hovořila o tom, že před šesti tisíci lety, což je relativně velmi krátká doba, byla průměrná teplota na Šumavě minus jedna celá dva stupně. To znamená, diskutovat o tom, jestli budou stromy růst tam nebo onde, za pět set, za tisíc let může být úplně někde jinde. To znamená, ta příroda opravdu si, pokud do toho člověk nevstupuje, ten pořádek udělá sama. A poslední větička. Já jsem z Ostravska tady s kolegyní Janou Lorencovou, která intenzivně pracuje v otázce olejových lagun, já jsem zažil řadu lagun těch uhelných. My kůrovce na tom Ostravsku nemáme, protože on tam by nepřežil. Takže já závidím těm oblastem, kde s tímto problémem bojují. My bychom na tom Ostravsku dali všechno pro to, abychom takový problém měli. Úterý 9. prosince 2014 Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer, dámy a pánové, pane místopředsedo. Já bych úvodem chtěl poděkovat všem těm železničářům, kteří skutečně v té době dělali všechno, co mohli. Protože na železnici je opravdu řada dobrých poctivých lidí, kteří se snažili dělat maximum. Těm bych chtěl z tohoto místa poděkovat. To za prvé. Za druhé. Ano, došlo k neočekávané situaci, na kterou České dráhy nebyly připraveny, a je třeba si z toho vzít ne poučení, ale opravdu připravit systémové řešení. Já jsem si v této chvíli vzpomněl na povodně v roce 2002 tady v Praze, kdy bylo zatopeno 18 stanic, škoda 7 mld., a potom byly asi tři roky velké diskuse, kdo to zavinil, jestli Igor Němec jako tenkrát primátor města. Přehazovalo se to jak ping-pong a po třech letech to skončilo, vyšumělo to do ztracena. Ale nevyšumělo to do ztracena z pohledu, kdo je vinen, ale bylo z toho poučení, že byly přijaty systémové kroky, které v dnešní době již zabezpečují, že taková situace se nemůže opakovat. A já předpokládám, že jak nový ministr dopravy, tak nový ředitel Českých drah si z toho vezmou poučení a připraví systémové řešení, které uspokojí jak poslance, tak zejména naši veřejnost. Já jsem v této souvislosti také sledoval situaci, když byly blackouty. Pokud si vzpomenete, největší blackout byl v roce 2003 ve Spojených státech, kde to zasáhlo 50 milionů, a nejsem si vědom, že by to řešil americký Kongres. On to řešil až v situaci, kdy energetický úřad připravil komplexní analýzu toho, co se stalo, a potom s tím seznámil Kongres, který tuto zprávu akceptoval. Předpokládám, že tento postup by měla mít Sněmovna, to znamená dát prostor Českým dráhám, aby opravdu přijaly komplexní opatření a s tím nás seznámily a my potom řekli, že to je v pořádku, nebo ne. Děkuji. Pátek 12. prosince 2014 Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, dámy a pánové, víte, nechtěl jsem vystupovat, ale musím reagovat na slova nebo vystoupení pana poslance Okamury. Já na rozdíl od něj jsem byl 31 roků důlní záchranář, byl jsem vedoucí likvidace havárie a zažil jsem desítky nehod s fatálními následky. A dovedu si pod každou havárií - a já beru, že Vrbětice jsou havárie - vybavit živě veškeré řešení, jak věci probíhají. A totálně jsem nesnášel, totálně jsem nesnášel, reakce laiků! A to, co tady pronášel pan Okamura, to byly hospodské řeči, které jsou neskutečně zavádějící! To znamená, já si myslím, přesto, že tady k té nehodě došlo a došlo určitě k pochybení, tak je to o tom nechat teď všem složkám dostatečný prostor k tomu, aby zanalyzovaly celou situaci, aby zabezpečily celou situaci. A samozřejmě je tady od toho vláda a ministři, aby přijali jasné řešení, aby se to do budoucnosti neopakovalo. A s tím seznámili naši Sněmovnu. A my o tom opatření rozhodli ano - ne. Já jsem strašně rád, strašně rád, že 14. listopadu, kdy zahynuli mí tři kolegové na mé domovské šachtě Dolu Karviná, kdy zahynuli tři horníci, nešli poslanci Úsvitu řešit a pomáhat nalézt východisko z této nehody! Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Resumé: „Poslanec Hájek patří mezi tzv. „lidové řečníky“. To jsou poslanci, kteří se tváří, že nejsou politici, i když to pak musí pod nátlakem svých služebně starších kolegů poníženě přiznat. Jejich hlavní devízou je to, že pamatují na svá občanská povolání a snaží se vyvolat dojem, že neztratili kontakt s realitou. Jestli jste četli pozorně, tak v každém druhém vystoupení poslance Hájka naleznete hornickou esenci („Kopal jsem uhlí.“ apod.), kterou se při diskusi s ostřílenými řečníky musí nutně legitimizovat. Inženýr Hájek dobře ví, že dnes vládne marketing, proto se taky uchytil v nemastném neslaném hnutí bez myšlenek a morálky, které jsou nahrazeny pravidly Agrofertu a pozicemi majitel (Babiš) – zaměstnanec (Hájek). Pan poslanec se sice snaží o pověst rétorického rotvajlera, na své kolegy Korteho a Kalouska (i jiné) však zdaleka nestačí a dokonce, jistě jste si toho všimli, je napomínán předsedou Sněmovny Hamáčkem, aby dodržoval Jednací řád Poslanecké sněmovny. Několikrát se mu dle stenografického záznamu podařilo rozesmát plénum, což kvitujeme, vždyť orlovští politici vždy patřili k těm s největším smyslem pro humor (boháč Adamus v ČSSD, Kuča st. v Crikvenici, Šajar jako místostarosta). Hájkovou „zbraní“, aby mohl být zastupitelem v Orlové, je kouzlení s pojmy „trvalé“ a „skutečné bydliště“. Jenomže prozatím si nikdo nestěžuje, ani „vítěz“ voleb komunisté. Ti by mohli třeba otevřeně, ve smyslu „náš poslanec v Orlové nebydlí“, podat stížnost anebo jednoduše žádat samotného poslance ať přísahá na holý pupek, že kromě papírového trvalého bydliště v Orlové také zde skutečně bydlí (což samozřejmě není pravda). „Trvalým pobytem je třeba rozumět pobyt v místě trvalého bydliště, to je zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání a v němž se také zdržuje s úmyslem zdržovat se trvale“ vysvětlil mluvčí Ministerstva vnitra Vladimír Řepka. „V případě, že člen zastupitelstva přestane být volitelný, například je v obci přihlášen k trvalému pobytu pouze formálně a účelově, mělo by zastupitelstvo vyjádřit zánik mandátu takového člena zastupitelstva“ popisuje dále mluvčí možné řešení. Hodně lidí v Orlové je názoru, že „jestli někdo bydlí v nějaké obci, ale trvalé bydliště má nahlášené v jiné obci, třeba u své matky v bytě v domě pečovatelské služby, je to podvod.“ Někdo se snaží takový podvod kvalifikovat tak, že se jedná o „maličkost“, ale problém je někde jinde. Každý, kdo kandiduje, musí v rámci své kandidatury podepsat čestné prohlášení, ve kterém na svou čest prohlašuje, že veškeré údaje, které uvádí, jsou pravdivé. Účel takto světí prostředky a „dotyčným“ se zdá, že tak „malá lež“ nemusí moc vadit. Jenomže občané Orlové dávali hnutí ANO důvěru právě proto, že věřili, že se zbaví politických podtrhů, nepravd a lží, na které ostatně hnutí poukazovalo a právě proti takovýmto lžím se vymezovalo a tvrdilo nám, jak nastolí jinou, otevřenou, pravdivou a transparentní politiku. Takovou, jakou bychom si všichni přáli a v jakou věříme, že se jí jednou dočkáme. Jak tedy chápat to, že už před počátkem zavádění té transparentní, morální a etické politiky se hnutí snížilo ke lži?
KONEC I. části
II.ČÁST HÁJKOVY GATĚ Osmého prosince 2014 byl pěkný podzimní den. V poledne jsem se poněkud dříve naobědval, abych stihl být ve 13 hodin na předem domluveném místě. Auto jsem zaparkoval za Hypernovou a za přední sklo dal parkovací terčík. Nechtělo se mi platit za parkování ani ne tak kvůli penězům, ale kvůli protestu, kterým my občané pořád ta parkoviště udržujeme prázdná. Takže jsem vlastně předstíral, že jdu nakupovat, (abych mohl parkovat), což ale nakonec byla pravda. Než se to však stalo, prošel jsem prolukou kolem knihovny a zabočil vpravo. Letmo jsem s uspokojením konstatoval, že parkoviště je téměř prázdné. Zastavil jsem se před vchodovými dveřmi do Bytového družstva Orlová. Na dveřním skle jsem našel to, co jsem hledal:
Poslanec Ing. Josef Hájek, regionální kancelář, 3.patro. Když výtah zastavil bylo 12 hod a 52 minut. Za pár vteřin jsem už četl tabulku s jeho jménem. Potom jsem vyndal z kapsy výstřižek a po několikáté si přečetl, co na něm bylo psáno:
S městem Orlová mne pojí 36 let života. Ve své Orlovské poslanecké kanceláři se pravidelně setkávám s občany našeho města, kterým se snažím pomoci v jejich problémech. Totéž chci nabídnout i našemu městu. Ten člověk nemůže být špatný, ujišťoval jsem se. V předsíni bylo nepříjemné ticho, tikot hodin v mém mobilu se rozléhal všude okolo. Klid před bouří? Nedbaje jemně svíravého pocitu v žaludku, přesně ve třináct hodin, jsem na dveře zaklepal. 18.listopadu 2014 jsem elektronickou poštou požádal pana poslance Ing. Josefa Hájka o přijetí a jako důvod jsem uvedl situaci, která nastala v našem spolku Tělovýchovná jednota Slovan Orlová potom, co byl v areálu zjištěn únik metanu. Oprávněně jsem očekával, že na termín, který mi poslanec určil (8.12.2014), bude mít připravené nějaké konkrétní materiály týkající se možnosti dalšího postupu a sdělí mi je. Vždyť je tu pro nás, občany. Myslel jsem si. „Dáte si něco k pití ? Vodu nebo kávu?“ zeptala se mne nová asistentka pana poslance Lenka Brzyszkowská, podnikatelka (bar Atom) a současně orlovská zastupitelka za ANO. Poprosil jsem o kávu. Šestý smysl mi šeptal, že jsem se asi dostal do pasti anoistů. Ing. Hájek vstoupil do své kanceláře ve 13:01, sundal si bundu a pověsil ji na stojanový věšák, na kterém visel již i můj bluzón. Po přivítání si sedl naproti do křesla a podíval se na mne. Já jsem se podíval na něho. Něco mi na něm nesedělo! Po sekundě jsem na to přišel: neměl na sobě tu sněhobílou košili (s tou se mi vryl do paměti).
Senzory mé empatie začaly skenovat sedícího AŇÁKA, sršícího předstíranou sebejistotou (přece jen nevěděl, co mu provedu, protože, jak se pak přiznal, si o mne pozjišťoval ledacos). Poslancův trochu těsný oblek chtě nechtě mu ubíral na síle a moci, kterou mne chtěl, jak se záhy ukázalo, psychicky zničit. Přiznám se, že jsem byl velice zvědav, jak se pan poslanec vyrovná s tím, že jsem jeho velkým kritikem. Nešlo jen o dobu před volbami, ale i po nich. Však víte. Osobně pan poslanec orloviny asi nečte (natolik významný nejsem), ale o mé škodící iniciativě ho určitě věrné přítelkyně informovaly. Pan Hájek ještě nestačil formálně zahájit náš meeting, když kde se vzaly, tu se vzaly a ve dveřích stály ONY: místostarostky Potyšová a Jenčmionková. Konečně mi to došlo: jsem na schůzi zastupitelského klubu ANO. Chtějí mne zlanařit? Obě dámy si taktéž pověsily oděvy (kabáty - možná to byly ty stejné, ve kterých rozsvěcovaly vánoční strom) na ten jediný věšák, který v místnosti byl a na kterém, kromě svrchních oděvů poslance a mne, již viselo něco, co mohlo být pracovním pláštěm asistentky (bylo to celé rudé!) nebo samotné Reny (proč ne, ta má hned vedle terapeutickou místnost sociálně-právní poradny). Vznikl tak nevábný chumel vzájemně se dotýkajících svršků pěti osob. Ty (svršky) určitě obsahovaly nečistoty z venkovního ovzduší, a to jak víme, bývá kontaminováno nejen toxickým spadem (a v Orlové ho je o něco více, než jinde). Bylo mi divně, když jsem si pomyslel, že něco z mého bluzónu se možná dostane na nějaké části oděvů místostarostek. Co si pak počnou? Za nezvládnutí „pravidel šatny“ jsem určitě nemohl já, ale poslanecká sněmovna, která škudlí na poslancích a ti pak nemají na to, aby si své kanceláře vhodně a potřebně vybavili. Přesto, že Hájek ve své kanceláři občany přijímá pravidelně. Opět jsem si v paměti vybavil slib, kterým nás lákal:
S městem Orlová mne pojí 36 let života. Ve své Orlovské poslanecké kanceláři se pravidelně setkávám s občany našeho města, kterým se snažím pomoci v jejich problémech. Totéž chci nabídnout i našemu městu. Po představení se a mrazivém přivítání, místostarostky vzaly místo. Seděli jsme na rohové sedačce, v pravém uhlu k sobě. Protože to bylo poprvé, co jsem se ocitl tváří v tvář nejmocnějším osobám v třicetitisícové Orlové, tak v rozrušení, kterého se mi dostalo, jsem si ani nevšiml, jestli jde o sedačku novou nebo již ošuntělou. Jsou totiž poslanci, kteří si koupí nábytek do kanceláře jen „jako“. Ani jsem nebyl překvapen, když se brzo vyjasnilo, že jsem na koberečku a že pan poslanec se mou žádostí o pomoc zabývat nemíní. Celkem zbytečně jsem mu skákal do řeči a snažil se přerušit jeho monolog, který byl, jak jistě již tušíte, vodopádem výčitek a provinění, kterých jsme se (já a ti moji hoši z Město lidem) vůči hnutí ANO dopustili. „Tak vy jste mne kritizovali, že v Orlové nebydlím! A já žiju v Orlové 36 let !“ Připomněl jsem mu: „Ale pane poslanče, vždyť jste minulý rok jako bydliště uvedl Havířov!“ „No a co?“ byla odpověď. „Kdyby někdo řekl, že Hájek něco ukradl, tak se neurazím, ale to, že nebydlím v Orlové…“ „A ta Rudá Reny!“ Dozvěděl jsem se ještě o sobě několik „pěkných“ věcí (pán Hájek mne prolustroval a prokádroval) s tím, že vlastně nemám nárok se vůbec vyskytovat. Když přidal další osobní invektivy, bylo jasné, že přestává vnímat realitu a neuvědomuje si, že nejsem jeho podřízený zaměstnanec. Věty “Pane poslanče, jste to vy a ne já, kdo má skládat účty“ a „ Vy jste tady pro mne a ne já pro vás!“ po něm sklouzly jako po slizkém hadovi.
Po otázce „Mohu si pane poslanče nahrát to, co tady mluvíte?“ moje audience skončila.
Jednali jsme celých 17 minut. Potyšová ani Jenčmionková se do naši komunikace nezapojily, což mne mrzelo, neboť jsem nedostal příležitost ověřit si jejich intelektuální kapacitu a kvalitu. Cítil jsem se jako zpráskaný pes a byl jsem rád, že už další dávce kopanců uniknu. Zatímco pan Hájek asi přemýšlel, co teď, abych zachoval aspoň nějaké dekorum absurdního setkání s nejvýznamnějšími představiteli města, navrhl jsem se rozloučit. Polibek na rozloučenou jsem ale nedostal. V tom trapném tichu, které pak nastalo a dalo se krájet, jsem musel uchopit oděv některé z místostarostek (visel na mém), jednou rukou ho podržet, druhou si vzít oděv svůj a pověsit oděv z té první ruky zpět na ten nízkokapacitní věšák. Nikdo mi nezatleskal. Ve výtahu, i když má psychika se válela po podlaze, jsem začal bilancovat. Uvědomil jsem si, že jsem byl nesvéprávným optimistou, protože jsem skrytě doufal, že: a) Pan poslanec mi sdělí, že problém Slovanu předložil všude, kde působí (a bere za to příplatky), tj. v těchto orgánech Výbor • Hospodářský výbor, člen • Výbor pro životní prostředí, místopředseda Podvýbor • Podvýbor pro financování péče o životní prostředí, předseda od 20. 2. 2014 • Podvýbor pro dopravu, člen • Podvýbor pro technickou ochranu přírody, člen • Podvýbor pro podnikatelské prostředí, místopředseda od 29. 4. 2014 Klub • Poslanecký klub ANO 2011, člen od 30. 10. 2013 Meziparlamentní skupina v rámci MPU • Skupina ČR - Polsko, člen • Skupina ČR - Slovenská republika, člen • Skupina ČR - Spojené království Velké Británie a Severního Irska, člen • Skupina ČR - státy jihovýchodní Evropy (Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovská republika, Makedonská republika, Moldavská republika, Rumunsko), člen • Skupina ČR - Etiopie, člen • Skupina ČR - Estonsko, člen • Skupina ČR - Arménie, člen V Orlové • Zastupitelstvo města, člen b) Všichni se vřele obejmeme (i místostarostky, když už tam přišly), zasmějeme se Rudé Reny (jo, tak to je vynikající pane inženýre!) c) Bude mi nabídnuto místo čestného místopředsedy jejich klubu s přednostním právem konzumace výrobků Těšínská jatka s.r.o. d) Dostanu čestnou vstupenku na silvestrovský bál v Kulturním domě, který se nebude konat, takže paní ředitelka bude moci si přivydělávat někde jinde Když už jsem byl z té proklaté budovy venku, tak jsem si konečně oddechl a napadlo mne: co kdybych se z toho všeho posral? Před těmi dámami. Má on tam (Hájek) vůbec rezervní gatě a půjčil by je?
KONEC II. části
III.ČÁST HÁJKOVY MAJOLENKY Zvolení do vedení města místostarostek za hnutí ANO (Potyšová a Jenčmionková) několik občanů a občanek oslavovalo, několik jiných se střízlivě zamyslelo, jak si nepolitičky v politice povedou. Pesimizmus byl na místě. Teď platí: Už jsme politici. Nemakáme. Paní místostarostka Potyšová, ještě v době, když jí nebyla, mi sama od sebe poslala jeden dva maily s komentářem k nějakému článku. Byla samý cukr. Když zjistila, že jsem si dovolil ji kritizovat, např. pro její „excelentní“ vystoupení na Polaru, na mne zanevřela, jiný důvod nevidím. Po nastoupení do funkce, do vysoké funkce, se – jak to bývá – změnila. Sláva ji stoupla do hlavy, nic nového pod sluncem. Už nepotřebovala se před občany producírovat a slibovat jim hory doly a hostit jitrnicemi. Ignorovat občana, to by si samozřejmě předtím nemohla dovolit. Ale teď? Občan je ji šumafuk. Taktéž se k občanovi staví i druhá místostarostka, Jenčmionková. I ta rovněž občanstvo ignoruje. Je to jejich vyvrcholení nepolitiky? Předpokládám, že ta mladší, energičtější i pohlednější jaksi automaticky sbírá více pozitivních bodů. Není to však klam? Inteligentní a pohledné to mají lepší, ty šeredné a blbé mají mindráky. Budou z nich věčné kamarádky nebo sokyně? Pohledná samozřejmě neznamená chytrá a škaredá nemusí být hloupá. Nevím, co jim brání v tom, aby se tak urputně bránily tomu, že mají SLOUŽÍT občanům, vždyť to samy chtěly. Nikdo je přece nenutil k tomu, aby se do voleb přihlásily, a aby pak, po zvolení, si řekly o současné funkce. Není možné předpokládat, že ani trochu netušily, co je čeká a co budou MUSET podstoupit. Tak hloupé snad nejsou. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by funkční období dámy nedokončily, v metodických materiálech (např. Etika ve veřejné správě) je však uveden případ, kdy tzv. nezpůsobilost zvoleného představitele k výkonu funkce může vzniknout na základě duševní nedostatečnosti a cílem stanovení nezpůsobilosti v těchto případech je předejít situaci, kdy představitel by nebyl odpovědný za svou činnost při výkonu svých povinností. Obrátil jsem se na vedení města, v tom i na místostarostky, s nějakými požadavky. Týkaly se občanského života ve městě a tím i jejich náplně práce. Byla to zbytečná námaha, protože mne ignorovaly. Nejen proto, že jim za to žáden trest nehrozí. Ale proč najednou taková povýšenost? Místo vlídného jednání arogance! Kde se to v nich vzalo? Protože jsem se dotkl jejich ega? Aniž bych to tušil, nastal den, kdy jsem se s oběma místostarostkami setkal. Přišly za mnou samy od sebe. Nemusel jsem je o nic poníženě žádat a čekat odmítnutí a nezájem. Najednou jsme seděli v jedné místnosti. Tento jejich počin je ale třeba blíže vysvětlit: naše setkání se uskutečnilo 8.12.2014 v kanceláři poslance ČR Ing. Josefa Hájka, který obě aktivistky pozval, aby byly svědky masakru, který mi přichystal. A protože takové „vyznamenání“ jsem si, zřejmě podle nich, zcela zasloužil, nedokázaly si možnost, vidět mne na kolenou, odepřít. Byl jsem vinen zločinu kritiky nedotknutelných.
Pan poslanec, když se dámy se mnou chladně přivítaly a posadily, místo toho, jak celému národu sliboval (Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“) a v rozporu s tím, co sliboval mně (Vámi zaslané materiály jsem si prostudoval. ) se do mne, představitele lidu, neomaleně pustil tak, že jsem musel přemýšlet, jestli ví co je vědomí a svědomí a jak to jeho vypadá. Přítomné, vysokou školou vzdělané, dočasně uvolněné funkcionářky samosprávy, se propůjčily k tomu, aby si užívaly představení, ve kterém jsem byl všemi možnými způsoby pokořován, urážen a ponížován. Ani jedna z nich, ani jednou, nezaprotestovala, mlčky dávaly najevo svůj souhlas s tím, jak Hájek se mnou zacházel. Předpokládám, že byly dokonce s tím, jak se ke mně choval, spokojené, co víc, možná i nadšené. Těžko se popisuje atmosféra „našeho“ setkání, které se přeměnilo na nedůstojné vytýkací řízení. Pan poslanec zcela moji žádost o pomoc, kvůli které jsem za ním přišel, ignoroval a ani se nesnažil o nějaké vysvětlení či zdůvodnění. Mou přítomnost využil a zneužil k tomu, aby mi vyhuboval. Choval se ke mně jako k podřízenému zaměstnanci. Na nic z toho samozřejmě neměl právo. Přemýšlet, jak je to možné, proč a z jakých důvodů se tito lidé, z hnutí ANO, dokázali tak snížit, je vlastně zbytečné. Jsou to bezcharakterní populisté pachtící se za kariérou. Výkon poslaneckého nebo zastupitelského mandátu je službou veřejnosti a obsahově se neliší od výkonu jiných zaměstnání. Měli se chovat v souladu s dobrými mravy a dále tak, aby nebyla snížena důstojnost výkonu jejich veřejných funkcí. Nikoho z těch tří loutek si člověk nemůže vážit.
KONEC III. části DOSLOV Vyhovět místo odmítání, je mnohem jednodušší. Pokud jste dočetli, až sem, tak je to dobře. Určitě si uděláte nějaký obraz o tom, co jsem napsal. Ať takový, nebo makový. Nedělám si ovšem žádné iluze, že by se něco změnilo. Ale nastavovat zrcadlo je třeba . Pokud se někdo , i když jen na velmi krátkou dobu zamyslí, co s tím, bude to dobré.
Děkuji všem, kteří věnovali 10 Kč, aby si tuto publikaci přečetli.
