PŘECHODY VE VZDĚLÁVÁNÍ A ÚČAST NA TRHU PRÁCE V ČR A V ZEMÍCH OECD (ROZVOJ LIDSKÉHO KAPITÁLU VE VZDĚLÁVÁNÍ) TRANSITIONS IN EDUCATION AND PARTICIPATION IN THE LABOUR MARKET IN THE CZECH REPUBLIC AND OECD COUNTRIES
Pavlína Šťastnová
Klíčová slova: OECD, vyšší sekundární vzdělávání, terciární vzdělávání, míra vstupu, míra graduace, vliv účasti na vzdělávání na účast na trhu práce a na úspěšnost na trhu práce Abstrakt: Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) vydává kaţdoročně ročenku z oblasti vzdělávání Education at Glance. V této ročence jsou sledovány indikátory, které umoţňují porovnávat členské země v jednotlivých oblastech vzdělání a vzdělávání a přispívat tak k pochopení významu provázanosti vzdělanosti a konkurence schopnosti a úspěšnosti daných zemích v mezinárodním srovnání. Náš příspěvek se bude soustředit na popis vybraných indikátorů OECD, a to na indikátory zaměřené na to, kolik studentů ukončí sekundární vzdělávání a vstoupí do terciárního vzdělávání, kolik studentů ukončí terciární vzdělávání, jak dosaţené vzdělání ovlivňuje úspěšnost na trhu práce. Budeme se věnovat výsledkům za Českou republiku ve srovnání s průměrem zemí OECD a průměrem zemí EU 19 (tedy zemí, které jsou členy jak OECD tak Evropské unie).
Úvod Naším tématem pro konferenci Reprodukce lidského kapitálu je seznámení odborné veřejnosti s vybranými indikátory OECD, které sledují úrovně vzdělanosti v jednotlivých členských a přidruţených zemích. Výchozím bodem pro rozvoj lidského kapitálu je zajištění rozvoje vzdělanosti, neboť vzdělanostní úroveň obyvatelstva má značný vliv na rozvoj lidského kapitálu jednotlivce a skrze něj ovlivňuje úroveň rozvoje dané společnosti. Zajištění dostatečné úrovně vzdělání je úkol, který stojí před kaţdou společností, která chce uspět v současném procesu modernizace. Pouze moderní společnost zaloţená na dostatečné vzdělanosti svého obyvatelstva je konkurenceschopná a zpětně můţe zajistit svým členům sociální jistoty a další atributy spojené s ţivotem ve vyspělé společnosti. Vybrané indikátory jsou indikátory uváděné v publikaci Education at a Glance (dále EaG), kterou vydává od roku 1996 kaţdým rokem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále OECD). Jde o komentovanou statistickou ročenku, která se zabývá různými aspekty vzdělávání v členských zemích OECD a vzniká na základě spolupráce expertů a institucí zapojených do programu INES (Indicators of Education Systems – Systém ukazatelů školských systémů) a sekretariátu OECD.
Publikace Education at Glance je určena širokému spektru uţivatelů, včetně odborné a laické veřejnosti. V ročence jsou monitorovány údaje sledující vývoj vzdělávacího systému v jednotlivých členských a přidruţených zemích. Zveřejněné indikátory charakterizují jak kvalitu výstupů ze vzdělávání, tak moţné politické vlivy a další faktory související s výstupy ze vzdělávání. Zároveň se indikátory věnují i moţným osobním i společenským ziskům ze vzdělávání, resp. návratnosti investic do vzdělávání. Vzhledem k tomu, ţe jednotlivé země realizují sběr statistických dat různými způsoby a v různých časových horizontech, jsou informace v EaG zveřejňovány zpravidla s dvouletým zpoţděním. Údaje publikované v září 2009 (tedy ty, které jsou prezentovány na konferenci k reprodukci lidského kapitálu v prosinci 2009), pokud není uvedeno jinak, vypovídají o situaci za rok 2007 (školní rok 2006/2007, kalendářní rok 2007), údaje o finančních výdajích jsou za rok 2006. Veškeré údaje jsou uváděny v členění podle klasifikace vzdělání ISCED97. Výsledné hodnoty indikátorů zpracovaných z dat dodaných jednotlivými zeměmi jsou dostupné na adrese www.oecd.org/edu/eag2009. Na této webové adrese jsou dostupné i další informace týkající se zveřejněných údajů, a to např. metodologie výpočtu indikátorů, jejich interpretace v národní kontextu, výčet datových zdrojů, vysvětlení pouţité terminologie. Indikátory sledované v Education at Glance jsou děleny do čtyř základních kapitol: Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání – kapitola se zabývá výsledky vzdělávání a také tím, kolik lidí vzdělávání ukončuje. Zahrnuje zejména indikátory týkající se vzdělanosti obyvatelstva, prostřednictvím kterých jsou údaje porovnávány i mezi jednotlivými věkovými skupinami obyvatel. Finanční a lidské zdroje vloţené do vzdělávání – kapitola je zaměřena na indikátory týkající se financování vzdělávání v jednotlivých zemích z různých pohledů. Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou – kapitola obsahuje indikátory charakterizující jednotlivé vzdělávací systémy z pohledu vzdělávací politiky, kontextu vzdělávání a výkonů vzdělávací soustavy. Školní prostředí a organizace škol – kapitola zahrnuje indikátory charakterizující pracovní podmínky učitelů a podmínky pro výuku ţáků, jako jsou např. pracovní doba učitelů, vyučovací doba učitelů (tedy počet hodin výuky), finanční ohodnocení učitelů, počet hodin, které ţáci stráví výukou ve škole. Pro potřeby konference k reprodukci lidského kapitálu jsme vybrali indikátory z kapitoly Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání, kde se budeme věnovat především indikátorům zamřeným na přechod z vyššího sekundárního vzdělávání do terciárního vzdělávání a mírami graduace na vyšší sekundární terciární úrovni vzdělávání. Veškeré údaje pro výpočet indikátorů vycházejí ze standardního sběru statistických dat prostřednictvím dotazníků UOE (jednotné dotazníky UNESCO,OECD, EUROSTAT), které země kaţdoročně vyplňují a zasílají OECD v rámci projektu INES. Přechod ze sekundárního vzdělávání do terciárního vzdělávání V první části se budeme zabývat indikátorem, který sleduje jednak výstupy ze vzdělávání na vyšší sekundární úrovni a dále podílem populace, která v průběhu svého ţivota začne studovat některý z programů terciárního vzdělávání. Vyšší sekundární úroveň vzdělání je ve většině zemí OECD chápána jako základní předpoklad pro úspěšný vstup na trh práce. Současně je východiskem pro dosaţení dalších úrovní vzdělávání a je dobrým předpokladem pro účast v dalším vzdělávání a celoţivotním učení.
2
Míra vstupu do terciárního vzdělávání je vlastně odhadem pravděpodobnosti, ţe absolvent počátečního vzdělávání začne v průběhu ţivota studovat některý z programů terciárního vzdělávání. Poskytuje i částečnou informaci o tom, jaký podíl populace má šanci získat znalosti a dovednosti, které umoţňují kvalifikovaný vstup na trh práce a které odpovídají potřebám znalostní společnosti. Vysoká míra vstupu a míra účasti v terciárním vzdělávání pomáhá zabezpečit rozvoj a podporu vysoce vzdělané společnosti a pracovního trhu. Pokud jde o žáky, kteří úspěšně ukončili vyšší sekundární vzdělání, pak jde o celkový počet absolventů v porovnání s počtem obyvatel ve věku typickém pro absolvování této vzdělávací úrovně. Je nutné zde upozornit, ţe v důsledku toho, ţe se porovnávají počty absolventů s velikostí jednoho určitého věkového ročníku, můţe dojít k mírnému zkreslení v případě, ţe dochází k populačním skokům. Na druhé straně se nerozlišuje, zda se jedná o absolventy počátečního vzdělávání, nebo o ty, kteří se do systému vracejí z pracovního trhu. Jde o indikátor, který sleduje výstupy z vyššího sekundárního vzdělávání a přechod do terciárního vzdělávání čistě z kvantitativního hlediska a nesleduje kvalitu absolventů ani jejich dovednosti a znalosti. Míra graduace v programech vyššího sekundárního vzdělávání
Míra první graduace ve vyšším sekundárním vzdělávání byla v průměru zemí OECD vyšší neţ 70 %. V České republice jde o 88% míru graduace. Genderové rozdíly v dosaţení vyššího sekundárního vzdělání jsou v jednotlivých zemích OECD různé. Historicky muţi dosahovali vyšší úrovně vzdělání neţ ţeny, které neměly takové moţnosti přístupu ke vzdělávání. Ţeny obvykle patřily mezi ty, kteří neměli ani vyšší sekundární vzdělání, a byly v populaci s vyšší úrovní vzdělání velice málo zastoupeny, často k vyššímu vzdělání neměly ani přístup. Mezi starší a mladou generací jsou však v této oblasti veliké rozdíly a situace ţen v mladé generaci se prakticky obrátila. V dnešní době jsou to muţi, kteří v míře graduace ve vyšším sekundárním vzdělávání zaostávají v téměř všech zemích OECD za ţenami. Míra graduace u ţen převyšuje míru graduace ve vyšším sekundárním vzdělávání u muţů ve 23 z 25 zemí OECD a všech partnerských zemí, pro které jsou údaje k dispozici a které je moţné porovnat z genderového pohledu. V České republice je míra graduace vyššího sekundárního vzdělání v případě ţen o 4 procentní body vyšší neţ u muţů. V roce 2007 byla míra graduace ve všeobecně zaměřených programech vyššího sekundárního vzdělávání vyšší u ţen neţ u muţů v téměř všech zemích OECD a v partnerských zemích s porovnatelnými údaji. Míra graduace všeobecně zaměřených programů vyššího sekundárního vzdělávání byla v zemích OECD v průměru 55 % v případě ţen a 41 % v případě muţů. Ţeny také ve vyšší míře neţ v minulosti dokončují odborně zaměřené programy vyššího sekundárního vzdělávání a míra graduace ţen v těchto programech byla v roce 2007 celkem 43 %. Tato skutečnost můţe mít vliv i na nárůst míry graduace ţen v programech terciárního vzdělávání typu 5B v následujících letech.
3
muži
ženy
100,0 90,0
86
90
89
87 78
80 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 1: Míra graduace ve vyšším sekundárním vzdělávání – muţi, ţeny (2007) Zdroj: OECD. Tabulka A2.1, A2.4, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
Přechod z vyššího sekundárního vzdělávání do vyšších vzdělávacích stupňů Naprostá většina studentů vyššího sekundárního vzdělávání absolvuje programy, které umoţňují pokračování ve studiu na vyšší vzdělávací úrovni (tedy absolvují programy ISCED 3A a 3B). V České republice se jedná o 60% míru graduace v programech umoţňujících vstup na terciární úroveň typu 5A a o 54% míru vstupu do terciárního vzdělávání typu 5A. Jde tedy o minimální rozdíl 6 procentních bodů, coţ znamená, ţe prakticky všichni absolventi odpovídajících programů vyššího sekundárního vzdělávání začnou studovat v některém programu terciárního vzdělávání typu 5A. míra graduace v programech vyššího sekundárního vzdělávání ISCED 3A
míra vstupu do programů terciárního vzdělávání ISCED 5A
100,0 90,0 80,0 70,0
61
63
60 60,0 54
55
56
50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 2: Přístup k terciárnímu vzdělávání typu 5A pro absolventy vyššího sekundárního vzdělávání (2007) Zdroj: OECD. Tabulka A2.1, A2.4, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
4
Přístup k terciárnímu vzdělávání Tento indikátor charakterizuje, jakým směrem se absolventi vyššího sekundárního vzdělání ubírají při výběru programu terciárního vzdělávání. Volba programu má přímý vliv na míru předčasných odchodů z terciárního vzdělávání a na míru nezaměstnanosti, a to zejména v případě, ţe programy nepřipravují absolventy pro přímý vstup na trh práce. Čím vyšší je míra graduace ve vyšším sekundárním vzdělávání, tím vyšší se dá předpokládat míra vstupu do programů terciárního vzdělávání. Míra vstupu do terciárního vzdělávání se liší zejména podle toho, zda se jedná o programy typu 5A a 5B, případně o programy směřující k vědecké kvalifikaci (ISCED 6). Programy typu 5A jsou koncipovány zejména jako programy, které umoţňují přístup do programů úrovně ISCED 6, a jako programy připravující své absolventy pro vykonávání vysoce kvalifikovaných pracovních pozic. Programy typu 5B jsou klasifikovány na stejné úrovni jako programy typu 5A, ale jsou mnohem více prakticky zaměřené a vedou přímo ke vstupu na pracovní trh. Obvykle bývají kratší (typicky dvou aţ tříleté) a nevedou ke získání univerzitního titulu. Programy typu ISCED 5B se mohou realizovat na různých typech institucí (univerzitní nebo neuniverzitní instituce terciárního vzdělávání), pro zařazení programu v rámci klasifikace ISCED to však nehraje roli. V současné době se dá předpokládat, ţe 56 % mladých lidí v zemích OECD vstoupí v průběhu svého ţivota do terciárních vzdělávacích programů typu 5A, v případě EU 19 se jedná o 55 %.V České republice je míra vstupu 54 %. muži
ženy
100,0 90,0 80,0 70,0 63
63
60
60,0
50 50,0
47
48
40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 3: Míra vstupu do terciárního vzdělávání typu 5A – muţi, ţeny ( 2007) Zdroj: OECD. Tabulka A2.5, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
5
muži
ženy
30,0
25,0
20,0 17 15,0
14
13
12 10 10,0
5 5,0
0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 4: Míra vstupu do terciárního vzdělávání typu 5B – muţi, ţeny ( 2007) Zdroj: OECD. Tabulka A2.4, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
Podíl mladých lidí, kteří vstoupí do programů terciárního vzdělávání typu 5B, je obecně niţší, neţ je tomu v případě programů typu 5A, a to zejména díky tomu, ţe tyto programy jsou ve vzdělávacích systémech zemí OECD zastoupeny v menší míře. V zemích OECD s dostupnými údaji se tento podíl pohybuje v průměru na úrovni 15 %. Míra vstupu v zemích EU 19 je o něco niţší, do terciárního vzdělávání typu 5B zde poprvé vstoupí 12 % mladých lidí. V České republice se jedná v případě terciárních programů typu 5B o 8% míru prvního vstupu na tuto vzdělávací úroveň. Do programů vedoucích k vědecké kvalifikaci (ISCED 6) pravděpodobně vstoupí ve 20 zemích OECD s porovnatelnými daty v průběhu svého ţivota v průměru 2,8 % mladých lidí. V České republice je míra vstupu 3,4 %, stejně jako v zemích EU19. Míra graduace terciárního vzdělávání
Tento indikátor charakterizuje zejména výstupy z terciárního vzdělávání, tedy podíl absolventů programů terciárního vzdělávání vzhledem k populaci ve věku typickém pro ukončování tohoto vzdělávacího stupně. Zároveň je jím sledována současná míra dokončování studia, tedy podíl studentů, kteří studují a úspěšně studium terciárního programu dokončí. Ačkoli míra neukončení vzdělávání („drop-out“) nemusí nutně znamenat míru neúspěšnosti z pohledu jedince, vysoká míra neukončení můţe indikovat, ţe vzdělávací systém nedostatečně reaguje na potřeby, resp. poptávku studentů. V průměru ve 24 zemích OECD, pro které byly k dispozici příslušné údaje, ukončilo 39 % odpovídající populace programy terciárního vzdělávání typu 5A. Terciární vzdělání typu 5A ukončí větší podíl ţen neţ muţů, jedná se o 47% míru graduace u ţen a 31% míru graduace u muţů.
6
celkem
muži
ženy
50,0
47 45
45,0 39 40,0
38 35
37
35,0 30,0
30
31 29
25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 5: Míra první graduace v terciárním vzdělávání typu 5A –muţi, ţeny (2007) (Graf zobrazuje počty studentů absolvujících v roce 2007 poprvé vzdělávací program terciárního vzdělávání typu 5A podle genderu jako procento věkové populace ve věku typickém pro absolvování těchto programů.)
Zdroj: OECD. Tabulka A3.1, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
Míra dokončování terciárního vzdělávání můţe být vnímána jako míra efektivity terciárního vzdělávacího systému v jednotlivých zemích. Předčasné odchody ze vzdělávání mohou mít různé důvody – studenti si vybrali nevhodný program; v nabídce nebyl program, o který měli zájem; našli si atraktivní zaměstnání v průběhu studia. Nízká míra dokončování můţe tedy znamenat i skutečnost, ţe vzdělávací systém nedostatečně reaguje na poptávku a nevyhovuje potřebám studentů, případně potřebám trhu práce. Zároveň, pokud jsou v dané zemi realizovány zejména delší programy, pak je míra úspěšnosti standardně niţší. Programy terciárního vzdělávání typu 5A jsou delší, více teoreticky zaloţené a jsou koncipované tak, aby byl absolventům umoţněn přístup ke vzdělávání vedoucímu k vědecké hodnosti a k výkonu profesí vyţadujících vysoké kvalifikační nároky. V případě programů vedoucích k první kvalifikaci na terciární vzdělávací úrovni typu 5A se jedná především o programy od 3letých (např. bakalářský stupeň), do pětiletých nebo delších. Programy s kumulativní délkou kratší neţ tři roky se nepovaţují za programy terciárního vzdělávání typu 5A, a nejsou tedy do výpočtu indikátoru zahrnuty. Programy dvoustupňové jsou klasifikovány podle kumulativní délky obou programů a absolventi, kteří v minulosti ukončili první stupeň, jiţ nejsou znovu zahrnuti do výpočtu indikátoru míry graduace. Naprostá většina zemí disponuje údaji o počtu absolventů programů terciárního vzdělávání prvního stupně, problém ale nastává v případě údajů o prvním absolvování studijních programů. Některé evidenční systémy, případně statistické systémy neobsahují dostatečné mnoţství potřebných informací, údaje jsou pouze odhadovány a můţe dojít k nadhodnocení nebo i podhodnocení celkového počtu těch, kteří absolvují některý program v terciárním vzdělávání poprvé. Míra graduace v terciárním vzdělávání typu 5A – absolvování prvního studijního programu
Ve 24 zemích OECD, pro které jsou k dispozici odpovídající údaje, úspěšně ukončilo v roce 2007 některý z programů terciárního vzdělávání typu 5A v průměru 39 % obyvatel v porovnání s velikostí populačního ročníku ve věku typickém pro absolvování terciární vzdělávací úrovně. V České republice se v roce 2007 jednalo o 35% míru graduace v terciárním vzdělávání typu 5A. Míra graduace v programech terciárního vzdělávání typu 5A 7
vykazuje významné genderové rozdíly. V průměru zemí OECD je míra graduace v těchto programech mnohem vyšší u ţen, neţ je tomu u muţů. Míra graduace ţen je 47 %, míra graduace muţů v programech terciárního vzdělávání typu 5A je 31 %. V České republice jsou rozdíly v míře graduace mužů a žen 10 procentních bodů ve prospěch žen, míra graduace u mužů dosahuje 30 % a 40 % u žen. Prakticky ve všech zemích, u kterých jsou k dispozici porovnatelná data, v posledních dvanácti letech míra graduace v programech terciárního vzdělávání typu A vzrostla v průměru o 18 procentních bodů a v některých případech byl tento nárůst velmi výrazný. V České republice došlo ke zvýšení hodnot indikátoru mezi roky 1995 a 2007 o 22 procentních bodů, z toho v období 2000–2007 o 21 procentních bodů. K významnějšímu nárůstu došlo zejména po roce 2002. Mezi roky 2006 a 2007 se jednalo dokonce o meziroční nárůst o 6 procentních bodů. 1995
2000
2007
50,0 45,0 39
40,0
37 35
35,0 30,0
28
27 25,0 20 20,0 15,0
18 13
14
10,0 5,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 6: Míra graduace v terciárním vzdělávání typu 5A v letech 1995, 2000 a 2007 (první absolvování) Zdroj: OECD. Tabulka A3.2, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
Programy terciárního vzdělávání typu 5A jsou obvykle delší v zemích EU 19, neţ je tomu v ostatních zemích OECD. V zemích OECD absolvují v průměru dvě třetiny absolventů v programech tříletých aţ méně neţ pětiletých, zatímco v zemích EU 19 se jedná o 56 % absolventů. Je zřejmé, ţe v zemích s programy typu 5A kratší délky je obvykle vyšší míra graduace. V České republice se jedná o 35% míru graduace. Míra graduace v terciárním vzdělávání typu 5B – absolvování prvního studijního programu
Programy na terciární vzdělávací úrovni typu 5B jsou sice klasifikovány na stejné úrovni jako programy typu 5A, ale jsou zaměřeny mnohem více prakticky, tedy na pracovní trh, a obvykle připravují absolventy přímo ke vstupu na trh práce. Programy jsou typicky kratší neţ programy typu 5A (obvykle 2–3leté) a neposkytují univerzitní stupeň vzdělání ani univerzitní titul. Míra graduace terciárních programů typu 5B je v průměru ve 22 zemích OECD, za které jsou k dispozici porovnatelná data, 9 % (vztaţeno k velikosti populačního ročníku ve věku typickém pro absolvování tohoto vzdělávacího stupně). V České republice se jedná o 4,8 %. Míry graduace v programech terciárního vzdělávání typu 5B jsou v rámci zemí OECD v horizontu posledních dvanácti let poměrně stabilní. 8
Míra graduace v programech směřujících k vědecké kvalifikaci (ISCED 6) – absolvování prvního studijního programu tohoto typu
Ve 29 zemích OECD, pro které byly k dispozici porovnatelné údaje, získá vědeckou kvalifikaci typu Ph.D. nebo obdobnou celkem 1,5 % populace (vzhledem k odpovídající věkové kohortě). V České republice se jedná o 1,4 % vztaženo k odpovídající věkové populaci. Míra dokončování studia v terciárním vzdělávání
Celková míra dokončování studia v terciárním vzdělávání se počítá jako podíl počtu studentů, kteří absolvovali program typu 5A a 5B, a těch, kteří byli přijati ke studiu do programů typu 5A, nebo jako podíl těch, kteří absolvovali program typu 5A a 5B, a těch, kteří byli přijati ke studiu do programů typu 5B. V 18 zemích OECD, pro které jsou k dispozici dostupná data, v průměru 30 % studentů předčasně ukončí studium v programech terciárního vzdělávání. V České republice předčasně ukončí své studium 32 % studentů programů typu 5A. Nárůst počtu studentů, kteří nastoupí programů do terciárního vzdělávání a úspěšně je dokončí, zvyšuje efektivitu terciárního vzdělávacího systému. Zvláště to platí v případě, kdy do terciárního vzdělávání vstupuje malý podíl absolventů programů vyššího sekundárního vzdělávání, nebo pokud je míra graduace nízká v porovnání s průměrem zemí OECD. Míra dokončování studia v terciárním vzdělávání typu 5A a 5B
V rámci zemí OECD, pro která byly k dispozici odpovídající údaje, v průměru 31 % vstupujících do programů terciárního vzdělávání typu 5A ukončí předčasně studium. Míra dokončování programů terciárního vzdělávání typu 5B je v průměru 64 %, je tedy niţší neţ v případě programů typu 5A. Nedokončení studia na terciární vzdělávací úrovni v programech typu 5A nemusí nutně znamenat ukončení studia jako takového. Ti, co předčasně ze studia odešli, se v mnoha zemích úspěšně přeorientují na programy typu 5B. Častější jsou opačné přestupy, tedy z programů typu 5B do programů typu 5A; Vliv vzdělání na uplatnění na trhu práce Dalším indikátorem OECD, který sleduje rozvoj lidského kapitálu, je indikátor zabývající se uplatněním na trhu práce. Indikátor vychází z podílu zaměstnaných a nezaměstnaných osob na trhu práce podle jejich nejvyššího dosaţeného vzdělání. Uplatnění na trhu práce je tak sledováno pomocí měr zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Míry zaměstnanosti vycházejí z počtu zaměstnaných osob v dané věkové skupině jako procento z celkové odpovídající věkové skupiny. Míry nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných osob na pracovní síle v dané věkové skupině. Úroveň vzdělání se uvádí podle klasifikace ISCED97. U klasifikace vzdělání je nutné upozornit na to, ţe ne všechny země ve výběrových šetřeních pracovních sil pouţívají přímo klasifikaci ISCED97. Obvykle se pouţívají národní klasifikace dosaţeného vzdělání, které se následně převádějí na mezinárodní klasifikaci ISCED97. Zde můţe nastat základní problém v porovnatelnosti dat – definice dosaţeného vzdělání v jednotlivých zemích se značně liší. Některé země vycházejí ze skutečně absolvovaného programu (stejně jako Česká republika), jiné vycházejí z vykonávané pozice v zaměstnání a z kvalifikačních poţadavků na tuto pozici. Výjimkou není ani určitá kombinace obou metod. Údaje o účasti na trhu práce – klasifikace zaměstnaných a nezaměstnaných osob vychází z direktivy International Labour Organisation (ILO);
9
Z měr zaměstnanosti lze vyčíst míru vlivu dosaţeného vzdělání zaměstnanost obyvatel. Míry nezaměstnanosti podle nejvyššího dosaţeného vzdělání se naopak zaměřují, z hlediska uplatnění získaných znalostí a dovedností, na méně úspěšnou část populace, tedy na ty, kterým se nepodařilo najít pracovní uplatnění. Z genderového pohledu je zřejmé, ţe v oblasti uplatnění na trhu práce je postavení ţen a muţů v mnoha zemích velmi odlišné a často jsou tyto odlišnosti spojeny s úrovní nejvyššího dosaţeného vzdělání. Míra zaměstnanosti ţen je takřka ve všech zemích niţší neţ míra zaměstnanosti muţů, a to zejména na niţších úrovních vzdělání. V některých zemích je pak pracovní uplatnění ţen obtíţnější, kdy ţeny mají vyšší míry nezaměstnanosti neţ stejně vzdělaní muţi. V současnosti se rozdíly v zaměstnanosti ţen a muţů zmenšují. Je to ovlivněno zejména tím, ţe v mladší populaci ţeny dosahují stejného a často i vyššího vzdělání neţ muţi, coţ se samozřejmě odráţí v míře jejich zaměstnanosti. MUŽI
100,0
nižší sekundární vzdělání
vyšší sekundární vzdělání typu B (dlouhé)
vyšší sekundární vzdělání typu A
terciární vzdělání typu A
91
90
89
89
90,0 83
83
84
83
80,0
84
73 71
70,0 58 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
ŽENY
100,0
nižší sekundární vzdělání
vyšší sekundární vzdělání typu B (dlouhé)
vyšší sekundární vzdělání typu A
terciární vzdělání typu A
91
90
89
89
90,0 83
83
84
83
80,0
84
73 71
70,0 58 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 7: Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 25–64 let – muţi, ţeny (2007) Zdroj: OECD. Tabulka A6.1a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
10
Míry zaměstnanosti rostou spolu s výší dosaženého vzdělání. To je hlavní důvod zvyšujících se investic do lidského kapitálu, který „vyrábí“ vysoce vzdělané osobnosti, coţ je nezbytné k tomu, aby tyto investice byly získány zpět. Mezi zeměmi jsou samozřejmě rozdíly v mírách zaměstnanosti, které nezřídka reflektují kulturní odlišnosti. Nejvyšší míru zaměstnanosti tak vykazují všechny země u osob s terciární úrovní dosaţeného vzdělání. Míra zaměstnanosti absolventů s terciárním vzděláním je tak v průměru vyšší okolo 9 procentních bodů nad průměrem zemí OECD, neţ u lidí s dosaţeným vyšším sekundárním vzděláním. Naopak nejniţších hodnot nabývá míra zaměstnanosti v případě lidí se vzděláním niţším neţ vyšší sekundární, tedy u lidí bez vzdělání, primárním a niţším sekundárním vzděláním. Můţeme vidět, ţe hodnoty míry zaměstnanosti v České republice dosahují mimo nejnižší úroveň vzdělání nadprůměrných hodnot. V případě zaměstnanosti osob se vzděláním niţším neţ vyšší sekundární je míra zaměstnanosti v České republice podprůměrná. Celkově v zemích OECD platí, ţe s kaţdou následující vyšší úrovní vzdělání se sniţují rozdíly mezi těmito dvěma po sobě následujícími úrovněmi. Míry nezaměstnanosti poukazují na míru shody mezi tím, co vyprodukuje vzdělávací systém a poptávkou trhu práce po daných dovednostech. Ti, kteří mají nízkou vzdělanostní kvalifikaci, jsou velmi rizikovou skupinu zejména z ekonomického hlediska, jelikoţ mají menší šance být pracovní silou a větší šance být bez zaměstnání, a to i v případě, ţe jsou aktivní při hledání zaměstnání. Hodnoty indikátoru jsou nejvyšší u osob se vzděláním niţším neţ vyšším sekundárním, tedy lidí bez vzdělání, s primárním a niţším sekundárním vzděláním. Nejniţších hodnot ukazatel nabývá v případě obyvatel s terciárním vzděláním, kdy jsou jeho hodnoty několikanásobně niţší neţ v případě osob s nejniţším vzděláním. V případě tohoto indikátoru jednoznačně platí, ţe čím vyššího vzdělání lidí dosáhnou, tím více klesá pravděpodobnost, ţe budou postiţeni nezaměstnaností. Všechna uvedená tvrzení platí v plné míře i pro Českou republiku, kdy lidé s nízkým dosaţeným vzděláním mají vysokou hodnotu míry nezaměstnanosti a čím vyšší úrovně vzdělání lidé dosáhnou, tím je nezaměstnanost ohroţuje méně. Mezi zeměmi OECD tak představuje dosaţení vyššího sekundárního vzdělání právě tu úroveň, která zvyšuje šance na uplatnění na trhu práce. Dosaţením této úrovně vzdělání se zvyšují šance na získání uspokojivé pozice na trhu práce a sniţuje se riziko nezaměstnanosti. MUŽI
30,0
nižší sekundární vzdělání
vyšší sekundární vzdělání typu B (dlouhé)
vyšší sekundární vzdělání typu A
terciární vzdělání typu A
25,0
20,0
19,2
15,0
10,4
8,8
10,0
5,0 5,0
4,5
3,9
4,7
4,4
3,1 1,9
3,0
1,5
0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
11
ŽENY
30,0
nižší sekundární vzdělání
vyšší sekundární vzdělání typu B (dlouhé)
vyšší sekundární vzdělání typu A
terciární vzdělání typu A
25,0
20,0
18,9
15,0 12,3 10,2 10,0
8,6
7,7
7,3 6,0
5,0
5,7 3,8
3,7
3,7
1,5 0,0 Česká republika
průměr EU 19
průměr OECD
Obrázek 8: Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 25–64 let (2007) Zdroj: OECD. Tabulka A6.3a, Annex 3 (www.oecd.org/edu/eag2009)
Závěr Vzdělávací proces je neoddělitelnou součástí rozvoje lidského kapitálu. Moţnost dosaţení vyššího sekundárního vzdělání otvírá pro lidi moţnosti dalšího vzdělávání a tím jim umoţňuje jejich další rozvoj znalostí a dovedností. Absolvování vyššího sekundárního vzdělání se stalo v zemích OECD normou, od které se odvíjí vyšší šance na uplatnění jak na pracovním trhu tak na rozvíjení svých vlastních schopností. Zejména na pracovním trhu je vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících. Lidé bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací ztrácejí v řadě zemí moţnosti pracovního uplatnění. Vysoký podíl lidí s dosaţeným vyšším sekundárním vzděláním v zemích OECD poukazuje na fakt, ţe moţnosti vzdělávání jsou otevřené a dosáhnout vyššího sekundárního vzdělání nebrání výraznější bariéry. V řadě zemí OECD se pak stává stále běţnějším dosaţení terciárního vzdělání, kdy tohoto vzdělání dosahuje stále vyšší podíl osob. Lidé, kteří dosáhli terciární úrovně vzdělání, pak mají velmi výrazné moţnosti dalšího rozvoje, ať jiţ na trhu práce či v osobním ţivotě. To zpětně ovlivňuje rozvoj společnosti jako celku, neboť lidé s terciární úrovní vzdělání ve své většině přispívají k rozvoji společnosti. Prokazuje se tak, ţe otevřené moţnosti vzdělávání jsou pro rozvoj lidského kapitálu neopominutelné. Literatura EDUCATION AT A GLANCE 2009 – OECD INDICATORS. 2009. France: OECD Publishing. 2009. ISBN 978-92-64-02475-5. KLEŇHOVÁ, M.; ŠŤASTNOVÁ, P.; CIBULKOVÁ, P. 2009. České školství v mezinárodním srovnání. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2009. ISBN 978-80-211-0582-9. KLEŇHOVÁ, M.; ŠŤASTNOVÁ, P.; CIBULKOVÁ, P. 2009. Výkonové indikátory OECD – Metodická příručka. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2009. ISBN 978-80-211-0563-8. Adresa autora (-ů): Mgr. Pavlína Šťastnová Ústav pro informace ve vzdělávání Senováţné náměstí 26, Praha 1
[email protected] 12