Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management
Transformace penzijních fondů na penzijní společnosti
Bakalářská práce
Autor:
Barbora Vyvadilová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.
květen, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 31. 5. 2013
_______________________ Barbora Vyvadilová
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu docentu Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc. za konzultace a dále svým pracovním kolegům za odborné rady a doporučení.
Anotace Předmětem bakalářské práce je penzijní reforma v České republice a související změny penzijních fondů. První částí práce je pohled na stav důchodového systému do konce roku 2012, jak fungují oba pilíře (první státní a třetí penzijní společnosti) včetně jejich postupů a principů. Další část práce je věnovaná důvodům potřeby důchodové reformy u nás a pohledu na v Evropě již delší dobu probíhající reformy. Hlavní část práce je zaměřena na transformaci penzijních fondů na penzijní společnosti a s tím související vznik nového druhého pilíře a nové podoby již existujícího třetího pilíře ve formě účastnických fondů. Dále je detailněji pojednáno oddělení majetku transformovaného fondu od penzijní společnosti. V závěrečné části bakalářské práce jsou sepsány přehledy dopadů penzijní reformy na všechny zúčastněné strany.
Klíčová slova Penzijní reforma, transformace, penzijní fond, penzijní společnost, transformovaný fond, druhý pilíř, účastnický fond, důchodový fond.
Annotation Pension reform in the Czech Republic and related transformation of pension funds is a topic of this dissertation. In the first part there is a look at the state of pension system until the end of 2012, how both pillar works (first state and third pension funds) including processes and principles. Next part is dedicated to reasons for pension reform in the Czech Republic and look at other European countries. Main part is focused on transformation of pension funds into pension companies and commencement of new second pillar and new shape of already existing third pillar in the form of participant’s funds. Further is dealt with separation of assets of transformed fund from the pension company. In the final part there is a list of impacts of pension reform to all involved parties.
Key words Pension reform, transformation, pension fund, pension company, transformed fund, second pillar, participant fund, retirement fund
Obsah Úvod .................................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování ................................................................................................... 10 1.
Současný důchodový systém ........................................................................................... 11 1.1 Jak známe důchodový systém dnes ............................................................................ 11 1.2 První pilíř.................................................................................................................... 11 1.2.1 Penzijní fondy a princip penzijního připojištění ............................................ 12 1.3 Penzijní fond............................................................................................................... 12 1.3.1 Depozitář ........................................................................................................ 13 1.3.2 Penzijní fondy v České republice ................................................................... 14 1.3.3 Asociace penzijních fondů ČR ....................................................................... 15 1.3.4 Princip penzijního připojištění ....................................................................... 16 1.3.5 Jednorázová výplata prostředků klienta ......................................................... 16 1.3.6 Druhy penzí .................................................................................................... 16 1.3.7 Státní příspěvek a další výhody ...................................................................... 18 1.3.8 Nevýhody penzijního připojištění .................................................................. 19 1.3.9 Zhodnocení ..................................................................................................... 19
2.
Potřeba důchodové reformy ........................................................................................... 20 2.1 Stárnutí populace ........................................................................................................ 20 2.1.1 Zdroje financování státního důchodu ............................................................. 21 2.2 Bezděkova komise ...................................................................................................... 24 2.3 Penzijní reforma v Evropě.......................................................................................... 26 2.4 Zaměstnanecký penzijní fond ..................................................................................... 28
3.
Transformace a licenční řízení ....................................................................................... 30 3.1 Průběh transformace ................................................................................................... 30 3.2 Pravidla pro vytvoření transformovaného fondu........................................................ 33
3.2.1 Funkce depozitáře při transformaci ................................................................ 34 3.3 Účastnické fondy ........................................................................................................ 34 3.4 Druhý pilíř .................................................................................................................. 35 3.4.1 Jak funguje druhý pilíř .................................................................................... 35 3.4.2 Důchodové fondy ........................................................................................... 36 3.4.3 Zhodnocení a výnosy ...................................................................................... 38 3.4.4 Ochrana naspořených prostředků ................................................................... 38 3.4.5 Změna penzijní společnosti ............................................................................ 38 3.4.6 Převod prostředků do zahraničního důchodového systému ........................... 39 4.
Rozdělení majetku do společnosti a fondů .................................................................... 39 4.1.1 Bankovní účty ................................................................................................. 41 4.1.2 Cenné papíry ................................................................................................... 41 4.1.3 Ostatní aktiva .................................................................................................. 42 4.1.4 Náklady a příjmy ostatních období ................................................................. 42 4.1.5 Ostatní pasiva ................................................................................................. 42 4.1.6 Rezervy ........................................................................................................... 42 4.1.7 Vlastní kapitál ................................................................................................. 43
5.
Dopady na penzijní společnosti a klienty ...................................................................... 44 5.1 Obhospodařování transformovaného fondu a ostatních fondů penzijní společností .. 44 5.1.1 Důchodová jednotka ....................................................................................... 44 5.1.2 Úplata jednotlivých fondů .............................................................................. 44 5.1.3 Náklady na propagaci ..................................................................................... 46 5.1.4 Kapitálové požadavky .................................................................................... 46 5.1.5 Výkaznictví..................................................................................................... 46 5.2 Změny pro klienty ...................................................................................................... 47 5.2.1 Konec výsluhové penze .................................................................................. 47 5.2.2 Garantované zhodnocení ................................................................................ 48
5.2.3 Změny výše nároků na státní příspěvky a úspory na daních .......................... 48 5.2.4 Změna podmínky věku pro výplatu ................................................................ 49 5.2.5 Předdůchody ................................................................................................... 49 5.2.6 OSVČ ............................................................................................................. 50 5.3 Dopady pro zprostředkovatele.................................................................................... 51 5.4 Zhodnocení druhého pilíře ......................................................................................... 51 5.4.1 Pozitiva druhého pilíře ................................................................................... 51 5.4.2 Negativa druhého pilíře .................................................................................. 52 5.4.3 Komu se vyplatí vstoupit do druhého pilíře?.................................................. 52 Závěr ........................................................................................................................................ 54 Seznam použitých zkratek ................................................................................................. 58
Úvod V České republice panuje stále silné přesvědčení o úloze státu v oblasti důchodového zabezpečení a tak většina lidí moc nepřemýšlí o tom, že by to mělo v době jejich odchodu do důchodu být jinak. Lidé by se měli připravit na skutečnost, že stát se nebude moci postarat a tak se sami začít zajímat o možnosti zajištění na stáří. Jsou rozsáhlé možnosti ať už investování do zhodnocovaných výdělečných instrumentů nebo jen spoření na svůj či evidovaný účet u penzijního fondu. Dle svých možností by měl každý výdělečně aktivní část svého příjmu „připravovat“ na důchod. Penzijní reforma je aktuální a velmi diskutované téma, se kterým se stále setkáváme téměř ve všech mediích. Cesta k prosazení důchodové reformy byla od počátku velmi složitá a klíčové rozhodnutí o zavedení reformy bylo neustále odkládáno z důvodu řešení jiných problémových sektorů. Česká republika byla jednou z posledních zemí, kde penzijní reforma dosud neproběhla. Došlo i na kritiku ze strany Evropské unie a na sankce v podobě pokuty. Nakonec po dlouhých letech příprav a neustálých změn návrhu byla penzijní reforma v listopadu roku 2012 schválena. Tím došlo oficiálně ke spuštění a zavedení změn v dosavadních dvou pilířích a k zavedení nového druhého pilíře. Od 1. 1. 2013 je tak v České republice důchodový systém postaven na třech pilířích. Cílem bakalářské práce je popis a analýza dopadů změn v důsledku penzijní reformy, se zaměřením na průběh transformace a všech nezbytných kroků penzijních fondů, aby se mohly stát penzijními společnostmi, které v budoucnu budou zajišťovat soukromé penzijní spoření. Nedílnou součástí práce je i analýza základních změn a dopadů reformy na další zúčastněné strany, neboli, zprostředkovatele a klienty, jejichž spokojenost podnikání v oblasti penzijního spoření výrazně ovlivňuje. V první polovině práce je zobrazen přehled fungování dosavadních pilířů neboli státního prvního pilíře a doplňkového připojištění, které zajišťovaly penzijní fondy do konce roku 2012. Podstatou této části práce je pozastavení se na potřebě důchodové reformy u nás, jaké byly návrhy k reformě (včetně případných vzorů v jiných státech) a jaké se nabízely i případné varianty. Druhá část práce je zaměřena na průběh transformace penzijních fondů na penzijní společnosti s časovým postupem a úkonů během roku 2012. Co vše musely penzijní fondy 8
předložit a učinit aby mohly od roku 2013 fungovat jako oprávněné penzijní společnosti. Dle zákona penzijní fondy musí transformací na penzijní společnosti striktně oddělit majetek klientů od majetku společnosti. V této části práce si proto dále ukážeme, jak fondy při rozdělování majetku postupovaly a jak konkrétně byly položky bilance rozdělovány, popřípadě jaké problémy a diskuze vyvolaly. Součástí transformace je vznik nových účastnických a důchodových fondů s možností volby na základě jejich strategie. Dále se více se pozastavíme u druhého pilíře, který nabízí novou možnost spoření a to způsobem odvodu části ze sociálního pojištění na svůj soukromý účet u penzijní společnosti. Toto bude součástí třetí části práce.
9
Zvolené metody zpracování Téma penzijní reformy a s ní souvisejících změn a dopadů je stále živé, proto má metoda zpracování je založena na sběru pravidelných aktuálních informací z médií, hlavně odborných ekonomických časopisů a internetových portálů. Pro odbornou část jsem doplňovala a ověřovala informace dle Zákona o doplňkovém spoření a nově vzniklých Zákonů o důchodovém spoření a penzijním připojištění. Konkrétní data a tabulky jsou čerpány ze stránek Asociace penzijních fondů, odborných ekonomických portálů a kalkulaček. Celková práce je doplněna o mé osobní poznatky získané dlouholetou prací pro penzijní fond, kde jsem měla možnost se setkat s většími či menšími problémy při přípravě a samotné transformaci penzijního fondu na penzijní společnost.
10
1. Současný důchodový systém 1.1 Jak známe důchodový systém dnes 1.2 První pilíř Důchodový systém v České republice se skládá ze dvou částí. První částí je povinné zakládání důchodového pojištění, státem dávkově definované a pravidelně financované. Je určen pro všechny ekonomicky aktivní osoby a jeho právní norma je jednotná pro všechny pojištěnce. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí jisté odchylky pro tzv. silové rezorty, jako jsou např. vojáci, policisté, celníci nebo hasiči. Základním právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového připojištění, způsoby určování výše důchodu a podmínek pro jejich vyplácení, je zákon č. 155/1995 Sb, o důchodovém připojištění, který nabyl účinnosti dnem 1 ledna 1996. Ze základního důchodového připojištění se poskytují tyto druhy důchodů: -
starobní
-
invalidní
-
vdovský, vdovecký
-
sirotčí.
Důchod se skládá ze dvou částí: -
ze základní výměry, stanovené pevné částky stejné pro všechny druhy důchodů bez ohledu na výši výdělku či doby placení pojistného
-
z procentní výměry
O nároku na důchod včetně jeho výše a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, ve kterých jsou pověřené k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev vnitra, spravedlnosti a obrany (příslušníci ozbrojených sil). 1
1
Zdroj: http://www.mpsv.cz
11
1.2.1
Penzijní fondy a princip penzijního připojištění
Druhou část důchodového systému představuje takzvané dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem, které mohou poskytovat pouze specializované finanční společnosti – penzijní fondy.
1.3 Penzijní fond Penzijní fond je evidovanou právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která se specializuje pouze na poskytování služeb penzijního připojištění, což značí shromažďování příspěvků od svých klientů a jejich následné zhodnocení. Tuto činnost nesmí nabízet nikdo jiný než penzijní fond. Taktéž nesmí jiná právnická osoba použit v části svého názvu označení „penzijní fond“. Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je potřeba povolení, které uděluje Česká národní banka na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu. Zákon o penzijním připojištění č. 42/1994 Sb., platný od 16. února 1994, povoluje činnost penzijního fondu pouze v právní formě akciové společnosti se složením základního jmění v minimální výši 50 000 000 Kč. Zákon dále definuje následující specifické podmínky, které musí fond dodržovat: penzijní fond nelze založit na základě veřejné nabídky akcií penzijní fond může vydávat akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno penzijní fond nesmí vydávat akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance (zde platí i zákaz prodeje majetku) akcie nesmí nabývat zdravotní pojišťovny, depozitář a ani právnická osoba, na jejímž základním kapitálu má depozitář více než desetiprocentní podíl členy orgánů penzijního fondu nesmí být poslanci, senátoři Parlamentu, členové vlády, zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu (členové musí být schváleni Českou národní bankou).2 Pro penzijní fond platí řada omezení, která snižují míru rizika. Penzijní fond má omezené možnosti spekulace na trhu s cennými papíry. Má povoleno nakupovat nejvýše a prodávat
2
Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením
12
nejméně za kurz cenného papíru, který byl v den nákupu nebo prodeje obchodován na veřejném trhu. Dále je pro penzijní fond omezena skladba portfolia tak, aby byla zajištěna diverzifikace rizika. Penzijní fond nesmí kupovat akcie jiných penzijních fondů a vydávat dluhopisy. Při rozdělení zisku je fond povinen minimálně 85 % zisku připsat klientům na jejich účty a 5 % uložit do rezervního fondu. Povinností každého penzijního fondu je vytvořit svůj statut a penzijní plán, v němž fond definuje složení svého portfolia, podmínky vyplácení penzí, druhy penzí, zásady, podle nichž se účastníci podílejí na zisku fondu, a další zásady a pravidla svého hospodaření. Tyto dokumenty musí být schváleny Českou národní bankou a musí být pro každého přístupné.
1.3.1
Depozitář
Prvotní dohled nad penzijním fondem koná depozitář, což je banka, která spravuje hlavní bankovní účty, na které klienti posílají své příspěvky a účty, z kterých fond vyplácí dávky. Fondy většinou i ostatní své účty vedou v bance vykonávající činnost depoztáře pro přímější kontrolu a snížení administrativy. Depozitář je součástí schvalovacího procesu odchozích plateb od určité výše (smluvně zakotvené), kde fond je povinen doložit podklad (např. fakturu, smlouvu), přičemž následně si může depozitář vyžádat podklady k platbám i v nižších částkách. Hlavní činností depozitáře je dohled nad investicemi a správným hospodařením fondu. Penzijní fond každý měsíc předkládá ke schválení detailní složení svého investičního majetku a hospodářské výsledky (kontroluje provozní náklady, zvýšení mezd zaměstnanců, investice do IT, nákup hmotného a nehmotného majetku atd.). Depozitář na základě těchto podkladů vytváří hodnotící zprávu, zda je hospodaření fondu v souladu se zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění a v souladu se zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. V případě pochybností je penzijní fond upozorněn na předmětné skutečnosti a vyzván k vysvětlení. 3 Funkci depozitáře banka provádí na základě smlouvy a za úplatu. Depozitáře schvaluje Česká národní banka, která zároveň sama plní funkci dohledu.
3
Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením
13
1.3.2
Penzijní fondy v České republice
V únoru roku 1994, kdy byl vydán Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením v České republice vzniklo 46 penzijních fondů. Do té doby u nás nebyla možnost si komerčně šetřit na stáří. Stát nenabízel žádné úlevy ani příspěvky. Ke konci roku 2012 je v České republice evidováno 9 penzijních fondů velkých finančních institucí, které většinou během let pohltily zbývající nezaniklé penzijní fondy. Tabulka 1 - Penzijní fondy a jejich ekonomické ukazatele vykázané k 31. 12. 2012
Název penzijního fondu
Počet aktivních účastníků
Prostředky evidované ve prospěch účastníků (v mil.)
AEGON PF 101 387 Allianz PF 486 445 AXA PF 438 430 ČSOB PF Stabilita 732 428 Generali PF 76 399 ING PF 405 393 PF České pojišťovny 1 280 079 PF České spořitelny 1 058 852 PF Komerční banky 571 002 Zdroj: www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele
4 593 20 421 30 853 28 855 3 576 24 614 59 259 42 521 31 902
Hospodářský výsledek (v mil.)
113 357 453 607 45 524 1 431 757 575
Celkově penzijní fondy obhospodařují prostředky ve výši 246,5 miliardy korun pro 5,2 milionů účastníků, což je o necelých 60 miliard korun více než před pěti lety s přírůstkem klientů o 1,2 milionu. Největší nárůst počtu klientů v historii penzijních fondů zaregistrovaly některé fondy před koncem roku 2012, kdy byla poslední možnost uzavřít smlouvu o penzijním připojištění za starých podmínek (u některých fondů byl zaznamenán až několikanásobný roční růst v porovnání s průměrným ročním nárůstem v předchozích 4
letech).
4
Zdroj: http://www.apfcr.cz
14
1.3.3
Asociace penzijních fondů ČR
Asociace penzijních fondů (dále jen APF) byla založena v roce 1996 a funguje jako dobrovolné zájmové sdružení penzijních fondů. V současné době jsou jeho členy všechny penzijní fondy působící v České republice a tři přidružení členové, kteří poskytují odborné služby zejména v oblasti daňového poradenství a auditu. K realizaci své činnosti a k plnění svého poslání APF také zřídila odborné komise pro oblasti ekonomiky, legislativy, informatiky a provozní správy fondů, etiky, pojistné matematiky, PR aktivit a vnějších vztahů. Za základní body poslání a plnění svého kodexu považuje APF hlavně: -
zastupování, hájení a prosazování zájmů svých členů,
-
šíření myšlenky penzijního připojištění formou poradenského a informačního centra
-
dozor nad dodržováním etických vztahů mezi členy, včetně odstraňování jejich rozporů
-
navrhování změn, připomínkování legislativních návrhů a jiná opatření, která se týkají oblasti penzijního připojištění 5
Zvláště posledním bodem – svými připomínkami a názory prezentovanými na pravidelných schůzích zástupců jednotlivých svých členů – se APF podílela na přípravě reformy. Na svých internetových stránkách APF zveřejňuje pravidelné ekonomické výsledky a ukazatele týkající se jednotlivých členů. Stránky jsou pravidelně aktualizovány, a každý má tak možnost přehledně si porovnat, jak jeho fond hospodaří v porovnání s ostatními. Je zde také možno nalézt přehled všech změn po reformě včetně kompletního seznamu otevřených důchodových fondů jednotlivých společností.
5
Zdroj: www.apfcz.cz
15
1.3.4
Princip penzijního připojištění
Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem v České republice, která uzavře písemnou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Tato účast je dobrovolná. Penzijní fondy mají zákaz diskriminovat zájemce z důvodu rasy, pohlaví, barvy pleti atd. Jediné, co nelze považovat za diskriminační, je úmrtnostní tabulka sestavena zvlášť pro muže a ženy, která se používá pro výpočet výše penze. Penzijní připojištění je založeno na klasickém měsíčním spoření s možností uzavření smlouvy o vyplácení druhů penze penzijním fondem (penze starobní, výsluhová, pozůstalostní a invalidní). Účastník si také může na dle zákonem určených podmínek vybrat své naspořené peníze jednorázově.
1.3.5
Jednorázová výplata prostředků klienta
Jednorázové vyrovnání Na jednorázové vyrovnání má nárok ten účastník, který se pro ně rozhodne v době svého nároku na penzi, nebyla-li doposud však zahájena výplata penze. K vyrovnání dochází na základě žádosti účastníka. Výplata musí být převedena na bankovní účet účastníka do 3 měsíců. Odbytné Jestliže účastník platil příspěvky alespoň 12 kalendářních měsíců, ale zatím mu nebyla vyplácena penze a jeho penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou má účastník nárok na odbytné. V případě odbytného účastník ztrácí nárok na státní příspěvky (včetně výnosů ze státních příspěvků) a příspěvky placené zaměstnavatelem jsou zdaněny sazbou srážkové daně.
1.3.6
Druhy penzí
Starobní penze Jedná se základní penzi, která je sjednávána automaticky při podpisu smlouvy účastníkem. Prostředky účastníka mohou být vyplaceny, pokud účastník platil příspěvky minimálně po dobu 60 kalendářních měsíců a zároveň dosáhl věku 60 let. Penze je vyplácena doživotně.
16
Výsluhová penze Při sjednání výsluhové penze je podmínkou pro vznik nároků pravidelné placení příspěvků po dobu minimálně 15 let. O výsluhové penzi se dá říci, že je rychlejší variantou penze starobní. Prostředky evidované ve prospěch výsluhové penze mohou činit až 50 % všech příspěvků. Pozůstalostní penze Při úmrtí účastníka, který své příspěvky platil minimálně 36 kalendářních měsíců a kterému doposud nebyla vyplácena jiná z dalších penzí, vzniká oprávněným osobám nárok na pozůstalostní penzi. Vypláceny jsou všechny evidované prostředky zemřelého účastníka (včetně státních příspěvků). Oprávněná osoba má možnost si určit, po jakou dobu bude chtít penzi vyplácet s tím, že nejkratší lhůta vyplácení jsou 3 kalendářní měsíce. Invalidní penze Podmínkou vzniku nároku na invalidní penzi je její sjednání ve smlouvě a placení příspěvků po dobu nejméně 60 kalendářních měsíců. Další podmínkou je, že účastník nepobírá starobní penzi a byl mu přiznán plný invalidní důchod z důchodového pojištění ještě před uzavřením penzijního připojištění (v případě, že byla invalidita zrušena dle předpisů o důchodovém pojištění, účastník neztrácí nárok na invalidní penzi od penzijního fondu). Shrnutí: Penzijní připojištění je sjednáváno způsobem, kdy po dosažení důchodového věku je buď vyplacena naspořená částka jednorázově, nebo je dle naspořené částky vyplácen měsíčně příspěvek ke starobnímu důchodu. Smlouvu o penzijním připojištění, která musí mít písemnou formu, lze nicméně kdykoli vypovědět. Výpovědní doba nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. Účastníci penzijního připojištění mají možnost během spoření změnit penzijní fond. Od poloviny roku 2009 je však tato změna zpoplatněna poplatkem ve výši 800,- Kč. Zavedení tohoto poplatku z přechodu a převodu naspořené částky do jiného penzijního fondu bylo vyvoláno snahou omezit zneužívání systému provizí obchodními prodejci, kteří profitovali z často pravidelných přechodů svých „klientů“, neboť za každou nově uzavřenou smlouvu získávali provizi od penzijního fondu, kam byl klient převeden.6
6
Zdroj: Penzijní fondy, připojištění. Heard Quarter [online]. 2005, [cit. 2005-11-18]. Dostupné z: http://hq.cz/wordpress/jpi/2005/penzijni-fondy-pripojisteni
17
1.3.7
Státní příspěvek a další výhody
Každému účastníkovi penzijního připojištění vzniká nárok na státní příspěvek z minimálně určené měsíčně placené částky na státní příspěvek, který stát poskytuje ze státního rozpočtu. Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky jednotlivých účastníků stejně jako zaplacené příspěvky. Výše měsíčního státního příspěvku je stanovena dle definice příspěvku klienta ve smlouvě, tuto definici jde v průběhu života smlouvy měnit. Tabulka 2 - Výši nároku státního příspěvku k 31. 12. 2012 výše příspěvku účastníka v Kč
výše státního příspěvku v Kč
100 až 199
50 + 40 % z částky nad 100 Kč
200 až 299
90 + 30 % z částky nad 200 Kč
300 až 399
120 + 20 % z částky nad 300 Kč
400 až 499
140 + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více
150 Kč
Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že při minimálním vkladu 100,- Kč měsíčně je připisován státní příspěvek ve výši 50,- Kč, maximálního státního příspěvku ve výši 150,- Kč lze dosáhnout při vkladu 500,- Kč měsíčně, což je 6 000,- Kč ročně. Penzijní fond o státní příspěvek žádá čtvrtletně hromadně za všechny účastníky formou dálkového přístupu. Žádost jez pracována informačním systémem Ministerstva financí provozovaným za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. V případech, kdy tento systém vyhodnotí údaje u konkrétních smluv jako nesprávné či neúplné, není státní příspěvek poskytnut, penzijní fond musí data opravit a znovu o něj zažádat. Tato kontrola je důsledná a stát si velmi dobře hlídá, komu je vyplácen státní příspěvek. Pokud penzijní fond zjistí, že nárok na státní příspěvek byl neoprávněně vyplacen, je fond povinen do 30 dnů od tohoto zjištění vyměřené částky vrátit. Při nedodržení lhůty vzniká penzijnímu fondu penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku.7
7
Zdroj: Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením
18
Daňové úlevy Platí-li si účastník minimálně 1 500,- Kč měsíčně (což činí 18 000,- Kč ročně), může nárokovat slevu na dani ve výši 12 000,- Kč. Penzijní fondy automaticky zasílají potvrzení o splnění úlevy na dani v období daňového vyúčtování. Příspěvky zaměstnavatele Výraznou výhodu nabízí penzijní připojištění pro zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnanci přispívat, je u zaměstnance tento příspěvek osvobozen od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a do výše 5 % hrubé mzdy také od daně z příjmů. Částky, které poukazuje zaměstnavatel penzijnímu fondu za své zaměstnance jsou na straně zaměstnavatele až do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění nezdaněny. Tento příspěvek zaměstnavatele se stává daňově uznatelným nákladem podle zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat svému zaměstnanci, musí respektovat jeho volbu zvoleného penzijního fondu. Nesmí tedy zaměstnanci nařizovat, do kterého fondu bude přispívat, tak jako jsme se s tímto podmíněným zaměstnaneckým příspěvkem dříve setkávali.
1.3.8
Nevýhody penzijního připojištění
Jednou z nevýhod je nízká likvidita vložených prostředků. Reálně se počítá s tím, že pokud budete své prostředky potřebovat před dovršením důchodového věku, bude zisk z vložených prostředků téměř nulový. Všeobecně je v posledních letech také znám nízký výnos u všech penzijních fondů. Průměrně se počítá účast na penzijních připojištěních na dobu 40 let, přičemž při současném nadsazeném zhodnocení nejlepšího z fondů (tj. cca. 5 %) a průměrném vkladu (tj. 500,- Kč měsíčně) může účastník na konci svého spoření dostat částku okolo 1 000 000,- Kč.
1.3.9
Zhodnocení
Zhodnocení penzijních fondů v posledních letech mírně přesahuje inflaci. Jak je vidět dle níže uvedené tabulky, v prvních letech po vzniku penzijního připojištění penzijní fondy nabízely vysoké zhodnocení, ale postupně začaly klesat hlavně z důvodu snižujících se úrokových sazeb na finančním trhu. V roce 2008, kdy přišla finanční krize, byly penzijní fondy poznamenány, nicméně její dopad nebyl tak silný díky nastavené regulaci ČNB o investování penzijních fondů. Peněžní prostředky shromážděné u penzijního fondu musí být z větší části investovány do státních dluhopisů a ty, jak je známo, jsou minimálně rizikové. 19
Tabulka 3 - Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % Název penzijního fondu AEGON Penzijní fond
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Allianz penzijní fond
-
-
8,9
9,1
6
3,8
4,4
3,7
3
3
3
3,1
AXA penzijní fond
12,8
11,5
11,2
10,1
6,5
4,1
4,3
3,4
3,4
3,1
3,7
ČSOB Penzijní fond Stabilita
10,4
10,9
10,3
10
6,1
4,2
3,2
3
2,3
4,3
Generali penzijní fond
10,3
10,6
14,6
11,4
5,3
3,6
4,6
4,1
3
ING Penzijní fond
12,8
12,1
11
9,3
6
4,4
4,8
4
10,3
9,2
9,6
9,7
6,6
4,5
3,8
4
8,1
9,1
8,3
4,4
4,2
9,4
8,4
9,1
9,5
7,2
4,9
Penzijní fond České pojišťovny Penzijní fond České spořitelny Penzijní fond Komerční banky
4,5
3,0
2,1
2,1
1,6
3
3
3,1
3
2,7
2,5
2,2
0
2
1,5
1,5
4,0
2,8
2,4
0,1
1,4
1,5
1,7
3,0
3,8
3,7
4,1
2
2,4
2,1
0,3
4
2,5
4,2
3,6
2,5
0
0,1
2,1
2,1
3,2
3,1
3,5
3,8
3,3
2,4
0,2
1,2
2
1,5
3,8
3,5
2,6
3,7
4
3
3,1
0,4
1,3
2,3
2,1
4,4
4,6
3,4
3,5
4
3
2,3
0,6
0,2
2,2
2
Zdroj: Asociace penzijních fondů
Penzijní připojištění bývá také často poskytováno jako kombinovaný produkt s pojištěním úrazovým a životním (většinou bývá kombinováno také s úrazovým a životním pojištěním dítěte). Vzhledem k tomu, že uzavřené životní pojištění je často nutným předpokladem k poskytnutí úvěru fyzické osobě, tyto kombinované produkty se vyplatí, a to za předpokladu, že částka placená na životní pojištění je 500,- Kč měsíčně.
2. Potřeba důchodové reformy 2.1 Stárnutí populace Reforma se točí kolem čísel, statistik a důchodového věku, ale je potřeba se dívat i na jiné skutečnosti, jako zda budeme schopni v pozdějším věku pracovat a kolik lidí bude závislých na podpoře státu, jak rozšířit porodnost, vychovávat děti s pohledem na stáří a práci, přístupu k životnímu stylu a další faktory ovlivňující vývoj důchodového systému. Hlavním důvodem, proč současný průběžný systém potřebuje změnu, je fakt že populace stárne a dnešní stav důchodového systému je dlouhodobě neudržitelný. Délka života se
20
prodlužuje, a roste tak počet seniorů. Dnes už si umíme spočítat, že v příštích desetiletích bude stát vyplácet důchody později a budou výrazně nižší. Dnešní porodnost je u nás velmi nízká a klesá i navzdory takzvanému „baby boomu“, kdy díky právě silným 70tým ročníkům byla porodnost na chvíli v lepších číslech. V roce 2012 bylo 1,4 narozeného dítěte na jednu ženu. Od začátku 90. let proběhlo několik vládních změn. Nejdříve jsme slýchali, že mít děti je soukromá záležitost lidí a vláda nemá zájem se zabývat problematikou rodin a dětí. Později, kdy začala alarmující čísla ukazovat na silně klesající porodnost (1,1 dítěte na ženu), začala se vláda situací zabývat. 8 V 70. letech vláda vytvořila pro rodiny lepší podmínky, mj. byla zavedena rodičovská dovolená a novomanželské půjčky a zlepšila se bytová výstavba. Byl vybudován kvalitní a levný předškolní systém (školky a jesle), který byl všem dostupný. Dnes je vše jinak. Vláda nijak nemotivuje mladé lidi k zakládání rodin, spíše naopak. Většina výhod a úlev je postupně rušena, nebo převedena do soukromého sektoru, čímž došlo ke snížení jejich finanční dostupnosti pro méně movité rodiny.
2.1.1
Zdroje financování státního důchodu
Státní důchod neboli první pilíř je postaven na průběžném financování. Jinými slovy: co je vybráno, to je použito na aktuální výplatu důchodů. Z toho logicky plyne, že si daňový poplatník nic nespoří a také se ani nijak nepojišťuje. Seniorovi nezbývá než doufat, že až nastane doba jeho odchodu do důchodu, bude dostatek aktivně pracujících, kteří budou přispívat do důchodového systému. Čím více je v současnosti plátců, tím jsou zajištěny vyšší příspěvky, ale na druhou stranu také vyšší nároky na výplaty důchodů v budoucnosti. Prognóza dlouhodobého vývoje populace v České republice potvrzuje evropský trend stárnutí populace v důsledku nízké porodnosti. Jinak řečeno: populace výrazně stárne, a tím se snižuje počet lidí přispívajících do státní pokladny v produktivním věku. Dnes na každého důchodce přispívá přibližně 2,1 aktivních pracujících. V příštích třech letech se postupně poměr sníží a na jednoho důchodce bude připadat jeden pracující, což znamená méně peněz na státní důchody. Už dnes jsou důchody financovány na dluh nebo dotovány 8
Zdroj: Výhledová ročenka pro rok 2013: Skutečná reforma důchodů? Déle dělat a mít více dětí. MF Dnes.
2013, leden
21
z jiných daní. Aktuálně představují výdaje na penze celou třetinu výdajů státního rozpočtu a přibližně 9 % HDP. Dnešní důchod je v průměru cca o 1 160,- Kč vyšší, než kolik stát vybere na důchodovém pojištění. Podle prognóz ekonomů a politiků by státní důchody měly klesnout na úroveň zhruba dnešních šesti tisíc korun, což znamená, že poměr důchodů k průměrné mzdě by měl klesnout z dnešních zhruba 40 % na mnohem nižší úroveň.9 Na udržení dnešní úrovně důchodů bychom například potřebovali: -
zvýšit pojistné z 28 % na 40%, nebo
-
zvýšit DPH na 26 % (jednotná sazba), nebo
-
zvýšit daň firem z 19 % na 38 %, nebo
-
zvýšit daň FO z 19 % na dvojnásobek, nebo
-
snížit všechny vyplácené penze (i invalidní) o jednu třetinu
-
prodloužit věk odchodu do důchodu na 71 - 72 let, oproti dnešním průměrným 62 letům, jak ukazuje následující tabulka 10
9
Zdroj: Penzijní reforma: Příloha týdeníku Euro 11. 2013, č. 11, s. 6. DOI: Euro.
10
Zdroj: Průvodce důchodovou reformou. Hospodářské noviny. 2013, 18. dubna
22
Tabulka 4 - Odchody do důchodu pro budoucí důchodce
Zdroj: www.vyplata.cz
U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 se důchodový věk stanoví podle zákona č. 155/1995 Sb. (viz. tabulka). Stanoví-li se podle této tabulky důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce.
23
U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat11 Je zřejmé, že důchodový systém prvního pilíře se za poslední roky výrazně změnil, co se týče nároku na důchod a doby odchodu do důchodu.
2.2 Bezděkova komise V roce 2004 nominovaly politické strany své experty na důchody do komise (poradním expertním sborem ministrů financí a práce a sociálních věcí), jejímž vedením byl pověřen Vladimír Bezděk. Úkolem komise bylo zhodnotit demografickou prognózu v ČR v souvislosti s možnostmi státu zabezpečit dostatečné financování důchodů v budoucnu. Bezděkova komise v roce 2005 vypracovala závěrečnou zprávu, která měla být podkladem pro důchodovou reformu. Od té doby se příští vlády k důchodové reformě ale neodhodlaly. S výhledem na potřebnou penzijní reformu požádal až v lednu 2010 ministr financí Eduard Janota Bezděkovu komisi opět o spolupráci. Každá politická strana s mandátem v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (působící v letech 2004 až 2005) měla možnost představit svou variantu penzijního systému: -
Varianta ČSSD – systém pomyslných individuálních účtů (NDC)
-
Varianta KDU-ČSL – dobrovolné vyvázání
-
Varianta KSČM – parametrická optimalizace
-
Varianta ODS – rovný důchod
11
Zdroj: Důchodový věk. Výplata.cz [online]. 2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/duchod/duchodovy-vek.php
24
-
Varianta US-DEU – kombinovaný systém12
Závěrečná zpráva obsahovala dvě varianty penzijní reformy. Obě varianty se shodují, že by se odvody na sociální pojistné měly v budoucnu snížit z 28 na 23 % hrubé mzdy. Strop pro tyto odvody pro skupiny s vyššími příjmy by byl snížen na polovinu (dnes je stanoven na šestinásobek průměrné měsíční mzdy). Tyto změny by byly doprovázeny zavedením jednotné 19 % sazby DPH, což by vedlo ke zdražení potravin a léků. Podle návrhu komise by se měl zároveň zvyšovat věk pro odchod do důchodu. U žen by se tento věk zvyšoval rychleji než u mužů, přičemž do roku 2035 by se věková hranice pro obě pohlaví sjednotila. Podle komise by měly být zrušeny vdovské a vdovecké důchody, což by se dotklo především osamělých žen, které se v průměru dožívají vyššího věku. Změny by postihly také lidi s přiznaným invalidním důchodem. Pravidelně by totiž byla prováděna aktualizace definic invalidity. Na základě první varianty by zůstal zachován současný systém, kde je odváděno 20 % z 23 % sazby pojistného. Vznikl by ale ještě nový fondový pilíř. Tam by putovaly zbývající 3 % sazby pojistného. Lidé by si povinně museli spořit prostřednictvím individuálních penzijních účtů. Tato změna by se ale týkala jen těch, kterým by při zahájení reformy bylo 40 a méně let. Pro starší občany by byl platný stávající penzijní systém, tedy nikoli povinné odvody do individuálních penzijních fondů. Výběr pojistného by nadále prováděla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Investiční správu individuálních účtů by prováděli správci portfolia, reformované penzijní fondy nebo investiční společnosti, a to dle volby pojištěného. Ve zprávě Bezděkovy komise je explicitně uvedeno, že „v rámci posílení důvěry veřejnosti lze uvažovat i o modelu, že v případě přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů.“13 V rámci první varianty by existoval ještě třetí pilíř, zahrnující životní pojištění a reformované penzijní fondy. Současná přímá podpora státu by byla zachována.
12
Bezděkova komise (2004 - 2005). České reformy.cz [online]. 2013, [cit. 2011-03-17]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/bezdekova-komise-2004-2005 13
Zdroj: Důchodová reforma: později do penze, dražší nákupy. Týden.cz [online]. 2010, [cit. 2011-02-28]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/duchodova-reforma-pozdeji-do-penze-drazsi-nakupy
25
Ve druhé variantě by do prvního pilíře, tvořeného současným systémem, šlo celých 23 % z hrubé mzdy. Lidé by si ale zároveň na individuální účty posílali, a to zcela dobrovolně, další 3 % hrubé mzdy. Za to by jim stát přispíval totožnou finanční částkou. Tyto finance by spravovaly penzijní fondy, přičemž prostředky, které by si lidé v obou variantách ve druhém pilíři naspořili, by byly vypláceny formou doživotních plateb. Kdyby člověk před jejich čerpáním zemřel, staly by se jejich naspořené peníze součástí dědického řízení. Bezděkova zpráva byla později často kritizována jak odbornou veřejností, tak politickými stranami a nebyla přijata v Senátu. Dle slov Petra Nečase aspoň přispěla jako „velice dobrý výchozí materiál“ pro penzijní reformu v České republice. Penzijní reforma byla definitivně schválena Parlamentem ČR 7. 11. 2012 a s účinností od 1. 1. 2013 vstoupila v platnost v plné míře. A to i přes nesouhlas ČSSD a veto prezidenta Klause. Byl tak dodržen původní plán, kdy reforma měla začít platit od roku 2013. Zároveň byla přijata změna sazeb DPH (původní plánovaná jednotná sazba byla prozatím „odložena“), Základní sazba DPH se mění z 20% na 21% a snížená sazba DPH ze 14% na 15%. Společně se změnou DPH dochází i ke změně zařazení u určitých zdravotnických prostředků do základní sazby DPH.
2.3 Penzijní reforma v Evropě Za posledních patnáct let proběhly různé penzijní reformy v evropských zemích. Všechny reformy měly dvě základní podoby, zpřísňování podmínek ve svých průběžných systémech a zvyšování věku odchodu do důchodu. Došlo ke změnám pravidel valorizace důchodů a rušily se předčasné důchody. Některé státy provedly zásadnější reformu a převedly část důchodového systému z průběžného na fondový způsob financování, což znamená, že budoucí důchodci si postupně vytvářejí vlastní úspory na financování svých důchodů. Tento systém je v současnosti označován jako druhý pilíř. Na základě globálního indexu srovnávání penzijních systémů byl jako nejlepší vyhodnocen nizozemský penzijní systém. Zde existuje první pilíř, který zajišťuje rovnou sazbu důchodu z průběžného státního rozpočtu a druhý pilíř, který je tvořen zaměstnaneckými fondy, ve kterých si spoří 90 % zaměstnanců. Třetí pilíř je sestaven ze soukromého daňového zvýhodnění. Dalším dobře hodnoceným a spolehlivě fungujícím modelem je švédský penzijní systém. Je také postaven na třech pilířích. V prvním pilíři aktivně pracující odvádějí 16 % z hrubé mzdy 26
na takzvaný virtuální účet v průběžně financovaném systému. Druhý pilíř je ve Švédsku povinný, odvádí se v něm 2,5 % ze mzdy na kapitálové spoření. Třetí pilíř je pak tvořen zaměstnaneckými fondy. K reformě přistoupily i postkomunistické země, kde došlo k převodu části vlastních odvodů z průběžného systému do druhého pilíře. Většina zemí byla při zavádění penzijních reforem optimistická ve výši procentuálních odvodů (např. Slovensko 9 %). Pro boj se zadlužeností a nástup světové krize pak musela většina státu přistoupit k částečné korekci a snížit odvody do druhého pilíře na 2 %. Zajímavý vývoj v oblasti penzí nastal v Maďarsku, kde byla téměř celá reforma zrušena. Prostředky účastníků byly převedeny pod patronát státu a finanční společnosti tak přišly o prostředky, které měly ve správě. Právě na tyto finanční společnosti mělo zrušení reformy největší dopad, protože musely nést všechny náklady – jak na propagaci, tak na vytvoření fondů. Reforma v sousedních zemích Se zavedením druhého pilíře v České republice byl často zmiňován slovenský systém, který je také postaven na třech pilířích. Reforma na Slovensku byla spuštěna v lednu roku 2005 za silné podpory a reklamních kampaní. První pilíř je postavený na odvodech 18 % z hrubé mzdy, které jdou do Sociální pojišťovny a ta z nich vyplácí průběžné důchody. Druhý pilíř zastupující doplňkové důchodové společnosti, do kterých můžou účastníci odvádět 4 % na vlastní důchodový systém. Na Slovensku se reforma v průběhu pěti letech postupně vyvíjela, původně byl druhý pilíř povinný a odvod činil 9 %. Zúčastnit se ho museli začínající pracující ve věku 16 let a méně v době nástupu do prvního zaměstnání. Lidé starší 16 let se mohli rozhodnout sami, zda chtějí vstoupit do druhého pilíře či ne. Od 1. 1. 2013 mají na Slovensku podmínky druhého pilíře nastaveny stejně jako u nás. Dnes z pohledu analytika M.Kohúta (Partners Group SK) je celková reforma na Slovensku hodnocena pozitivně: „Díky reformě Slováci zbohatli a to o zhruba 5,5 miliardy eur. Jsou to jejich peníze, na jejich účtech, kde mají možnost se zhodnocovat a jsou děditelné. Nejsou to už peníze anonymní, tedy všech a zároveň nikoho. Podle mě těch 5,5 miliardy by dnes ani neexistovalo, jednoduše by se projedly.“14
14
Zdroj: Penzijní reforma: Příloha týdeníku Euro 11. 2013, č. 11, s. 6. DOI: Euro.
27
Tabulka 5 - Souhrnné porovnání reforem postkomunistických států
Země Maďarsko Polsko Lotyšsko Bulharsko Estonsko Litva Slovensko Rumunsko Česká republika Zdroj:Euro 11/2013
Začátek penzijní reformy
Ústupy z reforem v letech 2009-2011
1998 1999 2001 2001 2002 2004 2005 2008 2013
Reforma kompletně zrušena Dočastně snížení odvodů na 2% Dočastně snížení odvodů na 2,3% Zvýšení odvodů do 2. pilíře odloženo Dočastně snížení odvodů na 2,3% Dočastně snížení odvodů na 3% Snížení odvodů z 9% na 4% Zvýšení odvodů do 2. pilíře odloženo Příprava na zavedení reformy
2.4 Zaměstnanecký penzijní fond Ve světě je známý a oblíbený zaměstnanecký penzijní fond, který je založený na vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec, kdy zaměstnavatel svým zaměstnancům přispívá na budoucí důchody. Podle způsobu založení jsou nejčastější následující typy zaměstnavatelských penzijních fondů: -
penzijní fond jednoho zaměstnavatele
Tento typ fondu připojišťuje pouze zaměstnance té firmy, která ho založila (tzv. zakladatelská firma). Dnes se často zakládají velké penzijní fondy pro zaměstnance spojených nebo holdingových firem. -
tarifní penzijní fondy
Tyto fondy zakládají organizace napojené na státní rozpočet (např. příspěvkové organizace, policie, armáda). Penzijní připojištění vzniká na základě tarifní smlouvy, ze které vyplývá právo všech zaměstnanců na pojištění a též povinnost pro zaměstnavatele platit zaměstnancům příspěvky. U tarifních fondů jsou zaměstnanci oproti pracovníkům v soukromé sféře zvýhodněni. Založení penzijního fondu není v podnikatelské sféře povinností a v případě založení není bezpodmínečně připojištěn každý zaměstnanec.
28
-
odvětvové penzijní fondy
Klienty odvětvových penzijních fondů tvoří pracovníci určitého sektoru v hospodářství. Tento druh zaměstnaneckého fondu je dnes velmi rozšířený. -
otevřené penzijní fondy
Organizace vytvoří svůj penzijní fond a nabízí účast i osobám, která u této organizace nebo odvětví nepracuje. Mezi těmito fondy vzniká konkurenční prostředí, které u fondů odvětvových, tarifních či u fondů jednoho zaměstnavatele nezaznamenáváme. -
penzijní fondy zaměřené na jednotlivce
Vytvoření penzijního fondu je pro některé menší podniky velmi finančně nákladné. Zaměstnavatelé, kteří chtějí platit příspěvky svým zaměstnancům tak volí otevřené penzijní fondy založené finančními institucemi.15 Zaměstnanecký penzijní fond musí být finančně oddělen od ostatních aktiv společnosti a musí mít vlastní kapitál. Stejně jako u penzijních fondů i zde je státní dohled nad hospodařením fondu. Ve většině zemí nejsou žádná konkrétní omezení pro investování aktiv, pro členské státy Evropské unie existují pouze všeobecná pravidla regule k zacházení aktiv. Velmi přísná kvantitativní regule v investičním rozhodován je zákoně zavedena v Německu, Švýcarsku, Švédsku a Dánsku. V zahraničí je účast v zaměstnaneckých fondech vysoká a většinou přesahuje 50 % a například ve Švédsku je to dokonce nad 90 % zaměstnanců.16 U nás se původně zvažovalo zavedení zaměstnaneckých penzijních fondů, ale nakonec prezident Václav Klaus podepsal novelu, která znemožňuje vznik zaměstnaneckých penzijních fondů v České republice. Úpravu pravidel pro tyto fondy žádala po Česku Evropská unie. Vláda proto připravila příslušnou novelu dle směrnic EU, zároveň ale vzniku zaměstnaneckých penzijních fondů zákonem zamezila.
15
Zdroj: Mají zaměstnanecké fondy smysl?. Finance.cz [online]. 2011, [cit. 2011-10-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/18809-komentar-maji-zamestnanecke-fondy-smysl 16
Zdroj: Zaměstnanecká penzijní schémata ve vybraných zemích. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
29
Česká republika musela pravidla pro fondy do své legislativy zapracovat, protože ji kvůli tomu zažalovala Evropská komise. Novela současně obsahuje ustanovení, podle něhož "instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění se nesmí na území České republiky usazovat".17 Evropský soudní dvůr v minulosti rozhodl, že ČR sice nemusí zaměstnanecké penzijní pojištění zavádět, ale musí zavést do svého právního řádu příslušná ustanovení. Česká republika odmítla ustanovení směrnice převzít, protože v tuzemsku v současné době nikdo zaměstnanecké penzijní fondy neprovozuje. Současná vláda o zavedení tohoto instrumentu neuvažuje. Česko v minulosti do zákona zapracovalo pouze ta ustanovení, která upravovala případy, kdy tyto penzijní fondy v tuzemsku nabídne zahraniční firma. Dle ekonomů a politiků se v současné době nevyplatí vytvářet zaměstnanecké penzijní fondy, a to z důvodu vysokých pořizovacích nákladů a nízké konkurenceschopnosti vůči zavedeným penzijním fondům, které již mají vybudované silné postavení na trhu.
3. Transformace a licenční řízení Pokud se penzijní fondy rozhodly pokračovat ve své činnosti i po reformě musely projít takzvaným transformačním rokem a získat licenci od ČNB k provozu penzijní společnosti a transformovaného fondu. Dnes už je známo, že k rozhodnému dni transformace existuje 11 penzijních společností. Ke stávajícím 9 penzijním společnostem se přidala nová společnost ze skupiny Raiffeisen, Raiffesen penzijní společnost a Conseq penzijní společnost.18 Rozhodným dnem transformačního procesu byl stanoven 1. leden 2013. K tomuto dni nejpozději musely penzijní fondy získat povolení k činnosti penzijní společnosti.
3.1 Průběh transformace Nejpozději k 28. 2. 2012 je fond povinen podat žádost o povolení k činnosti penzijní společnosti a provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu na Českou národní banku (tato žádost nebyla zpoplatněna). Součástí této žádosti musel být zpracovaný transformační projekt, který obsahoval:
17
Zdroj: ht Klaus vyhověl EU. A zakázal zaměstnanecké penzijní fondy. Parlamentní listy.cz [online]. 2011, [cit. 2005-11-18]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/Klaus-vyhovel-EU-A-zakazal 18
Zdroj ze Zprávy Asociace penzijních fondů
30
-
podrobná pravidla vyčlenění majetku do transformovaného fondu
-
harmonogram a strategie transformace
-
pravidla o informování účastníků
-
identifikační údaje depozitáře a auditora
Transformační projekt musel povinně obsahovat tyto přílohy: -
návrh statutu transformovaného fondu
-
návrh na změny stanov penzijního fondu
-
návrh na změny penzijních plánů
-
návrh na změny depozitářské smlouvy ve vztahu k transformovanému fondu
-
vyjádření depozitáře k transformačnímu projektu a měnám penzijního plánu a statutu
-
odhad zahajovací rozvahy transformovaného fondu a penzijní společnosti
-
odhad výpočtu majetku penzijního fondu, který bude vyčleněn do transformovaného fondu a penzijní společnosti (včetně pravidla ocenění majetku a jejich odůvodnění)19
K datu 28. 2. 2012 skončila možnost přechodů účastníků a převodu prostředků k jinému penzijnímu fondu (neplatilo by v případě žádosti převodu prostředků u zrušeného penzijního fondu). Do března roku 2012 (během 3 měsíců ode dne účinnosti 13. části ZDPS20) penzijní fond zašle klientům dopis, který obsahoval informace o: -
transformaci penzijního fondu,
-
očekávaných změnách vyplývajících z transformace účastníka,
-
pravidlech poskytování a výši státního příspěvku podle ZDPS,
-
omezení práv účastníka v souvislosti s transformací,
-
způsobu poskytnutí informace o transformaci penzijního fondu,
-
o možnostech zachování penzijního připojištění v případě, že penzijní fond ve stanovené lhůtě nepožádá o povolení k transformaci.
Fond je povinen všechny tyto informace zveřejnit na svých internetových stránkách.
19 20
Zdroj: Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření ZDPS - Zákon o důchodovém a penzijním spoření
31
Česká národní banka je povinna vydat do 6 měsíců od podání žádosti rozhodnutí o povolení či zamítnutí k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Na základě udělení licence fond zveřejňuje povolení k činnosti na svých internetových stránkách a zároveň informuje své klienty o návrzích na změny ve stanovách a statutech, které jsou následně odsouhlaseny valnou hromadou. Většina penzijních fondů spouští masivní reklamní kampaň pro získání klientů, kteří mají poslední šanci uzavřít si penzijní připojištění za stávajících podmínek. Od 1. 12. 2012 je tato možnost ukončena a penzijní fondy zahajují poslední přípravy k rozhodnému dni. V důsledku nemožnosti klientů vstoupit do transformovaného fondu se nově penzijní společnosti začínají zaměřovat na propagaci třetího, resp. druhého pilíře, které v dané době začaly být aktuální. Pro lepší informovanost občanů se do důchodové problematiky začínají zapojovat i média. Především odborné časopisy pravidelně přinášejí ve svých přílohách názory odborníků, různé pohledy na problematiku, srovnání s ostatními státy i samotné kalkulačky. Jestli byla informovanost občanů dostatečná, ukáže zvýšený zájem o nové smlouvy a důvěra k penzijním společnostem pár měsíců po rozhodném dni. První konkrétní úspěšnost ukáže důvěra ve druhý pilíř, kde v konkrétních číslech k 30. 6. 2013 můžeme reálně zhodnotit zájem české populace. Jedná se o zásadní reformní událost, kdy se mění způsob penzijního zabezpečení formou odkládání si části z povinného sociálního pojištění na osobní účet u penzijní společnosti místo do státní pokladny. Dalším
důležitým
požadavkem
bylo
systémově připravit
samotný penzijní
fond
k transformaci na penzijní společnost. Především se jednalo o hlubší zaměření se na IT systémy, které by splňovaly nové legislativní požadavky a požadavky na evidenci nových klientů. Některé fondy začaly vytvářet vlastní programy, jiné oslovily specializované společnosti pro vývoj požadovaného softwaru. Tyto procesy začaly dávno před tím, než reforma vůbec byla schválena. Jednalo se o náročné postupy, které bylo potřeba zanalyzovat a nově vytvořit. Nejedná se pouze o jeden systém, ale o propojení klientského, provizního, dávkového, státního a účetního aspektu. Co se náročnosti týče, jednoznačně nejkomplikovanějším požadavkem bylo rozdělit přijaté platby od klientů do procentuálních podílů na základě ve smlouvě zvolené strategie a posléze přeposlání daného obnosu na účet určeného fondu.
32
Protože docházelo ke změně výpočtu provizí z nových smluv, bylo nutné rozšířit nový informační systém o časové rozlišení stávajících provizí, včetně systému jejich výplat. Dalším klíčovým úkolem bylo zajištění schopnosti vypočítat hodnotu podílu majetku penzijních fondů na penzijní jednotky, čili NAV (viz kapitola Důchodová jednotka). Začaly se připravovat nové procesy napříč fondem včetně školení zaměstnanců. Bylo potřeba vytvořit novou metodiku evidence, spolupráce s klienty, účetních procesů atd. Další, kdo je nucen se připravit na nový systém penzijního připojištění, jsou obchodní zprostředkovatelé. Musí složit odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti u akreditované osoby, která má povolení od České národní banky k pořádání odborné zkoušky. Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí na základě zkouškového řádu. Konání zkoušek je veřejné a zpoplatněné akreditovanou osobou. Obchodní zprostředkovatel po zdárném složení zkoušky získává osvědčení na dobu 5 let. Obrázek 1 - Schéma celkové přeměny penzijních fondů
Zdroj: http://www.awdcr.cz/ koncept důchodového zabezpečení
3.2 Pravidla pro vytvoření transformovaného fondu Penzijní společnosti do jednoho měsíce sestaví účetní závěrku k 31. 12. 2012, která musí být ověřena auditorem. Na základě auditovaných dat vytvoří taktéž do 1 měsíce počáteční rozvahu penzijní společnosti a transformovaného penzijního fondu k rozhodnému dni. Jedná se o vyčlenění aktiv a pasiv do transformovaného fondu související s penzijním připojištěním. Obě počáteční přílohy musí být auditovány a předloženy ke schválení depozitáři a České národní bance.
33
Transformovaný fond vzniká vyčleněním ze stávajícího penzijního fondu, a to se všemi původními pravidly, včetně garantovaného nezáporného zhodnocení. Klienti mohou i nadále posílat své prostředky, za splnění nových podmínek mají nárok na státní příspěvky a mohou si nechávat vyplácet penze. V zásadě jde o pokračování penzijního připojištění, které klienti mohli uzavřít do konce listopadu 2012. Tímto dnem se „starý“ fond uzavírá a noví klienti již mohou uzavřít smlouvu jen s nově vzniklou penzijní společností do účastnických a důchodových fondů, a to s platností od rozhodného dne transformace, což je od 1. 1. 2013.
3.2.1
Funkce depozitáře při transformaci
Depozitář v rámci své činnosti přijímá do úschovy veškeré cenné papíry, tuzemské i zahraniční, listinné i zaknihované, které budou převedeny penzijní společností v rámci transformace do majetku transformovaného penzijního fondu. Dále depozitář přebírá k evidenci a ke kontrole veškeré účty, které jsou vyčleněny pro transformovaný fond u jiných peněžních ústavů, a to včetně zpřístupnění elektronického náhledu či zajištění bankovních výpisů. Součástí dohledu je také zpřístupnění konfirmací o sjednání termínovaných vkladů. Depozitář také kontroluje derivátové obchody uzavřené mimo banku včetně jejich zařazení do majetku transformovaného fondu. Do dvou měsíců po rozhodném dnu depozitář ověřuje transformační proces, zda byl v souladu se zákonem a s předloženým transformačním projektem. Zejména zda bylo v zahajovací rozvaze transformovaného fondu správně zobrazeno vyčlenění závazků penzijního fondu, které odpovídají prostředkům evidovaných ve prospěch účastníků, dále podíly na výsledcích nepřipsaných do rozhodného dne ve prospěch účastníků, ostatní závazky a rezervy na závazky vyplývající ze smluv klientů, a to včetně rozdělení ostatního majetku podle projektu. Po zhodnocení depozitář vytvoří výslednou zprávu o ověření vytvoření transformovaného fondu, kterou předá penzijní společnosti, auditorovi a České národní bance.21
3.3 Účastnické fondy Každá penzijní společnost je povinna otevřít takzvané účastnické fondy, které nabízejí různé investiční strategie. Tyto fondy jsou určeny jak pro klienty transformovaného fondu, kterým se nabízí možnost převést své prostředky (také i nově příchozím klientům) do více účastnických fondů. Po přechodu do účastnických fondů již není možné přejit zpět do 21
Zdroj: Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
34
transformovaného. Zároveň platí, že není možné, aby klient byl zároveň účastníkem transformovaného i účastnického fondu. Klienti mohou naráz využít i několik účastnických fondů jedné penzijní společnosti, takže si můžou část peněz spořit v povinném konzervativním účastnickém fondu (tento ze zákona je povinna vytvořit každá společnost) a část v dynamickém, kde je větší riziko ztráty, ale zároveň šance vyššího zisku. Žádný účastnický fond již nezaručuje garantované nezáporné zhodnocení. V případě sloučení penzijních společností mají klienti možnost bezúplatně přejít do jiného transformovaného fondu, který si sami zvolí.
3.4 Druhý pilíř Je na rozhodnutí každé penzijní společnosti, zda otevře druhý pilíř. Tato tolik diskutovaná forma penzijního připojištění již od začátku prvního návrhu penzijní reformy nakonec nebyla přijata všemi fondy. K 1. 1. 2013 tak není druhý pilíř nabízen všemi penzijními společnostmi (konkrétně pět z jedenácti společností druhý pilíř neotvírá).22
3.4.1
Jak funguje druhý pilíř
Klientovi, který se rozhodne vstoupit do druhého, pilíře nastává povinnost odvodu důchodového pojistného. Odvod do průběžného systému důchodového pojištění bude nižší o 3 % (což znamená, že ze sazby povinného sociálního pojištění 28 % odvede jen 25 %). Ze sníženého odvodu bude následně i vypočtena výše státního důchodu. Na osobní důchodový účet klienta u penzijní společnosti je celkem odváděno 5 % vyměřovacího základu pojistného, které se skládá ze dvou částí – 3 % jsou přesměrovány z původního odvodu na sociální pojištění a další 2 % si ze mzdy klient odvádí jako důchodové spoření. Jelikož vznik druhého pilíře je u nás nový, jsou během prvního roku nastaveny pravidla lhůty uzavření penzijního připojištění. Lidé starší 35 let, kteří mají první a zároveň poslední šanci do druhého pilíře vstoupit, se musí rozhodnout do 30. 6. 2013. Po tomto stanoveném datu není možné vstoupit do druhého pilíře. Lidé mladší mohou do svých 35. narozenin vstoupit kdykoliv.
22
Zdroj ze Zprávy Asociace penzijních fondů
35
Po uzavření smlouvy, musí neprodleně penzijní společnost zaslat žádost o registraci smlouvy o důchodovém spoření správci Centrálnímu registru smluv (CRS), který ověřuje, zda účastník splňuje zákonné podmínky a zda nepobírá starobní důchod. Následně CRS informuje účastníka a ten se o 1. dne následujícího měsíce stává poplatníkem pojistného na důchodové spoření, přičemž povinnost platit závisí na účasti v prvním pilíři. Po registraci smlouvy nebude již možné od smlouvy o důchodovém spoření odstoupit. Po vstupu do druhého pilíře není po celou dobu spoření až do důchodového věku možné z něho vystoupit. Po dosažení důchodového věku klient získá možnost nechat si vyplatit celou naspořenou částku formou pravidelně vypláceného důchodu tou pojišťovnou, kterou si sám zvolí. Klient se může rozhodnout mezi pravidelnou výplatou po dobu 20 let a doživotní rentou s tříletou výplatou pozůstalostní penze (prostředky na důchodovém účtu se i nadále v důchodu zhodnocují). Naspořené prostředky nelze jednorázově vyplatit. Při úmrtí klienta se naspořené prostředky stávají součástí dědictví a přecházejí na základě některých způsobů dědění podle zákona 426/2011 Sb., o důchodovém spoření na jeho dědice. V případě úmrtí klienta, kterému byla vyplácena doživotní starobní penze, zbytek úspor propadá pojišťovně.
3.4.2
Důchodové fondy
Při vstupu do druhého pilíře si klient volí, do jakého důchodového fondu vstoupí. Prostředky jsou umisťovány na základě zvolené strategie spoření do jednoho nebo více důchodových fondů, které penzijní společnost za tímto účelem spravuje. Penzijní společnosti na základě licence od České národní banky otvírají následující 4 důchodové fondy: 1. Důchodový fond státních dluhopisů Fond je určen pro investory, kteří mají menší zkušenosti s finančními trhy. Fond se zaměřuje především na české státní dluhopisy a svým složením je vhodný pro investory, kteří si uvědomují riziko ztráty plynoucí ze změn úrokových sazeb, ale i kreditní riziko a riziko koncentrace do jednoho emitenta.
36
2. Konzervativní fond Tento fond je určen pro investory, kteří mají minimální zkušenosti s finančními trhy. Fond svým zaměřením na aktiva s velmi nízkým rizikem eliminuje kolísavost majetku ve fondu a svým složením je vhodný pro investory, kteří chtějí minimalizovat riziko ztráty. 3. Vyvážený důchodový fond Fond je určen pro investory, kteří mají určité zkušenosti s finančními trhy. Fond svým zaměřením na akciové i dluhopisové cenné papíry nabízí vyvážený podíl mezi výnosem a rizikem a svým složením je vhodný pro investory, kteří si uvědomují riziko ztráty a jsou ochotni přijmout dočasné výkyvy majetku ve fondu. 4. Dynamický důchodový fond Tento fond je určený pro investory, kteří mají zkušenosti s finančními trhy. Fond svým zaměřením na akciové cenné papíry nabízí příležitost vyššího výnosu, ale za cenu vyššího rizika a svým složením je vhodný pro investory, kteří si uvědomují toto riziko a jsou ochotni přijmout výrazné výkyvy majetku ve fondu.23 Podrobné informace, investiční profil fondů a rizika spojená s investováním do každého z fondů musí společnost konkretizovat ve statutu fondu a na svých internetových stránkách. Penzijní společnost musí na základě zákona snižovat riziko investic klienta před vznikem nároku na výplatu jeho úspor, neboli dosažením důchodového věku, pokud se klient nerozhodne jinak. Penzijní společnost musí všechny prostředky účastníka s výjimkou prostředků umístěných v důchodovém fondu státních dluhopisů postupně přesouvat před dosažením důchodového věku do konzervativního důchodového fondu (tato změna je označována jako „důchodová brzda“). Společnost musí informovat klienta o změně rozložení investic minimálně 60 dní předem. V případě, že klient si nepřeje přesouvat své investice dle zákona, musí písemně informovat penzijní společnost nejdříve 60 dní před touto změnou.
23
Zdroj: Interní příručka Penzijního fondu České pojišťovny
37
Tabulka 6 - Časový přehled přesunů prostředků do Konzervativního důchodového fondu počet let do dosažení důchodového věku
Dynamický důchodový fond
-11 let a déle -10 let -9 let -8 let -7 let -6 let -5 let a méně
0% 0% 0% 0% 0% 0%
Vyvážený důchodový fond
Konzervativní důchodový fond
rozložení investic bez omezení maximálně 100% maximálně 80% minimálně 20 % maximálně 60% minimálně 40 % maximálně 40% minimálně 60 % maximálně 20% minimálně 80 % 0% 100%
Zdroj: Interní příručka Penzijního fondu České pojišťovny
3.4.3
Zhodnocení a výnosy
Zhodnocení každého jednotlivého fondu spočítá v růstu hodnoty majetku fondu připadající na jednotku. Zisk z hospodaření každého z fondů podléhá dani z příjmu ve výši 5 %. Zisk i daň se zisku jsou již zohledněny v kurzu fondu. Při výplatě úspor klienta se pro účely zdanění výnosů rozlišuje, jakým způsobem jsou vypláceny naspořené prostředky (výnosy nejsou daněny při výplatě doživotní pravidelné penze).
3.4.4
Ochrana naspořených prostředků
Penzijní fondy i po transformaci se stejně jako jiné finanční instituce musí starat o naspořené prostředky tak, aby neohrozily tyto svěřené peníze. Na celkovou obezřetnost při nakládání s prostředky klientů dohlíží státní dozor Česká národní banka, která mimo jiné kontroluje bezúhonnost a odbornost vedoucích pracovníků včetně statuárních členů, smlouvy s dodavateli, schvaluje změny majitelů penzijní společnosti včetně původu vloženého kapitálu. Součástí dohledu je také schválení depozitáře, který průběžně zajišťuje kontrolu všech finančních transakcí. Finanční prostředky ve fondech jsou striktně odděleny od majetku správce neboli penzijní společnosti.
3.4.5
Změna penzijní společnosti
Klienti nemohou rozdělit své spoření mezi fondy více penzijních společností a mít více smluv o důchodovém spoření. Klient může pouze odejít k jiné penzijní společnosti na základě 38
podané písemné výpovědi, která může být podmíněna ověřením úředního podpisu. Odcházející klient musí uhradit poplatek dle sazebníku původní společnosti (maximální výše 800,- Kč). Převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti je bezplatný, pokud od vzniku účasti na důchodovém spoření u společnosti do dne doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy uplynulo 5 let. K vlastnímu převodu peněžních prostředků do nové společnosti musí dojít nejpozději do jednoho měsíce od zaregistrování nové smlouvy o důchodovém spoření.
3.4.6
Převod prostředků do zahraničního důchodového systému
Na žádost klienta důchodového pojištění mohou být za splnění zákonem daných podmínek převedena důchodová práva do zahraničí. Převodem práv zaniká nárok na zápočet dob pojištění a vyměřovacích základů v českém důchodovém pojištění. Klient v tomto případě může v průběhu důchodového spoření požádat i o převod všech svých úspor do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí. Převod důchodových práv je možný i opačně, tedy zpět do České republiky.
4. Rozdělení majetku do společnosti a fondů Konkrétní pravidla vyčlenění majetku do transformovaného fondu jsou stanovena zákonem (§ 182 ZDPS):24 a) závazky penzijního fondu odpovídající prostředkům evidovaným ve prospěch účastníků z penzijního připojištění a podílům na výsledcích hospodaření za účetní období penzijního fondu, které do rozhodného dne nebyly připsány ve prospěch účastníků penzijního připojištění, b) ostatní závazky penzijního fondu související s penzijním připojištěním, zejména rezervy na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění, c) část majetku penzijního fondu a souvisejících derivátů alespoň ve výši odpovídající závazkům podle bodů a) a b), d) oceňovací rozdíly vztahující se k majetku podle bodu c) Majetek se vyčleňuje v pořadí od jeho nejvyšší bezpečnosti, kvality, likvidity a rentability. 24
Zdroj: Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
39
Tabulka 7 - Názorného zobrazení rozdělení bilance penzijního fondu do penzijní společnosti a transformovaného fondu k rozhodnému dni 1. 1. 2013 Penzijní fond
Penzijní společnost
Transformov aný fond
AKTIVA Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank
x
x
x
Pohledávky za bankami a družstevními záložnami
x
x
x
Dluhové cenné papíry
x
x
x
a) vydané vládními institucemi
x
b) vydané ostatními osobami
x
x
x
Akcie, podílové listy a ostatní podíly
x
x
x
Dlouhodobý nehmotný majetek
x
x
x
Dlouhodobý hmotný majetek
x
x
x
x
b) pohledávky z obchodních vztahů
x
x
c) pohledávky za státním rozpočtem - státní příspěvek
x
d) pohledávky za státním rozpočtem - daňové pohledávky
x
x
e) pohledávky z obchodování s cennými papíry
x
x
x
f) dohadné účty aktivní a ostatní aktiva
x
x
x
x
x
x
Ostatní aktiva v tom: a) ostatní pokladní hodnoty
Náklady a příjmy příštích období
x
PASIVA Ostatní pasiva x
a) prostředky účastníků penzijního připojištění
x
b) jiná x
x
bb) závazky vůči zaměstnancům
x
x
bc) závazky ze sociálního zabezpečení
x
x
bc) závazky vůči státnímu rozpočtu - státní příspěvek
x
bc) daňové závazky
x
x
bc) závazky z obchodování s cennými papíry
x
x
x
bc) dohadné účty pasivní a ostatní pasiva
x
x
x
x
x
z toho: ba) závazky z obchodních vztahů
Výnosy a výdaje příštích období
x
Rezervy x
na důchody a podobné závazky
x
ostatní rezervy
x
x
Základní kapitál
x
x
Emisní ážio
x
x
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku
x
x
Kapitálové fondy
x
x
Oceňovací rozdíly
x
x
Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období
x
x
Zisk nebo ztráta za účetní období
x
x
Vlastní tvorba autora
40
x
x
Bankovní účty
4.1.1
Bankovní účty se rozdělují dle svého účelu. Příspěvkové, dávkové, investiční a účet vyčleněný na příjem státních příspěvků (v případě špatného nároku také k vrácení) jsou převedeny na transformovaný fond a zůstávají pod plnou kontrolou depozitáře. Ostatní účty včetně poplatkového, na které klienti posílají poplatky za převody do jiných společností zůstávají v aktivech penzijní společnosti.
Cenné papíry
4.1.2
Cenné papíry je potřeba nejdříve ocenit správnou tržní (naběhlou) hodnotou. Vychází se z postupu při oceňování portfolia, který je schválený depozitářem fondu v rámci kontrolní činnosti. Přehled oceňování jednotlivých finančních aktiv: -
Cenné papíry v účetní skupině AFS (available for sale) a FVTPL (fair value through profit and loss): reálnou hodnotou
-
Pokladniční poukázky: naběhlou hodnotou
-
Cenné papíry v účetní skupině HTM (held to maturity): naběhlou hodnotou
-
Běžné účty: jmenovitou hodnotou
-
Termínované vklady: naběhlou hodnotou
-
Finanční deriváty: reálnou hodnotou
-
Hmotný investiční majetek (nemovitosti): na základě ocenění provedeného nezávislým soudním znalcem (ocenění nesmí být staršího data než 30. 11. 2012)
Tabulka 8 - Pořadí vyčlenění majetku do transformovaného fondu:
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Druh majetku Dluhopisy držené do splatnosti (HTM) Státní dluhopisy ČR, pokladniční poukázky Korporátní dluhopisy s maturitou 2012 Státní dluhopisy mimo ČR Korporátní dluhopisy s investičním ratingem na úrovni ČR a vyšší Korporátní dluhopisy s investičním ratingem nižší než ČR Nemovitosti pořízené za účelem zhodnocení prostředků penzijního fondu Akciové podílové fond typu ETF (Exchange-traded fund) Akcie Korporátní dluhopisy se spekulativním ratingem nebo bez ratingu
Zdroj: Interní příručka Penzijního fondu České pojišťovny
41
Zajišťovací deriváty jsou přiřazeny k instrumentům, jejich riziko zajišťují. Hmotný a nehmotný majetek zůstává v penzijní společnosti. Pouze v případě investiční budovy může být její hodnota převedena do transformovaného fondu.
4.1.3
Ostatní aktiva
Položky ostatních aktiv se vyčlení do transformovaného fondu pokud věcně souvisí s ostatními položkami vyčleněných aktiv například pohledávka za dividendou, popřípadě za splatným kuponem. Taktéž se vyčlení do ostatních aktiv kladné hodnoty derivátů, které zajišťují měnové popřípadě úrokové riziko vyčleněných aktiv. Ministerstvo financí bude zasílat dvě oddělené platby na státní příspěvek, jednu za klienty transformovaného fondu a druhou za klienty účastnických fondů. Do ostatních aktiv transformovaného fondu se tedy vyčlení celá pohledávka za státním příspěvkem, neboť byla původní pohledávka vytvořena za klienty penzijního fondu, kteří transformací přešli do transformovaného fondu.
4.1.4
Náklady a příjmy ostatních období
Nejdiskutovanější položkou při rozdělování bilance je položka nákladů příštích období (jedná se o náklady na provize, které jsou časově rozlišeny, tzn. stanou se nákladem až v letech budoucích). Dle zákona o doplňkovém penzijním spoření jsou penzijní společnosti povinny celou částku nechat ve své bilanci. To znamená, že náklady které vznikly uzavřením smluv obchodními zprostředkovateli do listopadu roku 2012, ponesou v budoucích letech z hlediska nákladů jen nově vzniklé penzijní společnosti.
4.1.5
Ostatní pasiva
Hlavní položkou ostatních pasiv transformovaného fondu je hodnota prostředků účastníků penzijního připojištění včetně státních příspěvků. Další položkami je hodnota státních příspěvků, na které klienti ztratili nárok (posléze budou vráceny ministerstvu financi) a záporná hodnota derivátů.
4.1.6
Rezervy
Rezervy související s činností transformovaného fondu, což představují především závazky ze smluv o penzijním připojištění, jsou vyčleněny z bilance penzijní společnosti. Jedená se hlavně o rezervy na budoucí výplatu penzí a zajištění garantovaného úročení.
42
Kontroverzní položkou je zejména garantované úročení v minulosti uzavírané některými penzijními fondy. Vstoupí-li tato rezerva do transformovaného fondu a bude-li tvořena i v budoucích letech (konkrétně se promítne do nákladů, tzn. snížení zisku), sníží se zhodnocení pro ostatní klienty, kteří neuzavřeli smlouvu s touto garancí. V bilanci penzijní společnosti zůstávají ostatní rezervy, které souvisí s provozem penzijní společnosti (např. rezerva na nevybranou dovolenou).
4.1.7
Vlastní kapitál
Vlastní kapitál transformovaného fondu se skládá z oceňovacích rozdílů, nerozděleného zisku budoucích účetních období a případných kapitálových fondů. Do transformovaného fondu se vyčlení oceňovací rozdíly z přecenění cenných papírů, které byly převedeny do transformovaného fondu. Zisk penzijního fondu se rozdělí mezi penzijní společnost a transformovaný fond podle původních pravidel o rozdělení zisku dle zákona o penzijním připojištění. To znamená, že do transformovaného fondu se vyčlení 85% zisku penzijního fondu vykázaného za rok 2012. Kapitálový fond vzniká na transformovaném fondu pokud jeho vlastní kapitál (oceňovací rozdíly, nerozdělený zisk a zisk za účetní období) na konci období je záporný a následně penzijní společnost rozdíl doplní. Penzijní společnost má ze zákona povinnost rozdíl doplnit do jednoho měsíce. Tato převedená hodnota do transformovaného fondu tvoří kapitálový fond. Penzijní společnost má rovněž i právo si doplněný kapitál stáhnout zpět, pokud vlastní kapitál transformovaného fondu je kladný, ale pouze na základě auditované účetní závěrky.
43
5. Dopady na penzijní společnosti a klienty 5.1 Obhospodařování transformovaného fondu a ostatních fondů penzijní společností 5.1.1
Důchodová jednotka
Důchodová jednotka představuje podíl na majetku v důchodovém fondu. Penzijní společnost spočítá ke dni ocenění hodnotu veškerého majetku fondu reálnými tržními cenami a zjistí hodnotu celkového vlastního kapitálu důchodového fondu. Podíl vlastního kapitálu k počtu důchodových jednotek fondu představuje kurz důchodové jednotky. Hodnota důchodové jednotky neboli kurz představuje vlastní kapitál na jednu jednotku. Je vyjádřena v českých korunách a určuje se s přesností na 4 desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet důchodový fond, je počáteční hodnota důchodové jednotky 1,- Kč. Penzijní společnost je povinna aktuální hodnotu důchodové jednotky a celkovou hodnotu vlastního kapitálu fondu neboli NAV (net asset value) zveřejnit nejpozději do 2 pracovních dnů na svých internetových stránkách. 25 Při přiznané dávce klientovi se platba nejdříve rozdělí podle sjednané strategie spoření do jednotlivých fondů. Pro vypořádání obchodu (nákup jednotek) společnost použije kurz platný v den přijetí finančních prostředků klienta na účet fondu, který bude vyhlášen až následující týden. Po tuto dobu jsou prostředky zainvestovány, pouze není znám počet nakoupených jednotek. Za veškeré prostředky klienta je na majetkový účet každého jednotlivého fondu připsán odpovídající počet důchodových jednotek. Pojem důchodová jednotka se používá pro druhý pilíř, zatímco pojem penzijní jednotka se používá pro třetí pilíř. Význam obou termínů a způsob jejich výpočtu je stejný.
5.1.2
Úplata jednotlivých fondů
Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku účastnického fondu (výše je uvedena ve statutu účastnického fondu).
25
Zdroj: Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření
44
Úplatu tvoří: a) úplata za obhospodařování majetku fondu v účastnických fondech (dále jen AM fee) b) úplata za zhodnocení majetku v účastnických fondech (dále jen PF fee) Dle zákona jsou tyto úplaty omezeny maximální výší. Ve třetím pilíři je maximální výše AM fee stanovena u povinného konzervativního fondu 0,4 % u ostatních 0,8 %. Pro transformovaný fond je maximální výše stanovena 0,6 %. Penzijní společnost nemá povinnost nárokovat úplatu v plné výši a může si stanovit v mezích zákona úplatu sama. V případě druhého pilíře je maximální výše AM fee stanovena podle druhu fondu a je určena zákonem. U fondů pro které společnost stanovuje NAV se AM fee počítá z průměrné hodnoty vlastního kapitálu. AM fee pro transformovaný fond se počítá z průměrné bilanční sumy. Konkrétní fyzické stržení peněz závisí pouze na penzijní společnosti, neboť není zákonem výslovně stanoveno. Může si zvolit jakoukoliv periodicitu, popř. formu zálohových plateb. PF fee na fondech se počítá výpočtem průměrné hodnoty jednotky za dané období a poté se odečítá nejvyšší hodnota průměrné jednotky za všechna minulá období. V případě, že tato hodnota je kladná vynásobí se průměrným počtem jednotek daného období. Během roku penzijní společnosti vytvářejí měsíčně dohadnou položku. Konkrétní převod peněz se provádí jednou ročně. Penzijní společnost má nárok na PF fee ve výši 15% ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu. Tato položka je velmi diskutovaná, neboť výklad zákona přesně neurčuje jakým způsobem se má o této položce účtovat. Zákonodárci bohužel tuto část zákona naformulovali velmi nejasně, a tak podle jednoho výkladu je přípustné účtovat o PF fee jako o dividendě zatímco v opačném výkladu jako o nákladu. Znění druhé volby je pro penzijní společnost rizikovější. V případě účtování dohadné položky již daného roku, se poníží zisk, který sníží hodnotu vlastního kapitálu. Tím vzniká riziko, že by se kapitál dostal do záporných hodnot a společnost by musela doplnit kapitál transformovaného fondu. Hodnoty AM fee a PF fee jsou pod dohledem depozitáře, který neschválí platbu, dokud neověří výpočet. 45
Dle zákonných podmínek fondy podléhají také dani z příjmu ve výši 5 %. Od roku 2015 zákon tuto daňovou povinnost ruší. Aktuálně probíhá diskuze o zrušení daně již od roku 2014.
5.1.3
Náklady na propagaci
Náklady na marketing a propagaci druhého pilíře nesmí na roční bázi přesáhnout 1000 násobek průměrné mzdy. V prvním roce po založení druhého pilíře může částka dosahovat až 3000 násobku průměrné mzdy. ČNB si zahrnulo do výkaznictví sledování těchto nákladů (VYPES10) na měsíční bázi. V případě, že společnost není schopna rozlišit, zda náklad je přesně určen na propagaci produktů druhého či třetího pilíře, musí položku rozdělit ve stejném poměru.26
5.1.4
Kapitálové požadavky
Penzijní společnost musí udržovat výši vlastního kapitálu nad hranicí zákonem daného kapitálového požadavku. Kapitálový požadavek je roven součtu: -
hodnoty 300 mil. Kč zvýšeného o 0,05 % z hodnoty majetku ve všech obhospodařovaných fondech nad 5 000 mil Kč. Tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li výše 700 mil. Kč.
-
25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející účetní období.
-
doplňkového vlastního kapitálu, který penzijní společnosti drží ke krytí nepřiřazených plateb klientů
-
udržovaného
kapitálu
ke
krytí
rizik
spojených
s
majetkem
a
závazky
transformovaného fondu.27
5.1.5
Výkaznictví
Jak už bylo v předešlých kapitolách uvedeno, na penzijní společnosti a správu všech fondů dohlíží ČNB a depozitář. Dohled ČNB je prováděn hlavně na základě povinného detailního výkaznictví. Od 1. 1. 2013 je jeho struktura rozšířena o důchodové a transformované fondy.
26 27
Zdroj: Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření Zdroj: Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
46
Penzijní společnosti na měsíční bázi musí předkládat: -
Rozvahu, výkaz zisků a ztrát za penzijní společnost
-
Rozvahu, výkaz zisků a ztrát za transformovaný fond
-
Hlášení o důchodové a penzijní jednotce
-
Hlášení o stavu portfolia transformovaného fondu (detailní přehled cenných papírů včetně jejich zajištění)
Výkazy na čtvrtletní bázi: -
Specifikace přijatých a vyplacených prostředků (včetně počtu smluv) odděleně na transformovaném, účastnickém a důchodovém fondu
-
Hlášení o organizační struktuře penzijní společnosti
-
Čtvrtletní bilance aktiv a pasiv penzijní společnosti
-
Čtvrtletní bilance aktiv a pasiv transformovaného fondu28
ČNB se pravidelně dotazuje na změny položek, dožaduje se vysvětlení a případně opravy. Depozitáři se nově zasílá jen detailní přehled portfolia transformovaného fondu, hlavní kniha a měsíční výkazy. Penzijní společnost dále zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé účastnické fondy, jejichž majetek obhospodařuje, a to tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý účastnický fond.
5.2 Změny pro klienty Dosud jsme se zabývali především technickým provedením reformy na straně penzijních fondů. V této kapitole se proto zaměříme na konkrétní dopady penzijní reformy na klienty penzijních fondů.
5.2.1
Konec výsluhové penze
S datem 30. 11. 2012 končí možnost uzavření výsluhové penze s jednorázovým vyrovnáním, která
jako
jediná
nabízí
možnost
výplaty
před
dovršením
důchodového
věku.
V reformovaném třetím pilíři, už tato možnost nebude. Do stávajícího systému penzijního 28
Zdroj: Česká národní banka – Výkaznictví SDNS
47
připojištění totiž už nepůjde nově vstoupit a nové doplňkové penzijní spoření od ledna už výsluhovou penzi nepřipouští. Výsluhová penze nabízí jednorázové čerpání prostředků z penzijního připojištění. Jeho výše je omezena na max. 50% z naspořené částky a nárok na její výplatu vzniká již po 15 letech spoření, za předpokladu, že nenastane dříve nárok na invalidní či starobní důchod. Penzijní fond ji může, ale i nemusí do svého plánu zahrnout. Podmínkou je sjednání výsluhové penze při uzavírání smlouvy. Na dodatečné sjednání nemá klient nárok. Při výplatě výsluhové penze podléhá objem příspěvku zaměstnavatele a podíly na zisku srážkové dani 15 %.
5.2.2
Garantované zhodnocení
Při uzavírání nové smlouvy od 1. 1. 2013 klient může investovat v důchodových fondech v novém druhém pilíři nebo do nově vzniklých účastnických fondů ve třetím pilíři, které již negarantují kladné zhodnocení. Kladné nebo nulové zhodnocení musí zaručovat pouze transformované fondy (smlouvy uzavřené do 30. 11. 2012) Ačkoliv garance kladného zhodnocení představovala pro klienta určitou formu jistoty, tato jistota byla zaplacena nízkým zhodnocením, neboť v předchozím systému v nových transformovaných fondech je investován majetek velmi konzervativně, aby správci ochránili majetek akcionáře, který kladné zhodnocení garantuje.
5.2.3
Změny výše nároků na státní příspěvky a úspory na daních
Od ledna 2013 se pro všechny klienty transformovaného fondu a účastnických fondů mění podmínky nároku a výše státního příspěvku.
48
Tabulka 9 – Přehled výše státního příspěvku a úspor na daních: Příspěvek Příspěvek Úspora na Úspora Měsíční od státu od státu daních na daních příspěvek rok 2012 rok 2013 2012 2013 klienta v (měsíčně (měsíčně (ročně v (ročně v Kč v Kč) v Kč) Kč) Kč) 100 50 0 200
90
0
300
120
90
400
140
110
500
150
130
600
150
150
180
700
150
170
360
800
150
190
540
900
150
210
720
1 000
150
230
900
1 500
150
230
1 800
900
2 000 150 230 1 800 Zdroj: Interní příručka Generali penzijního fondu
1 800
Reforma přináší i nové změny ve zdanění dávek ze třetího pilíře. Od ledna 2013 se nebudou danit dávky invalidní penze a penze na dobu neurčitou, přičemž penze na dobu určitou se budou danit stejně jako doposud, tzn., zdaněny budou jen výnosy 15 % srážkové daně. Dávky druhého pilíře nejsou na úrovni penzijní společnosti ani v pozdější fázi u pojišťovny zdaněny.
5.2.4
Změna podmínky věku pro výplatu
Nově se mění podmínka věku pro výplatu dávek. Klient, který uzavře smlouvu podle nových podmínek nebo převede po 1. lednu 2013 penzijní připojištění do nových účastnických fondů, může čerpat jednorázové vyrovnání nejdříve při dosažení důchodového věku a pravidelnou penzi (nejkratší doba výplaty je 3 roky) nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku.29
5.2.5
Předdůchody
Nově od začátku roku 2013 vzniká systém dávek, který umožní lidem blížícím se k důchodovému věku řešit finanční zabezpečení z úspor v systému doplňkového penzijního spoření, takzvané předdůchody.
29
Zdroj: Průvodce důchodovou reformou. Hospodářské noviny. 2013, 18. dubna
49
Předdůchod je řešením pro lidi kteří ve svém předdůchodovém věků hůře hledají uplatnění na trhu práce, mají nižší schopnost rekvalifikace nebo trpí zdravotními problémy, které nemusí zakládat nárok na invalidní důchod. Nárok na čerpání předdůchodů budou mít lidé nejdříve 5 let před důchodovým věkem (minimální doba 2 roky), který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod z prvního pilíře. Pro ženy platí důchodový věk jako u mužů stejného data narození. Předdůchod bude čerpán z uspořených prostředků na účtu v systému doplňkového spoření z účastnických fondů třetího
pilíře.
Tyto
prostředky
zahrnují
veškeré
příspěvky
účastníka,
příspěvky
zaměstnavatele, státní příspěvky a jejich zhodnocení. Doba pobírání předdůchodu bude pro potřeby stanovení osobního vyměřovacího základu pro důchod z prvního pilíře považována za dobu vyloučenou, takže nedojde ke snížení osobního vyměřovacího základu. A to z toho důvodu, že v letech pobírání předdůchodu neměl pojištěnec žádné příjmy z výdělečné činnosti a na rozdíl od předčasného důchodu jeho starobní důchod nebude krácen.30
5.2.6
OSVČ
Klient jakožto osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) má povinnost o registraci smlouvy s penzijní společností informovat Českou správu sociálního zabezpečení a správce pojistného nejpozději za kalendářní rok. Nadále hradí sociální pojištění dle sestaveného ročního zúčtování a rovněž důchodové spoření správci pojistného. Správce pojistného převádí platby penzijní společnosti. Společnost přijaté platby rozdělí do jednotlivých důchodových fondů podle dispozic sjednaných klientem ve smlouvě. Pokud bude OSVČ mít dle konstrukce vyměřovacího základu povinnost spoření rovnající se nule, bude ve lhůtě pro podání přiznání k důchodovému spoření povinna sdělit skutečnost, že jí nevznikla povinnost platby vůči správci pojistného. Příklad pro OSVČ dle stavu platných sazeb v roce 2012: Klient hradí 25 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění (místo 28 %) a nově 5 % na důchodové spoření (3 % snížená z důchodového pojištění + 2 % vlastní spoření) + další sazby pojištění (1,2 % na státní politiku zaměstnanosti). Veškerou administrativu si OSVČ vyřizuje sama. 30
Zdroj: Průvodce důchodovou reformou. Hospodářské noviny. 2013, 18. dubna
50
Vzhledem k neexistenci záloh připadajících na samostatnou činnost, nemá poplatník povinnost hradit důchodové spoření průběžně zálohami. Z tohoto důvodu je zaveden tzv. „převoditelný přeplatek“, který má zajistit možnost (nikoli však povinnost) průběžné úhrady spoření a pro klienta výhodnější pravidelné investování. Možnost předplácet je omezena částkou do celkové výše 100 000,- Kč. Částku do této výše správce automaticky poukáže na osobní důchodový účet poplatníka u penzijní společnosti. Převoditelný přeplatek funguje jako kredit, který si poplatník může na svůj osobní účet předplácet a průběžně doplňovat do jeho maxima. 31
5.3 Dopady pro zprostředkovatele Jak již bylo zmiňováno v předešlých kapitolách, zprostředkovatelé budou muset pro pokračování v nabízení penzijního produktu projít školením a složit akreditovanou zkoušku. Bolestnější pro ně může být výše jejich odměny, která je zákonem omezena na maximálně 850,- Kč. To je méně než polovina částky, na kterou byli zprostředkovatelé do konce roku 2012 zvyklí. V podstatě se pro ně stává penzijní připojištění jedním z nejlevnějších produktů, které na současném finančním trhu existují. Zprostředkovatelé už pravděpodobně nebudou stavět na účasti či neúčasti v pilíři, ale na komplexním finančním plánu na penzi.
5.4 Zhodnocení druhého pilíře 5.4.1
Pozitiva druhého pilíře
Současný první pilíř je založen především na solidaritě a jen málo na ekvivalenci. To znamená, že lidé s vyššími příjmy do něj přispívají mnohem více než lidé s příjmy nižšími. Ovšem v důchodu se výše penze u obou skupin liší mnohem méně. Například dnešní aktivně pracující třicátník s průměrnou mzdou 45 000,- Kč měsíčně, který odvádí na sociálním pojištění trojnásobek toho, co odvádí jeho vrstevník s příjmem 15 000,- Kč měsíčně, bude mít důchod nikoli o 3 násobek, ale jen o 1,5 násobek vyšší. Státní systém penzí se solidárně přerozděluje tak, aby ti, kteří měli celý život nízký plat a tím i nízké odvody, nemuseli v důchodu živořit. V zásadě tak platí, že čím vyšší příjem lidé mají, tím méně se jim vyplácí setrvávat u státu. Druhý pilíř nabízí možnost vyvést 3 % na svůj soukromý účet a ochránit je tak před přerozdělováním. Samozřejmě také záleží na tom, jak se bude penzijním společnostem dařit. Zde platí, že přímo úměrně zvyšující se úspěšnosti fondů poroste odchod
31
Zdroj: Interní příručka Penzijního fondu České pojišťovny
51
klientů do druhého pilíře. Vždy však záleží na jednotlivci a na jeho odvaze riskovat ve volbě druhu fondu. Dalším pozitivem může být střežení platební disciplíny i v důchodovém věku. Peníze totiž nelze vybrat najednou jako v penzijním připojištění, ale budou se vyplácet v pravidelných měsíčních částkách. To mohou někteří klienti ovšem také vnímat jako nevýhodu. Peníze naspořené v druhém pilíři se dědí a lidé to mohou vnímat jako jistotu, že v případě úmrtí rodina o peníze nepřijde. Peníze lze dědit i ve fázi spoření na důchod, neboli pokud se penze lidé nedožijí, vše včetně 3 % od státu se stává součástí dědického řízení. Peníze se dědicům převedou buď na jejich vlastní soukromé spoření, nebo na běžný účet. Dědicům mladším 18 let se peníze vyplatí formou sirotčího důchodu. V době spoření nebude moci exekutor sáhnout na 2 %, která lidé přikládají ke spoření ze svých příjmů (celkové naspořené peníze v době spoření také exekuovat nepůjde). Až v době výplaty platí stejná pravidla jako pro státní důchody. Penze druhého pilíře už ale být předmětem exekuce může, příjemci však musí zůstat stanovené zákonné minimum pro základní životní potřeby.
5.4.2
Negativa druhého pilíře
Lidé vnímají jako zásadní nevýhodu druhého pilíře, že po vstupu již nemohou nikdy vystoupit. Jde o rozhodnutí na celý život a nikdo předem neví, jak vysoké budou v budoucnu jeho příjmy, jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké nastanou případné další penzijní reformy. Jde tedy o to, zda se jim bude soukromé spoření v porovnání se státním vyplácet. Vstupem do druhého pilíře se lidé musí smířit s krácením státního důchodu až o 15 %. Je to z toho důvodu, že do průběžného důchodového systému posílali o 3 % méně na sociálním pojistném. V případě, že lidé přežijí svou dvacetiletou rentu, budou opět odkázáni pouze na státní důchod a ve vysokém věku budou muset řešit pokles příjmů.
5.4.3
Komu se vyplatí vstoupit do druhého pilíře?
Na základě studie think tanku IDEA se druhý pilíř vyplatí jen zhruba polovině mužů a třetině žen. A to vždy pouze těm, kteří mají nadprůměrné příjmy. Asi 30 % mužů a desetina žen by mohla očekávat profit ve výši tří dnešních měsíčních platů.
52
Největšího přínosu mohou dosáhnout mladí muži s vyššími příjmy (od minimálního platu 36 500,- Kč), kteří by si státní důchod zvýšili o částku ve výši 3-5 % mzdy.32 Celkově by se dalo doporučit zvolení druhého pilíře podstatné části mužů do 40 let věku, kde se předpokládá, že s rostoucím věkem by postupně měl růst jejich příjem. Ženám se většinou do druhého pilíře nevyplatí vstoupit pro nižší příjmy, přerušování práce kvůli rodičovské dovolené, a tím pádem menší odvody do fondů a kratší dobou spoření. Nový systém se nevyplácí také osobám, které budou trávit více let mimo pracovní trh, jako například v nezaměstnanosti, na studiích nebo na již zmíněné rodičovské dovolené. Tito lidé by v „bezpříjmové“ době neměli co spořit. Kdo totiž ztratí zaměstnání, nemá výdělečnou činnost, a povinnost platit pojistné se u něj automaticky přerušuje. Po získání zaměstnání se povinnost platit pojistné automaticky obnovuje (hlášení o ukončení nebo zahájení pracovního poměru provádí zaměstnavatel).
32
Zdroj: Příloha týdeníku Euro: Rozviklaný pilíř. Euro. 2013, č. 9
53
Závěr Populace stárne v důsledku nízké porodnosti a délka života se prodlužuje. Takto fakta neúprosně vedou k neudržitelnému stavu, jehož důsledkem bude vysoké procento populace v důchodovém věku. Již dnes stát částečně dotuje výplatu důchodů a v budoucích letech bude nucen důchody výrazně snižovat. Každá vláda proto čelí nutnosti se s touto neutěšenou situací vypořádat. V roce 2012 vešla v platnost reforma, jejímž cílem bylo vytvořit třísložkový důchodový systém, kde základní snahou reformy není uspořit na důchodech vyplácených v průběžném systému, ale rozložit rizika a umožnit lepší zhodnocení spoření na důchod. Zdrojem hlavního příjmu seniorů bude i nadále státní pokladna, nicméně tento příjem bude možné lépe kombinovat s prvky kapitálového spoření. Dopady této reformy, která změnila původní systém penzijního připojištění, se zabývala tato bakalářská práce. Reforma zásadním způsobem ovlivnila jak obchodní model penzijních fondů a zprostředkovatelů připojištění, tak i samotnou podobu produktu pro klienty. Zásadní změny, které reforma přinesla, byly v této práci analyzovány. Před reformou u nás penzijní fondy nabízely klientům jen konzervativní formu spoření se státním příspěvkem a malým zhodnocením v důsledku garantovaného nezáporného zhodnocení. Pro tento druh „jistoty“ uložených investic zaznamenávaly penzijní fondy narůstající klientelu a obchodní zprostředkovatele dobře prodejný produkt, který byl často nabízen v balíčku ostatních produktů finančních institucí. Díky reformě zprostředkovatelům končí velmi zajímavé zisky za zprostředkování, kde na základě nově platných zákonů (Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření a Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření) jsou velmi omezeny jejich provize. Největší změna nastala pro nové penzijní společnosti, které musely projít proměnou na základě transformace. Pevně rozdělit majetek klientů od společnosti a vytvořit nové fondy kde jejich hospodaření a investování je striktně hlídáno jak regulátorem Českou národní bankou tak depozitářem. Tyto všechny úkony a změny jsou v bakalářské práci rozebrány a popsány. Penzijní společnosti dnes nabízí občanům více variant spoření. Mohou vstoupit do nově otevřených účastnických fondů, které si vybírají podle zvolené strategie (od konzervativní po dynamickou). Tyto nové fondy mohou investovat riskantněji s vyšší nadějí na výnos, neboť již nemusí garantovat kladné zhodnocení. Dále penzijní společnosti nabízejí druhý pilíř, tzn. 54
důchodové fondy a nový způsob spoření v podobě vyvedení části z hrubé mzdy na svůj účet u penzijní společnosti. Poslední možností je zůstat v transformovaném fondu nebo u penzijního fondu (pro smlouvy uzavřené do 30. 11. 2012). V tomto případě klienti mají možnost přestoupit do účastnických či důchodových fondů, ale ztrácí tím některé původně uzavřené podmínky, jako např. garantované kladné zhodnocení či nárok na výluhovou penzi po 15 letech spoření. Nová pravidla přináší klientům vyšší státní příspěvky za předpokladu, že sami klienti zvýší svou spořící částku. Nově se také klientům transformovaného fondu nabízí vyšší zhodnocení díky snížené nákladovosti. V příštích dvou letech bude muset každá penzijní společnost získat 50 tisíc klientů, aby mohla mít v dalších letech otevřený druhý pilíř. Podle prognóz se tato podmínka nepovede všem nynějším penzijním společnostem. Některé penzijní fondy ani nezažádaly u ČNB o registraci důchodových fondů a po transformaci otevřely pouze transformovaný fond a fondy účastnické. Na účasti ve druhém pilíři se negativně odráží nedůvěra občanů způsobená zejména protichůdnými názory a proklamacemi současné politické reprezentace. Opoziční ČSSD např. prohlašuje, že v případě svého vítězství v příštích volbách druhý pilíř zruší. Považuje ho za zbytečný, protože je výhodný pouze pro lidi s vyššími příjmy. Jistě zažijeme ještě spoustu změn v důchodovém systému, ale žádný už nebude předpokládat stávající rozsah financování ze strany státu zejména díky negativní prognóze demografického vývoje, tedy stárnutí populace. Jelikož ani posouvání hranice věku pro odchod do důchodu nemůže tento negativní vývoj plně kompenzovat, bude trendem důchodového systému postupné oslabování role státu a současně vyšší důraz na osobní odpovědnost občanů.
55
Seznam použité literatury Monografie: 1. Hana Zemanová, Zaměstnanecká penzijní schémata ve vybraných zemích. Brno, 2011. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
Zákony: 1. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením 2. Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření 3. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření 4. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 5. Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Internetové odkazy: 1. Asociace penzijních fondů, dostupný z: http://www.apfcz.cz 2. Penzijní fond České pojišťovny, dostupný z: http://www.pfcp.cz 3. Ministerstvo práce a sociálních věcí, dostupný z: http://www.mpsv.cz 4. Česná národní banka, dostupná z: https://apl.cnb.cz/
Internetové články: 1. Bezděkova komise (2004 - 2005). České reformy.cz [online]. 2013, [cit. 2011-03-17]. Dostupné z: http://www.ceskereformy.cz/bezdekova-komise-2004-2005 2. Důchodová reforma dostává jasné obrysy. Žijeme na plno.cz [online]. 2013, č. 5 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.zijemenaplno.cz/Clanky 3. Penzijní fondy, připojištění. Heard Quarter [online]. 2005, [cit. 2005-11-18]. Dostupné z: http://hq.cz/wordpress/jpi/2005/penzijni-fondy-pripojisteni 4. Klaus vyhověl EU. A zakázal zaměstnanecké penzijní fondy. Parlamentní listy.cz [online]. 2011, [cit. 2005-11-18]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/Klaus-vyhovel-EU-A-zakazalzamestnanecke-penzijni-fondy-206054
56
5. Důchodová reforma: později do penze, dražší nákupy. Týden.cz [online]. 2010, [cit. 2011-02-28]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/duchodovareforma-pozdeji-do-penze-drazsi-nakupy_171852.html 6. Mají zaměstnanecké fondy smysl?. Finance.cz [online]. 2011, [cit. 2011-10-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/18809-komentar-majizamestnanecke-fondy-smysl 7. Důchodový věk. Výplata.cz [online]. 2011, [cit. 2011-11-30]. Dostupné z: http://www.vyplata.cz/duchod/duchodovy-vek.php
Články odborných časopisů a novin: 1. Penzijní reforma: Příloha týdeníku Euro 11. 2013, č. 11, s. 6. DOI: Euro. 2. Výhledová ročenka pro rok 2013: Skutečná reforma důchodů? Déle dělat a mít více dětí. MF Dnes. 2013, leden 3. Výhledová ročenka pro rok 2013: Penze už nebudou, co bývaly, spořte si. MF Dnes. 2013, leden 4. Příloha týdeníku Euro: Rozviklaný pilíř. Euro. 2013, č. 9. 5. Penzijní reforma. Hospodářské noviny. 2013, 21. května. 6. Průvodce důchodovou reformou. Hospodářské noviny. 2013, 18. dubna
Ostatní: 1. Interní příručka Penzijního fondu České pojišťovny 2. Interní příručka Generali penzijního fondu
57
Seznam tabulek Tabulka 1 - Penzijní fondy a jejich ekonomické ukazatele vykázané k 31. 12. 2012 .............. 14 Tabulka 2 - Výši nároku státního příspěvku k 31. 12. 2012..................................................... 18 Tabulka 3 - Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v jednotlivých penzijních fondech v % ............................................................................................................ 20 Tabulka 4 - Odchody do důchodu pro budoucí důchodce ........................................................ 23 Tabulka 5 - Souhrnné porovnání reforem postkomunistických států ....................................... 28 Tabulka 6 - Časový přehled přesunů prostředků do Konzervativního důchodového fondu .... 38 Tabulka 7 - Názorného zobrazení rozdělení bilance penzijního fondu do penzijní společnosti a transformovaného fondu k rozhodnému dni 1. 1. 2013 ........................................................ 40 Tabulka 8 - Pořadí vyčlenění majetku do transformovaného fondu: ....................................... 41 Tabulka 9 – Přehled výše státního příspěvku a úspor na daních: ............................................. 49
Seznam obrázků Obrázek 1 - Schéma celkové přeměny penzijních fondů ......................................................... 33
Seznam použitých zkratek ČNB – Česká národní banka NAV – Net asset value ZDPS – Zákon o důchodovém a penzijním spoření IT – Informační technologie HDP – Hrubý domácí produkt APF – Asociace penzijních fondů
58