THERMAL PASOHLÁVKY - ARCHEOLOGICKÝ PARK ŘÍMSKÝ VRCH

THERMAL PASOHLÁVKY - ARCHEOLOGICKÝ PARK ŘÍMSKÝ VRCH OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zpracov áno dle § 6 a přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzov ání v liv ů na živ otní prostředí, v platném znění

srpen 2010

INVEK s.r.o., provozov na: Jakuba Obrovského 21, 602 00 Brno, Czech Republic IČ: 28346581, DIČ: CZ28346581

Záznam o vydání dokumentu Název dokumentu:

THERMA L PA SOHLÁ VKY - A RCHEOLOGICKÝ PA RK ŘÍMSKÝ VRCH OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Zak ázk a/Dokument: 0141-10/D01 Objednatel:

Thermal Pasohlávky a.s.

Účel vydání:

Finální dokument

Stupeň utajení:

Bez omezení

Vydání 01

Popis Finální dokument

Zpracoval

Kontroloval

Schválil

P Mynář

E Ondráčková

E Ondráčková

Datum 5.8. 2010

Předcházející vy dání tohoto dokumentu musí bý t buď zničena, nebo vý razně označena NAHRAZENO.

Rozdělovník:

4 výtisky 1 výtisk

Thermal Pasohlávky a.s. archiv INVEK s.r.o.

© INVEK s.r.o, 2010 Všechna práva vyhr azena. Žádná z částí tohoto dok umentu nebo jakék oliv informace z tohoto dok umentu nesmí být nad rámec smluvního určení (tj. nad rámec použití v rámci daného procesu EIA) vyzrazeny, zveřejněny , reprodukov ány, k opírová ny, překládány, převáděny do jak ékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu odpovědného zástupce zpracovatele, společnosti INVEK s.r.o.

FileName: SaveDate:

Thermal_archeo_ozn(1).doc 5.8.2010 21:19:00

Zakázka/D okument: 0141-10/D01 Vydání: 01

Strana: 1 z 53

THERMAL PASOHLÁVKY - AR CHEOLOGICKÝ PARK ŘÍMSKÝ VRCH OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Seznam zpracovatelů oznámení

Oznámení zpracov al: Ing. Petr Mynář držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 44520/ENV/06

Datum zpracov ání oznámení:

5. 8. 2010

Seznam osob, k teré se podílely na zpracov ání oznámení: Jméno a příjmení

Bydliště

Telefon

Ing. Petr Mynář Mgr. Edita Ondráčkov á Ing. Pav el Cetl Ing. Václav Prášek , Ph.D. RNDr. Vladimír Falty s

Brno Brno Brno Brno Choceň

546 546 546 546 546

211 349 211 349 211 349 211 349 211 349

Telefon na jednotliv é zpracov atele prostřednictv ím INVEK s.r.o.

Ilustrační foto na titulní straně:

Perspektiva záměru (dle architektonické studie Ing. arch. Radk o Květ)

Dok ument je zpracov án textový m editorem Microsoft Word 2003, registrov aný m u společnosti Microsoft. Grafick é přílohy jsou zpracov ány grafický m editorem CorelDRAW 11, registrov aný m u společnosti Corel Corporation. FileName: SaveDate:



Strana: 2 z 53


Obsah Titulní list Seznam zpracov atelů oznámení ......................................................................................................... Obsah .............................................................................................................................................. Přehled zkratek ................................................................................................................................ Úvod ...............................................................................................................................................

2 3 5 6

ČÁ ST A (ÚDA JE O OZNA MOVATELI) ........................................................................................... 7 A.1. Obchodní firma .......................................................................................................................... A.2. IČ ............................................................................................................................................. A.3. Sídlo ......................................................................................................................................... A.4. Opráv něný zástupce oznamov atele .............................................................................................

7 7 7 7

ČÁ ST B (ÚDA JE O ZÁ MĚRU) ........................................................................................................ 8 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ....................................................................................................................... 8 B.I.1. Název a zařazení záměru ................................................................................................. 8 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................ 8 B.I.3. Umístění záměru ............................................................................................................. 8 B.I.4. Charak ter záměru a možnost k umulace s jiný mi záměry .................................................... 9 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění .................................................................... 9 B.I.6. Popis technick ého a technologick ého řešení záměru .......................................................... 9 B.I.7. Předpok ládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................... 16 B.I.8. Vý čet dotčený ch územně samospráv ný ch celků ............................................................... 16 B.I.9. Vý čet nav azujících rozhodnutí a správ ních úřadů ...............................................................16 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................ 17 B.II.1. Půda ............................................................................................................................ 17 B.II.2. Voda ............................................................................................................................ 17 B.II.3. Ostatní surov inov é a energetick é zdroje ......................................................................... 17 B.II.4. Nároky na doprav ní a jinou infrastruk turu ...................................................................... 18 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ............................................................................................................. 18 B.III.1. Ov zduší ...................................................................................................................... 18 B.III.2. Odpadní voda ............................................................................................................. 19 B.III.3. Odpady ...................................................................................................................... 19 B.III.4. Ostatní ....................................................................................................................... 20 B.III.5. Rizik a v zniku hav árií .................................................................................................... 20 ČÁ ST C (ÚDA JE O STA VU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ............................. 21 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........... 21 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...... 22 C.II.1. Obyv atelstv o a v eřejné zdrav í ....................................................................................... 22 C.II.2. Ov zduší a k lima ............................................................................................................ 22 C.II.3. Hluk a další fy zik ální a biologick é charak teristik y ............................................................ 25 C.II.4. Pov rchov á a podzemní v oda .......................................................................................... 26 C.II.5. Půda ............................................................................................................................ 28 C.II.6. Horninov é prostředí a přírodní zdroje ............................................................................. 28 C.II.7. Fauna, flóra a ekosy stémy ............................................................................................ 29 FileName: SaveDate:



Strana: 3 z 53


C.II.8. Krajina ......................................................................................................................... 35 C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památk y .............................................................................. 36 C.II.10. Doprav ní a jiná infrastruk tura ...................................................................................... 38 C.II.11. Jiné charak teristik y životního prostředí ......................................................................... 39 ČÁ ST D (ÚDA JE O VLIVECH ZÁ MĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRA VÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ...... 40 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI ................................................................................................. 40 D.I.1. Vliv y na obyv atelstv o a v eřejné zdrav í ............................................................................ 40 D.I.2. Vliv y na ov zduší a k lima ................................................................................................. 40 D.I.3. Vliv y na hluk ovou situaci ev . další fy zik ální a biologick é charak teristiky ............................. 41 D.I.4. Vliv y na povrchovou a podzemní vodu ............................................................................ 42 D.I.5. Vliv y na půdu ................................................................................................................ 43 D.I.6. Vliv y na horninov é prostředí a přírodní zdroje .................................................................. 43 D.I.7. Vliv y na faunu, flóru a ekosy stémy ................................................................................. 43 D.I.8. Vliv y na krajinu ............................................................................................................. 45 D.I.9. Vliv y na hmotný majetek a k ulturní památky ................................................................... 45 D.I.10. Vliv y na dopravní a jinou infrastruk turu ......................................................................... 45 D.I.11. Jiné ek ologick é v livy .................................................................................................... 45 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ................................................ 46 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE .46 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ 46 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ........................................................................... 48 ČÁ ST E (POROVNÁ NÍ VA RIA NT ŘEŠENÍ ZÁ MĚRU) ................................................................... 49 ČÁ ST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDA JE) .................................................................................................... 50 F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE ............................................................................................. 50 F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE .................................................................... 50 ČÁ ST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHA RA KTERU) .............. 51 ČÁ ST H (PŘÍLOHY) ..................................................................................................................... 53

FileName: SaveDate:



Strana: 4 z 53


Přehled zkratek BaP

benzo(a)pyren

BPEJ ČGS ČOV EIA EVL CHOPAV k .ú. MŽP n.m. NEL N NRBK NV LBC LBK

bonitov aná půdně-ek ologick á jednotk a Česk á geologick á služba čistírna odpadních vod posouzení v livů na životní prostředí (Env ironmental Impact Assessment) ev ropsky vý znamná lok alita chráněná oblast přirozené akumulace vod k atastrální území Ministerstv o živ otního prostřdí nad mořem nepolární extrahov atelné látk y k ategorie odpadu nebezpečný nadregionální biokoridor nařízení v lády lok ální biocentrum lok ální biok oridor

O OZKO PP PR PUPFL ŘSD ČR s.r.o. TKO ÚSES ZPF

k ategorie odpadu ostatní oblast se zhoršenou kv alitou ov zduší přírodní památk a přírodní rezerv ace pozemky určené k plnění funk cí lesa Ředitelstv í silnic a dálnic Česk é republiky společnost s ručením omezený m tuhý komunální odpad územní sy stém ek ologick é stability zemědělsk ý půdní fond

FileName: SaveDate:



Strana: 5 z 53


Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) THERMAL PASOHLÁVKY - ARCHEOLOGICKÝ PARK ŘÍMSKÝ VRCH je vy pracov áno v e smy slu § 6 zák ona č. 100/2001 Sb., o posuzov ání v livů na životní prostředí, v úplném znění v yhlášeném zák onem č. 49/2010 Sb. (dále jen zák on). Slouží jako zák ladní podk lad pro prov edení zjišťov acího řízení podle § 7 zák ona. Oznámení je zpracov áno v rozsahu přílohy č. 3 zák ona. Zpracov ání oznámení proběhlo v červ nu až srpnu 2010. Pro zpracov ání by ly použity podk lady posky tnuté oznamov atelem, dílčí doplňující informace vy žádané zpracov atelem oznámení při v lastním zpracov ání a údaje získ ané během v lastních průzk umů lok ality .

FileName: SaveDate:



Strana: 6 z 53


ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodní firma Thermal Pasohlávky a.s.

A.2. IČ 27714608

A.3. Sídlo Pasohlávky 1 691 22 Pasohlávky

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. arch. Ly die Filipov á členk a představ enstv a Thermal Pasohlávky a.s. IBC, Přík op 4 602 00 Brno tel.: 545 175 802 fax.: 545 175 859

FileName: SaveDate:



Strana: 7 z 53


ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU)

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. Název a zařazení záměru Thermal Pasohlávky - archeolo gický park Římsk ý vrch Zařazení dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzov ání v liv ů na životní prostředí, v platném znění, je následující: k ategorie: bod: název :

II 10.13 Tématick é areály na ploše nad 5000 m2

sloupec:

B

Dle §4 uv edeného zákona patří pod odstav ec (1) písmeno b) a podléhá posuzov ání podle zákona, pok ud se tak stanov í v e zjišťov acím řízení. Příslušný m úřadem je Krajský úřad Jihomorav sk ého k raje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Celkov á plocha záměru cca 78 000 m2.

B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn následov ně: k raj: ok res: obec: k atastrální území:

Jihomorav ský Brno - v enk ov Pasohlávky Pasohlávky , Mušov

Prostor a ok olí záměru v k atastrálním území Mušov a Pasohlávky jsou pro účely zpracov ání tohoto oznámení nazý v ány tzv . dotčený m územím. Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázk u:

FileName: SaveDate:



Strana: 8 z 53


Obr.: Umístění záměru (M 1:100 000)

Situační řešení záměru je doloženo v příloze 1.1 tohoto oznámení.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charak terem záměru je nov ostavba archeologick ého parku, spočív ající v e využití lok ality archeologický ch vý zk umů v prostoru římsk ého hradisk a u Mušov a pro vy tv oření areálu pro v ědecký archeologický vý zk um, odbornou k onzerv aci a rekonstruk ci terénních nálezů a jejich prezentaci pro náv štěv níky . Záměr se nachází v prostoru, v jehož okolí se v současné době nachází řada rekreačních zařízení a k terý je územním plánem určen pro vý stav bu rekreačních a uby tov acích k apacit. Možná kumulace případných v livů tedy vyplýv á z územního rozv oje v rámci územního plánu, jednotliv é umisťov ané záměry přitom budou předmětem samostatného posouzení v liv ů na životní prostředí, a to v kontextu celkov ého řešení.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Záměr vy chází z ideov ého návrhu projek tu Archeologick ého ústav u Ak ademie v ěd ČR, k terý jako jednu z priorit vy tyčuje tv orbu reprezentativ ní expozice přímo v terénu, k terá umožní zasadit v ý sledky dlouholetý ch v ědeckých archeologický ch vý zk umů do přirozeného kontextu k rajiny a napojí je na stáv ající či nov ě budov anou urbanistickou a turistickou infrastruk turu lázeňsk é a rekreační zóny Pasohlávky . Umístění je v ázáno na záměr inv estora a dostupné pozemky (plochu archeologický ch vý zk umů v autentick é lok aci) a není navrženo v e v íce v ariantách.

B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Zák ladní výk resov á dok umentace, ze k teré jsou zřejmé uv áděné popisné údaje, je doložena v příloze 1 tohoto oznámení.

FileName: SaveDate:



Strana: 9 z 53


B.I.6.1. Charakteristika záměru Projek t archeologick ého park u na Hradisku u Mušov a vy chází z mezinárodních předloh, za jak é lze pov ažov at např. archeologick é parky Carnuntum-Bad Deutsch-Altenburg, Elsarn, Asparn a. d. Zay a (v še Rak ousko), Liptov sk á Mara (Slov ensko), Tác-Gorsium, Százhalombatta (Maďarsk o) nebo Xanten (Německo). Z muzejního hledisk a jde o zařízení, označov ané v odborné literatuře pojmem tematický park . Tematick é parky ("theme-park ") a parky v olného času se v Evropě v posledních desetiletích prudce rozv íjejí a zřetelný nárůst poptávky ze strany v eřejnosti po jejich existenci se odráží i v jejich zvy šující se náv štěvnosti. Archeologick é tematick é parky jsou v současnosti nejvhodnějším místem pro trojrozměrnou prezentaci nemov itý ch archeologických památek . Umožňují náv štěvník ům "přímé prožití" minulosti a tím přek lenují ak ademičnost a menší srozumitelnost k lasický ch forem muzejní prezentace. Jejich k oncepce se odráží multifunk ční charak ter park u a v e vyv áženém poměru sleduje cíle v ědeckový zk umné, památk ov é ochrany , v zděláv ací, turistick é a v olnočasov é resp. ekonomick é. Formou interak tiv ních v zděláv acích a volnočasový ch ak tiv it v tahují náv štěvníky do časů minulý ch a umožní jim tak é vy tv oření jak ési v lastní interpretace dnes již jinak mrtvých archeologických objek tů. Zárov eň v rámci uk ázkový ch archeologický ch vý zk umů, probíhajících v prostorách archeologick ého parku, přibližují náv štěv ník ům metody poznání v zemi ukry té minulosti. B.I.6.2. Účel záměru Archeopark Římsk ý v rch je multifunk čním objek tem, představ ujícím organickou součást urbanismu Lázeňsk é a rek reační zóny Pasohlávky . Vznik á na zák ladě v lastní dlouhodobé koncepce, reflek tující v šechny aspek ty projek tu tak , aby park sloužil pro v ědecký archeologický vý zkum, odbornou konzerv aci terénních nálezů a jejich rek onstruk ci a zárov eň co nejsrozumitelněji a nejpestřeji prezentov al římsk é památk y pro náv štěvníky . Není pouhý m zak onzervov aný m objek tem, nýbrž neustále se podle nových poznatk ů se rozv íjejícím živ ý m organismem. Sleduje následující aspek ty :

Vědecko-vý zk umný aspek t. Realizace archeologick ého park u znamená zintenzív nění vy soce odborně koncipov aných terénních vý zkumů na lok alitě, k teré v souladu s řešením ak tuálních otázek v ědeck ého archeologick ého bádání představ ují pro obsahovou náplň parku neustálý přísun nový ch poznatk ů, objev ů a nálezů. Jen samotné terénní vý zkumy předcházející vý stavbě plánov aný ch částí parku představují mimořádný přínos pro v ědeck é zkoumání problematik y římský ch památek na našem území. Jejich rozsah a finanční podpora jsou v dosav adní praxi oboru na území Česk é republiky unik átní. Vý sledky těchto vý zk umů budou v k ontextu celosv ětov é odborné v eřejnosti v elmi oček áv ány a pečliv ě disk utov ány . Specifik em parku je, že v ědeck é archeologick é odk ryvy neprobíhají izolov aně od ostatní náplně (prezentace, v zděláv ání) zařízení. Naopak se uskutečňují: a) v předstihu před realizací již v y projek tov aný ch rekonstrukcí a prezentací; b) probíhají na dosud neprozkoumaný ch místech areálu za účelem dalšího poznání minulosti a zárov eň jako forma získ áv ání nových objek tů samotné prezentace; c) jsou samo o sobě součástí prezentace, umožňující náv štěvník ům poznání způsobů archeologick é práce. Aspek t památk ov é ochrany . Projek t archeologick ého parku na Hradisk u je mimořádný m přínosem pro prezentaci k ulturního dědictv í značného vý znamu. Předev ším v tom slov a smy slu, že umožní netradiční formou poznáv at mnohé stránky antick é římsk é civ ilizace a pomocí pečliv ě prov edených předstihový ch vý zk umů i odborné vy zv ednutí v šech artefak tů a ek ofak tů (tj. archeologický ch a env ironmentálních hmotný ch pramenů). Tak é umožní na stavbami nedotčených plochách maximální možnou míru ochrany nemov itý ch archeologických památek . Při dalším rozv oji archeopark u se nasky tne též možnost inov ativní a účinné ochrany památek a aplik ace moderních k onzerv ačních a restauračních metod. Počítá se přitom se širokou mezinárodní spoluprací v oblasti teoretick é i prak tick é archeologie, v ochraně a prezentaci památek (předev ším s ostatními archeologický mi parky v Rak ousk u, Maďarsk u, Německ u, na Slov ensku, s vý znamný mi domácími i zahraničními v ědecký mi a v zděláv acími instituty atd. Vzděláv ací a k ulturní aspek t. Realizací projek tu v znikne mj. mimořádně kv alitní v zděláv ací infrastruk tura, jejíž v yužitelnost obsáhne v šechny stupně výuky jak pro tuzemsk é tak i pro zahraniční zájemce. Jeho pozitiv ní působení lze ov šem oček áv at i na poli v šeobecné v zdělanosti obyv atelstv a regionu. K odborně a obecně v zděláv acím aspek tům patří mj. osv ětov á činnost formou atrak tiv ní prezentace památek , přednášk ových cyk lů, seminářů, speciálních programů pro školy v četně participace na výuce historie, archeologie a ek ologie atd. Archeologick é parky s trojrozměrný mi rekonstrukcemi památek a s bohatý m FileName: SaveDate:



Strana: 10 z 53


doprovodný m programem jsou určitou formou školy hrou, k teré žák ům umožní přímé "prožití" minulosti a tím přek lenují ak ademičnost a men ší srozumitelnost k lasick ých forem v ýuky . Archeologický park na Hradisku se stane též pev nou součástí stálé k ulturní nabídky v regionu. V jeho k oncepci je počítáno s vy tv ořením odpov ídajícího prostoru pro kulturní účely - menší sezónní vý stavy , přednášky , koncerty a div adelní představ ení v e volné přírodě apod.

Turistick é a rek reační aspek ty . Vznik archeologick ého parku vy tv oří novou atrak tivní destinaci pro k ulturně orientov aný turistický ruch a park se plnohodnotně začlení do stáv ající turistick é infrastruk tury regionu (napojení na stáv ající turistick é a cy k loturistick é trasy , prezentace ostatních k ulturních hodnot a destinací v regionu - např. muzejní nabídky , přírodních atrak tiv it, v inařstv í apod.). B.I.6.3. Členění záměru Záměr je členěn na stav ební objek ty , k teré buď vycházejí z k onk rétních půdory sů objev ený ch archeologický mi vý zk umy , nebo ev okují objek ty představ ující antickou stav ební kulturu. Princip urbanistick ého řešení se dále rozv íjí i v architek tonick ém řešení. Stav by jsou v rov ině motivů propojeny s antickou architek turou. Pok ud nejde o repliky , jsou použity současné vý razov é prostředky i materiály evok ující antickou architek turu. V našem případě např. bílý pohledový beton a gabiony z bílého v ápence v stupního objek tu a restaurace ev okují antick é propy leje. Modelace a umístění div adla jsou inspirov ány antický mi přík lady . Podobný m způsobem je postupov áno v e v ětšině případů architek tonick ého řešení.

SO 01 - Vstupní objekt Stav ba je v rov ině motiv ů propojena s antickou, předev ším římsk ou architek turou, nicméně nekopíruje žádný na našem území odk ry tý půdory s. V jejích prostorách se nachází muzejní expozice, v ěnov aná archeologii Hradisk a u Mušov a. V ní budou prezentov ány objek ty a nálezy , k teré s ohledem na jejich pov ahu (např. stav dochov ání, rozměry , umístění v ně parku apod.) není možné prezentov at v exteriéru park u. Koncepce vý stavy počítá s maximálním zapojením multimediálních eduk ačních prostředk ů (filmy , digitální 3D rek onstrukce atd.). Zárov eň se zde oček áv á, že v znik ne prostor pro muzejní a archeologický personál parku. Z náměstí v cházíme do v stupního objek tu, k de jsou umístěny pok ladny , šatna, toalety a obchod. Z haly je přístupná expozice s promítacím sálem. Vstupní objek t je propojen s atriem, z k terého je po rampách přístupný celý archeopark . K atriu přiléhají k anceláře a sk lad archeologů.

SO 02 - Vyhlídková věž Stav ba je v rov ině motiv ů propojena s antickou, předev ším římsk ou architek turou, nicméně nekopíruje žádný na našem území odkry tý půdory s. Ve v nitřních prostorách v ěže se počítá s obrazovou prezentací předpok ládaného v zhledu k rajiny v době římsk é. Věž o půdory sný ch rozměrech 5x5 m je nav ržena na motivy římský ch dřev ěných v ěží, k teré býv aly součástí opev nění. Lehk á dřev ěná konstruk ce se k v rcholu mírně zužuje. Vý šk a rozhledny je 14 m a je v ertik álně členěna na 4 patra vy hlídkový ch ochozů, k terý mi se postupně proplétá schodiště šířk y 1,2 m. Nejvy šší vy hlídkový ochoz je v e vý šce 10,5 m a je k ry t stanov ou střechou proti dešti.

SO 03 - Přírodní divadlo Stav ba je v rov ině motiv ů propojena s antickou, předev ším římsk ou architek turou, nicméně nekopíruje žádný na našem území odk ry tý půdory s. Při jeho vy užití se počítá s prezentací antick ých div adelních her, římsk ých vojenský ch a gladiátorský ch představ ení apod. Oček áv á se, že div adlo bude disponov at k tomu potřebný m technický m vybav ením. Div adlo se nachází v e sv ahu blízko jihový chodní hranice archeoparku a jeho půdory sný rozměr je 25 x 50 m. Hlediště div adla v znik lo vy modelov áním terénu do něk olik a zatrav něných polok ruhový ch teras. Tento polokruhový tv ar je odk azem na architek turu římsk ých div adel. Při budov ání hlediště bude nutno část zeminy vyk opat a část naopak dosy pat. Celkov é převý šení div adla je 3,6 m a z jihovýchodní strany FileName: SaveDate:



Strana: 11 z 53


budou postav eny gabionov é opěrné zdi. Do zatravněný ch ploch hlediště jsou v loženy čty ři řady betonový ch schodků a jsou zde neprav idelně rozmístěny dřev ěné lav ice z hrubě opracov aných dubových k menů. Div adlo má k apacitu cca 500 div áků. V blízkosti situov ány toalety pro náv štěv níky a zázemí a sk lady pro účink ující.

SO 04 - Dílenský okrsek Na jihový chodním sv ahu náv rší se na terasov itě uprav eném sv ahu nacházely jednoduché domy dřev ohlinité k onstruk ce, vy stav ené bez užití cihel či k amene. V různém stupni dochov ání se zatím odkry ly (archeologick é vý zkumy 1994 - 2000) pozůstatk y 6 stav eb obdélník ov ého půdory su o jedné místnosti. Jejich nosná konstrukce by la tvořena kůly v rozích a uprostřed delších stran. Stěny stav eb by ly proutěné a omazané hlínou, střechy zřejmě pokrýv al rákos či došky . Šířk a domů v ariuje mezi 2,7 až 3,5 m a délk a mezi 4,75 až 5,5 m. Na v olný ch prostranstv ích mezi domy se našly pozůstatk y 5 jednoduchý ch k ruhový ch pecí s předpecní jámou a jedna v ětší odpadní jáma neprav idelného půdory su. V objek tech, k teré lze prav děpodobně pok ládat za dílny , by l k romě v ětších k usů olov a a strusk y zjištěn fragmentární bronzový materiál, ústřižk y bronzov ého plechu i celé předměty , mezi nimiž v y nik ají něk teré k usy se stopami oprav . V rohu jednoho z objek tů se nacházel bohatý depot železný ch nástrojů a dalších kov ových nálezů, k terý k romě něk olik a čepelí k e stolařský m hoblík ům obsahov al železné nože, tesařsk ý v rták , v ětší počet masiv ních dlouhý ch hřebů, železný ch objímek , dlouhé železné řetězy i součásti římsk ých zbraní a vý stroje a další bezpečné dok lady kov odělné činnosti. Tuto část zástav by lze interpretov at jak o ok rsek řemeslný ch ak tiv it, zaměřený ch předev ším na zpracov ání kov ů (opravy prov áděné na vý zbroji a vý stroji, případné jednodušší vý robní procesy ). Prostor okrsku řemeslný ch ak tiv it je určen pro prezentaci zde objev ený ch stav eb a zařízení (např. pecí) a zárov eň nabízí v rámci AP prostor pro v lastní ak tiv ity náv štěv ník ů resp. pro muzejně-pedagogick é ak tiv ity . V ok rsk u se nebudou prov ádět památk ov é k onzerv átorsk é práce, naopak se navrhuje úplná trojrozměrná rekonstrukce tří budov v měřítk u 1:1 bez použití moderních stav ebních materiálů. Rek onstruk ce části okrsku se usk uteční na původním místě nálezu a dodržuje pův odní dispozici stav eb. Ty reprezentují jednoduchou formu stav ebnictv í, použív ajícího dřevo a hlínu jako stav ební materiál. V jejich prostoru se vy užije antick é terasov ité úpravy terénu a stavby doplní rekonstruov aná ohniště a pece. Prov edena bude rekonstrukce dv ou jednoduchý ch k ruhový ch pecí s předpecní jámou a jedné v ětší odpadní jámy neprav idelného půdory su. Volný prostor uvnitř ok rsku mezi stav bami se částečně uprav í pro indiv iduální a sk upinov é didak tick é ak tiv ity (pálení k eramiky , práce s k ovy , opravy prov áděné na vý zbroji a vý stroji, případné jednodušší v ýrobní procesy , pečení chleba v peci apod.). V okrsku řemeslný ch ak tiv it nebudou žádné doprov odné nov ostavby , využív ající moderních stav ebních materiálů. Pro realizaci rekonstrukcí je třeba archeologický mi metodami odstranit zásy p z již prozkoumané plochy o rozsahu ca 30 x 30 m, resp. zacelit celý prostor na potřebný rozsah plochy . Na ploše cca 700 m2 se nachází chaty , dv ě pece a odpadní jáma. Rek onstruk ce jednotlivých objek tů vy chází z archeologický ch nálezů na daném místě. Nosná konstruk ce chat je dřev ěná. V k ratších stěnách jsou sloupy pouze v rozích. V delší stěně otočené k jihový chodu je v chod. Stěny tv oří proutěná k ostra, zpev něná dřev ěný mi sloupky , jež jsou omazány hlínou. Střechy jsou doškov é. Dno pecí tvoří k amenné dláždění. Stěny jsou z k amenů a mazanice. Zak lenutí stropu z prutů je též omazáno mazanicí.

SO 05 - Germánská vesnice U jihozápadního nároží římsk é opevněné báze na Hradisk u by ly vý zk umy v letech 2002 - 2007 objev eny stopy malé germánsk é osady , k terá zde by la založena po odchodu římských v ojáků z našeho území. Tento objev je příležitostí k tomu, aby v rámci park u by l prezentov án i protipól římsk é civ ilizace - tj. germánsk á populace, k terá území Moravy osídlila v 1 - 4. st. po Kr. a proti k teré v edli Římané sv á v ojsk a tak é v době mark omanský ch v álek . Poznatků o charak teru sídlišť Germánů doby římsk é a o jednotlivý ch jimi užív aný ch architek tonický ch formách je k dispozici z bezprostředního ok olí Hradisk a celá řada, přičemž při vý stavbě této části prezentace budou podk ladem předev ším sídlištní objek ty , odk ry té v roce 2006 v Pasohlávk ách. Nejpočetnější sk upinou objek tů na germánský ch sídlištích jsou zahloubené spodní části jednoduchý ch polozemnic. Ty to chaty měly tv ar protáhlého čty řúhelníku a jejich oby tná plocha se pohy bov ala okolo 14 15 m2. By ly mírně zapuštěny do terénu a udusanou zeminu na dně něk dy pok rýv ala tenk á podlažní FileName: SaveDate:



Strana: 12 z 53


v rstv ičk a směsi hlíny a písku. Konstrukci chat tvořilo v e v ětšině případů šest dřev ěných k ůlů, rozmístěný ch tak , že dv ě protilehlé dvojice se nacházely uprostřed delších stěn a dv a k ůly , k teré nesly k rov , uprostřed k ratších stěn. Mezi dvojicemi k ůlů k jihu obrácené delší stěny se často nacházel vchodový výk lenek . Stěny chat tvořila proutěná k ostra, zpev něná dřev ěný mi tyčk ami, jež by la omazána hlínou. Kromě chat se na sídlištích objev ují jednoduché jámy sloužící k e sk ladov ání zásob obilí, k těžbě hlíny nebo jako odpadní jámy . Nepříliš často jsou nacházeny i nadzemní stav by kůlov é k onstruk ce - nejčastěji jsou jednoduchého prav oúhlého tv aru a lze je snad interpretov at jak o sý pky . Mezi nálezy ze sídlišť jsou dok lady několik a druhů řemeslné činnosti. Nejv íc se jich týk á hrnčířsk é výroby . Vlastní nálezy textilu jsou u nás v zácné a ponejv íce se omezují na otisky zby tk ů tk anin na různý ch předmětech. Textilní vý roba je doložena na sídlištích předev ším nálezy vý robních nástrojů. K běžný m pomůck ám domáck é textilní v ý roby patřily hliněné přesleny různý ch tv arů a hliněná k uželov itá záv aží ze sv islý ch tk alcov ských stav ů. Důležitý m oborem by lo železářstv í. Ačk oli železářsk ých vý robních objek tů by lo doposud objev eno relativ ně málo (napřík lad v Pasohlávk ách), je rozvoj tohoto odv ětv í řemeslné vý roby od polov iny 2. století zřetelný . Germánsk á populace doby římsk é na našem území se v přev ážné míře v ěnov ala zemědělstv í. Přesto jsou samotné nálezy zemědělsk ého nářadí méně časté. Nejpočetnějším druhem nálezů na sídlištích jsou zv ířecí k osti. Vypov ídají o vý znamném podílu chov u zv ířat v hospodářsk ém živ otě. Hlavní úlohu hrál chov skotu, početně by lo zastoupeno prase domácí a na něk terý ch lok alitách též ov ce a kozy . Ohrazená plocha ok rsk u představ uje mik rosv ět germánsk é v esnice z období, k dy se na Hradisku usadili Římané, tj. z 2. polov iny 2. a prv ní polov iny 3. st. po Kr. Budou zde v měřítku 1:1 rekonstruov ány 4 v ětší objek ty ze dřev a, hlíny a rák osu, bez použití moderních stav ebních materiálů. Jde o polozemnici z lok ality Mušov Na Písk ách č. II, polozemnici z v ý zk umu Pasohlávky 2006, dále o sý pku na 4 nosných kůlech resp. o nadzemní dům na 9 k ůlech z téže lok ality . Dalšími objek ty jsou rek onstruk ce železářsk é pece - tzv . k ov árna, rek onstruk ce sídlištní jámy , rek onstruk ce hrnčířsk é pece. Volný prostor mezi objek ty vy plní drobné záhonky s rostlinami, k teré se podle sv ědectv í odborný ch analý z v době římsk é pěstov aly , resp. se nav rhuje zde chov at i nev elký počet domácích zv ířat. V okrsku řemeslný ch ak tiv it nebudou žádné doprov odné novostav by , vy užív ající moderních stav ebních materiálů. V něk terý ch objek tech bude možné též shlédnout uk ázky hmotné kultury Germánů z 2. a 3. st. po Kr. Jedná se o plochu o rozsahu cca 900 m2 (cca 30 x 30 m). Vesnice je v y mezena plotem, k terý je tv ořen dřev ěný mi sloupky vy pletený mi proutím. V tomto ohrazeném prostoru budou zrek onstruov ány následující stav by:

Nadzemní dům. Nosnou k onstruk ci nadzemního domu tvoří 9 kůlů. Stěny tvoří dřev ěné desky nebo menší dřev ěné k ůly , jež jsou omazány hlínou. Vchod je v delší stěně otočené k jihovýchodu. Střecha je doškov á. Jeho vnitřek by mohl sloužit pro umístění informačních panelů a exponátů. Polozemnice. Jsou asi půl metru zapuštěny do terénu. Udusanou zeminu na dně může pokrýv at tenk á podlažní v rstv ičk a směsi hlíny a písk u. Konstruk ci polozemnice tv oří šest dřev ěný ch kůlů, rozmístěný ch tak , že dv ě protilehlé dvojice se nachází uprostřed delších stěn a dv a kůly , k teré nesou k rov , uprostřed k ratších stěn. Mezi dv ojicemi kůlů k jihovýchodu obrácené delší stěny se nachází v chod. Stěny polozemnice tvoří proutěná kostra, zpev něná dřev ěný mi ty čk ami, jež je omazána hlínou. Střecha je došk ov á. Sýpk a. Jedná se o nadzemní dřev ěnou stav bu na čtyřech kůlech. Železářsk á pec s přístřešk em. Pec je vy robena ze dřev a, proutí, k amení a hlíny . Přístřešek je na hexagonálním půdory se. Hrnčíř sk á pec. Dno pece tv oří k amenné dláždění. Stěny jsou z k amenů a mazanice. Zak lenutí stropu z prutů je též omazáno mazanicí. Přístřešek je na čtv ercov ém půdory se. Sídlištní jáma. Jde o jednoduchou jámu sloužící k e sk ladov ání zásob obilí, k těžbě hlíny nebo jak o odpadní jáma. Průměru ústí je asi1,2 m, dále se j ámy rozšiřuje. Nad ústím je k ry t z prutů. Volný prostor mezi objek ty vyplní drobné záhonky s rostlinami, k teré se podle sv ědectv í odborných analý z v době římsk é pěstov aly . Resp. se zde nav rhuje během léta chov at i nev elký počet domácích zv ířat, pro k terá by by la vy budov ána ohrada. Ohrada by by la tvořena dřev ěný mi sloupky vy pletený mi proutím.

FileName: SaveDate:



Strana: 13 z 53


SO 06 - Objekt lázní SO 07 - Obytný dům 1 V letech 1927/1928 by ly na temeni Hradisk a archeologicky prozk oumány dv ě technologií hrázděného zdiv a (tzv . Fachwerk) stav ěné budovy , k teré nesly četné znaky ty pick é římsk o-prov inciální architek tury (drobné rev izní sondáže prov edeny v letech 1976/1977 a 1999/ 2000). Obě budovy jsou jediný mi autentický mi památk ami římsk ého stav itelstv í na území Česk é republiky . Vy bav eny by ly např. podpodlažním topením (tzv . hypocaustum), vodovody , barev ný mi štukový mi omítk ami, litou maltovou podlahou atd. V k onstruk ci podpodlažního topení, v obložení stěn něk terých místností a při pok ry tí střech by ly použity římsk é pálené cihly resp. střešní k ry tiny . Oby tná budov a o celkov é rozloze 21x6 m (ca 126 m2, rozměry jsou bez vnějších otopný ch zařízení) by la sv ou delší osou orientov ána v e směru vý chod-západ. Jihozápadně od ní se nacházely lázně o nejméně čty řech místnostech (14x13,5 m, ca. 110 m2). Jejich ca 14 m dlouhá delší osa by la orientov ána v e směru sev er-jih. Obě stav by zřejmě tv ořily jeden architek tonický celek a lze předpok ládat, že by ly propojeny doposud neprozkoumaný mi dřev ěný mi k onstruk čními prvky . Tomuto stav ebnímu komplexu, nacházejícímu se v nejvy šším centrální poloze na Hradisk u, lze přiřk nout funkci na místní poměry dosti luxusně vy bav eného uzav řeného uby tov acího okrsku, odv oditelného z tzv . mansií - v ojenský ch uby tov en určených vy soký m štábním důstojník ům na půdě římských prov incií ("First class accomodation"). V případě Hradisk a u Mušov a nelze vy loučit ani vy užití budov samotný m císařem Mark em Aureliem či jeho nejbližšími. Prostor obou na našem území zcela unik átních stav eb včetně plochy mezi nimi je třeba plošně odk rý t metodami sy stematick ého rev izního terénního vý zkumu. Rozsah rev izního terénního vý zk umu je ca 60 x 50 m (3000 m2). Při něm budou upřesněny něk teré stav ební detaily a předev ším bude prov edena památk ov á k onzerv ace originálních stav ebních prvk ů. Tato památk ov á ochrana se realizuje na místě muzejně chráněném, a to přímo v prostorách v stupní expozice do archeologick ého parku. Na pův odním místě dnes již mimořádně poškozených archeologických pozůstatk ů obou stav eb budou postav eny repliky té podoby , k teré se dnes jev í jako jejich nejprav děpodobnější pův odní v zhled. Ty jsou nav rženy tak , aby vý sledná podoba prezentace názorně představov ala unik átní římsk ou technologii podpodlažního vy tápění, rozv od teplého v zduchu v obložení stěn i způsoby prov edení střešní k onstruk ce. Obě stav by by měly náv štěvníkům demonstrov at typick é prvky římsko-prov inciální architek tury v četně možných forem řešení a vý zdoby interiérů. Zárov eň v nich budou uk ázány postupy užív ání římsk ých lázní. Další prostory uv nitř a částečně též v ně ochranných budov budou naplněny informačními materiály (panely , originály a repliky nálezů), tematick y zaměřený mi na římsk ou a římsk o-prov inciální architek turu. Mírná dispoziční úprav a je možná po prov edení rev izního vý zk umu a upřesnění stáv ajícího stav u antický ch stav eb. Rek onstruk ce objek tu lázní vy chází z archeologický ch nálezů učiněných A. Gnirsem v letech 1926-1927 a následný m rev izním průzkumem v letech 1999-2000 na daném místě. Podle dochov aných k onstruk cí se lze domnív at, že objek t měl ty pick é podlahov é a stěnov é vy tápění - hypocaustum. Typologicky lze objek t rozdělit na 4 místnosti - apody terium - šatnu, frigidarium - studená lázeň, tepidarium - v lažná lázeň a caldarium - hork á lázeň. Sv islé stěny by ly s nejv ětší prav děpodobností dřevo - hlinité k onstrukce zev nitř obloženy dutý mi cihlami - tzv . tubuli. Vnitřní úpravou stěn by la štukov á omítk a a s barev nou vý malbou. Rek onstruk ce respek tuje pravděpodobné hmotov é řešení objek tu v četně v ěrné rekonstrukce interiérů. Na střechu by lo použito oblý ch k eramický ch k ry tin římsk ého typu (imbrices). Oby tný dům se sk ládal ze čty ř v edle sebe řazený ch místností. Vý stav ba objek tu probíhala v e dvou fázích. V obou částech objek tu se zachov aly fragmenty vy tápění stěn a podlahy - hy pok austum. V nejv ětší místnosti by ly nalezeny dok lady po barev né vnitřní vý malbě se stěn se stopami jemného v nitřního štuku. Rek onstruk ce objek tu vy chází z archeologický ch nálezů na daném místě. Stěny jsou nav rženy z dřev ohlinité k onstrukce obložené na něk terých místech dutý mi cihlami - podle dobový ch stav ebních technik . K objek tu je přistav ěna předpok ládaná v eranda směrem na jihozápad. Objek t bude dok umentov at bydlení v římský ch táborech.

FileName: SaveDate:



Strana: 14 z 53


SO 08 - Objekt 2 Vzhledem k tomu, že SO 06 a 07 zj ev ně představ ují pozůstatky uzav řeného stav ebního celku, jehož další části bude možné specifikov at po prov edení archeologický ch vý zk umů, je doporučeno již v projek tov é fázi počítat s dalšími objek ty na jižní a vý chodní straně okrsku. Z architek tonick ého hledisk a se jedná o objek t analogický k Oby tnému domu 1 (SO 07).

SO 09 - Vila Dominantní postav ení mezi objek ty nalezený mi na terase Mušov - Neurissen zaujímá budov a prav děpodobné v ily s půdory sný mi rozměry 44 x 22 m. Podle archeologických rek onstruk cí se jednalo o dřev ěnou budovu. Ústřední část tv oří místnost s apsidou a dv ě sy metrick é sev erojižně orientov ané obdélníkov é místnosti. Z jihu se k budov ě připojuje peristy l s osmi k ůlový mi jámami. Na v ýchodní straně peristy lov ého se nacházela malá místnost s dv ojitý mi zák ladový mi žlaby , na západní straně naopak v paralelní linii zák ladový ch žlabů tvořený v chod. Na jižní straně ústředních místností by la připojena k ry tá v eranda. Sv islé stěnov é k onstruk ce by ly tv ořeny ze dřev a a nepálené hlíny , povrch podlah hliněnou mazaninou. Kry tina střech by la tv ořena římský mi šindeli. Rekonstrukce budovy vychází z předpok ládané objemov é k ompozice hmot místností. Objek t bude rek onstruov án podle dochov aný ch zák ladových žlabů na jiném místě v areálu archeoparku.

SO 10 - Hřiště SO 11 - Stadion Stav by jsou v rov ině motiv ů propojeny s antick ou, předev ším římsk ou architek turou, nicméně nekopírují žádný na našem území odk ry tý půdory s. Dětsk é hřiště se rozk ládá na jednom ze čtv ercový ch bloků vy mezeném "římsk ou sítí" (zabírá plochu 35x35 m). Je nav rženo jako reminiscence na ortogonální římsk é město. Jednotliv é "domy " mají různé funk ce. Jsou v nich průlezky , houpačky , pískov iště, prostorov é sítě, laby rinty … Město dětí má i sv é "brány " a v ěž, k terá je dřev ěnou lávkou napojena na rekonstruov aný římský v al. Stadion je zatrav něná plocha cca 55x23 m. Jeho půdory sný tv ar je odk azem na římsk é stadiony či cirky . Plocha stadionu je v jedné rov ině, je zaříznutá do sev erozápadního sv ahu "římsk ého vrchu". Sv ažitý terén je vy užit pro vybudov ání stupňů, na k terý ch mohou sedět div áci.

SO 12 - Rekonstrukce opevnění Linie opev nění římsk é v ojensk é báze na Hradisk u je známá po délce téměř 3 k m. Jednoznačně zřetelně se dodnes rý suje v terénu na sev erový chodní, sev erní a západní straně návrší, což jsou úseky , k teré zárov eň představ ují obvodov ou linii archeopark u. Archeologický vý zk um fortifik ace se usk utečnil v něk olik a sezónách (od rok u 1986 dodnes), přev ážně v drobných sondážích (tzv . řezech). Díky nim je stav ební konstruk ce opev nění poměrně dobře zdok umentov ána, ov šem pro získ ání dostatečně přesný ch dat je třeba prov ést odkryv v sev erozápadním oblouk u opev nění, kde je stav dochov ání v alov ého náspu nejlepší. Podle dosav adních zjištění lze k onstatov at, že hliněný v al je doprov ázen na různý ch úsecích Hradisk a různý m počtem přík opů s hrotitý m dnem (tzv . fossa fastigata). V celém jižním oblouk u opevnění je doložena přítomnost v nitřního a jednoho vnějšího přík opu, v o něco k ratším úsek u se opev nění sk ládalo z v alu a ze tří linií přík opů. Na sev erovýchodní straně náv rší a na hraně terasy Neurissen, kde je sv ah pod fortifik ací nejv íce přík rý , se zatím zdá, že by l jen jeden příkop. Konstrukcí v alu je násep z hlíny , vy těžené při kopání příkopů. Toto jádro pak by lo zřejmě z obou stran obložené nepálený mi hliněný mi cihlami, v epřov icemi. Zatím pouze z vý zk umů v sev erní části Hradisk a známe řadu s vnitřní hranou v alu paralelně probíhajících k ůlový ch jam, v nichž mohly bý t umístěny dřev ěné trámy , zpevňující v alový násep. Měřitelná spodní šířk a hliněné hradby se pohy buje v rozmezí 5,5-7,5 m, její v ý šku lze odhadnout na ca 3,5-4,0 m. Celkov á šířk a fortifik ace na Hradisku v místech, kde jsou přítomny v al a v šechny tři přík opy , se pohy buje ok olo 28 m.

FileName: SaveDate:



Strana: 15 z 53


Opevnění Hradisk a resp. jeho stav ební prvky (brána, v ěže) budou v rámci archeologick ého parku prezentov ány různý mi metodami a na různých místech: Na V, S, a Z straně Hradisk a (od dnešní vodárny po vý chodní ok raj plochy parku), kde je jeho průběh dodnes v terénu v elmi zřetelný , se odstraní stáv ající náletový porost a prov ede se zatrav nění. Vnitřní průběh v alu bude zde v terénu vy značov at vhodně zvolený živý m plot nízk ého růstu. Živý m plotem bude vy značen průběh fortifik ace tak é na jižní straně park u, kde její linie dnes již v terénu zřetelná není. Na části opev nění (cca 20 m) bude prov edena rekonstrukce opev nění s použitím hlíny , štěrk u, nepálený ch cihel a dřev a. Bude zde nav ršen hliněný násep zpev něný nepálený mi cihlami a dřev ěnou palisádou. Na ok rajích tohoto úseku budou odk ry ty archeologick é profily opev nění - tj. řezy v alem i přík opy . Část opev nění (cca 20m) bude rekonstruov ána v předpok ládané původní sk ladbě. Val bude navršen s použitím dobových technologií dobový ch technologií do vý šky cca 3 m ( měřeno ze strany archeopark u). V horní části v alu je dřev ěné hrazení z desek na dřev ěných trámech zapuštěný ch do k onstruk ce v alu. Další části v alu, k terý probíhají dle archeologický ch vý zkumů areálem, budou naznačeny nav ršením zeminy .

SO 13 - Restaurace Tvoří spolu se v stupním objek tem bránu do archeoparku.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpok ládaný termín zahájení:

v průběhu roku 2011

Předpok ládaný termín dok ončení:

v průběhu roku 2014

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Dotčeny jsou následující územně samospráv né celky: k raj:

Jihomorav ský

Jihomorav ský kraj Žerotínovo náměstí 3/ 5 601 94 Brno tel.: 541 651 111

obec:

Pasohlávky

Obec Pasohlávky Pasohlávky č.p. 1 691 22 Pasohlávky tel.: 519 427 710

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Záměr podléhá zák onu č. 183/2006 Sb., o územním plánov ání a stav ebním řádu (stav ební zák on). V rámci tohoto zák ona budou v průběhu přípravy záměru probíhat řízení o vydání těchto správ ních rozhodnutí: · územní rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stav by ), · stav ební povolení. Záměr se nachází v e správ ním obvodu tohoto stav ebního úřadu: Městsk ý úřad Pohořelice

FileName: SaveDate:


Městsk ý úřad Pohořelice Stav ební úřad Vídeňsk á 699 691 23 Pohořelice tel.: 519 301 343


Strana: 16 z 53


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1. Půda Rozsah záměru:

cca 78 000 m2

Celkov á plocha dotčených pozemk ů:

cca 83 504 m2

Katastrální území:

Mušov , 700401

ZPF:

trv alé odnětí:

cca 37 870 m2

Záměr vyžaduje trvalý zábor zemědělského půdního fondu. Jde o plochy orné půdy, zahra d a vinic.

dočasné odnětí:

0 m2

Záměr nevyžaduje dočasné odnětí ploch zemědělského půdního fondu. V období provádění stavebních prací není vyžadov áno dočasné odnětí, veškeré práce včetně zařízení staveniště budou prováděny na plochách trvalého zábor u.

PUPFL:

trv alé odnětí: omezení:

0 m2 0 m2

Záměr se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa.

Ostatní plochy:

celk ov á plocha:

45 634 m2

Jde o ostatní plochy - způsob využití neplodná půda, komunikace, popř. ostatní komunikace.

B.II.2. Voda Pitná v oda:

spotřeba: zdroj: v průběhu vý stavby :

cca 865 m3/rok vodov odní přípojk a spotřeba nespecifikov ána (běžná)

Technologick á voda: spotřeba:

bez nárok ů

Požární v oda:

nespecifik ov áno vodov odní přípojk a, požární nádrž cca 35 m3

spotřeba: zdroj: objem požární nádrže:

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elek trick á energie:

spotřeba: zdroj: v průběhu vý stavby :

Zemní ply n:

FileName: SaveDate:


cca 160 MWh/rok rozv odná síť odběr nespecifikov án (běžný ) bez nárok ů


Strana: 17 z 53


B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Dopravní obsluha:

počet parkov acích stání: obrat: podíl cílov é dopravy :

cca 58 osobních vozidel cca 4 autobusy do 3 osobních vozidel/místo.den do 1 autobus/místo.den osobní vozidla: cca 75% autobusy : cca 100%

Je konzervativně předpokládáno, že cca 75% osobních vozidel přijede výhradně za cílem návštěvy záměru. Zbývajících cca 25% navštíví záměr při cestě za jiným cílem (lázeňská a rekreační zóna Pasohlávky). U autobusové dopravy je uvažová n 100% podíl cílové dopravy, tj. všechny autobusy přijedou výhradně za cílem návštěvy záměru.

intenzita cílov é dopravy:

do 130 osobních vozidel/den do 4 autobusů/den

Uvedené hodnoty představují počet příjezdů, počet odjezdů bude stejný.

Vý stav ba:

trasa dopravy :

příjezdov á k omunik ace k záměru, místní k omunik ace, silnice I/52

intenzita dopravy:

v ariabilní (cca jednotky , špičkov ě desítky vozidel za den) střední a těžk á nák ladní

druh v ozidel:

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. Ovzduší Bodov é zdroje:

Není předpok ládán v znik žádného nov ého technologick ého zdroje znečišťov ání ov zduší. Vy tápění není zajištěno plynový mi zdroji.

Liniov é zdroje:

automobilov á doprav a bude zdrojem následujícího objemu emisí: NO x: 292,1 g/k m.den CO: 223,5 g/k m.den C xHy: 101,3 g/k m.den prach: 3,3 g/k m.den SO2: 1,0 g/k m.den

Plošné zdroje:

park ov iště osobních v ozidel bude zdrojem následujícího objemu emisí: NO x: 116,8 g/den CO: 89,4 g/den C xHy: 40,5 g/den prach: 1,3 g/den SO2: 0,2 g/den

Vý stav ba:

Budou probíhat běžné stav ební a konstrukční práce. V úvodní etapě budou prov áděny zemní práce, k teré mohou bý t zdrojem emise prachu. Předpok ládaný objem emisí bude činit u ornice 0,09 k g na 1 t, u zeminy 0,22 k g/1 t. Tento zdroj bude dočasný (omezený na dobu prov ádění prací) a budou přijata opatření pro minimalizaci emisí.

FileName: SaveDate:



Strana: 18 z 53


B.III.2. Odpadní voda Splašk ov é vody:

produkce:

cca 865 m3/rok

Odpovídá přibližně množství odebrané pitné vody.

nak ládání:

areálov á k analizace s přípojkou na splašk ov ou k analizaci

Technologick é vody: produkce:

bez produk ce

Srážkov é vody:

cca 1466 m3/rok jímky , v sak ov ání

produkce: nak ládání:

Dešťové vody z jednotlivých zastřešených objektů budou svedeny do jímek (využití vody pro zálivku). Přepa d z těchto nádrží bude zaústěn do vsaku. Způsob zasakování bude řešen ve spolupráci s odborným hydrogeologem. Komunikace bude z větší části odvodněna částečně na terén a částečně do nových dešťových vpustí, zaústěných do vsakovacího prostoru. Odstavné plochy budou odvodněny částečně vsakem, při intenzivnějších deštích potom odtokem na okolní terén. Chodníky budou odvodněny příčným sklonem na komunikaci.

Vý stav ba:

nespecifik ov áno (množstv í zanedbatelné)

B.III.3. Odpady Provoz:

sk upina 15 Odpadní obaly , absorpční činidla, čisticí tk aniny , filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené sk upina 16 Odpady jinak neurčené sk upina 20 Komunální odpady Jde zejména o odpady z kuchy ní a stravoven (podskupina 20 01). Dále o odpa dy z odlučovačů oleje (podskupina 13 05), odpady z údržby elektrického a el ektronického zařízení (podskupi na 16 02), odpadní obaly (podskupi na 15 01). Komunální odpady budou produková ny při údržbě zeleně (20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad) resp. při údržbě ploch (20 03 01 Směsný komunální odpad, 20 03 03 Uliční smetky). Uvedený výčet je orientační. M nožství i kvalita odpadů nebudou významné, problematika odpadového hospodářství za provozu záměru je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpa dech. Množství odpadu bude malé a spolehlivě nepřekročí hodnotu, při kterém by bylo nutno zpracovat plá n odpadov ého hospodářství (tj. 10 tun nebezpečného nebo 1000 tun ostatního odpa du ročně). Odpady budou za provozu záměru tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Původcem odpadu bude provozovatel areálu, odpa dy budou zneškodňová ny opráv něnou osobou.

Vý stav ba:

sk upina 15 Odpadní obaly , absorpční činidla, čisticí tk aniny , filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené sk upina 16 Odpady jinak neurčené sk upina 17 Stav ební a demoliční odpady sk upina 20 Komunální odpady Jde zejména o vytěženou zeminu a /nebo kameny (kód 17 05 01) . Dále budou produková ny odpadní obaly (podskupina 15 01) , odpa dy z elektrického a elektronického zařízení (podskupina 16 02) , kovy (podskupina 17 04), komunální odpa dy (20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad, 20 03 01 Směsný komunální odpad, 20 03 03 Uliční smetky a odpady z mobilních sociálních zařízení (20 03 04 Kal ze septiků a žump) resp. další stavební odpady. Uvedený výčet je orientační. M nožství i kvalita odpadů nebudou významné, problematika odpadového hospodářství při výstavbě je spolehlivě řešitelná v rámci platné legislativy, tj. v režimu zákona č. 185/ 2001 Sb., o odpadech. Odpa dy budou tříděny a shromažďovány dle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečeny před nežá doucím znehodnocením, odcizením nebo únikem. Původcem odpadu bude prováděcí firma (v režimu jejího plánu odpa dového hospodářství), odpa dy budou zneškodňov ány oprávněnou osobou.

FileName: SaveDate:



Strana: 19 z 53


B.III.4. Ostatní Hluk:

technologick é zdroje:

LAeq,T < 50/40 dB v nejbližším chráněném prostoru (den/noc)

Technologické zdroje hluk u budou představovat tec hnická zařízení budov (pokud budou použita - jde o sací a výtlačné strany vzduchotechniky, tepelné výměníky klimatizace apod.) . Půjde o běžně dostupná zařízení, atestovaná, s nízkými emisemi hluku. Umístěna budou na střechách r esp. fasádác h objektů (zejména vstupního objektu) . Provoz zařízení je uvažován nepřetržitý, v noční době omezený.

doprav ní zdroje (provozov na):


Jde o dopr avní provoz na parkovišti záměru a na účelových komunikacích v rámci provozovny záměru. Doprav ní provoz bude nepřetržitý, v noční době omezený.

doprav ní zdroje (v eřejné k omunik ace):


Jde o dopr avní provoz na veřejných komunikacích. Doprav ní provoz bude nepřetržitý, v noční době omezený.

vý stav ba:


Největší emise hluku budou produk ovány na počátku výstavby (zakládání - provoz těžké zemní techniky). V pozdějších fázích výstavby (stavební, konstrukční a dokončovací práce) budou hluk ové emise významně nižší. Výstavba včetně související stavební dopravy bude prov áděna pouze v denní době, s vyloučením brzkých ranních a pozdních večerních hodin (tj. mezi 7:00 až 21:00).

Vibrace:

nebudou produk ov ány Záměr nebude produk ovat vibrace. Totéž se týká potenciálních vibrací vznika jících na komunikacích při provozu silniční (včetně stavební) dopravy . Při výstavbě nebudou používá ny trhací (střelné) práce za použití výbušnin.

Záření:

ionizující záření:

zdroje nebudou použív ány

Při provozu ani výstavbě nebudou provozová ny žádné ply nné nebo kapalné radioaktivní výpusti do životního prostředí, nebudou produková ny radioaktivní odpady . Nelze vyloučit přítomnost zařízení využívajících zářičů (např. ionizační hlásiče požáru, během výstavby např. rentgenová defektoskopická zařízení), vždy však na trhu běžně dostupných, příslušně atestovaných a schválených, bez vlivu na okolí.

neionizující záření:

bez vý znamných vý stupů

Úroveň elektrického a magnetického pole v okolí komunikačních a elektror ozvodných zařízení nepřekr očí hodnoty dané nařízením vlády č. 1/2008 Sb., o ochra ně zdraví před neionizujícím zářením.

Další fy zik ální nebo biologick é fak tory :

nebudou použív ány

Při provozu a ni výstavbě záměru nebudou používány žádné další zdroje fyzikálních vlivů. Nebudou používány ani žádné biotechnologie nebo geneticky upravované produkty.

B.III.5. Rizika vzniku havárií Provoz záměru nepředstavuje vý znamný rizik ový fak tor v zniku hav árií nebo nestandardních stavů s nepříznivý mi env ironmentálními důsledky . Stejně tak riziko poškození živ otního prostředí resp. v eřejného zdrav í, spojené s vý stav bou záměru, je minimální a nev y myk á se běžně přijímaný m rizik ům stav ebních resp. k onstruk čních prací.

FileName: SaveDate:



Strana: 20 z 53


ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)

C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠ ÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEM Í Záměr je umístěn v Jihomorav sk ém k raji, u v odního díla Nov é Mlýny , východně od obce Pasohlávky . Nejvý značnější env ironmentální charak teristik y lze shrnout následov ně: Záměr nezasahuje do žádného v elk oplošného či maloplošného zv láště chráněného území (národní park , chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezerv ace, přírodní rezerv ace, národní přírodní památk a, přírodní památk a). By l vy loučen vý znamný v liv záměru na lok ality soustavy Natura 2000. Záměr nezasahuje do žádného registrov aného či neregistrov aného vý znamného k rajinného prvku. V dotčeném území se v y sky tují prvky územního sy stému ek ologick é stability na nadregionální úrovni. Dotčené území neleží v žádném přírodním park u. V dotčeném území se nevy sky tují žádné památné stromy či přechodně chráněné plochy . Dotčené území není (dle sdělení č. 6 uv eřejněném v e v ěstník u MŽP, částk a 4 z dubna 2010) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kv alitou ov zduší. Vlastním územím neproték á žádný trv alý ani občasný pov rchový tok a nenachází se na něm ani žádná vodní plocha, prameniště či mok řad. V dotčeném území se nenachází žádné ochranné pásmo v odního zdroje v e smy slu zák ona č. 254/2001 Sb. o vodách, v e znění pozdějších předpisů. Území vý stav by leží v ochranném pásmu přírodních a minerálních vod II. stupně. Zdroje přírodních a minerálních vod jsou v e správ ě Česk ého inspek torátu lázní a zřídel, v režimu zák ona č. 164/2001 Sb., lázeňsk ý zákon. Záměr je umístěn mimo zátopov é území Q 100. Dotčené území se nenachází v chráněné oblasti přirozené ak umulace v od (CHOPAV). V dotčeném území neby ly zjištěny střety s ak tiv ními ložisky nerostných surov in, chráněný mi ložisk ový mi územími a dobýv acími prostory , ev idov ané v rozsahu map ložisk ov é ochrany . Záměr není v prostorov ém k onflik tu s hmotný m majetk em a architek tonický mi nebo historický mi památk ami, plocha vý stavby záměru se nenachází v území archeologick ého zájmu. V dotčeném území neby ly zjištěny extrémní poměry , k teré by mohly mít v liv na prov editelnost navrhov aného záměru. Bližší údaje v iz následující k apitoly oznámení.

FileName: SaveDate:



Strana: 21 z 53


C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEM Í

C.II.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví V obci Pasohlávky trv ale by dlí cca 734 obyv atel1. Vzdálenost záměru k zástav bě obce Pasohlávky je v íce než 1400 metrů. V sousedstv í záměru se nacházejí objek ty v inných sk lepů (v e v zdálenosti v íce než 50 metrů) resp. rek reační areály (Hotel Thermal, Autocamp Merkur) v e v zdálenosti přes 600 metrů, k teré nejsou určeny pro trv alý poby t. Zdravotní stav obyv atel v dotčeném území neby l pro účely zpracov ání oznámení zjišťov án.

C.II.2. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Dotčené území není (dle sdělení č. 6 uv eřejněném v e v ěstník u MŽP, částk a 4 z dubna 2010) zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kv alitou ov zduší. V blízk osti hodnoceného záměru se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, proto při popisu stáv ající úrovně imisní zátěže v y cházíme z rozpty lov é studie Jihomorav sk ého kraje (Mgr. Jak ub Bucek ). Grafick é znázornění imisní zátěže ok olí hodnoceného záměru je znázorněno na následujících obrázcích: Obr.: Průměrné ročn í pozaďové koncentrace NO2

1

Dle ČSÚ, údaj k 31.12. 2009. FileName: SaveDate:



Strana: 22 z 53


Obr.: Maximální hod inové pozaďové koncentrace NO2

Z vý še uv edených obrázk ů vyplýv á, že stáv ající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční koncentrace NO 2 hodnot do 20 µg.m-3, tedy cca 50 % imisního limitu (40 µg.m-3). Maximální hodinov é k oncentrace NO2, v prostoru hodnoceného záměru dosahují hodnot do 80 µg.m-3, tedy cca 40 % imisního limitu (200 µg.m-3). Obr.: Průměrné ročn í koncentrace PM10

FileName: SaveDate:



Strana: 23 z 53


Obr.: Četnost dosažení hodnoty imis ního limitu PM 10

Z vý še uv edených obrázk ů vyplýv á, že stáv ající imisní zátěž v prostoru hodnoceného záměru dosahuje u průměrné roční k oncentrace PM10 hodnot do 15 µg.m-3, tedy cca 38 % imisního limitu (40 µg.m-3). Maximální 24hodinov é k oncentrace PM10, v prostoru hodnoceného záměru dosahují hodnot imisního limitu (50 µg.m-3) 32x za rok , tedy s podlimitní četností.

Klima Záměr se nachází v k limatick é oblasti T4 (dle Quitta). Jedná se o teplou k limatick ou oblast, charak terizov anou následov ně: T4 - v elmi dlouhé léto, v elmi teplé a v elmi suché, přechodné období je v elmi krátk é, s teplý m jarem a podzimem, zima je k rátk á, mírně teplá a suchá až v elmi suchá s v elmi krátký m trv áním sněhov é pok rývky. Podrobnější charak teristik a k limatick é oblasti je uv edena v následující tabulce: Tab.: Charakteristika klimatické oblasti T4 Číslo oblasti

T4

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

60 až 70 170 až 180 100 až 110 30 až 40 -2 až -3 19 až 20 9 až 10 9 až 10 80 až 90 300 až 350 200 až 300 40 až 50 110 až 120 50 až 60

FileName: SaveDate:



Strana: 24 z 53


C.II.3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky Záměr se nachází v nezastav ěném prostoru. Stáv ající hluk ov á situace v prostoru záměru je přízniv á (resp. pro nepřítomnost chráněných objek tů není hodnocena) a je dána zejména v zdálený m hluk em z pozemní automobilov é dopravy (silnice I/52). Další v ý znamné zdroje doprav ního nebo technologick ého hluku se v území nev y sky tují. Nejbližší (resp. nejv íce dotčený) hlukov ě chráněný prostor představují objek ty a pozemky v inný ch sk lepů vý chodně od záměru (v zdálenost k záměru cca 50 metrů a v íce) a plochy určené k rekreaci (autok emp), k teré se nacházejí jižním směrem (v zdálenost k záměru cca 600 metrů a v íce). Nejvy šší přípustné hodnoty hluk u (hy gienick é limity ) v chráněném v enk ovním prostoru a chráněném v enkov ním prostoru stav eb jsou (v souladu s nařízením v lády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdrav í před nepříznivý mi účinky hluku a v ibrací) následující: Pro hluk z prov ozov en (týk á se i záměru): LAeq,8h = 50 dB v denní době (pro 8 souv islý ch a na sebe nav azujících nejhlučnějších hodin v období mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,1h = 40 dB v noční době (pro nejhlučnější 1 hodinu v období mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy : LAeq,16h = 55 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 45 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk z dopravy na hlav ních pozemních komunik acích: LAeq,16h = 60 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 50 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro starou hlukov ou zátěž 1 z dopravy na pozemních k omunik acích: LAeq,16h = 70 dB v denní době (pro celé období, tj. 16 hodin, mezi 6:00 až 22:00 hodinou), LAeq,8h = 60 dB v noční době (pro celé období, tj. 8 hodin, mezi 22:00 až 6:00 hodinou). Pro hluk ze stav ební činnosti: LAeq,14h = 65 dB pro období od 7:00 do 21:00 hodin. LAeq,1h = 60 dB pro období od 6:00 do 7:00 a od 21:00 do 22:00 hodin.

Vibrace V území se nenachází žádné zdroje vý znamný ch v ibrací, v dotčeném území ani jeho blízk osti nejsou prov áděny těžební práce za použití vý bušnin.

Ionizující záření V dotčeném území nejsou prov ozov ány žádné vý znamné zdroje ionizujícího záření ani žádné vý pusti radionuk lidů do životního prostředí.

Neionizující záření V dotčeném území jsou provozov ány pouze běžné zdroje elek tromagnetick ého záření telek omunik ačního charak teru a dále elek trorozvodná síť.

Ostatní Další záv ažné fy zik ální nebo biologick é fak tory , k teré by by lo nutno zohlednit, neby ly zjištěny . 1

Tj. pro stav hlučnosti, který vznikl v území "historicky" (do 31. prosince 2000). FileName: SaveDate:



Strana: 25 z 53


C.II.4. Povrchová a podzemní voda Povrchová voda Z regionálně-hydrologick ého hledisk a leží oznamov aný záměr na rozhraní následujících povodí: · · · ·

hlav ní povodí řeky Dunaje 4-00-00, dílčí povodí 4-14-03 Jev išovk a a Dy je od Jev išovky po Svratk u, drobné povodí 4-14-03-072/0 Dy je nad Dunajov ický m potok em, drobné povodí 4-14-03-074/0 Dy je nad Sv ratkou,

a · dílčí povodí 4-16-04 Jihlav a od Roky tné po ústí a Svratk a od Jihlavy po ústí, · drobné povodí 4-16-04-024/0 Mlý nský náhon nad Jihlavou. Obr.: Hydrologické povodí v dotčeném území

Zdroj: Hy droekologický informační systém VÚV T.G.M.

Vodní toky Dy je, Jev išovk a, Svratk a a Mlý nský náhon jsou vý znamné v odní toky . Jejich správ cem je Pov odí Moravy , s. p. Vlastní území v ý stav by je suché, neproték á jím žádný trv alý ani občasný pov rchový tok , nenachází se na něm žádná v odní plocha, prameniště či mok řad. Dotčené území není součástí chráněné oblasti přirozené ak umulace vod (CHOPAV). Katastrální území Mušov a Pasohlávky neleží v e zranitelné oblasti dle NV č. 103/ 2003 Sb. V dotčeném území, v ýchodně od obce Pasohlávky za silnicí I/52, je v y hlášeno záplav ov é území Q 100 řeky Jihlav y . Část záplav ov ého území zasahuje do k .ú. Pasohlávky k restauraci u silnice I/52 a rozlév á se na obě strany komunik ace III/41621 směr Iv aň. V k .ú. Mušov záplav ov é území Q 100 zaplav uje stáv ající lužní les Dolní Mušov ský luh a do prostoru dotčeného záměrem nezasahuje. Řek a Jihlav a má rovněž vy mezenu ak tivní zónu záplav ov ého území Q 20. Ak tivní zóna se nachází v ý chodně od obce Pasohlávky za silnicí I/52 a její rozliv je téměř stejný jak o záplavov é území.

FileName: SaveDate:



Strana: 26 z 53


Obr.: Záplavové území řeky Jihlavy

Zdroj: VÚV T.G.M.

Podzemní voda Dle hy drogeologick ého členění spadá území v ý stav by do rajónu zák ladní vrstvy 2241 - Dy jsko-sv ratecký úv al, náležející do sk upiny rajónů Neogenní sedimenty v něk arpatských a v nitrok arpatských pánv í. Rajón zák ladní v rstvy je tvořen neogenními uloženinami. Předpok ládá se v olný režim proudění podzemní vody , v oblasti se v šak můžou vy sky tnout i struk tury dílčích artéský ch pánv í s napjatý mi zv odněmi. V této oblasti se nepředpok ládá hydrologick á spojitost s hy drologický mi struk turami kv artérních sedimentů v jejich nadloží. Geologick ou stav bu tohoto rajónu představ ují sedimenty spodního miocénu a k lastick é uloženiny lanzendorsk é série. Představ ují vhodné kolek tory , jejichž mocnost kolísá k olem 100 m i v íce. Součinitel filtrace se řádov ě pohybuje v rozsahu 10-5 m/s (Michlíček a k ol. 1986). V kv artérních sedimentech, v řádech jednotek až prvních desítek metrů pod povrchem terénu, lze oček áv at hladinu podzemní vody či zvodněné polohy . Tento horizont či zv odněné polohy nemají hy drogeologický vý znam. Dotace zde bude probíhat vý hradně ze srážek a míra zvodnění tedy bude záv iset na množstv í srážek v daném období a zřejmě i na množstv í vody v nádrži. Horizont bude k orespondov at s hladinou vody v nádrži. Dotčené území nenáleží do Chráněné oblasti přirozené ak umulace vod (CHOPAV). Území v ý stavby leží v ochranném pásmu přírodních a minerálních vod II. stupně. V k .ú. Pasohlávky a k .ú. Mušov se nacházejí dv a zdroje přírodní minerální v ody , vrty Mušov-3G a Pasohlávky -2G. Geotermální v rt Mušov -3G (označený Mu 3G) leží cca 350 m v ýchodně od záměru, na pozemk u p.č. 3164/204 v k .ú. Mušov . Jeho charak teristik y jsou následující: hloubk a: teplota termální v ody na počv ě vrtu průměrný teplotní gradient hodnota tepelného toku maximální v ydatnost vody při v olném přeliv u maximální v ydatnost vody při snížení hladiny o 47,8 m teplota v ody na povrchu mineralizace termálních sirných v od CM obsah sulfanu

1450 m až 49,7 °C 26,1 °C/k m 48,4 m/W m2 7 l/s 17,2 l/s 48 °C 2,2 g/l až 9 mg/l

Z pohledu vy hlášky č. 423/2001 Sb., o zdrojích a lázních, jde o teplou, silně mineralizov anou minerální vodu sírano-chloridov ého sodného typu, sirnou. FileName: SaveDate:



Strana: 27 z 53


Zdroj je vy užív án pro lázeňsk é účely (je s ním uv ažov áno při rozvoji rek reační a lázeňsk é zóny Pasohlávky). Pro využív ání zřídelní struk tury by lo vydáno povolení k využív ání zdroje (Český inspek torát lázní a zřídel, č.j. ČIL 14.8.2006/34021-P ze dne 14. 8.2006). Je povoleno max. množstv í odebírané vody 1,16 l/ s, tj. 70 l/ min, max. 36 500 m3/rok . Při navy šov ání spotřeby vody pro lázeňsk é léčebné účely je nutno zachov at k apacitu 3 l/s. Vrt podléhá režimu sledov ání dle §3 zák ona č. 164/2001 Sb., lázeňsk ý zákon.

C.II.5. Půda Realizací záměru bude dotčeno celk em cca 110 parcel, z toho cca 39 parcel jsou chráněny jako plochy zemědělsk ého půdního fondu (ZPF) se způsobem využití orná půda (dominantně), v inice nebo zahrada. Žádná z parcel není v edena jako pozemek určený k plnění funkcí lesa (PUPFL). Plošná bilance dotčený ch pozemk ů je prov edena v části B oznámení (v iz strana 17 tohoto oznámení). V území jsou plošně vy mezeny dv ě bonitov ané půdně ekologick é jednotky , a to 00810 a 00850. Z toho vý sky t BPEJ 00810 se v y sky tuje na cca 80% dotčeného území. Dle Metodick ého poky nu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstv a živ otního prostředí Česk é republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělsk ého půdního fondu jsou dotčené půdy zařazeny do III. (BPEJ 00810) a IV. (BPEJ 00850) třídy ochrany . Do III. třídy ochrany zemědělsk é půdy jsou sloučeny půdy v jednotlivých k limatick ých regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany , k teré je možno územním plánov áním využít pro ev ent. vý stav bu. Do IV. třídy jsou řazeny půdy s podprůměrnou produk ční schopností, s omezenou ochranou, vy užitelné pro vý stavbu. Na dotčený ch pozemcích dominantně zastoupeny černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, v ždy v šak erodov ané, přev ážně na spraších, zprav idla v e vy šší sv ažitosti. Jedná se o půdy středně těžk é.

C.II.6. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologická charakteristika území Podle geomorfologick ého členění (Demek J. a kol., 1987) náleží dotčené území do podcelk u Dy jsk osv rateck á niv a, celku Dy jsk o-sv ratecký úv al, oblasti Západní v něk arpatsk é sníženiny , subprov incie Vněk arpatsk é sníženiny , prov incie Západní Karpaty . Nadmořsk á vý šk a se pohybuje okolo 180 m.n.m. Na sev er od místa záměru je dominantou v rch Hradisko (nadmořsk á vý šk a 221 m.n.m.).

Geologické poměry Studov ané území na břehu Nov omlýnsk é nádrže, poblíž Pasohláv ek , se z geologick ého hledisk a nachází v oblasti sty k u několik a jednotek , k teré jsou součástí Vnějších Západních Karpat. Jednak jde o jednotky fly šov ého pásma - pouzdřansk á jednotk a, ždánick á jednotk a - a dále jde o v něk arpatsk ou postorogenní pánev - k arpatsk á neogenní předhlubeň. Vý znamné jsou kv artérní sedimenty , k teré přek rýv ají starší horniny . Karpatsk á neogenní předhlubeň v znik la postupně před čelem fly šový ch přík rov ů. Sedimentární vý plň pánv e je různého stáří (eggenburg až baden) a různé litologick é náplně. Nejrozšířenější v prostoru studov aného území jsou zejména písčité slíny - šlíry stáří k arpatu, badensk é štěrky a v ápnitý jíl - tégl. Sedimenty stáří k arpatu vy stupují na v elk é ploše předev ším jižně od I. a II. nádrže vý chodně od Brodu nad Dy jí až po Pav lov sk é v rchy . Na sev erní straně nádrží tv oří vrch Hradisko (k . 221) východně od Pasohláv ek a dále vy cházejí na povrch podél břehu II. nádrže mezi Strachotínem a Pouzdřanský m ry bník em. Badensk é sedimenty vy stupují na povrch západně od linie Pasohlávky - Brod nad Dy jí. V různý ch oblastech okolo nádrží se na sedimenty k arpatsk é předhlubně nasouv ají paleogenní sedimenty ždánick é jednotky , k teré tvoří souvrstv í podmenilitov é, menilitov é a ždánicko-hustopečsk é. Ty to horniny v místě v ý stavby na pov rch nevy stupují.

FileName: SaveDate:



Strana: 28 z 53


Nejv ětší podíl kv artérních sedimentů tv oří uloženiny fluv iální. V ok olí Novomlýnských nádrží lze rozlišit přibližně tři terasov é úrovně - nejstarší náleží gűnzsk ému glaciálu, střední mindelsk á a nejnižší terasov á úrov eň náleží rissk ému zalednění. Jak o nejmladší fluv iální sedimenty pokrýv ají v elk é plochy uloženiny niv ní. Nejvy šší a zárov eň nejstarší terasou je tzv . šakv ick á terasa gűnzsk ého stáří. Odpov ídá sy rov icko - iv aňsk é terase řek y Svratky . Nachází se v e vý šce 30 až 40 m nad úrov ní pův odního tok u Dyje. Vy stupuje sev erozápadně od horní nádrže podél silnice Pohořelice - Drnholec a dále tv oří zarovnanou plochu mezi Strachotínem a Pouzdřany . Dalšími v ý sky ty jsou napřík lad sev erní ok olí Iv aně a v ok olí Šakv ic. Mindelsk á terasa j e nazý v ána terasou nov omlý nsk ou. Tato terasov á úrov eň nevy stupuje v e studov aném území příliš patrně. Její zby tky se nachází v okolí Pasohláv ek , Brodu nad Dyjí a Nový ch Mlýnů. Fluv iální písčité štěrk y rissk ého stáří budují nejnižší, poměrně rozsáhlou terasu strachotínskou. Mocnost terasy je 3 až 5 m, její báze leží zhruba v e vý šce původní úrov ně řeky Dy je. Jedná se o sv ětle šedohnědé v ápnité písčité štěrky , hrubě zrnité s dokonale ov álený mi v alouny o průměru v rozmezí 3 až 5 cm, maximálně až 15 cm. Materiálem v alounů je přev ážně křemen, v ápenec, pískov ec, kv arcit, méně rula. Vy stupuje zejména sev erně od obce Pasohlávky podél silnice Pasohlávky - Iv aň, tv oří dále oba břehy I. nádrže a jižní břeh II. nádrže. Vý znamnější vý sky t je mezi Strachotínem a Šakv icemi. Svrchní část něk terý ch území mohou tv ořit nepropustné holocenní povodňov é hlíny .

Tektonické poměry a přirozená seismicita oblasti V území nejsou ev idov ána poddolov aná území. Ve v zdálenosti 80 m sev erový chodně od hranice záměru je dle mapových podk ladů (02. Výkres limitů vy užití - přírodní limity ) územně analy tický ch podk ladů (ÚAP) správ ního obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice registrov áno sesuvné území malého rozsahu. Toto sesuvné území se nachází mezi místní k omunik ací k v inný m sk lepům a silnicí I/52. Do prostoru záměru nezasahuje. Z hledisk a seismicity náleží území k oblastem s intenzitou do 6˚ MSK-64 (dle ČSN 73 0036 "Seismick á zatížení stav eb"). V oblastech s intenzitou seismick ého zatížení do stupně 6 není nutné při návrhu stav ebních konstruk cí uv ažov at účinek zemětřesení.

Surovinové a jiné přírodní zdroje V oblasti nejsou dle ČGS - Geofond registrov ána žádná chráněná ložisk ov á území. Dotčené území není v edeno jak o vý znamná geologick á lok alita.

Radonové riziko Míra rizik a pronik ání radonu z podloží neby la pro účely zpracov ání oznámení zjišťov ána. Dle radonov é mapy ČR lze oček áv at nízký až střední radonový index.

C.II.7. Fauna, flóra a ekosystémy Biogeografická charakteristika území Dle biogeografick ého členění Česk é republiky (Culek et al., 1996) je řešené území součástí následujících jednotek : prov incie: Panonsk á podprov incie: Sev eropanonsk á biogeografický region: přibližně na rozhraní Dyjsko-Morav sk ého a Lechov ick ého bioregionu Dy jsko-Morav ský bioregion zabírá širok é nivy -osy geomorfologický ch celků Dy jsko-sv ratecký a Dolnomorav ský úv al. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rak ousk a a na Slov ensko, v ČR má plochu 605 k m2.

FileName: SaveDate:



Strana: 29 z 53


Bioregion je tv ořen široký mi říčními niv ami, náležícími do 1. v egetačního stupně, s jasný m v ztahem k panonsk é prov incii. Území by lo od prav ěk u osídleno a v dnešní niv ě ležela v ý znamná centra Velk é Moravy , přesto se zde zachov aly lužní pralesy a rozsáhlé niv ní louky . I přes narušení vodního režimu vodohospodářský mi úprav ami zde má řada druhů a společenstev nejreprezentativ nější zastoupení v rámci celé Česk é republiky . Mnoho jihový chodních prvků zde má hranici sv ého areálu, např. jasan úzk olistý . Biodiv erzita je v y sok á, obohacená splav ený mi druhy . Fauna řeky Moravy , i přes úpravy a znečištění, má širok é spek trum organismů černomořsk ého povodí. Nety pick é části bioregionu leží v e vy šších částech široký ch niv v blízkosti v rchov in, odk ud přiték ají jejich řeky (např. niv a Sv ratky pod Brnem, Dy je pod Znojmem). V těchto částech chy bí něk teré ty pick é teplomilné druhy a sestupují sem druhy z v rchov in. V současnosti mají lužní lesy a orná půda vyrovnané zastoupení, luk je málo, hojné jsou vodní plochy , místy malé hodnoty (Nov é Mlýny -k romě střední nádrže z hledisk a vý sky tu ornitocenóz). Lechov ický bioregion leží v e středu jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rak ousk a. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-sv ratecký úv al, ale bez široký ch niv a bez území vý chodně od Židlochov ic a Dunajov ických vrchů. Na západě zahrnuje ok raj Jev išov ick é pahork atiny . Bioregion se sk ládá ze dvou částí oddělených niv ami, plocha v ČR je 1085 k m2. Bioregion je tvořen štěrk opískový mi terasami s pok ryvy spraší a ostrůvky k ry stalinik a. Přev ažuje zde 1. dubový v egetační stupeň, na sev erních sv azích pak 2. bukov o-dubový stupeň. Potencionální v egetaci tv oří dubohabrov é háje a teplomilné doubravy . Je ov liv něn srážk ový m stínem, sousedstv ím hercynský ch bioregionů a charak teristický m vý sky tem acidofilních druhů. Bioregion je starosídelní oblastí, proto je dnes biodiv erzita nízk á, je zde v šak přítomna řada mezních prvků a probíhá tudy řada ok rajů areálů. Vý znamné zastoupení mají submediteránní a pontick é druhy . Netypick á jsou okrajov á území, s ostrůvkov itý mi vý chozy k ry stalinik a nebo k ulmu, přechodná k ok olním v rchov inám. Nereprezentativ ní je i území charak teru pahork atiny u Jaroslav ic budov ané v ápnitý m neogénem a připomínající Hustopečský bioregion. V bioregionu dnes dominují pole, trav inoby linná lada jsou v zácná, lesíky jsou téměř vý hradně ak átov é, v luzích vrbov é a topolov é. Dle fy togeografick ého členění Česk é republiky (Sk alický , 1988) je řešené území součástí následujících jednotek : fy togeografick á oblast: fy togeografický obvod: fy togeografický ok res: fy togeografický podokres:

Termofy tik um Panonsk é termofy tik um Jihomorav ský úv al Dy jsko-svratecký úv al

Flóra a fauna Pro posouzení fauny a flóry dotčeného území by l pro účel zpracov ání tohoto oznámení zadán a zpracov án botanický a zoologický průzkum (kolek tiv autorů pod v edením Ing. Václav a Prášk a, Ph.D, červ en červ enec 2010). Průzk um by l zaměřen na zjištění v ý sky tu zv láště chráněný ch druhů rostlin a živ očichů v dotčené lok alitě a jejím ok olí. Úplné znění jednotlivých průzk umu je předmětem přílohy 4 tohoto Oznámení. V následujících k apitolách uv ádíme pouze stručný popis území a přehled zjištěný ch druhů rostlin a živ očichů.

Flóra Zájmov é území se nachází sev erně od ATC Merk ur Pasohlávky na lev ém (sev erním) břehu Horní (Mušov sk é) zdrže Vodního díla Nov é Mlý ny při silnici I/52 Brno - Mikulov , na jižním sv ahu k óty 220 Římsk ý FileName: SaveDate:



Strana: 30 z 53


v rch. Zájmov é území je tv ořeno předev ším zemědělsk y využív aný mi pozemky , přev ážně orné půdy . V menší míře jsou zastoupeny v inohrady a sady . Jde o antropicky narušené plochy s úhory , k teré pok rýv á vy sokoby linná v egetace. Přev ažují zde ruderální druhy rostlin i polní plev ele včetně druhů v zácnějších. Lesíky v okolí k empu jsou přev ážně ak átov é s nepatrnou příměsí jiný ch druhů dřev in. Botanický průzkum by l prov eden v následujících lok alitách zájmov ého území: 1 - Pasohlávky , okraj pole SV k empu 2 - Pasohlávky , ruderál a sk rývky SV k empu - lok alita nav ržené stav by Archeosk anzenu Tab.: Výčet nalezených botanických druhů Latinský název Agrostis capillaris L. Achillea millefolium L. agg. Amaranthus powellii S.Watson Amaranthus retroflexus L. Apera spica venti (L.)P.B. Arctium lappa L. Arenaria serpyllifolia L. agg. Arrhenather um elatius (L.)J.Presl et C.Presl Artemisia vulgaris L. Atriplex oblongifolia W.et K.

Atriplex sagitata Borkh. Ballota nigra L. Berteroa incana (L.)DC. Bromus commutatus Schrader Bromus erectus Huds. Bromus hordaceus L. subsp.hordaceus Bromus sterilis L.

Český název psineček obecný řebříček obecný laskavec zelenoklasý + laskavec ohnutý + chundelka metlice lopuch větší písečnice douškolistá ovsík vyvýšený

Lokalita 1 1 1

Český název merlík bílý + merlík tuhý + bytel metlatý pravý +

Lokalita 1 2 1 1, 2 1 1 1, 2 1, 2

Melilotus albus Med. Onopor dum acanthium L.

locika kompasová hluchavka bílá hrachor hlíznatý + jílek vytrvalý (+) strdivka sedmihradská [C4a] komonice bílá ostropes trubil (+)

pelyněk černobýl lebeda podlouhlolistá + [C4a] lebeda lesklá + měrnice černá šedivka šedá sveřep luční [C2]

2 1 1 1 1, 2 1, 2

Papaver rhoeas L. Pastinaca sativa L. Picris hieracioides L. Pimpinella major (L.)Huds.

mák vlčí pastinák setý hořčík jestřábníkovitý bedrník větší

2 1 1, 2 1

sveřep vzpřímený sveřep měkký

1, 2 1

Plantago major L. Poa annua L.

jitrocel větší lipnice roční

1, 2 2

Poa palustris L. subsp.xerotica Chrtek et Jirásek Polygonum aviculare L. agg. Portulaca oleracea L. subsp. oleracea Potentilla argentea L. Potentilla reptans L. Potentilla supina L. Rubus caesius L. agg. Rumex crispus L. Rumex obtusifolius L. Rumex thyrsiflorus Fingerh. Securigera varia (L.)Lassen

lipnice bahenní suchobytná

1, 2

truskavec ptačí šrucha zelná pravá

1, 2 1, 2

mochna stříbrná mochna plazivá mochna poléhavá ostružiník ježiník šťovík kadeřavý šťovík tupolistý šťovík rozvětvený čičorka pestrá

1 1 2 1 1 1 2 1, 2 1, 2

1, 2 1, 2 1 1, 2 1

sveřep jalový

1

Bromus tectorum L. Carduus acanthoi des L.

sveřep střešní bodlák obecný

1, 2 1

Carex hirta L. Centaurea stoebe L. Cichorium intybus L. Cirsium arvense (L.)Scop. Conium maculatum L. Consolida regalis S.F.Gray Convolvul us arvensis L. Conyza canadensis (L.)Cronquist Crepis foetida L. subsp.rhoeadifolia (M.Bieb.)Čelak . Crepis setosa Haller fil.

ostřice srstnatá chrpa latnatá čekanka obecná pcháč oset bolehlav plamatý ostrožka stračka svlačec rolní turanka kanadská +

1 1, 2 2 1 1, 2 1 2 1, 2

Daucus carota L. Descurainia sophia (L.)Prantl Digitaria ischaemum (Schweier)Mühlenb. Echium vulgare L. Elytrigia repens (L.)Nevsky Epilobi um tetragonum L. Erigeron acris L. s.l.

FileName: SaveDate:

Latinský název Chenopodi um album L. Chenopodi um strictum Roth Kochia scoparia (L.)Schrader subsp.scoparia Lactuca serriola L. Lamium album L. Lathyrus tuberosus L. Lolium perenne L. Melica transsilvanica Schur

1, 2 1

škarda smrdutá mákolistá [C3]

2

Setaria pumila (Poiret)R.et Sch.

bér sivý +

škarda štětinkatá + [C1] mrkev obecná

2

Setaria verticillata (L.)P.B.

bér přeslenitý +

2

1, 2

knotovka širolistá bílá

1

úhor ník mnohodílný

1, 2

Silene latifolia Poiret subsp. alba (Mill.)Greuter et Burdet Silene vulgaris (Moench) Garcke Sisymbrium altissimum L.

silenka nadmutá

1

hulevník vysoký +

2

Sonchus oleraceus L. Stellaria media (L.)Vill. agg. Tanacetum vulgare L. Taraxacum sect.Ruderalia Kirschner,H.Ollgaard et Štěpánek

mléč zelinný ptačinec prostřední vratič obecný smetanka lékařská

1 2 1 1, 2

rosička lysá + hadinec obecný pýr plazivý vrbovka čtyřhranná turan ostrý


1 1, 2 1, 2 2 2


Strana: 31 z 53


Erigeron annuus (L.)Pers.agg. Erodium cicutarium (L.)L`Hér . Eryngi um campestre L. Euphorbi a esula L.

turan(hvězdník) roční

máčka ladní pryšec obecný

2 1

Falcaria vulgaris Bernh. Fallopia convolvul us (L.)Á.Löve Filago arvensis L. Galium aparine L. Geranium pusillum Burm.fil. Geum urbanum L. Hordeum murinum L. Hypericum perforatum L.

srpek obecný opletka obecná

1 1

Chaerophyllum bulbosum L.

krabilice hlíznatá

pumpava obecná

bělolist rolní [C3] svízel přítula kakost maličký kuklík městský ječmen myší třezalka tečkovaná

1 1, 2

2 1 1, 2 1 1 1

Tragopogon dubi us Scop.

kozí brada pochybná

Trifolium arvense L.

jetel rolní

2

Trifolium aureum Pollich Tripleurospermum inodor um (L.)Schultz Bip. Urtica dioica L. Verbascum lychnitis L.

jetel zlatý heřmánek nev onný +

2 2

kopřiva dvoudomá divizna knotovkovitá

1 1

Veronica persica Poiret Vicia cracca L. Vicia hirsuta (L.)S.F.Gray Vicia villosa Roth Viola arvensis Murray Vulpia myuros (L.)C.C.Gmelin

rozrazil perský + vikev ptačí vikev chlupatá vikev huňatá violka rolní mrvka myší ocásek [C3]

1 1 1 1, 2 1 2

1, 2

1

Vysvětlivky ke značkám za českým jménem druhu "+" - druh cizího původu, zavlečený nebo zplanělý "++" - druh vysazovaný, výjimečně zplaňující (+) - druh domácí, často vysazovaný či vysévaný druhy domácí jsou bez výše uvedených značek [§3] druh zvláště chráněný podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (seznam zvláště chráněných rostlin a hub) v kategorii "druh ohrožený" [C1] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh kriticky ohrožený" [C2] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh silně ohrožen" [C3] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh ohrožený" [C4a] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh vyžadující pozornost" - méně ohrožené

Dendrologie Inv entarizace a ocenění dřev in by lo prov edeno v rámci projek tu pro územní řízení (ing. arch. Radko Kv ět, červ en 2010). Pro potřeby tohoto dokumentu přebíráme pouze zák ladní popis týk ající se ty pu dřev in a jejich biologick é (sadovnick é) hodnoty , bez uv edení ocenění. Rozsah dendrologick ého průzk umu by l určen rozsahem předpok ládaného trv alého záboru pro posuzov aný záměr. V tak to dotčeném území by ly popsány v ešk eré dřev iny , tedy vy sazov ané i náletov é a to jak o samostatné stromy a porosty . By l zjištěn, resp. hodnocen, vý sky t 24 stromů a 42 porostů k eřů, náletů a nárostů a sk upin stromů. Tab.: Inventarizace dřevin - stromy Latinský název Juglans regia Prunus cerasifera Prunus avium Prunus communis Prunus domestica Acer campestre Fraxinus excelsior

Český název ořešák královský myrobalán třešňový třešeň švestka švestka domácí javor babyka jasan ztepilý

počet 15 1 2 2 1 2 1

sadovnická hodnota 3,4 3 3 3, 4 4 3, 4 3

Kritéria hodnocení sadovnické hodnoty dřevin: 1 - dřeviny absolutně zdravé, vitální s typickým vzhledem a dlouholetou perspektivou 2 - dřeviny zdravé s dlouholetou perspektivou a mírně narušeným typickým vzhledem 3 - dřeviny mírně proschlé, netypický vzhled, jednostranná koruna, nevýrazné poškození 4 - dřeviny podprůměrné, značně poškozené, málo vitální a dočasnou perspektivou 5 - dřeviny nevyhovující, silně poškozené, odumřelé nebo téměř odumřelé

Zjištěné sk upiny náletů a nárostů, skupin stromů k eřů a samostatný ch k eřů by ly zastoupeny následujícími taxony: · · · · · · · · ·

javor babyk a (Acer campestre) javor jasanolistý (Acer negundo) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) ořešák k rálov ský (Juglans regia) jabloň (Malus hybrida) topol šedý (Populus x canescens) třešeň (Prunus av ium) šv estk a domácí (Prunus domestica) mahalebk a (Prunus mahaleb)

FileName: SaveDate:



Strana: 32 z 53


· · · · · · · · · · · ·

trnk a obecná (Prunus spinosa) trnov ník ak át (Robinia pseudoacacia) jilm habrolistý (Ulmus minor) dřín obecný (Cornus mas) sv ída krv av av á (Cornus sanguinea) hloh obecný (Crataegus laev igata) brslen ev ropský (Euony mus europaeus) ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) k ustovnice cizí (Ly cium barbarum) my robalán třešňový (Prunus cerasifera) růže (Rosa sp.) bez černý (Sambucus nigra)

Hodnocené dřev iny budou odstraněny z kompozičních dův odů při realizaci archeologick ého park u Římský v rch. Vy užitelnost porostů pro další pěstov ání a plnění k ompozičního záměru je v elmi nízk á (buď z důvodů botanický ch charak teristik jednotlivý ch taxonů nebo ze zdravotních dův odů jednotlivých dřev in nebo porostů dřev in).

Fauna Prov edený zoologický průzkum v zájmov ém území a jeho nejbližšího okolí, by l zaměřen na zjištění v ý sky tu obratlovců, předev ším v šak zv láště chráněný ch obratlovců dle prov áděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., v e znění pozdějších předpisů. Při průzk umu lok ality by li obratlov ci sledov áni předev ším metodou liniov ého transek tu, procházejícího zájmov ou plochy , tzv . „zigzagging“. Ptáci by li pozorov áni v izuálně a ak usticky a by li determinov áni bez odchy tu. Savci by li sledov áni jednak prostřednictv ím poby tových značek a jednak v izuálně přímý m pozorov áním v terénu. Obojživ elníci a plazi by li pozorov áni v izuálně i ak ustick y . S živ očichy neby lo manipulov áno, tudíž neby lo zasahov áno do jejich přirozeného výv oje. Odchy t drobný ch zemních sav ců neby l prov áděn, stejně jak o sledov ání letounů (Chiroptera). Neby lo prov áděno kv antitativ ní hodnocení fauny obratlovců. V zájmov ém území a v jeho nejbližším okolí by lo zjištěno celk em 26 druhů obratlov ců, z toho 1 druh obojživ elník a, 3 druhy plazů, 16 druhů pták ů a 6 druhů sav ců. Tab.: Výčet druhů živočichů Český název

Latinský název

Stupeň ohrožení

Bufo bufo

ohrože ný dr uh

Lacerta agilis Anguis fragil is Natrix natrix

silně ohr ožený druh silně ohr ožený druh silně ohr ožený druh

Riparia ri paria

ohrožený druh

Kormorán vel ký

Phalacrocorax carbo

ohrožený druh

Rorýs obecný

Apus apus

ohrožený druh

Ťuhýk obec ný Vlaštovka obecná

Lanius coll urio Hirundo r ustica

ohrožený druh ohrožený druh

OBOJŽIVELNÍCI Ropucha obecná PLAZI Ještěrka obecná Slepýš kře hký Užovka obojková PTÁCI Břehule říč ní

Holub hřiv náč Jiřička obecná Konipas bílý Konopka obecná Poštolka obecná Stehlík obecný Strnad obecný Špaček obec ný

Vrabec polní Zvonek zelený Zvonohlík obecný SAVCI

Krtek obecný Kuna Hraboš polní FileName: SaveDate:

Columba palumbus Delichon ur bica Motacilla alba Carduelis cannabina Falco tinnuncul us

Carduelis carduelis Emberiza citrinella Sturnus vulgaris Passer montanus Carduelis chloris Serinus serinus Talpa europaea Martes sp. Microtus arvalis



Strana: 33 z 53

THERMAL PASOHLÁVKY - AR CHEOLOGICKÝ PARK ŘÍMSKÝ VRCH OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Kočka domácí Srnec evropský Zajíc polní

Felis lybica f. catus Capreolus capreolus Lepus europaeus

Zvláště chráněná úze mí Záměr nezasahuje do žádného v elk oplošného ani maloplošného zv láště chráněného území (v četně ochranných pásem). Nejbližším zv láště chráněný m územím je přírodní památk a Betlém cca 1 k m v ý chodně, přírodní památk a Dolní mušov ský luh cca 2 k m vý chodně a přírodní rezerv ace Věstonick á nádrž cca 1,4 k m jihový chodně od záměru. Všechna uv edená zv láště chráněná území se nachází až za silnicí I/52. Přírodní památk a Betlém by la vy hlášena 27.9.1990 na v ý měře cca 10 ha. Vý znamná je zejména z hledisk a vý sky tu obojživ elník ů. Přírodní památk a Dolní mušov ský luh by la vyhlášena 27.9.1990 na v ý měře cca 48 ha. Hlav ním cílem ochrany je lužní porost na soutoku Jihlavy a Sv ratky s bohatou av ifaunou. Přírodní rezerv ace Věstonick á nádrž by la vyhlášena 11.2.1994 na v ý měře cca 1016 ha, zej ména jak o bohaté hnízdiště a shromaždiště v odních druhů ptáků.

Lokality soustavy Natura 2000 Záměr nezasahuje přímo do žádné lok ality v rámci soustavy Natura 2000. Nejbližší tak ov ou lok alitou je ev ropsky vý znamná lok alita (EVL) Mušov ský luh (CZ0624103) a ptačí oblast (PO) Střední nádrž vodního díla Nov é Mlýny (CZ0621030). Údaje k těmto lok alitám j sou následující:

EVL Mušov ský luh (CZ0624103) Rozloha: Biogeografick á oblast: Souřadnice středu: Nadmořsk á vý šk a:

557,5 ha panonsk á 16°35'1'' v .d., 48°54'58'' s.š. 169-186 m n. m.

Předměty ochrany -stanov iště: 3260 Nížinné až horsk é vodní toky s v egetací sv azů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 91E0 Smíšené jasanov o-olšov é lužní lesy temperátní a boreální Ev ropy (Aln o-Padio n, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur ), jilmem v azem (Ulmus laev is), j. habrolistý m (U. minor), jasanem ztepilý m (Fraxinus excelsior ) nebo j. úzkolistý m (F. angustifolia) podél v elkých řek atlantsk é a středoev ropsk é prov incie (Ulmenion minoris). Předměty ochrany -druhy: lesák rumělk ový (Cucujus cinnaberinus) roháč obecný (Lucanus cervus) vydra říční (Lutra lutra) Zranitelnost:

Lesní porosty jsou zásadně ov livňov ány lesním hospodařením - chov zv ěře (bažant, srnčí), vý sadby nepůvodních druhů, např. Populus x canadensis, Juglans nigra. Dlouhodobě negativ ně působí snížená hladina podzemní vody a absence prav idelný ch záplav v důsledku v odohospodářských úprav na řece Jihlav ě. Díky vy sušov ání dochází k výv oji společenstev směrem k suchý m ty pům. Změnou jsou nejv íce postiženy fragmenty měkký ch luhů a mok řadní v egetace. Podél řečiště se šíří neofy ty , např. Impatiens glandulo sa.

PO Střední nádrž vodního díla Nov é Mlý ny (CZ0621030) Rozloha: 1047,5 ha Biogeografick á oblast: panonsk á Souřadnice středu: 16°36'57'' v .d., 48°54'9'' s.š. FileName: SaveDate:



Strana: 34 z 53


Nadmořsk á vý šk a:

172-180 m n. m.

Předměty ochrany :

husa běločelá (Anser albifrons) husa polní (Anser fabalis) husa v elk á (Anser anser ) orel mořský (Haliaeetus albicilla) rybák obecný (Sterna hirundo )

Zranitelnost:

Pro zachov ání atrak tiv ity pro vodní ptáky je nutno citliv ě přistupov at k obhospodařov ání a využív ání. Nejdůležitějším ohrožujícím fak torem je k olísání v odní hladiny , zarůstání ostrůvk ů, lov vodních pták ů, rybářsk é obhospodařov ání a vý sky t botulismu.

Pozn.: Nat ura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukláda jí dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody, a to: · směrnice 79/409/ EHS O ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) · směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“) Směrnice ve svých přílohách vyjmenováva jí, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny . Na základě směrnice o ptácích jsou vy hlašovány ptačí oblasti - PO (v anglickém originále: Special Protection Areas - SPA) a podle směrnice, o stanovištích evropsky významné lokality - EVL (v anglickém originále Sites of Community Importace - SCI). Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000. Obě směrnice byly v naší legislativě implementovány do zákona č. 114/1992 Sb., o ochra ně přírody a krajiny, v aktuálním znění.

Územní systém ekologické stability Záměr leží na hranici, resp. na hranici jeho ochranné nárazníkov é zóny , nadregionálního biokoridoru NRBK "Mohelno-K161" s ty pem ekosy stému N-niv ní. Tento biok oridor je vy mezen vý chodně od záměru za silnicí I/52. Dalším nejbližším prvk em je lok ální biocentrum LBC Mušov sk é hradisko, sev erně od záměru (ÚAP - MěÚ Pohořelice). Pozn.: Ze zákona (zák. č.114/ 1992 Sb. o ochra ně přírody a krajiny , §3, odst. a) je územní systém ekologické stability definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability.

Významné krajinné prvky V místě záměru neby ly vyhlášeny žádné registrov ané VKP. Záměr rovněž nezasahuje do žádného neregistrov aného VKP. Pozn.: Významný krajinný prvek (VKP) je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Přispívá k udržení stability krajiny. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera , údolní nivy . Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochra ny přírody jako významný kraji nný prvek , zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy.

Přechodně chráněné plochy, památné stromy, přírodní parky V dotčeném území nejsou lok alizov ány žádné přechodně chráněné plochy , památné stromy ani přírodní parky .

C.II.8. Krajina Krajinný ráz vy chází předev ším z trv alý ch ek osy stémový ch režimů k rajiny , daný ch zák ladními ek ologický mi a přírodními podmínk ami. V rámci antropogenních činností je k rajinný ráz dotv ářen do určitého souboru ty pických přírodních a člov ěk em vy tv ářených prvků, k teré jsou lidmi vnímány jako charak teristick é, identifik ující určitý prostor.

FileName: SaveDate:



Strana: 35 z 53


Z biogeografick ého hledisk a leží dotčené území Dy jsk o-Morav sk ém bioregionu (4.5), k terý v širším území vy mezuje rozsáhlou plochou nivu řek Dyje, Svratky a Jihlavy . Vý še položené území směrem na sev er a sev erový chod, k teré tvoří zv lněné plošiny na spraších již náleží do bioregionu Lechov ick ého (4.1a). Z hledisk a geomorfologick ého je dotčené území součástí niv y Dy jsko-Svrateck ého úv alu. Území v ý še je již součástí plošin Drnholeck é pahork atiny . Z hledisk a k rajině ty pologick ého je posuzov ané území náleží mak roty pu CZ 17.2 - prav ěk é sídelní krajiny panonik a - tedy naprosto dominantnímu k rajinnému ty pu na jižní Morav ě. Ten v podstatě vy mezuje téměř zcela odlesněné, tzv . "staré k ulturní území", osídlené v íceméně kontinuálně od prav ěk u. V detailnějším ty pologick ém členění se v dotčeném území v y lišují dv a k rajinné mezoty py . Plochá niv a vy mezená novomlý nsk ou nádrží a přilehlý m břehem představ ují mezotyp CZ 17.2.9 - k rajina říčních niv panonik a. Sv ahy a plošiny v okolí jsou již součástí mezoty pu CZ 17.2.1 - polní krajiny panonik a. Krajinná mozaik a širšího území je hrubá. Její uspořádání vy chází z funk čně prostorov ého dělení na území širšího úv alu Dy je, Sv ratky a Jihlavy a na prostor v lastní nivy řek . Širší úv al tvoří soustav a plošin a říčních teras. Rozsáhlé scelené bloky orné půdy pokrýv ají mírně zv lněné plošiny , oddělené v íceméně prav oúhlou sítí polních cest nebo v ětrolamů. Vyvý šená území na říčních terasách a sv ahy , zv lněné okraje plošin, či pahorky na sprašový ch náv ějích jsou často vy užity jak o ov ocné sady a v inohrady . Vlastní Dy jsk osv rateck ou nivu zčásti ještě spoluvy tv áří zby tky souv islejších lužních lesů. Rozhodující část tohoto území v šak by lo zaplav ena soustav ou Nov omlý nský ch nádrží. Jižně od Nový ch Mlý nů se z úv alu zv edá vý razné v ápencov é bradlo Pav lov ský ch vrchů, zčásti pok ry té teplomilný mi panonský mi lesními a lesostepními porosty . Zv lněná báze sv ahů Pálavy je tvořena měkký mi horninami fly še s mocný mi sprašový mi náv ějemi. Je pok ry ta neobyčejně k rajinářsky hodnotnou mozaikou v inohradů, polí, ovocný ch sadů, xerotermních travoby linný ch tráv ník ů a teplomilných lesostepních remízk ů. Do tohoto krajinného rámce jsou zasazeny malebné v inařsk é obce Pav lov , Horní, Dolní Věstonice, Klentnice, Perná a Bav ory . Pav lov sk é v rchy zřejmě představ ují jednu z nejvý znamnějších přírodních a kulturních dominant na jižní Morav ě. Členitá v íceméně v ertik ální struk tura siluety Pav lov ských v rchů se doplňuje s výrazný m horizontálním prvk em vodní plochy Novomlý nský ch nádrží a lužními porosty při soutok u Svratky , Jihlavy s Dy jí. Jedinečná scenerie je dále umocněna sak rální architek turou Mušov sk ého kostelík a na jednom z ostrůvk ů. Celé širší území patří do oblasti záhumenicových plužin, indikující pův od v e středov ěk é kolonizaci. Pomístně se tato struk tura zachov ala, předev ším v území po obv odu Pav lov ský ch v rchů, k teré představují ty pick é v inařsk é obce, přestože jinak by la tato oblast silně poznamenána v období socialistick é kolek tiv izace v e 2. polov ině 20. století. Sídla jsou kompak tní, v ětšinou tv ořená protáhlý mi ulicovk ami i náv esními, s řadov ou zástav bou malé a střední v elikosti. Přev ažuje zemědělsk á vý roba s pomístně dominantním v inařstv ím a ov ocnářstv ím, doplněná drobnou průmy slovou výrobou a řemesly . Krajinný prostor v území dotčeném vý stav bou a v jeho blízk ém okolí není homogenní. Území v lastní niv y je dnes tv ořené horní Novomlýnskou nádrží a dv ěma uměle v y tv ořený mi lagunami v rámci stáv ajícího rekreačního území. Po vnějším obv odu je vy tvořena nav azující litorální zóna v podobě pásů mezi lagunami a v lastní nov omlý nsk ou nádrží s poměrně bohatý mi k eřový mi a stromový mi porosty , zčásti uměle dosazov aný mi a zčásti pův odu spontánních náletů. Vnitřní příbřežní zóna je tv ořena v íceméně rozv olněnou nízk opodlažní zástav bou současného rek reačního resortu. Zpev něná komunik ace odděluje stáv ající rekreační území od dosud nezastav ěného prostoru. Ten vy mezuje táhlý jižní sv ah vyvý šeniny Hradisk a. To vy tv áří v jinak ploché k rajině určitou dominantu, což je zv láště patrné při pohledu od Nový ch Mlý nů nebo z hráze oddělující střední a horní Nov omlý nsk ou nádrž.

C.II.9. Hmotný majetek a kulturní památky Celé dotčené území je situov áno v extrav ilánu. Není zde žádná zástav ba, k terá by by la předmětem demoličních prací. Záměr se nachází v lok alitě Hradisk o, což je nejvy šší místo v okolí (220 m n.m.). Tato lok alita je známa nálezy římsk ý ch mincí ze 17. a 18. století. Ve dv acátý ch letech dv acátého století zde by lo objev eno římsk é vojensk é ležení z doby v lády římsk ého císaře Mark a Aurelia s množstv ím zděný ch stav eb. Stav by by ly vojensk ého charak teru a podle nálezů lze usuzov at i přítomnost v y sokých římských důstojník ů X. římsk é legie. By l zde v ojenský tábor části X. římsk é legie, k terá sídlila od počátk u 2. století n. l. v e Vindoboně FileName: SaveDate:



Strana: 36 z 53


(dnešní Vídeň) a tábor užív ala patrně do uzavření míru před k oncem 2. století n. l., k dy sk ončily mark omansk é v álky . Opěrný bod římsk ého v ojsk a by l vy stav ěn z pálených cihel označený ch písmeny římsk é legie Legio decima Gemina Pia Fidelis z Vindebony . Na Hradisk u u Mušov a se nacházel ústřední opěrný bod římsk é armády , k terá na toto území pronik la v době v álečného k onflik tu s místními germánsk ý mi k meny (tzv . mark omansk é v álky , 172-180 po Kr.). Vzhledem k poloze v hloubi barbarsk ého území, rozsahu, bohatý m nálezům a na našem území zcela ojedinělý m antický m památk ám se jedná o unik átní lok alitu v rámci prav ěk ého vývoje celé Střední Evropy . Hradisko u Mušov a je doposud od hranic celé římsk é říše nejv zdálenějším v ojenský m ležením. Podle dosav adních poznatků lze k onstatov at, že se na Hradisk u nacházelo nejvý znamnější římsk é opevnění v době markomanských v álek v barbarik u. Neby lo zřejmě koncipov áno pouze jak o tábor pro uby tov ání v elkých v ojenských kontingentů, ale tak é posky tov alo zázemí pro ústřední „okupační správ u“, pro nejvy šší v elení koordinující v celém mark omansk ém prostoru operující vojensk é jednotky , pro logistickou podporu (řemeslné dílny , zřejmě též sk ladov ání zásob), pro péči o zraněné (nemocnice - v aletudinarium) a pro uby tov ání mimořádných osobností („high-rank ing v isitors“). V tomto smy slu lze v něm spatřov at zárodečný prv ek centrální infrastruk tury římský m císařem Mark em Aureliem plánov ané nov é prov incie impéria. Obr.: Mapa největšího územního rozsahu Římské říše s vyznačením polohy H radiska u Mušova

Obr.: Římské vojenské objekty a archeologicky prozkoumané plochy v oblasti Mušova a Pasoh lávek

FileName: SaveDate:



Strana: 37 z 53


Obr.: Hradisko u Mušova, archeolog icky prozkoumané objekty a plochy

C.II.10. Dopravní a jiná infrastruktura V dotčeném území je dostupná v ešk erá infrastruk tura nezby tná pro provoz a v ý stavbu záměru, tj. zejména komunik ační síť. Záměr je napojen prostřednictv ím příjezdov é k omunik ace (dnes nezpev něná cesta k v odojemu) na místní komunik aci, procházející podél v inných sk lepů. Jde o býv alý úsek dnešní silnice I/52, k terý by l po dokončení nov é trasy silnice I/52 přev eden do sítě místních komunik ací. Jejím prostřednictv ím je dále napojen na silnici I/52. Schéma komunik ační sítě dotčeného území je zřejmé z následujícího obrázku: Obr.: Komunikační síť dotčeného ú zemí

FileName: SaveDate:



Strana: 38 z 53


Silnice I/52 je státní silnici I. třídy , k terá představ uje hlav ní tah z Brněnsk é aglomerace směrem na Wien (Rak ousko). Silnice má v profilu záměru dvoupruhov é uspořádání, se šířkou v koruně cca 10,5 metrů. Její technický stav je při zajištění stav ební a zimní údržby vy hov ující. Úsek silnice z Brna do Pohořelic je prov eden v e čtyřpruhov ém uspořádání (ry chlostní silnice R52, otev řeno 1996). Úsek silnice z Pohořelic na rak ousk é hranice (hraniční přechod Mikulov ) je doposud v e dvoupruhov ém uspořádání. Koncepčně je zde připrav ov ána vý stavba silnice R52 tak , aby celý tah z Brna do Rak ousk a by l v e čty řpruhov ém uspořádání. V současné době je příprav a ry chlostní silnice v úrovni dok umentace pro územní řízení, zárov eň v šak probíhají další disk use resp. spory o trasov ání silnice. Intenzity dopravy v dotčeném území jsou zřejmé z následujícího obrázk u: Obr.: Intenzity dopravy v dotčeném území

Zdroj: www.rsd.cz

Intenzita dopravy na silnici I/52 v profilu napojení záměru je následující: Tab.: Intenzity dopravy, rok 2005 (vozidel/24 h) Silnice I/52

Úsek 6-2150

Těžká 3097

Osobní 7036

Motocykly 43

celkem 10176

Zdroj: www.rsd.cz

C.II.11. Jiné charakteristiky životního prostředí Pro území nejsou specifik ov ány žádné další charak teristik y , k teré by mohly bý t záměrem dotčeny .

FileName: SaveDate:



Strana: 39 z 53


ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví Zdravotní vlivy a rizika Záměr má rek reační a v zděláv ací charak ter. Neproduk uje v e vý znamné míře žádné šk odliv iny (hluk , znečištění ov zduší resp. jiné), k teré by mohly ov livnit obyv atelstv o dotčeného území a jejich zdrav í. Zárov eň vý znamně nemění stáv ající zatížení prostředí. Jsou zajištěny v ešk eré hy gienick é požadavky , nad míru stanov enou příslušný mi předpisy nebudou v liv em záměru dotčeni žádní obyv atelé. Totéž se tý k á i období prov ádění stav ebních prací při vý stav bě záměru.

Sociální a ekonomické důsledky Nelze oček áv at vý znamné sociální nebo ekonomick é důsledky pro obyv atelstv o. Pok ud k nim dojde, půjde o jev pozitiv ní (v znik pracovních příležitostí, přínos do obecního rozpočtu).

Počet dotčených obyvatel Záměr v míře přek račující příslušné limity neov liv ňuje žádné obyv atele.

D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na kvalitu ovzduší Vliv prov ozu na stáv ající imisní situaci bude ov livněn předev ším prov ozem automobilov é dopravy v ázané na záměr. Pro vy tápění nebudou použity spalov ací (plynov é) zdroje). Emisní příspěv ek záměru nebude vý znamný , nev znik á tedy podstatnější nárůst imisních koncentrací šk odliv in v důsledk u provozu záměru. Po dobu realizace stav by , předev ším v průběhu zemních prací může docházet k emisi prachu. Množstv í emitov ané ze stav eniště bude záv iset na ak tuálních pov ětrnostních podmínk ách a tak é na intenzitě stav ebních prací, respek tiv e na ak tuální rozloze stav eniště. Pro snížení dopadů doporučujeme stav ební práce spojené s přesuny zeminy neprov ádět v suchých a v ětných dnech (např. v létě) a v případě vy šší prašnosti plochu stav eniště a deponie zeminy k ropit.

Vlivy na klima Vlivy na k lima jsou vy loučeny .

FileName: SaveDate:



Strana: 40 z 53


D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky Pro vyhodnocení v livů hluku je prov eden výpočet v livů hluku. Vý sledky jsou shrnuty následovně: Obr.: Hlukový model, výpočtové body, shrnutí výsledků

HLUK+ verze 7.11 normal Uživatel: 4028/Ing. Petr Mynář Soubor: C:\MYNAR\PRACE\INVEK\AKTUáLNí\0141-10 THERMAL - ARCHEOPARK (OZN)\PRACOVNí\ARCHEO.ZAD Vytištěno: 4.8.2010 14:40 |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 3.0 | 2553.4; 1626.4 | 26.4 | 18.9 | 27.1 | | | | 2 | 3.0 | 2653.5; 938.4 | 20.3 | 16.0 | 21.7 | | | | 3 | 3.0 | 921.3; 1011.8 | 7.0 | 6.9 | 10.0 | | | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| Z vý sledků vyplýv á, že hladiny hluk u z provozovny záměru, park ov iště a příjezdov é k omunik ace jsou hlubok o podlimitní. V nejbližším resp. nejv íce dotčeném chráněném v enk ovním prostoru nebo chráněném v enkov ním prostoru stav eb (prostor objek tů v inný ch sk lepů s možnou oby tnou nebo rek reační funk cí výpočtový bod 1) je oček áv ána hladina hluk u do 30 dB (s uv ažov áním nejistoty vý počtu, tj. cca 3 dB). V dalších bodech (k emp Merkur - výpočtový bod 2, hrana zástav by obce Pasohlávky - vý počtový bod 3) je hladina hluk u za záměru ak usticky zcela nevý znamná. Záměr tedy nezpůsobí dosažení nebo přek ročení limitních hodnot hluk u v nejbližším nebo nejv íce dotčeném chráněném v enkov ním prostoru resp. chráněném v enkovním prostoru stav eb, absolutní hladiny hluk u jsou v elmi nízk é a ak usticky nevý znamné. Z tohoto dův odu nejsou nav rhov ána žádná dodatečná opatření. Hluk ze stav ební činnosti je v daném prostoru řešitelný . Negativ ní v livy ostatních fy zik álních resp. biologický ch fak torů (v ibrace, záření elek tromagnetick é nebo radioak tiv ní apod.) jsou vy loučeny .

FileName: SaveDate:



Strana: 41 z 53


D.I.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vlivy na odvodnění území Dotčené území určené pro vý stav bu archeologick ého park u leží na volných plochách, kde dochází k přirozenému v sak ov ání srážk ový ch vod do v olného terénu. Realizací záměru nedojde k vý znamné vý stav bě zpevněný ch a zastřešený ch ploch v území a tím nedojde k vý znamnému zvý šení povrchov ého odtoku na úkor v saku. Dešťov é vody z jednotlivý ch zastřešený ch objek tů budou sv áděny do jímek (vy užití vody pro zálivku). Přepad z těchto nádrží bude zaústěn do v sak u. Park ov ací stání pro osobní automobily budou ze zatrav ňov acích profilů. Omezení infiltrace je z hledisk a povodí zanedbatelné, projev í se pouze lok álně, bez ov livnění širšího ok olí. Celkov ě lze v liv na charak ter odvodnění hodnotit jak o akceptov atelný .

Vliv na kvalitu povrchových vod V areálu nebudou produkov ány technologick é odpadní v ody a nebudou použív ány a ani sk ladov ány látky ohrožující jak ost v od. Splašk ov é v ody budou vypouštěny do k analizace. Hodnoty znečištění a množstv í vypouštěný ch odpadních v od budou odpov ídat smluv ním požadavkům vyplýv ajícím z limitů k analizačního řádu. Areál park u bude vybav en prostředky k zachy cení a odstranění hav arijních únik ů vodám nebezpečný ch látek . Dešťov é vody z plochy park ov iště autobusů s možností znečištění ropný mi látk ami budou odv áděny přes odlučov ač ropný ch látek (dostatečné k apacity a účinnosti). Vliv em vý stav by oznamov aného záměru nelze tedy předpok ládat ov liv nění kv ality pov rchový ch vod.

Vlivy na kvalitu podzemní vody Záměr předpok ládá likv idaci srážkový ch vod v sak ov áním. Pro hodnocení v liv u záměru na kv alitu podzemní v ody bude v dalších stupních projek tov é přípravy zpracov áno speciální hydrogeologick é posouzení hodnotící možnosti zasak ov ání srážk ových v od do v od podzemních. Obecně lze konstatov at, že v sak ov ání srážkový ch v od ze střech a zpevněný ch ploch záměru nebude mít na k v alitu podzemních vod zájmov ého území v liv . Srážk ov é v ody z parkov iště budou odv áděny přes odlučov ač ropný ch látek , do akumulačních jímek a přednostně použív ány pro zpětné zav lažov ání trav natý ch ploch. Přepady budou zaústěny do v sakov acích objek tů. Vliv na zdroje přírodní minerální v ody je v zhledem k hloubce vý sky tu horizontu minerální vody (řádov ě desítk y metrů pod úrovní stáv ajícího terénu) vy loučen.

Ovlivnění hydrogeologických charakteristik K ov liv nění hy drogeologický ch charak teristik horninov ého prostředí bezprostředně dotčeného záměrem může docházet v souv islosti se zásahem do podložních hornin, k teré v dané oblasti mají funk ci k olek toru podzemní v ody . V území je předpok ládána úrov eň hladiny podzemní v ody v hloubce řádov ě jednotek spíše v šak až prv ních desítek metrů, nelze předpok ládat, že její úrov eň bude při vý stav bě zastižena. Dotace probíhá výhradně prostřednictv ím srážek a míra zv odnění záv isí na množstv í srážek v daném období. Vý stavbou budou ov liv něny svrchní polohy horninov ého prostředí, přev ážně kv artérního stáří. Komunik ace se nebude zahlubov at, její přev ážná část bude v úrov ni stáv ajícího terénu, dojde pouze k lok álnímu vyrovnání niv elety . V tomto území lze, v zhledem k celk ov ému charak teru stav by , v liv na hy drogeologick é poměry označit jako nevý znamné, hy drogeologick é charak teristiky nebudou narušeny . FileName: SaveDate:



Strana: 42 z 53


D.I.5. Vlivy na půdu Obecně jsou v livy na půdu dány záborem plochy půd řazené do zemědělsk ého půdního fondu (ZPF), dále pozemk ům určený m k plnění funk cí lesa (PUPFL) nebo celk ov ě ov liv něním její kv ality . Vlastní záměr bude zčásti realizov án na pozemcích ZPF řazený ch k půdám II. a IV. třídy ochrany , tzn. na půdách k lasifik ov aných v daném regionu jako půdy s přev ážně průměrnou až podprůměrnou produkční schopností. Celkov ě činí trv alé odnětí ZPF cca 37 870 m2, což představuje cca 48,5% z celk ov é plochy vy mezené pro realizaci záměru. Dočasný zábor zemědělsk é půdy v období vý stavby nebude realizov án. Záměr nek lade národy na trv alé ani dočasné odnětí lesní půdy (PUPFL). Před vý stavbou bude prov edeno trv alé vy nětí pozemk ů ze ZPF. Skry tý půdní profil na zemědělsk ý ch půdách v tloušťce cca 20 cm bude použit pro terénní úpravy v prostoru záměru resp. dle dispozic orgánu ochrany zemědělsk ého půdního fondu. Předpok ládá se materiálov ě vyrovnaná bilance zemních prací. Z hledisk a záboru půdy je v liv k lasifik ov án jak o ak ceptov atelný .

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V souv islosti s realizací záměru nebudou hloubeny podzemní prostory , resp. nejsou projek tov ána podzemní podlaží. Přesnou podobu zak ládání určí inženýrsko-geologický průzkum. Vliv na horninov é prostředí bude za normálního provozu zanedbatelný . Jiné přírodní zdroje nebudou realizací záměru dotčeny ani ov liv něny . Záměrem nebudou poškozeny geologick é ani paleontologick é památk y . Přírodní zdroje ani zdroje nerostný ch surov in nebudou záměrem dotčeny . Záměrem nebudou poškozeny geologick é ani paleontologick é památky .

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na floru a faunu Na lok alitě by lo nalezeno 97 druhů rostlin. Při průzkumu neby l zjištěn žádný druh rostliny zv láště chráněný podle vyhlášky Ministerstv a živ otního prostředí Česk é republiky č. 395/1992 Sb. By lo zjištěno celk em 7 druhů obsažený ch v Červ eném seznamu cév natých rostlin Česk é republiky v k ategoriích C1, C2, C3 a C4a, v iz následující tabulk a. Tab.: Ochranářsky významné druhy Český název škarda štětinkatá + [C1]

Latinský název Crepis setosa Haller fil.

Vzácný druh škardy, který v současné době roste jen na nejjižnější Moravě. Zde nalezeno několik exemplářů na narušené půdě skrývky. Jeho existence je přímo závislá na existenci disturbovaných stanovišť a během stavby se pravděpodobně četnost populace zvýší.

sveřep luční [C2]

Bromus commutatus Schrader

Vzácný druh trávy. Zde nalezeny tisíce exemplářů nejen v ruderálním společenstvu, ale i v úhoru a v polních kulturách.

škarda smrdutá mákolistá [C3]

Crepis foetida L. subsp.rhoeadifolia (M.Bieb.) Čelak.

V území velmi hojný druh

bělolist rolní [C3]

Filago arvensis L.

Původně polní plevel, který preferuje narušovaná stanoviště (lomy, odvaly aj.)

mrvka myší ocásek [C3]

Vulpia myuros (L.) C.C.Gmelin

V území hojná v bohatých populacích.

lebeda podlouhlolistá + [C4a]

Atriplex oblongifolia W.et K.

Tento druh lebedy se v současnosti šíří a v teplých oblastech Čech i Moravy je hojný.

strdivka sedmihradská [C4a]

Melica transsilvanica Schur

Druh lesostepních, případně skalnatých stanovišť. Zde roste na narušovaných půdách.

FileName: SaveDate:



Strana: 43 z 53


Všechny zde nalezené ochranářsky vý znamné druhy rostou nejen v území dotčeném nav ržený mi stav bami, ale i v širším území v oblasti k olem k empu Pasohlávky a něk teré i v k empu samotném. Stav ební činnost na lok alitě početnost v ětšiny zde nalezený ch ochranářsky vý znamný ch druhů ještě zv ý ší. Ze zoologick ého hledisk a jde o druhov ě relativ ně chudou lok alitu, tvořenou plochou zemědělsk y obhospodařov aný mi pozemky , k teré nav azují na další, rozsáhlej ší plochy obdobného charak teru. Na ty to pozemky nejsou existenčně v ázány místní populace žádného ze zde prok ázaný ch zv láště chráněný ch druhů živ očichů. Ani pro ostatní zde prok ázané druhy obratlov ců nepředstavuje tato relativ ně malá plocha území, na k teré by by ly existenčně v ázány jejich místní populace. Ze zv láště chráněných druhů obratlov ců, dle přílohy III. prov áděcí vy hlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění, by lo zjištěno dev ět druhů obratlovců. Z k ategorie k riticky ohrožený ch druhů živočichů neby l zaznamenán žádný druh, z k ategorie silně ohrožený ch druhů by ly zjištěny tři druhy: Tab.: Přehled zjiš těných zvláště chráněných d ruhů živočichů Český název

Latinský název KATEGORIE SILNĚ OHROŽENÝCH DRUHŮ

Ještěrka obecná Lacerta agilis Slepýš křehký Anguis fragilis U ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis) představuje lokalita, především ve svých okrajových partiích typické biotopy stepní ho charakteru. Zá jmové území však pro místní populace obou dr uhů není místem, na něž jsou existenčně vázány a oba druhy jsou schopny po následných kraji nářských úpravách toto území znovu rekol onizovat z okolních biotopů. V každém případě je však nutné před realizací záměru požádat o výjimku z ochranných podmínek těchto zvláště chráněných druhů živočichů ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Užovka obojk ová Natrix natrix Užovka obojk ová (Natrix natrix) je svými biologickými nároky vázána především na mokřadní biotopy údolní nivy řeky Dyje a její výskyt v zájmov ém území je možno c hápat jako ná hodný. Z toho důvodu se domníváme, že u tohoto dr uhu není nutné žádat před realizací záměru o výjimku z oc hranných podmínek tohoto zvláště chráněného druhu ze zákona č. 114/ 1992 Sb. v platném znění. KATEGORIE OHROŽENÝCH DRUHŮ

Ropucha obecná Bufo bufo Výskyt ropuchy obecné (B ufo bufo), jako jediného zde prokázaného druhu obojživelníka souvisí s terestrickou fází jejího životního cyklu, druh se na lokalitě nerozmnožuje. Pr oto také vzhledem k charakteru biotopů bude její populační hustota v zájmovém území nízká. Přesto je nutné před realizací záměru požádat o výjimku z ochranných podmínek tohoto zvláště chráněného dr uhu ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Ťuhýk obecný Lanius collurio Ťuhýk obecný (Lanius collurio) je druhem typickým pro lesostepní formace a na lokalitě se vyskytuje na jejích okrajích s postupující dřevinnou sukcesí. Na vlastní zájmové území není místní populace tohoto druhu existenčně vázána vzhledem k jeho početnosti v širším okolí. Vzhledem ke skutečnosti, že zde byl tento druh prokázán je však nutné před realizací záměru požádat o výjimku z ochranných podmínek tohoto zvláště chráněného dr uhů živočicha ze zákona č. 114/ 1992 Sb. v platném znění. Břehule říční Riparia riparia Kormorán velký Phalacrocorax carbo Rorýs obecný Apus apus Vlaštovka obecná Hirundo rustica Další zde prokázané zvláště chráněné druhy živočichů - břehule říční (Riparia riparia) , kormorá n velký (Phalacrocorax carbo), rorýs obecný (A pus apus) a vlaštovka obec ná (Hirundo rustica) byly v zájmovém území pozorovány pouze při přeletech nad lokalitou, nemají k ní přímou hnízdní vazbu a tak není nutné žádat o výjimku z ochranných podmínek těchto zvláště chráněných druhů živočichů ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění.

Vzhledem k blízkosti vý znamného ptačího území Střední zdrž Vodního díla Nov é Mlý ny by by lo vhodné při realizaci projek tu navrhnout osv ětlení areálu archeologick ého park u s cílem minimalizov at emise sv ětelného znečištění do okolí a maximálně omezit v elk é plochy sk leněný ch vý plní, a tím zamezit smrcení pták ů. Doporučení souv isí s blízk ostí v lastního ATC Merk ur, k teré je v turistick é sezoně vý znamnou migrační barierou. Velmi v hodné by by lo celé území k oncipov at jako přírodní park , k terý v maximální možné míře zapojí budovy a technick é prvky archeologick ého park u do okolní k rajinné v egetace. Vý sadby by měly bý t tv ořeny pouze autochtonními druhy dřev in, k teré budou geograficky i v egetačním stupněm odpov ídat současnému biotopu bližšího ok olí archeologick ého park u, ale budou zárov eň i nedílnou součástí této expozice, jako odpov ídající doplněk pův odního charak teru zdejší lužní krajiny . V rámci zachov ání původní biologick é div erzity zdejších druhů dřev in není v hodné v e vý sadbách vy užív at zahradní kultiv ary dřev in, ani jejich hybridy . FileName: SaveDate:



Strana: 44 z 53


Vzhledem k obecné ochraně pták ů vy plýv ající ze zák ona č. 114/1992 Sb. v platném znění, je nutné směřov at zahájení terénních úprav na lok alitě do mimohnízdního období pták ů. Je pravděpodobné, že na v hodný ch okolních stanov ištích mohou bý t jejich případné početní ztráty nahrazeny .

Vlivy na zvláště chráněná úze mí Zv láště chráněná území nebudou realizací záměru dotčena. Záměr nek oliduje s žádný m chráněný m územím ani v ý znamný mi k rajinný mi prvky , jejichž ochrana je obecně stanov ena zákonem 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a k rajiny . Není rov něž dotčen žádný registrov aný vý znamný k rajinný prv ek .

Vlivy na lokality Natura 2000 Lok ality Natura 2000 nebudou realizací záměru negativ ně ov liv něny . Vý znamně negativ ní v liv na lok ality soustavy Natura by l stanov isk em příslušného Krajsk ého úřadu Jihomorav sk ého kraje vy loučen (v iz příloha 5 tohoto oznámení).

Vlivy na územní syté m ekologické stability Realizací záměru nedojde k zásahu do územního sy stému ekologick é stability . Poloha na hranici ochranné nárazníkov é zóny nadregionálního biok oridoru NRBK "Mohelno-K161" nenaruší prostorov é parametry zajišťující jejich funk čnost. Možné v livy lze oček áv at v průběhu vý stav by . Jedná se v šak o v livy dočasné, v ázané na stav ební činnost.

D.I.8. Vlivy na krajinu Záměr se nachází v pohledov ě exponov aném prostoru v rchu Hradisko. Svý m reliéfem, v ý škový m uspořádáním i architek tonický m ztv árněním respek tuje místní k rajinu. Vy tv áří přitom reminiscenci dáv ného osídlení území, jehož zemní těleso je v území dosud dobře patrné. V tomto ohledu přináší záměr jistý "návrat v čase", k terý nek oliduje s charak terem uspořádání dotčeného území.

D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky V prostoru záměru se nenachází žádné stav ební objek ty nemov itého charak teru. Území záměru je vý znamnou archeologick ou lok alitou. Záměr tuto skutečnost respek tuje, je nav ržen za účelem archeologick ého vý zk umu a k onzerv ace a prezentace archeologický ch nálezů a situací.

D.I.10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Celkov é intenzity dopravy souv isející se záměrem, přitěžující k omunik ační síť, nepřek ročí špičk ov ě v nejzatíženějším směru (silnice I/52 směr Brno) cca 130 v ozidel za den, z toho 4 těžk é (autobusy ). Pozaďov á intenzita dopravy na silnici I/52 činí cca 10 176 v ozidel za den, z toho 3079 těžk ý ch (dle sčítání Ředitelstv í silnic a dálnic z roku 2005). Celk ový nárůst dopravy je tak v úrov ni do cca 1,5 % u celkový ch intenzit dopravy do 0,1 % u těžk é dopravy . Tato změna je z doprav ního hledisk a nevý znamná. Dopravní nároky v období vý stav by (jednotky , k rátkodobě špičkov ě až desítk y těžký ch nák ladních v ozidel za den) jsou na pozadí stáv ajících intenzit dopravy celkov ě malé a dočasné. Infrastruk turní sítě v území nebudou záměrem dotčeny .

D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou oček áv ány žádné další vý znamné v livy , vý še nepopsané. FileName: SaveDate:



Strana: 45 z 53


D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Rozsah v livů záměru je lok ální, daný prak ticky rozsahem záměru resp. dotčeného k atastru obce. Ve v šech sledov aných oblastech (obyv atelstv o a v eřejné zdrav í, ov zduší a k lima, hluk a další fy zik ální nebo biologick é charak teristiky , podzemní a povrchov á voda, půda, horninov é prostředí a přírodní zdroje, biota, k rajina, hmotný majetek a k ulturní památky , dopravní infrastruk tura resp. jiné) jsou v livy přijatelné a řešitelné za použití příslušný ch ochranný ch případně k ompenzačních opatření (v iz. k apitola D.IV. Charak teristik a opatření k prev enci, vy loučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivý ch v livů na životní prostředí, strana 46 tohoto oznámení).

D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nepřízniv é v livy přesahující státní hranice jsou vy loučeny .

D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Zák ladní projek tov á opatření k prev enci, vy loučení, snížení popřípadě kompenzaci nepříznivých v livů spočív ají v těchto oblastech: · umístění záměru mimo úzk ý kontak t s oby tný m územím (obcemi), · umístění záměru mimo zv láště chráněná území (z hledisk a ochrany přírody a k rajiny ), · dodržení platných předpisů a norem v oblasti projek čního návrhu i v oblasti ochrany životního prostředí a v eřejného zdrav í. V rámci zpracov ání tohoto oznámení jsou dále nav ržena následující opatření (opatření se mohou v jednotlivých ok ruzích opakov at):

Obyvatelstvo a veřejné zdraví · Stav ební a k onstruk ční práce v četně souv isející dopravy nebudou prov áděny v nočních hodinách. Ovzduší a klima · Při vý stavbě budou realizov ána opatření k omezení prašných emisí a v y nášení materiálu ze stav eniště na komunik ace (očista v ozidel, zak rýv ání dopravov aný ch sypký ch substrátů, očista k omunik ací, neprov ádění zemních prací v nepříznivých obdobích, omezení doby v olného sk ladov ání sypký ch materiálů, sk rápění pov rchu stav eniště resp. další).

FileName: SaveDate:



Strana: 46 z 53


Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky · Budou v olena technick á zařízení s nízk ý mi emisemi hluk u. · Bude vy užív ána stav ební, konstrukční a údržbov á technik a v dobrém technick ém stav u.

Povrchová a podzemní voda · Zařízení stav eniště nebude situov áno v prostoru trv alého záboru. Bude využív ána stav ební, konstrukční a údržbov á technik a v dobrém technick ém stav u, úk apy ropný ch látek budou omezeny v hodný mi opatřeními. · Celý areál (v četně období jeho vý stav by ) bude vybav en prostředky k zachy cení a odstranění hav arijních únik ů v odám nebezpečných látek . · Srážkov é vody z parkov acích ploch budou předčištěny v ORL, k terý bude zaručov at dostatečnou kv alitu a účinnost. Půda · Skry tá ornice nebude použív ána k zásy pům - bude použita pro ozelenění ploch resp. bude s ní nak ládáno dle dispozic orgánu ochrany zemědělsk ého půdního fondu. · Při vý stavbě budou učiněna opatření pro zabránění eroze půdy . Horninové prostředí a přírodní zdroje · Bude vy užív ána stav ební, konstrukční a údržbov á technik a v dobrém technick ém stav u, úk apy ropný ch látek budou omezeny v hodný mi opatřeními.

· ·

· ·

Fauna, flóra a ekosystémy Zahájení terénních úprav (k ácení dřev in a zemní práce) na lok alitě, z důvodů obecné ochrany ptáků vyplýv ající ze zák ona č. 114/1992 Sb., v platném znění, bude směřov áno do mimohnízdního období. V dalších etapách přípravy projek tu bude maximálně možně omezen rozsah v elkých ploch sk leněný ch výplní a optimalizov án návrh osv ětlení areálu s cílem minimalizov at emise sv ětelného znečištění do ok olí (území je v ý znamnou migrační trasou ptactv a). V rámci zachov ání původní biologick é div erzity zdejších druhů dřev in nebudou v e vý sadbách vy užív ány zahradní kultiv ary dřev in, ani jejich hybridy . Před realizací záměru bude nutno požádat o vý jimky z ochranný ch podmínek zv láště chráněný ch druhů živ očichů ze zák ona č. 114/1992 Sb. v platném znění, a to pro následující druhy - ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrk a obecná (Lacerta agilis), slepý š k řehký (Anguis fragilis), ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Krajina · Objek ty budou citliv ě zapojeny do stáv ajícího prostoru vý sadbami zeleně. Vý sadby by měly bý t v ertik álně členité a v e spodní části doplněné k eřový m patrem. Tím může bý t zajištěn přirozený přechod a citliv é zasazení do ok olního krajinného prostoru. · Druhov á sk ladba vý sadeb by měla k orespondov at se zelení v ok olí, tj. výběrem autochtonních domácích druhů dřev in. Vhodné jsou habr, dub letní, příp. zimní, lísk a obecná, hloh obecný , sv ída dřín. Vý sadba jehličnanů není vhodná. Hmotný majetek a kulturní památky · V případě zjištění archeologick ého nálezu v průběhu stav ebních (zemních) prací budou ok amžitě přerušeny práce a nález bude zajištěn proti ztrátě, pošk ození nebo zničení. Nález bude ohlášen stav ebnímu úřadu a orgánu státní památk ov é péče, případně archeologick ému ústav u nebo orgánu ochrany přírody . Dále bude postupov áno podle dispozic těchto orgánů.

FileName: SaveDate:



Strana: 47 z 53


Dopravní a jiná infrastruktura · Pro doprav u v průběhu stav ebních a konstruk čních prací bude vy užív ána stáv ající existující síť komunik ací a polních cest, případně trasy přístupový ch cest nav ržený ch v rámci záměru. Mimo ty to trasy nebudou vy tv ářeny (ani dočasně) nov é komunik ace a cesty v krajině. Ostatní · Odpady nebudou ponecháv ány na místě. Budou shromažďov ány dle jejich druhů a následně odv áženy a znešk odňov ány odbornou firmou. Bude preferov áno jejich znov uvyužití. S obaly bude přednostně nak ládáno v režimu zák ona o obalech.

D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ V průběhu zpracov ání oznámení se nevy sky tly tak ov é nedostatky v e znalostech nebo neurčitosti, k teré by znemožňov aly jednoznačnou specifik aci možný ch v liv ů záměru na živ otní prostředí a v eřejné zdrav í (na úrovni oznámení záměru). V rámci zpracov ání oznámení by ly prov edeny v šechny nezby tné a časov ě (sezónně) možné průzk umy , potřebné pro zjištění stav u území a následnou specifik aci možný ch v liv ů. Oznámení by lo zpracov áno na zák ladě současný ch znalostí o vý stav bě a provozu oznamov aného záměru, tedy na úrovni architek tonick é studie a dokumentace pro územní řízení. Tomu by la přizpůsobena i úrov eň zpracov ání oznámení, k terá je zaměřena spíše na vy tipov ání možností v zniku nepříznivý ch v liv ů. Vzhledem k tomu, že neby ly zjištěny žádné k ritick é skutečnosti, k teré by by lo nutno ov ěřit podrobnějšími analý zami, lze říci, že se v průběhu zpracov ání tohoto oznámení nevy sky tly takov é nedostatky v e znalostech nebo neurčitosti, k teré by omezov aly spolehlivost prezentov aný ch záv ěrů.

FileName: SaveDate:



Strana: 48 z 53


ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU) Záměr není předložen v e v íce v ariantách.

FileName: SaveDate:



Strana: 49 z 53


ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)

F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE Situační a dispoziční řešení záměru je dok ladov áno v přílohov é části tohoto oznámení. Tamtéž je doložen biologický průzkum a další nezby tné dok lady .

F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Nejsou uv edeny .

FileName: SaveDate:



Strana: 50 z 53


ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) Shrnutí netechnick ého charak teru obsahuje v e stručné a srozumitelné formě údaje o záměru a dále záv ěry jednotlivých dílčích ok ruhů hodnocení možných v livů záměru na živ otní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto doporučujeme prostudov ání příslušný ch k apitol oznámení. Základní údaje V prostoru náv rší Hradisko u Mušov a poblíž obce Pasohlávky (k .ú. Mušov , k .ú. Pasohlávky) je připravov ána vý stav ba archeologick ého park u, spočív ající v e vy užití lok ality archeologických vý zkumů býv alého římsk ého hradisk a pro vy tvoření areálu pro v ědecký archeologický vý zk um, odbornou konzerv aci a rek onstruk ci terénních nálezů a jejich prezentaci pro náv štěv níky . Umístění záměru je zřejmé z následujícího obrázk u.

Záměr v ychází z ideov ého náv rhu projek tu Archeologick ého ústav u Ak ademie v ěd ČR, k terý navrhuje tv orbu reprezentativ ní expozice přímo v terénu, k terá umožní zasadit v ý sledky dlouholetý ch v ědecký ch archeologických vý zkumů do přirozeného k ontextu k rajiny a napojí je na stáv ající či nov ě budov anou urbanistickou a turistickou infrastruk turu lázeňsk é a rekreační zóny Pasohlávky . Záměr je členěn na stav ební objek ty , k teré buď vycházejí z k onk rétních půdory sů objev ený ch archeologický mi vý zk umy , nebo ev okují objek ty představující antickou stav ební k ulturu. Jde o ty to hlav ní objek ty : v stupní objek t, vyhlídk ov á v ěž, přírodní div adlo, dílenský ok rsek , germánsk á v esnice, objek t historických lázní, historický oby tný dům, římsk á v ila, hřiště, stadion, rekonstrukce opev nění a restaurace. Celkov á plocha záměru je cca 78 000 m2. Pro doprav ní napojení bude uprav ena stáv ající příjezdov á cesta k vodojemu.

FileName: SaveDate:



Strana: 51 z 53


Vzhled záměru je zřejmý z následujícího obrázku.

Údaje o možných vlivech na životní prostředí Záměr vy žaduje trv alé odnětí pozemk ů zemědělsk ého půdního fondu v rozsahu cca 3,8 ha, nedotýk á se pozemk ů určených k plnění funk ce lesa, zábor ostatních ploch (neplodná půda, k omunik ace apod.) činí cca 4,6 ha. Spotřeba pitné vody činí cca 865 m3 za rok (průměrně cca 2,4 m3 za den), spotřeba elek trick é elek trick é energie cca 160 MWh za rok , zemní ply n nebude spotřebov áv án. Intenzita obslužné dopravy je oček áv ána v sezóně v úrov ni cca 130 osobních v ozidel za den a 4 autobusy za den (příjezd, počet odjezdů bude stejný ). Doprav a bude v edena příjezdovou k omunik ací v trase stáv ající cesty k vodojemu, dále na místní k omunik aci a na silnici I/52. Součástí záměru nebude žádný další zdroj znečišťov ání ov zduší (vy tápění nebude zajištěno ply nový mi zdroji). Produkce splašk ový ch v od bude cca 865 m3 za rok , což přibližně odpov ídá množstv í odebrané pitné vody . Splaškov é vody budou v edeny splašk ovou k analizací na čistírnu odpadních vod. Produk ce odpadů bude málo v ý znamná. Nev znik nou vý znamné zdroje hluk u ani jiných fak torů, ov livňujících živ otní prostředí. Zárov eň nev znikne žádné rizik o ohrožení živ otního prostředí v důsledku hav árií (nebude nak ládáno s nebezpečný mi látk ami). Záměr nezasahuje do žádného v elk oplošného či maloplošného zv láště chráněného území (národní park , chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezerv ace, přírodní rezerv ace, národní přírodní památk a, přírodní památk a). By l vy loučen vý znamný v liv záměru na lok ality soustavy Natura 2000. Záměr nezasahuje do žádného registrov aného či neregistrov aného vý znamného k rajinného prvku. Záměr neleží v zátopov ém území ani v pásmu hy gienick é ochrany v odního zdroje. Ve v šech sledov aných oblastech (ov zduší, hluk , povrchov á a podzemní v oda, půda, fauna, flóra, ek osy stémy , k rajina případně jiné) jsou možné v livy záměru přijatelně nízk é a nepředstav ují zdroj vý znamného negativního ov livnění okolního území ani obyv atelstv a a jejich zdrav í.

FileName: SaveDate:



Strana: 52 z 53


ČÁST H (PŘÍLOHY)

Přílohy jsou zařazeny za hlav ním textem tohoto oznámení. Seznam příloh: Příloha 1 Mapov é a situační přílohy Příloha 1.1 Situace záměru Příloha 2 Biologický průzkum Příloha 3 Dok lady - v y jádření příslušného stav ebního úřadu z hledisk a územního plánu - stanov isko orgánu ochrany přírody podle § 45i zák ona č. 114/1992 Sb.

KONEC HLAVNÍHO TEXTU OZNÁMENÍ Datum zpracov ání oznámení, podpis zpracov atele oznámení a seznam osob, k teré se podílely na zpracov ání oznámení, se nacházejí v jeho úv odní části. FileName: SaveDate:



Strana: 53 z 53

Příloha 1 (Mapové a situační přílohy)

Příloha 2 (Biologický průzkum)

Thermal Pasohlávky Archeologický park Římský vrch botanický a zoologický průzkum

Zadavatel: Invek s. r. o. Rekreační 240/7e 635 00 Brno - Kníničky Zpracoval: Ing. Václav Prášek, Ph.D. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních věd Rybnická 22 634 00 Brno IČ: 757 523 79 Tel.: 737 838 250 e-mail: [email protected]

červenec 2010

1. Úvod Na základě objednávky zadavatele byl červnu a červenci roku 2010 proveden botanický a zoologický průzkum lokality projekčně připravované pro realizaci záměru Thermal Pasohlávky - Archeologický park Římský vrch. Lokalita se nacházív k. ú. Pasohlávky (okr. Břeclav).

2. Zadání Provést botanický průzkum a zoologický průzkum obratlovců na lokalitě se zaměřením na zjištění zvláště chráněných druhů rostlin a obratlovců podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky M inisterstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., v platných zněních.

3. Popis lokality Zájmové území se nachází severně od ATC M erkur Pasohlávky na levém (severním) břehu Horní (M ušovské) zdrže Vodního díla Nové M lýny při silnici I/52 Brno – M ikulov, na jižním svahu kóty 220 Římský vrch. Zájmové území je tvořeno především zemědělsky využívanými pozemky, převážně orné půdy. V menší míře jsou zastoupeny vinohrady a sady. Jde o antropicky narušené plochy s úhory, které pokrývá vysokobylinná vegetace. Převažují zde ruderální druhy rostlin i polní plevele včetně druhů vzácnějších. Lesíky v okolí kempu jsou převážně akátové s nepatrnou příměsí jiných druhů dřevin.

4. Metodika 4.1 Botanická metodika Seznam lokalizací 1 - Pasohlávky, okraj pole SV kempu 2 - Pasohlávky, ruderál a skrývky SV kempu - lokalita navržené stavby Archeoskanzenu Vysvětlivky ke značkám za českým jménem druhu "+" - druh cizího původu, zavlečený nebo zplanělý

2

"++" - druh vysazovaný, výjimečně zplaňující (+) - druh domácí, často vysazovaný či vysévaný druhy domácí jsou bez výše uvedených značek [§3] druh zvláště chráněný podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (seznam zvláště chráněných rostlin a hub) v kategorii "druh ohrožený" [C1] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh kriticky ohrožený" [C2] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh silně ohrožen" [C3] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh ohrožený" [C4a] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh vyžadující pozornost" - méně ohrožené

4.1 Zoologická metodika Při průzkumu lokality byli obratlovci sledováni především metodou liniového transektu, procházejícího zájmovou plochy, tzv. „zigzagging“. Ptáci byli pozorováni vizuálně a akusticky a byli determinováni bez odchytu. Savci byli sledováni jednak prostřednictvím pobytových značek a jednak vizuálně přímým pozorováním v terénu. Obojživelníci a plazi byli pozorováni vizuálně i akusticky. S živočichy nebylo manipulováno, tudíž nebylo zasahováno do jejich přirozeného vývoje. Odchyt drobných zemních savců nebyl prováděn, stejně jako sledování letounů (Chiroptera). Nebylo prováděno kvantitativní hodnocení fauny obratlovců.

5. Botanický a zoologický průzkum lokality 5.1 Botanický průzkum Geobotanická charakteristika lokality: Fytogeografické členění: Fytogeografická oblast: termofytikum Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum Fytogeografický okres: Jihomoravský úval Potenciálně přirozená vegetace podle Neuhäuslové et.al. (1998): prvosenková dubohabřina (Primulo veris-Carpinetum) Seznam nalezených druhů rostlin Agrostis capillaris L. - psineček obecný : 1 Achillea millefolium L. agg. - řebříček obecný : 1 Amaranthus powellii S.Watson - laskavec zelenoklasý + : 1 Amaranthus retroflexus L. - laskavec ohnutý + : 1, 2 Apera spica-venti (L.)P.B. - chundelka metlice : 1, 2 Arctium lappa L. - lopuch větší : 1 Arenaria serpyllifolia L. agg. - písečnice douškolistá : 1, 2 Arrhenatherum elatius (L.)J.Presl et C.Presl - ovsík vyvýšený : 1

3

Artemisia vulgaris L. - pelyněk černobýl : 2 Atriplex oblongifolia W.et K. - lebeda podlouhlolistá + [C4a] : 1 Atriplex sagitata Borkh. - lebeda lesklá + : 1 Ballota nigra L. - měrnice černá : 1 Berteroa incana (L.)DC. - šedivka šedá : 1, 2 Bromus commutatus Schrader - sveřep luční [C2] : 1, 2 Bromus erectus Huds. - sveřep vzpřímený : 1, 2 Bromus hordaceus L. subsp.hordaceus - sveřep měkký : 1 Bromus sterilis L. - sveřep jalový : 1 Bromus tectorum L. - sveřep střešní : 1, 2 Carduus acanthoides L. - bodlák obecný : 1 Carex hirta L. - ostřice srstnatá : 1 Centaurea stoebe L. - chrpa latnatá : 1, 2 Cichorium intybus L. - čekanka obecná : 2 Cirsium arvense (L.)Scop. - pcháč oset : 1 Conium maculatum L. - bolehlav plamatý : 1, 2 Consolida regalis S.F.Gray - ostrožka stračka : 1 Convolvulus arvensis L. - svlačec rolní : 2 Conyza canadensis (L.)Cronquist - turanka kanadská + : 1, 2 Crepis foetida L. subsp.rhoeadifolia (M.Bieb.)Čelak. - škarda smrdutá mákolistá [C3] : 2 Crepis setosa Haller fil. - škarda štětinkatá + [C1] : 2 Daucus carota L. - mrkev obecná : 1, 2 Descurainia sophia (L.)Prantl - úhorník mnohodílný : 1, 2 Digitaria ischaemum (Schweier)Mühlenb. - rosička lysá + : 1 Echium vulgare L. - hadinec obecný : 1, 2 Elytrigia repens (L.)Nevsky - pýr plazivý : 1, 2 Epilobium tetragonum L. - vrbovka čtyřhranná : 2 Erigeron acris L. s.l. - turan ostrý : 2 Erigeron annuus (L.)Pers.agg. - turan(hvězdník) roční : 1 Erodium cicutarium (L.)L`Hér. - pumpava obecná : 1, 2 Eryngium campestre L. - máčka ladní : 2 Euphorbia esula L. - pryšec obecný : 1 Falcaria vulgaris Bernh. - srpek obecný : 1 Fallopia convolvulus (L.)Á.Löve - opletka obecná : 1 Filago arvensis L. - bělolist rolní [C3] : 2 Galium aparine L. - svízel přítula : 1 Geranium pusillum Burm.fil. - kakost maličký : 1, 2 Geum urbanum L. - kuklík městský : 1 Hordeum murinum L. - ječmen myší : 1 Hypericum perforatum L. - třezalka tečkovaná : 1 Chaerophyllum bulbosum L. - krabilice hlíznatá : 1 Chenopodium album L. - merlík bílý + : 1 Chenopodium strictum Roth - merlík tuhý + : 2 Kochia scoparia (L.)Schrader subsp.scoparia - bytel metlatý pravý + : 1 Lactuca serriola L. - locika kompasová : 1, 2 Lamium album L. - hluchavka bílá : 1 Lathyrus tuberosus L. - hrachor hlíznatý + : 1 Lolium perenne L. - jílek vytrvalý (+) : 1, 2 Melica transsilvanica Schur - strdivka sedmihradská [C4a] : 1, 2 Melilotus albus Med. - komonice bílá : 1, 2 Onopordum acanthium L. - ostropes trubil (+) : 1 Papaver rhoeas L. - mák vlčí : 2 Pastinaca sativa L. - pastinák setý : 1 Picris hieracioides L. - hořčík jestřábníkovitý : 1, 2 Pimpinella major (L.)Huds. - bedrník větší : 1 Plantago major L. - jitrocel větší : 1, 2 Poa annua L. - lipnice roční : 2 Poa palustris L. subsp.xerotica Chrtek et Jirásek - lipnice bahenní suchobytná : 1, 2 Polygonum aviculare L. agg. - truskavec ptačí : 1, 2

4

Portulaca oleracea L. subsp. oleracea - šrucha zelná pravá : 1, 2 Potentilla argentea L. - mochna stříbrná : 1 Potentilla reptans L. - mochna plazivá : 1 Potentilla supina L. - mochna poléhavá : 2 Rubus caesius L. agg. - ostružiník ježiník : 1 Rumex crispus L. - šťovík kadeřavý : 1 Rumex obtusifolius L. - šťovík tupolistý : 1 Rumex thyrsiflorus Fingerh. - šťovík rozvětvený : 2 Securigera varia (L.)Lassen - čičorka pestrá : 1, 2 Setaria pumila (Poiret)R.et Sch. - bér sivý + : 1, 2 Setaria verticillata (L.)P.B. - bér přeslenitý + : 2 Silene latifolia Poiret subsp. alba (Mill.)Greuter et Burdet - knotovka širolistá bílá : 1 Silene vulgaris (Moench)Garcke - silenka nadmutá : 1 Sisymbrium altissimum L. - hulevník vysoký + : 2 Sonchus oleraceus L. - mléč zelinný : 1 Stellaria media (L.)Vill. agg. - ptačinec prostřední : 2 Tanacetum vulgare L. - vratič obecný : 1 Taraxacum sect.Ruderalia Kirschner,H.Ollgaard et Štěpánek - smetanka lékařská : 1, 2 Tragopogon dubius Scop. - kozí brada pochybná : 1, 2 Trifolium arvense L. - jetel rolní : 2 Trifolium aureum Pollich - jetel zlatý : 2 Tripleurospermum inodorum (L.)Schultz-Bip. - heřmánek nevonný + : 1, 2 Urtica dioica L. - kopřiva dvoudomá : 1 Verbascum lychnitis L. - divizna knotovkovitá : 1 Veronica persica Poiret - rozrazil perský + : 1 Vicia cracca L. - vikev ptačí : 1 Vicia hirsuta (L.)S.F.Gray - vikev chlupatá : 1 Vicia villosa Roth - vikev huňatá : 1, 2 Viola arvensis Murray - violka rolní : 1 Vulpia myuros (L.)C.C.Gmelin - mrvka myší ocásek [C3] : 2

5.2 Zoologický průzkum Provedený zoologický průzkum v zájmovém území a jeho nejbližšího okolí, byl zaměřen na zjištění výskytu obratlovců, především však zvláště chráněných obratlovců dle prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při sledování byly zjištěny následující druhy obratlovců: Obojživelníci: Ropucha obecná – Bufo bufo – ohrožený druh Plazi: Ještěrka obecná – Lacerta agilis – silně ohrožený druh Slepýš křehký – Anguis fragilis – silně ohrožený druh Užovka obojková – Natrix natrix – silně ohrožený druh Ptáci: Břehule říční – Riparia riparia – ohrožený druh Holub hřivnáč – Columba palumbus Jiřička obecná – Delichon urbica Konipas bílý – Motacilla alba Konopka obecná – Carduelis cannabina Kormorán velký – Phalacrocorax carbo - ohrožený druh Poštolka obecná – Falco tinnunculus 5

Rorýs obecný – Apus apus – ohrožený druh Stehlík obecný – Carduelis carduelis Strnad obecný – Emberiza citrinella Špaček obecný – Sturnus vulgaris Ťuhýk obecný – Lanius collurio – ohrožený druh Vlaštovka obecná – Hirundo rustica – ohrožený druh Vrabec polní – Passer montanus Zvonek zelený – Carduelis chloris Zvonohlík obecný - Serinus serinus S avci: Krtek obecný – Talpa europaea Kuna – Martes sp. Hraboš polní – Microtus arvalis Kočka domácí – Felis lybica f. catus Srnec evropský – Capreolus capreolus Zajíc polní – Lepus europaeus V zájmovém území a v jeho nejbližším okolí bylo zjištěno celkem 26 druhů obratlovců, z toho 1 druh obojživelníka, 3 druhy plazů, 16 druhů ptáků a 6 druhů savců.

6. Zjištěné zvláště chráněné druhy dle zákona č. 114/1992 6.1 Zjištěné zvláště chráněné a ochranářsky významné druhy rostlin Ochranářsky významné druhy Crepis setosa Haller fil. - škarda štětinkatá + [C1] - velmi vzácný druh škardy, který v současné době roste jen na nejjižnější M oravě. Zde nalezeno několik exemplářů na narušené půdě skrývky. Jeho existence je přímo závislá na existenci disturbovaných stanovišť a během stavby se pravděpodobně četnost populace zvýší. Bromus commutatus Schrader - sveřep luční [C2] - velmi vzácný druh trávy. Zde nalezeny tisíce exemplářů nejen v ruderálním společenstvu, ale i v úhoru a v polních kulturách. Všechny ostatní druhy rostlin rostou nejen na dotčených lokalitách, ale hojně i v širším okolí: Druhy ohrožené: Crepis foetida L. subsp.rhoeadifolia (M .Bieb.)Čelak. - škarda smrdutá mákolistá [C3] v území velmi hojný druh. Filago arvensis L. - bělolist rolní [C3] - původně polní plevel, který preferuje narušovaná stanoviště (lomy, odvaly aj.). Vulpia myuros (L.)C.C.Gmelin - mrvka myší ocásek [C3] - v území hojná v bohatých populacích. 6

Druhy vyžadující pozornost: Atriplex oblongifolia W.et K. - lebeda podlouhlolistá + [C4a] - tento druh lebedy se v současnosti šíří a v teplých oblastech Čech i M oravy je hojný. Melica transsilvanica Schur - strdivka sedmihradská [C4a] - druh lesostepních, případně skalnatých stanovišť. Zde roste na narušovaných půdách.

6.2 Zjištěné zvláště chráněné druhy obratlovců Ze zvláště chráněných druhů obratlovců, dle přílohy III. prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění, bylo zjištěno devět druhů obratlovců. Z kategorie kriticky ohrožených druhů živočichů nebyl zaznamenán žádný druh, z kategorie silně ohrožených druhů byly zjištěny tři druhy: Ještěrka obecná – Lacerta agilis Slepýš křehký – Anguis fragilis Užovka obojková – Natrix natrix Z kategorie ohrožených druhů bylo zjištěno šest druhů obratlovců: Ropucha obecná – Bufo bufo Břehule říční – Riparia riparia Kormorán velký – Phalacrocorax carbo Rorýs obecný – Apus apus Ťuhýk obecný – Lanius collurio Vlaštovka obecná – Hirundo rustica

7

7. Závěr Na lokalitě bylo nalezeno 97 druhů rostlin. Při průzkumu nebyl zjištěn žádný druh rostliny zvláště chráněný podle vyhlášky M inisterstva životního prostředí České republiky č.395/1992 Sb. Bylo zjištěno celkem 7 druhů obsažených v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky v kategoriích C1, C2, C3 a C4a. Všechny zde nalezené ochranářsky významné druhy rostou nejen v území dotčeném navrženými stavbami, ale i v širším území v oblasti kolem kempu Pasohlávky a některé i v kempu samotném. Stavební činnost na lokalitě početnost většiny zde nalezených ochranářsky významných druhů ještě zvýší. Na lokalitě nebyly zaznamenány žádné vzrostlé dřeviny. Z botanického hlediska tedy nelze vznést zásadní námitky vůči zamýšlené stavbě Ze zoologického hlediska jde o druhově relativně chudou lokalitu, tvořenou plochou zemědělsky obhospodařovanými pozemky, které navazují na další, rozsáhlejší plochy obdobného charakteru. Na tyto pozemky nejsou existenčně vázány místní populace žádného ze zde prokázaných zvláště chráněných druhů živočichů. Ani pro ostatní zde prokázané druhy obratlovců nepředstavuje tato relativně malá plocha území, na které by byly existenčně vázány jejich místní populace. Výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), jako jediného zde prokázaného druhu obojživelníka souvisí s terestrickou fází jejího životního cyklu, druh se na lokalitě nerozmnožuje. Proto také vzhledem k charakteru bitopů bude její populační hustota v zájmovém území nízká. Přesto je nutné před realizací záměru požádat o výjimku z ochranných podmínek tohoto zvláště chráněného druhu ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Užovka obojková (Natrix natrix) je svými biologickými nároky vázána především na mokřadní biotopy údolní nivy řeky Dyje a její výskyt v zájmovém území je možno chápat jako náhodný. Z toho důvodu se domníváme, že u tohoto druhu není nutné žádat před realizací záměru o výjimku z ochranných podmínek tohoto zvláště chráněného druhu ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. U ještěrky obecné (Lacerta agilis) a slepýše křehkého (Anguis fragilis) představuje lokalita, především ve svých okrajových partiích typické biotopy stepního charakteru. Zájmové území však pro místní populace obou druhů není místem, na něž jsou existenčně vázány a oba druhy jsou schopny po následných krajinářských úpravách toto území znovu rekolonizovat z okolních biotopů. V každém případě je však nutné před realizací záměru požádat o výjimku z ochranných podmínek těchto zvláště chráněných druhů živočichů ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Ťuhýk obecný (Lanius collurio) je druhem typickým pro lesostepní formace a na lokalitě se vyskytuje na jejích okrajích s postupující dřevinnou sukcesí. Na vlastní zájmové území není místní populace tohoto druhu existenčně vázána vzhledem k jeho početnosti v širším okolí. Vzhledem ke skutečnosti, že zde byl tento druh prokázán je však nutné před realizací záměru požádat o výjimku z ochranných podmínek tohoto zvláště chráněného druhů živočicha ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. Další zde prokázané zvláště chráněné druhy živočichů - břehule říční (Riparia riparia), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), rorýs obecný (Apus apus) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica) byly v zájmovém území pozorovány pouze při přeletech nad lokalitou, nemají k ní přímou hnízdní vazbu a tak není nutné žádat o výjimku z ochranných podmínek těchto zvláště chráněných druhů živočichů ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. 8

Vzhledem k blízkosti Významného ptačího území Střední zdrž Vodního díla Nové M lýny by bylo vhodné při realizaci projektu dbát na vyprojektování osvětlení areálu tak, aby se minimalizovala emise světelného znečištění do okolí. To souvisí s blízkostí vlastního ATC M erkur, které je v turistické sezoně významnou migrační barierou a proto by bylo vhodné u budov archeoparku minimalizovat velké plochy skleněných výplní, aby se zamezilo smrcení ptáků na těchto plochách. Velmi vhodné by bylo celé území koncipovat jako přírodní park, který by v maximální možné míře zapojil budovy a technické prvky archeoskanzenu do okolní krajinné vegetace. Výsadby by měly být tvořeny pouze autochtonními druhy dřevin, které budou nejen geograficky odpovídat (zároveň i vegetačním stupněm) současnému biotopu bližšího okolí archeoskanzenu, ale budou zároveň i nedílnou součástí této expozice, jako odpovídající doplněk původního charakteru zdejší lužní krajiny. V rámci zachování původní biologické diverzity zdejších druhů dřevin není vhodné ve výsadbách využívat zahradní kultivary dřevin, ani jejich hybridy. Vzhledem k obecné ochraně ptáků vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, je nutné směřovat zahájení terénních úprav na lokalitě do mimohnízdního období ptáků.

Za kolektiv autorů:

Ing. Václav Prášek, Ph.D.

9

Literatura: Hejný S .et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky. 1. Academia, Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Š těpánek J. [eds.] (2002) : Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha. Neuhäuslová Z. et al. (1998) : M apa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha, 18:1-166. Vyhláška M inisterstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. v platném znění

10

Fotodokumentace

Obr. 1: Charakter biotopů plánovaného Archeoskanzenu Římský vrch

Obr. 2: Charakter biotopů za jižní hranicí zájmového území, který je možno považovat za obdobu sukcesního vývoje na ploše plánovaného záměru

11

Příloha 3 (Doklady)

THERMAL PASOHLÁVKY - ARCHEOLOGICKÝ PARK ŘÍMSKÝ VRCH

Recommend Documents